Odůvodnění ÚP Jablunkov

Transkript

ÚZEMNÍ PLÁN
JABLUNKOV
II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
PROJEKT BYL SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE,
EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
http://www.strukturalni-fondy.cz/iop
URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s.r.o.
2015
OBSAH ÚP JABLUNKOV
I.
ÚP JABLUNKOV
I.A. TEXTOVÁ ČÁST (včetně doplňujících tabulek a schémat)
I.B. GRAFICKÁ ČÁST
I.B.a)
Výkres základního členění území
1 : 5 000
I.B.b)
Hlavní výkres
1 : 5 000
I.B.b.1) Hlavní výkres – Urbanistická koncepce
I.B.b.2) Koncepce dopravy a technické infrastruktury
I.B.c)
II.
Výkres veřejně prospěšných staveb
1 : 5 000
ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV
II.A. TEXTOVÁ ČÁST (včetně doplňujících tabulek a schémat)
II.B. GRAFICKÁ ČÁST
II.B.a) Koordinační výkres
1 : 5 000
II.B.b) Výkres širších vztahů
1 : 100 000
II.B.c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
1 : 5 000
II.B.d) Doplňující výkresy
1 : 5 000
II.B.d.1) Výkres dopravy
II.B.d.2) Výkres vodního hospodářství
II.B.d.3) Výkres energetiky, spojů
III.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU
NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Přílohy:
-
POSOUZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU JABLUNKOV DLE ZÁK. Č. 100/2001 Sb.
VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU JABLUNKOV NA EVROPSKY
VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTACÍ OBLASTI
II. ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV
Obsah textové části
II.
II.A.
ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV – TEXTOVÁ ČÁST
OBSAH DOKUMENTACE
strana:
II.A.a) POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU .....................................................................................1
II.A.b) SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE
A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM .................................................5
A.b.1)
A.b.2)
VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE .............................................. 5
VYHODNOCENÍ SOULADU SE ZÁSADAMI ÚZEMNÍHO ROZVOJE
MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ................................................................................................. 6
II.A.c) SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY
NA OCHRANU ARCHITEKTOONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ
A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ .....................................................10
II.A.d) SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA
A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ......................................................................14
II.A.e) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ,
POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ....................................................................15
II.A.f) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ
ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ
VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................16
A.f.1)
A.f.2)
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................... 16
VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK .......................................... 17
II.A.g) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 K NÁVRHU KONCEPCE
PODLE §10g ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................19
II.A.h) SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 SZ ZOHLEDNĚNO,
S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY
NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY ..............................................................................20
II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY ..............21
A.i.1)
A.i.2)
A.i.3)
A.i.4)
A.i.5)
A.i.6)
A.i.7)
A.i.8)
A.i.9)
A.i.10)
A.i.11)
A.i.12)
A.i.13)
A.i.14)
VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................ 21
ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT .. 22
URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH,
PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ................................................................ 41
KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ ... 47
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ
PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY,
PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI,
REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ .............................. 79
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ............ 89
VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ,
STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH
PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT ............ 95
VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNNÝCH PROSTRANSTVÍ,
PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO ................................................................... 98
STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA .. 99
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO
BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ ................................... 100
VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ
PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI ................................................................................. 101
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ
O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE ................................ 102
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ
O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU ............................... 103
STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) ............................................................... 104
URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s.r.o., ŘÍJEN 2014
A.i.15)
OBSAH DOKUMENTACE
VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO
KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ
DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT .............................................................. 105
II.A.j) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH .................................106
II.A.k) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH
VZTAHŮ .....................................................................................................................................108
A.k.1)
A.k.2)
A.k.3)
ŠIRŠÍ VZTAHY ............................................................................................................................ 108
ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY .......................................................................................................... 109
VAZBY OBCE NA VEŘEJNOU TECHNICKOU INFRASTRUKTURU......................................... 109
II.A.l) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ÚP ............................................................112
II.A.m) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY
V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ ..116
II.A.n) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ
NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA .............117
A.n.1)
A.n.2)
A.n.3)
A.n.4)
A.n.5)
A.n.6)
ÚVOD, PODKLADY .................................................................................................................... 117
KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ..................................................................................... 117
ZÁBOR PŮDY ............................................................................................................................. 118
ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ..... 119
POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ .............................................................. 119
DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ............. 119
II.A.o) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ SAMOSTATNÉHO ODŮVODNĚNÍ.........................137
II.A.p) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH V RÁMCI PROJEDNÁNÍ
DLE § 50 A 52 STAVEBNÍHO ZÁKONA ....................................................................................138
II.B
ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV – GRAFICKÁ ČÁST
II.B.a) KOORDINAČNÍ VÝKRES
V MĚŘÍTKU
1 : 5 000
II.B.b) VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
V MĚŘÍTKU
1 : 25 000
II.B.c) VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU
V MĚŘÍTKU
1 : 5 000
II.B.d) DOPLŇUJÍCÍ VÝKRESY
II.B.d1) VÝKRES DOPRAVY
II.B.d2) VÝKRES VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
II.B.d3) VÝKRES ENERGETIKY A SPOJŮ
V MĚŘÍTKU
V MĚŘÍTKU
V MĚŘÍTKU
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
II.A. TEXTOVÁ ČÁST
II.A.a) POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
II.
II.A. ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV – TEXTOVÁ ČÁST
Územní plán Jablunkov nahradil Územní plán sídelního útvaru Jablunkov, který byl schválen
10.10.1995 a v období do 05.12.2006 upraven změnami č. 1 až č. 8.
Původní Územní plán sídelního útvaru Jablunkov, byl vyhotoven na podkladě přípravných prací,
které proběhly v 2. pol. 80. let 20. století (Průzkumy a rozbory byly provedeny r. 1987) za podstatně
odlišných politicko společenských a hospodářských poměrů než jaké vznikly po r. 1990. Taktéž se změnilo
správní postavení města Jablunkov v regionu.
Na podkladě tehdejších potřeb a představ byly formulovány rozvojové záměry města v časovém
horizontu, tzv. návrhovém období do r. 2010 až 2015. V současné již mnohé záměry byly realizovány a
některé naopak přestaly být aktuální. Taktéž se změnily potřeby občanů a zejména vznikly nové potřeby
nově vzniklé soukromé podnikatelské sféry. Stávající územně plánovací dokumentace vyčerpala možnosti
své upotřebitelnosti cestou změn a vyvstala tak potřeba pořídit územně plánovací dokumentaci novou.
Důvody pro pořízení nového územního plánu jsou:
-
-
-
-
-
-
-
Legislativní:
Zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „stavební zákon“) stanoví v § 188 odst. 1 povinnost do 31. 12. 2015 nahradit nebo upravit
územně plánovací dokumentaci schválenou před 1. 1. 2007.
Stavební zákon přesouvá těžiště cílů a úkolů územního v § 18 odst. 2 na zajištění předpokladů pro
udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového
uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na
rozvoji území.
Zákon č. 100/2001 Sb. ve znění zák. č. 93/2004 Sb., ukládá povinnost komplexního posuzování vlivů
koncepcí na životní prostředí,
Nový správní řád (zák. č. 500/2004 Sb. účinný od 1. 1. 2006) – stanoví nové obecné zásady
pro pořízení a vydání územního plánu formou opatření obecné povahy.
Formální:
Návrhové období (období, ve kterém má ÚPD charakter návrhového - plánovacího podkladu) je rok
2010. Východiska pro pořízení stávajícího ÚP sídelního útvaru Jablunkov (Průzkumy a rozbory –
r. 1987) jsou v mnohém již neaktuální (zejména situace významu a správního postavení města a
charakteru služeb a výroby).
Množství změn (k dnešku 8 pořizovaných změn) způsobilo, že ÚP dokumentace je již nepřehledná
jak pro laickou veřejnost, tak pro správní orgány.
Věcné:
Neaktuálnost:
návrhový stav se stal skutečností – plynofikace, posilující vodovod, dálková telekomunikační
vedení,
zastavitelné i nezastavitelné plochy přešly do kategorie současně zastavěných ploch (výstavba
již byla uskutečněna),
mnohé veřejně prospěšné stavby, např. silniční obchvat
I/11 Jablunkova a Návsí, plošná
plynofikace, telefonní ústředna, pošta, dům s pečovatelskou službou již byly uskutečněny – potřebu
veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření je v ÚP nově vymezit,
Nové požadavky na využití území vyplývající:
- z Politiky územního rozvoje ČR 2008,
1
-
z Územního plánu velkého územního celku Beskydy ve znění jeho změny č. 1 (změnou č. 2 není
řešené území dotčeno)
z připravovaných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které byly v průběhu
zpracování ÚP Jablunkov vydány),
z dokumentace územního systému ekologické stability nadregionální, regionální i lokální úrovně
včetně vymezení migračního koridoru velkých savců
z požadavků ve veřejném zájmu (CO, ochrana památek, protipovodňová opatření…)
z nově pořízené ÚP dokumentace sousedních obcí (návaznost širších vztahů, akceptování
charakteru území apod.)
ze strategického plánu rozvoje města (investiční rozvojové záměry),
ze záměrů a činnosti podnikatelské sféry a změna podmínek ve výrobě
nové vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných
jiná opatření, například nutnost usměrňování využití centrálních částí města kolem hlavních
komunikací.
Zadání ÚP bylo veřejně projednáno podle § 47 odst. 2 stavebního zákon v únoru až březnu 2008
(vystavení a připomínkování od 26.02. do 31.03.2008). Na základě výsledku projednání zadání schválilo
Zastupitelstvo města Jablunkov dne 17.06.2008 (viz. usnesení č. 13/193 a č. 14/194) a změny dne
09.12.2008 (viz. usnesení č. 17/246 a č. 17/247).
Koncept ÚP zpracoval oprávněný zpracovatel, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., IČO00562963.
Koncept byl dokončen v červnu 2009. Řešení konceptu ÚP bylo posouzeno podle § 45i zák. č.114/1992 Sb.
z hledisek možného dotčení soustavy Natura 2000 a dle zák. č. 100/2001 Sb. - komplexní posouzení vlivů
řešení ÚP na životní prostředí (SEA). Posudky vypracoval oprávněný posuzovatel - AQUATES, a.s.,
IČO: 44794843. Koncept ÚP byl podle ust. § 48 stavebního zákona vystaven a veřejně projednán v dubnu
až květnu 2009 (vystavení od 27.04. do, 26. 05 2009, projednání 27. 5. 2009, připomínkování a námitky
15 dnů od veřejného projednání). Koncept ÚP byl doplněn a bylo doloženou posouzení Natura 2000
a SEA a bylo provedeno opakované vystavení ve dne 10.08. až 09.09. 2009, opakované veřejné projednání
se uskutečnilo 14. 9. 2009, uplatnění námitek a připomínek proběhlo 15 dnů po dni veřejného projednání
konceptu. Na základě výsledků projednání konceptu byl podle ust. § 49 stavebního zákona vypracován
návrh pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu Jablunkov.
Pokyny pro zpracování návrhu ÚP byly schváleny Zastupitelstvem města Jablunkov: 1. část dne 30.
11. 2009 (viz. usnesení č. 27/373) a 2. část dne 15. 12. 2009 (viz. usnesení č. 28/394).
Návrh ÚP byl podle ust. 50 odst. 2 stavebního zákona projednán s dotčenými orgány na společném
jednání dne 30.04.2010. Upravený návrh ÚP byl spolu se stanovenými podklady posouzen Krajským úřadem
MS kraje, Odborem územního plánování, stavebního řádu a kultury (dále jen krajský úřad). Ten na základě
posouzení návrhu ÚP podle ust. § 51 odst. 2 stavebního zákona vyzval pořizovatele k odstranění
nedostatků. Na základě následující úpravy Návrhu ÚP a opakovaného posouzení, krajský úřad dne
08.09.2010 podle ust. § 51 odst. 3 stavebního zákona potvrdil odstranění nedostatků svým sdělením
č.j. MSK 141829/2010, sp. zn. ÚPS/14151/2010/Kan. Návrh ÚP byl podle ust. § 52 odst. 1 stavebního
zákona vystaven k veřejnému nahlédnutí od 27.09.2010 do 28.10.2010 a veřejně projednán dne 01.11.2010.
Územní plán Jablunkov vydalo podle ust. § 54 odst. 2 stavebního zákona Zastupitelstvo města
Jablunkov formou opatření obecné povahy dne 16.12.2010, nabytí účinnosti dne 01.02.2011.
Na základě výsledků kontroly krajského úřadu, ze dne 31.5.2011, zaměřené na dodržování
zákonnosti při pořizování územního plánu podle zák. č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a podle vyhlášky
č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence,
krajský úřad dne 07.03.2012 rozhodnutím č.j. MSK 34598/2012 zrušil opatření obecné povahy ÚP.
V rozhodnutí krajský úřad konstatoval, že nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta pro seznámení
dotčených orgánů s projednávanou dokumentací, nesprávné zpracované grafické řešení veřejné
infrastruktury, nesprávné posouzení, zda se jedná o námitky nebo připomínky, chybějící rozhodnutí
o námitkách a opomenutí uplatněné námitky a nezopakování veřejného projednání po podstatné úpravě
návrhu.
Pořizovatel proto přistoupil k novému projednání ÚP a to od společného jednání.
2
Společné jednání o návrhu ÚP Jablunkov a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo
oznámeno dle § 50 odst. 2 stavebního zákona ve znění zákona platném do 31. 12. 2012, oznámením
čj. MEJA 11253/2012 ze dne 18. 7. 2012. Dotčené orgány byly vyzvány, aby uplatnily svá stanoviska
do 30 dnů ode dne konání společného jednání a sousední obce k uplatnění připomínek v téže lhůtě.
Datum posledního dne doručení oznámení dotčenému orgánu bylo 23. 7. 2013. Společné jednání
bylo svoláno na 8. 8. 2012. Návrh ÚP Jablunkov byl vystaven po dobu 30 dnů, tj. v termínu od 8. 8. 2012
do 7. 9. 2012 k nahlédnutí.
Na základě žádosti krajského úřadu, odboru životního prostředí a zemědělství jako dotčeného
orgánu z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů, byla v souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona prodloužena lhůta pro uplatnění
stanoviska z hlediska uvedeného zákona.
V souladu s § 51 odst. 1 stavebního zákona, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., požádal pořizovatel
dopisem čj. MEJA 15655/2012 ze dne 8. 10. 2012 krajský úřad o posouzení návrhu ÚP Jablunkov z hlediska
zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a z hlediska souladu
s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a předložil vyhodnocení
projednání ÚP Jablunkov a zprávu o projednání návrhu územního plánu, zpracovanou dle § 12 vyhlášky
č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence
územně plánovací činnosti. Krajský úřad předloženou dokumentaci posoudil z výše uvedených hledisek
a ve svém stanovisku ze dne 31. 10. 2012 čj. MSK 134911/2012 konstatoval, že návrh ÚP Jablunkov není
v souladu se ZÚR MSK a s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (dále jen „PÚR ČR). Pořizovatel upravil
návrh ÚP Jablunkov a požádal krajský úřad o potvrzení o odstranění nedostatků dopisem čj. MEJA
17354/2012 ze dne 7. 11. 2012. Krajský úřad návrh ÚP Jablunkov posoudil a dopisem čj. MSK
147725/2012 ze dne 26. 11. 2012 konstatoval, že nedostatky z hlediska souladu se ZÚR MSK a PÚR ČR
byly odstraněny.
Pořizovatel následně zahájil řízení o vydání ÚP Jablunkov a v souladu s § 52 stavebního zákona
ve znění zákona č. 167/2012 Sb., oznámil datum a místo konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou
čj. MEJA 18488/2012 ze dne 28. 11. 2012. Veřejné jednání bylo svoláno na 16. 1. 2013. Veřejná vyhláška
byla na úřední desce vyvěšena dne 28. 11. 2012 a sňata dne 16. 1. 2012. Dle veřejné vyhlášky bylo možné
uplatnit připomínky a námitky nejpozději při veřejném projednání.
ÚP Jablunkov vydalo Zastupitelstvo města Jablunkov na svém 22. zasedání dne 26. 2. 2013
a nabylo účinnosti dne 13. 03. 2013. Oznámení o vydaném opatření obecné povahy bylo na úřední desce
Městského úřadu Jablunkov vyvěšeno dne 26. 2. 2013 a sejmuto dne 14. 3. 2013. Dotčeným orgánům,
sousedním obcím a krajskému úřadu byly údaje o vydaném ÚP Jablunkov oznámeny jednotlivě dopisem čj.
MEJA 5344/2013 ze dne 08.04.2013.
Dne 20.05.2014 provedl krajský úřad u Městského úřadu Jablunkov plánovanou kontrolu zaměřenou
na dodržování zákonnosti při pořizování územních plánů dle zák.č. 183/2006 a vyhlášky č. 500/2006 Sb.
v období od 1.1.2013 do 31.12.2013. Při kontrole krajský úřad zjistil, že Opatření obecné povahy ÚP
Jablunkov bylo vydáno v rozporu s právními předpisy a dne 19.8.2014 zahájil přezkumné řízení. Dne
8.10.2014 vydal krajský úřad rozhodnutí (č.j. MSK 113553/2014, sp. ÚPS/18970/2014/Kan), kterým zrušil
Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov, vydaný Zastupitelstvem města Jablunkov usnesením č. 22/280
na 27. zasedání dne 26.2.2013.
ÚP Jablunkov byl projednáván v době platnosti stavebního zákona ve znění zákona č. 167/2012 Sb.
a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška ÚPD“). K 1. 1. 2013 nabyl účinnosti zákon
č. 350/2012 Sb., kterým byl stavební zákon novelizován a nabyla účinnosti vyhláška č. 458/2012 Sb., kterou
byla změněna vyhláška ÚPD.
ÚP Jablunkov byl vydán formou Opatření obecné povahy dne 26. 2. 2013, tedy v době platnosti
stavebního zákona ve znění zákona č. 350/2012 Sb., a vyhlášky ÚPD ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.
Krajský úřad zjistil, že v části odůvodnění chybí výsledek přezkoumání souladu návrhu ÚP
Jablunkov s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických
a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, stanovisko krajského úřadu
a sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé
požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly dle § 53 odst. 5 písm. d) a vyhodnocení účelného využití
3
zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch dle § 53 odst. 5 písm. f)
stavebního zákona a nakonec i nedostatečné vyhodnocení uplatněných připomínek.
Z výše uvedených důvodu pořizovatel přistoupil k novému projednání ÚP Jablunkov a to od
veřejného projednání návrhu ÚP Jablunkov.
4
A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
II.A.b) SOULAD
ÚZEMNÍHO
PLÁNU
S POLITIKOU
ÚZEMNÍHO
ROZVOJE
A.b.1) VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Základní vymezení republikových priorit, rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí
dotýkající se řešeného území je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR).
PÚR ČR 2008 definuje republikové priority územního plánování, které jsou dále rozpracovány
a upřesněny v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
Z PÚR ČR 2008 je patrné základní vymezení rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava:
ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín,
Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí
v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části). Dále je zde definováno
i vymezení specifické oblasti SOB2 Beskydy – jako území obcí z ORP Frenštát pod Radhoštěm, FrýdekMístek (jižní okraj), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (západní okraj), Rožnov pod Radhoštěm, Třinec
(jihozápadní okraj), Vsetín (východní část). Jablunkov vykazuje významné nepřímé vazby na velmi silnou
rozvojovou oblast OB2 Ostrava, s SOB2 Beskydy hraničí.
V Moravskoslezském kraji byla PÚR ČR vymezena jediná rozvojová osa OS5 Rozvojová osa
(Katovice–) hranice ČR–Ostrava–Břeclav–hranice ČR (–Wien), Vymezení (mimo rozvojové oblasti): ORP
Nový Jičín, Odry, Hranice, Lipník nad Bečvou, Prostějov, Vyškov, Hustopeče, Břeclav, Přerov, Kroměříž,
Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín. Na vymezení této hlavní rozvojové osy by navázalo v ZÚR
Moravskoslezského kraje vymezení rozvojových os nižšího řádu – nadregionálních a regionálních
rozvojových os.
Úkoly pro územní plánování jsou navrhovány následovně:

Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu
a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým
územím Slovenska a Polska.

Zpřesnit průběh nadregionálního biokoridoru ÚSES plnícího funkci přechodu pro velké savce
v prostoru Jablunkovské brázdy.

Rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem
na minimalizaci negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území zejména CHKO
Beskydy a území Slezských Beskyd.

Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy.

V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně.
5
A.b.2) VYHODNOCENÍ
SOULADU
MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
SE ZÁSADAMI
ÚZEMNÍHO
ROZVOJE
V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje, bylo provedeno vypuštění většiny SO
ORP Jablunkov (včetně obce Jablunkova) ze specifické oblasti SOB 2 Beskydy. Správní území města
Jablunkova je, v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, zahrnuto do rozvojové osy OS13 Ostrava –
Třinec – hranice ČR/SR (– Čadca).
ZÚR Moravskoslezského kraje stanovují tyto priority, úkoly a limity pro ÚP Jablunkov:
PRIORITY ÚZEMNÍHO
ROZVOJE ÚZEMÍ
A.
1.
PLÁNOVÁNÍ
KRAJE
PRO
ZAJIŠTĚNÍ
UDRŽITELNÉHO
ZÚR stanovují priority územního plánování Moravskoslezského kraje pro dosažení vyváženého
vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel kraje a příznivé
životní prostředí. Priority uvedené v článcích 2. až 18. jsou základním východiskem pro zpracování
územně plánovací dokumentace a územně plánova-cích podkladů na úrovni kraje i obcí a pro
rozhodování o změnách v území.
Z nich se území Jablunkova týkají body:
2.
Dokončení dopravního napojení kraje na nadřazenou silniční a železniční síť meziná-rodního
a republikového významu.
Územním plánem je navrženo upravit silnici I/11 ve výsledné čtyřpruhové směrově rozdělené
kategorii včetně dokončení modernizace III. železničního koridoru - celostátní dvojkolejné
elektrifikovanou železniční traí č. 320 Bohumín – Čadca (Slovensko);
4.
Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje mezistátního
propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska.
V souvislosti se strategickým rozvojem přenosové soustavy ČEPS, a.s. a posílením přenosového
profilu elektrické energie mezi Slovenskou republikou a ČR je územním plánem navržena výstavba
souběžného vedení ZVN - 400 kV v trase Nošovice – Varín se stávající linkou 400 kV - ZVN 404
Nošovice – Varín;
5.
Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou:
⇒ kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení
ve východní části kraje:
∗ v podhůří Beskyd mezi Novým Jičínem Kopřivnicí přes Frýdek-Místek a Třinec po Jablunkov
Územní plán dostatečným návrhem ploch pro bydlení i ekonomické aktivity posiluje pozici
Jablunkova jako jednoho z center osídlení severovýchodního výběžku kraje;
6.
Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání
zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné
krajině.
Územní plán navrhuje nové plochy pro bydlení i ekonomické aktivity formou přestavby ploch v rámci
zastavěného území nebo na plochách na tato území navazujících;
7.
Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit
současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou.
Územní plán navrhuje nové plochy pro bydlení v lokalitách pro tuto funkci vhodných z hlediska vazby
na rekreační zázemí a možnosti napojení na veřejnou dopravní i technickou infrastrukturu;
8.
Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd, Oderských
vrchů, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytváření podmínek pro využívání
přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při
respektování jejich nezbytné ochrany.
Územní plán svým návrhem posiluje pozici města jako jednoho z výchozích míst pro turistické výlety
navrhuje nové cyklistické a pěší trasy pro zpřístupnění Slezských Beskyd a Moravských Beskyd;
9.
Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci
v nejvíce exponovaných prostorech (viz kap. B, C a E).
6
Územní plán nenavrhuje nové plochy pro rodinnou rekreaci;
10. Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy.
Návrh územního plánu vytváří územní podmínky pro rozvoj integrované dopravy, přičemž železniční
stanice a zastávky leží na území sousedních obcí (Návsí, Bocanovice);
11. Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy
a cyklodopravy) v návaznosti na:
∗ ostatní dopravní systémy kraje
∗ systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska
včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních
a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy.
Návrh územního plánu vytváří územní podmínky pro rozvoj cyklotras a cyklostezek v návaznosti
na sousední obce;
13. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální
a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného
a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy.
Návrh územního plánu přebírá a upřesňuje záměry ZÚR MSK v oblasti dopravy, upřednostňuje
ekologicky šetrné a obnovitelné zdroje energie (rozšiřuje plynofikaci území a zajištění kvalitní
dodávky el. energie;
14. Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří
a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů
a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant.
Součástí návrhu územního plánu je vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) i vlivů
na prvky systému NATURA 2000 (EVL Olše) a jsou v něm stanoveny zásady ochrany pohledového
obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických
dominant;
15. Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat
rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje.
Územní plán respektuje stanovená záplavová území (zejména jejich aktivní zóny) a nenavrhuje
do nich novou výstavbu a umožňuje v rámci regulativů realizaci protipovodňových opatření;
16. Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku.
Zadání územního plánu neobsahovalo konkrétní požadavky vyplývající ze zájmů obrany státu
a civilní ochrany obyvatelstva a majetku;
ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY
B.
Území Jablunkova není součástí rozvojové oblasti republikového významu. Je však součástí
rozvojové osy republikového významu:
OS13 Ostrava – Třinec – hranice ČR/SR (– Čadca)
ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové osy republikového významu OS13 jako území v rozsahu
administrativních obvodů následujících obcí:
ORP
Obce
Jablunkov
Hrádek, Jablunkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná
Třinec
Bystřice, Hnojník, Ropice, Střítež, Třinec, Vělopolí a Vendryně
⇒
⇒
s těmito úkoly pro územní plánování:
Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu
a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým
Návrh územního plánu přebírá a upřesňuje záměry ZÚR MSK v oblasti dopravy a technické
infrastruktury a ÚSES;
Zpřesnit průběh nadregionálního biokoridoru ÚSES plnícího funkci přechodu pro velké savce
v prostoru jablunkovské brázdy.
7
⇒
⇒
⇒
C.
Návrh územního plánu stanoví zásady pro ochranu rostupnosti krajiny a upřesňuje migrační koridor
pro velké savce;
Rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem
na minimalizaci negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území zejména CHKO
Beskydy a území Slezských Beskyd.
Návrh územního plánu navrhuje a upřesňuje pouze koridory dopravní a technické infrastruktury
nezbytné pro další rozvoj území vyplývající ze ZÚR MSK a jejich dopad na ochranu přírodních
a krajinných hodnot je součástí posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) i vlivů na prvky systému
NATURA 2000 (EVL Olše);
Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy.
Územní plán respektuje stanovená záplavová území (zejména jejich aktivní zóny) a nenavrhuje
do nich novou výstavbu, nenavrhuje konkrétní opatření na ochranu území před povodněmi ale
umožňuje v rámci regulativů jejich realizaci;
V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně.
Územní plán navrhuje v souladu s platnými legislativními předpisy dostatečné plochy veřejných
prostranství a veřejné zeleně, případně předepisuje jejich vymezení v rámci v ÚP předepsaných
územních studií;
SPECIFICKÉ OBLASTI
Území Jablunkova není součástí specifické oblasti.
D.
PLOCHY A KORIDORY VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚSES, ÚZEMNÍ REZERVY
ÚP Jablunkov zpřesňuje vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního
významu a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým
Územním plánem Jablunkov jsou respektovány a územně stabilizovány veřejně prospěšné stavby
a veřejně prospěšná opatření:
D41 -
I/11 Hrádek – Jablunkov, obchvat Jablunkova (přeložka + obchvat), čtyřpruhová směrově dělená
silnice I. třídy včetně MÚK, ½ profil realizován (v ÚP Jablunkov označena jako veřejně prospěšná
stavba VD1);
D42 -
I/11 Jablunkov – Mosty u Jablunkova, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy včetně MÚK,
½ profil realizován (v ÚP Jablunkov označena jako veřejně prospěšná stavba VD1);
D165 -
modernizace III. železničního koridoru – stavba již byla z větší části realizována, (v ÚP Jablunkov
označena jako veřejně prospěšná stavba VD4);
E8 -
výstavba souběžného vedení ZVN - 400 kV v trase Nošovice – Varín (v ÚP Jablunkov označena
jako veřejně prospěšná stavba VTE1);
Nadregionální biokoridor K 147 MB -
kód dle ÚTP ÚSES K147 (v ÚP Jablunkov
veřejně prospěšné opatření N1 až N4)
Regionální biocentrum 240 U Folvarku -
kód dle ÚTP ÚSES 85 (v ÚP Jablunkov označeno jako veřejně
prospěšné opatření R7)
Regionální biokoridor 568 -
kód dle ÚTP ÚSES RK 1604 (v ÚP Jablunkov označeno jako
veřejně prospěšné opatření R1 až R6)
Regionální biokoridor 571 -
(kód dle ÚTP ÚSES RK 1608) - v ÚP Jablunkov označeno jako
veřejně prospěšné opatření R8)
označen jako
8
UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY
PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ
E.
A
ROZVOJE
ÚP Jablunkov respektuje nejvýznamnější přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území
Moravskoslezského kraje vymezené ZÚR Moravskoslezského kraje, týkající se území Jablunkova
a stanovuje zásady a zpřesňuje podmínky koncepce jejich ochrany a rozvoje.
VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERSTIK KRAJINY
F.
ÚP Jablunkov respektuje zásady pro rozhodování o změnách v území pro oblast krajinného rázu
Jablunkovsko jimiž jsou:
⇒
respektovat dopravní koridor silnice I/11 (tranzit ke státním hranicím).
⇒
chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných ho-rizontů:
∗ nevytvářet nové pohledové bariéry
∗ novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území
∗ v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat
v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vy-mezením koridoru trasy
a lokalizací stožárových míst.
⇒
ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních historických
staveb.
VEŘEJNĚ PROPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ
G.
ÚP Jablunkov respektuje veřejně propěšné stavby a veřejně prospěšná opatření a upřesňuje jejich
průběh řešeným územím – viz poznámky k bodu D. Plochy a koridory veřejné infrastruktury, ÚSES, územní
rezervy.
POŽADAVKY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ
H.
ÚP Jablunkov respektuje všechny požadavky na řešení v ÚPD - viz poznámky k předchozím textu
a k bodu D. Plochy a koridory veřejné infrastruktury, ÚSES, územní rezervy. Dále je, v rámci bodu H.II. Další
požadavky na řešení v ÚPD obcí, v ÚP Jablunkov respektováno vedení cyklistických ztezek:
I.

Greenways - evropský turistický koridor; Krakow – Wien, boční trasa I; Bukovec – Kamenité,

Cyklistická magistrála Jablunkov – Třinec – Český Těšín – Chotěbuz.
PLOCHY A KORIDORY K PROVĚŘENÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ
Území Jablunkova se netýkají.
Úkoly pod body: J – M (plocy k řešení regulačním plánem, stanovení pořadí změn v území) nejsou
ZÚR Moravskoslezského kraje stanoveny.
Při řešení ÚP Jablunkov byly akceptovány požadavky vyplývající ze zpracovaných a schválených
koncepčních rozvojových dokumentů a programů rozvoje kraje a města.
Řešení Územního plánu Jablunkov bude vytvářet územní předpoklady k zabezpečení trvalého
souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zlepšování péče o životní
a přírodní prostředí a tím i k zabezpečení trvale udržitelného rozvoje v návrhovém období územního plánu,
které je v rámci správního území města orientačně stanoveno do r. 2025.
9
II.A.c) SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTOONICKÝCH
A URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
II.A.c) SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY
NA OCHRANU ARCHITEKTOONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT
ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Cíle a úkoly územního plánování stanovuje stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) takto:
§ 18 Cíle územního plánování
Cílem ÚP je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající
ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky
života generací budoucích. ÚP komplexně řeší problematiku rozvoje bydlení a související občanské
vybavenosti, veřejné infrastruktury, plochy pro výrobu a skladování, při zachování prostupnosti území včetně
prostupnosti pro velké savce.
ÚP zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území, v maximální míře respektuje velké zemědělské
plochy, s výjimkou dvou ploch navržených pro bydlení, kde se zástavba navrhuje do proluk v zastavěném
území a podél místních komunikací.
Orgány ÚP postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území,
výstavbu a jiné činnosti a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních
předpisů. Veřejné zájmy jsou chráněny právními předpisy, zásadami a regulativy pro změny ve využití
území.
ÚP ve veřejném zájmů chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně
urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. ÚP Jablunkov vymezuje konkrétní hodnoty
území a stanovuje zásady pro jejich ochranu a zásady pro ochranu krajinného rázu.
V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření
pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů a pro ochranu přírody a krajiny. Pro
ochranu nezastavěného území jsou v ÚP Jablunkov stanoveny regulativy v souladu s ust. tohoto zákona.
Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní
jejich dosavadní užívání – ÚP Jablunkov nestanovuje nezastavitelné pozemky.
§ 19 Úkoly územního plánování
Úkolem územního plánování je zejména
a)
zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty
Hodnoty území byly zjištěny průzkumy a rozbory, vlastním šetřením pořizujícího úřadu ÚP
a z poskytnutých údajů o území pro pořízení územně analytických podkladů.
b)
stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty
a podmínky území
Převažující funkcí řešeného území je funkce obytná, obslužná, kulturní, dopravní, částečně
rekreační a výrobní. Tyto funkce je nutno v řešeném území dále optimálně rozvíjet, s preferencí funkce
obytné. Pro zajištění urbanistické koncepce se ÚP vymezují plochy zastavitelné a plochy přestavby, plochy
sídelní zeleně, koridory veřejné technické a dopravní infrastruktury a plochy územní rezervy. Pro zajištění
záměrů jsou stanoveny zásady pro změny ve využití území – viz. Kap. I.A.c).
c)
prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy,
problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území,
vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání
Návrh vychází z požadavků dotčených orgánů, Politiky územního rozvoje ČR a ZÚR kraje
a také požadavků občanských sdružení a individuálních požadavků veřejností.
d)
stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové
uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb
10
Územní plán stanoví požadavky na ochranu krajinného rázu a pohledových hodnot území. Stanoví
v pohledově důležitých místech centrální zástavby města povinnost posouzení vlivu záměru autorizovaným
architektem.
e)
stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb
s ohledem na stávající charakter a hodnoty území
ÚP stanoví regulativy pro provádění změn ve využití území.
f)
stanovovat pořadí změn v území (etapizaci)
Pořadí změn v území není stanoveno.
h)
vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof
a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem
ÚP stanoví podmínky pro zachování retenční schopnosti území a vymezuje území sesuvů
a svahových deformací.
i)
vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn
ÚP vymezuje plochy pro výrobu a stanoví podmínky pro zřizování provozoven služeb aj.
podnikatelských aktivit
j)
stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení
ÚP vymezuje nové plochy pro bydlení v rodinných domech i v bytových domech
k)
prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných
rozpočtů na změny v území
Zastavitelné plochy se navrhují u místních komunikací tak, aby se využila již vybudovaná vedení
technické infrastruktury
l)
vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany
Tento požadavek se neuplatňuje.
m) hodnoty určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území
Tento požadavek se nestanoví.
n)
vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy
záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak
ÚP stanoví prvky ÚSES a migrační koridor velkých savců, respektuje při vymezení nových
zastavitelných ploch aktivní zónu vyhlášených záplavových území
o)
regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů
Netýká se řešeného území.
p)
uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie
a památkové péče
Při zpracování byly využity veškeré dostupné podklady, vztahující se k řešenému území.
Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního
rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území.
Základními riziky pro udržitelný rozvoj území jsou: zhoršení podmínek pro uplatnění na trhu práce
(míra nezaměstnanosti se dlouhodobě pohybuje kolem 10%) a stagnace výstavby bytů (v r. 1980 - 1991
bylo postaveno 440 bytů, v r. 1991 - 2001 jen 128 bytů).
S ohledem na funkci města ve struktuře osídlení a přírodní podmínky je předpokladem udržitelnost
rozvoje řešeného území přiměřené posílení funkce obytné, rekreace každodenní a víkendové a současně
posílení funkce hospodářské při minimalizaci dopadů na životní prostředí ve smyslu závěrů hodnocení
NATURA 2000 provedeného podle ust. 45i zák. č. 114/1992 Sb. a podle ust. § 10i zák. č. 100/2001 Sb.
zpracovaných oprávněným zpracovatelem AQUATEST, a.s., Praha.
11
Snaha o dosažení optimalizace souladu mezi jednotlivými funkcemi města, s ohledem na širší vazby
spádového území, je současně předpokladem přiměřeného rozvoje města. ÚP Jablunkov využívá silných
stránek a příležitostí města, tak jak jsou popsány v průzkumech a rozborech, v ÚAP a řeší silné stránky při
eliminaci rizik, které hrozí při neřešení problémů.
V ÚP Jablunkov se vymezují nové zastavitelné plochy, plochy přestaveb a plochy územních rezerv
pro možnost realizace rodinných domů a souvisejících staveb, plochy občanské vybavenosti, plochy
rekreace a plochy výroby a skladování, čímž jsou vytvořeny podmínky pro hospodářský rozvoj a soudržnost
společenství obyvatel, uspokojující potřeby současné generace, bez možného ohrožení podmínek života
generací budoucích a bez zásadních negativních dopadů na životní prostředí.
Realizací ploch pro bydlení, občanskou vybavenost a plochy pro výrobu a skladování se zvýší
atraktivita obce, podporující vznik nových pracovních míst, což bude mít pozitivní vliv jak na veřejné zájmy
(snížení nezaměstnanosti), tak i na soukromé zájmy (investiční příležitosti). Vymezení zastavitelných ploch
především v návaznosti na zastavěné území, v prolukách mezi stávající zástavbou, mimo území v zájmu
ochrany přírody omezuje negativní dopad dalšího rozvoje města na životní prostředí a nebudou mít vliv na
krajinný ráz řešeného území. Rozsah zastavitelných ploch pro výstavbu bytů a občanskou vybavenost
odpovídá předpokládanému demografickému vývoji v řešeném území, přičemž u ploch pro výstavbu bytů je
vytvořen převis nabídky, který umožňuje rozvoj výstavby i v případě, že některé pozemky nebudou
z důvodu vlastnických vztahů využity. Vhodným využitím zastavitelných ploch dojde k posílení stabilizace
počtu obyvatel, pracovních příležitostí a případně i k posílení sociálních vazeb snížením podílů migrace
obyvatel za prací, případně za dostupným bydlením. Rozvoj zastavitelných ploch pro výstavbu sportovních
a rekreačních zařízení byl vymezen tak, aby vyhovoval požadavkům na každodenní relaxaci obyvatel města
a jeho integrovaných částí a současně podporoval rekreační funkce Jablunkova.
Vytváření pracovních míst v řešeném území je podpořeno vymezením ploch pro rozvoj výrobních
aktivit (lehké průmyslové výroby, drobné průmyslové výroby, drobné řemeslné výroby a služeb a zemědělské
výroby). Návrh řešení komunikační sítě je vázán především na vymezená zastavitelná území, kromě návrhu
úprav na nadřazených komunikacích. Návrh sítí technické infrastruktury je řešen ve vazbě na stávající
stavby v rámci zastavěného území a na navržené zastavitelné plochy.
ÚP Jablunkov se vymezují plochy pro veřejně prospěšná opatření ÚSES a plochy migračních
koridorů pro velké savce. Opatření určená pro realizaci zachování přírodních funkcí krajiny, přírodní hodnoty
chráněné územním plánem, významné vyhlídkové body, kulturní hodnoty chráněné územním plánem
s minimálním zásahem do nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Ochrana nezastavěného
území je zajištěna obecně závaznými podmínkami pro využití území.
Pro ÚP Jablunkov bylo zpracováno posouzení vlivů na životní prostředí na základě ustanovení § 10i
zákona č. 100/2001 Sb. - zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů,
a přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.
(AQUATEST, a.s. Praha, RNDr. Jaroslav Skořepa) a dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, hodnocení na území NATURA 2000 (AQUATEST, s.s. Praha, RNDr.
Jiří Urban). Z popisu navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných
nebo předpokládaných záporných vlivů na životní prostředí, jsou obsahem kapitoly 7. Posouzení dle zákona
č. 100//2001 Sb. Za negativní vlivy vyplývající z realizace ÚP Jablunkov se považuje zejména:
-
zábor půdy, změna zem. půdního fondu – opatření : byly využity volné proluky, další návrhové
plochy navazují na stávající zástavbu;
-
změna dopravní zátěže území – opatření: výstavba obchvatu - komunikace 1/11;
-
zvýšení emisní a hlukové zátěže území – opatření: vývoj nových technologií v automobilovém
průmyslu, nová paliva, povolování staveb stanovením limitních hlukových parametrů;
-
ovlivnění odtokových poměrů ze zastavěných ploch – opatření: respektovat a zachovávat funkčnost
drenážních systémů, minimalizovat změny odtokových poměrů;
-
ovlivnění systému ÚSES a systému Natura 2000 – opatření: střet zájmu křížení komunikací se
systémem ÚSES bylo vyřešeno přemostěním, vyjmutí některých návrhových ploch v blízkosti
migračního koridoru;
-
změna vzhledu krajiny – opatření –zachovávat charakter staveb korespondující se současným
charakterem, citlivě řešit zástavbu nových staveb nacházejících se v blízkosti pohledově
významných staveb;
12
-
zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního
prostředí – opatření: rozšíření kanalizačního systému do nové zástavby a napojení na ČOV
a vytváření podmínek pro separaci domovního odpadu.
13
II.A.d) SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
II.A.d) SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH
PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Územní plán Jablunkov je zpracován v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky
č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcích na využívaní území ve znění pozdějších předpisů.
Územní plán Jablunkov stanoví, v souladu s ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona, základní koncepci
rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny
a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy vymezené
ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití (plocha přestavby a dostavby bývalého
zemědělského areálu), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy
a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.
Územní plán dle § 43 odst. 3 stavebního zákona v souvislostech a podrobnostech území zpřesňuje
a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací
a s politikou územního rozvoje - viz kap. A.f.1) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně
plánovací dokumentací vydanou krajem tohoto odůvodnění.
Dle ust. § 43 odst. 4 stavebního zákona je územní plán pořízen pro celé území obce Jablunkov,
které tvoří k.ú. Jablunkov.
V souladu s ust. § 44 písm. a) stavebního zákona rozhodlo o pořízení územního plánu z vlastního
podnětu Zastupitelstvo města Jablunkova svým usnesením č. 18/261 z 18. zasedání, konaného dne
7. června 2006. Zadání ÚP Jablunkov schválilo Zastupitelstvo města Jablunkova usnesením č. 2/11/2008
na svém 11. zasedání konaném dne 22. 4. 2008.
Pořizovatelem územního plánu je Ing. Marta Mruzková, oprávněná osoba pro výkon územně
plánovací činnosti v souladu s ustanovením § 24 stavebního zákona. Územní plán byl zpracován
zodpovědným projektantem Ing. arch. Petrem Gajduškem - autorizovaným architektem – ČKA 00969, tj. byl
zpracován osobou oprávněnou k vybrané činnosti ve výstavbě v souladu s ustanovením § 158 odst. 1a
§ 159 stavebního zákona.
Vyhodnocení splnění požadavků dle §§ 47 až 54 stavebního zákona je obsaženo v kap. II.A.a)
Postup pořízení územního plánu tohoto odůvodnění.
Obsah územního plánu odpovídá příloze č. 7 k vyhl.č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Plochy s rozdílným způsobem využití byly v územním plánu vymezeny v souladu s ustanoveními
§§ 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále byly, s využitím § 3 odst. 4
vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v územním plánu s ohledem na specifické
podmínky a charakter území, navrženy další plochy s rozdílným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až
19 vyhlášky (plochy zeleně) a některé plochy s rozdílným způsobem využití vymezené v souladu
s ustanoveními §§ 4 až 19 byly dále podrobněji členěny. Podrobnější členění ploch a plochy vymezené nad
rámec vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou definovány a odůvodněny části v kap.
A.i.6) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití tohoto odůvodnění.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že Územní plán Jablunkov je zpracován v souladu
s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů, a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech,
územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění,
a č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.
14
II.A.e) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH
ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
II.A.e) VYHODNOCENÍ
SOULADU
S POŽADAVKY
ZVLÁŠTNÍCH
PRÁVNÍCH
PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH
PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Tato kapitola nebude obsahovat vyhodnocení s požadavky zvláštních právních předpisů
a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení
rozporů dle § 50 odst. 2 stavebního zákona, z důvodu, že opakované projednání územního plánu Jablunkov
z důvodu chybějících částí v Opatření obecné povahy, začne od veřejného projednání.
Stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů dle § 50 odst. 2 stavebního
zákona, která byla uplatněna u společného jednání územního plánu Jablunkov, projednána v roce 2009,
2010 a 2012, jsou popsána v kapitole II.A.p) Vyhodnocení připomínek uplatněných v rámci projednání dle
§ 50 a 52 stavebního zákona.
Pořizovatel konstatuje, že na základě výsledků projednání a provedených úprav dle požadavků
pořizovatele, je územní plán Jablunkov v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a stanovisky
dotčených orgánů.
15
II.A.f) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O
VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
II.A.f) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
OBSAHUJÍCÍ
ZÁKLADNÍ
INFORMACE
O
VÝSLEDCÍCH
TOHOTO
VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
A.f.1) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Zpracování konceptu řešení územního plánu Jablunkov stanovilo základní koncepci rozvoje území
města, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci
veřejné infrastruktury, vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně
stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby,
pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.
Koncept řešení územního plánu Jablunkov předkládal zábor půdy 153,17 ha (po projednání
redukováno na 112,92 ha), z toho je 140,70 ha (po projednání redukováno na 103,89 ha) zemědělských
pozemků.
Největší rozsah záboru půdy se předpokládá pro zastavitelné plochy - bydlení a občanská
vybavenost – po projednání redukováno na cca 91,35 ha (z toho je 15,35 ha ploch přestaveb
a dostaveb v rámci zastavěného území) a pro plochy výroby – po projednání redukováno
na cca 12,18 ha 24,02 ha (z toho je 2,57 ha ploch přestaveb a dostaveb v rámci zastavěného území).
Novou soustředěnou obytnou výstavbu navrhuje ÚP realizovat především na západním okraji města
pří hranici s k.ú. Bocanovice, v prolukách nebo v návaznosti na stávající zástavbu v severní
a severovýchodní části města a v návaznosti na rozptýlenou zástavbu od jižního okraje centrální části města
k nejjižnějšímu okraji katastrálního území.
Do roku 2025 se předpokládá nárůst počtů 60 bytů v bytových domech a 110 v rodinných domech.
Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá
na vlastních pozemcích. Pro odstavování osobních vozidel obyvatel bytových domů existuje cca 439 míst.
V rámci územního plánu je navrženo realizovat nové odstavné plochy na terénu a hromadné garáže
v několika lokalitách - rozšíření stávajícího garážoviště v jihozápadní části zastavěného území (orientačně
pro cca 120 – 130 stání), návrh dvou garážovišť u železniční trati (celkem cca 100 – 110 stání) a odstavnou
plochu na terénu mezi silnicí III/01149 a řekou Olše (přibližně 80 – 90 stání). Ostatní odstavná stání pro
obyvatele bytových domů budou realizována na příslušných plochách pro bydlení hromadné
Pro parkování osobních automobilů jsou v Jablunkově vymezena parkoviště o celkové kapacitě
cca 585 stání. Jedná se především o účelově zřízené plochy před objekty občanské vybavenosti, a to
především v centru města. V rámci územního plánu je navrženo stávající kapacity zachovat s doplněním
nových parkovacích ploch u hřbitova (pro přibližně 80 vozidel) a u koupaliště Amerika (cca 50 osobních
automobilů). Ostatní parkovací plochy mohou být řešeny uvnitř jednotlivých nových ploch
Na území Jablunkova se nachází využitelné Pro rekreační vyžití obyvatel lze využít rozsáhlejší
plochy zeleně na západním okraji zastavěného území (areál plícní léčebny) na východním okraji
zastavěného území (lesopark „Městského lesa“) a na jihu (Žihla – lesopark u koupaliště „Amerika“). Dalšími
významnějšími plochami pro denní rekreaci obyvatel, kromě sídlištní a vyhrazené zeleně, jsou parkově
upravené plochy v prostoru centra města a podél vodních toků. Významné jsou i plochy zeleně na území
Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy a navrženého přírodního parku Slezské Beskydy.
Koncepce územního plánu dále řeší zásobování nové výstavby vodou, plynem a elektrickou energií
a zabývá se i likvidací odpadních vod.
Na správním území Jablunkov je lokalita soustavy Natura 2000 zastoupena evropsky významnou
lokalitou Olše. Na západě území hraničí s evropsky významnou lokalitou Beskydy.
V jižní části území je navržen migrační koridor pro velké šelmy. Pro zachování jeho funkčnosti byly
vyjmuty z ploch zástavby plochy Z59 a Z60, Z69 a Z85 původně navržené v ÚP Jablunkov,
a návrh opatření proti hluku a světelným emisím v prostoru průmyslové zóny na jihozápadním okraji města
a k navedení šelem do tohoto prostoru.
Z hlediska životního prostředí budou v budoucnu nejsložitější dopravní problémy a s nimi související
hluk a emise a zabezpečení funkčnosti migračního koridoru pro velké šelmy.
16
Předložený koncept a upravený návrh územního plánu Jablunkov je z hlediska ochrany životního
prostředí a přírody akceptovatelný při dodržení doporučení uvedených v tomto posouzení a při dodržení
předložené specifikace v Konceptu ÚPN Jablunkov.
A.f.2) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
Zhodnocení a zpřesnění vyváženosti (stavu územních podmínek) jednotlivých pilířů je výchozím
podkladem pro stanovení optimální územně plánovací koncepce rozvoje řešeného území v územním plánu
i jeho následné vyhodnocení. Pokud je některý pilíř, či jeho část hodnocena, jako zdroj slabosti či ohrožení
řešeného území, pak by to mělo být zohledněno v řešení územního plánu, podobně pokud některý pilíř
vykazuje silné stránky či příležitosti. Zpřesnění je umožněno jak větší aktuálností dat, hodnotících poznatků,
tak zejména s ohledem na hlubší poznání území při vlastním zpracování územního plánu. Nezbytné je,
i s ohledem na skutečnost, že jednotlivá hodnocení v rámci ÚAP se v celé ČR často liší, u některých obcí
i zásadně.
Základním dokumentem pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se
řešeného území jsou ÚAP Moravskoslezského kraje (aktualizace z r. 2013 a v minulosti v r. 2011,
eventuálně v r. 2009). K hodnocení zde byla použita podrobná 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných
nebo slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje (životního prostředí, hospodářských podmínek, soudržnosti
obyvatel území). Výhodou je zejména porovnatelnost hodnocení za celý kraj a i použitá podrobná stupnice.
Dále je možné provést i srovnání v rámci rozborů ÚAP SO ORP Jablunkov (aktualizace z r. 2012).
Základní výstup uvádí následující tabulka. Výsledná kategorie 3a v roce 2012 znamenala, že Jablunkov byl
v rámci ÚAP SO ORP přiřazen k negativněji hodnoceným obcím, s vyváženým stavem pouze u pilíře
životního prostředí.
Tab. Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj
( ÚAP SO ORP Jablunkov- aktualizace RURÚ r. 2012, metodika MMR pro ÚAP)
pro udržitelný rozvoj
území
Pilíř-životní prostředí
rok kategorizace
Jablunkov
Pilíř-hospodářské
podmínky území
Pilíř-soudržnost
společenství
obyvatel území
výsledná
kategorie
2012
2012
2012
2012
+
-
-
3a
Hodnocení jednotlivých pilířů, včetně převodu na srovnatelné hodnocení vlastního upřesněného
hodnocení územního plánu, přináší následující tabulka:
Tab. Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území
Pilíř-podmínky
Životní prostředí
Hospodářské
podmínky území
Soudržnost
obyvatel území
Vlastní hodnocení
územního plánu rok.
2014
(v závorce metodika MMR)
ÚAP MSK
ÚAP MSK
Aktualizace r. 2011
(v závorce r. 2009)
Aktualizace r. 2013
(metodika MMR)
4 – průměrné
5 – podprůměrné
4 – průměrné
(5 – podprůměrné)
(-)
(+)
2 – dobré
3 – nadprůměrné
(2 –dobré)
(+)
(-)
1 – velmi dobré
3 – nadprůměrné
(2 – dobré)
(+)
(-)
Pokud je vycházeno z hodnocení aktualizace ÚAP SO ORP Jablunkov z r. 2012, pak hodnocení
všech pilířů je v tomto podkladu k dispozici pouze ve smyslu metodiky MMR, avšak bohatě textově
komentováno. Výsledky jsou velmi podobné s výsledným zpřesněným hodnocením tohoto územního plánu,
17
avšak ve značném rozporu s hodnocením krajských ÚAP. Pokud je provedeno srovnání ve smyslu metodiky
MMR, pak je hodnocení krajských ÚAP zcela opačné.
Srovnání všech tří výstupů je samozřejmě omezeno, pojetím dokumentů, metodikou, měřítkem.
Rozdílné výsledky jsou generovány i výběrem ukazatelů a „mechanickým“ hodnocením obcí na této úrovni
krajských ÚAP (jsou použity „tvrdé - měřitelné“ ukazatele, indikátory, chybí korekce s ohledem na znalost
místních podmínek – zpřesnění swot analýzy). Tato hodnocení by se však neměla vzájemně výrazněji
popírat, i rozdílné ukazatele a postupy by měly vést k podobným závěrům. Určení, co je hlavním
potenciálem, problémem konkrétní obce. Rozpory by neměly být zásadní, přitom s ohledem na použité
měřítko ÚAP, by menší rozpory měly být mezi ÚAP SO ORP než mezi ÚAP kraje a vlastním
upřesněním výstupů (v rámci územního plánu).
Při hodnocení podmínek soudržnosti obyvatel území – které byly ve vlastním územním plánu
hodnoceny, jako podprůměrné jsou brány v úvahu jak mírně nepříznivý vývoj počtu obyvatel, zhoršující se
stav věkové struktury, problémy bydlení na sídlištích tak i omezený rozvoj bydlení ve městě. Výsledné
hodnocení se tak výrazně liší od aktualizovaného krajského podkladu z r. 2013, přičemž v roce 2011 byla
v krajském dokumentu hodnocena soudržnost obyvatel území dokonce jako velmi dobrá.
U hodnocení životního prostředí bude vždy problémem míra vnímání negativních dopadů znečištění
ovzduší a částečně i lokalizace průmyslu mimo řešené území. Výsledné vlastní hodnocení podmínek
životního prostředí – průměrné, je potřeba vnímat zejména s ohledem na nepříznivé podmínky širšího
regionu, odráží i zemědělskou a rekreační funkci řešeného území, širší vnímání přírodního zázemí. Rozdíly
s hodnocením krajských ÚAP jsou relativně malé.
U hodnocení hospodářského pilíře území je výsledné hodnocení podmínek území podprůměrné, v rozporu s hodnocením ÚAP MSK (r. 2013), kde jsou hodnoceny jako nadprůměrné
(v minulosti jako dobré). V úvahu jsou vzaty zejména omezené možnosti zaměstnanosti ve městě, výrazně
limitovaná nabídka ploch pro podnikání a značné vazby na Třinecko s ohroženým hutním průmyslem.
S ohledem na funkci města ve struktuře osídlení (příměstský charakter) a přírodně- rekreační
podmínky území je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území využití územních předpokladů pro
přednostní rozvoj obytných a navazujících obslužných funkcí, při minimalizaci negativních dopadů v oblasti
životního prostředí. Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na okolní region (zejména posílení
hospodářského pilíře), funkci města v sídelní struktuře, je předpokladem jeho přiměřeného rozvoje.
18
II.A.g) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 K NÁVRHU KONCEPCE PODLE §10g ZÁKONA O
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
II.A.g) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 K NÁVRHU
KONCEPCE PODLE §10g ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
Dne 21. 9. 2012 Krajský úřad MS kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, vydal z hlediska
zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů k vyhodnocení vlivů územního
plánu (ÚP) na životní prostředí (MSK 120939/2012 ze dne 21. 9. 2012) souhlasné stanovisko za dodržení
následujících podmínek:
1)
2)
provést v textu Odůvodnění v tabulce ÚSES tyto úpravy:
-
u prvků nadregionálního biokoridoru NRBK K 147 doplnit rozměry ( plochu, délku)
-
regionální biocentrum RBC č. 240 označit jako regionální biocentrum RBC č. 85 Jablunkov
(U Folvarku) v souladu se ZÚR MSK. V tabulce uvést změnu využití části RBC na plochu
se zvláštním využitím „PX“, uvést její rozlohu a přípustné stavby. Z přípustného využití plochy
PX (textová část str. 50) je nutno vypustit stavbu amfiteátru.
je nutné respektovat stanovisko krajského úřadu uvedené v koordinovaném stanovisku k návrhu ÚP
ze dne 5. 9. 2012, č.j. MSK98122/2012 z hlediska zákona o ochraně ovzduší, týkající
se zapracování podmínek využití ploch pro výrobu a skladování v kapitole I.A.f) textové části návrhu
ÚP Jablunkov.
Krajský úřad na základě posouzení vlivů dle § 45i zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody
a krajiny (Aquatest a.s., květen 2009 a dodatek – úprava z července 2012) konstatuje, že posuzovaný
územní plán nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.
19
II.A.h) SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 SZ ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ,
POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY
II.A.h) SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 SZ ZOHLEDNĚNO,
S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO
PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY
Podmínky uvedené ve stanovisku krajského úřadu byly dodrženy. V textu Odůvodnění v tabulce
ÚSES byly provedeny úpravy - u nadregionálního biokoridoru NRBK K147 byly doplněny rozměry (plocha,
délka), regionální biocentrum RBC č. 240 bylo označeno jako regionální biocentrum RBC č. 85, byla
provedena změna využití části RBC na plochu se zvláštním využitím „PX“, její rozloha a přípustné stavby.
Z textové částí byla z přípustného využití plochy PX vypuštěna stavba amfiteátru. Dále regionální biokoridor
RK 571 byl označen jako RK 1608.
20
II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY
A.i.1) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
II.A.i) KOMPLEXNÍ
VARIANTY
ZDŮVODNĚNÍ
PŘIJATÉHO
ŘEŠENÍ
VČETNĚ
VYBRANÉ
A.i.1) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
V rámci návrhu ÚP Jablunkov byla vymezena hranice zastavěného území podle aktuální katastrální
mapy, na základě doplňujících průzkumů v terénu, podle ortofotomapy a podle podkladů dodaných
pořizovatelem a stavebním úřadem. Zastavěné území bylo v rámci ÚP Jablunkov vymezeno k datu
31. 12. 2008.
Zastavěné území Jablunkov je vymezeno ve výkresech:
I.B.a) Výkres základního členění území,
I.B.b) Hlavní výkres,
II.B.a) Koordinační výkres.
21
A.i.2) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT
A.i.2) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO
HODNOT
i.2.1) CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK
2.1.1)
Geomorfologie a geologie
Především geomorfologické podmínky – tvary reliéfu významně ovlivňují možnosti využití území.
Náklady na budování technické infrastruktury, ale i její údržbu a provoz výrazně rostou v členitém reliéfu.
Na druhé straně členitý reliéf může být přírodním zdrojem rekreační atraktivity území, či přímo předmětem
ochrany přírodních hodnot, tj. omezení využití území.
Řešené území je poměrně členité, širší okolí má charakter horského reliéfu se zvětšující se
výškovou členitost směrem na západ a na východ. Nejnižší osu území vytváří tok řeky Olše, která spolu
s přítokem Lomné vytváří poměrně širokou údolní nivu. Na poměrně mohutných aluviálních náplavech se
vytvořily typické a glejové nivní půdy.
Reliéf je z geologického hlediska budován horninami karpatského flyše tvořící zejména střídající se
souvrství pískovců, břidlic a slepenců. Na přechodu strmých svahů Moravskoslezských Beskyd
a Jablunkovské brázdy jsou zachovány proluviální sedimenty, podél Lomné staré sedimenty fluviální (říční)
ve formě teras.
Nejvyšší bod řešeného území je nachází na východě řešeného území cca 770 m.n.m.), nejnižším je
místo kde tok Olše opouští administrativní území obce (cca 370 m.n.m.). Geomorfologické podmínky území
tak do značné míry omezují jeho využití, na druhé straně jsou významným zdrojem jeho rekreační, ale
i obytné atraktivity.
Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek:
provincie:
Západní Karpaty
subprovincie:
Vnější Západní Karpaty
oblast:
Západní Beskydy
celek:
Jablunkovská brázda
2.1.2)
Geologické poměry
Podle podkladu, dodaného GEOFONDem ČR pro ÚAP ORP Jablunkov, se na území Jablunkova
nenacházejí, ani do něj svými vlivy nezasahují chráněná ložisková území (CHLÚ), ložiska ani dobývací
prostory nerostných surovin.
Podle podkladu, dodaného GEOFONDem ČR pro ÚAP ORP Jablunkov, se na území sídelního
útvaru Jablunkov nacházejí sesuvná území (vybrané údaje z registru):
Číslo
Lokalita
Stupeň aktivity
4022
Jablunkov
aktivní
plošný
1963
1979
4020
Jablunkov
aktivní
plošný
1963
1979
4021
Jablunkov
aktivní
plošný
1963
1979
4035
Jablunkov
potenciální
plošný
1963
1979
4025
Jablunkov
potenciální
plošný
1963
1979
4036
Jablunkov
potenciální
plošný
1963
1979
4012
Jablunkov
potenciální
plošný
1963
1979
4037
Jablunkov
potenciální
plošný
1963
1979
8352
Jablunkov
aktivní
bodový
2005
2009
Rozsah
Rok pořízení záznamu
Aktualizace
22
Tato sesuvná území jsou zobrazena na výkrese č. B.a.1) Výkres hodnot a využití území, B.b) Výkres
limitů využití území a B.c) Výkres záměrů na provedení změn v území a problémů k řešení. Podrobnější
údaje je možno získat u GEOFONDU ČR, Dačického nám. 11, 284 01 Kutná Hora.
Část zastavitelných ploch a ploch přestavby (dostavby v rámci zastavěného území) zcela nebo
částečně zasahuje do evidovaných sesuvných území potenciálních. Před zahájením výstavby bude nutno
provést geologický průzkum stability území za účelem stanovení podmínek pro ochranu a zajištění staveb a
jejich bezprostředního okolí před negativními důsledky případných sesuvů.
Podle podkladů GEOFONDu ČR z r. 2006, se na území Jablunkova nenacházejí stará důlní díla.
2.1.3)
Klimatické podmínky
Klimatické podmínky řešeného území poměrně významně ovlivňují možnosti jeho využití. Řešené
území leží na rozhraní mírně teplé klimatické oblasti MT 7 a MT 2. Léto je zde poměrně krátké, mírné,
zima chladná, dlouhá-výrazně v závislosti na nadmořské výšce. Roční úhrn srážek je značný.
VYBRANÉ KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY MÍRNĚ TEPLÉ OBLASTI MT 2 A MT 7:
MT 2
Počet letních dnů:
MT 7
20 – 30
30-40
Počet mrazivých dnů:
110 – 130
110 – 130
Průměrná teplota v lednu:
-3 až -4°C
-2 až -3°C
Průměrná teplota v červenci:
16 – 17°C
16 – 17°C
Srážkový úhrn ve vegetačním období:
450 – 500 mm
400 – 450 mm
Srážkový úhrn v zimním období:
250 – 300 mm
250 – 300 mm
80-100
60-80
Počet dnů se sněhovou pokrývkou:
Tab. Relativní četnost směrů větrů (v %) podle dlouhodobého měření ČHMÚ v Jablunkově a jeho
okolí (převzato ze studie Thermy Písek, koncepce výstavby) :
STANICE
četnost v %
S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
klid
15,2
1,2
1,8
26,9
24,1
2,0
19,4
19,4
6,1
V řešeném území výrazně převládá jihozápadní a jižní proudění, méně často severozápadní
a západní proudění větrů.
2.1.4)
Radonový index geologického podloží
Geologické podloží České republiky je z více než z dvou třetin tvořeno metamorfovanými
a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a odtud
pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost.
Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich
základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou
obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity,
případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně
menší než z geologického podloží. Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska
koncentrace radonu a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů
mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy
zůstává geologické podloží.
Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených,
sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných,
metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace
uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již
23
v době svého vzniku byly obohaceny uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších
metamorfovaných a magmatických hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících
a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu.
S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin.
Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů
z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasifikováno třemi
základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až středí riziko
pro nehomogenní kvartérní sedimenty).
Dle mapy radonového indexu (viz příloha), lze konstatovat, že na území města Jablunkova
se prolínají kategorie nízkého a přechodového radonového indexu. Kategorie přechodového radonového
indexu je zastoupena na většině území a kategorie nízkého radonového indexu se pak vyskytuje hlavně
v severovýchodní části katastrálního území a v menší míře v jižní části. Podloží horniny klasifikované
přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem,
ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do objektu.
Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku
ve smyslu vyhlášky č. 307/2002 Sb. (Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně).
-
-
-
-
Při používání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění :
Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího z geologického
podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutno
si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i stavební materiály, které
nemají žádný vztah k lokální geologické situaci.
Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobností charakter. Je to způsobeno
především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických
i negeologických faktorů.
Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je
respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena
i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál říčních teras
a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně radioaktivních horninách).
Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření objemové
aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však
jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních
plochách.
Výřez mapy radonového indexu geologického podloží je přiložen na konec této podkapitoly.
24
VÝŘEZ MAPY RADONOVÉHO INDEXU GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ
Legenda
Převažující kategorie radonového geologického položí :
Plochy měření radonového indexu geologického
Podle databáze ČGÚ a asociace Radonové riziko:
nízká
nízká kategorie
přechodná (nehomogenní kvartérní
sedimenty)
střední kategorie
střední
vysoká kategorie
vysoká
1
5
kontury geologických jednotek (čísla uvnitř
jednotek odpovídají litologickému typu)
tektonika (zvýšený radonový index)
25
2.1.5)
Životní prostředí
2.1.5.1) Znečištění ovzduší
Znečištění ovzduší je obvykle nejvýraznějším problémem z hlediska ochrany životního prostředí.
Značný vliv na kvalitu ovzduší v obci mají velké zdroje znečištění v regionu a doprava, částečně i místní
malé zdroje znečištění. Situaci významně zlepšila plynofikace obce. V případě špatných rozptylových
podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci
těchto nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu
zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí
vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na druhé straně se stále významněji projevují negativní dopady
dopravy a v některých lokalitách (zejména nedostatečně provětrávaných) i částečný návrat k topení tuhými,
nekvalitními palivy.
V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program
snižování emisí Moravskoslezského kraje. Současně je zpracován Krajský program ke zlepšení kvality
ovzduší Moravskoslezského kraje, který je formulován jako "nadstavba" Krajského programu snižování emisí
Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační
zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených
tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů
v Moravskoslezském kraji. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí
znečišťujících látek na úrovni obcí.
Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace, se nacházejí v Třinci Kanadě
(č. 1187) a v Návsí u Jablunkova (ČHMÚ, č. 1357). V následující tabulce jsou uvedeny roční průměry
koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší za roky 2002 - 2007.
Znečišťující
látka
SO2
PM10
NOx
3
Imisní stanice
Roční imisní průměry (µg/m )
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Třinec Kanada
5,5
7,7
6,2
5,6
6,3
5,1
Návsí u Jablunkova
5,5
x
x
3,8
5,6
2,7
Třinec Kanada
32
42,7
32,1
30,3
39,5
x
x
x
x
38,3
41,1
31,6
Třinec Kanada
x
x
20,4
18,7
19,2
16,9
14,0
14,9
14,4
17,4
14,5
16,8
Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č. 38/rok 2005) – o vymezení oblastí se zhoršenou
kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – nepatřilo řešené území k oblastem se zhoršenou
kvalitou ovzduší, nedocházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Údaje jsou od
r. 2005 nově publikované za spádové obvody stavebních úřadů. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Podle následujícího sdělení odboru ochrany ovzduší
MŽP (rok 2006) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2005
patřilo 35% spádového území stavebního úřadu Jablunkov k oblastem se zhoršenou kvalitou
ovzduší, z mapy je možno odvozovat, že se jedná především severní a centrální část řešeného území.
Nepříznivá situace s malými výkyvy (zejména v závislosti na průběhu počasí - výskytu inverzních situací
v konkrétním roce) setrvává až do roku 2007 (poslední dostupné údaje). Příčinou je zejména překračování
imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených
jako benzo(a)pyren BaP. Situace je nejhorší v intenzivně zastavěných částech řešeného území, málo
provětrávaných sníženinách a podél zatížených komunikací..
S ohledem na širší vývoj a stávající nepříznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít
všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění
dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků, dále v rámci
26
řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba
komunikací, zpevněných ploch), výsadba ochranné zeleně.
V území se nepřipouští zdroje znečištění ovzduší o výkonu větším než 1 MW, které je zdůvodněno
současným zatěžováním území imisemi suspendovaných částic, jejichž denní koncentrace překračuje imisní
3
limit 50 ug/m pro PM10, stanovený Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Nejvyšší naměřená denní imisní
3
3
koncentrace je 174 ug/m , 36. nejvyšší naměřená denní koncentrace je 57,0 ug/m , data jsou z r. 2007.
Město Jablunkov se podle výsledků měření z r. 2007 nachází v oblasti zhoršené kvality ovzduší. Na 9,1 %
území je překračován denní limit pro PM10 a na 11,1 % území je překračován cílový imisní limit pro roční
koncentrace benzo(a)pyrenu. (zdroj Věstník MŽP 6/2009).
2.1.5.2) Znečištění vod
Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 - “Klasifikace jakosti
povrchových vod“.
Principem klasifikace je srovnání charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti vody se soustavou
normativů, které odpovídají hodnocení z obecného ekologického hlediska.
Ukazatele jakosti vody jsou rozděleny do šesti skupin:
skupina A
– ukazatele kyslíkového režimu
skupina B
– ukazatele základního chemického a fyzikálního složení
skupina C
– doplňující chemické ukazatele
skupina D
– těžké kovy
skupina E
– biologické a mikrobiologické ukazatele
skupina F
– radioaktivní ukazatele
Zařazení jakosti vody podle jednotlivého ukazatele do třídy jakosti vody se uskutečňuje srovnáním
vypočtené charakteristické hodnoty tohoto ukazatele s jemu odpovídající soustavou mezních hodnot.
Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody:
třída – velmi čistá voda
třída – čistá voda
třída – znečištěná voda
třída – velmi znečištěná voda
třída – velmi silně znečištěná voda
Kvalita povrchových vod v říčním systému řešeného území je pravidelně hodnocena podnikem
Povodí Odry Ostrava. Hodnocení jakosti vody v profilu týkající se řešeného území je ze zprávy
o jakosti vody v tocích za rok 2006.
Klasifikace Jakosti povrchových vod v letech 2005 – 2006:
Tok
profil
Vybrané ukazatele
BSK5
CHSK
N-NH4
N-NO3
Pcelk
Tř. celkem
Olše nad Třincem
II
II
I
I
II
II
Lomná ústí do Olše
III
III
I
I
IV
IV
Kvalita vody ve vodním toku Olše v celé délce toku byla sledována celkem v 6 profilech, přičemž
vlivem postupného zatěžování toku zbytkovým znečištěním ve vypouštěných odpadních vodách, třebaže
čištěných, se jakost vody po toku mění a zhoršuje zejména pod městy Třinec, Český Těšín a ve svém ústí
do Odry. Na zařazení do tříd jakosti má vliv především zvýšený obsah fosforu, k němuž v některých profilech
přistupuje i organické znečištění. V profilu nad Třincem je voda podle vybraných ukazatelů klasifikována II.
jakostní třídou jako mírně znečištěná, a to právě zmíněným fosforem a organickými látkami (BSK 5,
CHSKCr), zatímco nevykazuje žádné znečištění dusíkem amoniakálním ani dusičnanovým a v těchto
ukazatelích je řazena do nejlepší I. třídy.
27
Podle biologického znečištění je voda v Olši ve všech profilech klasifikována III. jakostní třídou jako
znečištěná s výjimkou nejvýše položeného profilu nad Třincem, kde je jen mírně znečištěná a hodnocena
třídou II.
Levostranný přítok Olše v horním úseku toku je řeka Lomná. Tok byl sledován v profilu svého ústí
a kvalita vody je podle vybraných ukazatelů klasifikována IV. třídou jakosti jako silně znečištěná, ovšem
pouze vlivem vyššího obsahu celkového fosforu. Vyšší je i organické znečištění podle BSK5 a CHSKCr,
způsobené zaústěním nedostatečně čištěných splaškových vod z výše položených obcí, které vodu řadí
do III. třídy jako znečištěnou, zatímco obsah amoniakálního i dusičnanového dusíku i saprobní index
makrozoobentosu je nízký a řadí vodu do nejlepší I. jakostní třídy. Podle ostatních sledovaných chemických
ukazatelů je voda hodnocena převážně I. třídou, hůře - III. třídou je hodnoceno CHSKMn a dále železo,
mangan, zinek a měď a nejhůře jsou hodnoceny nerozpuštěné látky, které odpovídají V. třídě jakosti vody.
Podle zjištěného počtu termotolerantních koliformních bakterií je voda v toku řazena do III. třídy jako
znečištěná.
28
i.2.2) SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA
Sociodemografické podmínky území se promítají do dvou „pilířů“, tj. hospodářského rozvoje
a soudržnosti společenství obyvatel území. Zaměstnanost (především v regionálním pohledu spádových
regionů pohybu za prací) má prvořadý význam pro hospodářskou prosperitu většiny sídel, včetně řešeného
území. Tyto podmínky doplňuje např. i vývoj mzdové úrovně v regionu, struktura zaměstnanosti, či podmínky
pohybu za prací.
Na základě zjištění hospodářských podmínek (zejména zaměstnanosti obyvatel), vlastních
demografických podmínek, ale i širších rozvojových podmínek území je sestrojena prognóza vývoje počtu
obyvatel a základní bilance vývoje bydlení (bytového fondu). Tato prognóza slouží i jako podklad pro
zpřesnění návrhu technické infrastruktury obce, bilancí potřeby ploch, zejména ploch pro bydlení.
2.2.1)
Demografické podmínky území
Na vývoj počtu obyvatel v řešeném území měly dlouhodobě vliv tyto hlavní faktory:

