17. FYZIKALISMUS, ASOCIANISMUS, GESTALTISMUS

17. Fyzikalismus, asocianismus a gestaltismus
17. FYZIKALISMUS, ASOCIANISMUS, GESTALTISMUS
FYZIKALISTÉ
- fyzikalismus – podle slova „fyzický“; předchůdce psychologie
- vychází z Descarta (17. stol.) – svět má kvantitativní (měřitelnou) a kvalitativní
(neměřitelnou) složku – tou je duše
→ lidskou duši tedy nelze vědecky zkoumat, protože je kvalitativní substancí, nemá
žádnou kvantitu
→ fyzikalisté tudíž zkoumali tělo; byli to lékaři
- začali používat introspekci, nepovažovali ji ale za hlavní metodu
- shromáždili se na univerzitě v Lipsku
Ernst Heinrich Weber
- zakladatel fyzikalismu
- zkoumal citlivost lidské kůže
- chtěl zmapovat lidské tělo, najít, kde je kůže nejcitlivější, zjistit, jak velký podnět je lidská
pokožka schopna pocítit
- karteziáni (následovníci Descarta) prováděli pokusy na zvířatech, ta ale nemohla odpovídat,
nejsou schopna introspekce
- zkoumal kožní receptory – zkoumaná osoba (jeho student) ležela na zádech a on jí do oblasti
břicha a hrudi bodal jehličkou a zkoumaného žádal, aby sáhl na místo, kde ucítil to bodnutí a
zkoumal, jestli se místa shodují
Weberův zákon – čím je podnět silnější, tím je rozlišovací schopnost lidské kůže menší –
intenzita počitku je nepřímo úměrná intenzitě dotyku
Gustav Theodor Fechner
- byl to lékař a profesor na univerzitě v Lipsku, žák Webera, rozvinul jeho myšlení
- spolu zformulovali Weberův – Fechnerův zákon:
má-li intenzita počitku růst řadou aritmetickou, musí intenzita dotyku růst řadou
geometrickou
- chceme li, aby zkoumaná osoba pociťovala počitek o jeden stupeň větší, musíme podnět
zdvojnásobit; aby byl počitek dvakrát silnější, musíme podnět zčtyřnásobit atd.
Podněty a počitky, absolutní práh
- fyzikalisté tedy zkoumali podněty a na ně navazující počitky
- stále byli přesvědčeni, že duši jako takovou zkoumat nemohou, ale prováděli introspekci
metodou drážděním receptorů
- absolutní práh – maximální intenzita podnětu, kterou jsme schopni pocítit
ASOCIANISTÉ (STRUKTURALISTÉ, ELEMENTARISTÉ)
- jsou mladší než fyzikalisté, jsou to zakladatelé psychologie
- INTROSPEKCE jako hlavní výzkumná metoda
- jejich hlavní myšlenka = vjemy se skládají z počitků
- smysl má strukturu, skládá se z elementů, ty se dávají dohromady a vzniká asociace
Wilhelm Wundt
- lékař
- zakladatel psychologie jako takové
- 1879 v Lipsku založil první psychologickou laboratoř (7 místností)
Edward Titchener
17. Fyzikalismus, asocianismus a gestaltismus
- studoval u Wundta, pak odcestoval do USA a založil tam podobnou laboratoř jako Wundt
- introspekce se stává hlavní metodou (introspekce = zkoumání sebe sama, člověk si
uvědomuje, co cítí, může to psychologovi sdělit)
- pracovalo se zde s tzv. apercepcí = pohotovost, připravenost k vnímání
→ na ní se může zkoumat např. pozornost, reakční čas (jak dlouho to trvá, než člověk
zareaguje)
- Wundt začal jako asocianista = lidská mysl se skládá z počitků
později podlehl gestaltistům
- Wundt: podněty vyvolávají zároveň počitky a pocity
- počitek – dá se měřit – kvantita
- pocit – nedá se měřit – kvalita
