Raketovrj syst6m kratiiho doletu

filP.
Raketovrj syst6m kratiiho doletu
-y/
-
Pied dvaceti lety, v ünoru a bieznu 1988, byla na zäkladö americko-sovötsk6 Dohody o likvidaci raket
stiedniho a krat5iho doletu z 8. prosince 1987 z üzemi Ceskoslovenska staiena sovötskä raketovä
brigäda vyzbrojenä raketov!m systdmem Temp-S (5S-12 Scaleboard, 9K76, 0TR-22). Raketovf systdm
Temp-S s balistickym nosiöem typu zemö-zemö s doletem ai 900 km piedstavoval nejsilnöjii zbraiovf
systdm, kteryi se kdykoli v döjinäch nachäzel na üzemi blivaldho Ceskoslovenska.
Atkoli uplynuly
jii
dvö desitky let od
stäienr a näsledne likviddce teto zbrane, züstävä systdm Temp-s do dneinich
nejmodernöist meTikontinentälnt raketove
{konstrukini kancelai CKB-7, Arsenal).
nosiie typu Topollvl (55-27).
v 1958 prvni
pokraiovaly neüspeinö a2 do 1970, kdy byl,
ukonieny. Avsak mezitim na s(enu vstol,-
s motory na tuhou
pil moskevskr/ Vedecko-vtizkumni üstav a. l
dniv detailech
a
Kdy2 spojend stäty provedly
Ai
Tam
,,vefejnd raketovd pisemnictvi
di5ponuje jen zäkladnrmi technicko-takrickin
start obiirakety Polaris
pohonnou hmotu (TPH)a souiasnöjii probihal
(Nll-1, pozdÄjii nazev l\4oskevski üsldv
üdaji. 0bdobnö podrobnä historickä analttza
vivoj tiistupiove meriLontinentälni balisticke
lotechniky, [411. Ten od roku 1959 pracoval
neznämli
teF,.
iryfletdho püsobeni sovötskd raketove brigäd,
rakety naTPH l\4inuteman-1 A, vtehdejiim 55SR
na Wvoji operafnö taktickiho
5S-17 na naiem uzemije vzhledem k absen-
siuvödomili,
syst6mu pfo pozemni vojska, kterdmu dali
ii nedostupnosti iady relevanrnich mdt€riälü prakticky nemo:nä. Pies tl^o nesnäze
je raspali. Pod vlivem uspechü konstruktdrü,
nazev Temp. Hlavnim konstruktirem, orga-
kteiise venovali raketäm na kapalnd pohonnd
nizätorem a dlouhodoblm ieditelem
a vödomi si moinych nepiesnosti, r4/pl),l]aji.
hmoty (KPH), a takd diky näzorüm,
ci
cich iastecnö z ütrzkovitlich
(i
Ze
tuto kapitolu raketovdho r4ivo-
ie
raketo-
raketovdho
[,41T
A. D. Nadiradze (1914-1987), kte4i stal u
byl
/rod-
pohon na TPH na bäzi bezdlimneho prach-
üspöind iady sovötskich raketowch systdmü
v üspöinttch
na TPH. Nadiradze byl znäm odporem k inde-
zajimavdm ö ve svd dobö sofistikovanem rake-
dölostieleckich raketä(h [4-13 (katuia), byli
tov€m syst6mu zemö-zemö.
entusiastd TPH odsunuti
xüm 5estävajicim z iisel a pismen, jedrotne
pfidölovanym technice zbrojniho prümyslu,
neovöiitelnlich
!
i
svödectvi, piinäiime zäkladnipfehled o tomto
dosähl maxima svdho uplatnöni
na druhou
kolej.
Teprue vlivem udälosti za oceänem rozhodla
z
iehoi vzeilo
sovötskä vläda v lötö 1959 o \^ivojidomäciho
-
Pion ör
raketovdho komplexu stiedniho doletu na TPH,
svazek4 motorü na bäzi prachove
obdrZel index 9K7l, raketa s jadernou hlavi(
vyznamni meznik ve vojensko-raketovd his-
uriendho pro strategickä vojska.
Vltvojem byla püvodnö povöiena kon-
torii Sovötskdho svazu a dnes Ruska, v iejiz
struktni kancelaf oKB-l 5. P Koroljova, ate
9M71 a stiistivo-trhavou hlavici9[,472. 0dpa
lovacizafizeni9Pl l (B1225) projekloval pod
vivojove posloupnost na vrcholu stoji ruskd
v roce 1961 byly pra(p p;edäny do Leningrad-
nik Banikady ve Volgogradu. Letove zkouik,
Balistick6 rakety Temp
Balisticke rakety sdrie Temp piedstavu,
-
dnes ji2 böinö näzvosloviTemp
Topol. Tem p byl rozpra covävän jako
T
PH.
