Liapornews Léto 2011

LÉTO 2011
Magazín o životě nejen s kuličkou Liaporu
4–7
Realizace
Nové obchodní centrum
Galerie Harfa v Praze
6–7
Novinky
Reportáž
Bytový dům Triplex
v Karlových Varech
12
Co Vás zajímá?
Vývoj lehkých
vysokohodnotových betonů
14
Služby
Protihlukové stěny
Liadur
16
Lehký beton
Monolitická konstrukce
z lehkých vysokohodnotových
betonů - pavilon společnosti
Keramik Laufen AG v Basileji.
(čtěte na str. 8–11)
Novinky
Nejlepší zvukově
neprůzvučné tvarovky
18
Trendy
Prefabrikované mosty
pro malá rozpětí
23
Téma
Projekty rodinných domů
za korunu
Stěny Liadur
Realizace protihlukových stěn Liadur
na Slovensku mezi Nitrou a Bánskou Bystřicí.
(čtěte na str.14)
Tiráž:
Šéfredaktor: Petr Gardner, Redakční rada:
Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Pavel Bursík,
Jan Štefánik, Ing. Kateřina Viktorová
Adresa redakce: LiaporNews, Lias Vintířov,
LSM, k.s., 357 44 Vintířov,
tel. 352 324 444, fax 352 324 499,
elektronická adresa: [email protected]
Adresa šéfredaktora: Petr Gardner,
Zahradní 311, 357 33 Loket, tel. 606 612 018
elektronická adresa: [email protected]
(texty), [email protected] (foto)
Grafická úprava, předtisková příprava:
www.kaisermartin.com
Pro Lias Vintířov, LSM, k.s. vydává
Mgr. Petr Zahradníček, Gardner production
Registrace: MK ČR E 12608 LiaporNews
vychází pololetně.
Špičkové tvarovky
Zvuková neprůzvučnost tvarovek Liapor
M 240 PLUS/12MPa a Liapor M 175 dosahuje
špičkových hodnot! (čtěte na str.16)
2
Editorial
Letošní rok plný politických turbolencí
a rozpočtových škrtů není příliš příznivý pro
rozmach stavebnictví, což pociťují nejenom
stavební firmy, ale i výrobci stavebního
materiálu. Přesto, nebo právě proto,
nemůžeme zůstat sedět se založenýma
rukama a jenom lamentovat, ale musíme
hledat všechny možné cesty, jak se na trhu se
svými produkty prosadit. V první řadě sázíme
na kvalitu a inovaci výrobků. Dokladem toho
je například článek „Vývoj vysokohodnotových
betonů pro monolitické konstrukce,“ který
mapuje tříletý výzkum a vývoj podporovaný
Ministerstvem obchodu a průmyslu ČR.
Úspěchu jsme dosáhli rovněž zlepšením
zvukové neprůzvučnosti tvarovek Liapor, což
ověřila státní zkušebna TZÚS v Teplicích (článek
najdete na straně 16). Pro ty, kteří chtějí bydlet
ve svém a začít stavět rodinný dům jsme
připravili „Projekt za korunu“, tedy možnost
výběru z 950 projektů, které mohou získat při
využití zdiva Liapor případní zájemci opravdu
za jednu korunu.
V dubnu jsme se zúčastnili Stavebního
veletrhu v Brně, kde náš výstavní prostor poctil
svoji návštěvou prezident ČR Václav Klaus
(na snímcích vedle).
Zároveň jsme pro Vás připravili i několik
stavařských „lahůdek“, kde stavební
materiál Liapor zanechal svoji nesmazatelnou
stopu, v podobě Galerie Harfa v Praze, při
netradičním řešení bytového domu Triplex
v Karlových Varech Na Vyhlídce, nebo
působivé ztvárnění výstavního pavilonu
společnosti Keramik Laufen AG v Basileji.
Lias Vintířov podporuje i celou řadu aktivit
v regionu, a tak přinášíme dvoustranu
fotografií z letošního ročníku plaveckých
závodů tělesně postižených „Pohárek“,
který se uskutečnil v Sokolově. Ve článku,
kterým se tradičně věnujeme karlovarským
nohejbalistům, se tentokráte zaměřujeme
na práci s mládeží.
Věřím, že si každý z našich čtenářů zkrátka
v novém letním čísle našeho LiaporNews
najde něco, co ho zaujme. Chceme být
inspirací k překonávání současných těžkých
hospodářských podmínek. Těší nás Váš zájem
a věřím společně s Vámi, že toto nelehké
období překonáme s otevřeným hledím. •
Ing. Rudolf Borýsek,
ředitel Lias Vintířov, LSM, k.s.
3
Galerie Harfa
důraz se kladl na detail
Na začátku listopadu minulého roku bylo v Praze 9 otevřeno nové obchodní
centrum – Galerie Harfa. Tento projekt a vlastní stavba víceúčelového centra je
společným dílem investora C&R Developments, hlavního architekta Moshe Tzur
Architects, generálního projektanta a lokálního architekta HELIKA a generálního
dodavatele stavby – sdružení dodavatelů Metrostav a Porr.
Cílem projektu bylo primárně nabídnout
obyvatelům této části Prahy víceúčelové
obchodní centrum, které tu dosud v takové
míře chybělo, a současně propojit toto
centrum se stávající sportovní halou na straně
jedné, a starší zástavbou na straně druhé.
Na obchodní centrum, nabízející více než
160 obchodů ve třech podlažích o celkové
výměře 49 000 m2, navazuje administrativní
část tvořená 13 podlažní budovou nabízející
přes 20 tisíc m2 kancelářské plochy. Součástí
multifunkčního zařízení jsou rovněž kavárny,
restaurace, fitness centrum, welness a zelený
park na střeše.
Stavba centra je navržena s trojúhelníkovým
půdorysem, jehož kontury jsou uplatněny
jak u vnějšího, tak u vnitřního uspořádání.
Hlavní pasáže jsou odvěsnami a přeponou
4
trojúhelníku, v jejichž vrcholech
jsou vybudována „náměstí“. Vlastní
konstrukce je tvořena železobetonovým
monolitickým skeletem doplněným průvlaky
a železobetonovými ztužujícími stěnami. To
vše je posazeno na základovou desku, jež
byla zesílena v místě sloupů. Dominantním
prvkem architektonického konceptu jsou
prosklené fasády, na kterých byla použita
forma digitálního potisku s motivem
stromů. Tím se také Galerie Harfa výrazně
liší od konkurenčních staveb podobného
charakteru. Dojem je navíc umocněn
atraktivním nasvícením. Tyto fasády jsou
pak kombinovány se skládanými fasádami
s finálními obklady deskami TRESPA.
Zajímavým řešením je zelený park na střeše,
který v zimě nabídne ledovou plochu
k bruslení o rozměru 20 x 30 metrů, zatímco
v létě zde bude klasické hřiště. Kromě jiného
zde vyrůstá i výstavní plocha a některé další
pro návštěvníky zajímavé atrakce. Tomuto
náročnému zatížení bylo nutné přizpůsobit
i konstrukci objektu.
U vnitřních konstrukcí centra byly použity
sádrokartonové systémy, ale ve velké míře
také zdivo z Liaporu, převážně o síle 175 mm.
Celkem bylo na stavbě centra použito více
než 28 tisíc m2 tohoto materiálu. Hlavním
důvodem pro výběr tvárnic z Liaporu
(vyrobených na bázi keramického betonu)
byla podle slov inženýra Antonína Fűrsta
jejich mechanická odolnost a také požární
vlastnosti, které splňovaly požadavky stavby
bez dalších úprav. Příčky z Liaporu našly
uplatnění jednak v suterénu, strojovnách
a technických místnostech, a jednak vymezily
z hlediska požárního i prostor garáží, který
je tak rozdělen na 3 samostatné úseky.
