docm a r t y r i á d a
download 
Stížnost Transkript
m a r t y r i á d a
m a r t y r i á d a aneb rýmovačka o lásce lothar suchý fmash 1 © Lothar Suchý 2002 © FMASH 2002 2 Věnováno. 3 motto: Ráno Je plné bledých žen A plné smutků v nich Těch spolehlivých tenat: Příběhů do nichž pohroužen Je básník je-li ženat (Pavel Šrut) 4 PŘEDMLUVA Téma eposu Martyriáda, jenž držíte právě v ruce, není nikterak nové a ani forma, kterou je zde podáno, svou lidovostí čtenáře pravděpodobně příliš neoslní. Je to ostatně téma značně omleté a již dříve zpracované sterým, namnoze lepším způsobem. Kdo by se v literatuře nesetkal se zápletkou spočívající v nedořešených citových vztazích. Zvláštnost této publikace spočívá v možnosti výběru závěru, což je pro dané téma spíše netypické. Pravděpodobně jste se již setkali s literárním pojmem „kniha-hra“. V takových knihách je čtenáři umožněno interaktivně ovlivňovat vývoj děje volbou z připravených možností a dobrat se tak různých konců. Podobnou možnost výběru najdete v omezené míře i v tomto svazku. Čtenář tak dostává šanci vybrat si dle svého vkusu a nátury, jak skončí tento jinak nepříliš originální, dekadentní příběh. příjemnou zábavu přeje autor 5 PROLOG Přepevné okovy zhotovil martyr Žhavými železy jizvil svou tvář Nad hlavou odulou, jakou má Satyr Lihem a sirkami vytvořil zář Nakonec přiznal se ke svému učení Ráno když třicáté mučením zjih S velkou se úlevou vzdal všeho ručení A vlastně všeho… jen aby kat ztich Když potom po pláni pouští a houštím Vede své kroky, roucho mu vlá Přemítá o divné v srdci svém spoušti Studený plamen v hrudi mu plá ________ a) pro optimisty - KONEC b) pro pesimisty - pokračuj stranou 7 6 Měsíc když k úplňku otevře ústa Ve lbi jak pod nebem zase se tmí Na tuku osrdí tvoří se krusta Orel jak želvu však rozlomit ví V dáli se noci tmou korále sypou Vlaky jak okny upouští zář Skrz mostní konstrukci s vilností skrytou Lačné se oči vpíjejí v snář 7 Koleje z oceli, symboly prosté Do někam vedou, jen vyber si směr Doma rač zanechat vzletné a skvostné City a pocity, paběrky z věr A v tamtěch městech, až se v nich octneš Slunce je zlaté a šedý je prach A nebe modré a sladký je povzdech A z věcí minulých nečiší strach 8 Zatoužit znamená předem již vlastnit Z košile zvyku je rudý jen pel Lidský druh klidnou má radost svou za štít V brýlích lze beztrestně zaměnit skel Za okny tváře žen bledé a klidné Jindy zas veselé, s očima krav Němé a vpíjivé jsou tajnosnubné Lákají za město v oceán trav ________ a) pro optimisty - KONEC b) pro pesimisty - pokračuj stranou 10 9 Poutník tak prochází ulicí slunnou Radostný úžas však mění se v splín Zas někdo zahrál mu podivnou strunou Slunce se nabažil, láká ho stín Korytem ulic teď prach vítr žene Z očí je vymýván v podobě kalu Myšlenkám na kost, až do hloubi dřeně Jde průvan touhy a žáru – a zmaru 10 Překvapen, na místě ustrnul martyr Město že mizí a nastalý skřek Kýžený že není ryčný zpěv Valkýr Ale řev podruhé zvoucích ho řek Nevstoupím, bil se tam hrdinsky v prsa Na břehu divoce zpěněných vod Moudrý a zkušený, žádný to šmrksa Pěstí svou rozdrtím každičký svod 11 Dlouho pak lelkoval