Systim
i
v letech 1961*1963, ale raketa
-isolnila oaekävand parametry hlavnö v doie-
tovtch stupiü se v obdobi 1964-65 konaly
pr-eveleny do podiizenosti ve litelstvi Pozem
:-
/misto zadanich 600km pouze 460 kmj.
letovd zkouiky na raketov6 stielnici Kapustrn
ho vojska, iimZ se systdm Temp-S stal fronto-
oroto byly v lete 1963 veikerd präce na sys-
Jar Pryni start rakety Temp-s byl proveden
vou, tj. operainö-taktickou raketou v souladu
::obihaly
:
-iru
lemp ukonieny. Nicmenö konstruktdii
:5[dli zkuaenosti, naväzali spolupräci a vyie;r i iadu novätorskych postupü, kterd pak
-ohli uplatnit v budoucnu.
leStö v dobö letovlich zkousek Tempu se
:rojektow tlim l\4lT na zäkladö rozhodnuti
. ädy 555R ze dne 5. zäii 1962 zaial veno;at konstrukci novd frontovd rakety na TPH,
-azvanä Temp-S (9K76).
A zde se
projevil
Po üspöinych statickich zkouikäch rake-
14.
3. 1964, kdy raketa dosähla vzdälenosti
7. 11. 1967.Vünoru 1968bylyjednotkyTemp-S
s
n
i-
dosahovanimi bojovymi parametry
580km. Z prvnich pöti zkuiebnich startü dva
viak skoniily neüspö<nö. Po üpravä(h prove-
Struktura raketovich vojsk vybavenych
Temp-s nebyla jednotnä a v prüböhu iasu
denltch na zäkladö zävörü letovltch zkouiek
proila urii\im \4lvojem. Püvodni uspoiädäni
raketa dosahovala piesnosti
t
plukü z roku 1967 po 5 odpalovaci(h zaiize-
2 km.
Systdm 9K76 byl pfijat
do
\4tzbroje
nich pieElo v podobö samostatnich palebnich
29. 12. 1965 a schvälen k söriovd \4trobö roz-
oddilü {otdelnyj rakernyj divizjon) do frontovlich sestav pozemniho vojska. V pozdöjsich
hodnutim sovötskd vlädy 7.2. 1966. Temp-s
se tedy stal prvnim sovölskim mobilnim sys
letech byly v piihranicnich vojenskyich okru
zich vltäfeny nove raketovä brigädy (rbr)
Temp-s se dvöma
(itiemi oddily (celkem s 12
ii
18 odpalovacimi zaiizenimi), ale ani zde
ziejmö nepanovala jednota.
V prübähu vojskoveho nasazeni
raketa
prodölala näkolik technicklich zlepieni, jez
vedla ke kvalitativnimu posunu taktickich
vlastnosti. Na zatätku 80. let bylTemp-S rozmistön v 7 vojenskych okruzich SSSR v poitu
jedne raketove brigädy, kromö nich püsobity
jeitö 4 samostatnd raketovd oddily. Pozdöjise
syst6m Temp-S stal mj. nästrojem tzv. odvet-
nltch opatieni vüai NATo Iako reakce na rozmistbväni modernich americkich raket stiedniho doletu lvlcl\4-31C Perhing ll (NSR) a stiel
| .rn..' i"- oylaelopor..o rv."n terp.sl5ano.t.n/r.tero,n/odortrLl.ta..rq.n. Joa t;./
I Jednolld v 80.lerech dl7e d bojovou pohorovor pro piipäd raketovö podpory sovörlkdho konting€nru vAfqhänisränu.
11inofädni konstrukt6rsky a organizätorsky
-lent
Nadiradzeho, kteni dokäzal zapojit do
:räce na novdm raketovam systdmu Temp-S
dvoustupriovou raketou na TPH vhod-
j
-ö Wojovi
j
kanceläie. Raketu projektoval
veskerö präce koordinoval piimo Mll ale
:€z ütasti iady daliich üsravü by se k
cili
-epropracoval. Kvalitativnö novou, smösno-PH
na bäzi butadienovöho kaucuku a mik'okrystalickdho chloristanu amonneho s pii-
:rösi hlinikovöho präiku piipravil Vödecko
,yzkumny Llstav
i.
