EKO VIS 05/2012 (PDF, 346 kB ) - Ministerstvo životního prostředí

Transkript

EKO VIS 05/2012 (PDF, 346 kB ) - Ministerstvo životního prostředí
2012
5
Ministerstvo zivotního
prostredí
ˇ
ˇ
ˇ
INFORMACNÍ
ZPRAVODAJ
Referenční informační středisko MŽP
Odborná knihovna
Vršovická 65, 100 10 Praha 10
EKO VIS MŽP
INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Ročník XXII.
2012
č. 5
Obsah
strana
STUDIE A SOUBORNÉ INFORMACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
PROJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE ZAMĚŘENÉ NA OBLAST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ . . . . . . . 5
INFORMACE Z EU/ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
EKOLOGICKÝ MONITOR. KRÁTKÉ ZPRÁVY ZE ZAHRANIČNÍCH PERIODIK . . . . . . . . . . . . 43
EKOLOGICKÝ MONITOR. KRÁTKÉ ZPRÁVY ZE ZAHRANIČNÍCH PERIODIK . . . . . . . . . . . . . 53
PŘEHLED ODBORNÝCH AKCÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
3
Studie a souborné informace
STUDIE A SOUBORNÉ INFORMACE
PROJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE
ZAMĚŘENÉ NA OBLAST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Následující přehledy přinášejí informace o nejnovějších projektech výzkumu a vývoje s tematikou životního
prostředí v České republice.
Přehled výstupů z resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí, obsahuje projekty výzkumu a vývoje, které byly řešeny v rámci „Resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva
životního prostředí ČR na léta 2007–2013“ a byly ukončeny v roce 2011, a informace o výzkumných záměrech
podporovaných do konce roku 2011 z prostředků MŽP. V návaznosti na schválenou Reformou systému výzkumu,
vývoje a inovací v České republice nebyly Ministerstvem životního prostředí od roku 2009 vypisovány žádné
nové projekty VaV.
Druhý přehled obsahuje vybrané projekty z Centrální evidence projektů (CEP) zabývající se životním prostředím,
které byly podpořené jinými institucemi.
1. PROJEKTY RESORTNÍHO VÝZKUMU V PŮSOBNOSTI MINISTERSTVA
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Projekty jsou tematicky zařazeny do skupin Geologie ve vztahu k ŽP, Chemické látky, Informační systémy,
Nakládání s odpady, Ochrana před povodněmi, Ochrana přírody, Ochrana vody, Průmyslové znečištění, Příroda
a krajina, Rozvoj sídel, Udržitelný rozvoj, Zdroje energie, Změna klimatu, Znečištění ovzduší, Znečištění vody,
kontrola a snižování znečištění vody a Znečištění životního prostředí.
U každého projektu je uveden jeho název, řešitelská organizace, identifikační kód, počet zpráv uložených
v odborné knihovně MŽP a signatura projektu.
Po předchozí domluvě je možné prezenční studium uvedených projektů a studií v knihovně MŽP. Informace
poskytuje PhDr. Kateřina Brožová, tel.: 26712 2670.
GEOLOGIE VE VZTAHU K ŽP
SP/1c5/157/07
Vytvoření interaktivní mapy rizika porušení stability svahů a skalního řícení
v České republice
Celkem 8 zpráv
Česká geologická služba, Praha
CHEMICKÉ LÁTKY
SP/1b1/30/07
Realizace projektu vědecko-výzkumných cílů Národního implementačního
Celkem 4 zprávy plánu Stockholmské úmluvy
Řešitelská organizace: Masarykova univerzita v Brně, Brno
INFORMAČNÍ SYSTÉMY
SPII4h3/50/07
Nástroje a integrovaný přístup k výměně a zpřístupnění informací sítě VKIS
Celkem 8 zpráv
Řešitelská organizace: SysNet, s. r. o., Praha
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Signatura
U 1609
Signatura
U 1373
Signatura
U 1606
5
Studie a souborné informace
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
SPII2f1/30/07
Výzkum integrovaného systému nakládání s odpady a nových podpůrných
nástrojů pro jeho zavedení v podmínkách České republiky
Celkem 9 zpráv
Řešitelská organizace: SITA CZ, a. s., Praha
MZP0002071102 Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržiCelkem 78 zpráv telného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení)
Řešitelská organizace: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha
OCHRANA PŘED POVODNĚMI
SP/1c2/121/07
Mapy rizik vyplývajících z povodňového nebezpečí v ČR
Celkem 12 zpráv
SP/1c4/16/07
Výzkum a implementace nových nástrojů pro předpovědi povodní a odtoku
Celkem 44 zpráv v rámci zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby v ČR
Řešitelská organizace: Český hydrometeorologický ústav, Praha
OCHRANA PŘÍRODY
SP/2d5/5/07
Stanovení závislosti jeskynního mikroklimatu na vnějších klimatických
podmínkách ve zpřístupněných jeskyních ČR
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: Správa jeskyní České republiky, Průhonice
OCHRANA VODY
SP/1b7/156/07
Modely transportu sedimentů a organických polutantů vázaných na suspenCelkem 10 zpráv dovanou hmotu v povodí Dyje
Řešitelská organizace: Česká geologická služba, Praha
SP/2e1/153/07
Zákonitosti interakce systému „voda–hornina–krajina“ a jejich využití
při ochraně podzemních vod
Celkem 9 zpráv
Řešitelská organizace: Česká geologická služba, Praha
MZP0002071101 Výzkum a ochrana hydrosféry – výzkum vztahů a procesů ve vodní složce
Celkem 17 zpráv životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé
užívání a ochranu, včetně legislativních nástrojů
Řešitelská organizace: Výzkumný ústav vodohospodářský
T.G. Masaryka, v. v. i., Praha
PRŮMYSLOVÉ ZNEČIŠTĚNÍ
SPII1a1045/07
Komplexní interakce mezi přírodními ději a průmyslem s ohledem
na prevenci závažných havárií a krizové řízení
Celkem 8 zpráv
Řešitelská organizace: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.
Fakulta bezpečnostního inženýrství, Ostrava
PŘÍRODA A KRAJINA
SP/2d3/149/07
Analýza dlouhodobých interakcí mezi ekosystémy a znečištěním atmosféry
Celkem 11 zpráv v KRNAP a CHKO Jizerské hory jako východisko pro úpravy managementu
chráněných území
Řešitelská organizace: Správa KRNAP, Vrchlabí
SP/2D4/59/07
Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů
v nízkých a středních lesích v soustavě Natura 2000
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně,
Lesnická a dřevařská fakulta, Brno
SP/2d3/109/07
Dlouhodobé změny početnosti a distribuce vodních ptáků v České republice
ve vztahu ke změnám klimatu a životního prostředí
Celkem 8 zpráv
Řešitelská organizace: Signatura Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha
SP/2D2/58/07
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým
smrčinám a bučinám Šumavy
Celkem 6 zpráv
Řešitelská organizace: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie,
České Budějovice
6
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Signatura
U 587
Signatura
U 576
Signatura
U 645
Signatura
U 643
Signatura
U 1457
Signatura
U 1608
Signatura
U 1612
Signatura
U 648
Signatura
U 619
Signatura
U 607
Signatura
U 610
Signatura
U 1613
Signatura
U 628
Studie a souborné informace
SP/2d1/36/07
Celkem 5 zpráv
Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podsvazu Alnenion
Glutinoso-Incanae Oberd. s dominantní olší v podmínkách katastrofických
záplav a biologické invaze
Řešitelská organizace: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné
zahradnictví, v. v. i., Průhonice
SP/2D3/56/07
Ekologické a ekonomické hodnocení celospolečenských funkcí variantně
strukturálních typů lesů
Celkem 7 zpráv
Řešitelská organizace: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně,
Lesnická a dřevařská fakulta, Brno
SP/2d3/179/07
Funkční typy rostlin a jejich diverzita jako indikátory různých způsobů
obhospodařování trvalých travních porostů
Celkem 6 zpráv
Řešitelská organizace: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha
SP/2d3/139/07
Limity ochrany biodiverzity ve fragmentované krajině
Celkem 7 zpráv
Řešitelská organizace: Ekologické služby, s. r. o., Hořovice
SP/2d1/141/07
Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., Praha
SP/2d3/209/07
Rybniční hospodaření respektující strategii udržitelného rozvoje a podporu
biodiverzity
Celkem 8 zpráv
Řešitelská organizace: ENKI, o. p. s., Třeboň
SP/2d3/54/07
Syntéza poznatků o stavu biodiverzity travních porostů v CHKO Bílé Karpaty
s cílem vytvoření metodiky pro zachování biodiverzity tohoto ekosystému
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: Český svaz ochránců přírody, základní organizace
58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou
SP/2d4/23/07
Vypracování návrhu záchranného programu zvláště chráněných druhů
a závažným způsobem ohrožených druhů rodu Formica s málo známou biologií
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D.
SP/2d4/83/07
Záchrana genetické diverzity borovice blatky (Pinus uncinata subsp. uliginosa),
subendemitu České republiky, v centru jejího areálu kombinovanou metodou
Celkem 5 zpráv
biomonitoringu, kontrolovaného opylení a mikropropagace
Řešitelská organizace: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné
zahradnictví, v. v. i., Průhonice
SPII2D1/49/07
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník
a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Celkem 7 zpráv
Řešitelská organizace: Ekogroup czech, s. r. o., Olomouc
SP/2d1/11/07
Zvyšování účinnosti migračních objektů na dálniční a silniční síti v ČR
Celkem 6 zpráv
Řešitelská organizace: EVERNIA, s. r. o., Liberec
MSM6293359101 Výzkum zdrojů a indikátorů biodiverzity v kulturní krajině v kontextu
Celkem 11 zpráv dynamiky její fragmentace
Řešitelská organizace: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné
zahradnictví, Brno
ROZVOJ SÍDEL
SP/4i5/212/07
Suburbální rozvoj, suburbanizace a urban sprawl v České republice: omezení
negativních důsledků na životní prostředí
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: Signatura Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká
fakulta, Signatura Urbánní a regionální laboratoř, katedra sociální geografie
a regionálního rozvoje, Praha
UDRŽITELNÝ ROZVOJ
SP/4i2/60/07
Indikátory pro hodnocení a modelování interakcí mezi životním prostředím,
ekonomikou a sociálními souvislostmi
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: Signatura Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomickosprávní, Pardubice
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Signatura
U 598
Signatura
U 614
Signatura
U 1456
Signatura
U 630
Signatura
U 625
Signatura
U 1610
Signatura
U 1616
Signatura
U 1611
Signatura
U 606
Signatura
U 604
Signatura
U 627
Signatura
U 1531
Signatura
U 1452
Signatura
U 1368
7
Studie a souborné informace
SP/4i2/210/07
Celkem 8 zpráv
Monitorování a hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou
a společností prostřednictvím Situační zprávy
Centrum pro otázky životního prostředí, Signatura Univerzita Karlova, Praha
ZDROJE ENERGIE
SP/3g3/148/07
Energetické a environmentální hodnocení provozu chladících zařízení
a tepelných čerpadel
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: Jiří Petrák, E - CONSSignatura ULT, Praha
SP/3g1/180/07
Vývoj kompozitního fytopaliva na bázi energetických rostlin
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha
SP/3g3/85/07
Výzkum a vývoj zpracování obnovitelných zdrojů na biopaliva a chemické
polotovary
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: Výzkumný ústav organických syntéz a. s., Rybitví
SP/2f2/98/07
Výzkum v oblasti odpadů jako náhrady primárních surovinových zdrojů
Celkem 12 zpráv Řešitelská organizace: Výzkumný ústav vodohospodářský
T.G. Masaryka, v. v. i., pobočka Ostrava
SP/1b7/129/08
Zelené technologie pro ochranu ovzduší
Celkem 4 zprávy Řešitelská organizace: Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., Praha
ZMĚNA KLIMATU
SP/2d1/93/07
Czech Terra – adaptace uhlíkových deponií v krajině v kontextu globální změny
Celkem 9 zpráv
Řešitelská organizace: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Brno
SP/1a6/151/07
Hodnocení vlivu klimatických změn na hydrologickou bilanci a návrh
praktických opatření ke zmírnění jejich dopadů
Celkem 8 zpráv
Řešitelská organizace: Česká geologická služba, Praha. – Spoluřešitelská
organizace: Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Praha
SPII1a9/23/07
Příspěvek ČR ke zjištění stavu ozonové vrstvy Země a slunečního Signatura
UV záření v Antarktidě‚ paleoklimatická a paleogeografická rekonstrukce
Celkem 5 zpráv
vybraného území Antarktidy a související geologické studium a mapování
Řešitelská organizace: Česká geologická služba, Praha
SP/1a6/108/07
Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního
hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření
Celkem 8 zpráv
Řešitelská organizace: Český hydrometeorologický ústav, Praha
ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
SP/1a3/29/07
Komplexní charakterizace prachových frakcí ve volném ovzduší (AirToxPM)
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: Masarykova univerzita v Brně, Brno
SPII2f1/27/07
Minimalizace emisní zátěže kogenerační jednotky výzkumem nových
technologických postupů pro využití v komunální sféře
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
SP/1a4/107/07
Zdokonalení a zpřesnění modelování znečištění ovzduší a získání podkladů
pro predikci zdravotního rizika
Celkem 5 zpráv
Řešitelská organizace: Český hydrometeorologický ústav, Praha
ZNEČIŠTĚNÍ VODY, KONTROLA A SNIŽOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ VODY
SP/2e7/229/07
Antropogenní tlaky na stav půd, vodní zdroje a vodní ekosystémy
Celkem 92 zpráv v české části mezinárodního povodí Labe
Řešitelská organizace: Výzkumný ústav vodohospodářský
T. G. Masaryka, v. v. i., Praha
ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
SP/1b3/50/07
Vliv variability genomu na interakci lidského organismu a životního
Celkem 11 zpráv prostředí – ENVIRONGENOM
Řešitelská organizace: Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., Praha
8
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Signatura
U 1454
Signatura
U 646
Signatura
U 623
Signatura
U 618
Signatura
U 584
Signatura
U 729
Signatura
U 609
Signatura
U 1614
Signatura
U 1615
Signatura
U 622
Signatura
U 1367
Signatura
U 620
Signatura
U 605
Signatura
U 599
Signatura
U 602
Studie a souborné informace
2. PROJEKTY Z CENTRÁLNÍ EVIDENCE PROJEKTŮ VÝZKUMU,
EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ – CEP
Centrální evidence projektů (CEP) je jednou z částí Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje
a inovací (IS VaVaI), ve které jsou shromažďovány informace o projektech výzkumu a vývoje podporovaných
z veřejných prostředků ČR podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
Součástí CEP jsou všechny projekty VaVaI financované ze státního rozpočtu ČR nebo z rozpočtu územního
samosprávného celku, a to i v případě, že takto je financována pouze dílčí část projektu. Přímé vyhledávání
v databázi CEP je možné pomocí uživatelské aplikace přístupné ze stránky http://www.vyzkum.cz.
Uvedený přehled obsahuje projekty řešené v roce 2012. Projekty jsou rozdělené do skupin podle poskytovatele –
Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Ministerstvo kultury, Ministerstvo průmyslu
a obchodu, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Technologická agentura ČR.
U každého projektu je uveden kód projektu, jeho název, hlavní příjemce a doba řešení.
AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY
IAA200600902
Odstranitelnost organických látek produkovaných fytoplanktonem a jejich vliv na destabilizační a agregační
procesy při úpravě vody
Hlavní příjemce: Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., 2009–2013.
IAA300120905
Dynamika korových fluid v západní části Českého masivu jako indikátor změn napětí
Hlavní příjemce: Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., 2009–2012.
IAA300600901
Variabilita prvků hydrologického cyklu povodí v souvislosti s vývojem vegetačního krytu a klimatických faktorů
Hlavní příjemce: Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., 2009–2013.
IAA600050802
Migrace rostlin do subniválních poloh: úloha rostlinných vlastností a interakcí v oteplujícím se klimatu
Hlavní příjemce: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., 2008–2012.
IAA600050812
Nížinné lesy v perspektivě historického vývoje
Hlavní příjemce: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., 2008–2012.
IAA600110902
Vliv ingesce půd, antropogenně kontaminovaných těžkými kovy, na změny biochemických a fyziologických
parametrů laboratorního potkana
Hlavní příjemce: Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i., 2009–2013.
IAA600450901
Molekulární adaptace na klimatické změny
Hlavní příjemce: Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., 2009–2013.
IAA600960901
Hybridní zóny v pelagiále nádrží: faktory zodpovědné za lokální dominanci mezidruhových hybridů perlooček
r. Daphnia
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2009–2012.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
9
Studie a souborné informace
IAAX00200901
Biofilmy hub pro bioremediaci odpadní vody komplementární s čistírnami odpadních vod
Hlavní příjemce: Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., 2009–2013.
IAAX00430802
Účinky výbojového plazmatu na chemické a biologické znečištění ve vodě
Hlavní příjemce: Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., 2008–2012.
KAN115600801
Nové technologie přípravy a využití nanočástic na bázi oxidů železa pro ekologické, průmyslové a lékařské aplikace
Hlavní příjemce: Univerzita Palackého v Olomouci/Přírodovědecká fakulta, 2008–2012.
GRANTOVÁ AGENTURA ČESKÉ REPUBLIKY
GA205/08/1174
Hydrologické toky v systému půda–rostlina–atmosféra
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze, 2008–2013.
GA206/08/0389
Současné a historické změny na horských rašeliništních Sudet
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2008–2013.
GA206/08/1389
Fylogeografie a biodiverzita jepic (Ephemeroptera) v severní části Pontické oblasti: taxonomický, ekologický
a molekulárně taxonomický přístup
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2008–2013.
GA526/08/0751
Půdní procesy a mikrobní společenstva se vztahem k cyklům C a N v průběhu regenerace horského smrkového
lesa po kůrovcové kalamitě
Hlavní příjemce: Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., 2008–2013.
GA103/09/1935
Studium dlouhodobé stability mikrostruktury cementových kompozitů pro hlubinné úložiště jaderného odpadu
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze, 2009–2013.
GA205/09/0103
Mělkovodní ekosystémy středního miocénu Centrální Paratethydy: Sukcese a interakce anorganické a organické
složky ekosystémů
Hlavní příjemce: Národní muzeum, 2009–2014.
GA205/09/1244
Charakter seismicity v oblasti Hronovsko-poříčského zlomu
Hlavní příjemce: Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., 2009–2014.
GA205/09/1297
Víceúrovňová analýza městského a příměstského klimatu na příkladu středně velkých měst
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2009–2013.
GA205/09/1876
Recentní deglaciace severní části ostrova Jamese Rosse, Antarktida
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2009–2013.
GA206/09/0115
Ekologické faktory určující druhovou rozmanitost v tropických lesích: syntéza pro společenstva motýlů (Lepidoptera)
na Nové Guineji
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2009–2014.
10
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
GA206/09/0309
Kompetiční mechanismy u sinic ovlivňující druhové složení fytoplanktonu
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2009–2014.
GA206/09/1642
Výskyt, ekologie a složení společenstva mikroflóry hlubinných vrstev jílových miocénních sedimentů a jejich
význam in situ a po vytěžení.
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2009–2013.
GA206/09/1967
Analýza omezujícího vlivu xylémového transportu na stav vody a výměnu plynů u rostlin chmele
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2009–2013.
GA526/09/0567
Integrovaný vliv změn klimatu, kvality ovzduší a lesnického hospodaření na vodní ekosystémy v pramenných povodích
Hlavní příjemce: Univerzita Karlova v Praze, 2009–2014.
GA526/09/1249
Zhodnocení významnosti nekrofagie na mrtvých bezobratlých v kulturní krajině
Hlavní příjemce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009–2013.
GD103/09/H095
Udržitelná výstavba budov a udržitelný rozvoj sídel
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze, 2009–2013.
GD206/09/H026
Parazito-hostitelské vztahy a evoluce parazitismu
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2009–2013.
GD526/09/H025
Evolučně-ekologická analýza společenstev a populací
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2009–2013.
GAP404/10/0521
Environmentální hodnoty, postoje, a chování v České republice v historické a mezinárodní perspektivě
Hlavní příjemce: Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., 2010–2013.
GAP104/10/2153
Kompozitní konstrukce na bázi vysokohodnotných silikátů a dřeva – environmentální optimalizace a experimentální ověření
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze, 2010–2014.
GAP104/10/2344
Modifikace povrchů PET vláken pro kompositní materiály na bázi cementu – význam ITZ pro mechanické
vlastnosti kompositu
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze/Fakulta stavební, 2010–2012.
GPP106/10/P267
Systémová analýza tepelné degradace odpadních materiálů
Hlavní příjemce: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Fakulta metalurgie a materiálového
inženýrství, 2010–2012.
GAP209/10/0058
Dlouhodobé změny ozonové vrstvy nad územím České republiky
Hlavní příjemce: Český hydrometeorologický ústav, 2010–2013.
GAP210/10/1991
Nový evropský referenční profil pro studium střednokřídových změn hladiny oceánu, paleoceanografie a paleoklimatu: výzkumný vrt v české křídové pánvi
Hlavní příjemce: Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., 2010–2014.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
11
Studie a souborné informace
GAP209/10/2045
Modely extrémních hodnot založené na homogenním a nehomogenním Poissonově procesu ve studiu změny klimatu
Hlavní příjemce: Technická univerzita v Liberci, 2010–2014.
GAP209/10/2265
Reprodukce vztahů mezi atmosférickou cirkulací a rozděleními přízemní teploty vzduchu a srážek v klimatických modelech
Hlavní příjemce: Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., 2010–2015.
GAP503/10/0125
Bioakumulace perzistentních organických kontaminantů v žížalách ve vztahu k jejich biodostupnosti v půdě
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2010–2014.
GAP503/10/0947
Důsledky fotochemické aktivity organických polutantů v polárních oblastech
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2010–2014.
GAP503/10/0975
Vysoce selektivní nanostrukturované imprinty pro stanovení endokrinních disruptorů v životním prostředí
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně, 2010–2013.
GAP504/10/0137
Analýza mikrobiálních komunit z různých vodních prostředí: specifická transkriptomika ve vztahu k znečištění
způsobenému těkavými organickými látkami
Hlavní příjemce: Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., 2010–2013.
GAP504/10/0501
Spontánní a řízená sukcese při obnově suchých trávníků na orné půdě
Hlavní příjemce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2010–2015.
GAP504/10/0843
Význam disturbancí pro dynamiku temperátních horských smrkových lesů – krajinný simulační model Šumavy
Hlavní příjemce: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., 2010–2015.
GAP504/10/1644
Rekonstrukce režimu přirozených disturbancí v horských smrkových pralesích
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2010–2015.
GAP504/10/2018
Nový pohled na dynamiku přirozených temperátních lesů – propojení dosavadních přístupů
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 2010–2014.
GAP505/10/1562
Společenstva motolic jako modelový systém pro předpověď vlivu klimatických změn ve sladkovodních ekosystémech ve střední Evropě
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2010–2014.
GAP505/10/2167
Atlas rozšíření denních a vybraných nočních motýlů České republiky: model pro hodnocení změn středoevropské biodiverzity
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2010–2014.
GAP505/10/2248
Vznik holarktického rozšíření a evoluce ekologických vlastností horských a severských motýlů – fylogeneze
rodu Erebia
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2010–2014.
12
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
GPP104/10/P279
Vývoj ekologicky i ekonomicky perspektivních nátěrových systémů určených primárně pro ochranu betonových povrchů před atmosférickou korozí
Hlavní příjemce: Vysoké učení technické v Brně, 2010–2013.
GAP104/11/0438
Studium kompozitů využívajících recyklovatelných materiálů ze spaloven komunálního odpadu
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, 2011–2013.
GAP105/11/0247
Charakterizace organických látek produkovaných sinicemi a řasami a jejich vliv na koagulaci a flokulaci
Hlavní příjemce: Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., 2011–2016.
GAP106/11/2319
Vývoj chemických základů nových separačních procesů pro české úložiště vysoce radioaktivních odpadů
Hlavní příjemce: Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., 2011–2014.
GAP207/11/0555
Oxidy a fosforečnany kovů jako formy jaderného odpadu: studium sonochemického srážení, tepelných přeměn
a rozpustnosti
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2011–2014.
GAP209/11/0956
Globální a regionální modelové simulace klimatu ve střední Evropě v 18.–20. století v porovnání s pozorovaným
a rekonstruovaným klimatem
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2011–2016.
GAP209/11/1000
Hodnocení nebezpečí vzniku sesuvů a povodní z ledovcových jezer, Cordillera Blanca, Peru
Hlavní příjemce: Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., 2011–2015.
GAP209/11/2045
Kontrola vnitřních stavů systému při kontinuálních simulacích četnosti povodní na základě terénních dat
o nasycenosti povodí
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2011–2016.
GAP209/11/2405
Vývoj regionálního klimatického modelu pro velmi vysoké rozlišení
Hlavní příjemce: Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., 2011–2015.
GAP210/11/0183
Monitorování podzemních teplot jako nástroj porozumění současné změny klimatu
Hlavní příjemce: Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., 2011–2016.
GAP210/11/1369
Osud rtuti nahromaděné v lesních ekosystémech na území tzv. Černého trojúhelníku v České republice
Hlavní příjemce: Geologický ústav AV ČR, v. v. i., 2011–2015.
GAP403/11/2494
Zvyšující se environmentální výnosy z rozsahu v tranzitivních ekonomikách
Hlavní příjemce: Univerzita Karlova v Praze, 2011–2013.
GAP404/11/0354
Chráněná území – společenská dohoda o ochraně přírody
Hlavní příjemce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2011–2014.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
13
Studie a souborné informace
GAP404/11/1811
Urbánní a suburbánní kvalita života: geografický pohled
Hlavní příjemce: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011–2015.
GAP405/11/2258
Mosty 9. století v Mikulčicích. Říční archeologie a paleoekologie
Hlavní příjemce: Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., 2011–2014.
GAP408/11/0339
Odpovědnost v právu životního prostředí – současný stav a perspektivy
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2011–2014.
GAP503/11/0840
Stabilizace kovů/polokovů v kontaminovaných půdách pomocí nového syntetického oxidu manganu: Porovnání
s dalšími stabilizačními činidly
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2011–2015.
GAP504/11/0429
Gradienty prostředí, vegetační dynamika a krajinné změny v Západních Karpatech od pozdního glaciálu po současnost
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2011–2016.
GAP504/11/0454
Změny biodiverzity na přechodu pleistocénu a holocénu: současné analogie v reliktních ekosystémech Sibiře
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2011–2016.
GAP504/11/2135
Vliv disturbančního režimu přírodního temperátního lesa na variabilitu půd a pedogenezi na hrubé prostorové škále
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 2011–2014.
GAP504/11/2301
Dynamika prostorového uspořádání stromů v přírodě blízkých temperátních lesích
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 2011–2015.
GAP505/11/0256
Sukcese vegetace na širokých škálách prostředí – meta-analýzy dat s využitím v teorii i praxi
Hlavní příjemce: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., 2011–2015.
GAP505/11/0779
Vliv faktorů prostředí a schopnosti šíření na skladbu taxocenóz vodních bezobratlých v izolovaných prameništních slatiništích
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2011–2015.
GAP505/11/2387
Limity druhového bohatství: makroekologická analýza evolučních a ekologických procesů podmiňujících diverzitu na povrchu Země
Hlavní příjemce: Univerzita Karlova v Praze, 2011–2015.
GAP506/11/1872
Adaptivní genomová divergence v klimatických refugiích
Hlavní příjemce: Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., 2011–2016.
GPP408/11/P837
Evropeizace postkomunistických členů EU po vstupu – případ environmentální politiky
Hlavní příjemce: Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i., 2011–2013.
GPP504/11/P261
Vliv vlhkosti na aktivitu a mobilitu extracelulárních enzymů v lesní půdě
Hlavní příjemce: Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., 2011–2014.
14
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
MINISTERSTVO KULTURY
DF11P01OVV009
Metodika a nástroje ochrany a záchrany kulturního dědictví ohroženého povodněmi
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze/Fakulta stavební, 2011–2015.
DF11P01OVV019
Metody a nástroje krajinářské architektury pro rozvoj území
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně/Zahradnická fakulta (Lednice), 2011–2015.
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU
FR-TI1/047
Vývoj komplexních, ekologicky přijatelných technologií kompozitních povrchových úprav na bázi zinku s nízkým
koeficientem tření
Hlavní příjemce: Výzkumný a zkušební letecký ústav, a. s., 2009–2012.
FR-TI1/059
Dekontaminace odpadů kombinací metod termické desorpce a katalytického spalování
Hlavní příjemce: DEKONTA, a. s., 2009–2012.
FR-TI1/065
Reaktivní chemické bariéry pro dekontaminaci silně znečištěných podzemních vod
Hlavní příjemce: DEKONTA, a. s., 2009–2013.
FR-TI1/073
Výzkum a vývoj flexibilního energetického systému transformujícího primární energii biomasy i alternativních
paliv při jejich spalování, popřípadě odpadní teplo z různých tepelných agregátů na elektrickou energii s možností
kogenerace s vyšší účinností
Hlavní příjemce: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING, a. s., 2009–2012.
FR-TI1/089
Aktivní uzavřené filtry pevných částic pro dieselové motory s elektrickým systémem regenerace.
Hlavní příjemce: Autometal, spol. s r. o., 2009–2012.
FR-TI1/094
Výzkum a vývoj motoru s nízkým obsahem škodlivin ve výfukových plynech
Hlavní příjemce: TATRA, a. s., 2009–2012.
FR-TI1/100
Intenzifikace procesů čištění odpadních vod pro dosažení kvality pitné vody
Hlavní příjemce: ECOFLUID GROUP, s. r. o., 2009–2012.
FR-TI1/124
Způsob čištění propylenu na polymerační kvalitu
Hlavní příjemce: POLYMER INSTITUTE BRNO, spol. s r. o., 2009–2013.
FR-TI1/190
Vývoj inteligentního vysokoteplotního senzoru zajišťujícího adekvátní kontrolu a ochranu výfukových systémů
a snižování emisí automobilů.
Hlavní příjemce: Continental Automotive Systems Czech Republic, s. r. o., 2009–2012.
FR-TI1/199
Bio- a oxo- rozložitelné termoplasty – řešení negativního dopadu jejich přítomnosti v recyklačním řetězci
běžných termoplastů na další využitelnost recyklátů
Hlavní příjemce: POLYMER INSTITUTE BRNO, spol. s r. o., 2009–2012.
FR-TI1/219
Vývoj a výzkum zařízení zplynování odpadů ze dřeva ve formě dřevní štěpky
Hlavní příjemce: BOSS engineering, spol. s r. o., 2009–2012.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
15
Studie a souborné informace
FR-TI1/221
Technologie recyklace odpadních surovin při výrobě speciálních kovových materiálů práškovou metalurgií
Hlavní příjemce: UJP PRAHA, a. s., 2009–2013.
FR-TI1/225
Výzkum odolnosti difuzních nanopovlaků na bázi hliníku proti vysokoteplotní korozi v podmínkách spaloven
komunálního odpadu i kotlů pro spalování biomasy
Hlavní příjemce: SVÚM, a. s., 2009–2012.
FR-TI1/276
Výzkum a vývoj automatického parního kotle se zásobníkem pro ekologické spalování obnovitelných zdrojů
energie – biomasy.
Hlavní příjemce: ATOMA – tepelná technika, s. r. o., 2009–2013.
FR-TI1/309
Vývoj energeticky nenáročné mlýnice šetrné k životnímu prostředí
Hlavní příjemce: IVITAS, a. s., 2009–2012.
FR-TI1/318
