Projektování v Uherském Brodě

Transkript

Projektování
v Uherském Brodě
50
1960-2010
EGPI
Budova EGP INVEST, spol. s r.o., Uherský Brod (r. 2008)
PODĚKOVÁNÍ
Děkujeme všem, kdo se zasloužili o to, aby tato kniha jako vzpomínka na
významné jubileum 50 LET EGP INVEST, spol. s r.o., mohla vzniknout.
Zvláště děkujeme těm, kdo přispěli svými fotografiemi, příspěvky, postřehy
a poznámkami.
Ing. Jiří Kryštof
Ing. Petr Sláčala, MBA
Emeritní ředitel
Ředitel společnosti
OBSAH
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Historie společnosti EGPI. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Etapa I. – 1960-1970. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Vznik projektového střediska Vítkovické stavby Ostrava-Kunčice n.p.,
projektové středisko Uherský Brod
Etapa II. – 1970-1978 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Přechod do Energoprojektu, závodu Ostrava
Etapa III. – 1978-1992. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
ENERGOPROJEKT Praha, závod 11000, středisko 11700 Uherský Brod
ETAPA IV. – 1992-2009. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod
Současnost a slova k budoucnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
JAK NÁS VIDÍ NAŠI PARTNEŘI. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
VZPOMÍNKY NAŠICH BÝVALÝCH SPOLUPRACOVNÍKŮ . . . . . . . . . . . . . . 69
POSTŘEHY NAŠICH SOUČASNÝCH SPOLUPRACOVNÍKŮ. . . . . . . . . . . . 98
Seznam zkratek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131
PŘÍLOHY. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha č. 1 – Seznam realizovaných zakázek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha č. 2 – Ukázky realizace projektů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha č. 3 – Fotografie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha č. 4 – Tvůrčí dílna. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha č. 5 – Seznam spolupracovníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
133
134
143
177
200
206
ÚVOD
Úvodní slovo – Ing. Jiří Kryštof
Ing. Jiří Kryštof – ředitel společnosti 1970 – 2009,
emeritní ředitel
Kniha, kterou jste otevřeli,
popisuje události, jež se
uskutečnily za dobu 50 let
– a to od 1. července 1960.
V roce 1960 usilovali Ing.
Jiří Kryštof a Ing. František
Orlovský založit v Uherském Brodě projektovou
organizaci. Tento záměr se
podařil a úvodem můžeme
konstatovat, že dík této
činnosti v tyto dny slavíme
již padesáté výročí založení projektové organizace
v Uherském Brodě.
Společnost založily Vítkovické stavby n. p. Ostrava Kunčice jako projektové středisko Uherský Brod s vedoucím p. Janem Prachařem. Mladému týmu byly svěřeny
prováděcí projekty na budování těžkého průmyslu na Ostravsku a později i průmyslových závodů a občanské výstavby.
Po dokončení výstavby na Ostravsku byla realizována významná dohoda s Energoprojektem Praha o převodu projektové organizace do Energoprojektu Ostrava,
byl dán do užívání nový objekt pro projektování a do funkce ředitele byl jmenován
Ing. Jiří Kryštof.
Dobrá kvalita projektů zpracovaných v Uherském Brodě, plnění požadovaných
termínů a zkušenosti s projektováním velkých průmyslových celků byly hlavními
důvody, proč naše projektové středisko v Uherském Brodě bylo převedeno pod
přímé řízení jaderného závodu Energoprojekt v Praze.
Po ověření kvality a dovednosti projektantů byly postupně tomuto týmu svěřovány
vedením Energoprojektu Praha úkoly na energetických stavbách v Jaslovských Bohunicích, Dukovanech, Mochovcích a také v Temelíně, a to zejména na objektech
hlavních výrobních bloků jaderných elektráren.
5
V roce 1991 byl podnik Energoprojekt Praha zařazen do první vlny privatizace.
Projektové středisko Uherský Brod bylo řešeno formou přímého prodeje na základě odsouhlaseného privatizačního projektu. Vznikla společnost s názvem EGP
INVEST, spol. s r. o., se sídlem v Uherském Brodě.
Zakládající jednatelé této společnosti byli Ing. Jan Benešík, Ing. Jiří Holub, pan Ivan
Graffe, Ing. Jiří Kryštof a Ing. Přemysl Pospíšil.
Tím byla započata nová významná éra střediska Uherský Brod. Společnost byla
budována tak, aby byla schopna převzít projekty nejen u energetických staveb, ale
i v průmyslové a občanské výstavbě.
Podle projektové dokumentace, která byla vytvořena v Uherském Brodě, bylo
postaveno a dáno do užívání mnoho energetických, průmyslových a občanských
staveb. Práce vykonaná za uplynulých 50 let řadí naše pracoviště mezi významné
projektové ústavy v České i Slovenské republice.
Mimořádně důležité události v životě společnosti se uskutečnily v roce 2008, kdy
majitelé společnosti Ing. Jiří Kryštof, Ing. Jan Benešík a Ing. Jiří Holub se rozhodli
zahájit jednání o prodeji společnosti novému vlastníku, kterým byl ÚJV Řež, a.s.
Současný stav ukazuje, že rozhodnutí o prodeji společnosti bylo správné. Nový
vlastník je součástí společnosti ČEZ, a. s., která patří mezi největší společnosti
nejen v České republice, ale i v Evropě. Tato skutečnost má ty nejlepší předpoklady zajistit pro naši projektovou organizaci práci nejen na současnou, ale i na
výhledovou dobu.
Při bilancování práce za uplynulých 50 let projektové organizace v Uherském Brodě musím poděkovat všem spoluzaměstnancům za odvedenou práci, za společně
prožité chvíle při projektování, i za bohatý nezapomenutelný společenský život.
Spolu vzpomeňme i na Ty, kteří dnes nemohou být mezi námi. Čest jejich památce
a díky za vykonanou práci.
Nově nastupující generaci projektantů přeji hodně pracovních i osobních úspěchů.
Jsem přesvědčen, že prodej projektové organizace v Uherském Brodě ÚJV Řež a.s.
Praha byl správným krokem, který zajistí pro naše projektanty práci na další dlouhá
léta. Přeji, aby to byl krok, který umožní uskutečnit za dalších 50 roků oslavy 100
let trvání projektové organizace v Uherském Brodě.
6
Historie společnosti EGPI, Etapa I. – 1960-1970
Historie
Historie společnosti EGPI
Etapa I. – 1960-1970
Vznik projektového střediska Vítkovické stavby
Ostrava-Kunčice n.p., projektové středisko Uherský Brod
Počet pracovníků: 15 zakládajících pracovníků projektového střediska
v Uherském Brodě.
Průměrný počet v I. etapě – 35 pracovníků
Historie vzniku:
Vznik projektového střediska v Uherském Brodě
Ekonomická situace v šedesátých letech minulého století se vyznačovala snahou
vybudovat v Československu těžký průmysl, který byl v té době soustředěn hlavně
na Ostravsku. Místní výrobní kapacity nestačily na výstavbu naplánovaných hutních
a ocelářských staveb.
Mohutná výstavba průmyslových objektů si vyžadovala také rozsáhlou projektovou přípravu. To byl hlavní důvod, proč v roce 1960 vzniklo v Uherském Brodě
nové projektové středisko, které neslo název „Vítkovické stavby Ostrav-Kunčice
n.p., projektové středisko Uherský Brod“. Podnět k tomuto historickému kroku
dali Ing. Jiří Kryštof a Ing. František Orlovský – zaměstnanci tehdejšího odboru
výstavby Okresního národního výboru (ONV) Uherský Brod.
Zaměření:
Významnou pomoc při rozběhu projektových prací v Uherském Brodě zajistili
pracovníci projektového střediska Vítkovických staveb s vedoucím Ing. Horákem,
kteří zaměstnancům střediska Uherský Brod předali základní informace, požadavky a plány. Od svého založení bylo středisko budováno jako všeprofesní, s cílem
zpracovávat kompletní projektovou dokumentaci pro investiční výstavbu. Základní
7
devízou byla skutečnost, že v období let 1960 a 1961 se sešel tým, který měl zájem
něco dokázat, který si zvolil projektování jako své hlavní poslání. Skladba pracovníků a odborná způsobilost týmu umožnila převzít hned při zrodu samostatné
projektové práce na dostavbě n. p. NHKG v Ostravě-Kunčicích a rekonstrukci
n. p. VŽKG v Ostravě-Vítkovicích. Na těchto stavbách byly zpracovávány, mimo
jiné, projekty na sociální budovu, těžkou mechaniku, čistírnu ingotů a předvalků.
Po získaných zkušenostech byly svěřovány mladému týmu obtížnější úkoly, jako
mlýnice koksu a vápence, vysoká pec č. 6 VŽKG, rekonstrukce elektrických pecí
v železárnách v Třinci, ale i taková stavba, jakou byly rozmrazovací tunely pro
vlakové soupravy se železnou rudou a koksem.
Po dokončení výstavby VŽKG a NHKG převzaly Vítkovické stavby n. p. zakázky
i v jiných lokalitách. Změnilo se území stavby, ale také technologie a způsob výstavby. Středisko mimo jiné zajišťovalo přípravu projektových akcí, jakými byly
pivovar v Nošovicích, Kulturní dům Karviná, sklárny Rapotín, sociální budovy,
obytné bloky v Kyjově, bytová výstavba v Hodoníně i v Uherském Brodě (mateřské
školy, jesle a obchody).
Zaměstnanci:
V tomto období byli zaměstnanci – projektanty střediska:
Jan Prachař
Ing. František Orlovský
Miroslav Koníček
Zdeněk Zálešák
Antonín Vörös
Bohumil Vystrčil
Ivan Hnídek
Marie Cigáňová
Antonín Slabiňák
Ing. arch. Hana Berková
Anna Dobrušková
Eliška Stojaspalová
František Trtek
Jaroslav Zlámal
František Mazůch
Ing. Miroslav Nepraš
Ivan Graffe
Emil Malaník
Ing. Vojtěch Kubela
Josef Skyba
Ing. Ludvík Matuška
Ing. Josef Hlaďák
Přemysl Gajda
Marie Kočicová
Ing. Stanislav Kusák
Stanislav Ondrušek
Eduard Ondrušek
Pavla Göblová
Pavla Mudráková
Zdena Šebestíková
Anežka Máčková
Marie Šuranská
Věra Dvořáková
František Peléšek
František Mančík
Miloš Veverka
Josef Hlíza
Vývoj zázemí projektového střediska:
Samostatnou kapitolou v životě střediska bylo od jeho vzniku zajišťování provozních ploch projekce.
8
Zahájení činnosti projektového týmu Vítkovických staveb Ostrava-Kunčice n.p.,
projektového střediska Uherský Brod, se datuje od 1. 7. 1960 v prostorách Panského
domu v prvním patře. Po intenzivním jednání s MěstNV Uherský Brod se podařilo
získat ještě téhož roku dům zvaný „Graulovo“ v Těšovské ulici v Uherském Brodě.
Tyto dva objekty tvořily po dobu deseti let stabilní výrobní základnu, i když nebyly
právě nejvhodnější pro projektování. Měly lokální vytápění, denní osvětlení malými
okny a nedostatečné elektrické osvětlení. Zvýšené požadavky n.p. Vítkovické stavby
nutily vedení střediska hledat další provozní plochy. Porozuměním funkcionářů
MěstNV byly středisku svěřeny do užívání prostory v prvním patře bývalého kláštera a také kanceláře MěstNV v budově radnice. Roztříštěnost pracovišť přinášela
organizační, ale i jiné potíže. Přestože se úkoly plnily, ozývaly se stále častěji hlasy
zaměstnanců po řešení této složité situace. Projevovala se nevšední snaha všech
zaměstnanců stabilizovat pracoviště a zajistit stálého zaměstnavatele, který by byl
ochoten vybudovat vlastní objekty. Zaměstnanci si byli vědomi, že tohoto cíle mohou dosáhnout jen tehdy, když budou odevzdávat dokumentaci s vysokou kvalitou
a v požadovaných lhůtách, a to pro průmyslové a dopravní stavby, bytovou výstavbu
a občanskou vybavenost.
Řešení se naskytlo až v roce 1968. Tehdejší podnik Pramen n.p. Uherské Hradiště
požádal středisko o vypracování projektové dokumentace nové prodejny potravin
v Uherském Brodě, v ulici Antonína Dvořáka.
Bylo dohodnuto zajistit tuto výstavbu jako sdruženou investici prodejny potravin
a nových prostor pro projektové středisko. Kladné stanovisko Pramen Uherské
Hradiště a vedení Vítkovických staveb n.p. k tomuto návrhu znamenalo důležitou
etapu v životě střediska, znamenalo nejen naději na lepší pracovní podmínky, ale
především stabilizaci projektového týmu pro další léta v Uherském Brodě.
Současně byla zahájena jednání mezi vedením Vítkovických staveb n.p. a vedoucím pobočky EGP Ostrava Ing. Emilem Kulhánkem o možném převodu celého
střediska. Převod byl uskutečněn ke dni 1. 7. 1970. Období činnosti střediska
Vítkovických staveb v Uherském Brodě skončilo přesně po 10 letech převodem
pobočky do závodu EGP Ostrava.
V roce 1970 odešel vedoucí pan Jan Prachař a do funkce vedoucího projektového
střediska byl ustanoven Ing. Jiří Kryštof.
Stavba nových objektů byla dokončena a dána do užívání k 1. lednu 1971,
a to již v rámci Energoprojektu Ostrava, který nově vybudovaný provozní objekt
– II. NP pronajal a následně odkoupil. Předání provozní budovy do užívání bylo
zejména pro původní zaměstnance, kteří prošli všemi provizorními pracovišti,
významnou událostí.
9
První pracoviště - „Panský dvůr“ Uherský Brod (r. 1960)
Vítkovické stavby, stavební skupina: Zdeněk Zálešák a spolupracovníci
„Panský dvůr“ Uherský Brod (r. 2010)
10
Historie společnosti EGPI, Etapa II. – 1970-1978
Etapa II. – 1970-1978
Přechod do Energoprojektu, závodu Ostrava
Počet pracovníků: 60 (do roku 1977)
ENERGOPROJEKT Ostrava, středisko 384 Uherský Brod
Všeprofesní projektové středisko Vítkovických staveb Ostrava-Kunčice, n.p. přešlo
v roce 1970 jako samostatná organizační jednotka do Energoprojektu Praha pod
přímé řízení závodu Energoprojektu Ostrava a stalo se spolu s ostatními kapacitami
Energoprojektu Praha součástí projektové základny energetiky Československé
socialistické republiky jako středisko 384.
Vedoucím střediska byl v té době Ing. Jiří Kryštof.
Do funkce hlavního inženýra jednotlivých projektových akcí byl jmenován
Ing. Jiří Koudelka.
Ve vedení odborných oddělení se postupně vystřídali:
• rozpočtářské oddělení
Zdeněk Kolařík a František Mazůch
• stavební oddělení
Zdeněk Zálešák, Ivan Hnídek, Ing. Miroslav Nepraš, Stanislav Ondrušek, Eduard Ondrušek, Ing. Jan Mikulec
• oddělení statiky Ing. František Orlovský, Ing. Jaroslav Konečný
• zdravotechnické oddělení Ing. Marie Múdra
• ústřední vytápění
Ing. Petr Karlyovicz, Emil Malaník
• oddělení elektro + SKŘ Ivan Graffe, Ing. Iren Matúš, Josef Vozár, .
Ladislav Konečný
Postupné omezení investic do hutní výroby znamenalo po roce 1970 odklon
specializace a vyhrazení nové profese – projektové přípravy energetických děl,
zejména jaderných elektráren. V roce 1972 byla zprovozněna atomová elektrárna
v Jaslovských Bohunicích (A-1) a rozestavěna jaderná elektrárna V1 typu 2xVVER
440MW v Jaslovských Bohunicích. V průběhu etapy existence EGP Ostrava,
střediska 384, byla zahájena projektová příprava i výstavba jaderné elektrárny
11
Dukovany (EDU) se 4 reaktory VVER 440/V 213 a vodního zdroje – přečerpávací
přehrady Dalešice.
Trvalý růst požadavků české energetiky na výrobu el. energie a na nové zdroje vedl
k rozšíření kapacit. Vládním usnesením č. 48 z roku 1974 bylo uloženo do roku 1975
podstatně zvýšit stavy pracovníků a zajistit odpovídající rozšíření výrobních ploch
střediska. V souladu s tímto usnesením byla v roce 1974 zahájena přístavba k hlavní
provozní budově č. p. 1707, kterou se získalo 337 m2 nové plochy a byly zahájeny
adaptační práce na budově č. p. 1182, který v té době Energoprojekt zakoupil.
Počáteční systém řízení byl převzat ještě z Vítkovických staveb n.p. a sledoval
všeprofesní členění. Tým pracovníků střediska 384 Energoprojektu v Uherském
Brodě od svého založení vedle svých hlavních úkolů pomáhal rovněž při výstavbě
města Uherský Brod a jeho okolí.
Zvyšování početního stavu zaměstnanců si vyžádalo reorganizaci systému řízení a změnu organizační struktury na výrobní oddělení. V tomto období
1975 ÷ 1977 byla zřízena dvě stavební oddělení, oddělení elektro a nové oddělení
strojní technologie.
Regionální pomoc národním výborům, závodům a organizacím byla realizována
a nejvíce oceňována v oblasti zajišťování předprojektové a projektové dokumentace
na stavby budované v Uherském Brodě a jeho okolí. Jedním z příkladů je Sportovní
hala v Uherském Brodě.
Rozšíření a vybavení projektového pracoviště v Uherském Brodě bylo těsně
spjato s rozvojem a potřebami jaderné energetiky. Středisko v tomto období bylo zapojeno do projektových prací na objektech jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích.
Na středisku EGP v Uherském Brodě byla tomuto úkolu od jeho převzetí věnována mimořádná pozornost. Byla vytvořena samostatná projektová a koordinační
skupina, kterou vedl zkušený projektant pan Miroslav Koníček a současně byly
k tomuto účelu poskytnuty samostatné prostory.
