Návrh opatření pro územní a stavební plánování v obcích

Transkript

Možnosti komunální sféry při
snižování škodního potenicálu
prostřednictvím projektování a
výstavby, zohledňující riziko
povodní
Odborný posudek v rámci projektu
STRIMA, podpořeného z programu Cíl 3
Zadavatel
Sächsische Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie
Zpracovatel
INFRASTRUKTUR & UMWELT
Professor Böhm und Partner, Darmstadt
Darmstadt, 30.11.2014
Expertise Risikoverminderung Kommunen
im Rahmen des STRIMA-Projektes
OBSAH
1 Podnět a předmět
1
2 Cyklus řízení a zvládání rizika povodní a možnosti na komunální úrovni
1
3 Snížení expozice pomocí směrného stavebního plánování, zohledňujícího
povodně
3
3.1. Směrné stavební plánování a záplavové oblasti
3
3.2. Směrné stavební plánování a mapy povodňových ohrožení / rizik
3
3.3. Vytváření nových ploch pro výstavbu
3
3.4. Protipovodňová prevence v rámci procesu směrného stavebního
plánování
5
3.5. Protipovodňová prevence v územním plánu města / obce
6
3.6. Protipovodňová prevence v regulačním plánu
7
4 Snížení expozice v rámci stavebního povolení, zohledňujícího riziko
povodní a zajištění provedení stavby, odpovídající nebezpečí výskytu
povodňové události
9
4.1. Volba pozemku
10
4.2. Projektování a realizace budov
10
5 Souhrnný checklist pro obce
18
CHECKLIST VYHLEDÁNÍ LOKALIT, VÝVOJ PROJEKTU A PROJEKTOVÁNÍ
BUDOV, ZOHLEDŇUJÍCÍ RIZIKO POVODNÍ
19
Zdroje a zákonné předpisy
23
1519 STRIMA Expertise 11-2014 rev-a
G:\Abt4\Ref45\10_EU-Projekte\03_STRIMA\03_Ausschreibungen\Risikominderung\Ergebnisse\STRIMA Expertise IU 12-2014 kurz final - CZ.docx
Seite I
Podnět a předmět
1
Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii (Sächsisches Landesamt
für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie (LfULG)) je hlavním příjemcem (lead partner)
v přeshraničním projektu STRIMA – česko-saský management povodňových rizik, který
byl podpořen z programu Cíl 3. Z tohoto důvodu zadal v rámci projektu zpracování
odborného posudku, který se měl zabývat následujícími otázkami:

Jaké možnosti mají obce, přispět na základě poznatků z dostupných škodních
potenciálů ke snížení povodňových rizik pomocí optimalizace expozice?

Jaké možnosti a jaká opatření jsou vhodná pro zamezení rizika snížením
náchylnosti k povodním?