125 (Nll 125)
v
möstö
timem s balistickou iizenou raketou na TPn.
Sdriovä vtttoba rakety se uskuteiiovala ve
möstö Votkinsk nö jiznim Urale (tjdmurrskä
s plochou drähou letu BGM-109c Gryphon
(Velkä Britänie, NSR, ltäliq Holandsko a Belgie). V fämci t€to protiakce pfemistil SSSR
do stfedni Evropy na pielomu let i983/84
mj. lfi raketov6 brigädy Temp-s (2 do NDR
a 1 do Ceskoslovenska), kter6 driely nepfetditou bojovou pohotovost.
republika), odkud jiz v 1970 bylo pievzato sto
kusü raketovt(h nosiiü. Viroba odpalovaciho
zafizenia montä: na podvozky |\4AZ-543A
se
uskuteiiovala v podniku Barrikady ve Volgogradu. Ctvefice üspöin)tch konstruktörü
Nadiradzq Zukov Sapoinikov a Sergejev byla
ocenöna vysokltmi stätnimi cenami.
Konec 80. let: odzbrojoväni
Dne
8. '12. 1987 podepsali R. Reagan
a M. Gorbaiov ve
Washingtonu Dohodmezl USA a 555R o likvidaci raket stiedniho
a kratsiho doletu. Na zäkladö tdto dohod,
byl na zaiätku roku 1988 veike4i raketovi
Prvni pluky vybavend systdmy Temp-s
bylyzaiazenydobojovepohotovostivsestavä
systdm Temp-5 staien z vyizbroje za üielem
demontäZe a likvidace.V souladu s piiloho-
- ubercy, v cele s B. P Zukovem (1912-2000).
elitnich Strategicklich raketowch vojsk v prü-
I vfie uvedene Dohod6 disponoval
iidicisystdm rakety vzniknul v üstavu Nll-592
böhu roku 1967.Tehdy prvnä byly nove raLety
.e Sverdlovsku {dnes Jeköterinburg). Podvo
piedstaveny svötovd vefejnosti na vojenske
piehlidce na Ruddm nämösti v Moskvö dne
sk! svaz v prosinci 1987 näsledujicimi poit,
odpalovacich zaiizeni (OZ) a raketovlich
:ek pro mobilni odpalovaci zafizeni vznikal
ra
Sovöt-
nosiiü kn)Temp'sl
zäkladö piedchozi spolupräce na sys:eru lernp ve r/\jvolovd kanceläii lVlinskd-
fo
automobilovöho zävodu (N4AZ)
v
iele
r
B. L. Sapoinikovem (1902-2000), tvürcem
yiceüielovdho löZkdho vozidla o 4 näpraväch
MAZ-543 Uragan, na jehoZ podvozku bylo
roslupnö umistöno na 70 zbrojnich syste-
-ü.
odpalovaci zaiizeni 9P120, montovane
na podvozek kolov6ho vozidla
o
a
[4AZ-543A
zuiiend prüchodivosti, vzniklo pod vedenim
G. Sergeieva
v konstruktni kanceläii podniku
.Barikady"
(OKB-221 ) ve Volgogradu.
ftlnövtchodniv0
stiednöasijsky V0
tbt
126. ür
123.
Novosysoj€vka
14]ta37 n
j5 0Z a 36 rf
Saryozek
Turkestanskivo samon.raket.oddi Kattakurgan
5 OZ a 9 rn
BEloruskyvo 834. samon.raket.oddi Läpiai
5 OZ a 9.n
Zabajkälrkivo
121.tbt
cornyj Drovjanaja j4 0Z a 36 rn
paiino
Sibiiskivo
särnost. raket.oddil
4 OZ a 0 rn
Koen qsb ck
11 oz a 19 rn
I19. rbr
\u äar1
öß'n.awer.a
r .pn..ov vop. \ NDR
walen
1)oza2) n
152. rbr
Wokuhl
60za5rr
Stledniskupina voj5k
112. tbt
Hranice na trloravE
2411a3gn
Na zävör histori.leho oiehledu je nutjeitö
no
uvdst skuteinosti, je: Temp-S zasa
zuji do iiriiho nelindrod'1|ho kontexi-.