- každý počitek doprovází pocit (příjemný / nepříjemný)
- Titchener převzal Wundtův model, ale:
- pocity jsou autonomní
- podnět vyvolá počitek a pocit, ale pocit je subjektivní, doprovodný
- kvalitu nelze vyvolat změnou podnětu, nemáme ji pod kontrolou
- počitky vzniklé podrážděním čidel mají vždy vnější zdroj = jsou komunikativní, vždy jsou
doprovázeny pocity - ty jsou kvalitativní
- asocianisté si mysleli, že vjemy se skládají z počitků
- počitky a pocity měli za nejmenší (základní = elementární) části lidské psychiky
- podle nich tedy recepce = percepce – to vyvrátili gestaltisté
GESTALTISMUS (tvarová psychologie)
- podle gestaltismu nelze odvozovat celistvost duševních jevů druhotně z jevů elementárních
(počitků, jednoduchých citů)
CELEK JE VŽDY VÍC NEŽ SUMA ČÁSTÍ
= vjem je vždy víc než součet počitků
= skupina je vždy víc než součet jednotlivců
- lidské mentalitě jsou vrozeny určité zákonitosti, které se projevují především ve dvou
oblastech psychických fenoménů (jevů):
a) ve vnímání
b) v myšlení
podle Kurta Lewina i c) v sociálním životě
Max Wertheimer
- nejstarší gestaltista
- stroboskopický pohyb – fí-fenomén - gestaltista Max Wertheimer – používal
přístroj stroboskop – rozsvěcoval rychle za sebou dvě různá světla, vypadalo
to, jako by bylo jen jedno a to se hýbalo
- rychlé promítání statických obrázků, které naše mysl a senzory nedokážou
zachytit jako statické, tudíž se jeví jako pohyb
- podstata filmu (film = rychle po sobě jdoucí fotografie)
17. Fyzikalismus, asocianismus a gestaltismus
- z vlaku viděl jednotlivá světla, když se ale vlak rozjel, viděl jen čáru – co
nemůžeme čít, vnímáme jako souvislost, duše si to dotvoří
Wolfgang Kohler
- experimenty se šimpanzy na Kanárských ostrovech
- šimpanz Sultán
1) banány mimo klec + tyče – Sultánovým úkolem bylo dostat je do klece
2) banány v kleci, ale vysoko + bedny
Sultán vyřešil oba problémy rychle – najednou viděl řešení – naučil se vhledem
- gestaltisté v konfliktu s behavioristy – behavioristé nevěří ve vrozené zákony
Kurt Koffka
- kniha „Principy tvarové psychologie“- nechtěl učit ani bádat, ale uměl dobře psát
- napsal knihu o zákonech gestaltů – tyto zákony jsou lidské bytosti vrozeny
zákon pregnantnosti (jistoty, přesnosti), zákon proximity (blízkosti), zákon kontinuity
(návaznosti), zákon podobnosti, zákon společného osudu, zákon uzavřenosti
Karl Duncker
- zavedl pojem funkční fixace – jestliže jsem ve tvaru, těžko se mi z něj vystupuje
- učitel matematiky učí 20 let stejné příklady a nedokáže pochopit mladého studenta, který to
vyřešil jiným způsobem
- pokusy s napínáčky – studenti dostali k dispozici krabičky, napínáčky, sponky, svíčky,
zápalky – měli vyzdobit dveře svíčkami – z krabiček udělali poličky, připevnili napínáčky a
dveře byly vyzdobeny
- další studenti dostali ten samý úkol a ty samé věci, akorát napínačky a ostatní věci byly
v krabičce a je nenapadlo, jak to udělat
Lewinovy výzkumy s řízením skupiny
- Kurt Lewin – zakladatel sociální psychologie, nejmladší z původních gestaltistů
- provedl výzkum – studenti vedli kroužky chlapců – někteří dostali za úkol vést je