Čeho lze dosáhnou lepším zadržením povodně v území?
Tyto otázky měly být podrobeny analýze, vycházející ze zkušeností v Česku a Sasku,
které byly diskutovány v rámci projektu STRIMA, především v rámci Fóra řízení a zvládání
povodňových rizik. Poznatky z Fóra, ale i výsledky rešerše aktuální odborné literatury,
zabývající se řízením a zvládáním povodňových rizik na komunální úrovni (například
Povodňový slabikář (Hochwasserschutzfibel) Spolkového ministerstva dopravy a
digitálních technologií BMVI), se po výměně zkušeností mezi všemi partnery projektu mají
stát součástí tohoto katalogu opatření. Zpracovatelé posudku by měly uplatnit především
své vlastní poznatky a zkušenosti z práce v rámci pracovní skupiny 4-7 DWA (Deutsche
Vereinigung für Wasseerwirtschaft, Německé sdružení vodního hospodářství) Pracovní
skupina, jejímiž členy jsou rovněž účastníci projektu STRIMA, k tomu v roce 2015 vydá
materiál, jehož vědecký základ již bylo možno použít pro projekt STRIMA. Dále byly
použity další návody a metodiky, které byly na toto téma zpracovány i v dalších regionech.
Části předloženého materiálu byly převzaty z: Striffler+Striffler Architekten /
INFRASTRUKTUR & UMWELT Professor Böhm und Partner / WBW: Hochwasser-risikobewusst planen und bauen - Entwicklungen | Konzepte | Instrumente (Karlsruhe 2014)
(Stavět s vědomím nebezpečí povodní – vývoj, koncepce, nástroje)
Výsledkem je předkládaná sestava návrhů možných účinných opatření, vedoucích ke
snížení škodního potenciálu.
2
Cyklus řízení a zvládání rizika povodní a možnosti na komunální úrovni
Obce, stejně jako všichni ostatní aktéři, jsou obecně povinny se na řízení a zvládání rizika
povodní podílet v rámci svých specifických nástrojů. Na základě tak zvaného cyklu řízení
a zvládání rizika povodní je možno analyzovat jednotlivá akční pole (viz obr. 1).
Seite 1
Červenými rámečky jsou přitom zdůrazněny prioritní komunální akční pole v oblasti
prevence vzniku škod v důsledku povodní.
Technischer Hochwasserschutz
Bauvorsorge und Objektschutz
Natürlicher Wasserrückhalt
Flächenvorsorge
Wiederaufbau
Aufbauhilfe
Informationsvorsorge
Verhaltsvorsorge
Notfallplan erstellen
Wertsachsen sichern
Risikovorsorge
Gefahrenabwehr und Katstrophenschutz
Abwehr
Soforthilfe
Vorsorge
Hochwasserrisikomanagementzyklus
Hochwasserereignis
Bewätltigung
Auswertung
Regeneration
Auswertung
Obr. 1:
Technická ochrana proti povodním
Stavební prevence a ochrana objektů
Přirozená retence vody
Prevence v územé
Obnova
Pomoc při obnově
Prevence získáním informací
Prevence formou změny chování
Vypracovat nouzový plán
Zajistit cenné věci
Předcházení rizik
Odvracení ohrožení a ochrana před katastrofami
Odvracení ohrožení
Okamžitá pomoc
Prevence
Cyklus zvládání povodňových rizik
Povodňová událost
Zvládání
Vyhodnocení
Regenerace
Vyhodnocení
Akční pole cyklu řízení a zvládání rizik povodní a prioritní komunální možnosti
(vlastní vyobrazení projektu STRIMA, 2014)
Seite 2
3
Snížení expozice pomocí směrného stavebního plánování, zohledňujícího
povodně
3.1. Směrné stavební plánování a záplavové oblasti
Záplavové oblasti představují hlavní odborný nástroj, pomocí kterého lze zajistit odtok
povodně a chránit pravidelně zaplavovaná území před zástavbou. Záplavová území tak
lze vyhlašovat nejen v extravilánech, ale i v územích, pro které jsou zpracovány regulační
plány nebo které patří do intravilánu obce. V záplavových územích platí zásadní zákaz
vymezování nových ploch, určených k zástavbě nebo pro výstavbu nových objektů.
Výstavba a rozšiřování stavebních objektů je přípustné pouze ve výjimečných případech,
které jsou upraveny přísnými výjimkami. To je upraveno zákonem o vodním režimu
(Wasserhaushaltsgesetz) ve spojení se stavebním zákoníkem (Baugesetzbuch).
Vymezení záplavových území je zpravidla spolkovými zeměmi upravováno podle oblastí,
vymezených v mapách povodňového nebezpečí na základě linie stoleté vody.
3.2. Směrné stavební plánování a mapy povodňových ohrožení / rizik
Publikované mapy povodňových ohrožení a rizik představují rozsah povodňových událostí
s častější (zpravidla desetiletá voda), střední (stoletá voda) a vzácnější (extrémní
povodeň) pravděpodobností výskytu. Extrémní povodňové události zpravidla přesahují
záplavové oblasti. Od konce roku 2013 musejí být tyto mapy publikovány v rámci celé EU.
V důsledku toho mají faktický účinek na směrné stavební plánování a to i tehdy, pokud se
konkrétní úpravy a zákazy omezují pouze na záplavová území: úkolem směrného
stavebního plánování obecně je, vytvořit podmínky pro zdravé a bezpečné možnosti
bydlení a práce. Proto musí v procesu plánování zohlednit i informace o rizicích.
3.3. Vytváření nových ploch pro výstavbu
Záplavové oblasti jako oblasti, ve kterých je stavební činnost vyloučena a území
s výskytem extrémních povodní jako informace o stávajícím riziku pro přijetí příslušných
preventivních opatření, mají při vymezování nových území pro zástavbu zásadní význam
(srn. obr. 2).
Seite 3
Extremhochwasser
Mittleres Hochwasserereignis
Hochufer / Grenze der morphologischen Aue
Bauvorsorge
Bauvorsorge / Abwägung
Vorbehaltsgebiet
Gewässer
HW-Schutzanlage (z. B. Deich)
Abflussbereich
Festgesetztes Überschwemmungsgebiet
(Hqextrem Gebiet)
Errichtung baulicher Anlage ist grundsätzlich
unzulässig
Neue Baugebiete sind grundsätzlich untersagt
Vorranggebiet
Geschütztes Gebiet
Bauvorsorge
Bauvorsorge / Abwägung
Vorranggebiet wenn z. B. Deichrückverlegung geplant)
Wasserrecht / Wasserwirtschaft
Baugenehmgigung
Planung / Nachweis
Zulässigkeit
Bauleitplanung
Regionalplanung
Vorbehaltsgebiet
Obr. 2:
Extrémní povodeň
Střední povodňová událost
Břeh / hranice morfologické nivy
Stavební prevence
Stavební prevence / zvažování
Vyhrazená oblast
Vody
Zařízení protipovodňové ochrany (například hráz)
Oblast odtoku
Stanovené záplavové území
Území extrémní povodně
Zřizování stavebních objektů je zásadně nepřípustné
Nové oblasti pro výstavbu jsou zásadně zakázané
Prioritní oblast
Chráněné území
Stavební prevence
Stavební prevence / zvažování
Prioritní oblast, pokud je například plánováno posunutí protipovodňových hrází)
Vodní právo / vodní hospodářství
Stavební povolení
Projekt / doložení
Přípustnost
Směrné stavební plánování
Regionální plánování
Vyhrazená oblast
Akční pole cyklu řízení a zvládání povodňových rizik a prioritní komunální možnosti
(Heiland, 2014, doplněno)
Seite 4
Ve vymezených záplavových oblastech nejsou podle stavebního zákoníku přípustné
žádné nové plochy pro výstavbu, vyplývající z regulačních plánů nebo ostatních předpisů.
Výjimkou jsou směrné stavební plány pro přístavy a loděnice.
Nová území pro výstavbu lze ve vymezených záplavových územích vymezovat pouze ve
velmi omezených případech. Projektanti by měli mít vždy na mysli, že každý nový projekt
v záplavovém území vede k potenciálnímu zvýšení potenciálu škod. I když je možné tyto
škody za určitých okolností pomocí odpovídajících opatření omezit, úplného vyloučení