okolo pilně Kolem se rozhlížel, pyšně, pak kradmo Do Slunce pohlédl, vydechl silně Po zádech do řeky padl, až na dno Hladina odráží hvězdný třpyt nebe Milencům vánek ovívá líce Vzduchem se šepot chví: chci jenom tebe Na dně pak někomu rve voda plíce 12 Prsty se v křeči vrývají do dna Oči se zamží, chce se jim spát Jakkoli zdá se však přítomnost trudná Čas ještě nenastal, nutno je vstát Ústa se nesnaží po vzduchu lapat V hrudi se utišil srdeční tep Rozum se vzdal snahy běh věcí chápat Skrylo se Slunce a potemněl svět ________ 13 Za noci světa i mysli se pohnul Kdosi se mezi kameny zved Dřív rovnou páteř teď hluboce ohnul Přeci však s tíhou své schrány boj sved Jaký to přerod se s poutníkem udál! Pohled má vyhaslý, ve tváři zbled A kdyby kápi co přes pleš má sundal Stařecké skvrny bys zahlédl hned 14 Prsty se třaslavé přitulí k skráním Za spánky skrývá se neznámý svět Metronom srdci je zbožným jen přáním V křivulích mysli co bublá je jed Chystá se bitva, krutá a lítá Předem je, zdá se, jasno kdo zbyde Hadr jak na holi martyr se zmítá Trouby zní válečné, sbohem tvůj klide 15 Těžko je někdy říct co právě děje se Otázka nejasná, odpověď zmatená Co bylo srovnáno, náhle se přetřese Oáza na dohled, teď zase ztracená Praporce duše se k šarvátce šikují Naproti v šarlatu srdce má houfce Žoldnéři rozumu pochmurně vtipkují Oběma stranám své nabídnou toulce 16 Nad vřavou děsivou náhle se zjevuje Křídlatý démon, má růžovou letku S napjatým lukem, s úšklebkem zevluje Potom svým šípem ti probije lebku Krkavec zachrchlá nad černou zradou Že užita magie, vítěz je neznámý Ať prohrál kdo chce, tou prokletou vědou Vzápětí vymrštěn kamsi je do dáli 17 V krajinu božskou, však bezpečná není Z překrásných květin jak vrčel by hlad Všude je barev co v příjemném snění Však co chvíli po zádech přeběhne chlad Mučivá myšlenka prolétá překotná: Lze hnedle nahmatat vše že je klam Zajala pohříchu poutníka nezkrotná touha se obelhat: že není sám 18 Pak zase pochybnost dolů jej sráží Kolem že vidí tolikých krás Soudnost jich pomocí vrátit se snaží Navrátit zbloudilce na cestu zas Kola se roztáčí, mění se obrazy Stále se střídají, časté jsou dva: Prosící Soudnost už chystá si obvazy Přání zas Nesoudnost plní si svá ________ a) pro nezdolné optimisty, kteří dospěli až sem - pokračuj stranou 24 b) pro pesimisty - pokračuj stranou 20 19 Líčidla křiklavá ozdobí ústa Překážkou stal se dřív důstojný vous Prznitel tančí a tatam je úcta Do příliš velkého sousta si kous Loupeže plánuje, plane mu zrak Vraždí a násilní, především sebe Rádoby milovník, hnijící vrak Vrhá se do hnoje s představou nebe 20 Proč jen se musí dokola stále Ten starý obraz navracet zpět Šílenství ovládne starého krále Uvrhne zemi do víru běd Zavanul vítr od moře čerstvý Odvál ten přelud, projasnil den Stojí tu poutník ověnčen zvěrstvy Náhle se smutným zdá minulý sen 21 Jako když z jasného nebe blesk sjede Seznal co ostatním jasné je hned Náhle se vidí: klaun na svini jede Tragický komik, pes líže si vřed Rozbité zrcadlo. Narcis ten sprostý Válí se v prachu a v pláči se kaje S pýchou svou však už je natolik srostlý Že vzápětí trapné