Stavební podniky po technické a technologické přípravě zahájily také na
základě dokumentace střediska EGP Uherský Brod výrobu a dodávky širokého
sortimentu zařízení pro stavební část hlavních výrobních bloků jaderných elektráren.
12
Lyžařský kurz – Pec pod Sněžkou (16. 1. 1977 – 21. 1. 1977)
Exkurze „Šala“ – zvedané stropy
13
Historie společnosti EGPI, Etapa III. – 1978-1992
Etapa III. – 1978-1992
ENERGOPROJEKT Praha, závod 11000,
středisko 11700 Uherský Brod
Počet pracovníků: v průměru 90 ÷ 120
V roce 1978 se středisko EGP 384 Uherský Brod stalo přímou součástí ENERGOPROJEKTu Praha.
V tomto období vedl středisko EGP 11700 Ing. Jiří Kryštof.
Ve vedení odborných oddělení se postupně vystřídali:
• rozpočtářské oddělení
František Mazůch
• stavební oddělení Zdeněk Zálešák, Ing. Dušan Jadrný, Ing. Jan Benešík, Ing. Otakar Veselý (Třebíč)
• oddělení statiky Ing. František Orlovský
• zdravotechnické oddělení Ing. Marie Múdra
• ústřední vytápění
Ing. Petr Karlyovicz
• oddělení elektro + SKŘ
Ivan Graffe
• strojní oddělení
Ing. Bohumil Černík, Ing. Drahoslav Horňák
Působení projektového střediska v Uherském Brodě na zakázkách jaderné
elektrárny v Jaslovských Bohunicích a úspěšný vstup do plnění zakázek na jaderné
elektrárně v Dukovanech daly v roce 1978 podnět k jednání na úrovni vedení
podniku EGP Praha o převodu střediska ze závodu Ostrava do jaderného závodu
11000 se sídlem v Praze. Jednání za EGP Praha vedl ředitel Ing. Hruška. Výsledkem
byla dohoda o zřízení střediska 11700 Energoprojektu Praha v Uherském Brodě
ke dni 1. 1. 1978. Toto datum můžeme považovat za další mezník ve vývoji našeho střediska.
Pro pracoviště EGP 11700 v Uherském Brodě byla podepsaná dohoda také výhodná
z několika důvodů. EGP Uherský Brod se stal součástí podniku, který měl tradici,
odbornou způsobilost i prokazatelnou perspektivu v úkolu zajistit projektovou
dokumentaci na stavby, které v té době byly největší a svým významem nejdůleži14
tější v ČSR, jednalo se o stavby, které měly mimořádný význam nejen pro rozvoj
československé jaderné energetiky, ale i národního hospodářství. Jednalo se o
následující stavby jaderných elektráren:
• elektrárna V-l Jaslovské Bohunice 2 x 440 MW (do provozu 1978-80)
• elektrárna V-2 Jaslovské Bohunice 2 x 440 MW (do provozu 1984-85)
• elektrárna Dukovany 4 x 440 MW (do provozu 1985-87)
• elektrárna Mochovce 4 x 440 MW, kde jsou 1. a 2. blok od r. 1998 a 1999
v provozu, 3. a 4. blok v dostavbě (2012-2013)
• elektrárna Temelín s bloky 2 x 1000 MW, typ VVER s reaktory typu V 320,
v provozu 2002 – 2003
Energoprojekt, středisko 11700 Uherský Brod, byl pověřen zpracovat realizační
dokumentaci celého hlavního bloku EDU s investičním nákladem ve výši 3,2 mld.
Kčs, v cenové úrovni té doby v objemu cca 136 tis. formátů A4. Vedení podniku
uložilo středisku Uherský Brod zřídit na této stavbě autorský dozor generálního
projektanta. Později bylo EGP Uherský Brod svěřeno sledování a odsouhlasení
nákladů celé stavby. Tento úkol zajišťoval vedoucí rozpočtář František Mazůch se
svými spolupracovníky. Dále se EGP 11700, středisko Uherský Brod, podílelo na
zjišťování koordinační činnosti projektu sovětské a československé části, tj. projektů
LOATEu Leningrad, Energoprojektu Praha, projekce ŠKODA Praha, což byla pro
postup výstavby mimořádně důležitá činnost. Dlouhodobým úkolem EGP 11700
Uherský Brod bylo dopracovat sovětskou projektovou dokumentaci na úroveň
československých zákonů, norem a předpisů pro výstavbu.
Tento úkol vyžadoval vzájemnou spolupráci všech účastníků stavby. Cílem bylo
zajistit vzájemnou koordinaci, odstranění všech nejasností a předání podkladů
pro výstavbu. Tyto práce vedl p. Miroslav Koníček.
Pro pracoviště střediska EGP 11700 Uherský Brod se stala Jaderná elektrárna Dukovany na dlouhou dobu největším úkolem nejen s ohledem na rozsah a náročnost,
ale i složitost projektových prací a inženýrských činností.
Naše projektové středisko zpracovalo v tomto období projektovou dokumentaci
také Meziskladu vyhořelého paliva (MSVP) v Jaslovských Bohunicích. Byla to
největší stavba zajišťovaná kmenově ve stavební i technologické části naším střediskem pod vedením Ing. Jiřího Koudelky. Byla to mimořádná stavba v ČSSR, a to
s originálním dispozičním řešením, zakládáním, zajištěním vodotěsnosti, složitosti
vzduchotechniky, koordinací a s technologií.
V EDU jsme dále řešili dopracování úvodního projektu pro některé stavební objekty.
Významná byla koordinační činnost Ing. Dušana Jadrného a projektantů Antonína Vöröse, Borise Šmída, Ing. Jana Benešíka, Zdeňka Zálešáka a Ing. Františka
Orlovského a dalších.
15
Tematický zájezd Dukovany, Dalešice (19. 10. 1979)
Minikopaná – Energoprojekt-Projekta (18. 9. 1979)
16
MDŽ (r. 1979)
Roháče – zájezd (9. 9. 1982 – 12. 9. 1982)
Roháče – zájezd (9. 9. 1982 – 12. 9. 1982)
17
25 let podniku + oslava Dne horníků a energetiků (r. 1985)
Stavební skupina: Josef Mahdal a spolupracovníci (r. 1987)
18
Historie společnosti EGPI, Etapa IV. – 1992-2009
ETAPA IV. – 1992-2009
EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod
Počet pracovníků: 90 – 120
Vývoj společnosti:
V roce 1991 byl státní podnik ENERGOPROJEKT PRAHA zařazen do první vlny
privatizace. Středisko Uherský Brod bylo privatizováno formou přímého prodeje
na základě privatizačního projektu schváleného vládou ČR.
Práva a povinnosti střediska Uherský Brod přešly kupní smlouvou z roku 1992
s Fondem národního majetku z roku 1992 na firmu EGP INVEST, spol. s r. o.
Uherský Brod.
Uvedenými právními opatřeními převzala firma EGP INVEST, spol. s r. o. kompletní
pracoviště v Uherském Brodě včetně pracovišť externích. Tímto bylo započato nové
dlouholeté významné období existence firmy.
Cílem společnosti od jejího vzniku v roce 1991 bylo využití dosavadního pracovního týmu k realizaci podnikatelského záměru s uplatněním všech zkušeností, které
pracoviště získalo v průběhu svého trvání.
V nelehkých obdobích počátku 90. let bylo potřebné provést technicko-ekonomické
uspořádání, protože firma musela fungovat jako samostatný právní subjekt.
I po osamostatnění se v nové formě firmy stalo hlavní náplní zajišťování projektových prací, inženýrských činností, autorského a technického dozoru. Této situaci
byla za chodu přizpůsobena i nová organizační struktura firmy.
V konkurenčním prostředí se musela firma ucházet o zakázky formou soutěží.
Už nebylo vše naplánováno s dlouholetou perspektivou, ale o zakázky se muselo
bojovat ve všech sférách přípravy investiční výstavby. Firma se musela v soutěžích
ucházet i o specifické zakázky, a k tomu vytvářet podmínky pro jejich zpracování.
Výhodou bylo, že i po privatizačním procesu ve firmě zůstal velký počet zkušených
pracovníků s dlouholetou praxí v projektových procesech. Na základě těchto zkušeností a přizpůsobení se novým tržním podmínkám, byla plněna v projektové a
19
inženýrské přípravě a následně i v realizaci velká řada významných akcí, převážně
v průmyslové a občanské výstavbě, a to zejména:
• BSC RaO Jaslovské Bohunice – Bohunické spracovateľské centrum Jaslovské Bohunice
• Mezisklad vyhořelého paliva Dukovany
• AKOBOJE Jaslovské Bohunice – Automatizovaný komplex bezpečnosti aochrany jadrovej elektrárne Jaslovské Bohunice
• Projekt a dodávka speciálního 12-ti nápravového hlubinového vagonu řady Uaais (Hx), typ 9-714.0 pro přepravu kontejneru CASTOR 440/84
• ÚSP-D Velehrad, Kunovice, Staré Město – Ústav sociální péče pro dospělé
• Trenažér blokové dozorny v EDU a řada dalších akcí
• Seismické zodolnenie a rozšírenie skladovacej kapacity Medziskladu vyhorelého
paliva Jaslovské Bohunice
• JE Mochovce 1,2
• RÚ RaO Mochovce – Republikové úložisko rádioaktívnych odpadov Mochovce
• FS KRaO Mochovce – Finálne spracovanie kvapalných rádioaktívnych odpadov Mochovce
• Gymnázium Zlín, Lesní čtvrť
• HÚ ČR – Hlubinné úložiště ČR
• GŘC Praha – Generální ředitelství cen Praha
• JE Mochovce 3, 4
• VZP Zlín – Všeobecná zdravotní pojišťovna Zlín
• Spolupráce s firmou EGP Praha
To je jen stručný příklad toho, co bylo ve firmě projektově zpracováno a následně
dalšími účastníky investičního procesu zrealizováno. V tomto dlouhém období
samostatného právního subjektu firmy probíhala kooperace s dřívější firmou
EGP Praha, a to především na stavbách JE a v převážné většině u dokončovaného
díla JE TEMELÍN. Tato spolupráce byla vždy korektní a založena na smluvních
vztazích.
Hlavní sídlo společnosti bylo a je v Uherském Brodě. Po vzniku samostatné ČR a
SR byla v Trnavě ve SR zřízena organizační složka. Další pracoviště byla postupně
zřízena v Dukovanech, Praze, Mochovcích, Jaslovských Bohunicích, a také dočasné
samostatné pracoviště ve Zlíně.
20
EGP INVEST využíval integrovaný systém řízení v oblasti kvality, ochrany životního prostředí a BOZP.
Společnost disponovala kvalitním hardwarovým a softwarovým vybavením s týmem, který zvládl textové i grafické programy.
Všeprofesní složení vysoce kvalifikovaného a zkušeného týmu společnosti umožnilo
převzít široký rozsah nabízených projekčních prací a inženýrských činností.
Všichni vedoucí výrobních divizí, úseků a oddělení úspěšně provedli zkoušky
autorizace v oborech pozemní stavby, statika, technická zařízení budov, technologická strojní zařízení, elektro a získali tak potřebná oprávnění pro působení
v projektovém procesu.
V EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod byla využívána organizační struktura členící společnost na výrobní divize a organizační útvary s příslušnými vedoucími.
V souladu s předmětem podnikání společnost nabízela zpracování projektové dokumentace všech stupňů od studií, podnikatelských záměrů, zadávací a realizační dokumentaci
a dokumentaci skutečného provedení, dokumentaci bezpečnosti a kvality.
Stavební divize 2000 pod vedením Ing. Jana Benešíka byla nejpočetnější, měla
všechny stavební profese pro projektovou přípravu staveb energetických, průmyslových, občanských a bytových včetně TZB a nákladových částí.
Divize elektro a SKŘ – 3000 pod vedením Ing. Jaroslava Jahody zajišťovala potřeby vyplývající ze spolupráce s ostatními divizemi společnosti při komplexním
zpracovávání projektových zakázek. Tato divize měla dvě oddělení silnoproudu a
jedno oddělení slaboproudu.
Divize 4000 – do roku 2002 pod vedením Ing. Drahoslava Horňáka, následně Ing.
Františka Mandíka a od roku 2009 Ing. Františka Fiedlera zpracovávala projektovou
dokumentaci pro klasickou energetiku a teplárenství, jadernou energetiku v oblasti pomocných provozů, vzduchotechniku a klimatizaci, chlazení a kogeneraci,
zpracování Ra odpadů a jejich ukládání.
Divize 5000 – pod vedením Ing. Jiřího Holuba zajišťovala koncepční projekty,
projektovou přípravu na energetických stavbách, studie vyřazování V1 a EDU.
Dále se řešily studie a projekty pro úložiště RaO v ČR i SR a projekty pro další
zahraniční odběratele.
Vedle výrobních divizí pro řádný dlouholetý chod významně přispěly i další útvary
(ekonomika, personalistika, marketing, hospodářský útvar, smluvní útvar, útvar
kontroly a řízení).
Firma EGP INVEST, spol. s r. o. zajišťovala zakázky, resp. kooperuje m. j. s řadou
významných firem a to:
21
• ČEZ Praha
• ŠJS Plzeň
• VSB Temelín
• ŠPI Praha
• STAVOS Brno
• VUCHZ Brno
• CENTROPROJEKT Zlín
• ÚJV Řež
Mezi významné zahraniční firmy, pro které byly zpracovávány zakázky, patřily:
• SE ENEL Bratislava
• HOBAS (Rakousko)
• VUJE Trnava
• JAVYS Bratislava
• NUKEM Alzenau
• SIBAMAC Trnava
• SLOVRIA Trnava
• VÚEZ Levice
Celý proces přechodu od prken k počítačovému zpracovávání, to vše za chodu se
stávajícími pracovníky, byl obtížný, ale tím, že firma přežila všechna tato úskalí,
může existovat a dále žít i v nových podmínkách.
Nestalo se za toto období (na rozdíl od mnoha jiných firem), že by zaměstnanci
nedostali zavčas výplatu. Pokud prostředky stačily, vracely se zpět do modernizace
pracovišť. Neboť, pokud by nebylo tohoto dlouhého období, kdy firma úspěšně
existovala, nebylo by ani dnešní podoby firmy. To je potřebné, aby si zapamatovali
následníci této éry, která trvala více než 17 let.
22
Hlavní budova EGP INVEST, spol. s r. o., Uherský Brod
Hlavní budova EGP INVEST, spol. s r. o., Uherský Brod
23
Přístavba hlavní budovy EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod
Budova č. p. 1274 - středisko projekce technologie EGP INVEST, spol. s r. o.
(naproti hlavní budově Uherský Brod)
24
Současnost a slova k budoucnosti
Současnost vnímám jako léta 2009 a 2010, blízkou
budoucností je období do r. 2020, vizí naše společnost
po r. 2020.
ředitel společnosti (od roku 2009)
Léta 2009 a 2010
Nejdůležitější události roku 2009 :
I. Společnost EGP INVEST, spol. s r. o.
1. 2. 2009:
na schůzi jednatelů byl do funkce ředitele společnosti jmenován Ing. Petr Sláčala, MBA
27. 2. 2009: – na valné hromadě se funkce jednatele zřekl Ing. Jiří Kryštof, na jeho místo byl dovolen ředitel společnosti Ing. Petr Sláčala, MBA
Jednatelé společnosti :
Ing. Jan Benešík, Ing. Jiří Holub, Ing. Martin Jašek, Ing. Petr Sláčala, MBA
– valná hromada schválila odprodej autoservisu
1. 5. 2009:
odprodán autoservis
19. 6. 2009:
na valné hromadě se jediným vlastníkem stal ÚJV Řež, a.s.
3. 12. 2009:
na valné hromadě byl z funkce jednatele odvolán Ing. Martin Jašek, který se stal členem dozorčí rady.
Dozorčí rada :
Ing. Miroslav Horák, předseda
25
Ing. Karel Bíža, člen
Ing. Martin Jašek, člen
Jednatelé :
Ing. Jan Benešík, Ing. Jiří Holub, Ing. Petr Sláčala, MBA
II. Podnikatelská činnost
Po stoprocentním zakotvení společnosti EGP INVEST ve skupině ÚJV Řež, a. s., je
předmětem jejího podnikání projektování a výkon inženýrské činnosti v investiční
výstavbě.
Zaměřujeme se především na energetické, případně technologické stavby.
V oblasti energetiky se jedná především o:
• projekty ve skupině ÚJV Řež, a. s.
• projekt Mochovce (Dostavba MO34),
• projekty ve společnosti SE ENEL, a. s., JAVYS, a. s. (Jaslovské Bohunice A1, V1, V2)
• projekty v ČEZ, a. s. (Jaderná elektrárna Dukovany, Jaderná elektrárna Temelín,
obnova klasických elektráren Tušimice, Ledvice, Prunéřov)
• projekty v rámci Hlubinného úložiště
V oblasti velkých technologických projektů se jedná především o:
• projekty velké chemie
• vodohospodářské projekty
• projekty dopravní infrastruktury
• velká technologická centra
III. Organizační struktura
V souladu s předmětem podnikání byly od 1. 7. 2009 zřízeny funkce výkonných
ředitelů pro výrobu, obchod a ekonomiku a finance.
Všeprofesní zaměření společnosti EGP INVEST je deklarováno divizním
uspořádáním s divizemi stavební, elektro a systém kontroly a řízení, divizí strojně
technologickou a jadernou.
Pro řízení projektu dostavby EMO34 byl zřízen projektový tým s divizními
pravomocemi.
26
výrobní divize
stavební I.
