Aujeszkyho choroba v České republice

Komentáře

Transkript

Aujeszkyho choroba v České republice
Se psy pozor v lese na kontakty s divokými prasaty
Datum poslední aktualizace: 14.12.2012
Státní veterinární správa již n kolikrát upozor ovala myslivce, aby po ítali s rizikem, že se
jejich pes m že od erné zv e nakazit Aujezskyho chorobou.
A práv tento týden diagnostikoval Státní veterinární ústav Olomouc p ípad Aujezskyho
choroby u psa ze Severní Moravy. Jednalo se o sedmiletého amerického stafordšírského
teriéra, který po átkem prosince na nahá ce divokých prasat p išel do styku s divo áky. Po
provedené pitv zví ete byl virus následn potvrzen molekulárn genetickými metodami.
Aujeszkyho choroba je celosv tov rozší ené virové onemocn ní prasat, ale i dalších zví at.
V Evrop i p es výraznou snahu dosud nedošlo v celé ad stát k eliminaci této nákazy.
V R byl ozdravovací program na Aujeszkyho chorobu ukon en v roce 1987 a od roku 2004
má R statut zem prosté Auzjeszkyho choroby u domácích prasat. Prase divoké je však i
v R dále hostitelem a zárove rezervoár viru. Tato virová infekce postihuje nervový aparát a
respira ní trakt, má vysokou mortalitu, zejména u selat. Aujeszkyho chorobou se mohou od
prasat nakazit i další druhy zví at, u kterých onemocn ní kon í vždy úhynem, lé ba není
možná. U ps onemocn ní imituje infekci vzteklinou. Vakcinace v sou asné dob neexistuje.
lov k není k infekci vnímavý.
V ervenci 2011 vydala Státní veterinární správa pokyn k zahájení sledování Aujeszkyho
choroby u prasete divokého v R. Do pololetí letošního roku bylo sérologicky na pr kaz
protilátek vyšet eno zhruba 4,5 tisíce vzork divo ák a z toho bylo 34 % pozitivních.
Referen ní laborato í pro Aujezskyho chorobu je pro eskou republiku Státní veterinární ústav
Olomouc.
V sou asné dob p edstavují pozitivní divo áci riziko p edevším pro lovecké psy, kte í p i lovu
icházejí s ernou zv í do p ímého kontaktu. Velmi ostražití musejí být také zem
lci
chovající prasata, aby nedošlo k zavle ení nákazy do chovu domácích prasat. Státní
veterinární správa i soukromí veterinární léka i nákazovou situaci sledují a jsou v kontaktu
s myslivci, kynology a zem
lci, které o rizicích informují.
Josef Duben, tisk. mluv í SVS
Aujeszkyho choroba v eské republice
Myslivost
3/2012,
str.
Doc. MVDr. Milan MALENA, Ph.D., MVDr. Zbyn k SEMERÁD, Prof. MVDr. Alfred HERA, CSc.
40
Aujeszkyho choroba (ACH) je virové onemocn ní, které je rozší ené prakticky po celém sv .
Rezervoárem této nákazy jsou prasata, která jako jediná tuto nákazu p ežívají. V Evrop došlo v posledních
letech k výraznému posunu v eradikaci této nákazy v chovech domácích prasat. eská republika úsp šn
ukon ila ozdravování chov domácích prasat v roce 1987 a od roku 1988 je podle kritérií Sv tové
organizace pro zdraví zví at (OIE) považována za zemi prostou ACH a p i vstupu R do EU tento statut
potvrdila i Evropská Komise p iznáním dodate ných garancí a statutu zem ú edn prosté ACH v chovech
prasat.
vodcem Aujeszkyho choroby je DNA virus eledi Herpesviridae. Tento virus je ve vn jším prost edí odolný a je
schopen v n m dlouhou dobu p ežívat. Proto nelze po ítat s jeho inaktivací p i zrání masa nebo p i lákování. V
mase uchovávané p i 4 – 7 C m že virus p ežívat 5 – 7 m síc . Na sen , slám , obilninách, d ev a jiných
edm tech p ežívá virus v zim (-8 ºC) 15 – 40 dní, na ja e (16 ºC) a v lét (24 ºC) 5 – 15 dní. V hnoji však p ežívá
pouze 2 – 3 dny. K p enosu viru dochází bu p ímo kontaktem s nemocným zví etem sekrety a exkrety, p i pá ení,
nebo nep ímo kontaminovanými p edm ty, krmivem, pom ckami.
irozeným hostitelem ACH je prase domácí nebo prase divoké. Z prasete je pak tato nákaza p enosná na další
domácí i voln žijící zví ata nap . skot, ovce, kozy, psi, ko ky, králíky, srnce, jeleny, myši, potkany. U pták zatím
nebyla ACH popsána. U prasat existuje k tomuto onemocn ní v ková rezistence, to znamená, že zatímco p i
infekci mladých selat dochází až k 80 % úhynu, dosp lá prasata v tšinou toto onemocn ní p ežívají a jediným
klinickým p íznakem asto bývají jen potraty. Krom prasat kon í u všech ostatních živo išných druh tato nákaza
úhynem. lov k k této nákaze není vnímavý a nehrozí mu žádné riziko.
Onemocn ní se projevuje p edevším p íznaky postižení nervového systému, dýchacího traktu a potraty. U
ostatních zví at je navíc pozorováno sv
ní, které se postupn stává nesnesitelným. Intenzivní drbání a škrábání
vede k poran ní r zného rozsahu a n kdy bývá p íhodn ozna ováno jako „ ábelské sv