Podhorská poloha na okraji výrazně urbanizovaného území, nedaleko přirozených hranic regionů
(států – Slovenska a Polska), avšak v centrální poloze regionu (Jablunkovska).

Poloha na dopravní ose území s nadregionálním významem.

Stále větší vnímání a pozitivní vývoj kvality obytného, zejména rekreačního a částečně
i životního prostředí.

Území nebylo postiženo významnějším poklesem počtu obyvatel po II. světové válce, nižší sociální
soudržnost obyvatel je možno očekávat v panelových sídlištích města vznikajících zejména v období
let 1970-1990.
Specifikem řešeného území je zejména národnostně smíšená struktura obyvatel, vznikající zejména
po II. světové válce. Jakákoliv řešení v území by měla citlivě vnímat tyto skutečnosti na druhé straně je nutno
vylučovat etnizaci řešení problémů, prvky územní segregace.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel od roku 1869 je patrný z následující tabulky.
Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel
skutečnost
prognóza
rok
1869
1900
1930
1950
1970
1980
1991
2001
2012
Jablunkov
2 659
3 068
3 778
4 210
4 828
5 975
5 790
5 934
5 750
20202025
5 600
Počet obyvatel v řešeném území v minulosti dlouhodobě rostl. Důsledky druhé světové války
se nepromítly do poklesu počtu obyvatel, nevedly k větší obměně populace. Výraznější růst nastal
v sedmdesátých letech minulého století – v souvislosti s výstavbou sídlišť ve městě, od devadesátých let
nastala stagnace, v některých letech vystřídána poklesem. Podle nejnovějších údajů (ČSÚ) bylo na začátku
r. 2012 v obci 5 759 trvale bydlících obyvatel. Oprava ČSÚ s ohledem na výsledky sčítání 2011 znamenala
zvýšení o 114 obyvatel (viz rozdíl rok 2010 a 2011 v následující tabulce).
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území je možno z hlediska obecných demografických podmínek
(pokles počtu obyvatel v mnoha regionech, zejména ve městech) považovat za příznivý. I v řešeném území
se tak stále více projevují preference bydlení v příměstských sídlech, lokalitách zejména s atraktivním
rekreačním prostředím s dobrou dopravní dostupností. Pokles počtu obyvatel „generují“ ve městech zejména
sídliště s bytovými domy, kde počet bytů stagnuje a klesá jejich průměrná zalidněnost, tj. i počet obyvatel
těchto sídlišť. Příčin je celá řada, od tuhé regulace nájmů, způsobu vlastnictví, který brání intenzifikaci využití
tohoto území až po demografický vývoj.
29
Tab. Vývoj počtu obyvatel v posledních letech (zdroj: ČSÚ)
přirozená
měna
=narození
přistěhovaní vystěhovaní -zemřelí
saldo
migrace
změna
celkem
-5
-48
-53
157
-15
-45
-60
128
138
-26
-10
-36
51
136
122
9
14
23
52
74
100
121
-22
-21
-43
5 762
56
45
95
118
11
-23
-12
2007
5 750
54
60
113
165
-6
-52
-58
2008
5 692
66
57
95
127
9
-32
-23
2009
5 669
65
56
109
122
9
-13
-4
2010
5 665
73
63
87
113
10
-26
-16
2011*
5 763
59
68
89
84
-9
5
-4
2012
5 759
61
64
103
126
-3
-23
-26
rok
stav 1.1.
narození
zemřelí
2001
5 931
65
70
71
119
2002
5 878
70
85
112
2003
5 818
49
75
2004
5 782
60
2005
5 805
2006
průměr
*Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011 = 114 obyvatel (viz rozdíl rok 2010 a 2011)
Věková struktura obyvatel v Jablunkově vykazuje dlouhodobě příznivé charakteristiky. Podíl dětí
(věkové skupiny 0-14 let) je vysoký – 15.3% v r. 2011 (19,5% v r. 2001). Pomalu stoupá i podíl obyvatel
v poproduktivním věku, stále je však pod průměrem MS kraje i ČR.. Vývoj věkové struktury se dlouhodobě
promítá do potřeb školských a sociálně zdravotních zařízení (zejména do oblasti komunitního plánování).
Tab. Počet obyvatel a věková struktura - srovnání s ČR
(zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – definitivní výsledky podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty)
Celkem
obyvatel
Územní jednotka
Jablunkov
počet
%
Moravskoslezský kraj
počet
%
ČR
počet
%
Muži
Ženy
0-14 let
15-64 let
65+let
5 732
2 786
2 946
876
4 006
840
100,0%
48,6%
51,4%
15,3%
69,9%
14,7%
1 205 834
586 489
619 345
173 493
839 584
188 956
100,0%
48,6%
51,4%
14,4%
69,6%
15,7%
10 436 560
5 109 766
5 326 794
1 488 928
7 267 169
1 644 836
100%
49,0%
51,0%
14,3%
69,6%
15,8%
V rámci zpracování ÚAP SO ORP Jablunkov (r. 2008) byly prověřeny plošné nároky školství, areály
škol, jejich plošný rozsah je stabilizovaný, nové potřeby ploch nejsou předpokládány. Podobně i v sociální
oblasti je možno předpokládat řešení potřeby nových kapacit především intenzifikací využití stávajících ploch
a zařízení, eventuálně změnou využití již stávající zástavby.
30
Vzhledem k dosavadnímu vývoji počtu obyvatel v posledních letech a obecným tendencím v rozvoji
osídlení je možno předpokládat mírný pokles počtu obyvatel, a to asi na 5 600 - 5 650 obyvatel do roku 2020
- 2025 za nejpravděpodobnější reálnou variantu dalšího vývoje města Jablunkova.
2.2.2)
Bydlení
Počet obvykle obydlených bytů v řešeném území je pro rok 2012 odhadován na cca 1 960 (termín
obvykle obydlené byty byl nově definován v rámci sčítání v r. 2011, je založen na deklaraci obvyklého místa
bydliště v souladu s doporučeními Eurostatu) . Podle definitivních výsledků sčítání bylo v roce 2001
v Jablunkově 1 879 trvale obydlených bytů, z toho 890 bytů v rodinných domech. Poměrně malý podíl – 7,3
% (149 bytů) vykazovaly neobydlené byty (v r. 1991-112 bytů), signalizující rezervy v intenzitě využití
bytového fondu. Počet neobydlených bytů do r. 2011 vzrostl o 90 bytů na 239 bytů. Růst počtu tzv.
neobydlených bytů o 90 bytů byl absolutně vyšší než srovnatelný růst počtu obydlených bytů – o 72 bytů.
Tento růst je v řešeném území, podobně jako v celé ČR, relativně velmi rychlý.
V Jablunkově je i cca 35 objektů individuální rekreace. Celkový rozsah druhého bydlení (jehož část
tvoří i tzv. neobydlené byty) je odhadován na cca 250 jednotek druhého bydlení.
Tab. Bytový fond (SLDB, definitivní výsledky r. 2011)
Obec
Obydlené
domy
Obydlené
byty
Hospodařící
domácnosti
Obyvatel na
byt
Domácností
na byt
Bytů
na dům
Jablunkov
897
1951
2108
2,94
1,08
2,18
V období 1991 - 2001 bylo v obci získáno 128 nových bytů, při přírůstku 85 trvale obydlených bytů.
Úbytek bytů cca 43 bytů, který vyplývá z předešlých údajů, byl a je ve skutečnosti mnohdy pouze formální
- deklarativní, obvykle nejde o demolice nebo skutečné úbytky obytné či užitkové plochy. Především se
jedná o úbytky vyvolané zařazením bytů do druhého bydlení (vedené v tzv. neobydlených bytech).
Tab. Bytová výstavba (dokončené byty podle ČSÚ)
Rok
Jablunkov
2000
2001
2002
16
10
15
2003
5
2004
2005
10
39
2006
6
2007
6
2008
2009
13
11
2010
2011
7
6
V posledních letech je v řešeném území získáváno cca 10 bytů ročně novou bytovou výstavbou,
situace v jednotlivých letech je výrazně proměnlivá, viz předchozí tabulka.
-
-
Očekávaný rozsah nové bytové výstavby během návrhového období bude ovlivňovat:
odpad bytového fondu v rozsahu asi 0,2-0,4% z výchozího počtu bytů ročně, přitom většinou nepůjde
o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slučování bytů, převod na druhé bydlení - rekreační účely apod.
neustálé zmenšování průměrné velikosti cenzové domácnosti (růst podílu domácností důchodců,
rozvedených a samostatně žijících osob apod.). Okrajovým faktorem je i možné snížení rozsahu soužití
cenzových domácností. Růst soužití cenzových domácností, který probíhá v posledních letech, však
není možno považovat (především ve vesnické zástavbě) za jednoznačně negativní proces.
změna počtu obyvatel (předpokládaný mírný pokles)
Na základě odborného odhadu je možno předpokládat realizaci cca 10 - 15 nových bytů ročně.
Do řešeného území mohou směřovat zájmy jednotlivých investorů z okolního regionu, částečně
i zájmy realitních firem, které se zajímají o realizaci ucelených lokalit obytné výstavby. Zda však bude nová
výstavba skutečně realizována závisí na reálné dostupnosti pozemků (nabídnutí na trhu), jejich ceně,
na celkové ekonomické situaci apod. Z uvedeného důvodu je doporučováno zvažovat i s výraznými plošnými
rezervami pro novou obytnou zástavbu.
31
Tab. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území
obec-část obce
rok
bytů
obyvatel
úbytek bytů
2008
2020
2008
2020
do r. 2020
Jablunkov celkem
5692
5600
1930
2040
60
v bytových domech
2790
2720
980
1020
20
nových bytů do r. 2020
v bytových
domech
v rodinných
domech
celkem
(60)
(90)
celkem
60
110
obec-část obce
druhé bydlení
obytných jednotek
180
210
Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených
v územním plánu obce jako návrhové. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 20 bytů se realizuje zejména formou „odpadu“
trvale obydlených bytů.
32
2.2.3)
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ÚZEMÍ
Území Jablunkova poskytuje poměrně atraktivní podmínky bydlení, především díky rekreační
atraktivitě okolí a do určité míry i dopravní poloze. Omezujícím faktorem rozvoje obce jsou zejména
podmínky zaměstnanosti vzhledem ke zdrojům pracovních příležitostí (dlouhodobě velmi nepříznivá
situace v zaměstnanosti na Třinecku, ale i na Slovensku s výrazným přenosem nezaměstnanosti).
Podle definitivních výsledků sčítání z roku 2001 bylo v Jablunkově 2 758 ekonomicky aktivních
obyvatel, z nichž vyjíždělo za prací 1 425 osob (52%). Vyjížďka byla a je orientována především na Třinec,
Český Těšín. Dojížďka za prací do řešeného území byla cca 1 480 osob. Počet pracovních míst v řešeném
území je odhadován asi na cca 2 450, především ve službách, průmyslu, drobném podnikání, zemědělské
a lesní výrobě.
Tab. Ekonomická aktivita (ČSÚ, SLDB, r. 2001)
ekonomicky podíl nezaměstnaní
míra
aktivní (EA) EA
nezaměstnav%
nosti
Česká republika
okr. Frýdek-Místek
řešené území
EA
v zemědělství
podíl EA
v zemědělství
vyjíždějící za prací
obyvatel
podíl
5 253 400
51%
486 937
9,3%
230 475
4,4%
2 248 404
22%
110 003
48%
14 953
13,6%
3 557
3,2%
50 398
46%
2 758
46%
333
12,1%
95
3,4%
1 425
52%
Vzhledem k nedostatečné vlastní nabídce pracovních příležitostí v řešeném území a značné
závislosti na vyjížďce za prací je nutno vytvoření odpovídajících územně plánovacích podmínek
pro rozvoj podnikání (zvýšení zaměstnanosti) považovat za prvořadý úkol. Zároveň je nutno vzít
v úvahu skutečnost, že závislost na regionu Třinecka v nabídce pracovních příležitostí zůstane
i v budoucnosti dominantní. Vysoká nezaměstnanost, především v Třinci a okolí je jednou z bariér rozvoje
řešeného území. Hlavní řešení tohoto faktoru je na makroekonomické a regionální úrovni (podpora
strategických průmyslových zón v širším regionu – Třinec, Třanovice až po vzdálenější Nošovice). Možnosti
územního plánu jsou v tomto směru omezené, návrh nových ploch pro podnikání je směřován do ploch
s dobrými vazbami na dopravní a jinou infrastrukturu, neomezující obytné funkce v okolí.
Jedním z hlavních požadavků zohledňovaným při zpracování územního plánu bylo posílení nabídky
ploch pro podnikání, zejména s ohledem na dopravní řešení a celkovou optimalizaci využití území (společně
s posílením atraktivity bydlení).
V r. 2009 bylo v obcích Jablunov, Písek, Písečná, Bukovec, Bocanovice, Horní Lomná, Dolní Lomná,
Mosty u Jablunkova a Hrčava evodováno cca 590 nezaměstnaných. Pro zmírnění dopadu zániku pracovních
míst v TŽ - Moravia Steel, ETA, JZD, Lesy ČR aj. podniků je nutno vytvořit ÚP podmínky pro budování
nových provozů. V ÚP se pro tento účel vymezují nové zastavitelné plochy výroby a skladování o výměře
15,66 ha, 3,08 ha ploch přestavbových a 5,35 ha zastavitelné plochy smíšené výrobní – komerční
a logistické. Další možnosti hospodářského rozvoje na úkor nezastvěného území není pro relatvně malou
plochu správního území města Jablunkova a omezení přírodními a civilačními podmínkami (rozptýlená
zástavba, migrační koridor K 147 pro velké savce, pohledové poměry a zachování krajinného rázu)
možné. Proto se klade důraz na efektivní vyžití vymezených ploch pro výrobu skladování za účelem zajištění
nových pracovních příležitostí. Z uvedeného důvodu se omezuje možnost budování fotovoltaických
elektráren pouze na budovy. Druhým důvodem jsou přenosové kapacity el. enregie. Nově navržené plochy
pro výrobu jsou dostupné z jednoho el. vedení 22 kV, jehož přenosovou kapacitu je nutno rezervovat
přednostně pro výrobu generující pracovní místa. Umisťování fotovoltaických elektráren na volné plochy je
z uvedených důvodů nežádoucí.
33
2.2.3.1) Zemědělská výroba
Všeobecné údaje
výměra ha
kat.území celkem
zemědělské pozemky
orná půda
TTP
1038
628
201
347
podíl na výměře
v katastru %
100
60
19
33
podíl na výměře ze-mědělských
pozemků %
100
32
10
Litologický substrát tvoří většinou písčité až hlinitopísčitě větrající horniny, krystalinika
a písčitojílovitě a kamenitě větrajících pevných minerálně chudých matečných hornin a jílovitě, jílovitopísčitě
a kamenitě větrající karpatský flyš. Z pedologického hlediska v oblasti převládají hnědé půdy kyselé, hnědé
půdy oglejené a hnědé půdy podzolové. Vyskytují se i drnoglejové půdy. Zrnitostní složení je rozmanité.
Jsou to půdy hlinitopísčité, spíše mělké, značně štěrkovité až kamenité.
Řešené území je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Terén je zvlněný, členitý
a místy značně svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností. Oblast je méně až středně vhodná pro
běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin. Vzhledem
ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní
postupy.
Meliorace jsou zastoupeny většími odvodněnými plochami z roku 1965 až 1988. Odvodněno je
asi 80% zemědělských pozemků.
Vzhledem k vláhovým, terénním a půdním podmínkám má oblast nízkou intenzitu zemědělské
výroby. Území je zatříděno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Z hlediska zemědělské výrobní
oblasti se jedná o oblast dobrou, převažuje horský výrobní typ s průměrnou svažitostí.
Meliorace jsou zastoupeny většími odvodněnými plochami z roku 1965 až 1988. Odvodněno je asi
80% zemědělských pozemků.
Organizace zemědělské výroby
-
-
Veškerou živočišnou a rostlinnou výrobu v řešeném území provozují soukromě hospodařící rolníci:
pan Pyszko Martin - kravín a jezdecký klub Girová, a.s. v bývalém areálu živočišné výroby - chov
skotu JZD Jablunkov, který je situovaný v jihovýchodní části k.ú. Jablunkov mimo zastavěné území
obce který má v kravíně ustájeno 100 ks dobytka, z toho asi 70 ks krav a 30 ks jalovic. Dobytek je
větší část roku na pastvinách, ve stáji je ustájen pouze v zimním období. Ostatní budovy jsou
využívány pro jiné podnikatelské aktivity. Jsou zde provozovny kovoobrábění + zámečnictví +
autodoprava - pan. Lipovský, dále stolárna - pan. Hajduk a pan Mýdlo využívá dvě budovy jako
sklady. V areálu provozuje chov koní jezdecký klub – Gírová, a.s., který má v areálu ustájeno 5 ks
koní. Koně jsou ustájeny v části budovy provozovny kovovýroby. Poblíž stáje je kryté cvičiště
a garáže.
paní Sztefkové Renata - kontrolované ekologické zemědělství - chov skotu situovaný nad
areálem kláštera Alžbětinek
2.2.3.2) Lesní hospodářství
Řešené území náleží do lesní oblasti 39 - Podbeskydská pahorkatina. Do katastrálního území
zasahuje v severovýchodní částí lesní komplex s vrcholem Lysá, 544 m.n.m. Dále je množství menších
lesních celků a drobných lesíků podél řeky Olše. Kolem vodního toku Radvany a Lomné se vyskytuje
břehový porost. V jihovýchodní části pod říčkou Kotelnice je větší lesní komplex.
Druhová a věková skladba porostů – Jedná se různověké porosty od 1 do 95 let.
Převažujícím porostním typem je smrk – 70 %. Vyšší procento příměsi tvoří modřín, borovice, javor
klen, jasan. Menší příměs do 2 % tvoří dub, habr, jasan, akát, bříza, lípa, vrba, osika, a jeřáb.
Kategorizace - veškeré lesní porosty jsou podle platného lesního hospodářského plánu zařazeny
do kategorie č. 10 - lesů hospodářských.
34
Lesnatost:
katastrální území
Jablunkov
výměra katastrálního
území ha
1038
výměra lesních pozemků
ha
173
podíl na výměře katastru
%
17
Na lesních pozemcích mají právo hospodařit Lesy České republiky Hradec Králové, s.p. - Lesní
správa Jablunkov. Pro lesní hospodářský celek Jablunkov je zpracován lesní hospodářský plán (LHP)
s platností od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018.
Část lesních pozemků je v soukromém vlastnictví – jen drobné výměry.
Část lesních pozemků je ve vlastnictví města Jablunkov - 50 ha.
2.2.3.3) Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby
V rámci stávajících výrobních areálů a zařízení jsou provozovány tyto firmy.
Seznam vybraných firem na území Jablunkova (podle podkladu dodaného ing. St. Szlauerem,
vedoucím Živnostenského úřadu v Jablunkově)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
Firma/Jméno a příjmení
Sídlo/místo podnikání
Umístění
SGM Route, a.s. - doprava
SGM Třinec, spol. s r.o. - doprava
SPEDOMAT, s r.o. - doprava, odpady
MARSHAL LOGISTIC, s.r.o. - doprava, obchod
TEWO, s.r.o. - strojírenství
LOUČKA – OLZA, spol. s r.o. - aut. příslušenství
ALVEUS CZ, spol. s r.o. - obchod, služby
Lešek Branc - truhlářství
LEXONA s.r.o. -stojírenství
H.E.K. Oknoplast s.r.o. - výroba oken
Josef Szkanderová – DREVATYP
M.C.M. AUTOSERVIS, PNEUSERVIS s.r.o.
RESA – sanace a rekonstrukce, spol. s r.o.
RPR – Wterm s.r.o. - průtok ohřívače apod.
TS-technické služby, a.s.
JABLUNKOVSKÁ JATKA, spol. s.r.o.
PREFA W-trading, s.r.o. - stavební prefabrikáty
Jablunkov, Bukovecká 613
Bocanovice 75
Jablunkov, Žihla 931
Jablunkov 510
Milíkov 22
Ostrava, Šalamounova 778/18
Jablunkov, Školní 389
Jablunkov, Mlýnská 51
Jablunkov 500
Jablunkov, Bělá 1083
(areál ČSAD)
(areál ČSAD)
(areál Les. závodu)
(areál ČSAD)
(areál ETA)
(areál ETA)
(areál ETA)
(areál ETA)
(areál ETA)
(areál Kom. služ.)
(za Betou)
(areál Kom. služ.)
(areál ETA)
(Kult. dům)
(u Peny marketu)
(Radvanov)
(Beta)
Vzhledem k nedostatečné vlastní nabídce pracovních příležitostí v řešeném území a značné
závislosti na vyjížďce za prací je nutno vytvoření odpovídajících územně plánovacích podmínek pro rozvoj
podnikání (zvýšení zaměstnanosti) považovat za prvořadý úkol. Zároveň je nutno vzít v úvahu skutečnost,
že závislost na regionu Třinecka v nabídce pracovních příležitostí zůstane i v budoucnosti dominantní.
Vysoká nezaměstnanost, především v Třinci a okolí je jednou z výrazných bariér rozvoje řešeného území.
Hlavní řešení tohoto faktoru je na makroekonomické a regionální úrovni (podpora strategických
průmyslových zón), možnosti územního plánu jsou v tomto směru omezené.
ÚP přebírá záměr vybudování nové průmyslové zóny na východním okraji města na východním
okraji zastavěného území Městské Lomné u hranice s obcí Mosty u Jablunkova. poblíž mimoúrovňového
křížení silnice I/11.
Další drobnější provozy výroby a výrobních služeb jsou roztroušeny v rámci městské zástavby
v centru města nebo na jeho okrajích a v rámci venkovské zástavby integrovaných sídel.
Rozvoj výrobních aktivit navrhuje ÚP v rámci navržených ploch s rozdílným způsobem využití:
plochy výroby a skladování:
35
-
výroba a skladování – lehký průmysl
výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba
výroba a skladování – zemědělská výroba
VL,
VD,
VZ a
plochy smíšené výrobní:
-
2.2.4)
plocha smíšená výrobní – komerční a logistická
VS.
REKREACE, CESTOVNÍ RUCH
Na území Jablunkova se nachází rozsáhlejší plochy zeleně využitelné pro rekreační vyžití obyvatel
zejména na západním okraji zastavěného území (areál plícní léčebny) na východním okraji zastavěného
území (lesopark „Městského lesa“) a na jihu (Žihla – lesopark u koupaliště „Amerika“). Dalšími
významnějšími plochami pro denní rekreaci obyvatel, kromě sídlištní a vyhrazené zeleně, jsou parkově
upravené plochy v prostoru centra města a podél vodních toků. Další významnější plochy zeleně využitelné
pro rekreaci jsou v polohách vzdálenějších od obytné zástavby a to v rámci území Chráněné krajinné oblasti
(CHKO) Beskydy a navrženého přírodního parku Slezské Beskydy.
2.2.4.1) Rekreace
Krátkodobá rekreace každodenní
Každodenní krátkodobá rekreace slouží k zotavení obyvatel po skončení zaměstnání nebo výuky
(cca 1 - 6 hod. denně). Odehrávat se má ve volném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí a má mít
charakter procházek, sportování, v létě koupání se sluněním, zahrádkáření, v zimě lyžování apod.
K provozování rekreačních aktivit slouží především sportovně rekreační areály, ostatní sportoviště, parky
a zeleň ve volné krajině. Možnosti rekreace obyvatel Jablunkova jsou dobré jak v rámci vlastního území
města tak v jeho bezprostředním okolí. Součástí návrhu ÚP je posouzení rekreační kapacity území, rozbor
sportovně rekreačních zařízení s ohledem na přírodní podmínky a předpokládané nároky na rekreaci
obyvatel města. Pro dobrou funkci systému ploch pro denní rekreaci je nutno zajistit vybudování pěších
a cyklistických komunikací jejichž hlavní trasy jsou navrženy v územním plánu.
Krátkodobá rekreace víkendová
Porovnání nároků obyvatel Jablunkova a kapacitních možností oblastí, ve kterých by měly být tyto
nároky uspokojeny, je nad rámec územního plánu. Z hlediska dostupnosti přicházejí pro obyvatele
Jablunkova v úvahu oblast cestovního ruchu Beskydy, Valašsko, ale rovněž území mimo oblasti cestovního
ruchu – např. s ohledem na blízkost státní hranice, rovněž přilehlé rekreační oblasti Polska nebo Slovenska.
Za oblasti zájmu obyvatel obce z hlediska víkendové rekreace je možno považovat okruh
dostupnosti do 90 min. hromadnou dopravou nebo 50 - 80 km v případě použití individuální dopravy.
Dlouhodobá rekreace rekreace
Představují ji prázdninové pobyty a dovolené, které se odehrávají na území celého státu, zejména
v oblastech cestovního ruchu, ale i mino území České republiky.
2.2.4.2) Cestovní ruch
Jablunkov je poměrně zajímavým turistickým cílem zaměřeným na nenáročnou letní i zimní turistiku
významným nástupištěm do severní části oblasti cestovního ruchu Beskydy a Valašsko.
36
i.2.3) PŘÍRODNÍ HODNOTY
2.3.1)
Ochrana přírody
V řešeném území se nenachází ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
ve znění pozdějších předpisů, žádná velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území, ale nachází se
v něm území chráněné v soustavě NATURA 2000, památné stromy a registrované významné krajinné prvky
a významné krajinné prvky „ze zákona“, celé řešené území rovněž spadá do Chráněné oblasti přirozené
akumulace vod (CHOPAV) Jablunkovsko:
NATURA 2000
Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní
stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. Do katastrálního území
Jablunkova zasahuje evropsky významná lokalita Olše, která vede kolem stejnojmenné řeky Olše mezi
Vendryní a hranicí s Polskem (západně od obce Bukovec) v údolí mezi Slezskými a Moravskoslezskými
Beskydy.
Název: Olše
Kód lokality:
Rozloha:
CZ0813516
47,68 ha
Podloží je tvořeno pleistocénními fluviálními štěrkovými sedimenty. Lokalita leží v Jablunkovské
brázdě na rozhraní okrsků Milíkovská plošina a Náveská pahorkatina. Jedná se o pahorkatinu, budovanou
souvrstvím paleogenních jílovců a pískovců, na SZ geologický podklad z části překryt pleistocénními říčními
nánosy, v SV části s výskytem pleistocénních náplavových kuželů a erozních říčních teras, v JZ části
s erozně denudačním reliéfem se stopami pliocenního a pleistocénního zarovnání. Přirozené koryto řeky
s převážně kamenitým až štěrkovým dnem a častými štěrkovými náplavami s vyvinutou údolní nivou je
biotopem pro významné druhy živočichů. Předmětem ochrany jsou zde podle nařízení vlády mihule potoční
(Lampetra planeri) a vydra říční (Lutra lutra). Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných
pro druhy živočichů, kteří tvoří předmět ochrany, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek
pro zachování populací těchto druhů ve stavu přirozeném z hlediska ochrany.
Památné stromy
Mezi zvláště chráněné části přírody patří významné stromy, které může orgán ochrany přírody
vyhlásit jako památné. V katastrálním území Jablunkov se nachází tyto památné stromy:
kód
423
Název
Typ objektu
Lípy u kapličky na Vitališově Skupina stromů
Počet
2
Výška Obvod
(m)
(cm)
26
470
18
250
Stáří
(roky)
200
100
Parcelní
Datum
číslo
vyhlášení
2636/1 11.11.1997
Kromě vlastního stromu se ochranný režim vztahuje i na ochranné pásmo ve tvaru kruhu,
se středem uprostřed kmene a poloměrem rovnajícím se desetinásobku průměru kmene ve výčetní výšce
(130 cm nad zemí), pokud není rozhodnutím stanoveno jinak. V tomto pásmu není povolena pro strom
žádná škodlivá činnost jako stavby, terénní úpravy, odvodnění, chemizace apod.
Významné krajinné prvky
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení
významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí
její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy,
rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany
přírody zaregistrují podle § 6 zákona.
Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak,
aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.
K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či
oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné
stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové
úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
Dle podkladů odboru životního prostředí městského úřadu Jablunkov se v katastrálním území
vyskytují tyto registrované významné krajinné prvky:
37
Jablunkovský park (areál plicní léčebny)
Katastrální území:
Jablunkov
Parcela:
2020, 2022, 2023, 2031, 2040, 2072, 2073, 2074, 2075/1, 2075/2,2077
Důvod ochrany:
Tento park byl založen v letech 1936-1938 ve slohu přírodě krajinářském.
Půvab parku dokresluje arboretum, čítající více jak 500 druhů vzácných
stromů a keřů a sochy Vincence Makovského a Jana Třísky.
Staré lípy okolo božích muk
Katastrální území:
Jablunkov
Parcela:
2496/22, 2758/9, 2758/10
Důvod ochrany:
Jedná se o čtyři lípy malolisté (Tilia cordata), s obvody kmene 200, 180, 180
a 150 cm. Důvodem jejich ochrany je bohatost, rozmanitost a členitost
krajiny.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV)
Celé k.ú. Jablunkova spadá do CHOPAV Jablunkovsko. CHOPAV Jablunkovsko byla vyhlášena
vládním nařízením 10/1979 Sb. Tato oblast musí být chráněna komplexem opatření pro zachování
přírodních podmínek a hydrologického režimu. Opatření se týkají hospodaření v lesích, odvodňování lesních
i zemědělských pozemků, těžby rašeliny a povrchové těžby nerostů, těžby a zpracování radioaktivní
suroviny, ukládání radioaktivního odpadu a dalších činností, které by mohly mít negativní dopad na kvalitu
vody.
Hranice navazuje na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy v ohybu silnice
III/01142 před Karpentnou na kótě 419, pokračuje podél této silnice přes Karpentnou až do Bystřice.
Je vedena kolem obce severovýchodním směrem a podél silnice III/01146 jde do Nýdku. Na okraji obce
odbočuje na polní cestu, podél níž jde severním směrem přes Ostrý a stále po polní cestě kolem Ostrého
vrchu ke státní hranici s Polskou republikou. Dále je vedena po státní hranici až k obci Hrčava, odkud
pokračuje po hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. Po této hranici je vedena až k hranici chráněné
oblasti přirozené akumulace vod Beskydy a po ní do výchozího bodu u Karpentné.
2.3.2)
Ochrana krajinného rázu
Území města Jablunkova leží v plochém pahorkatiném reliéfu s převládající zemědělskou půdou,
která je často využívána jako pastviny. Lesní porosty jsou zastoupeny hlavně v severovýchodní
a jihovýchodní části území a jsou součásti rozsáhlých lesních komplexů. Ucelená zástavba podél toku Olše
tvoří pomyslnou osu území a přechází v rozptýlenou zástavbu rodinných domů, která nenásilně přechází
do zemědělské krajiny.
Krajinný ráz je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto
chráněn před znehodnocením.
Každá stavba určitým způsobem mění krajinu a může mít vliv na další atributy kvality životního
prostředí. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu nad únosnou míru, je nutno dodržet určité zásady. Stavby
musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby
a hlavně také okolní krajiny.
Jedním z významných rysů harmonické krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty. Pohledový
horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaný. Zde by stavby neměly být
umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické
charakteristiky krajiny.
38
i.2.4) KULTURNÍ HODNOTY
Město, situované na mírné vyvýšenině v místě soutoku řek Olše a Lomné, v těsné blízkosti
významného průsmyku na pomezí Slezska a Slovenska, je poprvé připomínáno v písemných pramenech
v roce 1447. Obdélný půdorys s protáhlým obdélným náměstím je orientován ve směru průjezdné
komunikace. Původní měšťanská zástavba prošla řadou přestaveb. Farní kostel, v jádru gotický, a klášter
s kostelem z 19. století dotváří charakter sídla. V letech 1933 - 1935 bylo ve městě vybudováno plicní
sanatorium s hodnotným parkem. Hodnoty historického města jsou zčásti potlačeny novou obytnou
panelovou výstavbou v jeho těsné blízkosti.
K ochraně historického jádra města Jablunkova bylo vyhlášeno dne 20. 12. 1993 ochranné pásmo
historického jádra - náměstí v Jablunkově, které je zakresleno ve výkrese II.B.a) Koordinační výkres.
Nemovité kulturní památky na území města (podle ústředního seznamu):
číslo
název, stručná charakteristika
27980 / 8-2341 farní kostel Božího Těla parc.čís. 178 st., k.ú. Jablunkov
Jednolodní architektura z období prolínání pozdně renesančních a raně barokních vlivů,
vybudovaná na pozdně gotickém jádru v roce 1620. Úpravy v roce 1932. Výrazná
dominanta města.
31982 / 8-2342 kaplička u čp. 32, Bělá, parc. č. 1685 st., k.ú. Jablunkov
Drobná zlidovělá architektura z 1. poloviny 19. století, obohacující zachovalou starší
zástavbu města.
24425 / 8-2333 měšťanský dům čp. 8 Mariánské náměstí, parc. č. 194 st., k.ú. Jablunkov
Doklad původní zástavby města s dobře zachovanou dispozicí s původními klenbami ze
začátku 19. století.
Doklad původní zástavby města s jádrem ze 16. století, dispozice a většina kleneb
z přestavby na přelomu 18. a 19. století.
51793 / 8-4071 měšťanský dům č.p. 16 Mariánské nám., parc. č. 334 st., k.ú. Jablunkov
Doklad starší zástavby města s dobře zachovanou dispozicí, upravovaný v 19.
a na počátku 20. století.
Doklad starší zástavby města s dobře zachovanou dispozicí. Upraven v 1. pol. 19. století.
20109 / 8-2338 měšťanský dům čp. 43 Dukelská ul., parc. č. 11 st., k.ú. Jablunkov
Městský dům z přelomu 18. a 19. století s dochovanými klenbami a dispozicí, doklad
zástavby města z přelomu století, součást historického jádra.
100430
budova radnice č.p. 144 křiž. ul. Dukelská a Školní, parc. č. 631, k.ú. Jablunkov
33281 / 8-2339 klášter Alžbětinek čp. 52 s klášterním kostelem (starý klášter) Nádražní ul., parc.č. 1
st., k.ú. Jablunkov
/1 klášter Alžbětinek čp. 52 Nádražní ul., parc. č. 1 st.
Jedna z mála dochovaných komplexů sakrální architektury 19. století. Objekty
s původní dispozicí a se zachovanými klenbami. Klášter vystavěn v roce 1852.
/2 klášterní kostel sv. Alžběty
Jednolodní kostel z roku 1861, součást kláštera sester Alžbětinek.
39
28688 / 8-2340
měšťanský dům čp. 150 ul. Škpt. A. Velebnovského, parc. č. 332 st., k.ú. Jablunkov
Velmi hodnotná renesanční architektura ze začátku 16. století, jeden z nejstarších domů
ve městě s dochovanou dispozicí a klenbami. Úpravy v 19. století.
12083 / 8-3205 vila čp. 474 Školní 1, parc.č. 346 st., k.ú. Jablunkov
Moderní architektura z období funkcionalismu z roku 1930, postavená podle projektu
architekta Evžena Fuldy z Českého Těšína.
36258 / 8-2328 plicní sanatorium s areálem parc. čís. 2069, 2019, 2020, 2022, 2023, 2072 - 2074,
2075/1, 2063, 2062, 2875, 2876, 7077, 2079, 2040, 2029, 2028, 2030, 2031,
k.ú. Jablunkov
/1 plicní sanatorium parc. č. 2069 st.
Moderní architektura z let 1933 - 1935. Dílo architektů Kumpošta, Lamla
a Liebschera. Funkčně i výtvarně významné dílo moderní architektury moravských
autorů, vzešlé ze soutěže, výjimečný případ stavby tohoto druhu na Moravě.
/2 park plicního sanatoria
parc.čís. 2019, 2020, 2023, 2072, 2073, 2074, 2075/1, 2063, 2062, 2875, 2876,7077,
2079, 2040, 2029, 2028, 2030, 2031 o.p.
Park byl založen v letech 1924 - 1928 a rozšiřován v letech 1936 - 1938. Převážná část
parku je upravená ve slohu přírodně krajinářském, plocha u průčelí sanatoria je upravena
pravidelně ve slohu moderní architektury 20. století.
/3 socha odpočívající ženy před bočním křídlem sanatoria parc. č. 2040 o.p.
Monumentálně pojatá plastika Vincence Makovského z roku 1933, citlivě vkomponovaná
do přírodního prostředí.
/4 socha sedící ženy v parku, parc. č. 2040 o.p.
Monumentálně pojatá plastika z roku 1935, dílo Vincence Makovského, působící svým
hluboce humanistickým pojetím.
/5 sousoší dvou sedících žen v parku, parc. č. 2040 o.p.
Monumentálně pojatá plastika ze 30. let 20. stol., dílo sochaře Vincence Makovského.
/6 socha Hygie v parku, parc. č. 2040 o.p.
Pomník památce osmdesáti popravených členů spolku HUMANITA. Práce sochaře Jana
Třísky z roku 1945.
23989 / 8-662 kašna se sochou Immaculaty náměstí Svobody, parc. č. 333 o.p., k.ú. Jablunkov
Barokní plastika z roku 1755, vytvářející pohledovou dominantu náměstí.
30066 / 8-2327 kamenná křtitelnice nám. Svobody, v zahradě čp. 26 parc. č. 362 o.p., k.ú. Jablunkov
Středověká kamenná křtitelnice.
Na správního území města je však nutno respektovat a chránit i další objekty, které svým umístěním
a charakterem dokumentují jeho historický vývoj a vývoj osídlení. Územní plán bude rovněž respektovat
další drobné sakrální objekty (kapličky, boží muka, kříže apod.).
40
A.i.3) URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH,
PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
A.i.3) URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ
ZASTAVITELNÝCH
PLOCH,
i.3.1) HISTORICKO - URBANISTICKÝ ROZVOJ MĚSTA
(převzato z internetových stránek města Jablunkov, mírně upraveno)
Podle tvrzení historiků je nutné počátky starého Jablunkova hledat pravděpodobně v místech, kde
dnes leží vesnice Hrádek. Tam uprostřed divokých houštin panenských lesů a borů, založila těšínská knížata
varovné hradiště, střežící jihovýchodní hranici knížectví. Okolo tohoto hradiště se usazovali první obyvatelé
a založili tak novou osadu, později vesnici s názvem Jablunkov. Stalo se tak pravděpodobně ve 12.století.
První dokumentováná zmínka o Jablunkově pochází z roku 1435. Kolem roku 1447 byl Jablunkov
Uhry zcela zničen. Po této události se pravděpodobně část Jablunkovanů přesídlila do míst, kde se Lomná
vlévá do Olše, a tam začalo budování nového Jablunkova. V listině z roku 1523 o povinném odběru
těšínského piva se cituje Jablunkov a Starý Jablunkov.
V roce 1560 těšínský kníže Václav II. uděluje dne 6. května Jablunkovu závažná městská privilegia
(vinný šenk, právo varečné, pasení dobytka, pravidelný úterní trh, roční volbu fojta, postavení mlýna aj.).
Město se stále více rozvíjelo a na konci 16.století mělo již v roce 1596 starostu městskou radu.
Rozhodujícím pro rozvoj Jablunkova byla jeho poloha. Ležel na prastaré obchodní stezce, která
měla počátek u Středozemního moře a vedla přes jižní Evropu k Jablunkovskému průsmyku, odtud pak
k Odře a dále do Štětína k pobřeží Baltu. Cestu objevili již kupci doby dávného Říma, o čemž svědčí časté
nálezy mincí z tohoto období. Stezka byla také nazývána měděnou, protože po ní jezdili vozy s měděnou
rudouze středozemských Thurzovsko-Fugerovských dolů až do Vratislavi. Veliký význam měla také
obchodní cesta vedoucí přes Jablunkov do Haliče. Míjejíc Istebnou ležela směrem k Živci, aby pokračovala
dále až do Krakova. Jablunkov se stal místem odpočinku mnoha kupeckých karavan. Řada měšťanů tento
fakt využila a začala se zabývat kupectvím. Jablunkov se stával stále známějším, což se odráželo
v bohatostí trhu a jarmarků, na které se do Jablunkova scházelo obyvatelstvo z blízkého i dalekého okolí.
Tím zároveň vznikaly příznivé podmínky pro rozvoj řemesel.
V první polovině 17.století stálo v Jablunkově 42 měšťanských domů. Byly to dřevěné stavby,
na náměstí a v okolí hlavních ulic patrové, dále přízemní. Koncem čtyřicátých let 17.století měl Jablunkov
s předměstím i s Písečnou sedm set padesát obyvatel. V 18.století se Jablunkované zabývali obchodem,
řemesly a především obdělávaní polí, která osévali obilím, boby, fazolemi a hrachem. Neméně důležitý byl
chov dobytka.
V Jablunkově přibývalo nových budov, v roce 1905 byla dostavěná nová radnice a do užívání
předán nový železný most s nýtovanou konstrukcí (přetrval až do sedmdesátých let). Na nový rok 1911 byla
vysvěcena nová budova soudu, vedle níž stálo nové prostorné vězení obehnané tlustou a vysokou zdí.
Po ukončení I.světové války se změnila mapa tehdejší Evropy. Československo a Polsko vešly při
tvorbě svých hranic o Těšínské Slezsko do sporu. Česká strana argumentovala tím, že toto území před
rozpadem českého státu na počátku 17.století patřilo k zemím koruny české, a proto má na něj
Československá republika nezadatelné právo. Strana polská oponovala tak, že požaduje Rozdělení
Těšínského Slezska podle principu etnického, což znamenalo, že chce k Polsku připojit území osídlené
obyvatelstvem polského původu, tj. použivajícím polského jazyka nebo polského nářečí. Takovou oblastí byl
mezi jinými i jablunkovský region.
10. 7. 1920 Ministr Beneš a polský premiér Grabski podepsali prohlášení dávající spojenecké
Nejvyšší radě plnou moc k určení hranic na Těšínsku bez referenda. Nejvyšší rada ji přenesla na Radu
velvyslanců, která o rozdělení Těšínska rozhodla dne 28.7.1920. Západní polovina Těšínska s celým
jablunkovským soudním okresem (až na obce Javořinku a Istebnou) připadla Československu.
O založení města se traduje tato pověst:
„Nebývalo kdysi v dolině řeky Olše lidských stavení. Zdejší kamenitou půdu nikdo neobdělával
a hluboké lesy během věků sestoupily z horských úbočí téměř k samým říčním břehům.
Ale přesto to nebyl kraj, kde byste nespatřili živáčka. Každoročně tu pořádala hony na jeleny, kance, rysy
a jinou lesní zvěř těšínská knížata. Velmi často se tu také rozléhalo volání kupců a formanů, neboť tudy
vedla dávná obchodní stezka z území dnešního Slovenska, přes Těšín a dále Moravskou bránou
41
až do vzdálené Vratislavi. Bohatí kupci tehdy přiváželi drahocenné zboží z dalekých zemí, které v Těšíně
vyměňovali za jiné či prodávali za zlaté dukáty. Formanské vozy byly zase plné měděné rudy, kterou
převážely ze vzdálených uherských dolů až kamsi do vratislavských hutí.
Obtížnou cestu zdolávali stěží muži i koňská spřežení, a proto není divu, že unavené karavany čas
od času zastavovaly, aby si popřály alespoň krátkého odpočinku. Chtěli uhasit žízeň, ukojit hlad a nabrat sil.
Nejoblíbenějším, cestou toužebně očekávaným a všemi vyhledávaným místem k odpočinku byla jabloň
rostoucí na úpatí beskydských vrchů. V její blízkosti tryskal ze země pramen osvěžující vody, na nedalekých
lučinách rostla svěží tráva a nedaleko odtud volně plynula řeka Olše. V ní napájeli vozkové uhřáté koně, kteří
pak volně puštění spásali šťavnaté traviny. Mezitím kupci a formani plnými doušky užívali blahodárného
odpočinku ve stínu rozložité koruny mladé jablůnky.
Míjela léta, jabloň rok co rok rozkvétala a rodila chutné plody a čím dál tím častěji tudy drkotaly
vrchovatě naložené formanské vozy. Nikdo už si přesně nepamatuje, kdy se to stalo a čí to byla práce,
neboť o tom mlčí i nejstarší listiny, ale jednoho roku se na místě mezi jabloní a vodním pramenem objevil
zájezdní hostinec. Prostorné v něm byly místnosti pro cestující a ještě prostornější stáje pro koně. Pohodlněji
tu mohli kupci a formani trávit chladné noci v příjemném snu a ošklivé sychravé dny při odpočinku. A roky
stále ubíhaly. Kolem zájezdního hostince přibývala rok od roku nová stavení, do osady se stahovali lidé.
Jabloň časem zestárla a ztrouchnivěla. Zůstal jen název, neboť jak ti, co jen projížděli, tak i stálí usedlíci
nazývali novou osadu Jablůnkou. A osada stále rostla a obyvatel přibývalo, až ze skromné podhorské vísky
vyrostlo město Jablunkov.
Až do dnes se nám dochovala pověst o jablůnce, jež byla zvěčněna na první pečeti města
Jablunkova i v současném městském znaku.
SYMBOLY MĚSTA
Městský znak
42
i.3.2) MOŽNOSTI ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Zástavba Jablunkova, která je tvořena bytovými domy, rodinnými domy městského
a příměstského typu, který postupně i v okrajových částech města nahradily původní zástavbu venkovského
charakteru tvořenou rodinnými domy nebo původními zemědělskými usedlostmi.
Zařízení občanské vybavenosti jsou situována zejména v centrální části města a v jeho historickém
jádru, které je chráněno vyhlášeným památkovým ochranným pásmem a dále v areálových plochách
školských, zdravotnických, sociálních a obchodních zařízení situovaných v různých částech zastavěného
území města. Specifickým zařízením občanského vybavení je areál plícní léčebny na západním okraji města
na řece Lomné, s rozsáhlým a z přírodního hlediska hodnotným parkem a pouze nárazově využívaný areál
národopisných slavností situovaný na východním okraji města na pravém břehu řeky Olše v tzv. „Městském“
lese s přírodním jevištěm a skupinou stylových dřevostaveb včetně příslušného technického a sociálního
zařízení.
Sportovní zařízení jsou soustředěna do dvou areálů. Jeden je situován severně historického jádra
na levém břehu řeky Olše u jejího soutoku s řekou Lomnou v části „Bělá“ a jeho základ tvoří hřiště
pro kopanou, doplněné dalšími sportovně rekreačními zařízeními, druhý je situován na jižním okraji města
směrem na „Žihlu“ (areál „Amerika“) a jeho základem je letní koupaliště doplněné bowlingem, lanovým
centrem a dalšími sportovně rekreačními zařízeními. Další sportovně rekreační plochy jsou součástí
školských zařízení nebo ploch hromadného bydlení v bytových domech.
Zemědělská výroba je provozována v územně stabilizovaných stávajících areálech bez záměrů
na jejich rozšíření. Ve středisku „Žihla“ byla zemědělská výroba omezena a v rámci jeho areálu se rozvíjí jiné
výrobní aktivity.
Průmyslová výroba v Jablunkově je představována strojírenstvím, které se rozvíjí v rámci několika
větších i drobnějších firem v areálu bývalého závodu ETA v „Žihle“. Další výrobní areál, který je situován
na jižním okraji zastavěného území města podél ulice Bukovecké představují bývalé provozovny
Komunálních služeb Jablunkov (autoopravna), ČSAD a Lesního závodu Jablunkov. Na západním okraji
zastavěného území města na levém břehu řeky Lomná je další výrobní areál jehož základem jsou bývalé
provozy podniku Beta Olomouc, a.s., Dřevovýroby Komunálních služeb a zahradnictví Komunálních služeb
Jablunkov. Dále územní plán přebírá záměr vytvoření nové průmyslové zóny v jihozápadní části města
navazující na východní okraji zastavěného území Městské Lomné.
Zdůvodnění možností, potřeb a důvodů rozvoje města je obsahem kapitoly II.A.i.2 textové části
odůvodnění. Možnosti dalšího územního rozvoje Jablunkova, souvisejícího s potřebou výstavby nových bytů
a vytvářením pracovních příležitostí, zdůvodněných v předchozích kapitolách, jsou dány založenou
urbanistickou koncepcí (dřívějším urbanistickým vývojem města) a jsou limitovány zejména následujícími
okolnostmi:
-
geomorfologií a základovými poměry území;
-
stávající a výhledovou dopravní kostrou a založenou technickou infrastrukturou;
-
vymezením prvků nadregionálního, regionálního a místního systému ekologické stability;
-
významnými krajinnými prvky;
-
lesními porosty a kvalitním zemědělským půdním fondem obklopujícími zastavěné území.
Pro novou výstavbu bytových domů navrhuje ÚP využít stávajících rezerv v rámci zastavěného
území – zejména v rámci přestavbového území, na zastavitelných plochách a na rezervních zastavitelných
plochách.
Pro novou bytovou výstavbu bytových i rodinných domů je navrženo, kromě již dříve v ÚPNSÚ
uvažované a územně upravené lokality „Jablunkov – Pod Vitališovem“ využít pro výstavbu rodinných
domů, kromě menších lokalit zejména plošně rozsáhlejších lokalit Jablunkov – Černé, Jablunkov – Žihla Pod Písečnou a rezervní zastavitelné plochy v lokalitě Jablunkov – Radvanov – Záhoří. Využití všech
těchto vyjmenovaných lokalit je podmíněno zpracování územní studie.
Rozvoj výrobních aktivit je navržen v rámci stávajících územně stabilizovaných průmyslových
a výrobních areálů a v rámci navržené průmyslové zóny v jihozápadním okraji města, na východním okraji
zastavěného území části Jablunkova - Městské Lomné.
43
Občanská vybavenost se bude rozvíjet zejména v rámci přestaveb zastavěného území vlastního
města Jablunkov a v rámci navržených zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití občanského
vybavení a nová komerční zařízení lze rovněž realizovat v zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití
– smíšené výrobní, která je navržena v prostoru mimoúrovňové křižovatky silnice I/11.
Rozvoj sportovně rekreačních funkcí je navržen v rámci stávajících sportovně rekreačních areálů
a v rámci navrženého lesoparku U koupaliště „Amerika“.
Územním plánem nejsou dotčeny podmínky ochrany civilizačních a přírodních hodnot území,