2000
výrobní ředitel
Ing. Stanislav Kučera
výrobní divize
stavební II. Praha
2100
výrobní ředitel
Ing. Jaroslav Oubram
úsek výrobní
výkonný ředitel pro výrobu
Ing. Jan Benešík
úsek ředitele
ředitel společnosti
výrobní divize
elektro a SKŘ
3000
výrobní ředitel
Ing. Jaromír Marášek
výrobní divize strojní
technologie a jaderná
4000
výrobní ředitel
Ing. František Fiedler
úsek ekonomický a finanční výkonný
ředitel pro ekonomiku a finance
Ing. Ludmila Velecká
sekretariát
asistent
Jitka Koníčková
EGP Invest, o.z. Trnava
vedoucí organizační složky
Ing. Andrea Líšková
DOZORČÍ RADA
útvar personální
Věra Mošťková
Energetika
EMO 34 ředitel projektu
Ing. Dušan Šišpera
útvar právní
JUDr. Jan Žajgla
útvar smluvní a fakturace
Antonín Sigmund
úsek obchodní
výkonný ředitel pro obchod
Ing. Jiří Holub
útvar informační technika
Ing. Miroslav Múdry
útvar kontroly a řízení kvality
Ing. Jaroslav Prachař
Organizační struktura společnosti EGP INVEST, spol. s r. o. k datu 1. 6. 2010
27
IV.Spolupracovníci
Pro zabezpečení projektů bylo v tomto roce stěžejní stabilizovat a získat nové
spolupracovníky. Zaměřili jsme se především na mladé, nezříkali jsme se ani „staronových“ spolupracovníků, kteří od nás odešli v dobrém a zabývali se i na novém
pracovišti inženýrskou a projektovou činností.
Takto jsme přijali kolem 25 spolupracovníků.
Kmenové a perspektivní spolupracovníky jsme stabilizovali cílenou úpravou mezd.
Je zpracován motivační program, jehož součástí je odborné, celoživotní a jazykové
vzdělávání. Významnou kvalitou v motivačním programu je od r. 2010 zavedení
penzijního připojištění.
V. Kvalita
Velký důraz jsme kladli na kvalitu.
V září 2009 náš integrovaný systém řízení kvality dle ISO 9001:2008, systém BOZP
dle OHSAS 18001:2007 a systém environmentálního managementu ISO 14001:2004
certifikovala společnost Bureau veritas Certification Czech republic, s r.o. Praha.
Obhájili jsme zákaznický audit ČEZ, a. s. , jehož platnost je do r. 2012.
Úspěšný byl také zákaznický audit SE ENEL, a. s., který proběhl v rámci projektu
Dostavby jaderné elektrárny Mochovce.
Jsme sympatizující, spřátelenou firmou v Klubu Národní ceny kvality ČR.
VI.Technická podpora
Počítačové vybavení firmy sestává z počítačů třídy PC.
Software tvoří grafické aplikace (AutoCAD 2000, včetně specializovaných nadstaveb pro stavební konstrukce, práci na skenovaných podkladech, atd.), kancelářské
aplikace (především Microsoft Office 2000) a specializované programy pro podporu
stavebního projektování (výpočty tepelných ztrát, stavební rozpočtování, statické
výpočty apod.).
Výstupními zařízeními jsou především laserové copy centrum do formátu A0,
tryskové barevné plotry formátu A0, barevné laserové tiskárny formátu A3 a větší
množství černobílých laserových a tryskových tiskáren; vstupními zařízení jsou
mimo jiné černobílý skener formátu A0 nebo barevný skener formátu A3.
28
Komunikaci mezi pracovními stanicemi zajišťuje počítačová síť se síťovým operačním software Novell IntranetWare 4, pro spojení s obchodními partnery se
používá pošta sítě Internet.
Vybavení firmy a její lidský potenciál umožňují partnerům na této úrovni komunikaci a výměnu dat u všech běžných počítačových aplikací.
Firma má k dispozici rozsáhlé archivy, kde je vytvořena databáze zejména projektová
dokumentace od všech staveb, které se na tomto pracovišti zpracovávaly.
V létech 2009 a 2010 jsme se zaměřili především na dosažení standardu běžného
v ÚJV Řež, a. s. v divizi EGP a na komunikaci pomocí propojení CESNET včetně
přenosu 3D mezi Prahou a Uherským Brodem.
VII.Komunikace a mimopracovní společenský život
Zvýšenou pozornost věnujeme vnitřní i vnější komunikaci.
Vnitřní komunikaci zajišťujeme formou porad, nástěnek, intranetu (zatím jen
prostřednictvím sdíleného serveru) a od r. 2010 také pravidelným setkáváním
vedení se spolupracovníky formou tzv. „živých slov“. Od r. 2010 je zaveden systém „hodnocení spolupracovníků“, který není pojat jednostranně, ale slouží i jako
zpětná vazba pro vedení.
Vnější komunikaci vnímáme především jako komunikaci uvnitř skupiny ÚJV
Řež, a. s.
Pravidelná měsíční setkávání vedení ÚJV Řež, a. s. s řediteli dceřiných společností
je pro nás velkým přínosem, zdrojem informací, podnětů a inspirací, nemluvě o
marketingu a obchodních příležitostech.
Navenek, mimo skupinu, komunikujeme především prostřednictvím webových
stránek, které jsme obnovené uvedli v život koncem roku 2009. V nich se zaměřujeme především na práci s aktualitami, naším cílem je, aby webové stránky byly
živé a věrně zobrazovaly náš pracovní i mimopracovní život.
O svých aktivitách informujeme také formou článků v odborném či regionálním tisku.
Jsme členem Jaderného fóra.
Jsme přesvědčeni, že když se nám daří, nemůžeme být lhostejní k životu kolem nás.
Proto formou daru či sponzorství či jiného druhu pomoci se zaměřujeme především
na postižené spoluobčany, školství, region – v něm dominuje kultura (folklor) a
sport, v němž jsou zapojeni i naši spolupracovníci (sponzorujeme volejbalový tým
žen Uherského Brodu).
29
Neopomíjíme ani společenský život. K již zavedeným pravidelným vánočním kačením hodům jsme v roce 2009 přidali i květnové „vítání jara“ a v září obnovujeme
náš profesní svátek „Den energetiků“. Na tyto akce zveme naše důchodce, kromě
vánočního večírku i naše spřátelené firmy a osobnosti.
VIII.Pracovní prostředí
Ke kvalitní práci patří i starost o pracovní prostředí.
V roce 2009 jsme zahájili „kosmetické“ úpravy: zrekonstruovali jsme část sociálního
zařízení, osvětlení, obměnili jsme některé havarijní vybavení kanceláří, částečně
jsme upravili i venkovního prostředí.
V roce 2010 jsme i díky našemu začlenění do skupiny ÚJV Řež, a. s. mohli realizovat dlouho odkládané, ale tolik potřebné zateplení spojené s výměnou oken a
úpravou vstupu.
Léta 2011 až 2020
I.Společnost EGP INVEST, spol. s r. o.
Tady předpokládám odchod stěžejních pracovníků, jednatelů a HIP do důchodu.
Nejdůležitější bude bezproblémové předání funkcí tak, aby bylo zachováno vše
dobré a na něm dále rozvíjena firma.
Věřím, že i nadále budeme pro ÚJV Řež, a. s. dobrou akvizicí.
Firma by měla být i nadále nastavena zhruba na 150 mil. tržeb v projektech při
hrubém HV kolem 12 – 15 mil. Kč.
II. Podnikatelská činnost
Věřím, že v tomto období zdárně ukončíme svoje smluvní závazky v elektrárně
Mochovce.
Naší prioritou bude především dostavba 3. a 4. bloku v jaderné elektrárně Temelín
a participace na novém jaderném zdroji v Jaslovských Bohunicích.
Po dosavadních dobrých zkušenostech se budeme i nadále ucházet o zpracování
dokumentace projektů v rámci skupiny ÚJV Řež, a. s.
Dále bude žádoucí sledovat projekty velké chemie a velké stavební projekty – nezbytná
bude užší spolupráce s největšími stavebními firmami v ČR. Zde bude vhodné využít
dobrých vazeb, které určitě vzniknou při dostavbě jaderné elektrárny Temelín.
30
III. Organizační struktura
Určitě budeme využívat maticového způsobu řízení založeného na kvalitních
hlavních inženýrech projektu (HIP).
Ještě ve větší míře budeme využívat zkušeností nabytých z elektrárny Mochovce
z činnosti pružných projektových týmů.
Mou představou je, že ve firmě vznikne podpůrný útvar složený ze špičkových
specialistů, zabývající se projekty ve vědě a výzkumu. Přes tento útvar bude rozvíjena spolupráce se školami, především vysokými školami technického směru a
vědeckými pracovišti.
Pro nové vedení si představuji vytvoření tzv. „rady moudrých“ (technické rady)
z dosud aktivních šedesátníků až sedmdesátníků.
IV. Spolupracovníci
Toto období velice náročné na pracovní vytížení bude využito pro vzdělávání (odborné i manažerské) nových mladých HIP.
Samozřejmostí bude nabytí jazykové dovednosti na všech úrovních, včetně podpůrných útvarů. K tomu nám jistě pomůže i „oprášení“ znalosti ruštiny.
Naši spolupracovníci budou dostatečně mobilní, nebudou lpět na Uherském Brodě,
ale budou schopni i dlouhodobě pracovat mimo své bydliště.
Průměrná mzda by měla být na úrovni 1,5 až dvojnásobku průměrné mzdy
v regionu, přičemž špičkoví pracovníci by měli mít plat na úrovni totožných
pracovních funkcí v Praze.
V. Kvalita
Kvalitu budeme udržovat na stále vysokém standardu. I nadále ji budeme zbavovat
byrokratického nádechu a budeme ji formovat pro náš praktický život.
Snad nebude od věci pokusit se získat Národní cenu kvality ČR.
VI. Technická podpora
V tomto období budeme na stejné IT úrovni jako naše spolupracující divize
EGP Praha.
Budeme umět komunikovat se stěžejními zákazníky v technicky vyspělém světě.
Běžné budou videokonference, které nahradí neefektivní cestování za jednáními.
31
VII. Komunikace a mimopracovní společenský život, pracovní prostředí
Budeme se udržovat na úrovni špičkové firmy začleněné do skupiny ČEZ, a. s.
Naší snahou bude, abychom se stali nejlepší firmou regionu a obstáli i v soutěži
TOP 100 v ČR.
Vize po r. 2020
Ač nejsem přítelem starých pořádků, sním o jediné silné projektové energetické
společnosti, která bude patřit k nejlepším v Evropě.
Věřím, že se vrátíme k osvědčenému způsobu výstavby velkých technologických a
především energetických celků, kde bude hrát významnou a neoddiskutovatelnou
roli generální projektant.
Dávno budou pryč doby, kdy se na projektech šetřilo. Znovu bude platit, že ekonomickou návratnost díla ovlivňuje především kvalitní a promyšlený projekt.
Naši projektanti se budou podílet na projektování nových jaderných elektráren
v celém světě.
Na školách se bude studovat projektování, které budou učit dnešní třicátníci, kteří
prošli praxí při výstavbě nových jaderných elektráren nejen u nás, ale v celém
světě.
Bude platit slogan
Kdo umí, ten projektuje
32
EGP INVEST dnes.
Jak budeme vypadat za dalších 50 let?
33
Jak nás vidí naši partneři
JAK NÁS VIDÍ NAŠI PARTNEŘI
Ing. Rudolf Beck
ČEZ, a. s.
Jaderná elektrárna Dukovany
EGP na EDU
Pracovníci EGP Uherský Brod patří neodmyslitelně k budování a následně i
k provozu EDU. Pro EDU byli vždy oporou při zajišťování projekční činnosti a
manažerské práce. Popsat všechny akce, které v období výstavby a následně při
provozu zajišťovali, by vyžadovalo opravdu notnou dávku papíru, a asi i pak by se
na všechny akce nedostalo.
V oblasti spolupráce s EGPI bych proto připomenul jen ty, které byly ve své době
nosnými akcemi z pohledu EDU.
V letech 1987 – 1990 to byl záměr na akci:
Vyvedení tepla z EDU do Brna – vedoucím projektu byl tehdy Dušan Jadrný s
kolektivem pracovníků a záměr byl dokončen v roce 1988. Tento záměr byl tvořen
ze dvou částí, a to úprav ve strojovně elektrárny a návrhu trasy 45 km z EDU do
Brna Bohunic a dále do teplárny Brno. IZ řešil vyvedení tepelného výkonu 850
MW a provedení dvou tunelů v Brně, a to přes kopce Holedna a Chochola. Byla
velká škoda, že po dlouhých tahanicích ohledně financování projektu po roce 1989
byla akce sice zahájena realizací dvou výše zmíněných tunelů, ale nakonec byla
v roce 1992 zastavena jednak z důvodů nezájmu o odběr tepla, jednak z důvodů
nemožnosti financovat projekt částečně z města Brna.
V letech 1990 – 1992 to byl záměr na akci
Vyrozumění a varování obyvatel v okolí EDU
V roce 1988 bylo vydáno UPV č. 107/88, které ukládalo EDU zajistit v 30km pásmu
VVO pro případ havárie na EDU. Po zpracovaném zadání byl v 01/90 zadán PÚ
EGPI. Vedoucím projektu byli ze strany EGP UH Benešík a Jahoda s kolektivem
pracovníků. Tato akce byla velmi náročná na průzkumné práce, které představovaly
instalaci kolem 400 sirén včetně jejich umístění na jednotlivých objektech budov.
34
Po několika jednáních se státními úřady bylo pásmo sníženo na 20 km, ale i přesto
bylo sirén v konečném důsledku 240. Navržením přístrojů Hados a Herkules –
signál hromadného dálkového ovládání je tvořen telegramem. Pro všechny sirény
bylo nutno navrhnout napájení včetně přívodů, což vzhledem k nutnosti vést přívody po různých pozemcích kladlo značné nároky na projekt, zvláště s přihlédnutím
k měnícím se nárokům majitelů pozemků. Přes všechny překážky nakonec bylo
dílo úspěšně v roce 1992 realizováno a do dnešního dne funguje bez problémů.
V letech 1993 – 1995 to byl záměr na akci:
Sklad vyhořelého paliva EDU
• 1993 – 1995 vedoucím projektu byl Jan Benešík a zakázka představovala:
• stavební část a úpravy v EBO
• vagon pro přepravu kontejneru Castor
• převoz paliva EBO – EDU
Celá akce byla zajišťována včetně autorského dozoru na stavbě, jednalo se o suché
skladování vyhořelého paliva v kontejnerech CASTOR. Projekt stavební části
byl zpracován ve spolupráci s dodavatelem Nukem – GNS. Na tuto stavební část
navazoval projekt úprav v EBO, kde bylo nutno vyprojektovat úpravy ve skladu
paliva tak, aby se palivo, které bylo uloženo z EDU v EBO, dalo naložit do kontejneru
CASTOR a následně transportovat do EDU.
Pro převoz paliva bylo nutno zajistit výrobu a zkoušky speciálního vagonu. Tuto
zakázku realizoval EGPI ve spolupráci s Vagónkou Poprad a zkušebním ústavem
ve Velimi. Na realizaci této zakázky spolu s Benešíkem úzce spolupracoval Moštěk.
Nakonec byla práce na celé zakázce vysoko hodnocena nejen ze strany EDU, ale
hlavně ze strany německého dodavatele Nukem – GNS a také výrobce vagonu
Vagónkou Poprad.
Jak je vidět jen z úzkého pohledu, byla a je spolupráce EDU a EGPI vždy velmi
prospěšná pro obě strany a práce odváděná EGPI je vždy kvalitní.
JE Dukovany – letecký pohled
JE Dukovany
35
Ing. Karel Bíža
Ředitel divize
Ústav jaderného výzkumu Řež a. s.
Divize ENERGOPROJEKT PRAHA
Můj osobní vztah k EGP INVEST, spol. s r. o.
O tom, že toto pracoviště existuje, jsem se dozvěděl přibližně v roce 1976, kdy bylo
součástí Energoprojektu, a to tak, že jsem spolupracoval na projektu rekonstrukce
budovy v Uherském Brodě zpracováním části projektu ocelové konstrukce nástavby.
Osobně jsem toto pracoviště navštívil o pár let později, tak v roce 1978, kdy jsem
zpracovával úvodní projekt ocelových konstrukcí strojovny a etažérek pro JE V2
Jaslovské Bohunice a JE Dukovany, pro který stavební část zajišťovalo pracoviště
v Uherském Brodě. Dodnes vzpomínám na setkání se sourozenci Ondruškovými,
kteří mi pravidelně při interních konzultacích kladli takové jednoduché otázky
typu: A pane inženýre jak si myslíte, že se na tu vaši konstrukci přidělá ten fasádní
pórobetonový panel, vždyť to tam nikdo nezasune, a když zasune, tak už se k tomu
nedostane? Moje první dojmy byly – jsou to šťouravé, takoví rutinní prováděči, ale
umí. Postupem času, obzvláště když jsem v roce 1983 přešel do HIPariátu Temelína, jsem s pracovištěm v Uherském Brodě spolupracoval stále častěji, a přitom
se utvrzoval v tom, že se jedná o pracoviště, jehož zaměření je blíže k realizační
dokumentaci a jehož stylem je pracovat a ne si vymýšlet jak to nejde, a když se něco
slíbí, tak se to taky plní. Když jsem se na něčem s Ing. Kryštofem nebo s Ing. Benešíkem dohodl tak jsem si mohl být jist, že to tak bude, a když náhodou ne, tak
jsem byl první, kdo se dozvěděl, že je to jinak. Tento styl práce mi vyhovoval a rád
na něj vzpomínám.