Dle zpravodajskyich informaci usiloval od
1984 o dodäni 55-12 lrdk, av<ak ziejme
bez efektu. Po obsazenr lräk" spojenecki-
mi vojsky v 2003 byly objeveny dokumenty, jeZ svödai o snahäch koupit technickou
Ridi.ia nav gaiiri jednotka
Kromö
toho byja jeatd dalii
technika
a virobni dokumentaci k systdmu SS-12,
l,tere lräku möli v 2000-200? zprostied
Staikovo (Bploru(lol. L.vidare odpalova
driena ve skladech Pozemniho vojska:
cich rafizeni spoi;va
raketov6 sklady:
ve vzdälenosti 1,1 m za zadni näpravou. Tato
I
I
I
I
KyjevskiVO
-
Kalining.adski V0
8öloruskiV0
-
-
Lozovaja
-
126 rn
LadusEin 72 rr
Br0nnaja cora
Stiedoasijsky V0
-
Balchai
-
-
170 rn
138 rn
sklad odpalovacich zaiizeni:
I
I
Kyjevsklt VO
-
Berezovka
-
15 OZ
zel ve vojen)lich raketovich u(iliitich (saratov. Kazati)
-
5 0Z
roTiezani
,,ietrnä" likvidace !mo)iovala potö vyuzit
podvoiel l\4AZ-5434
v
jü l\4oskva Lldajne doddla do tibye l2 raker
Likvidace nasazenich
i skladovanich
nosicü
icviinich) probihala na rake-
tovö zaklddnä Saryozek (Kazachstän) v obdo-
bi od
L
v roce 1981.
letech 1986-l98/ projevild velki
zäjem o koupiTernp-5 i Stirie, jednäniskonaila
doletu swch raketowch nosiiü obrätjla na
5pider)
z
vyzbroje sovetskich ozbrojely(n
einu a potö Severni Koreu.
V
ünoru 1997 düstojnik
kubänske
armädy A. Prendez, kteni pieböhl do USA,
vypovödö1,
Kuba üdajnö obdriela ze
ie
SSSR
na zatätku 90. Iet pet
kompletü
SS'12 urfenich pro ütok vyvijenimi biologickvmi zbrandmi. System möl b1h disloko-
sil. Nutno zdüraznit, Ze bojovd hlavice nebyly
vän v oblasti mösta Santa Clara. Nicm6ne
rdhrnuty do smluvnich ujednäni.
tato informace byla vyhodnocena
d
proto'ikvr-
daci nepodl6haly.
nevörohodnä.
l]'Raketd9l,476d|taspojeni]a2nupiÖ2,OdpdoVa.izaiiz€ni9P]20systdnlTefp5nanädVOrlka9äjen
l4Dvdrafebveno5ces\rst€muTempSvot€vrefempiepravnimlonrelnerupiedikvidacivsaryo:e[u(srp€n]988)
5.SeaF "Lone
V
jii
neLrspöinö a sirie se ve snaze o prodlouzeni
nö-taktickdho komplexu 9lvt714 0ka (55-23
|
S
bojowch raket byla znitena formou cvianich
std4ü r Kapustina Jaru (nj. k tpstoväni systemü protiraketove obrdny), votiina ,ormoiizen6 detonace plastickou trhavinou. Na
odpalovacich zaiizeni, 220 kusü bojourtch
pravnikü (tran5portrich vozidelJ rdkpt systemu Temp 5 probil'ald nd raketove zjklddnö
Temp
iäst
8. 1988 do 27. 10. 1989. lvlenii
rakladn€ Saryozek byty tehdy kromä zminärlch likvidovany i räketovd nosi(e operat-
Demontai odpalova(jch iaiizen; a pie
iäjem o kou
(hasiiskä vozidla, tahaie na letiitich apod.).
vi
ke konci 1987 Sovötskli svaz
v pottu l15
raket u vojsk a 506 raket ve skladech.
V 80. Ietech rovnöZ projevila
pi stariich S5-12 Libye. Dle neovöienich zdro-
c
disponoval komplexem Temp 5
Celkem
kovat Syfand napojeni na b)tval6 sovötskö/
ruskö zbrojaiskd lobby. Obchodu zabränily
rusk6 zvlä3tnisluZby.
nrm sekto'-
Temp-5 (ostrJich
menii poiet funktnich odpalovacich
zaiizenise pro vyiulovd üiely nd(ha
a ve svislem
"1o.l,0 o'' " '0..6. 1..d""10.u " p .
