Naučná stezka Nové Heřminovy I

8. Národní přírodní památka Ptačí Hora
NAUČNÁ STEZKA NOVÉ HEŘMINOVY – PŘÍRODA
Jak vypadaly zdejší lesy v dávných dobách?
Buky s příměsí jedle a modřínu pokrývaly
svahy okolních kopců. S příchodem hutnictví
se však začalo spotřebovávat velké
množství výhřevného bukového dřeva, které
bylo třeba pro tavné a sklářské pece. Buky
byly mýceny a namísto nich vysazovány
rychle rostoucí smrkové porosty, které zde
převládají dodnes.
Po první světové válce se začala v Nových
Heřminovech sušit lesní semena pro obnovu lesních
porostů v Jeseníkách. Sušárna a luštírna semen dnes
již bohužel neexistují. Stávala prý při cestě na Kunov.
Původní lesy
Národní přírodní památka Ptačí hora se nachází na východním
svahu Ptačího vrchu v nadmořské výšce 440–570 m. Byla
vyhlášena roku 1970 na ploše 17,46 ha. Chráněna je zde
stoletá květnatá bučina s původním jesenickým modřínem,
smrkem, klenem, jilmem horským a ojediněle i jedlí. Dobře zde
zmlazuje buk.
Kneifelská topografie Slezska popisuje lesy v okolí Nových
Heřminov koncem 18. století takto: „Jsou tu překrásné lesy,
v nichž rostou smrky, jedle, vzácné modříny, buky, duby, břízy.
Jsou to zdravé a vzácné dřeviny.“
Ze zvláště chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje ohrožená
lilie zlatohlavá.
Víte, že…
… do roku 1945 vlastnil zdejší lesy knížecí
rod Lichtenštejnů?
… modřín opadavý je na našem území
původní jen ve východním předhůří
Hrubého Jeseníku?
Natura 2000
Ptačí hora byla vyhlášena evropsky
významnou lokalitou soustavy
Natura 2000.
modřín
Vzácný sudetský modřín zde dnes nedokáže příliš
zmlazovat přirozeně. Mladé stromky zastiňuje buk
a spásá srnčí a jelení zvěř. Dříve modřín zmlazoval díky
lesním požárům. K poslednímu většímu přirozenému
zmlazení modřínu došlo na opuštěných polích po
odsunu zdejších Němců po 2. světové válce.
V roce 1996 byla národní přírodní památka Ptačí hora zařazena mezi
výzkumné plochy mezinárodního projektu zaměřeného na studium
proměnlivosti sudetského modřínu.
Stezku připravily Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Bruntál
Editace: Kateřina Kočí, Actaea / Texty: Lenka Skuhravá, Kateřina Kočí, Ludvík Drobný, Lenka Daňhelová, Miroslav Hubík
Fotografie: Lenka Skuhravá, Ludvík Drobný, Kateřina Kočí, Martin Kočí, Milan Hladík, Tomáš Bělka, Karel Fajmon, Jiří Danihelka, Jana Kůrová, Dana Michalcová, Radek Štencl, Martin Tušl, Vlastimil Steiner, Vladimír Měrák, Statní okresní archiv Karviná, archiv Actaea,
archiv Nové Heřminovy, GEODIS Brno, Botanická fotogalerie Ústavu botaniky a zoologie PřF MU V Brně
Design: Iveta Albrechtová Dučáková / Výroba: Velkoplošný tisk Ostrava, 2013
Tabule byly vyrobeny v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírodyv NUTS II Moravskoslezsko“.
Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.
9. lužní lesy – olšiny
NAUČNÁ STEZKA NOVÉ HEŘMINOVY – PŘÍRODA
Lužní lesy a povodně
V minulosti v neosídlené krajině bez regulovaných říčních koryt
se při povodních voda rozlévala do okolních lesů. Ty ji dokázaly
částečně zachytit a zpomalit postup povodňové vlny. Odtud
se pak voda pozvolna uvolňovala. I dnešní zbytky lužních lesů
představují proto velmi dobrou protipovodňovou ochranu.
