Sulfoarzénové mineralizační stadium

Komentáře

Transkript

Sulfoarzénové mineralizační stadium
I když budou všechny řešitelné problémy jednou provždy vyřešeny, stále bude třeba používat hlavu.
Sulfoarzénové mineralizační stadium
Pro stadium sulfoarzénové je typický ryzí arzén, často vytvářející ledvinité agregáty dosahující velikosti až jednoho metru. Na arzén vzácně narůstá oranžově červený realgar, měnící se na světle na oranžově žlutý pararealgar. Arzén bývá často doprovázen proustitem, jehož
drobné krystaly na něj narůstají nebo jsou i v jeho dutinách. Spolu s nimi se vyskytují i jemně
rozptýlený pyrit a löllingit. V tomto stadiu vznikaly i další stříbrné minerály – izometrický
argentit (rekrystaloval na akantit) a krátce sloupcovitý stefanit, či méně běžný tence tabulkovitý polybasit a pearceit. Mezi nejvzácnější patřily stříbrné kyzy – sternbergit a argentopyrit.
arzén, realgar, pararealgar
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1989)
polybasit, proustit
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1988)
stefanit
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1986)
polybasit
(na bazálních plochách je typické trigonální rýhování)
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1978)
stefanit
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1989)
113
Jedním z nejmladších minerálů tohoto stadia je dendritické stříbro, uzavřené v čočkách
arzénu. I v této paragenezi došlo působením pozdějších hydrotermálních roztoků k jeho úplnému či částečnému vyloužení nebo náhradě proustitem (na rozdíl od arzenidové mineralizace, kde dutiny po stříbře převážně zaplnily akantit nebo křemen).
Ve stříbrné paragenezi je nejběžnější proustit-(Sb), pyrargyrit-(As) a stefanit, vzácněji se
vyskytuje akantit, pyrargyrit, polybasit, arsenpolybasit, xanthocon a drobné krystalické agregáty nebo jednotlivé izolované krystaly sternbergitu a argentopyritu. Stříbro samotné není
zastoupeno tak výrazně jako v arzenidovém stadiu. Stříbrné minerály této parageneze převážně nasedají na arzén nebo vyplňují jeho dutiny. Jediným arzenidem pozorovaným ve stříbrné
paragenezi je löllingit, který v podobě drobných krystalků lemuje okraje agregátů arzénu.
xanthocon, arzén
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1982)
xanthocon, proustit
(Jáchymov-Svornost, žíla Sv. Trojice, 1982)
xanthocon, proustit, arzén
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1982)
xanthocon, proustit (detail)
(Jáchymov-Svornost, žíla Sv. Trojice, 1992)
Celé jáchymovské ložisko obecně charakterizuje vysoký obsah arzénu, který je vázán
v arzenidech, di- i tri-arzenidech, sulfoarzenidech a dokonce se vyskytuje i v ryzí formě. Zmíněné nerosty obvykle vznikaly v posloupnosti arzenidy – di-arzenidy – tri-arzenidy, teprve
potom vznikaly různé sulfoarzenidy a arzén, přičemž některé sulfoarzenidy jsou starší než
arzén, jiné naopak mladší. Přes tyto okolnosti se na některých žilách sulfoarzénová mineralizace projevila vyššími obsahy antimonu, což zapříčinilo tvorbu specifických asociací minerálů.
Minerály s obsahem antimonu, nebo dokonce s převahou antimonu nad arzénem, se sice
vyskytují po celém ložisku, ale jejich četnost je pochopitelně mnohem menší než nerostů
s převahou arzénu. Nejčastější výskyt antimonu je v nerostech řady proustit-pyrargyrit a tennantit-tetraedrit. Sulfoantimonitany stříbra se např. vyskytly na nejspodnějších patrech žíly
Geschieber (10. a 12. patro), jsou známy i ze žíly Josef (5. p.) a Hildebrand (2. p.). Na otázku,
zda ke vzniku Sb-bohatších fází docházelo z počátku nebo ke konci sulfoarzénové mineralizace, není pro nedostatek studijního materiálu zcela jednoznačná odpověď. Z dostupných
srůstů pyrargyritu a proustitu a jejich směsných fází se jejich relativní stáří určit nedalo. Te114
prve výskyt tetraedritu, vyplňujícího tenkou puklinu v křemeni obsahujícím i zrna tennantitu
ukázal, že tetraedrit je v tomto případě mladší (štola Giftkies). U Sb-gersdorffitů už bylo zřetelné, že vyšší koncentrace antimonu je v nich soustředěna v pozdějších etapách jejich vzniku,
obdobně i Sb-bismutinit vznikl v pozdějších stadiích. Na žíle Hildebrand dosáhla lokální koncentrace antimonu dokonce úrovně umožňující vznik ryzího antimonu, který vytvářel drobné
inkluze v miargyritu. V asociaci s nimi se vyskytl i ryzí arzén, jehož mladší partie koncentrovaly antimon do takového stupně, že jejich okrajové zóny měly 7 hmotnostních procent antimonu a obsahovaly i inkluze dyscrasitu. Relativně zvýšené obsahy antimonu na žíle Hildebrand poskytly prostor i pro vznik antimonové parageneze (antimon, antimonit, arzén,
dyscrasit, miargyrit, pyrargyrit, robinsonit, stibarsen a nepojmenované fáze AsSb, BiSb). Zdá
se tedy pravděpodobné, že při vylučování minerálů na jáchymovských žilách zůstával antimon většinou v roztoku a koncentroval se tak do pozdějších etap.
arzén, vizmut
(na snímku vlevo je povrch arzénu pokryt arsenolitem, dendrity vizmutu zůstaly čisté)
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1989)
na ledvinky arzénu narůstají oboustranně ukončené krystaly křemene – křišťálu (tzv. marmarošské démanty)
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1988)
115

Podobné dokumenty

Alterace primárních minerálů mědi

Alterace primárních minerálů mědi počet však není zdaleka konečný, neboť v současné době je odsud studováno několik dalších dosud nepopsaných sekundárních minerálů s obsahem mědi. Druhotné nerosty vznikají destrukcí primárních, a t...

Více

Nerostná výplň žil

Nerostná výplň žil došlo již v raně pomagmatickém stadiu, kdy se vytvářela greisenová mineralizace. Při stále nižších a nižších teplotách pak zřejmě docházelo k opakovanému poměrně nepravidelnému otevírání puklin a t...

Více

Výskyty unikátního monometalického stříbrného zrudnění na žíle

Výskyty unikátního monometalického stříbrného zrudnění na žíle gátů často zabírajících více než 50 % žilné výplně. Z neOkolo 8. patra žíla naduřuje na mocnost až 15 cm rudních minerálů opět převažuje kalcit ve formě hrubě (obr. 4). Nejstarším minerálem je side...

Více

Journal of the Czech Geological Society 48/3–4(2003) 209

Journal of the Czech Geological Society 48/3–4(2003) 209 373 Øídkošil, T. – Kašpar, P. – Šrein, V. (1992): Støíbrné minerální asociace v Èeskoslovensku. Tuhé roztoky pyrargyritu a proustitu na vybraných ložiscích Èeského masívu [Silver mineral asociation...

Více

Zimák Jiří (2005) Ložiska nerostných surovin 2

Zimák Jiří (2005) Ložiska nerostných surovin 2 výstupem chladné hlubinné mořské vody na teplý kontinentální šelf. Chladná hlubinná voda je nasycena CO32-, Ca2+ a Fe2+. Na šelfu za poněkud vyšší teploty dochází k úniku CO2 a k oxidaci Fe2+ na Fe...

Více