stanovených zákonem (např. ochrana přírody, ochrana významných krajinných prvků, ochrana kulturních
památek, aj.).
Územní plán respektuje postavení obce Jablunkov jako stabilizovaného středně velkého
venkovského sídla, které je součástí přirozeného spádového obvodu města Třince, s převažujícími funkcemi
obytnou, částečně obslužnou, dopravní, rekreační a omezeně i výrobní. Na rozvoji obce se částečně
projevují suburbanizační tendence Třince.
-
-
-
-
-
Pro zajištění urbanistické koncepce jsou v územním plánu vymezeny:
zastavitelné plochy a plochy přestavby,
plochy sídelní zeleně,
koridory veřejné technické a dopravní infrastruktury a
plochy územních rezerv.
Pro zajištění záměrů urbanistické koncepce se stanoví zásady pro změny ve využití území:
zastavitelné plochy a plochy přestavby (plochy dostavby) se tímto územním plánem stanoví jako
plochy zastavěné nebo zastavitelné,
plochy územních rezerv jsou nezastavěným územím, jejichž využití se podmiňuje změnou ÚP,
kterou se tyto plochy stanoví jako ploch zastavitelné,
navrženému vymezení ploch s rozdílným způsobem využívání musí odpovídat způsob jejich užívání
a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich úprav a změn v jejich využívání.
Stavby a zařízení, které neodpovídají vymezení funkčních ploch s rozdílným způsobem využití,
nesmí být na jejich území umisťovány,
stanovení přípustnosti umisťování staveb a zařízení a činností v jednotlivých plochách s rozdílným
způsobem využívání,
při posuzování přípustnosti jsou rozhodujícím kritériem výlučně hlediska urbanistická
a hlediska ochrany životního prostředí, přírody a krajiny,
dosavadní způsob využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využívání, který neodpovídá
vymezenému funkčnímu využití dle územního plánu se připouští, neodporuje-li veřejnému zájmu
stanovenému zákonem,
stavby a zařízení technického vybavení pro obsluhu jednotlivých ploch s rozdílným způsobem
využívání se připouští jen tehdy, nebudou–li mít negativní vliv na jejich základní funkci nad
přípustnou míru, vyplývající z platných právních předpisů a technických norem (provozní, hygienické
apod.),
umisťování a povolování parkovišť a odstavných ploch pro osobní vozidla se připouští
ve všech zastavěných a zastavitelných plochách s rozdílným způsobem využívání, pokud nebudou
mít negativní vliv na základní (převládající) funkci území nad přípustnou míru, vyplývající z platných
právních předpisů a technických norem,
nové stavby se připouští umisťovat jen v zastavěném území a zastavitelných plochách,
za podmínek stanovených pro využívání ploch s rozdílným způsobem využívání (regulativů)
stanovených v územním plánu. V nezastavěném území se připouští umísťovat stavby pouze
za podmínek stanovených pro využívání ploch s rozdílným způsobem využívání (regulativů)
stanovených v územním plánu.
Zastavitelné plochy, plochy přestaveb a dostaveb jsou územním plánem navrženy zejména
v prolukách zástavby a na pozemcích navazujících na zastavěné území. Jejich vymezení je patrné z grafické
části dokumentace a jejich přehled, charakteristika a výměry bilance jsou obsaženy v tabulkách I.A.c.1)
a I.A.c.2) ÚP Jablunkov.
44
i.3.3) URBANISTICKÁ KOMPOZICE
K hlavním kompozičním složkám obce patří její půdorys a prostorový obraz. Půdorys města
se vytvářel v průběhu jeho historického vývoje. Prostorový obraz obce je jednak vnější, který je patrný
z dálkových pohledů, a vnitřní, který je vnímám z pohledu chodce nebo motorizovaného návštěvníka města
nebo obce. Ve vnějším obraze města se uplatňuje silueta historického jádra s kostelní věží a věží radnice.
Další dominantou mimo centra města představuje klášter Alžbětinek. Žádná další výraznější dominanta
(pomineme-li výškových budov realizovaných v rámci komplexní bytové výstavby v druhé polovině 20. stol.)
se v siluetě města neuplatňuje.
Původní historické jádro Jablunkova si zachovalo dominantní postavení jako centrum města
bylo však narušeno odbouráním částí zástavby kolem náměstí v důsledku zlepšení průjezdnosti ůvodní
silnice I/11 a východní část historické zástavby byla nahrazena v 80. – 90 letech panelovou zástavbou.
V souvislosti s dostavbou tohoto původního centra města by měl být zajištěn stávající podíl funkce bydlení
zajišťující oživení tohoto území i mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního volna.
Jádrem urbanistické kompozice města je Mariánské náměstí a celý prostor historického jádra města.
Město nemá výraznou kompoziční osu, za základní dopravní osu lze považovat ul. Dukelskou a Nádražní.
Těmto prostorům je nutno věnovat zvýšenou pozornost z hlediska urbanisticko architektonického. Vzhledem
k poměrně kvalitnímu domovnímu fondu zde nepřichází v úvahu žádná radikální řešení vyžadující větší
asanační zásahy nebo demolice.
Zvýšenou pozornost je nutno věnovat architektonické úpravě okolí kostela a radnice a dalším
plochám veřejné zeleně, lesoparků a všech objektů občanské vybavenosti, zejména té, která představuje
veřejnou infrastrukturu města. Při sanaci stávajících ploch zeleně doporučujeme tyto plochy doplnit kvalitním
mobiliářem (lavičky, veřejné osvětlení, odpadkové koše apod.).
Při návrhu způsobu zástavby nových ucelenějších ploch rodinných domů bude vhodné volit ulicové
formy zástavby tvořené izolovanými rodinnými domy (případně je lze doplnit dvojdomky), ve vlastním městě
v kombinaci s řadovou výstavbou. Navržená výstavba by měla navazovat svými uličními a stavebními
čarami, výškou i architektonickým výrazem na stávající kvalitní okolní zástavbu a to zejména v prostoru
historického jádra a na hlavních kompozičních osách města (ul. Dokulská, Nádražní, plk. Velebnovského,
Hasičská, Školní).
Pro umisťování staveb platí legislativně platné obecně závazné předpisy (vyhl. č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcích na využití území a vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).
Pro zabezpečení urbanisticko architektonické koncepce a kompozice zejména navržených ploch
pro výstavbu nutno dodržovat tyto prvky prostorové regulace, kterými jsou:
 silniční ochranná pásma - určují minimální odstup objektů od silnice I. a III. třídy a navržené rychlostní
komunikace;
 železniční ochranná pásma - určují minimální odstup od železniční tratě (vlečky);
bezpečnostní ochranná pásma - vyznačují minimální odstup staveb od vedení a zařízení
technického vybavení;
45
i.3.4) SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ
Součástí systému sídelní zeleně jsou plochy zeleně situované v zastavěném a zastavitelném území
sídla a zahrnují tyto plochy s rozdílným způsobem využití:
-
veřejná prostranství - s převahou nezpevněných ploch (veřejná zeleň)
(PZ)
do veřejné zeleně spadají všechny plochy volně přístupné zeleně na veřejných prostranství (zeleň
u bytových domů, parčíky, apod. a aleje pokud nejsou zařazeny do jiných kategorií ploch s rozdílným
způsobem využití). Celková výměra ploch zeleně veřejných prostranství nesmí být zmenšena.
-
zeleň – soukromá a vyhrazená
zahrnují plochy stávajících soukromých zahrad v zastavěném území.
(ZS)
-
zeleň – ochranná a izolační
(ZO)
představují ji plochy doprovodné zeleně podél významnějších dopravních tahů nebo vymezené podél výrobních
areálů. Jsou to plochy zeleně sloužící jako izolace mezi plochami bydlení a zařízeními dopravy a výroby.
-
zeleň přírodního charakteru
(ZP)
plochy vegetace většinou volně přístupné v zastavěném území sídla (vzrostlá zeleň včetně
zalesněných pozemků, které nejsou v katastru nemovitostí zařazeny mezi pozemky určené k plnění
funkcí lesa, vesměs volně přístupné plochy s dřevinnými a bylinnými porosty mimo les, břehová
vegetace toků).
-
zeleň – se specifickým využitím - lesopark
(ZX)
V Jablunkově ho představují veřejně přístupné plochy vzrostlé zeleně lesa parkově upraveného „městského
lesa“ a část lesních porostů navazujících na areál koupaliště.
Součástí systému sídelní zeleně jsou i plochy zeleně, které nejsou vymezeny jako samostatné
plochy s rozdílným způsobem využití (jsou součástí zastavěných nebo zastavitelných ploch s rozdílným
způsobem využití), které je nutno chránit jako významné přírodní krajinné prvky a jejich případné rušení je
nutno náležitě zdůvodnit (přistupovat k jejich likvidaci, či omezení pouze ve zvláště odůvodněných
případech).
46
A.i.4) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ
A.i.4) KONCEPCE VEŘEJNÉ
UMÍSŤOVÁNÍ
INFRASTRUKTURY,
VČETNĚ
PODMÍNEK
PRO
JEJÍ
i.4.1) DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ
4.1.1)
Silniční doprava a významnější silniční zařízení
Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území
Správním územím města Jablunkov procházejí silnice I/11 (Hradec Králové – Šumperk – Bruntál –
Opava – Ostrava – Český Těšín – Jablunkov – st. hr.), II/474 (původní trasa silnice I/11), III/01149
(Jablunkov – Písek – Bukovec, st.hr.), III/01150 (Jablunkov – Písečná – Jablunkov) a III/01151 (Jablunkov –
Dolní Lomná – Horní Lomná).
Pro severozápadní část řešeného území je dále významná silnice III/01144 (Bystřice – Milíkov –
Dolní Lomná), z jejíž trasy je dopravně obsloužena přilehlá zástavba, ale která je zcela vedena již na území
sousedních Bocanovic.
Silnice I/11
(Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava
Jablunkov – st. hr.)
– Český Těšín –
Silnice I/11 je nejvýznamnější silniční komunikací v řešeném území. V širších vazbách na území
kraje plní funkci významné dopravní příčky, zajišťující severo–jižní vazbya. Komunikace je rovněž součástí
mezinárodní silniční sítě pod označením E75 (Český Těšín – st. hr. ČR/SR v Mostech u Jablunkova)
a je zařazena mezi doplňkové tahy transevropské dopravní sítě TINA. V současné době je silnice I/11
vedena řešeným územím ve dvoupruhovém směrově nerozděleném uspořádání v obchvatové poloze vůči
Jablunkovu a převážná část tranzitní dopravy je tak odkloněna do nové trasy.
V rámci ZÚR Moravskoslezského kraje je uvažováno s přestavbou silnice I/11 na čtyřpruhovou
směrově rozdělenou kategorii. Pro tyto potřeby jsou v rámci ZÚR Moravskoslezského kraje navrženy VPS
č. 41 (úsek Návsí – Bocanovice – Jablunkov – Mosty u Jablunkova) a č. 42 (úsek Jablunkov – Mosty
u Jablunkova).
Silnice II/474 (původní trasa silnice I/11)
Silnice II/474 je vedena ve stopě původní trasy silnice I/11. Prochází střední částí města od Návsí
na Mšstskou Lomnou a dále jako spojnice Městské Lomné a Mostů u Jablunkova. ). Z urbanisticko –
dopravního hlediska lze průtah silnice II/474 zastavěným územím zařadit mezi sběrné komunikace funkční
skupiny B s doplňkovou funkcí obslužnou v zastavěném území.
Vedení silnice II/474 lze v rámci územního plánu považovat za územně stabilizované.
Silnice III/01149 (Jablunkov – Písek – Bukovec, st.hr.)
Silnice III/01149 je hlavní komunikační spojnicí Bukovce, Písku a Jablunkova vedenou podél řeky
Olše ve dvoupruhovém směrově nerozděleném šířkovém uspořádání. Vzhledem k přeshraničním vazbám
na Polsko ji lze zařadit mezi doplňkové tahy krajského významu, avšak s velmi nízkým dopravním zatížením
(dle ŘSD do 500 mV/24 hod v roce 2005). Z urbanisticko – dopravního hlediska lze průtah silnice III/01149
zastavěným územím zařadit mezi sběrné komunikace funkční skupiny B s doplňkovou funkcí obslužnou
v zastavěném území.
Směrové vedení silnice III/01149 lze v rámci územního plánu považovat za územně stabilizované.
Silnice III/01150 (Jablunkov – Písečná – Jablunkov)
Silnice III/01150 je vedena severovýchodní částí řešeného území kde zajišťuje hlavní dopravní
spojení s Písečnou. Její význam z hlediska širších vazeb je pouze lokální.
Vedení silnice III/01150 lze v rámci územního plánu považovat za územně stabilizované.
47
Silnice III/01151 (Jablunkov – Dolní Lomná – Horní Lomná)
Silnice III/01151 je vedena jihozápadní částí řešeného území přes místní část Městská Lomná.
Z hlediska širších vazeb se jedná o dvoupruhovou komunikaci lokálního významu, která slouží především
rekreační dopravě do oblasti Dolní a Horní Lomné. Rovněž slouží jako hlavní komunikační přístup
Jablunkova (Městské Lomné), Bocanovic, Horní Lomné a Dolní Lomné na nadřazený silniční tah I/11.
Z urbanisticko – dopravního hlediska lze průtah silnice III/01151 zastavěným územím zařadit mezi sběrné
komunikace funkční skupiny B, s doplňkovou funkcí obslužnou v zastavěném území.
Vedení silnice III/01151 lze v rámci územního plánu považovat za územně stabilizované.
Silnice III/01144 (Bystřice – Milíkov – Dolní Lomná)
Silnice III/01144 je vedena již za západní hranicí řešeného území na katastru sousedních Bocanovic.
Z její trasy je však obsluhována přilehlá zastávka a v úseku silnice vedeném podél katastrální hranice
se nachází autobusová zastávka.
Místní komunikace
Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje především obsluhu veškeré zástavby, která
není obsloužena přímo ze silničních průtahů. V Jablunkově lze místní komunikace (mimo silniční průtahy)
z hlediska urbanisticko – dopravního zařadit do funkčních skupin C a D.
Místní komunikace funkční skupiny C
Síť místních komunikací funkční skupiny C v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby,
která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Jablunkově se jedná o jednopruhové i dvoupruhové
úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (živičný povrch, dlažba, obalované
kamenivo, beton apod.). Mezi nejvýznamnější místní komunikace lze zařadit především komunikace v centru
Jablunkova a obslužné komunikace vedené do místních částí Jablunkova – Radvanova a Vitališova,
po kterých jsou vedeny autobusové linky.
Místní komunikace funkční skupiny D
Síť místních komunikací funkční skupiny D v Jablunkově je zastoupena jak skupinou D1 (obytné
a pěší zóny), tak skupinou D2 (chodníky, stezky pro chodce apod.). Funkční skupinu D1 představují některé
místní komunikace označené příslušnou dopravní značkou jako obytné nebo pěší zóny. V řešeném území
se jedná především o úseky v centru Jablunkova (ul. Zahradní, plk. Velebnovského a další). Funkční skupina
D2 je v Jablunkově zastoupena poměrně hustou sítí chodníků podél komunikací a několika samostatnými
stezkami pro chodce. Jinak chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic silnic, případně vozovky
místních komunikací.
Účelové komunikace
Účelové komunikace, ve formě komunikací uvnitř výrobních areálů a polních a lesních cest, slouží
především ke zpřístupnění jednotlivých areálů, polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují
na místní komunikace. Jedná se především o jednopruhové komunikace s různou povrchovou úpravou.
Po některých lesních cestách jsou vedeny cyklistické a turistické značené trasy.
Dopravní prognóza intenzit silničního provozu
V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech
Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne
v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na původní trase silnice I/11 (nyní II/474) a na silnicích
III/01149 a III/01152 (nyní II/474). Údaje o sčítání dopravy na obchvatu silnice I/11 nejsou k dispozici.
Pro období stanovené k r. 2025 je pro vybrané komunikace stanovena orientační prognóza zatížení
podle růstových indexů, a to z výchozího zatížení v r. 2005.
48
Tab.: Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území
Stan. č.
7-0501
Sil. č.
Úsek
pův. I/11
Jablunkov,
začátek zást. –
křiž. s III/01149
(nyní
II/474)
pův. I/11
7-0502
(nyní
II/474)
pův. I/11
7-0506
(nyní
II/474)
pův. I/11
7-0507
7-0508
(nyní
II/474)
I/11
7-0530
III/01152
(7-0510 do r.
2001)
(nyní
II/474)
7-0530
I/11H
(7-0510 do r.
2001)
(nyní
II/474)
křiž. s III/01149
– křiž.
s III/01151
křiž. s III/01151
– Jablunkov,
konec zást.
Jablunkov,
konec zást. –
křiž. s II/474
křiž. s II/474 v
Jablunkově –
křiž. s II/474
(Mosty u
Jablunkova)
křiž. I/11 –
křiž. s I/11
křiž. I/11 –
křiž. s I/11
T
O
M
těžká
motorová
vozidla a
přívěsy
osobní a
dodávkové
automobily
jednostopá
motorová
vozidla
voz./24 hod.
součet všech
motorových
vozidel a přívěsů
1995
1236
6006
154
7396
2000
1715
9179
131
11025
2005
6009
10596
117
16722
2025
-
-
-
-
1995
1017
5149
97
6263
2000
1840
8068
105
10013
2005
3522
9288
68
12878
Rok
2025
-
-
-
-
1995
579
2189
5
2773
2000
705
2399
8
3112
2005
3044
3158
11
6213
2025
-
-
-
-
1995
-
-
-
-
2000
-
-
-
-
2005
3230
4920
24
8174
2025
-
-
-
-
1995
-
-
-
-
2000
-
-
-
-
2005
2815
2854
9
5678
2025
3322
4281
9
7612
1995
579
2189
5
2773
2000
705
2399
8
3112
2005
314
2097
13
2424
2025
371
3146
13
3530
1995
8
128
2
138
2000
32
257
1
290
2005
81
382
3
466
2025
96
573
3
672
Nejvyšší dopravní zatížení převáděla do r. 2008 silnice I/11, jejíž funkci však převzal realizovaný
jihozápadní obchvat. Jeho dopravní zatížení lze pouze odhadovat, a to dle ostatních lokalit s již
realizovanými významnými tahy – I/11 v Mostech u Jablunkova, R48 v Dobré, D1 v Ostravě apod.
Očekávaný pokles dopravy tak může činit 60 – 70 %. Z tohoto důvodu není zpracována prognóza dopravy
na dotčených komunikacích a je provedena pouze na silnici II/474 a III/01149, kde se očekává pouze mírný
nárůst dopravní zátěže.
49
Hlavní zásady návrhu technického řešení komunikací
Silnice I/11
(Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava
Jablunkov – st. hr.)
– Český Těšín –
Územní plán navrhuje v souladu se ZÚR Moravskoslezského kraje přestavbu silnice I/11
na čtyřpruhovou směrově rozdělenou kategorii (v rámci ZÚR MSK se jedná o VPS č. D41 (úsek Návsí –
Bocanovice – Jablunkov – Mosty u Jablunkova) a č. D42 (úsek Jablunkov – Mosty u Jablunkova). Součástí
přestavby je i úprava mimoúrovňové křižovatky se silnicí III/01151.
Návrh přestavby silnice I/11 je v rámci územního plánu řešen formou vymezených ploch, ve kterých
budou realizovány úpravy trasy komunikace a ostatní komunikační sítě.
Silnice II/474 (původní trasa silnice I/11)
Směrové vedení trasy silnice II/474 lze považovat za územně stabilizované. V rámci územního plánu
je navrženo pouze upravit šířkové uspořádání komunikace s vloženými pruhy nebo pásy pro cyklisty, event.
parkovacími pásy podél vozovky. Doporučeno je rovněž využití dopravně zklidňujících opatření. Prostorově
významnějším návrhem je pak přestavba stykové křižovatky se silnice III/01149 v centru města, pro kterou je
v grafické části vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční. Směrně je v rámci územního plánu řešena
přestavba na křižovatku okružní, vyloučen však není ani jiný dopravně vyhovující návrh.
Silnice III/01149 (Jablunkov – Písek – Bukovec, st.hr.)
V rámci územního plánu je navrženo trasu silnice III/01149 v úseku vedeném zastavěným územím
upravit na šířkovou kategorii umožňující realizaci chodníků v uličním prostoru, event. i realizaci pásů nebo
pruhů pro cyklisty dle místní potřeby a prostorových možností. Dalším návrhem je pak přestavba stykové
křižovatky se silnicí II/474 v centru města, pro kterou je v grafické části vymezena plocha dopravní
infrastruktury silniční. Směrně je v rámci územního plánu řešena přestavba na křižovatku okružní, vyloučen
však není ani jiný dopravně vyhovující návrh.
Silnice III/01150 (Jablunkov – Písečná – Jablunkov)
Na trase silnice III/01150 nejsou v rámci územního plánu navrženy žádné úpravy.
Silnice III/01151 (Jablunkov – Dolní Lomná – Horní Lomná)
V rámci územního plánu je navrženo trasu silnice III/01151 upravit na šířkovou kategorii umožňující
realizaci chodníků v uličním prostoru, event. i realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty. Směrové vedení trasy
je územně stabilizované.
Silnice III/01144 (Bystřice – Milíkov – Dolní Lomná)
V řešeném území je navržena přeložka silnice III/01144, a to v jeho jihozápadní části (Městská
Lomná), která řeší odstranění směrových dopravních závad v Bocanovicích, včetně úrovňového křížení
s tratí ČD č. 320 a zlepšuje napojení Bocanovic na silnici I/11. Pro návrh přeložky silnice III/01144 je v rámci
územního plánu vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční.
Místní komunikace
Úpravy stávajících komunikací
Vybrané stávající jednopruhové komunikace je v rámci územního plánu navrženo doplnit výhybnami,
případně je šířkově homogenizovat na dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické části není řešeno umístění
výhyben, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle místní potřeby).
-
-
Z těchto záměrů je nutno zejména respektovat:
přebudování přístupových komunikací do místní části Radvanov z důvodu dalšího navrhování
nových zastavitelných ploch na dvoupruhovou kategorii s případným vybudováním výhyben
v ponechaných jednopruhových úsecích
přebudování ul. Polní z důvodu dalšího navrhování nových zastavitelných ploch na dvoupruhovou
kategorii s úpravou zapojení do silnice II/474
50
-
přebudování místní komunikace vedené z centra města (z ul. Polní) do místní části Vitališov
z důvodu dalšího navrhování nových zastavitelných ploch na dvoupruhovou kategorii
Návrh nových komunikací
Nové trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska koncepce
dopravní obsluhy. Vnitřní síť místních komunikací pro jednotlivé návrhové plochy bude realizována v jejich
rámci bez nutnosti vymezení v grafické části. Veškeré nové křižovatky, křížení a sjezdy budou řešeny
v souladu se zásadami uvedenými v rámci ČSN 73 6101, ČSN 73 6102 a ČSN 73 6110.
Zásady šířkového uspořádání místních komunikací
U nových i upravovaných úseků místních komunikací úseků budou respektovány minimální šířky
přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území,
v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována šířka prostoru místní komunikace
stanoveného dle ČSN 736110. Tyto prostory je v rámci územního plánu doporučeno důsledně hájit
pro případné budoucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo
pruhů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury. Odstup nových budov navržených podél
stávajících nebo nových místních komunikací bude minimálně 10 m od osy komunikace (tento odstup však
může být dle místních podmínek a v odůvodněných případech ve stísněných poměrech snížen). Při návrhu
komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73 0804
a 73 0833). Z tohoto důvodu je v rámci ÚP rovněž doporučeno realizovat na uslepených komunikacích
obratiště (nejsou vymezena v grafické části).
Stávající i navržené místní komunikace jsou z hlediska urbanisticko – dopravního zařazeny do sítě
místních komunikací obslužných funkční skupiny C.
Účelové komunikace
Síť účelových komunikací v Jablunkově je navrženo upravit především v souvislosti s přestavbou
silnice I/11. Nové účelové komunikace nejsou v rámci ÚP navrhovány.
Obslužná silniční zařízení
V Jablunkově se nacházejí dvě čerpací stanice pohonných hmot (MP Oil v severní části území
a Euro Oil u silnice II/474) a několik autoservisů a pneuservis. V rámci územního plánu nejsou nová
obslužná zařízení navrhována. Navržena je tak pouze úprava výjezdu z čerpací stanice Euro Oil u silnice
II/474, a to v souvislosti s návrhem nových komunikací pro novou zástavbu a jejich zapojením do výše
uvedené silnice. V rámci územního plánu je doporučeno výjezd situovat do navržené místní komunikace.
4.1.2)
Železniční doprava a významnější železniční zařízení
Řešeným územím je vedena celostátní dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 320 (Bohumín –
Mosty u Jablunkova, st.hr. – Čadca), která je v širších vazbách součástí III. železničního koridoru a která
je rovněž součástí hlavní transevropské železniční magistrály E 40 Le Havre – Paris – Frankfurt – Nűrbberg
– Cheb – Plzeň – Praha – Přerov – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – Žilina – Košice – Čop – Lvov.
V řešeném území se nenachází žádná železniční stanice ani zastávka.
Železniční trať je v rámci územního plánu navrženo optimalizovat a modernizovat na vyšší traťovou
rychlost. Návrh zahrnuje úpravy železničního svršku a spodku a směrovou úpravu s realizací nového mostu
přes Olši v severní části řešeného území.
4.1.3)
Nemotoristická doprava, provoz chodců a cyklistů
4.1.3.1) Provoz chodců, stezky pro chodce, chodníky, turistické trasy
V Jablunkově je vybavenost komunikací chodníky především v centru města na dobré úrovni a tvoří
nedílnou součást uličních prostorů. Jejich doplnění tak bude řešeno v rámci prostorů komunikací (dle ČSN
736110) dle potřeby a prostorových možností v souladu s příslušnými podmínkami pro využívání jednotlivých
51
dotčených ploch bez vymezení v grafické části. V zásadě budou chodníky dobudovány podél silničních
průtahů, zejména podél průtahu silnice III/01149 (ul. Bukovecká) a podél průtahu silnice III/01151 v Městské
Lomné. Podél nových místních komunikací mohou být chodníky řešeny v rámci návrhové kategorie
komunikace, a to dle místní potřeby.
V dopravní grafické příloze jsou tak komunikace pro chodce vymezeny pouze ve formě
samostatných stezek pro chodce. Nově je navržena samostatná stezka pro chodce spojující hřbitov s novou
lokalitou pro výstavbu podél ul. Alej Míru (silnice II/474).
Řešeným územím je vedeno celkem pět značených turistických tras: modrá č. 2275 (Jablunkov –
Radvanov – Groníček – Velký Stožek – Pod Velkým Stožkem – Malý Stožek – Velký Sošov – Beskydské
sedlo – Velká Čantoryje, vrchol (CZ/PL) – Pod chatou na Čantoryji), modrá č. 2283 (Bahenec, zotavovna
TŽ – Kotelnice – Písečná – Jablunkov – Bocanovice), zelená č. 4860 (Jablunkov – Plaňava – Girová, chata
– Markov), žlutá č. 7878 (Bocanovice – Dolní Lomná, mlýny – Velká Louka – Skalka, tur. chata) a žlutá
č. 7899 (Radvanov – Nad Kostkovem – Zimný, osada – Nad Zimným, hřeben – Pod Velkým Stožkem).
Jejich vedení však není územním plánem dotčeno, nové turistické trasy nejsou navrhovány.
Řešeným územím jsou vedeny rovněž i dvě naučné turistické stezky. Jedná se o Halamovu
turistickou a naučno – poznávací stezku a Naučnou stezku příroda Jablunkovska.
4.1.3.2) Provoz cyklistů, cyklostezky, cyklotrasy
Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou
vyznačeny celkem tři cyklistické trasy. Řešeným územím jsou vedeny dálková cyklotrasa č. 56 (Bohumín –
Bukovec), která je součástí cyklistického okruhu Euroregionem Těšínské Slezsko a lokální cyklotrasy
č. 6080 (Jablunkov – Studeniční – Labajov) a č. 6081 (Bocanovice, Bockov – Šance, škola). Kromě
oficiálního značení cyklistických tras dle KČT je v terénu vyznačena i dálková cyklotrasa Greenways Krakov
– Morava – Vídeň využívající stopu shodnou s dálkovou cyklotrasou č. 56.
Značené cyklotrasy jsou řešeným územím Jablunkov vedeny především po místních a účelových
komunikacích, výjimečně po silnicích III. třídy, které tomu však mnohde nejsou přizpůsobeny. V zastavěném
území chybí vymezené pruhy nebo pásy pro cyklisty a samostatné cyklostezky nejsou realizovány. V rámci
zvýšení bezpečnosti pohybu cyklistů zejména v centrální části města je v rámci územního plánu navrženo
v uličních prostorech stávajících komunikací vymezit pruhy event. pásy pro cyklisty dle místní potřeby
a prostorových možností, a to zejména tam, kde jsou vyznačeny cykloturistické trasy. Územní plán rovněž
navrhuje doplnění sítě cyklotras, a to především dle Generelu infrastruktury cestovního ruchu v Beskydách
(Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., 2006). Nové cyklotrasy jsou vedeny po silnici III/01150 ve směru
na Písečnou a po místních komunikacích. V rámci zvýšení bezpečnosti provozu cyklistů a jeho oddělení
od motorové dopravy jsou v rámci územního plánu navrženy i samostatné stezky pro cyklisty, event.
pro společný provoz chodců a cyklistů. Ty jsou navrženy podél silnice III/01151 (úsek mezi Jablunkovem
a Městskou Lomnou), dále podél silnice II/474 ve směru na Návsí a podél Olše mezi vodním tokem a silnicí
III/01149 (zcela mimo prostor silniční komunikace).
Vymezení pruhů a pásů v uličních prostorech komunikací a realizace samostatných stezek pro
cyklisty bude řešena dle zásad uvedených v rámci
4.1.4)
Odstavování, parkování a garážování vozidel
4.1.4.1) Odstavování vozidel
Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá
na vlastních pozemcích. Pro odstavování osobních vozidel obyvatel bytových domů se v Jablunkově nachází
cca 198 odstavných stání na terénu, cca 212 stání v řadových boxových garážích a cca 29 stání
ve vestavěných garážích v bytových domech. Celkový úhrn odstavných stání je tedy cca 439 míst.
V porovnání s celkovým počtem bytů v bytových domech (890 bytů dle údajů ČSÚ) a stupněm
automobilizace 1:2,5 je deficit odstavných stání dle ČSN 73 6110 cca 451 odstavných stání. V rámci
územního plánu je navrženo realizovat nové odstavné plochy na terénu a hromadné garáže v několika
lokalitách. Jedná se o především o rozšíření stávajícího garážoviště v jihozápadní části zastavěného území
Jablunkova (orientačně pro cca 120 – 130 stání) a návrh dvou garážovišť u železniční trati (celkem cca 100
– 110 stání). Ostatní odstavná stání pro obyvatele bytových domů budou realizována na příslušných
52
plochách pro bydlení hromadné, případně na přilehlých nevyužívaných veřejných prostranstvích bez nutnosti
jejich vymezení v grafické části (předpokládá se realizace parkovacích ploch malého rozsahu).
4.1.4.2) Parkování vozidel
Pro parkování osobních automobilů jsou v Jablunkově vymezena parkoviště o celkové kapacitě
cca 585 stání. Jedná se především o účelově zřízené plochy před objekty občanské vybavenosti,
a to především v centru města. V rámci územního je navrženo stávající kapacity zachovat s doplněním
několika nových parkovacích ploch. Jedná se především o parkoviště u hřbitova (pro přibližně 80 vozidel)
a u koupaliště Amerika (cca 50 os. automobilů). Ostatní parkovací plochy mohou být řešeny uvnitř
jednotlivých nových ploch. Jedná se o parkoviště pro občanskou vybavenost (stávající i navrženou),
sportoviště apod. Jejich umístění bude řešeno v rámci podrobnější dokumentace s podmínkou zajištění
dostatečného počtu stání pro stupeň automobilizace 1 : 2,5.
4.1.5)
Hromadná doprava osob
Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou příměstskou a mezinárodní autobusovou
dopravou, kterou t.č. zajišťují Veolia Transport Morava, a.s., SAD Prievidza, a.s. a SAD Michalovce.
V řešeném území se nachází celkem 15 autobusových zastávek (Jablunkov, aut.st., Jablunkov, ČSAD,
Jablunkov, kaplička, Jablunkov, Městský úřad, Jablunkov, sanatorium, Jablunkov, Skotňa, Jablunkov, točna,
Jablunkov, u jatek, Jablunkov, U potoka, Jablunkov, Lísky, konečná, Jablunkov, Lísky, rozc., Jablunkov,
Radvanov, konec, Jablunkov, Radvanov, rozc., Jablunkov, Radvanov, stolařství a Jablunkov, Žihla,
u obchodu). Řešenému území slouží dále zastávky Dolní Lomná, mlýny a Bocanovice, škola, která se však
nacházejí mimo řešeného území.
Většina zastávek je opatřena zastávkovými pruhy a přístřeškem pro cestující alespoň v jednom
směru. Zastávky „Jablunkov, Lísky, konečná“, „Jablunkov, točna“ jsou vybaveny točnou. V grafické části je
pak znázorněna obalová křivka dostupnosti na autobusové zastávky (400 m). Hromadné dopravě osob
po železnici slouží železniční stanice Mosty u Jablunkova a Návsí a železniční zastávka v Bocanovicích
(v řešeném území se železniční stanice ani zastávka nenacházejí)..
Rozmístění zastávek je v rámci územního plánu považováno za dostatečné. V územního plánu je
navrženo pouze důsledně vybavit zastávky řádnými autobusovými zálivy a přístřešky pro cestující a upravit
prostor autobusového nádraží na smíšenou plochu pro občanské vybavení (zařízení komerčního typu)
a veřejnou dopravní infrastrukturu (záchytné parkovací plochy, zařízení pro veřejnou hromadnou dopravu
osob apod.). Zachováno však bude nejméně 5 stanovišť pro nástup cestujících, 1 stanoviště pro výstup
a cca 13 odstavných stání pro autobusy.
4.1.6)
Ochranná dopravní pásma
V řešeném území je nutno respektovat::
-
stávající silniční ochranná pásma podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
ve znění pozdějších předpisů, která jsou vymezena mimo souvisle zastavěné území prostorem
ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti:
- 50 m od osy vozovky pro silnice I. třídy;
- 15 m od osy vozovky pro silnice II. a III.třídy;
-
navržená silniční ochranná pásma podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
ve znění pozdějších předpisů, která jsou vymezena mimo souvisle zastavěné území prostorem
ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti:
- 50 m od osy přilehlého jízdního pásu pro silnice I. třídy;
-
stávající ochranné pásmo dráhy, které je pro železniční trať ČD č. 320 vymezeno v šířce 60 m
od osy krajních kolejí na obě strany, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy (podle zákona
č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů).
53
-
rozhledová pole na silničních křižovatkách podle platného znění zákona č. 13/1997 Sb.,
o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, na ostatních křižovatkách pak alespoň
rozhledová pole určující minimální délku rozhledu pro zastavení dle ČSN 73 6110 ( těchto polích se
nesmějí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat
takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu.
Tam, kde rozhledová pole nemohou být uvolněna např. z důvodu finanční náročnosti, demolice
apod. bude na komunikaci označené jako vedlejší osazena bude postupováno dle příslušných
předpisů). Rozhledová pole křižovatek nejsou zakreslena v grafické části územního plánu.
-
ochranu před nepříznivými účinky hluku a vibrací, kterou je v řešeném území navrženo respektovat
následovně:
pro budoucí zástavbu související s bydlením, ubytováním, zdravotnictvím apod. situovanou:
podél silnice I/11 do vzdálenosti 100 m od její osy
podél stávajících a navržených silnic II. a III. třídy do vzdálenosti 50 m od jejich os
podél stávajících a navržených místních komunikací do vzdálenosti 15 m od jejich os
podél železniční trati č. 320 do vzdálenosti 100 m od osy krajních kolejí
bude stanoven minimální odstup od komunikace v rámci podrobnější projektové dokumentace nebo
územního řízení, a to na základě dodržení příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany
zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
54
i.4.2) VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
4.2.1)
Zásobování pitnou vodou
4.2.1.1) Popis současného stavu
Město Jablunkov s přilehlými částmi má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK
Ostrava, a.s., provozní středisko Frýdek - Místek.
Vzájemná propojenost Jablunkova s obcí Návsí, Písečná, Bocanovice se odrazila i v oblasti
zásobování pitnou vodou. Byl vybudován skupinový vodovod Jablunkov se společnými zdroji vody,
akumulací a vzájemně propojenou vodovodní síti. Proto nelze přesně určit odebírané množství vody
jednotlivých sídel a proto údaje o výrobě vody a její spotřebě jsou vedeny společně. Dle Plánu rozvoje
3
vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje bylo množství vyrobené vody za rok 1996 541 804 m , což
-1
je průměrně 17,18 l.s .
Zdrojem pitné vody je několik místních jímacích území podzemní i povrchové vody. Jsou to Kotelnice
-1
-1
Radvanov, Kostkov a Dolní Lomná. Jejich celková průměrná vydatnost je 40,7 l.s , zaručená 24,7 l.s .
Jímací území Kotelnice s odběrem povrchové vody z toku Kotelnice se nachází východně
-1
-1
od k.ú. Jablunkova. Průměrná kapacita zdroje je 14,5 l.s , zaručená 10,0 l.s . Povrchová voda je
-1
upravována v úpravně vody o kapacitě 10 l.s . Zdravotní zabezpečení je plynným chlorem.
Jímací území Radvanov se nachází severně od k.ú. Jablunkova na území Návsí. Je to zdroj
-1
povrchové vody z potoka Radvanov, která je upravována na úpravně vody o kapacitě 5 l.s . Zdravotní
-1
-1
zabezpečení vody se provádí plynným chlórem. Průměrná kapacita zdroje je 10 l.s , zaručená 5 l.s .
Jímací území Kostkov je zdrojem podzemní vody ze čtyř zářezů a jednoho vrtu a povrchové vody
z toku Kostkov. Zdroj pro skupinový vodovod Jablunkova se nachází na k.ú. Návsí, zcela mimo území
-1
-1
Jablunkova. Průměrná vydatnost zdroje je 3,2 l.s , zaručená 0,7 l.s .
Dalším zdrojem skupinového vodovodu je zdroj Rohovec, který se nachází na k.ú. Návsí.Je to zdroj
-1
povrchové vody z potoka Rohovec. Voda je upravována na úpravně vody o kapacitě 5 l.s , zdravotní
-1
-1
zabezpečení je provedeno plynným chlórem. Průměrná kapacita zdroje je 5 l.s , zaručená 3 l.s . Zdroj má
vyhlášeno pásmo hygienické ochrany .
Novým zdrojem pitné vody skupinového vodovodu je podzemní zdroj vody v lokalitě Dolní Lomná,
-1
-1
tj. mimo k.ú. Jablunkov. Zdroj je tvořen dvěma vrty o průměrné kapacitě 8 l.s , zaručené kapacitě 6 l.s .
Voda obsahuje agresivní CO2 a zvýšený obsah Fe a Mn, je proto upravována provzdušněním, železo
a manganistan draselný jsou odstraňovány na otevřených filtrech. Zdravotní zabezpečení je zajištěno
plynným chlórem. Zdroj má stanoveno ochranné pásmo 1. stupně.
Zdroje skupinového vodovodu Jablunkov – Kotelnice, Radvanov, Kostkov a Rohovec mají
rozhodnutím Okresního národního výboru ve Frýdku – Místku, odbor vodního a lesního hospodářství,
č. j. VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 ze dne 29. 11. 1982 stanoveno ochranné pásmo 1., 2. a 3. stupně. Rozsah
ochranných pásem s popisem parcelních čísel, a z podmínkami pro ochranu jakosti a zdravotní
nezávadnosti vodních zdrojů je součásti tohoto rozhodnutí.
Podzemní zdroj v lokalitě Dolní Lomná má rozhodnutím Okresního úřadu Frýdek – Místek, referátu
životního prostředí č.j. RŽ-3536/1996/1997/Fp/23.1 ze dne 3. 3. 1997 stanoveno pásmo hygienické ochrany
1. stupně v rozsahu oplocení areálu, které nezasahuje do k.ú. Jablunkova.
Zdroje podzemní a povrchové vody skupinového vodovodu se nachází mimo k.ú. Jablunkov,
do území Jablunkova nezasahují ani ochrannými pásmi. Pouze zdroj Kotelnice na východním okraji k.ú.
zasahuje do území ochranným pásmem 2 a 3. stupně..
3
Pro skupinový vodovod Jablunkova je k dispozici akumulace o objemu 1 920 m a zaručuje tak 87 %
maximální denní potřeby vody. Vodovodní síť je rozdělena do osmi tlakových pásem.
Hlavní akumulaci pro město Jablunkov, ze kterého je zásoben střed města, tvoří zemní vodojemy
3
3
Alžbetinky o obsahu 1 000 m a 2 x 100 m s hladinami 432,70 – 429,50 m n.m. Voda do vodojemů
Alžbetinky přitéká z jímacích území Kotelnice a Radvanov a prostřednictvím vodovodní sítě i ze zdroje
Rohovec a Kostkov. Na přívodních řadech ze zdrojů Radvanov a Kostkov jsou umístěny vodojemy o obsahu
3
30 a 40 m .
55
3
Na přívodním řadu ze zdroje Kotelnice je vodojem Písečná o obsahu 50 m . Z vodojemu jsou
3
zásobeny obec Písečná a městská část Žihla (vodojem Žihla 30 m , který působí jako přerušovací komora).
Vodojem Písečná a Alžbetinky jsou propojeny.
3
Voda z úpravny vody v Dolní Lomné je svedena do zemního vodojemu Vitališov 2 x 200 m
(432,50 – 428,35 m n.m.). Samostatně je zásobena Městská Lomná z vodojemu u úpravny vody o obsahu
3
100 m (444,25 – 441,50 m n.m.).
Další skupinu zdrojů tvoří zdroje ve správě MěÚ Jablunkov. Jsou to menší zdroje vydatnosti
-1
do 1,0 l.s , které slouží k zásobení skupin rodinných domů nebo chatovišť.
Vodovodní systémy ve správě MěÚ Jablunkov a v soukromém vlastnictví nejsou zdokumentovány,
proto jsou jejich trasy zakresleny v grafické části pouze informativně.
V rámci Návrhu programu obnovy a rekonstrukce vodovodu Mosty u Jablunkova byla zpracována
Studie „Mosty u Jablunkova, zásobování pitnou vodou ze zdrojů SmVaK, a.s. a z místních zdrojů“, zpracoval
Hydrokoneko, s.r.o. a následně Dokumentace pro územní řízení „Mosty u Jablunkova, Přívod vody ze zdrojů
SmVaK, a.s. z vdj. Vitališov do vdj. Kawulacký, zpracoval Hydrokoneko, s.r.o. v prosinci 2004.
V DÚR je návrh technického řešení na zabezpečení dodávky pitné vody pro Mosty u Jablunkova
ze spolehlivého zdroje, ze zdroje podzemní vody Dolní Lomná. Návrh se zabývá výtlakem vody z vodojemu
Vitališov do vodojemu Kawulacký na území Mostů u Jablunkova. Na výtlačný řad z vodojemu Vitališov již
bylo vydáno územní rozhodnutí.
4.2.1.2) Výpočet potřeby vody
Výpočet potřeby vody pro obyvatelstvo, technickou vybavenost a zemědělství (živočišnou výrobu)
je proveden podle Směrnice č. 9 ze dne 20. července 1973 MLVH ČSR a MZ ČSR – hlavního hygienika
ČSR pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování vydatnosti
vodních zdrojů.
Pro danou velikosti sídla a charakter zástavby je podle této směrnice uvažována specifická potřeba
vody 90 l/os/den.
Vzhledem k rozsahu stávající vodovodní sítě v Jablunkově se předpokládá, že do roku 2020 bude
na veřejný vodovod napojeno cca 97 % obyvatel.
Specifická potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost je dle uvedené směrnice
na jednoho obyvatele 70 l/d, tato je navýšená o 10 % na pokrytí potřeb pro nevyspecifikované podnikatelské
aktivity, tj celkem 77 l/os/den..
Potřeba vody pro zemědělství – živočišnou výrobu je vypočtena na základě údajů o stávajícím počtu
dobytka. U soukromě hospodářících rolníků jsou uvedeny přibližné kusy dobytka. S rozšířením živočišné
výroby se nepočítá.
Koeficient denní nerovnoměrnosti je určen dle kategorii sídla: k d = 1,35, koeficient hodinové
nerovnoměrnosti kh = 1,8.
56
Výsledné hodnoty potřeby pitné vody, rozhodující pro posouzení vodovodu, jsou uvedeny
v následující tabulce:
Výsledná potřeba pitné vody pro Jablunkov
potřeba vody pro počet
obyvatel
potřeba vody
Qp
3
BF
)
TV
Qm )
-1
3
m .d
m .d
4
-1
Qh )
l.s
5
-1
-1
l.s
1
5 040
453,60
612,36
7,08
12,75
2
5 600
431,20
582,12
6,74
12,13
-
7,80
11,70
0,13
0,25
1 206,18
13,96
25,13
)
Zemědělství )
3
Σ Jablunkov
892,6
Qp – průměrná denní potřeba vody
Qm – maximální denní potřeba vody
1
-1
-1
) bytový fond –BD + RD 5 040 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os .den
2
-1
-1
) technická vybavenost - specifická potřeba vody 77 l.os .den
3
) zemědělství – Soukromě hospodářící rolník p.Pyszko (krávy a jalovice 100 ks –
specifická potřeba vody 10 – 18 l/kus/den),
- Jezděcký klub Gírová 5 koní (specifická potřeba vody 40 - 60 l/kus/den )
- Soukromě hospodářící rolník p.Sztefková cca 30 ks skot (specifická potřeba vody
10 - 18 l/kus/den )
4
) kd = 1,35
5
) kh = 1,8
4.2.1.3) Posouzení zdrojů vody, tlakových poměrů, akumulace, návrh hlavních rozváděcích řadů
Návrh rozšíření vodovodní sítě vychází ze současného stavu zásobování pitnou vodou a respektuje
koncepci stanovenou Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (KONEKO, s.r.o.
Ostrava, VODING Hranice, s.r.o., květen 2004).
Dle výpočtu potřeby vody pro obyvatelstvo a občanské vybavení bude k roku 2020 nárok na zdroj
3
vody Qm = 1 206,18 m /den, tj. 13,96 l/s. Toto množství bude i nadále dodáváno z místních zdrojů vody
skupinového vodovodu Jablunkov (Jímací území Kotelnice, Radvanov, Kostkov, zdroj Rohovec a nový zdroj
pitné vody v lokalitě Dolní Lomná).
Potřebné množství pitné vody pro Jablunkov představuje cca 56 % ze zaručené kapacity těchto
zdrojů.
Při posouzení tlakových poměrů vody v síti se vychází z normy ČSN 75 5401, která připouští
nejvyšší přetlak vody v potrubí 0,6 MPa, v odůvodněných případech 0,7 MPa a požaduje minimální
hydrodynamický přetlak v místě přípojky 0,15 MPa pro zástavbu do dvou podlaží a 0,25 MPa pro zástavbu
nad dvě podlaží.
Vzhledem na konfiguraci terénu a vzájemné propojení zdrojů skupinového vodovodu Jablunkov
je vodovodní síť skupinového vodovodu rozdělena do osmi tlakových pásem.
Převážná část zástavby Jablunkova spadá do tlakového pásma ovládaného vodojemem Alžbětinky
3
2x100 + 1 000 m s hladinami 432,70 - 429,50 m n.m. Samostatná tlaková pásma jsou tvořena kolem
přivaděčů ze zdrojů.
Pro část navrhované zástavby severně od potoka Radvanov nad úrovní terénu cca 414 m n.m. tlak
vody v potrubí neodpovídá ustanovení ČSN. Pro tuto lokalitu jsou navržené automatické tlakové stanice
(ATS2, ATS3)), které vytvoří vyšší tlakové pásmo v rámci základního tlakového pásma. ATS budou napojeny
na stávající zásobovací řady z vodojemu Alžbětinky.
Automatická tlaková stanice (ATS 1) je navržena poblíž vodojemu Alžbětinky pro zástavbu nad
terénem cca 414 m n.m.
57
Další automatická tlaková stanice (ATS4) je navržena v lokalitě Lísky.
V rámci ploch pro výrobu a podnikání v lokalitě Městská Lomná budou vybudovány vlastní čerpací
stanice a akumulace dle konkrétních potřeb.
Zásobení lokality Za tratí - Černé pitnou vodou (zastavitelné plochy označené Z21, Z22, Z 23, Z 24,
Z 25, Z26, Z27 a Z56) bude napojením na zdroje skupinového vodovodu Jablunkov, prostřednictvím stávající
vodovodní sítě města Jablunkova. Napojení je navrženo na stávající řad DN 100 v ulici Bělá. Zásobovací řad
pro plochu Za tratí - Černé je navržen profilu DN 100, v části ul. Bělá v délce cca 350 m pude v souběhu se
stávajícím řadem menšího profilu (DN80), resp. tento řad bude rekonstruován na profil DN 100. Dále bude
veden po levém břehu Olše, pod železničním mostem v souběhu se železniční tratí po hranici řešené plochy.
Zásobovací řad DN 100 pro zastavitelné území Z 21 a Z 22 bude dlouhý cca 770 m a na něj bude
navazovat vlastní rozvod v ploše, který je pro potřeby územního plánu navržen schematicky a proto jeho
celková délka cca 2 400 m je pouze orientační. Řad je navržen zokruhovaný, profilu DN 100. Uvnitř plochy
