sport a volný čas - Mechanizace zemědělství

Komentáře

Transkript

sport a volný čas - Mechanizace zemědělství
Odborný časopis pro veřejnou správu
5
květen 2013
105 kČ / 4,80 eUR
kauza:
vodárenství:
sport a volný čas:
mají se stavět nové
sociální ubytovny?
vodné a stočné
vs. obnova majetku
jak a kde si dnes venku
hrají děti
Měsíčník vydavatelství Economia
MO5_ob_01.indd 1
ModerniObec.cz
25.4.2013 16:39:47
MO001427
MO5_ob_02.indd 2
23.4.2013 13:21:56
FOTO: archiv
radikální
zjednodušení
veřejného
zadávání
nelze očekávat
Mgr. JaN sixta
náměstek ministra pro místní
rozvoj pro veřejné investování
a legislativu
Cílem novely
rozhodně není
radikální změna
v zadávání veřejných zakázek.
Velkou změnou
bude až nový
zákon. Jeho
příprava se odvíjí
od schválení
zmíněných
evropských
směrnic, dobu
jejich přijetí
ovšem nelze
momentálně
přesněji vymezit,
neboť příprava
je značně
komplikovaná.
květen 2013
MO5_01.indd 1
M
inisterstvo pro místní rozvoj připravilo novelizaci zákona o veřejných zakázkách. Jde
o technickou novelu, která je svým rozsahem velmi malá. Hlavním smyslem je reakce na nejpodstatnější potíže zadavatelů při aplikaci zákona.
Vlastní zákon bude vždy normou velmi složitou
a komplikovanou, což vyplývá z charakteru předpisu,
která musí umožnit zadavateli pořídit nejjednodušší
běžné nákupy a zároveň umožnit vybudování například nejsložitějších technologických center – a to vše
pak za dodržení co nejširší transparentnosti a pod
účinnou veřejnou kontrolou. Dále je zákon ovlivněn
právem Evropské unie a jeho znění je sledováno Evropskou komisí, zda některé ustanovení není kupříkladu diskriminační vůči zahraničním dodavatelům.
Nelze tedy teď, ale ani v budoucnu očekávat radikální zjednodušení zákona, byť bychom si to asi všichni
přáli. V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že oblast veřejných zakázek čeká v dohledné
době zásadní změna. Celoevropské zadávací směrnice
totiž mají být výrazně revidovány, což si vyžádá zcela
nový zákon o veřejných zakázkách. Směrnice ovšem
nebyly dosud schváleny. Naše ministerstvo tedy nemůže čekat na jejich schválení, a pro zajištění bezproblémového zadávání proto přichází s malou novelou.
Jedním z hlavních předmětů této novelizace je zachování současných limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. Plánované snížení u stavebních prací na
1 mil. Kč nepovažujeme za účelné – již současný limit
zajišťuje dostatečnou transparentnost.
Dalším důležitým bodem je vyřešení komplikací
s povinným rušením zadávacího řízení v těch případech, kdy zadavatel obdržel jednu nabídku či kdy
k hodnocení jedna nabídka zbyla. Zadavatelé poukazovali na to, že z objektivních důvodů nejsou v některých případech schopni získat v zadávacím řízení více
než jednu odpovídající nabídku. Návrh umožňuje zadavateli, aby při opakovaném zadávacím řízení jednu
nabídku akceptoval v případě, že v oznámení identifikoval předchozí zrušené řízení, vymezil změny v zadávacích podmínkách, přičemž zároveň nesmí dojít
ke zpřísnění zadávacích podmínek.
Podle návrhu novelizace nebudou dále zadavatelé
povinni při všech opakovaných řízeních uveřejňovat předběžné oznámení. Dosud tuto povinnost mají
s výjimkou případů, kdy bylo řízení zrušeno z důvodu
jedné nabídky.
Další novinkou je také elektronizace nezkumného
řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Ministerstvo nechce dále rozšiřovat obsah novely,
neboť její včasné přijetí podmiňuje zachování současných limitů, po němž zadavatelé výrazně volají. Cílem
novely tedy není rozhodně radikální změna v zadávání veřejných zakázek. Velkou změnou bude až nový
zákon. Jeho příprava se odvíjí od schválení zmíněných
evropských směrnic, dobu jejich přijetí ovšem nelze
momentálně přesněji vymezit, neboť příprava je značn
ně komplikovaná.
MO001376-8
Názor
www.regionservis.cz
ZVEME VÁS
NA AKCE
16. května 2013, Dětenice,
Zámek Dětenice
X. Setkání starostů a místostarostů
Královéhradeckého kraje
*
23. května 2013, Praha, Parkhotel
III. Konference o právu a zákonných
povinnostech samospráv
*
30. května 2013
VIII. Setkání starostů a místostarostů
kraje Vysočina
PARTNEŘI SETKÁNÍ
OBCÍM NABÍZÍME PORADENSTVÍ
PŘINÁŠEJÍCÍ ÚSPORY FINANCÍ
KATALOGY NA ADRESE
www.regionservis.cz
REGIONSERVIS s. r. o.
Nad Koupadly 287/5, Říčany u Prahy
[email protected]
Telefon: 240 200 272
Mobil: 724 931 593
www.regionservis.cz
www.regionservis.net
1
25.4.2013 17:49:58
Obsah
■ titulní strana
■ s p r áva a r O z v O j
Prachatice, pohled na Dolní bránu (Foto: Antonín Jurčo)
■ názOr
Radikální zjednodušení veřejného zadávání nelze očekávat
(Mgr. Jan Sixta) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
■ spektrum
Historickým městem roku 2012 je Jilemnice,
ocenění patří i Prachaticím _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Duhový dům v Ostravě otevírá své brány _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Okružní křižovatka v Olomouci Stavbou roku _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Dobrovolní hasiči mají nové vozy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Soutěž Farma roku uzavírá přihlášky _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Valašská krajina si podrží tradiční ráz _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Zvěř už tolik řidiče neohrozí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
3
4
4
4
5
5
5
■ kauza
Má stát podpořit výhodnými úvěry výstavbu ubytoven?
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
■ ekOnOmika
Veřejné zakázky zatím vykazují meziroční pokles _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9
Peníze EU se musí k obcím dostávat snáze _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9
I přes stagnující ekonomiku zůstává Česko
pro německé investory atraktivní _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
Finanční řízení municipalit: Klíč ke dveřím do vaší banky _ _ _ _ _ _ _ 12
Indikátory řízení zdraví financí a podklady pro zastupitele
(Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
Rekonstrukce státu má vést i k efektivnějšímu hospodaření obcí _ _ 15
Kdy majetek obce bývá přítěží (Miloš Čapek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16
Nové cyklostezky ulehčí dopravě i životnímu prostředí
(Mgr. Renata Škrobálková, Mgr. Michal Sobek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17
■ infOrmační a kOmunikační technOlOgie
Než se vypíše veřejná zakázka na ICT /1
(Mgr. Robert Pergl, Ing. Svatoslav Novák) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
Elektronická komunikace /17 (Ing. Jan Handl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
Dobrykod.cz pomáhá hendikepovaným uživatelům
(Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19
■ management
Ke zlepšení vnímání místa nestačí jen nové logo či slogan
(RNDr. Petr Rumpel, Ph.D., RNDr. Renata Šňupíková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20
■ téma: zařízení prO spOrt a vOlný čas
■ živOtní prOstředí
21
23
25
25
26
Do Vyškova zamíří zájemci o techniku k údržbě zeleně
(Martin Musil) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 27
Obce mohou za sběr úsporných zářivek mít desítky tisíc korun _ _ _ 28
MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia
Léta 1948–1989 zanechala stavby vynikající i špatné (Petr Bým) _ _ _
U rakouského Ottenschlagu i českých Kněžic proti CO2
(Karel Merhaut) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Výkup druhotných surovin tíží nejen Česko _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Růst cen energie: Hrozba, či impuls pro další rozvoj?
(Ing. Vítězslav Malý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Kanál Dunaj – Odra – Labe se vrací do hry (Tomáš Johánek) _ _ _ _ _
Soutěž Cesty městy má uzávěrku už 31. května! _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
V čele SMS ČR od dubna stojí Jana Juřenčáková _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Hazard lze už konečně z úrovně obcí regulovat! (Matěj Hollan) _ _ _
■ l e g i s l at i va
Zakázky v architektuře: Jak obce chybují? (Ing. arch. Adam Rujbr) _ _
Obce vyměřují místní poplatek v rozporu s Ústavou
(Mgr. et Mgr. Alena Vlachová, Mgr. Martin Snížek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Poskytnutí záznamu na základě zákona o svobodném přístupu
k informacím (JUDr. Adam Furek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Obecní policie /3 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Sociální pohřby (Mgr. Marek Hanák) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
■ právní pOradna
■ servis
■ evrOpská unie
O hrách, hřištích a zahradách aneb Zkušenosti odjinud
(Ing. Lucie Miovská, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Máte přehled o rizicích při provozování dětských hřišť
a školních zahrad? (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Jeseník od dubna zpřístupnil veřejnosti všechna
tři školní sportoviště i zahradu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Loňské úspory dají Říčany také do sportu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Jak v Pardubicích využívají pocitové mapy
(PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Rozšíří Prachatice seznam UNESCO? (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _
Jak zužitkovat hodnoty památek, krajiny, osobností či tradic?
Dozvíte se v Kadani (PaedDr. Jiří Kulhánek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
V Chebu o úloze a poslání městských architektů _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Regionální železnice a rozvoj území aneb Nebojte se lokálek /8
(Ing. Petr Tejkl, Ing. Jan Šatava) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
30
31
31
32
33
34
34
35
36
36
37
38
39
40
42
43
44
45
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
■ s p O l e č n á p ř í l O h a s č a s O p i s e m O d pa d y:
vOdárenství a Obce
S dešťovými vodami si Kladno umí rok od roku lépe poradit
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _I
VODOVODY-KANALIZACE 2013, výstava již si nenechte ujít
(Ing. Miloslava Melounová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ II
Inovace v renovaci potrubí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ III
Litomyšl na dotaci nekývla a dala přednost úvěru _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ IV
V Moravské Třebové nejen nad provozováním ČOV _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ IV
Bezvýkopové opravy míst napojení přípojek jsou rychlejší
(Martin Brož) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V
Infrastruktura a její financování (Jiří Hlaváč, Jiří Slavkovský) _ _ _ _ _ _ VI
Jak docílit zlepšení kvality vody ve vodních nádržích
(Ing. Tereza Hudcová, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ VII
Zásadním problémem příštího období se stane obnova sítí
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ VIII
Místo centrální kanalizace raději individuální projekty
(Ing. Jarmila Šťastná) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ X
Jak na sanace stávajících potrubí? (Ing. Daniel Šnajdr) _ _ _ _ _ _ _ _ _ XI
Novela zákona o veřejných zakázkách a vodárenství
(Mgr. David Dvořák, LL.M.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ XII
Co přinášejí nové zadávací směrnice (Mgr. David Dvořák, LL.M.) _ _ _ XIII
S čím počítat u veřejné podpory ve vodárenství
(Mgr. David Dvořák, LL.M.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ XIII
Je reálné do vodného a stočného zahrnout náklady na obnovu?
(Mgr. Jiří Paul) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ XIV
Možné úspory energie na stávajících ČOV _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ XVI
Uzávěrka tohoto čísla:19. 4. 2013
Ročník XIX, číslo 5 • Vychází 3. 5. 2013 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected]
economia.cz, www.moderniobec.cz • Publisher: Václav Sochor • Šéfredaktor: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • Zástupkyně šéfredaktora: Mgr. Simona
Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Radmila Bláhová • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010,
e-mail: [email protected] • Manažer marketingu: Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice
MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru;
Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: Economia, a.s., IČ: 28191226, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 •
Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55
Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197;
fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected]
• Doručování předplatného provádí: Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. •
Internetový online archiv: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7,
tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Typos, tiskařské závody, s. r. o. • Sazba a reprodukční část: Economia, a.s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 •
Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho
majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek
vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2013 Economia, a.s.
2
MO5_02.indd 2
květen 2013
26.4.2013 11:44:55
Spektrum
Historickým městem roku 2012 je
Jilemnice, ocenění patří i prachaticím
H
FOTO: radOvan miča
istorickým městem roku 2012 byla
ve čtvrtek 18. dubna ve Španělském
sále Pražského hradu slavnostně pro
-hlášena Jilemnice na Semilsku. Tento titul
je spojen s vítězstvím města v celostátním
finále soutěže o Cenu za nejlepší přípravu
a realizaci Programu regenerace městských
památkových rezervací a městských památkových zón. Spolu s Jilemnicí byla letos
na toto ocenění nominována rovněž města
Cheb a Příbor.
Soutěž je každoročně vyhlašována Sdružením historických sídel Čech, Moravy
a Slezska (SHSČMS) spolu s ministerstvy
kultury a pro místní rozvoj a letos se uzavřel
její už 19. ročník. Cena pro vítězné město sestává z monumentálního uměleckého díla
z českého křišťálu vyrobeného nižborskou
sklárnou Rückl Crystal, a. s. Tento umělecký artefakt je majetkem SHSČMS, přičemž
na jeho volnou plochu jsou dopisováni
jednotliví vítězové. Historické město roku
obdrží repliku Ceny a částku 1 mil. korun.
Vítězi soutěže náleží i grafický list, – stejně
jako pro dvě další nominovaná města.
Slavnostní ceremoniál se na Pražském
hradě už tradičně uskutečnil při příležitosti
Mezinárodního dne památek a historických sídel, který se od roku 1983 slaví právě
18. dubna. Do soutěže se letos přihlásilo
46 měst, do dalšího kola postoupilo z jednotlivých krajů 14 měst, z nichž následně
vzešli tři finalisté. Jilemnice byla letos ve finále soutěže už potřetí.
Cenu starostovi Jilemnice Vladimíru
Richterovi předávali ministryně kultury
Alena Hanáková a ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský spolu s předsedou
SHSČMS Ivo Rubíkem, starostou Královského města Slaný. Jak uvedl starosta Vladimír Richter, milionová odměna pro vítěze
Ceny bude radnicí patrně využita pro opravu střechy Krkonošského muzea, založeného ve městě už v roce 1891.
Na Pražském hradě byla udělena i Cena
Ministerstva kultury za památkovou péči.
In memoriam ji letos získal významný čes-
Slavnostní ceremoniál se už tradičně konal ve Španělském sále Pražského hradu.
Starosta Jilemnice Vladimír Richter (vlevo)
přebírá pro své město cenu pro vítěze
z rukou ministryně Aleny Hanákové
a ministra Kamila Jankovského.
květen 2013
MO5_03_05.indd 3
i s využitím peněz z Programu, a vlastníků
historických objektů celkové náklady na obnovu těchto památek do konce minulého
roku činily 11,3 mld. Kč. Například Historické město roku 2012 – Jilemnice, jak už dříve uvedl starosta Vladimír Richter, od roku
1996 z Programu dostalo 12,75 mil. Kč, které přispěly k opravám za celkem více než
33 milionů.
Jenže peníze určené na tento jeden z dotačních programů Ministerstva kultury ubývají: Zatímco v posledním desetiletí minulého století v něm ročně bylo většinou přes
300 mil. Kč, od roku 2008 tyto sumy klesají
až na předloňských a loňských 137 milionů. Letos má Program regenerace k dispozici už jen 100 mil. Kč. Památkových programů Ministerstvo kultury spravuje osm,
přičemž v posledních letech výrazně klesl
objem peněz plynoucích i do všech ostatních. V roce 2009 to bylo celkem 788, loni
539 mil. Kč, pro letošek se počítá už jen
/st/
s celkem 410 mil. Kč.
Péči města Prachatice o památky na svém
území se věnujeme na str. 30, v červnovém
vydání pojednáme o městu Jilemnice.
FOTO: radOvan miča
FOTO: radOvan miča
FOTO: radOvan miča
ký historik umění prof. Mojmír Horyna
(1945–2011) za svůj zásadní osobní podíl
na rozvoji vědeckého průzkumu a poznávání památek a za své badatelské počiny,
spojené zejména s barokním uměním a architekturou.
Cenu časopisu Moderní obec si z Pražského hradu pro Prachatice odvezl jejich
starosta Martin Malý. Prachatice tuto cenu
obdržely už podruhé – jako dosud jediné
město v historii soutěže, a to za promyšlenou a soustavnou péči o zachování historického rázu městské památkové rezervace.
Vyhodnoceny byly i výsledky národního
kola soutěže Rady Evropy »Mladí fotografují památky«. Prvenství v něm patří Michaele Kučerové z Tábora.
V České republice je na 40 tisíc nemovitých památek a po čtyřech desítkách památkových rezervací a zón. V Programu
regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón se od
roku 1993 do loňska rozdělilo ze státního
rozpočtu 4,3 mld Kč. Program byl použit
na obnovu 13 tisíc památek, přičemž díky
sdružování finančních prostředků měst –
Cenu Moderní obce starostovi Prachatic
Martinu Malému (vlevo) předali publisher
divize B2B vydavatelství Economia Václav
Sochor (vpravo) a šéfredaktor Ivan Ryšavý.
Zástupci tří měst nominovaných na titul
Historické město roku: zleva starostové
Chebu Pavel Vanoušek, Jilemnice Vladimír Richter a Příbora Milan Strakoš.
3
26.4.2013 8:56:42
Spektrum
k
valitní sociální služby osobám s těžkým tělesným a kombinovaným postižením začne poskytovat komunitní centrum, které pod názvem Duhový
dům počátkem dubna otevřeli v ostravském městském obvodu Mariánské Hory
a Hulváky. »Můžeme tam nabídnout hendikepovaným občanům individualizovanou
podporu, která jim pomůže zachovat nebo
rozvinout možnosti seberealizace a podpoří jejich začlenění do běžné společnosti.
Poskytované služby pomohou nejen jim,
ale rovněž jejich rodinám, které tak získají
nezbytný čas k odpočinku při vědomí, že je-
jich blízkým osobám je poskytnuta kvalitní
potřebná péče,« uvedl při slavnostním otevření ostravský primátor Petr Kajnar.
Komunitní centrum provozované Slezskou diakonií nabídne nový domov 18 lidem od 18 let, denní stacionář bude přijímat až 54 klientů ve věku od 15 let a nabízet
odlehčovací službu pro 6 osob od 1 roku.
Jak sdělila ředitelka Slezské diakonie Zuzana Filipková, klienti se do Duhového domu budou postupně stěhovat zhruba až
do letošního září. Nyní je již kapacita naplněna, někteří klienti čekají na otevření po/sk/
dobného zařízení i řadu let.
FOTO: aechiv
Duhový dům v Ostravě
otevírá své brány
Nová vozidla přepraví k zásahům
kompletní družstva.
FOTO: archiv
Dobrovolní
hasiči mají
nové vozy
Počátkem dubna byl Duhový dům ještě obkroužen zbytky sněhové pokrývky.
Okružní křižovatka
v Olomouci Stavbou roku
S
outěž Stavba roku 2012 vyhodocovali
také na úrovni Olomouckého kraje.
Prestižní titul v Kategorii 3 Stavby dopravní, inženýrské a vodohospodářské tam
získal společný projekt dvou investorů –
:statutárního města Olomouc a Olomouckého kraje nazvaný Okružní křižovatka ulic
Dobrovského a Na střelnici. Autorem projektu je společnost MORAVIA CONSULT
OLOMOUC, dodavatelem společnost EUROVIA CS, a. s., odštěpný závod Morava,
závod Zlín. Projekt ve své kategorii uspěl
mezi 47 přihlášenými stavbami.
Na investiční akci za 33 mil. Kč se město podílelo jednou třetinou. »Rekonstrukce
proběhla hladce a je vidět, že spolupráce
s krajem se osvědčila. Uzavírky jsme využili
k tomu, abychom souběžně zrekonstruovali vodovod a kanalizaci ve Studentské ulici,«
uvedl při převzetí ceny Stavba roku náměstek primátora Ladislav Šnevajs.
Soutěž Stavba roku každoročně vypisuje
Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, časopis Stavitel, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Svaz podnikatelů ve sta/sk/
vebnictví ČR.
FOTO: archiv
Okružní křižovatka ulic
Dobrovského
a Na střelnici
v hanácké
metropoli
se stala
jednou z pěti
Staveb roku
Olomouckého
kraje.
4
MO5_03_05.indd 4
D
va nové automobily v celkové ceně
zhruba 1,5 mil. Kč převzali královéhradečtí dobrovolní hasiči z jednotek Třebeš a Malšova Lhota. Auta přepraví
kompletní družstva nejen k ostrým zásahům, ale jsou schopna sloužit na akcích či
požárních asistencích. Jen loni dobrovolní
hasiči z Třebše a Malšovy Lhoty zasahovali
u 332 událostí.
Nové vozy vystřídají dosluhující automobily Avia, která dobrovolní hasiči z obou
jendotek využívali při svých výjezdech. Těch
bylo loni nejvíce v rámci technické pomoci, dobrovolní hasiči však často jezdili také
k požárům nebo dopravním nehodám. Povoláni však byli i k únikům nebezpečných či
chemických látek. Bohužel necelá desítka
výjezdů se ukázala jako planý poplach.
V roce 2012 zajišťovaly královéhradecké
požární jednotky a požární hlídka Březhrad
i preventivní činnost při požárních asistencích na akcích konaných na území města,
kam zavítalo více osob.
Loni na konci června postihly město Hradec Králové lokální záplavy na Moravském
Předměstí a v Třebši a začátkem července
ještě také větrná smršť, kdy došlo ke škodám na majetku a k ohrožení lidí po celém
městě, zejména v místní část Svinary a chatová oblasti u řeky Orlice. Pracovní nasazení
členů všech jednotek SDH i požárních hlídek SDH však i tehdy bylo na vysoké úrovni, pracovali nepřetržitě několik dní a jen
s minimálním časem na odpočinek. Hradečtí dobrovolní hasiči, konkrétně jednotka
SDH Plácky, se osvědčili i koncem minulého roku při zásahu v hořické textilce Mileta. Jejich podíl na zásahu ocenilo i vedení
společnosti Mileta s tím, že v Hořicích se
díky hasičům uchránily hodnoty za zhruba
/sk/
350 mil. Kč.
květen 2013
26.4.2013 8:56:43
Spektrum
Soutěž Farma roku uzavírá přihlášky
u
ž pouze do konce května se lze přihlásit do soutěže Farma roku. Pořádá
ji Asociace soukromého zemědělství
(ASZ) ČR, přičemž už před 12 lety, kdy s ní
začala, dala soutěži do vínku ukazovat široké zemědělské i nezemědělské veřejnosti,
že český sedlák hospodařící na své rodinné
farmě může být nejen úspěšným podnikatelem, ale i hrdým a svobodným člověkem
pozitivně ovlivňujícím svou obec a region.
Přihlásit se do soutěže není obtížné: Stačí kontaktovat příslušnou regionální ASZ
(nebo členský svaz), aby farmu do soutěže
nominovala, a vyplněnou přihlášku zaslat
nejpozději do 31. 5. e-mailem ([email protected]
asz.cz) či poštou (Dělnická 30, 170 00 Praha 7) do hlavní kanceláře ASZ ČR. Přihlásit
se může každý člen ASZ bez ohledu na velikost farmy, výrobní zaměření či přírodní
podmínky, v nichž hospodaří. Jeho farma
FOTO: archiv
je pak hodnocena v pěti kriteriích, jimiž
jsou celkový vzhled farmy, organizace práce, ekonomické výsledky, zamýšlený rozvoj
a zapojení rodiny do chodu farmy.
Nejúspěšnější farmy, které se umístí na
prvních pěti místech, budou odměněny
na slavnostním vyhlášení výsledků soutěže
v jednom z velkých pražských divadel. Vyhlašování výsledků soutěže se v posledních
letech stalo velice populární a vyhledávanou společenskou událostí a těší se rostoucímu zájmu médií. Pro vítěze je připravena
odměna 100 tisíc korun v hotovosti, farmy
na druhém až pátém místě si dalších sto tisíc rozdělí mezi sebou.
Úspěch místní farmy v soutěži je i úspěchem obce, v jejímž katastru farmář hospodaří. Je tedy případně také na starostech,
aby šikovné a úspěšné farmáře z řad obyva/sk/
tel obce vybídli k účasti v soutěži.
Rodina Smetanových před svým statkem
ve Svobodných Dvorech u Hradce
Králové. V loňské soutěži Farma roku
se Smetanovi umístili na stříbrné příčce.
Valašská krajina
si podrží tradiční ráz
FOTO: archiv
Na projektu se podíleli zkušení lesníci,
ochránci přírody i krajinní projektanti.
novu místních přírodních hodnot. Ve vybraných místech se provedla řada opatření
vedoucích k rekonstrukci přírodních společenstev, a to obnovou původní vegetace,
druhově bohatých luk i přirozeného lesa
na březích bystřin a výsadbou starých (tradičních) ovocných odrůd. Značný význam
se kladl i krajinářsko-přírodním faktorům
z estetického pohledu vnímání krajiny. Lokality se nacházejí na území katastrů obcí
květen 2013
MO5_03_05.indd 5
Pozděchov, Huslenky, Halenkov a Vsetín
ve Zlínském kraji. Na projektu se podíleli zkušení místní lesníci, ochránci přírody
i odborní krajinní projektanti.
Úpravě všech 16 typově specifických
ploch předcházel detailní průzkum, na jehož základě se vysazovaly nové stromy typické pro valaškou krajinu, a to v prostorovém uspořádání alejového, řadového či
skupinového typu. Na nelesních pozemcích
Lesy ČR zajistily redukci expanzivních druhů dřevin a další vegetace a poté nechaly
nově vysadit staré (tradiční) odrůdy ovocných dřevin.
Z ovocných dřevin šlo o následující odrůdy a druhy: jabloň Jadernička moravská,
jabloň-Cronselské, jabloň Astarachán bílý,
hrušeň Krvavka, hrušeň Jačmenka (syn.
Majdalenka), slivoň–Durancie, jeřáb Moravský sladkoplodý a třešeň ptačí. Mezi zástupci ostatních dřevin dominuje olše lepkavá a jasan ztepilý.
Kromě Lesů ČR se na financování projektu podílela také Evropská unie a Státní
fond životního prostředí v rámci OP Životní prostředí. Jako konkrétní ukázku nově
upravené plochy lze uvést lokalitu Trubiska
rozprostírající se kolem vodního toku a loveckého zámečku stejného jména. Ke zlepšení přirozené druhové skladby lesa tam
na podmáčených místech na březích bystřin došlo výsadbou olší a jasanů.
Výsadbou nových stromů projekt nekončí. Po další období bude probíhat pravidelná údržba pozemků, ořezy a celková péče
o vysazené dřeviny. Dokončením projektu
se podařilo přiblížit charakter tradiční valašské krajiny obyvatelům místních vesnic
a měst a současně zvýšit atraktivitu Valaška
/sk/
jako zajímavé turistické destinace.
V
Jihočeském kraji je přes šest tisíc
kilometrů silnic, z toho 460 km lemují pachové ohradníky. Letos by
se mohla délka takto chráněných úseků
silnic zvýšit zhruba na 660 km, a to díky
investici 0,504 mil. Kč na pořízení dalších
ohradníků. Z této sumy má 0,349 mil. Kč ve
svém rozpočtu přichystáno kraj, 150 tisíc
poskytne Nadace pojišťovny Generali a pět
tisíc daruje Hasičská vzájemná pojišťovna.
Rada kraje už rozhodla všechny peníze rovným dílem rozdělit mezi sedm okresních
mysliveckých spolků. Právě myslivci totiž
pachové ohradníky kolem silnic rozmisťují.
»Osazení 1 km dlouhého úseku stojí dva až
dva a půl tisíce korun. Celkový příspěvek by
tak mohl stačit asi na 200 km,« uvedla radní
/sk/
Jihočeského kraje Hana Rodinová.
FOTO: archiv
S
tátní podnik Lesy ČR dokončil za téměř 0,75 mil. Kč v celkem 16 lokalitách krajiny Valašska, z nichž část
zasahuje i do CHKO Beskydy a ptačí oblasti
Horní Vsacko, speciální projekt nazvaný Zakládání a obnova krajinných prvků Valašska
– Horní Vsacko. Projekt je zaměřen na ob-
Zvěř už
tolik řidiče
neohrozí
Pachové ohradníky se v kraji osazují
podél silnic už od roku 2011.
5
26.4.2013 8:56:45
Kauza
Má stát podpořit výhodnými
úvěry výstavbu ubytoven?
Počátkem dubna skupina akademiků a zástupců několika
neziskových organizací, věnujících se lidem bez domova
či ohrožených bezdomovstvím, rozvířila diskusi o tzv.
sociálních ubytovnách. Jejich výstavbu by totiž Ministerstvo
pro místní rozvoj rádo podpořilo zvýhodněnými úvěry.
M
vysvětlil náměstek ministra. »Není pochyb
o tom, že problémy stávajících ubytoven,
respektive osob, které je užívají, do oblasti
těchto „bílých míst“ náleží.«
Nevoli akademiků a neziskových organizací vzbudila sporná úroveň jedné z analýz,
již pro přípravu materiálu pro vládu MMR
spolu s dalšími podklady rovněž využívá
a která budování tzv. sociálních ubytoven
doporučuje jako jednu ze složek sociálního
bydlení. Zkušenosti majitelů ubytoven prý
podle této analýzy ukazují, že někteří lidé
nejsou schopni platit nájem, udržovat pořádek ve svém bydlišti a neobtěžovat okolí.
FOTO: archiv
FOTO: archiv
inisterstvo pro místní rozvoj
(MMR) vychází z analýz, které
předpokládají, že počet lidí v bytové nouzi se v souvislosti s ekonomickou
recesí bude dále zvyšovat. Proto chce vládě
už v polovině letošního roku spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí předložit
materiál obsahující analytickou a návrhovou část. Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Ing. Miroslava Kalouse, který odpovídá za územní a bytovou politiku MMR,
má návrhová část obsahovat základní principy a cíle navrhovaných nástrojů ke »komplexnímu řešení sociálního bydlení«.
Štěpán Ripka: Není důvod, aby holobyty,
či tzv. sociální ubytovny, MMR podporovalo a obce je stavěly ze zvýhodněných
úvěrů, protože náklady na jejich provoz
by dříve či později dopadly na obce.
Miroslav Kalous: Lze předpokládat, že
dobře fungující sociální systémy bytovou
nouzi většiny osob efektivně vyřeší jiným
způsobem než prostřednictvím poskytování nového bydlení.
ubytovny jaKo »bílá Místa«
»Formální podoba těchto nástrojů, která
bude zpracována následně, bude různá,«
uvedl pro Moderní obec Miroslav Kalous.
Podle jeho slov může jít například jak
o nařízení vlády, tak o metodiky, novely
právních předpisů apod. »Analytická část
„komplexního řešení sociálního bydlení“
mj. obsáhne identifikaci „bílých míst“ stávajících nástrojů sociální a bytové politiky
ve vztahu k osobám v bytové nouzi. Tedy
ve vztahu nejen k osobám bez obydlí, ale
i k těm, které jsou ohroženy jeho ztrátou či
užívají nevhodné obydlení. „Bílými místy“
máme na mysli situace, kdy se tyto osoby
nyní ocitají mimo dosah účinné pomoci,«
Proto jsou pro ně ubytovny řešením, přičemž přísnější pobytový režim v těchto zařízeních je pro lidi, kteří tam nalezli střechu
nad hlavou, vlastně ochranou před ztrátou
i tohoto bydlení, domnívají se zpracovatelé
kontroverzní analýzy.
Kritici MMR však hlavně nesouhlasí se
zachováním institutu ubytoven a dokonce
s dalším zvyšováním jeho významu – v souvislosti s uvažovanou státní podporou dalšího budování těchto zařízení. MMR totiž
– s ohledem na hrozbu zvyšujícího se počtu
lidí v bytové nouzi – předpokládá, že stát
začne poskytovat zvýhodněné (možná dokonce až s nulovým úročením) úvěry na budování nových zařízení tohoto druhu.
6
MO5_06_08.indd 6
ubytovny nejsou řešeníM
bezdoMovství
Jenže podle sociologa Štěpána Ripky, jenž
patří k nejaktivnějším kritikům tohoto
uvažování MMR, hospodářská krize sama
o sobě pobyt stále většího počtu lidí na ubytovnách nezpůsobuje. Jak Štěpán Ripka
uvedl, důvodem na jedné straně je nesmyslné nastavení státních dávek na bydlení,
které jdou rovnou do kapes »podnikatelů
s chudobou«, na straně druhé pak to, že stát
(a často ani obce) nečiní žádné kroky proti diskriminaci na trhu s bydlením. Právě
krize však s sebou přinesla i tisíce volných
bytů (a za nájmy často velmi výrazně nižší,
než jaké částky platí lidé za možnost »přebývání« na ubytovnách) – ovšem nikoliv
»volných« pro mnohé osoby bez domova.
»Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že
jediným fungujícím řešením bezdomovství
je organizované zajištění běžného bydlení s dostatečnou právní jistotou nájmu,
na něž navazuje podpora přiměřená potřebám a preferencím uživatelů bytů,« připomněl pro Moderní obec Štěpán Ripka (viz
box na str. 7) a spolu s některými dalšími
akademiky a zástupci neziskových organizací navrhl ubytovny vůbec zrušit.
vyrostla nová generace
»dětí ubytoven«, zjistilo
sdružení vzájeMné soužití
Mnohé ubytovny, které dnes »řeší« situaci
lidí bez střechy nad hlavou nenaplňují běžnou představu důstojného, byť skromného
bydlení na začátku třetího tisíciletí ve střední Evropě.
Například Zpráva o ubytovnách na Ostravsku aneb Jsou ubytovny opravdu vhodným řešením pro bydlení rodin s dětmi
a lidi bez domova?, jak ji letos v březnu zveřejnilo občanské sdružení Vzájemné soužití, poukazuje na fakt, že život v ubytovnách
stejně jako v jiných sociálně vyloučených
lokalitách je frustrující. »Zdejší obyvatelé si
nejsou s to pomoci vlastními silami, často
ani nevědí jak. Rodiny či jednotlivci se tam
ocitají pod hranicí chudoby, jsou na úplném dně. Volí krátkodobé životní strategie,
cílené jen na uspokojení základních potřeb. Nerozumějí společenskému prostředí a společenským normám. Žijí v pocitu
ohrožení a strachu ze změn a nových věcí,
upadají do začarovaného kruhu životních
problémů, přičemž mnohdy nevědí, který
z nich je třeba řešit jako první. Netuší, kde
začít,« konstatuje se ve zprávě.
Život v ubytovnách podle ní s sebou nutně přináší velmi negativní důsledky. »Jednak, lidé zde žijí v naprosté chudobě, žijí
v sociálním odloučení,« praví se dále. »Většina lidí je velmi zadlužená již z minulosti,
v ubytovnách se ještě více zadlužují, aby byli
schopni platit nájem. Většina z nich jsou
bez stálého zaměstnání. Pokud tento stav
květen 2013
26.4.2013 12:15:20
Kauza
Proč nejsou sociální ubytovny s přísným režimem
vhodným řešením pro obce?
Současné plány MMr podporovat výstavbu a provoz
tzv. sociálních ubytoven nejsou žádnou novinkou.
vždyť holobyty stavělo mnoho obcí v Čr již od polo‑
viny 90. let minulého století. Zkušenost mluví jasně:
Obce musely do provozu holobytů, jejich oprav –
a hlavně do dohledu nad nimi dávat stále více peněz.
Současně tam byly natolik nepříjemné podmínky,
že nájemníci, jakmile tu možnost měli, z ubytoven
odcházeli, a obce tratily ještě více za neobydlené
objekty. Zavřený »kravín« v Břeclavi je toho nejlepším
důkazem.
Zatímco provozovatelé soukromých ubytoven mohou
případně vydělávat, protože si nemusejí dělat starosti
s bezpečnosti, udržitelností a službami, obce budou
na holobytech vždy tratit. v Bílině jsme zjistili, že pro‑
voz tzv. azyláku, v němž bydlelo 27 lidí (včetně šesti
dětí), město stál ročně 2,2 mil. Kč. Náklady čítaly pět‑
krát plný úvazek strážného (1,487 mil. Kč) pro pokry‑
tí 24‑hodinové služby, 1 úvazek správce (0,392 mil.
Kč), náklady na opravy včetně revizí (0,262 mil. Kč)
trvá dlouhodobě, lidé pak ztrácejí pracovní návyky a hodnoty s tím spojené. Začnou
svůj život vidět jen v krátkodobé perspektivě a postupem času začnou považovat svou
situaci za normální. Pokud lidé žijí dlouhodobě v širším společenství, pak stěží zvládají život osamoceně. Zde jsou zvyklí řešit
problémy, starosti, smutky i radosti společně. Fungují zde jako velká rodina.«
Občanské sdružení Vzájemné soužití
upozorňuje i na nový fenomén: »Nyní zaznamenáváme, že rodiny, podaří-li se jim
získat samostatné bydlení, se vracejí zpět
do ubytoven. Pokud se nám podaří rodině
zajistit bydlení v nájemním bytě, rodina
naráz neumí takto samostatně žít. Neví,
co si má počít. Rodina je doma sama jen se
svými dětmi, zavřou se za ní dveře – a co
má dělat? Matka neví, co si počít v kuchyni, byla zvyklá společně vařit s jinými ženami, přitom probírat život. Byly společně
na své starosti, radosti, nyní je na vše sama.
Neví, jak má uklidit, umýt WC, v ubytovně
to vždy někdo udělal. Děti zlobí, neboť byly
zvyklé pobíhat po chodbách s jinými dětmi. Rodiny se cítí osamoceny, zcela izolo-
a poplatky za teplo (zhruba
50 tis. K – MěÚ platí vytápění
neobsazených místností).
Stát samozřejmě nic z těchto
nákladů nehradí, ani dlouho‑
době hradit nebude. i proto
se nyní Bílina vážně zabývá
myšlenkou zpětného odkupu
některých privatizovaných
bytů, které by obyvatelům
»azyláku« nabídlo spolu se
službami podpory samostat‑
ného bydlení.
Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že jediným
fungujícím řešením bezdomovství je organizované
zajištění běžného bydlení s dostatečnou právní
jistotou nájmu, na něž navazuje podpora přiměřená
potřebám a preferencím uživatelů bytů. Studie uka‑
zují, že kvalitní podporované bydlení vykazuje 80%
úspěšnost i u těch nejsložitějších případů. Stavba
vány. Nemá jim kdo pomoci, nebo jen tak si
s někým povykládat. Navíc, sousedům vadí
hluk, v ubytovně byli lidé zvyklí, že nikomu
nevadilo, když se sdružovali na chodbách,
hlučně se bavili, vyšli ze svého stereotypu.
Nevědí, jak a kde platit nájem, kam si mají
jít zapojit elektřinu, zapnout plyn. Nejsou
na život, který je většině zcela samozřejmý, již zvyklí. Před lety si odvykli, proto
se mnohdy dobrovolně vracejí do ubytoven zpět.«
Autoři zprávy občanského sdružení Vzájemné soužití zdůrazňují, že tato situace má
negativní dopad zejména na mladou generaci. »Během dvaceti let nám v ubytovnách
odrostly děti, kterým chybí kultura bydlení.
Jsou navyklí žít v širším společenství, neznají život v běžném klasickém bytě. Jsou
to azylové děti, děti ubytoven. Děti čerpají
ze vzorců chování svých rodičů, čerpají ze
vzorů svého prostředí, proto jsou přesvědčeny, že takové bydlení je zcela normální.«
»Sociální ubytovny samy o sobě mohou
takovým rizikem být. Samotné zajištění
ubytování pro sociálně slabé je na hony
vzdálené sociálnímu bydlení. Žádným způ-
FOTO: liBOr FOjTíK
holobytů se již dávno ukázala jako řešení nevhodné.
Není důvod, aby holobyty, či tzv. sociální ubytovny,
MMr podporovalo a obce je stavěly z dotací, protože
náklady na jejich provoz by dříve nebo později do‑
padly na ně samotné . Segregace se nevyplácí.
ŠTĚPÁN RIPKA, sociolog
sobem se tento koncept nevypořádává se
stávajícím systémem zařízení sociálních
služeb (poskytování pobytových služeb).
Přitom máme poznatky z praxe azylových
domů, že existence ubytoven nemajících
statut sociální služby výrazným způsobem
snižuje účinnost jejich sociální práce v území,« připomněl pro Moderní obec veřejný
ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský.
Nebudou-li ubytovny brány jen jako nouzové provizorní řešení, než lidé, kteří v nich
– z nejrůznějších dovodů – nalezli dočasné
útočiště, získají vhodnější typ sociálního
bydlení, pak by se tato zařízení opravdu
mohla stát sociální pastí pro ubytované,
u nichž by jejich sociální vyloučení jen
stále více prohlubovaly. Zároveň by nadále
prohlubovaly přinejmenším odtažitý vztah
většinové společnosti k lidem z ubytoven.
nové sociální ubytovny
by Mohly být »lidštější«,
ale svůj stín niKdy nepřeKročí
Jenže co když MMR chce podpořit výstavbu
zcela jiných ubytoven? Zdálo by se, že právě veřejná podpora ve formě mimořádně
›
MO001424-2
MO5_06_08.indd 7
26.4.2013 12:15:21
Kauza
anKeta
Oslovená města zatím jednoznačnou podporu záměru státu
výhodně úvěrovat budování sociálních ubytoven nevyjadřují
Domníváte se, že by městům pomohlo, kdyby
stát výhodnými úvěry podpořil výstavbu sociálních ubytoven, aby se pro lidi v bytové nouzi
zajistilo důstojné ubytování po dobu, než získají
samostatné bydlení? Měli byste takto podpořenou výsatavbu ubytoven na svém území zájem?
Mgr. Rudolf Salvetr
starosta města Klatovy
Takový program by obcím pomohl
jen za splnění určitých podmínek.
Především by musely dostat garan‑
ci, že v péči o obyvatele v tísni ne‑
budou hrát pouze doplňkovou
roli. Občané, kteří by v ubytovnách nalezli alespoň
přechodné bydlení, by zase museli počítat i s tím,
že součástí pobytu v důstojných podmínkách bude
i sociální program a nějaké povinnosti. Dokud však
stát bude přispívat na soukromé ubytovny bez jasné
kontroly, za jakých podmínek tam lidé »přežívají«,
nemá takový dotační program smysl. Právě důsledná
kontrola vynakládání státních prostředků na ubyto‑
vací služby(otázkou je, zda by neměly být vypláceny
pouze v místě trvalého bydliště, o špatnosti vyplácení
přímo do rukou soukromých ubytovatelů nepo‑
chybuji vůbec) by mohla výrazně pomoci s řešením
sociálního napětí v některých lokalitách.
v současnosti máme vlastní ubytovací kapacitu zhru‑
ba 100 lůžek. Na zajištění potřeb nám dostačují.
Další ubytovací kapacitu nepotřebujeme a v případě
»podnikatelských záměrů« bychom ji považovali
za naprosto nežádoucí.
■
› výhodných úvěrů by k tomu přímo vybíze-
la. Vždyť, kdo takové úvěry poskytuje, může
si i diktovat podmínky.
Náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous to nepřímo potvrdil. »Pokud
vláda schválí záměr podporovat vznik dlouhodobého sociálního bydlení, budou jeho
stavebně technické parametry legislativně
zakotveny a další podmínky pro poskytnutí případné veřejné podpory budou upravovat příslušné podpůrné nástroje (např.
nařízení vlády),« uvedl na naši otázku, zda
by zvýhodněné úvěry mohli obdržet pouze
ti investoři, kteří u ubytoven zaručí určité
nepodkročitelné standardy.
Mohlo by jít nejen o konkrétní stavebně
technické parametry, ale například také
o minimální výměru podlahové plochy
»na hlavu«. Nebo (aby totiž nové ubytovny podpořily větší soukromí ubytovaných
a nepředstavovaly »strašáka« pro své okolí)
o určení maximálně možného počtu ubytovaných. A ovšemže také o stanovení nejvyšší možné částky na úhradu za ubytování.
»Konkrétní parametry dlouhodobého sociálního bydlení budou specifikovat příslušné podpůrné nástroje (nařízení vlády,
programy). Při formulování příslušných
podpůrných nástrojů budou samozřejmě
vnímány všechny dosavadní zkušenosti,«
odpověděl Miroslav Kalous zeširoka na naši
otázku.
Pokud jde o výši úhrady za ubytování,
náměstek odkázal na fakt, že problematika
cen je v obecné rovině v kompetenci Minis-
8
MO5_06_08.indd 8
Ing. Jan Havlík, MPA
tajemník Městského úřadu
Žďár nad Sázavou
Na úvod si dovolím konstatovat,
že jakékoliv, byť účelové prostřed‑
ky jsou nebo mohou být cestou
k řešení. Otázkou však zůstává,
bude‑li dostatečné, trvalé a efektivní. ve Žďáře
nad Sázavou máme letité zkušenosti s provo‑
zováním např. ubytovny pro bezdomovce nebo
holobytů. Ubytovna pro bezdomovce je provozová‑
na jako režimové zařízení příspěvkovou organi‑
zací města a je využita až přeplněna především
během zimy. je tedy zřejmé, že velká část jejích
klientů je ochotna se podřídit nějakým pravidlům
až na základě krajní nouze nebo ohrožení života.
jsem přesvědčen, že tak to bude i v podobných
zařízeních s nějakým režimem také do budoucna.
Nastavení režimu pak je u takového typu zařízení
nezbytné z důvodu jeho funkčnosti a dlouhodobější
existence vůbec.
holobyty byly postaveny v 90. letech tedy v době,
kdy ti, kdo neplatili nájemné ve standardních bytech,
mohli být vystěhováváni pouze do tzv. náhradního
bydlení a pokud město vůbec něco chtělo s tímto
problémem dělat, muselo investovat nemalé pro‑
středky na jejich výstavbu. holobyty tedy byly jakýmsi
»trestem« (bydlení nižší kvality) pro ty, kteří bydlení,
přestože na něj dostávali sociální dávky, nevnímali
jako jednu ze základních potřeb. Dnes je využití
těchto holobytů jiné. Často slouží jako startovací
bydlení pro ty, kdo změnili svůj přístup k bydlení
■
terstva financí a problematika sociálních
dávek, které nepřímo ovlivňují sjednané
úhrady ve stávajících ubytovnách, zase
v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.
»Úprava těchto dávek bude předmětem
navrhovaných opatření. Současně je třeba
mít na paměti, že věcný obsah nájemného
z bytu a vámi zmiňované úhrady za bydlení se liší – mj. i rozsahem poskytovaných
služeb, které by měly přispět k dlouhodobé
udržitelnosti tohoto typu bydlení, včetně
plnění hygienických norem,« dodal Miroslav Kalous.
Podle jeho slov smluvní vztahy mezi
ubytovanými a vlastníkem/provozovatelem
ubytovny budou plně respektovat úpravu
obsaženou v občanském zákoníku. »Uživatelům tohoto typu bydlení poskytnout dostatečnou právní jistotu,« uzavřel.
Na to, jaké by měly být sta ndardy těchto
sociálních ubytoven, jsme se zeptali i ombudsmana. Pavel Varvařovský k tomu poznamenal: »Z pohledu veřejného ochránce práv musí takový standard umožňovat
naplnění nezbytných životních podmínek,
včetně soukromí, a respektovat lidskou
důstojnost. Úhrada nákladů musí být proporcionální vzhledem k nájemnímu vztahu
a musí respektovat jak případné snížení
stavebně-technického standardu, tak nižší úroveň ochrany „ubytovacího vztahu“.
Za paradox lze považovat výši úhrad v zařízeních sociálních služeb, které oproti
ubytovnám mají mnohem vyšší standard
kvality.«
a povinnostem s ním spojeným, jako začátek cesty
zpět ke standardnímu bydlení. jestliže ovšem uhradí
své závazky a vlastníka přesvědčí, že změnili své
priority. Společným problémem těchto zařízení je pak
obvykle jejich soužití s jejich okolím, z čehož pramení
i problémy s umístěním ve městě.
Pokud jde o to, zda by se město ucházelo o takový
zvýhodněný úvěr, je třeba říci, že dokud není znám