!,u0."
jako
Technicko taktickä
{od rolu 1968 ve verzi A) s charakter,srrc-
charakteristika
klrn
labiny na dvä samosrar-e
'ozdölenrm
irolovale tästi, mezi kterymi je Jlo2enä
systdmu Temp-S
vodo.ovne polohy na vozidlo, Ide se uza
viel. Souiasnö probihalo upevnönirakety ve
svisl6 pojoze na kruhu vypou<töciho stolrr,
','obilni raketo\4 systdm Temp-5 {9K76.
- . operainö tdktickych raket v sestave
,'. -F brigady rebo oddilu tvoiil rozho:,: palebnou silu vievojskovdho svazu. Byl
--:: -
niieniizolovanich, skupinovich nebo
K
: . :!loinich
cilü v operaini hloubce protiv-
- . : ,, obrany. Temp-s piedstavoval v 555R
:-. operatnö takticki raketovi komplex
: :""0u raketou na TPH.
:ruaästi systdmu Temp-S je fada vysoce
--: -'h kolovrlch prostiedkü. Jednotlive
, ,, pozemniho zaiizeni lze dle urieni roz:: ::!
pötizäkladnich skupin:
'
bo oveprostiedky: mobilniodpdlova-
c
za;i7eni. raketove nosiie s bojo4i
m hlavicemi, topogeodeticke vozidto
(topopiipojovai), autojeiäb
:
speciälni dopravni prostiedky: spe-
I
c,alni piepravni voz;dlo pro rdkel
lollejnery pro p'eprdvu
I
vaci a odmörovö mechanismy.
oly:
a
kon
automatrzovdni kontro'ne
profilovandho plechu vykazuje poZadovanou pevnost a vysokou pruznost. Ze ityi
näprav jsou prvni dvö iizend a jejich kola
f,4AZ 5434 (8x8)
a bojovlch hlavic aj.
mi s centralnirn iizenim tlöku v rozmezr
0,35-0,1 [.4Pa, coZ umoziuje dosähnour
vyso(e prüchodivosti terenen. Patiiane
ovikonu 390 kW
.
a
.po-eni: mobtl
prostiedky spojel
odpalovacim zaiizenim, prostiedky
<
nadiizelym stupnom velenia,.
umoiiuje pfevod rychlosti bez zträty viko,
nu/otaiek motoru a urnozhuje tö2 poma
l6 pojiidöni. Dvö hlavni palivovö nädr:e
ven
-::a o\,ac; zdiilen je Jrieno k unistd: .:..röni ral.ety 9l\,476/9lvl/68 ve spe-
-.
kontejneru,
k
ochranö rakety pied
.- c\vr
oo(lozenirn a armosfericklimi
Ldriovini ur.eneho teplotniho
-.1ili lontejne'u, k transportu rake-
.-. - t
.' - :: :: ebneho postaveni. k zvednutirakety
: .,= oo'ohy, jejimu nasr''törov;ni k.il,
v
-:
:'. - 965 nd bä7i podvozlu vysoce mobil- -: ::;inäpravovdho vozidla N4AZ-541
9Pl20 bylo vyvinuto
letech
jeitö nähradni nädrZi o objemu
3050mm
\,1ika
2900mm
7700nm
440mm
rozmöry OZ 9P120
1l260mm
iilka
I100 mm
rriskd
l450mm
poiet plevä:enich raket
1
'1801.
TTD transportniho kontejneru se zvedacim
mechanismem a vypouitÄciho stolu jsornama jen ,ninimalnö. Udr2ovänt optimalni
teploty v rozmeri 15" 20"C uvniti l.onter
neru bylo zajiitöno elektrickim ohievem.
Pfedstartovni piiprava spo.ivala mj. ve
hmotiron 0Z (bez rakety)
29 900 kg
härotnost 0Z {s plnou vibavou)
39 000 kg
polomöroläieni
13,5 m
30"
max, ry(hlost piesunu s raketou
po silnici
fixaci pojezdu dvöma podpörami s opörn1i'
mi taliii v zadni iästi podvozku. Näslednö
po
60 km/hod
polnitesta
40 kmi hod
l5
vterönu
se pomocr hydraulicLeho mechanismu zve-
dl uzavieny kontejner s Jaketou do
265 rnnr
Silka
svailon
o obsahu 250 | ka2dä (pozdöji objem zvötien na 2601) umoZöuji dojezd na vzdälenost 650km. Kromä toho byl 9P120 vyba-
dpafovaci zaiizen 9P12O
l1
ttyitaktni motor D,1 24-525
piimim vstfikovänim paliva o vikonu
tdmöf 390 kW. Originalni hydromechdni(
kä synchronizovanä pievodovka (4 + 1)
i.
rozmöry podvozku MAZ-543
dvanäctivälcou7
s
prvkü systdmu
öyftaktnidiese
dynamjckd vlastnosti zajistuje .ychlobe2ni
":ebnö vycvikovc prostiedky a po-
uvad.me znäna takticko-technickä
(Vogograd)
ipoz
-ocro zaiizeni: vicvikove raLety,,q2-
irD) u nejdüleiitöjiich
-
1970
itrnäctikomorovymi) pneumatiLa-
bojo\ jtch hlavic, trenai6ry atd.