Po privatizaci v roce 1992 se pracoviště Uherský Brod oddělilo od Prahy a vznikl
nový subjekt EGP INVEST, spol. s r. o. Jelikož jsem všechny nové vlastníky osobně
znal, tak zpočátku nebyl žádný problém a pokračovalo se ve spolupráci s tím, že
Praha stále chápala EGPI jako svou kapacitní podporu. EGPI se postupně, především díky svým novým vlastníkům postavil na vlastní nohy a už nebyl pouhou
kapacitní podporou Prahy, ale začal jí postupně úspěšně konkurovat a postupně
převzal aktivity na Dukovanech, na Slovensku a pro SURAO. Přiznávám, že jsem
z toho žádnou radost neměl, protože v té době jsem dělal výrobního ředitele a
zajistit dostatek práce byl můj hlavní úkol, a ještě ke všemu práce na Mochovcích
36
1,2 a Temelíně pomalu končily a žádné nové aktivity investorů nebyly. Domnívám
se, že i v tomto těžkém období jsem na EGPI nezanevřel a vždy jsem ho chápal
jako partnerskou organizaci, se kterou si sice konkurujeme, ale pokud potřebujeme tak nemáme problém s ní spolupracovat. Naopak, musím EGPI blahopřát, že
se mu podařilo překonat krizová léta 2000-2005, což Energoprojekt nedokázal, a
v roce 2002 přestal být samostatným subjektem. Na druhou stranu přechod Energoprojektu do UJV vytvořil nové podmínky a příležitosti, do kterých se postupně
zapojil i EGPI, a tak, když se od roku 2005 postupně rozběhl nový program Obnovy
zdrojů ČEZ a s ročním odsunem i dostavba MO34 tak najednou bylo projektových
nedostatek a začalo se řešit co s tím, a jako jeden z prvních námětů vznikl návrh na
nákup EGPI, což se nakonec po dlouhých jednáních v polovině roku 2009 podařilo. Kolo se uzavřelo, začali jsme v jednom podniku Energoprojekt, skončili jsme
v jedné skupině UJV, což si já osobně myslím, že je dobře. Určitě to minimálně
znamená, že peníze se budou přednostně pohybovat v rámci skupiny a jen když
to jinak nepůjde tak půjdou k dalším dodavatelům, což by dále mělo posílit naši
teď již společnou pozici na trhu, především ve vazbě na přípravu výstavby nových
jaderných bloků.
Při příležitosti 50 let od vzniku pracoviště Uherský Brod bych chtěl společnosti
EGPI popřát:
• Aby nový vlastník byl alespoň tak úspěšný jako vlastníci předchozí a měl odvahu
investovat do rozvoje společnosti
• Aby investoři měli dostatek dobrých a technicky zajímavých projektů
• Spokojené zaměstnance, kteří v zaměstnání vidí víc než pouhé získávání peněz
na obživu.
No, a zaměstnancům přeji:
• Aby je práce bavila a aby za dobrou práci dostávali dobrý plat.
¨
37
Ing. Ivana Davidová, CSc.
Senior likvidace JEU
ČEZ, a. s. Praha
Od 1996 až po dnešek
Se zástupci firmy EGP INVEST, spol. s r.o., jsem se poprvé setkala v roce 1996 na
Dukovanech při zpracování dokumentace návrhu způsobu vyřazování JE Dukovany. Na této zakázce se EGPI podílel společně s firmou DECOM Slovakia, spol.
s r. o. Naším společným úkolem bylo splnit nejen požadavky SÚJB stanovené
v rozhodnutí pro obnovení povolení provozu 1. bloku EDU po 10 letech, ale i
požadavky vznikajícího atomového zákona.
Mohu říci, že od tohoto období se datuje naše plodná spolupráce na poli likvidace EDU.
EGPI se podílel i na pravidelných aktualizacích těchto dokumentací v roce 2002,
2007. V roce 1999 portfolio svých vyřazovacích aktivit rozšířil i na zpracování dokumentace návrhu způsobu vyřazování skladu vyhořelého paliva v Dukovanech,
tj. jaderného zařízení, na jehož projektové přípravě se dříve podílel. Zatím poslední
dokumentace v této oblasti byla dokončena a schválena SÚJB právě v tomto roce.
Kromě těchto činností EGPI byl autorem řady strategicko-koncepčních studií
v oblasti vyřazování a podpory zadní části palivového cyklu JE. Kolegové z EGPI
dokázali, že se i s těmito úkoly, které přesahují běžný rámec projekčních činností,
dokáží vypořádat s notnou dávkou invence a kreativity.
Za stěžejní dílo v oblasti zadní části palivového cyklu považují jeho podíl na
zpracování projektové dokumentace pro ukládání vyhořelého paliva v hlubinném
úložišti, tzv. Referenční projekt hlubinného úložiště. Tuto zakázku EGPI realizoval
pro Správu úložišť radioaktivních odpadů v roce 1999. Dokumentace byla úspěšně
mezinárodně oponována a stala se východiskem pro další inovace.
Ohlédnu-li se na uplynulé cca 15leté období naší spolupráce, mohu konstatovat,
že EGPI se vždy vyznačoval konstruktivním jednáním, vysokou dávkou profesionality a spolehlivostí, kdy výsledek a spokojenost zákazníka byl hlavním rysem
jeho práce a přístupu. S takovým partnerem se vždy dobře spolupracuje. Osobně
jsem ráda, že mohu společnosti popřát k padesátému výročí jejího působení to
38
nejlepší. Jsem potěšena, že i nadále budeme moci využít jejích bohatých zkušeností
a znalostí.
Přeji kolegům z EGPI mnoho krásných a zajímavých zakázek v oblasti jaderné
energetiky nejen v České republice, ale i v zahraničí.
Ať se i nadále daří!
39
Jozef Dubrovay
Emeritní pracovník FMPE
Pol storočie existencie EGP INVEST je takmer identické s históriou Československej jadrovej energetiky.
Moje spomienky na spoluprácu s projektantmi sa preto prekrývajú so zážitkami
z projektovej prípravy, výstavby a sprevádzkovania takýchto mimoriadne náročných
stavieb na Slovensku.
Prvá Československá jadrová elektráreň A1 vychádzala z koncepcie využitia prírodného
uránu v ťažkovodných reaktoroch. Bola uvedená do prevádzky v decembri 1972.
Samostatnú zmienku si zaslúži problematika spracovávania projektovej dokumentácie. Napriek prácam na technickom projekte elektrárne A1 už v rokoch 1956 až
1960 v leningradskom projektovom ústave LOTEP za účasti projektantov EGP
a špecialistov - konštruktérov Škoda Plzeň a ďalších rozhodujúcich finalistov,
spracovaný technický- úvodný projekt.
Na základe získaných výsledkov sa potom spracoval v LOTEP-e tzv. korigovaný
technický projekt, ktorý bol však dokončený až v roku 1960. Došlo napríklad k zmene priemeru zóny a nádoby reaktora, transportno-technologickej časti, doplnila
s dielňa pre montáž palivových článkov v hlavnom výrobnom bloku a iné.
Po haváriách v rokoch 1976 a 1977 bolo odporúčané a v roku 1979 odsúhlasené
ukončenie prevádzky A1 a vyraďovanie, ktoré prebieha dosial.
V sedemdesiatych rokoch minulého storočia sa táto koncepcia postupne
prehodnocovala. Vtedajšia vláda rozhodla vychádzať z overeného a priemyselne
odskúšaného typu jadrového reaktora včítane jadrového paliva. Bol vybraný
vodovodný reaktor VVER 440, ktorý predstavoval základňu rozvoja jadrovej
energetiky v Československu na ďalších 15-20 rokov.
V šesťdesiatych a hlavne v sedemdesiatych rokoch minulého storočia dostala
jadrová energetika v Československu postupne komplexnú podobu riešenia
a zabezpečovania vedecko-technického rozvoja, projektovania, vývoja a výroby
a výstavby jadrových elektrární. V apríli 1970 bola uzatvorená medzivládna zmluva
o výstavbe dvoch elektrární VVER 2x440 (vodovodný energetický reaktor typ
V230 - terajšia JE V1) medzi Československom a ZSSR.
40
Pôvodne sa mali tieto elektrárne budovať v Jaslovských Bohuniciach (JE V-1)
a v Dukovanoch (JE V-2). Bolo rozhodnuté, že JE V-2 miesto Dukovian bude postavená v Jaslovských Bohuniciach a JE Dukovany bude vybudovaná s reaktormi
typu V-213.
Na zabezpečenie výstavby dvoch elektrární a ďalší rozvoj jadrovej energetiky sa
postupne vytváral jadrový priemysel. Do tohto odboru boli zapojené vedecko- technické ústavy, projektové a konštrukčné organizácie i priemyselné podniky a závody:
Ústav jadrového výskumu Řež, Výskumný ústav energetiky Praha, Výskumný ústav
jadrového paliva VÚJE Jaslovské Bohunice, medzi projektovými ústavy to bol
Energoprojekt, Chemoprojekt, ŠKODA Plzeň, ČKD Praha a ďalšie.
Československý priemysel sa v sedemdesiatych rokoch vo veľkom rozsahu preorientoval na výrobu energetického strojárstva pre jadrovú energetiku.
Úspech tohto rozhodnutia potvrdili roky výstavby a prevádzka jadrových elektrární v Jaslovských Bohuniciach, Dukovanoch, Mochovciach a Temelíne (10 blokov
VVER 440 a 2 bloky VVER 1000).
Primárnu časť elektrárne včítane paliva dodávala sovietska strana investorovi.
Sekundárnu časť vrátane turbogenerátorov dodávala československá strana prostredníctvom generálneho dodávateľa technológie ŠKODA Praha.
Bolo potrebné dopracovať sovietsku projektovú dokumentáciu na úroveň československých noriem a pravidiel. Vzájomnú spoluprácu konštruktérov, projektantov,
technológov, stavbárov a investora sa v spoločných tímoch problémy riešili prioritne
aj projektanti EGPI bez prieťahov s dostatočnou kvalitou.
Jadrová energetika bude aj naďalej zohrávať významnú úlohu v energetike ako
z pohľadu na ekológiu, ekonomiku a strategickú nezávislosť. Dôkazom toho je
vysoký štandard bezpečnosti, vysoká profesionalita zodpovedných pracovníkov
prevádzkovateľa, projektanta a vedecko - výskumných pracovníkov.
Po uvedení V1 a V2 do prevádzky EGP INVEST zabezpečoval zložité projekty a to:
Rekonštrukcia medziskladu vyhoretého paliva, ktorá bola veľmi zložitá pretože
sa pracovalo z a plnej prevádzky (REKO MSVP)
Bohunické spracovateľské centrum (BSC)
V Mochovcich sa realizovali rozsiahle stavby podľa projektov EGPI napr.:
Úložisko stredno a nízko aktívnych RAO Mochovce (RÚ RaO)
Finálne spracovania kvapalných RAO Mochovce (FS KRAO)
V súčasnosti EGPI zabezpečuje revízne a projektové práce pri dostavbe 3. A 4.
Bloku EMO. Termíny, odborná úroveň i kvalita projektovej práce a inžinierskych
činností je záruka ďalšej úspešnej spolupráce pri rozširovaní energetiky SR.
41
Ing. Miroslav Horák, MBA
Výkonný ředitel
Je čtvrtek 15. října 2009, docela ráno. Jsem v ÚJV Řez čtrnáct dní a moje první
„skoro zahraniční“ služební cesta míří na Moravu, do dceřiné společnosti EGP
INVEST. GPSka mě neomylně provede mlhavou Vysočinou, prosmýknu se kolem
sluncem zalitého Brna a u Slavkova znovu mlha jako mlíko. Na Stupavě už to snad
ani horší být nemůže. Ještěže je už denní světlo. Pomalu se blížím k Uherskému
Brodu a sluníčko opět začíná mít nadvládu. Z poklidné jízdy mě vytrhne ženský
hlas. „Na nejbližší křižovatce zabočte doleva“ rozkazuje.
„Co? Vždyť podle ukazatele to má být ještě pár kilometrů!“ snažím se odporovat.
Neznám to tu, a tak raději poslechnu. Podle pokynu projedu ještě pár kilometrů
nějakými postranními uličkami. Na displeji GPSky začne blikat cílový praporek,
a ta hrozně malá paní uvnitř přístroje mi suše sdělí: „Dojeli jste do cíle. Slušně
poděkuji a zastavím. Na tři světové strany jen rodinné vilky a přímo proti mně:
Ne! Vždyť jsou to POTRAVINY. Taky dobře, ráno jsem se s jídlem odbyl, snažím
se profesionálně zvládnout vzniklou situaci. Kousek popojedu, chci zaparkovat.
Vpravo vedle potravin objevím vchod s nápisem „EGP INVEST“. Vítězství!
Vcházím. Za chvíli sedím v příjemné kanceláři, obklopen kompletním vedením.
Možné počáteční rozpaky zažene vřelé moravské přivítání. V krátkém čase jsem
seznámen s očekávanými ekonomickými výsledky 2009, s plánem na rok 2010 a
dalšími rozvojovými záměry společnosti. Dostávám základní přehled o rozpracovaných zakázkách. Převládají slova EDU, ETE a hlavně „Mochovce“, a já cítím
u vedení EGP INVEST hrdost ze schopnosti dělat i pro jaderné zákazníky, hrdost
ze spokojenosti zákazníků a radost z toho, že se společnosti daří.
Mé přání projít si prostory a seznámit se se zaměstnanci je okamžitě vyslyšeno.
Role mého průvodce se bez zaváhání ujímá pan ředitel Sláčala. Projdeme společně
všechny prostory a já mám možnost krátkého „poklábosení“ se zaměstnanci. První
dojem je velmi dobrý, odbornost a zájem o firmu a její budoucnost. Také je mi
jasné, že p. Sláčala za lidmi nechodí jen když je potřeba napravit skluz na zakázce
nebo překročený rozpočet.
Při odjezdu už nevnímám obchod s potravinami. Poměrně malý nápis EGP INVEST, umístěný nad vchodem, přes den nějak záhadně vyrostl. Jsem plný dobrého
42
pocitu. Pocitu z toho, že jsem se potkal s profesionály, s odborníky, s lidmi, kteří
vědí, co chtějí a nebojí se pro to také něco udělat.
Je proto pro mě ctí, že mohu touto formou popřát společnosti EGP INVEST k padesátým narozeninám vše nejlepší, hodně spokojených zákazníků i zaměstnanců
a pochopitelně i nezbytné dlouhodobé finanční zdraví.
43
Ing. Ludvík Hovorka
poslanec sněmovny Parlamentu České republiky v letech 2002-2010
Vzpomínka na mé působení v Energoprojektu Uherský Brod
V roce 1988 jsem se ještě během základní vojenské služby rozhodl, že půjdu pracovat do Energoprojektu Uherský Brod. Musel jsem kvůli tomu vrátit stipendium
ve výši 18 000 Kč, které jsem dostal od Státního statku Uherský Brod, kde jsem se
zavázal pracovat a kde jsem nastoupil ihned po ukončení vysoké školy. Vzpomínám na řadu spolupracovníků, se kterými jsem se denně setkával v kancelářích,
na chodbách nebo na obědě: na Pana Ondrůška, Jiřinku Kolaříkovou, Magdalenu
Lečbychovou, paní Kafkovou, Hynka Sušila, Ivu Dvořákovou, Stanislava Mošťka,
Jana Benešíka a celou řadu dalších. Vedoucí naší kanceláře, pan Ondrůšek, byl
přísný vedoucí, ale měl svůj systém práce. Obdivoval jsem systém, který zavedl
v evidenci dokumentace – každá složka měla hned na úvodní stránce svůj seznam
dokumentace. Paré dokumentace, například stavební části, mělo svůj celkový
seznam dokumentace – seznam jednotlivých složek. A celý projekt pak měl ještě
seznam seznamů dokumentace jednotlivých profesí. Ten systém byl propracovaný
a umožňoval rychle dohledat jednotlivé výkresy.
Během svého působení v Energoprojektu jsem projektoval část spojovacích mostů
na Temelínské elektrárně, tzv. jsem dopracovával sovětské výkresy a zejména jejich
„úžasné“ detaily. Vzpomínám, jak jsme na jednom jednání v Temelíně projednávali
způsob napojení spojovacích mostů na reaktorovnu a budovu pomocných provozů.
Spojovací mosty byly vyprojektovány ve sklonu a bylo zapotřebí dořešit napojení na
hlavní budovy. V detailech výkresů bylo uvedeno: zabiť betonom (zaplnit betonem).
Znamenalo to, že klíny mezi panely mostů a budovami budou muset být zaplněny
betonem a ocelovými broky kvůli stínění radioaktivity. Na jednání jsme se zeptali
sovětské expertky, co s tím. Továryšč Makarova řekla – zabiť betónom. Zástupce
investora vykřikl – vy jste se zbláznila, víte, kolik to bude tun broků? Nakonec se
dohodlo, že v panelárně se vyrobí panely s kosými čely a problém byl vyřešen.
Jednu příhodu mám také z elektrárny Mochovce. Byl jsem vyslán na služební cestu,
abych prověřil pokračování stavby, protože došel požadavek dodavatele na úhradu
víceprací za bourací práce z důvodu opomenutí projektanta vložit chráničky do
části budovy pomocných provozů. Když jsem přijel na stavbu, bylo po dešti a všude
bylo plno bahna. Zástupce dozoru projektanta jsem požádal, aby se mnou zašel na
44
stavbu budovy pomocných provozů. On se zdráhal, protože se mu nechtělo odejít
od studia španělštiny v teplé kanceláři. Nakonec ale sehnal gumáky a šel. K mému
velkému překvapení jsem zjistil, že předmětná část stavby, kde jsme údajně opomněli
instalovat průchodky kabelů, ještě nebyla ani vybetonována…
Na stavbě jsem tehdy zaslechl, jak se řidič ptal mistra – jestli je to černota, alebo
bielota a kam to má odvézt. Tak jsem se dověděl, že se tehdy na stavbě v Mochovcích hodně kradlo.
Jednou na podzim jsme s Hynkem Sušilem dostali nabídku přivydělat si uklízením
sněhu před budovami podniku. Protože jsme potřebovali každou korunu, tak jsme
nabídku přijali. Mělo to však jednu velkou nevýhodu – téměř celou zimu jsem musel vstávat o hodinu dřív, abych vyhodnotil sněhovou situaci a zda musím vyrazit
dřívějším vlakem, abych stihl sníh uklidit před začátkem pracovní doby. Přivydělal
jsem si tak 300 korun za celou zimu.