ani konkrétní účel, ani podmínky je předčasné přijí‑
mat jakékoliv závěry.
Ing. Martin Štěpánek, Ph.D.
náměstek primátora
statutárního města Ostrava
pro sociální oblast
Řešení bydlení a bytové politiky
sice nespadá přímo do mé kom‑
petence, ale já osobně podporuji
koncepci nízkonákladového sociálního bydlení pro
potřebné skupiny obyvatel. Domnívám se, že město
by nemělo vlastnit sociální ubytovny, ale spíše
disponovat nízkonákladovým bydlením, které by
po určitou dobu mohly využívat osoby v definované
nepříznivé sociální situaci. Měl by být zajištěn systém
vícestupňového bydlení, např. azylové domy nebo
jiná sociální zařízení, bydlení se sociálním progra‑
mem, samostatné bydlení apod. ruku v ruce s tím by
měl fungovat doprovodný program ve spolupráci se
sociálními pracovníky obcí či nestátních neziskových
organizací.
■
otázeK je Mnoho, Kardinální
je všaK to, zda by sociální
bydlení neMěl řešit záKon
Problémem může být to, že Ministerstvo
pro místní rozvoj dává »nový typ ubytoven« do souvislosti s dlouhodobým sociálním bydlením. Jestliže »sociální ubytovny«,
postavené s pomocí zvýhodněných úvěrů poskytnutých státem, budou (doufejme)
poskytovat podstatně důstojnější ubytování než mnohá současná zařízení tohoto druhu, kde je psáno, že pro nemálo lidí
se toto jejich útočiště nestane útočištěm
doživotním? Nebudou mít stát/obec tendenci považovat bytovou situaci těchto lidí
za definitivně vyřešenou, aniž by se zabývaly tím, jak jim pomoci k sociálním bytům?
Otázek pochopitelně vzniká více. Třeba
to, jak by si »konkurovaly« současné ubytovny, často v tristním stavu a se zoufalými
podmínkami pro ubytované, s novými tzv.
sociálními ubytovnami, jejichž výstavbu
by podpořil stát? Získávaly by zvýhodněné úvěry na výstavbu sociálních ubytoven
pouze obce, nebo třeba i církevní a neziskové subjekty – či také zájemci ze soukromého sektoru?
Kardinální otázka však možná nezní
takto: Ubytovny ano, či ne? Ale měla by
být zformulována následovně: Není lepší
sociální bydlení ošetřit raději příslušným
zákonem než pouhými nařízeními vlády
■
či stavebně technickými předpisy?
ivan ryšavý
květen 2013
26.4.2013 12:15:22
Ekonomika
Statistické údaje dokládají, že z celkového počtu všech loni
oznámených veřejných zakázek byla k realizaci dosud zadána
pouze jedna třetina. Kdybychom vzali v potaz objem loni
zveřejněných veřejných zakázek, pak se ho letos uskutečňuje
dokonce jen jedna čtvrtina. Stojí za tím novela zákona
o veřejných zakázkách?
Období
Leden
Únor
Leden – únor
Meziroční změna v %
Při zachování
Celkem
podmínek
původních limitů
+1,8
–12,6
+ 6,8
– 0,8
+ 4,0
– 6,6
ZDROJ: CEEC RESEARCH
Meziroční změny hodnoty
oznámení o zakázce v r. 2013
Období
Leden
Únor
Leden – únor
Meziroční změna v %
Při zachování
Celkem
podmínek
původních limitů
– 29,6
– 30,2
– 17,3
– 17,4
– 22,2
– 22,5
➡ ➡ ➡
MO5_09_10.indd 9
Meziroční změny počtu
oznámení o zakázce v r. 2013
➡ ➡ ➡
květen 2013
v systÉmu zůstávají z loňska
vEřEjnÉ zakázky za 184 miliard
Zásadním zjištěním je však skutečnost, že
z veřejných zakázek oznámených v roce 2012
byla zatím zadána k realizaci pouze třetina
(34 %), zatímco objem zadaných veřejných
zakázek činil přibližně čtvrtinu ze zakázek
oznámených (25 %).
Přitom v roce 2012 byly podle Věstníku
veřejných zakázek vyhlášeny zakázky v celkové hodnotě 312,5 mld. Kč, z toho zadaných k realizaci bylo 77 mld. Kč (skutečná
zadaná hodnota činila pouze 65 mld. Kč,
protože zadaná hodnota je o přibližně 15 %
nižší než při oznámení). Zrušených zakázek
bylo za 51,5 mld. Kč (tj. 16 % z oznámených).
V systému tedy nadále zůstává 184 mld. Kč,
které zatím nebyly zadány k realizaci nebo
zrušeny.
Komora administrátorů veřejných zakázek vznikla na podzim 2010 jako občanské
sdružení spojením několika významných
subjektů zabývajících se organizací zadávacích řízení a problematikou veřejných
zakázek.
/st/
Více informací na www.kavz.cz.
➡ ➡ ➡
růst, nEbo PoklEs? ProstÉ
srovnání Pro odPověĎ nEstačí
Podle údajů Věstníku veřejných zakázek
bylo v lednu až únoru letošního roku oznámeno 1,1 tis. zakázek. Při prostém srovnání
s loňským rokem by šlo o nárůst o 4,0 %.
Okruh zveřejňovaných veřejných zakázek
se však v důsledku dubnové novely zákona
rozšířil. Upraví-li se tedy soubor oznámených zakázek tak, aby byl metodicky srovnatelný, je zřejmé, že meziroční počet oznámených veřejných zakázek ve sledovaném
období leden–únor 2013 poklesl o 6,6 %.
»Tento pokles je celkem očekávaný, protože na začátku roku 2012 – ještě před nabytím účinnosti novely zákona o veřejných
zakázkách – narůstaly počty oznámení o zakázce rekordním tempem. Od dubna 2012
se počet oznámení o zakázce prudce snížil
a klesal nepřetržitě až do února 2013, i když
poklesy již nejsou tak výrazné jako v dubnu
a květnu 2012,« konstatoval Mgr. Robert
Pergl, předseda KAVZ.
Celková předpokládaná hodnota oznámení o zakázce činila téměř 30 mld. Kč,
meziročně tak poklesla o 22,2 %. »Hodnotu
zakázek novela zákona o veřejných zakázkách také ovlivnila, a to změnou limitů.
Nicméně tento vliv je na celkovém objemu
prostředků zanedbatelný. Na hodnocení
zadaných zakázek v lednu až únoru 2013 je
však zatím brzy. Jako účelné se tak jeví spíše
aktualizovat data za rok 2012 podle nejnovějších údajů z Věstníku veřejných zakázek.
Podle uvedeného portálu bylo zatím
v roce 2012 zadáno 10,7 tis. zakázek – ve
srovnání s rokem 2011 tento počet vzrostl
o 21,4 %. Přihlédne-li se ke snížení limitů,
lze konstatovat, že v roce 2012 narostl počet
zadaných zakázek ve srovnání s rokem 2011
o 8,3 %. Objem zadaných zakázek mezi led-
nem 2012 a 2011 klesl o 2,6 %, a to zejména v důsledku vývoje ve druhé polovině
roku 2012. Vezme-li se hodnota zadaných
zakázek podle původně platných limitů,
vychází meziroční pokles o 3,8 %.
➡ ➡ ➡
P
ři srovnání stejného základu za období leden a únor v roce 2013 proti roku
předchozímu klesl počet vyhlášených
veřejných zakázek o 6,6 %, přičemž jejich
hodnota se dokonce snížila o 22,5 %.
V první polovině letošního dubna na to
upozornila Komora administrátorů veřejných zakázek (KAVZ), a to na základě výsledků analýzy, jejíž zpracování si zadala
u nezávislé analytické společnosti CEEC
Research. Hlavním problémem však zůstává velký objem veřejných zakázek, které
byly vyhlášeny v roce 2012, ale dosud nebyly zadány k realizaci.
ZDROJ: CEEC RESEARCH
FOTO: pETRA kubAřOvá/SmO čR
veřejné zakázky zatím
vykazují meziroční pokles
K účastníkům kongresu promluvil i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.
Peníze Eu se
musí k obcím
dostávat snáze
P
řed nadcházejícím novým programovacím obdobím EU 2014–2020 zazněly
25. 4. v Brně na XX. Kongresu starostů
a primátorů obavy z toho, zda nový systém
a celkové zaměření evropských dotací dokážou zajistit jednodušší a efektivnější podporu rozvoje měst a obcí. »Mluvme o tom,
jak se poučit ze současného období, a vyvarujeme se opakování chyb. V zájmu obyvatel ČR je jednoznačně nasměrování evropských prostředků na potřeby samospráv
a celkové zjednodušení celého systému.
Proto je důležité, aby zkušenosti a potřeby
obcí a měst byly zohledněny při nastavování budoucího rámce. Nepřipustíme, aby
se opakovaly situace, kdy řada obcí nebo
menších měst nemá k penězům EU přístup, přestože obce například ve vedlejším
kraji je využít mohou,« prohlásil na této tradiční akci Svazu měst a obcí ČR (SMO) jeho
předseda Ing. Dan Jiránek.
Výkonný místopředseda SMO Jaromír
Jech připomněl, že Svaz připravil už několik analýz. které jasně identifikují potřeby
a problémy měst i venkova, odhadují jejich
vývoj a navrhují oblasti jejich budoucího
rozvoje. »Stačí tyto analýzy jen vzít a zapracovat do strategických dokumentů. Rozvoj
území má vycházet z potřeb jejich obyvatel.
A kdo je lépe zná než právě obce a města?«
konstatoval Jaromír Jech.
Na kongresu se také hovořilo o návrhu
SMO na podporu meziobecní spolupráce.
Jeho podstatou je vytvoření prostředí pro
spolupráci obcí zdola, a to při zachování
jejich samostatnosti jako základní podmínky. Pro rozvoj dobrovolné spolupráce
obcí je mj. důležité i posílení odborných
a administrativních kapacit, které v mnoha
územích zatím chybějí. Starostové by mohli
spolupracovat v oblastech samostatné působnosti školství, sociální služby apod.),
ale také společně řešit rozvoj území. Návrh
je inspirován tzv. francouzským modelem
/st/
meziobecní spolupráce.
9
25.4.2013 19:41:19
Ekonomika
i přes stagnující ekonomiku
zůstává česko pro německé
investory atraktivní
Výsledky průzkumu u zhruba 180 německých firem a dalších
subjektů aktivních v německo-české spolupráci a z různých
hospodářských odvětví mohou být zajímavé a inspirativní
také pro obce a města v České republice.
k
onjunkturální průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory (CNOPK – www.dtihk.cz) nazvaný Ekonomická situace a očekávání
německých investorů v Česku se soustředil na tři hlavní okruhy: Základní informace
o respondentech, Konjunkturu: Současnou
situaci a očekávaný vývoj a Kvalitu investiční lokality.
Stejně jako loni je většina v průzkumu
oslovených firem spokojena se svým rozhodnutím podnikat v České republice: 84 %
dotázaných podniků by v ní znovu investovalo. ČR pro ně opět představuje nejatraktivnější investiční lokalitu v celém regionu
střední a východní Evropy. Téměř stejné
hodnocení však tentokrát získalo i sousední Slovensko. Naopak investiční atraktivita
Číny, která byla do průzkumu zařazena pro
srovnání, v porovnání s rokem 2012 poněkud klesla. Rychlý odliv německých podniků z České republiky do jihovýchodní Asie
tedy v dohledné době zřejmě nehrozí.
Připomeňme, že na škále hodnocení
1 až 6 (1 jako neatraktivní, 6 jako velmi
atraktivní) vzešel z výsledků průzkumu následující žebříček atraktivity deseti vybraných zemí pro německé investory:
■ 1. Česká republika: 4,05
■ 2. Slovenská republika: 4,04
■ 3. Čína: 3,89
■ 4. Polsko: 3,88
■ 5. Slovinsko: 3,70
■ 6. Estonsko: 3,66
■ 7. Rusko: 3,50
■ 8. Litva: 3,33
■ 9. Chorvatsko: 3,32
■ 10. Lotyšsko: 3,26
kvalita odborných Pracovníků
v čEsku už klEsá k Průměru
srovnávaných zEmí
Pokud jde o jednotlivá kritéria atraktivity
České republiky k investicím a podnikání,
německé firmy i nadále nejlépe hodnotí
členství naší země v Evropské unii. Dobré
hodnocení obdrželi také místní dodavatelé
a produktivní a dobře kvalifikovaní zaměstnanci s konkurenceschopnými pracovními
náklady. Právě zaměstnanci dosud byli jednou z hlavních předností Česka pro německé investory.
Budoucnost však už tak růžově pro ČR
nevypadá: Zatímco úroveň akademického
vzdělání u nás byla v průzkumu hodnocena
převážně pozitivně, hodnocení odborného
vzdělávání a dostupnosti odborných pracovníků se pohybovalo pouze okolo průměru. Na chvostu žebříčku se stejně jako
v minulých letech umístila korupce, hospodářská kriminalita a složitý postup při zadávání veřejných zakázek. Špatné hodnocení
dostala také právní jistota a veřejná a státní
správa v Česku. V případě politické stability
se výsledek v porovnání s rokem 2012 dokonce ještě zhoršil.
»Hrozící nedostatek odborných pracovních sil, nejistota v právním systému a obecně nízká důvěra ve státní správu oslabují
konkurenceschopnost českého hospodářství. Proto se Česko-německá obchodní
a průmyslová komora snaží upozornit tuzemské politické činitele i širokou veřejnost
na význam těchto témat pro další budoucnost České republiky,« uvedl výkonný člen
představenstva ČNOPK Bernard Bauer k výsledkům letošního průzkumu.
lEtošní vyhlídky tuzEmskÉ
Ekonomiky nEjsou valnÉ,
míní v Průzkumu většina firEm
Jiné zajímavé výsledky přinesl průzkum,
pokud jde o vývoj ekonomiky ČR, jak jej
očekávají oslovené firmy. Ještě v roce 2011
v obdobném průzkumu mělo 46 % respondentů za to, že v daném roce budou vyhlídky českého hospodářství lepší než v roce
předchozím. Jen 16 % respondentů v roce
2011 očekávalo horší vyhlídky a 38 % soudilo, že ekonomika v daném roce zůstane
beze změn.
Tentokrát, na počátku roku 2013, v lepší
vyhlídky ekonomiky ČR v tomto roce doufá
už jen 16 % oslovených firem, zatímco plných 36 % se domnívá, že situace českého
hospodářství se letos zhorší.
Současnou ekonomickou situaci Česka
32 % respondentů posuzuje jako špatnou
(9 % ji považuje za dobrou, 59 % za uspokojivou). Před dvěma roky však současnou
ekonomickou situaci v naší zemi hodnotilo
jako špatnou jenom 12 % účastníků obdobného průzkumu (30 % ji považovalo za dobrou a 58 % za uspokojivou).
V exportní oblasti předpokládá 40 % oslovených firem i nadále pozitivní vývoj. »To
je rozhodně dobrá zpráva, protože export
představuje u mnoha podniků značnou
část obratu. Potvrzuje to i ukazatel HDP,
na němž se export podílí více než 80 %,«
připomněl Bernard Bauer.
čtvrtina oslovEných firEm
u nás PlánujE další invEsticE
Při hodnocení vlastních obchodních aktivit
počítá zhruba jedna třetina oslovených firem se zlepšením a pouhých 16 % se zhoršením stávající situace. Většina respondentů očekává stabilní situaci. »Je potěšující, že
námi oslovené firmy hodnotí budoucí vývoj
vlastních podnikatelských aktivit o poznání
lépe než všeobecnou hospodářskou situaci,« uvedl Bernard Bauer a uzavřel: »To mně
dodává optimismus, protože jak ukázaly
naše průzkumy z posledních let, byly prognózy našich členských firem většinou realistické.«
Téměř čtvrtina firem plánuje další investice v České republice a zhruba pětina
chce v naší zemi vytvořit nová pracovní
místa.
/st/
Podmínky pro podnikání v ČR
Patero nejhorších podmínek podle spokojenosti
Patero nejlepších podmínek podle spokojenosti
Boj proti korupci,
kriminalita
Členství v EU
Transparentnost při
zadávání veřejných zakázek
Výkonnost a motivace
zaměstnanců
Veřejná a státní správa
Kvalita a dostupnost
lokálních dodavatelů
Politická stabilita
Kvalifikace zaměstnanců
Právní jistota
Akademické vzdělávání
0
0,5
1
1,5
2
2,5
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
Hodnocení: 5 – velmi spokojeni; 4 – spokojeni; 3 – průměrně spokojeni; 2 – spíše nespokojeni; 1 – nespokojeni.
ZDROJ: čESkO-NĚmECká ObCHODNÍ A pRŮmYSLOvá kOmORA
10
MO5_09_10.indd 10
květen 2013
25.4.2013 19:41:19
MO001421
NEJVĚTŠÍ
PRÁŠKOVÁ LAKOVNA
V EVROPĚ
povrchová úprava
Prášková lakovna disponuje NEJVĚTŠÍ a NEJMODERNĚJŠÍ plně automatickou linkou
s chemickou předúpravou, možností velmi flexibilní výměny odstínu barvy a vypalovací
tunelovou pecí s regulovanou teplotou i rychlostí průjezdu.
Součástí lakovny je také linka DECORAL, která umožňuje vtisknout kovům jedinečný
a designově náročný vzhled. Mimo různé dekory dřeva, které jsou využívány zejména pro
okenní profily a bazénová zastřešení, nabízí dekory imitující karbon, měď, žulu, mramor,
kapky deště a mnoho dalších.
Barvy s duší...
tane hell
mahagon II
zebrano
jilm
golden classic
karbon
ALBIXON a.s.
Cintlovka 535
268 01 Hořovice
měď
zelená žula
Tel.:
+420 251 094 094
Fax:
+420 251 094 056
Email: [email protected]
www.PRASKOVALAKOVNA.cz
MO5_11.indd 11
mramor
www.ALBIXON.cz
23.4.2013 13:25:15
Ekonomika
finanční řízení municipalit:
klíč ke dveřím do vaší banky
Financování měst a obcí patří z hlediska řady tuzemských
bank tradičně ke známým a velmi dobře uchopitelným
oblastem. I když ochota bankovního sektoru financovat města
a obce i nadále trvá, v souvislosti se zhoršeným ekonomickým
prostředím kladou banky stále větší důraz také na správné
hospodaření municipalit.
P
ožádali jsme Komerční banku, lídra
v oblasti financování municipalit,
o shrnutí základních principů koncepčního ekonomického řízení.
MO001386-2
ZavEďtE finanční Plánování
Finanční plánování musí být nezbytnou
součástí chování každého ekonomicky aktivního subjektu. Ať už jde o občana, firmu
nebo municipality, pomáhá finanční plánování dosáhnout stanovených cílů a dlouhodobě je udržet. Tvorba finančního plánu
municipalit má přitom svá specifika – obce
jsou zřízeny za účelem všestranného rozvoje svého území, uspokojování potřeb svých
občanů, a při plnění svých úkolů musí
navíc dbát na ochranu veřejného zájmu.
Právě omezená velikost rozpočtu a specifická struktura příjmů a výdajů ovlivňují
podstatným způsobem prosazování nejen
ekonomických, ale také politických zájmů
představitelů obce.
Tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků
a také stanovení pravidel hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků upravuje zákon č. 250/2000 Sb.
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle tohoto zákona se finanční
hospodaření územních samosprávných
celků a svazků obcí řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem. Oba tyto
rozpočty jsou vzájemně provázány, i když
se liší nejen dobou, na kterou jsou sestavovány, ale také svou strukturou.
RoZPočEt anEb kRátkodobý
finanční Plán
Rozpočet územního samosprávného celku
a svazku obcí je finančním plánem, podle
kterého je činnost těchto subjektů řízena.
Jde o krátkodobý plán, který je sestavován
na dobu jednoho kalendářního roku.
Pro představitele obce je rozpočet jednoročním výhledem na výkon jejich činnosti.
Aby došlo k naplnění schváleného rozpočtu, je třeba jeho plnění vyhodnocovat v pravidelných intervalech. Z ekonomického
pohledu bychom mohli o rozpočtu hovořit
jako o krátkodobém ekonomickém plánu,
který je spojen s operativním způsobem řízení. Rozpočet může být po schválení změněn pouze na základě důvodů, které jsou
blíže uvedeny v zákoně o rozpočtových pravidlech územně samosprávných celků.
12
MO5_12_16.indd 12
RoZPočtový výhlEd:
PlánujtE 2–5 lEt doPřEdu
K dosažení dlouhodobějších cílů nestačí sestavovat pouze dílčí roční rozpočty. Je třeba
zpracovat i rozpočtový výhled, obvykle pro
horizont 2–5 let. Z pohledu financujících
bank je rozpočtový výhled jedním z nejdůležitějších indikátorů budoucího ekonomického vývoje obce.
Do rozpočtového výhledu se promítají
nejen plánové aktivity, ale také důsledky
současných kroků, které ovlivní ekonomiku
obce v budoucích letech (např. splátky úvěrů). Současná ekonomická situace, která se
negativně projevila v roce 2009 mimo jiné
poklesem výběru daňových příjmů a akcelerací změn v oblasti legislativního rámce,
vyvolává nutnost sestavovat tyto rozpočtové výhledy v co nejlepší kvalitě. Kvalitně sestavený rozpočtový výhled pomůže
lépe reagovat na případné budoucí změny
a zvládnout hospodaření obce.
Rozpočtový výhled je jakýmsi strategickým plánem. Představitelé obce by do něj
proto měli promítnout své střednědobé
strategické cíle. Nedílnou součástí rozpočtového výhledu musí být plán investic
se stanovením priorit a jejich rozložením
v čase. Rozpočet i rozpočtový výhled je
vhodné doplnit komentářem, který podrobně zdůvodní nejvýznamnější položky.
Rozpočtový výhled by tedy měl být pomocným nástrojem, který umožní eliminovat nekoncepční řízení tažené politickými
rozhodnutími. Pouze samotné formální sestavení rozpočtového výhledu bez vyhodnocování jeho naplnění se přitom samozřejmě naprosto míjí účinkem. Aby bylo
střednědobé strategické řízení opravdu
efektivní, je třeba pravidelně vyhodnocovat
plnění schváleného rozpočtového výhledu.
nástRojE k říZEní RoZPočtu
Pro dosažení dlouhodobé stability rozpočtu je třeba zaměřit se na hlavní faktory, které ovlivňují hospodaření obce. Dosažení
uspokojivé hodnoty těchto faktorů lze měřit pomocí finančních ukazatelů:
1 Tvorba zdrojů. Jedním z nejdůležitějších faktorů je udržení dostatečného přebytku běžného rozpočtu, který souvisí s aktivním řízením příjmové a výdajové stránky
rozpočtu. Na straně příjmů jde o mobilizaci rezerv v příjmech (daň z nemovitosti,
poplatky za svoz odpadu apod.), na straně
výdajů pak o jejich přiměřenou redukci.
Přebytek běžného rozpočtu je hlavním
zdrojem pro splácení dlouhodobých úvěrů
obce. Doporučená hodnota přebytku běžného rozpočtu v poměru k běžným příjmům pro města a obce je 10–30 %.
2 Míra zadluženosti. Každý subjekt, který
přijímá úvěr, řeší otázku, jaká je optimální
(zdravá) míra zadluženosti. Nejde jen o to,
jak velký objem úvěru a s jakou splatností přijmout. Vzhledem k současné situaci
na příjmové stránce rozpočtu a tlakům
na výdajovou stránku rozpočtu by měly být
upřednostňovány investice, jež v optimálním případě nezvýší další finanční nároky na její provoz. Schopnost obce splácet
dluhovou službu lze spočítat pomocí tzv.
ukazatele dluhové služby, který je podílem přebytku běžného rozpočtu k dluhové
službě.
Za optimální hodnotu je možné považovat dosažení hodnoty 1,2 u větších měst
nebo krajů, či hodnoty 1,4 u menších obcí.
Tato hodnota znamená, že přebytek běžného rozpočtu pokrývá dluhovou službu
klienta ze 120 %, resp. 140 %. Poměr dlouhodobých závazků a přebytku běžného rozpočtu říká, za jak dlouho je obec schopna
splatit své dlouhodobé závazky. Optimální
hodnota v tomto případě činí 6 let.
3 Schopnost generovat úspory. Obec by
měla být schopna v každém okamžiku řídit
své výdaje, a to jak v oblasti běžných, tak
i kapitálových výdajů. V případě potřeby
musí dokázat najít ve svém rozpočtu dostatečné rezervy, které pomohou překlenout
obtížné časy.
S ohledem na dlouhodobost investičních
úvěrů je nutné zajistit schopnost aktivně
řídit úrokové náklady. Pohyblivé úrokové sazby jsou v současné době na nejnižší
historické úrovni, avšak na druhou stranu
představují riziko související s nekontrolovatelným růstem sazeb a tedy i nákladů. Pro
eliminování těchto rizik jsou vhodným doplňkem k úvěru tzv. standardní zajišťovací
instrumenty.
4 Finanční rezervy rozpočtu. Budování
rozumné úrovně finančních rezerv je nutností. Jsou považovány za jeden ze základních a nejdůležitějších pilířů stability obce.
Představují polštář pro případný negativní
vývoj příjmů, nebo jsou zdrojem pro financování nečekaných výdajů. Tyto finanční
rezervy by měly představovat přibližně 8 %
součtu daňových příjmů a běžných dotací.
ZávěREm
Chce-li municipalita zůstat pro banku i nadále atraktivním klientem, měla by si výše
popsaná pravidla osvojit. Důležité je však
dbát také na vyvážený part-nerský vztah se
svou bankou. Právě ta dokáže mnohdy kromě vlastního financování nabídnout tolik
/st/
potřebné rady a doporu-čení.
květen 2013
26.4.2013 9:08:29
MO001388-6
MO5_12_16.indd 13
26.4.2013 9:08:29
Ekonomika
indikátory řízení zdraví financí
a podklady pro zastupitele
Nová povinnost zastupitelstev obcí schvalovat účetní
závěrku nejpozději do konce června sice sleduje snahu,
aby zastupitelstva lépe sledovala finance obce, ale míjí se
účinkem. Proč? Protože je to stejné, jako byste ke kontrole
úspěchu operace dali lidu rentgenové snímky pacienta.
o
becně považuji takovou prezentaci
účetních závěrek obce a povinnost
je schvalovat zastupitelstvy za míjející se účinkem, leckdy navíc s rizikem
zjevné politizace odborných finančních
faktů. Zastupitelstvo se totiž dělí na koalici
a opozici. Často ani jedna není konstruktivní, o to méně lze racionální a objektivní
přístup k »rentgenovým snímkům« očekávat od laiků. Navíc v českém systému tyto
snímky bohužel stále bývají značně rozmazané...
Finančními výkazy účetní závěrky, s nimiž se zastupitel setká, jsou:
■ rozvaha (podává přehled o majetku
obce a jeho krytí, včetně krytí pohledávek
a o závazcích, uvádí zde aktiva a pasiva);
■ výkaz zisků a ztráty (podává přehled
o finanční výkonnosti obce);
■ příloha účetní závěrky.
Úplná účetní závěrka by měla obsahovat
také textovou část tzv. Přílohy s uvedením
doplňujících informací k rozvaze a výkazu
zisků a ztráty. Zde by měly být komplexní
informace o použitých účetních metodách,
případně odchylkách od těchto metod
s odůvodněním odchylek, o způsobech
oceňování majetku, přijatých úvěrech, poskytnutých zástavách a zárukách, poskytnutých transferech zřízeným příspěvkovým
organizacím, zřízených účelových fondech, hospodářské činnosti obce, majetku
pořízeném formou finančního pronájmu
(leasingu), poskytnutých nebo přijatých
významných darech, významném poškození či zničení majetku. Dále o významných probíhajících soudní sporech, dalších významných událostech, které nastaly
od 31. 12. do data sestavení účetní závěrky,
pohledávkách a závazcích po lhůtě splatnosti, výše splatných závazků pojistného
na sociální a zdravotní zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
výše evidovaných daňových nedoplatků
u místně příslušných finančních orgánů.
Paradoxem je, že účetní jednotce, která
sestaví neúplnou účetní závěrku, může být
vyměřena vysoká pokuta do výše 3 % úhrnu
aktiv.
Každopádně má význam vzít si z účetních a finančních výkazů vše užitečné,
propojit si poskytnuté informace do souvislostí a seznámit se s:
■ trendy;
■ silnými a slabými stránkami;
■ příležitostmi a ohroženími.
14
MO5_12_16.indd 14
Nestačí však vyznat se pouze v samotném
finančně ekonomickém prostředí obce, ale
nesmí se ani ztratit přehled o ekonomickém
a finančním okolí. Chyby stojí v tom lepším
případě značné částky, jdoucí u měst až
do desítek milionů korun.
Nastavení doporučení a finanční politiky potřebuje:
■ znalost;
■ přehled;
■ značnou dávku nadhledu;
■ a ideálně invenci.
Má-li mít jednání zastupitelstva o finančních výkazech a o ekonomických faktech
obce smysl, mělo by dostat k dispozici jednoduchou SWOT analýzu. Ideální je seznámit zastupitele s trendy, silnými a slabými
stránkami financí a příležitostmi i ohroženími. Zastupitelé by měli mít zájem z finančních výkazů a skutečností v obci zjistit
tyto zcela zásadní a ekonomicky závažné
informace:
■ V jaké kondici jsou finance obce a jaké
jsou trendy?
■ Vývoj, struktura a stav příjmů a výdajů.
■ Vývoj, splácení a výše závazků (např. jak
vysoké obec platí splátky, zda neplatí
zbytečně vysoké úroky; od roku 2009, kdy
nejen Česko začala trápit ekonomická
stagnace, je velkou chybou zafixovat úrok
z většiny úvěrů – obce tak banky zbytečně přeplácejí).
■ Vývoj, rozsah a stav staveb a dalšího majetku a náklady na obnovu a provoz majetku obce. [ČASTÁ PRAXE: Většina obcí
nemá dostatek financí na obnovu současného majetku (odpisy) a vesele bu-
duje další zbytečný majetek. Nesmyslně
plní nesmyslná přání lidí místo toho, aby
se věnovala jejich potřebám. Více majetku, včetně bytů, táhne obec finančně
ke dnu.]
■ Vývoj a stav provozního salda hospodaření, jde o naprosto zásadní údaj mnohokráte popisovaný – mnoho obcí a měst
jej však nesleduje nebo mu z neznalosti
nepřikládá význam.
■ Vývoj a stav dlouhodobých pohledávek.
(ČASTÁ PRAXE: Přebujelý majetek, zejména nemovitosti typu budov jsou za
ekonomické stagnace rizikem spočívajícím v neplacení nájmů.)
■ Vývoj, stav a zhodnocení finančních rezerv
a finančního potenciálu. (ČASTÁ PRAXE:
Inflace převyšuje zhodnocení, finance
ztrácejí svou hodnotu a obce využívají
pouze nevýhodné bankovní nástroje.)
■ Stav řízených organizací a společností, jejich výsledky versus finanční požadavky.
Jaké jsou potřeby obce, její priority
a cíle a jejich finanční krytí. (ČASTÁ PRAXE: Finanční potenciál a kondice obce je
na pořadu dne, až když obec neplní závazky
nebo nastanou vážné komplikace.)
■ Jaká opatření s dopadem do financí
obec musí (nebo by měla) učinit? (ČASTÁ
PRAXE: zastupitelům se předkládají účetní
a finanční výkazy bez souvislostí, jasných
závěrů a bez doporučení a návrhu opatření
toho, co se od nich vyžaduje. Tedy, co mají
učinit pro správné řízení financí obce.)
Řízení financí není jednoduché. Ale nemít přehled z pohledu voleného zástupce neomlouvá, ať už se zastupitel hlásí ke
koalici nebo opozici. Nicméně neporozumění stavu ekonomiky obce zastupitelem
nezbavuje zodpovědnosti veškeré vedoucí
zaměstnance, zejména na úseku financí,
■
majetku, investic a rozvoje.
■
luděk tEsař
www.cityfinance.cz
Účetní a finanční výkazy
Účetní výkazy
Rozvaha
Výkaz zisků a ztráty
finanční výkazy
Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
doplňující údaje
Přehled o rozpočtu nákladů a výnosů příspěvkových organizací
Rozpis schváleného rozpočtu podle paragrafů a položek
■ Přehled rozpočtových opatření
■
■
květen 2013
26.4.2013 9:08:29
Ekonomika
Rekonstrukce státu má
vést i k efektivnějšímu
hospodaření obcí
Projekt Rekonstrukce státu
upozorňuje na devět restů
Provádět protikorupční opatření postupně v delším časovém
období, nebo je přijmout v rychlém sledu prakticky naráz?
Projekt Rekonstrukce státu, který se v České republice
ujímá od letošního března, sází na druhou variantu.
květen 2013
MO5_12_16.indd 15
FOTO: aRCHIV
P
rojekt Rekonstrukce státu je prvořadě
zacílen proti korupci, což předpokládá především přijetí kvalitních zákonů a fungující právní stát, který je dovede
uplatnit. Tři zakladatelé projektu – Transparency International ČR, Ekologický právní
servis a Oživení – chtějí vytvořit tlak na zákonodárce, aby ještě v tomto volebním období přijali devět klíčových zákonů, které
pomohou zlepšit fungování státních institucí a politických stran. Podaří-li se toto předsevzetí naplnit, pozitivně se to promítne
i do hospodaření státu i měst a obcí.
Podle Ing. Miroslava Zámečníka, člena
Národní ekonomické rady vlády (NERV),
každá nehospodárnost a podezření na korupci ve veřejném sektoru zatěžuje atmosféru ve společnosti, která je zároveň vystavena důsledkům fiskální konsolidace
včetně zvyšování daní. Zároveň však zatěžuje i veřejné rozpočty a přispívá k navyšování státního dluhu. »Jsem si jist, že při vyšší transparentnosti – např. zveřejňováním
smluv, lepší kontrolou ze strany NKÚ, průhledném financování politiky a prosazení
dalších opatření navrhovaných v Rekonstrukci státu, lze dosáhnout podstatného
zlepšení,« tvrdí Miroslav Zámečník.
Ing. Martin Mach, starosta města Mšeno
na Mělnicku, byl jedním z těch, kdo oponovali návrhy jednotlivých »restů«. Sám o tom
říká: »Diskutované okruhy se týkají samospráv – hospodárného nakládání s majetkem,
vymahatelnosti osobní zodpovědnosti, rovnoprávnosti v přístupu k informacím a v přístupu k místním periodikům vydávaných
obcemi i větší informovanosti o činnosti samospráv na internetu. Všechny tyto okruhy,
či chcete-li resty, odrážejí mnohé negativní
zkušenosti z posledních let s fungováním samospráv v některých obcích. Ať jde o prodeje nebo pronájmy obecního majetku, účinné
možnosti vymáhání škod způsobených obci
samosprávou, či o zlepšení demokratického
prostředí prostřednictvím rovného přístupu
k informacím jak pro zastupitele (zejména
opoziční), tak pro veřejnost, zveřejňování
smluv a odstranění faktické cenzury či zneužívání radničních periodik apod.«
»Změny k lepšímu by se ovšem neměly
dotýkat jen zákonů, vztahujícím se k samosprávám. Ale postupně by se podle mého
názoru měly promítnout i do zákonů, které
řídí chování centrálních orgánů a celé veřejné sféry. Je důležité mít zákonné prostředky
na boj proti jedincům či skupinám, kteří
Martin Mach, starosta města Mšeno
na Mělnicku: Změny by se neměly týkat
pouze zákonů vztahujících se k samosprávám.
míří k veřejné moci čistě ze ziskuchtivých
důvodů, nebo proto, že nedokážou odolat
různým pokušením. Je důležité posílit informovanost veřejnosti o činnosti jednotlivých orgánů, a tím posílit její kontrolní
moc, aby již nedocházelo k excesům známým z posledních let,« dodává starosta.
Podle něho by k vyšší kvalitě politiky
na všech úrovních měla vést větší informovanost veřejnosti společně s žádoucí úpravou volebních zákonů, která by občanům
dávala větší vliv na zvolení konkrétních
osob (nikoli jen stranických bloků). Tím
by se také značně ztížilo rozkrádání státu.
»Obce (a kraje) jsou základní pilíře státu.
Veřejná služba
&
dobrovolnictví
v obci
Rekonstrukce státu je společný program politiků,
podnikatelů a všech dalších aktivních občanů,
kteří chtějí žít v zemi, kde se úspěchu dosahuje
s rovnou páteří, kde se nevyplácí obcházet zákony
a pravidla a kde právo dopadá na všechny stejně.
Rekonstrukce státu je společný program pro omezení korupce, která dnes svým rozsahem ohrožuje
legitimitu demokratického systému.
Za Rekonstrukcí státu stojí dvacet protikorupčních
organizací v čele s Transparency International ČR,
Ekologickým právním servisem a Oživením.
Cílem Rekonstrukce státu je dát protikorupčním
reformám v České republice nový impuls a ještě
v tomto volebním období přijmout 9 realistických
legislativních opatření – Restů.
Jde o následující resty v podobě zajištění:
■ Průhledného financování politických stran
a volebních kampaní.
■ Elektronických majetkových přiznání ke dni
nástupu do funkce.
■ Zveřejňování smluvy uzavíraných státem,
územním samosprávným celekem a dalšími veřejnými institucemi (např. státní podniky či obchodní
společnosti ovládané státem) na internetu.
■ Zrušení anonymních akcií.
■ Nominace odborníků do dozorčích rad
státních podniků a státem ovládaných obchodních
společností.
■ Odpolitizování státní správy a podporu
takového zákona o úřednících, který mj. zajistí pro
úředníky jasná práva a povinnosti, nezbytné pro
zefektivnění výkonu státní správy včetně dostatečné ochrany před politickými tlaky.
■ Fungování státních zastupitelství bez politických zásahů do vyšetřování.
■ Průhledného legislativního procesu.
■ Rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ,
mj. na hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a s příjmy a výdaji jejich rozpočtů,
a to z hlediska souladu se zákony, a na hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má
Česká republika nebo územní samosprávný celek
alespoň 50% majetkovou účast.
Více na: www.rekonstrukcestatu.cz
Podaří-li se plošně zkvalitnit výkon veřejné
správy na komunální (a regionální) úrovni,
odrazí se to časem i na úrovni celostátní,«
/st/
uzavírá Martin Mach.
SOUČASNÝ STAV A MOŽNOSTI ROZVOJE
VEŘEJNÉ SLUŽBY A DOBROVOLNICTVÍ
V PRAXI OBCÍ
Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst ČR
Kdy:
Kde:
16. května 2013
od 10:00 do 14:00
Praha, budova Českého svazu
vědeckotechnických společností
Novotného lávka 5, Praha 1 (sál 217)
Podrobný program akce včetně registračního formuláře naleznete na www.ZdravaMesta.cz/dobrovolnik-sekce. Registrace probíhá do 9. 5. 2013.
Kontakt:
Kancelář NSZM
T: 606 755 374, E: [email protected]
Projekt „Dobrovolnictví a veřejná služba v obci - jak na to?“ byl podpořen ESF prostřednictvím OP LZZ a státním rozpočtem
MO001433
15
26.4.2013 9:08:30
Ekonomika
kdy majetek obce bývá přítěží
Majetek obce má pochopitelně několik rolí a nepochybně lze
velmi dlouho diskutovat o tom, zda obec má či nemá vlastnit
majetek – a pokud ano, pak tedy jaký a v jaké míře. Podívejme
se na to očima starosty městyse Štěchovice.
v
diskusi se patrně shodneme na tom,
že majetek obce je dvojího druhu:
nezbytný a zbytný. Nechci se zabývat školami, školkami, vodovody, veřejným
osvětlením apod., tedy nezbytným majetkem. Byť je všeobecně vnímán jako »standard«, a proto je pro mnohé občany často
»neviditelný«, takže se o něj začnou zajímat až ve chvíli, kdy se rozpadá a přestává
sloužit svému účelu. Rád bych se věnoval
druhé skupině – tedy majetku zbytnému
»sPoluÚčast« jako Zajíc v Pytli
Leckdo patrně namítne: Ale vždyť nás to
nic nestálo. Halu, kurty, fitko jsme si přece
pořídili za dotace! Opak je pravdou. Vůbec
nebudu rozvádět skutečnost, že dotace deformuje trh, že bývá zneužívána jako veřejný korupční nástroj pro politické příznivce
jejího poskytovatele a naopak se stává »politickým klackem« na obce s nepoddajnými
představiteli z jiného politického tábora.
Jde mně o to, že skrytým a občanům často tajeným faktem je tzv. spoluúčast. Rádo
16
MO5_12_16.indd 16
ZávěREm
Můj příspěvek se týká obce do 2000 obyvatel. Má obec této velikosti stavět kulturní
domy, koupaliště apod., aniž by předtím
dokončila vybudování své základní infrastruktury? Říkám rozhodně: NE.
Rovněž podnikání obce je hodně sporné.
Ovšem jednu výjimku bych připustil – správu vlastní infrastruktury. Nenechat si odebrat možnost nakládat a regulovat vlastní
vodovodní a kanalizační systém. To je snad
jediná věc, kterou by si obec měla zuřivě
bránit už i proti zahraničním firmám, jež
v této oblasti podnikají. Toto je totiž nejzávažnější politikum v očích občanů zvláště,
když tato infrastruktura ještě ani není dobudována či pokud nefunguje.
Dalším problémem obecního majetku
je jeho dlouholeté neodepisování. V bilan-
FOTO: auTOR
stokRát ano infRastRuktuřE,
tisíckRát nE aquaPaRkům
V dobách relativní hojnosti, lze říci »za řádění socialismu« během posledních dvaceti
let, řadě obcí díky dotacím na kdeco nezřízeně vzrostl majetek. Bezbřehé investování
do zbytných projektů za podpory dotací
všeho druhu však má logický následek v podobě drancování příštích rozpočtů, aniž se
rozumně investovalo především do infrastruktury či jejích rekonstrukcí.
Stokrát ano kanalizacím, čističkám, úpravnám vody atd. a tisíckrát ne všem aquaparkům, kulturním střediskům, nafukovacím
tenisovým halám a desítkám přebujelých
dětských hřišť na každém rohu do doby,
než bude zajištěna povinná nezbytná část
našeho činění, a to infrastruktura, která je
jediným majetkem, jejž obec a její obyvatelé nezbytně potřebují.
Určitě někoho zamrazí, jaký »asociál« to
píše do Moderní obce. Jenže asociální je investovat do projektů, které využívá jen tenká vrstvička lidí. Např. u naší tenisové haly
je to pouze 150 lidí, tj. 8,3 % ze všech 1800
obyvatel. U kulturních domů je tento podíl poněkud vyšší: 11,1 %, tedy okolo 200
občanů, avšak stále stejných. Sauny, fitka
a solárka v průměru navštěvují 2 % obyvatel. Od toho se odvíjí rentabilita těchto
projektů, a to i přes maximální možné využití všech prostor. Nepodléhejme iluzi, že
někde je to lepší. Ale chci na konkrétních
číslech doložit, jak velká (resp. malá) část
obyvatel obce taková zařízení využívá, jak
velkou (resp. jak malou) část obyvatel obec
takto podporuje na úkor dalších občanů.
se uvádí, že činí např. jen 10 % nákladů, zatímco na zbylých 90 % obci poskytne podporu kraj, stát, Evropská unie… Občane,
nejásej: Oněch 90 % je z tzv. uznatelných
nákladů – a co je uznatelné, to určuje poskytovatel dotace. Tím se už hravě dostaneme na poměr 75 : 25 %, což u »pouhých«
10 mil. Kč celkových nákladů znamená už
vydat zhruba 2,5 mil. Kč z vlastní kapsy.
Zohlednit musíme i skryté náklady v podobě podmínky udržitelnosti provozu a zaměstnanosti. Některé dotace dokonce po určitou dobu kryjí i náklady na zaměstnanost.
To vše je určitě chvályhodné opatření proti
všemožným kejklům s majetky a poskytnutými dotacemi. Leč přesto v těchto projektech tiká příslovečná časovaná bomba v podobě ekonomické neudržitelnosti.
projekty podpořené dotacemi hravě dosáhnou hranice 15–20 % celkového rozpočtu.
Pak nezbývá než ořezávat náklady všem
včetně tzv. mandatorních nákladů na školy
a školky či spolkovou činnost.
Provoz multifunkčního centra ve Štěchovicích vytváří roční ztrátu zhruba 1 mil. Kč.
štěchovickým bumbRlíčkEm
jE multifunkční cEntRum
To byl i případ štěchovického tzv. multifunkčního centra. Jeho rekonstrukce vyšla
před sedmi lety na 43,161 mil. Kč, z čehož
dotace činila 32,690 mil. Kč, takže městys
musel přidat vlastní prostředky ve výši
10,471 mil. Kč, z nichž rovných sedm milionů bylo kryto úvěrem. Roční ztráta v souvislosti s provozem centra se pohybuje okolo
1 mil. Kč, navzdory kapacitnímu vyčerpání možností tohoto objektu. Přičtěme úroky z úvěru na 10 let ve výši 0,565 mil. Kč.
Při udržitelnosti a nezcizitelnosti na 10 let
vychází následný účet: Z vlastní kapsy obec
vydá 21,036 mil. Kč, čili 48.7 % celkové částky za rekonstrukci daného objektu. Kam
se poděl původní poměr dotace a vlastní
spoluúčasti 90 : 10? Má-li obec takových
»dárečků« více – a že je má, stávají se tvorba a možnosti využívání obecního rozpočtu neúnosné, protože náklady na »zbytné«
cích obcí se pak objevují neskutečné sumy
ve stamilionech, které neodpovídají skutečnosti. S tím se pojí i podhodnocené
plánování údržby nemovitého majetku,
který stárne výrazně rychleji, než si stačíme
všimnout a pouze odpisy na reprodukci takových majetků nestačí.
Jak z toho všeho ven? Především vrátit
selský rozum do hlav a oprostit se od rádoby poradenských firem (těm kvalitním se
omlouvám). Ale hlavně nic od státu neočekávat a spoléhat se sami na sebe. Říkám
to jako občan i jako starosta. Dobře totiž už
bylo. Pro budoucnost proto budou velmi
důležití kvalitní zastupitelé, aktivní občané
s náležitým rozhledem – a kvalitní rozpočty,
odolné torpédování ze strany státu. Proto
doporučuji – s výjimkou pozemků – co nej■
méně vlastního majetku.
miloš čaPEk
starosta městyse Štěchovice (okres Praha-západ)
květen 2013
26.4.2013 9:08:31
Evropská uniE
nové cyklostezky ulehčí
dopravě i životnímu prostředí
n
a začátku roku 2007, kdy v Olomouckém a Zlínském kraji začal fungovat
Regionální operační program (ROP)
Střední Morava, tam fungovalo celkem
180 km cyklostezek. Na konci roku 2015,
dokdy musí být ukončena realizace všech
projektů financovaných z ROP, budou oba
tyto kraje dohromady disponovat už 366 km
cyklostezek, čili dvojnásobkem jejich původní délky. Na rozvoj cyklodopravy ROP
Střední Morava přispěl 840 mil. Kč. Mezi
prvními podpořenými projekty byla i dva
a půl kilometru dlouhá cyklostezka z Velké
Bystřice do Hluboček.
»Indikátor, jímž sledujeme využitelnost
této cyklostezky v jednom roce, jsme měli
naplněný za týden,« pochvaluje si Ing. Marek Pazdera, starosta města Velká Bystřice
(okr. Olomouc). Mezi nejdelší a zároveň nejnavštěvovanější cyklostezky patří Cyklostezka Bečva (78 km díky dotaci ROP Střední Morava), cyklostezka podél Baťova kanálu (17 km s podporou ROP) a Moravská
stezka (12 km s podporou ROP), která vede
z Mikulovic v Jeseníkách do Olomouce.
Nové cyklostezky se stavějí také na severu Moravy s podporou z ROP Moravskoslezsko. Desítkám kilometrů nových tras
vévodí významné regionální cyklostezky,
jakou je i už zprovozněná Slezská magistrála mezi Krnovem, Opavou a Velkými
Hošticemi. Letos v létě bude otevřen další
úsek cyklostezky z Ostravy do Beskyd, a to
v úseku z Bašky do Ostravice a Čeladné.
Nejenže se nové úseky stavějí, ale další budou přibývat. Dotace na cyklostezky jsou
totiž stále k mání.
»Na projekty cyklostezek máme vyčleněno 100 mil. Kč – vždy po 50 milionech na
páteřní regionální trasy a na ostatní cyklostezky,« připomíná David Sventek, ředitel
Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko,
s tím, že příjem projektů končí letos 19. 6.
■ Cyklostezka Bečva. Říká se jí také cyklodálnice C1. Proplétá se mezi Olomouckým
a Zlínským krajem. Místní obyvatelé ji využívají k přepravě do práce nebo k trávení
volného času. V posledních letech se dostává i do povědomí turistů. Velmi to pociťuje např. obec Velké Karlovice na Vsetínsku,
v níž během léta výrazně roste počet návštěvníků.»Z našeho pohledu cyklostezka
zásadně zpřístupnila cykloturistiku na horách i rodinám s dětmi či méně zdatným
sportovcům a pro účastníky letních pobytů je jedním z největších lákadel,« říká Tomáš Blabla, ředitel hotelů Resortu Valachy
ve Velkých Karlovicích. Z nárůstu turistů
se těší i tamní starosta Miroslav Koňařík.
Podle něj v obci stoupla poptávka po službách, což vedlo ke vzniku nových pracovních míst. Cyklostezka Bečva měří 141 km
a vede od pramene Rožnovské a Vsetínské
Bečvy až po její soutok s Moravou.
■ Cyklisté ve městech. Velmi aktivní v plánování nových cyklostezek jsou i města,
která budují cyklostezky jako alternativní
zdroj přetížené městské dopravy. Dobrým
příkladem je město Prostějov, které v tomto směru využilo celkem pětkrát možnost
financování z ROP Střední Morava a celkem
získalo 37 mil. Kč. Dnes se cyklisté bezpečně dostanou z města do přilehlých obcí
nebo projedou město, bez toho aniž by mu-
Slezská
magistrála,
to je už
33 kilometrů
příjemné jízdy
na kole po
zcela nových
či nově
upravených
stezkách
s krásnými
výhledy
a malebnými
zákoutími.
FOTO: aRchiv
květen 2013
MO5_17.indd 17
FOTO: aRchiv
Zdvoj- až ztrojnásobení využití dopravy na jízdním kole
v průměru přinese každá nová cyklostezka. Vede-li se
podél silnice, automaticky to navíc v daném úseku zvýší
i bezpečnost dopravy. Pro Magazín ROP Střední Morava
to uvedl nedávno národní koordinátor rozvoje cyklistické
dopravy Jaroslav Martinek.
V Prostějově využili možnost podpory
z ROP Střední Morava pro cyklostezky
na území města už pětkrát.
seli sesednout z kola kvůli semaforům nebo
hustému městskému provozu.
■ Z Krnova přes Opavu na Ostravu pohodlně a bez aut. Slezská magistrála, to je
33 km na kole po nových a nově upravených stezkách. Pohodlně a mimo frekventované silnice se cyklisté dostanou z Krnova do Opavy a dále směrem na Ostravu
do Velkých Hoštic. »Po celé délce magistrály
je několik odpočívadel, kde se lidé mohou
zastavit a posedět si, mají tam i informační cedule s mapou. Dokonce se již objevují
první podnikavci, kteří v přilehlých obcích
zakládají stánky s občerstvením. To nás