.-
-
döii
Liebnt laiizent pro i.rlitaci iinnosti
'
1966
z\uiebnr zaiiTenr pro kontroly nosi(ü
mdrovö hmotnostni makety nositü,
O
sör ovä \4/roba
jsou opatiena desetikomorovimi
-ooi" r.
:,::
-.-:
opörnim talifem, rozraiei plynü, ukolmo-
tpchnologickd, provoTni a lontrolnö
relirelske vozidlo
t
jednoduchä podpöra
speciälniho polyestcru vyztuZeneho sklenönlmi vläkny, räm podvozku z dvojvrstvdho
s
:
je
bojovou hlavici
prostiedky technick6 üdriby
o-o.riedky veleni
:
jehoZ souaästi
s
rkuipbni stanice, iranice technir
kdho oietioväni, elektrocenträla,
:
na vdgöne.h
piedni iäst rakety. Kabiny jsou vyrobeny ze
t
a
odpalova.izartefigPl20
o'epravnik izotermick{:l-o koatejners
I
Dvö
nosicü,
svisle
polohy a souiasnö vypouitöci stül zmönil
polohu z dopravnido boiove. Potö se pouTdro konleineru v podeine ose rozevrelo na
dvö poloviny a kontejner se vrätil zpöt do
kmi hod
ll0ül
max Siika h Lblffd piekä:ky
roz5ah tep oty pro
max.
ad5
pouiitiOZ
250cm
od
40"C do + 50"C
ühe zdvihu kontejn€ru
zdvihu koftejneru
ül'e ravPdenlrakeqdl€
92'
5-6mn
az
mutu
r
25'
systdmu fizeni na gyroskopicky stabilizo- Wch trysek a s odtrho\4im konektorem,
vand ploSinö, palubni poaitai a napäjeci ktei umozriuje propojeni rakety s odpajednotku. Piistrojovä iäst je zakoniena lovacim zafizenim a s kontrolnö zkuiebni
Bojovä raketa
9M76/9M768
Relevantnich informaci o bojovd raketö
systdmu Temp-s je znämo relativnö mälo.
Böhem historie systdmu Temp-S to byla
piedevsim raketa, kterä proila postupnou
I
Piepravnik rakel 9T215
modernizaci. Raketa systemu 9K76je lvoie-
na raketovtim nosiöem 9M76 a piislusnou
bojovou hlavici. Püvodnö se mölo jednat
o nosii atomovd hlavice ,,9068" s üiin-
- ä..-.r,*.
nosti500 kt, chemick6 hlavice ,,Tuman-2",
kterä byla vyvijenä pro ukonaeni projekt
Temp (9K71), a takd tfi<tivotrhavd hlavice.
v lötö
1963 byla speciälni (nukleärnO hla-
vice zamönöna na ,,aglomeratni" ladernou
hlavici typu,,910" s üöinnosti 1Mt.
Raketovi nosie 9M76 je proveden jako
autonomnö iizenä dvoustupiovä raketE,
piiaemZ oba stupnö ofedstavuji prakticky
identicki raketovli motor välcovdho tvarL
na heterogenni tuhou pohonnou hmotu.
oba jsou charakterizoväny näplniTPH ve
tvaru lisovanich kapsli, zajiitujicich jednoduchou geometrii spalovaci komory
a konstantni tasow prüböh tahu. Pouzitli
typ TPH klade na raketu teplotni näroky,
kterd musi bit striktnö zajiitbväny pomoci termostabilizaini soustavy v kontejneru odpalovaciho zaiizeni i transportniho
zesilenlim kruhem obsahujicim upeviovaci
stanici. Podrobnosti k piedstanovni piipra-
mechanismus pro upevnöni bojovd hlavi-
vö nebyly zveiejnöny.
ce a vodici trny k usnadnöni jeji montäZe
na tölo raketovdho nosiie. Telo rakety je
tvoieno tenkostönnlim odoln!m sklolami
nätem. oba stupnö rakety jsou spojeny pii-
Prvni start rakety 9M76 se uskuleinil
14.3. 1964
a v
obdobi 1966-1969 byla vyrä-
böna söriovö.