Vývoj komerčně dostupných remediačních biopreparátů určených k přímé aplikaci na difúzně kontaminované lokality
Hlavní příjemce: EPS, s. r. o., 2009–2012.
FR-TI1/362
Výzkum vlastností materiálů pro bezpečné ukládání radioaktivních odpadů a vývoj postupů jejich hodnocení
Hlavní příjemce: Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., 2009–2013.
FR-TI1/367
Výzkum vlivu mezizrnné propustnosti granitů na bezpečnost hlubinného ukládání do geologických formací
a vývoj metodiky a měřící aparatury
Hlavní příjemce: ARCADIS Geotechnika, a. s., 2009–2013.
FR-TI1/382
Vývoj simulačních modelů elektroenergetiky České republiky
Hlavní příjemce: EGÚ Brno, a. s., 2009–2013.
FR-TI1/389
Sorbenty na bázi nano-uhlíku k odstraňování těžkých kovů z vody
Hlavní příjemce: GEOtest, a. s., 2009–2013.
FR-TI1/402
Výzkum a vývoj technologie recyklace jemnozrnných kovových odpadů z výroby a opracování oceli briketováním
Hlavní příjemce: Progres Ekotech, s. r. o., 2009–2012.
FR-TI1/453
Výzkum a ověření moderních technologií na bází membránových procesů pro demineralizaci a využití důlních
vod OKR
Hlavní příjemce: MEGA, a. s., 2009–2012.
FR-TI1/494
Výzkum technologií a metod odstraňování těžkých kovů platinové skupiny z biologických odpadů a možností
jejich recyklace
Hlavní příjemce: VUAB Pharma, a. s., 2009–2012.
FR-TI1/539
Technologie pro zvýšení účinnosti spalování a pro omezení emisí kotlů na fosilní paliva
Hlavní příjemce: I & C Energo, a. s., 2009–2012.
FR-TI1/546
Výzkum a vývoj tvorby systematizace bezpečných, spolehlivých a ekonomicky optimálních opatření pro sanace
skal a skalních svahů
Hlavní příjemce: STRIX Chomutov, a. s., 2009–2012.
16
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
FR-TI1/561
Výzkum a vývoj nových lisovaných paliv na bázi odpadního papíru
Hlavní příjemce: WASTECH, a. s., 2009–2012.
FR-TI1/566
Výzkum a vývoj nanokompozitních biologicky rozložitelných materiálů s vysokou přidanou hodnotou
Hlavní příjemce: LYCKEBY AMYLEX, a. s., 2009–2013.
FR-TI2/151
Snižování emisí skleníkových plynů využíváním nových odpadových tuhých alternativních paliv se zvýšeným
obsahem biomasy při výpalu portlandského slinku a výrobě hydraulických pojiv cementového charakteru
při zachování vysokých užitných vlastností slinku
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav maltovin Praha, s. r. o., 2010–2012.
FR-TI2/203
Výroba a použití speciálního aktivního uhlíku pro velkokapacitní ekologické aplikace
Hlavní příjemce: DEKONTA, a. s., 2010–2013.
FR-TI2/319
Výzkum a vývoj briketovaných ztekucovadel ocelářských strusek na bázi vedlejších produktů z výroby elektrotaveného korundu
Hlavní příjemce: JAP TRADING, s. r. o., 2010–2013.
FR-TI2/339
Vnější tepelně-izolační kompozitní systémy využívající alternativní surovinové zdroje
Hlavní příjemce: AB Arco, spol. s r. o., 2010–2013.
FR-TI2/341
Vývoj progresivní solidifikační technologie pro transformaci nebezpečných odpadů v nové materiály
Hlavní příjemce: Hradecký Písek, a. s., 2010–2013.
FR-TI2/351
Nové technologie vysokohodnotného pórovitého kameniva z různých druhů popílků
Hlavní příjemce: ČEZ Energetické produkty, s. r. o., 2010–2013.
FR-TI2/365
Výzkum technologie umožňující materiálové a energetické využití nerecyklovatelných plastových, celulózových
a jiných obdobných odpadů (MEVO)
Hlavní příjemce: PolyComp, a. s., 2010–2012.
FR-TI2/390
Výzkum a vývoj nových brousicích nástrojů fixovaných hybridním pojivem na bázi anorganických polymerů
Hlavní příjemce: Konstrukční oceli, a. s., 2010–2012.
FR-TI2/442
Výzkum a vývoj pokročilých vodíkových technologií pro energetiku a dopravu
Hlavní příjemce: Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., 2010–2013.
FR-TI2/468
Snížení škodlivých emisí a zvýšení automatizace archových ofsetových tiskových strojů
Hlavní příjemce: KBA-Grafitec, s. r. o., 2010–2013.
FR-TI2/649
Vývoj jednotky provzdušňovače vody pro komunální úpravny pitné vody
Hlavní příjemce: VODNÍ ZDROJE, a. s., 2010–2013.
FR-TI3/085
Energeticky úsporné cihlové budovy
Hlavní příjemce: HELUZ cihlářský průmysl, v. o. s., 2011–2014.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
17
Studie a souborné informace
FR-TI3/092
Regenerace odpadních mořících lázní a oplachových vod z procesů povrchové úpravy oceli a barevných kovů
nízkoteplotním chemickým procesem v reaktoru s mikrovlnným ohřevem
Hlavní příjemce: EKOMOR, s. r. o., 2011–2014.
FR-TI3/140
Moderní práškový hořák
Hlavní příjemce: IVITAS, a. s., 2011–2014.
FR-TI3/143
Výzkum a vývoj separačního dochlazovače paroplynové směsi za separačním parogenerátorem
Hlavní příjemce: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING, a. s., 2011–2013.
FR-TI3/175
Ekologické nátěrové hmoty s obsahem netoxických katalyzátorů a antikorozních pigmentů respektující legislativu EU
Hlavní příjemce: SYNPO, akciová společnost, 2011–2014.
FR-TI3/176
Nátěrové hmoty s dlouhodobým antimikrobiálním účinkem pro vnitřní i venkovní aplikace na bázi nanomateriálů
a dalších nových aditiv
Hlavní příjemce: SYNPO, akciová společnost, 2011–2013.
FR-TI3/187
Výzkum a vývoj separace těžkých kovů z odpadních vod redukčně-sorpčním způsobem a technik zpracování
vyredukované směsi těžkých kovů a jejich sloučenin na využitelné produkty
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav anorganické chemie, a. s., 2011–2014.
FR-TI3/196
Pokročilé technologie hygienického a toxikologického zabezpečení odtoku z čistíren odpadních vod
Hlavní příjemce: ASIO, spol. s r. o., 2011–2014.
FR-TI3/242
Vývoj a technologické uplatnění kombinovaných dekontaminačních jednotek pro odstraňování emisí VOC
včetně pachových látek
Hlavní příjemce: DEKONTA, a. s., 2011–2015.
FR-TI3/245
Výzkum a vývoj technologií a systému nakládání s RAO ve vazbě na nové jaderné zdroje
Hlavní příjemce: Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., 2011–2014.
FR-TI3/325
Výzkum termální zátěže hornin – perspektivy podzemního skladování tepelné energie
Hlavní příjemce: Česká geologická služba, 2011–2014.
FR-TI3/455
Moderní pigmentové mikrodisperze pro ekologické programy barvení
Hlavní příjemce: Synthesia, a. s., 2011–2014.
FR-TI3/507
Výzkum a vývoj pohonných jednotek s progresivními prvky snižování obsahu škodlivých látek ve výfukových plynech
Hlavní příjemce: ZETOR TRACTORS, a. s., 2011–2014.
FR-TI3/513
Výzkum a vývoj – systematizace a finanční optimalizace sanačních prevenčních opatření pro liniové stavby
před bahnotoky – bahnokamenité proudy
Hlavní příjemce: STRIX Chomutov, a. s., 2011–2014.
FR-TI3/552
Inovativní přístupy v čištění odpadních vod – Flotační jednotka KUNST
Hlavní příjemce: KUNST, spol. s r. o., 2011–2013.
18
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
FR-TI3/579
Výzkum sdružených procesů v horninovém prostředí a vývoj metodik pro posuzování dlouhodobé stability
podzemních děl
Hlavní příjemce: Technická univerzita v Liberci/Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace,
2011–2014.
FR-TI3/595
Inovace složení směsi pro výrobu cementotřískové desky
Hlavní příjemce: CIDEM Hranice, a. s., 2011–2014.
FR-TI3/655
Ecodesign ve stavbě obráběcích strojů
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze/Fakulta strojní, 2011–2013.
FR-TI3/678
In-situ remediace podzemní vody a půdy pomocí aplikace nanobublin vhodných plynů
Hlavní příjemce: DEKONTA, a. s., 2011–2013.
FR-TI3/699
Diskové filtry pro ČOV
Hlavní příjemce: IN - EKO TEAM s. r. o., 2011–2012.
FR-TI3/711
Výzkum a vývoj konstrukce a technologie výroby systému na čištění komunálních a průmyslových kalů na odstředivém principu
Hlavní příjemce: První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s., 2011–2013.
FR-TI3/712
Výzkum a vývoj systémů pro nízkospádové vodní elektrárny
Hlavní příjemce: ELZACO, spol. s r. o., 2011–2014.
FR-TI3/727
Pokročilá technologie pórobetonu na bázi průmyslových odpadů pro energeticky úspornou výstavbu
Hlavní příjemce: PORFIX CZ, a. s., 2011–2014.
FR-TI3/729
Výzkum a vývoj progresivního technologického řešení recyklace odpadních proudů z výroby dusíkatých hnojiv
Hlavní příjemce: MemBrain, s. r. o., 2011–2013.
FR-TI3/733
Speciální aplikace použití vysokotlakého vodního paprsku a vývoj environmentálně příznivých technologií
minimalizujících spotřebu surovin a energií
Hlavní příjemce: PTV, spol. s r. o., 2011–2014.
FR-TI3/778
Čištění odpadních vod v integrovaném biotechnologickém systému
Hlavní příjemce: DEKONTA, a. s., 2011–2015.
FR-TI3/829
Výzkum a vývoj bloku přípravy topného plynu z odplynění ropy a jeho využití pro energetické účely
Hlavní příjemce: ČKD PRAHA DIZ, a. s., 2011–2012.
FR-TI4/114
SCR (Selective Catalytic Reduction) systém s přímým vstřikováním močoviny bez přídavného vzduchu
Hlavní příjemce: Autometal, spol. s r. o., 2012–2015.
FR-TI4/136
Strojní a technologické řešení metody stabilizace a solidifikace nebezpečných odpadů a odpadů z důlní a zpracovatelské činnosti
Hlavní příjemce: GEMEC – UNION, a. s., 2012–2013.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
19
Studie a souborné informace
FR-TI4/139
Vývoj a výroba lesnických těžebně dopravních strojů malé třídy zaměřené na ekologii
Hlavní příjemce: STROJÍRNA NOVOTNÝ, s. r. o., 2012–2014.
FR-TI4/143
Vývoj deoxygenačních katalyzátorů pro výrobu motorových paliv a surovin pro petrochemický průmysl na bázi
obnovitelných surovin
Hlavní příjemce: ASTIN Catalysts and Chemicals, s. r. o., 2012–2015.
FR-TI4/254
Kontejnerová technologie pro čištění průmyslových odpadních vod
Hlavní příjemce: SATTURN HOLEŠOV, spol. s r. o., 2012–2015.
FR-TI4/261
Výzkum chování injektážních směsí při aplikaci pod hladinou podzemní vody, vývoj nových injektážních směsí,
metodiky jejich návrhu, způsobu monitoringu a provádění
Hlavní příjemce: ARCADIS Geotechnika, a. s., 2012–2015.
FR-TI4/269
Výzkum získávání tepelné energie z horninového prostředí tunelových staveb
Hlavní příjemce: ARCADIS Geotechnika, a. s., 2012–2016.
FR-TI4/311
Technologie pro zachycování škodlivých látek typu PCDD/F z kouřových plynů
Hlavní příjemce: SMS CZ, s. r. o., 2012–2014.
FR-TI4/327
Výzkum možností komplexní revitalizace skládek průmyslového odpadu včetně využití jejich potenciálu, vývoj
měřících systémů pro dálkový monitoring, tvorba metodických pokynů a vzorových projektů pro provádění
revitalizace a optimalizace skládek
Hlavní příjemce: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Fakulta elektrotechniky a informatiky,
2012–2015.
FR-TI4/335
Nové progresivní technologie sanace sypaných hrází
Hlavní příjemce: Hradecký Písek, a. s., 2012–2015.
FR-TI4/353
Intenzifikace a optimalizace zplyňovacích jednotek a dopalovacích komor pro velmi vlhkou odpadní biomasu
Hlavní příjemce: GEMOS CZ, spol. s r. o., 2012–2014.
FR-TI4/499
Výzkum a zavedení technologie přepracování odpadního ochuzeného a přírodního uranu pro snížení objemu
ukládání jaderného materiálu
Hlavní příjemce: UJP PRAHA, a. s., 2012–2014.
FR-TI4/623
Nanostrukturované obalové materiály mimořádných užitných vlastností a se snadnější recyklací
Hlavní příjemce: SYNPO, akciová společnost, 2012–2015.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
7AMB12SK155
Charakterizace a zpracování sloučenin železa ze starých environmentálních zátěží
Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i., 2012–2013.
ED2.1.00/01.0024
Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz
Hlavní příjemce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích/Fakulta rybářství a ochrany vod, 2010–2013.
20
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
ED2.1.00/03.0058
Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů
Hlavní příjemce: Univerzita Palackého v Olomouci/Přírodovědecká fakulta, 2010–2014.
ED2.1.00/03.0064
Dopravní VaV centrum
Hlavní příjemce: Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., 2011–2014.
ED2.1.00/03.0082
Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin
Hlavní příjemce: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Hornicko-geologická fakulta, 2011–2014.
ED2.1.00/03.0097
AdMaS – Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie
Hlavní příjemce: Vysoké učení technické v Brně/Fakulta stavební, 2011–2014.
ED2.1.00/03.0100
Institut environmentálních technologií
Hlavní příjemce: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Centrum environmentálních technologií,
2011–2013.
ED2.1.00/03.0111
Centrum polymerních systémů
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitní institut, 2011–2014.
ED2.1.00/03.0125
Pořízení technologie pro Centrum vozidel udržitelné mobility
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze/Fakulta strojní, 2011–2013.
ED4.1.00/04.0139
Laboratorní centrum Fakulty technologické
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, 2011–2013.
EE2.3.20.0053
Podpora odborníků a mezinárodního networkingu v oblastech environmentálního výzkumu v ČR
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita, 2011–2014.
EE2.3.20.0004
Vytvoření a rozvoj multidisciplinárního týmu na platformě krajinné ekologie
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně, 2011–2014.
EE.2.3.20.0064
Centrum excelence pro globální studium funkce a biodiverzity lesních ekosystémů
Hlavní příjemce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2011–2014.
LA09011
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu vlastností vody a vodných směsí v rámci IAPWS
Hlavní příjemce: Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i., 2009–2012.
LA09025
Zajištění účasti ve II. fázi projektu studia dlouhodobé difúze a využití jeho výsledků
Hlavní příjemce: Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., 2009–2012.
LA10025
Aktivity v rámci AAPG (American Association of Petroleum Geologists)
Hlavní příjemce: Česká geologická služba, 2010–2012.
LA10036
Zapojení mladých vědeckých pracovníků MZLU BRNO do výzkumných aktivit IUFRO – The Global Network
for Forest Science Cooperation
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně/Agronomická fakulta, 2010–2012.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
21
Studie a souborné informace
LD11031
Povodňové charakteristiky malých povodí
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze/Fakulta stavební, 2011–2013.
LD12029
Downscaling globálních klimatických modelů pomocí stochastického meteorologického generátoru
Hlavní příjemce: Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., 2012–2015.
LD12030
Studium metabolické a fyziologické odezvy u ječmene vystaveného zvýšené intenzitě ultrafialového záření
Hlavní příjemce: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., 2012–2014.
LD12050
Analýza environmentálních metagenomů metodami next-generation-sequencing a vývoj postupů pro analýzu dat
Hlavní příjemce: Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., 2012–2015.
LD12070
Dopad sluneční aktivity na horní atmosféru Země
Hlavní příjemce: Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., 2012–2014.
LF11009
Výzkum a vývoj využití rentgenové fluorescenční spektrometrie pro okamžité prvkové analýzy environmentálních vzorků během terénních prací v oboru hydrogeologie
Hlavní příjemce: VODNÍ ZDROJE, a. s., 2011–2012.
LF11015
Rozvoj nové technologie úpravy vody v papírenském průmyslu vedoucí k nulovým emisím škodlivin
Hlavní příjemce: MVB OPAVA CZ, s. r. o., 2011–2012.
LF11016
Aplikace magnetického pole v biologické dekontaminaci odpadních vod
Hlavní příjemce: MikroChem LKT, spol. s r. o., 2011–2014.
LF12006
Trvale udržitelné a inovační využití odpadů ze zpracování hroznů a ovoce
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., 2012–2015.
LF12008
Nástroje a technologie pro efektivní využívání a ochranu podzemních vod (STORAGE)
Hlavní příjemce: VODNÍ ZDROJE, a. s., 2012–2014.
LG12018
Zapojení ČR do výzkumných aktivit European Forest Institute (EFI)
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně/Lesnická a dřevařská fakulta, 2012–2014.
LH11008
Beta diverzita potravních sítí mezi rostlinami a hmyzem podél tropického výškového gradientu
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2011–2014.
LH11010
Vývoj metod pro Integrovaný systém sledování sucha
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně/Agronomická fakulta, 2011–2014.
LH11043
Analýza dynamiky horského smrkového lesa na vybraných lokalitách v České republice a Rumunsku s využitím
historických a dendroekologických metod
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta lesnická a dřevařská, 2011–2014.
LH11057
Biodiverzita, taxonomie a ekologie lišejníků, lichenikolních hub a příbuzných hub v Národním parku Joshua Tree
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta životního prostředí, 2011–2013.
22
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
LH12017
Kritické zdrojové oblasti fosforu v povodí jako rozhodující faktory transportu – pokus o vyjádření v závislosti
na zdrojových oblastech odtoku a způsobu obhospodařování půdy
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2015.
LH12038
Dynamika smíšených temperátních lesů – sjednocování a objektivizace konceptuálních modelů
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 2012–2015.
LH12039
Význam disturbancí pro pedogenezi a variabilitu půd temperátních lesů: syntéza napříč půdotvornými procesy,
prostorovými a časovými škálami
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 2012–2015.
LH12041
Oscilace mořské hladiny a změny atmosférických koncentrací CO2 během vrcholného skleníkového klimatu
(cenoman-turon, pánev Western Interior)
Hlavní příjemce: Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., 2012–2015.
LH12074
Nové typy bromovaných zpomalovačů hoření v prostředí
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita/Přírodovědecká fakulta, 2012–2015.
LH12087
Mikrobiální diverzita a interakce rostlina-mikroorganismus u rostlin remediujících kontaminanty – optimalizace
symbiotického synergismu u fytoremediací
Hlavní příjemce: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze/Fakulta potravinářské a biochemické technologie, 2012–2015.
LH12097
Inovace metod monitoringu zdravotního stavu porostů smrku ztepilého v Krušných horách s použitím hyperspektrálních dat
Hlavní příjemce: Univerzita Karlova v Praze/Přírodovědecká fakulta, 2012–2015.
LH12099
Je polyploidizace spouštěcím mechanismem invazivního chování vodních rostlin? Příběh stolístků
Hlavní příjemce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích/Zemědělská fakulta, 2012–2015.
LH12100
Diversita sinic tropických a subtropických biomů
Hlavní příjemce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích/Přírodovědecká fakulta, 2012–2014.
LM2011028
RECETOX – Národní infrastruktura pro výzkum toxických látek v prostředí
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita/Přírodovědecká fakulta, 2012–2015.
ME08011
Klimatické změny a změny výšky mořské hladiny ve středním paleozoiku a jejich vliv na evoluci mořských
společenstev: porovnání modelů z mikrokontinentu Perunica a kontinentu Laurussie
Hlavní příjemce: Česká geologická služba, 2008–2012.
ME08019
Půdní organismy na výsypkách po těžbě hnědého uhlí v USA a v Evropě: bioindikační potenciiál a úloha v pedogenesi
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2008–2012.
ME09011
Subdukční továrna: vznik zemětřesení a vmísťování magmatu
Hlavní příjemce: Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., 2009–2012.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
23
Studie a souborné informace
ME09023
Ukládání uhlíku v rašeliništích a zadržování živin v nivách a mokrých loukách
Hlavní příjemce: ENKI, o. p. s., 2009–2012.
ME09033
Velmi krátkodobá srážková a hydrologická předpověď zaměřená na prognózu přívalových povodní
Hlavní příjemce: Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., 2009–2012.
ME10028
Identifikace a analýza aktivních mikrobiálních populací, degradujících odumřelou organickou hmotu v lesních půdách
Hlavní příjemce: Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., 2010–2012.
ME10152
Rozklad rostlinného materiálu v lesních půdách – role hub a jejich extracelulárních enzymů
Hlavní příjemce: Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., 2010–2012.
OC09001
Dálkový průzkum Země v hodnocení vývoje poškození smrkových porostů a regeneračníhch procesů po napadení lýkožroutem smrkovým
Hlavní příjemce: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., 2009–2012.
OC10003
Příspěvek lesnického sektoru v emisní bilanci ČR a modelová predikce scénářů managementu lesa v podmínkách České republiky (CzechForScen)
Hlavní příjemce: IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o., 2010–2012.
OC10022
Vliv interakce změny klimatu a znečištění prostředí na smrkové porosty a možnosti jejich adaptace
Hlavní příjemce: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., 2010–2012.
OC10023
Role kořenů v koloběhu uhlíku ve smrkových ekosystémech
Hlavní příjemce: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., 2010–2012.
OC10024
Kontinuální simulace pro odhad četnosti povodní v rámci odhadu nejistot metodou GLUE
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2010–2012.
OC10064
Úloha půdních hub při přeměně uhlíku v hlubších vrstvách lesních půd
Hlavní příjemce: Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., 2010–2012.
OE09006
Ekologicky příznivé a udržitelné autobusy se sníženými emisemi a hlukovou zátěží v městských obytných částech
Hlavní příjemce: SVÚM a. s., 2009–2012.
OE10002
Automatizovaný systém pro analýzu vybraných charakteristik a procesů v porézním prostředí metodou EIS
Hlavní příjemce: GEOtest, a. s., 2010–2012.
OE10005
Vývoj modulového systému pro tvorbu aplikací využitelných v oblasti integrovaného vodního hospodářství
v rámci ochrany před povodněmi, zavedení národní/mezinárodní databáze eGMS
Hlavní příjemce: VODNÍ ZDROJE, a. s., 2010–2012.
OK08003
OKO pro výzkum nových technologií
Hlavní příjemce: BIC Brno, spol. s r. o., 2008–2012.
7A11080
Metrology for Energy Harvesting
Hlavní příjemce: Český metrologický institut, 2011–2013.
24
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
7AMB12AR005
Horké vlny v měnícím se klimatu: statistická a dynamická perspektiva
Hlavní příjemce: Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., 2012–2013.
7AMB12AR008
Využití průtokových analytických metod pro monitorování kvality vody
Hlavní příjemce: Univerzita Karlova v Praze/Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, 2012–2013.
7AMB12AR019
Vlivy proměnlivosti sluneční aktivity na atmosférickou cirkulaci jižní polokoule a jihoamerické klima v časových
měřítkách roků až tisíciletí
Hlavní příjemce: Univerzita Karlova v Praze/Přírodovědecká fakulta, 2012–2013.
7AMB12GR006
Použití kosmické geodézie při výzkumu mechaniky zlomového procesu zemětřesení
Hlavní příjemce: Univerzita Karlova v Praze/Matematicko-fyzikální fakulta, 2012–2013.
7AMB12SK017
Produkce, akumulace energie a fyziologické charakteristiky vybraných druhů bylin ve vztahu k ekologii bukových fytocenóz
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů,
2012–2013.
7AMB12SK028
Stanovení významných radionuklidů a jejich korelačních faktorů ve vzorcích životního prostředí
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze/Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, 2012–2013.
7AMB12SK134
Společenstva slunéčkovitých v podmínkách změny klimatu a introdukce nového druhu Harmonia axyridis
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2012–2013.
7AMB12SK156
Výzkum změn v rozšíření dřevin na gradientu nadmořské výšky v kontextu recentních změn klimatu a ontogenetického vývoje dřevin
Hlavní příjemce: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., 2012–2013.
7AMB12SK167
Vyhodnocení současných a možných budoucích období sucha v podmínkách malých a středních povodí ČR a SR
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2013.
7AMB12SK182
Výzkum půdních vlastností ve vztahu k managementu hospodaření
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2012–2013.
7AMB12SK189
Půdní fauna Chráněné krajinné oblasti Cerová vrchovina a Území evropského významu Drienčanský kras –
srovnávací studie
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2012–2013.
7AMB12SK195
Specifika retenčních čar těžkých půd a jejich dopad na analýzu vodního režimu
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2012–2013.
7D09004
Využití tukových odpadů při výrobě bionafty
Hlavní příjemce: RADANAL, s. r. o., 2009–2012.
7E09043
Re-road – End of life strategies of asphalt pavements
Hlavní příjemce: Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., 2009–2012.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
25
Studie a souborné informace
7E09067
Arctic Health Risks: Impacts on health in the Arctic and Europe owing to climate-induced changes in contaminant cycling
Hlavní příjemce: Masarykova univerzita/Přírodovědecká fakulta, 2009–2013.
7E09093
Development of Intensified Water Treatment Concepts by Integrating Nano- and membrane Technologies
Hlavní příjemce: Technická univerzita v Liberci/Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií,
2009–2012.
7E09118
Eupopean facility for airborne research in environmental and geoscience
Hlavní příjemce: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., 2009–2012.
7E09119
Securing the Conservation of biodiversity across Administrative Levels and spatial, temporal, and Ecological Scales
Hlavní příjemce: Univerzita Karlova v Praze/Centrum pro teoretická studia, 2009–2014.
7E10028
Damage risk assessment, economic impact and mitigation strategies for sustainable preservation of cultural
heritage in the times of climate change
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze/Fakulta strojní, 2010–2014.
7E10033
Climate change integrated assessment methodology for cross-sectoral adaptation and vulnerability in Europe
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně/Agronomická fakulta, 2010–2013.
7E10041
Sustainable Urban Development Planner for Climate Change Adaptation
Hlavní příjemce: CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2010–2012.
7E10042
Earth Observation for Monitoring and Observing Environmental and Societal Impacts of Mineral Resources
Exploration and Exploitation
Hlavní příjemce: Česká geologická služba, 2010–2013.
7E11020
AQUAculture infrastructures for EXCELLence in European Fish research
Hlavní příjemce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2012–2014.
7E11057
Public health impacts in URban environments of Greenhouse gas Emissions reduction strategies
Hlavní příjemce: Univerzita Karlova v Praze/Centrum pro otázky životního prostředí, 2011–2014.
7E11059
Adaptive Strategies to Mitigate the Impacts of Climate Change on European Freshwater Ecosystems
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2011–2014.
7EX11063
Demonstration of a study to coordinate and perform human biomonitoring on a European scale
Hlavní příjemce: Státní zdravotní ústav, příspěvková organizace, 2011–2012.
7G08073
Actinide reCycling by SEParation and Transmutation, ACSEPT
Hlavní příjemce: Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i., 2008–2012.
7G08074
Actinide reCycling by SEParation and Transmutation
Hlavní příjemce: Univerzita Karlova v Praze/Přírodovědecká fakulta, 2008–2012.
26
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
7G08075
Actinide reCycling by SEParation and Transmutation
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze/Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, 2008–2012.
7G08084
Redox phenomena controlling system
Hlavní příjemce: Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., 2008–2012.
7G09004
Fate of Repository Gases
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze/Fakulta stavební, 2009–2013.
7G09059
Fate of Repository Gases
Hlavní příjemce: Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., 2009–2013.
7G10071
Collaborative Project on European Sodium Fast Reactor
Hlavní příjemce: Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., 2010–2012.
7G11034
Supercritical Water Reactor – Fuel Qualification Test
Hlavní příjemce: Centrum výzkumu Řež, s. r. o., 2011–2013.
7H09006
Nanoelectronics for an Energy Efficient Electrical Car
Hlavní příjemce: Institut mikroelektronických aplikací, s. r. o., 2009–2012.
7H09009
Nanoelectronics for an Energy Efficient Electrical Car
Hlavní příjemce: Vysoké učení technické v Brně/Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií,
2009–2012.
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ
QH81160
Ekonomická efektivnost šlechtění lesních dřevin
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta lesnická a dřevařská, 2008–2012.
QH81172
Založení druhé generace semenných sadů borovice lesní s využitím genových markerů
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta lesnická a dřevařská, 2008–2012.
QH81200
Optimalizace vodního režimu v krajině a zvýšení retenční schopnosti krajiny uplatněním kompostů z biologicky
rozložitelných odpadů na orné půdě i trvalých travních porostech
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., 2008–2012.
QH81246
Dynamika obsahů hlavních živin ve smrkových a bukových porostech v ČR – možnosti zajištění výživy lesních
dřevin jako předpoklad trvale udržitelného pěstování lesů
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2008–2012.
QH81326
Nové pěstební technologie u brambor se zaměřením na vyšší efektivnost hnojení a ochranu vod
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o., 2008–2012.
QH81331
Výzkum adaptačních opatření pro eliminaci dopadu klimatické změny v regionech ČR
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2008–2012.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
27
Studie a souborné informace
QH82089
Hodnocení mimoprodukčních funkcí půd České republiky ve vztahu k funkci produkční a s jejich vlivem
na ochranu půdy, vody a krajiny
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2008–2012.
QH82090
Změny půdních vlastností po zatravnění, zalesnění nebo dlouhodobém nevyužívání orné půdy, s dopady
na ochranu půdy, vody a krajiny České republiky
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2008–2012.
QH82096
Vytvoření konceptuálního modelu tvorby syntetických map zranitelnosti podzemních vod a srovnání s modelem
DRASTIC
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2008–2012.
QH82099
Kriteria rozvoje větrné eroze na těžkých půdách a možnosti jejího omezení biotechnickými opatřeními
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2008–2012.
QH82106
Rekultivace jako nástroj obnovy funkce vodního režimu krajiny po povrchové těžbě hnědého uhlí
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta životního prostředí, 2008–2012.
QH82117
Šetrné a efektivní hospodaření na rybnících s maximálním využitím stávajícího trofického potenciálu a udržením dobré kvality vody i rybí produkce
Hlavní příjemce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích/Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický,
2008–2012.
QH82118
Zachování biodiverzity u kulturních plemen kapra obecného
Hlavní příjemce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích/Fakulta rybářství a ochrany vod, 2008–2012.
QH82191
Optimalizace dávkování a zapravení organické hmoty do půdy s cílem omezit povrchový odtok vody při intenzivních dešťových srážkách
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., 2008–2012.
QH82242
Technické prostředky pro sklizeň a zpracování odpadního dřeva z vinic
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně/Agronomická fakulta, 2008–2012.
QH82281
Inovace metod kontroly výživného stavu zemědělských půd fosforem z ekologického aspektu šetrného využívání přírodních zdrojů
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2008–2012.
QH82285
Vývoj efektivních metod výběru a využití genetické diversity pro zlepšení odolnosti řepky ozimé k nejvýznamnějším biotickým a abiotickým stresům
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2008–2012.
QH82303
Využití biotechnologických postupů při záchraně a reprodukci autochtonních populací chlumního ekotypu
smrku ztepilého
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2008–2012.
28
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
QI91C054
Atlas půdního klimatu České republiky – Vymezení termických a hydrických režimů a jejich vliv na produkční
schopnost půd
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně/Agronomická fakulta, 2009–2013.
QI91C200
Hodnocení účinnosti realizace komplexních pozemkových úprav
Hlavní příjemce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích/Zemědělská fakulta, 2009–2013.
QI92A012