škod, způsobených povodní, je možné dosáhnout pouze nevyužíváním takovýchto území
pro výstavbu.
3.4. Protipovodňová prevence v rámci procesu směrného stavebního plánování
Při zvažování zájmů urbanismu v rámci směrného stavebního plánování je nutno
zohlednit cíle územního plánování, které jsou územně vymezené pomocí prioritních
oblastí a zásady územního plánování, vymezené vyhrazenými oblastmi. Směrné stavební
plánování je tedy nutno upravit podle cílů a zásad územního plánování a podle prioritních
a vyhrazených oblastí. Cíle územního plánování nelze v tomto procesu „překonat“, tzn. cíl
ochrany proti povodním má v konfliktu s jiným využitím vyšší význam. Zásady územního
plánování mohou být předmětem procesu zvažování, tzn. v případě převažujícího
veřejného zájmu lze zásadu územního plánování překonat. Přizpůsobení záměru cílům a
zásadám územního plánování lze provést například odpovídající úpravou projektu a
opatřeními v projektu (například preventivní opatření).
Věcně správné zvážení aspektů, souvisejících s povodní, vyžaduje především jasný popis
existujících a nových povodňových rizik, možností k zabránění a snížení těchto rizik a
možných následných účinků například na objekty, které se nacházejí dále po toku,
případně zabránění těmto následným účinkům.
Na základě všech dostupných informací, v případě, že odrážejí v dostatečné míře
všechny zájmy, jsou navzájem objektivně zvažovány nároky projektu, sociální a
ekologické zájmy a tím i nutnost prevence povodňových rizik a ochrany proti povodním.
Nebezpečí povodní a ochrana před povodněmi mají při zvažování mimořádnou závažnost
a jsou v závislosti na ohrožení prioritní. Parametry pro toto zvažování mohou být například
analýzy nákladů a užitku na prevenci a nákladů na odstranění důsledků pro různé
alternativy. Je doporučováno, zahrnout do projektu tato fakta včas, aktivně a ve spolupráci
s příslušným orgánem vodního hospodářství. Tyto předpisy pro pořizování směrných
stavebních plánů platí i pro jejich změny, doplnění či rušení.
Seite 5
3.5. Protipovodňová prevence v územním plánu města / obce
Územní plán města nebo obce obsahuje program rozvoje a využití území obce. Ve vztahu
na preventivní ochranu proti povodním je zajištění záplavových oblastí na komunální
úrovni zobrazováno zásadním vymezením, případně upuštěním od vymezení ploch,
určených
k zástavbě.
Aby
bylo
možno
ve
výjimečných
případech
vymezovat
v záplavových oblastech plochy a území, určené k zástavbě, musejí být zájmy ochrany
proti povodním dány i mimo formálně vyhlášené záplavové oblasti již na úrovni územního
plánu obce. Odkaz na následné vyřešení na úrovni regulačního plánu není dostačující.
Možnosti zachycení ochrany proti povodním v územním plánu obce jsou uvedeny v
následující tabulce.
Tabulka: Možnost zobrazení ochrany proti povodním v územním plánu obce
Zobrazení
Plochy, určené k ochraně proti
povodním a úprava odtoku vody
Formy využití záplavových území, která
jsou povodněmi méně zranitelná, ve
formě ploch pro zemědělství, les,
například lužní lesy nebo travní
porosty.
Plochy pro opatření na ochranu a péči
a pro vývoj půdy, přírody a krajiny
Vysvětlení / účel / působnost
Sem patří záplavová území, plochy pro
protipovodňové hráze, příkopy, kanály,
recipienty, retenční území, ve kterých je nutno
zabránit zástavbě
Plochy se specifickým určením pro účely
ochrany proti povodním, například území pro
rozliv povodní, nebo ohrožené oblasti, které
nejsou vhodné pro osídlení.
Pro zamezení budoucích povodňových
událostí je možno využít předpisů z oblasti
ochrany přírody, například pro revitalizaci
vodních toků nebo opatření pro získání
přirozených retenčních prostorů jako
vyrovnávacích opatření.
Úprava
§ 5 odst. 2 č. 7
stavebního zákoníku.
§ 5 odst. 2 č. 9a
stavebního zákoníku; §
5 odst. 2 č. 9b
5 odst. 2 č. 5
5 odst. 2 č. 10
Spolkový zákon o
ochraně přírody
(BNatSchG):
Plochy, vyžadující v případě zástavby specifická stavební opatření proti vnějším vlivům
nebo specifické zajištění stavební povahy proti přírodním živlům by měly být vyznačeny
v územním plánu obce (§ 5 odst. 3 č. 1 stavebního zákoníku). Sem patří i plochy,
ohrožené zaplavením, odtokem vody nebo ledochodem. Takovéto vyznačení však
nezprošťuje povinnosti řádného zvážení podle § 1 odst. 7 stavebního zákoníku.
Především v případech, kdy nelze vyloučit, že předpokládaná ochranná opatření
nemohou zajistit bezpečí obyvatel, je nutno od vymezení ploch a území, určených
k zástavbě, upustit.
Vymezená záplavová území ve smyslu § 76 odst. 2 zákona o vodním hospodářství mají
být do územního plánu obce přesně převzata (§ 5 odst. 4a věta 1 stavební zákoník).
Seite 6
Dosud nevymezená, v mapové formě však zobrazená a předběžně zajištěná záplavová
území ve smyslu § 76 odst. 3 zákona o vodním hospodářství a všechna riziková území ve
smyslu § 76 odst. 1 zákona o vodním hospodářství mají být v územním plánu obce
vyznačena (§ 5 odst. 4a věta 2 stavebního zákoníku). Účelem této úpravy je především
upozornění a informace pro obce a veřejnost o záplavových a rizikových územích.
Úkolem odborných orgánů vodního hospodářství je, předat obcím, provádějících územní
plánování, v rámci projednávání s orgány veřejné správy podle §4 stavebního zákoníku
odpovídající informace tak, aby převzetí a vyznačení bylo provedeno v řádné formě.
Plochy, určené v územním plánu k zástavbě, které jsou podle novějších poznatků
ohrožené povodní, je nutno ze strany obce prověřit. To platí i pro taková území, pro něž
ještě nebylo vydáno stavební povolení nebo regulační plány nebo jiné předpisy a které
leží v dosavadním extravilánu podle § 35 stavebního zákoníku. V některých jednotlivých
případech může být důsledkem nutnost provedení změny územního plánu obce vynětím
nebo zredukováním takového území, určeného k zástavbě, ve smyslu § 1 odst. 3 věta 1
stavebního zákoníku. V souvislosti se zpětvzetím vymezení ploch, určených k zástavbě,
v územním plánu obce je nutno zohlednit skutečnost, že změna územního plánu obce
nesmí způsobit škodu podle §§ 40 a 42 stavebního zákoníku. Stejně tak náhradu škody,
vzniklé ztrátou důvěry podle § 39 stavebního zákoníku, nelze opírat o změny nebo
dodatky územního plánu obce.
3.6. Protipovodňová prevence v regulačním plánu
Regulační plán obsahuje právně závazná ustanovení pro urbanistické uspořádání.
V souvislosti s protipovodňovou ochranou lze v regulačních plánech využít řadu možností
ustanovení. Zda a v jakém rozsahu budou tyto možnosti využity, závisí zčásti na dané
obci. Požadavky na ustanovení však mohou vyplynout i z veřejných zájmů podle § 1 odst.
5 stavebního zákoníku a §1a stavebního zákoníku, dotčených daným projektem a z
povinnosti spravedlivého zvážení dotčených zájmů. Stejně jako v případě územního plánu
obce jsou obsahem regulačního plánu v závislosti na konkrétních okolnostech i vyznačení
a převzetí (§9 odst. 5 – 6a stavebního zákoníku).
Možnosti ustanovení v regulačních plánech pro oblast ochrany proti povodním jsou