V okolí vodních toků a na místech, kde
vyvěrají prameny, jsou lesy jiné. Způsobuje
to přítomnost vody. Ne každý strom má rád
podmáčenou půdu. Když zvednete hlavu,
díváte se do korun olší, vrb, jasanů, jilmů,
klenů …
V horské a podhorské krajině najdete jiné
typy lužního lesa než v nížinách, nejčastěji
jasanovoolšové luhy. Pěkná ukázka zbytku
takového luhu se nachází v nedaleké přírodní
rezervaci Kunov.
olše lepkavá
Jaro a léto v lužním lese
Na jaře, ještě než na stromech vyraší první lístky, rozkvete v luhu
množství světlomilných rostlin jako pestrobarevný koberec.
V létě vykvetou pod klenbou listí stínomilné rostliny, trávy a statné
byliny, třeba bršlice kozí noha, krabilice chlupatá nebo kopřiva
dvoudomá, ale vzácně také oměje.
Jelení potok
Jelení potok je kamenitý podhorský potok
s bohatým podvodním životem. Pod
kameny se zde ukrývají vzácní blešivci,
larvy jepic, pošvatek či chrostíků. Žije
zde i chráněný rak říční, plaz užovka
obojková či některé druhy žab. Z ryb zde
můžeme spatřit vranku či pstruha. V údolí
Jeleního potoka roste na malém prostoru
mladá olšina, která je podhorským až
horským typem lužního lesa.
sasanka hajní
křivatec žlutý
prvosenka vyšší
pstruh potoční
plicník lékařský
sněženka podsněžník
Stezku připravily Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Bruntál
Editace: Kateřina Kočí, Actaea / Texty: Lenka Skuhravá, Kateřina Kočí, Ludvík Drobný, Lenka Daňhelová, Miroslav Hubík
Fotografie: Lenka Skuhravá, Ludvík Drobný, Kateřina Kočí, Martin Kočí, Milan Hladík, Tomáš Bělka, Karel Fajmon, Jiří Danihelka, Jana Kůrová, Dana Michalcová, Radek Štencl, Martin Tušl, Vlastimil Steiner, Vladimír Měrák, Statní okresní archiv Karviná, archiv Actaea,
archiv Nové Heřminovy, GEODIS Brno, Botanická fotogalerie Ústavu botaniky a zoologie PřF MU V Brně
Design: Iveta Albrechtová Dučáková / Výroba: Velkoplošný tisk Ostrava, 2013
Tabule byly vyrobeny v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírodyv NUTS II Moravskoslezsko“.
Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.
vranka
10. Luční společenstva a svět hmyzu
NAUČNÁ STEZKA NOVÉ HEŘMINOVY – PŘÍRODA
Vítejte v Krásném údolí. Stojíte kousek
před bývalou myslivnou „U Jelena“,
která dnes slouží zčásti jako včelín.
I zdejší potok nese jméno Jelení. Malebné
údolíčko je protkáno podhorskými
loukami a smíšenými lesy s modřínem.
Nedaleko odsud je břidlicový lom.
Bývalá myslivna „U jelena“
Po 2. světové válce zde údajně bydlel jistý pan Jelen, podle
kterého je myslivna pojmenována. Předtím zde bydleli pastevci,
kteří na zdejších loukách pásli dobytek sedlákům z Čakové.
Podhorská louka
Podhorské louky vznikly na místech původních lesů, které byly
vykáceny a získaná půda sloužila jako pastvina. Podhorské
louky jsou závislé na hospodaření, bez pastvy a sečení
postupně zarůstají křovinami a lesem.
Na jaře včelám první potravu poskytuje olše, vrba
jíva a javor.
Včelařství
Včelí rodinka
Věděli jste, že včelařství je jedním z nejstarších
oborů lidské činnosti? Chov včel na našem
území je znám již z 9. století, kdy byly včely
chovány v jakýchsi dřevěných nádobách.
Matka
Kladu vajíčka a zabezpečuji obnovu včelstva.
Trubci
Oplodňujeme mladé matky. Díky své vyšší tělesné
teplotě, než jakou mají dělnice, zahříváme v případě
potřeby včelí plod.
Dělnice
Vyhledáváme a přinášíme potravu (nektar, medovice,
pyl, voda), zpracováváme med z nektaru a medovice,
konzervujeme pyl, stavíme plásty, krmíme matku,
trubce a plod, střežíme vchod do úlu, uklízíme
a čistíme, větráme a udržujeme správnou teplotu v úlu
a řadu dalších činností.