Hodnocení realizací protierozních a vodohospodářských zařízení v KPÚ z pohledu ochrany a tvorby zemědělské krajiny
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2009–2013.
QI92A031
Harmonizace lesního hospodářství nížinných luhů jako nástroj pro zachování druhové diverzity vyšších rostlin
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně, 2009–2013.
QI92A139
Výzkum metod zvyšujících vodohospodářskou účinnost malých vodních nádrží s ohledem na rizika předpokládaných klimatických změn
Hlavní příjemce: Vysoké učení technické v Brně, 2009–2012.
QI92A197
Ekonomická a sociálně-ekonomická efektivnost a perspektivy existence a pěstování lesa nízkého v měnících se
přírodních a společenských podmínkách ČR
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2009–2012.
QI92A216
Obsahy sloučenin hliníku v lesních půdách – identifikace problémových lokalit, metody omezení degradačních
změn v půdách, možnosti hospodaření pro udržení produkční a ostatních funkcí lesa
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2009–2013.
QI92A223
Možnosti odstraňování vybraných specifických polutantů (PPCP) v ČOV
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2009–2013.
QI92A245
Uplatnění klonu Aesculus hippocastanum M06 rezistentního ke Cameraria ohridella jako plodonosných stromů
pro nové výsadby jírovců v oborách s intenzivním chovem spárkaté zvěře
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 2009–2013.
QI92A247
Charakterizace genetické struktury autochtonních populací jilmů pomocí DNA analýz, záchrana genofondu
a reprodukce in vitro
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2009–2013.
QI102A085
Optimalizace pěstebních opatření pro zvyšování biodiverzity v hospodářských lesích
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta lesnická a dřevařská, 2010–2014.
QI102A265
Určení podílu erozního fosforu na eutrofizaci ohrožených útvarů stojatých povrchových vod
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze/Fakulta stavební, 2010–2013.
QI111C034
Vliv pastvy hospodářských zvířat na půdní vlastnosti, množství a jakost vody a druhovou biodiverzitu v krajině
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2011–2014.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
29
Studie a souborné informace
QI111C080
Zpřesnění dostupné zásoby vody v půdním profilu na základě modelu kořenového systému plodin pro efektivní
hospodaření s vodou a dusíkem
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2011–2014.
QI112A132
Výzkum opatření k zajištění zásobování pitnou vodou v období klimatických změn
Hlavní příjemce: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Hornicko-geologická fakulta, 2011–2014.
QI112A168
Stav lesních půd jako určující faktor vývoje zdravotního stavu, biodiverzity a naplňování produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2011–2014.
QI112A170
Možnosti cíleného pěstování a využití geneticky hodnotných částí populací sadebního materiálu smrku ztepilého
s klimaxovou strategií růstu pro horské oblasti
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2011–2014.
QI112A172
Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2011–2014.
QI112A174
Lesnické a zemědělské aspekty řízení vodní komponenty v krajině
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2011–2014.
QI112A201
Metody hodnocení zátěže lesních půd rizikovými látkami a identifikace ekologických rizik kontaminace lesních půd
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů,
2011–2014.
QJ1210008
Inovace systémů pěstování obilnin v různých agroekologických podmínkách ČR
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně/Agronomická fakulta, 2012–2016.
QJ1210013
Technologie chovu sladkovodních ryb s využitím recirkulačních systémů dánského typu se zaměřením na metody
efektivního řízení prostředí a veterinární péče
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně/Agronomická fakulta, 2012–2016.
QJ1210114
Rizika kontaminace surovin a produktů rostlinného původu vybranými virovými, bakteriálními a parazitárními agens
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., 2012–2016.
QJ1210209
Inovace pěstitelských systémů jádrovin se zaměřením na organickou produkci tržní kvality
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2012–2015.
QJ1210263
Agronomická opatření ke snížení vodní eroze na orné půdě s využitím zapravení organické hmoty
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., 2012–2016.
QJ1210375
Výzkum systému chovu dojnic z hlediska optimalizace mikroklimatu a energeticko-ekonomické náročnosti
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., 2012–2016.
QJ1220033
Optimalizace vodního režimu na modelovém území pomoravské nivy
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně/Lesnická a dřevařská fakulta, 2012–2015.
30
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
QJ1220050
Posílení infiltračních procesů regulací odtoku vod z malých povodí
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2012–2015.
QJ1220099
Optimalizace využití těžebních zbytků v lesích s ohledem na bilanci živin a trvalost lesní produkce
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta lesnická a dřevařská, 2012–2016.
QJ1220218
Vývoj efektivních opatření eliminujících dopad invaze Chalara fraxinea v lesním školkařství a v navazujících
aspektech lesního a vodního hospodářství
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 2012–2016.
QJ1220219
Ekonomické aspekty invaze Phytophthora alni v průběhu klimatické změny
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 2012–2016.
QJ1220313
Diferenciace intenzit a postupů hospodaření ve vztahu k zajištění biodiverzity lesa a ekonomické životaschopnosti
lesního hospodářství
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta lesnická a dřevařská, 2012–2016.
QJ1220314
Harmonizace managementu populací zvěře a lesních ekosystémů v kontextu očekávaných klimatických změn
a minimalizace škod na lesních porostech
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta lesnická a dřevařská, 2012–2016.
QJ1220316
Hodnocení očekávaných změn v růstu a mortalitě lesních porostů, dopadů na produkční funkci lesů ČR a návrh
adaptační strategie
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta lesnická a dřevařská, 2012–2016.
QJ1220317
Integrované hodnocení dopadů hmyzích škůdců a houbových patogenů na smrkové porosty ČR jako východisko
pro jejich operativní management
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta lesnická a dřevařská, 2012–2016.
QJ1230319
Vodní režim půd na svažitém zemědělsky využívaném území
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů,
2012–2015.
QJ1220331
Technologie produkce listnatých poloodrostků a odrostků nové generace v lesních školkách a užití tohoto typu
sadebního materiálu při obnově lesa
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2012–2016.
QJ1220346
Emise a jejich dopad na vodní prostředí
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2014.
QJ1230056
Vliv očekávaných klimatických změn na půdy České republiky a hodnocení jejich produkční funkce
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2012–2016.
QJ1230330
Stabilizace lesních ekosystémů vyváženým poměrem přirozené a umělé obnovy lesa
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2012–2016.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
31
Studie a souborné informace
QJ1230334
Ověření geneticky podmíněné proměnlivosti významných populací lesních dřevin, včetně genetické inventarizace
vybraných ekotypů, jako podklad pro aktualizaci souvisejících legislativních předpisů
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2012–2016.
QJ1230371
Dynamika šíření kůrovcovitých v přirozeně disturbovaném smíšeném temperátním lese na různých prostorových škálách
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 2012–2015.
MINISTERSTVO VNITRA
VG20102013048
Výzkum metod kontroly vody kontaminované toxickými látkami za mimořádných bezpečnostních situací
Hlavní příjemce: ORITEST spol. s r. o., 2010–2013.
VG20102013066
Metodika posuzování zdrojů nouzového zásobování vodou (NZV) na bázi analýzy rizik
Hlavní příjemce: Ministerstvo obrany/Univerzita obrany, 2010–2013.
VF20102014009
Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativní možnosti zvýšení zabezpečení měst a obcí
pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií
Hlavní příjemce: CITYPLAN spol. s r. o., 2010–2014.
VG20102014026
Dopady povodní na kontaminaci půd a potravních řetězců rizikovými látkami
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2010–2014.
VG20102014035
Stanovení celkové objemové alfa aktivity a beta aktivity a koncentrace vybraných radionuklidů v individuálních
zdrojích pitné vody určených k zásobování obyvatelstva
Hlavní příjemce: Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i., 2010–2014.
VG20102014038
Návrh koncepce řešení krizové situace vyvolané výskytem sucha a nedostatkem vody na území České republiky
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2010–2014.
VG20102015011
Vytvoření systému postupů pro detekci a kvantifikaci významných bakteriálních a virových patogenů kontaminujících potraviny, vodu a prostředí a ohrožujících zdraví lidí a hospodářských zvířat
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., 2010–2015.
VG20112014028
Náhradní zdroje vody v obcích v krizových situacích – využití původních zdrojů a pramenů
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2011–2014.
VG20122013090
Možnosti využití informací a zdrojů dat z oblasti nakládání s odpady jako nástroje identifikace a řešení
neoprávněného nakládání s odpady
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2013.
VG20102014010
Klasifikace přesnosti vymezení stávajících záplavových území v ČR a zapracování výsledků do metodiky
pro jejich vymezení
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2010–2014.
32
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
VF20102015014
Výzkum pokročilých metod detekce, stanovení a následné zvládnutí radioaktivní kontaminace
Hlavní příjemce: Státní ústav radiační ochrany, v. v. i., 2010–2015.
VG20122015081
CO DĚLAT – 3D model simulace krizových situací při povodni
Hlavní příjemce: Centrum pro bezpečný stát, o. s., 2012–2015.
VG20122015083
Mobilní a stacionární radiační monitorovací systémy nové generace pro radiační monitorovací sítě
Hlavní příjemce: Státní ústav radiační ochrany, v. v. i., 2012–2015.
VG20122015088
Výzkum vlivu nehody jaderné elektrárny Temelín na kontaminaci vodního prostředí řek Vltavy a Labe po hraniční profil Labe Hřensko
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2015.
VG20122015091
Integrované hodnocení dopadů globálních změn na enviromentální bezpečnost České republiky
Hlavní příjemce: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., 2012–2015.
VG20122015100
Minimalizace dopadů radiační kontaminace na krajinu v havarijní zóně JE Temelín
Hlavní příjemce: ENKI, o. p. s., 2012–2015.
VG20122015101
Stanovení množství nelegálních drog a jejich metabolitů v komunálních odpadních vodách – nový nástroj
pro doplnění údajů o spotřebě drog v České republice
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2015.
TECHNOLOGICKÁ AGENTURA ČR
TA01010183
Účinné antikorozní a speciální nátěrové hmoty se sníženým obsahem zinku pro povrchovou ochranu konstrukčních materiálů
Hlavní příjemce: SYNPO, akciová společnost, 2011–2014.
TA01010300
Plazmatron s hybridní stabilizací oblouku pro plazmové nástřiky a pyrolýzu odpadů
Hlavní příjemce: ProjectSoft HK, a. s., 2011–2013.
TA01010356
Vhodné materiály pro nanotechnologické aplikace při čištění a úpravě vody a vzduchu
Hlavní příjemce: ASIO, spol. s r. o., 2011–2014.
TA01010552
Využití membrán s nano-póry pro snižování zdravotních rizik VOC z malých vodních zdrojů
Hlavní příjemce: Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o., 2011–2013.
TA01010606
Intermediáty pro neionogenní RTG kontrastní látky – aplikace principů „Green Chemistry“
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav organických syntéz, a. s., 2011–2013.
TA01010641
Biodegradovatelné oděvní a technické textilie
Hlavní příjemce: SINTEX, a. s., 2011–2014.
TA01010705
Regulované rekuperační převodníky
Hlavní příjemce: OCHI – INŽENÝRING, spol. s r. o., 2011–2013.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
33
Studie a souborné informace
TA01011034
Výzkum možností využití druhotných surovin jako plniv do progresivních vícevrstvých podlahových a nátěrových systémů
Hlavní příjemce: Lena Chemical, s. r. o., 2011–2013.
TA01011461
Využití imobilizovaných kvasinek v biotechnologiích: vývoj nových aplikací pro výrobní procesy
Hlavní příjemce: Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i., 2011–2014.
TA01011706
Vývoj nové technologie tepelné úpravy energeticky využitelných druhotných surovin a zařízení pro provádění
procesu tepelné úpravy
Hlavní příjemce: Svoboda a syn, s. r. o., 2011–2013.
TA01011754
Nové metody čištění elektronických sestav s vyšší účinností, menším ekologickým dopadem a nižší energetickou náročností
Hlavní příjemce: MEAS CZ, s. r. o., 2011–2014.
TA01020163
Inovace výrobní technologie pěstebních substrátů a vývoj environmentálně bezpečných přípravků zvyšujících
obranyschopnost rostlin a skladovatelnost rostlinných produktů vůči chorobám a škůdcům
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2011–2014.
TA01020219
Progresivní technologie ochrany životního prostředí a efektivního hospodaření s vodou v malých povodích
Hlavní příjemce: GIS – GEOINDUSTRY, s. r. o., 2011–2013.
TA01020282
Zvyšování ochrany životního prostředí ve vazbě na výskyt endogenních požárů důlních odvalů a skládek průmyslových odpadů, včetně jejich modelování a predikce šíření.
Hlavní příjemce: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Fakulta elektrotechniky a informatiky,
2011–2013.
TA01020311
Využití šedé a dešťové vody v budovách
Hlavní příjemce: Vysoké učení technické v Brně/Fakulta stavební, 2011–2013.
TA01020307
Technická využitelnost petrochemických celků a zvýšení jejich integrity s ohledem na ochranu životního prostředí
Hlavní příjemce: VÍTKOVICE ÚAM a. s., 2011–2014.
TA01020348
Reverzibilní skladování energie v horninovém masivu
Hlavní příjemce: ISATech, s. r. o., 2011–2014.
TA01020383
Vývoj a ověření technologie termické desorpce s užitím mikrovlnného záření
Hlavní příjemce: DEKONTA, a. s., 2011–2014.
TA01020427
Pyrolýzní a kopyrolýzní zpracování odpadů a jejich využití ve výrobě oceli
Arrow line, a. s., 2011–2014.
TA01020508
Udržitelné využívání vodních zdrojů v podmínkách klimatických změn
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2011–2014.
TA01020563
Výzkum a vývoj procesů purifikace a optimalizace složení generátorového plynu
Hlavní příjemce: D.S.K. spol. s r. o., 2011–2014.
34
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
TA01020565
Vývoj metodiky pro sledování ultrastopových koncentrací pesticidů v plodinách, zeminách a povrchových vodách
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav organických syntéz, a. s., 2011–2013.
TA01020573
Systém biotechnologického čistění odpadních vod v zemědělství a jejich recyklace
Hlavní příjemce: Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., 2011–2014.
TA01020592
Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a. s., 2011–2014.
TA01020670
Chráněná území povrchových a podzemních vod pro lidskou spotřebu – hodnocení jakosti surové vody a jeho
využití v praxi
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2011–2013.
TA01020673
Vývoj přístroje a metodiky na kontinuální stanovení vodní hodnoty sněhu v terénu
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2011–2014.
TA01020675
Nové metodické přístupy pro kontrolu a hodnocení povrchových vod ke koupání
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2011–2013.
TA01020744
Biodegradabilní plasty v procesech nakládání s odpady
Hlavní příjemce: EKO-KOM, a. s., 2011–2015.
TA01020832
Zajištění spolehlivosti a zvýšení efektivnosti dodávek dřevní suroviny jako obnovitelného a ekologického
energetického zdroje
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze/Fakulta lesnická a dřevařská, 2011–2014.
TA01020865
Výzkum a vývoj metod a nástrojů pro podporu rozhodování v procesu bezpečné integrace elektráren využívajících obnovitelných zdrojů energie (BIOZE) do elektrizační soustavy ČR
Hlavní příjemce: Západočeská univerzita v Plzni/Fakulta aplikovaných věd, 2011–2015.
TA01020871
Pokročilé řízení a optimalizace spoluspalování biopaliv v energetice
Hlavní příjemce: Honeywell, spol. s r. o., 2011–2013.
TA01020875
Vývoj systému pro automatický monitoring vlivu vodohospodářských zařízení na životní prostředí s využitím
technologie pasivních integrátorů TROVAN
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2011–2014.
TA01020932
Využití tepelné energie zemské kůry pro zřizování obnovitelných zdrojů energie včetně ověření možnosti
akumulace tepla
Hlavní příjemce: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Hornicko-geologická fakulta, 2011–2014.
TA01020959
Výzkum procesu suché anaerobní digesce a realizace nového typu fermentačního zařízení pro zpracování
zemědělských bioodpadů na bioplyn s využitím plynotěsného vaku
Hlavní příjemce: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Centrum environmentálních technologií,
2011–2013.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
35
Studie a souborné informace
TA01021055
Izotopy chrómu jako indikátor samočištění kontaminovaných vod: Řešení technologie za užití hmotnostní
spektrometrie
Hlavní příjemce: Česká geologická služba, 2011–2014.
TA01021331
Vývoj modelovacích nástrojů predikce rozvoje THC procesů a jejich vlivu na migraci radionuklidů v geosféře
Hlavní příjemce: Technická univerzita v Liberci/Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií,
2011–2014.
TA01021368
Biologická eliminace kyanidů z průmyslových odpadních vod s komplexním znečištěním
Hlavní příjemce: ENVISAN-GEM, a. s., 2011–2014.
TA01021374
Nové technologie ochrany životního prostředí před negativními následky pohybujících se přírodních hmot
Hlavní příjemce: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Fakulta bezpečnostního inženýrství,
2011–2013.
TA01021377
Vývoj procesu pro likvidaci oxidů dusíku pro průmyslové aplikace se zvláště náročnými podmínkami
Hlavní příjemce: Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, v. v. i., 2011–2013.
TA01021418
Technologie využití neutralizačních kalů v procesu rekultivací a ve stavebnictví
Hlavní příjemce: GEOtest Brno, a. s., 2011–2014.
TA01021419
Výzkum intenzifikace venkovských a malých ČOV neinvestičními prostředky
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2011–2014.
TA01021764
Modifikované nosiče biomasy pro čištění odpadních vod
Hlavní příjemce: PRO-AQUA CZ, s. r. o., 2011–2014.
TA01020336
Odstraňování N2O z koncového plynu výroby kyseliny dusičné
Hlavní příjemce: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Fakulta metalurgie a materiálového
inženýrství, 2011–2013.
TA01020500
Podrobný emisně-imisní model ČR pro současný stav a výhled do roku 2030 a nástroje pro podporu rozhodování v oblasti ochrany ovzduší
Hlavní příjemce: ATEM – Ateliér ekologických modelů, s. r. o., 2011–2014.
TA01020760
Multifunkční gabion s využitím recyklovaných materiálů
Hlavní příjemce: MONTSTAV CZ, s. r. o., 2011–2014.
TA01021601
Výzkum a vývoj zařízení pro zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí spalovacích motorů přidáním
vodíku ve spalovacím procesu
Hlavní příjemce: GASCONTROL, společnost s r. o., 2011–2012.
TA01030123
Optimalizace ekologie jízdy na základě průběžně měřených dat
Hlavní příjemce: Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., 2011–2013.
TA01030548
Nové postupy při kvantifikaci emisních zdrojů ve vztahu k dopravě
Hlavní příjemce: Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., 2011–2013.
36
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
TA01031043
Kvantifikace vlivu specifického znečištění na degradaci materiálů a protikorozní ochrany v tunelech
Hlavní příjemce: SVÚOM, s. r. o., 2011–2014.
TA02010044
Zefektivnění systému čištění pitných vod ze zdrojů s nadlimitní koncentrací uranu (regenerační stanice pro radioaktivně kontaminované sorbenty)
Hlavní příjemce: Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., 2012–2014.
TA02010243
Míchací zařízení pro zpracování kalových suspenzí
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze, 2012–2014.
TA02010372
Technologie recyklace vysoceaktivních uzavřených zdrojů ionizujícího záření pro jejich následné použití
v průmyslových a zdravotnických aplikacích
Hlavní příjemce: UJP PRAHA, a. s., 2012–2014.
TA02010680
Využití recyklovatelných odpadů pro výrobu prefabrikovaných stavebních dílců
Hlavní příjemce: Prefa Brno, a. s., 2012–2014.
TA02011185
Výzkum a vývoj systému rychlého generování par dekontaminačního média na bázi peroxidu vodíku (VPHP)
a studium působení dekontaminačního média ve formě aerosolů a par
Hlavní příjemce: BLOCK, a. s., 2012–2015.
TA02011201
Optimalizace systémů tlakových kanalizací pomocí matematického modelování jejich provozních stavů
Hlavní příjemce: AQ SPOL, s. r. o., 2012–2014.
TA02020004
Výzkum fyzikálního a chemického charakteru mikročástic v emisích
Hlavní příjemce: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2012–2015.
TA02020006
Využití hydroenergetického potenciálu vodárenských soustav
Hlavní příjemce: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2012–2014.
TA02020123
Půdoochranná technologie, energeticky úsporné skladování, využití hlíz a natě brambor s ohledem na snížení
závislosti na fosilních palivech a ochranu životního prostředí
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o., 2012–2015.
TA02020128
Výzkum možností optimalizace provozu a zvýšení účinnosti čištění odpadních vod z malých obcí pomocí
extenzivních technologií
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2015.
TA02020168
Technologie ochrany ovoce pro systémy bezreziduální a ekologické produkce
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2012–2015.
TA02020169
Aplikovaný výzkum vybraných objektů stokových sítí: zvýšení kvantitativní a kvalitativní účinnosti
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze, 2012–2015.
TA02020177
Informační systém pro podporu rozhodování o využití krajiny po rekultivaci (MARE)
Hlavní příjemce: Technická univerzita v Liberci, 2012–2014.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
37
Studie a souborné informace
TA02020184
Zajištění jakosti pitné vody při zásobování obyvatelstva malých obcí z místních vodních zdrojů
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2015.
TA02020238
Informační systém oddělovacích komor a jejich vlivů na vodní toky (ISOK)
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze, 2012–2013.
TA02020245
Metodika pro stanovení produkce emisí znečišťujících látek ze stavební činnosti
Hlavní příjemce: ATEM – Ateliér ekologických modelů, s. r. o., 2012–2014.
TA02020320
Podpora dlouhodobého plánování a návrhu adaptačních opatření v oblasti vodního hospodářství v kontextu
změn klimatu
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2014.
TA02020335
Produkce a užití jednoletých krytokořenných semenáčků listnatých dřevin výškové třídy 51–80 cm
Hlavní příjemce: LESOŠKOLKY, s. r. o., 2012–2015.
TA02020337
Omezení plošných zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod fosforem pomocí agrotechnických opatření
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2012–2015.
TA02020341
Nízkozatěžované biologické dočišťovací rybníky
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2015.
TA02020369
Výzkum a vývoj mokrého odlučovače TZL pro kotle středních výkonů spalujících obnovitelné zdroje biomasy
Hlavní příjemce: TENZA, a. s., 2012–2014.
TA02020384
Autoregulace hypodermického odtoku v malých povodích
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2012–2015.
TA02020386
Užití metod vsakování a jejich vyhodnocování v návaznosti na porovnávání výsledků s laboratorními zkouškami
na různých typech zemin a model pro návrh vsakovacích jímek
Hlavní příjemce: GEOSTAR, spol. s r. o., 2012–2015.
TA02020395
Vysychání toků v období klimatické změny: predikce rizika a biologická indikace epizod vyschnutí jako nové
metody pro management vodního hospodářství a údržby krajiny
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2015.
TA02020402
Optimalizace vodního režimu krajiny ke snižování dopadů hydrologických extrémů
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2012–2015.
TA02020457
Využití obnovitelných zdrojů energie na výrobu technologicky využitelného tepla a elektrické energie expanzní
horkovzdušnou turbínou
Hlavní příjemce: ATOMA – tepelná technika, s. r. o., 2012–2015.
TA02020534
Integrační technologie pro hodnocení a podporu úplného odstranění chlorovaných etylénů z podzemní vody
Hlavní příjemce: Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., 2012–2015.
38
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
TA02020538
Výzkum a vývoj metod a algoritmů optimalizace rozhodování o nasazování energetických zdrojů z hlediska
nákladovosti a emisí
Hlavní příjemce: Západočeská univerzita v Plzni, 2012–2014.
TA02020544
Biologická aditiva zálivkové vody pro zvýšení kvality potravinových plodin
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav organických syntéz, a. s., 2012–2015.
TA02020601
Eliminace některých plynných škodlivin jejich spalováním na žhaveném drátu
Hlavní příjemce: ILD cz, s. r. o., 2012–2015.
TA02020604
Nástroje pro prevenci vzniku zákalu ve vodovodních sítích
Hlavní příjemce: Vysoké učení technické v Brně, 2012–2014.
TA02020621
Optimalizace metody stanovení asimilovatelného organického uhlíku s využitím optické detekce
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2014.
TA02020647
Atlas EROZE – moderní nástroj pro hodnocení erozního procesu
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze, 2012–2014.
TA02020676
Energetická náročnost ČOV a stokových sítí.
Hlavní příjemce: Vysoké učení technické v Brně, 2012–2014.
TA02020716
Výzkum technologie ORC s nízkoobjemovým pístovým parním motorem pro malé a odpadní zdroje tepla
Hlavní příjemce: PolyComp, a. s., 2012–2015.
TA02020777
Výzkum a vývoj environmentálně šetrných technologií pro recyklaci hutních odpadů
Hlavní příjemce: TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., 2012–2014.
TA02020795
Aplikace nového principu fluidického oscilátoru pro zařízení na obohacení bioplynu na kvalitu zemního plynu
a areátorech ČOV
Hlavní příjemce: IPRA CZ společnost s ručením omezeným, 2012–2014.
TA02020808
Metody optimalizace návrhu opatření v povodí vodních nádrží vedoucí k účinnému snížení jejich eutrofizace
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2015.
TA02020817
Optimalizace struktur dřevní hmoty pro revitalizace a přírodě blízké úpravy vodních toků
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2015.
TA02020836
Výzkum inteligentních metod ekonomicko-ekologického řízení prototypu 100 kW kotle na zbytkovou biomasu
Hlavní příjemce: České vysoké učení technické v Praze, 2012–2014.
TA02020867
Využití nových organominerálních stimulačních přípravků a přirozených organických materiálů k obnově
a revitalizaci abioticky i bioticky poškozovaných lesních porostů
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně, 2012–2014.
TA02020873
Ekologicky opodstatněný management lesních ekosystémů v Krkonošském národním parku podle typů vývoje lesa
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2012–2016.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
39
Studie a souborné informace
TA02020880
Výzkum a vývoj systému pro prostorové vyhodnocení možnosti vsakování dešťové vody v urbanizovaném
území, na základě geologických, hydrogeologických, morfologických a hydrologických poměrů
Hlavní příjemce: JK envi, s. r. o., 2012–2014.
TA02020948
Vývoj nového typu kontinuálního dopravního zařízení, pásového dopravníku s krycím pásem, s ohledem na ochranu
životního prostředí a snížení provozních nákladů
Hlavní příjemce: SE-MI Technology, a. s., 2012–2014.
TA02020991
Optimalizace energetických parametrů horizontálních zemních výměníků tepelných čerpadel s ohledem na půdní
a hydrologické podmínky lokality
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2012–2015.
TA02020998
Nízkoteplotní alkalický palivový článek o výkonu 5 kW pro stacionární aplikace
Hlavní příjemce: Baumann Technologie CZ, a. s., 2012–2014.
TA02021005
Metodika a technologie pro odhad vlivu dynamického působení hladiny podzemní vody na povodňovou situaci
Hlavní příjemce: EKOHYDROGEO Žitný, s. r. o., 2012–2015.
TA02021083
Technologické a biologické postupy ke snížení obsahu fosforu a potlačení masového rozvoje sinic ve vodních
nádržích včetně povrchových zdrojů pitných vod
Hlavní příjemce: Technická univerzita v Liberci, 2012–2015.
TA02021132
Mobilita kontaminantů a dalších složek prostředí – integrace do expertního systému využívajícího transportněreakční modelování
Hlavní příjemce: Technická univerzita v Liberci, 2012–2015.
TA02021147
Výzkum a vývoj optimálních environmentálně šetrných technologií pro nové a progresivní využití tuhých
odpadních materiálů z výroby minerální vlny
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav stavebních hmot, a. s., 2012–2015.
TA02021153
Optimalizace technologie mokrého hašení koksu na hasící věži koksárenské baterie pro dosažení limitu TZL
50g/1 tunu hašeného koksu
Hlavní příjemce: HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek, a. s., 2012–2013.
TA02021165
Integrované hodnocení rizik a dopadů na materiály, ekosystémy a zdravotní stav populace v důsledku expozice
atmosférickým znečišťujícím látkám
Hlavní příjemce: Univerzita Karlova v Praze, 2012–2015.
TA02021249
Udržitelné využívání zásob podzemních vod v ČR
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2012–2015.
TA02021250
Pěstebně-ekologické a ekonomické optimum výchovy lesních porostů
Hlavní příjemce: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2012–2016.
40
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Studie a souborné informace
TA02021257
Optimalizace provozu bioplynové stanice s prizmatickými fermentory v modelovém zemědělském podniku
ve vztahu k zemědělské soustavě a životnímu prostředí
Hlavní příjemce: Hanácká zemědělská společnost Jevíčko, a. s., 2012–2015.
TA02021263
Inovace a využití cirkulačních vrtů s vloženým reaktorem v sanační geologii
Hlavní příjemce: DEKONTA, a. s., 2012–2015.
TA02021290
Komplexní recyklace kompaktních fluorescentních lamp (CFL) a odstranění toxické rtuti, obsažené ve vstupní
surovině
Hlavní příjemce: Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i., 2012–2013.
TA02021332
Ekologické obráběcí kapaliny nové generace
Hlavní příjemce: PARAMO, a. s., 2012–2014.
TA02021451
Vývoj a použití nových technologií pro budování systémů včasné výstrahy před bleskovými povodněmi.
Hlavní příjemce: Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., 2012–2015.
TA02021481
Hydrotermálně-katalytické zpracování zbytků po anaerobní digesci na biouhelné sorbenty a způsoby jejich využití
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2012–2015.
TA02021501
Management populací evropsky významných druhů hmyzu: Efektivní, vědecky podložené metody ochrany
saproxylických druhů brouků uvedených ve Směrnici o stanovištích na základě detailních znalostí jejich potřeb
a rozšíření
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 2012–2015.
TA02030179
Integrovaný systém sledování kontaminace životního prostředí dopravou
Hlavní příjemce: Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., 2012–2015.
TA02030246
Vývoj systému výpočtu dopravního výkonu motorových vozidel registrovaných v ČR z údajů Centralizovaného
informačního systému stanic technické kontroly
Hlavní příjemce: Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., 2012–2013.
TA02030380
Vývoj hybridního železničního mostu rezistentního v záplavových územích
Hlavní příjemce: Ing. Vladimír Fišer, 2012–2014.
TA02030536
Vývoj a využití zařízení k odběru vzorků výfukových plynů a měření emisí motorových vozidel za jízdy
Hlavní příjemce: Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., 2012–2014.
TA02030831
Nové metody stanovení emisních faktorů a celkových nákladů za dobu životnosti těžkých vozidel ve smyslu
směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel
Hlavní příjemce: Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., 2012–2014.
TA02031126