uvedeny v následující tabulce.
Seite 7
Tabulka: Možnosti ustanovení v regulačních plánech pro oblast ochrany proti povodním
Ustanovení
Území, určená pro vodní
hospodářství, pro zařízení na
ochranu před povodněmi a pro
regulaci odtoku vody
Území pro zadržování a
vsakování srážek
Plochy pro zemědělství, les,
travní porosty nebo plochy pro
ochranu, péči a rozvoj přírody a
krajiny (s poznámkami k účelu
zadržení nebo vsakování)
Území, jehož zástavbu je nutno
vyloučit a jeho využití
Stanovení výšky zástavby
Stanovení částí pozemků, které
nelze zastavět
Vysvětlení / účel / působnost
Ustanovení, která se bezprostředně týkají
ochrany proti povodním na území obce.
Například protipovodňové hráze, příkopy,
kanály a recipienty atd.
Ustanovení, která pomocí směrného
stavebního plánování s úsporným záborem
ploch a přirozenou infiltrací srážek
preventivně přispívají ke snížení
povodňových rizik.
Centralizovaný systém, kdy je srážková
voda z určitého území odváděna do větší
veřejné retenční nádrže nebo
decentralizovaný systém se soukromými
povrchovými depresemi a plochami zeleně
pro shromažďování, infiltraci a výpar
srážkové vody v místě spadu v území,
určeném k zástavbě.
Pro povodněmi ohrožené plochy lze ve
vhodných případech stanovit, že na jich je
nutno úplně, nebo zčásti vyloučit zástavbu.
Příkladem v extravilánu mohou být
zemědělské plochy, na kterých jsou
v souladu s § 35 odst. 1 stavebního
zákoníku vyloučeny zemědělské stavební
záměry a které tím jsou zajištěny pro účely
vodního hospodářství. Urbanistickými
důvody, které podle §9 odst. 1 č. 10
stavebního zákoníku opravňují takové
ustanovení, mohou být i bezpečnost a zdraví
obyvatelstva.
V případě, kdy je ve výjimečném případě ve
stanoveném záplavovém území nebo jako
výsledek řádného zvážení v nestanoveném
záplavovém území stanoveno území, určené
k zástavbě, lze s ohledem na bezpečnost
budoucích obyvatel stanovit v regulačním
plánu výšku zástavby, například výšku
úrovně podlahy přízemí.
Tímto ustanovením lze ve vhodných
případech vyloučit zástavbu v ohrožených
oblastech.
Úprava
(§ 9 odst. 1 č. 16
stavebního zákoníku).
§ 9 odst. 1 č. 14
stavebního zákoníku; § 9
odst. 1 č. 18a stavebního
zákoníku; § 9 odst. 1 č.
18b stavebního zákoníku;
§ 9 odst. 1 č. 15
stavebního zákoníku; § 9
odst. 1 č. 20 stavebního
zákoníku.
§ 9 odst. 1 č. 10
§ 9 odst. 3 věta 1
Nařízení o možnostech
stavebního využití
pozemku
(Baunutzungsverordnung,
BauNVO
Zjistí-li se poté, co regulační plán vstoupil v platnost, že plochy, které jsou tímto plánem
určeny k zástavbě, jsou vystaveny nebezpečí zaplavení, je obec povinna prověřit
ustanovení svého plánu, především tehdy, pokud se území, určené k zástavbě, nachází v
(nově) stanoveném záplavovém území nebo pokud již prakticky k zaplavení území,
určeného k zástavbě, došlo. V jednotlivém případě může být výsledek tohoto prověření
povinnost obcí, provést změnu regulačního plánu nebo jej zrušit.
Seite 8
V regulačním plánu mají být rovněž vyznačeny plochy, vyžadující v případě zástavby
specifická stavební opatření proti vnějším vlivům nebo specifické zajištění stavební
povahy proti přírodním živlům (§ 9 odst. 5 č. 1 stavebního zákoníku). V jednotlivostech je
odkazováno na ustanovení územního plánu obce. V souladu s ustanoveními pro územní
plán obce mají být i do regulačního plánu přebírána stanovená záplavová území ve
smyslu § 76 odst. 2 zákona o vodním hospodářství a dosud nestanovená, ale zajištěná
záplavová území ve smyslu § 76 odst. 3 zákona o vodním hospodářství a rizikové oblasti
ve smyslu § 73 odst. 1 věta 1 zákona o vodním hospodářství (§9 odst. 6a stavebního
zákoníku).
4
Snížení expozice v rámci stavebního povolení, zohledňujícího riziko
povodní a zajištění provedení stavby, odpovídající nebezpečí výskytu
povodňové události
V územích, které mohou být povodní zaplavena, je nutno při zřizování a rozšiřování
stavebních objektů dbát specifických požadavků. Informace o skutečné postižnosti území
různými intervaly výskytu povodní jsou dostupné ve formě detailních map rizik a ohrožení
na internetových stránkách Saského zemského úřadu pro životní prostředí, zemědělství a
geologii (Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie) nebo na
obcích. V případě pochybností poskytnou obcím další informace nižší orgány vodního
hospodářství.
Na rozdíl od stanovených záplavových území, ve kterých platí shora popsané přísné
požadavky, je výstavba v územích, zaplavovaných teprve v případě extrémních povodní,
v zásadě možná. Nicméně i zde by měla být zohledněna pravidla pro zamezení a snížení
povodňových škod a aspekty zajištění odtoku a zadržení povodně. Při projektování a
výstavbě budov by měla být možnost vzniku povodně zohledněna.
V každém záplavovém území a území, zaplavovaném extrémní povodní, je nutno
prostřednictvím projektování a výstavbou, zohledňující riziko povodní, předcházet
možným škodám.
V úvahu připadají tři strategie:
a) Vyhnutí (mimo rizikové oblasti, výška zástavby / v rizikových oblastech piloty)
b) Odolnost (zamezit vniknutí vody: ochranná zařízení, izolace, uzavírací ventily)
c) Ustoupení (příprava na částečné zatopení, volba stavebních materiálu a
výbava pro zatopení)
Zákon o vodním hospodářství upravuje jednoznačně: „Každá osoba, která může být
postižena povodní, je v rámci svých možností a sil povinna, realizovat vhodná preventivní
Seite 9
opatření na ochranu před negativními důsledky povodní a minimalizaci škod, především
uzpůsobit využití pozemků možným negativním důsledkům pro člověka, životní prostředí
nebo materiální hodnoty, způsobených povodní.“ (zákon o vodním režimu §5 odst. 2 ve
znění z března 2010).Obce mohou být nápomocny, i když to může vést k omezením.
Pokyny, uvedené v následujících částech tohoto materiálu, by měly být orgány,
vydávajícími stavební povolení, vždy předávány stavebníkům nebo architektům ke
zvážení.
4.1. Volba pozemku
Kdo by chtěl stavět, měl by získat detailní informace o zvoleném pozemku a to i o
povodňovém nebezpečí. Tyto informace jsou jednoduše dostupné kliknutím na mapu
povodňových rizik, která poskytuje přesné informace k povodňové situaci daného
pozemku (viz kapitola 3). Na pozemcích, ležících v území, které by bylo zaplaceno
v případě stoleté vody („záplavové území“), je výstavba zakázána.
Současně je vhodné se informovat i sousedů nebo místních obyvatel. Především by měl
být záměr včas konzultován s architektem.
Architekt je povinen se o možném povodňovém nebezpečí v dané lokalitě informovat a
zohlednit jej při projektování a realizaci budovy. V případě, že tuto povinnost nesplní, lze
vůči němu uplatňovat nároky na náhradu škody.
4.2. Projektování a realizace budov
Pokud na nezastavěném nebo již zastavěném pozemku existuje nebezpečí zaplavení
v případě povodně, jsou stavebník a architekt povinni prověřit opatření v oblasti
projektování a realizace budovy, uzpůsobeného povodňovému nebezpečí a zasáhnout,
aby tak předešli možným škodám.
Důležité je, uvědomit si, kudy voda teče:

povrchové vody (vybřežené vodní toky) se mohou do budovy dostat světlíky,
sklepními okénky, vnější stěnou, dveřmi nebo okny.

Podzemní voda, jejíž hladina může být v případě povodně zvýšená, může vnikat
stěnami sklepa nebo podlahou sklepa, ale i netěsnými vstupy inženýrských sítí,
jako jsou potrubí nebo kabely.

Může dojít k akumulaci vody v kanalizaci, která do budovy může vniknout
sanitárními instalacemi (záchody, sprchy atd.).

Přívalové srážky mohou vést k ucpání kanálů a nahromadění vody na vnějších
plochách a nádvořích, ale i k erozi, odplavení nezpevněných ploch až po transport
splavenin a řícení skal.
Seite 10
Pro zamezení vzniku škod v důsledku povodně jsou vhodné shora uvedené tři strategie:
vyhnutí, odolnost, ustoupení.
Intelligent: Ausweichen
Aufwändig: Widerstehen
Manchmal nötig: Nachgaben
Obr. 3:
Inteligentní: vyhnutí
Nákladné: odolnost
Někdy je nutné: ustoupit
Strategie stavební prevence (z: WBW / INFRASTRUKTUR & UMWELT:
Hochwasserrisikobewusstes Planen und Bauen, (Projektování a výstavba
s vědomím povodní) 2014)
Inteligentní: vyhnutí
Vyhnutí je zákonem předepsaná první volba pro zamezení rizika. V zákonem vymezených
záplavových oblastech je nová zástavba zásadně nepřípustná. Lze jí povolit pouze ve
výjimečných případech, není-li vyhnutí možné a je-li použita strategie „Odolnost“ nebo
„Ustoupení“.
Strategie „Vyhnutí“ je zaměřena na umístění budov nebo alespoň jednotlivých forem
využití, které jsou citlivé na povodně, mimo ohroženou oblast:

vyhledat lokalitu mimo ohroženou oblast

upravit výšku zástavby, například nastavením budov nebo nasypáním terénu

upuštění od sklepních prostorů

umístění forem využití, citlivých na vodu, do vyšších podlaží. Sem patří topení a
rozvodné skříně elektrické energie.
B) Nákladné: odolnost
V případě této strategie jde o zamezení proniknutí vody do budov, které se nacházejí
uvnitř rizikového území. K tomu je nutno realizovat opatření stavební povahy, v případě
stávajících budov je nutno tato opatření realizovat dodatečně.
Seite 11
Strategie „Odolnost“ vyžaduje koordinovaný balíček opatření. Celá koncepce musí být
odladěná, protože jednotlivá opatření často bezpečnost pouze předstírají a celá budova je
pak spíše zranitelnější.
Opatření na ochranu proti povrchové vodě (vody z vybřežených vodotečí):

instalace zábran v exteriérech pro zamezení proudění vody k budově (smysluplné
pouze tehdy, pokud do budovy nemůže pronikat ani podzemní voda, ani voda z
kanalizace).
Je nutno ověřit výšku, do jaké tyto zábrany mohou svojí ochranou funkci plnit a
zda fungují spolehlivě. Toto opatření je nutno v každém případě kombinovat
s izolací budovy; v případě, kdy se uživatelé budovy spoléhají pouze na
protipovodňovou zábranu (hráz) a vycházejí z toho, že jich budova zůstane „v
suchu“, může mít protržení protipovodňové hráze nebo selhání zábrany zničující
důsledky. Možné jsou stacionární, zčásti mobilní nebo mobilní protipovodňové
zábrany nebo bariéry, jako jsou například pytle s pískem.

Izolace budovy:
-
izolační omítka (například cementová omítka)
-
okna a dveře, odolné vůči tlaku vody
-
izolační systémy pro prostupy ve stěnách
-
Uzavření otvorů budovy v případě rizika povodně pomocí hradidel, vodotěsných
přepážek nebo pytlů s pískem. U tohoto opatření musí být zajištěna jejich odborná
instalace v případě nebezpečí povodně během lhůty včasného varování.
Opatření na ochranu proti podzemní vodě:

„Vodotěsná vana“ podle směrnice „Nepropustné betonové objekty“
(Wasserundurchlässige Bauwerke aus Beton) Německého výboru pro železobeton
(Deutscher Ausschusses für Stahlbeton) To znamená, že vnější stěny a deska
podlahy musejí být vybudovány z nepropustného betonu.