pak dvojnásobně těší, že cyklostezka i takto
nepřímo pomáhá lidem ve svém okolí,«
říká Martin Dostál z opavského magistrátu. Evropská dotace z ROP Moravskoslezsko
na výstavbu cyklostezky činí 54 mil. Kč.
■ Na kole z Hradce nad Moravicí do Žimrovic. Okolí Hradce n. M. na Opavsku si
cyklisté velmi oblíbili. Z ROP Moravskoslezsko tam byly podpořeny hned dva navazující úseky na cestě z Hradce do Žimrovic. Jedna část odklonila dopravu z frekventované
silnice, další umožnila výstavbu mostu přes
Moravici a další prodloužení do Žimrovic.
»Velkou výhodou stezky je její zasazení
do nádherné krajiny. Doslova na dohled je
místní zámek, splav a řeka Moravice. Budete-li mít štěstí, zahlédnete čápa nebo třeba povoz s koňmi. Bývá tu někdy opravdu
rušno, hlavně o víkendech,« uzavírá Ivana
Hyklová z MěÚ Hradec nad Moravicí. Měs■
to v součtu získalo zhruba 11 mil. Kč.
rEnata škrobálková
Úřad Regionální rady Střední Morava
michal sobEk
Úřad Regionální rady Moravskoslezsko
17
25.4.2013 17:51:25
Informační a komunIkační technologIe
než se vypíše veřejná zakázka na Ict /1
Z
adavatel totiž investuje značné fi‑
nanční prostředky do poptávaného
řešení. Problémy spojené se zadává‑
ním IT zakázky mohou v krajním případě
skončit zastavením celého projektu, v lep‑
ším případě vynaložením dalších financí.
vyZnat se v podmínkách
Zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT
bývá složitým procesem zkoumání kon‑
krétních podmínek, jež vyplývají z technic‑
kých či právních aspektů (výhrada práv).
Technický aspekt IT zakázek se týká přede‑
vším nároku na kompatibilitu systémů či
technických řešení. Z pohledu právního jde
zejména o požadavek zkoumání a vypořá‑
dání práv duševního vlastnictví.
Pro přehlednost si vymezíme jednotlivé
druhy řízení, v jejichž rámci mohou města
a obce vypsat veřejnou zakázku v oblasti
ICT. Všechny druhy řízení upravuje zá‑
kon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách
(ZVZ), který z pohledu IT tematiky doplňuje
zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systé‑
mech veřejné správy. Základními druhy řízení, na něž je třeba z pohledu IT zakázek
upozornit, jsou především jednací řízení
bez uveřejnění, soutěž o návrh, soutěžní
dialog či jednací řízení s uveřejněním.
specIfIka Jednacího říZení
beZ uveřeJnění
Nejproblematičtějším z uvedených druhů
řízení, který se v oblasti IT hojně využívá,
je zadání veřejné zakázky prostřednictvím
jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Jde
o efektivní, současně však i o rizikové řízení
z hlediska vyšší pravděpodobnosti napadá‑
ní způsobu zadání veřejné zakázky ostat‑
ními potenciálními uchazeči, kteří neměli
možnost se blíže seznámit s předmětem
zakázky. Tento druh zadávacího řízení totiž
za splnění určitých podmínek umožňuje
zadavateli zadat veřejnou zakázku na ICT
jednomu konkrétnímu dodavateli.
Otázka výběru typu řízení je zcela na úva‑
ze zadavatele, a proto je třeba zkoumat
všechny podmínky a skutečnosti rozhod‑
né pro výběr řízení. Z pohledu IT zakázek
je nejdůležitější ustanovení § 23 odst. 4)
písm. a) ZVZ, jež stanoví, že pokud může
být veřejná zakázka splněna z technických
či uměleckých důvodů, z důvodů ochrany
výhradních práv nebo z důvodů vyplývají‑
cích ze zvláštního právního předpisu pouze
určitým dodavatelem, pak může být zvole‑
no JŘBU. Ale z dikce zákona vyplývá, že za‑
davatel při uplatnění těchto podmínek ani
jinou možnost nemá, protože v opačném
elektronická komunikace /17
h
rou na pomezí sportu a turistiky je
aktivita zvaná geocaching. Spočí‑
vá v použití navigačního systému
GPS při hledání skryté schránky nazývané cache (česky psáno i keš), o níž jsou
známy její zeměpisné souřadnice. Při
hledání se používají turistické přijímače
GPS nebo jiné navigace či mobilní zaří‑
zení. Člověka zabývajícího se geocachin‑
gem označujeme slovem geocacher, česky
též geokačer nebo jen kačer. Po objevení
cache, zapsání se do logbooku a případné
výměně obsahu ji nálezce opět uschová
a zamaskuje.
Fandové geocachingu využívají rozcest‑
ník geocaching.com, který obsahuje všech‑
ny podstatné informace a systém pro sprá‑
vu objevených »pokladů«. Každý uživatel
má k dispozici svůj zápisník, v němž vidí
historii svých nálezů.
Geocaching je sportem v tom ohledu,
že jde o jakousi orientační turistiku, občas
s prvky horolezectví či jeskyňářství. Jed‑
nou ze základních myšlenek geocachingu
je umisťování keší na místech, která jsou
něčím zajímavá a přesto nejsou turisticky navštěvovaná. Tím pádem jde o origi‑
18
MO5_18_19.indd 18
nální a levný prostředek propagace neob‑
vyklých míst. V popisu cache (listing) jsou
uvedeny informace o místě s jeho zvlášt‑
nostmi a zajímavostmi. Geocaching tedy
má rovněž edukativní roli.
V Česku je geocaching velmi oblíben
a často celé rodiny tráví víkendy hle‑
dáním »pokladů«. Zahraniční turisté se
u nás této zábavě věnují také, proto ji lze
elegantně využít v marketingové komu‑
nikaci. Na některých frekventovaných
místech se na tzv. odlov keše doslova čeká
ve frontě.
Mnozí lidé si za cíl svých výletů vybírají
místa, kde ještě »nelovili«, proto je dobré
připravit pro ně širší škálu míst potenciál‑
ní návštěvy. Keše vznikají spontánně a za‑
kládají je běžní fandové této zábavy. Urči‑
tě však není proti pravidlům hry vytvořit
jakási oficiální místa, kam by návštěvníky
nepřiváděly nejen turistické zajímavosti,
ale i možnost věnovat se geocachingu.
Česká komunita geocacherů má svůj
on‑line rozcestník na serveru geocaching.cz.
K dispozici je diskusní fórum s mnoha té‑
maty, informace o zajímavých programech,
webech, chystaných setkáních, mapa všech
případě by došlo např. k porušení výhrady
práv či nemožnosti plnění z důvodů tech‑
nické nekompatibility.
ochrana duševního vlastnIctví
Z pohledu IT zakázek zadávaných JŘBU je
důležité zkoumat, zda jejich obsah podlé‑
há nutnosti vypořádání práv k duševnímu
vlastnictví. Může tak jít nejčastěji o ochra‑
nu autorského díla (např. počítačové pro‑
gramy) či o ochranu průmyslových práv
(např. patenty). K užití takových předmětů
ochrany je třeba získat patřičné oprávnění
(licenci). Hledisko obdržení licencí k užití je
podstatné především v okamžiku zavádění
nových systémů či počítačových programů
nebo v okamžiku úprav a dalšího rozvoje.
V tomto kontextu je rozhodné stanovení,
podléhá‑li daný obsah autorskoprávní či
jiné ochraně a do jaké míry je jeho uživa‑
tel omezen s nakládáním. Tato skutečnost
stanoví, zda je zadavatel vázán ve výběru
případného dalšího dodavatele či nikoliv,
a zda je oprávněn využít JŘBU. Je však třeba
zmínit, že je nutné zkoumání dalších krité‑
rií, jako např. finanční efektivita vypořádání
práv ke stávajícímu systému na úkor nasta‑
vení a implementace systému nového.
(Příště se zaměříme na právní a technic‑
ké podmínky, zadavatele a obhájení zakáz‑
n
ky v JŘBU.)
robert pergl
svatoslav novák
ICT Unie
keší na českém území atd. Uživatelé si také
mohou vygenerovat mapku nálezů.
Geocaching poutavě spojuje svět tech‑
nologií a přírody. Na své si tedy přijdou ti,
kteří potřebují v ruce svírat nějaké mobilní
zařízení, i ti, jež se rádi toulají přírodou.
Geocaching jim dá cíl cesty a představí
zajímavosti.
Popularitu geocachingu zajímavě využil
např. Národní park Šumava. Zatím posled‑
ní aktivitou bylo vypuštění dvou »cestov‑
ních brouků« (travel bugs) do sítě schrá‑
nek. Načasování akce vyšlo v roce 2010
shodou okolností do hlavní části jarního
rojení kůrovce. Tyto dva »poklady« ces‑
tují po různých schránkách po republice
a možná se zatoulají i do zahraničí.
Pravým obdobím pro rozjetí aktivit
v geocachingu jsou prázdniny, kdy se
po republice pohybují pokladů chtiví turisté v daleko větších počtech než jindy.
Pro města, vesnice a zajímavá místa je to
signál, že je budou opět navštěvovat sku‑
pinky podivných lidí s navigací v ruce, ne‑
nápadně si prohlížející okolí. Geocaching
je jednou z nejoblíbenějších volnočaso‑
vých aktivit, proč se do něho nezapojit? n
Jan handl
ICT publicista
květen 2013
25.4.2013 17:52:25
MO001384
Veřejné zakázky na ICT a jejich právní regulace jsou
složitým tématem, jehož podcenění může znamenat nemalé
komplikace, zejména pro zadavatele.
Informační a komunIkační technologIe
Web dobrykod.cz pomáhá
hendikepovaným uživatelům
Už více než stovka uživatelů internetu se specifickými
potřebami, většinou nevidomých, se zaregistrovala
k využívání bezplatné služby Screenshot. Ta jim umožňuje
prolomit překážku, jíž je pro ně obrázkový CAPTCHA kód.
c
APTCHA kód je onen obrázek, ze
kterého dobře vidící lidé opisují
písmena a číslice, aby mohli pokračovat v použití webu. Původní služba
českého autora k tomu využívá spolupráce
automatu a lidských operátorů, jež obráz‑
kový CAPTCHA kód transformují do čitelné
podoby.
Webové stránky někdy obsahují ochranu,
která má odlišit člověka od stroje a zabránit
tak různým útokům, jakými jsou spamo‑
vání, krádež uživatelských dat a podobně.
Takovou ochranou bývá právě CAPTCHA.
Nevýhodou těchto kódů však je, že zrakově
postižení uživatelé je nevidí a zároveň ne‑
jsou dostupné zařízením, jež tito uživatelé
používají ke čtení webových stránek.
šIfrovaná captcha
Vedle CAPTCHA kódu se používají i jiná webová řešení pro rozlišení člověka a stroje.
Různé rébusy, grafické prvky aj. I ty však
bývají nedostupné mnoha hendikepova‑
ným uživatelům. Proto nabízí Dobrykod.cz
vývojářům řešení, jež taková bezpečnostní
opatření vytváří dostupnými zejména zra‑
kově postiženým. A to linkem, jenž obsahu‑
je zašifrovaný řetězec písmen a číslic.
hackerské technIky
se tentokrát staly InspIrací
Implementace Encrypted CAPTCHA Dob‑
rého kódu není nijak obtížná, záleží na zku‑
šenostech vývojáře. Pokud by použil vzoro‑
vé implementace, nemělo by mu to zabrat
více než hodinu práce, spíše méně. Bude‑li
chtít vyhotovit vlastní implementaci, lze
hovořit řádově o hodinách práce. Inspirací pro službu Screenshot byly hackerské
techniky, služba Encrypted CAPTCHA je
ve světovém měřítku unikátní. Nabízí se
proto otázka, zda autor počítá s jejich roz‑
šířením do zahraničí.
»Samozřejmě. Jakmile obě služby do‑
sáhnou určité základny v naší zemi, budou
k dispozici i zahraničí. Zatím s tím nepospí‑
chám – chci, aby nejdříve služby dosáhly
velmi dobrých kvalit. Počítám, že na zahra‑
ničí se zaměřím v květnu,« doplňuje Petr
n
Závodský.
Jaroslav WInter
šéfredaktor portálu Helpnet
MO001384
screenshot boří barIéry
Existuje sice zvuková alternativa CAPTCHA
kódu, ta však není vždy k dispozici, snižuje
úroveň zabezpečení, pro provozovatele mo‑
hou být náklady na její pořízení neúnosné
a zpravidla chybí různé jazykové verze. Se
službou Screenshot tyto překážky přestáva‑
jí existovat.
Uživatel pořídí snímek obrazovky (scre‑
enshot) a zašle ho na centrální e‑mailovou
adresu webu Dobrykod.cz. Jako odpověď
mu dorazí člověkem přečtený kód, který
následně může použít. Kód pro hendike‑
pované uživatele opisují operátoři, jimž
práci usnadňuje automat.
»Práci operátorů zajišťují tři dobrovolní‑
ci,« říká autor služby Petr Závodský, pra‑
covník společnosti CZ.NIC, z.s.p.o. (správ‑
ce české domény nejvyšší úrovně) a člen
celosvětové komunity OWASP (Open Web
Application Security Project) zabývající se
bezpečností webových aplikací. »Zatím jich
více není potřeba. V praxi v rámci služby
Screenshot vyřizujeme denně někdy žádný,
jindy několik, dosud nikdy desítky poža‑
davků. Operátorovi s každým požadavkem
automaticky dorazí také SMS zpráva, proto
může rychle reagovat. A protože každý ope‑
rátor je téměř 24 hodin on‑line, může rea‑
govat skoro odkudkoliv a kdykoliv. Pokud
dojde k tomu, že je operátor momentálně
off‑line, je požadavek na přečtení CAPT‑
CHA kódu delegován na dalšího operátora.
Ale těší mě, že o operátorství projevilo zá‑
jem již několik dalších lidí, především z řad
studentů.«
Ohlasy na službu Screenshot jsou přízni‑
vé. »Uživatelé si se službou hrají, zkoumají
ji, upozorňují na nedostatky – to je dobře,
mnohá vylepšení se objeví v nové verzi,
kterou právě dokončuji. Po jejím zveřejně‑
ní očekávám značný nárůst uživatelů. Také
proto, že se budou moci těšit na motivační
programy, které chystám,« konstatuje Petr
Závodský.
Když nevidomý na link klikne, je přesmě‑
rován na web Dobrykod.cz. Poté, co zadá
uživatelské jméno a heslo, je mu řetězec
rozšifrován a zobrazen v jemu čitelné podo‑
bě. Operátorům je přitom okolí CAPTCHA
obrázku deformováno a nevidí, kým byl za‑
slán, čímž je zachováno i soukromí uživa‑
telů. Tato služba, která je rovněž bezplatná,
dostala název Encrypted CAPTCHA.
»Jakmile uživatelská základna v České
republice dosáhne počtu 250, budu či‑
nit kroky k tomu, aby službu vývojáři im‑
plementovali rovněž do svých webů. V té
době budou mít k dispozici též vzorové
implementace. Nelze si představovat, že
hromadně začnou vývojáři měnit stávající
CAPTCHA implementace, mohli by o tom
však uvažovat u nových webů,« domnívá se
Petr Závodský.
MO5_18_19.indd 19
25.4.2013 17:52:26
ManageMent
Ke zlepšení vnímání místa
nestačí jen nové logo či slogan
Brandingem – budováním značky se vedle firem zabývají už
také inovativní managementy našich měst a regionů. V jejich
rozvoji má významnou roli image, kterou utvářejí mj. politici
a plánovači rozvoje města, ale též různorodá masmédia.
P
ouze vyspělé územní jednotky s dobrou image nalákají investice a kvalifikované pracovní síly a získají zdroje
a stimuly pro svůj rozvoj. S tvorbou image
souvisí i tvorba brandu – značky, podpořená například logem.
význaM Place brandingu
Place branding patří ke konceptům rozvoje místa, přičemž na město, region či stát
se pohlíží jako na značku. Mnoho aktérů si
pod tímto procesem představí jen vytvoření
loga či sloganu, avšak jejich existence nezaručuje zlepšení vnímání území. Také proto
se rozmáhá používání pojmu »konkurenční
identita« (competitive identity).
V praxi by mělo jít o vytvoření strategického rámce pro rozhodování, díky němuž
mohou místa (obce, města a regiony) efektivněji soutěžit o tzv. zákazníky (obyvatele, podnikatele). Jeho jádrem jsou aktivity,
jež přispívají k naplnění cílů, vize rozvoje
a ke spokojenosti obyvatel, a to pod jednou
marketingovou zastřešující vizí – brandem.
Ten může být podpořen logem či sloganem.
Silný pozitivní brand a image, asociace a reputace jsou zamýšleným, ale nepřímým výsledkem těchto aktivit.
Proč je budování brandu důležité? Málokdo dnes zjišťuje »na vlastní kůži« např.
to, zda je dané město opravdu takové, jako
jeho mediální obraz, či jaké má postavení
v povědomí veřejnosti. Naopak existuje
spousta představ či předsudků o různých
místech, jež ovlivňují naše chování.
Úkolem samospráv je uvědomit si, jak zásadní je vnímání dané lokality širokým okolím a vypracovat a provádět určitou strategii řízení tak, aby reputace byla pravdivá,
reflektovala vůli obyvatelstva, posloužila
ekonomice a veřejným zájmům. Důležité je
i to, aby inovativní strategie rozvoje rozpracovaly a uskutečňovaly jednotlivé organizace uvnitř místa. Zdroje a prostředky se tím
investují účinněji, než kdyby měly být určeny jen na základní (povinný) marketing,
chápaný jako propagace prostřednictvím
různých komunikačních kanálů.
budujeMe Place branding
Některá místa se budováním brandu nemusejí příliš zabývat, stačí jim udržovat
pozitivní image (např. historická či hlavní
města). Pro města se špatnou reputací je
place branding možností změny k lepšímu.
Proces brandingu má několik fází. Tvoří jej analytická část (např. SWOT analýza,
image analýza apod.), definice toho, jak
20
MO5_20.indd 20
chce být místo vnímáno (výjimečnost, konkurenční výhody). Důležité je organizační
zajištění procesu (marketingová organizace, pověřený odbor, brandingový tým),
stanovení vize, cílů, vypracování strategie
k jejich naplnění, komunikování, udržování a vyhodnocování nové »značky« a její
síly. K tomu je třeba sladění s existujícími
rozvojovými dokumenty a projekty a přijetí
všemi aktéry (»táhnout za jeden provaz«).
Základem brandingové strategie může
být turismus, kultura, sport, vzdělání, věda
a výzkum či jejich kombinace. Nejvíce
brand ovlivňuje přímá zkušenost s lokalitou, kvalita místních produktů, přístup
k lákání investorů a zahraničním společnostem, kulturní aktivity, chování místních
obyvatel aj. Význam mají i další naplánované aktivity, charakteristiky místa, sítě kontaktů a partnerství, informace šířené médii
a ústně. Brand ovlivňuje také architektura.
jaKÁ je Situace u nÁS?
Existují dvě hlavní odvětví, v nichž je snaha propagovat dobrou reputaci. Prvním je
tvorba jednotného vizuálního stylu, jehož
nejvýraznější součástí je logo a slogan. Druhým je cestovní ruch, v jehož rámci uskutečňují města i regiony řadu aktivit, většinou propagačního rázu (známou značkou
je např. Valašské království nebo Východní
Morava).
Podpoře se těší také regionální značení
místních produktů, pořádání tzv. eventů,
rozvoj univerzit, televizní a rozhlasové reportáže, filmy (např. film Bobule a zvýšení
návštěvnosti jižní Moravy) apod. Všechny
činnosti je ale třeba prezentovat v souvislosti s daným místem, pod hlavičkou brandu, v souladu s vizí a preferovanou image.
PříKlady brandů ČeSKýcH MĚSt
Jako příklad (vědomého či intuitivního)
uplatňování brandingu jsme zvolili tři regionální centra – Brno, Ostravu a Zlín.
Brno se pokouší s konceptem place brandingu pracovat cíleně. Vizí města je profilovat se jako místo vědy, výzkumu a inovací.
Má zpracovanou Strategii pro Brno a navazující dokumenty, dokument City Identity
a verbální priority (bezpečnost, rozvoj, nápaditost a otevřenost). Význam má i Regionální inovační strategie. Město má své logo
a slogan (Žít Brno). Ten se dostává do povědomí díky akcím recesistické skupiny, která
paroduje činnost zástupců města. Potenciál městu skýtají místní univerzity a Jihomoravské inovační centrum, jehož aktivity
slouží stanovené profilaci, stejně jako bohatá historie, sportovní a kulturní akce přispívají k dobré image města.
Ostrava má zájem profilovat se jako centrum nejrychleji rostoucího regionu, moderní město s industriálními památkami. Má
zpracovaný strategický plán a Rámec konkurenceschopnosti města. Snaží se vycházet z genia loci významného průmyslového
centra a historické průmyslové objekty přeměnit v konkurenční výhodu rekonverzí jejich funkcí ke kultuře a vzdělávání (projekt
v Dolní oblasti Vítkovic). I přes často negativní vnímání má město a jeho obyvatelé
kuráž a nebojí se výzev, což dokládá i efektivní práce s logem OSTRAVA!!!.
Zlín zatím nemá jasně stanovenou vizi,
avšak má vysoký potenciál díky tradičním
oborům (film, obuv, design), lidskému kapitálu a životnímu prostředí. Osobnost Tomáše Bati je symbolem úspěchu, bylo by
chybou jeho odkazu a pověsti nevyužít. Zlín
má šanci ovlivnit své vnímání a naplánovat
brandingové aktivity i v souvislosti s připravovaným strategickým plánem rozvoje. n
Petr ruMPel
renata ŠňuPíKovÁ
Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Ostravské univerzity, www.mestskymarketing.cz
Doporučení k tvorbě place brandingu
n
n
n
n
n
n
n
n
n
Základem place brandingu jsou odpovědi na otázky:
Proč chce být obec/město známé?
Jak a čím se může odlišovat (jak pozitivně vystoupit z davu)?
Jaké pocity a myšlenky jsou žádoucí, aby se lidem vybavily v souvislosti se jménem města?
Image má dlouhotrvající charakter, důležité je proto nevzdávat se, přestože výsledky nejsou viditelné
okamžitě.
Při tvorbě brandu vycházet z genia loci, identity, image, místních kvalit a předností, propagovat je
a komunikovat je.
Koordinovat brand s ostatními dokumenty a rozvojovými projekty.
Řízení brandu zastřešit specializovanou organizační strukturou profesionálů.
Zbavit se skepse k plánování, plánovat a stanovovat dosažitelné a smysluplné cíle.
Podporovat spolupráci mezi organizacemi ve městě, podnikateli, veřejnou správou a dalšími subjekty.
Při plánování nezapomínat na přání a spokojenost místních obyvatel.
Nebát se inovovat, riskovat, být tvůrčí a originální.
květen 2013
25.4.2013 17:53:47
Téma
FOTO: auTOrka
Zařízení pro sport a volný čas
Hřiště, oddechové parky i školní zahrady by měly vždy ladit s okolím ve městech a obcích. (Inspirace z Bambergu: vodní hřiště.)
o hrách, hřištích a zahradách
aneb Zkušenosti odjinud
P
rvním krokem může být tvorba opravdu dobrých herních protor, hřišť a zahrad. Od časů našeho dětství či dětství
rodičů a prarodičů se dramaticky změnil
způsob trávení volného času. Za poslední
2–3 dekády jde o největší změnu v životním
stylu dětí vůbec. Děti byly vždy spjaty s hrou
ve volné přírodě, což dnes už neplatí. V této
souvislosti byl dokonce popsán nový fenomén doby – syndrom odcizení přírodě.
nedosTaTek Pohybu venku
je škodlivý Pro Tělo i mysl
Podle britského výzkumu z roku 2011 stráví
děti průměrně 17 hodin týdně před televizní obrazovkou a přes 20 hodin u počítače.
Čas strávený u obrazovek se blíží 7,5 hodiny denně. V ČR je podle analýzy Národního
institutu dětí a mládeže situace obdobná.
Nezměnil se jen čas, ale i místo – prostor.
Ilustrační srovnání několika minulých generací ukázalo, že osmileté dítě narozené
kolem roku 1910 se mohlo volně pohybovat
a hrát si po svém v okruhu asi 10 km, jeho
dítě v okruhu 6 km a generace současných
květen 2013
MO5_21_26.indd 21
rodičů osmiletých dětí kolem 2,5 km. Dnešní děti mohou nejčastěji jen na konec ulice.
Hovoří se o téměř devítinásobném zmenšení horizontů dětství (viz www.childrenandnature.org).
Důvodem je řada překážek, jimiž jsou
např. obavy z dopravy, strach z únosů, zranění aj. Může pro nás být inspirativní, že se
např. ve Velké Británii systematicky snaží
tyto problémy řešit na místní i na vládní úrovni a mají výsledky. Obavy plynoucí z odcizení dětí přirozené hře a pohybu
venku laickou i odbornou společnost velmi
znepokojují. Za posledních deset let vzniklo
v Evropě a USA na toto téma přes sto studií.
Mnohé se zabývají zejména raným obdobím vývoje dětí v předškolním věku.
K prokazatelným negativním dopadům
na děti, jež jsou více uvnitř, patří po stránce
fyzické nárůst kardiovaskulárních nemocí,
astmatu, obezity, nižší obratnost a motorika – s tím souvisí vyšší riziko úrazu, krátkozrakost, šilhavost atd. Po stránce psychické
a emocionální pak různá mentální onemocnění, užívání antidepresiv, sebepoško-
FOTO: auTOrka
Jak a kde jsme si hráli jako malí? Jak a kde si hrají dnešní děti?
Jejich možnosti hrát si volnou a přirozenou hrou jsou čím dál
omezenější a je na nás tuto nepříznivou situaci změnit.
Opičí hřiště v Zoo Drážďany.
zování, pokles schopnosti rozhodnout se
a přijmout riziko odpovědnosti za rozhodnutí, což vede k problémům v dospělosti.
Zároveň vyplynuly jednoznačné rozdíly
mezi skupinami dětí, jež si hrály ve variabilní zahradě v přírodním stylu, oproti těm,
které trávily více času ve třídách (např. vliv
na lepší schopnost učení, lepší motorika,
nižší šikana, lepší spolupráce, vyšší vyjadřovací schopnosti, rychlejší rozvoj gramotnosti u předškoláků, vyšší kreativita, nižší
nemocnost, snížení dopadu syndromu hyperaktivity aj.).
›
21
26.4.2013 11:03:21
Zařízení pro sport a volný čas
FOTO: auTOrka
FOTO: auTOrka
Téma
Zahrada městské mateřské školy sítě Natur Kitas v Berlíně.
› hřišTě »rychlého občersTvení«
Příklady možností financování úprav školních zahrad
Nadace Proměny: v programu Zahrada hrou běží
do 24. 5. grantová výzva na obnovu či vybudování
zahrad při MŠ na území Prahy nebo Středočeského kraje (www.nadace-promeny.cz, inspirace na
www.portalpromen.cz).
Nadace Partnerství: program Škola pro udržitelný život (www.nadacepartnerstvi.cz/skola).
OP Životní prostředí: osa 7 Dotace pro environmentální vzdělávání a poradenství (www.opzp.cz).
Nadační fond Zelený poklad: v Základním grantovém programu a »Nás učí příroda« běží do 7. 6.
výzva plzeňským školám (www.zelenypoklad.org).
ky, klacíky apod.), ve 4 % času si hrály pod
nimi, ve 3 % je využívaly, jak bylo zamýšleno
a v 1 % jim sloužily coby vyhlídka.
sPojí-li se dynamika a TvořivosT
Srovnáme-li vynaložené prostředky a využívání, jasně vítězí hřiště, kde se investovalo
do celistvě pojatého prostoru. Ten je krásný,
maximálně využitelný a správně komponovaný. Obsahuje prvky a možnosti k:
■ dynamickým aktivitám (zařízení a místa
umožňující fyzické aktivity, rozvoj hrubé
motoriky, houpání, skákání, lezení);
■ tvůrčím činnostem (pískové plochy, vodní zóny, místa pro přemisťování materiálu,
pro volnou hru);
■ kontaktu s přírodou, zvířaty, rostlinami.
Zejména ve školních zahradách při MŠ
a ZŠ je velmi důležité, aby byly všechny tyto
tři kategorie zastoupeny. Tím je pak komplexní herní potenciál maximálně využitý.
Proměna mísTa
a vZTah k okolí
Každý prostor je jedinečný a úspěšná herní
zahrada či hřiště by měly mít základní prvky a principy utváření, jejichž popis by vydal na samostatné pojednání. Profesionální
přístup a spolupráce se zahradním architektem pomůže vnést do návrhu nové myšlenky, koordinovat spolutvůrce (zástupce
obce, rodiče, pedagogy), přispěje k vyvarovaní se chyb i k vyřešení otázek spojených
s bezpečnostními a hygienickými normami, údržbou apod.
V prvních fázích přemýšlení o novém
prostoru, příp. o revitalizaci starého hřiště
je dobré vystihnout charakter místa, zabývat se okolím, provozními či funkčními
nedostatky, uvažovat o kompozici prostoru
a propojení jednotlivých zón.
U školek a školních zahrad pak hledat
cesty, jak co nejvíce propojit interiér se zahradou, vystihnout duch místa, pracovat
s terénem (např. muldy a různé dolíky jsou
zdrojem zábavy i motorického rozvoje),
pracovat s rostlinami, materiály a povrchy.
Na řadě povedených hřišť a zahrad mateřských škol se významně podílela místní
komunita, rodiče, spolky apod. ve spolupráci se zahradním architektem.
FOTO: auTOrka
FOTO: auTOrka
Víme-li o přínosech hry v přírodě a dopadech
odcizování dětí přírodě, můžeme situaci
změnit. Dobrým začátkem je zkvalitnění prostředí dětských hřišť a školních zahrad. Přičemž stěžejní je důraz na kvalitu místa a potenciál herních prvků – nejde totiž jen o pobyt
venku v »nějaké zahradě s nějakými prvky«.
Většinou se setkáváme s prostory osazenými tradičními herními prvky, které
ke komplexnímu rozvoji dětí připívají málo.
Taková hřiště bez fantazie, hlubšího smyslu
a pojetí místa se za našimi hranicemi nazývají KFC (Kit, Fence, Carpet). Zkratka symbolizuje, že se jedná o produkt k rychlému
občerstvení, ale pro dlouhodobou »výživu«
a v případě hřišť pro vývoj i pobavení dětí
nedostatečný. Některé prefabrikované prvky jsou samozřejmě dobré, děti podněcují
a rozvíjí, většinou však neodráží výjimečné
kvality, nabídku a škálu příležitostí ke hře,
které děti potřebují. Nejčastěji se setkáme
s předraženým unifikovaným, katalogovým
zařízením, jež děti zaujme jen chvíli.
Z pětileté mezioborové studie, která probíhala v 16 herních prostorách ve Vancouveru (provedlo ji Consorcium for Helth,
Intervention, Learning and Development),
vyplynulo, že takové finančně náročné investice děti téměř nevyužívají. Na základě
sledování videokamerami se analyzoval čas,
jak děti využívají herní sestavy. Ukázalo se,
že 87 % času si jich nevšímaly, v 5 % je zapojovaly do hry s okolními materiály (kamín-
Veřejné hřiště v parku Gleisdreieck v Berlíně.
Pavoučí hřiště v Zoo ve švýcarském Curychu.
22
MO5_21_26.indd 22
Veřejné hřiště s pískovou zónou v jednom z berlínských parků.
květen 2013
26.4.2013 11:03:23
Zajímavá jsou ta hřiště, na nichž se neopakují stále stejné katalogové prvky. Herní
prostory, zejména v mateřských školách,
by měly nabízet:
■ prvky pro zdravý a přiměřený kontakt
s rizikem, pro volnou hru a kreativní učení,
pro kontakt s přírodním prostředím;
■ variabilitu prostředí: místa stinná, osluněná, otevřená i zákoutí, různé povrchy,
materiály, výšky a měřítka.
Mistrná práce s rostlinami v kompozici
Dianina hřiště Petra Pana v Londýně.
Bohatým tématem jsou rostliny v zahradě
a jejich využití pro hru, prostorové členění
i sjednocení a formování názoru na životní
prostředí. Slouží ke sledování každodenní
změny během roku i jako stavební materiál. Navrhneme-li je správně, jsou rovnocenným doplňkem herních prvků.
FOTO: auTOrka
FOTO: lOci-aSOciace.cOM
Přírodniny baví a nesTojí moc
Důležitou součástí hravé zahrady je velká
písková, »hrabací« zóna. Největší zábavu
přináší voda, navíc ve spojení s pískem –
stačí i malý vodní prvek, kaluž či mlhoviště.
I u nás jsou školky, kde mají různé vodní
prvky, ale také blátoviště na hraní, nebo budují pozorovací a experimentální mokřady.
Radost dětem skýtají místa, kde si mohou hrát po svém, např. s volně položenými
dřívky, kostkami, polínky. Foto dole vlevo
zachycuje místo vymezené jako staveniště,
kde si děti hrají na stavbu, někdy mají i helmy a dodržují zásady bezpečnosti práce,
což podporuje rozvoj chápání souvislostí.
Foto dole vpravo ukazuje zónu s dočasně
umístěnými přírodninami, které poskytují
příležitost k nekonečné hře. Např. pařezy
jsou díky dětem, které je různě poponášejí,
splétají, olamují, každý den jiné.
Do zahrady je dobré umístit i prvky pro
rozvoj a zkoumání základních smyslů, např.
poznání zvuku. Existuje řada ozvučných
desek, dendrofonů atd. Ideální prostor pro
výtvarné tvoření zase nabízejí venkovní
učebny.
Součástí herního potenciálu jsou prvky
pro dynamické, fyzické činnosti. Vhodné
jsou takové, které děti zároveň podněcují k interakci, sdílení zážitku, jako je např.
houpačka či skluzavka pro dva. K nácviku balancování, skákání či lezení výborně
poslouží též kmeny, dřevěné kuláče, balíky
slámy apod. Prvky by pro děti měly představovat výzvu a naučit je osvojit si odhad
vlastních schopností, možných rizik a naučit je znát své hranice. Je nutno snažit se
vyvarovat rizik skrytých, nerozpoznatelných a neočekávaných.
Ukázky ploch k volné hře: vlevo staveniště, vpravo přírodniny (MŠ Natur Kita, Berlín).
Téma
FOTO: auTOrka
Zařízení pro sport a volný čas
beZPečnosT a cerTifikace
Zahrady poskytují v raném věku kontakt
s vnějším světem, příležitost k objevování
a sebeuvědomění. Měly by proto obsahovat
prvky, jež zprostředkují roční i denní cyklus a setkání se základními živly (voda, vítr,
země, ale i oheň). V ČR i v Evropě platí stejné
bezpečnostní normy (EN 1176 a EN 1177)
a otázky bezpečnosti (certifikace kmenů na
lezení, vrbových staveb aj.) jsou obdobné i v jiných zemích, kde jsou většinou již
úspěšně vyřešeny a ověřeny. Méně tradičních prvků se není třeba obávat. Naším společným cílem je vytvářet všestranně dobré,
■
krásné a oblíbené herní prostory.
lucie miovská
zahradní architektka
máte přehled o rizicích při provozování
dětských hřišť a školních zahrad?
Sportovní a dětská hřiště, školní zahrady i odpočinkové
plochy v parcích osazené sportovním zařízením, tradičními
průlezkami nebo přírodninami a vodními prvky musí
splňovat základní bezpečnostní a hygienická pravidla.
v
následujícím textu upozorňujeme
na základní předpisy, nařízení a doporučení k co nejvíce bezproblémovému provozování dětských hřišť, zahrad
a odpočinkových míst v parcích.
Technické Požadavky
Začněme u předpisů, jež se týkají zařízení
pro dětská hřiště a jejich uvádění na trh.
Zabývá se jimi Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) podle zákona č. 22/1997 Sb.,
o technických požadavcích na výrobky.
Vybrané výrobky k posuzování shody určuje nařízení vlády č. 173/1997 Sb. Výrobce
musí provést posouzení shody s technic-
květen 2013
MO5_21_26.indd 23
kými požadavky před uvedením výrobku
na trh. Technické bezpečnostní požadavky
obsahují normy řady ČSN EN 1176 a 1177.
Jak zdůrazňuje Ing. Viktor Brach, ředitel
odboru státního zkušebnictví z ÚNMZ, požadavky se týkají jednotlivých zařízení, ne
hřiště jako celku.
Během postupu posuzování shody musí
výrobce předložit výrobek s dokumentací
nezávislé autorizované osobě, jež v případě
kladného výsledku vydá na výrobek certifikát typu. Autorizovanými osobami jsou:
Strojírenský zkušební ústav, s. p., Brno,
Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p., TŰV SŰD Czech s. r. o., Praha a Institut pro testování a certifikaci, a. s.
Ing. Libor Dupal, předseda Sdružení
českých spotřebitelů, však upozorňuje, že
certifikovány ve smyslu zákona č. 22/1997
jsou prototypy herních prvků a dodržení
parametrů u dalších výrobků je na zodpovědnosti výrobce. Následná instalace prvků
musí být provedena bez montážních závad. Doporučuje se proto posouzení shody
i před otevřením nového hřiště s následným odstraněním případných závad.
Ověření bezchybné montáže má provést
nezávislý kontrolní subjekt (tj. nezávislý
na výrobci/dodavateli prvků, i na provozovateli). K tomu byl zřízen certifikovaný
systém revizních techniků pod správou
Komory SOTKVO a České společnosti pro
jakost, akreditovaný Českým akreditačním
institutem zřízeným vládou ČR.
neZanedbávaT konTrolu hřišť
V úvodu zmíněné normy stanovují, že každé provozované zařízení má být v režimu
třístupňových kontrol: průběžná vizuální
›
23
26.4.2013 11:03:25
Téma
Zařízení pro sport a volný čas
› kontrola, provozní kontrola (každé 1–3 mě-
síce proškoleným zaměstnancem) a pravidelná (roční) odborná technická kontrola.
Pravidelná (roční) technická kontrola je
i součástí metodik Ministerstva zdravotnictví (MZd) a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pro zřizovatele
dětských hřišť, resp. školních tělocvičen
a sportovišť a provede ji subjekt nezávislý
na výrobci či provozovateli, který za bezpečnost na hřišti či zahradě odpovídá.
Povinnému posouzení shody (certifikaci) tedy podléhají pouze herní prvky před
montáží (prolézačky, houpačky, vodní skluzavky, tobogány, lanové dráhy, vybavení pro
uživatele kolečkových sportovních zařízení,
nafukovací zařízení apod.), dopadové plochy z pryže či materiálů, u nichž se dodavatel či provozovatel odchýlí od parametrů
uvedených normou.
Neopracované přírodniny umístěné
na dětských hřištích (např. oblé kameny,
kmeny stromů) certifikaci nepodléhají.
Opracovaná kláda stromu s vydlabaným
středem, zhotovená jako průlezka je již
klasifikována jako herní prvek vyrobený
za účelem hry a certifikaci podléhá.
Na průběžných kontrolách (od dubna
do září), se podílejí všechny inspektoráty.
Podle mluvčí ČOI Miloslavy Fléglové jsou
nejčastěji zjištěnými pochybeními špatná instalace (neukotvení podle certifikátu
např. v patkách, ale rovnou v zemi), použití
herních prvků bez certifikace pro veřejné
použití, chybějící provozní řády a zanedbávání normou předepsaných kontrol.
U výrobců (dovozců) se kontroluje, zda
výrobky splňují požadavky nařízení vlády
č. 173/1997. K nejčastějším nedostatkům
patří: neposouzení shody výrobku s technickými předpisy před uvedením do provozu,
nevystavení prohlášení o shodě, nevyhovující výška bariér u jednotlivých herních
prvků, ostré hrany a hroty, nevyhovující
vzdálenost mezi sedadly a další zjištění.
gesce minisTersTva školsTví
»Zajištění kvality školních hřišť a zahrad
je v kompetenci jejich zřizovatele a zajištění provozu a bezpečnosti v kompetenci
ředitele školy, k níž hřiště patří,« doplňuje
Mgr. art. Jana Holíková, Ph.D. z tiskového odboru MŠMT. »Ten je povinen vydat
provozní řád hřiště a určí správce hřiště.
Přehled legislativy, která souvisí s herními prvky a zahradami
■
■
■
■
■
■
■
■
Normy ČSN eN 1176 a 1177 obsahují technické bezpečnostní požadavky pro zařízení
a povrch dětských hřišť.
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody.
Metodické informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: č. j. 24 199/2007-50
(k zabezpečování provozu a údržby ve sportovních zařízeních, na dětských hřištích a v tělocvičnách)
a č.j.: 37 014/2005-25 (k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách
a školských zařízeních zřizovaných MŠMT).
Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven
pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity
písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
Dobrovolná certifikace je vždy předmětem smlouvy o službě, takže provozovatel
si zadává její rozsah. Měla by ale v souladu
s normami zahrnovat posouzení všech rizik
vyplývajících z použití jednotlivých herních
a sportovních prvků i celého zařízení.
Provozovatelé podle Libora Dupala někdy
nekladou dostatečný důraz na prevenci úrazů a neprovádí předepsanou třístupňovou
kontrolní činnost. »Provozovatel musí mít
pro dané zařízení vydán provozní a návštěvní řád. Pro každý prvek musí být jednoznačně určena věková kategorie dítěte, pro niž je
určen. Abychom zřizovatelům usnadnili orientaci a aby se vyvarovali nedostatků v bezpečném provozování hřišť a sportovišť, připravili jsme pro ně metodický postup k zabezpečení prevence úrazů, který najdou na
www.konzument.cz,« dodává.
Kontrolou dětských hřišť a veřejných prostor s herními prvky se z pohledu ochrany
spotřebitele zabývá Česká obchodní inspekce (ČOI). Předmětem kontrol jsou herní
prvky, jako houpačky, kolotoče, prolézačky,
pružinová houpadla, věže se skluzavkami,
šplhací a herní sestavy, samostatné skluzavky, lávky, domečky apod.
24
MO5_21_26.indd 24
Pokud je hřiště přístupné veřejnosti, může
zaměstnat správce hřiště i zřizovatel a vždy
vydat provozní řád včetně otevírací doby
a pravidel chování.«
Úrazy, které se stanou na hřišti v souvislosti se vzděláváním, se řeší podle vyhlášky o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů
(č. 64/2005 Sb., v platném znění – poslední
novela pod č. 57/2010. Sb.), úrazy mimo
vzdělávání řeší provozní řád. Dodržování
uvedené vyhlášky kontroluje Česká školní
inspekce.
MŠMT vydalo Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků
a studentů ve školách a školských zařízeních
zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kde je řešena bezpečnost
dětí, žáků a studentů, a to i při činnostech,
jako je např. tělesná výchova, lyžařský kurz
a další (č. j. 37 014/2005-25).
v cenTru PoZornosTi PískovišTě
Problematikou dětských hřišť z hlediska
hygienických podmínek a ochrany zdraví
se zabývá zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví, který v § 13 odst. 2 ukládá
provozovateli venkovní hrací plochy urče-
né pro hry dětí povinnost zajistit, aby písek
užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl
mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem.
Prováděcí právní předpis, vyhláška
č. 238/2011, stanoví v příloze č. 14 hygienické limity pro vybrané indikátory mikrobiologického a parazitologického znečištění
písku v pískovištích na venkovních hracích
plochách a hygienické limity vybraných chemických prvků. Kontrolu provádějí krajské
hygienické stanice, a to u pískovišť, jež jsou
součástí zařízení mateřských škol a u pískovišť se stanoveným provozovatelem.
V zájmu ochrany zdraví dětí, s cílem zajistit zdravotní nezávadnost písku v pískovištích, vytvořil Státní zdravotní ústav
(SZÚ) metodický postup preventivních
opatření, která spočívají např. ve vhodném
zakrytí pískoviště v době, kdy si na něm děti
nehrají, v provzdušňování písku, doporučen je též interval výměny písku v pískovišti. »K mikrobiální kontaminaci písku může
dojít kdykoliv a jakýkoliv interval výměny,
bez zajištění příslušných preventivních
opatření, spočívajících především ve vhodném zakrytí pískoviště, jeho zdravotní nezávadnost nezajistí,« říká Mgr. Viktorie Plívová, ředitelka Odboru komunikace MZd.
SZÚ v minulosti prováděl monitoring
zdravotních rizik a kontaminace půdy ve
vybraných městských aglomeracích napříč
ČR. Ten poslední z roku 2006 zahrnul
18 měst, kdy se odebraly vzorky půdy v celkem 84 mateřských školách. Na mnoha místech byly zjištěny překročené limity pro výskyt toxických kovů (zejména arzenu), což
je důsledkem spalování fosilních paliv.
Letos se podle vyjádření MUDr. Magdaleny Zimové, CSc., vedoucí odborné skupiny
a Národní referenční laboratoře pro hygienu půdy a odpadů, na monitorování půdy
ve vybraných mateřských školách naváže.
Magdalena Zimová zároveň doporučuje
rovněž omezovat prašnost např. zatravňováním a pokrýváním dopadových ploch
omyvatelnými umělými povrchy.
Co se týká pozemků školních zahrad stanoví zákon o ochraně veřejného zdraví pouze v § 3 odst. 4 z hlediska ochrany zdraví
dětí a žáků volbu rostlin a dřevin, určených
pro školní pozemek.
Přírodními herními zahradami (o nichž
pojednává článek na str. 21) se krajské hygienické stanice zabývají pouze v oblasti
využití přírodních herních prvků (klády,
pařezy apod.) instalovaných na pozemcích
předškolních zařízení, a to v konkrétních
případech při posuzování projektové dokumentace. Pokud jsou tyto prvky provedeny
a zakotveny tak, že není ohroženo zdraví dětí,
jsou vhodné z hlediska vývoje jejich motorické činnosti, především s ohledem na vývoj
obratnosti a rovnováhy předškoláků.
V souvislosti s u nás zatím ojedinělými
případy, kdy mateřské školy zřizují v zahradách hrací blátoviště či pozorovací mokřady, upozorňuje Viktorie Plívová na možné
riziko výskytu bodavého hmyzu a mikro■
biální kontaminace prostředí.
simona dvořáčková
květen 2013
26.4.2013 11:03:26
Vodárenství a obce
Příloha
FOTO: archiv vhOs
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 5/2013
Rekonstrukce ČOV v Moravské Třebové byla z velké části financována z prostředků OP Životní prostředí, přičemž se zaměřila zejména
na biologický stupeň čistírny, především na zvýšené odstraňování nutrientů. ČOV je provozována společností VHOS a. s. (viz též str. IV).
S dešťovými vodami si Kladno
umí rok od roku lépe poradit
V příštím programovacím období EU počínaje rokem 2014
je třeba, aby se v České republice s podporou rekonstrukcí
a dalšího rozvoje vodohospodářské infrastruktury
pamatovalo více i na menší sídla.
V
rozhovoru pro Moderní obec to konstatoval předseda Svazu měst a obcí
ČR (SMO) Ing. Dan Jiránek, který
je zároveň primátorem statutárního města
Kladna.
Kladno je vlastníkem nemalé vodohospodářské infrastruktury v hodnotě
zhruba 700 mil. Kč, přičemž tento majetek vložilo do společnosti Vodárny Kladno-Mělník, a. s. (VKM). V čem je to pro
město výhodné? Nedoplácí tak na solidaritu ve výpočtu ceny vodného a stočného
a umožňuje toto řešení efektivní obnovu
infrastruktury ?
Výhodné je to v tom, že platí stejná cena
vodného a stočného v celé oblasti. Rozdělení by sice pro naše město znamenalo snížení nákladů na stočné (infrastruktura je
v Kladně efektivnější), ale zároveň by zvýšilo náklady na vodné (většina vody se dopravuje z oblasti Mělnická Vrutice). Rozdělení
by patrně vyvolalo potřebu kalkulací vod■
květen 2013
zzMO5pr_01_06.indd 1
ného a stočného pro každou obec (oblast)
zvlášť, což by v územích, kde se obce stýkají (např. Kladno – Vinařice) nebo kde jsou
do sebe zaklesnuté, zřejmě působilo neřešitelné problémy. Jsem přesvědčen o tom, že
roční obnova vodohospodářského majetku je v Kladně na slušné úrovni, mj. i díky
tomu, že v naší oblasti se hodně staví nová
infrastruktura. Nicméně připravujeme přechod na model dělené ceny, který je spravedlivější a u většiny sítí už běžný – a také
pochopitelnější pro uživatele. Jde o model,
kdy jedna část ceny vyjádřená měsíčním
paušálem je za připojení (odběr) a na aktuální spotřebě nezávisí, zatímco druhá část
ceny se vztahuje pouze ke skutečně odebrané (čištěné) vodě v m3.
Vyjdete-li z poznatků, které máte i jako
předseda Svazu měst a obcí, je u nás obecně věnována dostatečná pozornost výrobě
pitné vody a odkanalizování odpadních
vod a nezůstává také ještě hodně dluhů
■
v koncovce, tedy v modernizacích či budování nových čistíren odpadních vod?
Výrobě čisté vody a zásobování pitnou
vodou se skutečně podle mého názoru ještě všude nevěnuje dostatečná pozornost.
V České republice tak nadále existují oblasti ještě s jejím deficitem. Proto doufám, že
v dalším programovacím období Evropské
unie se řešení této problematiky bude přikládat větší význam – stejně jako nakládání s dešťovými vodami a vodou v krajině
vůbec. Významná část, především větších
obcí a měst však už s výrobou pitné vody
a čištěním odpadních vod v letos končícím
programovacím období jednoznačně pohnula k lepšímu.
Mají však menší sídla vůbec na to, aby
se za stávajících (i dotačních) podmínek
mohla odpovědně věnovat odkanalizování a čištění odpadních vod?
Podpora menších sídel v tomto ohledu
dosud byla opravdu nedostatečná. Proto
i ve Svazu měst a obcí chceme, aby na podporu odkanalizování a čištění odpadních vod na jejich území byla pro období
let 2014–2020 schválena odpovídající alokace. Ovšem klasický systém »kanalizace
– čistírna« je pro nejmenší obce finančně
neudržitelný, a je proto nutné najít jiný,
■
›
I
25.4.2013 18:09:31
Příloha
Vodárenství a obce
› udržitelný systém nakládání s odpadními
například rodinných domů, což dále snižuje