V nadzemních patrech byly příčky z Liaporu
použity zejména na vymezení zásobovacích
a únikových koridorů. Zde kromě uvedených
vlastností hrály svoji roli také vynikající
akustické vlastnosti takto navržených příček.
Index zvukové neprůzvučnosti je výrazně
vyšší než u jiných materiálů o stejné plošné
hmotnosti. Což bylo rozhodující. Zajímavým
technickým detailem bylo řešení stability
stěn, které mají v těchto podlaží vyšší
konstrukční výšku (5 až 6 metrů) a jsou
také poměrně dlouhé. Aby byla zachována
štíhlost konstrukce (tl. 175 mm) a nemuselo
se přitěžovat silnějšími stěnami, bylo nutné
staticky pečlivě vyřešit všechny detaily ztužení,
ukotvení, založení i ukončení těchto příček,
což se pak promítlo přímo do prováděcího
projektu. Velkou výhodou byla rovněž
povrchová úprava tvárnic Liapor. Příčky jsou
ve většině případů opatřeny pouze finální
malbou a nikoliv dalšími dodatečnými
omítkami, čímž se stavba zrychlila
a samozřejmě i zlevnila, neboť již nebylo třeba
dalších mokrých procesů. V menší míře se
v konstrukci uplatnily také typové překlady
Liapor a výplňové lehké betony. •
5
Bytový dům Triplex
Ostré hrany karlovarského domu Triplex rozčísly načančané fasády ospalého
lázeňského města a sbírají jednu pochvalnou kritiku za druhou. Projekt je
nominován i na prestižní evropskou Cenu Miese van der Rohe.
Od poloviny 70. let minulého století, kdy se v Karlových Varech vztyčil Hotel
Thermal, se ve vyhlášeném lázeňském městě nepostavilo nic, co by se mohlo
označit za výjimečnou architekturu. Po skoro čtvrtstoletí to už neplatí.
Jako břitva
V Pražské ulici byl na sklonku loňského roku
dokončen soubor tří bytových domů Triplex,
který karlovarskou architekturu posunul o krok
dál. Trojice moderních budov výrazně osvěžuje
slet šlehačkových dortů, jak kdysi metaforicky
vyjádřil nezaměnitelnou zdobnost Karlových
Varů slavný Le Corbusier.
Autoři Triplexu - Boris Redčenkov, Prokop
Tomášek a Jaroslav Wertig - svým nejnovějším
projektem potvrdili renomé svého studia A69
jako ateliéru, s nímž se developerům vyplatí
spolupracovat. Jednak se s jejich stavbami
snadno sžívá, jednak jsou pokaždé vysoce
hodnoceny kritiky a teoretiky architektury.
Uplatňují elegantně soudobé formy, které
neustále vyvíjejí a proměňují - v souladu
s místem, kde mají stavět. Záhy po dokončení
byl Triplex nominován na prestižní evropskou
Cenu Miese van der Rohe.
Sudetská poloha
Čím je tvorba A69 přitažlivá? Imro Vaško,
slovenský architekt, pedagog a teoretik,
napsal, že „působí na české architektonické
scéně velice sexy! Klukům se povedlo
prolomit klišé střídmosti a neoprávněné nudy
a vrátit českou architekturu z lokální šedé
sebezahleděnosti do mezinárodního kontextu,
kam v minulosti vždy patřila.“ Dále se zmiňuje,
že jejich tvorba s sebou nese typické znaky
současné „fresh“ architektury, přičemž
zejména vyzdvihuje „aktuálnost, atraktivitu,
vliv, komunikativnost, popovost, hvězdnost“.
Architekti studia A69 neodvodili, jak
by se mohlo zdát, název svého ateliéru
od sexuální polohy, ačkoliv by to bývalo
bylo vtipné a svým způsobem vzrušující.
Odmyslíme-li si její erotický potenciál,
po stránce „architektonicko-statické“ se
jedná o polohu velmi flexibilní, praktickou,
stabilní a pohodlnou, i když jinak je - jak
trefně poznamenal profesor Ladislav
Lábus, u nějž všichni tři architekti studovali
na Fakultě architektury Českého vysokého
učení technického - pohříchu neplodná.
Devětašedesátka v tomto případě
6
znamená právě a pouze rok narození
členů architektonického ateliéru. Společný
mají též původ - pocházejí z pohraničí;
Redčenkov a Wertig se narodili v Chebu,
Tomášek v Liberci. Když jim řeknete, že jsou
„sudeťáci“, nebudou to brát jako urážku
nebo něco, co by je jakkoliv dráždilo nebo
snad diskvalifikovalo, na svoje kořeny jsou
hrdí, navíc mají smysl pro humor. Než se
natrvalo usídlili v Praze, otevřeli si ateliér
v Chebu a jedny z prvních staveb, jež získaly
širší odezvu, vznikly v blízkých Františkových
Lázních - například sanatorium doktora Petáka
a Villa Lea. Ta patří k nejzajímavějším vilám
postaveným ve dvacátém století nejenom
„doma“: získala nominaci na Cenu Miese van
der Rohe za Českou republiku - renomovaný
britský časopis Wallpaper ji zařadil mezi
nejlepší domy roku 2007, objevila se také
například v Ročence české architektury.
V samotném Chebu pak byla loni podle jejich
projektu dokončena přestavba pěší zóny
v historickém středu města. Zdá se, že západní
Čechy, historicky hodně těžce zkoušené
a prověřované, jsou jejich zásadním teritoriem.
V hlavním městě pak ateliér navrhl velkolepé
domy Central Parku Praha na Žižkově, jež loni
zabodovaly na Grand Prix Obce architektů,
když získaly prvenství ve velmi sledované
kategorii novostaveb.
Do výšky
Rezidence Triplex rozhodně není střední
architektonický proud, skládá se z tria
sebevědomých objektů, jejichž tvary vedou
dynamický dialog. Starousedlíci jsou z nich
- mírně řečeno - podebraní, stavby se jim
zdají příliš progresivní, nepatřičné, jaksi proti
karlovarské dortovité tradici. Projekt se táhl
od roku 2003, na proluce pod svažitým
lesoparkem se v průběhu sedmi let celkem
čtyřikrát měnili investoři. Až poslední, ruský
developer dostavil trio obytných budov
do konečné podoby, která se prakticky
neodlišuje od prvotních skic, s nimiž A69 přišli
na samém počátku. Kromě určitých vkusových
záležitostí, které bývají subjektivní, svoji roli
v zatím negativním přijetí některými místními
zřejmě hrálo i to, že se na stavební parcele
původně uvažovalo o garážích pro osm set
vozidel.
Než se architekti dali do projektování, udělali
si důkladný vlastní průzkum, během něhož
se snažili postihnout genia loci Karlových
Varů. Hledali odpověď, v čem tkví jejich
jedinečnost - odmyslíme-li si vydatná zřídla,
minerální prameny či gejzíry a kolonády. Zjistili
zajímavou věc. Ačkoliv sice byly zásadně
ovlivněné rozvojem v éře belle epoque
(v období vymezeném zhruba roky 1870 až
1914 a stylově zahrnující jak historizující slohy,
tak secesi, jež se ve své rozdílnosti vyznačovaly
vesměs důrazem na zdobnost), přetrval v nich
víceméně středověký urbanismus vertikálních
hmot postavených na úzkých parcelách.
