Typy programů - iVyucovani.cz

Informačn• technologie – 1.ročn•k ANOA
Typy programů










Operačn• syst„m (Windows, Linux, Unix,…..)
Nadstavbov• programy:
Manažery (Salamander, Win commander, Explorer) – obslužn• programy
Kancel„řsk• „bal‡ky“
MS Office (Excel, Word, Power Point, Access, Outlook)
Open Office
Textov• editory
Tabulkov• programy (tabulky, v‰počty, grafy)
Datab„zov• programy (evidence, tř‡děn‡ a v‰běr dat)
Grafick• programy (prezentačn‡, vektorov•, rastrov•)
Programovac‡ jazyky (vytv„řen‡ programů, skriptů)
Speci„ln‡
1
Informačn• technologie – 1.ročn•k ANOA
Organizace dat na disku
Data

jak„koliv informace
Soubor



nejmenš‡ organizačn‡ jednotka na disku
nositel informace
vznik„ při uložen‡ dat na disk
Složka = adres•ř


slouž‡ k udržen‡ poř„dku na disku
obsahuje soubory a podsložky
Zdroj: Informatika pro ZŠ
2
Informačn• technologie – 1.ročn•k ANOA
Z•stupce

mal‰ soubor, kter‰ ukazuje cestu k zadan•mu objektu (složka nebo soubor)
N•zev souboru.přƒpona



př‡pona ud„v„ typ souboru
exe, com, bat,... př‡pony programů - spustiteln‰ch souborů
doc, xls, jpg, bmp, mp3,...soubory můžeme otevř‡t jen v př‡slušn‰ch programech
např.: Word, Excel, Picture manager
Asociace

přidružen‡ př‡pony k určit•mu programu

zmenšen‡ souboru
jpg, mp3, mpeg, ...(zvukov•, obrazov• soubory)
rar, zip,...
Komprimace
ztr„tov„
bezztr„tov„
Atributy objektu
(souboru, složky)




archivačn‡
pouze pro čten‡
skryt‰
syst•mov‰
3
Informačn• technologie – 1.ročn•k ANOA
Komprimace dat
Hlavn‡m •kolem při komprimaci (balen‡) dat je zmenšen‡ objemu dat před jejich uložen‡m
nebo přenosem. Dosahuje se toho různ‰mi komprimačn‡mi postupy. Většinou jsou vyhled„ny
často se vyskytuj‡c‡ skupiny znaků a těm je přiřazen kr„tk‰ bin„rn‡ k•d, zat‡mco zř‡dka se
vyskytuj‡c‡ znaky maj‡ přiřazen k•d delš‡. Ve v‰sledku se t‡m celkov„ velikost souboru
zmenš‡. Komprimačn‡ programy však tak• pln‡ dalš‡ •koly:



spojen‡ větš‡ho množstv‡ mal‰ch souborů do jedin•ho souboru
rozdělen‡ velk•ho souboru na č„sti tak, aby se jednotliv• č„sti vešly např‡klad na
disketu
ochrana dat heslem
Komprimovan„ data jsou uložena v souboru, kter•mu se ř‡k„ archiv. Podle použit•ho
komprimačn‡ho programu může m‡t archiv různ• př‡pony (zip, arj, rar, cab aj.). Pokud
chceme s komprimovan‰mi daty norm„lně pracovat, mus‡me je dekomprimovat (rozbalit).
Archiv může b‰t vytvořen jako samorozbalovac‡ (s př‡ponou exe) nebo pro jeho rozbalen‡
mus‡me použ‡t komprimačn‡ program.
4
Informačn• technologie – 1.ročn•k ANOA


Ztr„tov„ komprese – při kompresi jsou někter• informace nen„vratně ztraceny a nelze
je zpět rekonstruovat. Použ‡v„ se tam, kde je možn• ztr„tu někter‰ch informac‡
tolerovat a kde nev‰hoda určit•ho zkreslen‡ je bohatě vyv„žena velmi v‰znamn‰m
zmenšen‡m souboru. Použ‡v„ se pro kompresi zvuku a obrazu (videa), při jejichž
vn‡m„n‡ si člověk chyběj‡c‡ch •dajů nevšimne nebo si je dok„že domyslet (do určit•
m‡ry).
Bezeztr„tov„ komprese – obvykle nen‡ tak •činn„ jako ztr„tov„ komprese dat. Velkou
v‰hodou je, že komprimovan‰ soubor lze opačn‰m postupem rekonstruovat do
původn‡ podoby. To je nutn„ podm‡nka při přen„šen‡ poč‡tačov‰ch dat, v‰sledků
měřen‡, textu apod., kde by ztr„ta i jedin•ho znaku mohla znamenat nen„vratn•
poškozen‡ souboru.
Použit‰ zdroj:
http://www.gvp.cz/local/new/ucebnice/Vyptech/windows/komprimace.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Komprese_dat
5
Informačn• technologie – 1.ročn•k ANOA
Ochrana dat – z…lohov…n•
Pln… z…loha
+ Každ„ pln„ z„loha je samostatn„ a nez„visl„
- Pln„ z„loha zabere nejv‡ce m‡sta
Inkrement…ln• z…loha (př•růstkov… z…loha)
+ Inkrement„ln‡ z„lohy zab‡raj‡ minimum m‡sta. Inkrem. z„loha zaznamen„v„ změny, kter•
proběhly od předchoz‡ inkrem. z„lohy.
- Pro obnovu je potřeba m‡t k dispozici cel‰ řetězec z„loh
- Pokud je jedna inkrement„ln‡ z„loha poškozena, pak nen‡ možno obnovit ani z„lohy
n„sleduj‡c‡ za touto poškozenou z„lohou
Diferenci…ln• z…loha (rozd•lov… z…loha)
Diferenci„ln‡ z„lohy nezab‡raj‡ př‡liš m‡sta. Diferenci„ln‡ z„loha zaznamen„v„ změny, kter•
proběhly od pln• z„lohy.
Pro obnovu je potřeba m‡t př‡slušnou Diferenci„ln‡ a plnou z„lohu. Diferenci„ln‡ z„lohy
nejsou na sobě z„visl•.
Pokud dojde k poškozen‡ někter• z diferenci„ln‡ch z„loh, nem„ to vliv na ž„dnou jinou
diferenci„ln‡ z„lohu.
Obr.: Sch„ma různ‡ch typů z…lohov…n•
Všimněte si pros‡m, na obr„zku, že pokud je poškozena př‡růstkov„ z„loha č. 2, tak nen‡
možn• obnovit ani př‡růstkovou z„lohu č. 3. Naproti tomu, pokud je poškozena rozd‡lov„
z„loha č. 2. nem„ toto ž„dn‰ vliv na ostatn‡ rozd‡lov• z„lohy
Zdroj: http://www.acronis.cz/kb/diferencialni-zaloha/
6
Informačn• technologie – 1.ročn•k ANOA
Možnosti z…lohov…n•