riziko vyplavování objektů ve městě přívalovou dešťovou vodou.
vodami také pro ně.
Není však výzvou pro dotační programy
také nutnost vypořádat se s dosud mnohde neuspokojivým nakládáním s dešťovými vodami?
Souhlasím. Rozhodně je třeba vrátit dešťové vody zpět do krajiny nebo je před vypuštěním do kanalizace použít jako vodu
technologickou. I o toto se Svaz měst a obcí
ČR v rámci připravovaného nového OP Životní prostředí snaží. Pokud jde o programy
Ministerstva zemědělství, bohužel to vypadá tak, že v tomto resortu mnoho peněz pro
venkov nezůstalo.
■
Dešťové vody nepochybně trápí i Kladno. Co město může samo udělat pro to, aby
se problémy tohoto druhu přinejmenším
zmírnily, neřkuli minimalizovaly?
Dešťové vody nás v Kladně už tolik netrápí, či alespoň už zdaleka ne tolik jako dříve.
Veškeré větší budovy (nad 2500 m2) na území
města Kladno totiž musí mít vlastní retenční nádrže nebo vsakování, nová parkoviště
zásadně schvalujeme a necháváme budovat
už jen jako vsakovací, zvětšujeme plochy
■
Jak se na nakládání s dešťovými vodami
projevuje v Kladně fakt, že město odkoupilo vodárenskou infrastrukturu pod rozsáhlým areálem bývalé POLDI Kladno?
Nikterak, tato infrastruktura s ohledem
na současnou plochu budov a počty zaměstnanců v areálu je spíše předimenzovaná.
Naopak, doufáme, že s ohledem na sanaci
části těchto prostor a řešení odpadních vod
z teplárny samostatnou ČOV se riziko dešťových vod z areálu bývalé POLDI SONP sníží.
FOTO: archiv
■
Dan Jiránek: Podpora menších obcí při
jejich odkanalizování a čištění odpadních
vod byla dosud nedostatečná. V SMO ČR
proto usilujeme o změnu k lepšímu.
chodníků z dlaždic (omezujeme asfalt) atd.
Naposledy nás velká povodeň z přívalového
deště zasáhla v roce 1997 a od té doby jsme
zásadně pokročili. Avšak také už i nemálo
soukromých subjektů pamatuje na retenční
nádrže či vsakování už ve fázi projektování
Vodovody-Kanalizace 2013,
výstava, již si nenechte ujít
Od 21. do 23. května se na výstavišti v Praze-Letňanech
uskuteční už 19. ročník mezinárodní vodohospodářské
výstavy VODOVODY-KANALIZACE 2013, která kromě
představení trendů a novinek vystavujících firem přinese
také aktuální oborové informace v doprovodném programu
výstavy, který bude probíhat po celou dobu výstavy.
V
ýstavu tradičně pořádá Sdružení
oboru vodovodů a kanalizací ČR
(SOVAK), záštitu nad ní převzala
ministerstva životního prostředí a zemědělství spolu s Asociací krajů ČR a Svazem
měst a obcí ČR. Odborný program je rozdělen do tří okruhů:
■ vodní hospodářství;
■ odpady, nakládání s kaly;
■ čištění odpadních vod.
Problematice vodního hospodářství se
bude věnovat první den výstavy (21. 5.). Garantem programu je Ministerstvo zemědělství (MZe), jež nabídne účastníkům semináře informace o podobě Programu rozvoje
venkova pro období 2014–2020 jak pro podporu výstavby a obnovy vodohospodářské
infrastruktury, tak pro další priority, jako je
zachování a zlepšení ekosystémů závislých
na zemědělství a lesnictví se zaměřením
na lepší hospodaření s vodou.
Ing. Jiří Duda, ředitel odboru vodovodů
a kanalizací MZe, přiblíží navrhované legislativní změny dotýkající se oboru vodovodů a kanalizací, především aktuální návrh
změn zákona o vodovodech a kanalizacích.
II
zzMO5pr_01_06.indd 2
Dalším důležitým tématem bude oblast
plánování v oblasti vod. Zaznějí k tomu
informace o plnění programů opatření přijatých plány povodí i o přípravě národních
plánů povodí pro období let 2015–2020.
Hospodaření se srážkovou vodou se stává prvořadým tématem ve vztahu k plánovanému zachycování vod na našem území,
ale i z pohledu předcházení havarijním stavům na kanalizaci v důsledku intenzivních
lokálních srážkových spadů. Dr. Ing. Ivana
Kabelková a Ing. David Stránský, Ph.D., ze
Stavební fakulty ČVUT přiblíží navrženou
metodiku a seznámí je s novou legislativou.
Obecné principy a informace o transformaci ZVHS a správě drobných vodních toků
sdělí zástupce s. p. Povodí Vltavy.
Co – pokud jde o dešťové vody – očekáváte od nové legislativy? V čem a jak by se
měla změnit?
Ať se toho raději mění co nejméně. Každá změna totiž pouze rozkolísá nakládání
s vodami a tlačit na rozumné nakládání
s nimi lze nejen zákonem, ale i třeba v rámci územního plánu, řízení EIA či stavebního
řízení – tak jako to činíme i my ve statutár■
ním městě Kladno.
■
IVan ryšaVý
Tématu odpadů a problematice nakládání s kaly bude věnován druhý den odborného programu 22. 5. 2013. Pod garancí
Ministerstva životního prostředí zaznějí informace o současné legislativě pro nakládání s kaly a jejím budoucím vývoji.
Ing. Zdeněk Špringar z MŽP se zaměří na podporu v rámci OPŽP a představí
podmínky podpory, harmonogram výzev
i úspěšně realizované projekty. Mimo aktuální podpory představí i výhled nového
období EU na léta 2014–2020.
Ing. Dagmar Sirotková z Centra pro
hospodaření s odpady VÚ vodohospodářského přiblíží kvalitu kalů z ČOV a jejich
využívání. Ing. Veronika Jarolímová z ředitelství České inspekce životního prostředí
poukáže na aktuální problémy zjišťované
ČIŽP při kontrolách zařízení nakládajících
s bioodpady.
Na problematiku čištění odpadních vod
se zaměří doprovodný program 23. 5., jehož garanci převzala Asociace pro vodu
(CZWA). Pozornost jistě přitáhnou témata
Recyklace energie z odpadní vody v procesu čištění odpadních vod (Dr. Jan Bartáček z VŠCHT v Praze). Posuzování vlivů
na životní prostředí a nejlepší dostupné
techniky v oblasti čištění průmyslových
odpadních vod (Ing. Václav Hammer), Použití nejlepších dostupných technologií
při povolování vypouštění městských odpadních vod (Ing. Milan Lánský, Ph.D.) či
Faktory, které je třeba zohlednit při výběru
vhodné ČOV (Ing. Karel Plotěný).
Další přednášky se budou věnovat např.
zkoušení domovních ČOV i problematice
jejich kontroly.
Více informací o odborném programu
■
najdete na: www.vod-ka.cz.
mIloSlaVa melounoVá
ředitelka sOvaK Čr
květen 2013
25.4.2013 18:09:32
Vodárenství a obce
Příloha
J
ak uvádí Americká společnost civilních
inženýrů (ASCE), rozdíl mezi potřebou
modernizace infrastruktury používané
k distribuci pitné vody a plánovanými projekty dosáhl už hodnoty stovek miliard dolarů. Potřeba nových a efektivních metod,
jimiž by bylo možné přesně zkontrolovat,
vyhodnocovat, udržovat a opravovat tuto
infrastrukturu, je zásadní pro zdraví a prosperitu každého místa na zemi.
■ Řada výrobků 3MTM ScotchkoteTM má
více než 50 let zkušeností s ochranou této
kritické infrastruktury v celém světě. »Náš
nejnovější výrobek, ochranný povlak pro renovaci potrubí 3MTM ScotchkoteTM 2400 byl
speciálně vyvinut pro renovaci vodovodních řadů. Jeho unikátní vlastnosti, v kombinaci s bezvýkopovou technologií odstředivého nástřiku, mohou starému potrubí
poskytnout vlastnosti nového potrubí, a to
bez vysokých nákladů a dopadů na okolí,
obvykle spojených s úplnou výměnou potrubí, dlouhodobým odkloněním běžné
povrchové dopravy a složitými dodávkami
náhradního zdroje vody. Navíc při aplikaci
neucpává přípojky!« říká Vladimír Sitta ze
3M Česko, spol. s r.o.
■ Bezvýkopová aplikační technologie odstředivého nástřiku šetří náklady. Správci
infrastruktury mohou ušetřit až 90 % nákladů na výkopové a zásypové práce a na obnovu povrchu vozovek ve srovnání s postupy, při nichž se nahrazuje celé potrubí.
Použité aplikační zařízení obvykle umožňuje, aby jeden jízdní pruh zůstal otevřený
během celé aplikace. I projekty renovace
jsou rozděleny do jednotlivých úseků, takže
v jednom okamžiku je přerušením dodávky
vody postižen minimální počet zákazníků a jen na velmi krátkou dobu. Nakonec
se aplikací ochranného povlaku prakticky
obnoví původní vnitřní průměr potrubí,
což zvýší průtok a následně i preventivně
zabraňuje opětovnému usazování vodního
kamene a tvorbě inkrustů.
■ 3MTM ScotchkoteTM 2400 řeší jak »hygienický« nástřik (1,2 mm), tak plně struk-
květen 2013
zzMO5pr_01_06.indd 3
Stárnoucí vodárenská infrastruktura v České republice trpí korozí a usazováním vodního
kamene, tedy jevy, které souvisejí s kontaktem kovu a vody (viz obrázek vlevo). Tyto
problémy způsobují ztráty vzácné vody i zvýšené provozní náklady – a nebude‑li řešeny,
mohou případně způsobit i havárii. Prostředek pro renovaci potrubí 3MTM ScotchkoteTM
2400 vytváří těsně padnoucí a hladký ochranný povlak, který maximalizuje vnitřní
průměr potrubí, a zvyšuje tak průtok a efektivitu přenosu, přičemž současně vyztužuje
potrubí s vnitřními trhlinami, prohlubněmi a místy zasaženými důlkovou korozí
(viz obrázek vpravo). Ochranný povlak může prodloužit životnost stávající infrastruktury
tím, že zabrání vnitřní korozi a poskytne ochranu proti usazování vodního kamene.
turální samonosnou »trubku v trubce«, která vznikne nástřikem o tloušťce
3,5–8,5 mm dle profilu. Výrobek ScotchkoteTM 2400 lze aplikovat na potrubí z tvárné
litiny, šedé litiny, oceli a potrubí vymazané
cementovou maltou, a to zatím v průměrech od 100 až 610 mm. Díky polyuretanovému složení materiál ztuhne za 10 minut
a plného vytvrzení dosáhne již za 60 minut
od aplikace. Opravovaný úsek tak může být
vrácen do provozu ve stejný den! Nástřik
neobsahuje žádné těkavé organické látky
ani rozpouštědla a splňuje hygienické po-
žadavky na výrobky přicházející do styku
s pitnou vodou.
■ 3MTM ScotchkoteTM 2400 je certifikovaný Státním zdravotním ústavem ČR pro
styk s pitnou vodou dle požadavků zákona číslo 258/2000 Sb. a vyhlášky MZ číslo
409/2005 Sb. »Tuto sezonu se těšíme spolu
s investory na první projekty nejen v Praze
a ve středních Čechách. Našimi aplikačními partnery a zhotoviteli jsou společnosti
Zepris s. r. o. a Čermák & Hrachovec a. s.,«
uzavírá Vladimír Sitta.
/st/
Postup aplikace bezvýkopovou technologií
odstředivého nástřiku
Přečerpávací čerpadla
Dávkovací čerpadlo
hadicový buben / Naviják
Opravovaný úsek
Nádrže
vzduchový
kompresor
a generátor
»Pupečníková« hadice
(Báze, aktivátor a vzduch)
aplikační hlava
Míchací zařízení v potrubí
MO001432
Společnost 3M Česko přináší
na trh unikátní ochranný
povlak pro renovaci
vodovodního potrubí 3MTM
ScotchkoteTM 2400, díky
němuž může být opravovaný
úsek vrácen do provozu už
za 90 minut od provedení
aplikace, a to bez vysokých
finančních nákladů
a dopadů na okolí. Výrobek
je navíc šetrně aplikován
bezvýkopovou technologií
odstředivého nástřiku.
FOTO: 3 M ČesKO
Inovace v renovaci potrubí
3M v České republice
Společnost 3M je vysoce inovativní výrobní společností působící v řadě oblastí
Nabízí přes 50 000 výrobků
Poskytuje řešení pro průmysl, zdravotnictví, telekomunikace, kanceláře, i pro bezpečnost
v dopravě, na pracovištích či pro ochranu majetku a osob
3M Česko, spol. s r.o., V Parku 2343/24, 148 00 Praha 4, www.3M.cz
III
25.4.2013 18:09:35
Příloha
Vodárenství a obce
litomyšl na dotaci nekývla
a dala přednost úvěru
P
řed nesnadný úkol bylo ve druhé
polovině března postaveno Zastupitelstvo Litomyšle. Mělo totiž rozhodnout, zda město má na projekt Rekonstrukce čistírny odpadních vod a odkanalizování
místních částí města Litomyšl – Nedošín
a Lány přijmout dotaci ze Státního fondu
životního prostředí (SFŽP) – nebo ji odmítnout a na financování akce si vzít úvěr.
Návrh smlouvy o přijetí dotace SFŽP
totiž znamenal dostát velmi přísným podmínkám. Jak vysvětlil starosta Litomyšle
Michal Kortyš, návrh mj. zavazoval město
vypovědět smlouvy všem provozovatelům
a vyhlásit koncesní řízení nebo si kanalizaci
provozovat samo. To by podle starosty pro
město znamenalo nutnost sloučit sítě a čistírnu odpadních vod pod jednoho provozovatele. Tedy ukončit smlouvu o provozování ČOV s firmou Vertex, stejně jako nutnost
vyrovnat její předchozí investici v zůstatkové hodnotě přibližně 11 mil. Kč. Vertex
totiž v minulosti provedl rekonstrukci ČOV
za zhruba 50 mil. Kč.
ci z evropských peněz. Proč si tedy brát úvěr
na něco, na co můžeme získat peníze jinde.
Vertex je ochotný jednat s městem o spoluúčasti,« uvedl. »Nemohu souhlasit s návrhem pouštět se do úvěru,« podpořil kolegu
Jaromír Odstrčil. »Mně zásadně vadí, že
za 20 let nemáme technický audit vodovodní sítě. Kdybychom ho měli, mohli bychom
se lehce rozhodnout. Audit určitě něco stát
bude, ale my se máme rozhodnout o obrovských penězích,« dodal.
Hlasování zastupitelstva však jasně vyznělo v nepřijetí dotace a ve vypsání výběrového řízení na poskytovatele úvěru.
Pro Jiřího Hlaváče, partnera poradenské společnosti TPA Horwath, tento krok
města Litomyšl není překvapivý. »Podle našich zkušeností se v poslední době odklání
od čerpání dotací stále více subjektů. Nejde
jen o samosprávu, ale také o podnikatelské
subjekty. Jedním ze zásadních důvodů je
bazírování kontrolních orgánů na formalitách. Třeba koupí-li dodavatel kvalitativně
lepší materiál, který je navíc i levnější než
materiál podle schváleného rozpočtu, kontrola to vyhodnotí jako porušení dotačních
podmínek a požaduje vrácení celé dotace
a úhradu penále. Takové riziko však akceptuje jen málokdo,« uzavřel Jiří Hlaváč. /st/
Místostarosta Radomil Kašpar doplnil:
»V roce 2015 bychom se tak museli s cenou vody dostat o 80 % výše.« Pro obyvatele
města by cena vody byla téměř jednou tak
drahá. Podle místostarosty je sice nespornou výhodou dotace nižší finanční zátěž
města a možnost provést rozsáhlejší rekonstrukci ČOV. Jenže na druhou stranu je kontrolní období stanoveno na 10 let, nejasně
stanovená metodika plnění – a s tím spojené riziko vrácení dotace a vůbec celkové
omezení města v rozhodování.
»Říkali jsme si, že kdybychom si zdražili
vodu o 6 Kč za kubík, vzali si úvěr a investici
udělali jen v rozsahu pro obě místní části, jak
je uvedeno v dokumentaci, a ČOV, která limity splňuje, do určité míry upravili a rekonstruovali, dostali bychom se na 43 mil. Kč,«
konstatoval starosta Michal Kortyš.
S úvěrem zatěžujícím městskou pokladnu nesouhlasil zastupitel Radek Pulkrábek. »V této záležitosti se spojily náklady
na ČOV a rekonstrukci kanalizace. Není zde
důvod spojovat. Mohli bychom získat dota-
u
FOTO: archiv
ž XVIII. ročník odborného semináře,
uspořádaného společností VHOS, a.s.,
Asociací pro vodu (CzWA) a její odbornou skupinou Městské čistírny odpadních vod, se 9. a 10. dubna v Moravské Třebové věnoval novým metodám a postupům
při provozování ČOV. Společnost VHOS –
největší provozovatel vodárenské infrastruktury na Svitavsku, je součástí koncernu ENERGIE AG Oberösterreich.
Odborným garantem akce, těšící se mimořádnému zájmu odborníků z oblasti vodárenství a věnované památce Ing. Jakuba
S. Čecha, CSc., byl prof. Ing. Jiří Wanner,
DrSc., z VŠCHT. Na semináři se představil
i nově zvolený předseda CzWA Ing. David
Odborným garantem semináře byl
prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. (na řečništi).
IV
zzMO5pr_01_06.indd 4
Stránský, Ph.D., ze Stavební fakulty ČVUT.
Účastníky semináře přivítal starosta Moravské Třebové JUDr. Miloš Izák.
Na semináři vystoupila řada renomovaných odborníků z oblasti vodárenství,
zástupci provozovatelů vodohospodářské
infrastruktury i Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP). Např. Mgr.Alena Slavíková
z MŽP připomněla, že evropská legislativa
v oblasti ochrany vod je už dostatečná, byť
její implementace často pokulhává. Nicméně další směrnice EU k ochraně vody by se
v nejbližší době přijímat neměly. Sílí však
trend na opětovné využívání »šedé« vody,
tedy komunální vody bez fekálií a moče,
jako je voda z van, sprch, umyvadel, myček
nádobí, praček apod.
JUDr. Ing. Emil Rudolf kritizoval přetrvávající byrokracii, která postihuje také
provozovatele a vlastníky vodních děl. Proto uvedl řadu praktických rad, jak dostát
základním povinnostem uložených zákony o vodách, o vodovodech a kanalizacích,
o ochraně ovzduší, o odpadech či o předcházení ekologické újmě a o její nápravě.
Ing. Jiří Lipold ze společnosti ČEVAK
a. s. uvedl některé výsledky z monitoringu
vybraných drog a léčiv v odpadních vodách
zpracovávaných na ČOV v Českých Budějovicích. Monitoring, který ČEVAK prováděl
ve spolupráci s Fakultou rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, potvrdil, že standardní čistírenské procesy založené na odstraňování
biologicky rozložitelného substrátu ne-
FOTO: archiv
V moravské Třebové nejen
nad provozováním ČoV
Do Moravské Třebové přijelo více než tři
sta odborníků z celé ČR.
jsou pro eliminaci většiny monitorovaných
a nalezených antropogenních závadných
látek (PPCP) dostatečně účinné. Podle Jiřího Lipolda lze očekávat, že tuto problematiku čeká v budoucnu další vývoj – a že ani
její řešení nebudou levná.
Účastníci semináře si mohli prohlédnout
místní zrekonstruovanou ČOV, provozovanou společností VHOS. Rekonstrukce byla
z velké části financována z prostředků OP
Životní prostředí a zaměřila se zejména
na biologický stupeň, hlavně na zvýšené
odstraňování nutrientů. Významnou novinkou je i moderní kalová koncovka založená
na technologii stabilizace a hygienizace
kalu s využitím čistého kyslíku. Provozovateli čistírny – společnosti VHOS, a s., se tak
podařilo zásadně snížit objem produkce
čistírenských kalů, a tím minimalizovat náklady související s jejich odstraňováním.
Příští ročník odborného semináře v Moravské Třebové se uskuteční 8. a 9. 4. 2014
a jeho hlavním partnerem bude ENERGIE
AG BOHEMIA s. r. o.
/rš/
květen 2013
25.4.2013 18:09:38
Vodárenství a obce
Příloha
bezvýkopové opravy míst napojení
přípojek jsou rychlejší
Nemálo obcí se potýká s netěsností kanalizačních řadů. Volba
správné technologie opravy bývá o to složitější, že mnohde je
stoka staticky v pořádku, ale špatně zaústěnými a neodborně
napojenými přípojkami do ní natékají balastní vody.
MO001429
květen 2013
zzMO5pr_01_06.indd 5
FOTO: archiv ZePris
Kanalizační robot vstupuje do kanalizace
revizními šachtami.
FOTO: archiv ZePris
nePoužíVané odboČKy
Roboty lze použít i na zaslepování nepoužívaných přípojek a odboček. Dříve se při výstavbě vysadily odbočky s tím, že se na ně
časem někdo napojí, a zaslepily se jen kamenem či prknem. Nikdo se však nenapojil,
prkno jako záslepka přestalo za pár let fungovat a vznikl stejný problém jako u neodborně
provedeného napojení. Doplňkovým typem
oprav lokálních poruch na stoce je osazení
tzv. krátkých vložek. Na místo poškození se
pomocí pakru nalepí tkanina se skelnými
vlákny nasycená pryskyřicí. Následuje oprava (vymazání) revizních šachet – oprava místa napojení trouby do šachty a pomocí speciální kanalizační malty utěsnění spojů mezi
skružemi i při nátoku spodních vod. Všechny typy oprav by vždy měly být realizovány
■
na jednom úseku kanalizace společně.
marTIn brož
ZePris s. r. o.
www.zepris.cz/robot
ZePris je také na Facebooku
FOTO: archiv ZePris
Zaslepení nepoužívané přípojky.
Záběry poškozených napojení přípojky, pořízené kanalizačním robotem.
Pohled do přípojky z kamery robota.
Střepy přípojky jsou usazené do beto‑
nového lože.
FOTO: archiv ZePris
řešení bez VýKoPu
Efektivnějším řešením jsou technologie
na bezvýkopové opravy vodovodů, kanalizací a plynovodů. Pro bezvýkopové opravy
kanalizací zakoupila naše společnost dva
kanalizační roboty. Frézovací robot umí
skrze revizní šachtu odstranit z potrubí
(DN 190 – DN 1100) vše, co do stokové sítě
nepatří: předsazené přípojky, kořeny, usazeniny, betonové nálitky či ocelové profily.
Další kanalizační robot injektuje technologií ZEP-RE-CON do místa špatného napojení přípojky speciální kanalizační maltu.
Malta se do poškozeného místa injektuje
do doby, než čidlo ve štítu robota ohlásí, že
kaverna je zcela vyplněna. Těsnicí vak zajede
až 35 cm do přípojky. V případě »ustřižené«
přípojky či vypadlého střepu se vytvoří nová
tvarovka. Spoj malty s materiálem hlavního
řadu (beton, kamenina) je vodotěsný. Průměrná spotřeba malty na opravu je podle
našich zkušeností okolo 20 kg na přípojku.
Malta má vysokou přilnavost k podkladu a je
otěruvzdorná. Takto lze opravit i napojení
přípojek po sanaci kanalizačním rukávcem.
Systém je konstruován tak, aby odolal zatížení kanalizace 100 lety provozu (vysokotlaké čištění, proplachy apod.). Přípojky není
nutné odstavit z provozu, vytvrdnutí malty
trvá zhruba 45 minut. Opravě nevadí ani nátok spodních vod. Oba roboty jsou velmi tiché, takže kvůli eliminaci dopadů na dopravu v obytných částech obce mohou pracovat
i v noci. Roboty mají kamery, veškerá práce
se nahrává na DVD. Podle výrobce bylo takto
opraveno už přes 150 tis. přípojek.
FOTO: archiv ZePris
T
yto závady lze opravit otevřeným výkopem. Opravy ve větších hloubkách
či při umístění řadu v hlavní silnici
však jsou finančně náročné, ale hlavně výkop značně zkomplikuje život v obci. Spolu
s netěsnými spoji trub, napojením do revizních šachet a těsností mezi jednotlivými
stavebními dílci revizních šachet tak uvedené závady bývají slabým místem celého systému. Nastane-li někde ve střednědobém
horizontu problém, bude to právě v těchto
případech. Včasným zásahem a opravou již
v rámci prevence lze v místě poškození předejít kolapsu, jenž by si v budoucnu vyžádal
řádově vyšší náklady na opravu.
Kolem netěsných a neodborně napojených přípojek natékají do kanalizačního
řadu balastní vody (dešťové, podzemní…).
To kapacitně zatěžuje ČOV, na niž pak nelze
napojit další subjekty. Zvyšují se tak i náklady obce, která obvykle platí za objem
vyčištěných vod. Negativem je rovněž vyplavování zeminy v okolí přípojky. To vede
ke vzniku kaveren, které mohou způsobit
propad chodníku nebo komunikace.
Poškozené místo na kanalizaci
bylo injektáží malty opraveno.
V
25.4.2013 18:09:41
Příloha
Vodárenství a obce
Infrastruktura a její financování
Obnova základní vodohospodářské infrastruktury (vodovodů,
kanalizací a ČOV) je jednou z klíčových otázek v rámci
hospodářského rozvoje a kvality života ve všech regionech.
V
PronáJem
Základní formou vodohospodářských PPP
projektů je pronájem infrastruktury vlastněné municipalitami privátním subjektům nebo právnickým osobám ovládaným municipalitami. Pronájem se obvykle realizuje na
základě koncesní smlouvy nebo smlouvy
o pronájmu a provozování vodovodů či kanalizací. Příjmem municipalit je v tomto případě nájemné, z něhož hradí zejména své
úvěrové zdroje získané pro účely financování výstavby vodohospodářské infrastruktury.
Municipalita se pak jako vlastník vodohospodářské infrastruktury musí rovněž starat o její
obnovu a opravy, pokud tato povinnost nebyla přenesena na ná-jemce/provozovatele.
odložený ProdeJ
Druhou častou formou PPP projektů je prodej vodohospodářské infrastruktury privátním subjektům či právnickým osobám ovládaným municipalitami, realizovaný obvykle
VI
zzMO5pr_01_06.indd 6
Jiří Hlaváč je specialistou na oceňování,
strukturování transakcí, due diligence,
projekty fúzí a restrukturalizace.
na základě smlouvy o budoucí kupní smlouvě, a to v kombinaci s koncesní smlouvou,
či smlouvou o pronájmu a provozování
vodohospodářské infrastruktury. V těchto
případech je obvykle budoucím kupujícím zálohově placena budoucí kupní cena.
Vodohospodářská společnost municipalitě poskytne zálohu na budoucí kupní cenu
infrastruktury. Municipalita takto získané
finance použije na částečnou úhradu výdajů
spojených s výstavbou infrastruktury, případně je doplní o další získané prostředky
(úvěry, dotace apod.). Po sjednané době pak
provede samotný prodej tohoto infrastrukturního majetku dané vodohospodářské
společnosti, která započte proti kupní ceně
již uhrazenou zálohu.
ProdeJ
Jestliže koupě majetku od municipality byla
financována úvěrem či půjčkou, musí vodohospodářská společnost vytvářet zdroje
na splácení úvěrů a půjček a platby úroků.
Obdobná situace je také v případě koupě
podílu na takové společnosti od municipalit (ať už financované z vlastních zdrojů
nebo na dluh). Privátní vlastníci vodohospodářské infrastruktury, tj. osoby ovládané
většinou jinými než českými veřejnoprávními subjekty, jsou při budování a obnově
vodohospodářské infrastruktury odkázány
na vlastní zdroje, a to zejména zdroje tvořené z odpisů a zisku, případně již zmíněné
úvěrové zdroje. Jako podnikatelské subjekty
musí pro své vlastníky zajistit i určitou úroveň zhodnocení jimi vložených prostředků.
Obvykle tedy vytvářejí vyšší zisky než veřejnoprávní vlastníci či osoby jimi ovládané.
Z těchto zisků jsou tak nepřímo financovány obecně prospěšné projekty, které municipality v minulosti realizovaly z prostředků
získaných z prodeje podílů na vodohospodářských společnostech.
záVěrem
Průměrná životnost vodohospodářské infrastruktury je mezi 50 až 60 lety. Rychlost
její obnovy je však často nedostatečná, přičemž právě vysoké náklady na její obnovu
se přímo promítají do ceny vodného a stočného. Nebude-li docházet k její obnově, zákonitě porostou náklady na opravy a údržbu. Podpora ze státního rozpočtu, rozpočtů
municipalit či jiná veřejná podpora budou
v příštích letech spíše klesat. Lze tedy bohužel očekávat růst ceny vodného a stočného, a to bez ohledu na způsob financování
■
a formu vlastnictví.
FOTO: archiv TPa hOrWaTh
VeřeJné zdroJe
Z veřejných zdrojů, využívaných pro investice do vodohospodářství, lze zmínit zejména
zdroje z evropských fondů, např. z Programu
rozvoje venkova, financovaného z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova
(EAFRD), státního rozpočtu, ale i zdroje z rozpočtů krajů, měst a obcí. Z veřejných zdrojů
se dnes financuje prakticky jen vodohospodářská infrastruktura ve vlastnictví municipalit či ve vlastnictví municipalitami ovládaných právnických osob. Konkrétní podobou
jsou dotace – sice nenávratné, ale se zátěží
v podobě související administrativy a formalismu při kontrolách plnění dotačních podmínek, což může vést až k povinnosti vrátit
celou dotaci a ještě zaplatit sankce.
Z těchto důvodů, ale i kvůli nedostatku
veřejných prostředků si municipality poslední dobou často vypomáhají úvěrovými
zdroji. Děje se to v kombinaci s prostředky
privátních subjektů či právnických osob
ovládaných municipalitami, které získávají formou PPP (Public Private Partnership)
projektů realizovaných s těmito osobami.
PPP projekty, jakožto společné projekty
municipalit a privátních subjektů, mohou
mít různé podoby, např. pronájem, odložený prodej apod.
FOTO: archiv TPa hOrWaTh
odohospodářství je kapitálově intenzivní obor, který vyžaduje vysoké investice do budování a obnovy
vodohospodářské infrastruktury. Specifická pro Českou republiku je skutečnost, že
obnova vodohospodářské infrastruktury
neprobíhá v rámci státu jednotně a koordinovaně – a proto existují oblasti, jejichž vodohospodářská infrastruktura je v lepším
nebo horším stavu.
nePeněžITý VKlad
Nepeněžitý vklad vodohospodářské infrastruktury bývá realizován obvykle jako
vklad do základního kapitálu privátně vlastněných právnických osob či právnických
osob ovládaných municipalitami, případně
lze uvažovat i o vkladu do kapitálových fondů. Municipality se tímto krokem stanou
plnoprávným společníkem vodohospodářské společnosti. Někdy dochází k následnému prodeji získaného podílu majoritnímu
vlastníkovi, což municipalitě umožní jednorázově získat příjem do svého rozpočtu.
Nedojde-li k prodeji podílu, podíl na zisku
vodohospodářské společnosti může být
pravidelným příjmem rozpočtu.
Naproti tomu právnické osoby výše uvedenými nepeněžními vklady municipalit
nabývají nový infrastrukturní majetek. Cílovým stavem je obvykle sjednocení vlastnictví vodohospodářské společnosti v lokalitách příslušných municipalit.
JIří hlaVáČ
Jiří Slavkovský se věnuje mj. restruktu‑
ralizacím, fúzím a účetním a daňovým
souvislostem přeměn společností.
partner TPa horwath
JIří SlaVKoVSKý
senior manažer TPa horwath
květen 2013
25.4.2013 18:09:42
Vodárenství a obce
Příloha
Jak docílit zlepšení kvality
vody ve vodních nádržích
Moderní společnost produkuje velké množství látek, které
svými účinky ovlivňují kvalitu životního prostředí. Nemusí
být ve své podstatě jedovaté, jejich vlastnosti však podporují
jiné negativní jevy.
M
ezi takové látky patří především
živiny, jejichž zvýšené koncentrace v povrchových vodách způsobují zvýšení jejich úživnosti – trofie. Tento
fenomén bývá označován jako »zamoření
živinami« – eutrofizace. Projevuje se řadou
viditelných změn vodního ekosystému,
které vedou ke snížení kvality povrchové
vody. Mimo jiné dochází – především v letním období – k vyčerpání kyslíku u dna
nádrží, což může způsobit úhyn ryb a další
potíže.
Z živin způsobujících eutrofizaci je nejvýznamnější fosfor. V přirozeném stavu
je ho v povrchových vodách minimální
množství, protože je spotřebován vodními
organismy. V případě přebytku fosforu se
zejména sinice a řasy přemnoží a způsobují
snížení hygienické a ekologické kvality povrchové vody.
Zachycování fosforu
Zamezit vnosu fosforu do povrchových vod
lze v zásadě dvěma způsoby: jeho oddělením přímo u zdroje (snížení jeho koncentrace na odtoku z čistíren odpadních vod
– ČOV) nebo zamezit jeho přítoku do povrchových vod (například využitím reaktivních bariér). Přímo z povrchové vody lze
fosfor odstranit například srážecími metodami nebo využitím rostlin. Často je vhodné metody kombinovat.
Odstraňování fosforu lze zvýšit použitím
materiálů, které vykazují vysokou sorpční
schopnost (schopnost vázat jiné látky), například speciálně upraveným materiálem
na bázi strusky. Fosfor reaguje s přítomným
V důsledku zvýšení čistoty
a průhlednosti vody je
možné v nádrži očekávat
nárůst podvodní vegetace.
Se zvýšeným obsahem
kyslíku budou v rybníce
výrazně lepší životní
podmínky pro ryby
a další živočichy.
vápníkem a nerozpustné vápenaté sloučeniny zůstávají zachyceny v materiálu.
Struskový materiál je vhodné umístit
do nosných konstrukcí, mj. k tomuto účelu modifikovaných gabionů. Usnadňuje to
manipulaci s materiálem, zamezuje jeho
nežádoucímu pohybu při zvýšeném průtoku vody i minimalizuje zanášení strusky
nerozpustnými látkami.
Využití struskových náplní v reaktivních
bariérách je možné až po provedení řady fyzikálně-chemických a toxikologických
analýz, včetně výluhových testů. Vhodným
materiálem je například speciálně upravená struska z metalurgické výroby železných kovů (Dekontam – P15), jejíž vlastnosti popsala v rámci svých výzkumných
aktivit společnost DEKONTA a. s. Po vyčerpání sorpční kapacity může struska dále
plnit funkci pevného nosiče jako štěrková
náplň, případně ji lze uložit do zásypu.
obnova Mokřadů
Zachovávat stávající mokřadní biotopy
a vytvářet nové na vhodných místech je
ekologické i ekonomické. Mokřady jsou jedním z nejpestřejších a nejproduktivnějších
ekosystémů, často s velkým množstvím
vzácných a ohrožených druhů organismů.
Zakládání nových umělých mokřadů vede
k posílení ekologické stability krajiny.
Struska v umělých mokřadech slouží
jako filtrační a reaktivní materiál a zároveň také pro ukotvení rostlin, které mají
schopnosti akumulovat fosfor, čímž jej odstraňují z vody. Umělý mokřadní systém
musí být dostatečně průtočný, aby se mohl
vyvíjet jako hodnotné přírodní území. Živiny a unášené látky, které se v něm usazují,
mohou být využity přítomnými organismy.
Intenzivní výpar z vodní hladiny a rostlin
zvlhčuje místní klima a přispívá ke stabilitě
malého vodního oběhu. Mokřadní rostliny
pak celému systému dodávají neopomenutelný estetický prvek.
Záchyt živin v mokřadech v kombinaci s novými provzdušňovacími prvky vede
v rybnících k celkovému zvýšení množství
kyslíku ve vodách. Přesto může trvat až několik let, než bude množství kyslíku ve vodě
u dna dostatečné během celého letního
období. V důsledku zvýšení čistoty a průhlednosti vody je možné v nádrži očekávat
nárůst podvodní vegetace. Se zvýšeným obsahem kyslíku budou v rybníce výrazně lepší
životní podmínky pro ryby a další živočichy.
Rybník v ekologické rovnováze – s čistou
vodou, ušlechtilými rybami a malým rozvojem toxických sinic – má vysokou hodnotu
pro rekreaci i jako krajinotvorný prvek. n
tereZa hudcová
DEKONTA a. s.
KOŘENOVÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
MO001425
PRO EKONOMICKY VÝHODNÉ A EKOLOGICKY PŘÍZNIVÉ ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
OBLAST POUŽITÍ
NAŠE SLUŽBY
Splaškové vody (obce, osady, provozovny, rodinné domy)
Dodávka kořenových čistíren odpadních vod (KČOV) II. generace s garantovanou
Odpadní vody ze zemědělské výroby (vepříny, rybí farmy, vinařství,
ovocnářství, mléčné farmy apod.)
Průsaky ze skládek pevného odpadu
Znečištěné srážkové vody (silnice a dálnice, parkoviště, letištní plochy,
skladové areály, skleníky apod.)
Průmyslové odpadní vody znečištěné organickými látkami (potravinářské,
chemické, papírenské, textilní, kožedělné a další provozy)
Stabilizace a mineralizace čistírenských kalů
účinností "na klíč" (*)
Výběr lokalit vhodných pro výstavbu kořenových čistíren
Zpracování a projednání projektu
Výběr a výsadba vegetace
Návrh a dodávka terciárního stupně čištění odpadních vod (odstranění dusíku a
fosforu)
Revitalizace nefunkčních kořenových čistíren
Provoz a údržba kořenových čistíren
Financování výstavby kořenových čistíren
(*) Technologie KČOV II. generace vyvinuta v rámci výzkumných projektů Biostream - Projekt Ministerstva
průmyslu a obchodu VaV ev. č. FR TI3/778 (program TIP) a Bioclean - Projekt Technologické agentury
ČR VaV ev. č. TA01020573 (program ALFA)
DEKONTA, a. s. I Volutová 2523 158 00 Praha 5 I tel.: +420 724 393 793 I e-mail: [email protected]
www.dekonta.cz
zzMO5pr_07_12.indd 7
Osvědčení:
ISO 9001
ISO 14001
OHSAS 18001
Responsible Care
25.4.2013 18:30:43
Příloha
Vodárenství a obce
Zásadním problémem příštího
období se stane obnova sítí
I ze zkušeností skupiny VEOLIA VODA Česká republika
vyplývá, že odpovědní vlastníci vodovodů a kanalizací by měli
vytvářet ve vodném a stočném dostatečné zdroje na obnovu
svého vodohospodářského majetku.
žadovaný ekologický efekt v souladu s principem, zakotveným v § 38 vodního zákona
jako nejlepší dostupné technologie a porovnávat varianty řešení, a to od standardního
připojení na veřejnou kanalizaci (v malých
lokalitách je totiž často nutné realizovat
dlouhé tlakové či gravitační přivaděče) přes
částečně centralizovaný systém pro několik
producentů až po plně individuální čištění
odpadních vod. Právě u individuálních (domovních) ČOV je na trhu velká konkurence při vysoké variabilitě produktů. Proto je
nutné prosazovat technologie dlouhodobě
stabilní a odolné vůči variabilitě nátoků
a s minimální obslužností. Dobré zkušenosti máme např. s výrobky českých společností Envipur či ASIO.
v
oblasti vodohospodářské infrastury
bude v Česku pro příští období prvořadným úkolem obnova sítí. Ta totiž
dosud logicky zůstává opomíjena s ohledem na aktuální nutnost splnit požadavky
legislativy, zejména na vypouštění vyčištěných odpadních vod.
Připomíná to technický ředitel skupiny
VEOLIA VODA Česká republika Ing. Ondřej
Beneš, Ph.D., MBA, LL.M.
Vodárenský majetek je u nás všeobecně
zanedbán. Kudy z tohoto stavu ven?
Především je nutné určit, co to vlastně je
»vodárenský majetek«. Byť by se mohlo zdát,
že jde hlavně o »viditelné« úpravny vod a čistírny odpadních vod, výrazně větší objem
finančních prostředků je vázán ve vodovodní a kanalizační síti. Při použití metodiky
Ministerstva zemědělství (MZe) hodnota
majetku vodovodů a kanalizací činí zhruba
920 mld. Kč, z čehož 81% představují právě
vodovodní a kanalizační sítě. Proto vnímat
současný proces investic do čistíren odpadních vod, příp. úpraven, jako vyřešení dlouhodobého problému by bylo velmi ošidné.
Už při srovnání roční investiční potřeby oboru (přibližně 16 mld. Kč) pro prosté zachování reprodukce majetku je zřejmé, jak nesmyslně se přeceňuje role fondů EU (tedy OPŽP)
pro obor. Zásadním problémem příštího období tak zůstane obnova sítí, která se dosud
logicky opomíjí s ohledem na nutnost plnit
požadavky legislativy, zejména na vypouštění vyčištěných odpadních vod. Přidržím se
slov předsedy oborového sdružení SOVAK ČR
Ing. Františka Baráka, který nabádá k tomu,
aby všichni odpovědní vlastníci vodovodů
a kanalizací vytvářeli ve vodném a stočném
dostatečné zdroje. Je třeba vzít v úvahu i stávající fragmentaci majetkové struktury jako
výsledek benevolentního přístupu MZe při
klasifikaci vodovodů pro veřejnou potřebu.
Právě rozvolnění definice vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a umožnění
rekolaudací areálových rozvodů i developerský boom zapříčinily, že oborový regulátor
eviduje už přes 5,5 tis. vlastníků vodovodů
a kanalizací pro veřejnou potřebu a více než
2,5 tis. provozovatelů! Tím jsme unikátem
v celé EU. Logickým vyústěním tohoto stavu
je, že kontroly se zaměřují na velké subjekty, ale zároveň i to, že přístup jednotlivých
vlastníků se diametrálně liší. Zejména menší
obce obtížně plánují obnovu majetku, neboť
uskutečnit významnější investice jen za vybrané vodné a stočné není pro ně reálné.
Těmto sídlům s často uměle nízkými cenami
vIII
zzMO5pr_07_12.indd 8
Jenže u domovních čístíren se obtížněji
sleduje a vymáhá dodržování parametrů
požadovaných pro jejich provoz…
Zde je nutné prosazovat princip proporcionality jako jednu ze zásad práva EU – tedy
volit kontrolu přiměřenou velikosti efektu,
který je regulován. Proto na domovní čistírny nelze při kontrole uplatňovat tytéž požadavky jako na velké znečišťovatele, pro něž
platí příslušná nařízení o vypouštění odpadních vod do vod povrchových a vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
Upozorňuji na fakt, že v rámci snižování administrativní zátěže zákon o vodách v §15a
umožňuje ohlašování domovních ČOV v kapacitě do 50 EO, což výrazně zjednodušuje
život menším stavebníkům. Přesto povinnost kontrolní činnosti vlastníkům těchto
zařízení zůstává zachována, lze ji však s výhodou nechat provádět v laboratoři místně
příslušného provozovatele velké ČOV.
n
FOTO: Archiv
n
Ondřej Beneš: Pro menší sídla začíná být
aktuální podpora tzv. decentralizovaných
řešení odpadních vod.
vodného a stočného pak nezbývá nic jiného než dotovat investiční výstavbu a rekonstrukce ze svých rozpočtů.
Dalším aspektem je snižující se specifická spotřeba pitné vody z veřejných vodovodů. V roce 2011 u nás činila 88,6 l/osobu/den, tedy 50 % spotřeby v roce 1989,
přičemž trend poklesu spotřeby trvá. Je
zřejmé, že prostředky na generování dostatečné obnovy majetku bude nutné vzhledem k jednotkové ceně vodného a stočného
navyšovat neinflačně tak, aby nedocházelo
k poklesu dostupných zdrojů.
Je pro menší aglomerace pod 2000 obyvatel výhodnější hledat možnosti individuálního nakládání s odpadními vodami
u jednotlivých nemovitostí? Nebo raději
i pro taková území budovat malé ČOV?
Otázka menších sídel je v tomto ohledu
nyní velmi aktuální. V rámci připomínkového řízení k návrhu OPŽP po roce 2014 se
podařilo doplnit i podporu pro tzv. decentralizovaná řešení odpadních vod. Sdružení
SOVAK ČR nabídlo Ministerstvu životního
prostředí (MŽP) spolupráci při přípravě metodiky posuzování žádostí pro lokality pod
500 EO, které po dořešení velkých bodových
zdrojů zůstávají často největším znečišťovatelem, často kvůli procesu infiltrace zaměňovaným i s plošnými zdroji znečištění (viz
např. případ vodní nádrže Švihov). Metodika musí brát v úvahu vždy nejekonomičtější
variantu řešení, která však musí přinést i pon
Existují pro malá sídla možnosti vyhnout se výstavbě klasických »kamenných« ČOV a zvolit si čistírny využívající
nové technologie, vhodné právě pro ně?
Ano, existují. Ovšem nejprve se musí důsledně prověřit kapacitní možnosti návrhu
technologie a vyhnout se hodnocení pouze
podle vzhledu či ceny. Zcela zásadní jsou
provozní náklady technologie, kde menším
aglomeracím pomůže s přípravou či kontrolou projektu provozovatel (např. ze skupiny VEOLIA VODA), který má k dispozici
širokou bázi zkušeností a podkladů. Právě
sledování účinnosti a nákladovosti jednotlivých technologií je jádrem naší činnosti
a výsledky pravidelně sdílíme s odbornou
veřejností na konferencích a výstavách.
Proto si dovoluji pozvat i čtenáře Moderní
obce do stánku VEOLIA VODA ČR na výstavě VODOVODY – KANALIZACE ve dnech
21.–23. 5. na výstavišti v Praze-Letňanech.
Rád bych však připomněl i moderní trendy pro menší lokality: membránové technologie, nosičové systémy a technologie SBR.
V lokalitách s vysokými požadavky na kva-
n
květen 2013
25.4.2013 18:30:44
Vodárenství a obce
litu vyčištěných odpadních vod lze využít
tzv. membránové ČOV zajímavé zejména
tím, že téměř 100% separují nerozpuštěné
látky v separačním stupni, kde membrána
nahrazuje princip sedimentace. Z našich
zkušeností s provozem ČOV Benecko můžeme potvrdit, že tato technologie se jeví jako
dobrá alternativa standardní ČOV. Ovšem
vždy je třeba zvážit, je-li tato volba opodstatněná, neboť jak z pohledu řízení, technologické obnovy, tak provozních nákladů
je pro vlastníka taková ČOV náročnější než
klasická technologie.
Zajímavé jsou i nosičové ČOV, využívající
efektu nárůstu kultury na specifických nosičích. Skupina VEOLIA VODA vlastní technologii AnoxKaldnes vhodnou pro intenzifikaci ČOV při zajištění stabilní nitrifikace či
postdenitrifikace s dávkováním externího
substrátu (ČOV Hradec Králové). Před jejím
schválením je však téměř bezpodmínečně
nutné nechat si provést její audit a posouzení, neboť aplikace pouhých kopií osvědčených nosičů, třeba z Číny, bez důkladných
výpočtů míchání, aerace, roštů, sít apod. se
snadno může stát »cestou do pekel«.
Reaktory SBR zaznamenávají na trhu určité oživení – právě kvůli stabilitě procesu.
Tyto ČOV totiž fungují na systému přerušované funkce a při nevyužívání objektu
po delší období si často lépe zachovávají
provozuschopnou mikrobiální kulturu než
klasické domovní ČOV bez samostatného
oddílu s retencí a aerací biomasy.
A jak je to s výrobou pitné vody v menších sídlech?
U malých zdrojů pitné vody se na první pohled situace zdá být obdobná jako
u menších ČOV. Je však nutné zvážit odpovědnost provozovatele zdroje pro více než
50 obyvatel, na nějž se už vztahuje zákon
o veřejných vodovodech a kanalizacích i zákon o ochraně veřejného zdraví. Jakékoliv
pochybení při návrhu a eventuálním provozu může mít pro vlastníka a provozovatele
fatální důsledky. Ať už z pohledu možných
zákonných sankcí, tak přímé odpovědnosti
n
za dodání pitné vody v nevyhovující kvalitě
a vzniklou škodu na zdraví.
V případě samotných technologií k úpravě je patrný trend využívání moderních uzavřených a plně automatizovaných filtračních systémů, doplňovaných hygienickým
zabezpečením bez přímého využití chloru
či chlornanu s vývojem dezinfekčního činidla přímo na místě. Zákazníci nás často
žádají o odbornou pomoc při návrhu řešení
nevyhovující kvality vody z individuálního
zdroje. Jestliže analýzu vzorku vody z individuálního zdroje provádí síť našich akreditovaných laboratoří, přes kontakt [email protected] zajišťujeme ve spolupráci
se společností Culligan zpracování odborných návrhů a nabídek řešení.
Nevyžadují však nové technologie, o nichž
hovoříte, vyšší pořizovací investice, případně i vyšší náklady na provoz – zcela
neadekvátní pro malá sídla?
Vrátíme-li se např. k hygienickému zabezpečení, opakovaně jsme si ověřili, že
investičně i provozně je záměna klasického
dochlorování za skutečně nákladnější systém, řekněme REDO. Jenže proti tomu stojí
výhoda tohoto systému v podobě nízkých
požadavků na obslužnost a také v podobě
odstranění problémů s dopravou a skladováním nebezpečných látek, příp. stabilita
vyvíjených produktů oproti skladování hygienizačních roztoků.
Efekt velikosti je evidentní, ale spíše
ve srovnání velkých a středních zdrojů. Zásadní roli hraje i to, je-li distribuční systém
gravitační či čerpaný, u něhož nákladovost
výrazně stoupá (např. lokalita Kladensko-Mělnicko). Studánka bez dezinfekce a s gravitačním rozvodným řadem však jako zdroj
proti žádnému většímu systému nemůže
mít konkurenci…
n
Také jste zastáncem názoru, že většina programů pro podporu vodárenství
v menších sídlech by v příštím programovacím období EU měla být podpořena
z OPŽP – a ne z programů MZe?
n
Příloha
Nejsem. Pravidla, která MŽP uplatňuje
vůči příjemcům dotací z OPŽP, jsou totiž
diskriminační, neboť v návrhu OPŽP 2014+
se počítá se zachováním pravidel zmetku,
který se nazývá »Podmínky přijatelnosti«
a bude dále diskriminovat určitou skupinu
vlastníků a provozovatelů na českém trhu
a dále prohlubovat trend frakcionace poskytování služeb vodohospodářského oboru. Proto logicky podporuji programy, které
omezení definovaná MŽP neobsahují.
Nezůstávají malé obce mimo »rozlišovací schopnost« velkých provozovatelů
vodohospodářské infrastruktury, jako je
i VEOLIA VODA?
Právě technická asistence při volbě optimálních technologií je to, co společnosti
skupiny VEOLIA VODA mohou nabídnout