Břidlicový lom
pod vrcholem „Skalka“
Kousek odtud, ve svahu napravo od cesty,
můžete pod vrcholem Skalka navštívit starý lom,
kde se dříve těžila břidlice. Mívá šedou až černou
barvu. Dobře se štípe, proto se dříve používala
jako střešní krytina či dlažba.
Včela medonosná opyluje rostliny, stromy
i keře. Lidé ji chovají pro med, vosk, propolis,
pyl, mateří kašičku a včelí jed.
Stezku připravily Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Bruntál
Editace: Kateřina Kočí, Actaea / Texty: Lenka Skuhravá, Kateřina Kočí, Ludvík Drobný, Lenka Daňhelová, Miroslav Hubík
Fotografie: Lenka Skuhravá, Ludvík Drobný, Kateřina Kočí, Martin Kočí, Milan Hladík, Tomáš Bělka, Karel Fajmon, Jiří Danihelka, Jana Kůrová, Dana Michalcová, Radek Štencl, Martin Tušl, Vlastimil Steiner, Vladimír Měrák, Statní okresní archiv Karviná, archiv Actaea,
archiv Nové Heřminovy, GEODIS Brno, Botanická fotogalerie Ústavu botaniky a zoologie PřF MU V Brně
Design: Iveta Albrechtová Dučáková / Výroba: Velkoplošný tisk Ostrava, 2013
Tabule byly vyrobeny v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírodyv NUTS II Moravskoslezsko“.
Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.
12. Říční krajina řeky Opavy
NAUČNÁ STEZKA NOVÉ HEŘMINOVY – PŘÍRODA
Přirozená řeka je jako nespoutaný
živel. Neustále modeluje a mění tvář
krajiny. Postupně přesouvá své koryto
či vytváří nová, přenáší a ukládá říční
sedimenty, meandruje. Podporuje tak
rozmanitost krajiny i života v ní. Uměle
přetvořená a spoutaná řeka je jako
zkrocený kůň. Ztratila svoji dynamiku.
Monotónně a napřímeně odtéká
z krajiny, kterou výrazně nepřetváří.
Spoutaná řeka
Přirozená řeka
Území mezi Kunovem a Novými Heřminovy je cennou ukázkou přirozené
říční krajiny. Řeka Opava si zde při povodni v roce 1997, v místech s mocnou
vrstvou štěrkových náplavů, vytvořila druhé rameno. Řeka se rozděluje do
dvou ramen pod Kunovem a opět se slévá nad Novými Heřminovy.
V obci Nové Heřminovy, dále po proudu, byla řeka napřímena
a rozšířena, aby rychleji odváděla vodu z území. Vyvýšené
protipovodňové hráze chrání okolní zástavbu. Úprava toku
řeky poskytuje ochranu lidem, je zde ale méně vhodných míst
pro rostliny a živočichy.
Přirozená řeka vytváří různě hluboké tůně vhodné ke koupání,
mělčiny či peřeje. Hlavními dřevinami jsou zde především vrby,
olše či jasan.
Na obnažených náplavech nově vytvořeného koryta byla
objevena vzácná rostlina zeměžluč spanilá.
Co zde žije
V řece žijí ryby vranka, pstruh či lipan. Vyskytuje se zde i rak říční.
V Kunově, kousek proti proudu řeky, žije v bahnitých náplavech
mihule potoční. Z ptactva zde můžete spatřit ledňáčka říčního, volavku
popelavou či skorce vodního.
Víte, že …
… zde žije největší evropský
hlodavec bobr evropsky?
skorec vodní
Skorec vodní
Křídlatka k nám byla dovezena z Asie jako okrasný keř.
Rychle se rozšířila do okolní krajiny, kde utlačuje naše
původní druhy rostlin.
lipan podhorní
mihule potoční
Pokácený strom s typickými
stopami po hlodavčích
zubech bobra evropského.