„Tenhle způsob architektury totiž vycházel
z dramatického, členitého terénu,“ vysvětluje
architekt Prokop Tomášek. „A navíc byl pro
zakládání, stavění a městskou infrastrukturu
nejefektivnější. Domy jsou proto vlastně
za sebou řazené věže, které vyrůstají z malých
pozemků, nahoře se sice košatí, ale dole
drží poměrně solidní základ. Vzhled domů
se pak rozvíjel hlavně v marginálnějších
věcech, v přívěscích, ozdobách, v pojetí
fasád.“ To vysvětluje, proč na pozemku
podél Pražské ulice nevznikl v návrhu jediný
domovní blok, jak se kdysi, než se k projektu
dostali, uvažovalo. Vzhledem k historickým
souvislostem si o takové členění doslova
říkala. Navíc takové pojetí umožňuje nejenom
průhledy do lesoparku, ale také přístup
k němu, stejně jako k několika garážím, které
za Triplexem ještě zůstaly. Jeho skladba je
rytmická a vyvážená, ale zároveň má v sobě
náboj neobyčejnosti. Krajní domy, jež se
dotýkají štítových stěn vedlejších budov, jsou
na pohled spíše křehčí a byly komponované
z desek poskládaných na sebe. Dotvářejí
je žaluzie, zábradlí a strukturované omítky.
U prostředního architekti sáhli k zajímavému
kroku: jeho hmotu otočili kolmo k uliční
frontě, takže se dostává až do hloubky
pozemku. K sousedům je kontrastní. Byl
pojat jako bělostný monolit na podstavci,
takže připomíná minimalistickou sochu či
jakýchkoliv výčnělků zbavený skalní útvar.
Dům je hladký, se zkoseným čelem. Směrem
ke svahu se pak zvedá, což lze vidět pouze při
větším odstupu, jenom z dálkových výhledů. Je
také velmi fotogenický a jako takový se určitě
objeví ve spoustě magazínů: sám by ovšem
nic neznamenal, jeho síla vyniká v kontaktu
s jeho souputníky. Trojité rozdělení je výhodné
nejenom z výtvarného a architektonického
hlediska, umožňuje zlepšené hygienické
podmínky, ať už se jedná o proslunění bytů
a jejich zázemí, či o lepší odvětrávání.
Prameny úspěchů
Mimochodem, jednotlivé domy jsou sice
založené na pevné skále, nicméně od samého
začátku prací se muselo dávat pozor, aby
se náhodou nenarazilo na nějaký pramen.
V Karlových Varech to ani náhoda vlastně
nebývá, musí se s tím předem počítat. Projekty
proto podléhají bedlivé kontrole ze strany
lázeňských úřadů, vše sleduje hydrogeolog
jako součást stavebního dozoru.
Někdy stačí pohnout kusem země, čímž se
okamžitě změní tlak a přeruší se proudění
vody, které může mít pro lázeňský provoz až
fatální důsledky. Dopadlo to dobře. Voda teče
jenom tam, kde má. •
Stavba bytů a rodinných domů
Admin. budovy a stavby obč. vybavenosti
Rekonstrukce hotelů a lázeňských středisek
Kulturní a architektonické památky
Zdravotnická zařízení
Stavby a rekonstrukce výrobních závodů
Liniové stavby
Dopravní stavby
www.baustav.cz
7
Výstavní pavilon Laufen Forum
Architektonický skvost
Jako z odlitku působí nový výstavní pavilon společnosti Keramik Laufen AG
v Basileji, který na veřejnosti zaznamenal mimořádný ohlas, a neobvyklým
způsobem prezentoval značku podniku. Nosná konstrukce, která je spíše mostem
než výškovou stavbou, klade přitom vysoké požadavky na statiku a stabilitu. Pro
vytvoření střechy nejvyššího podlaží byl přes atrium bez opěr použit lehčený beton
Liapor. Tento beton jako mimořádně lehký a zároveň dostatečně únosný stavební
materiál splňuje všechny statické požadavky ke zhotovení střešní konstrukce. Celý
objem střechy byl kromě toho odlitý během jednoho pracovního procesu.
Společnost Keramika Laufen AG, nacházející se
ve švýcarském Laufenu u Basileje, byla založena
v roce 1892 a patří k významným výrobcům
koupelnového zařízení a sanitární keramiky
ve Švýcarsku. V sídle firmy vzniklo nedávno
nové zákaznické a prezentační centrum, které
zcela neobvyklým způsobem prezentuje výrobky
a činnost společnosti. K výstavbě byla použita
monolitická oválná konstrukce z dekorativního
betonu. Dvoupodlažní objekt, jehož interiér
má přibližně 6 500 metrů krychlových a jehož
užitná plocha činí 700 metrů čtverečních, navrhlo
architektonické studio Nissen & Wentzlaff
v Basileji. Architekti tohoto studia vytvořili
za účelem prezentace značky a produktů
emocionální koncept budovy, přičemž vycházeli
z myšlenky funkčnosti. „Půdorys z ptačí
perspektivy připomíná známé umyvadlo
společnosti, v němž se ale místo vody nacházejí
výrobky společnosti“, vysvětluje architekt
Daniel Wentzlaff. „Celková stavba vypadá jako
organicky odlité sochařské dílo, které dohromady
spojuje stávající budovy, a společnosti tak nabízí
novou dimenzi k její prezentaci.“
Nové fórum společnosti Laufen vede své
návštěvníky do horního patra přes dvě otevřená,
protisměrná schodiště. Zde mohou návštěvníci
shlédnout stálou prezentaci koupelnového
zařízení společnosti Laufen. V přízemí jsou podél
vnějších zdí další výstavní výklenky a uprostřed
se nachází hlavní atrium bez opěr. Celkem 48
osvětlovacích kopulí ve střeše zajišťuje účinné
osvětlení v budově, která je jinak bez oken.
Zkonstruováno jako most
Architekti vzali v úvahu úsporu prostoru
a celkový objekt umístili do bočního svahu, ,
který o 25 metrů přesahuje přes spodní podlaží.
„Dvě třetiny korpusu budovy je podepřeno
pouze jednou exentrickou podporou, na níž
8
Liapor Švýcarsko. „Individuální navrhování
receptur s rozdílnou objemovou hmotností
a případně zrnitostí umožňují připravit nejen
velké množství armovaného a nearmovaného
lehčeného betonu, ale také různé druhy
lehčeného předpjatého betonu všech tříd
pevnosti.“
Betonování během pracovního procesu
Stěny byly odlity bezesparým způsobem přes
obě podlaží do jednolitého bednění, což
zajistilo požadovaný homogenní vnější vzhled
objektu. Vedení výztuže bylo přizpůsobeno
Oceněná architektura společnosti
komplikovaným a kulatým formám stavební
objektu a muselo být položeno v několika
vrstvách. Do okamžiku zřízení střechy, která
převzala důležitou funkci při vyztužení budovy,
musela být celková stavba až do jejího ukončení
zajištěna šablonovým bedněním. Odlévání
střechy z lehčeného Liaporbetonu probíhalo
ze statických důvodů v průběhu jednoho
pracovního postupu, který trval 14 hodin. Přesně
definované poloměry formy byly realizovány
pomocí počítačově řízené šablony.
Speciální architektura nové výstavní budovy
společně s konceptem materiálu, barev a světla,
a dále technikou ideálně spojuje filozofii firmy
a image značky společnosti, a příkladným
způsobem splňuje principy vysoce hodnotné
architektury. Jmenovaný objekt byl vyznamenán
„Cenou za marketing a architekturu 2010“.