je navržen řad profilu DN 80, délky cca 560 m. Stávající řad procházející plochou je navrženo zrušit. Celková
délka navrženého řadů pro plochu je cca 2 960 m. Trasy řadů a jejich délky budou upřesněny v dalších
projektových stupních. Předpokládaná potřeba pitné vody pro tuto lokalitu (zastavitelné plochy označené
Z 21 a Z 22), tj. pro cca 339 obyvatel je Qp = 0,35 l/s, Qm = 0,48 l/s.
Pro tři plochy navržené pro výstavbu rodinných domů kolem Černého potoka (zastavitelné plochy
označené Z 23, Z 24 a Z 25) je navrženo prodloužení vodovodního řadu DN 100 o řad profilu DN 80 délky
cca 600 m. Předpokládaná potřeba vody pro cca 15 obyvatel je Q p = 0,02 l/s, Qm = 0,02 l/s.
Celkem pro lokalitu (zastavitelné plochy označené Z 21, Z 22, Z 23, Z 24, Z 25 a Z56) je navrženo
3 560 m vodovodních řadů, které budou zásobovat celkem cca 354 obyvatel. Při ceně na 1 m vodovodního
řadu 6 500 Kč to bude činit cca 23 140 tis. Kč, tj. 196 100 Kč na 1 rodinný dům. Cena na 1 m vodovodního
řadu je orientační a závisí na použitém materiálu, geologických poměrech a povrchu terénu, do něhož se
bude potrubí pokládat.
Další lokalita (zastavitelné plochy Z 26 a Z 27 pro cca 116 obyvatel), u níž napojení na vodovod pro
veřejnou potřebu je z hlediska kapacity zdrojů náročné je na hranici k.ú. Jablunkova a k.ú. Bocanovice,
na levém břehu Černého potoka. Stávající objekty této lokality jsou napojeny na místní zdroj Bocanovice
řadem DN 90, jehož kapacita, včetně úpravny vody a akumulace, je plně využita pro obec Bocanovice.
Dle sdělení obce s jeho dalším využitím pro potřeby Jablunkova nelze počítat. Předpokládaná potřeba vody
této lokalitě je: Qp = 0,12 l/s, Qm = 0,16 l/s, nárok na zdroj vody je Qm = 0,16 l/s.
V územním plánu je navrženo napojení této lokality na stávající rozvod vody – řad DN 90 s tím,
že voda bude do spotřebiště přiváděná z opační strany – z vodovodní sítě Jablunkova (napojení v ulici Bělá).
Navržený řad DN 100 pro zastavěné plochy Z 21 a Z 22 bude propojený se stávajícím řadem DN 90,
který je v současnosti napojen na zdroj Bocanovice. Stávající řad DN 90 bude od zdroje Bocanocice odpojen
šoupatkem, a řad bude propojen s navrhovaným řadem DN 100 pro zastavitelné území Z 21, Z 22. V této
lokalitš bude vybudován pouze rozvodní řad DN 80 délky cca 600 m.
Po realizaci navrženého řešení bude celá lokalita Za tratí – Černé (zastavitelné plochy označené
Z21, Z22, Z 23, Z 24, Z 25, Z26, Z27 a Z56) napojena na zdroje Jablunkova přes vodovodní síť města
Jablunkov.
Navržené řady zabezpečí přívod požadovaného množství pitné vody i množství požární vody.
Pro zachování kvality vody v potrubí budou dle konkrétních možností rozvodní řady zokruhovány.
Stávající řad DN 90 převede požadované množství vody pro stávající zástavbu této lokality
a navrhovanou zástavbu Jablunkova (zastavitelná plocha Z 26 a Z 27 – Qp = 0,12 l/s), nebude však zaručen
požadovaný tlak vody v síti při maximálních odběrech vody. Proto je nutné pro tuto variantu provést
podrobné hydraulické posouzení sítě a navrhnout případná opatření – AT-stanice apod.
Náklady na vybudování vodovodních řadů jsou orientační, bude nutno je upřesnit v územní studii
nebo dalších projektových stupních.
Rozvod vody pro dané lokality je patrný z grafické přílohy II.B.d2) Výkres vodního hospodářství.
Na pravém břehu Lomné, na hranici k.ú. Dolní Lomná a k.ú. Mosty u Jablunkova, je několik ploch
navržených pro rodinné domy. Tyto plochy budou zásobovány pitnou vodou přímo z přivaděče, ze zdroje
Dolní Lomná do vodojemu Vitališov.
58
Dle ČSN 73 6650 se doporučuje stanovit celkovou akumulaci ve výši 60 – 100 % maximální denní
potřeby vody. Dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb je pro rodinné domy a nevýrobní objekty
2
-1
3
do plochy ≤ 120 m stanoveno množství požární vody 4 l.s a obsah nádrže požární vody 14 m .
Posouzení akumulace vody
sídlo
Jablunkov
1
)
2
)
3
Qm m .d
-1
A potřebné )
1 206,18
723,71
1
A stávající )
1 920
2
A návrh m
3
0
bez požární akumulace
pro celý skupinový vodovod Jablunkov
3
Potřebná akumulace vody pro Jablunkov je 760,85 m včetně akumulace požární vody a představuje
cca 40 % z celkového objemu stávající akumulace skupinového vodovodu Jablunkov.
Nový vodojem se nenavrhuje, stávající akumulace plně pokryje potřebu i v návrhovém období
Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných vodovodních řadů
v dimenzích DN 50 až DN 80. Poloha nových vodovodních řadů bude dále upřesňována podrobnější
projektovou dokumentací. Dimenze řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je s ohledem
na protipožární zabezpečenost jednotlivých objektů.
4.2.1.4) Závěr
Z provedených bilancí potřeb pitné vody pro vodovod Jablunkov pro návrhové období územního
plánu nevychází potřeba výstavby nové akumulace. Potřebná akumulace je zajištěna ve stávajících
vodojemech. S výstavbou nového vodojemu se nepočítá.
Pro lokalitu Za tratí – Černé, na hranici k.ú. Jablunkov a k.ú. Návsí - lokalita zastavitelných ploch
označených Z 21 a Z 22, je navržen vodovod v celkové délce cca 3 180 m (z toho přívodní řad délky
cca 770 m). V případě prodloužení vodovodu pro zastavitelné plochy označené Z 23, Z 24 a Z 25, bude
celková délka vodovodu pro uvedené lokality 3 780 m (z toho přívodní řad délky cca 770 m), tj. v přepočtu
na 1 rodinný dům 32 m.
Vodovodní síť je vybudována v dostatečném rozsahu a bude pouze doplněna o nové řady
v plochách navrhované výstavby. Nové řady budou napojeny na stávající řady
Předpokládá se, že vodovod bude plnit i funkci vodovodu požárního, zároveň je ale nutno zajistit
i kvalitu vody v rozvodné síti. Samostatné větve zásobující objekty v dosahu hydrantů na hlavním řadu
(rodinné domy do vzdálenosti až 400 m od sebe) mohou mít profil DN 50, ostatní řady jsou navrženy profilu
DN 80 a jsou podle konkrétních možností zokruhovány.
Trasy navržených vodovodů jsou patrné z výkresu Vodní hospodářství.
Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích mají vodovodní řady stanovena ochranná
pásma do průměru 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm – 2,5 m od vnějšího okraje potrubí. Tato
ochranná pásma jsou územním plánem respektována.
4.2.2)
Odvádění a čištění odpadních vod
V Jablunkově je vybudována jednotná stoková síť, která odvádí odpadní vody na mechanicko –
biologickou ČOV města Jablunkov na k.ú. Návsí.
Na stávající mechanicko – biologické ČOV byla v roce 2000 – 2001 provedena komplexní
rekonstrukce technologické linky.
V současné době má čistírna dostatečnou kapacitu a vyhovující čistící efekt pro likvidaci odpadních
vod z celého zájmového území.
59
Okrajové části města nejsou systematicky odkanalizované. Likvidace splaškových odpadních vod
z jednotlivých objektů probíhá lokálně přímo u zdroje vzniku. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují
v septicích a žumpách, Ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými
odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do řeky Olše.
Dle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje je odkanalizování a likvidace
odpadních vod z Jablunkova vyhovující. Nová kanalizace se navrhuje pro lokality Jablunkov – Žihla,
Radvanov, Lísky, Městská Lomná, Bělá, Kaluže a ul. Polní. Likvidace odpadních vod bude zajištěna
na mechanicko – biologické ČOV Jablunkov, která je společná pro Jablunkov, obec Návsí a Písečnou.
4.2.2.2) Výpočet množství odpadních vod
Množství bezdeštných splašků vychází z předpokládaného počtu obyvatel v řešené lokalitě
a uvažované specifické potřeby vody. V návrhu řešení územního plánu je ve výpočtu potřeby vody
uvažováno 97% napojených obyvatel na veřejný vodovod. Z tohoto předpokladu se vychází při výpočtu
množství vyprodukovaných splaškových odpadních vod.
Maximální odtok splaškových vod je vypočítán z průměrného odtoku s použitím součinitele
maximální hodinové nerovnoměrnosti k h.
Výpočet množství splaškových odpadních vod, které budou odváděné na ČOV je provedený pro celý
Jablunkov. Při výpočtu není zohledněná skutečnost, že stávající kanalizační systém je jednotní a bude
odvádět splaškové vody s vodami dešťovými. Dešťové vody budou odlehčeny do místních toků. Poměr
ředění dešťových vod bude určen podrobným výpočtem s ohledem na vodnost a kvalitu vody v tocích.
Výpočet bude provedený v dalších projektových stupních.
Nové stoky splaškové sítě oddílné kanalizace jsou dimenzovány na dvojnásobek maximálního
hodinového průtoku. Dimenze nových stok je vzhledem na množství splaškových vod jednotná, profilu
DN 300.
Pro výpočet množství odtékajících dešťových vod lze uvažovat návrhový déšť trvání 15 minut,
periodicity p = 1 a intenzity i = 110 l/s.ha. Množství dešťových vod závisí na velikosti posuzované plochy,
součinitele odtoku, na sklonu terénu a jeho povrchu. Výpočet množství odtékajících dešťových vod vzhledem
na konfiguraci terénu a různorodost povrchu nelze v návrhu územního plánu provést.
Množství vyprodukovaných splaškových odpadních vod od obyvatel a vybavenosti
Počet
osob
Qp
m .hod
3
5 432
Qmax spl
3
m .den
Jablunkov
kh
-1
488,88 )
1
-1
2 x Qmax spl
-1
l.s
-1
l.s
-1
l.s
5,66
2
40,74
11,32
22,26
1
) bytový fond
Množství splaškových vod přitékajících na ČOV z Jablunkova
Jablunkov
Počet obyvatel napojených na kanalizaci
Qp
Znečištění
Celková produkce BSK5
Průměrná koncentrace
5 432
3
488,88
(g/os/den)
60
(m /den)
(kg/den)
325,92
(mg/l)
666,6
60
4.2.2.3) Návrh odvádění a čištění odpadních vod
Návrh územního plánu řeší situaci v likvidaci odpadních vod z obce s výhledem do roku 2020.
Dle koncepce odkanalizování města se v návrhu počítá s odvedením splaškových odpadních vod spolu
s dešťovými vodami stávající jednotnou kanalizací do stávající čistírny odpadních vod Jablunkov situovanou
na k.ú. Návsí.
Na odvedení odpadních vod se využije stávající jednotná kanalizace, která bude doplněná novými
úseky splaškové kanalizace. V době přívalových dešťů budou dešťové vody přivedené jednotnou kanalizací
odlehčené do toků.
Odvedení odpadních vod bude probíhat gravitačně, pouze z lokality Městská Lomná je navržené
přečerpávání splaškových vod (ČS 1).
Odkanalizování a likvidace odpadních vod lokality Za tratí – Černé na hranici k.ú. Jablunkov
a k.ú. Návsí (zastavitelné plochy označené Z21 a Z22) je navrženo v lokální mechanicko – biologické čistírny
odpadních vod (MB ČOV) s odtokem vyčištěných vod do Olše. Čistíren odpadních vod bude
2
pro cca 340 obyvatel, množství čištěných vod bude cca Q = 30,5 m /den (vyjádřené v průměrné denní
potřebě vody). ČOV je navržená na severovýchodním okraji plochy, v prostoru mezi železnicí a řekou Olše.
Kolem ČOV je navrženo ochranné pásmo 50 m.
Likvidace odpadních vod lokality Za tratí – Černé na hranici k.ú. Jablunkov a k.ú. Návsí
(zastavitelné plochy označené Z 23, Z 24, Z 25 a Z56) a na hranici k.ú. Jablunkov a Bocanovice
(zastavitelné plochy označené Z26 a Z27) v údolí Černého potoka bude na ČOV Návsí navržené v rámci
ÚPN Bocanovice, která je situovaná za hranicí k.ú. Jablunkov na k.ú. Návsí. Přítok odpadních vod z nové
3
zástavby bude od cca 130 obyvatel, množství splaškových vod Q = 11,7 m /den (vyjádřené v průměrné
denní potřebě vody).
Samostatnou likvidaci odpadních vod navrhujeme pro dvě plochy pro podnikání (výrobní zónu)
v rámci navržených ploch s rozdílným způsobem využití výroby a skladování – lehký průmysl (VL) v Městské
Lomné. Čistírna odpadních vod (ČOV1) bude vybudována na ploše vymezené pro podnikání. Odtok
vyčištěných vod z ČOV bude zaústěn do potoka Ošetnice.
Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar
zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, příp. WC)
a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově mělkými
zatravněnými příkopy, podél komunikací do místních toků.
Likvidace odpadních vod z celého území je navržena ve stávající mechanicko – biologické čistírně
odpadních vod (ČOV), která je po rekonstrukci a dle sdělení správce má značnou kapacitní rezervu.
Na ČOV budou mimo odpadních vod z Návsí a Písečné likvidovány splaškové odpadní vody
3
z Jablunkova v množství 488,88 m /den.
Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) mají kanalizační řady stanovena ochranná pásma
do průměru 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm, 2,5 m od vnějšího okraje potrubí.
61
4.2.3)
Vodní plochy a toky
Území Jablunkova spadá do povodí Odry, do dílčího povodí řeky Olše, č. hydrol. povodí 2-03-03-007
až 015, a řeky Lomné, č. hydrol. povodí 2-03-03-010 až 012.
Tok Olše je levostranný přítok řeky Odry, se kterou se stéká pod městem Bohumín. Pramení
na jihozápadních svazích Slezských Beskyd zcela mimo území Jablunkova.
Pravostranné přítoky na území Jablunkova jsou potok Radvanov v ř. km 64,970 a potok Kotelnice
v ř. km 67,430. Levostranné přítoky jsou řeka Lomná v ř. km 65,140 a potok Lísky v ř. km 67,14.
Studie odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření, vypracována v roce 2003,
navrhuje protipovodňová opatření na celém toku Olše. V úseku Jablunkova (tj. v ř. km 60,761 – 65,655)
je navrhováno pouze obnovení spádového stupně v ř. km 64,555 m. Obnova stupně zatím nebyla
zrealizována.
Na základě studie Odtokových poměru řeky Olše bylo stanoveno záplavové území pro jednotlivé
úseky toku.
Pro Olši v km 48,00 – 72,840, t.j. na území Jablunkova bylo stanoveno záplavové území
a vymezena aktivní zóna rozhodnutím č.j. ŽPZ/10966/03 ze dne 10. 3. 2004. Záplavové území a stanovená
aktivní zóna jsou zakreslené dle digitálních podkladů, které jdou součásti rozhodnutí.
Řeka Lomná je významný levostranný přítok řeky Olše. Do Olše je zaústěna v ř. km 65,102. Řeka
Lomná pramení na moravsko-slovenském pomezí na severozápadních svazích Moravskoslezských Beskyd.
Svým charakterem je to horský tok s rychlým nástupem i odezněním povodňových stavů.
Pro zlepšení průtokových poměrů a zkapacitnění koryta byla na toku provedena úprava koryta,
prohrábka dna a úprava břehů. Místy byli vybudovány zídky. Úprava toku nevybočila z původního koryta.
Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství
č. j. MSK 68429/2007 z 30. 4. 2007 bylo stanoveno záplavové území vodního toku Lomná v ř. km 0,00 –
4,50 a vymezená aktivní zóna. Toto rozhodnutí nahradilo rozhodnutí krajského úřadu č.j. ŽPZ/1671/03
ze dne 1. 4. 2003 a nabylo účinnost dne 10. 5. 2007.
Záplavová čára pro průtoky Q5, Q20 odpovídá rozsahu aktivní zóny, záplavové území odpovídá
průtoku Q100.
Tok Lomná a potoky Radvanov a Kotelnice jsou ve správě Lesů ČR, potoky Ošetnice a Kempy jsou
ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, územní pracoviště Frýdek – Místek.
Dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci
původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, ve znění Nařízení vlády č. 169/2006 Sb., dle přílohy
k tomuto nařízení ze dne 29. ledna 2003, jsou mezi povrchové vody vhodné pro život ryb v povodí Olše
na území Jablunkova zařazeny toky - řeka Lomná, potok Lísky, potok Ošetnice, potok Radvanov a Černý
potok a to od pramene včetně přítoků. U těchto toků se zjišťuje a hodnotí stav jakosti povrchových vod
a posuzuje se vhodnost pro život a reprodukci ryb a dalších vodních živočichů. Dle tohoto nařízení jsou
uvedené toky zařazeny mezi lososové vody (č. typu vody 205 L), kde pro jakost vody platí ukazatele a cílové
a přípustné hodnoty dle přílohy Nařízení.
Dle vyhlášky č. 470/2001 Sb., ze dne 14. prosince 2001, kterou se stanoví seznam významných
vodních toků a způsob provádění činností související se správou vodních toků, je řeka Olše v délce 72,7 km
od ústí do Odry po soutok s Lomnou a Lomná v délce 17,5 km od soutoku s Olší zařazena mezi významné
vodní toky pod č. 545 a 548, pro které se pro údržbu toků v zastavěném území ponechává pruh v šířce 8 m
od břehové čáry.
Ostatní vodní toky v území jsou zařazeny jako drobné vodní toky, kde se pro jejich údržbu
v zastavěném území ponechává pruh šířky 6 m.
Pro ochranu zájmů vodního hospodářství (odtokové poměry a hospodaření s vodou) byla nařízením
vlády ČR č. 10/1979 vyhlášená chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Celé katastrální
území Jablunkova náleží do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jablunkovsko. Hranice CHOPAV
Beskydy probíhá mimo k.ú. Jablunkova.
62
4.2.3.2) Návrh úprav
Toky na území Jablunkova jsou přirozeným krajinotvorným prvkem, jsou stabilizovány a nevyžadují
větší úpravy. Na tocích je nutné provádět pouze průběžnou údržbu dna a svahů.
Dle Studie odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření vypracované v roce 2003
jsou navržena protipovodňová opatření na celém toku Olše. V úseku Jablunkova (tj. v ř. km 60,761 – 65,655)
je navrhováno pouze obnovení spádového stupně v ř. km 64,555 m. Ačkoliv tento návrh nepředstavuje
nárok na zábor půdy (úprava bude provedena v rámci stávajícího koryta toku), je obnovení spádového
stupně zahrnuto do návrhu územního plánu jako veřejně prospěšná stavba.
Jiné zásahy do toků nejsou navrhovány.
Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), správci vodních
toků mohou při výkonu správy vodních toků, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání
s vlastníky pozemku užívat pozemků sousedících s korytem vodních toků a to u drobných vodních toků
nejvýše do 6 m od břehové čáry.
63
i.4.3) ENERGETIKA
i.4.4) Zásobování elektrickou energií
4.4.1.1) Zhodnocení současnému stavu
Zdroje el. energie – v kotelně Sanatoria Jablunkov jsou provozovány 2 plynové kogenerační
jednotky TBG 140 s celkovým elektrickým výkonem 280 kW, který je využíván převážně pro vlastní potřebu
a částečnou dodávku do sítě NN.
Nadřazená soustava ZVN a VVN – jihozápadním okrajem územím Jablunkova prochází vedení
nadřazené soustavy 400 kV–ZVN 404 Nošovice–SR Varín, územím dále prochází vedení 110 kV–VVN 603–
604 Ropice – SR Čadca.
Distribuční soustava VN – město Jablunkov je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy
22 kV, linek VN 08 a 208 napojených z TS 110/22 kV Jablunkov, situované na k.ú Návsí u Jablunkova.
Hlavní linka VN 208 je po jižní okraj Jablunkova provedena v dimenzi 3 x 120 AlFe, kde je propojena s linkou
VN 206, která zajišťuje záložní napojení.
Z nadzemní sítě VN – 22 kV je napojeno celkem 34 distribučních trafostanic DTS 22/0,4 kV, které
zajišťují dodávku el. energie v okrajových částech města. Distribuční trafostanice jsou různého provedení
s výkony transformátorů od 100 do 400 kVA.
V centru města a jeho sídlištní zástavbě je rozšířena kabelová síť VN – 22 kV, ze které jsou
napojeny 4 kioskové distribuční trafostanice s transformátory o výkonu a - 400 kVA. Kabelový rozvod
2
je vybudován v dimenzi 3 x 240 mm Al a zokruhován na vedení VN 08.
Celkový výkon distribučních trafostanic dosahuje 12 480 kVA, z toho do veřejné sítě NN dodává
26 DTS výkon 8580 kVA.
Distribuční síť VN - 22 kV je v dobrém technickém stavu, její funkční využití se předpokládá po celé
návrhové období ÚP.
Trasy vedení elektrické energie (nadzemní i podzemní ZVN, VVN a VN) jsou graficky nově
zpracovány podle aktuálního digitálního podkladu ČEZ Distribuce, a.s. středisko Frýdek - Místek, včetně
přečíslování vedení a trafostanic.
Rozvodná síť NN – v městské a sídlištní zástavbě je síť NN provedena jako kabelová, převážně
2
v jednotné dimenzi AYKY 3 x 120+70 mm . V okrajových částech je síť NN převážně venkovní vedení,
páteřní rozvody venkovní sítě NN jsou provedeny vodiči AlFe 3x70+50, resp.4x70 AlFe.
4.4.1.2) Bilance příkonu a transformačního výkonu
Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace.
Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce se bilančně uvažuje s elektrickým vytápěním pro cca 5 %
bytů v RD, tj. 100 bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni
elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B.
Předpokládané rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude koncem návrhového období v řešeném
území následující:
100 bytů - stupeň elektrizace C (vaření + smíšené vytápění el. energií přímotopné a akumulační)
1 940 bytů - stupeň elektrizace B (vaření plynem a el. energií)
Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného
pro konec návrhového období. Podle ČSN 33 2130 je měrný, soudobný příkon bytové jednotky v úrovni
TR VN/NN stanoven na 2,0 kVA/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty (vaření
el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 10 kVA/byt (stupeň
elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (individuální rekreace) se uvažuje s příkonem 0,8 kVA/objekt,
pro cca 15 % těchto objektů (30 objektů) je uvažováno s elektrickým vytápěním s příkonem 5 kVA/objekt.
64
Vypočtené podílové maximum bytů (Bmax) je pro konec návrhového období následující:
Bmax = 1940 x 2,0 + 100 x 10 + 180 x 0,8 + 30 x 5 = 5 174 kVA
Podílové maximum vybavenosti (Vmax) – je stanoveno z měrného ukazatele - 0,8 kVA/byt, (včetně
objektů druhého bydlení) pro stávající a nové drobné podnikatelské aktivity je uvažováno s příkonem
1 800 kVA.
Vmax = 2 250 x 0,8 + 1800 = 3600 kVA
Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry pro konec
návrhového období. Při výpočtu transformačního výkonu (P TR VN/NN) pro bytově - komunální sféru (včetně
drobných podnikatelských aktivit) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů
a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim.
PTR = (Bmax + Vmax) x 1.2 = 10 528 kVA
Pro odběratele s vlastní trafostanicí
za dostatečný (3 900 kVA)
se pro návrhové období považuje stávávající výkon DTS
Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Jablunkov
zajistit cca 14 430 kVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu
bytů, vybavenosti, podnikatelských aktivit a předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu
dosáhne během návrhového období cca 1950 kVA proti současnému stavu.
Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je cca o 30% nižší než potřebný transformační výkon v úrovni
TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat výše cca 10 MW.
4.4.1.3) Návrh řešení
Návrhy vyplývající z nadřazené dokumentace - ZÚR Moravskoslezského kraje:
V souvislosti se strategickým rozvojem přenosové soustavy ČEPS a.s. posílením přenosového
profilu elektrické energie mezi Slovenskou republikou a ČR, se v souladu se ZÚR Moravskoslezského kraje
navrhuje trasa pro nové vedení 400 kV, která je souběžná se stávající linkou ZVN 404.
Nadřazená soustava VVN – současný nedostatek výkonu v napájecích bodech VVN/VN na území
Moravskoslezského kraje řeší a.s. ČEPS a ČEZ Distribuce výstavbou nové transformační stanice
400/110/22 kV Kletné (do r. 2011).
Nová vedení nadřazené soustavy VVN – 110 kV se na území Jablunkova nenavrhují, u stávajícího
vedení návrh respektuje jeho ochranné pásmo (OP). Během návrhového období dojde pravděpodobně
k rekonstrukci vedení výměnou vodičů příp. podpěrných bodů za účelem zvýšení jeho přenosové kapacity.
Tato rekonstrukce proběhne ve stávajícím koridoru OP.
Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro město Jablunkov bude zajištěn z rozvodné
soustavy 22 kV, linek VN 08 a VN 208, které jsou pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzovány.
V řadě případů nově navržené zástavby dojde k dotčení ochranného pásma vedení VN – 22 kV.
Přeložka vedení 22 kV – VN 208 a VN 08 se navrhuje pro zlepšení územně – technických podmínek nové
bytové a rodinné zástavby, včetně vybavenosti v lokalitě Za hřbitovem. Nové trasy zachovávají nadzemní
průběh vedení, pro omezení vlivu ochranných pásem budou nová vedení provedena izolovanými vodiči,
příp. závěsnými kabely.
V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že podle ustanovení § 47 zákona č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, případnou přeložku zařízení přenosové a distribuční
soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo přeložku vyvolal.
Potřebný transformační výkon – potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty
druhého bydlení a podnikatelské aktivity ve městě bude během návrhového období zajištěn ze stávajících
distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 18 novými DTS (DTS N1-18) v lokalitách s nově
navrženou výstavbou. Nové trafostanice DTS N2, 4 6, 8 9, 10 a 11, situované v zastavěném území
se navrhují jako betonové, kompaktní napojené zemní kabelovou přípojkou, příp. kabelovým dopojením,
s možností umístění transformátoru do 630 kVA.
65
Ostatní trafostanice se navrhují jako jako venkovní, jednosloupové, s transformátory 160 - 400 kVA,
napojené nadzemní přípojkou VN – 22 kV s vloženým úsekovým spínačem.
Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma nadzemního vedení 22 kV je možno
při výstavbě nových nadzemních přípojek VN použít závěsných kabelů příp. izolovaných vodičů 22 kV,
s výběrem typu podle požadavku ČEZ Distribuce a.s. Podle energetického zákona je ochranné pásmo těchto
vedení stanoveno na 1m, příp. 2m po obou stranách krajního kabelu. Tato vedení je možno vést
po stávajících podpěrných bodech sítě NN
Rozvodná síť NN - v souvislosti s výstavbou nových trafostanic bude rozšířena rozvodná síť NN
pro nové odběratele a propojena na stávající síť. Při výstavbě BD a nových RD a v ucelených lokalitách
se navrhuje rozvod NN řešit zemními kabely (podle požadavku § 4, odstavce 5 vyhlášky č.137/1998 Sb.,
o obecných technických požadavcích na výstavbu). V tomto případě bude kabelová síť provedena
v jednotné dimenzi AYKY 3x120+70. Podmínkou pro kabelový rozvod NN je, že před začátkem výstavby RD
se provede v konečné podobě výstavba komunikace včetně chodníků, vjezdů na příslušné parcely
a prostupů pod komunikacemi pro přípojky na opačné straně komunikace. V případě výstavby jednotlivých
RD je požadavek na kabelizaci vedení NN nereálný. Jako jistících prvků bude použito skříní typu SIL, resp.
SR. Výhledově je možno lokální nedostatek příkonu v síti NN řešit posilovacím vývodem z nejbližší
trafostanice. Vlastní návrh kabelové sítě NN bude pro značnou variabilitu možného řešení navržen
v podrobnějším stupni dokumentace.
4.4.1.4) Vliv na životní prostředí
Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk TR, elektromagnetické pole
vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno
respektovat ochranná pásma (OP) nadzemních vedení VVN 400 a 110 kV, vedení VN 22 kV a distribučních
trafostanic, ve smyslu zákona č. 458/2000, ve znění pozdějších předpisů (zákon č.670/2004).
Ochranné pásmo nadzemních vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách
vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany:
u napětí nad
220 kV do
u napětí nad
u napětí nad
35 kV do
1 kV do
Poznámka:
400 kV včetně
20 m (25 m)
110 kV včetně
35 kV včetně - vodiče bez izolace
- vodiče s izolací základní
- závěsná kabelová vedení
12 m (15 m)
7 m (10 m)
2m
1m
Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před 1. 1. 1995.
Ochranné pásmo elektrické stanice je pro účely tohoto zákona vymezeno svislými rovinami
vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV
7 m od zařízení
u zděných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV
2 m od zařízení
u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV
1 m od obestavění
Při provádění jakékoliv stavební činnosti včetně zemních prací v těchto pásmech je nutno si vyžádat
předchozí souhlas provozovatele těchto energetických zařízení, ČEPS, a.s. Praha (pro vedení 400 kV), resp.
Severomoravské energetiky, a.s., Správy a rozvoje distribuční soustavy v Ostravě (pro vedení 110 kV), resp.
ve Frýdku – Místku (pro vedení 22 kV).
66
4.4.2)
Zásobování plynem
VTL plynovody a RS – do západní části území Jablunkova zasahuje VTL plynovod s tlakem
do 40 barů DN 200, PN 40 (622 079), který napojuje regulační stanici plynu RS VTL/STL Bocanovice
3
–1
(62 170) s výkonem 2 600 m h , situovanou na k.ú. Jablunkov. Zemní plyn pro město je přiveden
3 –1
z regulační stanice VTL/STL Jablunkov (62 152) s výkonem 4 000 m h , situované na k.ú. Návsí,
středotlakým plynovodem D 225.
Místní plynovodní síť - v současné době je město Jablunkov plošně plynofikováno středotlakým
rozvodem plynu. Místní plynovodní síť je provedena z materiálu lPE v profilech D 50 – D 225. Místní
plynovodní síť napojená z RS Jablunkov zásobuje také obce Návsí, Písek a Bukovec. Místní část
Jablunkova – Městská Lomná a Hřanov je napojena na středotlakou plynovodní síť obce Bocanovice, která
je zásobována plynem z RS Bocanovice, a společná pro další obce - Dolní Lomná, Horní Lomná, Mosty
u Jablunkova a Milíkov.
Na území Jablunkova je z místních sítí napojeno cca 1 350 odběratelů, převážně v kategorii
obyvatelstvo a maloodběr. Středotlaký rozvod plynu je v dobrém technickém stavu a dovoluje při zachování
stávajících dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení.
Plynovodní trasy (VTL, STL) jsou graficky nově zpracovány podle aktuálního digitálního podkladu
RWE – Severomoravská plynárenská, a.s. Ostrava.
4.4.2.2) Bilance potřeby plynu
Bilance potřeby plynu je
a ostatní odběr ( maloodběr).
sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin – obyvatelstvo
Obyvatelstvo - roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou
specifických potřeb podle směrnice č. 17/1997 SMP, a.s. Ostrava. Předpokládá se, že koncem návrhového
období bude plynofikováno cca 90 % bytů v RD tj. 900 bytů. Dále se uvažuje s plynofikací 460 bytů v BD
a 50 objektů druhého bydlení. Bilančně se u těchto bytů, příp. objektů druhého bydlení uvažuje s využitím
plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění. U bytů v BD, napojených na teplovodní soustavy blokových
kotelen, se uvažuje s využitím plynu pouze pro vaření .
Ostatní odběr - v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop bytů zásobovaných teplem
z plynových kotelen Mlýnská a Folvarček, dále objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit. Potřeba plynu
těchto odběratelů vychází ze zpracovaného generelu plynofikace. Pro blíže nespecifikované odběry
3 -1
3
-1
se uvažuje s rezervou 300 m h , resp. 600 000 m rok .
Bilance potřeby zemního plynu ke konci návrhového období je uvedena v následující tabulce:
Měrná potřeba plynu
Druh odběru
Obyvatelstvo - byty
RD (vaření, otop, TUV) – 900 bytů
BD (vaření, otop, TUV) – 460 bytů
BD (pouze vaření)
– 560 bytů
Druhé bydlení
50 objektů
Ostatní odběr
(podle generelu)
Rezerva
Odběr z místní sítě Celkem
3
-1
3
-1
Roční potřeba plynu
3
-1
3
-1
[m h ]
[m rok ]
[m h ]
[tis. m rok ]
0,90
0,18
0,90
3 000
180
2 000
810
83
504
2 700
83
1 120
0,50
1 000
25
50
2 900
300
4 622
5 700
600
10 253
67
Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že koncem návrhového období je pro město Jablunkov
3
nutno z místní sítě zajistit cca 10,2 mil. m zemního plynu, při koeficientu soudobosti odběru Ks = 0,85
3 -1
dosáhne zimním odběrové maximum cca 3 930 m h .
VTL plynovody a RS – pro dodávku plynu do místní sítě se nová vysokotlaká plynárenská zařízení
na území města během návrhového období nenavrhují. Dodávka zemního plynu z regulačních stanic
VTL/STL Jablunkov a Bocanovice je pro návrhové období vyhovující.
Místní plynovodní síť - místní plynovodní síť v Jablunkově je provedena jako středotlaká v tlakové
úrovni do 0,3 MPa. Středotlaký rozvod plynu je při menších profilech velmi pružný a dovoluje při zachování
navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení.
Převážná část navrhované zástavby se nachází v ekonomickém dosahu stávající plynovodní sítě.
Pro tuto zástavbu se navrhuje rozšíření středotlaké plynovodní sítě novými plynovody z trubek lPE těžká
řada v profilech D 40 - 90, které navazují na stávající plynovodní síť. Navržené rozšíření středotlaké
plynovodní sítě je zřejmé z grafické části dokumentace.
Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací v souladu s ČSN EN 12007 1-4
a budou pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací mimo
vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi,
ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou fólií s minimálním krytím 1 m. Lomové
body na trase budou v nezastavěné části vyznačeny orientačními sloupky, v zastavěné části na objektech
nebo oplocení orientačními tabulkami. Způsob napojení nových odběratelů na protilehlé straně komunikace
od plynovodu bude řešen podle parcelace nových stavebních míst prostupem s plynovodní přípojkou
pro jednoho nebo více odběratelů.
Jednotliví odběratelé v RD budou napojeni středotlakými přípojkami ukončenými plynovými uzávěry.
Spolu s hlavním uzávěrem bude v jedné skříni umístěn domovní regulátor, na který se napojí nízkotlaká
přípojka k odběrateli.
Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporučuje
sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení.
Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní.
K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně
života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat bezpečnostní pásma (BP) a ochranná pásma (OP)
VTL plynovodů a ochranné pásmo STL plynovodu ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., resp. zákona
č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna).
Ochranným a bezpečnostní pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými
rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu, v případě RS od půdorysu na všechny
strany.
pro
VTL plynovod do DN 250
VTL plynovod do DN 100
STL a NTL plynovody
pro regulační stanice plynu VTL
BP
20 m
15 m
10 m
OP
4m
4m
1m
4m
68
4.4.3)
Zásobování teplem
Město Jablunkov leží v údolní nivě řeky Olše, v průměrné nadmořské výšce 390 m. Podle ČSN 06
0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot se území Jablunkova rozkládá v oblasti s výpočtovou
o
o
teplotou tex = - 18 C a intenzivními větry. Počet dnů topného období pro tem = 13 C (tem - střední denní
venkovní teplota pro začátek a konec topného období) je 265, střední venkovní teplota za otopné období
o
tes = 3,2 C.
Zvláště velké a velké stacionární spalovací zdroje (podle zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) s instalovaným výkonem nejméně 5 MW
se v řešeném území nenacházejí.
K významnějším tepelným zdrojům na území města Jablunkov lze zařadit 2 kotelny ve správě
TS - technické služby, a.s Jablunkov:
-
kotelna Mlýnská 41 – plynová, teplovodní kotelna s celkovým instalovaným výkonem 4,92 MW
ve 4 kotlích, která zásobuje teplem (ÚT) a teplou užitkovou vodou 432 bytů, dvě školy, tři obchodní
objekty a Poštu v přilehlém sídlišti Mlýnská. Teplovodní rozvod je proveden jako čtyřtrubkovým,
s předizolovaným potrubím (2xÚT + 2xTUV).
-
kotelna Folvarček, ul. Nádražní 841 – plynová, teplovodní kotelna s celkovým instalovaným
výkonem 1,2 MW ve 2 kotlích, která zásobuje teplem 129 bytů a MŠ v přilehlé zástavbě. Teplovodní
rozvod je proveden jako dvoutrubkový, s předizolovaným potrubím (2xÚT).
Ve správě TS – Technické služby Jablunkov jsou dále plynové kotelny ZŠ Lesní (1 860 kW), Domov
důchodců Alžbětinky (1 160 kW) MŠ Školní (250 kW) a několik domovních objektových kotelen, které
zásobují teplem 56 bytů.
K významnějším tepelným zdrojům na území města Jablunkov dále patří:
-
kotelna Sanatoria Jablunkov – plynová teplovodní kotelna s výkonem 620 kW ve dvou kotlích,
se 2 parními vyvíječi a - 190 kW a 2 plynovými kogeneračními jednotkami TBG 140
(a - 200 kW t + 140 kW e), která dodává teplo pouze pro léčebné zařízení.
-
kotelna SOŠ a SOU Školní – plynová teplovodní kotelna s výkonem 440 kW pro objekty školního
zařízení
Dále je na území města provozováno 11 plynových, domovních objektových kotelen ve správě SBD
Třinec, které zásobují teplem cca 182 bytů a řada menších zdrojů pro podnikatelské subjekty (Beta
Olomouc, Jednota, Loučka – Olza, ČSAD a další).
Vzhledem k provedené plošné plynofikaci města Jablunkova došlo u převážné části tepelných zdrojů
pro individuální zástavbu RD k přechodu na zemní plyn. Otop s využitím zemního plynu využívá
cca 650 odběratelů.
Centrální zásobování teplem z plynových kotelen Mlýnská a Folvarček (560 bytů) zůstane během
návrhového zachováno. Pro zásobování teplem nových bytů v BD (60 bytů) se uvažuje s výstavbou
domovní, teplovodní kotelny na zemní plyn.
Odpojování odběratelů z teplovodních soustav centrálních zdrojů tepla se zásadně nedoporučuje
a je podmíněno zajištěním ekologicky srovnatelného způsobu zásobování teplem (zemní plyn a elektrická
energie), zachováním průchodu teplovodů stávajícími objekty a umožněním obnovy příp. výstavby nového
teplovodu.
Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD,
objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit
zůstane během návrhového období zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního
plynu, elektrická energie, topný olej, a biomasa (dřevní hmota) budou plnit funkci doplňkového topného
media.
69
Bilančně se uvažuje s rozšířením využití zemního plynu pro vytápění pro 900 bytů v RD, 460 bytů
v BD a 50 objektů druhého bydlení, dále pro většinu objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit.
Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro cca 100 bytů
v RD a 30 objektech druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného elektrického vytápění
(přímotopné v kombinaci s akumulací) spolu s nasazením různých typů tepelných čerpadel.
Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením
pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii, příp. elektrickou energii
v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska životního prostředí nejčistším
a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie. V ČR ročně dopadá kolmo na 1 m²
cca 1 100 kWh solární energie.
Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a předpokládaném růstu jejich cen se pro stavby RD
doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby měrná roční spotřeba
2
tepelné energie na vytápění nepřekročila 45 kWh/m podlahové plochy.
Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a průmyslu
způsobuje zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek
na vyvolání řady rizikových onemocnění. Z hlediska ochrany životního prostředí je využívání plynu,
elektrické a solární energie v obytném území pro vytápění a přípravu TUV ekonomicky dostupnou možností
jak současný stav zlepšit.
Podle ustanovení § 50, odst. 1, písm. g) a h) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je možno
nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit podmínky
pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů.
Pro zajištění spolehlivého provozu, ochraně života, zdraví a majetku je nutno v řešeném území
respektovat ochranná pásma (OP) pro výrobu a rozvod tepelné energie včetně stanic určených ke změně
parametrů teplonosné látky stanovená podle § 87, zákona č. 458/2000 Sb. resp. zákona č. 670/2004 Sb.
(Energetický zákon a jeho změna).
ochranné pásmo
tepelné rozvody
2,5 m na obě strany od okraje zařízení
předávací stanice
2,5 m od půdorysu zařízení
70
i.4.5) SPOJE
4.5.1)
Telekomunikace
4.5.1.1) Zhodnocení současného stavu
Město Jablunkov telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU)
Jablunkov, jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj.
Telefonní účastníci v řešeném území jsou napojeni na digitální ústřednu Jablunkov prostřednictvím
účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými kabely v dobrém technickém
stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě
je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Třinec prostřednictvím dálkové přenosové
optické sítě. Telefonní ústředna má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření.
Digitální hostitelská ústředna v Třinci je přímo napojena na tranzitní ústředny TÚ Ostrava a TÚ Brno,
které zajišťují styk se 158 UTO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými
i zámořskými státy.
Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O 2 Czech Republic a dalších
cca 12 komerčních poskytovatelů komunikačních služeb na pevné a bezdrátové síti je v řešeném území
zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat,
šíření internetu a televizních programů. Dostupné jsou rovněž všechny služby nabízené operátory mobilních
sítí v systému GSM – O2, T – Mobile a Vodafone.
Správním zemím města Jablunkov prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě a.s.
Telefónica 02 Czech Republic.
Na území města jsou dále provozovány 2 základnové stanice operátorů mobilních sítí (BTS)
umístěné na televizním převaděči Vitališov (T – Mobile + Vodafone) a BTS T – Mobile na paneláku ve městě
(Bukovecká 521). Dále je ve městě situováno radiokomunikační zařízení komerčního poskytovatele
komunikačních služeb U-fon (Lesní 190).
Pozn.
RSU – Remote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok)
BTS – Base Transceiver Station (základnová převodní stanice).
Předpokládá se, že koncem návrhového období bude hustota telefonních stanic v území odpovídat
100 % telefonizovaných bytů s 30 % rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru, s požadavkem
na připojení cca 1 900 telefonních účastníků. Tento údaj může být během návrhového období zásadně
ovlivněn vývojem cenových tarifů na pevných linkách a v mobilních sítích.
Podmínky pro rozvoj telekomunikačního provozu na pevné síti budou řešeny postupným
rozšiřováním kapacity stávajícího digitálního účastnického bloku (RSU) Jablunkov na kapacitu odpovídající
pokrytí potřeb v rámci jeho atrakčního obvodu, bez nároku na nové plochy.
Pro navrženou zástavbu bude nová účastnická přístupová síť řešena zásadně úložnými kabely.
Při návrhu kabelových přívodů k účastnickým rozvaděčům bude uvažováno s kapacitou 1,5 - 2 páry na byt.
Při pokládce kabelů budou dodržena ustanovení ČSN 736 005 - Prostorová úprava vedení technického
vybavení.
Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je významným
konkurentem pevné sítě. V případě výstavby nových základnových stanic operátorů mobilní sítě
se doporučuje tato zařízení sdružovat na společné stožáry příp. výškové budovy.
Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb, kde výraznou
slabinou je dosud přístup k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových
sítí s otevřeným přístupem.
71
K zajištění ochrany elektronických komunikací je nutno respektovat ochranné pásmo všech
podzemních komunikačních vedení - 1,5 m po stranách krajního vedení, ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb.
(Zákon o elektronických komunikacích).
4.5.2)
Radiokomunikace
Tyto služby zahrnují šíření rozhlasových a televizních programů, včetně přenosu meziměstských
telefonních hovorů.
Rozhlasové vysílání – rozhlasové vysílání v řešeném území je zajištěno v pásmu DV z RKS
Topolná (Radiožurnál-270 kHz), v pásmu SV z RKS Dobrochov (Praha – 954 kHz) a RKS Svinov – (ČRo2 –
Praha a ČRo 6 – 639 kHz), dále pak v pásmu VKV z RKS Třinec – Javorový (ČRo1 - Radiožurnál, Radio
Čas – FM, Hitradio Orion, ČRo2 – Praha, ČRo5 – Ostrava) a vysílače Jablunkova Zápolí (Frekvence 1).
Televizní vysílání – zájmové území je pokryto programem České televize a nezávislé televizní
stanice Nova. Šíření programů je zajišťováno z televizního vysílače
Třinec – Javorový (kóta 946 m): ČT 1 – 26. kanál, Nova – 28. kanál
Pro lepší vykrytí televizním signálem je v řešeném území provozován televizní převaděč (TVP)
Jablunkov, Vitališov (kóta 463 m): ČT 1 – 6. kanál, Nova – 22. kanál
Řada dalších českých televizních a rozhlasových programů, je dále šířena prostřednictvím
satelitního vysílání (DVB – S) v paketech Czechlink, UPC Direkt, Digi TV. Vzhledem k omezení plynoucí
z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpečeny proti neautorizovanému příjmu systémem
CryptoWorks.
Při instalaci parabolické antény a příslušného dekodéru lze dosáhnout
kvalitního, digitálního příjmu volných
i placených programů při stoprocentním pokrytí území.
Pozemní digitální signál (DVB –T), který šíří programy multiplexu 1 (ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport
a 7 programů ČRo) na 54. kanále a multiplexu 2 (TV Nova, Nova Cinema, TV Prima a TV Barandov)
na 39. kanále není dosud v území dostupný. Digitální vysílání bude dostupné po spuštění vysílače Frýdek –
Místek, Lysá Hora v 07/2010.
Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace a přenos
telefonních hovorů.
Řešeným územím prochází trasy radioreléových spojů:
TVP Jablunkov, Vitališov – TVP Mosty u Jablunkova
TVP Jablunkov, Vitališov – Návsí u Jablunkova
TVP Jablunkov, Vitališov – Bystřice
72
i.4.6) LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický
problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je
POH ČR na který navazuje zastupitelstvem kraje schválený Plán odpadového hospodářství
Moravskoslezského kraje. POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne
30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška
Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004.
Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří
produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 t ostatního odpadu. Město
Jablunkov mezi tyto původce patří a má plán odpadového hospodářství zpracován (zpracovatelem plánu je
město).
Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území prováděla firma Nehlsen Třinec, s.r.o., od 1. 9. 2008
pak Technické služby města Jablunkova, které provádí komplexní službu zahrnující svoz komunálního odpadu
včetně separovaných složek a provoz vlastního sběrného dvora. V řešeném území se provádí separovaný
sběr komunálního odpadu (popelnice, plastové pytle na odpad). ÚP registruje probíhající stavební řízení na
překladiště komunálního odpadu v areálu bývalého závodu Beta Olomouc, a.s. v rámci plochy s rozdílným
způsobem využití území (PRZVÚ) výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL).
V řešeném území v současnosti neexistují jiné záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se
promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy.
i.4.7) OBČANSKÉ VYBAVENÍ
Stávající zařízení občanské vybavenosti v obci v rámci vymezených ploch s rozdílným způsobem
využití území – ploch občanského vybavení považuje ÚP za stabilizovaná, potřeba jejich rozšíření nevyplývá
ze zadání ani na základě demografického rozboru, uvedeného v předchozí kapitole II.A.i.2.2) tohoto
odůvodnění.
Zařízení občanské vybavenosti je možno realizovat, při respektování dominantní obytné funkce
území, v plochách s rozdílným způsobem využití v plochách bydlení – individuálního v rodinných domech
městského a příměstského (BI) nebo v plochách bydlení – individuálního v rodinných domech vesnického
(BV), případně v dalších plochách s rozdílným způsobem využití podle podmínek stanovených v tabulkách
I.A.f) výroku ÚP Jablunkov.
4.7.1)
Zásady a způsob řešení občanského vybavení
Občanské vybavení v podmínkách tržní ekonomiky je jednou z oblastí, v níž probíhají neustálé změny,
které lze velice obtížně podchytit v územním plánu. Při posuzování kapacit občanského vybavení jsme
rámcově vycházeli ze "Zásad a pravidel územního plánování" (VÚVA 1983), dále jen "Zásady", které je možno
považovat za dosud jediný komplexní a, po jistých korekcích, vhodný materiál zabývající se touto
problematikou. Je ovšem nutno si uvědomit, že tyto "Zásady" jsou do jisté míry poplatné době svého vzniku a
systému centrálního plánování. Proto je oblast občanského vybavení rozdělena do tří hlavních skupin podle
způsobu financování a možnosti ovlivňování ze strany města :
Zařízení základní (sociálního typu) - nezbytně nutná :
Aa)
I
IV
V
b)
pro rozvoj člověka a představují ho obory :
Školství
Zdravotnictví
Sociální péče
pro zajištění chodu a fungování obce a představuje ho, kromě některých druhů služeb
(WC, hřbitovy, požární ochrana), obor XII Zařízení správy a řízení.
Jsou to zařízení, která musí zajišťovat přímo stát prostřednictvím obce, nebo bude iniciovat případně
dotovat soukromé iniciativy (soukromé nebo církevní školy, soukromé ordinace lékařů, lékárny, ústavy apod.)
73
B - Zařízení doporučená - doporučená v navržené skladbě a kapacitách pro město a obec určité
velikosti, mezi něž se řadí obory :
II
Kultura a osvěta
III
Tělovýchova a sport
Jedná se o zařízení, která rovněž slouží rozvoji člověka, jejichž existence v obci však není nezbytně
nutná. Tato zařízení může zčásti zajišťovat město (obec) nebo jejich činnost bude podporovat, ale hlavní
iniciativu lze očekávat od soukromých osob, organizací a spolků, případně i za účasti nebo podpory sponzorů.
U zařízení skupiny A a B bude v rámci územního plánu proveden rozbor a návrh kapacit zařízení
včetně jejich lokalizace a to u zařízení skupiny A jako závazný a u zařízení skupiny B jako směrný.
CZařízení ostatní, zahrnují ostatní obory občanského vybavení – komerčního typu, která se již
budou vyvíjet na čistě tržním principu bez ohledu, zdali jsou podle dřívější metodiky zařazeny do tzv.
základního vybavení sídel nebo vyššího. Obec však může stimulovat žádoucí rozmístění a strukturu
zejména základní vybavenosti odstupňovanou daňovou politikou.
U zařízení skupiny C není provedeno porovnání současného stavu, podle druhů a kapacit, s ukazateli
obsaženými v "Zásadách" ani konkrétní lokalizace těchto zařízení.
Členění občanského vybavení do jednotlivých oborů jsme převzali ze "Zásad":
I.
Školství
II.
Kultura a osvěta
III.
Tělovýchova a sport
IV.
Zdravotnictví
V.
Sociální péče
VI.
Maloobchod
VII.
Velkoobchod
VIII.
Ubytování
IX.
Veřejné stravování
X.
Nevýrobní služby
XI.
Výrobní a opravárenské služby
XII.
Správa, řízení a poradenská činnost
XIII.
Politická a zájmová činnost
Získat hodnověrné údaje o dnešní skladbě a kapacitách občanského vybavení, zejména ze skupiny C,
je téměř nemožné a nemá prakticky význam porovnávat kapacity občanského vybavení této skupiny
s ukazateli, které vycházely z průměrů za Českou republiku a každá obec má specifickou poptávku danou
svou polohou.
Některé druhy občanského vybavení z oborů školství a výchova a zdravotnictví nelze posuzovat
odděleně bez zahrnutí spádových území těchto zařízení.
Škála zařízení občanského vybavení v Jablunkově odpovídá víceméně velikosti města a jeho
postavení v sídelní struktuře.
Při posuzování kapacit zařízení občanského vybavení je nutno vzít v úvahu závěry z prognózy vývoje
obyvatelstva a zejména jeho věkové struktury (stárnutí populace vlivem prodlužování věku), podle nichž je
nutno výhledově uvažovat se stagnací nebo poklesem podílu předproduktivní a růstem poproduktivní složky
obyvatelstva.
Z výkresu I.B.b) Hlavní výkres a II.B.a) Koordinační výkres je patrné vymezení urbanistických ploch
a rozmístění vybraných druhů občanského vybavení.
Údaje o současných kapacitách občanského vybavení byly zjišťovány v terénu, na Městském úřadě
v Jablunkově na základě podkladů dodaných odborem školství a kultury, odboru sociálních věcí
a zdravotnictví, případně z internetových stránek města.
74
4.7.2)
Řešení občanského vybavení
A-
ZÁKLADNÍ ZAŘÍZENÍ
I.
Školství a výchova
Pro posuzování kapacit školských zařízení byla zpracována demografická rozvaha týkající
se předpokládaného vývoje počtu dětí v příslušných věkových skupinách pro mateřské a základní školy.
Z této prognózy vyplývá, že lze dlouhodobě počítat s mírným poklesem poptávky po školských zařízeních
a naopak s růstem poptávky po sociálně zdravotních službách a zařízeních pro starší občany.
Jablunkov patří mezi oblasti, kde je zastoupeno obyvatelstvo polské národnosti a oblast školství je
nutno řešit zvlášť pro český a polský vyučovací jazyk.
Mateřské školy
- Mateřská škola s českým vyučovacím jazykem je situována v samostatném objektu společně s
Mateřskou školou s polským vyučovacím jazykem na Školní ul. 800 a má kapacitu 176 dětí.
Ve školním roce 2006/2007 bylo v české MŠ zapsáno 168 dětí.
- Mateřská škola s polským vyučovacím jazykem je situována v samostatném objektu společně
s Mateřskou školou s českým vyučovacím jazykem na Školní ul. 800 a má kapacitu 80 dětí.
Ve školním roce 2006/2007 bylo v polské MŠ zapsáno 62 dětí.
Podle vyjádření odboru školství a kultury MěÚ v Jablunkově nejsou v provozu MŠ žádné vážnější
problémy a případné zvýšené požadavky na umisťování dětí do předškolních zařízení bude možno řešit
v rámci stávajících zařízení.
Základní školy
- Základní škola s českým vyučovacím jazykem – v Jablunkově se nachází na ul. Lesní 190 a má
kapacitu 1052 žáků. Ve školním roce 2006/2007 bylo v české základní škole v Jablunkově zapsáno
648 žáků. Do Základní školy s českým vyučovacím jazykem dojíždějí žáci rovněž z obcí spádového
území, které nemají základní školu nebo mají pouze první stupeň ZŠ. Školní jídelna má kapacitu
1350 míst.
- Základní škola s polským vyučovacím jazykem - je situována v nově rekonstruovaném objektu,
v základní škole H. Sienkiewicze na ul. Školní s kapacitou 346 žáků. Ve školním roce 2006/2007
bylo v polské základní škole v Jablunkově zapsáno 244 žáků. Do Základní školy s polským
vyučovacím jazykem dojíždějí žáci rovněž z obcí spádového území, které nemají základní školu
nebo mají pouze první stupeň ZŠ.
Případné zvýšené požadavky na umisťování dětí do školských zařízení bude možno řešit v rámci
kapacitních rezerv stávajících zařízení.
- SOŠ a SOU podnikání a služeb, Školní 416
počet míst pro šk. rok 2007/2008
(údaje získány z internetových stránek školy)
učební obory
-
Automechanik
Opravář zemědělských strojů
Kuchař – číšník
Zámečník
Provoz služeb
30
30
30
-
nástavbové obory s maturitou
-
Podnikání
30/(60 - dálkové)
Studijní obory
-
Podnikání a služby
Technické lyceum
30
-
Dům dětí a mládeže, Dukelská 145
Knihovna, Školní 389
Základní umělecká škola, Jablunkov, Mariánské náměstí 1, Příspěvková organizace
75
Zdravotnictví
IV.
Poliklinika Jablunkov, s.r.o., Školní 388 – společnost zajišťující poskytování lékařské
a ošetřovatelské péče (včetně lékařské dopravy mimo pohotovostní službu) v r. 2007 v rozsahu:
počet lékařských pracovišť
obor
všeobecný lékař
dětský lékař
zubní lékař
chirurgická ambulance
oční lékař
gynekologická ambulance
urologie
ambulance ORL
interní ambulance
neurolog + rehabilitace
diabetologická poradna
-
2
2
5
1
1
1
1
1/2
1/2
1/2
1/4
Mimo tato pracoviště pod správou s.r.o. jsou ve vedlejší budově provozována pracoviště:
Poliklinika Jablunkov, Školní 390
-
obor
diabetologická poradna
rentgenologické pracoviště
kožní ambulance
plícní ambulance
ortopedická ambulance
1/4
1/4
1
1
1
Mimo to byla v novém objektu pošty zřízena pracoviště:
Nemocnice Podlesí, a.s. (pobočka Jablunkov), Bukovecká 106
Soukromá nemocnice provádějící různé výkony v oblasti miniinvazivní chirurgie, cévní chirurgie,
endovaskulární léčby, kardiologie a kardiochirurgie :
1/2
1/2
obor
neurologie ambulance
interna
Lékařskou pohotovost zajišťuje lékařská záchranná služba ve Frýdku – Místku prostřednictvím vozů
Nemocnice Třinec.
Sanatorium Jablunkov - odborný léčebný ústav tuberkulózy a respiračních nemocí
Sanatorium pro děti i dospělé, zaměřené na léčbu plicních onemocnění.
V.
Sociální péče
(Přehled o zařízení sociální péče a služeb byl zpracován na základě podkladů poskytnutých paní
R. Ježowiczovou, vedoucí odb. zdravotniství a soc. péče.)
POSKYTOVATEL
SLUŽBA
MĚSTO JABLUNKOV
Terénní pečovatelská služba
Dům s pečovatelskou službou
Klub důchodců při Městském
úřadě Jablunkov
DOMOV SV.ALŽBĚTY
– KONVENT SESTER ALŽBĚTINEK
JABLUNKOV
CHARITA JABLUNKOV
KAPACITA
neomezeně,
dle požadavků
20 bytů
(22 míst)
počet
zaměstnanců
2
2
neomezeně,
dle zájemců
o členství
dobrovolníci
78
36
18
5
Domov důchodců
Denní stacionář pro postiž.
mládež
UMÍSTĚNÍ (adresa)
Jablunkov, Dukelská 104
Jablunkov, Alej míru 118
Jablunkov, Nádražní 49
(v průběhu prázdnin na
adresu Nádražní 845)
Jablunkov, Bezručova 395
Jablunkov, Bezručova 130
76
POSKYTOVATEL
SLUŽBA
SVAZ TĚLESNĚ POSTIŽENÝCH –
MÍSTNÍ ORGANIZACE JABLUNKOV
Občanské sdružení se
zaměřením na poradenství a
podporu pro tělesně
postižené
Občanské sdružení se
zaměřením na poradenství a
prodej kompenzačních
pomůcek pro zdravotně
postižené
Osobní asistence a
odlehčovací služby
CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ
POSTIŽENÉ MSK, DETAŠOVANÉ
PRACOVIŠTĚ JABLUNKOV
SLEZSKÁ DIAKONIE
Sanatorium Jablunkov – OLÚ TRN
X.
KAPACITA
Příspěvková organizace
poskytující pacientům nácvik
soběstačnosti a rehabilitaci
počet
zaměstnanců
UMÍSTĚNÍ (adresa)
neomezeně,
dle zájemců
o členství
dobrovolníci
neomezeně,
dle zájmu
zdravotně
postižených
1 – na celý
okres FrýdekMístek
10
6
71
37
Český Těšín, Mánesova 25;
pro Jablunkov,
paní
Kostková Renata
Jablunkov, č.p. 442
Nevýrobní služby
Hřbitov - je v Jablunkově situován na jižním okraji zastavěného území a byl v nedávné minulosti
rozšířen.
Zařízení požární ochrany - v centru města je historický (nevhodně architektonicky upravený) objekt
hasičské zbrojnice. Její údržbě i úpravě jejího okolí je nutno věnovat, vzhledem k její exponované
poloze, zvýšenou pozornost.
Technické služby Jablunkov – zajišťují údržbu veřejných budov a prostranství v objektu stavebně
upraveném v rámci objektu kotelny „Mlýnská“.
XII.
Správa a řízení
Městský úřad - potřebám města po dostavbě nového objektu na ul. Alej Míru vyhovuje, zásadní
rekonstrukci by si zasloužila historická budova radnice.
- Úřadovna policie ČR je situována v samostatném objektu na ul. Nádražní při hranici k.ú. Návsí
a provozně vyhovuje.
- Úřadovna městské policie je situována v přízemí historického objektu radnice a provozně
vyhovuje.
Pošta - se nachází v novém objektu postaveném na ul. Bukovecké a provozně vyhovuje.
B-
ZAŘÍZENÍ DOPORUČENÁ
II -
Kultura a osvěta
Klubovny pro kulturní a společenskou činnost - ke kulturně společenským aktivitám ve městě
je využíváno sálu v objektu radnice, který je v současné době, kdy se řeší důsledky neúspěšné
privatizace kulturního domu, jediným „důstojným“ místem pro konání kulturních představení a slouží
zároveň jako kinosál. ÚP předpokládá, že v průběhu jeho platnosti bude dořešeno vlastnictví tohoto
objektu a dojde k jeho modernizaci tak aby se stal důstojným kulurním stánkem města, které
je centrem tohoto regionu. Ve městě je rovněž v rekonstruovaném objektu na nároží náměstí "Dům
PZKO", který slouží kulturně společenským aktivitám občanů polské národnosti.
pro duchovní činnost -
slouží ve městě farní kostel Božího Těla
III - Tělovýchova s sport
Obyvatelé města mohou využívat stávajících i ÚP navržených sportovních zařízení na území města:
tělocvična - obyvatelé města mohou využívat pouze tělocvičen školských zařízení, samostatné
tělocvičny na území města nejsou.
77
hřiště - na „Bělé“, je sportovní areál s hřištěm pro kopanou a tenisovým kurtem, který by si zasloužil
modernizaci.
Pro sportovní vyžití obyvatel slouží dále hřiště na sídlišti „Folvarček“, menší hřiště v Žihle a případně
i hřiště u škol a v rámci koupaliště „Amerika“.
Kromě těchto účelových sportovně rekreačních zařízení je na území města možno pro sportovní vyžití obyvatel
využít dalších drobnějších hřišť, včetně dovybavení sídlišť realizovaných například i prostřednictvím „Projektů regenerace
panelových sídlišť“.
C-
ZAŘÍZENÍ OSTATNÍ
Jak již bylo v úvodu této kapitoly konstatováno, budou se zařízení této skupiny rozvíjet na základě
nabídky a poptávky, která je do značné míry závislá na atraktivitě města. Pro její podporu je nutno vytvořit
předpoklady jednak zvýšením urbanisticko architektonické úrovně zejména centra města a jednak účinnou
propagací a reklamou. K tomuto účelu je vhodné využít městského informačního systému (informační tabule
u autobusového stanoviště a zastávek, směrníky apod.).
Stávající úroveň této oblasti občanského vybavení zahrnující zařízení obchodu, veřejného
stravování, ubytování, a služeb výrobních a opravárenských je poměrně dobře rozvinutá. Ve městě je
provozována řada prodejen potravin nebo smíšeného zboží, zahrnujících téměř cely sortiment spotřebního
zboží, a služeb. Ubytovací služby nabízejí hotel Bullawa (24 lůžek), hotel Horal (44 lůžek), penzion
Na Kamyncu (9 lůžek) , penzion Bělá (8 lůžek), rekreační středisko Vojtěchov (63 lůžek + 36 lůžek
v chatkách), Chalupa v Jablunkově (5 lůžek). Po r. 1989 došlo v Jablunkově k značnému nárůstu služeb v této
oblasti občanského vybavení.
Vhodnost umístění jednotlivých zařízení v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití je
součástí návrhu územního plánu. V Jablunkově jsou to zejména plochy:
občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední
OM
občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá
OK
smíšená specifická – občanské vybavení a veřejná dopravní infrastruktura
SX
Realizace jednotlivých zařízení je možná i v dalších plochách s rozdílným způsobem využití
viz tabulky regulace jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v návrhu ÚP.
i.4.8) VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
Stávající veřejná prostranství vymezená zejména v centru obce zůstávají v návrhu ÚP zachována
a rozšiřují se o návrh nových ploch veřejné zeleně v rámci navržených ploch veřejných prostranství –
s převahou nezpevněných ploch (veřejné zeleně) – PZ.
Jako veřejná prostranství slouží rovněž stávající i navržené místní komunikace pro obsluhu území
a přilehlé plochy veřejně přístupné zeleně, které nejsou vymezeny v ÚP, ale jsou součástí jiných ploch
s rozdílným způsobem využití území.
Veřejnými prostranstvími jsou všechny volné neoplocené plochy v zastavěném území, včetně
vybraných pěších a cyklistických stezek a komunikací mimo zastavěné území.
Veřejnými prostranstvími jsou plochy sportovišť a plochy příměstské rekreace. Větší plochy veřejných
prostranství - s převahou nezpevněných ploch – PZ (veřejné zeleně) jsou navrženy v návaznosti na sportovně
rekreační areál.
Veřejnými prostranstvími nejsou ohrazené plochy areálů škol a školských zařízení.
Plochy veřejných prostranství jsou navrženy i v rámci ploch pro bydlení a veřejnou občanskou
vybavenost, přesahujících 2 ha nebo budou navrženy v rámci územní studie (US) u ploch, ve kterých je
rozhodování o změnách území podmíněno jejím zpracováním.
Veřejná prostranství s předkupním právem k dotčeným pozemkům ve prospěch obce Jablunkov jsou
vymezena v textové části výroku ÚP v kapitole I.A.h).
78
A.i.5) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY
V JEJICH VYUŽITÍ, ÚSES, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU
PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVINŮ A PODOBNĚ
A.i.5) KONCEPCE
USPOŘÁDÁNÍ
KRAJINY,
VČETNĚ
VYMEZENÍ
PLOCH
A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM
EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ,
OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH
SUROVIN A PODOBNĚ
i.5.1) KONCEPCE
USPOŘÁDÁNÍ
KRAJINY,
VČETNĚ
A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNU V JEJICH VYUŽITÍ
VYMEZENÍ
PLOCH
ÚP jsou v krajině vymezeny následující plochy s rozdílným využitím:
plochy vodní a vodohospodářské W – vodní plochy a toky – zahrnují plochy stávajících vodních
toků (Olše, její levobřežní přítok Lomná a několik bezejmenných pravobřežních a levobřežních přítoků),
bezejmenných rybníků a vodních nádrží;
plochy zemědělské – zemědělské pozemky Z – zahrnují ucelené pozemky zemědělského půdního
fondu, využívané vesměs pro zemědělskou rostlinnou velkovýrobu;
plochy lesní L – zahrnují pozemky hospodářských lesů určených k plnění funkcí lesa včetně
pozemků a staveb lesního hospodářství;
plochy přírodní – součást ÚSES P – zahrnují plochy zeleně přírodního charakteru, které
představují nejcennější součásti přírody a krajiny – biocentra jako součást územního systému ekologické
stability;
plochy přírodní – součást ÚSES – se specifickým využitím PX – do nichž je zařazena část plochy
plochy navrženého regionálního biocentra R7, které má zároveň sloužit pro rekreaci obyvatel v návaznosti na záměr
zřízení lázeňského zařízení v Písku.
Podél významnějších místních a účelových komunikací se navrhuje výsadba stromořadí (není
konkrétně vyznačena v ÚP).
Podél zařízení v rámci vlastních areálů zemědělské a průmyslové výroby je doporučeno realizovat
výsadbu pásů izolační a ochranné zeleně (není konkrétně vyznačena v ÚP).
Před ničením a poškozováním se musí chránit zejména registrované významné krajinné prvky,
ale i ostatní významné krajinné prvky chráněné ze zákona (lesy, vodní toky s doprovodnou zelení, rybníky,
údolní nivy, mokřady, remízky, meze a trvalé trávní porosty, stromy a keře rostoucí na pozemcích mimo les
(pozemky určené k plnění funkcí lesa)).
79
i.5.2) ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
5.2.1)
ÚVOD
Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických
(reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou
existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez
výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace
a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky
významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek
a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních
parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní
a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných
životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG).
Územního systém ekologické stability má základní prvky:
Biocentrum -
je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje
dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů
planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů.
Biokoridor -
je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci
organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky.
Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných
orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci
populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod.
Interakční prvek - rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší rozlohy, který
doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jedná se
o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních tratí a náspů
apod. (V rámci územního plánu se nenavrhují.)
Hierarchické členění ÚSES - Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES
na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se
přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně
vyšší, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie.
5.2.2)
VELIKOSTI SKLADEBNÝCH SOUČÁSTÍ ÚSES
Metodika MMR ČR a MŽP ČR ukládá minimalizovat skladebné části ÚSES. Podmínky minimalizace
byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší výměry biocenter jsou ponechány pro snadnější
upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních hospodářských osnovách. Zmenšení je možné
při zpracování podrobnější projektové nebo realizační dokumentace při dodržení minimálních rozměrů
dle metodiky, zejména zajištění pravého lesního prostředí pro lesní biocentra:
Parametry navrženého ÚSES (lesní společenstva) jsou:
lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost přerušení je na 15 m;
lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka
ekotonu je asi 40 m);
regionální biocentrum – minimální výměra daného typu je 30 ha;
regionální biokoridor – je složen z jednoduchých regionálních biokoridorů o maximální délce 700 m
a minimální šířce 40 metrů a vložených lokálních biocenter;
nadregionální biokoridor – je složen z jednoduchých nadregionálních biokoridorů o maximální délce 700 m
a minimální šířce 40 m a vložených lokálních biocenter a vložených regionálních
biocenter, celková délka dílčích jednoduchých nadregionáních biokoridorů
s vloženými lokálními biocentry je 8 km, pak musí být vloženo regionální
biocentrum.
80
Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu
(LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP
nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými
liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést.
V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno
a schválením návrhu komplexních pozemkových úprav.
5.2.3)
HOSPODAŘENÍ NA ÚZEMÍ VYMEZENÉM PRO ÚSES
Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být bukové a smíšené lesy s hlavní dřevinou bukem,
omezeně dubové bučiny, v nivách toků a podmáčených lokalitách olšové jaseniny, v menším rozsahu
s příměsí dalších listnatých dřevin – lípy, habru, javorů, třešní, jabloní, atd. Podél potoků pak s příměsí
jasanů, jilmů a vrb. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka a proto je přesnější určení klimaxových
dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu
specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map.
V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně podrostní
hospodaření nebo výběrné hospodářství. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin tyto uměle vnášet.
Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo zastoupení cílových dřevin tak,
aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %, tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly
hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit,
že u dubobukových porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými
prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy buku jako
hlavní dřeviny a dále přimíšeně a vtroušeně dubu, habru, klenu a lípy, smrku, jedle. Stávající smrkové
porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není
žádoucí další zmlazení uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10 roků. Clonnou obnovu využít jen při
nižším počátečním zastoupení dubu. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je
les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené.
Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě využít ve velké míře meliorační
dřeviny - keře a stromy.
Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být
nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu.
Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových porostech podél
potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou pouze přirozenou,
popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem.
Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by
nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např. budovat trvalé
stavby budov, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé stromy apod.
Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení
stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění, stavba malých
vodních nádrží, probírky porostů).
Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně stanoven
finanční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z těchto důvodů je respektována minimalizace na rozsah
biocenter a biokoridorů.
Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů
a lesních pásů.
5.2.4)
KONCEPCE NÁVRHU ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY
Návrh ÚP stanoví koncepci územního systému ekologické stability (ÚSES) a zásad pro jeho tvorbu
a ochranu v čl. I.A.e2). Graficky jsou plochy a prvky ÚSES vymezeny ve výkresech č. I.B.b) Hlavní výkres.
81
Návrh ÚSES v ÚP Jablunkov vychází ze zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje
a zpracované lokálního systému ekoligcké stabililty území. Původní genrel lokálního ÚSES byl zpracován
ÚHUL ve Frýdku - Místku, z něj jsou použity také popisy prvků ÚSES.
Podle návrhu zásad územního rozvoje byla zapracována nová trasa nadregionálního koridoru K147
v jižním okraji území Jablunkova, V území Jabůunkova části N1 až N4. Tento koridor je vymezen v rámci
části plochy migračního koridoru pro velké savce, která byla navržena podle studie Zajištění migrační
prostupnosti Jablunkovské brázdy pro velké savce, Evernia, 2007 (P. Anděl, I. Gorčicová, F. Hanuš,
F. Moravec, V. Hromková).
Regionální úroveň je tvořena složenými regionálními biokoridory řekou Olší/Olzou a podél ní
biokoridory vodní a nivní. V územním plánu Jablunkova označeny jako R1 až R6 (částí regionálního
biokoridoru RBK 568 dle ZÚR, RK 1604 - kód dle ÚTP ÚSES), regionálního biocentra R7 U Folvarku
(č. 240, dle ZÚR, č. 85 – kód dle ÚTP ÚSES) nivní, vodní hygrofilní. Východní část regionálního biocentra je
navržena jako polyfunkční – podpora ekologické stabililty spolu s využitím lesních porostů jako příměstského
a rekreačního lesa. Předpokladem je zajištění kvalitní výchovy porostů ve většině území biocentra. Z RBC
R7 vybíhá k jihu regionální biokoridor R8 (je částí RBK 571 dle ZÚR, RK 1608 – kód dle ÚTP ÚSES),
propojuje údolnici Olše do nadregionálního biokoridoru K147 (přes území Mostů).
Lokální úroveň tvoří trasa L1 až L5 po toku Ošetnice a Lomné k jejímu ústí do Olše a trasa L6 až
L11 od regionálního biokoridoru na Olší proti toku potoka Radvanov a Glembiec a výše do jihozápadně
exponovaných svahů nad Jablunkovem, společenstva vlhčí obohacená živinami až výše na svazích
normálně živná.
Pro všechny prvky ÚSES, mimo vodní plochy a vodní toky zahrnuté do ploch ÚSES, je cílovou
vegetační formací les, v prvcích, které budou realizovány ve výměrách větších je žádoucí v nivě toku také
zachovat nebo obnoviz a udržovat nivní louky a řídké porosty měkkého luhu.
5.2.5)
STŘETY A BARIÉRY PRVKŮ ÚSES
Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES jsou následující:
Křížení lokálního biokoridoru se silnici I/11 je v místech přemostění údolnice a je tedy
minimalizována kolize s dopravou.
Křížení s ostatními komunikacemi nejsou závažná vzhledem k hustotě provozu na nich.
Křížení s venkovními vedeními elektřiny je žádoucí výhledově řešit větší výškou stožárů, pokud
nedojde ke snížení kvality krajinného rázu nebo vyšší péčí o porosty současně se snížením ochranných
pásem el. vedení tak, aby nemohlo dojít ke snížení bezpečnosti provozu el. vedení.
Ostatní menší přerušení nebo narušení celistvosti prvků nejsou zvlášť popisovány, při křížení
s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné
výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.
5.2.6)
VLIVY VYMEZENÍ NA SOUSEDNÍ ÚZEMÍ
Mosty u Jablunkova – nové vymezení průběžné větvě nadregionálního biokoridoru K 147
(v územním plánu vyznačeno jako lokální trasa - mezofilní bučinné) dle připravovaných Zásad územního
rozvoje Moravskoslezského kraje s cílem zajistit prostupnost krajiny pro velké šelmy (studie Evernie)
navazuje na území Mostů u Jablunkova.
Bukovec – nové vymezení průběžné větvě nadregionálního biokoridoru K 147 (mezofilní bučinné)
dle připravovaných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje s cílem zajistit prostupnost krajiny pro
velké šelmy (studie Evernie) navazuje na území Bukovce.
Pro všechny uvedené prvky je cílovým společenstvem lesní porost pokud není uvedeno jinak.
82
poř. č.
typ, funkčnost,
název
rozměr
STG
stav
návrh opatření
Nadregionální biokoridor K 147 mezofilní bučinný, v území Jablunkova v délce 1 500 m, součástí
nadregionálního biokoridoru je i migrační koridor pro velké savce
N1/
Mosty
NBK, chybějící
(350 m)
4B3
zemědělsky obdělávané pozemky
založení biokoridoru
N2
LBC, chybějící
4,2 ha
4B3
založení biocentra
N3
NBK, chybějící
(520 m)
4B34
založení biokoridoru
N4
LBC, chybějící
(3,5 ha)
4B3
zemědělsky obdělávané
pozemky, vodní tok s břehovými
porosty
založení biocentra
Regionální biokoridor VPO 568 dle ZÚR (kód RK 1604 dle ÚTP ÚSES)
R1
LBC na RBK,
chybějící
Purkrechtní Bělá
7,5 ha
2BC4
Břehové porosty podél Olše s
převládající olší lepkavou a
šedou, jasanem, klenem a vrbami,
koryto řeky regulováno. Součástí
biocentra jsou i drobné
zemědělské pozemky.
V bezprostřední blízkosti toku
ponechat přirozenému vývoji,
dolesnění na návrhovou plochu.
R2
RBK, nefunkční,
chybějící
620 m
2BC4
Břehové porosty podél Olše s
převládající olší lepkavou a
koryto řeky regulováno. V centru
města břehy řeky zpevněné a
nárosty pouze ojedinělé.
dolesnění na návrhovou šířku nebo
na šířku, která je maximálně možná
vzhledem k zástavbě.
R3
LBC na RBK,
částečně
chybějící
Obecní les;
3,2 ha
2BC4
4B4
Regulované koryto Olše s
ojedinělými nárosty vrb. Součástí
biocentra jsou i drobné
zemědělské pozemky.
vodní
dolesnění na návrhovou plochu.
R4
RBK, nefunkční
800 m
2BC4
Regulované koryto Olše
s ojedinělými nárosty vrb.
Součástí RBK je i porost 237 B –
skupinovitě smíšený porost
s převahou smrku (40%), jasanu
(30%), dubu (20%) a olše (10%).
vodní
vzhledem k zástavbě. V porostu
výchovnými zásahy preferovat cílové
listnáče.
R5
LBC na RBC,
nefunkční
Amerika
11,2 ha
2BC4
4B4
4C4
Převážnou část biocentra tvoří
porost 237 A – porost na mírném
svahu tvořený smrkovou
kmenovinou s vtroušeným dubem
a borovicí. Koryto řeky regulováno,
porostlé ojedinělými nárosty vrby.
v porostu obnovními a výchovnými
zásahy preferovat cílové listnáče.
R6
RBK, funkční
240 m
2BC4
Břehové porosty podél Olše
s převládající olší lepkavou a
RBK je i porost 237 C – drobný
porost v nivě řeky s převahou
smrku (50%), jasanu (20%), olše
(15%), borovice, topolu a lípy
(po 5%).
v porostu výchovnými zásahy
preferovat cílové listnáče.
83
poř. č.
typ, funkčnost,
název
rozměr
STG
stav
návrh opatření
Regionální biocentrum RBC č. 240 U Folvarku dle ZÚR (kód 85 dle ÚTP ÚSES)
R7
/Mosty
RBC,
nefunkční
JablunkovSvrčiní
33,4 ha
2BC4,
4B4,
4C4
4BC4
Břehové porosty podél Olše
s převládající olší lepkavou a
RBK jsou i porosty 235 B a C.
V porostu převládá smrk (72%),
jedle (15%) a dub (8%).
Vtroušenými dřevinami je klen,
lípa, jasan a olše. V kmenovině
podrost jeřábu, buku, klenu a
jedle.
v porostu obnovními a výchovnými
Louky obhospodařovat extenzivně.
Vymezení části RBC (7,12 ha) jako
plochy s rozdílným způsobem využití
"PX " – umožňuje sportovně rekreční
využití extenzivního chrakteru
s omezenou možností výstavby
objektů pro sport, rekreaci a kulturu
nad rámec běžné plochy P:
- zařízení pro cvičení v přírodě,
běžecké stezky, stezky zdatnosti,
maloplošná hřiště, minigolf apod.,
včetně příslušného technického
a sociálního vybavení;
- prvky drobné architektury včetně
drobných sakrálních staveb.
Regionální biokoridor VPO 571 dle ZÚR (kód RK 1608 dle ÚTP ÚSES)
R8
/Písek
RBK, funkční
(115 m)
4B3
vodní tok s břehovými porosty, les
Lokální trasa: po toku Ošetnice a dále Lomné do RK 568
poř. č.
typ, funkčnost,
název
rozměr
STG
stav
návrh opatření
L5
LBK, nefunkční
Ošetnice I
1 km
Břehový porost podél Lomné, tok
regulován, v nárostech převládají
vrby, jasan a olše. V parku
sanatoria se objevuje klen a smrk.
dolesnění na návrhovou šířku nebo na
šířku, která je maximálně možná
vzhledem k zástavbě. V parku
v návrhové šířce preferovat původní
listnáče.
L4
LBC, funkční
Park
3,1 ha
2BC4
Převážně smrkový porost vs
vtroušeným klenem, olší a
jasanem. Na části parková
úprava.
Postupná přeměna smrkových
porostů na les s druhovou skladbou
blízkou přirozené, postupný přechod
do vlastního parku.
L3
LBK, funkční
Ošetnice II
600 m
3BC5b
Břehový porost podél Ošetnice
s převahou olše šedé, jasanu a vrb.
dolesnění na návrhovou šířku.
L2
LBC, chybějící
Pod
Vitališovem
3,6 km
3BC5b
4B4
4B3a
s převahou olše šedé, jasanu a
vrb. Do biocentra jsou zahrnuty i
drobné zemědělské pozemky.
L1
LBK, funkční
Ošetnice III
(710 m)
3BC5b
s převahou olše šedé, jasanu a vrb.
2BC4
Lokální trasa proti toku potoka Radvanov
L6
LBK, funkční
Radvanov
440 m
2BC5
4C4
4B3a
Břehový porost podél potoka
Radvanov s převahou olše,
jasanu a klenu. Na části
dolesnění dubem a klenem.
vzhledem k zástavbě.
84
poř. č.
typ, funkčnost,
název
rozměr
STG
stav
návrh opatření
L7
LBC, chybějící
Farský les
4,3 ha
4C4
4B3a
jasanu a klenu. Součástí
biocentra je i porost 236 A –
porost na prudkém svahu
s převahou smrku (60%), dubu
(30%) a jedle (5%) a vtroušenými
ostatními listnáči.
dolesnění na návrhovou plochu,
v porostu výchovnými zásahy
preferovat cílové listnáče.
L8
LBK, nefunkční
Radvanov II
1,2 km
4C4
4B3a
jasanu a klenu. Součástí
biocentra je i porost 227 B –
porost v úžlabině potoka
s převahou smrku (75%), jedle
(15%), borovice a břízy.
dolesnění na návrhovou šířku,
v porostu výchovnými zásahy a
obnovou dosáhnout cíl. zastoupení
listnáčů.
L9/
Písečná
LBC, funkční
Písečná
6,2 ha
4B3a
4C4
Porost 227 B – převážně
jehličnatý porost v úžlabině podél
potoka s převahou borovice
(50%) a smrku (40%). Cílové
listnáče pouze jednotlivě
přimíšené.
V porostu výchovnými obnovními
L10
LBK, funkční
Radvanov III
1,4 km
4B3a
4A3a
5C4
Pás porostů na jihozápadním
úbočí vrchu Groníček. Porosty
220 B a 227 A – porosty
s převahou jehličnanů, především
smrku a borovice, jedle a cílové
listnáče pouze jednotlivě
přimíšené.
V porostu výchovnými a obnovními
zásahy dosáhnout cílového
zastoupení listnáčů.
L11/
Návsí
LBC, funkční
Lysá
11,2 ha
4B3a
5A3a
5BD3a
Porost 219 A – porost na
příkrém, místy až exponovaném
svahu s převahou smrku (77%),
buku (17%) a borovice (6%).
Buková skupina uprostřed
porostu.
V porostu výchovnými a obnovními
Vysvětlivky k tabulkám:
- číslování prvků je zvlášť pro území Jablunkova (v případě polohy zčásti mimo území Jablunkova, je doplněno
názvem sousedního k.ú., na kterém se zbývající část prvků nalézá; např. 2/Mosty
- poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese
- funkce, funkčnost, název – biogeografický význam, současný stav funkčnosti (prvek je posuzován jako celek i
v sousedních území: funkční, nefunkční, chybějící; v grafice může být část prvku označena jako funkční, část jako
nefunkční, pak jako celek jde o prvek nefunkční)
- LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor
- písmenem je označena úživnost stanoviště, poslední cifra označuje vlhkostní režim)
- rozměr, STG – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru jen v rámci řeš. území, pokud je prvek na
území více obcí je rozměr v řešeném území uveden v závorce a znamená, že se nejedná o celou výměru nebo
délku prvku
- STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň,
- návrh opatření – potřeba úprav pro dosažení nebo zlepšení funkčnost.
85
i.5.3) MIGRAČNÍ KORIDORY PRO VELKÉ SAVCE
Návrh ÚP stanoví zásady pro ochranu prostupnosti krajiny v čl. I.A.e5) a I.A.f3 body 6. a 7. Migrační
koridor je v území Jablunkova součástí nadregionálního biokoridoru K 147 (N1 až N4 ve značení ÚP
Jablunkova).
Pro zajištění migrace a pohybu prostorově náročných druhů velkých savců vč. zvláště chráněných
druhů velkých šelem (vlk obecný, rys ostrovid, medvěd hnědý) byly vymezeny migrační koridory velkých
šelem, spojující Slezské Beskydy a Moravskoslezské Beskydy (součástí CHKO Beskydy).
Tyto koridory jsou součástí biotopů výše uvedených zvláště chráněných druhů a pro jejich
dlouhodobé přežití (kontakt v rámci celé karpatské populace), je zachování prostupnosti krajiny klíčové.
Tato opatření jsou součástí komplexního řešení migrace velkých savců, zahrnující také např.
zprůchodnění železniční tratě nebo čtyřpruhové silnice. Základní charakteristika migračních koridorů
je nezastavitelnost – funkční mohou být pouze za předpokladu, že jsou v celé své délce neporušeny nebo
nejsou zúženy zástavbou.
Zásady prostupnosti krajiny se stanoví jednak z hlediska prostupnosti pro lidi a jednak z hlediska
prostupnosti pro živočichy. Páteří prostupnosti krajiny pro lidi je systém pozemních komunikací včetně
turistických stezek a cyklotras. Návrh ÚP poskytuje taktéž ochranu dopravního napojení (sjezdů)
na zemědělské pozemky. Páteří prostupnosti krajiny pro živočichy je ÚSES a migrační koridor velkých
savců. Návrhem ÚP byl splněn požadavek na vymezení migračního koridor pro velké savce v min. šíři 100
m, vyplývající ze studie „Návrh změn a dopřesnění NR a R ÚSES v oblasti Jablunkovské brázdy“,
zpracované na zadání Ministerstva ŽP ČR společností AGERIS, s.r.o., (listopadu 2007, Brno), jejímž cílem
bylo uvést v soulad prostorovou lokalizaci skladebných částí ÚSES s migračními koridory pro velké savce
vymezenými ve studii společnosti EVERNIA z r. 2007. Návrh ÚP dále řeší prostupnost území kolem
drobných vodotečí, terénními zářezy, úžlabími a remízkami, které se ponechávají jako nezastavěné plochy.
Má se za to, že tímto řešením jsou v nezbytném rozsahu splněny požadavky na prostupnost krajiny pro
živočichy.
Na základě požadavku dotčených orgánů, které odkazují na dosud neukončený a nepublikovaný
projekt VaV (Věda a výzkum) č. SP/204/36/08 „Vyhodnocení migrační prostupnosti krajiny pro velké savce
a návrh ochranných a optimalizačních opatření“ byla minimální šířka vymezeného migračního koridoru
pro velké savce zvýšena nad minimální rozsah uvedený ve studii „Zajištění migrační prostupnosti
Jablunkovské brázdy pro velké savce v souvislosti s předpokládaným navýšením automobilového provozu
na silnici I/11 v úseku Jablunkov – státní hranice ČR/SR po zahájení provozu závodu Hyundai Motor
Company v průmyslové zóně Nošovice“, (Evernia, 2007), která uvádí jako kompromisní variantu:
„(11) Kompromisní varianta J-2 spočívá v následujícím řešení: (i) zmenšení PZ v západní části tak, aby
mezi PZ a hranicí katastrálního území s Mosty u Jablunkova vznikl souvislý volný pruh minimální šířky 100
m, který by byl osázen lesem, (ii) PZ by ve směru ke koridoru byla ohraničena plným plotem s charakterem
protihlukové stěny, (iii) k danému zalesněnému pruhu by byly realizovány dostatečné naváděcí struktury
vegetace (liniová zeleň, remízky, aj.) v délkovém rozsahu podle původního plánu (od lesa k lesu), (iv)
ke stávající PZ (označené na obr. 8, 9)je možné připojit plochu označenou v územním plánu č. 23, která je
rovněž určena pro průmyslovou zónu a do současného návrhu nebyly zahrnuta. Plocha č. 23 s navrhovanou
PZ sousedí, její zařazení by nemělo negativní vliv na migraci a celková rozloha připravované PZ by zůstala
+/- zachována.“
Pozn. zpracovatele: Musím upozornit, že v dané studii uvedený vzorec pro migrační prostupnost MP
= MPE x MPT „založený na kvantitativním odhadu parametrů funkčnosti a účelnosti“ je skutečně pouze
odhadem a neodpovídá realitě (neuvažuje krajní stavy – např. přemostění rokle, prdce tekoucího toku,
apod.).
Z hlediska efektivního prostupnosti pro velké šelmy se jeví jako nejvýznamnější opětovné zúžení
stávajícího širokého civilizačního koridoru Jablunkovskou brázdou v těsné blízkosti státní hranice se SR
na jižním okraji území obce Mosty u Jablunkova. Využívání stávajícího široké průchodu pod mostem silnice
I/11 (severní větev migračního koridoru) zatím není doloženo pozorováním (ve studii jsou uvedena
pozorování stop srnčích a liščích pod samotným mostem ze zimního období, což je z hlediska značné
četnosti výskytu obou druhů i v mnohem hustěji osídlených územích slezské zástavby pro daný případ
irelevantní. Realizace širokého souvislého pruhu zalesnění není výhodná také vzhledem ke stávající
zástavbě, která by se ocitla ve světelně značně nevýhodných podmínkách, Je nutné zde připomenout
omezenou délku přímého slunečního svitu vlivem konfigurace terénu – pozdní východ a brzký západ slunce
86
v zimním období. Kooexistenci stávajícího stavu zástavby a návrhu realizace výsadeb v koridoru je nutné
řešit podrobnou a o prokazatelná sledování funkčnosti koridorů podobného charakteru opřenou projektovou
dokumentaci.
Součástí migračních koridorů mohou být lesní pozemky, prvky ÚSES, menší vodoteče nebo
zemědělské pozemky, pokud křížení migračních koridorů je přípustné pouze s liniovými stavbami šířky max.
dvouproudé silnice. U širších silnic je třeba v místě křížení s migračními koridory realizovat zvláštní opatření,
které splňují nároky na migrace.
i.5.4) PROSTUPNOST KRAJINY
Pro zachování prostupnosti krajiny se ÚP stanoví tyto zásady, které zajistí prostupnost krajiny pro
turisty i zvěř:
-
Nepřipouští se rušení značených turistických stezek a cyklostezek.
-
Stávající síť turistických a cykloturistických tras v území je zachována. Nové trasy pro turistiku budou
vedeny s ohledem na charakter provozu (pouze chodci) a budou vymezovány dle místní potřeby a
prostorových možností, nové trasy pro cykloturistiku budou vymezeny včetně nezbytného
technického zázemí (odpočívky, informační tabule). Dotčené lesní cesty budou upraveny pro provoz
cyklistů, včetně jejich vybavení (propustky, mosty apod.).
-
Nepřipouští se, do doby schválení komplexních pozemkových úprav, bez náhrady rušit polní cesty a
sjezdy z pozemních komunikací a umisťovat stavby, které by bránily přístupu přes tyto sjezdy na
navazující zemědělské a lesní pozemky.
-
Stávající síť účelových komunikací (lesních a polních cest) je v nezastavěném území respektována v
plném rozsahu. V grafické části jsou stávající významné účelové komunikace vymezeny ve formě
především polních a lesních cest a v rámci územního plánu není jejich síť rozšiřována o nové úseky.
-
Nepřipouští se umísťování nových staveb v místech terénních úžlabí, remízek a stálých i občasných
vodotečí, vč. míst jejich křížení s pozemními komunikacemi. V uvedených místech bude zachován
pás nezastavěného území o min. šíři 50 m.
-
Pro zajištění prostupnosti krajiny jsou v ÚP vymezeny základní pěší a cyklistické trasy jako plochy
veřejných prostranství (PV).
i.5.5) PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ
Konkrétní protierozní opatření se ve Jablunkově nenavrhují Protierozní funkci budou plnit navržená
stromořadí podél vybraných místních a účelových komunikací a jiné prvky, které je možno v rámci regulací
pro vybrané plochy s rozdílným způsobem využití realizovat.
i.5.6) OCHRANA PŘED POVODNĚMI
Na vodních tocích nejsou v řešeném území navrženy žádné zásadní směrové úpravy ani
zatrubňování toků. Veškeré úpravy je navrženo provádět přírodě blízkými způsoby s použitím přírodních
materiálů. Důraz je nutno klást na včasné opravy břehových nádrží a údržbu a čištění koryt vodních toků.
Kolem vodních toků v zastavěném území je nutno zachovat nezastavěné a neoplocené manipulační
pásy v šířce 6 m na každou stranu od horní břehové hrany toku, který bude sloužit k přístupu k toku při
údržbě a jako ochranný infiltrační pás zeleně.
Nově navržené plochy pro výstavbu jsou situovány mimo stanovená záplavová území. Dostavby
v rámci stávajících zastavěných ploch situovaných ve stanovených záplavových územích budou řešeny
individuálně, ve stanovených aktivních zónách je jakákoliv dostavba vyloučena.
87
Jako prvek protipovodňových opatření v krajině jsou navrženy rekonstrukce koryt vodního toku
Kopytná a bezejmenných toků.
Pro zlepšení odtokových poměrů v území je navržena výstavba retenční nádrže, víceúčelové vodní
nádrže a odlehčovací stoky.
i.5.7) PODMÍNKY PRO REKREAČNÍ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY
Návrh ÚP využívá přírodních předpokladů pro každodenní rekreaci obyvatel, které jsou v obci
Jablunkov poměrně příznivé. K rozvoji rekreačních aktivit obyvatel obce jsou ÚP navrženy plochy:
stávajícího sportovně rekreačního areálu „Na Bělé“ situovaného u řeky Olše s hřištěm pro
kopanou a tenisovým kurtem, který by si zasloužil modernizaci, včetně úprav ploch veřejné
zeleně na tento areál navazujících.
obyvatelé města mohou využívat pouze tělocvičen školských zařízení, samostatné tělocvičny
na území města nejsou.
pro sportovní vyžití obyvatel slouží dále hřiště na sídlišti „Folvarček“, menší hřiště v Žihle
a případně i hřiště u škol a v rámci koupaliště „Amerika“.
Kromě těchto účelových sportovně rekreačních zařízení je na území města možno pro sportovní
vyžití obyvatel využít dalších drobnějších hřišť, včetně dovybavení sídlišť realizovaných například i
prostřednictvím „Projektů regenerace panelových sídlišť“.
Územní plán navrhuje propojení těchto sportovně rekreačních areálů systémem pěších
a cyklistických stezek. Systém značených turistických a naučných stezek a cyklotras včetně možnosti
realizace odpočívek a rozhleden.
Jablunkov díky své poloze a přírodním podmínkám má určité předpoklady pro realizaci zařízení
cestovního ruchu, jako výchozího místa pro výlety do přilehlé rekreační krajinné oblasti Slezských
a Moravskoslezkých Beskyd.
i.5.8) VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN
Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin nejsou v Jablunkově vymezeny.
88
A.i.6) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
i.6.1) PŘEHLED TYPŮ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
V rámci navržené urbanistické koncepce je území obce rozčleněno do ploch s rozdílným způsobem
využití (RZV). Pro jednotlivé plochy RZV je stanoveno hlavní využití, přípustné využití, nepřípustné využití
a jsou stanovené podmínky prostorového uspořádání a realizace staveb. Plochy RZV jsou zakreslené
v grafické části návrhu územního plánu, ve výkresu I.B.b) Hlavní výkres (měř. 1 : 5 000) a v části odůvodnění
územního plánu, ve výkresu II.B.a) Koordinační výkres (měř. 1 : 5 000). Podmínky pro využití ploch RZV jsou
uvedeny v textové části v návrhu (ve výrokové části) územního plánu – část I. Rozsah navržených funkčních
ploch i návrh způsobu zástavby v rámci vymezených funkčních ploch s rozdílným způsobem využití
a regulační prvky, schválené v návrhu ÚP, mají závazný charakter.
Členění ploch s rozdílným způsobem využití je provedeno podle § 4 až § 16 vyhlášky
č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem
ke specifickým podmínkám a charakteru řešeného území byly použity i další plochy s rozdílným způsobem
využití, případně bylo členění ploch s rozdílným způsobem využití rozšířeno a specifikováno.
Jako nové plochy s rozdílným způsobem využití, neuvedené ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., jsou v ÚP
Jablunkov vymezeny:
plochy systému sídelní zeleně, které jsou dále členěny na:
- zeleň – soukromá a vyhrazená
ZS
- zeleň – ochranná a izolační
ZO
- zeleň – přírodního charakteru
ZP
- zeleň – se specifickým využitím – lesopark
ZX
ÚP Jablunkov obsahuje plochy s rozdílným způsobem využití, uvedené
č. 501/2006 Sb., některé jsou dále členěny:
plochy bydlení (§ 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- bydlení – hromadné – v bytových domech
- bydlení – individuální – městské a příměstské
plochy rekreace (§ 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- rekreace – hromadná
- rekreace – zahrádkářské osady
plochy občanského vybavení (§ 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- občanské vybavení – veřejná infrastruktura
- občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení
- občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední
- občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá
- občanské vybavení – hřbitov
- občanské vybavení – se specifickým využitím - areál národopisných slavností
- občanské vybavení – se specifickým využitím - areál plícní léčebny
plochy veřejných prostranství (§ 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- veřejná prostranství – s převahou zpevněných ploch
- veřejná prostranství – s převahou nezpevněných ploch
plochy smíšené obytné (§ 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- smíšené obytné – v centru města
- smíšené obytné – městské
- smíšené obytné – venkovské
- smíšené obytné – rekreační
plochy smíšené specifické:
- smíšená specifická – občanské vybavení a veřejná dopravní infrastruktura
plochy dopravní infrastruktury (§ 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- dopravní infrastruktura – silniční dopravy
- dopravní infrastruktura – drážní dopravy
- dopravní infrastruktura – silniční dopravy - garáže
ve
vyhlášce
BH
BI
RH
RZ
OV
OS
OM
OK
OH
OXS
OXL
PV
PZ
SC
SM
SV
SBR
SX
DS
DZ
DSG
89
plochy technické infrastruktury (§ 10 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- technická infrastruktura
plochy výroby a skladování (§ 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- výroba a skladování – lehký průmysl
- výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba
- výroba a skladování – zemědělská výroba
plochy smíšené výrobní (§ 12 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- smíšená výrobní – komerční a logistická
plochy vodní a vodohospodářské (§ 13 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- vodní plochy a toky
plochy zemědělské (§ 14 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- zemědělské pozemky
plochy lesní (§ 15 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- pozemky určené k plnění funkcí lesa
plochy přírodní (§ 16 vyhlášky č. 501/2006 Sb.):
- plochy přírodní – součást ÚSES
- plochy přírodní – součást ÚSES – se specifickým využitím
TI
VL
VD
VZ
VS
W
Z
N
P
PX
Celé řešené území je rozděleno na plochy zastavěné a zastavitelné a plochy nezastavěné:
a) plochy zastavěné a zastavitelné zahrnují:
plochy bydlení:
- bydlení – hromadné – v bytových domech
(BH)
Plochy zahrnují území s převládající nebo dominantní funkcí bydlení tvořené bytovými domy realizovanými
převážně v poválečném období minulého století v rámci družstevní nebo komplexní bytové výstavby (KBV v 70 – 90 letech včetně příslušného základního občanského vybavení a plochy navržené pro novou výstavbu
bytových domů. V těchto plochách je možno realizovat i zařízení občanského vybavení a výstavbu, zřizování
nebo vestavby s jinou funkcí, které však nesmí narušovat hlavní funkci plochy, kterou je bydlení.
- bydlení – individuální – městské a příměstské
(BI)
Plochy zahrnují území s převládající nebo dominantní funkcí bydlení tvořené nízkopodlažní zástavbou
rodinných domů, případně s doplňujícími funkcemi hospodářskými a rekreačními a nezbytnou technickou
vybaveností. V těchto zónách je možno umisťovat rodinné domy, výjimečně nízkopodlažní bytové domy
(do 2 NP, včetně možnosti realizace obytného podkroví). Jsou to plochy, v nichž výstavba, zřizování nebo
vestavby s jinou funkcí, nesmí narušovat hlavní funkci plochy, kterou je bydlení.
plochy rekreace:
- rekreace – hromadná
(RH)
Plocha zahrnuje území bývalého podnikového rekreačního zařízení, které je dnes využíváno pro volný cestovní
ruch tvořené převážně rekreačními chatami s nezbytnou technickou vybaveností, zařízením veřejného
stravování a dašími doplňkovými sportovně rekreačními aktivitami.
- rekreace – zahrádkové osady
(RZ)
Plochy zahrnují území rekreační zástavby tvořené převážně zahrádkovými osadami s nezbytnou technickou
vybaveností. V těchto zónách je možno stávající zástavbu pouze udržovat, výjimečně ji lze doplňovat v rámci
zastavěného území o dostavby a o drobné stavby s max. 1 nadzemním podlažím.
plochy občanského vybavení:
- občanské vybavení – veřejná infrastruktura
(OV)
Zahrnují zařízení mající vyhrazené urbanistické plochy mimo centrální část města s převládající funkcí
občanského vybavení sociálního typu. V Jablunkově ji představují areály škol, zdravotnických a sociálních
zařízení a navržené plochy určené zejména pro zařízení sociální péče. Funkce bydlení, případně další funkce
mohou mít v těchto plochách pouze doplňkovou funkci.
- občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení
(OS)
Samostatná zařízení sportu a rekreace mající vyhrazené urbanistické plochy mimo areály škol a jiných zařízení
občanského vybavení mající sportovní vybavení.
90
- občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední
(OM)
Zařízení mající vyhrazené urbanistické plochy mimo centrální zónu s převládající funkcí občanského vybavení
komerčního typu. Funkce bydlení může mít v těchto plochách pouze doplňkovou funkci.
- občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá
(OK)
Zařízení mající vyhrazené urbanistické plochy mimo centrum města s převládající funkcí občanského vybavení
komerčního typu zejména velkoplošná maloobchodní zařízení (stavby pro obchod). Funkce bydlení je v těchto
plochách vzhledem k jejich rozsahu a provozu nepřípustná.
- občanské vybavení – hřbitovy
(OH)
Zahrnuje stávající územně stabilizovaný hřbitov v Jablunkově.
- občanské vybavení – se specifickým využitím – areál národopisných slavností (OXS)
Zahrnuje stávající areál národopisných slavností v „Městském lese“ se specifickými regulativy.
- občanské vybavení – se specifickým využitím – areál plícní léčebny
(OXL)
Zahrnuje stávající areál národopisných slavností v „Městském lese“ se specifickými regulativy.
plochy veřejných prostranství
- veřejných prostranství – s převahou zpevněných ploch
(PV)
V Jablunkově je představují plochy podél stávajících i navržených komunikací, včetně drobnějších ploch veřejné
zeleně. Jedná se o veřejné prostory, na které by měla být zaměřena pozornost z hlediska úpravy, údržby,
zejména v prostoru centrální části města.
- veřejných prostranství – s převahou nezpevněných ploch
(PZ)
V Jablunkově je představována veřejně přístupnými plochami zeleně zejména v centrální části města mající
charakter parku, případně se jedná o sadovnicky parkově upravené plochy u původní silnice I/11 naproti
hřbitova a plochy zeleně podél vodních toků.
plochy smíšené obytné:
- smíšené obytné – v centru města
(SC)
Tato plocha zahrnuje území tvořící centrální část města, v níž je soustředěna občanská vybavenost sloužící
celému území města i jeho spádového území v integraci s bydlením. Toto území je vymezeno kolem vlastního
historického jádra města (které je z vlké části součástí vyhlášeného ochranného pásma historického jádra
města). Tomuto území je nutno obdobně věnovat prvořadou pozornost z hlediska urbanistické koncepce
a architektonické kompozice.
- smíšené obytné – městské
(SM)
Tato plocha zahrnuje území tvořící smíšenou převážně historickou zastavbu v části „Bělá“ na levém běhu řeky
Lomná sousedící s historickým jádram města, v níž je ssmíšena občanská vybavenost v integraci s bydlením.
Tyto plochy představují typickou historickou strukturu zástavbu Jablunkova, která byla v jiných částech města
nahrazena v rámci výstavby KBV (ul. Mlýnská apod.). Rovněž tomuto prostoru je nutno věnovat mimořádnou
pozornost při funkční i prostorové regulaci výstavby.
- smíšené obytné – venkovské
(SV)
Plochy zahrnují území s převládající nebo dominantní funkcí bydlení tvořené venkovskou nízkopodlažní
zástavbou rodinných domů a původních zemědělských usedlostí, případně s doplňujícími funkcemi
hospodářskými a rekreačními a nezbytnou technickou vybaveností. V těchto zónách je možno umisťovat
rodinné domy, nové zemědělské usedlosti výjimečně nízkopodlažní bytové domy výškově přizpůsobené okolní
zástavbě (do 2 NP, včetně možnosti realizace obytného podkroví). Jsou to plochy, v nichž výstavba, zřizování
nebo vestavby s jinou funkcí jsou možné, nesmí však narušovat funkci bydlení.
- smíšené obytné – rekreační
(SBR)
Tato plocha zahrnuje území určené pro návrh sportovně rekreačních a rehabilitačních zařízení (bazénů,
koupališť včetně doprovodných služeb jako sauny, parní lázně, solária, welnes centra apod.), ubytovacích
zařízení a bydlení v rodinných domech ve východním okraji katastru Jablunkova (pod Písečnou).
91
plochy smíšené specifické:
- smíšená specifická – občanské vybavení a veřejná dopravní infrastruktura
(SX)
Tato plocha zahrnuje přestavbové území stávajícího autobusového stanoviště v centrální část města,
v níž je umožněna integrace občanské vybavenosti v integraci s veřejnou dopravní infrastrukturou
(autobusovým stanovištěm) sloužící celému území města i jeho spádového území. Tomuto území je nutno
obdobně věnovat prvořadou pozornost z hlediska urbanistické koncepce a architektonické kompozice v rámci
zpracování územní studie.
plochy dopravní infrastruktury:
- dopravní infrastruktura – silniční
(DS)
V Jablunkově ji představují plochy stávající a navržené silniční sítě, včetně zastávek a navržených úprav. Je to
veřejný prostor určený pro silniční dopravu včetně chodníků pro pěší a případných samostatných cyklistických
pruhů, výhyben, točen a veřejných parkovacích a odstavných ploch, zařízení pro dopravu a ochranných
protihlukových staveb a ochranné zeleně.
- dopravní infrastruktura – drážní
(DZ)
V Jablunkově ji představují plochy železnice včetně doprovodných zařízení.
- dopravní infrastruktura – silniční – garáže
(DSG)
V Jablunkově je představují plochy stávajících a navržených garáží (řadových, případně boxových).
plochy technické infrastruktury
- technická infrastruktura
(TI)
V Jablunkově je představují plochy staveb a zařízení technické infrastruktury (vodojemy).
plochy výroby a skladování:
- výroba a skladování – lehký průmysl
(VL)
Zahrnují stávající i navržené plochy určené pro výrobní aktivity mající charakter lehké průmyslové výroby bez
negativních vlivů na přilehlou obytnou zástavbu.
- výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba
(VD)
Zahrnují stávající i navržené plochy určené pro výrobní aktivity mající charakter řemeslné výroby
a výrobních služeb bez negativních vlivů na obytnou zástavbu a umožňující integraci s bydlením
a zařízeními občanského vybavení.
- výroba a skladování – zemědělská výroba
(VZ)
Zahrnuje stávající územně stabilizovaný areál zemědělské výroby v němž je nutno činnosti usměrňovat tak, aby
svými negativními vlivy, vyjádřenými, mimo jiné případným vymezením ochranného pásma, neobtěžovala
obytnou zástavbu a umožňovala rozvoj v sousední plochách s rozdílným způsobem využití území a nadměrně
neobtěžovala sousední stávající plochy bydlení.
plochy smíšené výrobní:
- smíšená výrobní – komerční a logistická
(VS)
Zahrnuje navrženou plochu v prostoru mimoúrovňové křižovatky silnice I/11
s dominující výrobní
a logistickou funkcí s možností realizace plošně náročných maloobchodních, případeně i velkoobchodních
zařízení.
b) plochy nezastavěné
plochy systému sídelní zeleně:
- zeleň - soukromá a vyhrazená
(ZS)
Je představována samostatnými územně stabilizovanými plochami zahrad. Jsou to soukromé plochy zeleně
sloužící pouze jejich majitelům.
92
- zeleň – ochranná a izolační
(ZO)
V Jablunkově ji představují plochy doprovodné zeleně podél významnějších dopravních tahů nebo vymezené
podél výrobních areálů. Jsou to plochy zeleně sloužící jako izolace mezi plochami bydlení a zařízeními dopravy
a výroby.
- zeleň – přírodního charakteru
(ZP)
V Novém Jičíně ji představují plochy doprovodné břehové zeleně, zeleně významných krajinných prvků
a dalších významnějších ploch zeleně situované mimo lesní pozemky (pozemky určené k plnění funkcí lesa).
- zeleň – se specifickým využitím - lesopark
(ZX)
V Jablunkově ho představují veřejně přístupné plochy vzrostlé zeleně lesa parkově upraveného „městského
lesa“ a část lesních porostů navazujících na areál koupaliště.
plochy vodní a vodohospodářské:
- vodní plochy a toky
(W)
Jsou představovány plochami vodních toků a nádrží.
plochy zemědělské:
- zemědělské pozemky
(Z)
Představují je ucelené plochy tvořené zemědělským půdním fondem. Jsou to plochy, kde dominující je
zemědělská výroba a kde je jakákoliv nová výstavba, kromě nezbytné veřejné dopravní a technické
infrastruktury, nepřípustná. Rovněž je zde obecně nepřípustné budování drobných staveb a oplocování
pozemků mimo zastavěného území, vymezeného tímto ÚP s výjimkou pastvinářského oplocení a dalších
staveb nezbytných pro zemědělství, zařízení sloužících ke zvyšování úrodnosti, pastevectví a myslivosti
a nezbytných liniových vedení a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury.
plochy lesní:
- pozemky určené k plnění funkcí lesa
(L)
Plochy zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa – pozemky lesní půdy podle aktuální katastrální mapy,
poskytnuté pořizovatelem pro zpracování ÚP, kde je převládající funkcí lesní hospodářství a další
mimoprodukční funkce lesa (rekreační, vodohospodářská apod.). Stavební zásahy do těchto ploch jsou
nepřípustné, kromě budování turistických a cyklistických cest a jejich doprovodných zařízení (lavičky, odpočívky
apod.) nebo zařízení pro lesní výrobu a myslivost.
plochy přírodní:
- plochy přírodní – součást ÚSES
(P)
Jsou představovány plochami biocenter na území města.
- plochy přírodní – součást ÚSES – se specifickým využitím
(PX)
- Do nich je zařazena část plochy plochy navrženého regionálního biocentra R7, které má zároveň sloužit pro
rekreaci obyvatel v návaznosti na záměr zřízení lázeňského zařízení v Písku.
i.6.2) POJMY NAVRŽENÉ A DEFINOVANÉ PRO ÚČELY ÚP JABLUNKOV
Pro účely ÚP Jablunkov, se pro jasné definování jednotlivých staveb a zařízení uvedených
v regulativech pro plochy s rozdílným způsobem využití se stanovují tyto pojmy, které nejsou upraveny
obecně závaznými předpisy:
stavba pro skladování sena a slámy
stavba pro letní ustájení hospodářských zvířat
přístřešek pro turisty
pastvinářská ohrada
stavba pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků
zemědělská usedlost
zahrádkářská chata
93
-
včelín
včelnice
zdroj znečištění ovzduší
střední, velký a zvlášť velký zdroj znečištění ovzduší
funkční skupiny komunikací
maloplošné hřiště
intenzita využití pozemku
zahradní restaurace
stavba pro denní rekreaci.
i.6.3) OBECNĚ ZÁVAZNÉ PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ ÚZEMÍ JABLUNKOV STANOVENÉ V ÚP
JABLUNKOV
-
Pro účely územního plánu jsou navrženy a definovány obecně závazné podmínky pro využití území:
nepřípustnost umisťování zdrojů znečištění ovzduší o výkonu nad 1 MW
skladování nebezpečných odpadů ve smyslu kategorizace podle zákona o odpadech
nepřípustnost novýc staveb budov pro výrobu a skladování o výšce stavby nad 12 m
ochrana pietního místa (ochranné pásmo hřbitova)
ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací z dopravy
odstupy jsou pro jednotlivé třídy komunikací stanoveny takto:
- pro stávající a navržené silnice I. třídy v šířce 100 m od osy na obě strany,
- pro stávající a navržené silnice II. a III. třídy v šířce 30 m od osy na obě strany,
- pro stávající a navržené místní komunikace II. třídy (funkční skupiny B) v šířce 15 m od osy na
obě strany,
odstup od pozemků dráhy je stanoven v šířce 60 m od osy krajních kolejí na obě strany.
nejvyšší přípustná intenzita využití pozemků (procento zastavění) ve vybraných plochách
s rozdílným způsobem využití
ochrana biokoridorů, jejichž součástí jsou různé prvky zeleně, lesní pozemky, vodní toky.
ochrana migračních koridorů pro velké savce.
podmínky pro výstavbu na sesuvných územích.
podmínky pro výstavbu v záplavových územích.
podmínky pro výstavbu v ochranném pásmu silnice I/11.
podmínky přípustnosti umisťování zdrojů znečištění ovzduší.
V rámci ÚP je rovněž stanoven časový horizont:
- plochy stabilizované (stav k 30. 4. 2014);
- plochy změn ve využití území (návrhové) – orientačně k r. 2020 až 2025;
- plochy územních rezerv, na nichž je výstavba podmíněna realizací příslušné dopravní nebo
technické infrastruktury, která umožní výstavbu v dané ploše.
94
A.i.7) VYMEZENÍ VPS, VPO, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH
PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT
A.i.7) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH
OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI
STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM
A STAVBÁM VYVLASTNIT
V rámci návrhu ÚP Jablunkov se vymezují veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva
k pozemkům a stavbám vyvlastnit nebo vlastnická práva omezit pro realizaci staveb a opatření pro zajištění
rozvoje a ochrany území ve veřejném zájmu v oblastech:
i.7.1) VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
7.1.1)
STAVBY PRO DOPRAVU VD
Označení
ve výkrese
I.B.c) – VPS
Název – stručná charakteristika veřejně
prospěšné stavby
Odůvodnění zařazení mezi veřejně
prospěšné stavby
VD1
Přestavba silnice I/11 na čtyřpruhovou
směrově rozdělenou kategorii včetně úpravy
stávajících křižovatek a realizace
doprovodných komunikací
Politika ÚR ČR 2008 (PUR) vymezuje
koridor silniční dopravy S6, ZÚR MSK D41
pro zlepšení bezpečnosti a plynulosti silniční
dopravy
VD2
Přeložka silnice III/01144 v Městské Lomné
ve dvoupruhové směrově nerozdělené
kategorii včetně úpravy ostatní komunikační
sítě
zlepšení bezpečnosti a plynulosti silniční
dopravy, součást stavby silničního obchvatu
I/11 (viz. PUR, koridor S6, ZÚR MSK D42)
VD3
Přestavba křižovatky silnice III/01149
a silnice II/474 na okružní, včetně
nezbytných úprav okolní komunikační sítě
zlepšení bezpečnosti a plynulosti silniční
dopravy ve vazbě na vybudovaný Penny
market
VD4
Optimalizace železniční trati č. 320 včetně
úprav jejího směrového vedení
a nezbytných úprav okolní komunikační sítě
PUR, koridor C-E40b Optimalizace trati úsek
Ostrava – Mosty u Jablunkova – st. hr. SR
VD5
Parkovací plocha u hřbitova
Zajištění společného parkoviště pro
návštěvníky hřbitova a klienty městského
úřadu
VD6
Parkovací plocha u koupaliště Amerika
Zajištění dostatečných parkovacích kapacit
pro veřejné koupaliště
VD7
Stezka pro cyklisty event. pro společný
provoz chodců a cyklistů podél řeky Olše
Vytvoření podmínek pro rozvoj cykloturistiky
a zlepšení bezpečnosti cyklistického
provozu a jeho oddělení od provozu
motorových vozidel
VD8
provoz chodců a cyklistů podél silnice
III/01151
Zlepšení bezpečnosti cyklistického provozu
a jeho oddělení od provozu motorových
vozidel
VD9
provoz chodců a cyklistů podél původního
průtahu silnice I/11 ve směru na Návsí
Zlepšení bezpečnosti cyklistického provozu
a jeho oddělení od provozu motorových
vozidel
zlepšení bezpečnosti a plynulosti železniční
dopravy
95
7.1.2)
Stavby pro zásobování vodou VTV
Označení
ve výkrese
I.B.c) – VPS
prospěšné stavby
prospěšné stavby
VTV1 až
VTV17
návrh rozšíření vodovodní sítě - řady
zajišťující zásobování pitnou vodou
zajištění kvalitní dodávky pitné vody
pro stávající a navrženou zástavbu
7.1.3)
Stavby pro likvidaci odpadních vod VTK
Označení
ve výkrese
I.B.c) – VPS
prospěšné stavby
prospěšné stavby
VTK1 až
VTK19
výstavba veřejné kanalizace – splaškové,
dešťové stoky,
zajištění odvodu a ekologicky vhodného
způsobu likvidace splaškových vod
ze stávající a navržené zástavby, vytvoření
podmínek pro uskutečnění projektu
„Revitalizace povodí Olše“ dotovaného
z fondů EU
čistírny odpadních vod - ČOV,
čerpací stanice - ČST
7.1.4)
Stavby pro úpravu odtokových poměrů VTO
Označení
Ve výkrese
I.B.c) – VPS
VTO1
7.1.5)
Zdůvodnění zařazení mezi veřejně
prospěšné stavby
Obnovení spádového stupně na vodním
toku Olše v říčním km 64,550
Požadavek Povodí Olše (správce toku),
zn. 4519/923/1/0.621/2008 ze dne
25.03.2008. uplatněný k zadání ÚP.
Stavby pro zásobování elektrickou energií VTE
Označení
Ve výkrese
I.B.c) – VPS
VTE1
prospěšné stavby
prospěšné stavby
prospěšné stavby
Zdvojení elektrického vedení VVN 400 kV se Veřejně prospěšná stavba E8 vymezená
stávající linkou VVN 404 Nošovice – Varín v ZÚR Moravskoslezského kraje
(SR) - rezerva pro souběžné vedení 400 kV
se stávající linkou VVN
96
i.7.2) VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ
Jako plochy pro veřejně prospěšná opatření jsou územním plánem Jablunkov pro zajištění
funkčnosti územního systému ekologické stability na území obce vymezeny základní prvky územního
systému ekologické stability – biocentra, propojená biokoridory. V území obce jsou vymezeny:
prvky regionální úrovně:
regionální biocentrum (RBC), regionální biokoridor (RBK)
s vloženými lokálními biocentry,
prvky lokální úrovně:
lokální biocentra (LBC) a lokální biokoridory (LBK),
migrační koridor velkých savců.
které jsou vyznačeny jako veřejně prospěšná opatření ve výkrese I.B.c) Výkres veřejně pospěšných staveb
a ve výkrese II.B.a) Koordinační výkres.
i.7.3) STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU
Nejsou územním plánem Jablunkov vymezeny, vzhledem k tomu, že v rámci podkladů
pro zpracování ÚP nebyly tyto stavby a opatření předány ani nebylo požadováno jejich řešení.
i.7.4) PLOCHY PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM
VYVLASTNIT
Nejsou územním plánem Jablunkov vymezeny, vzhledem k tomu, že potřeba asanací nebyla v obci
stanovena.
97
A.i.8) VYMEZENÍ VPS A VEŘEJNNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO
A.i.8) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNNÝCH PROSTRANSTVÍ,
PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO
V rámci návrhu ÚP obce Jablunkov se vymezují veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit
předkupní právo z důvodu zajištění realizace objektů občanského vybavení – veřejné infrastruktury a ploch
veřejných prostranství, které budou sloužit veřejnosti a jejichž správcem nebo majitelem bude obec (Obec
Jablunkov).
i.8.1) Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury
Stavby občanského vybavení, pro které lze uplatnit předkupní právo, nejsou územním plánem
Jablunkov vymezeny.
i.8.2) Občanské vybavení
Stavby občanského vybavení, pro které lze uplatnit předkupní právo, nejsou územním plánem
Jablunkov vymezeny.
i.8.3) Veřejná prostranství
Veřejná prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo jsou:
-
plocha ZX - lesopark u městského lesa – P1 – parcela č. 1009 k.ú. Jablunkov předkupní právo ve
prospěch Města Jablunkov,
-
plocha NZ – trvalý travní porost (též biocentrum) mezi silnicí Jablunkov – Bukovec a řekou Olše –
P2 – parcela č. 1000 k.ú. Jablunkov předkupní právo ve prospěch Města Jablunkov,
-
plochy veřejně přístupných účelových komunikací k plochám Z21, Z22, Z77, Z78, které budou
upřesněny územní studií.
Další stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo, nejsou územním plánem Jablunkov vymezeny.
98
A.i.9) STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA
A.i.9) STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO
ZÁKONA
Kompenzační opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona nejsou v rámci ÚP Jablunkov
stanovena.
99
A. i.10) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO
BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ
A.i.10) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO
BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ
V rámci návrhu ÚP obce Jablunkov se vymezují plochy a koridory územních rezerv včetně stanovení
možného budoucího využití (plochy s rozdílným způsobem využití) včetně podmínek pro jeho prověření,
Jedná se o plochy potencionálně vhodné pro danou funkci, jejichž využití je v současné době z ekonomických
důvodů nereálné, nebo, zejména v případě ploch pro bydlení, představují dlouhodobější rezervu po využití
nebo vyřazení ploch, které jsou v dostatečném rozsahu navrženy v ÚP. Jedná se o plochy rezerv:
plochy územní rezervy zastavitelných ploch pro výstavbu rodinných domů (ploch s rozdílným
způsobem využití – ploch bydlení individuálního městského a příměstského) R 1, R 2 a R 3 v lokalitě
Jablunkov – Radvanov - Záhoří.
Plocha územní rezervy je nezastavěným územím ve smyslu ust. stavebního zákona.
Využití plochy územní rezervy se podmiňuje změnou územního plánu, která se podmiňuje předchozím
pořízením územní studie, ve smyslu ustanovení stavebního zákona.
Účelnost převedení těchto ploch do ploch návrhových, případně účelnost dalšího sledování těchto
územních rezerv v rámci územního plánu bude posouzena v rámci pravidelného vyhodnocování územního
plánu nejpozději do 4 let po jeho vydání (podle § 55 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů).
100
A.i.11) VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ
PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI
A.i.11) VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ
PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI
V rámci ÚP Jablunkov nejsou vymezeny plochy, ve kterých je rozhodování o změnách
v území podmíněno dohodou o parcelaci, vzhledem k tomu, že není potřeba vymezovat tuto podmínku
pro žádnou plochu na území obce.
101
A.i.12) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ
PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE
A.i.12) VYMEZENÍ
PLOCH
A KORIDORŮ,
VE
KTERÝCH
JE
ROZHODOVÁNÍ
O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE
Vymezení zastavitelných ploch navržených v rámci územního plánu Jablunkov, pro něž se vyžaduje
zpracování územní studie, je provedeno v tabulkách zastavitelných ploch a v grafické příloze I.B.a).
Územní plán Jablunkov navrhuje plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno
zpracováním územní studie. Účelem pořízení těchto studií je ověření optimálního využití plochy včetně
řešení její obsluhy a napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Jedná se o územní studie
(ÚS):
US - Jablunkov – Pod Vitališovem
-
Zahrnuje:
zastavitelné plochy:
Z 28, Z 29, Z 70, Z 71 a Z 72
US - Jablunkov – Černé
-
Zahrnuje:
zastavitelné plochy:
Z 21 a Z 22
US - Jablunkov – Žihla - Pod Písečnou
-
Zahrnuje:
zastavitelnou plochu: Z 69
US – Jablunkov – Autobusové stanoviště
-
Zahrnuje:
plochu přestavby: P 23
US – Jablunkov – Městská Lomná - sever
-
Zahrnuje:
rezervní zastavitelné plochy: Z 77
US – Jablunkov – Městská Lomná - jih
-
Zahrnuje:
rezervní zastavitelné plochy: Z 78
US – Jablunkov – Radvanov – Záhoří
-
Zahrnuje:
rezervní zastavitelné plochy: R 1, R 2 a R 3
Lhůta pro pořízení těchto územních studií, pro její schválení pořizovatelem a vložení dat
o těchto studiích do evidence územně plánovací činnosti se stanovuje do 4 let od vydání ÚP Jablunkov.
Vymezení zastavitelných ploch navržených v rámci územního plánu Jablunkov pro něž se vyžaduje
zpracování územní studie je provedeno v tabulkách zastavitelných ploch, přestavbových ploch (ploch
dostaveb v rámci zastavěného území) a rezervních ploch zastavitelného území.
102
A.i.13) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ
PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU
A.i.13) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ
O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU
V rámci návrhu ÚP Jablunkov nejsou navrženy plochy a koridory, ve kterých je rozhodování
o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, vzhledem k tomu, že není potřeba vymezovat
tuto podmínku pro žádnou plochu na území obce.
103
A. i.14) STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)
A.i.14) STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)
V rámci ÚP Jablunkov není navrženo pořadí změn (etapizace).
104
A. i.15) VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT
ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT
A.i.15) VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB,
PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ
DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT
V rámci návrhu ÚP Jablunkov jsou navrženy stavby, pro které může vypracovávat architektonickou
část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, vzhledem k tomu, že na území města byly
vytipovány lokality v nichž stavby si zpracování autorizovaným architektem, s ohledem na umístění nebo
jejich historickou hodnotu, vyžadují.
Architektonická část projektové dokumentace zpracovaná se v rámci územního plánu Jablunkov
vyžaduje pro plochy:
1. zástavba nebo dostavba obou stran ul. Nádražní od mostu přes Olši po Mariánské náměstí (včetně
dostavby Mariánského náměstí), ul. Dukelská v úseku od dostavba Mariánského náměstí po Alej Míru;
2. zástavba nebo dostavba obou stran ul. Školní v úseku mezi křžovatkami s ul. Dukelskou až po budovu
středního odborného učiliště (včetně stavebních úprav budov polikliniky, budovy základní školy Henryka
Šienkiewicze a střední integrované školy);
3. zástavba a přestavba plochy autobusového nádraží;
4. zástavba bytovými domy v lokalitě pod Vitališovem;
5. stavební úpravy kláštera konventu sester Alžbětinky;
6. stavební úpravy a úpravy
k ul. Dukelská a Hřbitovní.
vzhledu
fasády
průčelí
budovy
kulturního
domu
přivrácených
Povinnost posouzení obnovy nemovitých kulturních památek dle zvláštního právního předpisu není
tímto územním plánem dotčena.
105
II.A.j) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ
POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
II.A.j) VYHODNOCENÍ
ÚČELNÉHO
VYUŽITÍ
ZASTAVĚNÉHO
A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
ÚZEMÍ
Pro novou výstavbu bytových domů navrhuje ÚP Jablunkov využít stávajících rezerv v rámci
zastavěného území – zejména v rámci přestavbového území, na nové navržené zastavitelné ploše pod
Vitališovem na jižním okraji centrální části města
Pro novou výstavbu rodinných domů je navrženo kromě již dříve uvažované lokality Jablunkov – pod
Vitališovem využít pro výstavbu rodinných domů kromě menších lokalit zejména plošně rozsáhlejších lokalit
Jablunkov – Černé, Jablunkov Žihla pod Písečnou a rezervní zastavitelné plochy v lokalitě Jablunkov –
Radvanov Zahoří. Využití všech těchto lokalit je podmíněno zpracováním územní studie.
Stanovení potřeby ploch pro bydlení vychází zejména z evidovaného zájmu o byt ( u MěÚ
Jablunkov, odboru místního hospodářství bylo evidováno cca 400 žádostí o byt, přičemž uspokojit bylo
možno cca 2 zájemce za rok).
Vymezení zastavitelných ploch pro bydlení individuální vychází rovněž z žádostí občanů města o
začlenění vhodných pozemků do ploch pro zástavbu rodinnými domy. Tyto žádosti jsou vesměs z řad
rodinných příslušníků - vlastníků pozemků. Město záměry podporuje, zejména z důvodu odvrácení
neuspokojivého demografického vývoje. Vhodné podmínky pro bydlení považuje město vedle dostatku
pracovních příležitostí za rozhodující pro zachování soudržnosti obyvatel a tím pro udržitelný rozvoj území.
Rozvoj výrobních aktivit je navržen v rámci stávajících územně stabilizovaných průmyslových
a výrobních areálů a v rámci navržené průmyslové zóny v jihozápadním okraji města, na východním okraji
zastavěného území části Jablunkova – Městské Lomné. Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování jsou
vymezeny v blízkosti silnice I/11. Nově se stanoví plochy pro výrobu drobnou (řemeslnou), které umožňují
podnikání v oblasti služeb výrobní povahy a přitom nebudou významně zvyšovat zatížení území, zejména
dopravou a emisemi.
Občanská vybavenost se bude rozvíjet zejména v rámci přestaveb zastavěného území města
a v rámci navržených zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití občanského vybavení. Nová
komerční zařízení lze rovněž realizovat v zastavitelných plochách s rozdílným způsobem využití – smíšené
výrobní, která je navržena v prostoru mimoúrovňové křižovatky silnice I/11.
Rozvoj sportovně rekreačních funkcí je navržen v rámci stávajících sportovně rekreačních areálů
a v rámci navrženého lesoparku U koupaliště „Amerika“.
Každé sídlo vykazuje z dlouhodobého hlediska určitou optimální potřebu nových ploch bydlení
pro svůj rozvoj. Hlavním faktorem této potřeby v posledních cca 100 letech není růst počtu obyvatel těchto
sídel, ale změna životního stylu – růst plošné úrovně bydlení. Stále rostoucí podíl jednočlenných
domácností, ale i růst druhého bydlení (dostupného v ČR pro více než 25% domácností) generuje novou
potřebu bytů a ploch i přes skutečnost, že např. po r. 1990 byl očekáván pokles zájmu o druhé bydlení.
Řešené území je pod tlakem obecných trendů, ale vykazuje i řadu specifik (rekreační funkce území).
Očekávanou potřebu a rozsah nové bytové výstavby během návrhového období bude v řešeném
území ovlivňovat:
odpad bytového fondu v rozsahu asi 0,2-0,3% z výchozího počtu bytů ročně (cca 5-7 bytů ročně),
přitom většinou nepůjde o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slučování bytů (převod na druhé
bydlení - rekreační účely apod.). Značný odpad bytů potvrzuje i po r. 2000 rychlý růst
tzv. neobydlených bytů, tj. faktický rozvoj druhého bydlení, kterému není možné reálně zabránit.
neustálé zmenšování průměrné velikosti cenzové domácnosti (růst podílu domácností důchodců,
rozvedených a samostatně žijících osob apod.) vede k potřebě cca 8 - 10 bytů ročně). Okrajovým
faktorem je i možné snížení rozsahu soužití cenzových domácností. Růst soužití domácností, který
probíhá v posledních letech, však není možno považovat (především ve vesnické zástavbě)
za jednoznačně negativní proces.
pro stagnaci počtu obyvatel v řešeném území (optimální variantu dalšího vývoje) tak vzniká potřeba
dokončení cca 15 bytů ročně.
- změna počtu obyvatel (předpokládaný mírný pokles povede k velmi mírné redukci skutečného rozsahu
nové bytové výstavby).
Na základě odborného odhadu je možno předpokládat realizaci cca 10 - 15 nových bytů ročně.
Do řešeného území mohou směřovat zájmy jednotlivých investorů z okolního regionu, částečně
i zájmy realitních firem, které se zajímají o realizaci ucelených lokalit obytné výstavby, v některých případech
106
II.A.j) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ
POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
i druhého bydlení. Zda však bude nová výstavba skutečně realizována závisí na reálné dostupnosti pozemků
(nabídnutí na trhu), jejich ceně, na celkové ekonomické situaci apod.
ÚP návrhuje pro bydlení individuální městské a příměstské cca 28 ha ploch (při předpokladu
2
cca 2 000 m /RD) to představuje kapacitu 140 nových RD, tj. cca 140 bytů. V rámci ploch SV smíšené
obytné – venkovské bydlení je v ÚP navrženo 37 ha ploch, využití těchto ploch je však značně
problematické, zejména s ohledem na vlastnické vztahy. Disponibilní ekvivalent těchto ploch je pro
cca 100 RD a to v dlouhodobém výhledu. Za předpokladu potřeby ploch pro 120 bytů (RD), stanovené
na základě odborného výhledu demografického vývoje města, je rozsah disponibilních ploch navržených
v ÚP o 100% vyšší.
Potřeba plošných rezerv je v řešeném území dána těmito faktory:
1.
Jeho rekreační atraktivitou, zejména v okrajových částech – tlakem na rozvoj druhého bydlení
(„odčerpání“ cca 50 RD).
2.
Tradicí rodinné zástavby, část stavebních pozemků je dlouhodobě držena pro výstavbu v rámci
rodiny, známých. Ekonomické nástroje podporující adekvátní využití stavebních pozemků jsou málo
účinné, pozemky jsou považována za dobře uložený majetek.
3.
Zvýšená potřeba ploch je dána tradicí rozptýlené zástavby.
Z uvedeného důvodu je s výraznými plošnými rezervami pro novou obytnou zástavbu – uvažováno
jako s přiměřeným řešením stávající situace v území, kdy ekonomické nástroje absentují a ceny pozemků
zvyšuje i tlak na faktickou rekreační výstavbu.
107
II.A.k) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ
II.A.k) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH
ÚZEMNÍCH VZTAHŮ
A.k.1) ŠIRŠÍ VZTAHY
V rámci širších vztahů řešeného území je nezbytné především vnímat postavení města v sídelní
struktuře kraje a regionů.
Sídlení struktura území je tvořena vlastním osídlením území (soustavou sídel, obcí
a vyšších územních jednotek), jejich vzájemným propojením a funkčním vymezením. Město Jablunkov
plní funkcí obce s rozšířenou působností. Ve svém spádovém území má 12 obcí. Hustota osídlení
SO ORP Jablunkov je blížící se průměru ČR.
Vlastní řešené území představuje městské sídlo s centrálním umístěním ve svém spádovém obvodu.
Na okraji s vesnickým osídlením, které místy přechází do rozptýlená zástavby, částečně s rekreačními
funkcemi. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, dopravní, výrobní
a částečně rekreační.
Tab. Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Jablunkov a širší srovnání
obcí
počet
katastrů
částí
Jablunkov
12
12
12
1,0
MSK kraj
13,6
27,9
28,3
ČR
30,5
63,0
72,8
SO ORP
částí / výměra
2
km
obec
2
obyvatel na
obec části obce
km
22 502
1 875
1 875
128
19,3
56813,5
4 180
2 006
230
15,4
44727,0
1 661
690
132
km /
obec
obyvatel
176
14,7
2,3
246,7
2,8
382,3
2
Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007
Obce v širším regionu vykazují značnou spolupráci, vytvořily Sdružením obcí Jablunkovska
(Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Košařiska, Milíkov,
Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek, Vendryně - dobrovolný svazek obcí podle zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), současně jsou součástí širšího euroregionu Těšínské Slezsko.
Obecně je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný
a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území a značné problémy v oblasti životního
prostředí. Posílení zejména hospodářského pilíře a zlepšení podmínek životního prostředí je tak
předpokladem udržitelného rozvoje území, zejména z delšího časového hlediska (budoucích generací –
stále větší vnímání a preference kvalitního obytného a životního prostředí). Posílení hospodářského pilíře je
nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací (Nošovice, Třinec, Třanovice). Optimalizace funkcí
řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní
struktuře regionu, zejména posílení funkcí obytné, obslužné a částečně i funkce rekreační.
Řešené území je nutno vnímat jako součást širšího regionu – rozvojové osy a ve vazbě
na existující rozvojovou a specifickou oblast s významnými problémy zaměstnanosti, v oblasti životního
prostředí, dopravními, transformace místní ekonomiky a využití rekreačního potenciálu území.
Město Jablunkov leží ve východní části Moravskoslezského kraje, v okrese Frýdek – Místek
v podhůří Moravskoslezských Beskyd v Jablunkovské brázdě, oddělující Moravskoslezské a Slezské
Beskydy, pod vrchy Gírovou, Stožkem a Bahencem, v severovýchodním cípu České republiky,
při hranici s Polskem a Slovenskem.
Na severu Jablunkov sousedí s obcí Návsí (k.ú. Návsí), na východě s obcemi Písek
(k.ú. Písek) a Písečná (k.ú. Písečná), na jihu s obcí Mosty u Jablunkova (k.ú. Mosty u Jablunkova)
a na západě s obcemi Bocanovice (k.ú. Bocanovice) a Dolní Lomná (k.ú. Dolní Lomná).
Město Jablunkov plnilo v rámci koncepce osídlení bývalého Severomoravského kraje (schválené
radou Sm KNV v r. 1984) úlohu střediska osídlení místního významu pro spádové území zahrnující tehdejší
integrované části Jablunkova - Bocanovice, Bukovec, Dolní a Horní Lomnou, Hrádek, Návsí a Písek
a samostatnou obec Hrčavu. Ačkoliv z původních částí vznikly samostatné obce, Jablunkov si zachoval
pozici střediska, ve kterém je soustředěna občanská vybavenost vyššího významu, pokrývající potřeby
obyvatel spádového území (školství, kultura, zdravotnictví a sociální péče, obchod, služby atd.). Tento
108
význam města Jablunkova není dán pouze jeho dřívějším administrativním zařazením, ale zejména jeho
polohou na hlavním dopravním silničním a železničním tahu Český Těšín - Třinec - hranice Slovenska.
V rámci proběhlé reformy státní správy bylo město Jablunkov stanoveno obcí s rozšířenou
působností a obcí s pověřeným obecním úřadem do jehož správního obvodu jsou zařazeny obce
Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Milíkov, Mosty
u Jablunkova, Návsí, Písečná, Písek. V Jablunkově je situován stavební a matriční úřad. Příslušným
pro Jablunkov jsou pracoviště Finančního a Katastrálního úřadu v Třinci. Pozemkový úřad, okresní soud
a vojenská správa jsou ve Frýdku - Místku. Nejbližší celní úřad je v Mostech u Jablunkova.
Obce v okolí Jablunkova vykazují značnou vůli po spolupráci, vytvořily Sdružení obcí
Jablunkovska (Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov,
Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek, Vendryně - dobrovolný svazek obcí
podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), současně jsou součástí širšího euroregionu
Těšínské Slezsko.
Za občanskou vybaveností vyššího významu - úřady, nemocnice, střední školy, kultura, široká
nabídka obchodů a služeb - dojíždějí obyvatelé obce do Třince, vzdáleného cca 14 km. Třinec, zejména
Třinecké železárny, a.s., byly a dodnes jsou také významným zdrojem pracovních příležitostí pro obyvatele
obce. Krajské město Ostrava je vzdáleno cca 60 km.
A.k.2) ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY
Z hlediska širších dopravních vazeb se město Jablunkov nachází na významném republikovém tahu,
kterým je silnice I/11. V úseku mezi hranicemi se Slovenskem v Mostech u Jablunkova a Polskem
v Českém Těšíně je komunikace rovněž součástí evropského tahu E 75, což znamená značné posílení jeho
dopravního významu (silnice je spojkou mezi VI. a VI.B větví multimodálního evropského koridoru). Mimo