dál divadlo hraje 22 Sen lásky mámivý zdál se mu krásný Sám sebe proklíná za ten svůj klam Modlí se k smrti za kosy van spásný – nemá si sílu dát odpověď sám Nehezká bilance, smutná jak šírání Jen oči pro pláč zůstaly sobci Zbabělost přijmout co přijde mu zabrání Spolehne na čas, tu Hádovu opci ________ a) pro optimisty - KONEC b) pro pesimisty - ZAČÁTEK pokračuj stranou 6 23 Panenský vlas si obstaral martyr Jednoroh sám by vzdorovat nemoh Svázal se v kozelec jak pružný fakir V krajině snů se bláhově přemoh Vlastními silami, válečným umem Uvrh se v nepokoj, srazil se k zemi A v chrámu duše své sutí a rumem Plazil se po břiše, vysmíván všemi 24 Na ruce svázané, uťaté v loktech Pohlédl se strachem, smutkem a studem Z hrudi mu přehořký vydral se povzdech– Co řekne bohyně o daru chudém… Nemaje ničeho k zápalné oběti Čímpak by naklonit moh idol sobě Zažehl plameny pochyb a napětí Vlastní dal útroby na oltář tobě 25 Probodnut úzkostí na grilu marnosti Neví kam měl by se ubírat dál S hrůzou se opájí ztracenou volností Šedi však podlehl, byť se jí bál Ač ví, že v krajině, v níž se teď nachází Pravda je klamná a zdání se děje K bohyni chladné s vší pokorou přichází Sklízí co nesel a Ďábel se směje ________ a) pro optimisty (nebo pesimisty) pokračuj stranou 29 b) pro pesimisty (nebo optimisty) pokračuj stranou 27 26 Oběti nečisté nebudou přijaty Jimi kdo rouhá se musí být zničen Mlžnými přeludy smysly jsou zajaty Marně se touží stát střízlivost klíčem Ničivé nájezdy, násilí pusté Démoni jáství se divoce rojí Květy dnes ochrání trnoví husté Rozdají rány co dlouho se hojí 27 Poutník se potácí v děravém plášti Nocí jež nevlídná deštěm ho zkrápí Sám k sobě plný je nezkrotné zášti Osud jde za ním, je zahalen kápí Noci tmou sladkou náš martyr jde zvolna Z hladiny řeky čet, svůj osud zná Jedna z nich bude dřív či pozděj svolná Jedna mu v lože své spočinout dá ________ a) pro optimisty - KONEC b) pro pesimisty - ZAČÁTEK pokračuj stranou 6 28 Náhle stál oslepen v Měsíce záři Srpkem jenž vytáh jej na chvíli z pekla Nesvedl složit hold snu svého tváři Snad jenom slzou, co po tváři stekla Pohnuta obětí prostou však vonnou Modla se rozhodla pokoušet osud Dala co neměla, pohnula sponou Vlasy jež v účesu držela dosud 29 Záplavou bohatství, byť ví, že na dluh Kochá se poutník, uchvácen zcela I jeho miláček vnímá však rozruch Vždyť možná oba teď čeká je cela Octli se v záplavě hořících plamenů Hoří a smutek dnes sálá jim z očí Cítí že blíží se déšť tvrdých kamenů Vždyť se dá tušit jak tohleto skončí… ________ a) i b) - KONEC 30 EPILOG Spratek zas vyvádí, řek starý Kapulet Jsa veden rozumem, pevný jak skála Chladný již, přec však ví jaký byl jeho svět V mládí když fakule citů v něm plála Nad ránem zmírá den, smutná je chvíle Noci když konec a nutno jít spát Skrz mdlobné klímání dospat se cíle Kdy lze již konečně v truhle si stlát ________ 31 martyriáda aneb rýmovačka o lásce Lothar Suchý Obálka a grafická úprava FMASH Motto publikace bylo použito v dobrém úmyslu, leč bez svolení autora. Vytištěno písmem Lido Vydal FMASH http://sweb.cz/fmash jako svou 4. publikaci Vydání první Praha 2002 32