ní“. Inkuba ní doba
této nákazy je 2 – 5 dní, výjime
m že být až 3 týdny.
Klinické p íznaky, patologicko-anatomický obraz a laboratorního vyšet ení, jsou základní poznatky, podle kterých
se dá ACH diagnostikovat. V rámci laboratorního vyšet ení se provádí p ímý pr kaz viru (izolace viru na tká ových
kulturách, PCR) nebo nep ímý pr kaz viru, sérologickým vyšet ením na p ítomnost specifických protilátek v
krevním séru. V rámci diagnostiky je tuto nákazu t eba vždy odlišit od vztekliny, která je na rozdíl od ACH pro
lov ka smrtelná.
Poslední p ípad ACH v chovu prasat byl v R zaznamenán v roce 2003 smíšeného malochovu ve st edo eském
kraji. V chovu byly 4 prasnice, 10 selat a 11 prasat ve výkrmu. Dále bylo na farm ustájeno 38 ks hov zího dobytka
a 9 ovcí r zných kategorií. V rámci šet ení tohoto ohniska bylo zjišt no, že chovatel je myslivec a v listopadu 2003
vyvrhoval a zpracovával uloveného divo áka na této farm . Pozitivní prasnice m la p ístup k místu tohoto
zpracování a prost ednictvím kontaminovaného prost edí došlo k p enosu infekce.
Z toho d vodu bylo v roce 2004 provedeno namátkové sérologické vyšet ení 42 vzork sér ulovených divo ák .
Z tohoto po tu bylo celkem 20 (47,6 %) vzork pozitivních.
V roce 2011 bylo rozhodnuto o provedení dalšího cíleného monitoringu, který byl záložen na plošném vyšet ení
populace divokých prasat. K tomuto monitoringu byly využity vzorky odebrané na klasický mor prasat.
Podle p edb žných výsledk je z ejmé, že se ACH v populaci divokých prasat vyskytuje plošn na celém území
R a procento pozitivity u vyšet ených vzork se pohybuje mezi 20 – 30% (viz p ipojená mapa).
O riziku p enosu ACH z divokých prasat na ostatní domácí zví ata sv
í i další p ípad z roku 2011. Na okrese
Znojmo bylo vysloveno podez ení na Aujeszkyho chorobu u loveckého psa, u kterého se vyskytly p íznaky
postižení CNS. Jednalo se o hrubosrstého jezev íka, v k 5 let, který se dne 27. listopadu 2011 ú astnil nahá ky na
ernou zv . B hem této akce p išel do styku s barvou prasete divokého. První p íznaky onemocn ní byly
pozorovány 2. prosince 2011 v dopoledních hodinách, to je 5 dní po nahá ce. V d sledku sv
ní došlo ke
kožnímu poškození o velikosti za até mužské p sti. Škrabáním pravou zadní kon etinou si pes b hem asi 6 - 8
hodin zran ní k že rozší il do velikosti zachycené na p ipojeném snímku. Z dalších klinických p íznak byl popsán
svalový t es, rozší ené zorni ky, extrasystoly, teplota 39,5°C, zvracení. Zdravotní stav prudce se zhoršoval a pes 3.
prosince uhynul. Vyšet ení v SVÚ potvrdilo výskyt ACH.
Podobné p ípady jsou hlášeny i v Rakousku, kde v letech 2005, 2008 a 2010 zaznamenali p enos nákazy z
divokých prasat na lovecké psy po kontaktu s infikovanými tkán mi. V roce 2010 tam došlo k úhynu 4 ps . Klinické
íznaky se dostavily za 3 až 5 dn po infekci, nemoc trvala 16 - 48 hodin a posledních 6 - 12 hodin byla zví ata
v komatu.
Lé ení ACH se neprovádí. Vakcinace je jedinou možností, jak se bránit proti této nákaze. Byla úsp šn použita p i
eradikaci této nákazy v chovech prasat a s ohledem na sou asnou nákazovou situaci je v R zakázána. Vakcinace
byla zakázána po ukon ení ozdravovacího programu v roce 1987, a až do dnešní doby je dodržována u všech
druh zví at.
S ohledem na tyto p ípady ACH u loveckých ps se v poslední dob diskutuje o možnosti preventivní vakcinace
proti ACH. V legislativ EU se v souvislosti s ACH a zákazem vakcinace hovo í pouze o prasatech. Proto by
vakcinace loveckých ps mohla být velice efektivním preventivním opat ením. V minulosti bylo u in no n kolik
pokus použít pro psy inaktivovanou vakcínu ur enou pro prasata. Zkušenosti s touto vakcinací jsou však
negativní, protože tato vakcína nenavodila u ps dostate nou ochranu proti onemocn ní. A protože na trhu
v Evropské unii v sou asné dob není dostupná vakcína pro vakcinaci ps , probíhají jednání Státní veterinární
správy (SVS) a Ústavu pro státní kontrolu biopreparát a lé iv s firmou Bioveta, a.s. o možnosti vyvinout v nejkratší
dob ú innou vakcínu, tak aby mohla být tato preventivní vakcinace provád na co možná nejd íve. M lo by se
jednat o inaktivovanou zna enou (markerovou) vakcínu, umož ující rozlišit protilátky vzniklé po infekci a po
vakcinaci. Takovýmto preparátem by pak nem l být ohrožen statut zem ú edn prosté ACH v chovech prasat a
byla by umožn na preventivní vakcinace loveckých ps . SVS rovn ž eší novelizaci vyhlášky 299/2003 sb., která
by tuto vakcinaci umožnila.