kop‡rov„n‡
použit‡ speci„ln‡ch programů
o souč„st syst•mu Windows (TentoPoč‡tač>prav„ myš na C:> Vlastnosti>N„stroje)
o extern‡ programy (CobianBackup, Comodo Backup , MozBackup , DriverMax ,.......)
7
Informačn• technologie – 1.ročn•k ANOA
Autorsk„ pr…vo
Autorsk„ pr…vo (anglicky označov„no jako copyright) je odvětv‡ pr„va, kter• popisuje
n„roky tvůrců tzv. „autorsk‰ch děl“, tzn. spisovatele, hudebn‡ky, filmaře, program„tory apod.
na ochranu před nespravedliv‰m využ‡v„n‡m jejich tvorby. Prostřednictv‡m autorsk•ho pr„va
poskytuje st„t po jistou omezenou dobu autorům v‰lučnou možnost rozhodnout o někter‰ch
aspektech využ‡v„n‡ jejich děl. Autorsk• pr„vo je souč„st‡ tzv. duševn‡ho vlastnictv‡.
Autorsk• pr„vo je v Česku upraveno autorsk‰m z„konem (z„kon č. 121/2000 Sb. ve zněn‡
pozdějš‡ch novelizac‡), v mezin„rodn‡m pr„vu je z„kladem několik mezin„rodn‡ch •mluv,
hlavně tzv. Bernsk€ •mluva z roku 1886 a Všeobecn€ •mluva o autorskƒm pr€vu uzavřen„ v
Ženevě v roce 1952. Pro podporu •cty k duševn‡mu vlastnictv‡ vznikla v roce 1967 Světov„
organizace duševn‡ho vlastnictv‡ (World Intellectual Property Organization, WIPO).
Fakt, že dan• d‡lo je chr„něn‰m autorsk‰m d‡lem, se často signalizuje symbolem ‰
n„sledovan‰m rokem a jm•nem autora. Tento symbol m„ však v Česku (i ve většině jin‰ch
zem‡) pouze ryze informativn‡ v‰znam – d‡lo je plně chr„něno i tehdy, nen‡-li to na něm nijak
uvedeno.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie
8
Informačn• technologie – 1.ročn•k ANOA
Čtyři nejběžnějš• typy softwarov„ kriminality
1.Kop•rov…n• koncov‡mi uživateli
Obyčejn•, nelicencovan• kop‡rov„n‡ jednotlivci nebo podniky. Nebo v př‡padě objemov‰ch
(volume) licenc‡ to může znamenat uveden‡ menš‡ho počtu poč‡tačů, na kter• je software
instalov„n.
2.Instalov…n• na pevn„ disky
Praktikov„no nepoctiv‰mi v‰robci poč‡tačů, kteř‡ prod„vaj‡ PC s předem nainstalovan‰m
neleg„ln‡m softwarem. Dealeři použ‡vaj‡ jednu leg„lně z‡skanou kopii protipr„vně pro
instalaci na mnoha poč‡tač‡ch. Disky a dokumentace často chyb‡ nebo jsou nekompletn‡.
Zde je třeba zdůraznit, že jen jedin„ neleg„lně nainstalovan„ č„st operačn‡ho syst•mu (jako
např‡klad soubory IO.sys, MSDOS.sys či COMMAND.com) je porušen‡m z„kona a
neleg„ln‡ instalac‡ softwaru na pevn‰ disk. Někdy jsou nelicencovan‰m softwarem padělan„
m•dia nebo dokumentace, kter• se pak dod„vaj‡ koncov‰m uživatelům, kteř‡ si nejsou
vědomi neleg„ln‡ho původu softwaru.
3.Paděl…n•
Softwarov„ kriminalita ve velk•m měř‡tku, kdy je software a jeho balen‡ neleg„lně
rozmnožov„no - často organizovan‰mi krimin„ln‡mi skupinami - a pak redistribuov„no jako
•dajně leg„ln‡ produkt.
4.Falešn„ kan…ly
Software distribuovan‰ jako speci„ln‡ zlevněn• licence - z„kazn‡kům nakupuj‡c‡m ve
velk•m množstv‡, v‰robcům poč‡tačů nebo akademick‰m instituc‡m - kter‰ je pak
redistribuov„n dalš‡m uživatelům, kteř‡ tyto licence nevlastn‡ nebo pro ně nejsou
kvalifikov„ni.
http://www.microsoft.com/cze/piratstvi/kriminalita/typy.mspx
9