tranzitní dopravu je pro svou příznivou polohu v centru rekreačních cílů Slezských Beskyd a Jablunkovska
také z velké míry využívána rekreační dopravou. Vzhledem k těmto skutečnostem je t.č. realizována
přeložka celého tahu do nové polohy mimo zastavěnou část Jablunkova a ostatních okolních obcí. Dopravní
odlehčení stávající silnice I/11 v průtahu přes správní území Jablunkova pak bude znamenat přeřazení
silnice I/11 do sítě silnic nižší třídy.
Doplňkovými komunikacemi v řešeném území, které slouží především místní a rekreační doprávě,
jsou silnice III/01149 (Jablunkov – Písek – Bukovec, st.hr.), která je komunikační spojnicí mezi Jablunkovem
a Písečnou, Pískem a Bukovcem, silnice III/01150 (Jablunkov – Písečná – Jablunkov), která je především
spojkou mezi Písečnou a Jablunkovem a silnice III/01151 (Jablunkov – Dolní Lomná – Horní Lomná),
zpřístupňující rekreační oblasti v údolí řeky Lomné.
A.k.3) VAZBY OBCE NA VEŘEJNOU TECHNICKOU INFRASTRUKTURU
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ:
Zásobování pitnou vodou:
Vodovodní síť města Jablunkov je součásti skupinového vodovodu Jablunkov, který zásobuje pitnou
vodou Jablunkov, Návsí, Písečnou a Bocanovice. Zdrojem pitné vody jsou místní jímací území podzemní
i povrchové vody Kotelnice Radvanov, Kostkov a Dolní Lomná, která se nacházejí převážně mimo
k.ú. Jablunkov. Další skupinu zdrojů tvoří zdroje ve správě MěÚ Jablunkov. Jsou to menší zdroje, které
slouží k zásobení skupin rodinných domů nebo chatovišť.
3
Pro skupinový vodovod Jablunkova je k dispozici akumulace objemu 1 810 m a zaručuje tak 87 %
maximální denní potřeby vody. Vodovodní síť je rozdělena do osmi tlakových pásem. Hlavní akumulaci pro
3
3
město Jablunkov tvoří zemní vodojemy Alžbetinky obsahu 1 000 m a 2 x 100 m . Na přívodních řadech ze
3
3
zdrojů Radvanov a Kostkov jsou umístěny vodojemy o obsahu 30 a 40 m . Další vodojem Písečná 50 m je
na přívodním řadu ze zdroje Kotelnice. Voda z úpravny vody v Dolní Lomné je svedena do zemního
3
vodojemu Vitališov 2 x 200 m .
109
Odkanalizování a likvidace odpadních vod:
V Jablunkově je vybudována jednotná stoková síť, jejíž součástí je i kanalizace Návsí, která odvádí
odpadní vody na mechanicko – biologickou ČOV situovanou v k.ú. Návsí.
Okrajové části města nejsou systematicky odkanalizované. Likvidace splaškových odpadních vod
z jednotlivých objektů probíhá lokálně přímo u zdroje vzniku. Splaškové odpadní vody
se převážně akumulují v septicích a žumpách, ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně
trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do řeky Olše.
Vodní toky, vodní plochy:
Území Jablunkova spadá do povodí Odry, do dílčího povodí řeky Olše č. hydrologického povodí 203-03-007 až 015 a řeky Lomné č. hydrologického povodí 2-03-03-010 až 012. Pravostrannými přítoky řeky
Olše na území Jablunkova jsou potok Radvanov a potok Kotelnice, levostrannými přítoky jsou řeka Lomná
a potok Lísky.
Pro Olši v km 48,00 – 72,840, t.j. na území Jablunkova bylo stanoveno záplavové území
a vymezena aktivní zóna. Pro tok řeky Lomná byl o stanovené záplavové území a vymezená aktivní zóna
v km 0,00 – 4,50. Záplavová čára pro průtoky Q5, Q20 odpovídá rozsahu aktivní zóny, záplavové území
odpovídá průtoku Q100.
Dle Nařízení vlády 71 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních
druhů ryb a dalších vodních živočichů dle přílohy k tomuto nařízení ze dne 29. ledna 2003 jsou mezi
povrchové vody vhodné pro život ryb v povodí Olše na území Jablunkova zařazeny toky - řeka Lomná, potok
Lísky, potok Ošetnice, potok Radvanov a Černý potok a to od pramene včetně přítoků.
Dle vyhlášky 470/2001 Sb. ze dne 14. prosince 2001 kterou se stanoví seznam významných vodních
toků a způsob provádění činností související se správou vodních toků je řeka Olše v délce 72,7 km od ústí
do Odry po soutok s Lomnou a Lomná v délce 17,5 km od soutoku s Olší zařazena mezi významné vodní
toky pod č. 528 a 531, pro které se pro údržbu toků v zastavěném území ponechává pruh v šířce 8 m
od břehové čáry.
Pro ochranu zájmů vodního hospodářství (odtokové poměry a hospodaření s vodou) byla nařízením
vlády ČR č. 10/1979 vyhlášená chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Celé katastrální
území Jablunkova náleží do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jablunkovsko. Hranice CHOPAV
Beskydy probíhá mimo k. ú. Jablunkova.
ENERGETIKA:
Zásobování elektrickou energií:
Jihozápadním okrajem území Jablunkova prochází vedení nadřazené soustavy 400 kV – VVN 404
Nošovice – SR Varín, u něhož je, v souvislosti se strategickým rozvojem přenosové soustavy ČEPS, a.s.
posílením přenosového profilu elektrické energie mezi Slovenskou a Českou republikou, v ZÚR
Moravskoslezského kraje je vymezena rezerva pro souběžné vedení 400 kV se stávající linkou VN 404.
Územím dále prochází vedení 110 kV – VVN 603 – 604 Ropice – SR Čadca.
V kotelně Sanatoria Jablunkov jsou provozovány 2 plynové kogenerační jednotky TBG 140
s celkovým elektrickým výkonem 280 kW, který je využíván převážně pro vlastní potřebu a částečnou
dodávku do sítě NN.
Město Jablunkov je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, linek VN 08
a 208 napojených z TS 110/22 kV Jablunkov, situované na k.ú Návsí. Hlavní linka VN 208 je na jižním okraji
města propojena s linkou VN 206, která zajišťuje záložní napojení. Z nadzemní sítě VN – 22 kV je napojeno
celkem 29 distribučních trafostanic, které zajišťují dodávku el. energie v okrajových částech města. V centru
města a jeho sídlištní zástavbě je rozšířena kabelová síť VN – 22 kV, ze které jsou napojeny 4 kioskové
distribuční trafostanice.
110
Zásbování plynem:
Do západní části území Jablunkova zasahuje VTL plynovod DN 200, PN 40, který napojuje regulační
stanici plynu RS VTL/STL Bocanovice, situovanou na k.ú Jablunkov.
Město Jablunkov je plošně plynofikováno středotlakým rozvodem plynu. Místní plynovodní síť
napojená z RS Jablunkov zásobuje také obce Návsí, Písek a Bukovec. Místní část Jablunkova – Městská
Lomná a Hřanov je napojena na středotlakou plynovodní síť obce Bocanovice, která je napojena
z RS Bocanovice, která dále zásobuje obce Dolní Lomná, Horní Lomná, Milíkov a Mosty u Jablunkova.
Zásbování teplem:
K významnějším tepelným zdrojům na území města Jablunkov se řadí 2 kotelny na zemní plyn
ve správě TS - technické služby, a.s Jablunkov kotelna Mlýnská a kotelna Folvarček zásobující teplem
přilehlá sídliště a vybavenost (školy, mateřskou školu, poštu a obchodní objekty), plynová teplovodní kotelna
Sanatoria Jablunkov se 2 parními vyvíječi a plynovými kogeneračními jednotkami, která dodává teplo pouze
pro léčebné zařízení a plynová teplovodní kotelna SOŠ a SOU Školní.
SPOJE:
Město Jablunkov telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny
Jablunkov, jako součást telefonního obvodu (TO - 55) Moravskoslezský kraj, která je napojena
na řídící digitální hostitelskou ústřednu Třinec prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě. Digitální
hostitelská ústředna v Třinci je přímo napojena na tranzitní ústředny TÚ Ostrava a TÚ Brno, které zajišťují
styk se 158 UTO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy.
Územím města prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě a.s. Telefónica 02.
Na území města jsou provozovány 2 základnové stanice operátorů mobilních sítí umístěné
na televizním převaděči Vitališov (T – Mobile + Vodafone) a na panelovém bytovém domě ve městě
(T – Mobile).
Územní plán Jablunkov komplexně řeší funkční využití celého k.ú. Jablunkov, stanoví zásady jeho
organizace a koordinace výstavby i dalších činností s ohledem na rozvoj dopravní a technické infrastruktury
navržený v souladu s koncepcí obsaženou v nadřazené územně plánovací dokumentace (Zásadách
územního rozvoje Moravskoslezského kraje).
111
II.A.l) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ÚP
Požadavky Zadání územního plánu Jablunkov, tak jak bylo usnesením č. 2/11/2008 z 11. zasedání
Zastupitelstva města Jablunkov dne 22. 4. 2008 schváleno, jsou řešením konceptu ÚP Jablunkov plněny
s komentářem k vybraným bodům v kapitolách:
d)
8.
13.
16.
22.
23.
e)
Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci
uspořádání krajiny)
Stanovit podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu
využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití,
popřípadě podmíněného využití ploch a stanovit podmínky prostorového uspořádání, včetně
základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity
využití pozemků v plochách apod.).
Chránit podhorské části krajiny, navazující na celistvé zalesněné plochy, které tvoří přírodní
prostředí města.
Stanovení podmínek ochrany krajinného rázu je součástí kapitoly I.A.e1) Ochrana krajinného rázu
části I. Návrh (Výrok) ÚP Jablunkov.
Stanovit specifické plochy pro školství, kulturu, sport a dopravu.
Školská a kulturní zařízení jsou součástí ploch s rozdílným způsobem využití (PSRZV) občanského
vybavení – veřejné infrastruktury (OV), které mají jako plochy pro zařízení sloužící široké veřejnosti
stanoveny obdobné podmínky využití. Sportovní a dopravní plochy jsou součástí samostatných
specifických PSRZV.
Veřejná prostranství
a. V návrhu ÚP stanovit v centrální části města hlavní osy pohybu osob s omezenou schopností
pohybu a orientace za účelem vytvoření podmínek bezpečného a bezbariérového přístupu
těchto osob k budovám a zařízením občanské vybavenosti a hromadné osobní přepravy.
Vytvoření podmínek bezpečného a bezbariérového přístupu osob s omezenou schopností pohybu
a orientace k budovám a zařízením občanské vybavenosti a hromadné osobní přepravy je
stanoveno vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb., o obecných technických
požadavcích zabezpečujících užívání staveb s omezenou schopností pohybu a orientace, jejíž
dodržování je nutno zabezpečit na celém území města.
Stanovit zásady pro dostavbu a stavební úpravy v lokalitách Mariánské náměstí, ul. Dukelská,
ul. Nádražní, ul. Školní, ul. Bukovecká a ul. ČSA.
Od požadavku stanovení zásad pro dostavbu a stavební úpravy vybraných lokalit bylo na jednání
s pověřeným zastupitelem upuštěno, podrobnější (detailnější) regulaci zástavby je možno stanovit
pouze prostřednictvím podrobnější dokumentace (regulační plán) nebo podkladu (územní studie).
V rámci kapitoly I.A.m) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které
může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt v části
I. Návrh (Výrok) ÚP Jablunkov jsou vymezeny plochy (lokality) zástavby nebo dostavby obou stran
ul. Dukelská v úseku od Mariánského náměstí po radnici, dostavby Mariánského náměstí a zástavby
bytovými domy v lokalitě pod Vitališovem v nichž architektonickou část projektové dokumentace
může vypracovat jen autorizovaný architekt.
Požadavky na řešení veřejné infrastruktury
e 2)
Občanské vybavení
e)2.1.3. Pro rozvoj sportovně rekreačních aktivit navrhnout plochy na pozemcích parc. č. 1008/1- 1008/5,
1009 na levém břehu Olše mezi silnicí a Olší;
Uvedené parcely se nacházejí na pravém břehu Olše a jsou zařazeny do PSRZV zeleň se
specifickým využitím – lesopark (ZX). Plochy na levém břehu Olše a jsou součástí lokálního
biocentra a jsou zároveň zařazeny do PSRZV zeleň - na veřejných prostranstvích (ZV). V rámci
obou těchto PSRZV jsou omezené možnosti sportovně rekreačního využití možné.
112
e 3)
Doprava
e)3.9
Podél silničních průtahů a významnějších místních komunikací navrhnout doplnění sítě chodníků.
Zohlednit zejména tyto požadavky:
a) navrhnout chodník podél silnice III/01149 (ul. Bukovecká)
b) navrhnout chodník podél silnice III/01151 v Městské Lomné
c) implementovat do ÚP naučnou stezku Jablunkov autobus. nádraží – Lyski – Vitališov –
(sanatorium) – Měst. Lomná – Bocanovice zastávka – Jablunkov-Purkrechtní Bělá – Jablunkov,
autobus. nádraží,
d) hipostezky řešit na podkladě poskytnutých podkladů zadavatele ve spolupráci s poskytovateli
služeb v agroturistice např. Gírová, a.s.
Podél komunikací mohou být chodníky realizovány dle zásad uvedených v textové části II.A
Odůvodnění (kap. Doprava, podkapitola Nemotoristická doprava, provoz chodců a cyklistů)
a v textové části I.A Návrh (Výrok) (kap. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její
umisťování, podkapitola Dopravní infrastruktura, část Doprava silniční, článek 8.) bez jejich
vymezení v grafické části. Stanovení tras naučných stezek není obsahem územního plánu (lze je
realizovat nezávisle na něm). Podklady pro hipostezky nebyly v době zpracování konceptu
k dispozici.
f)
Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území
23. Stanovit způsob ochrany vyhlídkových bodů
Požadavek je řešen v textové části I.A.c1 Celková urbanistická koncepce v bodě 17.zákazem
zástavby těchto bodů.
h)
Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu
veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných
surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními
jevy)
1.
Vymezit stavby a plochy nezbytné pro potřeby obrany státu a civilní ochrany dle podkladů MO a KÚ
MS kraje a stanovit závazné podmínky pro jejich užívání a případné změny.
1.
Zapracovat do územního plánu návrhy speciálních zájmů pro požadované potřeby, a to pro :
a) evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování v souladu s § 19 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě
a provádění úkolů civilní ochrany obyvatelstva.
b) nouzové zásobování obyvatelstva vodou
c) ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území, ochranu před důsledky možného
teroristického útoku na objekty, jejichž poškození může způsobit mimořádnou událost
2.
Vymezit plochy pro dočasné shromažďování a krátkodobé skladování povodňových odpadů
a stanovit způsobe jejich ochrany, vč. ochrany přístupových cest k nim.
Uvedené požadavky lze řešit pouze ve spolupráci s příslušnými dotčenými orgány státní správy
(odbory obrany a ochrany) a na základě předaných podkladů, které pro zpracování konceptu ani pro
zpracování územně analytických podkladů (ÚAP) nebyly dodány.
Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území
i)
1.
Střety řešit v souladu s platnými právními předpisy a technickými normami při respektování limitů
využití území, s Politikou územního rozvoje ČR a ÚP VÚC Beskydy. Při řešení střetů vycházet
ze závěrů SWOT analýzy Průzkumů a rozborů pro Územní plán města Jablunkov (v odůvodnění
řešení střetů uvést jak řešení zohledňuje slabé stránky, eliminuje hrozby a využívá silné stránky
a příležitosti) s cílem vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj zájmového území.
2.
Za střety rozvojových záměrů s ostatními požadavky na využití území považovat:
2.1 rozvojové záměry z individuálních požadavků na nové plochy pro bydlení v RD na jedné straně
a požadavků na ochranu krajiny a efektivního využívání stávající sítě MK a technické
infrastruktury,
113
2.2. kolizi rozvojových záměrů podmíněných záborem zemědělských pozemků na úkor stávající
zemědělské výroby a jejího dalšího rozvoje a odporujících zásadám Politiky územního rozvoje
ČR,
2.3. kolizi návrhu koridoru pro migraci velkých savců a šelem vymezeného studií pro MŽP
s rozvojovou plochou pro výrobu a skladování,
2.4. návrh ploch pro výrobu skladování s podmínkami ochrany CHOPAV Jablunkovsko
2.5. rozšíření plochy areálu koupaliště v Jablunkov Žihla vč. plochy pro parkoviště s prvky ÚSES
a pozemky plnícími funkci lesa,
2.6. požadavek na včlenění plochy pro bydlení do plochy pro rekreaci v prostoru bowlingu
u koupaliště v Jablunkově Žihla,
2.7. kolizi návrhu plochy pro výrobu a skladování Jablunkovských jatek s bezprostředně sousedící
plochou pro bydlení,
2.8. kolizi návrhu naučné stezky s návrhy ploch pro bydlení kolem MK v úseku mezi místními
komunikacemi Jablunkov – Černé a Jablunkov – Bocanovice.
n)
4.
Uvedené požadavky a pokyny byly při řešení ÚP zohledněn. jejich zdůvodnění je obsaženo
v kapitole I.A.j) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na udržitelný rozvoj
území.
Některé požadavky na zástavbu nebyly z důvodu střetů s výše uvedenými zájmy v konceptu ÚP
akceptovány a byly vyjmuty již ze Zadání ÚP Jablunkov v rámci jeho projednání.
Při řešení konceptu ÚP nebyly, po konzultaci s pověřeným zastupitelem a pořizovatelem
akceptovány některé další konkrétní požadavky obsažené v příloze č. 1 Zadání ÚP Jablunkov:
13/1 - parc. č. 2758/49 (která nebyla uvedena v seznamu, tvořícím přílohu č. 1 zadání)
pro výstavbu rodinného domu nebyla do konceptu zahrnuta vzhledem k tomu, že těsně
sousedí s koridorem pro migraci velkých savců a šelem.
13/3 - parc. č. 2446/2 (paní Hamroziová Anna, Jablunkov 198) pro výstavbu rodinného domu
nebyla do konceptu zahrnuta vzhledem k tomu, že těsně sousedí s koridorem pro migraci
velkých savců a šelem, prochází jím koridor el. vedení VVN 400 kV se záměrem na jeho
zdvojení a zbývající část se nachází v pásmu 50 m od okraje pozemků plnících funce lesa.
30 parc. č. 2636/4 (která nebyla uvedena v seznamu, tvořícím přílohu č. 1 zadání) pro výstavbu
rodinného domu nebyla do konceptu zahrnuta vzhledem k tomu, že těsně sousedí
s se skupinou památných stromů, ve volné krajině na exponovaném pohledovém horizontu.
34 parc. č. 2125 (Jaroslav a Miroslava Zowadovi, Jablunkov 577) pro výstavbu občanského
vybavení nebyla do konceptu zahrnuta vzhledem k tomu, že téměř celá parcela se nachází
v ochranném pásmu silnice I/11 v těsném sousedství navržené průmyslové zóny.
152 - požadavek MěÚ Jablunkov, komise dopravy na řešení příjezdové komunikace k výrobní
zóně v Městské Lomné a k rodinným domům za ní nebyl do konceptu zahrnut vzhledem
k tomu, že nejsou známy konkrétní záměry na využití výrobní zóny ani výstavby rodinných
domů a řešení dopravní obsluhy bude účelnější řešit až v rámci konkrétního způsobu
zástavby.
180 - požadavek MěÚ Jablunkov, odboru místního hospodářství na řešení plochy „Pastušky“
pro výstavbu občanského vybavení a dopravní infrastruktury nebyl akceptován
zpracovatelem konceptu ÚP vzhledem k tomu, že plochu nelze napojit přímo ze silnice I/11
(ani z rampy mimoúrovňové křižovatky) a z tohoto důvodu je tato plocha v těsném
sousedství plícní léčebny dopravně komplikovaně přístupná a pro daný účel nevhodná i
neatraktivní.
Požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant
Variantně řešit:
4.3 plochu pro výrobu a skladování v prostoru Městská Lomná (u kapličky) řešit
a. bez koridoru,
b. s ohledem na návrh migračního koridoru pro velké savce ve variantách s koridorem dle
studie pro MŽP:
c. kompromisní řešení – koridor vymezit pouze na plochách, které nejsou pro svůj spád nebo
jiné stavebně technické důvody vhodné k zastavění (zástavbu situovat jen na terénu o
sklonu do 5 % , zbytek ponechat pro koridor)
114
Tento požadavek variantního řešení nebyl akceptován, vhledem k tomu, že řešení migračního
koridoru bylo upřesněno na základě jednání se zástupci města Jablunkova a dotčených obcí a řešení
migračního koridoru bylo v rámci ÚP Jablunkov převzato z návrhu ZÚR Moravskoslezského kraje.
115
II.A.m) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH
ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ
II.A.m) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY
V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH
VYMEZENÍ
ÚP Jablunkov nenavrhuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách
územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
Vymezení ÚSES na hranicích území Jablunkov navazuje na vymezení v sousedních územích podle
posledně zpracovaných a schválených územních plánů – ÚP Mosty u Jablunkova, ÚPN obce Bocanovice,
ÚP Návsí, ÚPN obce Písek, ÚPN obce Písečná a ÚPN obce Dolní Lomná.
116
NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ
LESA
A.n.1) ÚVOD, PODKLADY
Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, vyhlášky č. 48/2011,
o stanovení tříd ochrany, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96)
k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní
zákon).
Vyhodnocení je zpracováno podle Společného metodického doporučení Odboru územního
plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP, červenec 2011.
V grafické části není barevné vyjádření 5-ti tříd ochrany půdy kvůli přehlednosti výkresu. Hranice
BPEJ včetně popisu jsou z výkresu dobře patrné.
-
Použité podklady
údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí - www.nahlizenidokn.cz – červen 2012
bonitní půdně ekologické jednotky z podkladů ÚAP Jablunkov
podklady o odvodněných pozemcích z podkladů Zemědělské vodohospodářské správy - Oblasti povodí
Odry - územního pracoviště v Ostravě
A.n.2) KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhů zemědělských pozemků
s určením BPEJ. Pro posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy
I až V. První číslo pětimístného kódu označuje Klimatický region. Řešené území náleží do klimatického
regionu 8 – MCH – mírně chladný, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku
– HPJ.
HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou
se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení
a aktualizaci:
22 -
Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína
s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející
35 -
Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě
oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich
svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně
chladném klimatickém regionu.
36 -
Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální
mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí,
půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu.
37 -
Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných
substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě
až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách.
48 -
Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje
modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké,
bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření.
67 -
Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí
a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku,
zaplavované, těžko odvodnitelné
117
A.n.3) ZÁBOR PŮDY
Celkový předpokládaný zábor půdy je 112,92 ha, z toho je 103,89 ha zemědělských pozemků.
Všechny plochy jsou v k.ú.Jablunkov.
ZÁBOR PŮDY PODLE FUNKČNÍHO ČLENĚNÍ PLOCH
funkční členění
zábor půdy celkem
ha
z toho zemědělských
pozemků ha
BH – bydlení hromadné (v bytových domech)
3,59
3,59
BI – bydlení individuální – městské a příměstské
28,09
27,98
SV – smíšené obytné – venkovské
37,27
36,85
SBR – smíšené obytné a rekreační
5,76
5,76
OK – občanské vybavení komerční zařízení plošně rozsáhlá
0,90
0,90
OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední
0,37
0,37
VL – výroba a skladování – lehký průmysl
9,61
9,47
TI – technická infrastruktura
0,25
0,25
DZ – dopravní infrastruktura – drážní doprava
0,49
0,30
DS – dopravní infrastruktura – silniční doprava
3,10
2,64
DSG – dopravní infrastruktura – silniční – garáže
0,34
0,00
ZS – zeleň – soukromá a vyhrazená
0,59
0,59
PV – veřejná prostranství – parkoviště
0,10
0,00
Plochy zastavitelné celkem
90,46
88,70
BI – bydlení individuální - městské a příměstské
8,19
8,01
SV – smíšené obytné - venkovské
4,68
4,68
SM – smíšené obytné - městské
0,43
0,00
SX – smíšené specifické – občanské vybavení a veřejná dopravní
infrastruktura
OK – občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá
0,81
0,00
0,75
0,05
0,51
0,00
0,45
0,00
VD – výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba
2,12
1,82
0,03
0,03
0,27
0,00
0,21
0,21
RH – rekreace – hromadná
3,62
0,00
RZ – rekreace – zahrádkové osady
0,39
0,39
Plochy přestavby celkem
22,46
15,19
Zábor celkem
112,92
103,89
Plochy zastavitelné:
Plochy přestavby:
Meliorace –
v návrhovém období se předpokládá zábor 48,57 ha odvodněných zemědělských pozemků
(viz tabulka vyhodnocení záborů).
118
A.n.4) ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH
STABILITY
POZEMKŮ
PRO
ÚZEMNÍ
SYSTÉM
EKOLOGICKÉ
Zábor ZPF pro územní systém ekologické stability (ÚSES) se nevyhodnocuje. Návrh ÚSES
je znázorněn v grafické části územního plánu ve výkresech:
I.B.b2) Hlavní výkres – Urbanistická koncepce,
I.B.c) Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a
II.B.a) Koordinační výkres
a popsán a zdůvodněn v kapitole II.A.i) Návrh systému ekologické stability tohoto odůvodnění.
A.n.5) POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou navrženy převážně v návaznosti na zastavěné území
a jsou doplněním stávající zástavby.
Větším zásahem do organizace zemědělského půdního fondu jsou plochy:
-
Plochy pro bydlení Z21 – BI (8,29 ha zemědělských pozemků) a Z22 – BI (6,36 ha zemědělských
pozemků) – jedná se o ucelené plochy pro výstavbu rodinných domů v prostoru „Černé“, s poměrně
dobrou dostupností do centra města. Využití těchto plochy je podmíněno zpracováním územní
studie. Plochy jsou většinou v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV, jen část Z22 je ve třídě ochrany
II.
-
Plochy pro výrobu a skladování Z77 – VL (5,35 ha zemědělských pozemků) a Z78 - VL (4,12 ha
zemědělských pozemků). Využití těchto ploch je také podmíněno zpracováním územní studie. Jedná
se o zemědělské pozemky v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV.
Rezervní zastavitelné plochy R1 – R3 (BI – smíšené obytné – městské a příměstské) se z hlediska
záborů půdního fondu nevyhodnocují. Vyhodnocení se provede až v době projednání návrhu změny
územního plánu, kdy má dojít k převodu územních rezerv na zastavitelné plochy.
A.n.6) DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Trvalý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa se v návrhu územního plánu nepředpokládá.
Výstavba v nově navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít vliv na okolní lesní
porosty.
V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost 50 m od okraje lesa - viz ustanovení
§ 14 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se
souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují
plochy:
Plochy zastavitelné
Z2 – SV, Z7 – SV, Z9 – SV, Z10 – SV, Z11 – SV, Z16 - BI, Z21 – BI, Z37 – SV, Z45 – SV, Z46 – SV,
Z48 – SV, Z53 – SV, Z58 – SV, Z59 – SV, Z66 – SV, Z69 – SBR, Z73 – SBR, Z98 – ZS, Z99 - ZS.
Plochy přestavby
P11 – BI, P12 – BI, P13 – BI, P21 – SV, P22 – SV, P32 – SV, P34 – BI, P38 – BI.
119
II.A.o) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
tabulka č. II.A.n)1
Zastavitelné plochy - k.ú. Jablunkov
Způsob
Číslo
využití
plochy
plochy
Celkový
zábor
nezemědělské
plochy pozemky (ha)
(ha)
lesní
pozemky
(ha)
Celkový
zábor
ZPF
(ha)
Zábor ZPF podle
jednotlivých kultur (ha)
Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)
Odvodněná plocha (ha)
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
Z70
BH
3,06
-
-
3,06
0,07
-
2,99
-
-
-
0,48
2,58
3,06
Z71
BH
0,53
-
-
0,53
-
-
0,53
-
-
-
-
0,53
0,53
Plochy BH
celkem
3,59
0,00
0,00
3,59
0,07
0,00
3,52
0,00
0,00
0,00
0,48
3,11
3,59
Z1
BI
0,50
-
-
0,50
0,41
-
0,09
-
-
-
-
0,50
-
Z3
BI
0,94
-
-
0,94
0,94
-
-
-
-
-
-
0,94
0,94
Z5
BI
0,79
-
-
0,79
0,05
-
0,74
-
-
-
-
0,79
-
Z16
BI
2,77
-
-
2,77
1,91
-
0,86
0,82
-
-
1,95
-
2,51
Z17
BI
0,26
-
-
0,26
-
-
0,26
0,26
-
-
-
-
0,26
Z18
BI
0,20
-
-
0,20
-
-
0,20
-
-
-
0,20
-
-
Z20
BI
0,79
-
-
0,79
0,79
-
-
-
-
0,79
-
-
-
Z21
BI
8,34
0,05
-
8,29
7,86
0,43
-
-
-
-
8,29
-
6,05
Z22
BI
6,37
0,01
-
6,36
5,70
0,58
0,08
-
0,88
-
5,48
-
5,70
Z28
BI
0,20
-
-
0,20
-
-
0,20
-
-
-
-
0,20
0,20
Z29
BI
4,15
-
-
4,15
-
-
4,15
-
-
-
2,48
1,67
3,89
Z30
BI
0,62
0,05
-
0,57
0,27
-
0,30
-
-
-
0,22
0,35
0,46
120
Způsob
Číslo
využití
plochy
plochy
Celkový
zábor
nezemědělské
plochy pozemky (ha)
(ha)
lesní
pozemky
(ha)
Celkový
zábor
ZPF
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
Z31
BI
0,30
-
-
0,30
0,30
-
-
-
-
-
0,30
-
-
Z32
BI
0,76
-
-
0,76
0,75
-
0,01
-
-
-
0,76
-
-
Z34
BI
1,10
-
-
1,10
1,09
-
0,01
-
-
-
1,10
-
0,09
Plochy BI
celkem
28,09
0,11
0,00
27,98
20,07
1,01
6,90
1,08
0,88
0,79
20,78
4,45
20,10
Z69
SBR
4,50
-
-
4,50
-
-
4,50
-
-
-
4,50
-
-
Z73
SBR
1,26
-
-
1,26
1,26
-
-
-
-
-
1,26
-
1,26
Plochy SBR
celkem
5,76
0,00
0,00
5,76
1,26
0,00
4,50
0,00
0,00
0,00
5,76
0,00
1,26
Z2
SV
0,22
-
-
0,22
0,11
-
0,11
-
-
-
0,22
-
-
Z4
SV
1,29
-
-
1,29
1,00
-
0,29
-
-
-
-
1,29
-
Z6
SV
0,52
0,09
-
0,43
-
-
0,43
-
-
-
-
0,43
-
Z7
SV
2,95
0,05
-
2,90
1,13
-
1,77
-
-
-
2,01
0,89
-
Z8
SV
0,85
0,03
-
0,82
-
-
0,82
-
-
-
0,82
-
0,42
Z9
SV
0,08
-
-
0,08
-
-
0,08
-
-
-
0,08
-
-
Z10
SV
1,74
0,05
-
1,69
0,41
-
1,28
-
1,66
-
0,03
-
-
121
Způsob
Číslo
využití
plochy
plochy
Celkový
zábor
nezemědělské
plochy pozemky (ha)
(ha)
lesní
pozemky
(ha)
Celkový
zábor
ZPF
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
Z11
SV
2,58
0,07
-
2,51
0,24
-
2,27
-
-
-
2,51
-
1,04
Z12
SV
1,70
-
-
1,70
0,27
-
1,43
-
-
-
1,70
-
1,70
Z13
SV
0,32
-
-
0,32
-
-
0,32
-
-
-
0,32
-
0,32
Z14
SV
2,11
0,02
-
2,09
-
-
2,09
1,22
-
-
0,87
-
2,09
Z15
SV
0,84
-
-
0,84
0,19
0,45
0,20
0,45
-
-
0,39
-
-
Z19
SV
0,19
-
-
0,19
-
-
0,19
-
-
-
0,19
-
-
Z23
SV
0,28
-
-
0,28
0,28
-
-
-
0,07
-
0,21
-
-
Z24
SV
0,13
-
-
0,13
0,13
-
-
-
-
-
0,13
-
-
Z25
SV
0,19
-
-
0,19
0,19
-
-
-
-
-
0,19
-
-
Z26
SV
1,60
-
-
1,60
1,60
-
-
-
-
-
1,60
-
1,60
Z27
SV
2,92
0,04
-
2,88
2,88
-
-
-
-
-
2,88
-
-
Z33
SV
2,07
-
-
2,07
1,44
-
0,63
-
-
-
2,07
-
0,07
Z35
SV
0,69
-
-
0,69
0,65
-
0,04
-
-
-
0,69
-
0,26
Z37
SV
0,27
-
-
0,27
-
-
0,27
-
-
-
0,27
-
-
Z38
SV
0,63
-
-
0,63
0,63
-
-
-
-
-
0,63
-
0,63
122
Způsob
Číslo
využití
plochy
plochy
Celkový
zábor
nezemědělské
plochy pozemky (ha)
(ha)
lesní
pozemky
(ha)
Celkový
zábor
ZPF
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
Z39
SV
0,30
-
-
0,30
0,30
-
-
-
-
-
0,30
-
0,30
Z40
SV
0,20
-
-
0,20
-
-
0,20
-
-
-
0,20
-
0,20
Z41
SV
0,18
-
-
0,18
-
-
0,18
-
-
-
0,18
-
0,18
Z42
SV
0,37
-
-
0,37
0,37
-
-
-
-
-
0,37
-
-
Z43
SV
0,38
-
-
0,38
-
-
0,38
-
-
-
0,38
-
-
Z44
SV
0,24
-
-
0,24
-
-
0,24
-
-
-
0,24
-
-
Z45
SV
1,17
-
-
1,17
1,17
-
-
-
-
-
1,17
-
1,17
Z46
SV
0,70
-
-
0,70
0,35
-
0,35
-
-
-
0,70
-
-
Z47
SV
0,60
-
-
0,60
0,60
-
-
-
-
-
0,60
-
-
Z48
SV
0,45
-
-
0,45
0,39
-
0,06
-
-
-
0,45
-
-
Z49
SV
0,05
-
-
0,05
-
-
0,05
-
-
-
-
0,05
-
Z50
SV
0,11
-
-
0,11
-
-
0,11
-
-
-
-
0,11
-
Z51
SV
0,17
-
-
0,17
-
-
0,17
-
-
-
0,17
-
0,17
Z52
SV
0,74
-
-
0,74
-
-
0,74
-
-
-
0,74
-
-
Z53
SV
0,36
-
-
0,36
0,36
-
-
-
-
-
0,36
-
-
123
Způsob
Číslo
využití
plochy
plochy
Celkový
zábor
nezemědělské
plochy pozemky (ha)
(ha)
lesní
pozemky
(ha)
Celkový
zábor
ZPF
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
Z54
SV
0,16
-
-
0,16
0,13
-
0,03
-
-
-
0,16
-
-
Z55
SV
0,13
-
-
0,13
-
-
0,13
-
-
-
0,13
-
0,13
Z56
SV
0,24
-
-
0,24
0,24
-
-
-
0,24
-
-
-
Z57
SV
0,27
-
-
0,27
-
-
0,27
-
-
-
0,27
-
-
Z58
SV
0,59
-
-
0,59
-
-
0,59
-
-
-
0,59
-
0,23
Z59
SV
0,95
-
-
0,95
-
-
0,95
-
-
-
0,95
-
0,95
Z60
SV
0,12
-
-
0,12
0,12
-
-
-
-
0,12
-
-
-
Z61
SV
1,55
0,02
-
1,53
0,50
0,23
0,80
-
-
-
0,80
0,73
-
Z62
SV
0,43
-
-
0,43
-
-
0,43
-
-
-
0,03
0,40
-
Z63
SV
0,17
-
-
0,17
-
-
0,17
-
-
-
0,03
0,14
-
Z64
SV
1,15
0,02
-
1,13
1,13
-
-
-
-
-
1,13
-
Z65
SV
0,20
-
-
0,20
-
-
0,20
-
-
-
0,20
-
0,20
Z66
SV
0,19
-
-
0,19
0,19
-
-
-
-
-
0,19
-
-
Z67
SV
0,31
0,03
-
0,28
0,08
0,20
-
-
-
-
0,28
-
Z68
SV
0,62
-
-
0,62
-
0,32
-
-
-
0,62
-
-
0,30
124
Způsob
Číslo
využití
plochy
plochy
Plochy SV
celkem
Celkový
zábor
nezemědělské
plochy pozemky (ha)
(ha)
lesní
pozemky
(ha)
Celkový
zábor
ZPF
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
37,27
0,42
0,00
36,85
17,30
0,76
18,79
1,67
1,97
0,12
27,64
5,45
11,66
OM
0,37
-
-
0,37
0,10
-
0,27
-
-
-
0,37
-
-
Plochy OM
celkem
0,37
0,00
0,00
0,37
0,10
0,00
0,27
0,00
0,00
0,00
0,37
0,00
0,00
OK
0,90
-
-
0,90
0,02
-
0,88
-
-
-
-
0,90
0,84
Plochy OK
celkem
0,90
0,00
0,00
0,90
0,02
0,00
0,88
0,00
0,00
0,00
0,00
0,90
0,84
Z74
Z72
Z77
VL
5,38
0,03
-
5,35
5,30
0,05
-
-
-
-
5,35
-
4,40
Z78
VL
4,23
0,11
-
4,12
4,12
-
-
-
-
-
4,12
-
2,27
Plochy VL
celkem
9,61
0,14
0,00
9,47
9,42
0,05
0,00
0,00
0,00
0,00
9,47
0,00
6,67
Z85
DS
0,19
0,04
-
0,15
0,15
-
-
-
-
-
0,15
-
-
Z86
DS
0,18
0,06
-
0,12
0,12
-
-
-
-
-
0,12
-
0,12
Z87
DS
0,15
0,04
-
0,11
0,11
-
-
-
-
-
0,11
-
0,11
Z88
DS
0,09
-
-
0,09
-
-
0,09
-
-
-
0,09
-
0,09
Z89
DS
0,05
-
-
0,05
-
-
0,05
-
-
-
0,05
-
-
125
Způsob
Číslo
využití
plochy
plochy
Celkový
zábor
nezemědělské
plochy pozemky (ha)
(ha)
lesní
pozemky
(ha)
Celkový
zábor
ZPF
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
Z90
DS
0,08
0,08
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Z91
DS
0,39
-
-
0,39
0,36
-
0,03
-
-
0,39
-
-
-
Z92
DS
0,10
-
-
0,10
0,10
-
-
-
-
0,10
-
-
-
Z93
DS
0,25
-
-
0,25
0,25
-
-
-
-
-
0,25
-
0,25
Z94
DS
0,16
0,03
-
0,13
0,13
-
-
-
-
-
0,13
-
0,13
Z95
DS
1,36
0,11
-
1,25
-
-
1,25
-
-
-
1,25
-
-
Z96
DS
0,10
0,10
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plochy DS
celkem
3,10
0,46
0,00
2,64
1,22
0,00
1,42
0,00
0,00
0,49
2,15
0,00
0,70
Z83
DZ
0,05
0,05
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Z84
DZ
0,30
-
-
0,30
0,30
-
-
-
-
0,30
-
-
-
Z100
DZ
0,14
0,14
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plochy DZ
celkem
0,49
0,19
0,00
0,30
0,30
0,00
0,00
0,00
0,00
0,30
0,00
0,00
0,00
DSG
0,34
0,34
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plochy DSG
celkem
0,34
0,34
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Z81
126
Způsob
Číslo
využití
plochy
plochy
Z79
Celkový
zábor
nezemědělské
plochy pozemky (ha)
(ha)
lesní
pozemky
(ha)
Celkový
zábor
ZPF
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
TI
0,25
-
-
0,25
-
-
0,25
-
-
-
0,25
-
-
Plochy TI
celkem
0,25
0,00
0,00
0,25
0,00
0,00
0,25
0,00
0,00
0,00
0,25
0,00
0,00
PV
0,10
0,10
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plochy PV
celkem
0,10
0,10
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Z82
Z36
ZS
0,17
-
-
0,17
0,17
-
-
-
-
-
0,17
-
-
Z97
ZS
0,22
-
-
0,22
0,18
-
0,04
-
-
-
0,22
-
-
Z98
ZS
0,09
-
-
0,09
-
-
0,09
-
-
-
0,09
-
-
Z99
ZS
0,11
-
-
0,11
-
-
0,11
-
-
-
0,11
-
-
Plochy ZS
celkem
0,59
0,00
0,00
0,59
0,35
0,00
0,24
0,00
0,00
0,00
0,59
0,00
0,00
ZÁBOR ZPF
CELKEM
90,46
1,76
0,00
88,70
50,11
1,82
36,77
2,75
2,85
1,70
67,49
13,91
44,82
127
Plochy přestavby - k.ú. Jablunkov
Číslo
plochy
Způsob
využití
plochy
Celkový
Celkový
lesní
zábor nezemědělské
zábor
pozemky
plochy pozemky (ha)
ZPF
(ha)
(ha)
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
P1
BI
0,22
-
-
0,22
0,22
-
-
-
-
0,05
0,17
-
-
P2
BI
0,73
-
-
0,73
0,12
-
0,61
-
-
-
0,73
-
-
P3
BI
0,19
-
-
0,19
0,17
-
0,02
-
-
-
0,19
-
0,15
P4
BI
0,67
-
-
0,67
-
0,11
0,56
-
-
-
0,67
-
-
P6
BI
0,34
-
-
0,34
0,26
0,08
-
-
-
-
0,34
-
0,26
P7
BI
0,11
-
-
0,11
0,11
-
-
-
-
-
0,11
-
-
P8
BI
0,08
-
-
0,08
0,08
-
-
-
-
-
0,08
-
0,08
P9
BI
0,24
-
-
0,24
0,13
-
0,11
-
-
0,24
-
-
-
P10
BI
0,1
-
-
0,1
-
-
0,1
-
-
-
0,10
-
0,10
P11
BI
0,15
-
-
0,15
-
-
0,15
-
-
-
-
0,15
0,15
P12
BI
0,14
-
-
0,14
0,14
-
-
0,06
-
-
-
0,08
-
P13
BI
0,07
-
-
0,07
-
-
0,07
-
-
-
-
0,07
-
P15
BI
0,15
-
-
0,15
0,15
-
-
-
-
-
-
0,15
-
P16
BI
0,17
-
-
0,17
-
-
0,17
-
-
-
-
0,17
-
P17
BI
0,29
-
-
0,29
-
-
0,29
-
-
-
-
0,29
-
128
Číslo
plochy
Způsob
využití
plochy
Celkový
Celkový
lesní
zábor
pozemky
plochy pozemky (ha)
ZPF
(ha)
(ha)
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
P33
BI
0,20
-
-
0,20
-
-
0,20
0,20
-
-
-
-
0,20
P34
BI
0,16
-
-
0,16
-
-
0,16
-
-
-
0,16
-
-
P35
BI
0,65
0,01
-
0,64
-
-
0,64
0,64
-
-
-
-
0,64
P36
BI
0,49
-
-
0,49
0,17
-
0,32
0,49
-
-
-
-
0,32
P37
BI
0,05
-
-
0,05
0,05
-
-
0,05
-
-
-
-
-
P38
BI
0,12
-
-
0,12
-
0,12
-
0,12
-
-
-
-
-
P41
BI
0,12
-
-
0,12
-
0,12
-
-
-
0,12
-
-
-
P42
BI
0,28
-
-
0,28
0,22
0,06
-
-
0,06
-
-
-
P43
BI
0,37
-
-
0,37
0,37
-
-
-
0,37
-
-
-
P46
BI
1,00
0,11
-
0,89
-
-
0,89
-
-
-
-
0,89
-
P47
BI
0,67
0,06
-
0,61
-
-
0,61
-
-
-
-
0,61
0,61
P48
BI
0,06
-
-
0,06
-
0,06
-
-
-
0,01
0,05
-
P49
BI
0,09
-
-
0,09
0,06
-
0,03
-
-
-
0,09
-
-
P50
BI
0,13
-
-
0,13
0,05
0,07
0,01
-
-
-
0,11
0,02
-
P51
BI
0,15
-
-
0,15
-
0,15
-
-
-
-
0,15
-
-
129
Číslo
plochy
Způsob
využití
plochy
Plochy BI celkem
Celkový
Celkový
lesní
zábor
pozemky
plochy pozemky (ha)
ZPF
(ha)
(ha)
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
8,19
0,18
0,00
8,01
2,30
0,77
4,94
1,56
0,00
0,84
2,91
2,48
2,51
P5
SV
0,05
-
-
0,05
-
0,05
-
-
-
-
0,05
-
0,05
P14
SV
0,48
-
-
0,48
0,08
-
0,4
-
-
-
-
0,48
-
P19
SV
0,4
-
-
0,4
0,25
-
0,15
-
-
-
-
0,40
-
P20
SV
0,27
-
-
0,27
-
-
0,27
-
-
-
0,27
-
-
P21
SV
0,24
-
-
0,24
-
-
0,24
-
0,12
-
0,12
-
-
P22
SV
0,11
-
-
0,11
0,11
-
-
-
0,11
-
-
-
P26
SV
1,00
-
-
1,00
0,05
0,06
0,89
-
-
-
1,00
-
-
P27
SV
0,29
-
-
0,29
-
0,11
0,18
-
-
-
0,29
-
0,18
P28
SV
0,04
-
-
0,04
-
-
0,04
-
-
-
0,04
-
0,04
P29
SV
0,27
-
-
0,27
0,27
-
-
-
-
-
0,27
-
0,27
P30
SV
0,16
-
-
0,16
0,16
-
-
-
-
-
0,16
-
0,16
P31
SV
0,22
-
-
0,22
0,16
0,06
-
-
-
-
0,22
-
0,16
P32
SV
0,13
-
-
0,13
-
0,13
-
-
-
-
0,13
-
-
P39
SV
0,14
-
-
0,14
0,14
-
-
-
-
0,14
-
-
-
130
Číslo
plochy
Způsob
využití
plochy
Celkový
Celkový
lesní
zábor
pozemky
plochy pozemky (ha)
ZPF
(ha)
(ha)
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
P40
SV
0,07
-
-
0,07
-
0,07
-
-
-
-
0,07
-
-
P44
SV
0,27
-
-
0,27
-
-
0,27
-
-
-
0,27
-
-
P45
SV
0,17
-
-
0,17
-
-
0,17
-
-
-
0,17
-
0,17
P52
SV
0,17
-
-
0,17
0,17
-
-
-
-
-
0,17
-
-
P53
SV
0,20
-
-
0,20
-
0,08
0,12
-
-
-
0,20
-
-
4,68
0,00
0,00
4,68
1,39
0,56
2,73
0,00
0,23
0,14
3,43
0,88
1,03
0,81
0,81
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0,81
0,81
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,43
0,43
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0,43
0,43
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,75
0,7
-
0,05
-
0,05
-
-
-
0,02
0,03
-
-
0,75
0,70
0,00
0,05
0,00
0,05
0,00
0,00
0,00
0,02
0,03
0,00
0,00
0,36
0,36
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plochy SV
celkem
P23
SX
Plochy SX
celkem
P56
SM
Plochy SM
celkem
P54
OK
Plochy OK
celkem
P55
OM
131
Číslo
plochy
P58
Způsob
využití
plochy
OM
Plochy OM
celkem
P57
RH
Plochy RH
celkem
P59
RZ
Plochy RZ
celkem
Celkový
Celkový
lesní
zábor
pozemky
plochy pozemky (ha)
ZPF
(ha)
(ha)
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
0,15
0,15
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0,51
0,51
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
3,62
3,62
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
3,62
3,62
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,39
-
-
0,39
-
-
0,39
-
-
0,39
-
-
-
0,39
0,00
0,00
0,39
0,00
0,00
0,39
0,00
0,00
0,39
0,00
0,00
0,00
P24
VD
0,22
0,22
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
P60
VD
1,9
0,08
-
1,82
-
1,11
0,71
-
-
1,82
-
-
-
2,12
0,30
0,00
1,82
0,00
1,11
0,71
0,00
0,00
1,82
0,00
0,00
0,00
0,45
0,45
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0,45
0,45
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,03
-
-
0,03
-
0,03
-
-
-
0,03
-
-
-
Plochy VD
celkem
P61
VL
Plochy VL
celkem
P18
DZ
132
Číslo
plochy
Způsob
využití
plochy
Plochy DZ
celkem
Celkový
Celkový
lesní
zábor
pozemky
plochy pozemky (ha)
ZPF
(ha)
(ha)
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
0,03
0
0
0,03
0
0,03
0
0
0,00
0,03
0
0
0
P62
DS
0,07
0,07
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
P63
DS
0,02
0,02
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
P64
DS
0,11
0,11
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
P65
DS
0,07
0,07
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0,27
0,27
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,21
-
-
0,21
0,21
-
-
-
-
-
-
0,21
0,21
Plochy PV
celkem
0,21
0,00
0,00
0,21
0,21
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,21
0,21
ZÁBOR ZPF
CELKEM
22,46
7,27
0,00
15,19
3,90
2,52
8,77
1,56
0,23
3,24
6,37
3,57
3,75
Plochy DS
celkem
P25
PV
133
Rekapitulace
Celkový
Celkový
lesní
zábor
pozemky
plochy pozemky (ha)
ZPF
(ha)
(ha)
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
zahrady
TTP
půda
I.
II.
III.
IV.
V.
zastavitelné plochy
BH
3,59
0,00
0,00
3,59
0,07
0,00
3,52
0,00
0,00
0,00
0,48
3,11
3,59
BI
28,09
0,11
0,00
27,98
20,07
1,01
6,90
1,08
0,88
0,79
20,78
4,45
20,10
SV
37,27
0,42
0,00
36,85
17,30
0,76
18,79
1,67
1,97
0,12
27,64
5,45
11,66
SBR
5,76
0,00
0,00
5,76
1,26
0,00
4,50
0,00
0,00
0,00
5,76
0,00
1,26
OK
0,90
0,00
0,00
0,90
0,02
0,00
0,88
0,00
0,00
0,00
0,00
0,90
0,84
OM
0,37
0,00
0,00
0,37
0,10
0,00
0,27
0,00
0,00
0,00
0,37
0,00
0,00
VL
9,61
0,14
0,00
9,47
9,42
0,05
0,00
0,00
0,00
0,00
9,47
0,00
6,67
TI
0,25
0,00
0,00
0,25
0,00
0,00
0,25
0,00
0,00
0,00
0,25
0,00
0,00
DZ
0,49
0,19
0,00
0,30
0,30
0,00
0,00
0,00
0,00
0,30
0,00
0,00
0,00
DS
3,10
0,46
0,00
2,64
1,22
0,00
1,42
0,00
0,00
0,49
2,15
0,00
0,70
DSG
0,34
0,34
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
ZS
0,59
0,00
0,00
0,59
0,35
0,00
0,24
0,00
0,00
0,00
0,59
0,00
0,00
PV
0,10
0,10
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
90,46
1,76
0,00
88,70
50,11
1,82
36,77
2,75
2,85
1,70
67,49
13,91
44,82
celkem
zastavitelné
plochy přestavby
134
Rekapitulace
Celkový
Celkový
lesní
zábor
pozemky
plochy pozemky (ha)
ZPF
(ha)
(ha)
(ha)
Zábor ZPF podle
orná
zahrady
TTP
půda
I.
II.
III.
IV.
V.
BI
8,19
0,18
0,00
8,01
2,30
0,77
4,94
1,56
0,00
0,84
2,91
2,48
2,51
SV
4,68
0,00
0,00
4,68
1,39
0,56
2,73
0,00
0,23
0,14
3,43
0,88
1,03
SM
0,43
0,43
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
SX
0,81
0,81
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
OK
0,75
0,70
0,00
0,05
0,00
0,05
0,00
0,00
0,00
0,02
0,03
0,00
0,00
OM
0,51
0,51
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
VL
0,45
0,45
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
VD
2,12
0,30
0,00
1,82
0,00
1,11
0,71
0,00
0,00
1,82
0,00
0,00
0,00
DZ
0,03
0,00
0,00
0,03
0,00
0,03
0,00
0,00
0,00
0,03
0,00
0,00
0,00
DS
0,27
0,27
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
PV
0,21
0,00
0,00
0,21
0,21
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,21
0,21
RH
3,62
3,62
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
RZ
0,39
0,00
0,00
0,39
0,00
0,00
0,39
0,00
0,00
0,39
0,00
0,00
0,00
celkem plochy
přestavby
22,46
7,27
0,00
15,19
3,90
2,52
8,77
1,56
0,23
3,24
6,37
3,57
3,75
ZÁBOR CELKEM
112,92
9,03
0,00
103,89
54,01
4,34
45,54
4,31
3,08
4,94
73,86
17,48
48,57
Po společném jednání byly na základě stanoviska ŘSaD ČR vyřazeny byly plochy Z 75 (VL), Z 76 (VL) a Z 80 (VS)
135
Vysvětlivky:
Z 1 – 100 - zastavitelné plochy
P 1 – 65 – plochy přestavby
Funkce plochy:
BH – bydlení hromadné (v bytových domech)
BI – smíšené obytné - městské a příměstské
SV – smíšené obytné - venkovské
SBR – smíšené obytné a rekreační
SM – smíšené obytné - městské
SX – smíšené specifické – občanské vybavení a veřejná dopravní infrastruktura
OK – občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá
VD – výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba
TI – technická infrastruktura
DSG – dopravní infrastruktura – silniční – garáže
ZS – zeleň – soukromá a vyhrazená
RH – rekreace – hromadná
RZ – rekreace – zahrádkové osady
136
II.A.o) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ SAMOSTATNÉHO ODŮVODNĚNÍ
II.A.o) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ SAMOSTATNÉHO ODŮVODNĚNÍ
Ke konceptu ÚP Jablunkov, který byl podle ust. § 48 stavebního zákona vystaven a veřejně
projednán od 27.04. do 26.05.2009, podal Jiří Matuszný, Písek u Jablunkova 314, námitku, kde požaduje,
aby nikoliv jen část, ale celá plocha parc. č. 1730/5 byla stanovena pro individuální bydlení. Námitce
se vyhovělo.
Zastavitelná plocha Z20 pro bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) se rozšíří
dle požadavku z námitky na úkor návrhu zastavitelné plochy Z82 pro garáže (DSG), umístěné na pozemku
ve vlastnictví namítajícího s tím, že nebude dotčeno omezení pro zástavbu v plochách OP dráhy a OP
pozemních komunikací dle bodu 5 textové části I.A.f3) ÚP Jablunkov (do OP dráhy a pozemní komunikace
nelze umisťovat stavby pro bydlení a trvalý pobyt). Po projednání se správcem nebo vlastníkem zařízení
infrastruktury a při dodržení platných právních předpisů lze do dotčeného OP veřejné dopravní infrastruktury
umístit stavby doplňkové ke stavbě pro bydlení nebo pobyt osob.
(Nejedná se o změnu návrhu ÚP, která vyžaduje nové projednání, neboť nedochází k rozšíření
zastavitelného území a s tím spojeného záboru půdy a není dotčen veřejný zájem nad rámec projednaného
návrhu ÚP (nejsou dotčeny podmínky pro změnu ve využití území dle požadavků ze stanovisek dotčených
orgánů).
Na základě výsledků kontroly krajského úřadu ze dne 31.05.2011, zaměřené na dodržování
zákonnosti při pořizování územního plánu krajský úřad dne 07.03.2012 rozhodnutím č.j. MSK 34598/2012
zrušil Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov. Pořizovatel přistoupil k novému projednání ÚP Jablunkov
a to od společného jednání. V době projednávání nebyly podány žádné námitky. Dne 26.02.2013 vydalo
Zastupitelstvo města formou Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov.
Dne 20.05.2014 provedl krajský úřad další kontrolu a dne 08.10.2014 rozhodnutím
č.j. MSK 113553/2014 opět zrušil Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov. Pořizovatel přistoupil k novému
projednání ÚP Jablunkov, a to od veřejného projednání. V rámci veřejného projednání nebyly podány žádné