Ocenění bylo uděleno za zvláštní technické
a emocionální prvky objektu, který jako speciálně
odlitý objekt prezentuje značku keramiky Laufen. •
spočívá hmotnost asi 150 tun“, vysvětluje Jörg
Karlitschek, vedoucí projektant architektonického
studia Nissen & Wentzlaff. „Upínacími
vzdálenostmi a celkovou dimenzí odpovídá
nosná konstrukce spíše mostu než výškové
budově, přičemž celková realizace vyžadovala
velmi náročné a rozsáhlé modelové výpočty.“
Za realizaci statických zadání byla zodpovědná
inženýrská společnost Walther Mory Maier. Tato
společnost navrhla pro exentrickou podpěru
ocelovou konstrukci, uloženou v betonu. Čtyři
další podpěry vnější zakřivené stěny o tloušťce
32 cm leží v podsklepené sekci. Stejně náročný
byl rovněž projekt mezistropu a nejvyšší upínací
betonové střešní konstrukce, jejíž délka činí
20 metrů a tloušťka 44 cm. Ke spolehlivému
přenosu zatížení slouží dvanáct silných ocelových
sloupů v interiéru.
Lehčený beton Liapor ve střeše
Excentricita zatížení v kombinaci s velkým
otvorem pro atrium vede k velkým horizontálním
zatážení v nosných stěnách střechy, které
na takovéto zatížení musejí být patřičně
dimenzovány. Za účelem snížení vlastní
hmotnosti střechy bylo asi na polovinu střechy
použito 150 m3 lehčeného betonu LC 35/38,
D 1.8 za použití Liaporu 2–10 mm/ 650 kg/m3
(F 6.5 ). Recepturu tohoto lehčeného betonu
vyvinula společnost Liapor Švýcarsko a jeho
dodávky zajišťuje společnost Prime Rent GmbH,
Kies + Transportbetonwerk v Breitenbachu.
Vlastní betonářské práce zajišťovala firma
Rofra Bau AG Bauunternehmung in Aesch
(BL). „Lehčený beton Liapor splňuje mnohem
lépe všechny požadavky na pevnost, trvanlivost
a tepelnou izolaci ve srovnání s obyčej­ným
betonem. Umožňuje vytvářet lehké
a hospodárně dimenzované nosné konstrukční
díly“, vysvětluje Andre Peng ze společnosti
9
10
11
Vývoj lehkých vysokohodnotných
betonů pro monolitické konstrukce
Společnost Lias Vintířov, lehký stavební materiál k. s. úspěšně
dokončila k 31. 12. 2010 tříletý projekt výzkumu a vývoje, na kterém
spolupracovala s Fakultou stavební Vysokého učení technického v Brně,
Ústavem technologie stavebních hmot a dílců. Technickým řešitelem
příjemce dotace byla Ing. Michala Hubertová, Ph.D., za spolupříjemce
Doc. Ing. Rudolf Hela, CSc. Tento projekt číslo FI-IM5/016 s názvem
„Vývoj lehkých vysokohodnotných betonů pro monolitické konstrukce“
byl podpořen v rámci programu podpory výzkumu a vývoje Ministerstva
průmyslu a obchodu České Republiky – programu IMPULS. Celkové
náklady projektu se vyšplhaly na částku 9.096.242 Kč. Dotace byla ve výši
4.169.000 Kč – což představuje míru podpory necelých 46%.
Mezi zásadní výsledky projektu patří následující výčet:
Definovány technologické aspekty a odlišnosti
při návrhu a výrobě lehkých betonů (vysokohodnotných, samozhutnitelných, čekatelných)
a byla upravena některá kritéria zkušebních
metod testování samozhutnitelných betonů
tak, aby byly vhodné pro lehké samozhutnitelné betony.
Řešena problematika vývoje hydratačního
tepla a objemových změn lehkých betonů
a možnost jejich kontroly jednak samotným
návrhem, jednak použitím speciálních přísad
dostupných na českém trhu.
Rozšíření portfolia receptur lehkých betonů
vhodných pro oblast monolitických konstrukcí
i prefabrikovaných dílců. Všechny navržené
receptury byly ověřeny z hlediska vlastností
čerstvého betonu a z hlediska fyzikálně mechanických vlastností ztvrdlého betonu. Většina namíchaných receptur byla v pevnostních
třídách LC 30/33 až LC 35/38 v objemových
třídách D 1,6 až D 2,0. V rámci experimentálních prací byl ověřován vliv různých typů
příměsí na vlastnosti lehkých betonů (mikrosilika, metakaolin, mikromletý vápenec, elektrárenský popílek).
Proveden vývoj ultralehkých betonů vhodných
pro konstrukce, které není třeba dále zateplovat. Jedná se o ojedinělou technologii, která
byla zatím pouze jednou použita v roce 2008
v České republice (poprvé v roce 2005 ve Švýcarsku). Cílem vývojových prací byla optimalizace receptury z hlediska využitelnosti surovin
a technologií dostupných v České republice.
Tento typ betonu lze použít pro tepelně izolační monolitické či prefabrikované konstrukce
bez dalšího zateplení.
Nalezeny korelační vztahy mezi hodnotami
pevností v tlaku destruktivními a nedestruktivními hodnotami, které je možné považo12
vat vzhledem k velkému souboru výsledků
za korektní a je možné je přijmout a používat
v rámci mezioperačních kontrol systému ISO
managementu kvality a zavést tedy do kontrolních a zkušebních plánů.
Proveden vývoj prefabrikovaných stropních
panelů s plným průřezem pro oblast rodinné
i bytové výstavby (zděné, monolitické i prefabrikované konstrukční systémy), které lze
vyrábět z lehkého samozhutnitelného betonu
třídy LC 25/28 D1,6.
Proveden vývoj filigránových stropních desek
z lehkého samozhutnitelného betonu třídy LC
25/28 D 1,6. Spřažená železobetonová stropní
konstrukce se sestává z části prefabrikované
vyrobené z lehkého betonu tloušťky 90 mm
a z části monolitické vyrobené z obyčejného
betonu třídy C 20/25 XC1. Tloušťka dílce
90 mm je vyšší než u „klasických filigránů“
vyráběných z obyčejného betonu, které mají
výšku 60 mm. Výhodou však oproti těmto filigránům je úspora stojkování (podpěr na stavbě), které se provádí pouze v polovině rozpětí.
Další výhodou je možnost průběžně pracovat
v daném podlaží, protože stojky minimálně
zabírají prostor a dále tloušťka monolitické dobetonávky je menší. Spodní podhled je hladký
od ocelové formy, horní povrch je přirozeně
drsný. Filigránový strop je alternativou stropu
z plných desek.
Vyvinut systém prefabrikovaných dílců vhodných pro výstavbu opěrných zdí a boxů pro
sypké materiály, stájí pro zvířata či podezdívku
plotů atd. s názvem Varioblok a „L-úhelník“
z lehkého samozhutnitelného betonu LC
35/38 D 1,8.
Proveden konstrukční a statický návrh prefabrikovaných stěnových dílců montovaných
domů systému „Dům jedním tahem“ z leh-
kého betonu s využitím vyvinutých stropních
dílců s plným průřezem Liastrop a filigránových stropních dílců dle platných EC norem.
Statický návrh byl vypracován dle Eurokódu 2.
Konstrukce byly posuzovány na mezní stav
únosnosti a použitelnosti, dále byl posouzen
stav odformování a montáže.
Zásadní práce v oblasti monolitických konstrukcí byla provedena v oblasti vývoje receptury lehkého betonu ve formě transportbetonu
určeného pro výstavbu dodatečně předpínaných mostních konstrukcí. V roce 2010 byla
použita pro výstavbu mostu na rychlostní
silnici Sokolov-Cheb (objekt SO 201 - Most
přes silnici III/2124 a potok Tisová 0,4km
- cca 6 500 m3 betonu).