Vzpomínám si, že Bohumil Mahdal každý den v kanceláři poslouchal se sluchátky
na uších vysílání Hlasu Ameriky a zdokonaloval se v angličtině. Náš šéf kanceláře
z toho byl hodně naštvaný, když šel něco konzultovat a vrátil se s nepořízenou s komentářem – zaséj měl klapky na ušách, že to má povolené od šéfa. Ale Bohunovi
se to vyplatilo a brzy si založil vlastní firmu.
Když přišel rok 1989, objevil se v Technickém magazínu kritický článek tehdejší
prognostika Miloše Zemana, který kritizoval poměry v socialistickém Československu. Například tam bylo napsáno, že socialismus se podobá maratónskému běžci,
kterého všichni přeběhli a on, protože je sám, tak si myslí, že je první. Vzpomínám,
že Staňa Moštěk s tímto článkem obešel snad všechna oddělení a všichni kroutili
hlavou, jak je možné, že cenzura něco takového vůbec propustila. V listopadu 1989
už nám to bylo všem jasné.
V Šumicích jsme také založili občanské fórum a připravovali jsme se na první
svobodné volby do Parlamentu a do zastupitelstva obce. Já jsem se tehdy v těch
společenských změnách hodně angažoval a když přišla doba voleb, tak najednou
nikdo nechtěl opustit své zaměstnání a kandidovat na starostu. Nakonec zvolili mě,
a potom ještě 2 x. Bylo mi tehdy jasné, že k projektování se asi tak brzy nevrátím.
Ale svoji profesi jsem na obci uplatnil docela dobře, protože jsme museli udělat řadu
oprav, rekonstrukcí i novostaveb. Abychom ušetřili, tak jsem si sám dělal stavební
dozor a přebírání prací a potvrzování faktur. Bylo to sice náročné, ale ušetřili jsme
hodně peněz. Když se nám nedostávalo prostředků na dokončení tělocvičny, tak
jsem se na tři dny zavřel doma a projekt jsem přepracoval, abych snížil stavební
náklady stavby. Potom jsme ještě jako obec museli zaplatit projektantovi 20 tisíc
korun, aby nám na tu moji práci dal kulaté razítko…
Když jsem jako starosta porovnával kvalitu projektů, se kterými jsem se setkával
během svého působení na radnici s tím, na co jsem byl zvyklý z Energoprojektu, tak
45
musím přiznat, že kvalita projektových prací šla velmi dolů a některým projektantům bych nejraději odebral autorizační razítko. Moje zkušenost na obci byla tvrdá,
ale dělal jsem tu práci rád. V roce 2002 jsem byl zvolen do poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky. Ve sněmovně jsem se zapojil do práce hospodářského
výboru, takže jsem ke stavebnictví i energetice měl hodně blízko, po opětovném
zvolení na mě v hospodářském výboru místo nezbylo, proto jsem začal pracovat ve
výboru pro sociální politiku a ve výboru pro zdravotnictví a musím říct, že to byla
pro mě nová, ale velmi zajímavá práce. Myslím, že člověk jako technik má v životě
určitou výhodu, že si problém dokáže tzv. uspořádat a vyhodnotit.
Po letech jsem zavítal do Temelína a měl jsem možnost vidět, co jsme kdysi kreslili
na prknech. Je to určitě vždy zajímavé porovnat vlastní projekt se skutečností.
Zaznamenal jsem, že Energoprojekt prošel privatizací a nástupnický EGP Invest
pokračuje v činnosti, již ne tak úzce zaměřené na energetiku. Určitě nové podmínky
nutí podniky rozšiřovat záběr své činnosti, aby byly konkurenceschopné na trhu.
Přeji EGP Investu a všem svým bývalým i novým kolegům hodně zdraví a dostatek zakázek a dobré mezilidské vztahy, protože ty jsou na každém pracovišti to
nejdůležitější.
46
Ing. Juraj Jurkovič
generálny riaditeľ
ENERGOPROJEKTY a.s., Bratislava
S potešením som privítal možnosť, pri príležitosti 50 – teho výročia založenia
spoločnosti EGP INVEST Uherský Brod, prispieť pri tejto príležitosti do pamätnej knihy. Do Energoprojektu Bratislava som nastúpil hneď po skončení VŠ v
roku 1979 a prakticky zotrvávam v tejto spoločnosti, síce pod inými názvami, do
dnešného dňa. Zažil som túto spoločnosť v čase Československa, aj v súčasnej ére
samostatných republík. Spolupráca bola vždy korektná, ústretová a priateľská. Už
v minulosti vznikli z tejto spolupráce mnohé kontakty a priateľstvá. Rozdelením
republiky a osamostatnením sa jednotlivých závodov prišlo v prvej fáze v oblasti
spolupráce k určitému útlmu. Každá nová spoločnosť si vtedy hľadala svoje miesto
na trhu prác vo svojom profesnom zameraní – v energetike. Netrvalo však dlho
a opäť boli nadviazané najprv komerčné vzťahy a neskôr aj priateľské. Tento stav
pretrváva a prehlbuje sa hlavne teraz, keď spoločnosť ENERGOPROJEKTY Bratislava a EGP Invest Uherský Brod spoločne zabezpečujú realizačný projekt EMO 3,4
v časti Jadrový ostrov. Kvalita vzťahu a spolupráce je daná jednoznačne osobnosťami v jednotlivých firmách, ich poznaním z minulosti, korektnosťou a dôverou.
Úspešne sme nadviazali na minulosť a to je prínos pre obidve republiky. Pevne
verím, že tento stav bude pretrvávať aj do budúcnosti a spoločne vyprojektujeme
ešte veľa nových diel. Do ďalších 50 - tich rokov prajem spoločnosti EGP Invest
veľa priaznivých rokov, veľa zaujímavej práce, množstvo šikovných projektantov a
zodpovedné korektné vedenie.
47
Ing. Ladislav Kryštof
starosta města Uherský Brod
Vážení přátelé,
ze svých, možno říci, že již dlouhodobých zkušeností, ve funkci starosty Uherského Brodu si stále více uvědomuji význam spolupráce, resp. tvůrčích vztahů
s podnikatelskou sférou působící na území našeho města. Každý úspěšný podnik
či podnikatel, je pro rozvoj města velmi důležitý, ať již z pohledu zaměstnanosti, a
tím udržování sociální stability, zvláště v současné krizové době, anebo z pohledu
přímé spolupráce na realizaci společných projektů. Vaše firma EGP INVEST je
podnikem, jenž naplňuje vše, co se od něho očekává. Navíc, díky tomu, že jejím
hlavním „výrobním“ programem je především duševní práce, nezatěžuje své okolí
exhalacemi ani dopravou a její zaměstnanci tvoří bezpochyby část obyvatelstva
s aktivním přístupem ke společenskému životu. Velmi si vážíme toho, že si EGP
INVEST, s r. o., Uherský Brod, který již 50 let patří mezi významné firmy nejen
v našem městě, ale v celé české republice, zachoval sídlo v našem městě. Při své
specializaci na jaderný program zaměstnává vysoce kvalifikované odborníky a to
v počtu, který převyšuje další společnosti, což je zvláště dnes nesmírně důležité,
v době, kdy nám hodně mladých občanů, absolventů vysokých škol, odchází do
velkých měst a zahraničí jen z toho důvodu, že nemohou doma najít uplatnění.
V očekávání dalšího rozvoje jaderné energetiky lze předpovídat i skvělou budoucnost inženýrsko-projekčních společností EGP INVEST, a to by mohl být také příslib
možnosti uplatnění mladých odborníků.
Chtěl bych ještě vyzvednout skutečnost, že za dobu působení Vaší firmy v Uherském
Brodě bylo ve spolupráci s městem úspěšně realizováno několik významných staveb
(zimní stadion, dvě sportovní haly, školka na sídlišti Olšava, aquapark Delfín ...)
a věřím, že i v budoucnu bude tato úspěšná spolupráce pokračovat.
Do dalších let přeji EGP INVESTu hodně zakázek i spokojených zákazníků
a všem zaměstnancům přeji nevyčerpatelný tvůrčí potenciál, pevné zdraví a hrdost
na příslušnost ke své firmě.
48
Uherský Brod r. 2010
Uherský Brod r. 2010
49
Ing. Anton Letko
člen predstavenstva
a generálny riaditeľ
ENERGOPROJEKT SLOVAKIA, a. s.
„Čože je to päťdesiatka...“
V čase keď bola expanzia Energoprojektu Praha na Slovensku rozširovaním pracovísk v Nitre, Banskej Bystrici a Košiciach, vzhľadom k tomu, že z Uherského Brodu
je len na skok do Bratislavy a Nitry, všetky potrebné investičné akcie súvisiace
s prípravou pracoviska na tak vážne poslanie ako je projektovať energetické stavby, mali sme v Nitre prvý kontakt s pracoviskom v Uherskom Brode v zastúpení
p. Emila Malánika, pracovníka investičného oddelenia, ktorý v centre v Prahe
presadzoval naše zámery. Veľmi sme si ho obchádzali a že bol úspešný a mal „ťah
na bránu“, patrí mu zaslúžená vďaka, že pracovisko v Nitre, ktoré bolo založené
v roku 1974 sa úspešne rozvíjalo a stalo sa jedným z pilierov Energoprojektu Praha.
Hoci som dovtedy nemal pracovný kontakt a spoluprácu s inými budúcimi kolegami Energoprojektu Uherský Brod, jeho prístup a nasadenie boli obdivuhodné
a jeho zanietenie nás priam infikovalo. S ľútosťou som obdržal smutnú správu,
že už nie je medzi nami. Vážim si a budem mať v pamäti jeho prínos k vytváraniu
podmienok rozvoja pracoviska v Nitre.
Postupne sme získavali aj pracovné skúsenosti cez projekty v oblasti teplárenstva
klasických elektrární a začala sa vážna spolupráca na projektoch pre jadrové
elektrárne Jaslovské Bohunice V-2, Dukovany a Mochovce. Keďže bolo potrebné
posilniť kapacity v stavebnej profesii hlavne pre objekt reaktorovne, začala sa
užšia spolupráca s pracoviskom v Uherskom Brode pri prepracovaní sovietskej
dokumentácie pre realizáciu stavby s implementáciou československých noriem.
Vtedajší, ešte Energoprojekt Uherský Brod mal na reaktorovňu „monopol“,
archivovali sovietske „kalky“ a my sme pod odborným a trpezlivým dohľadom
p. Miroslava Koníčka spracovávali – napĺňali jeho predstavy o kvalite projektovej
dokumentácie pre realizáciu stavby. Mal úžasný prehľad o tom množstve
dokumentácie a obdivoval som jeho orientáciu v tzv. „bodoch grafiku“ a „titulných
listoch“ s odborným výkladom ako to všetko spolu súvisí, aby bolo možné montovať
do stavby technologické zariadenia.
50
V roku 1987 som bol „prevelený“ z EGP Nitra do HIP-ariátu Energoprojektu Praha
s pôsobením na stavbe JE Mochovce vo výkone funkcie autorského dozoru a zástupcu generálneho projektanta na stavbe. V procese realizácie technologických
zariadení bolo množstvo zmien a v konečnom dôsledku si to „odniesla“ stavba,
kde bolo potrebné okamžite a odborne vykonať úpravy projektovej dokumentácie
aby nebol sklz v termínoch. Tie výstupy a zmeny dokumentácie mali väčšinou
termíny „včera bolo neskoro“. Mal som tú výhodu, že som mohol komunikovať
okrem kolegov z EGP Praha aj s už známymi kolegami z Energoprojektu Uherský
Brod. Ústretovosť riaditeľa Ing. Jiřího Kryštofa, HIP-a Ing. Jiřího Koudelku a spomínaného p. Koníčka mi dávali pevnú pôdu pod nohami, keď na vedení stavby
som mohol prehlásiť, že požadované úlohy kladené na Energoprojekt budú plnené
v termínoch. V tej dobe nebol internet a e-mailová pošta, komunikácia prebiehala
väčšinou po telefóne a faxom, a o to viac si spätne vážim, že čo bolo dohodnuté
po telefóne to platilo a Energoprojekt mal vysoký kredit na stavbe aj z pohľadu
technického riešenia problému. Rád by som sa v tejto súvislosti zmienil o bratoch
Ondruškových, Eduardovi a Stanislavovi, ktorí projektovali hlavne objekt „Budova
aktívnych a pomocných prevádzok“, ich účasť na zmenových konaniach, ich prístup
k riešeniu problémov a ich postoj ako hľadať cestu, namiesto jednoduchého – to sa
nedá, som si veľmi vážil. Jednoducho Energoprojekt Uherský Brod bol naladený
a zohratý orchester.
Raz vedenie stavby rozhodlo, aby sme vykonali kontrolu plnenia úloh na pracovisku v Uherskom Brode. Zúčastnili sa toho riaditeľ Hydrostavu Ing. František Géc,
námestník pre investície EMO Ing. Ivan Kubíček a ja ako zástupca EGP. Dnes sa
to vzletne nazýva audit manažérstva kvality. Rokovanie bolo na dva dni a keď sme
skončili prvý deň večer, pán riaditeľ Ing. Kryštof mal pre nás prekvapenie, že si
ideme zahrať bedminton vo štvorhre. Neboli sme oblečením nato pripravení, ale
neodmietli sme. Rád nato spomínam, lebo aj takýto moment pri tak vážnej stavbe
oteplil vzájomné vzťahy.
Stavba bola prerušená a keď sme sa opäť stretli, prebehli vážne zmeny – rozpad
spoločného štátu, Uherský Brod sa osamostatnil – vznikol EGP INVEST, spol. s.r.o.
a v roku 1994 vznikla dcérska spoločnosť Energoprojektu Praha, Energoprojekt
Slovakia, a.s.. Podstatné na tom bolo, že ľudia zostali a keď sa rozbehla dostavba
prvého a druhého bloku JE Mochovce, tak sme opäť zaujali svoje pozície. EGP
INVEST s.r.o. pokračoval vo svojej filozofii korektného a ústretového partnera
a nemalou mierou sa zaslúžil o úspešné uvedenie prvého a druhého bloku JE
Mochovce do prevádzky. Vedenie okrem už spomínaných sa posilnilo a vedľa
Ing. Kryštofa to boli Ing. Jan Benešík a Ing. Jiří Holub, ktorí umocnili pracovné
nasadenie a plnenie záväzkov aj počas spolupráce na iných zákazkách v oblasti
jadrovej energetiky na Slovensku.
51
Aj napriek tomu, že sme konkurenti v získavaní zákaziek, hlavne na území Slovenska, navzájom sme si užitočný a som veľmi rád, že nový riaditeľ a konateľ spoločnosti
Ing. Petr Sláčala, MBA má pragmatický pohľad na budúcu spoluprácu medzi našimi
organizáciami a pevne verím, že naše skúsenosti a služby budú aj v budúcnosti
využívať investori na oboch brehoch rieky Moravy.
„Čože je to 50-tka...“ sa spieva na Slovensku zrelým mužom tohto veku. Päťdesiatka v živote organizácie, ktorá si drží vysoký kredit na trhu energetických stavieb
v oblasti inžinieringu a projektových prác je úspech všetkých, ktorí sa za tie roky
na vytváraní imidžu pracoviska v Uherskom Brode podieľali.
Do ďalších rokov všetkým prajem veľa, veľa zdravia, trpezlivosti pri odovzdávaní
skúseností mladším, technicky zaujímavé zákazky, dobrých a solventných investorov a mať okolo seba zamestnancov, ktorí budú mať radosť pracovať v takomto
kolektíve.
52
Ing. Stanislav Lincmajer, Ing. Jozef Lebruška
ENEL - Slovenské elektrárne, a.s.
Atómové elektrárne Bohunice – útvar investícií
Naša skúsenosť s EGP INVEST
Blížiace sa okrúhle výročie založenia spoločnosti EGP INVEST nás núti zamyslieť
sa nad našou doterajšou spoluprácou. Ako dlhoroční pracovníci v oblasti investícií
prichádzame do styku s mnohými projektovými a dodávateľskými organizáciami
a môžeme smelo potvrdiť, že EGP INVEST patril a patrí k najlepším. Oprávňuje
nás k tomu skúsenosť s profesionálnym prístupom projektantov k plneniu záväzkov, vysoká technická úroveň vypracovanej projektovej dokumentácie, výborná
koordinácia prác a veľmi dobrá spolupráca s investormi a dodávateľmi.
EGP INVEST vstúpil výrazne do lokality Jaslovské Bohunice ešte ako súčasť Energoprojektu Praha pri výstavbe Jadrovej elektrárne V1 a po transformácií plynule
pokračoval ako EGP INVEST. Mnohé objekty v lokalite Jaslovské Bohunice nesú
rukopis odborníkov a projektantov z Uherského Brodu. Zámerne hovoríme o lokalite Jaslovské Bohunice, pretože niektoré objekty, ktoré sme spolu budovali, sú
už dnes súčasťou spoločnosti JAVYS.
Naše prvé stretnutia s pracovníkmi EGP INVEST siahajú do obdobia zahájenia
výstavby JE V1, kde predchodcovia súčasnej spoločnosti boli súčasťou generálneho
projektanta ENERGOPROJEKT PRAHA a plnili významnú úlohu pri spracovávaní
projektovej dokumentácie stavby. Táto spolupráca pokračovala aj pri výstavbe JE
V2. Pracovníci dnešného jubilanta vypracovávali postupne projektovú dokumentáciu pre hlavné a pomocné objekty JE V1, V2, ako: Pozdľžne etažérky, Nábehová
kotolňa, Dielne, Laboratória vonkajšej dozimetrie, Prečerpávacia stanica, Hlavný
privádzač vody, Vstupné objekty, Administratívna budova, Investorská budova,
Ubytovacie kapacity, Skladovacie objekty,... Z ďalších významných projektov musíme spomenúť vypracovanie projektovej dokumentácie pre Medzisklad vyhoreného
paliva, AKOBOJE, BSC - Bohunické spracovateľské centrum, Nákladná vrátnica a
Rekonštrukcia systému technickej vody dôležitej v rámci Postupnej rekonštrukcie
JE V1. Posledným projektom, na ktorom sme vzájomne spolupracovali, bola štúdia
Nové objekty v areáli JE V2.