Identifikace odchylek v kvalitě motorových paliv, jejich příčin a zdrojů a vytvoření postupů vedoucích k minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí, spolehlivost provozu automobilů a fiskální politiku státu
Hlavní příjemce: SGS Czech Republic, s. r. o., 2012–2014.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
41
Studie a souborné informace
TA02031191
Výzkum a realizace dodávky asfaltů modifikovaných pryžovým granulátem systémem „just in time“ a komplexní
servis při výrobě asfaltových směsí
Hlavní příjemce: CONSULTEST, s. r. o., 2012–2015.
TA02031239
Systém sledování a analýzy nových a zavedených technologií v oblasti údržby a oprav vozovek PK z technickoekonomického hlediska
Hlavní příjemce: VARS BRNO, a. s., 2012–2014.
TB010CBU001
Zhodnocení technologií a projektů pro využívání energetického potenciálu důlních vod a optimalizace právních
předpisů pro realizaci a bezpečný provoz těchto technologií
Hlavní příjemce: F I T E, a. s., 2012–2013.
TB010CBU002
Nové technologické možnosti dobývání ložisek uranu v ČR s ohledem na minimalizaci dopadů na životní
prostředí a jejich legislativní zajištění
Hlavní příjemce: MEGA, a. s., 2012–2014.
TD010026
Rozvoj dlouhodobého sociálně-ekologického monitoringu v České republice
Hlavní příjemce: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., 2012–2013.
TD010045
Numerická a funkční analýza sektoru akvakultury, včetně rekreačního rybářství, zaměřená na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a zlepšení stavu vodních ekosystémů
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, 2012–2013.
TD010056
Expertní systém pro podporu rozhodování o použití pesticidů pro zlepšení ekonomiky produkce a kvality
životního prostředí
Hlavní příjemce: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2012–2013.
TD010066
Integrované hodnocení ekosystémových služeb v České republice
Hlavní příjemce: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., 2012–2013.
TD010073
Využití systému Regional Sources Assessment (RSA) v procesu územního a strategického plánování regionů
a municipalit
Hlavní příjemce: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2012–2013.
TD010092
Model ekologicko-ekonomické optimalizace snížení znečištění ve vodních tocích
Hlavní příjemce: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2012–2013.
TD010130
Regionalizace indikátorů ekonomické výkonnosti ve vazbě na kvalitu životního prostředí
Hlavní příjemce: Univerzita Pardubice, 2012–2013.
TD010191
Náklady podpory obnovitelných zdrojů energie
Hlavní příjemce: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2012.
TD010219
Software zohledňující environmentální principy zdaňování silničních motorových vozidel v České republice
Hlavní příjemce: Mendelova univerzita v Brně, 2012–2013.
42
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Informace z EU/ES
INFORMACE Z EU/ES
OBSAH
strana
EKOLOGICKÝ MONITOR. KRÁTKÉ ZPRÁVY ZE ZAHRANIČNÍCH PERIODIK . . . . . . . . . . . . . . 43
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
EVROPSKÁ UNIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
SOCIÁLNÍ OTÁZKY A ZDRAVÍ . . . . . . .
VĚDA A VÝZKUM . . . . . . . . . . . . . .
KVALITA OVZDUŠÍ . . . . . . . . . . . . .
POLITIKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY . . . . . . . . . .
ENERGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBOLOV .
DOPRAVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
MEZINÁRODNÍ PROJEKTY A PROGRAMY
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
43
43
44
45
48
49
50
51
51
52
EKOLOGICKÝ MONITOR
KRÁTKÉ ZPRÁVY ZE ZAHRANIČNÍCH PERIODIK
SLEDOVÁNÍ NOVÝCH INFEKČNÍCH
NEMOCÍ V EU V ZÁVISLOSTI
NA KLIMATICKÝCH ZMĚNÁCH
(EID – re-emerging infection diseases) patří globalizace a změny v životním prostředí (včetně klimatických změn, migrace či světového obchodu), sociální
a demografické faktory (např. stárnutí populace, sociální nerovnost, životní styly) a faktory veřejného
zdraví (např. antimikrobiální rezistence, kapacita zdravotní péče, zdraví zvířat a potravinová bezpečnost).
Klimatické změny díky interakci s výše zmíněnými
faktory ještě zhoršují lokální citlivost vůči nemocím.
V posledních letech pozorujeme přechod tradičních
tropických nemocí do kontinentální Evropy, příkladem
je horečka chikungunya v Itálii v roce 2007, prudce se
šířící nákazy západonilské horečky v Řecku a Rumunsku v roce 2010 či první přenos horečky dengue do
Francie a Chorvatska v roce 2010. Mezi hlavní příčiny nově (či znovu) se objevujících infekčních nemocí
Složitost situace však není důvodem k nečinnosti.
Efektivní reakce závisí na dohledu nad nemocemi,
který na úrovni EU zajišťuje Evropský parlament a
Rada EU. V roce 2009 Evropská komise představila
aktivity potřebné pro posílení odolnosti EU vůči dopadům klimatických změn, týkající se konkrétně sledování vlivů na zdravotní stav, např. na infekční nemoci.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
EVROPSKÁ UNIE
SOCIÁLNÍ OTÁZKY A ZDRAVÍ
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
43
Informace z EU/ES
V současné době se analýzy rizika zaměřují na určení
nemocí, které souvisejí s klimatem. Je však třeba rozšířit podrobné hodnocení klimatických změn tak, aby
zohledňovalo i sociální aspekty. V současnosti jsou
používány buďto indikátory (počet potvrzených případů nemocí hlášený jednotlivými zeměmi za rok)
nebo události (detekce jednotlivých propuknutí nákazy).
Tradiční dohled často není dostatečný pro včasnou
detekci EID. V současnosti hlásí členské státy nové
případy Evropskému centru pro prevenci a regulaci
infekčních nemocí (ECDC), nemoci zvířat dalším registrům a nemoci šířené potravinami Evropskému úřadu
pro bezpečnost potravin.
V Evropě lze očekávat změny v ročních průměrných
teplotách a srážkách s teplejšími zimami na severu
a léty na jihu. Změny v množství a způsobu srážek
mohou vést k navýšení vodních toků a k povodním, což
následně může způsobit kontaminaci pitné, rekreační
či zavlažovací vody a zvýšené riziko kryptosporidiózy či infekce bakterií Escherichia coli. Vyšší teploty
vody vedou k většímu množení některých patogenů, například druhu Vibrio. Zvýšené teploty vzduchu mohou
negativně ovlivnit kvalitu potravin během převozu a
skladování. Vyšší teploty také zkracují životní cyklus
členovců a inkubační dobu některých patogenů, což
může vést k většímu riziku přenosu nemocí. Dlouhodobé
změny ovlivní jak přenašeče, tak konečné hostitele.
Členské státy EU v současnosti musejí hlásit 46 infekčních nemocí a dalších 7 nemocí v případě, že
způsobují hemoragické symptomy. Dále musejí hlásit
nosokomiální infekce (vznikající v souvislosti s hospitalizací) a antimikrobiální rezistenci. Ze všech hlášených nemocí byla zatím souvislost s klimatickými
změnami odhalena u 26. Z nemocí, které se hlásit
nemusejí, je za EID související s klimatem považováno dalších pět.
Nemoci byly rozřazeny do tří kategorií v závislosti
na síle souvislosti s klimatickými změnami. Po přidání dalších parametrů, jako je prevalence, závažnost
a sekundární komplikace (včetně nákladů pro společnost) byla určena důležitost nemoci pro společnost
jako nízká, střední nebo vysoká. Závažné jsou například hemoragické případy horečky dengue či horečky
Rift Valley, jedná se však vždy o importované případy. Riziko autochtonního (neimportovaného) přenosu
ovšem stoupá.
Nedávné případy horečky dengue a horečky chikungunya v Evropě byly dány do souvislosti s velkou
hustotou populace invazivních moskytů Aedes albopictus
44
a teplotami vhodnými pro množení patogenů uvnitř
přenašeče. Lidské případy lymské boreliózy (která má
vysokou souvislost s klimatem a zároveň vysokou závažnost pro společnost) mohou být posuzovány v souvislosti s množstvím nakažených klíšťat ve vybraných
oblastech, což je již běžnou praxí v České republice
a v Dánsku. Co se týká detekce možných oblastí ohrožených leishmaniózou, měla by být sledována početnost písečných mušek a zároveň nakažených psů v EU.
V případě klíšťové encefalitidy je třeba sledovat sérologicky potvrzené případy nákazy člověka.
Poučit se můžeme i z nedávných pandemií ptačí chřipky.
Spolupráce mezi sektory lidského zdraví a veterinářství
byla zlepšena díky setkáním, sdílením epidemiologických a laboratorních dat, přípravou společné reakce
na šíření nákazy a koordinovaným výzkumem. Spolupráce již funguje u důležitých nemocí přenášených
potravinami, avšak bude třeba ji ještě posílit.
Bude třeba vyvinout lepší dohled nad nemocemi díky
sledování prekurzorů nemocí v životním prostředí.
ECDC vyvíjí Evropskou síť pro životní prostředí a
epidemiologii, která by měla propojovat data ze životního prostředí s epidemiologickými daty pro včasnou
detekci a rychlou reakci na riziko infekčních onemocnění. ECDC dále vytváří síť expertů nazvanou
VBORNET, která by měla sledovat distribuci přenašečů invazivních nemocí v rámci EU.
Výše zmíněné způsoby dohledu nad onemocněními
zlepší připravenost společnosti a usnadní reakci veřejného zdravotnictví na EID, čímž se sníží ekonomické
náklady i náklady z hlediska lidského zdraví.
Science, 336, 2012, č. 6080, s. 418–419.
VĚDA A VÝZKUM
EVROPSKÝ PARLAMENT CHCE LEPŠÍ
KOORDINACI VÝZKUMU V ARKTIDĚ
Oteplování atmosféry vytvořilo potřebu rozšířit výzkum v Arktidě a měřit, co se vlastně děje. Evropa
má největší podíl na výzkumu Arktidy, většina financování však pochází od jednotlivých členských států,
nikoli od Evropské unie. Většina výzkumů probíhá
na evropských výzkumných základnách na norském
ostrově Svalbard. Výzkum je považován za nejméně
kontroverzní způsob, jak na Arktidě vztyčit svou
vlajku. Severské země se obávají přílišné politické
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Informace z EU/ES
angažovanosti EU v oblastech, které považují za své
zápraží, výzkum však vítají.
KVALITA OVZDUŠÍ
Výzkum se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti, kterými
jsou měření vlivů klimatických změn na mořský led,
na ledovce, na permafrost a sledování obsahu plynů
v atmosféře. EU financuje projekty ve všech těchto
oblastech, např. projekt „Page 21“ se zaměřuje na změny
v permafrostu a jejich vliv na uvolňování metanu; projekt Ice2Sea má za cíl lépe odhadovat tání ledu na
pevnině; projekt Reconcile sleduje vývoj ozónové vrstvy;
projekt ArcRisk se zaměřuje na souvislost mezi nečistotami v prostředí a lidským zdravím a projekt GRIP
studuje historii ledu.
EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ
V EVROPSKÉ UNII KLESLY
V ROCE 2011 O 2 %
Největším přínosem Evropy pro pochopení vlivu změn
klimatu na Arktidu bylo použití satelitních technologií. Evropské satelity odhalily rostoucí trend sezónního tání povrchového ledu. Nejlépe financované programy pocházejí z Německa a Velké Británie, důležitá výzkumná centra mají i Itálie, Francie a Polsko.
Členské státy EU provozují v Arktidě celoročně asi
15 výzkumných stanic, přičemž nejvýznamnější je
stanice v Ny-Alesund, kde konají společný výzkum
Francie a Německo.
Všechny ty výzkumy však něco stojí. Díky tvrdým
podmínkám a velké vzdálenosti k obydleným oblastem
jsou největší náklady (až 80 % rozpočtu) na logistiku
(např. ledoborce, odolné vybavení, navigační systémy).
Díky obavám ohledně nákladů na výzkum se EU zaměřovala na finanční stránku výzkumu. Mnozí se však
domnívají, že je potřeba spíše větší koordinace nezávislých výzkumných činností jednotlivých členských
států. Evropská komise nestanovila pro oblast Arktidy
určité téma výzkumu, Evropský parlament by to však
chtěl změnit. Požaduje, aby byl zaveden společný
multilaterální výzkumný program pro polární oblasti
a aby bylo vytvořeno informační centrum EU pro
Arktidu. Europoslanci chtějí, aby v příštím rámcovém
výzkumném programu dostala Arktida větší prostor.
Velká část financí výzkumu v Arktidě bude pocházet
z programu pro výzkum a inovace Horizont 2020.
Europoslanci dále požadují, aby byla urychleně dokončena observatoř SIOS na ostrově Svalbard. Tento
systém se bude zaměřovat na sledování změn klimatu,
ekosystémů a na znečištění a na projektu se podílejí
všechny státy, které mají na ostrově výzkumné stanice. Projekt by měl jako první pokrývat celý arktický
systém, od vrchních vrstev atmosféry až po hlubokomořské procesy a procesy zemské kůry.
European Voice, 18, 2012, č. 21, s. 16.
Průmyslová zařízení mají povinnost zasílat každoročně data ohledně svých emisí úřadům členských
států. Data jsou již veřejně dostupná na CITL (nezávislá
evidence transakcí Společenství v rámci EU ETS),
kde jsou rovněž k dispozici údaje týkající se toho,
zda dané zařízení splnilo svou povinnost vzdát se
množství povolenek odpovídajícího schváleným emisím za rok 2011.
Na základě informací od členských států Evropská
komise uvedla, že průmyslová zařízení podílející se
na obchodování s emisními povolenkami za rok 2011
snížila emise skleníkových plynů o 2 %. Podle komisařky Hedegaardové jde o důkaz, že ETS skutečně
vede k efektivnímu snižování emisí.
ETS pokrývá více než 1200 elektráren a výrobních
zařízení v EU (+ v Norsku a Lichtenštejnsku) a od
roku 2012 se týká i emisí z letadel letících do těchto
zemí či z nich. Celková míra vyhovění pravidlům
ETS je vysoká, pouze méně než 1 % zařízení se
nevzdalo včas všech povolenek pokrývajících jejich
emise za rok 2011. Dvě procenta zařízení neuvedla
včas množství svých povolenek verifikovaných pro
rok 2011.
Od roku 2008 mohou zařízení používat mezinárodní
kredity jako kompenzaci za část svých emisí.
Mezi lety 2008 a 2011 ETS dohromady umožnil použití 456 mil. certifikovaných jednotek snížení emisí
(CER), z nichž 59 % pocházelo z Číny a 17 % z Indie.
Za stejnou dobu bylo použito 100 mil. jednotek snížení emisí (ERU).
Počet nepoužitých povolenek stále roste, což však
snižuje cenu uhlíku (v současnosti 6 až 9 EUR za
1 tunu). Komise proto nyní přehodnocuje časový
rámec aukcí 3. fáze, která začne 1. ledna 2013, s výhledem snížit počet povolenek v aukci v prvních letech třetí fáze.
Více informací viz ec.europa.eu/clima/policies/ets/
index_en-htm.
EUROPOLITICS Environment, 40, 2012, č. 834, s. 6.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
45
Informace z EU/ES
NOVÉ STANDARDY PRO OBSAH SÍRY
V NÁMOŘNÍCH PALIVECH
v uplynulých letech udělali z mnoha požíračů energie
úsporné zázraky.
Evropská rada, Evropská komise i Evropský parlament
se shodly na tom, že emise síry z námořních paliv by
měly být do roku 2020 sníženy o 90 %. Návrh směrnice upravující směrnici COM(2011)439 však ještě
musí být schválen členskými státy, přičemž některé
z nich, stejně jako Komise, se vyjádřily, že k prostudování textu potřebují více času. Pokud Komise nedá
svůj souhlas, bude muset Rada jednat jednostranně.
Profesor Horst Wildemann z Technické univerzity
Mnichov vydal studii, která zkoumá dopad pneumatik s malým valivým odporem na spotřebu pohonu a
emise CO2. 90 % veškeré zátěže životního prostředí
v životním cyklu pneumatiky vzniká během používání, z toho zhruba 10 % je způsobeno opotřebením
a oděrem. Zdaleka největší podíl, skoro 80 %, ovšem
vzniká při spotřebě paliva. Zde také spočívá největší
potenciál úspor. Studie ukazuje, že snížení valivého
odporu o 1 kg/t snižuje spotřebu paliva u vozidla
o 0,08 l/100 km. Současně se snižují emise CO2 o 200 g
na ujetých 100 km. Individuální doprava v Německu
s 45 mil. osobních vozů spotřebuje ročně 47 mld. l paliva. Potenciál úspory při redukci valivého odporu
o 10 % tím pádem činí 750 mil. l benzínu, což odpovídá více než 10 mil. naplnění nádrže. Podle těchto
výpočtů činí ušetřené emise CO2 zhruba 2 mil. kg.
Nová směrnice převádí do legislativy EU opatření
přijatá v rámci Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL) a aktualizuje směrnici
1999/32/EC o obsahu síry v některých kapalných palivech. Směrnice dále zavádí například nařízení pro
osobní přepravu mimo chráněná území. Maximální dovolený obsah síry v námořních palivech používaných
v citlivých oblastech (jako je Baltské moře, Severní
moře a kanál La Manche) by měl být od roku 2015 snížen ze současných 1,5 % na 0,1 %. Německo, Holandsko, Belgie, Francie a Velká Británie již toto nařízení
ratifikovaly. V ostatních oblastech by mělo dojít ke
snížení obsahu síry v palivech ze 4,5 % na 0,5 % od
roku 2020. Mezinárodní námořní organizace však chce
nejdříve zjistit, zda bude na trhu dostatek vyhovujících
paliv, a konečný termín případně posunout. EU však
trvá na přísnější verzi nařízení.
Evropský parlament si ponechal možnost poskytovat
státům určitou pomoc v případě potřeby, ačkoli tato
část je formulována značně nejasně. Komise navrhuje
větší harmonizaci opatření pro sledování, podávání
zpráv a sběru vzorků a počítá s postupnou implementací od roku 2015 do roku 2020.
EUROPOLITICS Environment, 40, 2012, č. 834, s. 5.
SPRÁVNÉ PNEUMATIKY ZAJISTÍ
UDRŽITELNOU MOBILITU
Evropská unie zavádí od listopadu 2012 povinné
označování nových pneumatik výrobcem ve formě
nálepek nebo etiket. Cílem je ušetřit do roku 2020
emise CO2 ve výši 780 mil. t. Na nálepce budou
vyznačeny efektivita pohonu (vliv na spotřebu paliva vyplývající z valivého odporu), záběr na mokru
(bezpečnost) a emise hluku. Podobné značení už
existuje například pro chladničky a obsahuje informace o jejich spotřebě elektřiny. Následek: Výrobci
46
Výrobci pneumatik i chemický průmysl dávno úzce
spolupracují na snižování emisí CO2 v silniční dopravě. Vyvíjejí se optimalizované kaučukové směsi
s novými plnidly a aditivy, a profily pneumatik se propočítávají na počítači tak, aby zaručovaly bezpečnou přilnavost na suché a mokré vozovce přes nízký
valivý odpor.
Valivý odpor vyplývá z deformace pneumatiky, kterou se na vozovce vytváří dostatečně velká plocha,
přenášející hnací sílu. Pokaždé, když se pneumatika
otočí a zdeformuje, absorbuje energii, která se přemění v teplo a emituje se do prostředí. Tato ztráta
energie třením a deformací je o to větší, čím pevněji
ulpívá povrch pneumatiky na vozovce a čím méně je
v pneumatice vzduchu. Každý řidič může významně
přispět k ochraně životního prostředí tím, že pravidelně kontroluje tlak svých pneumatik. Klesne-li totiž
tlak o 3 MPa pod hodnotu doporučenou výrobcem,
spotřebuje vozidlo o 1,5 % více pohonu, protože valivý odpor se zvýší zhruba o 6 %. Pokud tuto hodnotu
přeneseme na zhruba 33 % osobních vozidel, která
v Německu jezdí se špatným tlakem (15,2 mil. kusů),
zvyšují se tím emise CO2 o více než 600 000 t ročně.
Výrobci a dodavatelé pneumatik, kteří chtějí optimálně
spojit všechny požadované vlastnosti, čelí značnému
konfliktu cílů, nazývanému „magický trojúhelník“.
V jeho pozadí je vzájemná závislost tří nejdůležitějších vlastností: oděru, přilnavosti k vozovce a vali-
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Informace z EU/ES
vého odporu. Přilnavost na mokré vozovce je o to
lepší, čím měkčí je pryž. Měkké druhy pryže se ovšem
většinou rychle odírají, což zase vede k vyšší spotřebě
pohonné hmoty. Podobné nežádoucí souvislosti existují
i mezi dalšími parametry trojúhelníku. Kdo chtěl doposud zlepšit jednu z těchto vlastností, musel nutně
změnit k horšímu ostatní dvě.
Vývojem vhodných syntetických kaučuků, jako jsou
SSBR, neodymové nebo butylkaučuky mohou dodavatelé tomuto dilematu částečně uniknout, a rozšířit
tak pole působnosti pro vývoj pneumatik. Magický
trojúhelník oděr – přilnavost – valivý odpor lze narušit
tím, že se budou stále vylepšovat kaučukové směsi
a hledat nová aditiva a postupy optimalizace spojení
pryže a plnidel. S novými vysoce výkonnými kaučukovými produkty koncernu Lanxess mohou výrobci
již dnes splňovat vysoké požadavky EU na ekologické a bezpečné pneumatiky. S pomocí moderních
kaučuků bude možné u budoucích vysoce výkonných pneumatik ještě více snížit spotřebu pohonných
hmot. Na výrobu optimalizovaných pneumatik nabízí
Lanxess materiály, pomocí nichž lze spotřebu paliva
výrazně zredukovat. Pouhým použitím aktuálně dostupných vysoce výkonných kaučuků bude možné
snížit valivý odpor příští generace pneumatik o dalších 10 %, aniž by byla ohrožena bezpečnost vozidla.
Kromě toho pomáhají neprodyšné butylkaučuky udržet
konstantní tlak vzduchu v pneumatice.
Trend k udržitelnosti hraje důležitou roli a kromě
jiných parametrů se stává rozhodujícím důvodem je
koupi konkrétního produktu. Vyšší cena za
ekologicky optimalizované pneumatiky se amortizuje.
Pneumatiky s optimalizovaným valivým odporem
ušetří 5–7 % benzinu. Podle typu vozidla a ujetých
kilometrů to činí až 100 EUR ročně. Proto se investice
do sady ekologicky optimalizovaných pneumatik při
výkonu 50 000 km vyplatí již po dvou letech. V souladu s tím vzroste podíl vysoce výkonných pneumatik
do roku 2015 o 77 %.
Udržitelnost se kromě spotřeby paliva zaměřuje také
na prevenci vzniku odpadů. I zde přinášejí moderní,
robustní Nd-Br kaučuky výhody, například snášejí
tvrdé kontakty s vozovkou lépe než mnohé jiné
materiály. Tím se zvyšuje bezpečnost a současně se předchází vzniku odpadu. Také kaučuky mimořádně odolné
vůči oděru běhounu přispívají k ochraně životního prostředí; zvyšují životnost pneumatiky a současně pomáhají omezit výskyt prachových částic.
Kdyby byla všechna vozidla na světě vybavena optimalizovanými pneumatikami, mohlo by se ročně ušetřit
20 mld. l pohonu a 30 mld. t CO2. Tím pádem chrání
pneumatiky s nízkým valivým odporem jak peněženky,
tak i životní prostředí.
UmweltMagazin, 42, 2012, č. 6, s. 56–57.
KONTROLA KVALITY VZDUCHU
Projekt EU AirMonTech (Air Quality Monitoring
Technologies for Urban Areas – Technologie monitorování kvality vzduchu pro městské oblasti) koordinovaný svazem IUTA e. V. běží od prosince 2010.
Účastní se ho výzkumné instituce a univerzity ze
sedmi zemí a Joint Research Center (JRC) Komise EU.
Jeho cílem je spolu s dalšími zájmovými skupinami,
např. provozovateli měřicích sítí, vývojovými pracovníky a výrobci měřicích přístrojů, kontrolními úřady
a politiky zpracovat návrhy na zlepšení evropské strategie čistoty vzduchu a navrhnout konkrétní program.
K tomu patří mimo jiné optimalizace srovnatelnosti
naměřených dat a evropská normalizace testů vhodnosti a postupů zabezpečování kvality. Jádro projektu
spočívá v automatickém postupu měření pro kontrolu ovzduší v městských oblastech, protože právě
tam žije velmi vysoký podíl obyvatelstva. Zlepšení
stávajících opatření a vývoj nových systémů a strategií měření kvality ovzduší umožňují odstranit informační deficity týkající se expozice člověka. Současně při tom mohou být vyvíjena nová, efektivní
opatření ke zlepšování kvality ovzduší, a tím pádem
i kvality života.
Důležitým úkolem projektu AirMonTech je protřídit a vyhodnotit dostupné informace k automatickým
postupům měření, jejich srovnatelnosti a k naměřeným škodlivým látkám. Jako zdroje slouží kromě odborné literatury také dokumenty dostupné na internetu. Sebrané a zpracované informace ukládá tým
AirMonTech do databanky provozované JCR. Struktura databanky je zaměřena na škodlivé látky a veličiny indikující škodlivé látky, ke kterým jsou přiřazeny různé typy dokumentace. Patří sem speciálně
zpracované dokumenty, které zahrnují základní informace o škodlivých látkách a měrných veličinách –
výskytu, vzniku, vlivu na zdraví, zákonné úpravě a
existujícím standardním postupu měření. Kromě toho
se přiřazuje dokumentace o již prodávaných měřicích přístrojích a standardních pracovních pokynech
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
47
Informace z EU/ES
a kontrolní zprávy. Databanka je veřejně přístupná
na internetu a JRC ji bude dále provozovat i po dokončení projektu.
Z vyhodnocení dat lze rozpoznat první trendy inovativní měřicí techniky, které mohou mít vliv na budoucí
utváření měřicích sítí a strategií měření. Patří k nim:
• vývoj výkonnějších měřicích přístrojů, například
selektivní, vysoce citlivé laserové postupy měření
plynů nebo přístroje k měření koncentrace částic
v reálném čase;
• miniaturizace měřicích systémů formou kompaktních měřicích stanic, přenosných přístrojů nebo
senzorů založených na čipech;
• obsáhlá charakterizace škodlivých látek v plynné
formě nebo ve formě částic pomocí vícesložkových
analyzátorů, například pomocí diferenciální optické
absorpční spektrometrie (DOAS) nebo aerosolové
hmotnostní spektrometrie (AMS);
• zjednodušení technologií open-path, které umožňují trojrozměrnou charakterizaci kvality ovzduší,
např. systém DOAS;
• zvyšující se dostupnost měřicích systémů pro látky,
které nejvíce ovlivňují lidské zdraví, například saze
nebo polétavé částice usazující se v plicích;
• vývoj postupů analýzy za účelem kvantifikace určitých částic ovlivňujících lidské zdraví, které pravděpodobně představují integrální působení chemických
a fyzikálních vlastností, např. tvorbu reaktivních
sloučenin kyslíku;
• systémy zaměřené na to, aby do hodnocení kvality ovzduší byly zahrnuty vlivy škodlivých látek
z ovzduší na určité biologické systémy.
Vhodnou kombinací různých měřicích technik a strategií lze stanovit expozici obyvatelstva v městských
oblastech podstatně přesněji. To je zase důležitým
předpokladem pro posouzení vlivů na zdraví způsobených znečištěním ovzduší. Získané poznatky kromě
toho pomáhají vyhodnotit dopady regulačních opatření,
například ekologických zón.
Aby bylo možné realizovat scénář budoucí strategie
měření, bude třeba řešit další výzkumné úkoly za
účelem kontroly a regulace kvality ovzduší v evropských městech. Z diskuse expertů, mimo jiné na posledním workshopu AirMonTech v dubnu 2012, vyplynulo, že se vyžaduje užší propojení mezi technickým
monitorováním a zdravotním vyhodnocováním škodlivin v ovzduší. Vhodným přístupem je zřízení městských výzkumných platforem. Tímto způsobem by se
mohl obsáhlým vybavením měřicí technikou na jedné
straně a cílenými epidemiologickými a toxikologickými výzkumy na straně druhé podstatně zlepšit stav
znalostí o řetězci emise – expozice – dopad.
UmweltMagazin, 42, 2012, č. 6, s. 54–55.
POLITIKA
KOMISE URČUJE PRIORITY
SPOTŘEBITELSKÉ POLITIKY DO ROKU 2014
Budoucí orientace měřicích sítí se bude muset mnohem více zaměřit na spojování měření kvality ovzduší
s odhady expozice obyvatelstva a s pozorovatelnými
vlivy na zdraví, a to pokud možno v rutinním provozu.
Sběr dat, odhad expozice a vyhodnocení expozice
budou vyžadovat v budoucnu restrukturalizaci měřicích sítí na sítě založené na menším počtu pevně instalovaných měřicích stanic, v kombinaci:
Barrosova druhá Komise zaměří spotřebitelskou politiku na bezpečnost, informovanost, práva spotřebitelů a nástroje řešení nových problémů. Komisaři
přijali tzv. Evropskou agendu spotřebitele, která uvádí
priority a klíčová opatření vedoucí k větší participaci
spotřebitelů na trhu a větší důvěře v trh. Spotřebitelé
musejí být v centru evropské politiky stejně jako
obchodníci. Komisařka Viviane Redingová prohlásila,
že potřebujeme sebevědomé spotřebitele, kteří by stimulovali evropskou ekonomiku. Dodala, že útraty spotřebitelů tvoří 56 % hrubého domácího produktu EU.
Spotřebitelé by měli hrát aktivnější roli na trhu, měli
by mít svobodu volby a musí být zajištěno dodržování
jejich práv.
• s mnoha body měření, vybavenými mobilními nebo
pevně nainstalovanými vzájemně komunikujícími
nástroji;
• s prostorově integrovanými měřicími postupy, vázanými na zemi nebo podporovanými satelity;
• s vhodnými modely simulace zátěže škodlivými
látkami.
Evropská agenda spotřebitele se zaměřuje především
na bezpečnost spotřebitelů, kterou by měl zajistit vhodný
regulační rámec a dohled nad trhem. Dále má za cíl
zlepšit informace podávané spotřebitelům a zaměřit se
na úřady, kam zákazníci podávají stížnosti. Agenda
se zaměřuje na klíčové sektory, které jsou považovány za problematické: potraviny, energii, finanční
48
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Informace z EU/ES
služby a dopravu a popisuje činnosti, které by měly
být provedeny do konce roku 2014.
Komise se zavázala, že zaktualizuje pravidla pro zájezdy s cestovními kancelářemi, jelikož stále více lidí
nakupuje zájezdy přes internet. Dále chce revidovat
evropský regulační rámec pro bezpečnost výrobků
(včetně potravin), zlepšit uplatňování legislativy, poskytovat více podpory zákazníkům nakupujícím přes hranice prostřednictvím Evropských spotřebitelských center
a zajistit, aby zájmy zákazníků byly více zohledňovány v evropských strategiích.
Evropský parlament urgoval Komisi a Evropskou radu,
aby zajistily ochranu zranitelným spotřebitelům především v oblastech, jako jsou telekomunikace, přístup
ke spravedlnosti, energie, doprava, potravinářství či
finanční služby. Europoslanci chtějí, aby Komise zavedla přísnější pravidla pro reklamy u složitých finančních produktů, včetně požadavku výslovně uvádět ztráty, které mohou investora potkat. Dále Parlament chce, aby Komise i členské státy zajistily lepší
informovanost zákazníků a usnadnily jejich přístup
k reklamaci.
Dokument je dostupný na www.europolitics.info >
Search = 314686.
EUROPOLITICS Environment, 40, 2012, č. 835, s. 23.
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
PLASTOVÉ ODPADY
ZE STAVEBNICTVÍ V EVROPĚ
V evropském stavebnictví je ročně použito přes 9 mil. t
plastů v nejrůznějších produktech. Typickými produkty jsou například podlahové krytiny, okna a dveře,
izolace, ale i kabely a těsnění. Plasty tak po mnoho
let přispívají ke komfortu bydlení a značným energetickým úsporám. Stavební sektor je současně druhým největším trhem plastů, a přesto je, pokud jde
o odpady, dosud neprozkoumaný. Jistě to spočívá
i v tom, že podíl plastových odpadů ze stavebního
sektoru činí celkově pouhých 5,5 % plastových odpadů, zatímco plastové obaly tvoří 60 %. Proto není
divu, že je v Evropě k dispozici velké množství dat
a čísel o využívání plastových obalů v Evropě, ale
jen málo analýz týkajících se nakládání s odpady
plastů z oboru stavebnictví.
Studie provedená na zakázku evropského svazu výrobců plastů PlasticsEurope se zabývá nakládáním
se stavebními odpady v EU-27, Norsku a Švýcarsku.
Za rok 2010 bylo v rámci sanačních a demoličních
aktivit vyprodukováno 1365 mil. t plastových odpadů.
Z toho jsou údaje za jednotlivé země odlišné a sahají
od 1000 t v Lucembursku až po 355 000 t v Německu.
Pro množství přitom není rozhodující pouze velikost
státu a počet budov, ale i specifické zvláštnosti při volbě
materiálu. Jižní země například používají méně plastů.
Studie ukázala, že největší podíl plastových odpadů
vzniká ve stavebnictví v oblasti izolací (300 000 t),
což odpovídá 22 % z celkového množství 1365 mil. t.
Tato oblast se může v důsledku přibývajících tepelných sanací a nových staveb velmi rozrůst. Zhruba
280 000 t tvoří odpady z potrubí a vedení a 260 000 t
z podlahových a stěnových krytin. Okenní a jiné profily tvoří okolo 230 000 t.
Důležitá – zejména z hlediska materiálového využití –
je identifikace vznikajících polymerů. Zdaleka největší
podíl tvoří polyvinylchlorid (PVC), přibližně 45 %.
Expandovaný polystyren (EPS) a polystyren (PS) tvoří
kolem 13 %. Řádově stejně velké množství, 13,2 %,
připadá na polyetylen (PE). Čtvrtou největší skupinu
tvoří polyuretan (PUR) s přibližně 9 %. Vysokým podílem PVC lze vysvětlit také intenzivní recyklační
aktivity PVC branže.
Část studie se zabývá využíváním a skládkováním
plastových odpadů. Z celkového množství 1,365 mil. t
se 56,2 % starých plastů využívá, a to 20 % látkově
a 36,2 % energeticky. Podíl skládkování činil 4,8 %,
zatímco v roce 2009 to bylo ještě 51,9 %.
Velmi rozdílné byly výsledky pro jednotlivé státy.
V osmi zemích EU 27+2 činí celkový podíl využití
(látkového a tepelného) 80–100 %. Tohoto výsledku
bylo dosaženo v zemích, které mají na využívání odpadů dostatečné kapacity. Patří mezi ně země Beneluxu
Belgie a Nizozemsko, Německo, Rakousko a Švýcarsko a skandinávské země Dánsko, Norsko a Švédsko.
Studie zkoumala také podíly látkové recyklace. Ty činí
v Evropě v průměru kolem 20 %, ale v jednotlivých
zemích se silně liší. Německo, Nizozemsko, Norsko,
Švýcarsko, Česká republika a Velká Británie království
mají podíl recyklace 25–30 %, zatímco zhruba v polovině evropských zemí se plastové stavební odpady
nerecyklují vůbec nebo jen z velmi malé části. Celkem
bylo v Evropě recyklováno kolem 275 000 t plastových odpadů. Vedle bilaterálních aktivit mezi jednotlivými původci odpadu a recyklačními podniky přispívá
k této situaci zejména recyklace PVC. V rámci inicia-
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
49
Informace z EU/ES
tivy VinylPlus se v Evropě ročně recykluje více než
200 000 t PVC odpadů. V Německu působí evropské iniciativy Recovinyl a Rewindo. V rámci systému
Rewindo se ročně sebere a recykluje více než 20 000
oken a podobných produktů.