Publikační činnost projektu byla následující:
Celkem 45 publikací, z toho 14 článků v tuzemských časopisech, 2 články v zahraničních
časopisech, 14 příspěvků na tuzemských
konferencích, 10 příspěvků na zahraničních
konferencích a 5 článků v odborných monografiích (články v knize).
Dále byla vytvořena ověřená technologie
s názvem “Technologie lehkého samozhutnitelného betonu v prefabrikovaných stropních
dílcích“ (Hubertova, M, Hela.R).
Byly zapsány ochranné známky Liastrop
a Varioblok.
Pro vyvinuté prefabrikované dílce byly vytvořeny internetové stránky http://www.liastrop.cz
a Technická příručka “Stropní systémy z liaporbetonu LIASTROP“.
Společnost hodnotí tento projekt jako velmi
úspěšný, a proto chce i v budoucnu využívat
možnosti získání podpory pro výzkum a vývoj. •
Dny stavitelství a architektury
navázaly na dřívější FOR ARCH
Tenisový turnaj
Liapor Cup
Favoritem 11. ročníku o nejlepší stavbu Karlovarského kraje byl odvážně řešený bytový
komplex Triplex v Karlových Varech v Pražské ulici (píšeme o něm v samostatném
článku na straně 6). Vítěz byl vyhlášen na společenském večeru 3. června 2011 (bohužel
po uzávěrce tohoto čísla LiaporNews) v Městském divadle v Karlových Varech, kterým
vyvrcholily „Dny stavitelství a architektury Karlovarského kraje 2011“ za účasti hejtmana
Karlovarského kraje Josefa Novotného a primátora K. Varů Petra Kulhánka.
Tak jako v předešlých letech byl jednou
z doprovodných akcí regionální výstavy
FOR ARCH tenisový turnaj pořádaný
Liasem Vintířov, stejně i letos doprovodí
Liapor Cup 2011 Dny stavitelství
a architektury Karlovarského kraje.
Tenisový turnaj dvojic se tradičně
uskuteční na dvorcích před lázeňským
hotelem Imperiál 17. června 2011 za účasti
osobností stavebního průmyslu, politiků,
umělců i sportovců. •
Akci, jako každoročně pořádá Regionální
stavební sdružení Karlovy Vary a kromě
vyhlášení výsledků je zde prostor k odborné
diskuzi (letos např. na téma Představení
ohrožených památek Karlovarska)
a společenskému setkání osobností
z nejrůznějších oborů stavebnictví.
Na programu Dnů stavitelství byla také
soutěž středních škol, Den otevřených dveří
na vybraných stavbách nebo konference
na téma Městské inženýrství. „Nový projekt
Dnů stavitelství a architektury Karlovarského
kraje navazuje na předešlé ročníky regionální
výstavy FOR ARCH a velmi nás potěšila
pozitivní reakce politické reprezentace kraje
i magistrátu, jejichž podpory si vážíme,“
zhodnotil akci Rudolf Borýsek, viceprezident
Svazu podnikatelů ve stavebnictví. •
reklama DJT 141 x 104,4 mm
Připravili jsme pro Vás projekt, který
nabízí atraktivní pozemky v klidných
lokalitách s výbornou dostupností.
Navštivte nás, seznámíme Vás s konkrétní
nabídkou pozemků a možnostmi
financování Vašeho bydlení.
Získáte i další informace o přednostech
našich Domů jedním tahem. •
13
Jubilejní V. ročník
soutěže Liapor má své vítěze
Projekt PPP – rychlostní cesta R1, úsek Nitra západ - Selenec
Realizace protihlukových stěn
Liadur na Slovensku
Cílem PPP projektu, který spustila vláda SR je zvýšit úroveň dopravních sítí na území Slovenské republiky a podpořit ekonomiku a regionální spojení. Nová rychlostní cesta pomůže
bezpečnější a rychlejší přepravě mezi Nitrou a Báňskou Bystřicí.
14
Historicky tento projekt spadá do 90. let v Nitranském kraji a do 70. let v Báňskobystřickém
kraji, kdy byla zahájená veřejná diskuse o trase
rychlostní cesty v rámci územního plánování
města.
Jedná se o první PPP projekt v oblasti výstavby
rychlostních komunikací realizovaný ve střední Evropě. Spočívá v zajištění financování,
vyprojektování, výstavby, provozování a údržby
rychlostní cesty s dvakrát dvěmi jízdními pruhy
v celkové délce 52 km. Jedná se o úseky Nitra–
Selenec, Selenec–Beladice, Beladice–Tekovské
Nemce a Banská Bystrica–severní obchvat.
Hlavní stavební práce na této komunikaci byly
zahájeny 1. 9. 2009.
Projekt je financován konsorciem francouzských bank, generálním projektantem je
Dopravoprojekt Bratislava a.s. a Valbek Liberec
s.r.o.
Jediných koncesionářem je firma GRANVIA
a.s., která byla Ministerstvem dopravy, pošt
a komunikací SR pověřena vyprojektováním,
výstavbou a provozováním rychlostní silnice
R1 po dobu 30 let. Poté bude komunikace
převedena slovenskému státu.
Firma Liadur je dodavatelem celkem 6
objektů na 1. úseku cesty Nitra,západ- Selenec v celkové délce 12,6 km, který buduje
firma Strabag. V tomto úseku buduje Liadur
jednotlivé protihlukové stěny „na klíč“. Je tedy
dodavatelem montážních prací, jako jsou vrty
pro piloty, betonáž pilot, osazování sloupků,
výroba a montáž soklových panelů a vysoce
absorpčních panelů Liadur.
Z hlediska pilotového zakládání objektů se
jedná o poměrně složité poměry vzhledem
k přítomnosti spodní vody. Jednoduchá není
ani výroba vysoce absorpčních panelů, neboť
v projektu bylo zvoleno běžné architektonické řešení designu protihlukových stěn.Firma
Liadur dodá na tuto stavbu téměř 25 000 m2
vysoce absorpčních panelů, což představuje
přepravit z Vintířova do Nitry nejméně 500 kamionů zboží během 8 měsíců. Celkový objem
zakázky představuje pro firmu Liadur cca 100
mil. Kč.
Datum předání úseku Nitra západ–Selenec
do předčasného užívání je 28. 9. 2011. Tento
den se projedou na nové cestě první řidiči. Pro
Liadur to však znamená, že poslední práce
a dodávky panelů musí provést nejpozději
do poloviny srpna 2011. •
Nápad uspořádat soutěž pro střední školy vznikl při setkání vedoucích pracovníků
společností Lias Vintířov LSM k.s. a RUTO s.r.o. na 11. Pardubické stavební výstavě, kde
společnost RUTO jako distribuční centrum Liaporu každoročně představuje stavební
materiál Liapor. Soutěž neměla být pouze o aplikaci stavebního materiálu Liapor
v projektech, ale zároveň měla sloužit k posouzení úrovně absolventů škol z hlediska
projektování a technické zdatnosti. Oficiální název soutěže je ,,Soutěž o nejlepší
ročníkovou práci ze systému Liapor - V. ročník 2010-2011“ a je určena studentům
3. a 4. ročníkům středních odborných škol se stavebním zaměřením.
V této soutěži jsou vyhlašována první tři místa
plus cena za architektonické řešení. Kromě
velmi lákavých finančních a věcných cen jsou
vítězové prezentováni v různých stavebních
a odborných periodicích.