autoritativně, jiní liberálně, jiní demokraticky
výsledky:
→ autokratické = chlapci byli nepřátelští, závistiví, málo iniciativní, když se vedoucí
vzdálil, skupina přestala pracovat
→ liberální = chlapci byli vůči sobě přátelští, nebyli moc iniciativní, když se vedoucí
vzdálil, pracovali jen někteří
→ demokratické = byli přátelští, pracovali dál – když se vedoucí vzdálil, roli
vedoucího přebral neformální vůdce chlapců
- demokratické řízení je nejúčinnější
Bljuma Zeigarniková
- efekt nedokončených úloh - nedokončené úlohy se pamatují lépe a více než úkoly
ukončené
- ukončené úkoly se rychleji zapomínají, než neukončené
Solomon Asch – skupinová konformita
- studenti dostali úkol – pokus, kdy 9 studentů bylo posazeno do kruhu, za katedrou jim učitel
předkládal 2 desky – museli porovnat dvě tabulky
- měli určit, která z čar na druhém obrázku odpovídá té na prvním
- někteří studenti byli předem instruováni, aby odpovídali jednotně a
17. Fyzikalismus, asocianismus a gestaltismus
hlavně špatně – skupina, jeden nezasvěcen - zkoumaný
- pod vlivem skupinového nátlaku nezasvěcení často odpovídali špatně, byli nervózní –
podřídili se názoru ostatních
- nejvíce konformní byli studenti psychologie, nejméně fyziky
Leon Festinger
– nejznámější student Lewina, v soc. psychologii proslul teorií kognitivní disonance =
způsobí nám ji druzí lidé v naší mysli – střetnou se zde 2 naprosto protikladné pravdy – jsme
o něčem přesvědčeni, druzí lidé nám podají důkaz, že se mýlíme = vznikne disonance v naší
mysli
- disonance musí být překonána, musíme se přiklonit k jedné pravdě - Festinger si je jistý, že
k té první pravdě
- experimentoval s lhaním, pozval studenty na přednášku, která byla hrozně nudná, když
skončila, studenti museli říct dalším studentům, že byla přednáška skvělá – dostali za to 10
dolarů
- další skupina měla udělat to samé, ale jen za 1 dolar
- očekávalo se, že lépe budou lhát ti s 10 dolary, ale ukázalo se, že lépe lhali tu s 1 dolarem =
trvalo jim, než se jim rozleželo v hlavě, že mají 1 dolar a mají lhát, vznikla disonance = mám
lhát, ale dostal jsem málo zaplaceno
- disonance mezi málo penězi a lží – disonance se vyřeší tím, že sami sebe přesvědčíme, že
přednáška byla dobrá
Vysvětlete pojmy
RACIONALIZACE = využití rozumu, srozumění
RAPTUS = prudký záchvat zuřivosti následující po úzkostném stavu
REAKTANCE = odpor proti objektivnímu a reálnému nebo i jen subjektivně pociťovanému
omezování osobní svobody
RECEPTOR = čidlo, příjemce
REGRESE = útlum, ústup, zpětný postup, úpadek, zpětný vývoj
REM FÁZE = fáze spánku, vysoká aktivita mozku a ochromení svalstva, rychlé pohyby očí;
střídá se s nonREM fází
REPRESE = potlačení, dočasné vytěsnění
RESPONZIBILITA = 1. zodpovědnost, 2. reaktibilita (např. na léčbu)
RESPONDENT = dotazovaný, účastník ankety
RETENCE = zadržení, zadržování; schopnost zapamatovat si něco, udržet v paměti;
zachování, uchování
RITUÁL = obřadní úkon; pevná pravidla významného aktu
ROLE = postavení ve společnosti, ve skupině
ROZŠÍŘENÉ VĚDOMÍ = „vyšší“ vědomí, jakási duševní cesta…