Výsledky studie ukazují, že jak v látkovém, tak i v tepelném využívání plastových odpadů by se dalo dosáhnout ještě víc. Zatímco látková recyklace je primárně závislá na efektivní infrastruktuře sběru, třídění a recyklace, pro tepelné využití v mnoha zemích
chybějí kapacity a zařízení.
Plasty jsou ve stavebnictví dosud mladým materiálem.
To má za následek, že i když se ve stavebnictví využívá přes 20 % plastů, odpady tvoří pouhých 5 %
všech plastových odpadů. Důvodem tohoto stavu je
v první řadě dlouhá životnost plastových produktů.
Je jisté, že v budoucnu se množství plastových odpadů ze stavebnictví podstatně zvýší a již za několik
let dosáhne hranice 2 mil. t. Bude na odpadovém
hospodářství a průmyslu plastů, aby toto množství
odpadů bylo účelně využito. Vhodné jsou oba způsoby využití, materiálové i tepelné, protože třídění
heterogenních směsí stavebních odpadů ekologicky
šetrným způsobem je realizovatelné. Kromě rozšíření
materiálové recyklace je třeba v evropském kontextu
sledovat také zákaz skládkování.
UmweltMagazin, 42, 2012, č. 6, s. 48–49.
ENERGIE
NALEZENÍ KOMPROMISU
Po dlouhých jednáních se Evropský parlament a Rada
EU shodly na kompromisu evropské směrnice o energetické efektivitě. Tím pádem budou od roku 2014
poprvé pro členské státy EU platit závazné předpisy
o úsporách energie. Energetické podniky budou muset
ročně ušetřit 1,5 % svého odbytu energie u koncových zákazníků.
Nespokojenost s kompromisem projevil Spolkový
svaz německého průmyslu (BDI). Absolutní hranice
spotřeby mohou podniky nutit k nehospodárným opatřením nebo k omezování výroby. Kromě toho jsou
ustanovení příliš málo flexibilní. Možnost započítat
energetická opatření z období před platností směrnice je silně omezena. Právě země jako Německo,
které již mají vysoký standard energetické efektivity,
budou znevýhodněny.
50
Souhlas s kompromisem vyjádřilo naproti tomu Pracovní společenství pro úsporné využívání energie a
vody ASEW, které současně varovalo před tím, aby
k jeho plnění byly zavázány pouze energetické podniky. To by znamenalo osobní i finanční tlak síly.
Uzavřený kompromis sice v článku 6 počítá s tím,
že i dodavatelé a distributoři energií budou muset plnit
úsporné kvóty, nabízí však jednotlivým členským státům také možnost zavést k dosažení kvót alternativní
opatření. Z toho by vyplynula pro jednotlivé země
šance zapojit do cíle energetické efektivity další aktéry.
Svaz komunálních podniků (VKU) uvítal další posílení kogenerace elektřiny a tepla, která by si měla
v nové směrnici udržet prioritu s ohledem na stabilitu
sítě. Bylo rovněž uvítáno, že povinnost renovace veřejných budov se již nevztahuje na komunální veřejné
budovy. Touto úpravou by byly v hospodářské soutěži znevýhodněny podniky komunálního hospodářství, zejména podniky zásobování energiemi, které
svými službami konkurují soukromým podnikům.
V dalším kroku musí docílený kompromis ještě schválit Rada ministrů energetiky a Evropský parlament.
Po nabytí platnosti směrnice budou mít členské státy
18 měsíců na její implementaci do vnitrostátního práva.
UmweltMagazin, 42, 2012, č. 7/8, s. 54.
KONTROLA EVROPSKÝCH
JADERNÝCH ELEKTRÁREN
Vedoucí všech evropských atomových dohlížecích
úřadů a Evropská komise obdrželi zprávu mezinárodních expertů o kontrole jaderných elektráren v EU
a rozhodli o dalším postupu. Na základě výsledků bude
nyní sestaven akční plán. Zpráva navrhuje opatření
k dalšímu zvyšování bezpečnosti jaderných elektráren
v EU a zdůrazňuje tyto body:
• rozvoj hodnocení dopadů jaderných elektráren, zejména s ohledem na jejich robustnost;
• nutnost kontrolovat v rámci periodických prověrek bezpečnosti každých deset let také bezpečnost
stanovišť;
• zajištění integrity kontejnmentu při těžkých haváriích;
• nutnost interních opatření pro prevence havárií a omezení jejich dopadů.
Akční plán bude mít tyto cíle:
• implementace doporučení obsažených ve zprávě
ohledně zátěžového testu a implementace akčního
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Informace z EU/ES
plánu „Mezinárodní organizace pro atomovou energii“,
sestaveného s ohledem na havárii ve Fukušimě;
• zohlednění výsledků Mimořádné konference k Úmluvě
o jaderné bezpečnosti v srpnu 2012 a
• další návštěvy jaderných elektráren.
V Německu již léta platí velmi přísné předpisy pro jaderné elektrárny. Periodické kontroly bezpečnosti každých deset let jsou zákonem ustanoveny od roku 2002,
a předtím byly prováděny na dobrovolné bázi.
UmweltMagazin, 42, 2012, č. 6, s. 10.
ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBOLOV
EVROPSKÁ UNIE SE ZAMĚŘUJE
NA ASPEKTY UDRŽITELNOSTI U REFORMY
SPOLEČNÉ RYBÁŘSKÉ POLITIKY
Cíle udržitelnosti revidované společné rybářské politiky (CFP) by měly být nastaveny obecně, ovšem
v několikaletých plánech by již měly být zohledněny
konkrétní situace jednotlivých druhů a regionů.
Ministři pro rybářství tvrdí, že nepřichází v úvahu, aby
bylo nastaveno jednotné datum pro dosažení těchto
cílů. Co se týká vztahu mezi rybářstvím a politikou
životního prostředí, odmítají podřídit rybářství ekologickým otázkám. Dánská ministryně zemědělství a
rybářství předložila řadu otázek ohledně definice a zavádění tzv. maximálních udržitelných výlovů (úroveň
výlovu, která zajišťuje, že se druh sám obnovuje) a zavádění ekologických požadavků do CFP.
Všichni se shodli, že princip maximálních udržitelných
výlovů by měl být základem udržitelného mořského
rybářství, a souhlasí s tím, že EU musí vyhovět souvisejícím mezinárodním závazkům.
Problémem u maximálních udržitelných výlovů je to,
že pro řadu rybářských oblastí není k dispozici dostatek vědeckých dat, a není tedy na čem maximální
výlovy založit. Z tohoto důvodu bude obtížné dodržet
konečný termín v roce 2015 a ministři místo toho
navrhují progresivní časový plán pro různé druhy,
zóny a regiony. Pro určení maximálních výlovů by
měly také být zohledněny konkrétní charakteristiky
různých rybářských oblastí a místní podmínky včetně
ekonomického a sociálního dopadu. Většina členských států zmiňovala problém smíšených rybářských
oblastí. Obávají se návrhu Komise, aby maximální
výlovy byly založeny na početnosti nejohroženějšího
druhu. Například Lotyšsko vyjádřilo obavy, zda EU
vůbec má nástroje potřebné k řízení smíšených rybářských oblastí. Většina států vidí potřebu flexibilnějšího a progresivnějšího systému. Itálie, Slovinsko,
Malta, Kypr, Rumunsko a Bulharsko zdůraznily složitost svých rybářských oblastí, nedostatek vědeckých
údajů a skutečnost, že tyto rybářské oblasti jsou řízeny společně se zeměmi nepatřícími do EU. Většina
států také upozorňovala na potřebu pomoci rybářskému sektoru přizpůsobit se změnám a požadovala
příspěvek v rámci Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF).
Ačkoli státy souhlasily s názorem Evropské komise,
že do CFP musí být zahrnuty otázky životního prostředí (a naopak), ostře se vymezily proti možnosti
podřídit CFP politice životního prostředí. Ministři dále
trvali na tom, že ačkoli je úkolem Komise zajistit konzistenci mezi těmito dvěma politikami (hlavně řízením sítě Natura 2000 a koordinací s dalšími činnostmi
souvisejícími s mořem), implementace je zodpovědností jednotlivých členských států.
EUROPOLITICS Environment, 40, 2012, č. 834, s. 10.
DOPRAVA
V ROCE 2011 POKLESLY V EVROPSKÉ UNII
EMISE OXIDU UHLIČITÉHO
Z AUTOMOBILŮ O TŘI PROCENTA
Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí
(EEA) činily průměrné hodnoty emisí z nově registrovaných téměř 13 mil. automobilů v roce 2011 136 g
CO2 na km, což je o 3 % méně než v předchozím roce.
Evropská komise tento výsledek vítá a v současnosti
připravuje návrh revize emisních standardů pro automobily po roce 2020. Komisařka Hedegaardová se vyjádřila, že to signalizuje schopnost evropského automobilového průmyslu inovovat, a tudíž být konkurenceschopným. Podle analýzy EEA je pokles emisí způsoben jednak změnami nákupního chování obyvatel
a dále zlepšenou technologií a lepší účinností motorů.
Počty nově registrovaných automobilů mezi lety 2001
až 2007 konstantně rostly, avšak od té doby klesají.
Celkový počet automobilů v EU v roce 2011 poněkud
vzrostl, avšak nyní je na úrovni roku 2007 před ekonomickou krizí. Prudce poklesl počet nových automobilů na zkapalněný plyn, a to především díky
Francii a Itálii, kde je toto palivo používáno nejčastěji. Počet elektromobilů narostl o 0,07 %, takže sice
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
51
Informace z EU/ES
neměl vliv na průměrné emise celé EU, nicméně jedná
se o desetinásobný nárůst oproti předchozímu roku.
Nejčistší automobily byly registrovány v Portugalsku, na Maltě a v Dánsku, naopak nejméně efektivní
z hlediska uhlíku byly nové automobily registrované
v Estonsku, Lotyšsku a Bulharsku.
Evropská asociace hliníku (EAA) se obává, že se
diskuze o snižování emisí CO2 zaměří pouze na nastavování nových cílů bez ohledu na způsob výpočtu.
Podle EAA by změna způsobu výpočtu byla efektivnější než nastavování dlouhodobých cílů, jelikož
současná metoda dovoluje vyšší emise těžším automobilům. EAA tvrdí, že hliníkové technologie mohou
vést ke snížení hmotnosti automobilů o jednu třetinu,
čímž se také značně sníží emise CO2.
EUROPOLITICS Environment, 40, 2012, č. 837, s. 5.
MEZINÁRODNÍ PROJEKTY A PROGRAMY
VEŘEJNĚ-SOUKROMÉ PROJEKTY
PRO CHYTŘEJŠÍ MĚSTA
Evropská komise ohlásila spuštění nového Evropského inovačního partnerství Chytrá města a komunity. Cílem je financovat projekty s vysokou technologickou intenzitou zabývající se hlavními problémy
52
evropských měst, jako jsou znečištění, zácpy, nebo
energetická efektivita budov. Spuštění programu oznámili společně komisaři pro energetiku G. Oettinger,
pro dopravu S. Kallas a komisařka pro digitální
agendu N. Kroesová. Cílem Komise je stimulovat
rozvoj chytrých technologií, především díky výzkumu
v oblasti energetiky, dopravy a informačních a komunikačních technologiích. Komise vyčlenila pro rok 2013
365 mil. EUR na demonstrační projekty technologických řešení použitelné v městských oblastech. Tento
rozpočet je mnohem vyšší než rozpočet pro rok 2012,
který pokrývá pouze projekty týkající se energie a dopravy. Nově budou muset energetické projekty kombinovat všechny tři sektory – dopravu, energetiku i informační a komunikační technologie. Navíc projekty
budou muset být realizovány za spolupráce tří států
a zahrnovat alespoň dvě města.
Demonstrační projekty budou vlajkovou lodí pro skupinu na vysoké úrovni, kterou Komise hodlá založit. Tato skupina bude složena ze zástupců soukromého sektoru, starostů měst a dalších veřejných osob.
Od roku 2014 bude skupina zodpovídat za technologickou agendu Horizont 2020, kterou by Komise
měla používat pro financování velké většiny projektů
v rámci budoucího rámcového projektu pro výzkum.
EUROPOLITICS Environment, 40, 2012, č. 838, s. 21.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
EKOLOGICKÝ MONITOR
KRÁTKÉ ZPRÁVY ZE ZAHRANIČNÍCH PERIODIK
OBSAH
strana
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (OBECNĚ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (OBECNĚ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
EKOLOGICKÉ ORGANIZACE, HNUTÍ A OBČANSKÁ SDRUŽENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
PROTESTNÍ EKOLOGICKÉ AKCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
EKOLOGICKÁ POLITIKA A UDRŽITELNÝ ROZVOJ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
UDRŽITELNÝ ROZVOJ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
SPOTŘEBA ČLOVĚKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
OVZDUŠÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
CHEMICKÉ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY – SKLENÍKOVÉ PLYNY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ – SPAD, PRACH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
KLIMA A ZMĚNA KLIMATU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
VODA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU – SPOTŘEBA VODY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
ODPADNÍ VODY A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD – RECYKLACE A ZNOVUPOUŽITÍ
ODPADNÍCH VOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
ODPADNÍ VODY A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD – MĚSTSKÉ ODPADNÍ VODY . . . . . . . . . . . . . . 63
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
TĚŽBA A ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN – VLIV TĚŽBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ . . . . . . 64
PŘÍRODA A KRAJINA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
PŘÍRODNÍ KATASTROFY – POVODNĚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
VLIV ODVĚTVÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
DOPRAVA – SILNIČNÍ DOPRAVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
ENERGETIKA – BIOMASA A BIOPLYN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OBYVATELSTVO A LIDSKÁ SÍDLA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
OBYVATELSTVO A LIDSKÁ SÍDLA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
OBNOVA MĚST A VENKOVA – MĚSTA A OBLASTI MĚSTSKÉ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A LIDSKÉ ZDRAVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
ENVIRONMENTÁLNÍ RIZIKA A HAVÁRIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
BIOTECHNOLOGIE A GENETICKÉ INŽENÝRSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
53
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (OBECNĚ)
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
(OBECNĚ)
EKOLOGICKÉ ORGANIZACE,
HNUTÍ A OBČANSKÁ SDRUŽENÍ
SPOJENCI KONCERNŮ
WWF (World Wide Fund for Nature) – Světový
fond na ochranu přírody je největší organizace na
ochranu přírody na světě. Výsledky její práce jsou
však pochybné a mnohé z toho, co dělá, prospívá více
průmyslu než životnímu prostředí nebo ohroženým
druhům zvířat.
V roce 2011 prodali ochránci přírody prostřednictvím
obchodní sítě Rewe téměř 2 mil. alb a za šest týdnů
získali 875 088 EUR. Organizace slibuje, že tyto peníze investuje do zlepšení kvality lesů, vody, klimatu
a života goril a pand. Organizaci svěřují mnoho peněz
i vlády. Od Amerického rozvojového úřadu již dostal
WWF celkem 120 mil. USD. Německá ministerstva
obdarovávají organizaci tak štědře, až se rozhodla
v 90. letech státní podporu zastavit, aby nevypadala
jako prodloužená ruka ochrany přírody státem.
Může však WWF skutečně chránit přírodu před člověkem, nebo jsou jeho hezké plakáty pouhá iluze?
Padesát let od založení fondu se množí pochybnosti
o jeho nezávislosti a o jeho způsobu ochrany přírody
ve spolupráci s průmyslem.
Organizace operující od Ženevského jezera působí
ve více než sto zemích, s úzkou vazbou na bohaté
a mocné. Panda je na jogurtových kelímcích Danone
i na oblečení a firmy platí sedmimístné částky v eurech,
aby logo mohly používat. Jenom v Německu má WWF
430 000 členů a miliony lidí mu posílají příspěvky.
Otázka je, jak dobře jsou tyto peníze vynaloženy.
Organizace inkasuje ročně přes 500 mil. EUR a dokáže s nimi leccos. Právě holandská sekce WWF
spolufinancovala protestní loď Greenpeace „Rainbow
Warrior“, aktivisté obsadili staveniště, aby zabránili
realizaci projektů přehrad na Dunaji a Loiře, švýcarská sekce se v 80. letech tak vehementně bránila
proti atomovým elektrárnám, že její vedoucí byl veden
jako „nepřítel státu“.
WWF umí být nepříjemný, ale i velmi vstřícný. V minulém roce vznikl film WDR „Pakt s Pandou“, který
54
velmi kritickým způsobem bilancuje práci fondu. Podle
autora Wilfrieda Huismanna jsou ochránci přírody
spoluzodpovědni za ohrožení deštných lesů, což organizace rozhodně popírá; autor filmu má podle ní nepřesné informace nebo vědomě lže. Po uvedení filmu
byl WWF zaplaven protestními e-maily a více než
3000 sponzorů zrušilo své členství. Podobný šok organizace dosud nikdy nezažila.
Erbovním zvířetem WWF je tygr – šelma, které hrozí
vyhynutí, protože ztrácí chuť k páření. Již na začátku
70. let přiměl fond indickou vládu Indiry Gandhiové
milionovým darem k tomu, aby pro tygry byla vyhrazena ochranná území. Tenkrát žilo v zemi podle
odhadů 4000 tygrů, dnes je jich ještě 1700. WWF to
považuje za úspěch. Co se však neví, je skutečnost,
že kvůli tomuto úspěchu byli vyhnáni lidé. Vesnice
nebyly podle fondu přesídleny proti vůli obyvatel,
ale o tom jsou pochybnosti. Mark Dowie píše ve své
knize „Conservation Refugees“, že své domovy muselo opustit asi 300 000 lidí. Pro lidi není v ochranných územích místo. Na koncepci národního parku
bez lidí sázel již Berhnhard Grzimek, německý zoolog
a dlouholetý člen rady nadace WWF. Na vlně úspěchu
jeho filmu „Serengeti nesmí zemřít“ vznikl v roce 1961
WWF, k jehož aktivitám patřilo i vyhnání masajských nomádů ze Serengeti. Pouze v Africe zanechala
ochrana přírody podle odhadu expertů od koloniálních
dob 14 mil. uprchlíků.
Tesso Nilo na Sumatře je typická chráněná oblast
s podporou WWF, „úspěšný projekt ochrany tygrů a
slonů“. Hustota výskytu tygrů v Tesso Nilo je velmi
nízká vzhledem ke škodlivým ekonomickým aktivitám
člověka – v oblasti je částečně ještě povoleno kácení
lesů. WWF považuje svou tamější práci za velkou
pomoc. Ve skutečnosti se ochranná oblast zvětšila,
ale les v ní byl zničen. Firmy jako Asia Pacifik
Resources International, se kterými WWF dříve spolupracoval, les vytěžily. Místnímu obyvatelstvu je vstup
do oblasti zakázán, a přestože tam lidé měli svá malá
pole s gumovníky, najednou k nim nesměli. Tisíce
drobných rolníků v Tesso Nilo byly vyhnány a počet
divokých zvířat se po příchodu ochránců přírody snížil.
Tesso Nilo není jediný příklad takové ochrany přírody. Multinárodní podniky a ochránci přírody pracují
ruku v ruce.
Indonésie žije z boomu palmového oleje a zajišťuje
48 % jeho celosvětové výroby. Přes výroky o udržitelnosti koncerny nadále kácejí lesy. Podle bývalého
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
pracovníka WWF lze získat koncesi na kácení lesa
za úplatek 30 000 USD. Udržitelný palmový olej, jak
slibuje WWF certifikátem RSPO, vůbec neexistuje.
RSPO znamená Roundtable on Sustainable Palmoil
(Kulatý stůl pro udržitelný palmový olej) a certifikát
umožňuje zvyšovat výrobu a současně uklidňovat
svědomí zákazníků. Iniciativu RSPO zahájil fond
v roce 2004 spolu s koncerny jako Unilever, což je
s 1,3 mil. t ročně jeden z největších zpracovatelů palmového oleje na světě, a Wilmar, rovněž jeden z největších výrobců palmového oleje. Sociální kritéria jsou
údajně zohledněna, ale původní obyvatelstvo kmene
Batin Sembalin to příliš nepociťuje. Žijí uprostřed
plantáže koncernu Wilmar na jih od města Jambi.
V loňském roce zpustošila policejní brigáda Brimob
jejich vesnici za to, že se jeden její obyvatel snažil
prodávat palmové plody, které si Wilmar nárokuje
pro sebe. Koncern se přitom ohání udržitelností a
vydal prohlášení, že pomohl k lepší kvalitě života
miliardě lidí.
Centrála WWF v Gland u Ženevy je jasně zelená
a působí měšťansky spořádaně. Jména svých sponzorů
však fond zveřejňuje nerad.
Der Spiegel, 2012, č. 22, s. 62–67.
PROTESTNÍ EKOLOGICKÉ AKCE
PROTESTY EKOLOGŮ V ČÍNĚ
NA VZESTUPU
Lidé v Číně dlouhé roky přijímali špatný vzduch,
závadnou vodu a poničenou krajinu jako daň za ekonomický růst země. V poslední době však roste odpor
veřejnosti ohledně ekologických problémů země.
V červenci se do mezinárodních zpráv dostaly dvě ekologické demonstrace. Protestující v provincii Jiangsu
zabránili výstavbě potrubí, které by odvádělo jedovatý
odpad z papírny, několik tisíc obyvatel města Shifang
úspěšně protestovalo proti výstavbě zařízení na zpracování mědi a molybdenu, které by mohlo způsobit
zamoření vody arsenem.
Podle ředitele Přátel Země, Li Bo (jedné z prvních
ekologických nevládních organizací v Číně) mají
Číňané jen málo zákonných prostředků, jak vyjádřit
obavy z ekologických škod, takže jim nezbývá, než
vyjít do ulic. Lepší přístup k mobilním telefonům
a k internetu umožňuje akce lépe koordinovat. Protesty
se také přesouvají z venkovských oblastí do měst.
S tím, jak se protesty stávají viditelnějšími díky zpravodajství, získávají i ostatní odvahu demonstrovat
navzdory ostrým zákrokům policie.
Na rozdíl od protestů na Západě však čínské demonstrace obvykle nejsou koordinované nevládními organizacemi zvnějšku. Některé nevládní organizace však
nyní využívají situace a snaží se prosadit reformy, které
by zlepšily ochranu životního prostředí.
Přátelé Země se soudí se společností Yunnan Liuliang
Chemical Industry za vypuštění 200 000 tun odpadu
do Perlové řeky v provincii Yunnan – jedná se o první
případ, kdy běžní lidé v Číně uspěli v zahájení vyšetřování proti znečišťovateli. Znečištění mohlo být příčinou případů rakoviny v místních vesnicích. Žalobci
požadují, aby společnost zaplatila 1,6 mil. USD jako
kompenzaci za čištění škod.
Stále ještě je třeba řešit řadu problémů, jako například jak provádět hodnocení ekologických škod
a kdo může být žalobcem. Rozhodnutí v případu se
očekává do konce roku a Bo doufá, že se bude jednat
o precedent, který povede k řešení podobných případů
soudní cestou. Je však zároveň pravda, že podobných
případů už byla po opadnutí prvotního zájmu veřejnosti zapomenuta celá řada.
Zelené skupiny také požadují zlepšení v hodnocení
dopadů na životní prostředí, které jsou společnosti
povinny provést před tím, než dostanou povolení
pokračovat. Veřejnost má dva týdny na to, aby zaslala
své námitky a připomínky k navrhovaným projektům, avšak místní lidé obvykle nemají včas přístup
k podrobným plánům a k hodnocení dopadů na životní prostředí. Společnosti by měly předkládat podrobné informace týkající se technologií používaných v projektu a měly by popsat, jak budou nakládat s odpady.
Čínská centrální vláda poslední dobou zaujímá pozitivnější postoj směrem k ekologické problematice a
i místní úředníci v případech v provincii Jiangsu a městě
Shifang reagovali rychle.
Největší tlak však pochází přímo od obyvatel, kteří se
domnívají, že jejich životy jsou ohroženy znečištěním
a ekologickými škodami.
Nature, 487, 2012, č. 7411, s. 261–262.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
55
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
EKOLOGICKÁ POLITIKA
A UDRŽITELNÝ ROZVOJ
UDRŽITELNÝ ROZVOJ
VĚTŠINA PALMOVÉHO OLEJE
Z INDONÉSIE A MALAJSIE NESPLŇUJE
KRITÉRIA UDRŽITELNOSTI
Ve Velké Británii byla již v roce 2009 zakázána jako
klamavá reklama Malajsijského úřadu pro palmový
olej (MPOC) se sloganem „Palmový olej: zelená
odpověď“. O dva roky později zakázali v Belgii podobnou reklamu na základě toho, že v rozporu s tím,
co tvrdila, má palmový olej na životní prostředí jednoznačně negativní dopady.
Ekologové a lidsko-právní aktivisté se problematikou
palmového oleje zabývají již dlouho. Jeho výroba
má podle nich negativní environmentální i sociální
dopady. Například organizace Sawit Watch zaznamenala pouze v Indonésii ke konci minulého roku 664
nedořešených konfliktů ohledně vlastnictví půdy pro
pěstování palmy olejné. Kontroverzním tématem je
uhlíková stopa nafty vyráběné z palmového oleje.
Pokud je pro plantáže palmy olejné kácen deštný prales
bohatý na uhlík, je celkový dopad negativní. Politici
a investoři v těchto oblastech však tvrdí, že nové plantáže vytvářejí pracovní místa a umožňují v odlehlých
oblastech ekonomický růst.
Největším světovým producentem palmového oleje
je Indonésie, v roce 2011 jej vyrobila 25,4 mil. tun.
Největšími kupci jsou Indie, Čína a EU. Druhým
největším producentem je Malajsie s 18,7 mil. tun
palmového oleje. Malajsie však vede v produkci certifikovaného oleje – 2,5 mil. tun oleje je certifikováno
a jeho jediným odběratelem je EU.
Pouze EU a Spojené státy zavedly kritéria palmového oleje pro výrobu bionafty. Některé společnosti
mají značku udržitelnosti od německé pobočky Mezinárodního systému certifikace biomasy a biopaliv
(ISCC), avšak většina certifikátů byla udělena zpracovatelským firmám, nikoli plantážím. Problémem
při certifikaci nejsou ani tak provozní a technické
otázky, ale problémy sociální a environmentální.
Zástupci firmy berou úředníky na setkání se svými
pracovníky a obyvateli dané oblasti, takže kontrolorům se těžko dostane upřímných odpovědí. Nejsložitějším problémem v Indonésii je prokazování vlast-
56
nictví půdy – často neexistují žádné dokumenty a hodnocení musí být provedeno na základě informací
od obyvatel.
V Jihovýchodní Asii je za nejdůležitější certifikační
schéma považována certifikace od Kulatého stolu pro
udržitelnou výrobu palmového oleje (RSPO). EU však
toto schéma zatím neuznává, protože jeho způsob
hodnocení emisí uhlíku a nepřímých vlivů užívání
půdy nesplňuje evropské standardy. Největší motivací
pro snahu získat tuto certifikaci je možnost navyšovat
cenu oleje.
Třetí největší producent palmového oleje, Thajsko,
by mělo v tomto roce získat svou první certifikaci.
Značku udržitelnosti získá družstvo malých zemědělců. (Ti nemusejí dokládat tolik dokumentů, jako
velké firmy.) Na rozdíl od Indonésie a Malajsie produkují drobní zemědělci v Thajsku 80 % palmového
oleje a převážná většina (95 %) vyrobeného oleje
zůstává v zemi.
V Indonésii a Malajsii ovládají obrovské oblasti pěstování palmy olejné mezinárodní korporace a plantáže
jsou často ve velmi odlehlých oblastech. To vede
některé ekologické organizace k pochybnostem o tom,
zda tyto společnosti myslí udržitelné pěstování palmy
olejné skutečně vážně. Je prakticky nemožné sledovat
nezbytná kritéria v rámci celého produkčního řetězce.
Palmový olej je pěstován způsobem, který poškozuje
prostředí i lidská práva, následně je však exportován
do zahraničí, kde je zpracováván v souladu s nezbytnými kritérii, obdrží značku udržitelnosti a může být
prodáván v Evropě. Další pochybnou praktikou je
míchání certifikovaného oleje s olejem z necertifikovaných plantáží.
Konflikty existují i v rámci RSPO: producenti si stěžují, že je RSPO příliš ovládána nevládními organizacemi, a ty naopak požadují tvrdší postoj vůči firmám, které narušují životní prostředí či lidská práva.
Například požadují, aby společnost Wilmar nezískala
žádnou certifikaci, jelikož je ve sporu s mnoha obyvateli v oblastech, kde má plantáže. Společnost Wilmar
také přiznala, že pro své plantáže kácela deštné pralesy, na její členství v RSPO to však nemělo vliv. Indonéská asociace pro palmový olej (GAPKI) se chystá
vytvořit vlastní certifikační schéma, které by bylo zaměřené na technická a organizační kritéria. Značka
Indonéský udržitelný palmový olej (ISPO) má podporu vlády a měla by být nyní pro všechny indonéské
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
výrobce povinná. Sociální a ekologická kritéria však
pro její získání nehrají roli.
Problém však zůstává stále stejný: pouze malá část
vyráběného palmového oleje je certifikována. Jen 5 %
celosvětově vyráběného palmového oleje je používáno
na výrobu bionafty. Zbytek se uplatňuje v potravinářském průmyslu či kosmetice a nesplňuje žádný typ
kritérií udržitelnosti.
New energy, 2012, č. 2, s. 83–85.
HODNOCENÍ UDRŽITELNOSTI
Je udržitelnost jako definitivní stav organizace vůbec
možná? Kdo tvrdí, že je udržitelný, musel by přesně
znát nesčetné vyhodnotitelné parametry tohoto světa –
už to samo o sobě není možné. Kromě toho se svět
neustále mění, a bylo by třeba vyvíjet stále nové aktivity k dosažení udržitelnosti. Proto je udržitelnost vždy
třeba chápat jako vývoj, proces nebo cestu. Je proto
správné hovořit o udržitelném rozvoji.
Je těžké chtít udržitelnost certifikovat, protože neexistuje žádný uznaný výkon udržitelnosti jako definovaný
stav. I norma ISO 26000 je pouze „Návod ke společenské odpovědnosti“, který má sloužit pro orientaci
a zdaleka si nedělá nároky na to, aby vedl uživatele
k udržitelnosti. Neexistuje žádné měřítko udržitelnosti.
Indikátory, které jsou pro udržitelný rozvoj považovány za důležité, jsou vždy vázány na kontext sociokulturního prostředí nebo na geografickou polohu.
Dva příklady pro ilustraci:
Dětská práce je v zásadě odmítána, jak je tomu však
v zemědělské oblasti? Jak se máme stavět k tomu,
když německý podnik výslovně povolí dětskou práci
na polích ve svých zahraničních působištích, aby tak
zajistil, že děti předtím budou navštěvovat alespoň
na čtyři hodiny sponzorovanou školu?
Zásoby sladké vody na světě se stále zmenšují – proto
se stále hovoří o šetření vodou. Ovšem v zemích jako
je Indie může být tento aspekt regionálně posuzován
úplně odlišně. Zatímco v jižní Indii je šetření vodou
téměř zákon, v Assamu s monzunovým klimatem je
dešťové vody často víc než dost.
Jinak je tomu v případě témat jako kvalita, ochrana
životního prostředí nebo bezpečnost. Dnes existuje
mezinárodní shoda v tom, co pro podnik znamená
kvalita. Ještě zřetelnější je to v ochraně životního
prostředí nebo bezpečnosti, kde existují mezinárodně
sladěné limitní hodnoty. Měřitelné limitní hodnoty
jsou povinné a lze z nich vycházet při certifikaci.
Certifikace je vždy porovnání vzoru s reálnou situací.
Protože pro udržitelnost takový vzor neexistuje, není
ani certifikace ve známém kontextu možná.
Přesto je více než smysluplné plynule budovat udržitelný rozvoj podniku za pomoci systémů managementu. Ani to ovšem není základem pro certifikaci
udržitelnosti, znamená to pouze využití vyzkoušeného
nástroje managementu. Vystavení certifikátu o udržitelnosti nebo společenské odpovědnosti nositele je
vlastně podvod, který naopak dokazuje, že majitel
certifikátu o udržitelném rozvoji nic nepochopil. Kdo
je na cestě k udržitelnému rozvoji, musí v ní pokračovat
dále než jen k získání certifikátu, orientovaného pouze
na tržní účely. Musí se vyrovnat se svými kořeny,
porozuměním sobě samotnému, celým okolím a zainteresovanými osobami, zamyslet se nad nimi a najít
individuální odpovědi.
Jak může podnik posoudit svoji odpovědnost a získat
pokyny pro cílený rozvoj? Je to možné pomocí benchmarkingu, který se orientuje podle známých indikátorů
pro aspekty udržitelnosti. Tyto indikátory, které se těší
širokému mezinárodnímu uznání, lze najít například
v normě ISO 26000. Tato norma je založena na mnoha
sbírkách indikátorů, např. Global Compact, na zásadách OECD, SA 8000 (Social Accountability International) nebo na závěrech Global Reporting Initiative.
Žádná z těchto sbírek indikátorů udržitelného rozvoje
není ovšem úplná. V souladu se svým původem a vydavatelem kladou důraz na dílčí oblasti diskuse o udržitelnosti, nebo je naopak vynechávají. Přesně tak se
chová i ISO 26000. Obsahuje sice jeden z nejobsáhlejších seznamů indikátorů, ale při pozornějším
sledování je vidět, že i zde byl vyloučen jeden ze tří
základních pilířů udržitelnosti: ekonomické aspekty.
Rovněž oblast bezpečnosti nechává ISO 26000 prakticky bez povšimnutí.
Jestliže přiřadíme různé normy do kolekce dnes běžných indikátorů udržitelného rozvoje a doplníme je
o ekonomické indikátory, vznikne nástroj pro systematický benchmarking. Tuto sbírku všech indikátorů obsahuje test udržitelnosti společnosti GUTcert –
GUTcert NachhaltigkeitsCheck. Na jeho bázi může
každý podnik posoudit svou pozici. Existuje také
plynulý zdokonalovací cyklus, při němž se kromě
aktuální situace podniku posuzuje také skutečnost,
nakolik se kterému indikátoru již věnuje pozornost.
Takový benchmarking poskytuje nejen nezbytný vý-
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
57
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
chozí základ pro cílený udržitelný rozvoj podniku,
ale je i dobrým základem pro porovnání s jinými
účastníky na trhu za účelem lepšího odhadu vlastních
potenciálů a rozpoznání nezbytného vývoje. V průběhu zpracování benchmarkingu je nutný rozsáhlý sběr
informací. Řízeně se vytvoří základ pro zpracování
zprávy o udržitelnosti s vysokou vypovídací hodnotou.
SPOTŘEBA ČLOVĚKA
Klíčovou pozici v oblasti udržitelného designu mají
v zásadě všichni, kdo se podílejí na vývoji produktů.
Platí pravidlo, že v procesu vývoje se stanoví zhruba
80 % pozdějších nákladů a často i ekologického dopadu produktu. Strategie udržitelného designu má být
pro podniky i spotřebitele atraktivní a má srozumitelně
a zajímavě informovat o výhodách.
UDRŽITELNÝ DESIGN
Pro inteligentní zacházení se zdroji jsou slibné zejména
následující strategie:
UmweltMagazin, 42, 2012, č. 6, s. 5858.
Doby bezstarostné výroby a konzumu a neomezeného
hospodářského růstu jsou za námi. Ztenčují se zásoby
ropy, vznikají konflikty o zdroje, vodu, a potraviny
a ekonomika průmyslově vyspělých zemí, která plýtvá
zdroji, se už nejeví jako model pro obyvatelstvo celého světa. Průmyslové země spotřebují podle evropské Agentury pro životní prostředí zhruba 70 % všech
celosvětových zdrojů, přestože jejich obyvatelstvo
tvoří pouze pětinu světového obyvatelstva. Tři oblasti
spotřeby způsobují 80 % veškeré zátěže životního prostředí západními státy: výživa a zemědělství, mobilita