provozovaným obcím– a to i těm nejmenším. Společnosti skupiny pro municipality,
ale i zákazníky zajišťují již nyní řadu doplňkových činností. Výborně přijatou novinkou
je elektronizace fakturace, kterou plošně
nabízíme všem zákazníkům a jež pomáhá
snižovat i náš dopad do životního prostředí.
Osvědčilo se i poskytování informací o odstávkách a poruchách na portále skupiny
s využitím googlemaps pro zlepšení přehledu klientů. Obce a města jako zřizovatelé
nyní začínají využívat programy VEOLIA
SMART a VEOLIA MONITOR, kdy po napojení fakturačního vodoměru na privátní síť
(příp. i elektroměru a plynoměru) poskytujeme zákazníkovi balíček služeb podle jeho požadavku (časová fakturace, okamžitý
přístup k datům spotřeby a havarijní hlášky
SMS při překročení definovaných hranic
průtoků či odstávek, odstranění fyzických
odečtů…). Školám, školkám, sportovním
zařízením či velkým firmám to eliminuje rizika spojená s poruchami v areálu a následnými škodami. Rozvíjí se i naše spolupráce
s provozovateli koupališť a bazénů, kde vystupujeme jako kvalitní dodavatel servisu,
n
údržby a potřebných analýz.
n
Ivan ryšavý
Máte problém s řešením odpadů? Pak je tu pro vás
Kompetenční centrum Pražských služeb s komplexním
poradenstvím v oboru:
svoz
a recyklace
odpadu
energetické
využití
odpadu
údržba
komunikací
Kontaktujte nás!
Pražské služby, a.s., Kompetenčni centrum, Pod Šancemi 444/1, Praha 9, tel: +420 734 693 324
e-mail: [email protected], www.kompetencnicentrum.psas.cz
MO001434
květen 2013
zzMO5pr_07_12.indd 9
IX
25.4.2013 18:30:44
Příloha
Vodárenství a obce
Místo centrální kanalizace
raději individuální projekty
t
ýká se to zejména obcí, které mají řidší zástavbu, jsou v hornatém terénu,
nebo mají více přidružených částí.
Evropská legislativa (konkrétně směrnice Rady 91/271/EHS) požaduje u zdrojů
do 2000 ekvivalentních obyvatel »přiměřené čištění«. Zároveň by však podle doporučení Světové zdravotnické organizace
(WHO) a Světové banky mělo být vodné
a stočné pro občany žijící v dané lokalitě
sociálně únosné a nemělo by přesáhnout
dvě procenta příjmů rodiny. Jak vyhovět
těmto požadavkům, přesahují-li předpokládané náklady na odkanalizování ekonomické možnosti obce?
Klasické řešení, které zahrnuje centrální
kanalizační síť s vybudovanou centrální
čistírnou odpadních vod (ČOV), je vhodné
spíše pro větší obytné aglomerace. Tam,
kde jsou náklady na kanalizaci příliš vysoké, může být řešením decentralizovaný systém, kdy jsou odpadní vody čištěny
přímo u zdroje, tedy v domovních čistírnách. Pro majitele objektů však mohou
být náklady na její vybudování neúnosné.
V České Lípě se proto rozhodli budování
domácích ČOV dotovat.
dotace Pro čIstírny
»V Častolovicích, které jsou přidruženou
obcí České Lípy, není pro město technicky, ani finančně možné kanalizaci vybudovat,« konstatuje českolipská starostka
Mgr. Hana Moudrá. »Několik let jsme pátrali, jak bychom mohli tento problém vyřešit. Pilotní program podpory domácích
čističek odpadních vod považujeme za optimální řešení jak pro město, tak především
Tam, kde jsou náklady
na kanalizaci v jejím
»klasickém« pojetí
s vybudovanou centrální
ČOV příliš vysoké,
může být řešením
decentralizovaný systém,
kdy jsou odpadní vody
čištěny přímo u zdroje,
tedy v domovních
čistírnách.
X
zzMO5pr_07_12.indd 10
pro obyvatele obce. Ti konečně vyřeší potíže, které jim přináší chybějící kanalizace,
v programu, jenž je pro město finančně
reálný.«
Problém s odpadními vodami má v Častolovicích zhruba padesát domů a maximální výše městského příspěvku na jednu
domovní čistírnu odpadních vod je sto tisíc
korun. V rozpočtu tedy mají připravenou
částku kolem pěti milionů korun. Pokud by
chtělo město vybudovat v obci klasickou
kanalizaci, muselo by vynaložit částku asi
45 milionů korun, což je téměř desetkrát
více.
Navíc by museli obtížně hledat provozovatele kanalizace. »Důvodem je poloha
a počet obyvatel v Častolovicích,« vysvětluje Hana Moudrá. »V obci by musela být
kanalizace se dvěma čerpacími stanicemi,
navíc pro velmi malý počet lidí. Společnost Severočeské vodovody a kanalizace
nechce takto drahou kanalizaci provozovat
a žádnou jinou společnost jsme nenašli.«
Úspěšnost nového projektu do značné
míry závisí na práci s veřejností. Pro obyvatele se chystá série setkání s pracovníky
městského úřadu, kteří zodpovědí dotazy.
O programu čističek se lidé dočtou na webu
města i v městských novinách.
Na příspěvek není právní nárok, připomíná starostka města. »Jediným orgánem,
který může rozhodnout o tom, zda někdo
příspěvek získá nebo ne, je zastupitelstvo
města. Tak je to zakotvené v podmínkách
programu, které zastupitelé schválili. Může se tedy stát, že ač žadatel doloží vše,
co má, příspěvek nedostane. Na druhou
stranu jsme připraveni sporné případy řešit individuálně. Projekt bude probíhat až
do roku 2014, pak musíme důkladně vyhodnotit výsledky a teprve poté se město
rozhodne, zda něco podobného realizujeme i v dalších obcích,« dodává starostka
města Česká Lípa Hana Moudrá.
JIný PřístuP
K decentralizaci v čištění odpadních vod
přistoupili trochu jinak v obci Mšené-lázně
na Litoměřicku, kde funguje čistírna pouze
pro centrální část a další čtyři místní části
odkanalizovány nejsou.
»Podle studie likvidace odpadních vod
v našich místních částech, zpracované
v roce 2003, bychom museli vynaložit částku 120 milionů Kč,« uvádí starosta obce
Ing. Josef Bíža. »Při exkurzi do Francie jsme
tam na velké čistírně odpadních vod zjistili, že nebudují dlouhé kanalizační řády
FOTO: Archiv
Rozhodne-li se menší obec řešit likvidaci svých odpadních
vod, obvykle narazí na náklady na odkanalizování obce.
Ty leckdy mohou dosáhnout i několika desítek milionů korun.
Je možné zvládnout tento problém ekonomičtěji?
»Protože takový projekt město ještě
nikdy nerealizovalo, chceme lidem
v maximální možné míře pomoci jím
hladce projít a získat peníze na zařízení,
které jim usnadní život,« poznamenává
starostka České Lípy Hana Moudrá.
do rozptýlené zástavby, ale kdo přiveze odpady na ČOV, má levnější stočné. A touto
cestou jsme se rozhodli jít.«
Po dohodě s provozovatelem čistírny
– Severočeskou vodárenskou společností, a. s., byl vypracován projekt kanalizačního přivaděče v délce 4980 m DN 100
z místní části Podbradec, kde byla zároveň
vybudována jímka na 60 m3. Zprovoznění
přivaděče bylo podmíněno rekonstrukcí stávající ČOV Mšené-lázně, aby byla
schopna zpracovávat kaly z odpadních
jímek. V tomto přivaděči končí obsahy
odpadních jímek z místních částí, které
jinak nejsou odkanalizovány – odvoz zajišťují pracovníci obce.
»Osvětou mezi majiteli nemovitostí jsme
dosáhli toho, že si vybudovali vyústě z odpadních jímek do hradebních zdí, které
jsou opatřeny koncovkou pro napojení fekálního vozu. Obsluha tak nemusí zajíždět
a složitě couvat v úzkých uličkách dvorů,
napojí se přímo a zajistí odvoz bez přítomnosti majitele nemovitosti,« říká Josef Bíža.
»Důležité je, že všichni platí solidární stočné a obec částečně dotuje svoz odpadu,
protože i z daní občanů v místních částech
byla postavena kanalizace v obci Mšenélázně. V současné době tohoto systému
využívá 100 majitelů nemovitostí a postupně přibývají další,« uzavírá starosta obce
n
Mšené-lázně Josef Bíža.
JarMIla šťastná
květen 2013
25.4.2013 18:30:44
Vodárenství a obce
Třídy stavu starého potrubí pro kanalizační vložky
podle ATV-M127.2
ZDrOJ: WAviN OSMA
Konstrukční třídy vložek tlakových trubek podle ISO 11295
Příloha
Jak na sanace
stávajících potrubí?
Poruchy vodovodního, kanalizačního a plynovodního vedení
bohužel nikdy nelze zcela vyloučit. Jsou-li však častější,
zjevně nastala chvíle podniknout kroky k obnově vedení.
Jenže kterou technologii nejlépe zvolit?
k
onvenční výkopové metody mají negativní dopad na dopravu a životní
prostředí. Proto je ideální, když podmínky umožní provést opravy s pomocí
bezvýkopových technologií.
Projekční aspekty sanace. Volba odpovídajícího systému obnovy potrubí záleží
na tom, které výkonové parametry potrubí
nesplňuje a proč dochází k poruchám. Projektantům hodně napoví záznamy z prohlídek potrubí kamerou, stejně jako informace o podstatě a četnosti poruch. Při výběru
vhodných technologií se pak musí orientovat nejen podle stavu potrubí, ale respektovat i technické, hydraulické a konstrukční
aspekty – a především prokázat schopnost
poradit si se špatným stavem potrubí.
n
K nejpopulárnějším způsobům oprav potrubí dnes patří sanace vložkováním, která
nabízí mnohem více výhod než výměna potrubí pomocí výkopu:
n méně společenského nepohodlí (doprava, obchod);
n minimální narušení přírody a životního
prostředí;
n minimální riziko vedlejších škod na ostatních inženýrských sítích;
n menší náklady, úsporu peněz a času.
n Konstrukční aspekty sanace. Při volbě
vhodné technologie sanace je také nutné
rozlišovat, zda jde o kanalizační (gravitační)
potrubí nebo o potrubí tlakové.
Při použití tlakového potrubí je třeba nejprve rozhodnout, který typ vložek je nutný. V nedávno vydané normě ISO 11295 se rozlišují
čtyři typy vložek pro tlaková potrubí: od nezávislých, plně samonosných vložek – třída A, až
po interaktivní nekonstrukční vložky – třída D
(viz schéma vlevo nahoře). Nejdůležitější roli
přitom hraje konstrukční stav starého potrubí
a odpověď na otázku, zda je třeba, aby vložka
převzala jeho odolnost vůči vnitřnímu tlaku.
Při použití netlakového (gravitačního) potrubí je rovněž rozhodující konstrukční
stav starého potrubí. Protože však v tomto
případě je hlavní zatížení vložky zvenčí, vyžaduje větší pozornost potrubí obklopující
vložku. Německá kanalizační specifikace
ATV-M127.2 rozeznává tři druhy podmínek)
a obsahuje i podrobné konstrukční výpočty
kanalizačního potrubí.
Při stavu starého potrubí I a II (viz schéma
vpravo nahoře) je zatížení vložky ve skutečnosti omezeno na výraznější tlak spodní
vody. Tento roste s rostoucí výškou spodní
vody nad potrubím. Při stavu starého potrubí III je navíc nutné vzít v potaz i zátěž
od zeminy a dopravy. V posledních deseti
letech v některých zemích vedla tvrdá konkurence mezi sanačními firmami k výraznému poklesu tloušťky stěny vložky. Existují
však technologie, které realizačním firmám
neumožňují ovlivňovat kvalitu vložky, jako
je i technologie Compact Pipe.
n Sanace technologií Compact Pipe. Jde
o systém pro sanaci potrubí, který instaluje novou PE trubku tak, že trubka těsně
přilne zevnitř k stěnám potrubí (close-fit).
›
Tvarovky PE
Systém PE tvarovek pro svařování - na tupo a elektrotvarovek
inteligentní řešení pro stavby a infrastrukturu
pro tlakové rozvody vody, plynu i kanalizací
optimální hydraulické vlastnosti
MO001428
životnost 50 let
www.wavin-osma.cz
Wavin osma s.r.o. Kostelec nad Labem, Rudeč 848, 277 13, tel.: 596 136 295, fax: 596 136 301, [email protected]
květen 2013
zzMO5pr_07_12.indd 11
XI
25.4.2013 18:30:50
Vodárenství a obce
› Nové potrubí tak plně přebírá funkci stáva-
jícího. Hlavní součástí systému je potrubí
z běžného, vysoce kvalitního polyetylénu
(PE). Zvláštní jsou geometrické podmínky,
za nichž se potrubí dodává na stavbu: Je složeno po délce do tvaru dvojitého písmene C.
Složený tvar poskytuje řadu výhod:
n potrubí se dodává v průběžných délkách;
n potrubí navinutá na bubnech minimalizují manipulaci;
n startovací jámy mají minimální rozměry;
n snadné zatahování potrubí z bubnů;
n snadné přizpůsobení lomům na stávajícím potrubí.
Jakmile je potrubí zataženo, vrátí se do původního stavu pomocí páry. Díky »paměťovému efektu« polyetylénu potrubí obnoví
svůj původní kruhový tvar. Za použití stlačeného vzduchu v průběhu ochlazování se
vložka dostane do těsného kontaktu s vnitřní stěnou potrubí.
Na rozdíl od jiných systémů pro vložkování
se materiálové složení potrubí během montáže nemění; mění se jen jeho tvar. Protože
se potrubí dodává v průběžných délkách,
nevzniká žádné riziko nefunkčních spojů.
Výsledkem instalace je konstrukčně nezávislé
potrubí s kvalitou a trvanlivostí nově instalovaného potrubí.
Technologie Compact Pipe prokázala již
po celém světě, že je ideální pro bezvýkopovou sanaci poškozených vo dovodních, kanalizačních, plynovodních a průmyslových
potrubí vyrobených z tradičních materiálů,
jako je litina, ocel, beton, kamenina nebo
azbestocement.
Zvláště u systémů pro vložkování (close-fit),
kdy se tvar vyrobené trubky mění, nesmí existovat žádné pochybnosti o kvalitě potrubí.
Proto černé potrubí (s barevným proužkem či
bez něj) netvoří součást standardního portfolia výrobků a je k dispozici jen na vyžádání.
Technologie Compact Pipe je zvláště výhodná tam, kde je potrubí obtížně přístupné nebo v místech hustého provozu, kde
je téměř nemožné provést otevřený výkop.
Stavební práce jsou omezeny na minimální
počáteční a koncovou jámu, a i ty mohou být
dokonce úplně vynechány v případě sanace
kanalizačního potrubí, kde lze použít stávajících šachet.
Hlavní výhodou však zůstává fakt, že pokud si investor vybere tuto technologií, jen
stěží mu někdo zamění vybraný materiál,
pracovní postupy či výsledné dílo za levnějn
ší, méně kvalitnější alternativu.
danIel šnaJdr
FOTO: Archiv
Wavin Osma
Potrubí se dodává navinuté na bubnech.
XII
zzMO5pr_07_12.indd 12
novela zákona o veřejných
zakázkách a vodárenství
Jak již byli čtenáři informováni dříve (viz MO č. 5/2012), dotkla
se novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
provedená zákonem č. 55/2012 Sb. s účinností k 1. 4. 2012,
výrazně postavení veřejných zadavatelů, kteří jsou činní
v oblasti vodárenství.
n
ovelou byla do § 2 odst. 7 zákona
doplněna věta, která vylučuje u veřejných zadavatelů v oblasti vodárenství možnost postupovat podle pravidel
pro sektorové zadavatele. Změna právního
režimu přitom nezasahuje jen subjekty, jež
vodohospodářskou infrastrukturu pouze
vlastní a spravují (města, obce, svazky obcí,
vlastnické vodohospodářské společnosti)
a její provozování je zajišťováno třetí osobou. Ale dopadá bez rozdílu i na subjekty,
které jsou provozovateli vodovodů a kanalizací, mají-li status veřejného zadavatele,
čímž je diskriminuje oproti provozovatelům, kteří veřejnými zadavateli nejsou.
Zpřísněný režim se tak nelogicky dotkl
i obcí v samostatném modelu provozování,
provozních společností v oddílném modelu
s převahou veřejného vlastnictví a ve vlastnickém modelu a smíšených společností.
U provozních společností s převahou veřejného vlastnictví navíc vzniká nejistota, zda
takové subjekty jsou veřejným zadavatelem
dle § 2 odst. 2 písm. d) zákona (tzv. jinou
právnickou osobou) či nikoliv.
V důsledku provedené úpravy nemohou
tyto subjekty využívat tzv. koncernovou
výjimku podle § 19 odst. 3 zákona, která
umožňovala přímé zadání provozování
provozovateli, kterého příslušný zadavatel
ovládal, např. obecní provozní společnosti.
Na již uzavřené smlouvy tato změna nemá
bezprostřední vliv, avšak v případě nutnosti
jejich změny již budou muset být splněny
podmínky mnohem přísnější, tzv. in-house výjimky dle § 18 odst. 1 písm. e) zákona
(mj. 100% vlastnictví ovládané společnosti
a přísnější požadavky na tzv. obratové kritérium). Dále nelze využívat výjimku na nákup vody dle § 19 zákona. Tato výjimka
přitom vychází z faktu, že zdrojů vody je
omezený počet a soutěž o ně není možná
vůbec či jen v omezeném rozsahu. Provozovatelé vodovodu tak budou zřejmě nuceni využívat postupu v jednacím řízení bez
uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. a) zákona
(technické důvody).
V obecnější rovině se musí tyto subjekty
vyrovnat s povinností zadávat podlimitní
veřejné zakázky v režimu zákona, přičemž
ta byla umocněna ještě snížením finančních limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na polovinu (tedy 1 mil. Kč pro dodávky a služby a 3 mil. Kč pro stavební práce).
K této změně novela přidala řadu nových
povinností, zejména z oblasti institutů, jež
mají přispět k větší transparentnosti zadávacích řízení. Jde o povinná předběžná
FOTO: Archiv
Příloha
Mgr. David Dvořák, LL.M., je partnerem
advokátní kanceláře MT Legal.
oznámení, odůvodnění veřejné zakázky či
ex post uveřejňovací povinnosti.
Veřejní zadavatelé v oblasti vodárenství
nepochybně i dříve používali v oblasti podlimitních veřejných zakázek určité interní
výběrové postupy. Postup v režimu zákona,
který je podstatně méně flexibilní, je však
staví před nutnost daleko pečlivějšího plánování a předvídání svých potřeb, aby byli
schopni splnit veškeré zákonné povinnosti,
ale zároveň dále řádně a včas zabezpečovat
svoji činnost (např. zajistit opravy a údržbu,
odstraňování havárií apod.). Musí se proto
pokusit využít co nejvíce flexibilních nástrojů, které zákon nabízí i zadavatelům veřejným, jako jsou zejména rámcové smlouvy.
Z hlediska budoucí právní úpravy je možné uvést, že nově připravované evropské zadávací směrnice (viz související článek), které budou v nejbližších letech transponovány
do českého právního řádu, zachovávají původní systém a umožňují i veřejným zadavatelům v oblasti vodárenství postupovat dle
mírnějších pravidel zadavatelů sektorových.
Bude proto zajímavé sledovat, zda český zákonodárce bude i nadále trvat na odchylné
úpravě. Pokud ano, bylo by přinejmenším
vhodné, aby umožnil i těmto zadavatelům
využívat specifických postupů (např. výjimku na nákup vody, koncernovou výjimku
apod.). Celá situace by si však nepochybně
zasloužila hlubší analýzu, a to mimo jiné
z hlediska nesystémového dopadu jen na
jednu skupinu sektorových zadavatelů. n
davId dvořák
partner MT Legal s. r. o.,, advokátní kancelář
květen 2013
25.4.2013 18:30:52
Vodárenství a obce
Příloha
co přinášejí nové zadávací směrnice eu
Evropská komise zveřejnila 20. prosince 2011 návrh
nového legislativního balíčku v oblasti veřejného zadávání
a v současnosti je projednáván v Evropském parlamentu.
Jeho obsahem je, vedle směrnice pro veřejné zadavatele,
návrh upravené směrnice pro zadavatele sektorové
a zcela nový návrh směrnice pro koncese.
Z
ásadní změnu v zadávání veřejných
zakázek sektorovými zadavateli sektorová směrnice nepřináší. Na rozdíl
od současného českého zákona o veřej‑
ných zakázkách však zachovává specifický
režim i pro zadavatele veřejné, kteří vyko‑
návají relevantní činnost v oblasti vodo‑
hospodářství.
co může Zajímat ProvoZovatele
beZ majetkové účastI státu
Zásadním posunem nicméně je, že právo
vykonávat relevantní činnost, které bylo
uděleno na základě koncesního či zadávací‑
ho řízení nebo na základě dalších vyjmeno‑
vaných transparentních postupů, nebude
považováno za zvláštní či výhradní právo.
Lze se tedy domnívat, že provozovatelé bez
majetkové účasti státu, kteří uzavřeli nebo
uzavřou provozní smlouvu v koncesním
nebo zadávacím řízení, nebudou již muset
podle směrnice postupovat.
Sektorová směrnice obsahuje také řadu
dílčích novinek či úprav stávajících insti‑
tutů. Lze zmínit např. upřesněnou kon‑
cernovou výjimku a výjimku pro in‑house,
modifikovaná pravidla pro posuzování mi‑
mořádně nízké nabídkové ceny nebo upřes‑
něná kritéria pro zadávání zakázek, která
umožní zohlednit náklady životního cyklu
a u veřejných zakázek na služby hodnocení
vzdělání a zkušeností týmu pro plnění ve‑
řejné zakázky.
Zajímavé je rovněž začlenění pravidel pro
následné změny uzavřených smluv, které
budou nově zahrnovat i zadávání vícepra‑
cí. V neposlední řadě je možné upozornit
na několik flexibilnějších způsobů zadáva‑
cích řízení, která v České republice nebyla
do zákona buď převzata vůbec (kvalifikační
systémy), anebo nejsou téměř využívána
(pravidelné předběžné oznámení jako způ‑
sob zahájení řízení).
chystá se nové Pojetí
koncesních smluv
Legislativní balíček obsahuje dále návrh
zcela nové směrnice o koncesích. Koncese
je v návrhu definována jako úplatná písem‑
ně uzavřená smlouva, jejímž předmětem je
provedení stavebních prací či poskytování
služeb a protiplnění za ně spočívá buď pou‑
ze v právu využívat stavbu či služby, které
jsou předmětem smlouvy, nebo navíc spo‑
lečně s částečnou platbou od zadavatele.
Právo využívat stavbu nebo služby v sobě
musí zahrnovat přenos podstatného eko‑
nomického provozního rizika na koncesio‑
s čím počítat u veřejné
podpory ve vodárenství
Otázka veřejné podpory má v rámci oboru vodovodů
a kanalizací dopad jak z hlediska výstavby nové infrastruktury,
tak z hlediska provozování infrastruktury v oddílném modelu.
a
ž donedávna byl zastáván názor,
že financování výstavby veřejné
infrastruktury pravidlům veřejné
podpory nepodléhá. Změnu zde ovšem při‑
nesl rozsudek Soudu první instance ve věci
T‑455/08 Flughafen Leipzig ze dne 24. břez‑
na 2011, v němž bylo konstatováno, že bu‑
doucí ekonomické využití infrastruktury
určuje také ekonomický charakter výstavby.
Výstavba (včetně výstavby vodovodů a ka‑
nalizací) pak tedy představuje ekonomic‑
kou aktivitu, a musí proto být posouzena
z hlediska veřejné podpory.
Provozování vodovodů a kanalizací je
tzv. službou obecného hospodářského zá‑
jmu (SGEI), pro niž platí mírnější pravidla
květen 2013
zzMO5pr_13_16.indd 13
veřejné podpory než obecně. Základ práv‑
ní úpravy zde představuje rozsudek Soud‑
ního dvora EU ve věci C‑280/00 Altmark
z 24. června 2003 a dále tzv. inovovaný alt‑
marský balíček z 20. prosince 2011.
V rozsudku Altmark byla definována čty‑
ři kritéria, při jejichž splnění nedochází
při poskytování služeb třetí osobou k její
překompenzaci (poskytnutí nadměrné vy‑
rovnávací platby, a tedy nedovolené veřej‑
né podpoře). Stručně řečeno, podnik musí
být (i) pověřen provozováním za jasně
definovaných podmínek, (ii) pravidla pro
kalkulaci výše vyrovnávací platby musí být
stanovena předem a objektivně, (iii) výše
vyrovnávací platby nesmí překročit ná‑
náře. Za převzetí podstatného provozního
rizika se považuje situace, ve které není
zaručena návratnost investic nebo nákla‑
dů vynaložených při provozování díla nebo
služeb, které jsou předmětem koncese.
Návrh se má vztahovat na zadávání
koncesí s předpokládanou hodnotou vyš‑
ší než 5 mil. eur veřejnými i sektorovými
zadavateli; pro koncese na služby mezi 2,5
a 5 mil. eur mají platit pouze určité uveřej‑
ňovací povinnosti.
Směrnice nestanoví žádné konkrétní
druhy koncesních řízení. Místo toho upra‑
vuje jen určité procedurální záruky (pra‑
vidla), které musí zadavatelé v koncesních
řízeních dodržet. Koncesní řízení mimo
jiné podléhá povinnosti uveřejnění ozná‑
mení v Úředním věstníku EU. Zatímco
tedy na úrovni Evropské unie se bude jed‑
nat (pokud bude směrnice vůbec přijata)
o zásadní posun, její dopad v České repub‑
lice zřejmě nebude s ohledem na existenci
koncesního zákona příliš velký, neboť s ur‑
čitým zjednodušením můžeme konstato‑
vat, že stávající koncesní zákon není s ná‑
vrhem směrnice v rozporu.
Původně uvažovaná
transPoZIce se do PolovIny
roku 2014 Patrně nestIhne
V současné době probíhá projednávání
těchto návrhů v Evropském parlamentu
s tím, že na základě současných předpo‑
kladů by mohly být schváleny na pod‑
zim 2013. Původně zamýšlená transpozič‑
ní lhůta do 30. 6. 2014 zřejmě proto bude
muset být prodloužena. Samozřejmě nelze
vyloučit změny návrhů v průběhu projed‑
n
návání.
klady na poskytování služby po odečtení
příjmů a přičtení přiměřeného zisku a (iv)
poskytovatel musí být vybrán v transpa‑
rentním zadávacím řízení anebo výše nut‑
né kompenzace musí být určena na zákla‑
dě analýzy nákladů.
Pokud tato kritéria splněna nejsou, ale
jsou naplněny podmínky tzv. Rozhodnu‑
tí SGEI, jde sice o veřejnou podporu, tato
podpora je však považována za slučitelnou
a není nutno ji notifikovat Evropské komi‑
si. V opačném případě je třeba postupovat
podle podmínek tzv. Rámce SGEI a veřejnou
podporu notifikovat. Nepřesáhne‑li výše
podpory v tříletém období částku 500 tis.
eur, je podle nařízení Komise č. 360/2012
považována za podporu de minimis, kterou
rovněž není třeba notifikovat.
Podrobnější informace lze nalézt na webu
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
n
(www.uohs.cz).
Stranu připravil:
davId dvořák
partner MT Legal s. r. o. advokátní kancelář
XIII
25.4.2013 18:32:53
Příloha
Vodárenství a obce
je reálné do vodného a stočného
zahrnout náklady na obnovu?
Vodné a stočné v České republice patří mezi nejdiskutovanější
ceny vůbec. Proč? Důvodů k tomu je možné nalézt
hned několik.
P
rvním, patrně nejdůležitějším dů‑
vodem, je srovnávání s cenami
uplatňovanými v relativně nedávné
minulosti. Tuto snahu srovnávat nepo‑
rovnatelné lze v podstatě nazvat neznalostí reálné ceny vody. Před rokem 1989
totiž cena vody byla taxativně určena pro
celou republiku a platba za vodné a stočné
tvořila zlomek příjmu tehdejších státních
podniků spravujících a provozujících vo‑
dovody a kanalizace. Jejich reálné náklady
byly dotovány státem. V roce 1990 činila
cena pro vodné 0,6 Kčs/m3, cena pro stoč‑
né 0,2 Kčs/m3.
V roce 1991 došlo k liberalizaci cen, při‑
čemž od roku 1993 jsou ceny tzv. věcně
usměrňovány. Do ceny začaly být v té době
zahrnovány reálné přímé náklady a po‑
stupně i náklady na budoucí obnovu a cena
od té doby stoupá. V roce 2001 nastalo sjed‑
nocení cen pro domácnosti a ostatní odbě‑
ratele. To v zásadě znamenalo zvýšení ceny
pro domácnosti, protože do té doby je prů‑
mysl zčásti dotoval.
Druhým důvodem k diskusím o ceně
jsou politické vlivy. V roce 1994 byly vo‑
dovody a kanalizace privatizací státních
podniků předány obcím a zároveň vznikly
stovky nových provozovatelů – cena začala
být kalkulována ve velkém množství samo‑
statných kalkulací. A stala se tak předmě‑
tem vášnivých debat tisícovek obecních
zastupitelstev. Podle současného principu
stanovení ceny u tzv. oddílného modelu
(většina cenových kalkulací) provozovatel
předkládá návrh ceny na další rok, ale cenu
stanovuje vrcholný orgán vlastníka – u obcí
zastupitelstvo. Vlastník může cenu svým
rozhodnutím zásadně ovlivnit – nejčastě‑
ji určením výše nájemného za pronájem
majetku, což by ale měl být zcela zásadní
zdroj peněz na budoucí obnovu a rozvoj
vodohospodářského majetku. Vlastník také
může vyvinout tlak na provozovatele a po‑
žadovat snížení jeho ziskové marže nebo
provozních nákladů; může k tomu po‑
sloužit i dobře provedená soutěž na nové‑
ho provozovatele. V tomto případě je však
nutné si uvědomit, že provozovat vodovo‑
dy a kanalizace by měla zdravá obchodní
společnost s dostatečným zázemím, a tlak
z této strany s sebou nese riziko snižování
kvality služeb.
Mnoho témat k diskusím přinášejí i evropské dotace. Pro obce jsou to zdánlivě
levné investice, protože na pořízení majet‑
ku vydají méně než polovinu celkové hod‑
noty. U dotací se však mj. uplatňuje princip
udržitelnosti projektu, tedy že na obnovu
XIv
zzMO5pr_13_16.indd 14
takto pořízeného majetku si majetek vydě‑
lá sám. Příjemce musí prokázat, že do ceny
služeb zahrne náklady na obnovu, což čas‑
to zastupitelé obcí zjišťují trprve až před
samotným zahájením provozu nového
systému. U těchto projektů se tímto poža‑
davkem totiž ceny vodného a stočného do‑
stávají vysoko nad průměr České republiky,
přičemž stropem pro výši ceny je tzv. soci‑
álně únosná cena. Ta má zaručit, že roční
platba za vodné a stočné nepřekročí 2 %
průměrného čistého příjmu domácnosti.
(Sociálně únosná cena se určí tak, že se sta‑
tistický údaj o průměrném čistém příjmu
na obyvatele vydělí průměrnou spotřebou
vody.)
Pozitivnímu vnímání ceny vody škodí
také účtování v metrech krychlových, což je
stanoveno zákonem. Nezanedbatelná část
spotřebitelů totiž považuje »kubík« za jednu
plnou vanu, tj. 100 litrů… Málokdo si pak
představí, spočítá a uvědomí, že současná
cena v České republice představuje při prů‑
měrné spotřebě méně než 8 korun na oso‑
bu za den! A to za pitnou vodu v kohoutku
a nadstandardní kvalitu čištění odpadní
vody. Náklady na teplo, elektrickou energii
i telefon a internet jsou podle statistik v ČR
dvojnásobné.
tvorba Prostředků
na obnovu majetku
Obecně lze říci, že v ČR v současné době
ceny vodného a stočného pokrývají pro‑
vozní náklady, ale nezaručují tvorbu dosta‑
tečných prostředků na obnovu. Pokusme se
proto určit, jak vysoká by musela být cena
pro vodné a stočné, aby pokryla obnovu
Tab. 1: Náklady a cena pro vodné
pro různou míru obnovy majetku (ČR 2010)
rozsah obnovy
2010
2%
odpisy
náklad na obnovu
mil. Kč
3 802
8 572
12 350
míra obnovy
%
0,9
2,0
2,9
výsledná cena
Kč/m3
29,9
38,0
49,2
rozdíl cen
–
8,1
19,3
S pOUŽiTíM ÚDAJů pUBLiKOVANých MZE ČR
Tab. 2: Náklady a cena pro stočné pro různou míru
obnovy majetku (ČR 2010)
rozsah obnovy
2010
2%
odpisy
náklad na obnovu
mil. Kč
4 593
6 919
11 975
míra obnovy
%
1,3
2,0
3,5
výsledná cena
Kč/m3
26,1
31,3
42,5
rozdíl cen
–
5,2
16,4
S pOUŽiTíM ÚDAJů pUBLiKOVANých MZE ČR
Tab. 3: Část výstupu z Plánu financování obnovy VAK Beroun
Hodnota majetku
(dle VÚME)
Majetek podle skupin
pro vybrané údaje
z majetkové evidence
mil. Kč
1 981,0
36,7
1 021,0
487,7
2 017,7
1 508,8
3 526,5
Vodovody (řady)
Úpravna vody + zdroje
Kanalizace (stoky)
Čistírna odpadních vod
Vodovody celkem
Kanalizace celkem
CELKEM
Stav majetku
vyjádřený
opotřebením
%
48
61
68
24
48
54
50
Délka potrubí
km
398,1
–
132,7
–
398,1
132,7
530,8
Prostředky
na obnovu
2008–2012
mil. Kč
198,9
69,0
178,8
82,7
268,0
261,5
529,5
ZDROJ: VAK BEROUN
Tab. 4: Skutečné a plánované investice VAK Beroun
mil. Kč
investice celkem
investice do obnovy
2009
32,2
16,8
2010
42,6
21,0
2011
53,2
31,6
2012
58,5
44,5
2013
63,8
49,4
2014
70,5
55,2
2015
73,9
58,1
ZDROJ: VAK BEROUN
květen 2013
25.4.2013 18:32:53
Vodárenství a obce
Příloha
vodovodů a kanalizací. Vyjdeme‑li z úda‑
novu proto musí pokrýt z výběru vodné‑
jů za rok 2010, průměrná cena pro vodné
ho a stočného. V roce 2008 společnost
a stočné bez DPH činila přibližně 56 Kč/m3.
vypracovala Plán financování obnovy ma‑
Sociálně únosná cena vycházela na zhruba
jetku, z něhož vyplynula potřeba investic
88 Kč/m3.
do obnovy na dalších 10 let ve výši téměř
Definujme teď průměrnou potřebnou
530 mil. Kč (viz tab. 3).
míru obnovy. Mohli bychom vyjít z dopo‑
Ročně tedy jde o 53 mil. Kč, což odpoví‑
ručení Programu rozvoje vodovodů a ka‑
dá 1,5 % hodnoty majetku. To si vyžádalo
nalizací území ČR (PRVKÚ), totiž rekon‑
nutnost (ale v zásadě nabídlo i možnost)
struovat ročně nejméně 2 % vodovodní sítě
přehodnotit podnikatelský plán společ‑
(pro ČOV a kanalizace takové doporučení
nosti a najít cestu k tvorbě dostatečných
není). Nabízí se otázka, jsou‑li 2 % z hod‑
zdrojů na investice. Tento investiční plán
noty majetku dostačující pro technologické
zaručuje v zásadě naplnění stávajícího
celky, jejichž životnost je násobně nižší, než
Plánu financování obnovy. Samozřejmě
je tomu u trubních vedení. Navíc lze tuto investování podle potřeb – nikoliv podle bylo velmi složité vybalancovat zvyšová‑
hodnotu použít jen na majetku, který je v místě generovaných prostředků, časem ní objemu investic a růst cen pro vodné
dlouhodobě řádně obnovován, což se obec‑ vede i k nižšímu potřebnému procentu a stočné. I přitom byla vodítkem sociál‑
ně o stavu vodohospodářské infrastruktury roční obnovy majetku k zajištění trvale ně únosná cena (předpoklad vývoje). Re‑
v ČR říci nedá.
udržitelného provozuschopného stavu. gionální cena vodného a stočného VAK
Použijme tedy pro přiblížení k reálným Malé obce, jež i po přechodu ze státních Beroun se bude i v budoucnu pohybovat
číslům ještě hypotetický »odpis« majet‑ podniků zůstaly v jednom kalkulačním o více než 10 Kč/m3 pod sociálně únosnou
ku. Čistírnu odpadních vod (ČOV) pova‑ celku s většími městy, vykazovaly podle cenou (viz graf).
Tyto pozitivní výsledky mají svůj základ
žujme z 50 % za stavbu a z 50 % za tech‑ analýzy z roku 2007 potřebu obnovy zhru‑
nologii. Odpis stavby stanovme na 30 let ba 2 % majetku ročně ve srovnání se samo‑ v systematické údržbě a obnově veškerého
(reálné odepisování je podle typu majetku statně fungujícími obcemi s průměrnou majetku společnosti. Byť společnost nedis‑
20–45 let) a odpis technologie 7 let (v reá‑ potřebou kolem 4 % (doloženo na vzorku ponovala dostatečnými prostředky, dařilo
se provádět základní investice všude tam,
lu 5–10 let). Stoková síť se obvykle odepi‑ 26 obcí do 5 tis. EO).
suje účetně 30 let, její životnost by však
U projektů výstavby a rekonstrukcí ČOV kde to bylo nutné. Omezený rozpočet vedl
měla být významně vyšší, a proto pro náš podpořených z OP Životní prostředí má být k maximální hospodárnosti, důsledné pří‑
výpočet více odpovídá použít životnost 50 dosaženo, jak bylo uvedeno výše, trvalé udr‑ pravě a optimalizaci vynaložených peněz.
let. Postupem popsaným výše se dostá‑ žitelnosti, tj. plných odpisů. Velmi často je Nespornou výhodou je i to, že se v rámci
váme k tomu, že zrychlení průměrné ob‑ jich však (při nepřekročení sociálně únosné celého majetku společnosti účtuje solidár‑
novy na 2 % ročně nebo dokonce na plné ceny) dosahováno až na konci plánovacího ní regionální cena pro vodné a stočné, kte‑
rá umožňuje koncepční přístup.
odpisy by znamenalo zvýšení ceny vod‑ období (30 let).
ného a stočného až o 35 Kč/m3 proti ceně
Závěrem
roku 2010 na průměrných zhruba 90 Kč/m3 Příklad na majetku
sPolečnostI vak beroun
V Koncepci vodohospodářské politiky MZe
(viz tab. 1 a 2).
Lze na základě tohoto výsledku konstato‑ Společnost Vodovody a kanalizace Be‑ do roku 2015 se mj. praví, že »bude třeba
vat, že přiblíží‑li se cena stočného sociálně roun, a. s., vznikla privatizací okresního podpořit… proces integrace s uplatněním
únosné ceně, bude dost prostředků na ob‑ podniku Středočeských vodovodů a ka‑ solidárních cen za služby, a tak posílit mož‑
novu majetku? Ano i ne. Mohlo by to platit, nalizací jako společnost smíšená – vlast‑ nosti trvalé udržitelnosti infrastruktury
kdyby cena byla vždy kalkulována jako sku‑ ní a zároveň provozuje vodohospodářský i v malých obcích (tam výše nákladů na ob‑
pinová, regionální, zahrnující vedle velkých majetek. V roce 2000 do ní vstoupil za‑ novu, údržbu i provoz infrastruktury převy‑
městských (výkonově silných) systémů hraniční investor (tehdy Anglian Water). šuje tržby za malé objemy vody odebírané
i malé, obecní. Na příkladu běžné obce s 500 Nyní je majoritním vlastníkem ENERGIE uživateli)«. Ovšem hned vzápětí se uvádí, že
obyvateli lze ukázat, kolik je s to ve vodném AG OBERÖSTERREICH se zhruba 59% solidarita je závislá na vůli účastníků.
Neumím si představit, že by tento proces
a stočném získat na obnovu (ať už formou podílem. Města a obce drží více než 33 %,
nájmu nebo deponováním části vybraných zbytek akcií vlastní držitelé investičních proběhl spontánně, nebude‑li k dispozici
peněz). Jedna koruna v ceně znamená zhru‑ kuponů (DIK). Protože soukromý inves‑ vhodný motivační nástroj (daňové úlevy,
ba 15 tis. Kč na nájemném. Má‑li obec v bu‑ tor má více než 33 %, společnost nemůže slevy na poplatcích…). Z Koncepce dále ply‑
doucnu obnovit majetek v hodnotě 50 mil. žádat o státní dotace. Veškerý rozvoj a ob‑ ne, že lze očekávat dotační podporu ze stát‑
ního rozpočtu na investiční vý‑
Kč, musí k provozním nákladům
stavbu, zejména u obcí, které
přidat zhruba 60 Kč! Srovnejme
Cena pro regionální vodné a stočné VAK
nebylo možno zahrnout do OP
to s městem s 50 tis. obyvateli:
Beroun: Porovnání skutečných a plánovaných Životní prostředí. Na druhou
Zde 1 Kč na vodném a stočném
stranu Koncepce jasně dekla‑
generuje více než 1,5 mil. Kč.
cen se sociálně únosnou cenou, sociální cena
ruje, že na obnovu a údržbu
Přitom efektivita infrastruktury
(ceny bez Dph)
určena
pro
region
Berounsko
vodovodů a kanalizací dotace
(m3/Kč) je u velkých systémů
100
významně vyšší.
nelze předpokládat – vodohos‑
U obcí do 2 tis. obyvatel, kte‑
podářské služby musí být sa‑
ré mají samostatnou kalkulaci
mofinancovatelné.
90
ceny, se zjistilo, že jejich tvorba
Ukázali jsme si, že není mož‑
prostředků na obnovu z vodné‑
né, aby malé obce zahrnuly
ho a stočného dosahuje v prů‑
do cen pro vodné a stočné do‑
80
měru zhruba 30 % potřeby.
statečné částky na obnovu ma‑
Naproti tomu města a aglome‑
jetku. Nedojde‑li k dramatické
70
race nad 10 tis. ekvivalentních
změně v koncepci státu, budou
obyvatel (EO) již v roce 2007
tyto obce muset obnovu hra‑
soc. únosná cena
vytvářely z ceny v průměru přes
dit ze svých rozpočtů či hledat
skutečnost
60
n
80 % prostředků na obnovu.
nová, kreativní řešení.
plán
Rovněž se potvrzuje, že sdru‑
50
jIří Paul
žování menších obcí do cenově
2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Vodovody a kanalizace Beroun, a. s.
solidárních celků s možností
Kč/m3
Nezmění-li se dramaticky
koncepce státu, malé obce
budou muset obnovu
svého vodohospodářského
majetku hradit ze svých
rozpočtů či hledat nová,
kreativní řešení.
ZDROJ: VAK BEROUN
květen 2013
zzMO5pr_13_16.indd 15
Xv
25.4.2013 18:32:54
Příloha
Vodárenství a obce
možné úspory energie na stávajících čov
(a možnosti získávání energie)
č
FOTO: ARchiV ASiO
istírny odpadních vod často nejsou
provozovány v optimálním energetic‑
kém režimu. Existuje několik variant,
jak energetickou bilanci ČOV vylepšit.
Hlavně jde o optimalizaci spotřeby jed‑
notlivých elektrických spotřebičů, změnu
technologie, využití tepelné energie pomocí
tepelných čerpadel na vytápění objektů, su‑
šení kalu či technologických procesů nebo
zvýšení produkce bioplynu, příp. i další vy‑
užití tepla k výrobě elektrické energie. Tento
trend se firma ASIO, spol. s r. o., snaží zachy‑
tit účastí na vývojových projektech v této ob‑
lasti, ale i konkrétními kroky v personálním
obsazení a zařazením některých technologií
do svého portfolia.
n Používané metody. Při detailním po‑
hledu můžeme rozdělit opatření na snížení
celkové spotřeby elektrické energie na něko‑
lik hlavních kategorií, především na: návrh
a optimalizace spotřeby jednotlivých spotřebičů; výrobu elektrické energie kogenerací z bioplynu; využití obnovitelných zdrojů
energie (OZE), výrobu tepelné energie, výrobu
ORC – zařízení na výrobu elektrické
energie z přebytečného tepla.
elektrické energie pomocí ORC; změnu technologie čištění odpadních vod.
n Výroba elektrické energie. Bývá zave‑
dena pouze na větších ČOV (od 50 tis. EO),
kde je anaerobní zpracování kalu a vyvíjen
bioplyn, zpracovávaný v kogeneračních jed‑
notkách. Aby výroba elektřiny byla co výhod‑
nější, lze pomocí vhodné předúpravy kalu,
např. dezintegrací – technologií umožňující
lepší využitelnost organických látek váza‑
ných v kalech, a tím i větší výtěžnost plynu.
Do úvahy přichází též společné anaerob‑
ní zpracování kalu a BRO, čímž lze výrazně
zlepšit energetickou bilanci ČOV a zároveň
posunout hranici využitelnosti anaerobní
fermentace k nižším kapacitám ČOV.
n Využití OZE je nyní na čistírnách poměr‑
ně malé. U ČOV, které mají velké vytápěné
budovy, je možné jednoduše odebírat níz‑
kopotenciální teplo odpadní vodě pomocí
tepelného čerpadla. a toto teplo pak využít
k vytápění, nebo k jiným aplikacím, jako je
např. sušení kalu. Vedle tepelných výměníků
a tepelných čerpadel jsou dalším možným
řešením pro zvýšení energetické samostat‑
nosti ČOV fotovoltaické panely.
n Využití tepelné energie. Odpadní voda
v sobě nese velký potenciál jak chemický,
tak tepelný. Průměrná teplota během roku
kolísá, ale zřídkakdy klesne pod 8 °C. Této
relativní stálosti se dá využít k získávání
nízkopotenciálního tepla, přičemž pomo‑
cí tepelného čerpadla lze zvýšit teplotu až
na zhruba 70 °C. Toto teplo je možné dále
využít na vytápění objektů ČOV, ohřev tep‑
lé užitkové vody, sušení kalu, příp. na ohřev
kalu do fermentačních nádrží.
n Komplexní přístup k řešení problémů.
Vhodným nástrojem je matematické mode‑
lování. Lze tak rychle, levně a bez rizik po‑
rovnávat systémy, v nichž dojde k výměně
spotřebičů, změně technologie či provoz‑
ních parametrů a zavedení řídicích systémů.
Namodelovaná data mohou tvořit základ
případové studie přínosů každé navržené
změny na celkovou spotřebu/produkci ener‑
gie a zároveň i na kvalitu vypouštěné vody.
ASIO, spol. s r. o., nabízí zpracování komplexního pohledu na energetickou stránku
ČOV včetně návrhů a dodávky konkrétních
opatření s garantovanou návratností. Ne‑
plýtvejme energií, nutrienty a vodou – dě‑
lejme jen komplexní změny, »chytrá« řešení,
která se vyplatí a vrátí nám investice a úsilí
n
do nich vložené…
Těšíme se na shledanou na výstavě
VODOVODY-KANALIZACE 2013.
Najdete nás v hale 4, stánku 34.
karel Plotěný
ASiO, spol. s r. o.
www.asio.cz
=N E W
nutrienty energie
voda
Vzdělávání až do kanceláře… on-line semináře (webináře)
Termíny a témata webinářů na rok 2013
31. 5. 2013 Čištění vzduchu
28. 6. 2013 Využití dešťové vody v domácnosti
n 26. 7. 2013 Čištění průmyslových vod – novinky – nanoželezo
n 30. 8. 2013 Energie z vody a další možnosti OZE
n 27. 9. 2013 Sinice, nutrienty ve vodách
n 25. 10. 2013 provoz domovních ČOV
– (revize, závady, vhodná domácí chemie)
n 29. 11. 2013 Úprava pitných vod
– membránové procesy, nanotechnologie
n 13. 12. 2013 Nové výrobky a technologie pro rok 2014
n
n
MO001435
Bližší informace k jednotlivým webinářům najdete na:
www.asio.cz/cz/seminare
přihlášky, dotazy prosím směřujte na: [email protected]
Webináře budou probíhat vždy od 09:30 do zhruba 11:00.
XvI
zzMO5pr_13_16.indd 16
květen 2013
25.4.2013 18:32:57
Zařízení pro sport a volný čas
Téma
jeseník od dubna zpřístupnil veřejnosti
všechna tři školní sportoviště i zahradu
Sportuchtiví zájemci mohou
hřiště při Základní škole
Jeseník včetně zahrady
ve vymezeném čase využívat,
budou-li se řídit provozními
řády těchto zařízení.
FOTO: archiV
v
šechna sportoviště, od loňska nová
na ulici Nábřežní a Boženy Němcové
a v roce 2005 otevřené hřiště na ulici
Průchodní, může veřejnost využívat zdarma. Aby zařízení dlouho sloužila, bude
jejich provoz kontrolován. Jak upřesnil ředitel školy Mgr. Roman Mrosek, v areálu
na Nábřežní správcem, kterého v sezoně
zaměstnává škola a na plat přispívá úřad
práce (z OP Lidské zdroje a zaměstnanost),
a na Průchodní a Boženy Němcové namátkově i pověřenými pracovníky školy.
Nově zrekonstruovaná zahrada v sousedství hřiště na Boženy Němcové nabízí herní
prvky pro děti 3–12 let a venkovní zastřešenou učebnu. Oba areály střeží kamerový
dohlížecí systém.
Moment slavnostního otevření hřiště a sousední zahrady na ulici Boženy Němcové.
FOTO: archiV
Atletický stadion na Nábřežní ulici.
k veřejnosti na MěÚ Jeseník, ještě o venkovní koupaliště, na jehož místě vyroste
do jara 2015 Regionální aquapark Jeseník,
sportovní halu, skatepark, tenisové kurty
ve městě i v lázních a bikrosovou dráhu.
Areál Priessnitzových léčebných lázní nabízí též Park her (minigolf, Člověče, nezlob
se, ruské kuželky) a balneopark – soustavu
potoků s různými zastaveními a venkovními dřevěnými sprchami. »A jelikož je Jeseník
městem mezi horami, je velkou základnou
pro lezce a jesenické gymnázium disponuje
umělou stěnou,« dodává Věra Janků.
V souvislosti s náplní volného času je
třeba zmínit i 60letou tradici Domu dětí
a mládeže, od roku 2006 Střediska volného
času DUHA Jeseník, jehož zřizovatelem je
město. Jeho nové prostory (hlavní budova,
zahrada, čtyři velké skleníky a hvězdárna) jsou dobře přístupné v centru města
na Průchodní ulici v areálu bývalého kláštera sv. Voršily. Letos se podařilo otevřít
127 kroužků s více než 60 druhy aktivit,
které navštěvuje 1431 dětí, mládeže i do/sd/
spělých.
Slavnostního otevření nově zrekonstruovaného hřiště na Nábřežní ulici loni v červnu i otevření hřiště a zahrady na Boženy
Němcové loni v září se zúčastnila také starostka Ing. Marie Fomiczewová.
Kterým sportovním disciplínám se může
školní mládež a také veřejnost na jednotlivých hřištích věnovat? Hřiště s umělým
povrchem na bázi pryžového granulátu
na Průchodní slouží minikopané a basketbalu. Hřiště na Nábřežní nabízí plochy
zejména pro volejbal, nohejbal, basketbal,
malou kopanou, házenou či tenis. Z atletických disciplín na něm lze provozovat jakékoli běhy na 200metrovém oválu včetně
sprintu, skok daleký a vysoký a vrh koulí.
Areál hřiště v ulici Boženy Němcové nabízí vyžití především při volejbalu, nohejbalu,
basketbalu, malé kopané nebo házené.
další volnočasové vyžiTí
Jaké další možnosti volnočasového vyžití
mají obyvatelé Jeseníku k dispozici? Výčet
sportovně rekreačních zařízení rozšířila
Ing. Mgr. Věra Janků, pracovnice vztahů
loňské úspory dají říčany také do sportu
c
elkový přebytek za rok 2012 je téměř 70 mil. Kč. »Cestou k podobnému výsledku jsou úspory provozních
výdajů, tlak na snižování cen otevřenými
veřejnými zakázkami a také hledání zdrojů
příjmu,« upřesnil starosta Říčan Mgr.Vladimír Kořen. »Výsledek hospodaření ovlivnilo
i to, že nebyly uskutečněny některé naplánované akce. Tyto prostředky se převedly