Podobné dokumenty

Se psy pozor v lese na kontakty s divokými prasaty

Se psy pozor v lese na kontakty s divokými prasaty 1987 a od roku 2004 má ČR statut země prosté Auzjeszkyho choroby u domácích prasat. Prase divoké je však i v ČR dále hostitelem a zároveň rezervoár viru. Tato virová infekce postihuje nervový apará...

Více

Jaké je riziko Aujeszkyho choroby v ČR

Jaké je riziko Aujeszkyho choroby v ČR 1987 a od roku 2004 má ČR statut země prosté Auzjeszkyho choroby u domácích prasat. Prase divoké je však i v ČR dále hostitelem a zároveň rezervoár viru. Tato virová infekce postihuje nervový apará...

Více

Důležité veterinární upozornění!!!

Důležité veterinární upozornění!!! Důležité veterinární upozornění!!! Vážení kolegové, již i na území ČR se objevují případy AUJESZKYHO CHOROBY u černé zvěře.Je prokázán výskyt této choroby minimálně u 30% populace černé zvěře. Přir...

Více

židle do vaší laboratoře

židle do vaší laboratoře speciální vícevrstvé slidy odolné v i interferencím (lipemie, hemolýza, ikterus). Dotykový barevný LCD displaj, kalibrace na kalibra ní kart , doba ení dvanácti vzork cca 7 minut, kapacita až 20 pa...

Více

Vyšlechtit nové plemeno trvá léta - Di-Le-Grej

Vyšlechtit nové plemeno trvá léta - Di-Le-Grej díře v plotě dvou sousedů, jenže tak jednoduché to rozhodně nebylo. Australští kynologové přesně věděli, co dělají, když tato dvě plemena spojili. Jejich cílem bylo vyšlechtit asistenčního psa, kte...

Více

zde ke stažení

zde ke stažení zvěře. Je prokázán výskyt této choroby minimálně u 39% populace černé zvěře. Přirozeným hostitelem viru Aujeszkyho choroby a jediným druhem, který přežívá infekci je prase. Pouze tento druh zvířat ...

Více

Drazí rodiče, možná jste již slyšeli od svých dětí o

Drazí rodiče, možná jste již slyšeli od svých dětí o člověka, tak jsem z toho zklamaná a zajímá mne, jak k tomu došlo. Pejskům se věnuji víceméně celý svůj život a je to můj koníček. Často se však na ulici setkávám s lidmi, kteří nevědí, jak se k ciz...

Více