a turismus a spotřeba energie v budovách.
Cílem udržitelného rozvoje je přežití rostoucí světové
populace na planetě s omezenými zdroji a vytvoření
nezbytných ekologických, ekonomických a sociálních
podmínek. Udržitelná řešení přinesou společenský
užitek a zlepší kvalitu života, zejména méně majetných
lidí, vytvoří hodnoty pro nabídku a poptávku a umožní
předcházet ekologickým škodám.
Strategické plánování a vytváření udržitelných řešení,
ať jsou to výrobky, služby, systémy nebo komunikace, resp. informační strategie a radikální technologické a sociální inovace, se nazývá udržitelný
design. Efektivita zdrojů při řešeních má velký význam, ale udržitelný design ji přesahuje a zohledňuje tzv. „triple bottom line“ – sociální, ekonomické
a ekologické aspekty.
Udržitelné produkty mají splňovat následující kritéria:
jsou společensky užitečné a řeší skutečný problém,
efektivně využívají zdroje a energii, využívají obnovitelné zdroje jako Slunce, vodu, vítr, teplo Země
a biopaliva. Udržitelné produkty jsou bezpečné, bez
rizika, zdravé, ergonomické a neškodlivé pro životní
prostředí. Podle své funkce mají krátkou nebo dlouhou
58
životnost a po jejím ukončení je třeba usilovat o uzavírání technického nebo přírodního oběhu. Lokální
výroba, krátké přepravní trasy a přijatelné výrobní
podmínky jsou rovněž relevantními kritérii.
• efektivní volba surovin;
• efektivní výroba;
• miniaturizace, např. od velkých počítačů k laptopům;
• virtualizace, např. nahrazení analogových telefonních záznamníků digitálními hlasovými schránkami;
• dlouhá životnost (produkty se dají snadno opravit);
• v případě krátké životnosti volba materiálů, které
mohou tvořit oběh;
• minimalizace přepravy a obalů;
• umožnění efektivního používání;
• zpětný odběr, opětovné používání, recyklace a oběh
látek;
• design pro nulový odpad;
• služba namísto výrobku;
• „slow everything“ a „design for de-growth“.
„Slow design“ a celkový „slow management“ znamená, že hodnoty jako „rychlejší“, „větší“, „vyšší“
a „více“ vedly v dnešní společnosti k nezdravému konzumnímu systému. Slow management sází naopak na
zpomalenou výrobu, spotřebu a design. Jako příklad
slow managementu může sloužit podnik Manufactum,
jehož produkty jsou pečlivě vyrobené, s extrémně dlouhou životností, a využívají znalosti starých řemesel
a tradiční ekologické materiály.
V současné době již existuje mnoho příkladů inteligentního designu. Firma Puma například vyvinula
inovativní balení obuvi, „clever little bag“, kombinaci krabice a tašky. Toto nové balení snižuje podle
odhadů firmy spotřebu energie, vody a paliva o 60 %
a redukuje emise CO2 o 10 000 t ročně.
Politische Ökologie, 30, 2012, č. 129, s. 103–110.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
OVZDUŠÍ
CHEMICKÉ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY –
SKLENÍKOVÉ PLYNY
MÉNĚ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ
DÍKY ODKLONU OD ATOMOVÉ ENERGIE
Podle výpočtů Spolkového úřadu pro životní prostředí
UBA bylo v Německu za rok 2011 uvolněno méně
skleníkových plynů. Zejména emise oxidu uhličitého
a metanu se opět snížily. Zvýšení podílu obnovitelných energií pozitivně ovlivnilo vývoj emisí. Naproti
tomu podíl fluorovaných plynů zůstal konstantní a
podíl rajského plynu se zvýšil, mimo jiné i díky zvýšenému používání hnojiv.
Celkem bylo za rok 2011 emitováno 917 mil. t skleníkových plynů. Úbytek emisí svědčí o tom, že Německo
bere vážně své závazky. Cíle Kjótského protokolu
lze dosáhnout i za podmínek urychleného odstoupení
od jádra. Jsou však nutná další opatření. Například se
má po zpřísnění evropského cíle ochrany klimatu snížit
množství emisních povolenek a má pokročit energetická sanace budov. Uvedené hodnoty představují
absolutní množství emisí. Na základě ustanovení
zákona neprovádí UBA statistická očištění, například
vliv teploty, konjunktury apod.
Oxid uhličitý: emise CO2 se oproti roku 2010 snížily
o 2,4 %. Tento zřetelný úbytek je zapříčiněn menší
spotřebou energie k vytápění, která vyplynula z mírnějšího počasí. Tento efekt je patrný zejména u spotřeby zemního plynu a minerálního oleje. Vysoké ceny
topného oleje vedly k menší poptávce a k využívání
skladových zásob. Spotřeba energie v rafineriích se
na základě úbytku zpracování ropy v uplynulých letech opět výrazně snížila. Ačkoli podíl jaderné energie
se podstatně snížil, emise z výroby energie se zvýšily pouze mírně. Jednak se exportuje méně elektřiny,
jednak se vyrábí více proudu z obnovitelných zdrojů.
Tyto výsledky se odrážejí i na počtu energetických
a průmyslových zařízení, která podléhají evropskému
obchodu s emisemi: emise CO2 se zde snížily o 2–6 %.
Naproti tomu se zvýšily emise z průmyslové výroby
v souladu s konjunkturním vývojem.
Metan: emise metanu se oproti předcházejícímu roku
snížily o 3,5 %. Souvisí to hlavně s úbytkem skládkování odpadů, protože ukládané organické složky
odpadů byly jejich hlavním zdrojem. Také úbytek
těžby kamenného uhlí a chovu hospodářských zvířat
vedly k úbytku metanu.
Rajský plyn: emise rajského plynu se zvýšily o 2,3 %,
zejména kvůli tomu, že se oproti předcházejícímu
roku výrazně zvýšil odbyt minerálních hnojiv s obsahem dusíku. Rovněž chemický průmysl v důsledku
konjunktury zvýšil své emise rajského plynu. Ty byly
vyrovnány úbytkem v oblasti energetiky. Emise z dopravy se mírně zvýšily v důsledku zvýšeného využívání katalyzátorů v nákladní dopravě. Katalyzátory
podstatně snížily emise oxidů dusíku, ale mírně zvýšily emise rajského plynu.
Fluorované plyny: emise se snížily o 0,4 %. Rozhodující roli zde hrálo zastavení výroby chladiva R22
a úbytek velkého množství halogenovaných chlorfluorovaných uhlovodíků. Tento jednorázový efekt
byl téměř vykompenzován, protože současně se zvýšily emise z chladiv a fluoridu sírového, který pochází hlavně z emisí z vestavěných produktů, jako
jsou např. zvukově izolovaná okna.
UmweltMagazin, 42, 2012, č. 6, s. 7.
ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ – SPAD, PRACH
V ZÁTĚŽI PRACHU
Přes zřízení ekologických zón a povinnosti opatření
vozidel plaketami se ovzduší ve vnitřních městech
zhoršuje. Pro experty je to záhada a ekologické svazy
hrozí žalobami.
Na kontrolní stanici v německém Gelsenkirchenu byly
v tomto roce již po 17 dnů naměřeny výsledky odpovídající nouzovému stavu a v Herne, Essenu, Oberhausenu a Bottropu není situace lepší.
Přitom právě lidé v Porýní a Porúří počítali s tím, že
se ovzduší v tomto roce zlepší. Pro vozidla bez plaket
je celý region tabu. V příštích letech se budou limitní hodnoty postupně zpřísňovat. Postižen je zhruba
každý desátý majitel vozidla, v případě užitkových
vozidel dokonce každý druhý. A přesto: sotva začal
platit zákaz vjezdu, hodnoty pro polétavý prach šly
nahoru. Je to záhada – nastal pravý opak toho, co
všichni očekávali.
Záhada polétavého prachu vyvolává spory, kterými se
zabývají i politici v Berlíně a Bruselu. Jde o to, co má
Německo dělat, aby své občany ochránilo před potenciálně škodlivými prachovými částicemi ve vzduchu,
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
59
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
který dýchají. Ekologičtí lobbyisté zintenzivňují svou
kampaň proti zátěži polétavého prachu ve vnitřních
městech. Komise EU zvažuje, že zažaluje Německo
kvůli nedodržení směrnic o ochraně ovzduší.
Ti, kdo vždycky považovali ekologické zóny za příklad nesmyslné ekologické symboliky, se cítí na koni.
Zda smějí starší automobily jezdit po městě nebo ne,
má na kvalitu ovzduší zjevně jen nepatrný vliv.
Zvlášť očividné je selhání ekologických zón v Berlíně.
Již v roce 2008 jej správa města rozdělila zónami
opět na dvě části, tentokrát za ekologickým účelem.
Nejprve se zdálo, že situace se skutečně lepší, například na měřicí stanici Fraknfurter Allee na východě
města. Počet kritických dnů se zvýšeným výskytem
polétavého prachu se snížil z 29 na 24.
Potom se však trend obrátil. V roce 2009 bylo kritických dnů 39, v roce 2010 dokonce 53. Za rok 2011
byly koncentrace polétavého prachu nad limitem tolerovaným předpisy EU podle předběžné bilance 47.
Podobná situace je ve Stuttgartu, Mnichově, Lipsku
i Frankfurtu – vzduch v německých ekologických
zónách je znečištěný.
Spolkový úřad pro životní prostředí se domnívá, že
příčinou může být počasí. V aktuálním stanovisku
úřadu se hovoří o „inverzích“ bez větru, které vedly
k tomu, že polétavý prach zůstal jako zvon viset nad
vnitřními městy. Na druhé straně může být naopak
právě ve větrných dnech jemný prach navát z vnějších oblastí do vnitřních měst. Berlín například trpí
v současné době navátím písku z Braniborska, sazí
z Polska a krystalů soli od Baltského moře. Narůstající problém představuje podle údajů úřadu také topení
dřevem, které si mnozí majitelé domů pořídili v naivní
víře, že je ekologicky prospěšné.
Ekologické svazy chtějí nyní řešit problém polétavého prachu radikálně. Ekologická zóna funguje, ale
už dávno nestačí, a proto se musí dělat více. Každý
dotčený občan má právo vyžadovat, aby se dělalo
všechno pro dodržení předepsaných hodnot. Greenpeace považují za nejlepší zakázat automobilový provoz na nejvíce zatížených ulicích.
Pokud Evropská komise zažaluje Německo pro porušení smlouvy, lze počítat s pokutou ve výši až
100 000 EUR denně. Opatření důkazů by bylo jednoduché, protože celé Německo je – na rozdíl od jiných států EU – vybaveno vysoce moderními stanicemi na měření koncentrace polétavého prachu.
Der Spiegel, 2012, č. 8, s. 47.
60
KLIMA A ZMĚNA KLIMATU
LIMITY KLIMATICKÝCH MODELŮ
V příštím roce by měl Mezivládní panel pro klimatické
změny (IPCC) zveřejnit páté hodnocení klimatické vědy,
vědci však čelí závažnému problému. Očekává se, že
klimatické modely povedou k větší, nikoli menší nejistotě ohledně svých předpovědí. Vědci nyní musí
tento jev vysvětlit. Politici a veřejnost musejí pochopit že klimatické modely možná už dosáhly svých
limitů a je třeba přestat čekat na budoucí jisté předpovědi a zkrátka konat.
Proč však mají modely omezenou kapacitu předvídat budoucnost? Ze své podstaty nemohou zachytit
všechny faktory přírodního systému a těm, které zachycují, často zcela nerozumíme. Jedním z prvních
vstupů do modelu jsou očekávané hodnoty skleníkových plynů a aerosolů v atmosféře do konce století.
Tyto projekce jsou založeny na ekonomických modelech, které předvídají celosvětové užívání fosilních paliv, musejí tedy odhadovat, nakolik zelená bude celosvětová ekonomika. Ekonomický kolaps v roce 2008
nám ukázal, jak složité je předvídat změny v ekonomice. V roce 2007 byly ekonomické scénáře zkoumány v rámci více než dvaceti obecných cirkulačních
modelů, přičemž každý z nich je navržen jiným způsobem a jinak zachází s klíčovými procesy, jako je
například vliv oblačnosti.
Výstupy těchto cirkulačních modelů jsou často používány pro vytváření regionálních modelů předvídajících místní změny počasí. Tyto regionální modely však
obsahují velkou míru nejistoty, jelikož srážky jsou
v malých časových a prostorových měřítkách velmi
variabilní. Na příklad detailní hydrologické modelování povodí řeky Mekong předvídá změny v ročním
průtoku v rozmezí od 5,4% poklesu po 4,5% nárůst.
Za situace, kdy model nedovede předpovědět ani, zda
dojde k navýšení či snížení objemu vody, je velmi těžké
používat modely jako informace pro tvůrce politik.
Očekávané místní změny jsou následně použity jako
základ pro modely dopadů, které odhadují vliv na kvalitu lidského života. Tyto dopady však často závisejí
spíše na odolnosti dané společnosti než na rozsahu
změn v životním prostředí.
Klíčovou debata se nyní točí kolem toho, nakolik
modely dokážou předvídat extrémní události počasí.
Někteří se domnívají, že s pomocí dalších výzkumů
bude možné vybudovat systém časného varování ohledně
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
zlomových okamžiků například u tání ledovců, ničení
amazonského pralesa či posunu afrického monzunu.
Jiní naopak tvrdí, že klimatické modely jsou příliš
stabilní, vytvořené tak, aby „nezklamaly“, spíše než
aby dokázaly modelovat náhlé klimatické změny.
Klimatické modely, které používá IPCC pro své páté
hodnocení činí méně předpokladů než dříve používané modely, a mohou přesněji kvantifikovat míru
nejistoty u složitých faktorů, které zahrnují. Mnoho
z nich obsahuje interaktivní cykly uhlíku, lepší reprezentace aerosolů a atmosférické chemie a poněkud
vylepšeno je i prostorové rozlišení. Pokud však chceme
obsáhnout složitější procesy, znamená to navýšení
„známých neznámých“, jako je například rychlost padání ledu skrze mraky nebo rychlost absorpce oxidu
uhličitého oceány. Předběžné analýzy ukazují, že nové
modely vedou k většímu rozsahu předpokládaného
průměrného navýšení globální teploty. To však neznamená, že by byly klimatické modely zbytečné. Současné modely jsou evidentně schopné reprodukovat
přírodní variabilitu klimatu v minulých 150 letech a
jsou základním testem teoretického vztahu mezi oxidem
uhličitým a celosvětovými teplotami. Jejich vize budoucnosti byly v určitých ohledech neuvěřitelně jasné,
například předpovídané navyšování teploty v závislosti
na zdvojnásobení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře se v minulých dvaceti letech příliš nezměnilo.
Nyní je třeba zabývat se vnímáním spolehlivosti klimatických modelů u veřejnosti. Jednou z možností
je přeformulovat závěry – nejistota se týká časového
určení, kdy k události dojde, nikoli toho, zda k ní
vůbec dojde. Například k navýšení teploty o 2 °C
dojde mezi lety 2040 až 2100, v závislosti na množství
emisí a na použitém modelu.
Nejlepším přístupem je však podpora obnovitelné energie vedoucí ke snižování emisí a zajištění energetické
bezpečnosti díky nižší potřebě dovážet ropu, uhlí a
plyn. Menší odlesňování a opětovné zalesňování by
měly snížit emise oxidu uhličitého v atmosféře, chránit
biodiverzitu, stabilizovat půdy a poskytovat živobytí
místním obyvatelům prostřednictvím uhlíkových kreditů. Opatření snižující používání automobilů by vedla
k lepšímu zdravotnímu stavu obyvatel. Největší překážkou je tak neochota politiků jednat v dlouhodobém
zájmu společnosti. Politici používají názor veřejnosti
a nejistotu vědců jako omluvu pro nečinnost. Navzdory
nejistotě nám však vědecké důkazy říkají dost na to,
abychom mohli jednat.
Nature, 486, 2012, č. 7402, s. 183–184.
NOVÝ NORSKÝ PROJEKT SE SNAŽÍ
ZLEVNIT ZACHYCOVÁNÍ CO2
Z ELEKTRÁREN
Norsko zahájilo provoz největšího a nejnovějšího
experimentálního zařízení na zachycování oxidu uhličitého na světě. Zachycování je prvním stupněm procesu známého jako zachycování a skladování uhlíku
(CCS), který by měl pomoci v boji s klimatickými
změnami. Během druhých dvou stupňů je zachycený
plyn veden do podzemí, kde je zachycen horninami.
Pokud svět bude i nadále spalovat fosilní paliva bez
ohledu na následky, bude potřebovat spoustu CCS,
jelikož zatím neexistuje lepší způsob, jak udržet plyn
mimo atmosféru. Aby se zabránilo globálnímu oteplování vyššímu než 2 °C, bude třeba do roku 2050 snížit
emise oxidu uhličitého o polovinu, přičemž značnou
pomocí může být právě CCS.
Pro dosažení tohoto cíle by bylo třeba vybudovat
do roku 2050 3000 těchto zařízení. V současnosti jich
však je pouze pět a žádné z nich není napojeno na
elektrárnu. Nejde o to, že by CCS bylo složité. Problémem je, že tento proces spotřebovává velké množství
energie, která by jinak nemusela být vyrobena. Z toho
vyplývá potřeba experimentálních projektů, jako je ten
v Mongstadu, které by mohly proces zlepšit a zlevnit.
Nejběžnější technologie zachycování zahrnují prohánění plynu skrze roztok aminů nebo uhličitanu amonného, které s CO2 reagují a vytvářejí karbamáty a bikarbonáty. Zbytek plynů může být bezpečně vypuštěn
do atmosféry. Vzniklý roztok je čištěn, CO2 je uvolněno a odváděno ke skladování. Proces však může
spotřebovávat až čtvrtinu energie vyprodukované průměrnou uhelnou elektrárnou, což znamená náklady
mezi 50 a 100 USD na 1 tunu uskladněného uhlíku.
Cena uhlíku by navíc díky rozšíření CCS ještě klesla.
Tato technologie bude každopádně muset být dotována. V USA byly v roce 2009 vyčleněny na CCS
3 mld. USD. Mnoho z projektů však bylo zrušeno
buďto díky nedůvěře investorů v zájem vlády, nebo
díky příliš vysokým nákladům.
Otevření projektu Mongstad (vlastněný vládou a třemi
ropnými společnostmi) je tedy výjimkou. Projekt se
skládá ze dvou zachycovacích zařízení a má celkovou kapacitu 80 tis. tun uhlíku ročně. Zachycovací
zařízení jsou napojena na kouřovody rafinérie a také
na nedalekou plynovou elektrárnu. To umožňuje experimentovat s různými koncentracemi oxidu uhličitého.
Provozovatelé budou experimentovat také se zachy-
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
61
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
covací technologií jako takovou. Budou testovat nový
roztok aminů, stejně jako proces za použití uhličitanu
amonného. Kromě roztoku aminů a uhličitanu amonného jsou dalšími možnostmi zplyňování a spalování
kyslíkem, které užívají čistý kyslík namísto vzduchu,
a výsledný plyn tudíž nevyžaduje tolik čištění. Proces
však vyžaduje další energii.
Závěr tedy je takový, že pokud lidé skutečně chtějí
CO2 zachycovat a skladovat, budou za to muset zaplatit. Projekty jako je Mongstad nemohou udělat nic
jiného, než se snažit tuto technologii poněkud zlevnit.
The Economist, 403, 2012, č. 8784, s. 68–69.
Ze studie vyplývá, že pro snížení energetických nákladů je třeba používat vodu efektivněji a spotřebu
vody je nutné zohlednit v energetických plánech.
Je také třeba se ujistit, že přechod na obnovitelné
zdroje nenese s sebou přílišnou spotřebu vody. Studie
nezohledňovala spotřebu energie související s ohřevem vody v domácnostech, přičemž vědci odhadují,
že s teplou vodou v domácnostech je spojena spotřeba
asi 21 % primární energie.
Science for Environment Policy, 2012, č. 33, s. 11.
VODA
ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU –
SPOTŘEBA VODY
VZTAH MEZI SPOTŘEBOU VODY
A ENERGIE
Porozumění vztahu mezi spotřebou vody a energie
je důležité, jelikož poptávky po obou těchto zdrojích
se zvyšuje. Studie hodnotila spotřebu energie související se všemi stupni používání vody od jejího získávání až po čištění, a zároveň spotřebu vody pro výrobu energie ve Španělsku.
Pro používání vody o celkovém objemu 35 000 mil. m3
bylo spotřebováno více než 16 000 GWh, což odpovídá 5,8 % elektřiny spotřebované ve Španělsku v daném roce. Nejnáročnější stádium cyklu vody z hlediska spotřeby energie bylo její čerpání a čištění.
Distribuce spotřebovávala 21 % z použité elektřiny
a čištění odpadní vody 16 %. Voda byla nejvíce používána v zemědělství (z 58 %), přičemž 40 % energie
související s používáním vody bylo použito na zavlažování. Zavlažování bylo v posledních desetiletích
modernizováno z konvenčního na kapkové, které spotřebovává méně vody. Z hlediska spotřeby energie
je však náročnější právě kapkové zavlažování.
Čtvrtina veškeré vody byla využívána v energetickém
sektoru, 96 % z této vody však bylo vráceno a nespotřebováno. Polovina z vody spotřebované energetickým sektorem připadla jaderné energetice.
Ačkoli technologie obnovitelných zdrojů obvykle potřebují méně vody než technologie fosilních paliv,
některé z nich (například biomasa) jsou na vodu po62
měrně náročné (oproti např. solární energii). Pěstování
biomasy pro použití do automobilových pohonných
hmot na suché půdě by zvýšilo spotřebu vody v zemědělství o 10 % a o 26 %, pokud by se jednalo o zavlažovací zemědělství.
ODPADNÍ VODY A ČIŠTĚNÍ
ODPADNÍCH VOD – RECYKLACE
A ZNOVUPOUŽITÍ ODPADNÍCH VOD
OPĚTOVNÉ POUŽITÍ MĚSTSKÉ
ODPADNÍ VODY V ZEMĚDĚLSTVÍ
V zemědělství, průmyslu i městech je cítit zvýšená
poptávka po vodě. Byly zkoumány náklady a zisky
výměny vody mezi zemědělci a městy. Pro zemědělce pochází přidaná hodnota použití vody použité
městy především z menších nákladů na pumpování
vody například z řek. Dodávka vody zemědělcům
navíc je takto spolehlivější, a jelikož odpadní voda
je bohatší na živiny, mohou používat méně hnojiv.
Výhodou pro města je dostupnost další pitné vody,
kterou nespotřebovali zemědělci. Výhodou pro životní
prostředí je snížení množství potenciálních nečistot vypouštěných do řek a příbřežních vod, snížené čerpání
sladké vody, obnovení toku řek či ochrana mokřadů.
Náklady vycházejí z nutnosti minimalizovat zdravotní rizika opětovného používání odpadní vody a
možná rizika plynoucí z uvolnění nečistot do prostředí.
Další náklady se týkají budování nové infrastruktury
na přesun použité vody do zemědělských oblastí.
Pokud možné zisky převáží možné náklady, je třeba
v dalším kroku zvážit, jak budou náklady rozděleny
mezi jednotlivé strany. Pokud bude přidaná hodnota
pro zemědělce nízká, a nevyváží jejich náklady na
opětovné použití odpadní vody, nebudou se zřejmě
chtít účastnit. Pravděpodobně bude nutné, aby část
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
nákladů nesla i města, jelikož i ta budou z takovéhoto
uspořádání těžit.
Analýza nákladů a zisků zjistila, že projekt Llobregat
Delta ve Španělsku by bylo možné realizovat za
5,2 mil. EUR ročně. Zisky pro město by činily 14,4 mil.
ročně plus 13 mil. m3 vody, kterou by nemuseli spotřebovat zemědělci (což by bylo přínosné i pro životní prostředí). Zisk zemědělců by činil dohromady
351 000 EUR ročně díky sníženým nákladům na získávání vody z řek a na hnojiva. Zisky by tak převážily
náklady o 9,5 mil. EUR ročně.
Science for Environment Policy, 2012, č. 33, s. 10.
SOBĚSTAČNOST MĚST
V DODÁVKÁCH VODY
Růst populace tlačí dodávky vody pro města k jejich
limitu. Na pokrytí potřeby měst musí být získáváno
stále více vody. V ideální situaci by voda byla získávána z městského prostředí jako takového sbíráním
dešťové vody, recyklováním odpadní vody nebo desalinací mořské vody.
Vědci provedli hloubkový průzkum patnácti projektů
soběstačnosti po celém světě. Evropské projekty zahrnovaly projekt sběru dešťové vody a obnovování
odpadní vody v Berlíně a projekt v Londýně, kde
je dešťová voda, podzemní voda a voda používaná
v domácnostech opětovně používána pro splachování
toalet ve velké koncertní hale. Pomocí jedenácti projektů bylo dosaženo soběstačnosti vyšší než 15 %
(soběstačnost byla definována jako poměr místně
získávané vody vůči celkově spotřebované vodě).
Vědci také zjišťovali hlavní problémy, které brání zvyšování soběstačnosti. Zaprvé je třeba minimalizovat
náklady na energii související s recyklací vody. Sběr
dešťové vody vyžaduje pouze čištění vody podobné
konvenčnímu čištění, a je tedy méně náročný. Dalším
problémem jsou možná zdravotní rizika. Například
v berlínském projektu zůstávala v odpadní vodě po
filtraci farmaceutika (podle hodnocení rizik však nepředstavovala riziko pro zdraví lidí). Pro snížení nedůvěry veřejnosti je třeba více propojit tvůrce politiky
s veřejností, což však zvyšuje finanční náklady na projekty. Závěrem nicméně bylo, že díky zkoumaným
projektům již došlo ke značnému pokroku směrem
k soběstačnosti v dodávkách vody.
Science for Environment Policy, 2012, č. 33, s. 7.
ODPADNÍ VODY A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH
VOD – MĚSTSKÉ ODPADNÍ VODY
SANITACE PRO VŠECHNY
Rychle se modernizující Indie zažívá problémy s dostupností toalet napojených na systém odstraňování
a čištění odpadu. Podle Světové zdravotnické organizace více než 600 tisíc Indů vykonává svou potřebu
venku. V současnosti má přístup k toaletám 87 % lidí
v indických městech a 33 % lidí na venkově. Úniky
exkrementů a nedokončené kanalizační systémy vedou
ke znečištění řek a jezer, což způsobuje choroby, jako
například choleru. Asi 97 milionů Indů nemá přístup
k čisté pitné vodě a podobným problémům jsou vystaveni lidé i v dalších rozvojových zemích. Indie
musí najít způsob nakládání s exkrementy, který by
byl levný, udržitelný a pro všechny dostupný.
V roce 2011 20 % Indů žijících ve městech toalety
buďto nepoužívali nebo používali veřejné latríny. Většina z toalet ve městech byla napojena na septické
jímky, nebo jejich obsah vytékal do otevřených odpadních stok. Pouze jedna třetina městských toalet
a 2 % venkovských toalet bylo napojeno na podzemní
kanalizační systém, přičemž ne vždy byl tento systém
napojen na čistírny. Pokrok je pomalý, jelikož technologie sběru a likvidace exkrementů byla vyvinuta
v bohatých zemích s dostatkem vody.
Hladina dusičnanů v podzemní vodě v Indii překročila 45 mg na 1 litr, což je jasné znamení znečištění
vody z kanalizace. Pokud je povrchová nebo podzemní voda znečištěna, musejí města přivádět pitnou
vodu z větší dálky. Náklady na přívod vody tak rostou,
nyní činí 30 až 50 % ceny dodávky vody. Stejně tak
rostou náklady na budování a údržbu potrubí. Pokud
není síť udržována, dochází k únikům vody, v současnosti uniká 30 až 50 % vody. Stát tak nemůže dodávat
vodu všem a mají k ní přístup pouze bohatí, kteří se
uchylují k nakupování balené vody, zatímco chudí
trpí nemocemi ze znečištěné vody.
Většina indických měst podzemní kanalizační systémy
nemá, případně jsou ve špatném stavu. Je zde pouze
málo čistíren odpadních vod – země má oficiálně kapacitu na čištění 30 % svých odpadních vod, vzhledem
k únikům vody je však v praxi čištěno jen 20 % odpadní vody, která je navíc následně často smíchána
s nečištěnou vodou. Indická města rostou tak rychle,
že za současných podmínek infrastruktura nemůže
stíhat. Tento cyklus je třeba přetrhnout.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
63
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
Je třeba, aby vlády zavedly změny v managementu
vody a odpadní vody. Délka potrubí musí být zkrácena a je třeba investovat do místních zdrojů vody
a efektivnějšího využívání vody. Výzvou pro vědce
je hledat řešení mimo zavedené moderní způsoby uvažování. Pro většinu světa není možné používat systémy, kdy jsou velká množství čisté vody používána
na spláchnutí malého množství exkrementů drahým
potrubím do nákladných čistíren vod. Otevřené stoky
se mohou proměnit v zatravněné vodní toky, kde vodu
bude čistit vegetace. Pro rozklad a odstranění patogenů v odpadní vodě by mohly být používány mikroorganismy. Odpadní voda musí být používána jako
zdroj – je třeba ji přeměňovat na vodu pitnou, zavlažovací nebo pro použití v průmyslu. Města musejí
postupovat skutečně rychle – od žádných toalet přejít
rovnou k hygienickým, ne příliš nákladným toaletám,
dostupným všem.
Nature, 486, 2012, č. 7402, s. 185.
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ
TĚŽBA A ZPRACOVÁNÍ
NEROSTNÝCH SUROVIN – VLIV TĚŽBY
NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
NESHODY OHLEDNĚ SNAH SNIŽOVAT
ENVIRONMENTÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ
DOPADY TĚŽBY ZLATA V PERU
V oblasti Madre de Dios v Peru žijí velmi chudí lidé,
kteří vědí, že peníze jsou zde skryty v hlíně v podobě
zlata. Odhaduje se, že v této svěží amazonské oblasti
pracuje asi 30 tisíc malých horníků. Vědci a ochránci
přírody se hrozí nad mírou poškození, které tato činnost způsobuje krajině i lidem.
Peru je šestým největším producentem zlata na světě,
avšak asi 20 % zlata je těženo nelegálně, za použití
technik, které poškozují prales a znečišťují místní řeky
(a ubírají vládě na daních asi 305 mil. USD ročně).
Nelegální těžaři neposuzují vliv své činnosti na životní
prostředí ani neřeší, co bude s doly, až svou činnost
ukončí. Zanechávají za sebou hory písku a kamení,
mrtvé stromy a hluboké jámy plné kalné vody.
Vláda, která za cíl nelegální těžbu omezit a vědci,
sledující dopady těžby, jsou nyní v první linii boje
mezi těžaři, ochránci životního prostředí a úřady.
Vláda zakázala těžbu v Madre de Dios mimo určené
64
území a nařídila, že všichni těžaři se musejí registrovat. Registrace mimo jiné zahrnuje vytvoření pracovního plánu či hodnocení dopadu na životní prostředí.
Těžaři, kteří pracovali mimo vymezené území s tichým
souhlasem vlády, se nyní bojí o živobytí a ostře proti
nové legislativě protestují. Pouze kolem 4000 těžařů
splnilo vládní termín pro registraci. Místní obyvatelé
tvrdí, že korupce a nedostatek vládních zdrojů komplikují vymahatelnost práva.
V sázce jsou široké pruhy pralesa včetně největšího
národního parku v Peru. Těžba však už do těchto
oblastí zasahuje a hrozí, že se ještě rozšíří. Odlesňování zde mezi lety 2003 a 2006 zničilo 6600 ha
mokřin a primárního tropického pralesa a stále nabývá
na rychlosti.
Místní obyvatelé se mylně domnívají, že vědci jsou
proti těžbě jako takové. Vědci však pouze chtějí, aby
byla těžba prováděna udržitelnějším způsobem, zůstávala mimo parky a rezervace a aby těžaři po skončení
prací oblasti opět zalesňovali. Nově vytvářená mapa
by měla zaznamenat nejzranitelnější oblasti v Madre
de Dios, stejně jako oblasti nejvíce biologicky rozmanité. Vláda by tak měla informace potřebné k rozhodnutí, zda by daná oblast měla být využita pro těžbu
dřeva, těžbu zlata či ochranu.
Těžba vybírá daň také na zdraví místních. Odhaduje se,
že se v Madre de Dios každý rok pro získávání zlata
použije 45 až 50 tun rtuti, přičemž velká část rtuti
zůstává v řekách, nebo je vypuštěna do atmosféry.
Těžaři smíchají rtuť se sedimentem, který obsahuje
zlato, a výsledný amalgám zahřívají, často na otevřených ohních, což vede k vyvaření rtuti a zůstává jen
zlato. Bylo zjištěno, že podíl lidí zatížených nezdravými koncentracemi rtuti, byl v těžařské oblasti více
než dvojnásobný oproti lidem žijícím ve městě. Rtuť
v organismu může přitom vést ke zvracení a průjmům
nebo poškození mozku či ledvin. Jelikož se tento kov
akumuluje v řekách, byly zvýšené hladiny rtuti nalezeny především u lidí, kteří často jedí ryby. Nejčastěji
lovené ryby přitom zároveň mají nejvyšší koncentrace
rtuti v organismu.
Navzdory těmto zjištěním jsou lidé stále rozděleni
na ty, kdo hlásají, že rtuť zabíjí a na druhé straně ty,
kdo jsou ochotni ji demonstrativně konzumovat a prokazovat tak její neškodnost. Použití rtuti v těžbě má
tradici po staletí. V současnosti se však přechází na
používání kyanidu, s jehož pomocí lze získat až dvakrát
více zlata. Kyanid však musí být používán opatrněji
a většina malých těžařů tuto techniku neovládá.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
Nevládní organizace nyní mezi lidmi distribuují destilační baňky, pomocí nichž lze nebezpečné páry zachytit. Další místní rozvojové organizace vyvíjejí jiné
technologie pro extrakci zlata bez použití rtuti. Těžaři
však na nové metody nepřejdou, pokud nepovedou
ke stejným výtěžkům a nebudou dražší než použití
rtuťového amalgámu. Nyní se více než zdravotních
následků těžby obávají požadavků vlády a pokud se
cena rtuti nezvýší, nebo její použití nebude zakázáno,
nedá se čekat, že by metody změnili.
Nature, 486, 2012, č. 7403, s. 306–307.
PŘÍRODA A KRAJINA
PŘÍRODNÍ KATASTROFY – POVODNĚ
SPRÁVNÉ ZACHÁZENÍ S RIZIKY POVODNÍ
Klimatické změny jsou patrné na celém světě. Dynamika změn bude podle odhadů tak silná, že strategie
redukce oxidu uhličitého samy o sobě nepomohou
vývoj zvrátit. Bude třeba vyvíjet strategie přizpůsobení klimatické změně. Jde o to, jaká opatření bude
třeba přijmout, a která ze správných opatření budou
na správném místě. Používané simulační modely,
které vypočítávají globální vývoj od teploty až po
srážky, jsou zatíženy velkou nejistotou, a čím menší
prostor je zahrnut, tím je nejistota větší.
Studie Centra pro management katastrof a technologie
omezení rizik zveřejněná v únoru 2012 ukazuje na
příkladu tří německých řek – Muldy, Ruhru a Ammer –
nejistoty při předpovídání povodní.
V Německu jsou oblasti, kde lze počítat s většími
povodněmi, než bylo dosud možno statisticky odvodit.
Neplatí to však pro všechna povodí, a kromě toho jsou
velké rozdíly mezi letními a zimními povodněmi.
Je otázka, jak se má s těmito poznatky zacházet
v praxi. Ignorovat je nelze, ale přehodnocení, které
by vyžadovalo rozsáhlá technická opatření, se nezdá
účelné. Jednak by přehrady a ochranná zařízení stejně
neposkytly stoprocentní ochranu, a jednak jsou příliš
drahé. Lepší je flexibilní strategie s více složkami,
kde lze v závislosti na riziku zvolit nejlepší možné
opatření. Navíc již platí důležitá ustanovení směrnice
EU o hodnocení a managementu povodňových rizik.
Směrnice zavádí pojem riziko povodní, a tím pádem
změnu paradigmatu, protože tímto se uznává, že existují rizika, která je nutno řídit. K prevenci povodní
se používají technické, ale i netechnické prvky. Směrnice konkrétně vyžaduje od členských států, aby do
roku 2015 sestavily plány managementu povodňových rizik a následně je každých šest let obnovovaly. Jako základ plánů musejí být sestaveny mapy
nebezpečí a rizik pro všechny relevantní úseky vod.