do roku 2013,« dodal.
Strategie rozdělení přebytku sledovala
především rekonstrukce stávajících dlouhodobě zanedbaných objektů města, které
slouží většímu počtu obyvatel, jako je např.
kulturní dům či sportovní hala.
květen 2013
MO5_21_26.indd 25
oPravy Za vysouTěžené ceny
Zázemí sportovní haly včetně šaten je ve
špatném stavu již několik let. Město už
schválilo projekt rekonstrukce, která by měla začít v srpnu. V současnosti se pracuje
na projektové dokumentaci, zahájilo se stavební řízení a připravuje se vyhlášení veřejné zakázky na zhotovitele oprav.
Rekonstrukce haly proběhne ve třech
etapách. Nejdříve se zahájí práce v přízemí
budovy, poté se opraví první patro a na závěr získá objekt tepelnou izolaci a novou
fasádu. První etapa, na niž město uvolní
5 mil. Kč, by měla začít v srpnu a skončit
v prosinci a zahrne i terénní úpravy ko-
FOTO: ruDOlF FlachS
Příznivé hospodaření Říčan loni umožní městu rozdělit letos
z přebytku přes 30 milionů korun. Peníze půjdou zejména
do rekonstrukce komunikací, ale i na kulturu a sport.
Sportovní hala v Říčanech dostane nejprve nové zázemí, poté dojde i na exteriér.
lem vstupů do objektu. Proběhne-li celková oprava najednou, odhadují projektanti
předpokládané náklady na asi 12 mil. Kč.
Konečnou cenu podle informací města
však může významně snížit soutěž. Nyní se
pohybují vysoutěžené ceny na úrovni 60 %
›
25
26.4.2013 11:03:28
Zařízení pro sport a volný čas
FOTO: ruDOlF FlachS
Téma
Volnou plochu mezi hřištěm na minifotbal a lesem nahradí umělý povrch.
› nákladů
spočítaných v projektu. Prostor
zázemí bude po dobu rekonstrukce mimo
provoz, ale sportovní hala zůstane po dohodě se správcem přístupná, stejně jako
sociální zařízení pod tribunou.
běr vhodných a odolných materiálů, určitě
se necháme inspirovat již stávajícími areály v okolí, například Gutovkou v Praze 10,
která je povedená a inspirativní,« doplňuje
Hana Špačková.
Na místě původního skateparku na Strašínské vznikne hřiště s umělým povrchem
o ploše 35 x 20 m. I projekt modernizace
tohoto areálu je víceetapový. Nejdříve se
vytvoří umělá tráva a vyrovná se a zatravní
povrch po rampě. Veřejná zakázka na projektovou dokumentaci pro »umělou trávu«
(asi 1 mil. Kč) už byla vyhlášena.
Ve 2. etapě se na tomto prostoru umístí
prvky pro volnočasové aktivity. »Uvažujeme například o nízké lezecké, bouldrovací
stěně, posilovacích a gymnastických prvcích,« dodává Ing. Alice Štěpánková, architektka města.
/sd/
nový skaTePark
à la guTovka
Říčany začínají projektovat i nový skatepark. Ten původní ve sportovním a oddechovém areálu na Strašínské město zrušilo v roce 2011 mj. kvůli špatnému stavu
rampy, jejíž dřevěná konstrukce uhnívala,
a hluku, na který si stěžovali obyvatelé
v okolí. Nový park vznikne na kraji města,
kde není v těsné blízkosti obytná zástavba
a zároveň v dobré docházkové vzdálenosti.
Místostarostka Mgr. Hana Špačková upřesňuje: »Časem by tudy měla vést cyklostezka
a blízko je zastávka autobusů.«
Vzniknout má zajímavé víceúčelové centrum pro mládež – prostor pro setkávání
nejen skateboardistů, ale i bikerů nebo
parkuristů. »Především hodláme vybudovat
park s prvky, které jsou konstruovány pro
venkovní prostředí. Podmínkou bude vý-
Existují různé metody, jak občany zapojit do tvorby
zásadních materiálů, jež se týkají rozvoje obcí a měst.
Zvolit pro danou problematiku tu správnou nebývá snadné.
Uvědomili si to v Pardubicích během přípravy projektů
k podobě veřejných prostor.
o
tom, jak do přípravy rozvojových
projektů vtáhnout veřejnost, debatovali pracovníci pardubického Odboru hlavního architekta (OHA) se zástupci
oddělení kultury a cestovního ruchu. Do
diskusí se zapojilo i sdružení KVAS, jež jako
externí subjekt pomáhalo se zapojením veřejnosti do tvorby dokumentu s názvem
Koncepce kultury a umění města Pardubice. Výhodou bylo, že se daly využít zkušenosti např. z Litoměřic.
šPendlík coby náZor
Pardubice se přitom rozhodly využít více
forem pro zajištění spoluúčasti veřejnosti.
K aktuálně připravovaným projektům probíhaly a dodnes probíhají workshopy, město
pořádá diskuse s občany, rovněž tak veřejné
prezentace projektů. V neposlední řadě využilo v minulém roce pocitové mapy.
Jejich předností je to, že umožňují zachytit odpovědi respondentů přímo do mapy
města, takže nahrazují běžněji používaný
dotazník. Na mapách jsou vyznačeny příslušné lokality a občané odpovídají na jednoduše formulované otázky tím, že umístí
barevný špendlík tam, kde by podle nich
mělo vzniknout např. nové odpočinkové
centrum. Barva špendlíků není libovolná,
neboť rozlišuje různé hodnoticí kategorie,
od »moc rád tam chodím« až po »nechodím tam vůbec«.
Každý z respondentů je zároveň bezprostředně ovlivňován i názory občanů, kteří
se vyslovili před ním. Navíc musí organizátoři počítat s tím, že při svém rozhodování
26
MO5_21_26.indd 26
zohledňuje místo svého bydliště i trasy,
jimiž se běžně pohybuje.
Zájem o osud
veřejných ProsTransTví
V Pardubicích vyzkoušeli pocitové mapy
loni v září, kdy probíhal festival »Město
na míru«. Tuto třídenní nekonvenční akci
pořádalo za spoluúčasti města občanské
sdružení Offcity a Město na kole. Centrem
se stala hlavní tepna města Třída míru. Byla
zvolena z toho důvodu, že se na ní koncentrují pěší. Pocitové mapy měly oslovit i ty,
kteří se běžně neúčastní veřejných prezentací, diskusí či workshopů.
Vystavené pocitové mapy se týkaly dvou
základních problematik. Jednak obecně
veřejných prostranství a dále toho, jaká
opatření město chystá pro cyklisty. Na veřejná prostranství svůj názor během tří
dnů vyjádřilo na 400 lidí. Nejvíce z 919 zapíchnutých špendlíků označovalo prostor
přednádraží, Třídy míru, ale i zelených
prostor navazujících na toky Labe a Chrudimky. Potvrdilo se, že projekty aktuálně
připravované městem se zaměřují na ta
veřejná prostranství, která lidé vnímají
jako nejexponovanější.
Menší zájem vyvolaly pocitové »cyklomapy«. Na nich 186 lidí označilo, které
z připravovaných stezek, lávek či cyklopruhů by nejvíce uvítali. Není to pro budoucnost města zanedbatelné, neboť v něm
má cyklistická doprava i cykloturistika pro
rovinatý charakter i jeho okolí potenciál
rozvoje.
FOTO: archiV MěSTa ParDubice
jak v Pardubicích
využívají pocitové mapy
Pocitová mapa se špendlíky coby názory.
konTakT s obyvaTeli nad ZlaTo
Získané poznatky si organizátoři nenechali
pro sebe. Veřejnost s nimi seznámili v Radničním zpravodaji a při diskusním večeru
pořádaném OHA v Divadle 29. Údaje z pocitových map byly zpracovány i do jednoduché
grafické podoby. Ta byla k dispozici na zmíněném diskusním večeru a je umístěna
i na stránkách projektu Pardubické podhoubí, který mapuje místní kulturu (www.pardubickepodhoubi.cz/vystupy-z-procesu).
Jak zdůrazňuje Ing. Karolína Koupalová z OHA, nejpřínosnější bylo »sledovat tři
dny reakce lidí a účastnit se jejich diskusí
nad pocitovými mapami, respektive nad tématem veřejných prostranství a cykloopatření«. Samozřejmě že výsledky pocitových
map nelze stavět na úroveň profesionálních sociologických průzkumů, avšak právě možnost přímého kontaktu s lidmi přinesla množství nových informací o vztahu
občanů k veřejnému prostoru.
S využitím metody pocitových map počítají v Pardubicích i nadále. V nejbližší době
půjde zejména o využití dotazníků charakteru pocitových map (tzv. kapesní pocitové
mapy) při přípravě projektu revitalizace ná■
břeží »Náhrdelník Chrudimky«.
miloš charbuský
jan sTejskal
univerzita Pardubice
květen 2013
26.4.2013 11:03:29
Životní prostředí
do vyškova zamíří zájemci
o techniku k údržbě zeleně
Už 2. ročník Mezinárodní odborné výstavy inovativních
technologií pro péči o zeleň, dřeviny a veřejné plochy
se bude konat ve dnech 22.–23. května v areálu sportovního
letiště Vyškov.
v
Pro účely odborných seminářů, pracovních workshopů a dalšího odborného
programu bude na výstavě k dispozici
speciální seminární stan s konferenčním
zázemím a ukázková předváděcí plocha.
květen 2013
MO5_27_28.indd 27
VYŠKOV
22. – 23. 5. 2013
FOTO: ARCHIV
areál sportovního letiště
Na výstavě bude poprvé v ČR oficiálně
představen nový model jednonápravového malotraktoru Rapid Orbito.
FOTO: ARCHIV
ýstava poskytne návštěvníkům komplexní pohled na veškeré činnosti
související s péčí o zeleň a dřeviny
a celoroční údržbou veřejných ploch a úzkých komunikací. Od plánování rozvoje
krajinných prvků a projektování veřejného
prostoru, přes přípravu terénu, zpracování a úpravu půdy, výsev a výsadbu, sečení travnatých ploch a ošetřování dřevin,
po zpracování bioodpadu a jeho energetického využití.
■ Speciální stroje a novinky dosud neuvedené v ČR a SR. Kromě standardní ucelené
prezentace širokého portfolia profesionální
techniky vám na výstavě budou předvedeny speciální stroje a atypická nářadí – příslušenství pro agregaci na traktory a nosiče
nářadí, které nejsou běžně k vidění. Díky
zahraničním vystavovatelům pak budou
na výstavě stroje značek dosud neuvedených na český a slovenský trh.
Přehled novinek, které budou prezentovány na výstavě Demogreen 2013, bude
průběžně uveřejňován na internetových
stránkách www.demogreen.cz.
■ Oficiální představení Rapidu Orbito
v České republice. Na výstavě DemoGreen
bude představen nový model Rapid Orbito
společnosti Rapid Technic AG, tradičního
švýcarského výrobce jednonápravových
malotraktorů a nosičů nářadí. Ropid Orbito, vybavený hydrostatickým pohonem,
využívá nové inovativní ergonomické koncepce ovládání. Je určen zejména pro práci
s těžkým nářadím-příslušenstvím, jako jsou
např. mulčovače až o záběru 1,4 m, těžká
provedení sněhových fréz a půdních obracecích fréz apod. Stroj je také v sériovém
provedení vybaven externí hydraulikou.
■ Odborný program. I v rámci 2. ročníku bude na výstavě k dispozici speciální
2 . ročník Mezinárodní odborné
v ý s t av y i n ov a t i v n í c h te c h n o l o g i í p r o
p é č i o z e l e ň , d ř ev i ny a ve ř e j n é p l o c hy
seminární stan s konferenčním zázemím
a ukázková předváděcí plocha pro účely
odborných seminářů, pracovních workshopů a dalšího odborného programu. Odborné semináře budou probíhat pod vedením
respektovaných osobností z řad odborných
garantů výstavy a další odborné veřejnosti.
Uskuteční se tam také praktická část kurzu, vzdělávacího programu Zahradnická
perspektiva – profesního vzdělávání členů
Svazu zakládání a údržby zeleně.
■ Speciální předváděcí centra. Na výstavě budou stejně jako loni zřízena speciální
předváděcí centra. Mimo jiné Centrum rizikového kácení a práce se dřevem – konzultačního místo Jana Svobody, několikanásobného držitele titulu Nejlepšího dřevorubce
České republiky, který se při praktických
ukázkách s vámi podělí o své zkušenosti.
■ Místo konání výstavy. Sportovní letiště
Vyškov se nachází vedle hlavního komunikačního tahu Brno – Olomouc s napojením
na dálniční síť směr Praha, Bratislava a Zlín.
Zajištěna je tak pohodlná dostupnost ze
všech hlavních směrů. Na návštěvníky pak
čeká profesionálně připravené zázemí (občerstvení, sociální zařízení, navigační prvky
výstavních ploch aj.). Areál rovněž poskytuje adekvátní prostor pro bezproblémové
zaparkování.
Vstup na výstavu je bezplatný.
Těšíme se na vaši návštěvu ve středu
a ve čtvrtek 22. a 23. 5. 2013, vždy od 9
■
do 18 hod.
MArtin Musil
provozovatel internetového serveru
PROFIsTROJE.CZ
stroje v pohybu
odborné semináře
speciální technika
novinky v ČR a SR
odborní garanti
mediální podpora
SILVARIUM.cz
Informační ser ver pro lesnictví a myslivost
PROFISTROJE
CZ
www.demogreen.cz
27
25.4.2013 17:55:24
Životní prostředí
obce mohou za sběr úsporných
zářivek mít desítky tisíc korun
ILusTRAční FOTO: ARCHIV EKOLAMP
Každý rok přicházejí
tuzemské obce a města
o tisíce, či dokonce až
o desítky tisíc korun, a to
za nesesbírané úsporné
světelné zdroje. Ty občané
vyhodí do směsného
odpadu namísto toho, aby je
odevzdali do sběrné nádoby,
která je umístěna na každém
obecním úřadu, nebo aby je
odnesli do sběrného dvora.
Vysloužilé světelné zdroje nemají končit nikdy ani ve volné přírodě, ani na skládkách.
FOTO: ARCHIV EKOLAMP
úřadech (410 instalací tvoří zhruba čtvrtinu z celkové sítě) zůstávají občany vesměs
nepovšimnuty. Lidé v obcích a městech
převážně nevědí, proč by je měli využívat.
Kdyby radnice využití sběrných nádob více
propagovaly, mohly by získat několikatisícovou motivační odměnu,« vysvětluje Radoslav Chmela.
Roční odměnu 4000 Kč EKOLAMP přiznává těm obcím, které splní několik jednoduchých podmínek: Publikují-li čtvrtletně v obecním tisku informace o zpětném
odběru světelných zdrojů v tištěné nebo
elektronické publikaci, mohou za každé
čtvrtletí nárokovat 1000 korun.
Ke čtyřtisícové motivační odměně za propagaci sběru »úsporek« obce navíc získají
odměnu za sesbírané vysloužilé světelné
zdroje: »Ta činí tři koruny za kilogram. Navíc je odvoz a likvidace zdarma,« říká zástupce neziskové společnosti EKOLAMP.
Nezisková společnost EKOLAMP
disponuje specializovanými sběrnými
nádobami, které uspokojí logistické
potřeby a možnosti každého sběrného
místa. Na snímku kontejner pro odložení
použitých kompaktních zářivek a výbojek (v popředí) a kontejner pro odložení
vysloužilých lineárních zářivek.
28
MO5_27_28.indd 28
ve sběru úsporek byl loni
nejúspěšnější trhový štěpánov
Nejúspěšnější v motivaci občanů byly obce
Trhový Štěpánov (okr. Benešov), Klenovice
na Hané (okr. Prostějov) a Krabčice (okr.
Litoměřice). »V Trhovém Štěpánově se obci
za rok podařilo nasbírat v přepočtu na obyvatele téměř kilogram světelných zdrojů.
To je několikanásobek republikového průměru,« vysvětluje Radoslav Chmela. Loni
se podařilo v Česku sesbírat 973 tun světelných zdrojů a průmyslových svítidel.
Největší překážkou ve sběru vysloužilých
žárovek je lidská lenost. Spotřebitelé jsou
ochotni odnášet vyřazené světelné zdroje průměrně do vzdálenosti maximálně
714 metrů. »Přitom tři čtvrtiny Čechů považují zpětný odběr vysloužilých úsporných
zářivek za užitečnou službu, ale jen 40 %
domácností této služby skutečně využívá,«
rekapituluje průzkum Radoslav Chmela.
Kvůli pohodlnosti lidí tak ročně na skládkách zbytečně končí 75 kilogramů toxické
rtuti. Takové množství by mohlo teoreticky
znečistit vodu v objemu 238 Máchových jezer. Samotná rtuť ve světelných zdrojích je
neškodná. »Nebezpečí pro zdraví představuje jen ve větším množství při neodborné
likvidaci, zejména na skládkách,« uzavírá
Radoslav Chmela.
Více informací je k dispozici na www.ekolamp.cz.
/st/
FOTO: ARCHIV EKOLAMP
p
romarněný potenciál v obecním sběru odhaduje EKOLAMP na zhruba 400
tun světelných zdrojů ročně: »Vyjádřeno v penězích, které by mohly obce získat
za sběr, to představuje více než 1,2 milionu
korun,« vypočítává Radoslav Chmela z neziskové společnosti EKOLAMP, která obcím
zdarma zajišťuje zpětný odběr vysloužilých
světelných zdrojů.
Podle analýzy společnosti EKOLAMP
municipality využívají potenciálu zpětného odběru nedostatečně: »Sběrová čísla
plní jenom sběrné dvory. Nicméně těch,
které poskytují služby zpětného odběru
osvětlovacích zařízení, není hodně. Pouhých 977 sběrných dvorů nemůže uspokojit všechny. Navíc občané nepovažují
sběrný dvůr za dostupné a preferované
místo sběru. Na druhé straně vytvořená síť
malých sběrných nádob zůstává nevyužita – sběrné nádoby umístěné na obecních
Malá sběrná nádoba je určena pro sběr
úsporných kompaktních zářivek a výbojek a je vhodná pro umístění do interiérů
budov, jako jsou maloobchodní prodejny,
budovy úřadů, zdravotní střediska,
obecní a státní instituce apod.
květen 2013
25.4.2013 17:55:26
Zpětný odběr světelných
zdrojů a průmyslových
svítidel.
ZDARMA
ODVOZ
slí
ee
m
po naplnění
kontejneru
my
Administrativní
a legislativní
PODPORA
kol
o g ic k y
Do zpětného odběru patří:
svítidla pro zářivky a výbojky, svítidla
se zabudovanými LED světelnými zdroji,
světelná reklama bez montážního
příslušenství.
Neplaťte
zbytečně
za
likvidaci
průmyslových
svítidel a světelných zdrojů. Předáním vysloužilých
výrobků skupiny č. 5 do zpětného odběru splníte
podmínky Zákona o odpadech a získáte odměnu
za každý předaný kilogram. Dodržujte zákon
a myslete eko – logicky.
Do sběrné nádoby patří:
MO001402-2
kompaktní a lineární zářivky, výbojky
a světelné zdroje s LED technologií.
kolektivní systém pro zpětný odběr osvětlovacích zařízení
EKOLAMP s.r.o., nám. I. P. Pavlova 1789/5, 120 00 Praha 2, tel.: +420 277 775 111, fax: +420 277 775 100, infolinka: 810 888 100, e-mail: [email protected], www.ekolamp.cz
MO5_29.indd 29
23.4.2013 13:39:14
Správa a rozvoj
rozšíří prachatice
seznam uneSco?
FOTO: radOvan miča
do památkové péče Loni šLo
6,5 procenta z rozpočtu
Do Programu regenerace se město zapojilo
už v roce 1994 a v jeho plnění si udržuje jedno z předních míst. Území MPR zahrnuje
celkem 167 domů, 48 z nich vlastní město,
kulturních památek je 135. Nejzásadnějším
počinem byla rekonstrukce Velkého a Kostelního náměstí v roce 2002 (18,8 mil. Kč),
na niž navázaly rekonstrukce všech ulic
v historickém centru dokončené v roce
2010 (dalších 72 mil. Kč). Největší akcí byla
rekonstrukce městského divadla a budovy
KIS v letech 2009 a 2010 asi za 61,6 mil. Kč.
»Nejdůležitější investicí loni bylo navrácení sgrafit otlučených za první republiky
na fasádu Národního domu na Velkém náměstí,« říká starosta Prachatic Ing. Martin
Malý. Rekonstruováno bylo též 15 historických fasád a opraveno dalších 10 objektů.
»Rozpočet města se loni pohyboval kolem
203 mil. Kč a investice do obnovy památek
dosáhly kolem 13,5 mil. Kč, což je asi 6,5 %
rozpočtu. Z toho činily dotace 2,4 mil. Kč
a 1,1 mil. vložili soukromí vlastníci památkově chráněných domů,« dodává starosta.
Město poskytuje příspěvky na obnovu památek a nepamátkových objektů i ze svého
rozpočtu z Nadačního fondu pro rozvoj
kultury a péči o památky.
Prachatický starosta Martin Malý by
mj. rád obnovil lázeňskou tradici města.
30
MO5_30_38.indd 30
»Obnovujeme památky i mimo území
MPR,« vysvětluje Ing. Antonín Jurčo, vedoucí odboru stavebně správního a regionálního rozvoje na MěÚ. »Loni byl například opraven další úsek hřbitovní zdi
ve Starých Prachaticích, povrchy chodníků
v urnovém háji, doplněna výtvarná výzdoba dvou božích muk a dvou výklenkových
kaplí na Svatopetrské cestě ke hřbitovu.
Ve hřbitovním kostele sv. Petra a Pavla byla
restaurována polychromovaná dřevořezba
Panny Marie ze sousoší Kalvárie. Restaurována byla i vstupní kovaná hřbitovní brána,« doplňuje Antonín Jurčo.
život v památkové rezervaci
Do obnovených památek se vrací život.
Např. v domě čp. 184 na Velkém náměstí
vznikla galerie děl Otto Herberta Hajeka,
sál Národního domu slouží společenským
akcím i zasedání zastupitelstva, v domech
čp. 171 a čp. 43 vzniklo Muzeum krajky
a Muzeum české loutky a cirkusu. Uvažuje
se o zřízení galerie výtvarných děl v bývalé
Městské škole v Děkanské ulici.
Podléhá běžný provoz v MPR regulaci?
Antonín Jurčo odpovídá, že přiměřené:
»Historické jádro je z hlediska silničního
provozu zónou s povolenou rychlostí max.
30 km/hod. a se zákazem stání. Na Velkém
náměstí mohou vozidla parkovat jen v polovině střední části, zbývající plocha je ponechána volná. Reklamy i předzahrádky se
regulují v rámci individuálních povolovacích postupů. Ve vztahu k nočnímu klidu
město vydalo v roce 2009 obecně závaznou
vyhlášku o ochraně nočního klidu a regulaci hlučných činností.«
Město se rovněž snaží samo nebo skrze
Nadační fond věnovat i popularizaci své historie. Loni např. vydalo knihu »Prachatice,
obrazy z paměti města« a uspořádalo místní kolo výtvarné soutěže s názvem Památky
očima mladých. A spolkový život? Ve městě
funguje Šumavský ochotnický spolek, folklorní soubory Libín a Libín S, Smíšený pěvecký sbor Česká píseň, o. s. Pod povrchem,
jež organizuje např. farmářské trhy nebo
Baráčníci, kteří pořádají každoročně oslavu
Dne republiky »Baráčníci městu« a účastní
se Slavností Zlaté solné stezky.
Lázně, Lyžování nebo uneSco
Prachatice by však rozvoj turismu na svém
území rády zaměřily i jiným směrem. »Delší čas už připravujeme projekt částečného
návratu k několikasetleté lázeňské tradici
města, která skončila v roce1945,« přibližuje starosta. »Město splňuje podmínku dlouhodobé čistoty ovzduší a může získat tento
Sgrafitový dům na Kostelním náměstí.
FOTO: anTOnín jurčO
L
etos v dubnu u příležitosti oslavy
Mezinárodního dne památek a historických sídel (více na str. 3) ocenil
náš časopis město Prachatice coby vítěze
krajského kola soutěže o Cenu za nejlepší
přípravu a realizaci Programu regenerace
městských památkových rezervací a zón
(MPR/MPZ) za rok 2012 za »promyšlenou
a soustavnou péči o zachování historického
rázu městské památkové rezervace«.
FOTO: anTOnín jurčO
V soutěži o titul Historické město roku jsou Prachatice již
ostříleným účastníkem. Čtyřikrát byly finalisty, jednou
zvítězily a už dvakrát získaly Cenu časopisu Moderní obec.
V Děkanské ulici může vzniknout galerie.
statut z hlediska klimatických lázní. Splňuje i podmínku blízkosti slatin. Vznikl tak
projekt „Resort sv. Markéty“. Zpracovánu
máme projektovou dokumentaci v úrovni
stavebního povolení. Město se v této akciové společnosti angažuje 15% akciovým podílem. Projektová cena stavby je 460 mil. Kč
a zajištěno máme financování asi z jedné
poloviny. Na druhou sháníme investora.«
Trochu menším projektem je Areál zimních sportů na Libínském Sedle, který je
připraven do fáze zanesení v územním plánu a zpracované základní studie. V minulosti město projektu pomohlo i částečným
pozemkovým vyrovnáním tak, aby vlastnilo
některé strategické pozemky pod plánovaným tělesem lanovky a sjezdových tratí.
»Asi před měsícem jsme začali pracovat na snaze zapsat naše město společně
se středověkou obchodní Zlatou stezkou
do seznamu světového dědictví UNESCO,«
pokračuje Martin Malý. »Nyní zpracováváme žádost o zařazení na Indikativní seznam
památek ČR pro UNESCO. Byli bychom
rádi, kdyby tento projekt měl přeshraniční
přesah a zapojily se do něj i obce na němecn
ké straně hranice,« uzavírá starosta.
Simona dvořáčková
květen 2013
26.4.2013 9:47:24
Správa a rozvoj
jak zužitkovat hodnoty památek, krajiny,
osobností či tradic? dozvíte se v kadani
H
lavní náplní a cílem konference je
specifikovat potenciál území pro oblast cestovního ruchu. Využity mohou být kulturní hodnoty nejen městských
či vesnických památkových rezervací a zón,
ale i hodnoty krajinných památkových zón
a technických památek nebo i často opomíjený význam zajímavých osobností, tradic
či míst důležitých dějinných událostí.
Během zahájení konference se představí
královské město Kadaň, s nímž se budou
moci přítomní blíže seznámit při komento-
O památkách v Kadani
n Termín a místo konference: 10.–11. 10.
2013, Kadaň. akce je určena členům ShSčmS, zástupcům dalších obcí a odborníkům zabývajícím se
danou problematikou. Součástí jsou také exkurze
či výstava Zničené kostely severních čech a Krušné
hory ve fotografiích mgr. Petra mikšíčka.
vané prohlídce historického jádra a národní
kulturní památky františkánského kláštera.
SHSČMS bude prezentovat projekt Putování po historických městech Čech, Moravy
a Slezska. Další program tvoří čtyři bloky:
cestovní ruch, technické památky, příklady
z praxe, Krušné hory.
Blok k cestovnímu ruchu pojedná též
o přínosu destinačních agentur a nabídne
přednášku o turistickém potenciálu např.
Jana Hasištejnského z Lobkovic. Blok technických památek poukáže na industriální
topografii ČR a činnost Kolegia pro technické památky ČKAIT a ČSSI. Z praktických
příkladů se představí i Doupovská dráha či
Březenecký drak (velkorypadlo KU 800).
Nadace a privátní sektor se pochlubí svými projekty, jako jsou např. Zničené kostely
severních Čech, Muzeum zaniklých obcí,
záchrana kostelů a jiných památek. V závěrečném bloku se představí i přeshraniční
projekt nominace Hornické kulturní krajiny
v chebu o úloze a poslání
městských architektů
k
FOTO: archiv
do a na základě čeho by se mohl stát
městským architektem? Co by takový architekt měl určitě znát a umět?
Jak architekta města vybírat? Za co vše by
měl být zdopovědný a jakými by k tomu
měl disponovat pravomocemi? A měla by
města vůbec takové funkce zřizovat? To
jsou jen některé z otázek, na něž chce už
hledat odpovědi konference O městských
architektech, jejich potřebnosti a postavení v místní správě. Stane se tak 15. 5. v Chebu, jednom ze tří sídel letos nominovaných
na titul Historické město roku 2012.
K hlavním řečníkům konference bude
patřit i Ing. arch. Václav Zůna, který v le-
Václav Zůna byl v letech 2004–2007
hlavním architektem města Cheb.
květen 2013
MO5_30_38.indd 31
tech 2004–2007 oficiálně zastával funkci
hlavního architekta Chebu. Od roku 2007 je
praktikujícím architektem v regionu, jenž
má stále úzké vazby na město Cheb a kromě
toho, že ve městě žije a pracuje, je i členem
strategického výboru, který částečně »zastupuje« roli městského architekta v jeho
globálních činnostech. »Mám tak možnost
ocenit výhody a nevýhody městského architekta při pohledu „zevnitř a zvenku“.
Jako městský architekt bych se však nyní určitě nenazval,« uvedl Václav Zůna na dotaz
časopisu Moderní obec, který je mediálním
partnerem konference.
Krátce shrnul i to, jak vnímá úlohu městských architektů. »Měla by spočívat zejména v mediační poloze,« prohlásil. »Městský
architekt by totiž měl být hlavně komunikátor mezi obcí a veřejností. Měl by proto
na jedné straně mít pokud možno co nejpřímější vazbu na vedení města, resp. radu
a zastupitelstvo, a na straně druhé prostřednictvím médií a osobních aktivit významně
komunikovat s veřejností – s laickou i odbornou. V tomto smyslu nese zodpovědnost
za celkový stav a vývoj jemu svěřené obce.
Se zodpovědností se však pojí také odvolatelnost, nejlépe zastupitelstvem města. To
však samozřejmě je pouze moje představa
o práci a poslání architekta města velikosti
podobné Chebu (zhruba 34 tis. obyvatel).
FOTO: archiv měSTa Kadaň
Město Kadaň v říjnu spolupořádá 23. odbornou konferenci
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHSČMS).
Jejím tématem bude cestovní ruch.
Zrekonstruovaný františkánský klášter
v Kadani je klenotem mezi památkami.
Krušnohoří k zápisu na UNESCO. Účastníky konference čekají dvě exkurze: do Krušných hor (obec Měděnec s vrchem Mědník
a štolou Země zaslíbená, obec Kovářská
s Muzeem letecké bitvy nad Krušnohořím
11. 9. 1944) a do depozitáře Železničního
n
muzea NTM v Chomutově.
jiří kuLHánek
starosta města Kadaň
Konference
O městských architektech
n Celý název konference:
O městských architektech, jejich potřebnosti
a postavení v místní správě
n Pořadatel: Společnost Petra Parléře, o. p. s.,
ve spolupráci s městem cheb a Krajským muzeem
cheb – pod zášitou ministra pro místní rozvoj
Kamila jankovského
n Datum: 15. 5. 2013
n Místo: Pachelbelův dům na nám. Krále jiřího
z Poděbrad, cheb
n Řečníci: ing. arch. josef Panna,
ing. Tomáš Sklenář, ing. arch. jaroslav Wertig,
judr. Zuzana císařová, ing. arch. václav Zůna,
ing. arch. jan Sedlák, ing. arch. Eva Špačková,
ing. arch. dagmar nová
n Moderátoři:
Phdr. allan Gintel, ing. arch. Tomáš hradečný,
ing. arch. jaroslav Wertig
více informací včetně pozvánky: www.cenapp.cz
ZdrOj: SPOLEčnOST PETra ParLÉŘE
U větších či menších sídel musí fungovat
jiný mechanismus,« uvedl Václav Zůna.
Na květnové konferenci v Chebu se proto
chce s využitím osobních poznatků pokusit
zprostředkovat současný stav působení architekta v rámci sídla. »Upozorním na pozitiva i negativa některých modelů fungování
architektů v jiných různě velkých městech,
včetně zahraničních, a představím i názory
na optimální formu postavení architekta
pro danou velikost sídla,« uzavřel architekt
/rš/
Václav Zůna.
31
26.4.2013 9:47:26
Správa a rozvoj
regionální železnice
a rozvoj území
aneb nebojte se lokálek /8
Téma přínosů moderní veřejné dopravy pro rozvoj regionů
je klíčové pro pochopení důležitosti regionální železnice
jak pro současnost, tak především pro budoucnost.
n
cích a zejména větších městech, která mají
lepší předpoklady pro umístění ekonomických subjektů. Pokud tento trend nemá pro
venkov znamenat především odchod produktivní generace, je nutné s ním počítat
a aktivně na něj reagovat.
Jedním z možných okamžitých a relativně nejlevnějších řešení je atraktivní dopravní napojení regionu na zdroje pracovních
příležitostí. Pak může region využít svých
předností, tedy místa, kde se ve zdravém
a klidnějším prostředí příjemně žije a bydlí, zatímco spádové centrum je místem,
iLuSTrační FOTO: archiv PETra TEjKLa
a základě znalosti socioekonomických trendů v moderní společnosti
je jednoznačné, že veřejná mobilita
je a bude zásadním parametrem úspěšnosti jak jednotlivých regionů, tak samozřejmě
ve svém součtu i celé země. Je to parametr
rozhodující o atraktivnosti a konkurenceschopnosti jednotlivých regionů, a proto je
důležité, aby byla moderní veřejná a především železniční doprava takto jednotlivými
municipalitami chápána. Je to bohatství,
které rozhoduje o úspěšnosti obsluhovaných sídel a pro toho, kdo je má, je velkou
čaS na ceStě: faktor,
který není radno podceňovat
Ačkoliv takové chápání VD je dnes spíše
pravidlem, je zcela chybné. Nepřiláká-li VD
cestující z ostatních segmentů sociálního
spektra, nemůže plnit ani svoji společenskou funkci. Čas a jeho využití má dnes pro
většinu občanů zásadní roli – a tedy svoji
relativně vysokou cenu. Magickou hranicí doby, kterou je většina občanů ochotna
trávit pravidelným dojížděním za atraktivní prací, je zhruba jedna hodina na jednu
cestu. Podmínkou je, že vyšší výdělek nejen
dostatečně kompenzuje dopravní náklady,
ale že také investovaný čas a současně kvalita cestování je na akceptovatelné úrovni.
Z hlediska obecně malé vzdálenosti regionů od příslušných spádových center v naší
republice je možnost částečně řešit zaměstnanost v regionech formou atraktivní denní dojížďky za prací řešení okamžité, velmi
účinné a relativně společensky levné. Část
nákladů tohoto řešení si totiž výdělečně
činný občan hradí sám.
Ideální VD je z tohoto pohledu především regionální železnice, protože na rozdíl
od autobusové dopravy může v optimálních podmínkách nabídnout relativně vyso-
Takto sympaticky vyhlížejí zastávky na bavorské železniční síti Wald bahn.
konkurenční výhodou. Proto se tomuto
tématu budeme věnovat v několika kapitolách poněkud obšírněji.
Hlavním přínosem moderní regionální
železnice je především zlepšeni širší dopravní dostupnosti regionu a jeho sídel.
Na tuto dostupnost lze nahlížet ze dvou
opačných úhlů. Tedy jako na možnost dopravy z regionu ven do jeho okolí – externí
dostupnost. Ći obráceně, jako na možnost
cestovat z bližšího nebo vzdálenějšího okolí
do regionu – interní dostupnost.
externí doStupnoSt regionu
Pro místní obyvatele jde především o výjezd do spádových měst a obcí, kde jsou
úřady veřejné a státní správy, ale také zdravotní péče, kulturní centra, školy – a hlavně širší možnosti pracovních příležitostí.
Jejich dostupnost je a ještě více bude zcela
klíčová pro život a rozvoj regionů. Mimo
centra je většinou nedostatek pracovních
příležitostí a situace se dále zhoršuje. Stále
výrazněji dochází k přesunům a koncentraci pracovních příležitostí ve spádových ob-
32
MO5_30_38.indd 32
Co je dobré vědět
atraktivní dopravní dostupnost vaší obce a regionu
je – a ještě více bude vaší konkurenční výhodou.
v němž se pracuje. Tento model, který u našich západních sousedů už dlouhodobě
funguje, se nám nemusí líbit, jenže ekonomické zákonitosti jsou neúprosné.
Klíčovým parametrem atraktivnosti dopravy z bydliště na pracoviště není vzdálenost, ale čas přesunu. V kontextu s regionální mobilitou její plánovači zatím velmi
málo kalkulují s časem, který cestující stráví v dopravě. Vysvětlením je zřejmě fakt, že
veřejná doprava (VD) není stále považovaná za moderní druh ekologicky přátelské
mobility, ale hlavně za sociální službu pro
ekonomicky nejslabší skupinu obyvatel,
jíž je umožněno dostat se z bodu A do B
za relativně levné jízdné, přičemž architekti
těchto dopravních systémů předpokládají,
že parametr čas pro tuto sociální skupinu
nehraje roli.
kou přepravní rychlost a pohodlí, přičemž
není současně ohrožena kongescemi jako
silniční doprava (dopravní kolony apod.).
Může tedy atraktivně obsloužit i vzdálenější
oblasti od spádového centra a je přitom
běžná i kombinace dopravy bus–vlak nebo
auto–vlak (PaR).
Řešení autobusovou dopravou, která je
teoreticky (na základě neobjektivních kalkulací) společensky levnější, je neúčinné. Tato
doprava je nepříliš pohodlná, u cíle cesty
trpí dopravními kongescemi, ale hlavně je
pomalá, a obslouží tedy v akceptovatelném
čase jen malé a nejbližší spádové území.
Toto řešení se dosud příliš neosvědčilo ani
z pohledu cestujících, ani co do naplnění
předpokládaných společenských úspor.
Příště se budeme věnovat interní dostup‑
n
nosti regionů.
petr tejkL
poradce v oboru dopravního marketingu
jan šatava
odborný poradce v oblasti dopravy
květen 2013
26.4.2013 9:47:30
Správa a rozvoj
Letošní ročník konference Křižovatky architektury znovu
otevře diskusi na téma veřejný prostor a vliv architektury
na život společnosti. Stěžejním tématem bude architektura
druhé poloviny 20. století, někdy vnímána jako »ideologická«.
k
onstrukt, že v architektuře stejně jako
ve výtvarném umění existují epochy
progresivní a naopak úpadkové, už
dějiny umění naštěstí opustily. Stavby všech
období jsou kulturním dědictvím, dokladem
o životě a smýšlení společnosti, a nejen proto si zaslouží ochranu – říká Mgr. Jakub Potůček, který má v Národní galerii na starosti
moderní a soudobou architekturu.
Architektura let 1948–1989, tedy epochy, kdy u nás panoval socialistický režim,
je na první, i laický pohled různorodá. Je
taková i z pohledu teorie dějin umění?
Stavební kulturu tohoto období neovládal jen jeden či dva směry, jak by se na první
pohled zdálo. Dokonce ani v padesátých letech, jež si téměř každý automaticky spojuje
s diktátem ideologicky angažované architektury socialistického realismu (tzv. sorely).
n
Počátkem této dekády se ještě běžně stavělo
v duchu funkcionalismu, a na jejím konci se
už zase ke slovu hlásil hravě dekorativní styl,
známý jako »brusel«.
Jde-li o rozmanitost, nejbohatší byla léta
šedesátá, charakteristická optimismem a vírou v techniku a technologie.Vedle »bruselu«,
který během pár let přerostl ve strohou, ale
kultivovanou pozdní modernu, se i u nás setkáme s progresivními tendencemi, jež hýbaly západní architekturou. Vedle brutalismu,
to byly např. mašinismus, high-tech či i postmodernismus, jímž se čeští architekti společně s environmentální architekturou zabývali v sedmdesátých a osmdesátých letech.
A léta těsně před pádem komunistického režimu?
Ta se na jedné straně odehrávala ve znamení rozmanité, byť dnes neprávem opomíjené
n
Konference Křižovatky architektury letos ve znamení
Architektury s rudou hvězdou – bez stigmat a předsudků
Pátý ročník konference Křižovatky architektury, určené zástupcům samospráv i státní správy, architektům,
urbanistům, památkářům, developerům, stavebníkům, akademické obci, studentům a dalším zájemcům,
představí československou architektonickou tvorbu z období 1948–1989.
Témata konference:
n
n
n
česká architektura 1948–1989 v evropském kontextu
Památková péče: chránit, nebo zbourat?
jak socialistickou architekturu vnímá společnost?
n
n
dotace a kompenzace
Ochrana autorských práv
Dějištěm pátých Křižovatek architektury
bude bývalé Federální shromáždění.
postmoderny a nového modernismu a také
v duchu nabubřelé oficiální architektury.
Nezapomínejme však, že dominantní byla
»architektura bez architektů«, kterou produkovalo totálně zprůmyslněné stavebnictví,
jehož hlavní výrobky, paneláky, postupně
ztratily veškeré kvality svých předchůdců
z přelomu padesátých a šedesátých let. Jinak
konec osmdesátých let charakterizuje nástup nové generace architektů, jež se nebáli
vzepřít diktátu nejen stavební mašinérie, neboť nebyli zatíženi negativními zkušenostmi
z padesátých let.
Postoj k architektuře tohoto období
je u nás poněkud ambivalentní, politické
a sociální konotace jsou ještě silné. Nevíme, jak architekturu této doby hodnotit.
Má jasno alespoň věda, respektive teorie?
Rozhodně ano. Schéma či konstrukt, že
v architektuře stejně jako ve výtvarném
umění existují epochy progresivní a naopak
úpadkové, už dějiny umění naštěstí dávno
opustily. Dnes už nikdo netvrdí, že gotika je
horší než renesance, nebo že naše meziválečná architektura je lepší než ta z let 1948–1989.
Stavby ze všech období představují kulturní
dědictví, doklady o životě a smýšlení společnosti, a nejen proto si zaslouží ochranu. n
n
petr bým
Stavební fórum
MO001373-2
Termín a místo: 13. 6. 2013, Praha, nová budova národního muzea (bývalé Federální shromáždění).
Více na www.krizovatkyarchitektury.cz.
FOTO: archiv
Léta 1948–1989 zanechala
stavby vynikající i špatné
květen 2013
MO5_30_38.indd 33
33
26.4.2013 9:47:32
Správa a rozvoj
u rakouského ottenschlagu
i českých kněžic proti co2
vytvořit v rámci mikroregionu společný
SEAP. V něm lze bilance a zisky všech sečíst
a rozpočítat na průměrné hodnoty u každé
z vesnic.
Takže díky kněžickému vkladu se sousední obce jen »zdarma svezou« a vykáží
své úspory CO2?
Bez vlastního přičinění ne. Poté, co všech
pět obcí podepsalo Pakt starostů a primátorů, tvoří s pomocí energetika, hrazeného
z projektu, společný Akční plán udržitelné energetiky s mixem kroků snižujícím
emise: k bioplynce s kogenerací a obecní
výtopně na biomasu v Kněžicích, téměř soběstačných v teple a výrazně přebytkových
v elektřině, tak obce musí přidat např. zateplování objektů, modernizaci veřejného
osvětlení LED-diodami, výměny neefektivních topenišť apod. Nyní ze společných dat
vzniká výchozí energetická bilance regionu.
Návrh kroků se má koncem letošního jara
diskutovat s občany při Energetickém dnu
apod.
n
Investiční finance však projekt neposkytuje…
Ne, ale může k nim otevírat dveře. Viděli
to zástupci kněžického i zlínského regionu
na studijní cestě do rakouského mikroregionu. Jeho 13 obcí kolem Ottenschlagu má
společnou energetickou koncepci – dokonce s cílem pokročit z dnešní míry energetické soběstačnosti 40 % až na hranici 100 %
v roce 2030, což jim pomáhá právě k financím: regionálním, státním, evropským,
k bankovním úvěrům… Příkladů jsme viděli více a nabízíme je k inspiraci také u nás.
n
FOTO: auTOr
v
šeobecně uznávaným a pro účely tohoto textu doplněným rčením
»Připraveným štěstí přeje… i na cestě k energetické soběstačnosti« lze nejlapidárněji vysvětlit vedlejší přínos cílů evropského projektu »Towards 100 % RES rural
communities« – v ČR nazvaného Komunity pro zelenou energii. Je šit pro malé
obce snižující emise CO2 energetickými
úsporami či využitím obnovitelných zdrojů
energie. U nás o sobě dává vědět díky pěti
obcím na Nymbursku – energeticky v podstatě soběstačným Kněžicím a sousedním
Chotěšicím, Chroustovu, Záhornici a Sloveči z Místní akční skupiny (MAS) Mezilesí. Z vedlejšího efektu se však může stát
i hlavní! Dokládá to praxe dolnorakouského modelového energetického »klima-regionu« Waldviertler Kernland (70 km jižně
od Českých Velenic), který byl našim obcím
určen jako vhodný partner k poučení.
Souvislosti vysvětluje Paulina Pidaná
ze společnosti AF-CityPlan Praha, která je
národním koordinátorem projektu. Podle
ní idea vyplynula z politiky EU, označované »20 : 20 : 20«, tj. do roku 2020 snížit emise
CO2 nejméně o 20 % pokrytím 20 % energetických potřeb úsporami a obnovitelnou
energií. O to usiluje i Pakt starostů a primátorů, sdružující už v EU přes 4000 sídel.
Každý jeho signatář má do roku předložit
Akční plán udržitelné energetiky (SEAP)
coby propočtenou koncepci jak cílů dosáhnout. Pakt sdružuje hlavně města, která
mají k tvorbě strategie peníze i aparát.
»Náš projekt vyšel z novinky umožňující účast i obcím tím, že mohou místo svého akčního plánu udržitelné energetiky
Zelinář Thomas Mustebauer v Martinsbergu, vytápějící bioplynkou rozlehlé
skleníky se zeleninou i dům, potvrdil
starostovi Kněžic Milanu Kazdovi
(vpravo): »Energokoncepce regionu
mně při vyjednávání úvěru i dotace
pomohla – byl to vždy argument navíc!«
Jakou formou?
Třeba prostřednictvím nového webu
www.100‑res‑communities.eu s jeho českou
podstránkou, představením projektu i rakouského modelregionu na konferenci Škol
obnovy venkova 23. 5. ve Vískách na Moravě či na další, spolupořádané Koalicí pro
energetickou soběstačnost 19. 6. v Praze,
kde bude takto orientovaným malým obcím nabídnuta i kooperace v zakládaném
n
Klubu obcí pro zelenou energii.
n
kareL merHaut
LEa/ag. BiociT/pro ciTYplan
výkup druhotných surovin tíží nejen česko
u
ž čtvrtý ročník mezinárodní konference Zpětný odběr 2013 se uskutečnil 16. 4. v Praze. Jedním z jejích
hlavních témat byla problematika výkupu
druhotných surovin. Obtíže s ním spojené
totiž nejsou příznačné jen pro Česko.
Například ve Velké Británii zhruba 15 tisíc
tun takto vykoupeného kovového odpadu
pochází z krádeží. V Irsku, jak sdělila hlavní superintendantka Irského policejního
sboru Anne Marie McMahon, sběrači kovů
neváhají podnikat nájezdy i do výrobních
objektů, kde zcizují celé stroje, aby je pak
prodali jako šrot. V Irsku však chápou, že
řešit tento problém není jen policejní záležitostí, a proto tam i ve spolupráci s municipalitami vznikl komplexní program cílící
jak na ohrožená místa, tak na pachatele, výkupny a zpracovatele druhotných surovin.
I ve Francii se hodně sází na spolupráci s radnicemi. Pierre-Marie Assimon ze
společnosti Eco-systémes připomněl, že se
tam za druhotné suroviny platí výhradně
34
MO5_30_38.indd 34
šekem, každá výkupna musí být
v policejní evidenci a její dodavatelé musí prokazovat svou
totožnost. Zároveň se eviduje, které suroviny a v jakém množství výkupně každý z nich prodává. Každá taková transakce je i zdaněna.
V Česku výkupny druhotných surovin
představují efektivní způsob, jak se zbavit specifického odpadu, ale také značný
problém. Často totiž vykupují kradené komodity, jako jsou železniční koleje, dopravní svodidla či víka od kanálů, jejichž
absence může ohrozit životy lidí. Vidina
zisku je i příčinou nezákonné demontáže elektrospotřebičů, které se tak nedostanou k recyklaci v režimu zpětného odběru.
Na druhé straně dochází k šizení zákazníků pomocí neseřízených vah. Dokumentují
to i výsledky kontrol výkupen druhotných
surovin provedené Českou inspekcí životního prostředí ve spolupráci s Českou ob-
chodní inspekcí, Policií ČR
aj. Inspekce loni zkontrolovala 383 výkupen, přičemž
prohřešky či porušení zákona zaznamenala u 181 z nich
a udělila pravomocné pokuty
ve výši 6,174 mil. Kč.
Svaz měst a obcí ČR například dlouhodobě požaduje vyjmout výkup železa
a ostatních kovů z volné živnosti a vložit jej
do živnosti vázané, jako je tomu u nebezpečných odpadů.
Konferenci Zpětný odběr 2013 už tradičně uspořádala neziskově hospodařící
společnost ASEKOL. Partnery jí byly další
kolektivní systémy zpětného odběru: EKOKOM, ELEKTROWIN, EKOLAMP a ECOBAT.
Záštitu nad konferencí převzaly MŽP ČR,
SMO ČR a WEEE Forum, mezinárodní nezisková organizace sdružující 42 společností zabývajících se zpětným odběrem
elektroodpadu. Mediálními partnery byl
/rš/
i odborný měsíčník Moderní obec.
květen 2013
26.4.2013 9:47:32
Správa a rozvoj
růst cen energie: Hrozba,
či impuls pro další rozvoj?
v
ývoj cen energie je velmi diskutované téma, které je v současné době
často spojováno spíše s dopadem
na průmysl nebo na domácnosti. V případě
měst a obcí je nárůst cen (zřejmě dočasně)
kompenzován sdruženými nákupy energie,
případně konsolidací odběrných míst.
Nicméně výdaje na energii stále tvoří
v rozpočtech měst a obcí ČR více než 10 %
běžných výdajů (viz MO č. 3/2013, str. 35).
V rámci projektu ENERGYREGION bylo
provedeno šetření napříč budovami v majetku měst a obcí ve vybraných regionech,
na jehož základě je možné uvedený fakt
potvrdit a zpřesnit. Šetření obsáhlo soubor běžných veřejných budov, například
o základní a střední školy, budovy městských a obecních úřadů, nemocnice apod.
Účelem šetření bylo popsat současný stav
nakládání s energií, a tím i výchozí stav
pro další směřování regionů k vyšší míře
energetické bezpečnosti a soběstačnosti.
Z výsledků je patrné, že téměř polovina dotázaných subjektů vydává ročně za energii
10–20 % běžných provozních výdajů.
Nástrojem pro snížení spotřeby energie
ve veřejných budovách jsou jak investice
do zateplení případně do vlastní výroby
energie s využitím obnovitelných zdrojů