Stezku připravily Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Bruntál
Editace: Kateřina Kočí, Actaea / Texty: Lenka Skuhravá, Kateřina Kočí, Ludvík Drobný, Lenka Daňhelová, Miroslav Hubík
Fotografie: Lenka Skuhravá, Ludvík Drobný, Kateřina Kočí, Martin Kočí, Milan Hladík, Tomáš Bělka, Karel Fajmon, Jiří Danihelka, Jana Kůrová, Dana Michalcová, Radek Štencl, Martin Tušl, Vlastimil Steiner, Vladimír Měrák, Statní okresní archiv Karviná, archiv Actaea,
archiv Nové Heřminovy, GEODIS Brno, Botanická fotogalerie Ústavu botaniky a zoologie PřF MU V Brně
Design: Iveta Albrechtová Dučáková / Výroba: Velkoplošný tisk Ostrava, 2013
Tabule byly vyrobeny v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírodyv NUTS II Moravskoslezsko“.
Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.
Vítejte v přírodě v Nových Heřminovech
NAUČNÁ STEZKA NOVÉ HEŘMINOVY – PŘÍRODA
Výhled do údolí řeky Opavy
Stojíte nad východní částí obce Nové Heřminovy s výhledem na malebné údolí
řeky Opavy. Otevírá se vám pohled na obec Zátor a území, kde má být vybudována
přehrada. Pokud by tato kontroverzní stavba byla realizována, měli byste výhled přímo
na vodní plochu a hráz přehrady.
Příroda
Nové Heřminovy obklopují převážně smrkové lesy,
které byly v minulosti lidmi vysázeny namísto původního
smíšeného jedlo-bukového lesa. I zde, podobně jako
v jiných částech území Nízkého Jeseníku bohatého na
barevné kovy, byla příčinou změny druhové skladby lesů
spotřeba dřeva pro účely zpracování rud.
Více než stoletou květnatou bučinu s původním
jesenickým modřínem, smrkem, klenem, jilmem
horským a ojediněle i s jedlí najdete právě v národní
přírodní památce Ptačí hora.
Tento pohled se vám naskytne asi o 20 m dál, podél lesa směrem k obci.
Už jste si prošli Nové Heřminovy?
Viděli jste výjimečnou zástavbu
vesnice s množstvím zachovalé lidové
architektury. Nyní vstupujete do lesního
království, kde najdete pro změnu
zajímavosti přírodní – bučiny
a jedlobučiny v národní přírodní památce
Ptačí hora, louky či výhledy na dosud
přirozenou říční krajinu.
Evropsky významná lokalita
soustavy Natura 2000
Směrem k silnici se nachází velký dřevěný kříž, který stojí v místech
novoheřminovského hřbitova, který však není již od roku 1963 využíván
právě kvůli plánované stavbě přehradní nádrže.
Lokalita Ptačí hora je cenným souborem lesních porostů
s přirozenou druhovou skladbou dřevin i bylinného podrostu.
Zdejší podhorské bučiny a jedlobučiny jsou významným
refugiem původního jesenického modřínu.
Nad vámi se zvedají zalesněné kopce Ptačí vrch (574 m n. m.)
a Jelení kopec (564 m n. m.), které jsou v rámci rozsáhlého
geomorfologického celku Nízkého Jeseníku součástí Brantické
vrchoviny.
Stezku připravily Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Bruntál
Editace: Kateřina Kočí, Actaea / Texty: Lenka Skuhravá, Kateřina Kočí, Ludvík Drobný, Lenka Daňhelová, Miroslav Hubík
Fotografie: Lenka Skuhravá, Ludvík Drobný, Kateřina Kočí, Martin Kočí, Milan Hladík, Tomáš Bělka, Karel Fajmon, Jiří Danihelka, Jana Kůrová, Dana Michalcová, Radek Štencl, Martin Tušl, Vlastimil Steiner, Vladimír Měrák, Statní okresní archiv Karviná, archiv Actaea,
archiv Nové Heřminovy, GEODIS Brno, Botanická fotogalerie Ústavu botaniky a zoologie PřF MU V Brně
Design: Iveta Albrechtová Dučáková / Výroba: Velkoplošný tisk Ostrava, 2013
Tabule byly vyrobeny v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírodyv NUTS II Moravskoslezsko“.
Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.
Obcí protéká řeka Opava, která v nedalekém Vrbně pod
Pradědem vzniká soutokem horských říček Bílé, Střední
a Černé Opavy. Nedaleko obce roste majestátní Král
modřínů.