Tato soutěž oslovuje studenty nejen vidinou zajímavého ocenění, ale také proto, že
materiál Liapor je velmi zajímavý, komplexní a vlastnostmi jiný stavební materiál, než
ostatní systémy. Účastnit se takovéto soutěže
je pro studenty určitě zážitkem, ale i motivací.
Mohou prokázat čerstvě nabyté znalosti ze
stavebního oboru, který studují. Vzhledem
k tomu, že soutěž je určena pro žáky třetích
a čtvrtých ročníků středních škol, tak je zcela
určitě i dobrou zkušeností do praktického života, do něhož po škole mnozí z nich vstupují.
Kromě již zmíněné soutěže pořádáme pro
studenty také různé přednášky, konzultace
a samozřejmě i exkurze ve výrobním závodě
ve Vintířově.
Hlavním organizátorem soutěže je společnost
RUTO s.r.o. Heřmanův Městec, která je distribučním, poradenským a servisním centrem
materiálu Liapor. Hlavní sponzor soutěže je
společnost Lias Vintířov LSM k.s., která je
výrobcem materiálu Liapor. Každý odevzdaný
projekt projde podrobným hodnocením šestičlenné odborné komise, která je složena ze tří
architektů, odborníka na stavební konstrukce,
odborníka na ekonomiku, proveditelnost
a účelnost. Jednotliví členové komise hodnotí
projekty samostatně, odděleně a nezávisle.
Letošní jubilejní V. ročník soutěže byl zahájen
17. 9. 2010 a ukončen 11. 2. 2011. Vyhlášení
výsledků 5. ročníku této soutěže proběhlo
dne 3. března roku 2011 na slavnostním
večeru u příležitosti konání 16. Pardubické
stavební výstavy. Do pátého jubilejního ročníku se přihlásilo celkem 5 škol. Zúčastněné
školy postoupily 27 projektů, ze kterých byly
vyhodnoceny nejlepší projekty v následujících
kategoriích.
1. místo
2. místo
3. místo
Nejlepší projekt, kde byly vybrány 3 práce
a projekt který komisi zaujal, kde byla vybrána
1 práce. Tyto projekty prošly podrobným hodnocením 6 členné odborné komise, která byla
složena ze 3 architektů, odborníka na stavební
konstrukce, a dvou odborníků kteří hodnotili
proveditelnost a účelnost. Jednotliví členové komise hodnotili projekty samostatně,
odděleně a nezávisle se stupnicí 1–5 s diferencí na 0,5 bodu. Vítězem 5. ročníku se stal
Matouš Zachoval ze SPŠS Náchod s projektem
rodinného domu. Druhé místo získal žák SOŠS
Rybitví Jakub Šimerda za projekt bytového
domu se startovacími byty. Třetí místo v soutěži
získala Lenka Žemličková za projekt rodinného
domu. Zvláštní cenu komise si odnesl Lukáš
Voňka ze SPŠS Hradec Králové za projekt polyfunkčního domu se zelenou střechou.
Vítězné práce jsou vždy vystaveny na jarní Pardubické stavební výstavě v pardubickém kulturním centru Ideon a na jarní Hradecké
stavební výstavě STAVBA a ZAHRADA v královehradeckém kongresovém centru Aldis. •
15
Další zlepšení zvukové neprůzvučnosti tvarovek Liapor u akustického zdiva
NOVINKA! Liapor na špičce
Rw= 57 dB
Přestože zdící tvarovky Liapor jsou v oblasti zvukové neprůzvučnosti dlouhodobě na špici
českého trhu, společnost neustále vyvíjí a zlepšuje své výrobky. Nyní uvádí na trh novou
tvarovku se zvýšenou zvukovou neprůzvučností Liapor M 240 PLUS/12 MPa.
Tvarovka je označena obchodním názvem
Liapor M 240 PLUS/12 MPa
(247 x 240 x 240 mm). Hodnota laboratorní
zvukové neprůzvučnosti Rw = 57 dB (při zdění
na Baumit zdicí maltu 100 s oboustrannou
omítkou Baumit jádrová omítka strojní
v tl. 15 mm), objemová hmotnost tvarovek
je 1760 kg/m3.
K zvýšení parametru zvukové neprůzvučnosti
byla navržena a odzkoušena nová výrobní receptura. Potřebné hodnoty byly předány státní
zkušebně TZÚS v Teplicích, kde byla provedena
výpočtová predikce zvukové neprůzvučnosti.
K výpočtu neprůzvučnosti jednoduché konstrukce R byla použita modifikovaná Wattersova metoda (Watters, B.G.: The transmission
loss of some masonry walls). Grafem R je
podle této metody třikrát lomená čára.
Zvukoizolační oblast je rozdělena na intervaly
vymezené kmitočty ƒA, ƒB, ƒC:
ƒA= 0,4 . ƒcr η0,1
ƒB = 2x . ƒA
ƒC = 2 . ƒB
kde η je ztrátová činitel materiálu
x je počet oktáv v intervalu
mezi kmitočty ƒA, ƒB,
ƒcr je kritický kmitočet vlnové koincidence
ƒcr = 63733,6 . (c . h)-1
kde c je rychlost podélných zvukových vln
v materiálu konstrukce
h je tloušťka konstrukce
Kmitočtům ƒA, ƒB, ƒC odpovídají hodnoty
neprůzvučnosti RA, RB, RC,
/ viz. následující vzorec /
RA = 20 . log (m‘. ƒA) - 47,5
Vypočtené hodnoty neprůzvučnosti R
byly následně vyneseny do normalizovaného
grafu k ověření hodnoty vážené neprůzvučnosti Rw. •
Posuzovaná konstrukce
Vážená neprůzvučnost
RW (C; Ctr)
LIAPOR M 240 PLUS/12 MPa
1760 kg/m3 (rozměr: 247 x 240 x 240 mm)
oboustranná vápenocementová omítka (2 x 15 mm)
57 (-2; -7) dB
Tvarovky Liapor byly použity i při výstavbě tzv. Britské čtvrti v Praze
Společnost Dům jedním tahem přichází
s novinkou pro letošní rok - domem
„Helios“. Dům stavíme unikátním
stavebním systémem z prefabrikovaných
díců, jejichž základem je přírodní materiál,
tzv. keramický beton (LiaporBeton),
který je lehký, pevný a má skvělé tepelné
i zvukové izolační vlastnosti.
Dům „Helios“ umožňuje komfortní bydlení
čtyřčlenné rodiny. Splňuje současné trendy
bydlení propojením obývacího pokoje s kuchyňskou částí a je navržen dle nejčastějších
požadavků zákazníků.
Přístup na terasu a do zahrady zajistí velké
francouzské dveře. Předností domu jsou prostorná koupelna a technická místnost, která
může také sloužit jako skladovací prostor. Dům
lze variabilně rozšířit o pokoj - případně garáž
přiléhající k domu. Díky důmyslnému a jednoduchému dispozičnímu řešení se jedná o dům
s velice příznivými realizačními náklady. •
16
17
Zkoušky kotvení do zdiva Liapor
Prefabrikované mosty pro malá rozpětí
K provední testů kotvení systému JB-D/K
do tvárnic byly vytipovány následující druhy
kotevních vrutů:
• vrut IGR-T 8x65 do porobetonu
• vrut IGR-T 8x125 do porobetonu
• turbošroub FB-SK 7,5x92 do dutinových
tvárnic, cihel, betonu
Každý, kdo v praxi prováděl stavbu menšího betonového přemostění, může dosvědčit
poměrnou náročnost takového díla. Když pomineme zemní práce, které jsou pro tato díla
neodmyslitelné, zbývá vlastní konstrukce přemostění. Je-li tato konstrukce budována
na místě v monolitu, znamená to zajištění náročných bednících prací – dosti často
na odlehlém místě v terénu. Tesaři a ostatní řemesla musí být kompletně vybaveni,
opomenutí ve výbavě, popřípadě zásobování materiálem, znamená často výrazné
prodloužení prací a tím i finanční ztráty. Složité může být i dodržení technologie vlastní
betonáže. Logistickou náročností pak i malé dílo překoná stavby mnohem většího rozsahu.