53
Na základe našich skúseností zo spolupráce s pracovníkmi EGP INVEST môžeme
potvrdiť, že vysoká kvalita a konštruktívny prístup predstaviteľov EGP IINVEST je
pre nás zárukou aj do budúcnosti. Spolupráca s EGP INVEST pri zabezpečovaní
ďalších investičných projektov je pre nás vítaná.
Pri príležitosti okrúhleho výročia založenia spoločnosti prajeme všetkým súčasným
aj budúcim pracovníkom veľa úspešných projektov.
54
Ing. Zdeněk Linhart
2003 až 2005 - Výkonný ředitel pro jadernou energetiku ČEZ, a. s.
2005 až 2009 - Ředitel Jaderné elektrárny Dukovany
Firma EGP INVEST, spol. s r. o., mne příjemně potěšila, když v letech mého působení ve Skupině ČEZ pomohla kvalitně řešit technické problémy modernizace
JE Dukovany a řadu dalších projekčních úkolů.
Přestože jde o malý tým odborníků a projektantů, podílel se na spoustě velmi významných projektů pro JE Dukovany. Jen namátkově vyberu – Zadávací projekt
pro „Obyvatelnost BD a ND při nadprojektových haváriích“, „Seismické zodolnění
nosných konstrukcí HVB I a HVB II“ a řada dalších.
Jsem rád, že EGP INVEST je součástí skupiny ÚJV ŘEŽ, a. s. Došlo tak k synergii
projekčních kapacit pro jadernou energetiku, kterou v době renesance JE velmi
potřebujeme.
Přeji všem pracovníkům EGP INVEST, spol. s r.o., mnoho zdraví a úspěchů v další
práci pro jadernou energetiku.
• Aby investoři měli dostatek dobrých a technicky zajímavých projektů
• Spokojené zaměstnance, kteří v zaměstnání vidí víc než pouhé získávání peněz
na obživu
No a zaměstnancům přeji:
• Aby je práce bavila a aby za dobrou práci dostávali dobrý plat.
55
Ing. Jindřich Malach, CSc.
jednatel EBIS, spol. s r.o., Brno
O tom, že existuje „nějaký“ Energoprojekt, jsem se dozvěděl v roce 1983, kdy jsem
nastoupil do Výzkumného střediska Jaderné elektrárny Dukovany, na pracoviště
v Brně. Zabývali jsme se výzkumem a vývojem se zaměřením na fyzickou ochranu
jaderných materiálů a zařízení. Byl tam dobrý kolektiv vedený vedoucím se zápalem pro věc a přes všechna omezení té doby se mladému týmu podařilo vyvinout
systém, který se vzhledem k jeho vyspělosti s obtížemi podařilo částečně nahradit
o 15 let později. Pro Energoprojekt jsme vypracovali kolem roku 1985 Technický
projekt fyzické ochrany EDU, který byl později realizován.
Nadšení roku 1989 přineslo s sebou i pocit, že bezpečnost – fyzická ochrana – je
přežitá a Výzkumné středisko bylo rozpuštěno. S několika kolegy jsme založili
EBIS a v roce 1992 jsme v nové společnosti začali pracovat. Naší první zakázkou
byl v roce 1992 Záložní vjezd do EDU, na kterém jsme, tehdy již s EGPI, spolupracovali. Od roku 1992 se táhne šňůra projektů, na kterých jsme spolupracovali,
zmíním ty významnější:
1995 Mezisklad vyhořelého paliva EDU
1995 až 1998
Optimalizace AKOBOJE EDU
1999 až 2002
Nákladová vrátnice a zabezpečení TVD EBO
2005
Sklad vyhořelého paliva EDU
2009
Revitalizace TSFO EDU
Spolupráce s EGPI pro nás vždy znamenala záruku vysoké znalosti prostředí a
kvalitu projektantské práce. Přeji za sebe i za kolektiv společnosti EBIS našemu
významnému partnerovi, ať tato konstatování mohou v pracovní pohodě naplňovat
i v dalším období. Vedení společnosti, zejména Ing. Petru Sláčalovi, MBA a Ing.
Janu Benešíkovi, hodně sil a dobrých nápadů při vedení společnosti.
56
K letošním vánocům jsem dostal od Petra Sláčaly tričko s logem společnosti EGPI.
Vzal jsem ho na jednu ze svých pracovních cest, organizovaných IAEA v Kapském
městě, kde jsem se v tomto tričku s pozadím Stolové Hory neuměle vyfotil. Ať roste
mezinárodní úspěch EGPI!
57
Ing. Milan Navrátil
account manager
BIZMARK s. r. o., Uherský Brod
Kreativní a marketingové komunikace
Do další padesátky jde EGP INVEST s novou komunikační tváří
Naše reklamní agentura byla v r. 2009 oslovena novým ředitelem EGPI
Ing. Sláčalou a požádána o pomoc při tvorbě marketingové komunikace vaší
projekční kanceláře.
V dnešní době se bohužel již nerozlišuje, zda je firma orientováná na koncové
spotřebitele či třeba na firemní segment, jak je tomu v případě EGPI. Skrývá-li
v sobě kvalitu, a to je v tomto případě více než jasné, musí o tom umět i dát vědět.
A to především směrem ven, k zákazníkům, obchodním partnerům. Bohužel této
oblasti v minulých letech nebylo věnováno příliš pozornosti.
Začali jsme logem firmy, poněkud archaická zeměkoule z jejího znaku zmizela a byla
nahrazena moderním, čitelným, ale především nadčasovým řešením. Následovala
nová grafika základních merkantilních tiskovin (vizitky, dopisní papíry), nové logo
se objevilo na merkantilních tiskovinách (vizitky, dopisní papíry) i v okolí budovy
– na vlajkách a polepu nepříliš vzhledných výkladů v 1. podlaží budovy.
A čekal nás další úkol – internetová prezentace firmy. Ta je důležitá pro komunikaci nejen směrem ven z firmy (zákazníci, dodavatelé, partneři, banky, úřady), ale
i směrem dovnitř, k zaměstnancům, ať těm stávajícím, či těm budoucím. A na nich
stojí současnost, ale i budoucnost firmy. Vždyť první kroky budoucích zaměstnanců
pro seznámení s firmou vedou na web, který správně hovoří o úspěších, organizaci,
firemní kultuře, a i o aktuálním dění ve firmě. V posledním roce EGPI významně
personálně posiloval a webová prezentace svojí měrou věřím, že pomohla.
58
Webdesignu předcházelo vytvoření firemního vizuálu, kdy jsme k logu a novému
firemnímu sloganu „Projekty s energií“ přidali grafickou obrazovou, a tedy i významovou podobu.
Následovala tvorba webdesign, obsahová studie a programování. Nejvíc však dalo
zabrat sestavení sekce Projekty. Zde jsou představeny přehlednou formou referencí
desítky nejvýznamnějších realizací za poslední desetiletí, a jak při tom konstatoval
Ing. Benešík – „Ani jsem netušil, kolik dá práce ohlédnout se za sebe a vidět, co
všechno i díky nám bylo postaveno“.
Čeká nás spolu s EGPI ještě několik reklamních projektů, nejblíže nový firemní
profil, ale s lidmi z této firmy – panem ředitelem Sláčalou, nepostradatelnou paní
Koníčkovou i novým kvalitářem panem Prachařem – to jistě bude hračka.
A když už jsem u lidí, tak mi ještě dovolte k jednomu z nich malou poznámku. Když
jsme po tvorbě loga přecházeli k firemnímu sloganu, tak se pan ředitel Sláčala prozíravě rozhodl na jeho tvorbu vyhlásit firemní soutěž, a zapojit tak své zaměstnance i
touto formou do vytváření firemní marketingové kultury. Zasedal jsem v hodnotící
komisi, a vzhledem k zaměření firmy především na projektování staveb energetiky
jsem mohl návrh vzešlý od kolegů z oddělení elektro „Projekty s energií“ k vítězství
jen doporučit. Jeho kouzlo pro mě tkví především v jeho dvojsmyslnosti, a tak i
díky němu mohu firmě EGP INVEST a jejím zaměstnancům do dalších padesáti
let popřát, ať jsou vždy plni energie!
59
RNDr. Mária Petrášová
1958-1992 – ŠZD SR (Štátny zdravotný dozor)
1992-2000 – Radiačná ochrana VUJE, a. s. Trnava
Riaditeľ EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod p. Sláčala ma požiadal, aby som
svojimi spomienkami prispela do publikácie 50. Výročia založenia spoločnosti.
Považujem to skutočne za veľké ocenenie mojej dlhoročnej spolupráce s a preto sa
pokúsim napísať pár spomienok.
Obdobie r. 1970-1980 bolo poznamenané nielen dostavbou a sprevádzkovaním
prvej atómovej elektrárne A1 v Jaslovských Bohuniciach, ale aj haváriami v r. 1976
a 1978, ktoré znamenali ukončenie prevádzky a v tej dobe neznámu etapu vyraďovania. Bolo to obdobie, keď som spolupracovala s projektantmi Energoprojekt
Uherský Brod pri riadení projektov inventarizácie a finálneho spracovania Ra
odpadov na homogenizáciu a vyberaní kvapalných odpadov A1, pri projektovom
riešení dominantných úkolov pri bitumentácii , cementácii, spracovaní kvapalných
odpadov a vitrifikácii vysokoaktívneho chrompiku z A1.
Premýšľala som, aké konkrétne udalosti, zaujímavé a úsmevné príhody sme spolu
prežili. S hrôzou som zistila, že podrobnejšie fakty mi už akosi vyprchali z pamäti.
Spomínam si najmä na Vašich pracovníkov – Ing. Benešíka, Ing. Maňasa, Ing. Horňáka, Ing. Ondrušku, s ktorými som bola najčastejšie v styku. Spolupráca s nimi
bola vždy pekná a užitočná. Projektová dokumentácia bola vždy spracovaná veľmi
starostlivo a v prípade nejakých rozporov a nesúladu s hygienickými predpismi
vždy rešpektovali pripomienky štátneho zdravotného dozoru. Boli to konzultácia
a porady, ktoré riešili ako aj vyriešili predmetný problém, dosial neznámy.
V priebehu posudzovania projektovej dokumentácie spracované v Uherském Brodě sa mnohokrát stalo, že sme nekontrolovali iba otázku zabezpečovania ochrany
zdravia pri práci, ale sme si všímali i nedostatky súvisiace s bezpečnosťou práce.
Tak spomínam na projekt výstavby viac ako 200 m vysokého meteorologického
stožiara na novej meteorologickej stanici v Bohuniciach, v ktorom sa neuvažovalo
s vybudovaním výťahu. Iba zásluhou môjho kolegu MUDr. Františka Olleho má
tento výškový meteostožiar v EBO ako jediný v Československu výťah, ktorý je
neoceniteľnou pomôckou pre personál z hľadiska bezpečnosti práce.
60
Rada by som spomenula diskusiu o jadrovej energetike na Slovensku, ktorá sa uskutočnila v rakúskej televízii. Boli podané informácie o stave jadrovej bezpečnosti,
o monitorovaní rádioaktívnych vypustí i o monitorovaní životného prostredia
v okolí Jaslovských Bohuníc. Na otázky týkajúce sa jadrovej bezpečnosti a najmä
tlaku na odstavenia blokov JE V1 sme jasne odpovedali, že na základe expertíz,
skúseností a výsledkov prevádzky ako aj výsledkov kontrol vykonávaných štátnymi
dozormi nad radiačnou ochranou a jadrovou bezpečnosťou niet dôvodu na odstavenia jadrových blokov V1. V súčasné dobe sú obidvaja bloky V1 už odstavené.
Za zmienku stojí i zážitok z previerky zabezpečenia radiačnej ochrany pracovníkov
pri defektoskopickej kontrole reaktorovej nádoby JE A1, ktorá sa z časti zvárala
na stavenisku v Škodováckej hale. Práce sa vykonávali výlučne v noci, tj. V čase,
kedy bolo na stavbe najmenej pracovníkov. Bolo to v zimnom období, všade plno
snehu, do elektrárne sme prichádzali okolo polnoci. Do haly bolo potrebné prejsť
po drevenej lávke, ktorá viedla nad 19 m hlbokou výkopovou jamou hlavného
výrobného bloku. Nad nami svietila jediná lampa, ktorá pri silnom vetre vydávala
nepríjemné zvuky. Pripadalo mi to ako v horore. I keď som bola mladá, strach z tej
výšky som nevedela utajiť. Môj ešte mladší kolega ma pred prechodom po kývajúcej lávke s jednostranným zábradlím posmelil slovami: „Pani šéfka, nebojte sa,
nič sa nestane. A ak, tak vojdete do histórie spolu so mnou ako prvá obeť jadrovej
energetiky v Československu“.
Často a rada na nich spomínam. Žiaľ už mnohí nie sú medzi nami, veď je to už
viac ako 50 rokov ako sme začínali.
Rada by som sa vrátila k Vašim pracovníkom. Dobré medziľudské vzťahy medzi
nimi a pracovníkmi štátneho zdravotného dozoru boli dôležitým faktorom, ktorý
významne prispel k úspešnému vybudovaniu tak dôležitých energetických zdrojov
ako sú elektrárne Bohunice, Mochovce, Dukovany a Temelín. Chcela by som sa
poďakovať Vaším starším – skôr narodeným pracovníkom za príjemné a zmysluplné pracovné stretnutia plné nadšenia pre vyriešenie problémov a za milé historky,
ktoré sme spolu prežili.
Celkom na záver dovoľte mi zablahoželať k tak významnému jubileu Vašej spoločnosti ako je 50 výročie jej založenia.
Do budúcnosti prajem Vašej spoločnosti veľa, veľa krásnych a zaujímavých zakázok
nielen vo Vašej krajine, ale aj v zahraničí.
Zamestnancom spoločnosti prajem pevné zdravie, dobré medziľudské vzťahy na
pracovisku. Nech Vaši mladší pracovníci oplývajú silami, nápadmi a nadšením pre
prácu ako ich predchodcovia, seniori Vašej spoločnosti s ktorými som sa stretla po
čas svojej profesionálnej činnosti.
61
Ing. Vojtěch Příman
Palivový cyklus
ČEZ, a. s.
Několik vět o naší spolupráci s EGPI
Uherský Brod je malebným městem, blízké lázně Luhačovice jsou přímo stvořené pro
načerpání nových sil, či jak se dnes říká dobití baterií. Je to inspirující prostředí a je
určitě příjemné v takovém kraji žít a pracovat. Kolektiv EGP INVEST, spol. s r. o., má
tedy pro tvůrčí práci velmi dobré podmínky a předpoklady.
S EGPI náš útvar spolupracuje již druhé desetiletí (jak ten čas letí). Spíše než
o konkrétních zakázkách, které pro nás EGPI zajišťoval, bych se zde rád zmínil o
jeho tvůrčím kolektivu a o duchu naší vzájemné spolupráce.
Společnost EGPI dlouhá léta disponuje kvalitní inženýrskou kapacitou, která
je velmi stabilní. Řada projektů, které EGPI realizoval, a výčet je to opravdu
působivý, pomohla jeho specialistům profesně vyrůst do úrovně, díky které je
úspěšný v získávání zakázek nejen u nás, ale i v zahraničí. Uspěl například i u tak
náročných akcí, jako jsou práce na projektech dostavby JE Mochovce či úložišť radioaktivních odpadů.
Právě schopnost dotahovat věci do realizačního výstupu je u projekčních organizací
zásadní a kolektiv EGPI je jednou z takových firem. Často slýcháme poučky o tom,
jak na prvním místě stojí přání a očekávání zákazníka, ne vždy se ale s takovým
přístupem v reálném světě setkáváme. Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že EGPI
vždy naplnil naše požadavky. I když to může vyznít jako fráze, z práce týmu EGPI
je zřejmý zájem o věc, vysoká profesionalita a multi-disciplinární přístup daný širokým spektrem odborností, kterými EGPI disponuje. Je tedy schopen vždy zasadit
řešené projekty do širších souvislostí.
Co popřát do další padesátky? Rozhodně přeji kolektivu EGPI hodně zdraví,
úspěchů v jeho práci, zajímavé zakázky a neutuchající entuziasmus. Naše země se
připravuje na další rozvoj jaderné energetiky, a to se rozhodně bez podpory vysoce
kvalifikovaných týmů jako je ten v EGPI neobejde.
62
Ing. Jiří Rosenfeld, CSc.
Předseda představenstva a generální ředitel
Slovácké strojírny, akciová společnost, Uherský Brod
Vážený pane řediteli,
rád bych Vám jménem svým a také jménem mých spolupracovníků blahopřál
k významnému jubileu založení společnosti EGP INVEST, spol. s r. o.
Za uplynulých padesát let činnosti společnosti dosáhl kolektiv vašich spolupracovníků významných úspěchů a získal tak vysoké odborné renomé v oboru. Město
Uherský Brod se i vaším přičiněním zařadilo do podvědomí nejen odborné veřejnosti jako město, kde působí významná inženýrsko-projektová společnost.
Obdivuhodné je také prosazení se v současných ne příliš příznivých podmínkách
pro podnikání.
Vaše snaha rozšiřovat oblasti vašeho podnikání i mimo oblast hlavního oboru
podnikání společnosti dokazuje, že vaše společnost, ač letos padesátiletá, je stále
mladá duchem a má toho ještě mnoho před sebou.
Dovolte mi proto, abych touto cestou Vám i vašim spolupracovníkům popřál do
dalšího podnikatelského života mnoho úspěšných projektů a realizací, spokojenost
zákazníků a další rozvoj společnosti ve všech oblastech podnikání.
V osobním životě Vám přeji mnoho zdraví, štěstí a rodinné pohody. To je předpokladem k úspěšnému řízení společnosti a jejímu rozvoji v další padesátce jejího
podnikatelského života.
63
Ing. Vladivoj Řezník
Ředitel inženýringu
ENEL – Slovenské elektrárne, a. s.