Poprvé tak budou plošně zmapována rizika povodní
pro lidské zdraví, hospodářství, životní prostředí a kulturní dědictví.
V Německu byla směrnice implementována zákonem o ochraně vod Spolku a vodními zákony spolkových zemí. Spolkové země pojaly implementaci směrnice rozdílně – do sestavování plánů jsou silně zapojeny spodní úrovně správy. Cílem je, aby každá
obec potenciálně ohrožená povodněmi, každý podnik
a každý majitel domu znali vlastní rizika a v souladu
s ostatními zúčastněnými přijali preventivní opatření.
Varovný plán a plán postupu upravují, kdo co kdy
a kde bude dělat.
Neodmyslitelná je při managementu povodňových
rizik spolupráce aktérů. Doposud se jednalo spíše
sektorálně: příslušný úřad pro ochranu před katastrofami, vodní hospodářství, zásobování a zneškodňování odpadů, památkáři, zemědělství a lesnictví, požárníci, hospodářské podniky a majitelé domů pracovali
každý ve své oblasti. Nyní naopak půjde o to společně
identifikovat řešení, která mají být přijata, a jasně
pojmenovat kompetence a časové plány. Centrálními
místy dění jsou zde obce.
Předpokládá se také stanovení priorit opatření. Při
ochraně lidského života je vždy nezbytné rizika co
nejvíce minimalizovat. To ovšem neznamená, že každá
zastavěná oblast, která se nachází v záplavovém území,
musí být chráněna vysokou hrází. Tyto oblasti by
spíše měly zůstat nezastavěné, aby zůstaly volné retenční plochy a povodňovou vlnu zachytily. I v jiných
oblastech je třeba opatření zvážit. Například průmyslový podnik by měl dbát na to, aby při povodních
nemohly být poškozeny cenné stroje. Nejjednodušší
řešení je zpravidla postavit stroje na vyvýšené místo
v areálu. Dobrá možnost jsou i mobilní zařízení na
ochranu proti povodním, to však vyžaduje jejich instalaci a pravidelnou údržbu.
Jiná je situace například na parkovišti. Může se stát,
že výsledkem analýzy nákladů a užitku bude řešení
parkoviště obětovat. Pokud bude zaručeno, že bude
vyklizené, nebude třeba očekávat žádné větší škody.
Dobrá databáze pro poměr nákladů a užitku by dodala cenné pokyny pro prevencí povodní i soukro-
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
65
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
mým osobám. Přínosem v tomto směru je výzkumný
projekt „Medis – Metody sběru dat o přímých i nepřímých povodňových škodách“ výzkumného střediska v Postupimi a německého Institutu pro hospodářský výzkum. Analýza ukazuje, že velké investice,
například stavba dobře izolovaného sklepa, se vyplatí
pouze v případě, že budova je zaplavována velmi často,
například každoročně. Naproti tomu zabezpečení nádrže s ropou spojené s investicí zhruba 1000 EUR
se vyplatí i v případě, že je stanoviště nádrže zaplaveno statisticky pouze jednou za 50 let.
Cílem povodňového managementu je zakotvit ve společnosti povědomí o riziku záplav a podpořit vlastní
odpovědnost podniků, kulturních institucí a soukromých osob. Musejí provádět prevenci každý ve své
oblasti, zajistit preventivní opatření a pomocí varovných plánů a plánů postupu zabezpečit, aby v případě
povodně každý zúčastněný znal a plnil své úkoly.
Ochrana proti povodním má být tedy necentrální,
přičemž všechna individuální opatření mají být sladěna a zapadat do sebe. Například výsledky Medis
mohou poskytnout vlastníkům domů cennou pomoc
při rozhodování, ovšem jedině za předpokladu, že je
vlastníci domů znají. Nezbytně nutná je informovanost
a komunikace, a to vertikální i horizontální. To explicitně vyžaduje i směrnice EU: povodňové mapy nebezpečí a rizik musejí být zveřejněny stejně jako plány
managementu rizik a musejí být zapojeny všechny
dotčené skupiny obyvatel.
UmweltMagazin, 42, 2012, č. 4/5, s. 48–50.
ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT
VLIV ODVĚTVÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
DOPRAVA – SILNIČNÍ DOPRAVA
POUŽITÍ STARÝCH PNEUMATIK
NA VÝSTAVBU SILNIC MŮŽE SNÍŽIT
HLUK Z DOPRAVY
Podle Světové zdravotnické organizace je každý
padesátý infarkt myokardu v bohatých evropských
zemích způsoben dlouhotrvajícím vystavením hlučné
dopravy. Dlouhodobé vystavení hluku může způsobovat hormonální nerovnováhu či duševní problémy.
Pomoci mohou protihlukové bariéry, které jsou však
nákladné – až 600 000 USD za 1 kilometr. Navíc
66
fungují dobře pouze v málo větrných dnech a podél
městských silnic se nedají příliš použít. Naštěstí je tu
i jiné řešení.
Přidáním gumových „drobků“ vytvořených ze starých
pneumatik do živice se vytvoří měkčí asfalt, který
může snižovat hluk z dopravy asi o 25 %. Navíc má
větší trvanlivost než běžný typ asfaltu. Není překvapivé, že se tento nový typ asfaltu ujal. V USA je každoročně recyklováno množství pneumatik, které by vystačilo na výrobu materiálu potřebného na 32 tis. km
silnice (což odpovídá 0,5 % celkové délky amerických
silnic). Silnice obsahující gumu jsou oblíbené taky
v Číně, Brazílii, Španělsku a Německu. Jejich obliba
by mohla ještě stoupat, protože v současnosti jsou
levnější variantou oproti tradičnímu asfaltu.
Guma totiž může částečně nahradit živici, což je materiál, který v běžném asfaltu drží pohromadě nadrcený kámen. Živice se vyrábí z nafty, což znamená,
že její cena v minulém desetiletí rostla. Cena vyřazených pneumatik naproti tomu klesala a klesat bude.
Pneumatiky se hromadí především v Evropě, kde bylo
jejich skládkování v roce 2006 zakázáno.
Asfalt s obsahem gumy snižuje hlučnost jednak tím,
že v něm mohou být větší póry, které zachycují
a rozptylují zvukové vlny. Živice s obsahem gumy
je ohebnější a pružnější, díky čemuž absorbuje více
sonické energie.
Kromě drcených pneumatik je v Evropě vyvíjena
také látka s názvem PERS (poroelastický povrch
silnic), která však stojí asi pětinásobně více než asfalt
s obsahem drcených pneumatik. Testy ale ukázaly,
že by mohla snižovat hlučnost silnic až o polovinu.
V některých zvláště hlučných oblastech by náklady
mohly být pokryty zvýšením ceny nemovitostí díky
menší hlučnosti.
The Economist, 403, 2012, č. 8791, s. 78.
ENERGETIKA – BIOMASA A BIOPLYN
ZVYŠOVÁNÍ KAPACIT ZAŘÍZENÍ
NA BIOPLYN
Podle statistiky Německého centra pro výzkum biomasy (DBFZ) bylo ke konci roku 2011 v Německu
zhruba 7200 zařízení na bioplyn s instalovaným elektrickým výkonem 2850 MW. Za uplynulý rok bylo
postaveno dalších 1300 zařízení s instalovaným elektrickým výkonem 550 MW. Zejména v Bavorsku, Dol-
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
ním Sasku a Šlesvicku-Holštýnsku bylo za rok 2011
postaveno mnoho nových zařízení na bioplyn. Největší přínos k výrobě bioplynu v Německu představují
spolkové země Bavorsko, Dolní Sasko a BádenskoWürttembersko, kde se nachází více než polovina
počtu zařízení a instalovaného výkonu.
V uplynulých letech bylo ve všech spolkových zemích
zaznamenáno zvyšování počtu zařízení na bioplyn a
výrobu elektřiny z bioplynu zejména díky podpoře
ze zákona o obnovitelných energiích. Detailní pozorování stavby nových zařízení od roku 2009 ukazuje,
že především ve Šlesvicku-Holštýnsku, Dolním Sasku
a Mecklenbursku-Předním Pomořansku byl zaznamenán zřetelný nárůst počtu zařízení oproti roku 2008.
V Dolním Sasku a Šlesvicku-Holštýnsku se počet zařízení v porovnání s rokem 2008 téměř zdvojnásobil.
Poměrně malý nárůst zařízení byl naopak zaznamenán
v Braniborsku, Hesensku a Bádensku-Württembersku.
UmweltMagazin, 42, 2012, č. 6, s. 9.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ,
OBYVATELSTVO A LIDSKÁ SÍDLA
OBYVATELSTVO A LIDSKÁ SÍDLA
OBNOVA MĚST A VENKOVA –
MĚSTA A OBLASTI MĚSTSKÉ
MĚSTO BUDOUCNOSTI
Do roku 2030 bude zhruba 60 % lidstva žít ve městech.
Města ovšem potřebují energii a suroviny, produkují
odpady a škodlivé látky a jejich dopravní systémy
jsou přetížené. Všechno spěje k tomu, že již dnes
čelí velkým výzvám ohledně územního plánování,
staveb, dopravy, bezpečnosti, energie a ochrany klimatu. Za účelem vývoje udržitelných technologií pro
města se spojili vědci Fraunhofer institutu do inovační
sítě „Morgenstadt“ (Město zítřka). Cílem iniciativy
je vývoj a utváření hodnotných, udržitelných měst
s budoucností. Na realizaci této vize spolupracují
různé instituty uvnitř společnosti Franhofer. Hlavními
tématy jsou energie, budovy, výroba a logistika, mobilita a doprava, informace a komunikace, procesy
a organizace ve městech a bezpečnost a ochrana.
V interdisciplinárních projektech zpracovávají vědci
modely jednání pro celostní technologický management měst budoucnosti.
Plánovací aplikace „Virtual Cityscapes“ například
umožňuje virtuální interaktivní plánování dopravy,
budov nebo měst. Do pohledu lze například zadat
vypočítané údaje o hluku, takže ze simulace potom
vyplynou odpovídající hodnoty na příslušných místech
3D mapy. Problémy s hlukovou zátěží lze tímto způsobem rychle omezit.
UmweltMagazin, 42, 2012, č. 6, s. 8.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A LIDSKÉ ZDRAVÍ
ENVIRONMENTÁLNÍ RIZIKA A HAVÁRIE
BIOTECHNOLOGIE
A GENETICKÉ INŽENÝRSTVÍ
STUDIE SPUSTILA DEBATU
OHLEDNĚ VÝHOD GENETICKY
MODIFIKOVANÝCH PLODIN
Studie, kterou zadaly Organizace OSN pro potraviny
a zemědělství a Evropská komise, rozpoutala debatu
ohledně socioekonomických přínosů geneticky modifikovaných plodin. Podle této zprávy přineslo španělským zemědělcům pěstování kukuřice odolné vůči
škůdcům (jediné geneticky modifikované plodiny pěstované v EU ve větších objemech) roční zisky 195 EUR
na 1 ha, a to díky větším výnosům a menšímu používání insekticidů. V Jižní Americe bylo díky pěstování sójových bobů tolerantních vůči herbicidům
možné pěstovat sójové boby jako druhou plodinu po
pšenici. V USA snížilo používání geneticky modifikovaných sójových bobů náklady z hlediska kapitálu,
práce, energie, chemikálií i dalších materiálů. Pěstování bavlny odolné vůči škůdcům snížilo používání
insekticidů a zvýšilo výnosy. Co se týká zdravotních
přínosů, došla studie k závěru, že obohacené plodiny,
jako například „zlatá rýže“ by mohly podpořit odolnost vůči nemocem v rozvojových zemích, kde lidé
trpí podvýživou.
Závěry studie byly silně zpochybňovány organizací
Greenpeace. Tvrdí, že plevel v USA již získal toleranci vůči geneticky modifikovaným plodinám rezistentním vůči herbicidům a výsledkem je, že zemědělci
musejí používat více chemikálií. Dále podle Greenpeace byly zkoušky pěstování geneticky modifikované
bavlny dražší než zkoušky pěstování biobavlny v Indii.
Biozemědělci totiž nepoužívají drahá geneticky modi-
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
67
Ekologický monitor. Krátké zprávy ze zahraničních periodik
fikovaná semena a chemická hnojiva. Podle Greenpeace je také chybou, že studie nebrala v potaz náklady na znečištění geneticky modifikovaným materiálem, které vzniknou ostatním zemědělcům. Lepší
než používání geneticky modifikovaných plodin by
podle Greenpeace bylo změnit zemědělské postupy
v rozvojových zemích.
Existují i alternativy obohacených geneticky modifikovaných plodin, například rýže obohacená o železo.
Studie provedená Mezinárodním panelem pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj
(IAASTJD) navíc vedla k závěru, že geneticky modifikované plodiny nevyřeší problém hladu ve světě.
European Environment & Packaging Law Weekly,
2012, č. 305, s. 18.
ROZLOUČENÍ S BUDOUCNOSTÍ
V důležitých oblastech Amerika a Asie předstihly
Evropu, například v genové technice. Pro německou
kancléřku Merkelovou je pěstování geneticky pozměněných rostlin tématem budoucnosti. Je však problém,
že kompetentní ministryně jejího kabinetu, ministryně
pro ochranu spotřebitele Ilse Aignerová, se na problematiku dívá úplně jinak.
Aignerová nejen že blokuje pokusy EU povolit potraviny s malým podílem nepovolených geneticky
změněných organismů. Kdyby mělo být podle ní,
spolkové země by si v budoucnu samy rozhodovaly
o tom, zda se na jejich zemědělských plochách smějí
pěstovat modifikovaná rajčata, brambory a kukuřice.
68
Aignerová chce zabránit tomu, aby geneticky pozměněné potraviny měly v Německu šanci. Uplatňovat
genovou techniku podle ní není v Evropě nutné.
V anketě provedené z pověření jejího ministerstva
uvedlo 83 % Němců, že geneticky pozměněné potraviny odmítají. Proto ministryně usiluje o zpřísnění
odpovídajícího zákona. Země si mají samy rozhodovat, jaký odstup mezi plochami osázenými geneticky
pozměněnými potravinami a ostatními plochami má
být dodržen. Ustanovení, že spolkové země mají dostat
více samostatnosti v rozhodování o genové technice,
stojí i v koaliční smlouvě.
Koaliční partner, strana FDP, vidí věci jinak. Růstu
a blahobytu nelze podle ní dosáhnout, když se bude
země uzavírat před zapojením moderních technologií.
Nulová tolerance je podle ní nesprávná cesta. Naproti
tomu maloobchod stojí za Aignerovou. Mluvčí obchodního koncernu Rewe prohlásil, že obchod nechce
přispívat k matení občanů. Rewe chce dlouhodobě
sázet na udržitelnější evropské zdroje bílkovin.
Kancléřka nechce o samostatnosti spolkových zemí
v otázce genových technologií nic slyšet a přála by si,
aby pro využívání genových technologií platila jednotná evropská úprava. Již před dvěma lety varovala,
že pokud si bude každý členský stát rozhodovat,
které rostliny se smějí pěstovat, bude to mít negativní
dopad na evropský vnitřní trh. Její obavy se potvrdily. V lednu 2012 ukončil chemický koncern BASF
experiment s bramborami Amflora a kvůli nedostatku
akceptace v Evropě se hodlá v budoucnu soustředit
na růstové trhy Jižní a Severní Ameriky.
Der Spiegel, 2012, č. 25, s. 42.
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Přehled odborných akcí v oblasti životního prostředí
PŘEHLED ODBORNÝCH AKCÍ
V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
v roce 2013
Zpracovalo: Oddělení spisové a dokumentační – referenční informační středisko MŽP
LEDEN
INFOTERMA
Popis akce: Ekologické a ekonomické vytápění, úspory
energie a využívání obnovitelných zdrojů v malých
a středních objektech, jubilejní 20. ročník.
Začátek: 14. 1. 2013
Konec: 17. 1. 2013
Místo: Výstaviště Černá Louka, Ostrava
Pořadatel: Agentura Inforpres, s. r. o.
URL: http://www.infotherma.cz/aktualne/default.aspx?id=62
6th WORLD FUTURE ENERGY SUMMIT
Popis akce: Mezinárodní fórum o světovém vývoji spotřeby
energie, energetické efektivitě a čistých technologiích
Začátek: 15. 1. 2013
Konec: 17. 1. 2013
Místo: Abu Dhabi, Spojené arabské emiráty
URL: http://www.worldfutureenergysummit.com/
IERC 2013 – 12th INTERNATIONAL
ELECTRONICS RECYCLING CONGRESS
Popis akce: Mezinárodní kongres o recyklaci elektroniky
Začátek: 16. 1. 2013
Konec: 18. 1. 2013
Místo: Salzburg, Rakousko
Pořadatel: ICM AG
URL: http://www.icm.ch
IPBES-1 – INTERGOVERMENTAL PLATFORM
ON BIODIVERSITY AND ECOSYSTEM SERVICES
Popis akce: The first meeting of the Plenary of the Intergovernmental Platform on Biodiversity and Ecosystem
Services (IPBES-1) will be hosted by the Government of Germany. The meeting will aim to agree on
the remaining rules of procedures for the meetings
of the platform, consider other rules of procedure for
the platform.
Začátek: 21. 1. 2013
Konec: 26. 1. 2013
Pořadatel: UN
Místo: Bonn, Německo
URL: http://www.ipbes.net/plenary/ipbes-1.html
BIOGAS ANNUAL CONFERENCE
AND TRADE FAIR
Začátek: 29. 1. 2013
Konec: 31. 1. 2013
Popis akce: 22. výroční konference a veletrh bioplynového
průmyslu
Pořadatel: German Biogass Association
Místo: Leipzig, Německo
URL: www.biogastagung.org/
TERRA TECH
Popis akce: 13. mezinárodní odborný veletrh techniky
a služeb pro životní prostředí
Začátek: 29. 1. 2013
Konec: 31. 1. 2013
Místo: Leipzig, Německo
URL: www.terratec-leipzig.de
ÚNOR
VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2013
Popis akce: Konference zaměřená na témata: hygiena
pitné vody, hygienický význam biologických dějů
ve vodách, úprava vody, hodnocení ekologického stavu
povrchových vod, vodárenské nádrže, ochrana povodí,
eutrofizace, koupaliště a bazény, mikrobiologie vody,
rizikové organismy, legislativa, taxonomie a determinace vybraných skupin organismů ve vztahu k vodárenství, aplikovaná hydrobiologie, čistírenská biologie
Začátek: 6. 2. 2013
Konec: 7. 2. 2013
Místo: Praha, hotel DAP
Pořadatel: Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r. o.
URL: http://www.ekomonitor.cz
STŘECHY PRAHA
Popis akce: 15. jubilejní roční mezinárodního veletrhu
střešních krytin, materiálů, doplňků, řemesla a služeb
pro stavbu a renovaci střech. Realizace a rekonstrukce
staveb. Odborná doprovodná výstava Solar Praha
Začátek: 6. 2. 2013
Konec: 9. 2. 2013
Místo: Pražský veletržní areál Letňany, Praha
Pořadatel: Střechy Praha, s. r. o.
URL: http://www.strechy-praha.cz
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
69
Přehled odborných akcí v oblasti životního prostředí
BAUEN + WOHNEN SALZBURG
Popis akce: 35. mezinárodní veletrh stavebnictví, bydlení
a úspor energií
Začátek: 7. 2. 2013
Konec: 10. 2. 2013
Místo: Výstaviště Salzburg, Rakousko
URL: http://www.bauen-wohnen.co.at/
CEP® CLEAN ENERGY & PASSIVEHOUSE 2013
Popis akce: Mezinárodní odborný veletrh pro obnovitelné
energie a pasivní domy
Začátek: 7. 2. 2013
Konec: 9. 2. 2013
Místo: Landesmesse Stuttgart, Německo
Pořadatel: REECO GmbH, Reutlingen, Deutschland
URL: http://www.cep-expo.de/
AQUA-THERM NITRA 2013
Popis akce: 15. medzinárodný odborný vel'trh vykurovania, vetrania, klimatizačnej, meracej, regulačnej,
sanitárnej a ekologickej techniky
Začátek: 12. 2. 2013
Konec: 15. 2. 2013
Místo: Nitra, Slovensko
Pořadatel: Progres Partners Advertising, spol. s r. o.
URL: http://www.aqua-therm.cz/sk/aqua-therm-nitra/
zakladne-informacie.html
BIOFACH 2013
Popis akce: Světový veletrh biovýrobků Odborná nabídka biopotraviny pro maloobchod, velkoobchod,
specializované obchody, supermarkety a gastronomii,
ekologické zemědělství a marketing, přírodní textilie
a ostatní přírodní produkty
Začátek: 13. 2. 2013
Konec: 16. 2. 2013
Místo: Norimberk, Německo
URL: http://www.biofach.de/de/
WASTE TO ENERGY + RECYCLING
Popis akce: International Exhibition and Conference for
Energy and Materials from Waste and Biomass
Začátek: 19. 2. 2013
Konec: 20. 2. 2013
Místo: Bremen, Německo
URL: http://www.wte-expo.de/english.htm
MODERNÍ VYTÁPĚNÍ
Popis akce: 7. mezinárodní veletrh moderního vytápění
a úspor energií
Začátek: 23. 2. 2013
Konec: 26. 2. 2013
Místo: Výstaviště Letňany, Praha
URL: http://www.modernivytapeni.cz
70
12th OEA INTERNATIONAL ALUMINIUM
RECYCLING CONGRESS
Popis akce: Mezinárodní konference
Začátek: 25. 2. 2013
Konec: 26. 2. 2013
Místo: Düsseldorf, Německo
URL: http://www.oea-alurecycling.org/
KAMENÁR
Popis akce: 11. ročník výstavy kamenoprůmyslu a geologie
Začátek: 28. 2. 2013
Konec: 2. 3. 2013
Místo: Trenčín, Slovensko
Pořadatel: EXPO CENTER, a. s.
URL: http://www.expocenter.sk/
BŘEZEN
ENREG ENERGIA REGENERABILA® 2013
Popis akce: Mezinárodní veletrh a konference pro obnovitelné energie a energetickou efektivnost konstrukcí
a modernizací
Začátek: 6. 3. 2013
Konec: 8. 3. 2013
Místo: Arad, Rumunsko
Pořadatel: Expo Arad International
URL: http://www.enreg-expo.com/
IARC 2013 13th INTERNATIONAL AUTOMOBILE
RECYCLING CONGRESS
Popis akce: Mezinárodní konference o recyklaci autovraků
Začátek: 13. 3. 2013
Konec: 15. 3. 2013
Místo: Brussel, Belgie
Pořadatel: ICM AG
URL: http://www.icm.ch/iarc-2013
KUNSTSTOFFE IM AUTOMOBILBAU
Popis akce: 37. mezinárodní kongres věnovaný aktuálnímu
vývoji v oblasti využití plastů v automobilech
Začátek: 13. 3. 2013
Konec: 14. 3. 2013
Místo: Mannheim – Kongresszentrum Rosengarten,
Německo
Pořadatel: VDI Wissensforum GmbH
URL: http://www.kunststoffe-im-auto.de
PRŮMYSLOVÁ EKOLOGIE
Popis akce: 4. ročník mezioborové konference zaměřené na problematiku interakcí průmyslových aktivit
a životního prostředí.
Začátek: 19. 3. 2013
Konec: 22. 3. 2013
Místo: Ostrava
Pořadatel: VŠCHT Praha
URL: http://ehss.eu/pe2013/
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Přehled odborných akcí v oblasti životního prostředí
FOR GREENERY 2013
Popis akce: 3. ročník veletrhu veřejné a městské zeleně, mobiliáře a vybavení veřejných prostranství měst
a obcí. Konference jako odborný doprovodný program.
Začátek: 21. 3. 2013
Konec: 24. 3. 2013
Místo: Pražský veletržní areál Letňany, Praha
Pořadatel: ABF, a. s.
URL: http://www.forgreenery.cz/2013/cz/intercept.asp
DUBEN
CONECO/RACIOENERGIA
Popis akce: Odborný veletrh z oblasti stavebnictví a energetiky
Začátek: 9. 4. 2013
Konec: 13. 40. 2013
Místo: Bratislava, Slovensko
Pořadatel: Incheba
URL: http://www.incheba.sk
APROCHEM 2013
Popis akce: 22. chemicko-technologická konference s mezinárodní účastí
Začátek: 15. 4. 2013
Konec: 17. 4. 2013
Místo: Kouty na Desnou
URL. Aprochem.cz
SUSTAINABILITY LIVE
Popis akce: Comprising NEMEX, IWEX and the all-new
Energy from Waste (EfW) Expo, Sustainability Live
is the leading environmental exhibition in the UK.
Začátek: 16. 4. 2013
Konec: 18. 4. 2013
Místo: Birmingham, Velká Británie
URL: http://www.sustainabilitylive.com/Content/Welcome
ODPADOVÉ FÓRUM 2013
Popis akce: 8. ročník česko-slovenského sympozia Výsledky
výzkumu a vývoje pro odpadové hospodářství
Začátek: 17. 4. 2013
Konec: 19. 4. 2013
Místo: Kouty nad Desnou
Pořadatel: České ekologické manažerské centrum
URL: http://www.odpadoveforum.cz
OZE 2013
Popis akce: 4. konference – Výsledky výzkumu, vývoje
a inovací pro obnovitelné zdroje energie
Začátek:17. 4. 2013
Konec: 19. 4. 2013
Místo: Kouty nad Desnou
Pořadatel: České ekologické manažerské centrum
URL: http://www.mojeenergie.cz/cz/6718.oze-2013
EVROPSKÁ KONFERENCE TRVALE
UDRŽITELNÝCH MĚST
Začátek: 17. 4. 2013
Konec: 19. 4. 2013
Popis akce: 7. ročník konference o urbánní ekologii
Pořadatel: The Regional Environmental Center for Central
and Eastern Europe (REC)
Místo: Ženeva, Švýcarsko
URL: http://www.rec.org
ECOWORLD
Začátek: 19. 4. 2013
Konec: 21. 4. 2013
Popis akce: 4. veletrh ekologie a trvale udržitelného rozvoje
Pořadatel: FELICIUS MEDIA, s. r. o.
Místo: Výstaviště Praha
URL: http://www.veletrhyavystavy.cz/cz/veletrh-vystava/
14702-ecoworld/
FESTIVAL EVOLUTION
Popis akce: Tuzemský kontraktační a prodejní veletrh
biopotravin, zdravé výživy, potravinových doplňků
a přírodní kosmetiky
Začátek: 19. 4. 2013
Konec: 21. 4. 2013
Místo: Praha
URL: http://www.biostyl.cz
FOOD AND ENVIRONMENT 2013
Popis akce: 2nd International Conference on Food and
Environment
Začátek: 22. 4. 2013
Konec: 24. 4. 2013
Místo: Budapest, Maďarsko
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/
food-and-environment-2013.html
BIOGASWORLD
Popis akce: Mezinárodní odborný veletrh biotechnologií
Začátek: 23. 4. 2013
Konec: 25. 4. 2013
Místo: Berlín, Německo
URL: http://www.biogasworld.de/
PRO EKO
Popis akce: 8. mezinárodní výstava recyklace a odpadového hospodářství
Začátek: 23. 4. 2013
Konec: 26. 4. 2013
Místo: Banská Bystrica, Slovensko
Pořadatel: BB Expo
URL: http://www.bbexpo.sk/index-en.htm
ENVIBRNO 2013
Popis akce: Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu
a ochranu životního prostředí
Začátek: 23. 4. 2013
Konec: 26. 4. 2013
Místo: Brno
Pořadatel: Veletrhy Brno
URL: http://www.bvv.cz/envibrno
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
71
Přehled odborných akcí v oblasti životního prostředí
URBIS TECHNOLOGIE
Popis akce: Mezinárodní veletrh komunálních technologií
a služeb
Začátek: 23. 4. 2013
Konec: 26. 4. 2013
Místo: Brno
Pořadatel: Veletrhy Brno
URL: http://www.bvv.cz/urbis-technologie/urbistechnologie-2012/
ISWA BEACON CONFERENCE
Popis akce: The 2nd International Conference on Final
Sinks – Sinks a Vital Element of Modern Waste
Management
Začátek: 16. 5. 2013
Konec: 18. 5. 2013
Místo: Espoo, Finsko
Pořadatel: ISWA
URL: http://www.iswa.org/en/79/the_international_solid_
waste_association.html
WATENVI
Popis akce: Mezinárodní vodohospodářský a ekologický
veletrh WATENVI zaměřený na vodní hospodářství,
nakládání s odpady a ochranu všech složek životního
prostředí.
Začátek: 23. 4. 2013
Konec: 26. 4. 2013
Místo: Výstaviště Brno
Pořadatel: Veletrhy Brno, a. s.
URL: http://www.bvv.cz/envibrno/
FOURTH SESSION OF THE GLOBAL PLATFORM
FOR DISASTER RISK REDUCTION
Popis akce: Konference o prevenci katastrof za přítomnosti
všech zainteresovaných stran
Začátek: 19. 5. 2013
Konec: 23. 5. 2013
Místo: Geneva, Švýcarsko
Pořadatel: UN
URL: http://www.preventionweb.net/globalplatform/2013/
ENVIRONMENTAL HEALTH RISK
Popis akce: 7th International Conference on the Impact
of Environmental Factors on Health
Začátek: 23. 4. 2013
Konec: 25. 4. 2013
Místo: Budapest, Maďarsko
URL: http://www.wessex.ac.uk/images/stories/pdf_cfps/
2013/environmentalhealthrisk2013cfp.pdf
9th SOUTH-EAST EUROPEAN CONGRESS
& EXHIBITION ON ENERGY EFFICIENCY
AND RENEWABLE ENERGY
Popis akce: Mezinárodní kongres a výstava o energetické
efektivnosti a obnovitelných zdrojích energie
Začátek: 29. 5. 2013
Konec: 31. 5. 2013
Místo: Sofia, Bulharsko
Pořadatel: Via Expo, Bulgaria
URL: http://www.viaexpo.com/
RENEXPO® CENTRAL EUROPE
Popis akce: Mezinárodní veletrh a kongres pro obnovitelné
energie a energetickou efektivnost
Začátek: 25. 4. 2013
Konec: 27. 4. 2013
Místo: Budapest, Maďarsko
Pořadatel: REECO Hungary Kft.
URL: http://www.renexpo-budapest.com/
KVĚTEN
RADIOLOGICKÉ METODY V HYDROSFÉŘE 13
Popis akce: Konference bude věnována aktuálním úkolům
radiační monitorovací sítě, stanovení radioaktivních
látek v pitných, povrchových, minerálních, srážkových
i odpadních vodách, v říčních dnových sedimentech,
plaveninách a biomase vodních rostlin a organismů,
dále v pevných odpadech a jejich výluzích apod.
Začátek: 14. 5. 2013
Konec: 15. 5. 2013
Místo: Buchlovice
Pořadatel: Ekomonitor
URL: http://www.ekomonitor.cz/seminare/2013-05-14#hlavni
72
6. BIOGAS-INNOVATIONSKONGRESS
Popis akce: mezinárodní kongres o biotechnologiích a výrobě bioplynu
Začátek: 23. 5. 2013
Konec: 24. 5. 2013
Místo: Osnabrück, Německo
URL: http://www.biogas-innovationskongress.de/index.html
METALRICICLO
Popis akce: Výstava technologií pro obnovu a recyklaci
železa a neželezných kovů
Začátek: 16. 5. 2013
Konec: 18. 5. 2013
Místo: Brescia, Itálie
Pořadatel: Edimet S.p.A.
URL: http://www.metalriciclo.com
WATER RESOURCES MANAGEMENT 2013
Popis akce: 7th International Conference on Sustainable
Water Resources Management
Začátek: 21. 5. 2013
Konec: 23. 5. 2013
Místo: New Forest, Velká Británie
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/
water-resources-management-2013.html
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Přehled odborných akcí v oblasti životního prostředí
RIVER BASIN MANAGEMENT 2013
Popis akce: 7th International Conference on River Basin
Management including all aspects of Hydrology,
Ecology, Environmental Management, Flood Plains
and Wetlands
Začátek: 22. 5. 2013
Konec: 24. 5. 2013
Místo: New Forest, Velká Británie
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/
river-basin-management-2013.html
SUSTAINABLE DEVELOPMENT
AND PLANNING 2013
Popis akce: 6th International Conference on Sustainable
Development and Planning
Začátek: 27. 5. 2013
Konec: 29. 5. 2013
Místo: Kos, Řecko
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/sustainabledevelopment-and-planning-2013.html
URBAN TRANSPORT 2013
Popis akce: 19th International Conference on Urban Transport
and the Environment
Začátek: 29. 5. 2013
Konec: 31. 5. 2013
Místo: Kos, Řecko
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/
urban-transport-2013.html
ČERVEN
AIR POLLUTION 2013
Popis akce: 21st International Conference on Modelling,
Monitoring and Management of Air Pollution
Začátek: 3. 6. 2013
Konec: 5. 6. 2013
Místo: Siena, Itálie
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/
air-pollution-2013.html
ODPADY A OBCE
Popis akce: 14. ročník konference
Začátek: 12. 6. 2013
Konec: 13. 6. 2013
Místo: Hradec Králové
Pořadatel: EKO-KOM, a. s.
URL: http://www.ekokom.cz
INTERSOLAR EUROPE
Popis akce: Největší světová výstava a konference zaměřená na solární energii
Začátek: 17. 6. 2013
Konec: 20. 6. 2013
Místo: Mnichov, Německo
Pořadatel: Solar Promotion GmbH
URL: http://www.intersolar.de
ECOSUD 2013
Popis akce: 9th International Conference on Ecosystems
and Sustainable Development
Začátek: 18. 6. 2013
Konec: 20. 6. 2013
Místo: Bucharest, Rumunsko
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/
ecosud-2013.html
ENERGY AND SUSTAINABILITY 2013
Popis akce: 4th International Conference on Energy and
Sustainability
Začátek: 19. 6. 2013
Konec: 21. 6. 2013
Místo: Bucharest, Rumunsko
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/energyand-sustainability-2013.html
ČERVENEC
DISASTER MANAGEMENT 2013
Popis akce: 3rd International Conference on Disaster
Management and Human Health: Reducing Risk,
Improving Outcomes
Začátek: 9. 7. 2013
Konec: 11. 7. 2013
Místo: A Coruna, Španělsko
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/disastermanagement-2013.html
ZÁŘÍ
SUSTAINABLE CHEMISTRY
Popis akce: 2nd International Conference on Sustainable
Chemistry
Začátek: 3. 9. 2013
Konec: 5. 9. 2013
Místo: New Forest, velká Británie
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/
sustainable-chemistry-2013.html
WATER AND SOCIETY 2013
Popis akce: 2nd International Conference on Water and
Society
Začátek: 4. 9. 2013
Konec: 6. 9. 2013
Místo: New Forest, Velká Británie
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/waterand-society-2013.html
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
73
Přehled odborných akcí v oblasti životního prostředí
RECYCLING AKTIV
Popis akce: 3rd Demonstration exhibition for recycling
machinery and plants
Začátek: 5. 9. 2013
Konec: 7. 9. 2013
Místo: Karlsruhe/Baden-Baden, Německo
URL: http://www.recycling-aktiv.de/
ODPADY – LUHAČOVICE 2013
Popis akce: 21. mezinárodní kongres a výstava
Začátek: 11. 9. 2013
Konec: 12. 9. 2013
Místo: Luhačovice
Pořadatel: JOGA Luhačovice
URL: http://jogaluhacovice.cz/
FOR WASTE PRAGUE
Popis akce: 8. mezinárodní veletrh nakládání s odpady,
recyklace, průmyslové a komunální ekologie, úklidu
a čištění
Začátek: 17. 9. 2013
Konec: 21. 9. 2013
Místo: Pražský veletržní areál Letňany, Praha
Pořadatel: ABF, a. s.
URL: http://www.forwaste.cz/
FOR THERM 2013
Popis akce: 4. veletrh vytápění, alternativních zdrojů energie
a vzduchotechniky
Začátek: 17. 9. 2013
Konec: 21. 9. 2013
Místo: Pražský veletržní areál Letňany, Praha
Pořadatel: ABF, a. s.
URL: http://www.for-therm.cz
SAFE 2013
Popis akce: 5th International Conference on Safety and
Security Engineering
Začátek: 17. 9. 2013
Konec: 19. 9. 2013
Místo: Roma, Itálie
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/safe-2013.html
RENEXPO® 2013
Popis akce: Mezinárodní veletrh a kongres pro obnovitelné
energie a energetickou efektivnost
Začátek: 27. 9. 2013
Konec: 30. 9. 2013
Místo: Augsburg, Německo
URL: http://www.renexpo.de/
ŘÍJEN
ISWA WORLD CONGRESS 2013
Začátek: 7. 10. 2013
Konec: 11. 10. 2013
Místo: Vienna, Rakousko
Pořadatel: ISWA
URL: http://www.iswa.org/en/79/the_international_solid_
waste_association.html
74
ISWA WORLD CONGRESS 2013
Popis akce: Mezinárodní kongres o odpadech
Začátek: 7. 10. 2013
Konec: 11. 10. 2013
Místo: Vienna, Rakousko
URL: http://www.iswa.org/nc/en/185/iswa_calendar/eventdetail/
show_detail/iswa-world-congress-2013.html
INTER AGRO 2013
Začátek: 30. 10. 2013
Konec: 1. 11. 2013
Popis akce: 9. mezinárodní výstava efektivního zemědělství
Místo: Kyjev, Ukrajina
Pořadatel: JSC Kyiv International Contract Fair
URL: http://www.interagro.in.ua
LISTOPAD
ECOMONDO
Popis akce: Veletrh technologií pro využití obnovitelných
zdrojů a alternativní energie
Začátek: 6. 11. 2013
Konec: 9. 11. 2013
Místo: Rimini, Itálie
URL: http://fr.ecomondo.com/
POLLUTEC LYON
Popis akce: Tvorba a ochrana životního prostředí
Začátek: 27. 11. 2013
Konec: 30. 11. 2013
Místo: Lyon, Francie
URL: http://www.pollutec.com/
PROSINEC
SUSTAINABLE CITY 2013
Popis akce: 8th International Conference on Urban Regeneration and Sustainability
Začátek: 3. 12. 2013
Konec: 5. 12. 2013
Místo: Putrajaya, Malajsie
URL: http://www.wessex.ac.uk/13-conferences/
sustainable-city-2013.html
EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, ročník XXII. (2012)
Vydává: Ministerstvo životního prostředí
Adresa redakce: Ministerstvo životního prostředí, oddělení spisové a dokumentační, Vršovická 65, 100 10 Praha 10,
tel./fax: 267 311 381, tel.: 267 122 260, e-mail: [email protected]
Šéfredaktorka: Mgr. Jaroslava Kotrčová
Jazyková redaktorka: Bc. Ivana Klimtová
Grafická úprava: Magdalena Seifová
Tisk: EnviTypo® Praha ve spolupráci s NEOSET
Distribuci zajišťuje: Ministerstvo životního prostředí, oddělení spisové a dokumentační,
Mgr. Jaroslava Kotrčová, Vršovická 65, 100 10 Praha 10,
tel.: 267 122 531, fax: 267 311 381, e-mail: [email protected]
Vychází 6x ročně
Dáno do tisku 14. 11. 2012
ISSN 1210-5244
MK ČR E 6762