Postup testu:
kotevní prvek / vrut / byl z boku zašroubován
do tvárnice a byly měřeny následně výtažné
sílu
IGR-T 8x65
Vzhledem k malé délce vrut neprojde alespoň
přes tři přepážky tvárnice a výsledná výtažná
síla je malá. Závit se v Keramzitu chová dobře,
materiál nedrtí, pouze stlačuje.
IGR-T 8x125
3. výtažná síla pouze 100 kg
3. vytahování
4. výtažná síla 260 kg
Tento vrut je ideální pro boční kotvení
do tvárnic LIAPOR. Má dostatečně dlouhý dřík
i vhodný závit. Keramzit je závitem stlačen,
není rozdrcený, vrut v něm pevně drží.
Klasický turbošroub má dostatečnou délku
– projde přes tři přepážky – je jeho výtažná
síla je nedostatečná. Důvodem je závit, který
je koncipován především pro plné materiály.
Keramzit je závitem rozdrobený, vzniká v něm
dutina s větším průměrem, než je průměr
vrutu.
Nicméně má tento turbošroub své
nezastupitelné uplatnění – a to při stejné
aplikaci, ale pro upevnění spodní kotvy JB-D/K.
Tvárnice LIAPOR (i např. keramické
POROTHERM) se musí před aplikací dolního
kotvení vyplnit betonovou mazaninou.
Do tohoto dostatečně ztvrdlého betonu
se následně aplikují turbošrouby FB-SK7,5x92. Naopak – vruty IGR-T jsou pro
montáž do betonu svou konstrukcí absolutně
nevhodné. •
Turbošroub FB-SK-7,5x92
Boční JB-D a spodní JB-D/K
(s vynášecím profilem AW75)
Závěr:
18
1. zavrtání
1. zašroubování
2. zapuštění vrutu
2. vytahování
• kotvení bočních kotev JB-D do tvárnic
LIAPOR provádět pomocí vrutu IGR-T
8x125
• kotvení spodních kotev JB-D/K do tvárnic
LIAPOR, předem vyplněných betonovou
mazaninou (řádně ztvrdlou) provádět
pomocí turbošroubu FB-SK-7,5x92
• dodržovat doporučení výrobce
- max. vyložení dle diagramu zatížení
- odstup kotvení od hrany min 30mm
- vzdálenost vrutů min. 25mm
- počty kotev dle vyložení a hmotnosti
Nabízené řešení
Společnost LIAS Vintířov, k.s., LSM, nabízí pro
investory i stavební firmy zjednodušení výstavby malých mostních objektů. Toto zjednodušení spočívá v maximálním stupni prefabrikace,
kdy nabízíme nejen prefabrikovanou mostovku, ale i prefabrikované mostní podpory, základy a popřípadě i náběhy pro usměrnění toku
vody. Stupeň prefabrikace musí odpovídat
lokálním podmínkám, technickým požadavkům na stavbu i představě investora. Těmto
požadavkům je dílo přizpůsobováno od samého počátku tím, že pro investora zjišťujeme
přemostění včetně projektové dokumentace,
od zaměření stávajícího stavu terénu až po autorský dozor.
Technická koncepce
Technické řešení je dosti jednoduché, celá
koncepce prefabrikovaného mostku vychází ze
snadné, dobře vyrobitelné a na místě snadno
smontovatelné „skládačky“. Po dokončení
zemních prací na místě stavby se vybudují
základy – a to buď monolitické /při provádění
základů nejsou bednící práce tak náročné
jako při výstavbě podpor nebo mostovky/,
nebo již základové bloky jsou prefabrikované,
uložené jeřábem pouze na vrstvu podkladního betonu. Na základy se osadí podpory
– většinou plošné prvky, vše předem upraveno tak, aby montáž a spojení pomocí trnů,
zálivek, popř. zazubení prvků byla na stavbě
co nejméně náročná. Na podpory je osazena
mostovka, spojena opět s podporami pomocí
trnů, zálivek a zazubení. Mostovka působí jako
prostý nosník, statika je spočtena dle nároků
na dílo většinou na únosnost od 12 t do 40 t.
Ocelová výztuž není předepnuta, celé řešení
považujeme za efektivní pro rozpony do 6m.
K výrobě konstrukčních částí je používán lehký
beton o hmotnosti optimálně do 1900 kg/m3,
což má velký ekonomický význam při dopravě
a montáži jednotlivých částí mostu. Technické
řešení dbá i na to, aby jednotlivé dílce byly
projektovány s ohledem na snadnou přepravu
a montáž, tj. například mostovka je při požadované šíři 5 m dělena v podélném směru na 2
části po 2,5 m šířky, jejichž přeprava je možná
běžným nákladním vozem, bez nároku na speciální přepravníky. Totéž platí pro podpory
a základy. Mostovka je připravena tak, aby
mohla snadno být opatřena zábradlím nebo
stranovými svodidly. Třídu betonu určuje statik
dle předpokládaného zatížení díla, technologie
použitého betonu respektuje všechny nutné
požadavky na zatížení dílců vlivem prostředí.
Výhody a nevýhody
malé mostní prefabrikace
Výhody tohoto způsobu provádění díla jsou
zřejmé:
1/ Všechny díly jsou provedeny s maximální
přesností a s upravenými povrchy na výrobní
lince k tomu vybavené všemi technickými
prostředky.
2/ Kvalita použitých betonů, jeho uložení,
zhutnění a ošetření zaručuje dlouhodobou
životnost díla.
3/ Rychlost samotné montáže: 1 – 2 dny. Montáž je snadná, bez nutnosti zřizování složitého
zařízení staveniště.
4/ Estetické hledisko. Dílenská výroba prefabrikátů zaručuje stabilní vysokou kvalitu povrchů
prvků, hladké povrchy je možno alternovat
použitím plastických matric se vzory nebo
probarvením betonů. I firma menší, nevybavená kvalitním systémovým bedněním, dodá
pohledově prvotřídní dílo.
5/ Omezení starostí investora, popř. dozoru
investora: dodávané dílce jsou certifikovány,
betony zkoušeny, patřičné doklady přiloženy
k dodávce.
Tyto výhody zcela převyšují nevýhody této koncepce, které zmiňuji pro udržení vyváženého
a objektivního pohledu na tento systém:
1/ Ze statického hlediska je zmonolitnění
do působení jako rámová nebo spojitá konstrukce náročné. Není proto zatím používáno,
i když by v budoucnu mohlo přinést další
ekonomické výhody zeštíhlením prvků.
2/ K místu montáže musí být zajištěn přístup
jeřábu a nákladního vozu s díly. Vzhledem
k tomu, že most je téměř vždy součástí stávající nebo budované komunikace, je však toto
otázkou pouze správného nastavení harmonogramu prací.
Oblasti použití
Přemostění menších vodních toků, terénních
nerovností, příkopů a strží i na odlehlých místech. Vhodné pro účely lesního hospodářství
a pro zemědělce, ale i na místních komunikacích např. nově vznikajících satelitních městeček. Pro silničáře při opravách komunikací
nižších tříd. Pro rekonstrukce, při kterých může
být vyměněna pouze nevyhovující stávající
mostovka za prefabrikovanou. Zkrátka všude
tam, kde je nutno přemostit, být úsporný,
rychlý a přitom dosáhnout vysoce kvalitní
a trvanlivé mostní dílo. •
19
Liapor podpořil Pohárek 2011
Již několik let podporuje společnost Lias Vintířov k.s. závody tělesně postižených plavců s názvem Pohárek.