Vždycky, když projíždím krajinou v okolí Uherského Brodu, zavzpomínám na své kolegy ze společnosti EGP INVEST Uherský Brod a na úkoly, které jsme společně řešili.
S pracovníky EGP INVEST Uherský Brod jsem se poprvé setkal za svého působení
v Jaderné elektrárně Dukovany a při přípravě výstavby meziskladu vyhořelého jaderného paliva. Prožili jsme mnohé krušné chvíle, ale nakonec vše dobře dopadlo a mezisklad byl postaven a zprovozněn podle plánu a hlavně potřeby provozu EDU, protože
hrozilo odstavení elektrárny z důvodu, že nebylo kam ukládat vyhořelé palivo.
V těchto těžkých dobách se utvrdila moje důvěra ve schopnosti firmy EGPI Uherský
Brod a jejích zaměstnanců, protože když jsme se dostali do problémů, vždy jsme
se napřed dohodli na jejich řešení, a teprve pak přišla řeč na peníze. I když jsme
mnohdy byli ve vážných problémech a situace byla vypjatá, nikdy tohoto EPGI
Uherský Brod nevyužil k nátlaku a cenovému vydírání. Toho jsem si vždy velmi
cenil a vážím si proto všech vedoucích pracovníku EGPI a jejich profesionality.
Pak jsem EGPI ztratil na mnoho roků z dohledu. Pracoval jsem ve Vídni v MAAE,
pak v Praze na ředitelství ČEZu, následně v Západočeské energetice v Plzni v představenstvu, a pak zase na centrále ČEZu. Po mém odchodu z ČEZu na začátku roku
2008 jsem nastoupil na Slovensko do skupiny ENEL a jejich Slovenských elektrární.
Vybudoval jsem zde útvar Inžinieringu, který funguje od roku 2009. A co se nestalo.
Přijedu na jadernou elektrárnu Bohunice na technické jednání a vidím tam „staré“
známé tváře. Sedí tam pan Benešík a jeho spolupracovníci. Kruh se uzavírá. Jsem
rád, že mám proti sobě, a tím hlavně vedle sebe, spolehlivou firmu EGPI a ověřené
partnery z Uherského Brodu.
Když zase někdy pojedu do Luhačovic, Zlína nebo přes Starý Hrozenkov do svého zaměstnání na Slovensko, vzpomenu si na své kolegy ze společnosti EGPI
Uherský Brod. Bude to vzpomínka příjemná, která mě pohladí po mém srdci, jehož
kousek v Uherském Brodě zůstal.
Firmě EGPI přeji k jejímu krásnému jubileu hodně dobrých profesionálů, mnoho
úspěšných projektů a šíření výborné profesní tradice do budoucna.
64
Ing. Oto Schultz
člen predstavenstva a obchodný riaditeľ
VUJE, a.s Trnava
Míľniky spolupráce EGPI a VUJE
Začiatky jadrovej energetiky v Československu siahajú do obdobia výstavby
atómovej elektrárne A-1, ktorá sa na Slovensku budovala ako overovací typ
plynom chladenej elektrárne.
Bolo to obdobie po roku 1957, kedy vznikali na Slovensku a v Čechách prvé skupiny pracovníkov, ktorí začali riešiť projekčné a realizačné problémy pri výstavbe
elektrárne A-1.
EGPI má svoje začiatky v Projektovom stredisku Vítkovických stavieb, VUJE
v Atómovej elektrárni v Jaslovských Bohuniciach.
Konkrétnejšia spolupráca začala až po vzniku samostatného Výskumného ústavu
jadrových elektrární v roku 1977 a súčasné EGPI bolo samostatným strediskom
v jadrovom závode 11000.
V tom období už oba kolektívy pracovníkov riešili problémy spojené s výstavbou
a neskôr s prevádzkou novovoronežských blokov V-1 v Jaslovských Bohuniciach
a so započatím výstavby blokov v Dukovanoch.
Po roku 1989 obe naše spoločnosti prešli privatizačným procesom a pre prežitie
a udržanie sa bolo vtedy treba čo najviac priblížiť sa potrebám našich zákazníkov.
EGPI si zakladá v r. 1995 svoju organizačnú zložku priamo v Trnave, pôvodný
Výskumný ústav jadrových elektrární sa transformuje na inžiniersku firmu.
V tom období sa začína najaktívnejšia časť spolupráce medzi EGPI a VUJE. Koncom
roku 1996 je podpísaná zmluva na projekčné práce na projekt „Seizmické zodolnenie a rozšírenie kapacity medziskladu vyhoreného paliva“. Práce boli ukončené
po štyroch rokoch v novembri 2000.
Ďalším mimoriadne významným projektom bola spolupráca na projekte „Rekonštrukcia blokov V-1“, kde VUJE bolo spolu s firmou Siemens v pozícii generálneho
dodávateľa.
65
Jedným zo zásadných systémov rekonštrukcie bol systém Technickej vody dôležitej
pre 1. a 2. blok V-1.
EGPI zabezpečoval kvalifikované projekčné práce na tomto systéme v rokoch 19982000 a kvalitnou prácou významne prispel k tomu, že práce na rekonštrukcii mohli
byť realizované bez odstavenia elektrárne. Zároveň boli vykonané v stanovených
termínoch, čo významne prispelo k celkovému skončeniu rekonštrukcie blokov
V-1 v zmluvne dohodnutom termíne.
V rokoch 1997-1999 VUJE realizoval projekt dokončenia „Republikového úložiska
rádioaktívnych odpadov v lokalite EMO“. EGPI bol pre tento projekt dodávateľom
projektových a inžinierskych prác.
Realizácia tohto projektu bola náročná najmä z hľadiska nedostatku a neúplnosti
podkladov. Tento projekt prevzalo VUJE po neúspešnom dodávateľovi a viaceré
z pôvodných riešení bolo nutné prepracovať. V tejto situácii bola významná veľmi
dobrá spolupráca s EGPI a kvalifikovane spracované výstupy.
V ďalšom období VUJE zabezpečoval projekt „Modernizácia blokov V-2“ v pozícii
generálneho projektanta. V rokoch 2002-2004 sa na projektových prácach významne
podieľalo EGPI Uherský Brod. Tento projekt bol pozitívne hodnotený odberateľom
SE, a.s., ktorý si už realizáciu zabezpečoval vlastnými investorskými kapacitami.
Nemenej významná bola účasť EGPI na projekte „Vyraďovanie A-1 I. etapa“, ktorý
bol realizovaný počas obdobia piatich rokov a to 1999-2004.
V rokoch 2003-2004 realizoval VUJE mimoriadne významný projekt pre likvidáciu
rádioaktívnych odpadov „Finálne spracovanie kvapalných rádioaktívnych odpadov.
VUJE bol v tomto projekte generálnym dodávateľom technologickej časti, vlastný
objekt budoval iný
dodávateľ. EGPI zabezpečoval v tomto projekte funkciu generálneho projektanta
a tiež autorského dozoru.
Práce na tomto projekte boli mimoriadne náročné, pretože boli veľmi tvrdé podmienky z hľadiska dodržania technologických podmienok, ale tiež veľmi napätých
termínov.
V tomto projekte sa potvrdila dobrá schopnosť celého kolektívu EGPI pri
zabezpečení a koordinácii viacerých dodávateľov v rámci projektu, ako i pri
samotnej realizácii.
I s veľkým prispením EGPI bol projekt úspešne ukončený.
Poslednou aktivitou EGPI v rámci spolupráce s VUJE je projekt „Dostavba 3. a 4.
bloku JE Mochovce“, kde EGPI sa zúčastňuje na projekčných prácach strojnej časti
primárneho okruhu a na projektovaní prevádzkového súboru Radiačná kontrola.
Tento projekt končí v októbri 2010.
66
V predchádzajúcom boli v krátkosti uvedené všetky zásadné projekty spolupráce
VUJE a EGPI.
EGPI sa v celom tomto období ukázala ako kvalitná projekčná spoločnosť, ktorá
bola a je zárukou spokojnosti našich zákazníkov z oblasti jadrovej energetiky.
Veríme, že spolupráca našich spoločností bude pokračovať v ďalšom období
nielen na Slovensku, ale aj v Českej republike napr. pri výstavbe 3. a 4. bloku
v JE Temelín.
I touto cestou blahoželáme EGPI ku krásnemu výročiu založenia a želáme veľa
dobrých zákaziek a samozrejme udržanie dobrého odborného potenciálu projektantov, bez ktorých by nezačal žiadny energetický projekt.
67
Ing. Aleš John, MBA
Generální ředitel
Projektant
Projektant je tak trochu snílek, tak trochu umělec, rozhodně hodně technický
odborník. Projektant je člověk s fantazií, člověk, který přemýšlí dál než běžné
konvence uvažování. Projektant propojuje dílčí technické oblasti, vlastnosti a parametry jednotlivých systémů a částí do jednoho funkčního celku tak aby později
po realizaci sloužily svému zamýšlenému účelu.
Být projektantem je více než zaměstnáním, dalo by se říci, že je to poslání.
Projektantem se člověk rodí a roste k dokonalosti celý život.
Takových projektantů bylo v oblasti energetiky v dřívějším Energoprojektu dostatek,
nakonec výsledky jejich práce vyrábí proud dodnes.
I v dnešním EGP INVEST je projektantů dostatek, pravda, někteří sice trochu
prokvetlí, ale stále s humorem, nápady a velkorysým nadhledem. Jedno z poslání
mimo tu denní projekční rutinu je ještě jedna věc. Tou je výchova svých nástupců,
mladých stejně nadšených budoucích projektantů. Sdělení co nejde, co bylo již vyzkoušeno, kde je slepá cestička a naopak, co se osvědčilo, jsou neocenitelná, stejně
tak jako jsou neocenitelné nápady vtělené do nových projektů.
Tak, projektanti, držím palce a ať se daří. Bez vaší práce a nápadů se nepostaví ani
pastouška, natož elektrárna, a to dokonce jaderná.
68
Vzpomínky našich bývalých spolupracovníků
VZPOMÍNKY NAŠICH BÝVALÝCH
SPOLUPRACOVNÍKŮ
Františka Běhalová
vedoucí plánování
Při návštěvě EGPI jsem byla mile překvapena tím, jak jsou jednotlivá pracoviště
vybavena moderní technikou.
Za mého působní v letech 1974-1987 jsem měla psací stroj a obyčejnou kalkulačku.
Zajišťovala jsem ekonomické podklady projekčního střediska Uherský Brod do
závodu EGP Ostrava a pak EGP Praha.
Jednalo se o evidenci:
• přijatých zakázek
• čtvrtletní výrobní plán
• rozpracovanost (někdy i 70 zakázek v měsíci)
• pracovní výkazy zaměstnanců (cca 120 osob)
• podklady pro fakturaci dokončených zakázek
• příprava a expedice hotových projektů
• a jiné, např. obsluha dálnopisu
Jednou měsíčně jsem tzv. „uzávěrku“ odevzdala na závodě, nejdříve v Ostravě, pak
v Praze. Jelikož středisko v Uherském Brodě mělo pouze jedno auto, které používali hlavně projektanti k jednání na stavbách, neměla jsem možnost já na Prahu.
Pak jsem si mohla vybrat: vlak, autobus, letadlo z Kunovic. Problém byl v tom, že
cesta vlakem trvala i 9 hodin, musela jsem v Praze shánět nocleh, většinou zněla
odpověď: „Máme obsazeno“.
Autobusem byla cesta rychlejší, ale také s problémy. V 10.00 hodin jsem byla na
závodu EGP, rychle vyřídit potřebné věci a zpět v 15.00 hodin vlakem domů, ve
22.00 hodin Uherský Brod.
Možná lepší bylo letadlo z Kunovic v 9.00 hodin. Pak krásná hodina letu malým
letadlem pro 16 cestujících, nízko letícím, sledujícím dálnici D1, bylo možno
69
sledovat všechno pod námi. Ale pak z letiště Ruzyně do Holešovic – závodu EGP
– další hodinová cesta autobusem a tramvají. Na závodě rychle všechno vyřídit,
mj. na výpočetním středisku vyťukat na děrovacím stroji všechny pracovní výkazy
a rozpracovanost zakázek, děrné štítky předat k počítači, a pak překontrolovat
správnost. A někdy bez oběda zpět na letiště, letadlo odlétalo ve 16.00 hodin. Jednou
v zimě od jihu hodně sněžilo. Z Prahy byl odlet ještě povolen, ale přistání na Moravě?
Brno již nepřijímalo, Kunovice také, letadlo zamířilo k severu, letiště Holešov již
nepřijímalo, konečně Ostrava – Mošnov. Sotva jsme přistáli na letištní plochu, začalo
hustě sněžit, takže nebylo možné počítat s odletem zpět do Kunovic. Po dlouhém
jednání nás autobusem odvezli na nádraží do Přerova. To již byla půlnoc, všechny
vlakové spoje odjely a nám všem nezbylo než přespat v hotelu v Přerově.
Dnes je pracovnice ekonomického útvaru těchto patálií ušetřena.
Pro mne to byla taková stresová záležitost – „výlet do Prahy“, která patřila k mým
povinnostem na středisku EGP v Uherském Brodě.
70
Ing. Jiří Bršlica
Starosta obce Nivnice
Postřehy ze života v EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod
Když v roce 1981 ukončil základní vojenskou službu, nastoupil jsem do EGP coby
mladý perspektivní projektant do skupiny Ing. Múdré. Skupina byla v ten okamžik složena ze tří žen Marií a dvou mužů Jiřích. Marie Kočicová v té době mimo
jiné měla na starosti inventář ROH, který byl především sportovního charakteru.
Tím, že jsem přišel jako mladý sportovec, a neustále na ní loudil různé výpůjčky
spacáků, stanů, míčů, sítí a jiného sportovního materiálu, mne uvrtala do sportovního referenta. To vše se odehrálo v době, kdy začátkem září firma oslavovala
„Den horníků a energetiků“, tentokrát na pionýrském táboře „Zbrojovák“ v Suché
Lozi. Pro sportovního referenta to znamenalo připravit sportovní odpoledne pro
všechny zúčastněné: tey přenést veškerý sportovní materiál a zajistit jednotlivá
stanoviště, včetně vyfáborkování branného pochodu. Po sportovním odpoledni,
které se vždycky protáhlo až do pozdních odpoledních hodin, neboť někteří místo
orientačního pochodu po fáborkách se nechali unést hřibařskou vášní a vrátili se
místo za půl hodiny až za 2 – 3 hodiny s úlovkem dvou či tří hřibů, podle nich
jedlých. Až byli všichni připraveni na svých místech, mohla nastat společenská
zábava. Chvíle taneční a hudební přestávky mnozí účastníci využívali na vykonání
osobních potřeb. Mezi jinými se zvedl i pan Koníček, vzal svůj kožený kufřík a
přes celý sál si to míří k hlavnímu vchodu. „Miro, kam jdeš, ještě není konec,“ pan
Koníček odpoví: „Na záchod“. A otázka jde zpátky: „Na co potřebuješ ten kufr,
když jdeš na záchod“. Odpověď je velmi pohotová: „Když možů chodit s taškama
ženské, proč nemožu jít aj já.“
Odpolední přestávka bývala vyplněna některými účastníky kuřáckým dýchánkem
na terase střediska nebo krátkými procházkami po okolí. Již zmíněný pan Koníček
tyto chvíle klidu využil k tomu, že vylezl na jednu z bříz vedle terasy. Jeho spolupracovník a vedoucí Ing. Orlovský se na něj podívá a pronáší památnou větu: „Mirku,
už jsem v životě viděl ledacos, ale koňa na stromě ještě ne.“
V polední přestávce jsme chodívali na obědy do města. Někdo šel na oběd, a kdo
neměl hlad, šel po obchodech, nebo vyřizoval různé „neodkladné“ záležitosti.
Jednou paní Šuranská přinesla kabelku svojí dcery, že se jí roztrhl řemínek přes
rameno a že to musí dát opravit k obuvníkovi. Tak využila polední přestávky
71
a odnesla kabelku na opravu. Asi za tři dny si ji byla zase vyzvednout. Přinesla ji do
kanceláře a Marie Kočicová se jí ptá: „Tak jak ti to opravili?“ Paní Šuranská vytáhne
opravenou kabelku z tašky, že se na to podívají. Jaké bylo jejich překvapení, když
se podívaly na zasukovaný řemínek. Nejdřív nevěděly, co si o tom mají myslet, ale
pak jsme se začali všichni smát. Takovou opravu bychom zvládli i sami.
72
Věra Dvořáková
Pomocná projektantka elektro
V roce 1966 jsem nastoupila do Vítkovických staveb jako kreslička.
V pracovním poměru jsem byla až do roku 2003, kdy jsem odešla do plného invalidního důchodu. Během mé pracovní činnosti se firma přejmenovala na EGP
a EGP INVEST.
Kromě mateřské dovolené, která trvala 1 rok, jsem v práci setrvala 37 let. Na svá
pracovní léta vzpomínám moc ráda. Práce mne bavila, stala se mi koníčkem. Měla
jsem štěstí na hodné vedoucí i na spolupracovníky. Dnes již s úsměvem vzpomínám
na uhlová kamna na Graulovém (jak jsme nosili uhlí a sami topili), na rýsovací
soupravu, na nálevková pera, logaritmické pravítko či čpavkový kopírovací stroj.
Posledních pár let před odchodem do důchodu jsem se naučila pracovat s počítačem, což je mi teď ku prospěchu.
Dodnes se potkávám s bývalými spolupracovníky a mám moc příjemný pocit.
Rádi vzpomínáme na DEN „HORNÍKŮ A ENERGETIKY,“ na MDŽ, či na nezapomenutelné zájezdy, které se konaly každý rok.