Podobné dokumenty

Výsledky 1. výzvy programu ALFA

Výsledky 1. výzvy programu ALFA obrazových informací v extrémních prostředích

Více

2012 - HGF

2012 - HGF považováni za „širší vedení fakulty“. Širší vedení fakulty se scházelo pravidelně jednou měsíčně (s výjimkou prázdnin). Dále na fakultě působí vědecká rada, která realizuje habilitační řízení a zah...

Více

Untitled - VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.

Untitled - VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. z nich zastřešuje (jako třeba nitrátovou směrnici nebo směrnici o čištění městských odpadních vod) a některé, již přímo zakomponované do Rámcové směrnice postupně ruší – např. směrnice o nebezpečný...

Více

PETrA 2011 PETrA 2011

PETrA 2011 PETrA 2011 David Khudaverdyan, Janna Dokholyan, Vladimir Arustamyam, Vazgen Meligyan, Suryk Khudaverdyan 3 Vývoj imisní koncentrace BTEX na vybraných lokalitách ve Zlíně v roce 2010-2011 / Development of BTE...

Více

Zpráva o činnosti v r. 2012

Zpráva o činnosti v r. 2012 popsána v členění podle těchto organizačních jednotek. Entomologický ústav (dále ENTÚ) se zabývá základním výzkumem v oblastech ekologie a ochrany hmyzu, fyziologie a vývojové biologie, genetiky a ...

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA: VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI 2012

MASARYKOVA UNIVERZITA: VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI 2012 CEITEC – Středoevropský technologický institut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Spolupráce MU se zdravotnickými zařízeními . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...

Více