Tentokrát se Liapor stal oficiálním partnerem již jubilejního desátého ročníku.
20
•
jubilejního desátého ročníku se účastnilo 110 plavců
s tělesným postižením
•
patronem závodu byl již podruhé sedminásobný vítěz Velké
pardubické, žokej Josef Váňa
•
záštitu nad závodem přijali primátor města Karlovy Vary
Ing. Petr Kulhánek a starosta města Sokolov Ing. Zdeněk
Berka
•
nejlepší výkon závodu zaplavali v kategorii ženy Kateřina
Lišková z SK KONTAKT PRAHA a v kategorii muži Milan Man
z SK KONTAKT KARLOVY VARY
•
závod se konal pod patronací Českého svazu tělesně
postižených sportovců •
21
Novým trenérem Áčka je Gerhard Knop
Nohejbalisté Liaporu mají
nadějnou mládež
Karlovarský odchovanec, nohejbalista Jan Vanke, prošel v klubu SK Liapor Witte Karlovy Vary
všemi kategoriemi. V současné době už je oporou A družstva a je i významným členem české
reprezentace.
Mezi tituly, které získal jsou Mistr světa juniorů
dvojic (2004) a vicemistr v trojkách. Vicemistrem Evropy se stal v roce 2008 a tentýž titul
v trojkách získal na MS i v roce 2009. Mistrem
republiky v družstvech byl čtyřikrát, dvakrát
v trojkách a dvakrát i v dvojkách. Byl i členem
kolektivu, který vyhrál Pohár Mistrů Evropských zemí.
Žáci
Nedílnou součástí sportovní kariéry Jana
Vankeho je i jeho činnost trenérská. Vystudovaný právník, mimochodem pracuje na karlovarském magistrátu, se věnuje nejmladším
žáčkům, kteří v něm vidí velký vzor. Pomáhá
mu i trenér Karel Tomeš, někdy i rodiče žáků.
Vanke dohlíží na tréninky mladších, ale i starších žáčků, kteří trénují dvakrát týdně, buď
1
v areálu
v Doubí, nebo v ZŠ v Tuhnicích.
„Zatím to není o herním úspěchu,“ hodnotí
Vanke, „chceme aby si kluci hru ´osahali´,
ale hlavně aby se jim na hřišti i v partě líbilo.
Přijdou ze školy a chtějí si hrát a my se jim
to snažíme usnadnit a k nohejbalu je nenápadně přivést. Nástrahy jsou velké, kluci dnes
spíše horují fotbalu, hokeji, tenisu. Musíme je
přesvědčit a připomenout jim úspěšnou cestu
karlovarského nohejbalu.“
Žáci jsou zatím bez významného úspěchu. Hrají Český pohár, Krajskou soutěž a Žákovskou
ligu. V družstvech se však objevují nadějní
kluci. Vanke připomíná syna slavného Kubína,
který už má nakročeno do dorostu. Mezi naděje patří i Daniel Svoboda, nebo Radek Duda.
Zajímal jsem se, jaké krůčky vedou k opravdovému nohejbalu. Podle Vankeho, se žáčkové
musí naučit správný odhad pro příjem a musí
získat i cit pro nahrávku. „Zajímavostí je, že
smečování jim problém nedělá. Ti starší už
chtějí hrát, mladší zatím nejsou plně soustředěni a našim cílem je získat jejich pozornost.“
A - družstvo
Jaká je situace u A - družstva?
„Sedminásobný mistr České republiky SK
Liapor Witte Karlovy Vary vstupuje do sezony
2011 s jednoznačným cílem – postup do play
of2a tam bojovat o medaili. Třetí místo v minu-
22
lé sezoně bylo hodně upracované,“ připomíná
Vanke. „Babka skončil a vrátil se do Strakonic.
Cestování na tréninky a k zápasům bylo pro
něho hodně náročné. V družstvu ho vystřídá
hostující posila z Břve Libor Chytra. Na turnaji
v Přerově hrál dobře, je to reprezentační nahrávač, měl by nám pomoci, hlavně v singlu.“
Vanke potvrdil, že Chytra jezdí do Karlových
Varů jednou týdně na tréninky a zbytek týdne
trénuje se Šacungem.
Karlovarský tým prošel před sezonou řadou
změn. Podle nového trenéra Bernarda Knopa
stále ještě není dokončena přestavba družstva.
„Mladí na extraligu ještě nemají, navíc skončil
nadějný Kubát. Příslibem jsou jistě bratři Medkové Jakub a Matěj. Poctivě trénují a úspěchy
se pozvolna dostavují.“
V Liaporu se zatím opírají o zkušenosti, stále
se na hřišti objevují legendy Karel Bláha, Jirka
Dvořák a Michal Kokštein. „Bohužel už mají
leckdy výpadky, s formou, někdy i s fyzičkou
mají potíže. Soutěž je vyrovnaná, ale my se
určitě o dobré umístění popereme,“ slibuje
trenér Knop. •
Luboš Zahradníček
Sestava SK Liapor Witte Karlovy Vary
v sezoně 2011:
Gerhard Knopp (trenér)
Jan Vanke (kapitán)
František Veselý (vedoucí družstva)
Jirka Dvořák / Michal Kokštejn / Libor Chytra
Karel Bláha / Matěj Medek / Jakub Medek
Tomáš Bíbr
Projekt za korunu!
Chcete v letošním roce stavět? Ještě nejste rozhodnuti z kterého materiálu? Máte už projekt domu?
Odpověď na všechny tyto otázky a jejich řešení je jednodušší, než se může na první pohled zdát.
Stačí si jen vybrat některý z 950 projektů rodinných domů společnosti G SERVIS.
1. Reprezentant Jan Vanke vysvětluje žákům Liaporu záludnosti
nohejbalové hry. 2. Nohejbalový potěr trénuje Jan Vanke.
3
V nabídce jsou jak tradiční domy se sedlovou
střechou, tak moderní i funkcionalisticky
pojaté domy, ale i bungalovy, řadové domy
a dokonce i garáže. To je však pouze
jeden krůček k vašemu bydlení. Pokud
se rozhodnete, že vybraný dům postavíte
z materiálu Liapor, získáte navíc jako velký
bonus kompletní projekt, za který zaplatíte
pouhou jednu korunu. Tvárnice Liapor
(výrobce Lias Vintířov) jsou vyrobeny z lehkého
keramického kameniva. Jedná se o přírodní
stavební materiál s vynikajícími tepelně
izolačními vlastnostmi.
Kromě základních stavebních prvků lze
na stavbu domu využít i dalšího sortimentu
Liaporu - například překlady, stropní
konstrukce, schodiště, zámkové dlažby
a také pohledové prvky na zahradu včetně
současné novinky - moderní velkoformátové
venkovní dlažby. Některé domy není potřeba
navíc dodatečně zateplovat případně
akusticky izolovat. Záleží vždy na konkrétních
požadavcích a hlavně nárocích majitele
budoucího domu. Samozřejmostí je v tomto
ohledu servis a poradenství s působností
po celé republice.
Díky bohatému sortimentu všech stavebních
prvků Liapor můžete postavit bez problémů
celý dům včetně zahrady, což přinese
budoucímu uživateli celou řadu výhod
v podobě jednoho spolehlivého dodavatele. •
Další informace na www.liapor.cz
23