námitky.
137
II.A.p) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH V RÁMCI PROJEDNÁNÍ DLE § 50 A 52 STAVEBNÍHO ZÁKONA
II.A.p) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH
DLE § 50 A 52 STAVEBNÍHO ZÁKONA
V RÁMCI
PROJEDNÁNÍ
Koncept ÚP byl podle ust. § 48 stavebního zákona vystaven a veřejně projednán v dubnu až květnu
2009 (vystavení od 27.04. do, 26.05. 2009, projednání 27.05.2009, připomínkování a námitky 15 dnů
od veřejného projednání). Koncept ÚP byl doplněn a bylo doloženo posouzení Natura 2000 a SEA a bylo
provedeno opakované vystavení ve dne 10.08. až 09.09.2009, opakované veřejné projednání se uskutečnilo
14.09.2009, uplatnění námitek a připomínek proběhlo 15 dnů po dni veřejného projednání konceptu.
Na základě výsledků projednání konceptu byl podle ust. § 49 stavebního zákona vypracován návrh pokynů
pro zpracování návrhu Územního plánu Jablunkov. Ke konceptu byly podány tyto připomínky:
V rámci veřejného projednání byly podány tyto připomínky:
poř.č
Připomínku podal
Připomínka:
08.01
Alois Sikora,
ÚPSŘ/604/09/Ma-326.1/1.6.2009
Jablunkov 410, 739 91
Nesouhlasí se plochou Z67, ke
Jablunkov
které není příjezdová cesta.
Vypořádání připomínky:
Připomínce se nevyhovělo
Návrh se akceptuje pro nedostatek nabídky
ploch pro zástavbu rodinnými domy na
volném trhu. Přitom výstavba RD je
rozhodující způsob zajištění bydlení ve městě.
neboť rozvoj bydlení výstavbou nových
bytových domů je s ohledem na možnosti
města Jablunkov a absenci zájmu investorů
o výstavbu bytových domů zanedbatelný.
Město v současné době eviduje cca 400
žádostí o byt, přičemž uspokojit může
cca 2 žádosti za rok..
Předmětná plocha umožňuje výstavbu nevýše
2 rodinných domů. Plocha navazuje na
současnou zástavbu RD. Její napojení na
veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu
bude předmětem územního řízení.
Petr Klapsia,
Dunajovická 80, 379
01 Třeboň – Břidlice
č.j. ÚPSŘ/450/09/Ma226.1/21.4.2009
10.02
Správa železniční
dopravní cesty, s.o.,
Dlážděná 1003/7, 110
00 Praha 1
č.j. ÚPSŘ/193/09/Ma-326.
17.4.2009
Neumisťovat do OP dráhy objekty
určené k bydlení
Připomínce se vyhovělo.
10.03
David Kukučka, Alej
Míru 542, 73 91
Jablunkov
ÚPSŘ/522/09/Ma/326.1
12.5.2009
10.01
Zařadit par. č. 875 do ploch pro
bydlení v RD
Zařadit parc. č. 2636/4 do ploch
pro bydlení v RD
Návrh ÚP akceptuje požadavek z důvodu
nedostatku nabídky ploch pro zástavbu
rodinnými domy na volném trhu. Přitom
výstavba RD je rozhodující způsob zajištění
bydlení ve městě. neboť rozvoj bydlení
výstavbou nových bytových domů je
s ohledem na možnosti města Jablunkov i
zanedbatelnou nabídku investorů rozhodující.
Město v současné době eviduje cca 400 o
byt, přičemž uspokojit může cca 2 žádosti.
Plocha je dostupná z MK, je v místě stávající
zástavby RD
10.04
Jan Sikora, Nádražní
ÚPSŘ/575/09/Ma-326.
430, 739 91 Jablunkov 25.5.2009
Zařadit parc. č. 1601/1 do ploch
pro výrobu a skladování
Připomínce se nevyhovělo.
Plocha navrhovaná pro výrobu a skladování
je situována do záplavového území Q100
a do říční nivy.
138
poř.č
Připomínku podal
Připomínka:
10.05
Obec Bocanovice,
Bocanovice 21,
Bocanovice,
739 91 Jablunkov
ÚPSŘ/583/09/Ma-326.1
26.5.2009
Nesouhlas s napojením ploch
v Černém na vodovodní řad
v Bocanovicích
10.09.01 Bedřich Čmiel, Školní ÚPSŘ/622/09/Ma-326.1/4.6.2009
389, 739 91 Jablunkov
Nesouhlasí s stanovením plochy
Bedřich Čmiel, Školní P60 pro občanské vybavení –
389, 739 91 Jablunkov komerční zařízení plošně rozsáhlé
pro rozpor s §§ 3, 4, 6, 8 vyhl. č.
501/2006 Sb.
Zásobování lokality Černé se řeší napojením
na vodovodní řady SmVaK na území města
Jablunkov.
Připomínka je příliš vágní, není z ní jasné o
jaké rozpory konkrétně připomínajícímu jde.
Koncept ÚP vychází z toho, že jde o plochu,
kde byl původně výrobní závod. Navrhované
využití pro občanské vybavení – komerční
plošně rozsáhlá (OK) při dodržení obecně
závazných předpisů nekoliduje s funkcí
sousedních ploch (bydlení individuální (BI)).
Je třeba brát v potaz i to, že plocha je pro
stavby rodinných domů i s tím spojené
užívání nevhodná v důsledku znehodnocení
pozemku bývalým užíváním pro výrobu.
Plocha je zbavena kulturní vrstvy zeminy
a pod terénem jsou betonové bloky základů
bývalých výrobních objektů a zařízení.
10.09.02
Nesouhlasí se stanovením plochy
P61 pro občanské vybavení – malá
Řešení ÚP není v rozporu s ust. §§ 20, 23
a střední pro rozpor s §§ 20, 23 a
a 25 vyhl. 501/2006 Sb. Návrh ÚP vychází ze
25 vyhl. 501/2006 Sb.
skutečného způsobu užívání plochy, kde jsou
objekty pro obchod, skladování a malá
čerpací stanice PHM. Toto využití je k okolí
šetrnější než způsob využití dle předchozího
ÚP SÚ Jablunkov (plocha pro výrobu a
skladování) Zajištění životních podmínek
v souladu s právními předpisy pro okolní
plochy je předmětem územního, případně
stavebního řízení.
10.09.03
Obecně se namítá, že se neřeší
nedostatky lokální dopravy – je
nedostatek parkovacích míst a
ploch pro zásobování
10.10
10.12
Řešení ÚP umožňuje další navýšení kapacity
parkovišť osob. automobilů na ploše
stávajícího autobusového nádraží. Každé
nové zařízení občanské vybavenosti musí mít
zajištěnu parkovací plochu pro klienty dle
platných předpisů.
Bedřich Čmiel, Školní ÚPSŘ/605/09/Ma-326.1/1.6.2009
Podnět k zahájení správního řízení
ve věci nového projednání
konceptu z důvodu, že veřejné
projednávání bylo zahájeno se
zpožděním a namítající se proto
nemohl celého jednání zúčastnit
P&S výroba, obchod a
služby spol. s r. o.,
prodejna SAPRO,
739 61 Třinec
ÚPSŘ/638/09/Ma326.1
Požaduje se zahrnout celou plochu
pozemků parc. č. 2196/9, 2196/10,
2196/13 do plochy pro výrobu
skladování za účelem zřízení
fotovoltaické elektrárny.
Návrhem ÚP se zakazuje umisťovat
fotovoltaické elektrárny na volné plochy
terénu. Důvodem je nedostatek vhodných
ploch pro výrobu a skladování a nutnost jejich
zachování pro efektivní tvorbu pracovních
příležitostí.
Doplněná a upravená dokumentace konceptu
ÚP byla vystavena k veřejnému nahlédnutí od
10.08 do 09.09. 2009 včetně. Dne 14.09.2009
se uskutečnilo nové veřejné projednání
konceptu ÚP.
139
poř.č
Připomínku podal
Připomínka:
10.13
Zbigniew Klus, ČSA
ÚPSŘ/657/09/Ma-326.1
Požaduje se začlenit plochu parc.
č. 2850 do ploch pro bydlení
v rodinných domech (individuální
bydlení)
Pozemek se nachází v lokalitě, ve které orgán
ochrany přírody a krajiny požaduje redukovat
návrh zastavitelných ploch z důvodu
zachování prostupnosti krajiny (bod. 6/
koordinovaného stanoviska KÚ MSK, č.j.
MSK 129027/2009/Kuč z 05.10.2009).
Realitní kancelář
STING, s.r.o.
ÚPSŘ/679/09 Ma-326.1
Požaduje se opakovaně, aby parc.
č. 711 byla celá zařazena do
plochy pro výrobu a skladování
Plocha je vymezena jako zastavitelná pro
výrobu a skladování – drobná a řemeslná
výroba (VD). Předpokládá se, že toto využití
nevyvolá zvýšení dopravního zatížení
přístupové komunikace vedoucí přes centrum
Jablunkova.
ÚPSŘ/591/06/Ma-326.1
Požaduje se do ploch pro
individuální bydlení začlenit celou
parc. č. 848/10
Využitelná plocha parcely je od MK dále než
50 m, výrazně mimo navrhované zastavitelné
území, není přímo dostupná z MK. Parcela je
situována v úžlabí se zvýšeným rizikem
záplav od přívalových dešťů
ÚPSŘ/592/09/Ma-326.1
10.15
1. máje 540,
739 61 Třinec,
Jan Borek
10.16
Antonín a Eva
Gongolovi
Zahradní 877
739 91 Jablunkov
10.17
Pavel a Zuzana
Šwierczek
Jablunkov 1205
739 91 Jablunkov
10.18.01 Hnutí DUHA
místní skupina
Olomouc
Dolní nám. 38
779 00 Olomouc
Požaduje se plochu pozemků parc. Zastavitelná plocha byla stanovena
č. 1096/54 a 1096/55 stanovit pro
s ohledem na max. zachování sousedící
individuální bydlení
plochy pro zemědělskou výrobu (Požadavek
(70) písm. f) Politiky ÚR ČR 2008) do hloubky
50 m od místní komunikace.
ÚPSŘ/728/09/Ma-326.1
Připomínce se vyhovělo
Připomínka č. 1
Migrační koridor pro velké savce byl vymezen
jako plocha MK. Zásady pro změnu ve využití
ploch MK jsou uvedeny textové části ÚP
I.A.e), zejména v I.A.e1) posl. odrážka,
v I.A e3), v I.A.f3) bod 7.
Migrační koridor, jehož osu tvoří
nadregionální biokoridor K147,
definovat jako samostatnou plochu
se stanovením konkrétních
podmínek využití.
Do text. čl.I.A.b. doplnit podmínky
ze ZÚR MS kraje, 2008 (s. 54, 58),
10.18.02
V kap. I.A.e1) v bodě 1 pod 5. odst.
doplnit jako 6. odst. text ve znění:
„- plochy migračních koridorů
velkých savců MK, které zahrnují
plochy určené migracím prostorově
náročných druhů velkých savců
včetně; na těchto plochách je
žádoucí realizovat především
rozličné prvky ÚSES, plochy pro
plnění funkcí lesa nebo z části
ponechat stávající, většinou
zemědělské využití bez oplocení,
zcela nepřípustná je zástavba nebo
oplocování pozemků“
140
poř.č
10.18.03
Připomínku podal
Připomínka:
Za kap. e2) vložit jako kap. e3)
„Migrační koridory pro velké savce
a doplnit následující text:
Pro zajištění migrace a pohybu
prostorově náročných druhů
velkých savců vč. zvláště
chráněných druhů velkých šelem
(vlk obecný, rys ostrovid, medvěd
hnědý) byly vymezeny migrační
koridory velkých šelem, spojující
Slezské Beskydy a
Moravskoslezské Beskydy
(součástí CHKO Beskydy
Tyto koridory jsou součástí biotopů
výše uvedených zvláště
chráněných druhů a pro jejich
dlouhodobé přežití (kontakt v rámci
celé karpatské populace), je
zachování prostupnosti krajiny
klíčové
Tato opatření jsou součástí
komplexního řešení migrace
velkých savců, zahrnující také
např. zprůchodnění železniční tratě
nebo čtyřpruhové silnice. Základní
charakteristika migračních koridorů
je nezastavitelnost – funkční
mohou být pouze za předpokladu,
že jsou v celé své délce
neporušeny nebo nejsou zúženy
zástavbou.
Součástí migračních koridorů
mohou být lesní pozemky, prvky
ÚSES, menší vodoteče, nebo
zemědělské pozemky, pokud
křížení migračních koridorů je
přípustné pouze s liniovými
stavbami šířky max. dvouproudé
silnice. U širších silnic je třeba
v místě křížení s migračními
koridory realizovat zvláštní
opatření, které splňují nároky na
migrace velkých savců.
10.18.04
v kap. I.A.f1) doplnit „Plochu
migračních koridorů velkých savců
(MK)“
v kap. f3) doplnit regulativ pro
migrační koridory velkých savců
dle návrhu Hnutí DUHA na str. 2
141
poř.č
Připomínku podal
10.18.05
Připomínka:
ÚPSŘ/728/09/Ma-326.1
Připomínka č. 2
Migrační koridor je v návrhu ÚP vymezen po
místní komunikaci na parc. č. 2466/1, 2466/3,
2466/4 a 2466/5 v k.ú. Jablunkov.
Průmyslové zóny Z84 a Z85 z ÚP
vypustit nebo jejich hranici
posunout na jižní hranici mezi parc.
č. 2461/54, zároveň posunout
severní hranici koridoru. Uvádí se
že ochranné pásmo koridoru je 2
km od jeho osa (bez uvedení
závazného předpisu) Požadavek
se odůvodňuje poukazem na
obecnou zásadu uvedenou
v konceptu ÚP v čl. I.A.b., kde se
uvádí, že výrazné posílení nabídky
ploch pro podnikání není ve městě
žádoucí a dále se zásadou
vymezovat rozvojové plochy a
plochy dopravní infrastruktury tak
aby se minimalizovaly negativní
vlivy na přírodní, kulturní a
civilizační hodnoty území. Dále se
poukazuje na negativní vliv
rozšiřování velkých zastavěných a
zpevněných ploch na životní
podmínky.
Požadavek se odůvodňuje ust.
§ 50 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb. a
čl. 6 Směrnice Rady (92/43/EHS),
čl. 4 Rámcové smlouva o ochraně
a udržitelném rozvoji Karpat č.
47/2006
10.18.06
ÚPSŘ/728/09/Ma-326.1
Připomínka č. 3
Plocha není v návrhu ÚP vymezena.
Vypustit záměr Z69 – návrh plochy
BV –bydlení individuální venkovské
10.18.07
ÚPSŘ/728/09/Ma-326.1
Připomínka č. 4
2466/4 a 2466/5 v k.ú. Jablunkov.
Plochu koridoru západně od
estakády rozšířit severním směrem
na úroveň jižní hranice parc. č.
2461/54
10.18.08
ÚPSŘ/728/09/Ma-326.1
Připomínka č. 5
V návrhu ÚP nejsou předmětné zastavitelné
plochy vymezeny.
Zachovat kolem koridoru ochranné
pásmo 20 m. Požadavek se dotýká
ploch Z51, Z52, Z53, Z54, Z55 a
Z61
10.19
Sikora Jan
ÚPSŘ/779/09
Sikorová Marie
Připomínka 10.19
Jablunkov 692– 739
91 Jablunkov
Stanovit parc. č. 3649 jako plochu
pro bydlení v RD
Plocha se nalézá v řídce zastavěné oblasti na
okraji místní části Jablunkov Radvanov. Další
dostavba této lokality je pro její odlehlost
nevhodná.
142
poř.č
Připomínku podal
Připomínka:
14.01
Madzia David
ÚPSŘ/296/2009
Neumannova 4
Stanovit plochu parc. č. 3754 jako
plochu bydlení v RD
rozptýlené zástavby rodinných domů. Návrh
ÚP akceptuje požadavek z důvodu
bydlení ve městě. neboť rozvoj bydlení
byt, přičemž uspokojit může cca 2 žádosti..
ÚPSŘ/462/2009
Připomínce se nevyhovělo
Požaduje se zanést do ÚPD
přeložku silnice I/11 Jablunkov –
obchvat, vč. navazujících staveb a
souvisejících ochran. pásem (OP)
nikoliv jako výhledovou VPS ale
jako stávající stavbu vč.
souvisejících OP
V návrhu ÚP je přeložka silnice I/11
vymezena jako veřejně prospěšná stavba
(VD1) z důvodu záměru jejího dalšího
rozšíření na čtyřpruhovou komunikaci.
Votýpka Jaroslav
ÚPSŘ/666/2009
Lučina 209
Stanovit plochu parc. č. 1783 jako
plochu bydlení v RD
679 04 Adamov
14.02
Ředitelství silnic a
dálnic ČR
z pověření
Ministerstvo dopravy
Odbor přípravy staveb
Brno
Šumavská 33
612 54 Brno
14.03
739 39 Lučina
14.04
Juhasz Petr a Vlasta
Bocanovice 91
739 91 Jablunkov
14.05
Gociek Marian
ÚPSŘ/1912/2009
Vendryně 384
Požaduje se zahrnout celou plochu Pozemek se nachází v lokalitě, ve které orgán
parc. č. 2943/1 do ploch pro
ochrany přírody a krajiny požaduje redukovat
bydlení v RD
návrh zastavitelných ploch z důvodu
zachování prostupnosti krajiny (bod. 6/
koordinovaného stanoviska KÚ MSK, č.j.
MSK 129027/2009/Kuč z 05.10.2009).
739 94 Vendryně
14.06
rozptýlené zástavby rodinných domů. Návrh
ÚP akceptuje požadavek z důvodu
ÚPSŘ/1092/2009
Požaduje se zahrnout celou plochu bydlení ve městě. neboť rozvoj bydlení
parc. č. 1955/2 do ploch pro
bydlení v RD
byt, přičemž uspokojit může cca 2 žádosti.
Petice občanů pověř.
čl.petič. výboru
Ing. Petr Gemroth
Bělá 1015
MEJA 700/2009/Si-335
nesouhlasí se s výstavbou
bioelektrárny Jablunkov na
pozemcích parc. č. 284/2, 704
Návrh ÚP stanoví v bodě 1 části I.A.f3)
stanovující pro celé území města Jablunkov
zákaz umisťování nových zdrojů znečištění
ovzduší o výkonu nad 1 MW.
739 91 Jablunkov
Omezení zdrojů znečištění ovzduší
je odůvodněno překračováním limitu max.
denní koncentrace suspendovaných částic
PM 10 na 9,1 % území a překračování
cílového imisního limitu pro roční koncentrace
benzenu a benzo(a)pyrenu na 11,1 % území
(Věstník MŽP 6/2009, měření z r. 2007).
Umisťováním dalších významných zdrojů
znečistění by tuto situaci dále zhoršovalo.
143
poř.č
14.07
Připomínku podal
Pyszko Richard a
Zdeňka
Bělá 1011
739 91 Jablunkov
14.08
Občanské sdružení
„Ochránci lesa a
životního prostředí“
Miroslav Starý
Připomínka:
Zpochybňuje se předkládány
koncept ÚP a požaduje se nové
zadání a zpracování územního
plánu tak, aby tento respektoval
především zájmy občanů města
a v souladu s ust. § 18, § 19 § 27
zák. č. 183/2006 Sb., kladl důraz
na kvalitní podmínky života,
soudržnost společenství obyvatel
a který by měl uspokojovat potřeby
současné generace, aniž by
ohrožoval podmínky života
generací budoucích (zásady URÚ)
č.j. Rada/2321/2009
Připomínce se vyhovělo částečně.
Nesouhlasí se s tím, aby plocha
„zahradnictví“ byla využita městem
pro stavbu garáží, čerpací stanice,
parkoviště pro autobusy a rozšíření
průmyslové zóny.
Návrh ÚP vymezuje předmětnou plochu jako
plochu pro drobnou výrobu (VD), ve které se
připouští hromadné garáže. Nepřipouští se
čerpací stanice pohonných hmot, autobusové
nádraží a autobusová depo.
č.j. MEJAP0005603R
Nesouhlasí se s plánem využití
pozemku parc. č. 3304/1 pro zónu
výroby
nezastavěné území – pozemky určené
k plnění funkce lesa (NL).
Požadavky jsou všeobecné, neskýtají podklad
pro konkrétní řešení ÚP. Projednaný návrh
ÚP předmětná ustanovení stavebního zákona
respektuje.
V uvedené ploše byl zjištěn výskyt
chráněných druhů, pro který Krajský úřad MS
kraje, odbor ŽPZ, rozhodnutím č.j. MSK
11523/2009 ze dne 6.4.2009, nepovolil
výjimku firmě RESA -sanace a rekonstrukce
spol. s r. o., IČ 25837958 podle § 56 odst. 1
a odst. 3 písm. h) zák. č. 114/1992 Sb.,
nutnou k provedení stavby „Odstavná
a zpevněná plocha…“.
Jablunkov 988
739 91 Jablunkov
K požadavku RESA – sanace a rekonstrukce
spol. s r.o. na vymezení předmětné plochy
jako zastavitelné pro výrobu a skladování (VL)
rovněž vydal dne 29.10.2010 nesouhlasné
stanovisko č.j. MEJA 14773/2010 Městský
úřad Jablunkov, jako orgán ochrany přírody a
krajiny, z důvodu, že předmětná plocha je
významným biotopem ohrožených druhů
živočichů uvedených v příloze III. odst.. 3
k vyhlášce č. 395/1992 Sb., biotopem kriticky
ohrožených druhů organismů a proto, že
plochu obývají silně ohrožené druhy.
Pro zachování stávajících podmínek života
chráněných druhů se návrhem ÚP vymezuje
předmětná plocha jako nezastavěná plocha –
k plnění funkce lesa, což také odpovídá
současnému stavu dle evidence katastru
nemovitostí.
14.09
Hnutí DUHA
ÚPSŘ/2710/09/Ma-326.1
místní skupina
Olomouc
Připomínka č.1 je svým obsahem
obdobná připomínce č.1 v položce
10.18.01. Navíc se zdůrazňuje
požadavek stanovit plochu
migračního koridoru jako
specifickou plochu s rozdílným
způsobem využití, definovaným
v připomínce č. 10.18
Odůvodnění stejné jako u připomínky č.
10.18.01
Dolní nám. 38
779 00 Olomouc
144
poř.č
Připomínku podal
14.10.01 Ing. Petr Gemroth
Bělá 1015
Připomínka:
Připomínka č. 2 je svým obsahem
takřka totožná s Připomínkou č. 2
v položce 10.18. Navíc se citací čl.
2 Republikové priority, kap 2.2
odst. (20) Politiky územního
rozvoje ČR 2008, (rozvojové
záměry, které mohou výrazně
ovlivnit charakter krajiny, umisťovat
do co nejméně konfliktních lokalit)
odůvodňuje požadavek na
rozšíření migračního koridoru a
jeho ochranného pásma (2 km od
osy koridoru)
Připomínky č. 3 a č. 4 jsou stejné
jako u položky 10.18.
Připomínka č. 5 je obsahově
totožná s připomínkou č. 5
v položce 10.18.05
Přehodnotit území bývalé
provozovny BETA z plochy VL na
plochu VD
Vypustit z regulačních podmínek
pro plochy VD jako přípustné
čerpací stanice Požadavek se
odůvodňuje manipulací
s nebezpečnými látkami v blízkosti
vodního toku Lomná a v místě
s vysokou hladinou spodní vody.
Doplnit prostorovou regulaci dle
původního ÚP zóny V1 (výška
zástavby max. 10 m)
739 91 Jablunkov
14.10.02
14.10.03
Odůvodnění stejné, jako u položky č. 10.18.
Požadavek na ochranné pásmo koridoru o šíři
2 km na každou stranu osy koridoru
s ohledem na stávající zástavbu i nutnost
vytvořit podmínky pro hospodářský rozvoj a
podmínky pro soudržnost obyvatel
(rovnocenné pilíře udržitelného rozvoje území
k pilíři ochrany a tvorby ŽP) nelze akceptovat.
Koridor byl vymezen v šíři min. 100 m
v souladu se závěry posouzení vlivů řešení
ÚP Jablunkov dle zák. č. 100/2001 Sb.
(AQUATEST a.s., Ostrava květen 2009) a dle
požadavků navazujícího koordinovaného
stanoviska č.j. MSK 129027/2009
z 5.10.2009. Co se týče požadavků na ÚP
z Politiky ÚR ČR – pak tyto se aplikují
v kontextu s konkrétními poměry v řešeném
území. Území města Jablunkov je natolik
zastavěno a využito, že nemá k dispozici
výběr jiných vhodných ploch pro svůj
hospodářský rozvoj. Daná návrhová plocha
pro výrobu se jeví s ohledem na ostatní
podmínky (obytná zástavba, říční nivy,
záplavová území, VKP, EV lokality, pozice
vůči dopravní infrastruktuře) jako jedině
možná.
Odůvodnění je stejné jako u položky 10.18.03
a 10.18.04
Odůvodnění je tejné jako u položky 10.18.05
Město nemá dostatek ploch pro výrobu
a jejich redukce převedením stávající plochy
z funkčního využití VL na VD by tuto situaci
dále zhoršila. Kromě toho by takové opatření
bylo neodůvodněný zásah do práv vlastníků
nemovitostí a pozemků v předmětném
výrobním areálu.
Umístění čerpacích stanic PHM do funkčních
ploch VD je v regulačních podmínkách
výslovně stanoveno jako využití nepřípustné.
Po projednání v komisi rady města pro
strategické plánování byla v návrhu ÚP
doplněna prostorová regulace omezující
výšku staveb pro výrobu na 12 m.
145
poř.č
14.10.04
Připomínku podal
Připomínka:
Doplnit nepřípustná využití u ploch
VL, VD a VZ o energetické zdroje
zvyšující emise do ovzduší,
hlučnost, prašnost, dopravní
zatížení a pracující ve třísměnném
nebo nepřetržitém provozu
Návrh ÚP stanoví zákaz umisťovat do
řešeného území zdroje znečištění o výkonu
větším ne 1 MW. Důvodem je překračovaní
limitů znečištění ovzduší. Limit max. denní
koncentrace suspendovaných částic PM 10 je
překračován na 9,1 % území a cílový imisní
limit pro roční koncentrace benzenu a
benzo(a)pyrenu je překračován na 11,1 %
území (Věstník MŽP 6/2009, měření z r.
2007).
Návrh ÚP stanoví v podmínkách pro využití
plochy pro výrobu drobnou (VD) jako
nepřípustné umisťovat čerpací stanice PHM.
U ostatních ploch pro výrobu (VL a VZ) se
čerpací stanioce připouští, pokud to souvisí
s hlavním využitím. Důvodem je omezit
nebezpečí pro okolní zástavu a nepřipustit
navýšení dopravního zatížení v hustě
zastavěných částech města.
K další požadované regulaci využití území, tj.
regulaci hluku, prašnosti a směnnosti, není
územní plán zákonem určen. Rámec
působnost územního plánu je stanoveno v §
43 stavebního zákona, obsah územního plánu
je stanoven v příloze č. 7 k vyhl. č. 500/2006
Sb.
14.10.05
Doplnit nepřípustná využití u ploch Připomínce se nevyhovělo
VL, VD a VS o využití biomasy jako
Požadavek odporuje požadavku č.c) 7
možného energetického zdroje
schváleného zadání ÚP, Směrnici
Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES,
kde se např. v čl. (8) stanoví cíl zajistit v 21.
století 20 % spotřeby energie z obnovitelných
zdrojů a Akčnímu plánu pro obnovitelné
zdroje v ČR (čl. 2.3 odst. 1).
14.10.06
Napojit stávající areál bývalého
závodu BETA vlastní obslužnou
komunikací na výpadovou
komunikaci u hřbitova přes území
dle změny P96
Nejedná se o opatření ve veřejném zájmu
stanoveným zákonem. S ohledem na to se
funkce soukromých pozemků ponechává
v návrhu ÚP beze změny.
Poznámka: Vybudování navrhované účelové
komunikace pro průjezd cca 20 nákl.
automobilů/den nemá ekonomické
opodstatnění. Pořizovací cena komunikace by
byla cca 76 mil.Kč (most = 70 mil. Kč, 300 m
silnice za cca 20 mil. Kč/km = 6 mil. Kč +
výkup pozemků = 300*6*150=0,27 mil. Kč,
pro odhad ceny byly použity podklady ČVUT).
14.10.07
Přeřadit plochu pozemků par. č.
711, 2032/1, 2, 3, 2033/1, 2,
2034/1, 2, (plocha přestavby P67,
viz. též položka č. 10.15) do území
RZ (rekreace – zahrádkářské
osady) současně s BI (bydlení
individuální (v rodinných domech)
Plocha je vymezena jako plocha přestavby
pro výrobu a skladování – drobná a řemeslná
výroba (VD). Město nemá dostatek ploch pro
budování pracovních příležitostí. Navrhované
opatření by tuto situaci dále zhoršilo.
Předpokládá se, že navržené využití nevyvolá
zvýšení dopravního zatížení přístupové
komunikace, vedoucí přes centrum
Jablunkova, ani nezhorší podmínky pro
využití sousedních ploch s odlišnou funkcí.
146
poř.č
Připomínku podal
14.10.08
14.10.09
Připomínka:
Přeřadit plochu areálu Vojtěchov
tamtéž (do RZ a BI)
Přehodnotit území kolem řeky
Lomňanky v lokalitě bývalého
stanoviště pro odpady fy Nehlsen
na výpadovou silnici z areálu.
Návrh ÚP akceptuje stávající stav. Jedná se o
plochu zastavěnou, jejíž způsob využití
nekoliduje s veřejným zájmem. Vlastník
areálu výhledově nepředpokládá změnu ve
využití areálu.
Návrh ÚP akceptuje stávající stav. Jedná se o
plochu zastavěnou, jejíž způsob využití
nekoliduje s veřejným zájmem.
Požadovaná změna by byla neodůvodněným
zásahem do soukromého vlastnictví.
Stanovení podmínek pro konkrétní změnu ve
využití plochy je předmětem územního
rozhodování. Pozn.: Sběrný dvůr
komunálního odpadu byl vymístěn do
bývalého areálu spol. BETA.
14.10.10
U změny P60 (plocha pro komerční Připomínce se nevyhoví.
zařízení plošně rozsáhlá) přeřadit
Odůvodnění je stejné, jako u položky č.
pozemky do území BI
10.09.01
14.10.11
Plochu P 68 (areál bývalých garáží
LČR nad jatkama) – přeřadit do
území BI (bydlení v bytových
domech)
Návrh ÚP akceptuje stávající stav. Jedná se
o plochu zastavěnou, jejíž způsob využití
nekoliduje s veřejným zájmem.
Požadovaná změna by byla neodůvodněným
zásahem do soukromého vlastnictví. (V ploše
je umístěna čerpací stanice PHM) Stanovení
podmínek pro konkrétní změnu ve využití
plochy je předmětem územního rozhodování.
Plochu P79 zařadit do ploch pro
bydlení individuální – venkovské
(BV)
Ing. Petr Gemroth
Č.j.ÚPSŘ/2694/09/Ma-326.1
Bělá 1015
739 91 Jablunkov
Obsah připomínky je totožný
s připomínkou v položkách č.
14.10.01 až 14.10.13
Vypořádání připomínky a odůvodnění jsou
stejná, jako u položek 14.10.01.
14.12.
Hana Turková
Č.J. MEJA/2693/2009
01
Tomáš Waleczko
Nesouhlasíme, aby plocha
zahradnictví byla vyňata z ploch ZV
a s údajně plánovanou stavbou
čerpací stanice, garáží a
odstavného parkoviště autobusů
ČSA.
Návrh ÚP vymezuje plochu zahradnictví
stejně jako koncept ÚP – tj. jako plochu
pro.výrobu a skladování, drobná řemeslná
výroba (VD). Důvod: Plocha je již tak
částečně stanovena řešením schváleného ÚP
sídelního útvaru Jablunkov stejně jako
sousední areál provozovny Drevatyp.
14.10.13
14.11
Alej Míru 803
739 91 Jablunkov
Plocha P79 není konceptem stanovena (viz.
tab.
č. I.A.c2 Přestavbové plochy
v text. části konceptu ÚP). Připomínka je
zmatečná. Pokud by se jednalo o plochu Z79,
pak tato plocha je vymezena návrhem ÚP
jako zastavitelná Z73 pro využití smíšené
obytné – rekreační (SRB) z důvodu možného
budoucího využití pro areál koupaliště
a termální vody jištěné vrtem na úbočí kóty
Vitališov.
147
poř.č
Připomínku podal
Připomínka:
14.13
Renata Wozniaková
ÚPSŘ/2640/09/Ma-326.1
Plk.Velebno-vského
175
Požaduje se, aby v kapitole I.A.f2)
Podmínky využití ploch s rozdílným
způsobem využití byl za bod 2
doplněn nový bod 3 ve znění:“V
území se nepřipouští zřizovat
stavby pro výrobu, výrobní služby,
skladování a obchod vyšší než 10
m od terénu po hřeben střechy.“.
Po projednání v komisi rady města pro
strategické plánování byla v návrhu ÚP
doplněna prostorová regulace omezující
výšku staveb pro výrobu na 12 m.
S Konceptem ÚP se souhlasí.
Požaduje se aby v textové části
návrhu ÚP bylo upozorněno
na omezení využití plochy P65,
plynoucí z podmínek pro využití
záplavového území
739 91 Jablunkov
Povodí Odry, s.p.
14.14
Varenská 49
701 26 Ostrava 1
14.15.01 Agentura ochrany
Nesouhlasí se s dílčími záměry
přírody a krajiny České v jihovýchodní části řešeného
republiky
území, které vedou k omezení
migrační prostupnosti území
Středisko Ostrava
Jablunkovské brázdy v místech
mimořádně významného
Trocnovská 2
migračního koridoru, resp.
702 00 Ostrava –
k negativnímu vlivu na EVL
Přívoz
Beskydy. Jedná se o záměry
označené v dokumentaci Z55, 756,
757, Z59, Z60, Z61, Z62, Z63, Z69,
Z84, Z85
Do návrhu ÚP doplnit podrobný
popis jednotlivých prvků ÚSES.
14.15.02
plochu veřejného prostranství s převahou
zeleně (PZ).
Návrh ÚP omezil nové zastavitelné plochy dle
požadavku ze stanoviska orgánu ochrany
přírody
a krajiny. Viz též vypořádání
připomínek č. 10.18.06 až 10.18.08.
Popis prvků a možné využití ploch ÚSES je
v textové části a tabulkové části ÚP I.A.e2).
Pokyny pro zpracování návrhu ÚP byly schváleny Zastupitelstvem města Jablunkov: 1. část dne
30.11.2009 (viz. usnesení č. 27/373) a 2. část dne 15.12.2009 (viz. usnesení č. 28/394).
Návrh ÚP byl podle ust. 50 odst. 2 stavebního zákona projednán s dotčenými orgány na společném
jednání dne 30.04.2010. Upravený návrh ÚP byl spolu se stanovenými podklady posouzen Krajským
úřadem, který na základě posouzení návrhu ÚP podle ust. § 51 odst. 2 stavebního zákona vyzval
pořizovatele k odstranění nedostatků. Na základě následující úpravy Návrhu ÚP a opakovaného posouzení,
krajský úřad dne 08.09.2010 podle ust. § 51 odst. 3 stavebního zákona potvrdil odstranění nedostatků svým
sdělením č.j. MSK 141829/2010, sp. zn. ÚPS/14151/2010/Kan. Návrh ÚP byl podle ust. § 52 odst. 1
stavebního zákona vystaven k veřejnému nahlédnutí od 27.09.2010 do 28.10.2010 a veřejně projednán dne
01.11.2010. K návrhu byly podány tyto připomínky:
Připomínky k návrhu ÚP Jablunkov a jejich vypořádání:
poř.č
Připomínku podal
obsah připomínky, námitky
Vypořádání připomínky, odůvodnění pokynů:
01.
Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR,
Středisko Ostrava
Ostrava, 25.5.2010
Požaduje se rozšířit migrační
koridor pro velké savce v místě
návrhu zastavitelné plochy pro
výrobu a skladování až po místní
komunikace nebo alespoň na
úroveň studie spol. Evernia 2008.
2466/4 a 2466/5 v k.ú. Jablunkov.
148
poř.č
Připomínku podal
02
Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR,
Správa Chráněné
krajinné oblasti
Beskydy, Nádražní 36,
756 61 Rožnov p.
Radhoštěm,
č.j. 02498/BE/2010, ze dne
27.05.2010:
Správa železniční
dopravní cesty, s.o.,
Dlážděná 1003/7, 110
00 Praha 1
č.j. 18878/10-OKS z 12.4.2010
Respektovat průběh dráhy po
provedené optimalizaci trati.
Neumisťovat do 60 m OP dráhy
objekty určené k bydlení.
Viz. návrh ÚP bod 5 textové části I.A.f3), kde
se stanoví podmínky pro umisťování staveb
pro bydlení a pobyt osob v OP dráhy a v OP
pozemních komunikací.
RESA – sanace a
rekonstrukce spol.
s r.o.,
Jablunkov, 30.4.2010
03
04
Šalamounova 778/18,
703000 Ostrava Vítkovice
Návrh ÚP vymezuje v lokalitě městská Lomná
koridor pro migraci velkých savců o šíři 100 m
v souladu se závěry studie spol. Evernia,
autorů Petr Anděl a Ivana Gorčicová, březen
2007, dále se závěry posouzení podle § 45i
zák. č. 114/1992 Sb. (tzv. posouzení
z hledisek Natura 2000), posouzení dle
ustanovení zák. č. 100/2001 Sb. (tzv. SEA)
a navazujícími požadavky orgánu ochrany
pod estakádou další objekt (ČOV). přírody a krajiny (KÚ MS kraj, č.j. č.j. MSK
57857/2010, sp. zn: ŽPZ/15717/2010/Kuč
Migrační koridor o šíři 100 m, je z
ze dne 31.05.2010. zšíření koridoru na šířku
hlediska jeho funkčnosti
nedostatečný. Ve výstupu Agentury 500 m by podstatně zmenšilo vymezenou
zastavitelnou plochu pro výrobu a skladování
ochrany přírody a krajiny ČR
a s ohledem na to, že se jedná o jedinou
z úkolů zaměřených na vědu a
vhodnou lokalitu, vyhovění požadavku
výzkum je potřebná šířka koridoru
by znamenalo výrazné narušení podmínek
alespoň 500 m.
udržitelného rozvoje území. Navíc se jedná
o požadavek, který je s ohledem na stávající
rozptýlenou zástavbu a hustotu osídlení,
jakož i šířku prostupů (v desítkách metrů) pod
železnici a pod estakádou jako nereálný a
neodůvodněný. Vědecké a výzkumné závěry
Agentury OPK ČR zjevně pomíjí fakt,
že řešené území se nachází v několik staletí
obydleném území střední Evropy, nikoliv
na Aljašce nebo Kamčatce. Snahy ochranářů
přírody naprosto ignorují zájmy obyvatel,
z jejichž reakcí při veřejném projednávání ÚP
je zřejmé, že obnovení volného pohybu
medvědů případně vlků územím
Jablunkovského průsmyku si nikdo z nich
nepřeje.
Podle aktuálních textových i
mapových podkladů návrhu ÚP
v lokalitě Městská Lomná jsou
v migračním koridoru „pod
estakádou“ stále navrženy
průmyslové zóny a přímo u
průchodu
Nesouhlasí se s vyřazením parc. č. Návrh ÚP vymezuje předmětnou plochu jako
3304/1 z průmyslové zóny.
nezastavěné území – pozemky určené
k plnění funkce lesa (NL).
V uvedené ploše byl zjištěn výskyt
chráněných druhů, pro který Krajský úřad MS
kraje, odbor ŽPZ, rozhodnutím č.j. MSK
11523/2009 ze dne 6.4.2009, nepovolil
výjimku firmě RESA -sanace a rekonstrukce
spol. s r. o., IČ 25837958 podle § 56 odst. 1
a odst. 3 písm. h) zák. č. 114/1992 Sb.,
nutnou k provedení stavby „Odstavná
a zpevněná plocha…“.
K požadavku RESA – sanace a rekonstrukce
spol. s r.o. na vymezení předmětné plochy
jako zastavitelné pro výrobu a skladování (VL)
rovněž vydal dne 29.10.2010 nesouhlasné
stanovisko č.j. MEJA 14773/2010 Městský
úřad Jablunkov, jako orgán ochrany přírody
a krajiny, z důvodu, že předmětná plocha je
významným biotopem ohrožených druhů
živočichů uvedených v příloze III. odst.. 3
149
poř.č
Připomínku podal
k vyhlášce č. 395/1992 Sb., biotopem kriticky
ohrožených druhů organismů a proto,
že plochu obývají silně ohrožené druhy.
Pro zachování stávajících podmínek života
chráněných druhů se návrhem ÚP vymezuje
předmětná plocha jako nezastavěná plocha –
k plnění funkce lesa, což také odpovídá
současnému stavu dle evidence katastru
nemovitostí.
05
Jana Masnicová
Bukovecmá 78
Stanovit plochu par. č. 532 jako
zastavitelnou plochu pro bydlení
v RD
Zachovat v ÚP plochu výroby a
skladování na parc. č. 3288/11,
3288/13, 3288/2, 3304/2,3304/4
V Jablunkově – Městská Lomná
vypustit z návrhu ÚP plochu Z80
pro výrobu a skladování nebo ji
redukovat ve migračního koridoru
velkých savců na úroveň místní
komunikace
Vymezit plochu parc. č. 3490 jako
zastavitelnou plochu pro bydlení
v RD tak, jak tomu je v ÚP SÚ
Jablunkov.
Jablunkov
06
LEXONA s.r.o., areál
ETA
Jablunkov
07
Hnutí DUAHA,
Místní skupina
Olomouc
08
Jan Krenželok, Návsí
63,
739 92 Návsí
09
Požadované řešení bylo již obsaženo
v konceptu ÚP.
Jedná se skutečný stav, který se návrhem ÚP
akceptuje.
Návrh ÚP zastavitelnou plochu pro výrobu
a skladování (Z78) vymezuje po místní
komunikaci na parcelách č. 2466/1, 2466/3,
2466/4 a 2466/5 v katastrálním území
Jablunkov.
Plocha parc. č. 3490 se vymezí v souladu se
skutečným stavem jako plocha zastavěná,
pro bydlení individuální – venkovské (BV).
Jedná se o oplocenou zahradu ku rodinného
č.p 1159 v Jablunkově.
Sanatorium Jablunkov, Vymezit podél hranice mezi
a.s.
plochou Z77 a areálem Sanatoria
pás zelně v šíři 20 m
Alej Míru 442
739 91 Jablunkov
Nezbytný odstup výrobních objektů je
předmětem územního řízení
Plochou Z77 (zastavitelná plocha pro výrobu
a skladování) není dotčeno OP Sanatoria.
Územní plán Jablunkov vydalo podle ust. § 54 odst. 2 stavebního zákona Zastupitelstvo města
Jablunkov formou Opatření obecné povahy dne 16.12.2010, nabytí účinnosti dne 01.02.2011.
Na základě výsledků kontroly krajského úřadu ze dne 31.05.2011, krajský úřad dne 07.03.2012
rozhodnutím č.j. MSK 34598/2012 zrušil Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov z důvodu, že nebyla
dodržena zákonem stanovená lhůta pro seznámení dotčených orgánů s projednávanou dokumentací,
nesprávné zpracované grafické řešení veřejné infrastruktury, nesprávné posouzení, zda se jedná o námitky
nebo připomínky, chybějící rozhodnutí o námitkách a opomenutí uplatněné námitky a nezopakování
veřejného projednání po podstatné úpravě návrhu.
Pořizovatel proto přistoupil k novému projednání ÚP Jablunkov a to od společného jednání.
Společné jednání o návrhu ÚP Jablunkov a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo
oznámeno dle § 50 odst. 2 stavebního zákona ve znění zákona platném do 31. 12. 2012, oznámením
čj. MEJA 11253/2012 ze dne 18. 7. 2012. Dotčené orgány byly vyzvány, aby uplatnily svá stanoviska do 30
dnů ode dne konání společného jednání a sousední obce k uplatnění připomínek v téže lhůtě.
Souhlasné stanovisko uplatnily tyto dotčené orgány: Ministerstvo průmyslu a obchodu; Ministerstvo životního
prostředí, odbor výkonu státní správy IX; Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem
150
v Ostravě; Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj; Ministerstvo
obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa; Ministerstvo zdravotnictví a Krajský úřad
Moravskoslezského kraje. Žádná ze sousedních obcí se k návrhu ÚP Jablunkov nevyjádřila.
Ministerstvo dopravy uplatnilo k návrhu ÚP Jablunkov dopisem ze dne 11.09.2012 stanovisko, ve kterém
nesouhlasí s rozsahem vymezení zastavitelných ploch Z26, Z27, Z75, Z76, Z77 a Z80 a upozorňuje
na územní rezervu pro dostavbu a rozšíření silnice I/11. S vymezením výše uvedených zastavitelných ploch
nesouhlasilo rovněž Ředitelství silnic a dálnic ČR ve svém dopise ze dne 21.08.2014. Dne 02.10.2012 bylo
svoláno dohodovací řízení, kterého se zúčastnil projektant ÚP Jablunkov Ing. Petr Gajdušek, za Ředitelství
silnic a dálnic ČR Ing. arch. Ludmila Kohutová a Ing. Blanka Ježková, za pořizovatele Ing. Marta Mruzková
a místostarosta města Jablunkov Petr Gawlas. Na jednání bylo dohodnuto, že plochy Z26 a Z27 mohou být
v ÚP Jablunkov ponechány jako smíšené obytné venkovské za předpokladu, že bude splněna podmínka
stanovených hygienických limitů, dále byl vysloven nesouhlas s plochami Z75, Z76 a Z80 a souhlas
s ponecháním plochy Z77. Zápis z dohodovacího řízení je doplněn o stanovisko Ministerstva dopravy,
Ing. Petera Marce ze dne 05.10.2012, ve kterém vyjadřuje se závěry dohodovacího řízení souhlas.
Dne 21.09.2012 vydal krajský úřad stanovisko z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí. Ve stanovisku je vyjádřen souhlas za předpokladu provedení úprav, spočívajících v doplnění
rozměrů nadregionálního biokoridoru NRBK K147, uvést do souladu označení biocentra a biokoridoru se
Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen „ZÚR MSK“) a upravit přípustné využití
funkční plochy PX. Uvedené požadavky byly do návrhu řešení ÚP Jablunkov zapracovány.
Krajský úřad ve svém stanovisku ze dne 31.10.2012 čj. MSK 134911/2012 konstatoval, že návrh ÚP
Jablunkov není v souladu se ZÚR MSK a s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (dále jen „PÚR ČR“), když
vymezuje zastavitelné plochy do aktivních sesuvných území, aniž by tato skutečnost byla nějakým
způsobem řešena. Krajský úřad ve svém stanovisku dále upozornil na nezdůvodněné množství nových
zastavitelných ploch a upozornil pořizovatele, že před zahájením řízení o vydání bude nutné ÚP Jablunkov
upravit a předložit krajskému úřadu k novému posouzení. ÚP Jablunkov byl upraven a krajský úřad návrh
ÚP Jablunkov dopisem čj. MSK 147725/2012 ze dne 26.11.2012 konstatoval, že nedostatky z hlediska
souladu se ZÚR MSK a PÚR ČR byly odstraněny.
Veřejné jednání bylo svoláno na 16.01.2013, Dle veřejné vyhlášky bylo možné uplatnit připomínky
a námitky nejpozději při veřejném projednání,
K návrhu ÚP Jablunkov uplatnilo připomínku Hnutí Duha a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Poodří, ale v rámci veřejného projednání jak Hnutí Duha, tak Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR své připomínky vzaly zpět (viz zápisy z jednání ze dne 23.01. a 24.01.2013).
Souhlasná stanoviska bez připomínek zaslali: Krajská veterinární správa Státní veterinární správy
pro Moravskoslezský kraj dne 09.01.2013, Státní energetická inspekce dne 04.01.2013 a České dráhy dne
06.12.2013 a dále připomínky: Ředitelství silnic a dálnic ČR dne 10.01.2013, které byly doručeny po termínu
tj. dne 18.01.2013.
ÚP Jablunkov byl projednáván v době platnosti stavebního zákona, ve znění zákona č. 167/2012 Sb.
a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška ÚPD“). K 1. 1. 2013 nabyl účinnosti zákon
č. 350/2012 Sb., kterým byl stavební zákon novelizován a nabyla účinnosti vyhláška č. 458/2012 Sb., kterou
byla změněna vyhláška ÚPD.
ÚP Jablunkov byl vydán formou Opatření obecné povahy dne 26.02.2013, tedy v době platnosti
stavebního zákona ve znění zákona č. 350/2012 Sb., a vyhlášky ÚPD, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.
Dne 20.05.2014 provedl krajský úřad další kontrolu. Následně dne 08.10.2014 vydal rozhodnutí
č.j. MSK 113553/2014, kterým zrušil Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov vydaným Zastupitelstvem
města Jablunkov ze dne 26.02.2013. ÚP Jablunkov byl vydán formou Opatření obecné povahy dne
26.02.2013, tedy v době platnosti stavebního zákona, ve znění zákona č. 350/2012 Sb., a vyhlášky ÚPD
ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.
Krajský úřad zjistil, že v části odůvodnění chybí výsledek přezkoumání souladu návrhu ÚP
Jablunkov s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických
a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, stanovisko krajského úřadu
a sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé
151
požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly dle § 53 odst. 5 písm. d) a vyhodnocení účelného využití
zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch dle § 53 odst. 5 písm. f)
stavebního zákona a nakonec i nedostatečné vyhodnocení uplatněných připomínek.
Z výše uvedených důvodu pořizovatel přistoupil k novému projednání ÚP Jablunkov, a to
od veřejného projednání návrhu ÚP Jablunkov.
Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání návrhu územního
plánu k opakovanému veřejnému projednání, konanému dne 11.12.2014 a konstatuje, že k opakovanému
veřejnému projednání byla podána tato stanoviska:
Státní veterinární správa, Ministerstvo obrany ČR (Agentura hospodaření s nemovitým majetkem Brno),
Krajská hygienická stanice – souhlasí bez připomínek
Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství – koordinované stanovisko:
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči – veřejné zájmy nejsou dotčeny
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích – veřejné zájmy nejsou dotčeny
zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon - veřejné zájmy nejsou dotčený
zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon – dotčený orgán souhlasí s návrhem
zákon č. 185/2001 sb., o odpadech – veřejné zájmy nejsou dotčeny
zákon č. 114/1992 sb. o ochraně přírody a krajiny – dotčený orgán souhlasí s tím, že požaduje upravit:
- regionální biocentrum R7 je vymezeno převážně v lesním porostu, je tedy funkční. SV část biocentra
ve výkrese je vyznačena jako nefunkční. Vyznačit skutečnou plochu lesních porostů
ve výkrese zeleně jako plochu s rozdílným způsobem využití PX – bylo prověřeno, tato část biocentra,
která je sice na lesní půdě, má však nevhodnou druhovou skladbu, je tedy v současné době
nefunkční,
- v textu Odůvodnění v tabulce ÚSES sjednotit charakteristiku vymezených prvků (funkční
a nefunkční) v tabulce a výkrese – bylo splněno v grafické části může být část prvku označena jako
funkční a část nefunkční, pak je celý prvek v tabulce označen jako nefunkční (např. lesní porost nebo
jeho část je z důvodu nevhodné druhové skladby nefunkční), vysvětlení je doplněno v textu
vysvětlivek umístěných za tabulkami prvků ÚSES.
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF – dotčený orgán souhlasí s návrhem
zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší – dotčený orgán souhlasí s návrhem
zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií – veřejné zájmy nejsou dotčeny.
Ředitelství silnic a dálnic ČR – požaduje zakreslit koridor pro výhledové rozšíření silnice I/ll. „Upozorňujeme,
že v ZÚR MSK je pro tento záměr vymezen koridor šíře 600 m. V současně projednávaném návrhu
územního plánu Mosty u Jablunkova, jehož předmětem je vymezení koridoru pro rozšíření předmětné silnice
I/11, jsme se s projektantem, na základě jim zpracované studie, dohodli na vymezení koridoru pro rozšíření
silnice I/11 na šíři 2x60 m, celkem 120m. Z důvodu návaznosti těchto dvou sousedních obcí a jejich
územních plánů požadujeme koridor stejné šíře (120 m včetně všech souvisejících staveb) zakreslit rovněž
do návrhu ÚP Jablunkov. Současné vymezení velice malých ploch pro rozšíření silnice I/11 je vzhledem
k neexistující podrobné dokumentaci pro rozšíření silnice I/11 nedostatečné. Tento koridor je možné zúžit
pouze u návrhové plochy Z77 a to na základě dohodovacího řízení konaného dne 2. října 2012 na
Městském úřadě v Jablunkově“.
Ředitelství silnic a dálnic ČR uplatnilo stanovisko k opakovanému veřejnému projednání, které se konalo dne
16.01.2013. Stanovisko bylo doručeno po termínu tj. dne 18.01.2013. Dle § 52, odst. 3 zákona 183/2006 Sb.
dotčený orgán uplatní stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání (§50) změněny.
Z tohoto důvodu bylo Ředitelství silnic a dálnic, potažmo Ministerstvo dopravy vyzváno k přehodnocení
stanoviska. Dne 08.12.2014 zaslalo Ministerstvo dopravy (č.j. 830/2014-910-UPR/2-Ma) stanovisko, ve
kterém souhlasí s předloženým návrhem ÚP Jablunkov s podmínkou dodržení dohodnutého vymezení
koridoru ze dne 02.10.2012 pro rozšíření silnice I/11 při nejbližší změně územního plánu. Stanovisko
Ministerstva dopravy, jako dotčeného orgánu ve věcech dopravy, je dle jejich vyjádření současně
vypořádáním připomínky ŘSD ČR.
Ostatní dotčené orgány, sousední obce ani krajský úřad nepodaly k opakovanému veřejnému
projednání Návrhu ÚP Jablunkov žádné stanoviska, připomínky ani námitky. Z tohoto důvodu pořizovatel ve
spolupráci s určeným zastupitelem nezpracovával návrh vyhodnocení připomínek.
152

Odůvodnění ÚP Jablunkov

Transkript

Podobné dokumenty

Systém centrové péče o hemofiliky (a příbuzné diagnózy) v ČR

Přil 3 Odůvodnění ÚP Ostravice text část

Krásná Odůvodnění ÚP úprava po společném jednání

územní plán návsí

Program péče pro vydru říční

1/2010 územní plán tichá

II. Odůvodnění územního plánu Jindřichov

Zpravodaj Jabko 5/2013

Výroční zpráva ke stažení zde (formát PDF, 585kB)

zima zima

OOP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM 1

1. z á kladn í ú daje

oprava_Předběžné ceny tepelné energie v ČR

M ě s t s k ý ú ř a d T r u t n o v

zde ke stažení - Obec Mosty u Jablunkova

dvě větrné elektrárny bačalky

Hydrogeologické poměry areálu skládky Pozďátky u Třebíče

ke stažení zde - Město Jablunkov

Výroční zpráva za rok 2013