energie, tak neinvestiční opatření (energetický management). Jak rovněž ukazují
výsledky šetření, obojí přístup má stále
značný potenciál, a to tím vyšší, čím je realizován společně a plánovitě.
Růst cen energie se v posledních letech
ustálil zhruba 1 procentní bod nad mírou
inflace a cena energie tak bude nadále
významně ovlivňovat způsoby nakládání
s obecním majetkem.
Kromě starostí o vlastní majetek však budou města a obce pravděpodobně řešit podobnou otázku na straně svých obyvatel.
Jaký podíl na celkových
provozních výdajích budovy
tvoří náklady za energii?
Realizovali jste již na vašich
budovách energeticky
úsporná opatření?
5%
3%
24 %
8%
15 %
29 %
23 %
méně
než 5 %
5–10 %
10–20 %
vítězSLav maLý
47 %
20–30 %
30–40 %
MO001407-1
46 %
více než
40 %
Růst cen energie ohrožuje stále větší část
domácností z hlediska rostoucího poměru
výdajů za energii ve vztahu k ostatním výdajům. Podle Českého statistického úřadu se tato hodnota dlouhodobě pohybuje
na úrovni 10 %, ale další setrvání na této
hranici není jisté, ani pravděpodobné.
Významná část populace může být do budoucna postižena jevem, který se nazývá
»energetická chudoba«.
Zejména nízkopříjmovým domácnostem může v budoucnu výrazně pomoci,
že již dříve zabezpečily své obydlí realizací
kvalitních opatření vedoucích k výraznému snížení spotřeby energie. Naproti tomu
domácnosti, které nezavedly energeticky
úsporná opatření, budou čelit stále většímu tlaku na domácí rozpočet. Východiskem z této situace pro ně může být také
orientace na levnější a tím i méně kvalitní
paliva.
Již dnes některá města i obce zaujímají v této věci aktivní přístup, ať již formou
vlastních dotací na účinnější a ekologické zdroje energie, nebo pomocí fondů
na opravu budov – a také organizací společného nákupu energie pro své obyvatele.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé,
že komunální politika i v naší zemi zřejmě
půjde cestou hledání alternativ vedoucích
k určité míře energetické soběstačnosti
a bezpečnosti.
Odpověď na otázku, zda a v jaké míře
je toto možné v České republice, je náplní mezinárodní konference v Opavě pod
názvem »Možnosti směřování k energetické soběstačnosti v regionech« ve dnech
23. a 24. května 2013. Cílem konference je
výměna zkušeností z oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie a energetických
úspor všech klíčových aktérů komunální
úrovně z Polska, České republiky, Slovinska
a Německa.
Konference je pořádána v rámci projektu
ENERGYREGION. Akce probíhá pod záštitou náměstka primátora statutárního měsn
ta Opavy a s podporou MAS Opavsko.
Ano
„Možnosti směřování k energetické
soběstačnosti v regionech“ v Opavě
Ne
Plánováno
POrSEnna o. p. s.
článek byl vytvořen v rámci projektu EnErGYrEGiOn, který je realizován prostřednictvím
programu central Europe a je spolufinancován
z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Registrace a více informací: www.energy-region.eu  Konference 2013
Účast zdarma – registrace povinná do 10. května 2013.
Mezinárodní
Cíl: výměna praktických zkušeností z oblasti využívání obnovitelných
zdrojů energie a realizace energetických úspor v regionech
Témata konference
•
•
•
•
Cesta k energetické soběstačnosti: příklady ze spolkové země Hesensko
Vytápění obcí: úspěšné projekty – teplo z pelet i z bioplynové stanice
Úspory energie – projekty EPC, energetický management měst a obcí
Možnosti realizace projektů v novém programovém období
konference
Pro koho je akce určena
pro zástupce měst, obcí, společností a podnikatelů,
pro odbornou veřejnost
Datum a místo konání
23.–24. května 2013, Kulturní dům Na Rybníčku, Opava
Kontakt
PORSENNA o.p.s. tel.: 241 730 336, www.porsennaops.cz
Projekt je realizován prostřednictvím Operačního programu CENTRAL EUROPE
a je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
květen 2013
MO5_30_38.indd 35
35
26.4.2013 9:47:34
Správa a rozvoj
kanál dunaj – odra – Labe se vrací do hry
k
anál Dunaj – Odra – Labe se na začátku letošního roku stal předmětem souboje o prezidentský mandát,
když ho podpořil jeden z kandidátů Miloš
Zeman. Poté, co byl zvolen prezidentem,
prohlásil, že chce pro tento projekt získat
evropské peníze. Ty zatím půjdou do studie
proveditelnosti, Ředitelství vodních cest
(ŘVC) tak začne zkoumat, zda by realizace
projektu měla vůbec ekonomický smysl
a jestli by se náklady na stavu kanálu odhadované na stovky miliard korun vůbec
někdy vrátily. Studie by měla být hotova
do srpna příštího roku.
Už nyní však začaly obnovené plány
na výstavbu kanálu vzbuzovat emoce jak
jeho příznivců, tak odpůrců.
zatím bylo řečeno, co bude dál. »Teprve až
bude studie proveditelnosti hotova, mělo
by se rozhodovat o dalších krocích,« uvedl
Luděk Sosna. Také ŘVC připouští, že od plánů k jejich případnému uskutečnění vede
dlouhá a patrně velmi trnitá cesta. Příkladem mohou být peripetie kolem výstavby
jezu u Děčína, jehož absence momentálně
nejvíce trápí české rejdaře.
firmy kanáL vítají,
StaroStové většinou ne
Jakákoli zmínka o kanálu Dunaj – Odra –
Labe okamžitě vyvolá vášnivé reakce příznivců i odpůrců. Mezi příznivce rozhodně
patří zástupci průmyslové sféry, kteří by
zároveň s vodou dostali k dispozici levnou
lodní dopravu. »Špičkové výrobky jsou nám
k ničemu, neumíme-li je – na rozdíl od naší
konkurence, dostat do světa rychle, levně
a přitom bezpečně a ekologicky. Proto je
pro nás spojení s říčními přístavy v Mělníku a v Bratislavě důležité,« uvedl za všechny Jan Světlík, generální ředitel a předseda
představenstva společnosti Vítkovice, a. s.
Naopak drtivá většina zástupců územních samospráv má ke kanálu výhrady už
dnes. A to nejen proto, že města a obce mají
na svých územích mnohdy zbytečně blokované části území, kudy by mohl kanál vést.
»Potřebujeme novou silnici, která z obce
Stát: výStavba kanáLu
není otázkou příštícH Let
Jestliže by studie prokázala smysluplnost
výstavby kanálu, samotní zástupci státu
nevidí reálnou možnost zahájení realizace
projektu minimálně do roku 2020. »Do té
doby není šance, že by na takový projekt
byly peníze, ani na nějakou detailnější
přípravu,« varoval ředitel Státního fondu
dopravní infrastruktury (SFDI) Tomáš Čoček. Podle ředitele odboru strategie Ministerstva dopravy Luďka Sosny je výstavba
kanálu součástí dopravní strategie, aniž by
Soutěž cesty městy
má uzávěrku už 31. května!
36
MO5_30_38.indd 36
FOTO: archiv nadacE ParTnErSTví
p
rojekty, které přispívají ke zklidňování dopravy, zvyšování bezpečnosti
účastníků silničního provozu, zlepšování podmínek pro rozvoj šetrné mobility
a zkvalitňování veřejných prostorů ve městech a obcích ČR, mají naději na úspěch
v soutěži Cesty městy.
Musí jít o dopravní řešení uskutečněná
v posledních pěti letech (tj. předaná k užívání v období 1. 1. 2008 – 31. 5. 2013), přičemž řešení hodnocená v předchozích ročnících již nelze znovu přihlásit. Předkladatel
přihlášky sám rozhodne o tom, do které ze
tří soutěžních kategorií – bodová, liniová
a plošná řešení – má být jeho soutěžní projekt zařazen. V případě pochybností organizátor soutěže navrhne předkladateli přeřazení do vhodnější kategorie. K přeřazení
však může dojít pouze na základě předkladatelova souhlasu.
Projekty do soutěže mohou přihlásit obce,
města, regiony či kraje, které se chtějí pochlubit zdařilým projektem. Pokud jejich řešení
V loňském ročníku soutěže zaujal
i projekt statutárního města Liberec
na úpravy Husovy ulice tak, aby se tam
zvýšila bezpečnost chodců i cyklistů.
viZuaLiZacE: archiv Řvc
Starostům sídel ležících v plánované trase obřího vodního
díla, o jehož vybudování se uvažuje už několik století
a který se stal i předmětem nedávné předvolební
prezidentské kampaně, se uvažovaný projekt moc nelíbí.
To není vizualizace zvažovaného vodního
koridoru D-O-L, ale jiného sporného díla:
jezu na Labi u Děčína.
odvede dopravu, nikoliv průplav,« zdůraznil například starosta Babic na Uherskohradišťsku Miloslav Maňásek.
Město Kroměříž zase vidí v projektu hrozbu pro komplex památek na svém území
zapsaný na Listinu světového přírodního
a kulturního dědictví UNESCO.
Vedení Bohumína se samotná myšlenka vybudovat kanál sice zamlouvá, avšak
nesouhlasí s tím, aby jeho trasa vedla přes
území města. »Nejsme proti výstavbě vodního kanálu. Ale opakovaně upozorňujeme na to, že nesouhlasíme s navrhovanou
trasou přes zastavěnou část Bohumína
a částečně i přes chráněné meandry Odry
a Naturu 2000,« uvedl starosta Bohumína,
n
senátor Petr Vícha.
tomáš joHánek
BuiLdinG nEWS
uspěje, vedle samotného zviditelnění přihlašovatele se může stát příkladem pro ostatní,
a tak přispět k šíření dobré praxe. Podrobné
podmínky soutěže i elektronická přihláška
jsou na: www.nadacepartnerstvi.cz/doprava/
cesty‑mesty.
Od samého počátku soutěže Cesty městy
ji pořádá Nadace Partnerství. Generálním
partnerem je společnost Škoda Auto. Mediálním partnerem tradičně je i časopis Moderní obec.
Za jedenáct let trvání soutěže odborná
porota zhodnotila téměř tři sta přihlášených projektů – všechny jsou k nahlédnutí
v unikátní databázi dopravních řešení (viz:
www.nadacepartnerstvi.cz/doprava/data‑
baze‑cesty‑mesty). Oceněno bylo 70 projektů, mezi něž Nadace Partnerství rozdělila finanční odměny v hodnotě přes 3,2 mil. Kč.
»Oceněné projekty jsou příkladem odvahy, iniciativy a hlavně důslednosti měst
a obcí. Jsou důkazem, že pro zvýšení bezpečnosti provozu není rozhodující mít
hodně peněz, ale správný strategický plán
dopravy a profesionální koordinace celého
realizačního týmu,« uvedl RNDr. Miroslav
Kundrata, ředitel Nadace Partnerství a člen
odborné poroty.
/st/
květen 2013
26.4.2013 9:47:37
Správa a rozvoj
v čele SmS čr od dubna
stojí jana juřenčáková
n
ová předsedkyně vede také Druhou
zlínskou výzvu usilující o co nejvíce
peněz pro integrovaný rozvoj území
a kterou reprezentuje v řadách SMS ČR.
O post některého ze tří místopředsedů
se ucházeli všichni členové dosavadního
vedení kromě starosty Vlčnova na Uherskohradišťsku Jana Pijáčka, který poukázal
na nutnost generační obměny Sdružení.
Jeho apel přítomní vyslyšeli, když z celkem sedmi kandidátů v prvním kole uspěl
starosta obce Dolní Studénky Ing. Radim
Sršeň, Ph.D., který se stal 1. místopředsedou SMS ČR. Další místopředsednické
posty obsadili podle počtu získaných hlasů
dosavadní předseda Ing. Josef Bartoněk
a Ing. Jan Sedláček, starosta obce Křižánky
na Vysočině.
O zbývajících pět míst v předsednictvu
se podělili: RNDr. Arnoštka Ženčáková,
starostka Vysokých Studnic na Vysočině,
Ing. Věra Kovářová reprezentující v předsednictvu Komoru organizací, Mgr. Radek
Brázda, starosta Troubek v Olomouckém
kraji, Ing. Jiří Nešpor, starosta obce Zádub-Závišín v Karlovarském kraji, a Mgr. Oldřich Vávra, starosta obce Tupesy ve Zlínském kraji.
Na otázku čsp. Moderní obec krátce
po svém zvolení Jana Juřenčáková stručně zformulovala současný prvořadý úkol
Sdružení. »Určitě to musí být vyjednání spravedlivějších evropských dotačních
prostředků obcím a menším městům pro
nové programovací období Evropské unie
2014+,« uvedla.
»Dubnové republikové shromáždění
v Havlíčkově Brodě přijalo řadu usnesení,
z nichž každé je svým způsobem důležité
a zasloužilo by si samostatný prostor. Pro
FOTO: archiv
Nové předsednictvo Sdružení místních samospráv (SMS) ČR
bylo 12. dubna v Havlíčkově Brodě zvoleno republikovým
shromážděním SMS. Z voleb s jednoznačným výsledkem
vzešla i nová předsedkyně Sdružení – Ing. Jana Juřenčáková.
Jana Juřenčáková získala v Havlíčkově Brodě přes 200 hlasů z téměř 270 možných.
mě osobně je nejdůležitější odmítnutí takových ustanovení návrhu dokončení reformy veřejné správy, která by vedla k omezení dostupnosti služeb na venkově, nárůstu
byrokracie, přenášení nákladů státní správy
na občany a obce a k jakékoli formě tlaku
na slučování či rušení malých obcí. Z dalších je to: Podpora dostupnosti poštovních
služeb v území, posílení nástrojů aktivní
politiky zaměstnanosti, zachování dostupnosti školské sítě pro všechny žáky bez
přenášení nákladů na rodiče a zřizovatele,«
uzavřela nová předsedkyně SMS ČR. /rš/
OPRAVDOVÝ OŘÍŠEK:
VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA REKLAMNÍ AGENTURU
•
•
•
•
Jak se zákonem, který je na kreativitu krátký?
Jak to dělají v Polsku, Británii, Francii…?
Je řešením pro ČR zvláštní úřad pro komunikaci?
Mají instituce veřejné správy dělat reklamu?
O zkušenosti a případové studie se podělí odborníci z ČR, Polska,
Británie, USA, Francie, Švédska. V panelové diskusi o možných
modelech komunikace veřejné správy a příspěvkových institucí
promluví zástupci MMR, reklamních agentur a zadavatelů.
INTERAKTIVNÍ WORKSHOP
Projděte očistcem veřejné zakázky!
• zakázka krok po kroku
• cena za kreativitu a za média
• kritéria úspěchu
• termínové pasti a mnoho dalších nástrah
Pod vedením zkušených administrátorů
z Otidea, a.s., hledejte společně s dodavateli
cestu k transparentní a smysluplné zakázce.
Konference se koná pod záštitou ministra pro místní rozvoj
Kamila Jankovského: „Postupovat podle zákona při přípravě
informačních kampaní je mnohdy obtížné. Na druhou stranu
je komunikace úřadů a institucí s občany jejich povinností.“
KONFERENCE PIAF, 21.–22. 5. 2013
Pod
záštitou:
MO5_30_38.indd 37
MO001397-2
Národní galerie – Veletržní palác, www.piafawards.com
26.4.2013 9:47:38
MO001418-2
Hazard lze už konečně
z úrovně obcí regulovat!
iLuSTrační FOTO: archiv
v
e čtvrtek 11. dubna vynesl Ústavní
soud nález, jímž zrušil takzvané přechodné ustanovení, které v zákoně
o loteriích znemožňovalo až do roku 2015
účinně regulovat hazard. Tímto nálezem
Česká republika vstoupila do éry, kdy obce
mohou svobodně rozhodovat, kde hazard
chtějí a kde ne – a Ministerstvo financí je
povinno okamžitě jejich vyhlášky naplňovat a hazardní automaty (videoloterní terminály, elektromechanické rulety, triplexy),
které obec nechce, rušit.
Zrušení přechodného ustanovení nastalo na základě komunální ústavní stížnosti,
se kterou se na Ústavní soud v červnu loňského roku obrátila obec Klatovy. Spolu
s Klatovy podaly obdobnou stížnost ještě
obce Židlochovice na Brněnsku, Frýdlant
nad Ostravicí a České Velenice. Ve všech
těchto obcích odmítlo Ministerstvo financí zrušit automaty, které byly v rozporu
s obecně závaznou vyhláškou.
Zrušení přechodného ustanovení bylo
jedním z bodů ústavní stížnosti, pochopitelně tím nejdůležitějším. Pro účinnou
a rychlou regulaci hazardu proto dnes stačí
přijmout vyhlášku, kterou na svém území
hazard omezíte či zakážete. Mnoho obcí
již takovou vyhlášku má, v tom případě je
vhodné vyzvat podnětem Ministerstvo financí, ať v rámci správního řízení odebere
povolení pro ty přístroje, které jsou s vaší
vyhláškou v rozporu. Vyhláška o regulaci
hazardu se přijímá podle zákona o loteriích č. 202/1990, Sb. § 50, odst. 4, a současně podle zákona o obcích, § 10, písm. a).
Ve vyhlášce je nutné konkrétně uvést, že
obec zakazuje všude či na určitých místech
provozování všech typů hazardních přístrojů, včetně těch, které povoluje Ministerstvo
financí. Vzor vyhlášky i podnětů naleznete
na stránkách www.mapyhazardu.cz.
Možná i ve vaší obci přemýšlíte nad tím,
zda daňové zisky z hazardu, které jdou
do obecního rozpočtu, nepřevažují nad
negativy, jež hazard přináší. Tuto otázku
si musí každá obec zvážit sama. Z našeho
pohledu je to však jednoznačné: Příjem
pro obce je pouhou dvacetinou toho, co se
v dané obci automaty prohází. V automatech zdaleka nemizí jen peníze gamblerů,
ale celých jejich rodin, peníze příbuzných,
známých, firem, v nichž hráči pracují, sociální dávky, po milionech tam mizí peníze z pojistných podvodů, krádeží i násilné
trestné činnosti. Závislost na hazardu je extrémně silná – podobně jako třeba na pervitinu, a gambler ve snaze opatřit si další
peníze na hru udělá cokoliv.
Podle našeho názoru je velmi nevhodné,
aby rozpočet obce s takovými příjmy počítal.
Provozovatelé hazardu straší tím, že při silné regulaci hazardu hrozí nárůst černých
heren. Není to pravda. Nelegální provozování hazardu je závažným trestným činem
a policie s justicí má v rukách velmi účinné
Lhostejno, zda jde o videoloterní terminály či »klasické« výherní hrací přístroje.
Všechny lze označit jako »proherní
automaty«.
prostředky, jak provoz nelegální herny okamžitě ukončit, a ty, kdo trestnou činnost
páchají, pozavírat.
S právní radou při tvorbě vyhlášky a při
komunikaci s Ministerstvem financí rádi
n
pomůžeme.
matěj HoLLan
občanské sdružení Brnění a Občané proti hazardu
www.mapyhazardu.cz
[email protected]
Bohumín je zatím skeptický
Proti hazardu a automatům bojují v Bohumíně
už osm let. vydali zákazovou vyhlášku, šestkrát
ji rozšířili a počet automatů klesl ze 140 na 30.
město tak přišlo ročně o 5 mil. Kč. Byla to však
daň za klid a pořádek, které radnice chtěla
ve městě mít. Zdánlivý klid trval asi rok, jenže pak
ministerstvo financí (mF) ve městě – i přes jeho
nesouhlas – povolilo zhruba 250 videoterminálů,
z nich 141 do míst se zákazem…
v roce 2011 město vyhlášku rozšířilo i o zákaz
pro videoterminály, a to v návaznosti na novelu
loterijního zákona, která zkrátila povolení pro videoterminály z deseti na tři roky. Když před rokem
Ústavní soud (ÚS) vydal průlomové rozhodnutí,
podle něhož je videoterminál totéž co výherní
hrací automat – a proto je města mohou regulovat
a zakázat, Bohumín požádal mF, aby všechny videoterminály, které ve městě povolilo v rozporu se
zákazovou vyhláškou, ihned zrušilo. nedávno však
radnici přišlo z mF zamítavé rozhodnutí. město
proto podle starosty Petra Víchy začne podávat
rozklady a věřit, že mF na základě posledního
nálezu ÚS už konečně přikročí k rušení videoterminálů. »Přesto nečekáme, že to půjde rychle.
Při zahajování řízení o odstranění videoterminálů
totiž mF bohužel bývá nesrovnatelně pomalejší
než v době, kdy stovky přístrojů přes náš odpor
prakticky ze dne na den a na deset let povolovalo. určitě bude tvrdit, že technicky nelze ty
desetitisíce protiprávně povolených přístrojů v celé
zemi okamžitě zrušit. a to je lumpárna! může se
proto klidně stát, že je ve městě budeme mít až
do roku 2014, do kdy nám je tady mF povolilo,«
uzavřel starosta Petr vícha.
/st/
květen 2013
MO5_30_38.indd 38
26.4.2013 9:47:40
L e g i s L at i va
Zakázky
v architektuře:
Jak obce chybují?
J
e několik způsobů, jak mohou obce
vybrat nejvhodnější projekt pro stavbu nebo rekonstrukci. Tím nejlepším
je architektonická soutěž, jejíž kvalitu garantuje Česká komora architektů. Vypsaných architektonických soutěží je ovšem
v poměru k počtu vydaných stavebních
povolení jako šafránu – praxe je taková, že
obec raději vypíše obchodní soutěž, kde je
jediným hodnoticím kritériem cena. Nejenže tím investiční náměstci obcí a měst
degradují kvalifikovanou duševní práci
architekta na službu srovnatelnou s odvozem popelnic nebo dodávkou kancelářského papíru, ale mohou napáchat obtížně napravitelné škody na tváři své obce
nebo v důsledku zaplatit kvůli nekvalitnímu projektu mnohem víc, než by je stála
architektonická soutěž nebo nezávislý architektonický konzultant.
Česká komora architektů doporučuje
vypisovat architektonickou soutěž zejména pro veřejné zakázky s vyššími investičními náklady nebo stavby v centrech měst,
v chráněném území a dále u veřejných
budov, jako jsou knihovny, školy, divadla,
nádraží, náměstí.
aRCHiteKtONiCKÁ sOUtĚŽ
– eNFaNt teRRiBLe sOUtĚŽÍ?
Jak jsem uvedl, obce možnosti vypsat architektonickou soutěž téměř nevyužívají. Pro ilustraci – v roce 2012 bylo vydáno
téměř 98 tisíc stavebních povolení a architektonických soutěží bylo vypsáno 30.
Motivy můžeme pouze odhadovat, na »obcházení« nezávislého a odborného institutu architektonické soutěže se nicméně nejvíce podepisují tři faktory – cena soutěže,
závislost na rozhodnutí architektů a strach
z přemrštěné ceny.
První faktor je relativně zřejmý – předpokládané náklady na architektonickou
soutěž se pohybují v intervalu 2–2,5 %
z celkových investičních nákladů na stavbu. Zahrnují přípravu soutěže, ceny a odměny, jednání poroty, činnost sekretáře
soutěže a přezkušovatele a případně výstavu projektů. V praxi to znamená milion
korun navíc za každých 50 milionů, které
obec do stavby nebo rekonstrukce vloží.
Zde vidím chybu jasně v tom, že velká část
české společnosti stále ještě nedokáže vnímat architekturu jako vysoce specializovaný kreativní obor s velkými a hlavně dlouhodobými dopady na veřejný život. Práci
architekta pak není schopna adekvátně
posoudit.
Faktor číslo dvě, který podle mého názoru hraje nemalou roli při upřednostnění
obchodní soutěže před soutěží architektonickou, jsou obavy o výsledek soutěže.
Pokud se obec jako investor rozhodne
pro architektonickou soutěž, její zástupci
květen 2013
MO5_39_45.indd 39
v porotě nemají většinu, což znamená, že
jejich výběr může být architekty přehlasován. Žádný zastupitel si přece v obci, kterou spravuje, nechce nechat postavit stavbu, s níž nesouhlasí.
Třetím faktorem, který hraje v postojích
obcí k architektonické soutěži také svou
roli, jsou (opět) peníze. Tentokrát v podobě obavy, že vítězný projekt bude násobně překračovat tržní cenu. Proto obce
raději vypisují klasické obchodní soutěže,
v nichž je kladen důraz na cenu projektu.
A řada zkušeností z praxe ukazuje, že to
bývá nejen cesta do pekel, ale kvůli nedokonalostem nejlevnějšího projektu se nakonec realizace může v důsledku prodražit
tak, že by nakonec obec vyšlo levněji uspořádat i architektonickou soutěž.
NeJČastĚJŠÍ CHYBY
Existuje hned pět oblastí, v nichž obce
při zadávání veřejné zakázky v architektuře nejčastěji chybují. Těmito chybami
přitom obec připravují o veřejné finance,
což může vést až k trestnímu stíhání.
Chyby přitom většinou nejsou způsobeny nekalým záměrem zadavatele, ale spíše kombinací nedostatečné odbornosti
a nevyužití služeb odborného konzultanta pro zadání veřejné zakázky v architektuře.
1 Asi největší chybou je rozdělení projekčních prací na více zakázek a soutěžit
zvlášť například dokumentaci na územní
řízení, stavební řízení a dokumentaci provedení stavby. Rizikem je zejména dělení
profesní odpovědnosti různých dodavatelů projektu – v případě vady projektu může
být komplikované určit, kdo z projektantů
za ni nese odpovědnost. Dále do hry vstupuje nutnost zajistit si souhlas autora
první fáze dokumentace k dílu. Rovněž je
běžné, že zakázka na celý objem projekčních prací se dá pořídit levněji, než když se
s každou novou fází musí s akcí seznamovat nový projektant.
2 Druhou nejčastější chybou je nedostatečně definovaný předmět zakázky, zejména v následujících bodech: Mnohdy
ze zadání není jasné, zda mají být předmětem i průzkumné práce. Velmi často se
zapomíná na interiér, informační systém
budovy, ozvučení a jiné části stavby, které
nejsou nezbytné pro vydání stavebního
povolení, ale stavba se bez nich neobejde. Také nebývá definovaný standard vy-
Existuje hned pět oblastí,
v nichž obce při zadávání
veřejné zakázky
v architektuře nejčastěji
chybují. Těmito chybami
přitom obec připravují
o veřejné finance,
což může vést až
k trestnímu stíhání.
bavení a zapomíná se na specifické požadavky uživatele.
Každá stavba má nějaký vztah ke svému
okolí a měla by do něj být citlivě zakomponována. Předmětem řešení by tak měly být
i venkovní komunikace, zpevněné plochy,
sadové úpravy, veřejné osvětlení a tak dále.
Čím lépe a detailněji bude popsaný předmět zakázky, tím méně problémů bude
při případných pochybnostech o úplnosti
a správnosti dokumentace.
3 Další lapsus je nedostatečné ošetření
autorských práv. Týká se nejen výše popsané situace, někdy již má zadavatel k dispozici nějakou architektonickou studii a přitom nemá s jejím autorem podepsanou
licenční smlouvu.
4 Důraz na nízkou cenu projektu je také
chyba, i když se obecní zastupitelé chtějí
(a musí) chovat jako zodpovědní hospodáři.
Nicméně cena by při výběru řešení, které se
dotkne celé obce a změní její tvář na desítky let, neměla hrát hlavní a jedinou roli pro
výběr. Pokud se bude soutěžit o nejlevnější
projekt, těžko můžeme čekat, že bude dostatečně kvalitní. Je to podobné jako nutit
řezníky vyrábět špekáčky, ve kterých není
maso, protože jsou nejlevnější. Nebo si vybírat kadeřníka podle nejnižší ceny a nestarat se o to, co mi na hlavě vykouzlí.
5 A na konec jsem si nechal příliš mírné
technické kvalifikační předpoklady. Zadavatel by měl zúžit okruh účastníků na ty,
kteří jsou schopni poskytnout dostatečné
reference ze staveb obdobného druhu.
S výběrem správných uchazečů s dostatečnými zkušenostmi mohou pomoci
i referenční dopisy včetně od předchozích
klientů.
JaK sNÍŽit RiZiKO?
ODBORNÝM KONZULtaNteM
Prvním krokem pro kvalitní zadání projektu je jasná vize, co by měl přinést. Je nutné
si klást otázky a odpovídat si na ně. Když
máme jasnou a odůvodněnou vizi, je třeba co nejlépe připravit zadání. Není-li si
zadavatel jistý přesným zadáním, může
využít tzv. soutěžní dialog, případně využít
služeb externího konzultanta. Služby konzultanta představují jen nepatrný zlomek
celkových nákladů každého stavebního
záměru, ale vhodným zadáním za pomoci
konzultanta lze ušetřit až 30 % nákladů,
které by jinak byly vynaloženy neúčelně.
Další výhodou externího konzultanta je
vedle finanční úspory také garance kvality
vítězného projektu.
Odborný architektonický konzultant představuje pro obce kompromis mezi jistotou
a komfortem architektonické soutěže a rizikem divoké obchodní soutěže o to, který
projektant předloží nejnižší cenu. Obce by
si měly uvědomit, že stavby či rekonstrukce, o kterých dnes rozhodují, budou stát
další desítky či stovky let a budou vytvářet
životní generace nás, našich dětí, ale také
dětí našich dětí. A neuvážené, narychlo
spíchnuté zadání může způsobit obtížně
n
napravitelné škody.
aDaM RUJBR
Adam Rujbr Architects
39
25.4.2013 18:00:33
L e g i s L at i va
Obce vyměřují
místní poplatek
v rozporu
s Ústavou
Z
ákon o místních poplatcích svěřuje
obcím pravomoc vybírat zákonem
stanovené místní poplatky. Smyslem
a účelem poplatků (včetně místních poplatků) je přitom částečná úhrada nákladů
spojených s určitou činností orgánů veřejné
moci nebo za oprávnění poskytovaná poplatníkovi. Tak je tomu i u všech místních
poplatků, s jedinou výjimkou, a to místního poplatku za provoz systému nakládání
s komunálním odpadem.
DOsavaDNÍ PRaXe
OBeCNÍCH ÚŘaDŮ
Zatímco v případě všech ostatních místních
poplatků platí poplatník místní poplatky pouze v případě, kdy se skutečně v obci vyskytuje
a určité služby spojené s jeho vlastní činností
od obce čerpá, v případě místního poplatku
za provoz systému nakládání s komunálním
odpadem je poplatníkem v první řadě fyzic‑
ká osoba, která má v obci trvalý pobyt. Místo
trvalého pobytu na území nějaké obce má
přitom každý, včetně bezdomovců.
Zákon ve vztahu k místnímu poplatku za
provoz systému nakládání s komunálním
odpadem nijak nerozlišuje, zda se jedná
o dítě či dospělého, ani to, zda se určitá osoba v obci skutečně zdržuje a nějaký odpad
v ní tak skutečně produkuje či nikoli. Důsledkem takto konstruovaného místního
poplatku je pak situace, kdy stát (a obec)
stanoví některým osobám (včetně dětí, které
samy ani nemohou ovlivnit, na jaké adrese
jsou hlášeny k trvalému pobytu) povinnost
podílet se na úhradě nákladů odpadového
hospodářství obce, ve které žádný odpad
neprodukují, protože se na jejím území vůbec nezdržují. V praxi to vypadá tak, že obec,
která svou obecně závaznou vyhláškou zavedla povinnost placení místního poplatku za provoz systému nakládání s komu-
nálním odpadem, tento místní poplatek
(obvykle v maximální možné výši 500 Kč,
a od letošního roku dokonce až 1000 Kč ročně) vyměřuje všem fyzickým osobám (včetně dětí), které mají na území obce registrovanou adresu trvalého pobytu, bez ohledu
na to, zda skutečně v obci bydlí či nikoli.
Ve většině případů tento postup nečiní žádné potíže, protože řada lidí skutečně
bydlí v obci, kde mají nahlášen trvalý pobyt,
a také většina lidí automaticky (více či méně
ochotně) místní poplatek hradí i za své děti.
Existují však také lidé, kteří místní poplatek
nehradí, a to ani za sebe, ani za své děti. Tyto
děti pak do dospělosti vstupují s dluhem na
místním poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem, pokud za ně
jejich rodiče tento poplatek nehradili. A dokonce se to týká i dětí, které jejich rodiče zanedbávali takovým způsobem, že děti byly
umístěny do dětského domova nebo obdobného zařízení, a v místě svého evidovaného
trvalého bydliště se řadu let vůbec nezdržují.
DLUHY DĚtÍ
KaŽDÝM ROKeM NaRŮstaJÍ
Nezaplacené poplatky jsou totiž v praxi
obecními úřady vyměřovány přímo dítěti
a obecní úřad je dokonce může zvýšit až
na trojnásobek. Vzhledem k tomu, že místní poplatek za provoz systému nakládání
s komunálním odpadem byl do českého
právního řádu zaveden s účinností od roku
2002, tak v současné době existují děti, které na tomto místním poplatku (včetně jeho
zvýšení) dluží své obci už 15 tisíc korun,
a tento dluh jim každým rokem narůstá,
aniž by o jeho existenci měly jakékoli tušení. Náš právní řád totiž navíc umožňuje
obci, která po dítěti žádá zaplacení místního poplatku, aby existenci takového dluhu
až do doby jeho zletilosti před dítětem zcela utajila. Je tomu tak proto, že ačkoli obecnímu úřadu nečiní žádné potíže vyměřit
místní poplatek třeba dvouletému batoleti, je si naopak dobře vědom, že dítě není
procesně způsobilé, a platební výměr proto
nedoručuje dítěti, ale jeho rodičům, tedy
právě osobám, které měly za své dítě místní
poplatek zaplatit a nezaplatily.
Dítě se tak o existenci svého (pravomocně vyměřeného) dluhu většinou dozví až
po dosažení zletilosti, kdy jej po něm začne
vymáhat exekutor, včetně navýšení o náklady exekuce.
PROtiPRÁvNÍ POstUP PŘi
vYMĚŘOvÁNÍ MÍstNÍHO POPLatKU
Výše popsaná dosavadní praxe obecních
úřadů při vyměřování místního poplatku
za provoz systému nakládání s komunálním odpadem nezletilým osobám je protiústavní. Postup obecních úřadů v prvé
řadě odporuje zejména principu demokratického právního státu, za který se Česká
republika považuje. V právním státě nelze
připustit, aby děti odpovídaly za to, že jejich rodiče nesplnili svou povinnost za dítě
místní poplatek zaplatit. Povinnost rodičů
platit za děti mimo jiné daně a poplatky
je totiž součástí rodičovské zodpovědnosti
a vyplývá jak z vyživovací povinnosti rodičů
vůči dětem, tak z povinnosti spravovat jmění dítěte s péčí řádného hospodáře, které
jsou zakotveny zákonem o rodině.
Součástí ústavního pořádku České republiky je rovněž ustanovení článku 32 odst. 1
Listiny základních práv a svobod deklarující
právo dětí a mladistvých na zvláštní ochranu, a navazující na mezinárodní Úmluvu
o právech dítěte, která ve svém článku 3 stanoví obecné pravidlo, že zájem dítěte musí
být předním hlediskem při jakékoli čin‑
nosti soudů, správních a zákonodárných
orgánů, týkajících se dětí. Podle článku 27
odst. 2 Úmluvy o právech dítěte rodiče nebo
jiné osoby, které se o dítě starají, nesou
v rámci svých schopností a finančních možností základní odpovědnost za zabezpečení
životních podmínek nezbytných pro rozvoj
dítěte. Článek 27 odst. 4 Úmluvy o právech
dítěte pak stanoví povinnost smluvních států úmluvy činit všechna opatření nezbytná
k zabezpečení obnovy péče o dítě ze strany
rodičů nebo jiných osob, které nesou za dítě
finanční odpovědnost. Vyměřování poplatků osobám za období jejich nezletilosti je
v přímém rozporu s citovanými zásadami
Úmluvy o právech dítěte, která je rovněž
součástí ústavního pořádku České republiky, a představuje závažný zásah do ústavně
zaručených základních práv dětí.
Pokud by obecní úřady neaplikovaly zákon
o místních poplatcích pouze ryze formalisticky, musely by dospět k jedinému ústavně
přijatelnému závěru, že poplatek lze vymě‑
Aktuální publikace pro obce a města
Publikace Přestupky a další správní de‑
likty – ÚZ č. 924 obsahuje v úvodní části aktuální znění zákona o přestupcích
po dalších 4 novelách přijatých od vydání
minulého čísla. Druhá část obsahuje citace 250 vybraných ustanovení těch zákonů,
které stanoví pokuty ukládané fyzickým
osobám, právnickým osobám a podnikatelům za přestupky, jiné správní delikty,
pořádkové delikty a disciplinární delikty.
Publikace je členěna na 27 tematických
podkapitol; pro snazší vyhledávání je její
součástí i rejstřík a chronologický seznam
všech předpisů. Všechny změny proti minulému vydání (podle stavu k 26. 11. 2012)
n
40
MO5_39_45.indd 40
jsou vyznačeny tučným písmem a v rámečcích jsou pasáže s budoucí účinností. Více
se dozvíte na www.pre.sagit.cz.
n Obce, Kraje, hl. m. Praha, Úředníci obcí
a krajů, Obecní policie – ÚZ č. 952, to je
rozsáhlý soubor 30 předpisů v úplném znění
(podle stavu k). Je rozdělen od čtyř kapitol:
územní samospráva, úředníci územních samosprávných celků, obecní policie, ostatní
předpisy. Publikace mj. obsahuje zákon o obcích, krajích, Praze, o obcích s rozšířenou
působností, o kronikách obcí, dále předpisy
o matrikách, o svobodném přístupu k informacím, o informačních systémech veřejné
správy a další. Změnami byla dotčena vět-
šina nosných zákonů a některé prováděcí
předpisy, mj. vyhláška, kterou se provádí zákon o matrikách. Nová je vyhláška o uznání
rovnocennosti vzdělání úředníků ÚSC. Více
informací najdete na na www.obce.sagit.cz.
květen 2013
25.4.2013 18:00:35
L e g i s L at i va
ustanovit nezletilému zástupce podle § 26
odst. 1 písm. a) daňového řádu a jeho prostřednictvím rovněž nezletilému případný
platební výměr doručit. Pokud tak obecní
úřad neučiní, jsme přesvědčeni, že nemohlo
dojít k řádnému doručení platebního výměru, a tedy takový platební výměr nemohl nikdy nabýt právní moci ani vykonatelnosti.
aKtUÁLNÍ PRÁvNÍ ÚPRava
S účinností od 1. 7. 2012 bylo do zákona
o místních poplatcích včleněno nové znění
§ 12, který v současné době výslovně stano‑
ví, že je‑li poplatník v době vzniku povin‑
nosti zaplatit poplatek nezletilý, odpoví‑
dají za zaplacení poplatku tento poplatník
a jeho zákonný zástupce společně a ne‑
rozdílně a v případě nezaplacení místního
poplatku vyměří obecní úřad poplatek jed‑
nomu z nich. Oproti předchozí úpravě tak
§12 zákona o místních poplatcích nově ob‑
sahuje dokonce výslovné zmocnění správ‑
ce daně vyměřit místní poplatek i nezletilé
osobě, a dle našeho názoru je v této části
z výše uvedených důvodů protiústavní.
Při současné právní úpravě je tak opět
jedinou ústavně přijatelnou možností vy‑
měření místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem zá‑
konnému zástupci nezletilého poplatníka.
V současné době rovněž čeká na projednání v Poslanecké sněmovně vládní návrh novely zákona o místních poplatcích, ke které
byl připraven rozsáhlý pozměňovací návrh,
na jehož základě by mohlo dojít k osvoboze-
Vás zve na cyklus školení
Přednášející: JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
13. 5. 2013, Brno
NOVÝ OZ – OBECNÁ ČÁST
Přednášející: JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
27. 5. 2013, Praha
VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI CIZÍ V NOVÉM OZ
Přednášející: JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
3. 6. 2013, Praha
OBECNÁ ČÁST OBLIGAČNÍHO PRÁVA V NOVÉM OZ
Přednášející: JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
10. 6. 2013, Brno
NÁHRADA ŠKODY V NOVÉM OZ
Přednášející: JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D. a JUDr. Pavel Simon
Všechny semináře jsou akreditovány Ministerstvem
vnitra ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících
územních samosprávných celků a o změně některých
zákonů.
(Rozšířené znění tohoto článku,
včetně odkazů na související judikaturu
a odbornou literaturu, bylo publikováno
v časopisu Daňový expert č. 1/2013
na straně 30 pod názvem Daň z hlavy
v českém daňovém systému 21. století).
člen rekodifikační komise k novému OZ, člen komise pro aplikaci nové civilní legislativy při ministerstvu spravedlnosti
(KANCL), člen pracovní komise pro soukromé právo Legislativní rady vlády, přednáší na Právnické fakultě UP v Olomouci,
lektor Justiční akademie ČR, spoluautor komentáře k novému OZ, advokát
JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
člen rekodifikační komise k novému OZ, člen komise pro aplikaci nové civilní legislativy při ministerstvu spravedlnosti
(KANCL), přednáší na Právnické fakultě UP v Olomouci, lektor Justiční akademie ČR, vedoucí autorského kolektivu velkého
komentáře k novému OZ, advokát
nového zákona o zvláštních řízeních soudních
24. 6. 2013, Ostrava
NÁHRADA ŠKODY V NOVÉM OZ
advokátní koncipient
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Mgr. Petr Sedlák
Přednášející: JUDr. Renáta Šínová, Ph.D. a Mgr. Petr Sedlák
MaRtiN sNÍŽeK
JUDr. Václav Bednář, Ph.D.
20. 6. 2013, Praha
DĚDICKÉ PRÁVO V NOVÉM OZ
20. 6. 2013, Ostrava
RODINNÉ PRÁVO V NOVÉM OZ
advokátka
člen rekodifikační komise k novému OZ, člen komise pro aplikaci nové civilní legislativy při ministerstvu spravedlnosti
(KANCL), přednáší na Právnické fakultě UP v Olomouci, lektor Justiční akademie ČR, spoluautor komentáře k novému OZ
Přednášející: JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D. a JUDr. Pavel Simon
Přednášející: JUDr. Václav Bednář, Ph.D.
aLeNa vLaCHOvÁ
Nový
občanský zákoník
IPE Institut práva a ekonomie
13. 5. 2013, Praha
DRŽBA A VLASTNICKÉ PRÁVO V NOVÉM OZ
ní od místního poplatku za provoz systému
nakládání s komunálním odpadem vztahujícímu se na všechny osoby umístěné v zařízeních ústavní či ochranné výchovy, zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
i v pěstounské péči (a to i zpětně ve vztahu
k poplatkům, u nichž povinnost zaplacení
vznikla v minulosti a nebyly dosud zaplaceny), znovuzavedení možnosti individuálního prominutí místního poplatku na žádost
poplatníka (a to i zpětně za poplatky vyměřené v minulosti), a především k výslovnému ustanovení, že za zaplacení místního
poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem v případě nezletilého
poplatníka odpovídá jeho zákonný zástupce a tento místní poplatek vyměřuje obecní úřad vždy a jedině zákonnému zástupci
nezletilého poplatníka. Pozměňovací návrh
je podporován širokou skupinou poslanců
ze všech parlamentních stran a nezbývá než
doufat (v zájmu dětí i obcí) v jeho přijetí. n
soudce Krajského soudu v Brně, lektor Justiční akademie ČR, spoluautor komentáře k novému OZ, podílel se na přípravě
JUDr. Pavel Simon
soudce Nejvyššího soudu ČR, lektor Justiční akademie ČR
JUDr. Renáta Šínová, Ph.D.
členka komise pro aplikaci nové civilní legislativy při ministerstvu spravedlnosti (KANCL), přednáší na Právnické fakultě UP
v Olomouci, lektorka Justiční akademie ČR, spoluautorka komentáře k novému OZ, významně se podílela na přípravě nového
zákona o zvláštních řízeních soudních
JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
člen rekodifikační komise k novému OZ, člen komise pro aplikaci nové civilní legislativy při ministerstvu spravedlnosti
(KANCL), člen pracovní komise pro soukromé právo Legislativní rady vlády, přednáší na Právnické fakultě UP v Olomouci,
lektor Justiční akademie ČR, vedoucí autorského kolektivu velkého komentáře k novému OZ
MO001430-5
řit pouze zákonným zástupcům nezletilé
osoby, nikoli přímo nezletilému. Ústavní
soud České republiky již opakovaně vyslovil,
že netoleruje orgánům veřejné moci formalistický postup, jímž za použití sofistikované
argumentace odůvodňují zřejmé nespravedlnosti. Veškerá jednání veřejné správy, tedy
i místní samosprávy, mají při interpretaci
a aplikaci právních předpisů nalézt řešení,
které by zajišťovalo maximální realizaci základních práv účastníků, a není-li to možné,
rozhodnout v souladu s obecnou ideou spravedlnosti. Orgány veřejné moci totiž při své
činnosti nejsou vázány doslovným zněním
zákona, ale smí a musí se od něj odchýlit,
pokud to vyžaduje mimo jiné systematická
souvislost nebo některý z principů, jež mají
svůj základ v ústavně konformním právním
řádu jako významovém celku.
Rovněž postup, kdy obecní úřady považují
za zástupce dětí v řízení o vyměření místního poplatku jejich rodiče, je v rozporu jak
s příslušnými zákonnými ustanoveními, tak
s ústavně zaručenými základními právy dotčených dětí. Ustanovení § 37 odst. 1 zákona
o rodině výslovně zakotvuje nepřípustnost
zastoupení dítěte ve věcech, při nichž by
mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem. V řízení o vyměření místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem tak nemohou být zástupcem
dítěte rodiče, kteří sami mají povinnost tento místní poplatek zaplatit, a jde u nich tedy
o zjevný střet jejich zájmu se zájmem dítěte.
Obecní úřad je v takovém případě povinen
Pro získání dalších informací a pro přihlášení na semináře využijte prosím formulář na www.institutprava.cz
Cena semináře: 2.490 Kč vč. DPH
MO5_39_45.indd 41
Cena zahrnuje občerstvení a podklady pro seminář
Semináře probíhají vždy od 09:00 do 16:00 hod.
25.4.2013 18:00:36
L e g i s L at i va
Poskytnutí
záznamu
na základě
zákona
o svobodném
přístupu
k informacím
Z
mých předchozích článků (viz Moderní obec č. 2, 3 a 4/2013) je patrné,
že pořizování zvukových záznamů
z jednání zastupitelstva obce, jakož i jejich
následné zveřejňování je relativně složitou
právní otázkou. Souvisejícím problémem
je případné poskytování zvukových záznamů z jednání zastupitelstva obce na základě žádosti podané obci podle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím.
Z tohoto zákona vyplývá, že jakoukoli
informaci je možné žadateli poskytnout
s vyloučením těch jejích částí, na které se
vztahuje výslovná zákonná ochrana (§ 12
zákona o svobodném přístupu k informacím). Přitom povahu informace ve smyslu
zákona o svobodném přístupu k informacím má i zvukový či obrazový záznam
z jednání zastupitelstva obce. Zmíněný zákon pak ochranu osobních údajů upravuje
ve svém § 8a, v němž říká – zjednodušeně
řečeno –, že informace vypovídající o soukromí fyzické osoby nebo její osobní údaje
lze poskytnout pouze za podmínek stanovených předpisy upravujícími jejich ochranu. To nás opět vrací zpět k právní úpravě
zákona o ochraně osobních údajů, neboť
z jeho hlediska má poskytování informací
(osobních údajů) podle zákona o svobodném přístupu k informacím rovněž povahu
jejich zpracovávání a vztahuje se na ně proto zákon o ochraně osobních údajů.
naných v záznamech třetím osobám bez
souhlasu jejich subjektů právní podklad
nedává. Pro obec by tedy vyřízení takové žádosti znamenalo provést anonymizaci všech
zaznamenaných osobních údajů nebo si
opatřit souhlas s jejich poskytnutím, event.
odmítnout celou žádost o poskytnutí informace, pokud by neměla technické zařízení,
které by jí umožnilo takovou anonymizaci
provést. Uměřenější názory připouštějí poskytnutí záznamu bez omezení alespoň těm
žadatelům, kteří by jinak podle zákona o obcích měli právo na přístup k zápisům bez
omezení [§ 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích], přičemž argumentují rovněž shora
zmíněným rozsudkem Nejvyššího správního
soudu s tím, že záznam by neměl obsahovat
v principu nic jiného než to, co je nakonec
uvedeno i v zápise z jednání zastupitelstva.
Dva PRÁvNÍ NÁZORY
V praxi se lze setkat v podstatě se dvěma
právními názory. Ten první vychází ze shora
zmíněného rozsudku Městského soudu v Praze s tím, že může-li si každý sám pořídit pro
svou vlastní potřebu zvukový nebo obrazový
záznam z jednání zastupitelstva obce, není
důvodu, aby mu tento záznam nebyl bez jakéhokoli omezení vydán obcí, pokud si o něj
požádá. Do jisté míry lze takový názor opřít
i o starší judikaturu Nejvyššího správního
soudu (rozsudek ze dne 25. 8. 2005, č. j. 6 As
40/2004-62), která se týkala poskytování zápisů z jednání zastupitelstva obce a usnesení ze schůzí rady obce. Nejvyšší správní soud
dovodil, že má-li k určité informaci žadatel
podle zvláštního zákona neomezený přístup
[zde občan obce k zápisům z jednání zastupitelstvaakusnesenímzeschůzíradyobcepodle
§ 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích], není důvod mu poskytnutí těchto informací v plném
rozsahu (bez jakéhokoli omezení) upírat jen,
protože o ně požádal v režimu jiného právního
předpisu (zde zákona o svobodném přístupu
k informacím), jenž pro některé části požadované informace stanoví ochranu. Proto měl-li
každýmožnostsizáznamsámpoříditbezomezení, není důvodu komukoli bránit v plném
přístupu k němu podáním žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Druhý názor se opírá o znění § 8a zákona
o svobodném přístupu k informacím a zákona o ochraně osobních údajů, přičemž
důsledně rozlišuje oprávnění každého pořídit si záznam z jednání zastupitelstva a povinnost obce záznam zpracovávat výlučně