Na
zaiätku 70. let byla z arsenälü staie
na chemi(kä hlavice Tuman 2 jako zastarala.
speciälnim kontejneru
hradovou konstrukci. Aerodynamickä stabilizace rakety se uskuteiiruje pomoci ttyf
9Ja230.V iele kaZddho motoru pod elipso-
viklopnich obd6lnikovlch stabilizainich
idnim vikem se nachäzi zazehovai näplnö
TPH. Motory obou stupirü jsou zakonien,
ttveiici plynovich trysek ogivälniho tvaru
kiidel v miiZovdm provedeni, umistönich
iidiciho a navigainiho systdmu rakery kterä
na zaaätku 80. let vedla ke zlepieni takti(-
symetri(ky v zädni tästi druhdho stupnd.
lvliitovä kfidla pfedstavuji dalii z mnoha
kltch parametrü rakety, hl. piesnosti zäsahu.
Po zavedeni radarovöho (opticköho ?) nave-
s ablativnim chlazenim s mo:nosti
novätorsklch ieieni uplatnönich na Temp-S.
deni v posledni fäzi letu byla piesnost nave-
je veden kabelovtt
kryt s vedenim, jeZ propojuje fidicijednotku s mechanismy pro vychyloväni plyno-
deni na cil v rozmezi 50-150m. Tyto moder
vozidla, a takd
v
hyd-
raulickdho vektoroväni tahu. Ve vrcholu
druhöho stupnö nosiaeje umistöna piistro-
jovä aäst zahrnujici piistroje inerciälniho
Podel tdla obou stupriü
Soutasnö probihala postupnä modernizace
nizovane rakety oznatovand 9[,1768 byl,
ziejmö vyräböny od roku 1984, ale neniia:-
lOdpalovacizafizenlT€mp-s(SS'12)z\rlzbroFlaoskevskdhovolenskähookruhuGamostatniraketovyoddilvmöstaiuF)böhempiehidkynaRud6mnämöstivMolkvi
I
ne v jak€m pottu byly rozmistöny. piesnost
a prodlouieni dolet modern,zovane
Transportni vozidlo 9T215
(piepravnik raket)
zasahu
Iakety zmätl zäpadnianalytiky do td rniry
systemu Temp-5 s louto raketou
:e
piidölili no\^i
t,roi]" ,ut",y or,lre
vozlJ L4AZ-541 (8x8) je uraeno k transpol
möno, 2e se jednä o modilikaci, iej piej'neno-
ru rakety 9[,476/9[4768 v kontejneru, kteri
vali zpöt na S5-12M Scaleboard B (mod 2).
TPH s doletem 700-800 km na obojziveln6m
zaiiiiuje o(hranu rakety pied me(hanickim
poikozenim a atmosfdrickymi
podvozku), kteri viak nebyl realizovän. paralelnö tym l\4lT pracoval na Iir5tupriove raket6
sräikami, zajiituje urieny teplotni
reiim. Hmotnost vozidla bez rake,
na TPH s velmi drouhlm doJetem, kterä se
srald zikladem prvniho mobilniho mezikorF
oznaaeni syst6mu
:::aieni
(Ss-r2)
eK76
9K76 (ss-12M)
9['176
9M768
TPH smasiä Tptl
1966
1984
8800k9 max.9j00kq
9300k9
9400kg
12,38-n12 12,38n t2
rakerovdho nosia€
5mösnä
_rotnon rakety (bez
hldvke)
::lka rakety/poaet stuphrl
:r.
prünrar rakety
i
r ladernd hlav ce
11
530k9
450k9
(500
1 i,rr
k0 s00 kr (200 k)
:
:r:rost nielby(CEP)
730-1000m
::all
rii
pienä<enich hlavic
koncovdrn navedenina cil
230-370m
50-150m
900
krn
25
min
900-930km
ias do odpäleni
i
I
Vozidlo s vysokou prüchodivosti na poo-
index 55-22 a teprve pozdöji, Idy2
bylo oziej
pohotovostia.2
Vltloinikovi mobilni jeiäb 9T35
s raketo-
bojor,rymi hlavicemi a s kontejnery
pro rakety. Jeho max. nosnostje 16000kg, max.