„Černá vana“ podle normy DIN 18195-6 (12/2011)m část 9. Část budovy, která se
nachází v zemi, je izolována pomocí živičné vrstvy nebo umělohmotnými fóliemi.
Opatření na ochranu proti vodě z kanalizace:

úroveň akumulace vody nad linií povodně.

zabudování uzavíracích šoupat a klapek proti vzduté vodě (s revizní šachtou)

instalace čerpacího zařízení s tlakovým vedením nad linií povodně.
Seite 12
Opatření proti vztlaku vody:
v případě strategie „Odolnost“ je v každém případě nutno zamezit tomu, aby došlu ke
vzdouvání budovy. Zamezit vzdouvání budovy lze buď vlastní vahou budovy nebo
dodatečným založením, například dodatečnou instalací desky z těžkého betonu,
zakrytím podzemních částí budovy zeminou nebo pomocí vertikálního ukotvení pomocí
kotev nebo pilotů. I stavební části, jako jsou izolační materiály, vykazují zvýšený vztlak
a mohou přispět ke vzdouvání stavebních částí. Je nutno buď zamezit jejich použití
nebo je zajistit. Pokud to nestačí, je nutno zvažovat částečné zaplavení budovy.
Opatření proti podemletí:
pokud se budova nachází uvnitř proudění povodně, hrozí podemletí základů. Tomu lze
zabránit, pokud se hrana základů nachází alespoň jeden metr pod očekávanou
základnou eroze.
Někdy je však nutné: ustoupit
V případě této strategie je nutno se smířit s tím, že za určitých okolností dojde k zaplavení
budovy. Toto opatření připadá v úvahu například tehdy, pokud je zaplavení velmi
nepravděpodobné, například pokud by k němu došlo pouze v případě extrémní povodně.
Tato strategie je někdy smysluplná i tehdy, pokud není budova postavená nově, ale je-li
pouze přestavěná, případně rozšířená. V závislosti na koncepci využití je však nutno před
vlastní povodní přijmout odpovídající opatření (například vyklidit místnosti). Důležitou
součástí této strategie je:

volba vhodných stavebních materiálů. To se týká všech materiálů, které mohou
přijít do styku s vodou: vnější a vnitřní stěny, stropy, podlahy, dveře a okna (viz
obr. 4).

I v případě materiálů, které jsou vůči povodním odolné, je nutno po povodni
provést intenzivní vysušení, aby se zabránilo vzniku škod a plísní. Tato opatření
by měla být plánována již před povodní. Měli by být známí odpovídající
poskytovatelé služeb, aby bylo možno se po povodni pokud možno rychle a bez
trvalých škod vrátit opět „ do normálu“.

Využití místností, uzpůsobené povodním: místnosti, ohrožené povodní, musí být
možno v případě povodňového nebezpečí rychle vyklidit, nebo musejí být
vybaveny nábytkem, který nemůže být vodou poškozen. Aby bylo možno tyto
místnosti v případě povodně skutečně vyklidit, měla by být potřebná opatření a
úkoly upraveny a nacvičeny v rámci nouzového plánu. Inventář, citlivý na vodu,
jako jsou počítačové sestavy nebo čalouněný nábytek, je lepší od začátku umístit
do pater, které jsou před povodní bezpečná.
Seite 13

Upravená elektroinstalace: elektrické zásuvky a elektrické vedení by mělo být
instalováno nad nejvyšší hranicí povodně nebo musí existovat možnost jej
jednoduše vypnout.

Topení: pokud možno nevyužívat jako palivo topný olej. Pokud to není možné,
musí být nádrž na olej odolná proti tlaku vody a zajištěna proti vzdutí. Obecně je
smysluplné instalovat topení mimo rizikovou oblast, tedy ne ve sklepě, ale
v některém z vyšších pater nebo pod střechou („vyhnutí“).
Seite 14
Gewerk
Baustoff oder Ausführungsform
Widerstandsfähigkeit gegenWassereinwirkung
Část stavby
Stavební hmota nebo forma provedení
Odolnost vůči působení vody
Seite 15
Baustoffe
Kalk
Gips
Zement
gebrannte Baustoffe (je nach Art)
Lehm (je nach Einwirkzeit)
Steinzeugwaren
Bitumen (Anstrich und Bahnen)
Metalle (je nach Art)
Holz (je nach Art)
Textilien
Saugende Materialien
Bodenplatte
wasserdurchlässiger Beton
Bodenaufbau
Estrich
Holzbalken
Bodenbelag
Naturstein (Granit, Dolomit)
Sandstein
Marmor
Kunststein
Fliesen (je nach Art)
Epoxydharzoberflächen
Parkett / Laminat
Holzpflaster
Massivholz
Kork
textile Beläge (Teppich, Teppichboden)
Linoleum
Wände
Kalksandsteine
gebrannte Vollziegel
Hochlochziegel
Klinker
Beton
Gasbeton
leichte Trennwände (Gipsplatten)
Holz (Bretter, Spanplatten, Gefache)
Glasbausteine
Außenhaut
mineralische Putze (Zement, hydr. Kalk)
Verblendmauerwerk mit Luftschicht
Steinzeugfliesen
wasserabeweisende Dämmung
Kunststoffsockel
Faserzemementplattten
Faserdämmstoffe
Putz
mineralischer Zementputz
Kalkputz (hydraulische Kalke)
Gipsputze
Spezialputze (hydrophobiert)
Stavební hmoty
Vápno
Sádra
Cement
Pálené stavební hmoty (v závislosti na druhu)
Jíl (v závislosti na době expozice)
Kamenina
Asfalt (nátěr a pásy)
Kovy (v závislosti na druhu)
Dřevo (v závislosti na druhu)
Textil
Savé materiály
Podlahová deska
Vodopropustný beton
Konstrukce podlahy
Potěr
Dřevné trámy
Podlahová krytina
Přírodní kámen (žula, dolomit)
Pískovec
Mramor
Umělý kámen
Dlaždice (v zásvislosti na druhu)
Povrchy z epoxidových pryksyřic
Parkety / laminát
Dřevná dlažba
Masivní dřevo
Korek
Textilní krytina (koberec)
Linoleum
Stěny
Vápenné pískovce
Pálené plné cihly
Příčně děrované cihly
Kabřinec
Beton
Pórobeton
Lehké dělící příčky (sádrové desky)
Dřevo (prkna, dřevotřísková deska)
Skleněné tvárnice
Vnější fasáda
Minerální omítky (cement, hydroskopické vápno)
Lícové zdivo s vrstvou vzduchu
Dlažba z kameniny
Vodoodpudivá izolace
Umělohmotný sokl
Eternitové desky
Měkké vláknité materiály
Omítka
Minerální cementová omítka
Vápenná omítka (hydraulické vápno)
Sádrová omítka
Speciální omítky (hydrofobované)
Seite 16
Kunstharzputze
Anstrich
Mineralfarben
Kalkanstrich
Dispersionsanstrich
Wandverkleidung
Tapeten
Fliesen (je nach Art)
Holz
Textilien
Gipskartonplatten
Kork
Fenster
Holz (je nach Art)
Kunstoff
Aluminium
verzinkter Stahl
Fensterbänke
Marmor
sonstiger Naturstein (wie Granit)
Holz (je nach Art)
beschichtetes Aluminium und Metall
Sandstein
Schiefer
Türen
Holzzargen
Metallzargen
Holztüren
Edelstahltüren
Treppen
Beton
Holz
verzinkte Stahlkonstruktion
Massivtreppen aus Natursttein
gut geeignet
mäßig geeingnet
ungeeignet
Obr. 4:
Umělé pryskyřičné omítky
Nátěr
Minerální barvy
Vápenný nátěr
Dispersní nátěr
Obložení stěn
Tapety
Dlaždice (v zásvislosti na druhu)
Dřevo
Textil
Sádrokartonové desky
Korek
okna
Plast
Hliník
Pozinkovaná ocel
Parapety
Mramor
Jiný přírodní kámen (jako například žula)
Vrstvené hliník nebo kov
Pískovec
Břidlice
Dvěře
Dřevěná zárubeň
Kovová zárubeň
Dřevěné dveře
Ocelové dveře
Schody
Beton
Dřevo
Pozinkovaná ocelová konstrukce
Masivní schodiště z přírodního kamene
Vhodné
Méně vhodné
Nevhodné
Vhodnost různých stavebních materiálů pro výstavu, uzpůsobenou povodním
(zdroj: Slabikář povodní (Hochwasserschutzfibel), vydaná Spolkovým
ministerstvem dopravy, stavebnictví a rozvoje měst)
Seite 17
5
Souhrnný checklist pro obce
Jako podpora obcím při řešení otázek, zda stavební záměr odpovídá požadavkům na
projektování a výstavbu, uzpůsobené povodním, či ne, lze pro první orientaci využít
následný seznam. Další možnosti pro ověření výstavby, zohledňující riziko povodní,
obsahuje například systém povodňového pasu (viz www.hochwasser-pass.de).
Seite 18
CHECKLIST VYHLEDÁNÍ LOKALIT, VÝVOJ PROJEKTU A PROJEKTOVÁNÍ
BUDOV, ZOHLEDŇUJÍCÍ RIZIKO POVODNÍ 1
Jaké je riziko povodně na pozemku?