v mantinelech daných zákonem o ochraně
osobních údajů. Z hlediska obce, která je
oslovena žádostí o vydání záznamu, by se při
jeho poskytnutí bez jakékoli ochrany zaznamenaných osobních údajů či bez souhlasu
všech fyzických osob, jichž se zaznamenané
osobní údaje týkají, již jednalo o neoprávněné zpracovávání osobních údajů, protože
§ 5 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů
ani zákon o obcích žádný právní základ
pro zpřístupnění osobních údajů zazname-
JUDiKatURa CHYBÍ
Precedentní judikatura, která by na tuto otázku poskytla odpověď, prozatím dostupná není. Z dostupných rozhodnutí lze zmínit pouze rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 30. 8. 2012,
č. j. 52 A 12/2012-27 (viz www.nsoud.cz),
v němž soud potvrdil nutnost ochrany zaznamenaných osobních údajů (včetně možnosti
odmítnout celou žádost o poskytnutí informace, pokud by obec neměla technické prostředky pro odstranění chráněných údajů).
Zajímavé je, že hradecký krajský soud dokonce projevy při zasedání zastupitelstva podřadil pod občanskoprávní ochranu a výslovně
odmítl právní závěry uvedené v rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2012,
č. j. 8 A 316/2011-47. I přesto se však domnívám, že z logiky věci je správný spíše názor
uvedený na prvním místě, neboť více respektuje ústavní rozměr práva na informace v relaci na činnost nejvyššího samosprávného orgánu obce, jehož zasedání jsou konána vždy
veřejně. Zvukové i obrazové záznamy z jednání zastupitelstva by proto měly být obcí
poskytovány na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. n
aDaM FUReK
právník
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.
ADrEsA
KÓD:
2507
ZPŮsOB
OBJEDNAVATELE:
NÁZEV ORGANIZACE:
FAKTURA
PŘÍJMENÍ:
SIPO
JMÉNO:
PLATEBNÍ KARTA
SLOŽENKA
spoj. č.
TITUL:
ÚDAJE
ULICE, Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PrO FAKTUrACI:
IČ:
DIČ:
PROFESE:
ADrEsA
PLATBY:
Č. ÚČTU:
PrO DOrUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE, Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
Economia, a.s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022
www.economia.cz • www.economia.cz/mo
MO5_39_45.indd 42
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po
dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění
pozdějších předpisů, společností Economia, a.s. se sídlem Dobrovského 25, Praha 7 170 55, jako správcem,
k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací
prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován
dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení
elektronickou poštou ANO
NE
25.4.2013 18:00:36
L e g i s L at i va
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů
(od částky 188/2012 do částky 20/2013).
Částka 188 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 31. prosince 2012.
� Zákon č. 503/2012 sb., o státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících
zákonů
Zřizuje se státní pozemkový úřad (sPÚ) jako
správní úřad s celostátní působností. státní
pozemkový úřad je organizační složkou státu
a účetní jednotkou. sídlem sPÚ je Praha.
státní pozemkový úřad je podřízen ministerstvu
zemědělství. sPÚ je tvořen ústředím státního
pozemkového úřadu a krajskými pozemkovými
úřady, které vykonávají činnost v rámci vyšších
územních samosprávných celků.
v jeho čele je ústřední ředitel státního
pozemkového úřadu, kterého jmenuje
a odvolává ministr zemědělství. Krajský
pozemkový úřad řídí jeho ředitel. Ředitele
krajského pozemkového úřadu jmenuje
a odvolává ústřední ředitel. Jako orgán prvního
stupně rozhoduje ve správním řízení krajský
pozemkový úřad jakožto vnitřní organizační
jednotka státního pozemkového úřadu podle
územní působnosti; o odvolání proti jeho
rozhodnutí rozhoduje ústředí, pokud jiný
právní předpis nestanoví jinak. sPÚ zřizuje
pro řízení o pozemkových úpravách podle
zákona č. 139/2002 sb., o pozemkových
úpravách a pozemkových úřadech a o změně
zákona č. 229/1991 sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších předpisů, pobočky
krajských pozemkových úřadů, jejichž územní
působnost odpovídá území jednoho nebo
více okresů. tyto pobočky rozhodují v řízení
o pozemkových úpravách jako orgány prvního
stupně. O odvolání proti rozhodnutí pobočky
rozhoduje ústředí.
státní pozemkový úřad může s právnickou
osobou, které je svěřeno nakládání s lesy
ve vlastnictví státu, uzavřít za čR písemnou
smlouvu, na základě které by tato osoba
převáděla pozemky oprávněné osobě podle
§ 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 sb., ve znění
pozdějších předpisů; k takovému převodu
však mohou být použity jen odloučené lesní
pozemky podle jiného právního předpisu.
Účinnost od 1. ledna 2013
Částka 189 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 31. prosince 2012.
� Zákon č. 504/2012 sb., o státním rozpočtu
české republiky na rok 2013
Celkové příjmy státního rozpočtu české
republiky na rok 2013 se stanoví částkou
1 080 767 603 000 Kč.
Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví
částkou 1 180 767 603 000 Kč.
schodek státního rozpočtu činí
100 000 000 000 Kč.
Účinnost od 1. ledna 2013
Částka 6 Sbírky zákonů, která byla rozeslána
dne 16. ledna 2013.
� vyhláška č. 10/2013 sb., kterou se mění
vyhláška č. 449/2009 sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro
hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů
státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí
a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů
Účinnost od 16. ledna 2013
Částka 9 Sbírky zákonů, která byla rozeslána
dne 25. ledna 2013.
� sdělení ministerstva vnitra č. 19/2013 sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
ministr vnitra vyhlásil na den 20. července 2013
nové volby do Zastupitelstva obce Zdobnice
(okres Rychnov nad Kněžnou), Borová (okres
náchod), Branišovice (okres Brno-venkov)
a Chomle (okres Rokycany).
� sdělení ministerstva vnitra č. 20/2013 sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva
obce
ministr vnitra vyhlásil na den 20. července 2013
nové volby do Zastupitelstva obce maňovice
(okres Klatovy).
Částka 15 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 8. února 2013.
� sdělení ministerstva vnitra č. 31/2013 sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
ministr vnitra vyhlásil na den 20. července 2013
nové volby do Zastupitelstva obce vrbice (okres
Karlovy vary).
Částka 18 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 20. února 2013.
� sdělení ministerstva vnitra č. 41/2013 sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva městyse
ministr vnitra vyhlásil na den 20. července 2013
nové volby do Zastupitelstva městyse český
Šternberk (okres Benešov).
Částka 20 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 25. února 2013.
� Zákon č. 45/2013 sb., o obětech trestných činů
a o změně některých zákonů (zákon o obětech
trestných činů)
tento zákon zapracovává příslušné předpisy Eu
a upravuje práva obětí trestných činů, poskytování peněžité pomoci obětem trestných činů státem
a vztahy mezi státem a subjekty, které poskytují
služby obětem trestných činů.
Obětí se rozumí fyzická osoba, které bylo nebo mělo
být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena
majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž
úkor se pachatel trestným činem obohatil. Byla-li
trestným činem způsobena smrt oběti, považuje se
za oběť též její příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojenec, osvojitel, manžel nebo registrovaný partner nebo druh, je-li osobou blízkou. Je-li
těchto osob více, považuje se za oběť každá z nich.
Zvlášť zranitelnou obětí se pro účely tohoto
zákona rozumí např. dítě; osoba, která je postižena fyzickým, mentálním nebo psychickým
hendikepem nebo smyslovým poškozením,
které ve spojení s různými překážkami může
bránit plnému a účelnému uplatnění této osoby
ve společnosti ve srovnání s jejími ostatními
členy; oběť trestného činu obchodování s lidmi
(§ 168 trestního zákoníku) atd.
Účinnost od 1. srpna 2013 (s výjimkami)
Mgr. JaN BŘeŇ
Právní předpisy nejen pro starosty
n Publikace Životní prostředí – ÚZ č. 912
obsahuje aktuální znění 27 zákonů, které
jsou rozděleny do 14 kapitol: vodní hospodářství; ochrana ovzduší, přírody a krajiny;
ochrana zemědělského půdního fondu
a horninového prostředí; odpadové hospodářství a obaly; posuzování vlivů na životní
prostředí; nakládání s chemickými látkami
a s geneticky modifikovanými organismy
a produkty; prevence závažných havárií;
integrovaná prevence znečišťování; ukládání oxidu uhličitého. Publikace byla doplněna o 4 nové zákony: o ochraně ovzduší,
o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu,
o ukládání oxidu uhličitého a chemický
zákon. Většina předpisů byla od minulého vydání dotčena řadou změn, které jsou
květen 2013
MO5_39_45.indd 43
v textech zvýrazněny tučně (podle stavu
k 9. 7. 2012); odkazy na související předpisy jsou plně citovány. Za každým zákonem je přehled jeho prováděcích předpisů.
Podrobnosti najdete na www.zpr.sagit.cz.
n Publikace Rozpočet a financování územ‑
ních samosprávných celků, organizačních
složek státu a příspěvkových organizací,
Majetek státu – ÚZ č. 946 zahrnuje rozpočtová pravidla státu a územních rozpočtů, vyhlášku o rozpočtové skladbě, zákon
o podpoře regionálního rozvoje, o rozpočtovém určení daní, o majetku státu aj.
Jde o celkem 29 předpisů. Změnami byly
dotčeny všechny nosné zákony, vyhláška
o rozpočtové skladbě, vyhláška o předklá-
dání údajů hodnocení plnění rozpočtů
územních a další předpisy. Publikace byla
doplněna o nové pokyny a sdělení Ministerstva financí a Generálního finančního
ředitelství. Všechny změny (podle stavu
k 11. 2. 2013) jsou vyznačeny tučně. Více je
na www.roz.sagit.cz.
43
25.4.2013 18:00:38
L e g i s L at i va
Obecní policie /3
s
trážníkem může být občan České republiky, který je bezúhonný – bezúhonným například není ten, kdo byl
pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný
čin nebo byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný
z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým
spáchal trestný čin, je v rozporu s posláním strážníka atd. Dále je spolehlivý – spolehlivým není například ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně
uznán vinným z přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi; na úseku obrany ČR; proti veřejnému pořádku; proti občanskému soužití;
proti majetku; jestliže jeho jednání, kterým
spáchal přestupek, je v rozporu s posláním
strážníka (spolehlivost prokazuje uchazeč
o zaměstnání strážníka čestným prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců) atd.,
musí být starší 21 let.
ODBORNÁ ZPŮsOBiLOst
ČeKateLe a stRÁŽNiKa
Podle § 4d zákona č. 553/1991 Sb., o obecní
policii, ve znění pozdějších předpisů, odbornou způsobilost čekatele a strážníka ověřuje
zkušební komise Ministerstva vnitra (dále
jen ministerstvo) formou zkoušky. Zkušební
komise je složena z předsedy a dalších členů. Členství je podmíněno vysokoškolským
vzděláním v oblastech zahrnutých do odborných předpokladů strážníka.
Přihlášku ke zkoušce podává obec, přičemž obec je povinna zabezpečit školení:
n čekatele před první zkouškou do 6 měsíců
od vzniku pracovního poměru,
n strážníka před každou zkouškou, a to nejpozději 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení ve specializovaném školicím
zařízení s akreditací Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy nebo v obdobném
zařízení obecní policie.
Obec je povinna zabezpečit výcvik čekatele a strážníka k používání služební zbraně a donucovacích prostředků a realizaci
oprávnění podle zákona o obecní policii
nebo zvláštního zákona. Zařízení provádějící výcvik čekatele a strážníka nebo Policie
České republiky (na základě dohody mezi
obcí a Policií může výcvik provést Policie)
vydá čekateli nebo strážníkovi potvrzení
o vykonání výcviku, které je podmínkou,
aby čekatel nebo strážník mohl složit zkoušku z odborné způsobilosti. Náklady výcviku
hradí obec.
Zkouška se koná v jeden den a sestává
ze dvou samostatně vykonávaných a hodnocených částí:
n písemné, tvořené testem, kterou se ověřují znalosti právní úpravy v rozsahu potřebném pro plnění úkolů obecní policie,
n ústní, spočívající v pohovoru, kterou se
ověřují schopnosti aplikace teoretických
znalostí.
Pokud čekatel nebo strážník neuspěje u zkoušky, zašle ministerstvo protokol
o zkoušce obci s vyznačením těchto skutečností. Čekatel a strážník je oprávněn zkouš-
44
MO5_39_45.indd 44
ku, u které neuspěl, dvakrát opakovat bez
podání přihlášky. Termín opakování zkoušky určí ministerstvo tak, aby se konala nejdříve měsíc a nejdéle tři měsíce ode dne jejího konání nebo prvého opakování. Termín
a místo konání opakované zkoušky sdělí ministerstvo obci nejméně 15 dnů předem.
V případě, že čekatel nebo strážník ani
při druhém opakování zkoušky neuspěje,
ministerstvo stanoví termín další zkoušky
nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky.
Ministerstvo vyzve strážníka k přezkoumání odborné způsobilosti v době platnosti
osvědčení před zkušební komisí ministerstva, pokud z vlastní činnosti nebo na základě podnětu obce dospěje k důvodné
pochybnosti o tom, že strážník je odborně
způsobilý.
Vyhláška č. 418/2008 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii, v dané oblasti
stanovuje rozsah odborných předpokladů
čekatele a strážníka, zkušební řád, náležitosti přihlášky ke zkoušce, rozsah výcviku
čekatele a strážníka a náležitosti protokolu
o zkoušce.
OsvĚDČeNÍ
Pokud úspěšně strážník vykonal zkoušku,
vydává mu ministerstvo osvědčení na dobu
3 let. Dojde-li ke změně osobních údajů
strážníka obsažených v osvědčení nebo
navazuje-li na skončený pracovní poměr
strážníka ve lhůtě 3 měsíců nový pracovní
poměr strážníka k jiné obci, ministerstvo
vydá na žádost strážníka nové vyhotovení
osvědčení s uvedením těchto změn osobních údajů nebo změny názvu příslušné
obce do 15 dnů ode dne jejich oznámení.
Náležitosti osvědčení stanoví § 11 vyhlášky č. 418/2008 Sb.
ODNĚtÍ a ZÁNiK PLatNOsti
OsvĚDČeNÍ
Ministerstvo odejme osvědčení strážníkovi,
který přestal splňovat podmínky bezúhonnosti, spolehlivosti, zdravotní způsobilosti,
nebo odborné způsobilosti.
Ministerstvo dále odejme osvědčení
strážníkovi, pokud se bez omluvy nedostaví
na výzvu ministerstva k přezkoumání odborné způsobilosti.
Platnost osvědčení zaniká:
n dnem nabytí právní moci rozhodnutí
o pozbytí státního občanství ČR,
n způsobilosti k právním úkonům nebo
omezení způsobilosti k právním úkonům,
n uplynutím doby 3 let od vydání osvědčení,
n skončením pracovního poměru strážníka
(to neplatí, navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka ve lhůtě 3 měsíců nový
pracovní poměr strážníka; obec je povinna
ve lhůtě do 15 dnů od skončení pracovního
poměru strážníka oznámit skončení pracovního poměru ministerstvu), nebo
n neuspěním u zkoušky ani po jejím druhém opakování.
POviNNOsti stRÁŽNiKŮ
Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát
cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti
s touto činností vznikla bezdůvodná újma
a případný zásah do jejich práv a svobod
překročil míru nezbytnou k dosažení účelu
sledovaného zákrokem nebo úkonem.
Strážník je například povinen:
n poučit osoby o jejich právech, provádí-li
podle zákona o obecní policii zákrok nebo
úkon spojený se zásahem do jejich práv
nebo svobod, pokud to povaha a okolnosti
zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném
případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí,
n poskytnout pomoc v rozsahu svých oprávnění a povinností podle zákona o obecní
policii nebo zvláštního zákona každému,
kdo o ni požádá,
n v pracovní době v mezích zákona o obecní policii nebo zvláštního zákona provést
zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek
či jiný správní delikt anebo je-li důvodné
podezření z jejich páchání,
n i mimo pracovní dobu v mezích zákona
o obecní policii provést zákrok, popřípadě
učinit jiné opatření, zejména vyrozumět
nejbližší útvar policie, je-li páchán trestný
čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek,
n při provádění zákroku, pokud to povaha
a okolnosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy; pokud to povaha zákroku
dovoluje, použije strážník před výzvou slov
»Jménem zákona!«,
n při výkonu své pravomoci prokázat svou
příslušnost k obecní policii stejnokrojem
s odznakem obecní policie, identifikačním
číslem a názvem obce. Vykonává-li strážník svou pravomoc na území obce, která
je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy
podle § 3a, prokáže se na požádání rovněž
zmocněním této obce; při zákroku, který
nesnese odkladu, tak učiní, jakmile to povaha a okolnosti tohoto zákroku dovolí,
n bez zbytečného odkladu oznámit Policii
důvodné podezření, že byl spáchán trestný
čin a podle povahy věci též zajistit místo
trestného činu proti vstupu nepovolaných
osob,
n oznámit příslušnému orgánu podezření,
že byl spáchán přestupek nebo jiný správní
delikt, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu.
Strážník není povinen provést zákrok
nebo úkon k plnění úkolů podle zákona
o obecní policii nebo zvláštního zákona,
jestliže:
n je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání,
n k jeho provedení nebyl odborně vyškolen
ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,
nebo
n je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže
úspěšně dokončit.
Strážník neprovede zákrok nebo úkon
k plnění úkolů podle zákona o obecní policii nebo zvláštního zákona, jestliže by jeho
provedením došlo k maření úkolů bezpečn
nostního sboru.
JaN BŘeŇ
právník
květen 2013
25.4.2013 18:00:38
L e g i s L at i va
Sociální pohřby
J
e bohužel trendem posledních let, že
obce a města musí řešit palčivý nárůst
agendy tzv. sociálních pohřbů, kdy
není v zákonem stanovené lhůtě zajištěno
pohřbení zemřelého. Není proto překvapivé, že se ochránce veřejných práv (dále také
ochránce) setkává s podáními, které se týkají rovněž otázky sociálních pohřbů zajišťovaných městy a obcemi.
ZaJiŠtĚNÍ POHŘBeNÍ
V daném případě obec postupovala podle
ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb.,
o pohřebnictví, kde se uvádí, že nesjedná-li
ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí podle
zvláštního právního předpisu žádná fyzická
nebo právnická osoba pohřbení nebo nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne
od zjištění úmrtí a žádný poskytovatel zdravotních služeb v souladu s podmínkami
stanovenými zvláštním právním předpisem
neprojevil zájem o využití lidských pozůstatků pro potřeby lékařské vědy a výzkumu
nebo k výukovým účelům, je povinna zajistit pohřbení obec, na jejímž území k úmrtí
došlo nebo byly lidské pozůstatky nalezeny,
případně vyloženy z dopravního prostředku. Lidské pozůstatky osob, u nichž nebyla
zjištěna totožnost, mohou být pohřbeny
pouze uložením do hrobu nebo hrobky.
o nálezu mrtvého těla byla informována příslušná obec, na jejímž území se nacházela
ubytovna, kde bylo nalezeno tělo zemřelého, a ta následně zajistila v souladu s výše
uvedeným ustanovením zákona o pohřebnictví pohřbení formou zpopelnění.
Stěžovateli se dostalo ze strany ochránce
poučení, že pokud se žádní příbuzní o urnu
s ostatky na úřadě nepřihlásí, a o tyto ostatky projeví zájem jiná osoba, která měla
k zemřelému osobní vztah, nemá obec důvod žádosti těchto osob nevyhovět. Obecně
totiž platí, že s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky musí být zacházeno důstojně a tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného
zdraví nebo veřejného pořádku. Je zakázáno zacházet s lidskými pozůstatky nebo
lidskými ostatky způsobem dotýkajícím se
důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění pozůstalých a veřejnosti.
Objeví-li se tedy po zajištění sociálního
pohřbu další osoba, ať už jde o kamaráda
nebo kolegu ze zaměstnání, která je ochotna náklady zpopelnění obci uhradit a zajistit
ilustRAční FOtO: dAgmAR hOFmAnOvÁ
ÚMRtÍ OsaMĚLÉ OsOBY
Na ochránce se v roce 2012 obrátil se stížností kamarád bezdomovce, který zemřel
na ubytovně. Tělo našel známý zemřelého, který zavolal policii. Ta se snažila najít
a kontaktovat nějaké příbuzné, ale marně.
Bylo zjištěno, že jediným příbuzným byl
nemanželský syn žijící mimo území ČR, se
kterým se však zemřelý nestýkal. Ani policii
se nepodařilo jej kontaktovat.
byla zatím uložena u pohřební služby, která
zpopelnění zajišťovala, a čeká se na ukončení a závěry dědického řízení.
Kamarád zemřelého se na příslušném
úřadě informoval na možnost získat ostatky za úhradu nákladů spojených se zpopelněním. S dalšími známými se totiž dohodl,
že se na potřebnou částku složí a zajistí zemřelému pohřeb na jeho oblíbeném místě.
Dozvěděl se však, že ostatky mrtvého není
možné od úřadu získat a na dotaz, zda již
byl zemřelý zpopelněn, se odpovědi nedočkal. Stěžovatel byl celou situací rozhořčen,
neboť nevěděl, co se s tělem zemřelého kamaráda stalo a nemohl se s ním důstojně
rozloučit.
V návaznosti na podanou stížnost se
ochránci dostalo od příslušného úřadu vysvětlení, že podle žádosti ústavu soudního
lékařství o zařízení sociálního pohřbu pro
zemřelého, bylo zjištěno, že zemřelý má
syna žijícího mimo území ČR, kterého se
nepodařilo dohledat. Proto musí nejprve
proběhnout dědické řízení. Pokud v dědickém řízení neprojeví nikdo o pozůstalost
zemřelého zájem, bude rozhodnuto, komu
budou jeho ostatky předány. Urna s ostatky
květen 2013
MO5_39_45.indd 45
Právnická nebo fyzická osoba, u které
jsou lidské pozůstatky uloženy, je podle
§ 5 odst. 2 zákona o pohřebnictví povinna
neprodleně informovat příslušnou obec,
že nastaly skutečnosti podle odstavce 1.
Je-li prokázáno, že jde o lidské pozůstatky státního příslušníka cizího státu, může
obec sjednat jeho pohřbení až po obdržení
souhlasu příslušného státu s pohřbením
na území ČR; pokud obec tento souhlas neobdrží do 1 měsíce od zjištění úmrtí, může
zajistit pohřbení těchto lidských pozůstatků, avšak pouze uložením do hrobu nebo
hrobky.
PRÁvNÍ ZÁvĚRY OCHRÁNCe
Veřejný ochránce práv stěžovateli sdělil, že
zákon o pohřebnictví ani jiný právní předpis nestanoví, kdo může být vypravitelem
pohřbu, jinými slovy v případě úmrtí může
pohřeb zajistit nejen rodinný příslušník,
ale kterákoliv osoba, jež má na pohřbení zájem (druh, družka, kamarád, zaměstnavatel
atd.). V daném případě došlo k situaci, kdy
pohřební obřad, není podle názoru ochránce důvod, proč by měla obec takovému
počínání bránit. Naopak uhrazení nákladů
zpopelnění je v těchto případech rychlejší
než jejich refundace od státu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj, které
obcím náklady sociálních pohřbů v zákonem stanovených případech proplácí.
Poznatky ochránce svědčí o tom, že agenda tzv. sociálních pohřbů zajišťovaných
obcemi narůstá, čímž se zvyšují také požadavky obcí na proplacení nákladů pohřbu
od státu prostřednictvím Ministerstva pro
místní rozvoj, případně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ochránce v této souvislosti upozorňuje na to, že
pokud stát přenesl odpovědnost za řádné
pohřbívání na obce, je rovněž jeho povinností zajistit finanční krytí těchto nákladů,
aby obce mohly tuto zákonem uloženou
n
povinnost řádně plnit.
MaReK HaNÁK
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
45
25.4.2013 18:00:39
Právní Poradna
Zveřejnění záměru
při pronájmu honitby
Naše obec je členem honebního společenstva, které má v úmyslu uzavřít smlouvu o nájmu honitby. Musí před tím, než
honební společenstvo tuto smlouvu uzavře, zveřejnit záměr pronájmu pozemků,
které patří obci a které tvoří honitbu?
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění, rozumí honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo
více vlastníků, vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze
provádět právo myslivosti podle tohoto
zákona [§ 2 písm. i)]. Držitelem honitby
je osoba, jíž byla honitba uznána rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti [§ 2
písm. m)], přičemž touto osobou může být
buď vlastník honebních pozemků, nebo
honební společenstvo. Honitbu může užívat buď držitel honitby sám, nebo jiná
osoba, jíž držitel honitby honitbu pronajal
[§ 2 písm. n)].
Podstata pronájmu honitby (§ 33 zákona o myslivosti) spočívá v dočasném přenechání výkonu práva myslivosti na území, které je tvořeno pozemky začleněnými
■
Usnesení rady obce
a valná hromada o. s.
Jak je to se zveřejňováním usnesení
rady obce přijatého při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti
(o. s.)? Platí pro toto zveřejnění speciální
omezení?
V souladu s ust. § 102 odst. 2 písm. c)
zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je radě obce vyhrazeno rozhodovat
ve věcech obce jako jediného společníka
obchodní společnosti. V praxi se lze někdy setkat s postupem, kdy je rada obce
svolávána speciálně jako valná hromada
obchodní společnosti postupy podle obchodního zákoníku (např. včetně zveřejňování pozvánky) a zasedá pak a přijímá
rozhodnutí jako valná hromada. Takový
postup je důsledkem nepochopení principů stanovených v platné právní úpravě pro
společnosti s jediným společníkem (resp.
akcionářem). Valná hromada je ze své podstaty kolektivním orgánem a má tedy své
opodstatnění pouze u společností s více
společníky (resp. akcionáři). V obchodní
společnosti, kde je pouze jediný společník
(resp. akcionář), se ten nemá s kým o své
rozhodovací pravomoci dělit, a proto se
valná hromada nekoná a její působnost
vykonává tento její jediný společník (resp.
akcionář). Rada obce tak přísně vzato není
a ani nemůže být valnou hromadou v pravém slova smyslu, je nadále »jen« orgánem
obce, kterému je zákonem o obcích svěřeno rozhodovat jménem obce jako jediné■
46
MO5_46_47.indd 46
do honitby, jiné osobě, nikoli v přenechání
těchto pozemků jako věcí podle § 663 občanského zákoníku k užívání (srov. závěry
Ústavního soudu, uvedené v nálezu ze dne
3. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 104/06). Pronájem honitby je tedy specifickým »nájmem
práva«, nikoli nájmem nemovitostí, které
tvoří honitbu. Povinnost obce zveřejnit
záměr podle ustavení § 39 odst. 1 zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, se přitom vztahuje
na případy, kdy má obec v úmyslu prodat,
pronajmout, vypůjčit, darovat nebo směnit nemovitý majetek, nikoli právo myslivosti, které je spojené s honitbou. V popsaném případě proto není povinností obce
jakožto člena honebního společenstva,
aby před tím, než honební společenstvo
pronajme honitbu, zveřejnila záměr podle
§ 39 odst. 1 zákona o obcích. Obec přitom
může příslušné pozemky ve svém vlastnictví, které jsou součástí honitby, i nadále
využívat včetně jejich pronájmu jako věci
podle příslušných ustanovení občanského
zákoníku (samozřejmě v rozsahu neodporujícímu příslušným předpisům, tedy
včetně zákona o myslivosti), neboť její
vlastnické právo k honebním pozemkům
jejich začleněním do honitby takový úkon
nevylučuje.
ho společníka (resp. akcionáře) obchodní
společnosti.
Pokud jde o zveřejňování výstupů z jednání rady obce při rozhodování jménem
obce jako jediného společníka obchodní
společnosti (resp. při výkonu působnosti
valné hromady obcí jako jediným společníkem), je nejprve vhodné připomenout,
že podle současné právní úpravy obecně
není zveřejňování usnesení rady obce
povinné. Záleží tedy vždy zcela na rozhodnutí rady města, zda ke zveřejňování svých
usnesení přistoupí.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ani
obecní zřízení žádným způsobem speciálně neomezují zveřejňování usnesení
přijatých radou obce při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti
založené obcí. Pokud obec přijala obecný
postup, kdy usnesení z jednání rady obce
zveřejňuje na svých webových stránkách
(úřední desce), je zcela na místě, aby tento standard zveřejňování byl zachováván
i v případě usnesení přijímaných radou
obce při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti. Takový postup nepochybně také bude svědčit jak
o transparentnosti fungování obchodní
společnosti, tak o průhlednosti samotných
rozhodovacích postupů rady obce při řízení založené společnosti.
Při zveřejňování jakéhokoliv usnesení je nutné zajistit, aby nedošlo k neoprávněnému zveřejnění chráněných
údajů. Za chráněné informace je třeba
v těchto souvislostech standardně považovat především osobní údaje ve smyslu
zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osob-
Na popsaném závěru nic nemění ani
skutečnost, že o uzavření smlouvy na
nájem honitby musí podle § 21 odst. 1
písm. c) zákona o myslivosti rozhodnout
valná hromada (nedošlo-li k převodu této
pravomoci na honební výbor), na níž by
zástupce obce jakožto člena společenstva spolurozhodoval, neboť, jak bylo
výše uvedeno, v daném případě jde o nájem honitby, tedy o »svěření výkonu práva myslivosti« na honebních pozemcích,
a nikoli o pronájem těchto pozemků k užívání. Kromě toho pronajímatelem honitby
je honební společenstvo jakožto samostatná právnická osoba a nikoli obec, která je
jen jeho členem, a proto by ani nebylo
možné hovořit ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o obcích o »záměru obce«.
Popsaný závěr platí i v případě, pokud by
obec byla sama držitelem honitby a z tohoto titulu by honitbu (tj. právo myslivosti)
pronajímala.
JUdr. adaM FUrEK
právník
ních údajů a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů. V případě
obchodní společnosti založené a 100%
vlastněné obcí jako chráněná informace přirozeně může přicházet v úvahu
také obchodní tajemství, jak je vymezuje ust. § 17 obchodního zákoníku. Pokud
by tedy usnesení přijatá radou obce při
výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti takové chráněné údaje obsahovala, je třeba příslušné pasáže
usnesení před jejich zveřejněním řádně
anonymizovat.
K položenému dotazu lze závěrem shrnout: Platná právní úprava nezakotvuje žádná specifická omezení týkající se
zveřejňování usnesení přijatých radou
obce při rozhodování jménem jediného
společníka (resp. akcionáře) obcí založené a 100% vlastněné obchodní společnosti (resp. při výkonu působnosti valné
hromady takové obchodní společnosti). Pro zveřejnění těchto usnesení proto
platí obecná pravidla, která obec přijala
pro zveřejňování výstupů z jednání rady
obce. I při zveřejňování těchto usnesení
je vždy zapotřebí zajistit, aby nedošlo
k neoprávněnému zveřejnění chráněných
informací, tzn. především osobních údajů nebo obchodního tajemství.
JUdr. PETr PoSPíŠIL,
Ph.d., LL.M.
právník
květen 2013
25.4.2013 18:02:33
Právní Poradna
Dovolená starostů
Je možné při nevybrání řádné dovolené (v mém případě v letech 2011 a 2012)
žádat o finanční náhradu? Jsem starostou
na uvolněné funkci a zcela jistě si zbývající
dny za uvedené roky nevyberu.
Podmínky pro poskytování dovolené
upravuje zákoník práce č. 262/2006 Sb.
(dále ZP) v § 211 a následujících ustanoveních. Dovolenou uvolněných členů zastupitelstva včetně starostů obce upravuje § 79 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení). Na ostatní zaměstnance
obce se vztahují příslušná ustanovení ZP.
Uvolněný člen zastupitelstva obce má
nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok (§ 79 odst. 1 zákona o obcích).
Pokud by funkční období zastupitele netrvalo celý kalendářní rok, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý
i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu
jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené
za kalendářní rok. Poměrná část dovolené
u uvolněných zastupitelů se posuzuje podle § 79 odst. 2 zákona o obcích. To je rozdíl
od obecné úpravy poměrné části dovolené
v ZP (§ 212 odst. 2).
Příklad: Starosta začal vykonávat tuto
funkci (vznikl pracovní poměr) 22. března.
Poměrnou část (jednu dvanáctinu) dovolené dostane od územního samosprávného
celku (ÚSC) jako zaměstnavatele i za tento
měsíc (§ 79 odst. 1 zákona o obcích).
Zaměstnanec obce by na rozdíl od uvolněného zastupitele dostal poměrnou část
dovolené za tento měsíc jen v případě, že
se jednalo o tzv. změnu zaměstnání. To
je v případech, kdy skončení pracovního
■
Rezignace předsedy
finančního výboru
Předseda finančního výboru nám sdělil, že chce rezignovat na nejbližším zasedání zastupitelstva obce. Má být rezignace písemná, nebo stačí ústní přímo
na zasedání? Je třeba učiněnou rezignaci
schvalovat, nebo zastupitelstvo jen vezme tuto informaci na vědomí? Rezignace
platí k datu, kdy ji oznámí na zasedání?
Ihned na tomto zasedání bychom chtěli
zvolit nového předsedu, neboť výbor se
skládá pouze ze 3 členů včetně předsedy.
Je to možné? Může být předsedou nebo
členem finančního výboru zvolen neuvolněný místostarosta obce, nebo předseda/člen jiného výboru?
Zákonem o obcích je stanoven způsob
ustanovování členů výborů zastupitelstva
obce (dále jen zastupitelstvo) včetně určitých omezujících podmínek pro členství/předsednictví ve výboru; pravidla pro
rezignaci na funkci předsedy/člena výboru zastupitelstva však zákon o obcích, ani
žádný jiný právní předpis nestanoví.
■
květen 2013
MO5_46_47.indd 47
poměru u dosavadního zaměstnavatele
a vznik nového pracovního poměru u nového zaměstnavatele (v tomto případě u ÚSC)
na sebe bezprostředně navazují.
Protože zaměstnavatelé, jejichž odměňování je závislé na státním rozpočtu, nemají
možnost prodlužovat dovolenou, zákoník
práce stanoví, že zaměstnancům těchto
zaměstnavatelů přísluší dovolená o 1 týden
delší, než činí základní výměra. Zaměstnancům zaměstnavatelů uvedeným v § 213
odst. 2 ZP, tak přísluší při splnění stanovených podmínek právo na 5 týdnů dovolené.
Další prodloužení dovolené těmto zaměstnancům však není možné.
Jak jsem již uvedl, uvolněný zastupitel
má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů
za kalendářní rok. Stejná délka dovolené náleží i ostatním zaměstnancům ÚSC
(§ 213 odst. 2 ZP). Jestliže by šlo o zaměstnance tzv. podnikatelských subjektů, které
zřizují ÚSC, je délka jejich dovolené v rozsahu 4 týdnů (§ 213 odst. 1 ZP). Délku jejich dovolené může však zaměstnavatel
prodloužit.
Nástup dovolené uvolněným členům zastupitelstva obce a tajemníkovi obecního
úřadu určuje podle § 103 odst. 4 písm. i)
zákona o obcích starosta obce, neboť plní
obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele.
Jestliže si uvolněný zastupitel, např.
starosta, nevyčerpal dovolenou nebo její
část v průběhu příslušného kalendářního
roku, převádí se mu tento nárok do následujícího kalendářního roku. V takovém
případě může též požádat obec o náhradu
měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou, v krajním případě i za pět týdnů.
Dovolenou z roku 2011 si tedy starosta
mohl vyčerpat do konce roku 2012. Protože
tak neučinil, stalo se toto právo platovým
nárokem a starosta může požadovat náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou
dovolenou. Dovolenou za rok 2012 si může
starosta vyčerpat do konce roku 2013 nebo
za ni může požadovat náhradu měsíční odměny. Volba tohoto práva je na něm.
Náhrada mzdy za dovolenou je sice splatná v obvyklých výplatních termínech, ale
na žádost zaměstnance mu musí být mzda
a náhrada mzdy, pokud je splatná během
dovolené, vyplacena již před jejím nástupem.
Členům zastupitelstva obce, kteří jsou
pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni
a členům zastupitelstva obce, kteří před
zvolením do funkce nebyli v pracovním
poměru, ale vykonávají funkci ve stejném
rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové
zastupitelstva obce, poskytuje obec za výkon funkce uvolněného zastupitele odměnu. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků obce.
Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná obcí uvolněným zastupitelům
za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti
s výkonem jejich funkce podle zvláštních
právních předpisů, zejména cestovní náhrady.
Odměnou je: a) měsíční odměna, b) odměna při skončení funkčního období.
Měsíční odměna náleží
uvolněným členům zastupitelstva i po dobu
dovolené.
Rezignaci tak není třeba podávat písemně, ústní rezignace přímo na zasedání zastupitelstva obce zcela dostačuje. Při
oznamování rezignace na funkci předsedy
výboru by měl dotyčný člen zastupitelstva
uvést, zda rezignuje s okamžitou platností,
nebo ke kterému jinému datu (ke konci měsíce apod). Podanou (oznámenou) rezignaci
zastupitelstvo pouze vezme na vědomí, a to
včetně dne, od kterého je rezignace účinná.
Ihned po oznámení rezignace je možné,
aby zastupitelstvo volilo nového předsedu výboru – účinnost volby záleží na tom,
ke kterému datu dosavadní předseda rezignoval. S ohledem na skutečnost, že finanční výbor je povinně zřizovaným výborem
zastupitelstva a že v tomto případě je výbor
zřízen pouze s minimálním zákonem stanoveným počtem členů (3), lze jedině doporučit, aby volba nového předsedy proběhla
bezodkladně a aby tak nebyla narušena činnost výboru (předseda svolává jednání výboru, podepisuje přijatá usnesení výboru).
Členy finančního a kontrolního výboru
nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu (§ 119 zákona o obcích).
To znamená, že místostarosta, byť neuvolněný pro výkon funkce, předsedou ani
»řadovým« členem finančního výboru být
nemůže. Ve vztahu k souběhu výkonu funkce předsedy/člena výboru finančního a jiného výboru zastupitelstva zákon žádné
omezení nezná, tzn. lze tyto funkce vykonávat současně. Při volbě nového předsedy
finančního výboru je třeba dále pamatovat
na to, že podle § 117 odst. 4 zákona o obcích musí být předsedou výboru člen zastupitelstva obce.
Závěrem doplňuji, že pokud člen zastupitelstva pobíral na základě rozhodnutí
zastupitelstva měsíční odměnu za výkon
této funkce, podle § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon
funkce členům zastupitelstev, ve znění
pozdějších předpisů, pak mu tato odměna
nenáleží ode dne následujícího po dni, kdy se
funkce vzdal.
JUdr. LadISLav JoUZa
právník
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
47
25.4.2013 18:02:33
ServiS
KALENDÁRIUM
13. 5., Praha 1
Dům techniky ČSVTS
Zkušenosti švýcarských měst
v zaměstnávání a integraci sociálně
znevýhodněných občanů
O své zkušenosti s úspěšnými programy zaměstnávání sociálně znevýhodněných osob se na pracovním semináři,
který pořádá RUBIKON Centrum působící v oblasti prevence kriminality, podělí zástupci měst Curych a Winterthur.
Druhá část bude věnována možnostem
realizace a financování obdobných programů v ČR.
Více na: www.rubikoncentrum.cz.
■
16. 5., Olomouc
Edupol, Fibichova 2
Seminář Řízení společností
založených obcemi a městy
Lektor Ing. Luděk Tesař se zaměří
na otázky jako Vazby založených společností na majetek a rozpočet města,
Aspekty DPH, Efektivní řízení a správa
společností, Řízení zdrojů: majetek a lidské zdroje, Strategická analýza, Balanced
Scorecard, strategický integrovaný systém měření a řízení výkonnosti apod.
Více informací o programu včetně
přihlášek na: www.profectum.cz.
30. 5., Ostrava
Vědeckotechnologický park
Seminář Zákon o státní
památkové péči
Akce bude zaměřena na vztah stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a zákona
č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči,
dále na památkovou péči a územní plánování, zásahy na kulturních památkách
a v památkových rezervacích, zónách
a ochranných pásmech, sankce podle
památkového zákona atd.
Podrobnosti k programu a přihláška
na: www.studioaxis.cz.
■
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
Regionservis s.r.o.
240 200 272
Nadace VIA
233 113 370
ALBIXON, a.s.
251 094 094
Komerční banka, a.s.
800 521 521
Národní síť Zdravých měst ČR
606 755 374
ARCH consulting s.r.o.
602 572 817
Martin Musil
–
EKOLAMP s.r.o.
277 775 111
ABF, a.s.
–
PORSENNA o.p.s.
241 730 336
PIAF, a.s.
–
ABSOLUTUM s.r.o.
–
Institut práva a ekonomie s.r.o.
–
VEOLIA VODA ČR , a.s.
–
Česká spořitelna, a.s.
800 207 207
Příloha MO + OD 5
3M Česko, spol. s r.o.
–
ZEPRIS s.r.o.
–
DEKONTA , a.s.
724 393 793
Pražské služby, a.s.
734 693 324
WAVIN OSMA s.r.o.
596 136 295
ASIO, spol. s r.o.
–
48
MO5_48.indd 48
FAX
–
–
251 094 056
–
–
–
–
277 775 100
–
–
–
–
–
–
–
STR.
1
7
11
12,13
15
19
27
29
33
35
37
38
41
2. ob.
4. ob.
–
–
–
–
596 136 301
–
III.
V.
VII.
IX.
XI.
XVI.
FOTO: SMO ČR
■
Letošní série krajských setkání Svazu měst a obcí ČR poté, co byla zahájena 18. 2.
v Královéhradeckém kraji, skončila 3. 4. v Praze (viz snímek). K nejdůležitějším tématům setkání patřila mj. koncepce dokončení reformy veřejné správy. SMO už odmítl
návrh připravený Ministerstvem vnitra, neboť nesouhlasí s tím, aby menším obcím
byly postupně odebírány jednotlivé kompetence, rušeny matriky, stavební úřady atd.
Svaz naopak podporuje návrh na výkonové financování přenesené působnosti. V první řadě by však podle SMO mělo dojít k reformě ústřední státní správy, která se stále
odkládá. Svaz rovněž nadále trvá na svém zamítavém stanovisku k rozšíření pravomocí NKÚ směrem k obcím a kritizuje i to, že současné znění legislativy obce a města od zadávání veřejných zakázek vysloveně odrazuje. Diskuse na setkáních potvrdila
i odtažitý postoj SMO k přímé volbě starostů, stejně jako jednoznačný důraz na to, aby
/sk/
v agendě fondů EU od roku 2014 byla významně posílena pozice měst a obcí.
Obnovu památek
mohou podpořit
i veřejné sbírky
Institut pro památky a kulturu, o. p. s., pořádá druhý ročník konference o financování památek s názvem MÁME VYBRÁNO,
která se uskuteční 4. 6. v klášteře dominikánů v Praze. Konference určená především správcům, majitelům, ale i všem příznivcům památek letos kromě přednášek
odborníků na témata spojená s financováním památek přinese i panelové diskuze
o úspěšných veřejných sbírkách, aktuálních
možnostech získávání financí on-line nebo
dobré praxi v propagaci projektů obnovy
památek.
Více informací a pokyny k registraci najdete na webu: www.mamevybrano.cz. /sk/
Nový občanský
zákoník a jeho
dopady na obce
Odborné setkání s autory nového občanského zákoníku, který nabude účinnosti už
1. 1. 2014, připravuje Společnost pro rozvoj
veřejné správy, o. p. s., do královéhradec-
kého hotelu Černigov na dny 30. a 31. 5.
Na akci, jíž poskytl záštitu Svaz měst a obcí ČR, vystoupí mj. prof. Dr. JUDr. Karel
Eliáš, jenž byl hlavním zpracovatelem nového občanského zákoníku. První den bude
program společný, druhý den se rozdělí
na část pro právníky měst a obcí a na část
pro starosty, primátory a tajemníky.
Podrobnější informace i elektronická při/sk/
hláška jsou na: www.rozvoj-vs.cz.
Co se letos mění
pro vybrané
účetní jednotky
Vybrané účetní jednotky budou muset letos poprvé naplnit svou novou povinnost
schválit účetní uzávěrky za účetní období roku 2012. Ministerstvo financí k tomu
chystá prováděcí vyhlášku, přičemž předpokládaný termín nabytí její účinnosti
má být červenec 2013. Institut certifikace
účetních ve spolupráci s MF ČR k této problematice připravil konferenci Aktuality
v účetnictví a řízení veřejných financí, která
se uskuteční 28. 5. v Praze. Záštitu nad konferencí převzal 1. náměstek ministra financí RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA.
Více informací o akci včetně přihlášky
najdete na: www.icu-praha.cz pod odkazem Konference v horní liště vpravo. /sk/
květen 2013
25.4.2013 18:03:36
xxx
květen 2013
Inzerce
49
MO001431-2
HN-210x297-letiste.indd
MO5_ob_03.indd
49
1
22.4.2013 13:19:32
23.4.2013
15:07:21
MO001409-6
MO5_ob_04.indd 50
23.4.2013 13:16:50

Podobné dokumenty

správa a rozvoj: příloha: kauza

správa a rozvoj: příloha: kauza economia.cz, www.moderniobec.cz • Publisher: Václav Sochor • Šéfredaktor: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • Zástupkyně šéfredaktora: Mgr. Simona Dvořáčková, tel...

Více

obce a odpady - Mechanizace zemědělství

obce a odpady - Mechanizace zemědělství Ročník XIX, číslo 6 • Vychází 6. 6. 2013 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected] eco...

Více

2006 - Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

2006 - Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo 1. Požádat správce daně o stanovení daně paušální částkou Poplatník, u kterého za tři bezprostředně předcházející zdaňovací období příjmy z podnikání a jiné výdělečné činnosti odst. 1a) až c) §7 Z...

Více

SCR ÚK 2015-20 - B. návrhová část

SCR ÚK 2015-20 - B. návrhová část dopravní blízkost zdrojových oblastí atd.) naplněné vždy poněkud v jiných proporcích, v každém případě však jen částečně. Naplnění stanovené vize tedy předpokládá značné úsilí a koncentraci finančn...

Více