,ryika rdvihu häku 9,8m, TChlost zdvihu hät _
).2-5.6 mimin, max. rychlosl jrzdy po silnici
I
zele?n an
na iestiqäpravovem podvorlu [,4A]-54 i A,
dosah rakery pieoravujrci jednu jadern(hlavici byl 10 500km. Sysrpm byl zarazen
nädrZe 650km, obsluha 3 osoby.
do bojovd pohotovosti u Strategickich raketo\4ich vojsk SSSR v roce 1976 v oblasti ple
secka, kde vzhledem k ustanoveni smlouvy
Kontejner 9Ja230
Kontejner je uröen k transportu plnö vyzbrojenö rakety
9l\4768 a takö pro jeji sktado-
väni ve speciälnich
v naprostdm utajeni a, do
1986, kdy bylvyfazen. Prvnidva stupnö i dalSALT-2 setryäval
skladech
I
a krätkodobö ve venkovnim pro-
SyndmTemp S pitprav€n k odpährirakely
stiedi. Je hermeticky uzaviratelni a termoizolaöni vrstva jeho
stön udr;uje stälou teplotu po
dlouhou dobu. Jeho konstrukce
umoZiuje vyklädäni a naklädäni pomoci jeiäbu, diky dvöma
je
pfizpüsoben
Kromö uvedenich zäkladnich prvkü sys,
tem Ternp-S obsahoval iadu daliich 5pec;äJnt(h
vozidel ((elkem c(a 80 vozidel na jeden paleb
ni oddil), kterä z aästi byla montoväna rovnö2
na podvozku MAZ-543 (9T219
tu
Proniedly 5y5temu Temp.5
v piiprave
raket 1, max. rychlost s raketou
60 km/hod., max. dojezd na plnd
na podvoz-
-a odpalovdcizafileni, k manipulaci
I
I
tinentälntho raLeLoveho sysrämu na svöte
s oznatenim Temp-2s (SS 16 Sinner, 15242,
RS-]4). 0dpalovaci zaiizeni bylo umistöno
k vleteni na kratiivzdälenosti.
kir N4AZ-5438 (8x8)je urien k pieklädaniraket
s
170kgi
38 600k9, poiet transponovanich
napraväm se ftyfmi koly
Jeiäb 9T35
rymi nosiii,
?
20 min
tyls plnym zatäenim 29
nu rranspo.tu
-
k transpor-
raketov6ho nosiae v kontejneru, l5T1lg
mob;lni velitel5k6 sranoviitö), däle na pod_
vozcich URAL, ZlL, GAZ.
ii
ieieni z Temp-zs byla uplatnöna pfi \ivojl
dal<iho projektu t\y'tI mobilniho ra(erovehu
systemu stiedniho doletu na TpH, povöstndho
55-20 Saber (Pionör,15245, RSD 10), kter,i byl
rozmistovän od 1976 vlthradnö na sovötskdm
üzemi. a jenz bylobdobnöjako syst6mTemp,s
zlikvidovän na zäkladö Dohody z 8.12.j 987.
Wieslaw STRZONDALA,
vladimirPAituSl$ltt
Podekovani: Aurori dckuji odbornim konzuttantün,,
prof.Ing. F. tudvikovi, DrSc., a Ing. p. Kopiivovi,
za piipominky a rady, jer vyznamne piispetv [e
zlvalitnani obsahu ilänku
Titulnifoto:
:5 kn/hod,
:
jeiäbu
.itru pii
rozsah
venlovri teploty pro pouzi-
od,40.C do + 50.C, max.
rychlost
präci 15 m/s (v poryvech do 20 m/s),
,.Dsluha 3 osoby.
SyrrdmTemp-5(odpatovd.izaiizeni
a raletd)v Muzeu detostr€ e.r!d v p€nohrad! (Ru(o)
toto: V V onrr€nlo owwsod.r.Lr Cooqh Earth
Systdm Temp-s
viak nebyl
poslednim
v iadö,,Tempü". Bezprostfednim rozvinutim
svstemu Temp-s byl prolekt raletoveho syste-
mu Uran a Uran-P (jednostupriovä raketa na
Kresby:V Pdnuika
Prameny:A L S rokorad:Enc ktopedija oteaenvennoqo
taketn0q0 oru:ja l9l7 2002,lvtoslva 2001. N. .5Drs;ktj
(ed ): Ra[etno adller]lkoje voofu:ef
le suchoputnV.h
voj(, l/oskva 2001,lane!.0m, qloba se.ur Iy.com,
nirce.n e,iorq, cgv.orq.ru, rusrevcom, newjactora.ru