V jaké výši (nad hranou terénu, nadmořská výška) by stála voda v případě různých
scénářů povodní (stoletá voda, extrémní povodeň)?
Informujte se pomocí mapy povodňových rizik (viz kapitola 3).Teprve po této
informaci je možno přizpůsobit stavbu povodním. Do průřezu Vašeho pozemku a
Vaší budovy vyznačte dostupné hladiny povodní a vyhodnoťte situaci.

Z jakého intervalu výskytu povodně ve svém stavebním projektu vycházíte
(návrhová povodeň)? Budovu můžete chránit například proti stoleté vodě. Jistotu
bude mít tehdy, pokud se Váš stavební záměr bude orientovat podle extrémní
povodně.

Jak vysoko může vystoupat podzemní voda na Vašem pozemku? Vyznačte i toto
do Vašeho průřezu.

Existuje nebezpečí pronikající vodou?

Existuje nebezpečí vodou, pronikající z kanalizace?
Jakou strategii výstavby, zohledňující riziko povodní, jste zvolili?


1 VYHNUTÍ

Vyhledejte v lokalitě nebo na pozemku místo, na kterém se povodně nevyskytují.

Nastavení budov nad linii návrhové povodně (dutý prostor pod budovou bude
v případě povodně zaplaven)

Upuštění od sklepních prostorů

Umístění forem využití, citlivých na vodu, do vyšších podlaží.

(ohrožená podlaží zaizolovat nebo připravit na zaplavení).
2. ODOLNOST
proti pronikající povrchové vodě:

Instalace zábrany v exteriéru.

Izolace budovy:
o
1
Uzavření otvorů, které nejsou potřeba
In Anlehnung an: Striffler+Striffler Architekten / INFRASTRUKTUR & UMWELT Professor Böhm und Partner: Hochwasser-risiko-bewusst planen und bauen - Entwicklungen | Konzepte | Instrumente (Druck in Vorbereitung)
Seite 19
o
Systémy hradidel pro nutné otvory (v ohrožené oblasti by otvory měly být
co nejmenší)
o
Vodotěsné přepážky s profilovou izolací
o
Izolační omítka
proti pronikající podzemní vodě:

Sklepy jsou provedeny jako vana, s vnějšímu stěnami, odolnými vůči tlaku vody

Sklepy jsou provedeny jako černá vana, s vnějšími stěnami, odolnými vůči tlaku
vody
proti pronikání vody z kanalizace:

Úroveň akumulace se nachází nad linií návrhové povodně

Zabudování uzavíracích šoupat a / nebo klapek proti vzduté vodě

Zabudování čerpacího zařízení s dopravní výškou a tlakovým potrubím nad linií
návrhové povodně (prevence před selháním čerpacího zařízení“ nezávislé
zásobení energií, redundance)
Je budova zajištěna proti vzdouvání a podemletí?
Budova je před nebezpečím vzdutí během výstavby a po dokončení zajištěna:

hmotností vlastní stavby?

dodatečným zatížením budovy?

zaplavením?

jiná opatření: __________________
Jsou jednotlivé stavební části zvláště ohroženy vzdutím?

Zajištění izolačních desek?

Zajištění samostatných částí budovy?
Ochrana proti podemletí základů

není nutná z důvodů dostatečné vzdálenosti od proudění povodně?

je zajištěna polohou spodní hrany základů minimálně 1 m pod očekávanou
erozní základnou?
Seite 20

je zajištěna jinými opatřeními: __________________ ?


3 Ustoupit

Jaké části budov budou v případě povodně, odpovídající návrhové povodni, cíleně
zatopeny?

Je definován okamžik, případně stav vody, při kterém dojde k zatopení? Je
stanovena pravomoc pro rozhodnutí o zatopení?

Byly na těchto částech budovy použity pouze stavební hmoty, odolné vůči povodni,
podle tabulky „Vhodnost různých stavebních materiálů pro výstavu, uzpůsobenou
povodním“ (viz obr. 4)?

Umožňuje využití odpovídajících částí budovy zatopení, aniž by došlo ke vzniku
nevratných škod?

Je zajištěno včasné vyklizení částí budovy, určených k zatopení (plán vyklizení se
seznamem osob, opatření pro snadné vyklizení, místo pro uložení, kompetence
pro rozhodnutí o vyklizení atd.)?
Topení
Pokud možno by neměl být instalován způsob vytápění topným olejem!
Je-li však přesto jako palivo upřednostňován topný olej:

Nachází se systém topení a nádrž na olej nad návrhovou povodní?

Je povolena instalace nádrže na olej v záplavových územích?

Je nádrž na olej zajištěna proti vzdutí?

Jsou přípojky a ventilační otvory nádrže vodotěsné?

Nacházejí se místa pro ventilaci nádrže na olej nad návrhovou povodní?

Jsou všechna zařízení pro uzavření v případě povodně snadno přístupná?
Je-li předpokládáno nebo instalováno plynové topení:

Nachází se plynová přípojka nad návrhovou povodní?

Jsou všechna zařízení pro uzavření v případě povodně snadno přístupná?

Je plynový kotel instalován v poschodí budovy, které není postiženo povodní nebo
v části budovy, odolné tlaku vody?
Seite 21
Elektrická zařízení

Je rozvaděč instalován v horním patře?

Nachází se veškerá elektroinstalace nad výškou návrhové povodně?

Pokud to není možné: Lze elektrické obvody, nacházející se pod výškou návrhové
povodně, samostatně vypnout? Jsou zařízení pro vypnutí v případě povodně
snadno přístupná?

Je zajištěn provoz důležitých přístrojů (čerpadla, nouzové osvětlení, lékařské
přístroje) při povodni v případě vypnutí elektrického proudu?
Zařízení pro zásobování vodou a odvádění odpadních vod

Jsou zařízení pro odvádění odpadních vod provedena s uzavíratelným zakrytím
šachet, zamezující pronikání dešťové vody a uzpůsobené pro případ povodně?

V případě zásobování vodou z vlastní studny: Je v případě zaplavení zařízení
chráněno před proniknutím choroboplodných zárodků?
Seite 22
Zdroje a zákonné předpisy
BauGB: Baugesetzbuch vom 23. September 2004 (BGBl. I S. 2414), zuletzt geändert am 22. Juli
2011 (BGBl. I S. 1509)
BauNVO: Baunutzungsverordnung vom 23. Januar 1990 (BGBl. I S. 132), zuletzt geändert am 11.
Juni 2013 (BGBl. I S. 1548)
BMVBS - Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung (2011): Hochwasserschutzfibel - Objektschutz und bauliche Vorsorge, Berlin, 3. Auflage
DWA - Deutsche Vereinigung für Wasserwirtschaft, Abwasser und Abfall e. V. (2014): DWA Merkblatt-M 553: Hochwasserangepasstes Planen und Bauen (Entwurf, "Gelbdruck" von Nov. 2014)
EG (2007): Richtlinie 2007/60/EG des europäischen Parlaments und Rates vom 23. Oktober 2007
über die Bewertung und das Management von Hochwasserrisiken, HWRM-RL
Friedeheim, L., Heiland, P. (2013): Zwischen EU-Erfordernissen und und praktischem Nutzen:
HWRM-Planung in Nordrhein-Westfalen; in: Wasserwirtschaft 11/2013; S. 46-49
Haupter, B., Heiland, P. (2011): Hochwassergerechte Stadtplanung – Aktuelle Aufgaben vor europäischem Hintergrund; PlanerIn - Vereinigung der Stadt-, Regional- und Landesplaner, Heft 32011, S. 23-26
Haupter, B., Heiland, P., Greis, S. (2011): Maßnahmen zur Anpassung an den Klimawandel – Regionale Umsetzung durch transnationale Zusammenarbeit; in: Frommer, Buchholz, Böhm (Hrsg.):
Anpassung an den Klimawandel – regional umsetzen! – Ansätze zur Climate Adaptation Governance unter der Lupe, S. 239 – 257; München 2011
Heiland, P. (2014): Nichtwissen gilt nicht mehr; in: LandInForm, Magazin für Ländliche Räume
4.2013, (Interview), S. 17
Heiland, P. (2014): Raumplanung in Hochwasserrisikogebieten – Risikominderung durch Maßnahmen der Regional- und Bauleitplanung; in: Korrespondenz Wasserwirtschaft (KW) 2014 (7) Nr.
8, S. 462-468
LAWA - Länderarbeitsgemeinschaft Wasser (1995): Leitlinien für einen zukunftsweisenden Hochwasserschutz: Hochwasser – Ursachen und Konsequenzen. August 1995
LAWA ARGE Bau - Bund/Länder-Arbeitsgemeinschaft Wasser, Arbeitsgemeinschaft Bau (2010):
Handlungsanleitung für den Einsatz rechtlicher und technischer Instrumente zum Hochwasserschutz in der Raumordnung, in der Bauleitplanung und bei der Zulassung von Einzelbauvorhaben,
Fassung gemäß Beschlussfassung AR und AH. Stand: 26.08.2010
Müller, Uwe (2010): Hochwasserrisikomanagement – Theorie und Praxis. Vieweg + Teubner Verlag, Wiesbaden
Pennekamp, S., Heiland, P. (2012): Hochwasserrisikomanagementplanung in Hessen – am Beispiel Schwarzbach / Taunus; in: Hochwasser – Kalkulierbares Risiko, 10. Hochwasserschutzforum
in der Metropolregion Rhein-Neckar; S. 5-16
ROG Raumordnungsgesetz vom 22. Dezember 2008 (BGBl. I S. 2986), zuletzt geändert am 31.
Juli 2009 (BGBl. I S. 2585)
WBW Fortbildungsgesellschaft / INFRASTRUKTUR & UMWELT / Striffler+Striffler (2014): Hochwasser-Risiko-bewusst Planen und Bauen, Karlsruhe 2014
WHG: Wasserhaushaltsgesetz vom 31. Juli 2009 (BGBl. I S. 2585), zuletzt geändert am 7. August
2013 (BGBl. I S. 3154)
Seite 23

Návrh opatření pro územní a stavební plánování v obcích

Transkript

Podobné dokumenty

Model: KORIN IP 23

Dopravni prostředky

Neurergus crocatus

certifikáty Bezpečnostní list solární kapaliny

Usnesení-odložení podání