73
Pavla Göblová, Zdena Ficalová
Projektantky, stavební oddělení
Příspěvek k založení společnosti a její začátky
V Uherském Brodě začátkem šedesátých let nebyla žádná stavební projektová organizace. Proto zájem o práci v nově založeném projektovém středisku Vítkovických
staveb Ostrava byl značný. V polovině roku 1960 se tak sešel a postupně rozšiřoval
vcelku mladý kolektiv pracovníků. Velká část zaměstnanců nedosáhla ještě třiceti
let, další byli středního věku a, dále zde bylo několik zkušenějších starších pracovníků – například p. František Peléšek, p. Slabiňák, p. stav. Kolařík, Ing. Misler.
Vedení střediska a stavební skupiny včetně statiků sídlily v nynějším Panském domě
(tehdy byla v této budově pošta, takže se říkalo na poště, název Panský dům se ve
městě vžil mnohem později). „Profese“ měly své pracoviště na radnici, tehdejším
Městském národním výboru. Prostory na MNV byly malé a tmavé, takže bylo jasné,
že jde o provizorium. Proto už na jaře 1961 se vodaři, elektrikáři, topenáři a rozpočtáři stěhovali o pár desítek metrů dál do bývalého Graulova hostince v nynější
Moravské ulici, zvaného Graulovo.
Ze začátku bylo – nejspíš pro nedostatek místa – středisko málo vybaveno, chyběl např. světlotisk. Když bylo potřeba něco okopírovat, chodilo se do střediska
geodézie. Odevzdávat projekty jsme jezdili s ruličkou plánů do Ostravy, kde jsme
také vykonávali všechny práce, spojené s expedicí projektů. Tato situace nebyla
nejvhodnější, takže brzy poté, co středisko získalo Graulovo, přibyl i světlotisk a
projekty se kompletně dokončovaly v Uh. Brodě.
Práce bylo dost a už ze samého názvu střediska bylo patrné, pro jakou oblast a na
jakou sféru odbornosti byla většina projekční práce zaměřena. VŽKG, NHKG a
podobně, jiné zakázky přibyly později.
Téměř všichni pracovníci svým způsobem v projekční práci začínali, buď přešli
z jiného zaměstnání či z praxe na stavbě nebo ze školy. Možná tím byla dána shoda,
která na pracovišti panovala. Poradit mladým, přicházejícím ze školy, nebo těm,
kteří Průmyslovou školu stavební studovali večerně, bylo samozřejmé. Když nevíš
nebo něčemu nerozumíš, tak se zeptej, nikdo ti hlavu neutrhne. Všem nám záleželo
nejen na odevzdané práci, ale také jednomu na druhém.
74
K tomu dobrému kolektivu, na který dodnes vzpomínáme, přispívala jistě i legrace, k níž někteří měli sklony a ostatní se rádi přidávali. Takže i při pracovním
„frmolu“, který leckdy nastal, jsme se dovedli také odreagovat. Nezapomenutelné
jsou humorné příhody a vtip Mirka Koníčka, svým dílem přispíval i Tonda Vörös,
v neposlední řadě pak také pan Vystrčil. Tehdejší vedoucí střediska p. Prachař to
přecházel s pokýváním hlavy a odchodem do své kanceláře. Věděl, že práce se udělá
a odevzdá vždy a „termín“ bude splněn i za cenu mnoha přesčasových hodin.
Pan Jan Prachař v roce 1970 odcházel do důchodu a s ním skončily v Uh. Brodě
také Vítkovické stavby. Celé středisko převzal ENERGOPROJEKT PRAHA, přestěhovalo se do nové budovy v ulici Antonína Dvořáka a v jeho vedení stanul p.
Ing. Jiří Kryštof, který za Vítkovických staveb vedl stavební skupinu.
Středisko se rozšiřovalo, přibývali noví zaměstnanci i nová, jiná práce.
Co říct závěrem? Snad jenom tolik, že my dvě jsme se v práci poznaly, nezůstalo
však jen u pracovních vztahů. Staly jsme se kamarádkami, a toto naše kamarádství
vydrželo celých těch neuvěřitelných padesát let.
75
Ivan Graffe
Vedoucí oddělení elektro
Do zakládaného projekčního střediska Vítkovických staveb n. p. jsem přišel z n.
p. MEZ Zábřeh, kde jsem byl zaměstnán jako konstruktér rozvaděčů NN a VN
v červenci roku 1960. První pracoviště bylo v kancelářích na radnici Uh. Brod,
v její zadní části. Byly to velmi stísněné poměry a málo světla. Namačkáni zde byli
vodaři, topenáři, stavaři a dva elektroprojektanti.
Vzhledem k tomu, že práce bylo hodně a prostory malé, rozpočtáři pak seděli
v klášterním konventu a celá stavební skupina pak na Panském domě v jižním
křídle v patře.
Projektanti umístění na radnici se přestěhovali na objekt zvaný Graulovo. Současně
se sem stěhovali i rozpočtáři s vedoucím panem Františkem Mazůchem. Zde již
bylo více světla i prostoru, ale topilo se ve velkých kamnech na tuhá paliva, což
bylo dost nepraktické.
I za těchto podmínek jsme vytvořili celou řadu projektů, zejména na Ostravsku, pro
tento účel jsme byli zřízeni. Byly to objekty ve VŽKG, NHKG, Třinecké železárny
atd. Vznikla i celá řada malých projektů pro NV v okrese.
V roce 1969, kdy se připravovala výstavba jaderných elektráren, se stalo středisko
potenciálním zájemcem o tyto zakázky. První československá jaderná elektrárna
A1 v Jaslovských Bohunicích a návazně V1 o výkonu 2x440 MWe vyžadovaly
značné a kvalifikované všeprofesní projektové kapacity. Generální projektant
Energoprojekt Praha potřeboval zřídit projektové středisko blíže budované stavbě,
proto převzal pod svá křídla Vítkovické stavby n. p. Uherský Brod. Nejprve jsme
byli přičleněni k EGP Ostrava pod vedením Ing. Kulhánka jako středisko 384. Naše
kvality se osvědčily již při rekonstrukci a plynofikaci Teplárny Brno – Špitálka a, tak
jsme kromě jiných projektů dostali za úkol urychleně zpracovat projekt elektročásti
pro havarovaný provoz. Úkol byl velmi naléhavý, za tři dny nás Ing. Kulhánek
převelel do Brna a práce začala, i když v objektu byli ještě hasiči a kriminálka.
Projekt jsme úspěšně v období roku 1975-1976 zvládli a potvrdili, že výběr EGP Uh.
Brod pro další spolupráci a začlenění do EGP Ostrava byl oboustranně výhodný
a přínosný. Od roku 1976-1977 již nastalo hodně práce na projektech pro JE V1
76
Jaslovské Bohunice. Byly to velké projekty zejména pomocných provozů – dílny,
sklady, ubytovny pro pracovníky a hotel pro experty v Trnavě.
Oddělení elektro se postupně rozšiřovalo, přicházeli noví projektanti s praxí i po
ukončení školy. V roce 1970 jsme museli nutně rozšířit skupinu o projektanty
silnoproudu i slaboproudu. V té době přišel do oddělení elektro Ing. Matůš Iren,
který byl po roce 1968 vyloučen ze svého odborného pracoviště v Tesle Rožnov
– vývoj elektroniky, byl vedoucím skupiny slaboproud, který zpracovával i dle požadavků investora na EPS a zabezpečovacího zařízení. Vzhledem k množství práce,
která stále vzrůstala, se oddělení elektro a slaboproud rozšířilo na 14 pracovníků.
V elektro silnoproud to byli J. Graffe – vedoucí oddělení, Ladislav Konečný, Ing.
Josef Hamšík, Jaroslav Tlach, Josef Vozár, Ing. Marášek a kresličky Věra Běťáková
a Věra Dvořáková. Skupina slaboproudu: Ing. Iren Matůš, Ing. Vojtěch Běhunčík,
Miroslav Civáň a kresličky Iren Ševčíková a Jana Lysá.
Oddělení elektro bylo početné a práce od stavebních oddělení nebyla rovnoměrně
rozdělována, takže jsem musel hodně cestovat a shánět práci u investorů i v EGP
Praha a Ostrava.
Když se začaly projekční přípravy na novou JE na zelené louce v Dukovanech, bylo
práce dostatek. Při výstavbě JE Dukovany jsme zajišťovali i autorský dozor a pro
ten účel byl vzat do oddělení pan Ing. Jahoda, který měl sídlo v Dukovanech. Pak
následovaly práce na JE V2 Jaslovské Bohunice pro 3. a 4. blok. Současně započalo
období náročné projekční přípravy na JE Mochovce a JE Temelín.
V období 1992-1993 jsem se s Ing. Kryštofem zúčastnil přípravy privatizačního
projektu na odkoupení a zprivatizování projekčního střediska EGP v Uherském
Brodě. Celková situace v projekčních pracích nebyla dobrá. Investoři nevěděli co
bude dál. Oddělení elektro se za tu dobu zocelilo, kvalifikace i odborná způsobilost, doprovázená mnohaletou praxí a zkušeností, vytvořily personální zdroje a
jakékoliv změny v počtu i obsazení funkcí by znamenaly nedozírnou škodu. Proto
s tradičním heslem a příslovím, že „se svým křeslem i sezením na prdeli nic nevysedíš“ jsem denně vyjížděl jak do EGP Praha, tak k investorům v JE s nabídkami na
projektové práce a inženýrské činnosti v oblasti elektro. Iniciativa byla odměněna
úspěchem, podařilo se mi zajistit projekt pro JE Dukovany „Zabezpečení a vyrozumění obyvatelstva do vzdálenosti 30 km při jaderné havárii“. Totéž se podařilo
i pro JE Jaslovské Bohunice. Byly to projekty od počátku všech stupňů, od počátku
úvodních projektů, až po realizační dokumentaci, a to v hodnotě několika milionů
Kč. To také velkou měrou přispělo k rozběhu ekonomiky nově vzniklé společnosti
EGP INVEST, spol. s r.o. Uherský Brod a umožňující zakoupení majetku a jeho
převedení do soukromých rukou. Začátky byly krušné, nejistoty v období stagnace
jaderné energetiky značné, jen kvalitou, cenou a termíny projektových prací si
společnost vytvořila podmínky k dalšímu rozvoji i dnešnímu postavení. Rozvoj
v oblasti SKŘ nebyl realizován. EGPI i nadále využívá subdodávek.
77
Po zprivatizování střediska EGP a vzniku společnosti EGPI se vedení rozhodlo
rozšířit předmět podnikání o mimoprojektové aktivity v oblasti autoopravárenství
a prodeje vozů. Uvažováno bylo se zařízením značkové prodejny ŠKODA, autobazarem, STK a prodejem náhradních dílů. Záměr se celý nepodařilo zrealizovat.
V současné době Autoservis již EGPI nevlastní a zabezpečuje výhradně projektové
a inženýrské činnosti.
Všem spolupracovníkům je nutno poděkovat za jejich práci, iniciativu i kvalitní
výkon v oblasti elektro, současně vzpomínám na ty, kteří již nejsou mezi námi.
78
Ing. Drahoslav Horňák
Vedoucí oddělení technologie
Do Energoprojektu Uh. Brod, který tehdy patřil pod EGP Ostrava, jsem nastoupil
4. 1. 1976. Do této doby jsem pracoval téměř 25 let ve Slováckých strojírnách
v Uh. Brodě, kde jsem 23 let pracoval ve vývojovém oddělení jako samostatný
konstruktér-projektant. Zkušenosti z této pracovní činnosti se mně velmi hodily
i v novém působišti. Nastoupil jsem do technologického oddělení vedeného Ing.
Bohumilem Černíkem, založeného v roce 1975. Členové oddělení byli bývalí spolupracovníci ze Slováckých strojíren a Ing. Maňas přišel ze Zbrojovky Bojkovice.
Po nástupu do EGP, jako ryze projektové organizace, která byla zaměřena více na
investiční výstavbu, bylo třeba rychle se přeorientovat na nová pravidla stanovená
vyhláškami a předpisy pro projekty v investiční výstavbě. Tuto problematiku jsem
spolu s ostatními kolegy poměrně rychle zvládl.
Naše první zakázka byla pro Teplárnu na Špitálce v Brně, která souvisela s rekonstrukcí a plynofikací teplárny, a potom s pracemi po těžké a tragické havárii, která
se na teplárně udála. Pracoviště jsme měli přímo v ubytovně teplárny, kde nás
navštěvovali pracovníci z EGP Ostrava, kteří nám svým způsobem pomáhali a
zúčastňovali se s námi různých technických jednání i řešení technických problémů.
Navštívil nás i ředitel ing. Kulhánek, který nám docela fandil.
V této době jsme zpracovávali různé zakázky v oboru strojně technologickém.
Jeden z významných projektů z této doby byl pružné uložení kondenzační turbiny
v elektrárně Hodonín. Jednalo se o zcela unikátní projekt, první svého druhu v
ČSR. Do tohoto projektu byla zapojena Vysoká škola stavební v Praze, specialisté
ze Škody Plzeň, z EGP Praha Ing. David a další. Projekt byl úspěšně realizován
a tím byl definitivně vyřešen problém vznikajících trhlin na betonové turbinové
stolici od vibrací turbiny.
Zcela nové zaměření činnosti technologického oddělení vzniklo přechodem pobočky EGP Uherský Brod pod EGP Praha – jaderný závod. Tímto přechodem jsme
se dostali k úplně nové problematice související s výstavbou jaderných elektráren
a různých rekonstrukcí technologických zařízení již provozovaných jaderných
elektráren. Projektová činnost v tomto oboru pro nás znamenala seznámit se množstvím nových předpisů, zvyklostí, spolupráce se státními orgány jaderného dozoru
a dalšími institucemi, zabývajícími se jadernou bezpečností provozu jaderných
79
elektráren. Bylo nezbytné naučit se pohybovat po provozech JE, což bylo nutné pro
zpracování požadovaných projektů. Ve spolupráci s jaderným závodem EGP Praha
jsme postupně získávali zkušenosti a znalosti jak se pohybovat v tomto oboru. Naše
snahy postupně vyústily k tomu, že jsme samostatně začali zpracovávat projekty
vybraných provozních souborů, které jsme si museli v daných stupních projednat
dle příslušných vyhlášek a předpisů a dosáhnou jejich schválení.
V roce 1980 jsem byl jmenován vedoucím technologického oddělení po ing. Černíkovi, který přešel na funkci hlavního inženýra projektů.
V době mé působnosti vedoucího technologického oddělení, které trvalo 22 let,
jsme pracovali na projektech pro jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích.
Byly to např. projekty na zpracování vysoce aktivních radioaktivních odpadů
jako vitrifikace chronpiku, technologie finálního zpracování a ukládání nízko a
středně aktivních odpadů, likvidace zařízení již odstavené JE A1 atp. Byly to svým
způsobem unikátní projekty a neobešly se bez spolupráce s výzkumnými ústavy,
vysokými školami nebo s externími specialisty. Za zmínku stojí dva projekty, na
kterých jsem se výrazně podílel.
Je to projekt na převoz vyhořelého jaderného paliva z mokrého meziskladu v Jaslovských Bohunicích do nově vybudovaného suchého meziskladu v Dukovanech.
Jednalo se o dukovanské vyhořelé jaderné palivo dočasně uložené v MSVP v Jaslovských Bohunicích.
Jaderné palivo mělo být převáženo v nových skladovacích kontejnerech typu Castor,
se suchým režimem skladování, na speciálním jednoúčelovém železničním vagonu.
Jednalo se o vůbec první vážení zmíněného kontejneru a to v MSVP v Jaslovských
Bohunicích, kde na to nebylo dostatečné vybavení. Musel jsem navrhnout veškeré
manipulační postupy, potřebné zařízení včetně jeho výroby. Celý projekt musel být
řádně projednán a schválen příslušnými institucemi. Zavezený kontejner vyhořelým
palivem byl speciální technologií vysušován ve spolupráci pracovníků EDU. Celkem
bylo převezeno do Dukovan 9 kontejnerů za přísných bezpečnostních opatření a
bez jakýchkoliv komplikací. Byl to významný a úspěšný projekt technologického
oddělení.
Druhou významnou akcí technologického oddělení byla rekonstrukce meziskladu
vyhořelého paliva v Jaslovských Bohunicích s cílem zvýšení jeho skladovací kapacity. Tento projekt jsem spolu s ing. Janošem zajišťoval jako projektový dozor, kdy
jsem pro důchodový věk již nebyl vedoucím technologie. Byl to nesmírně náročný
a nákladný projekt který se realizoval za plného provozu MSVP, protože chlazení
bazénových vod nesmělo být přerušeno.Zásadním způsobem jsem zajistil zvýšení
skladovací kapacity MSVP, a to 2,8x. Za tímto úspěchem byl můj návrh skladovacího zásobníku, který se vyrábí dodnes.
80
Z výše uvedeného vyplývá, že oddělení technologie mělo vždy dostatek zajímavé
práce a náplně, pracovníci měli dostatek možností k dalšímu růstu. Základem byl
výborný pracovní kolektiv, kamarádské vztahy na pracovišti a také pocit kolektivní
odpovědnosti za produkované projekty. Projektová činnost byla spojena s častými
pracovními cestami na stavby, k jednání na EGP Praha a ke kontrolním orgánům.
Při cestách a jednáních jsem si vytvořil početnou skupinu spolupracovníků a přátel
což bylo pro naši činnost velmi důležité. Rád vzpomínám na Ing. Bošanského, ing.
Belku, ing. Plško, ing. Slezáka, zvláště pak na ing. Božika, a mnoho dalších. Nelze
zapomenout na přítele, kamaráda a iniciátora mého působení v projekci, v loňském
roce zesnulého. Ing. Bohumila Černíka. Nelze také přehlédnout, že v tak rozsáhlé
činnosti bylo několik lidí co nám nepřáli.
Od r. 2000 jsem ve starobním důchodu a často vzpomínám na pracoviště EGP po
roce 1989 EGP INVEST. Všem projektantům technologie EGPI, ale i všem ostatním kolegům jiných profesí, přeji hodně sil a úspěchů, hodně zajímavé práce a
životního elánu.
81
Marie Kočicová
Projektant ZTI
V době nástupu do zaměstnání v roce 1968 bylo pro projektování k dispozici rýsovací prkno, plnicí tužky, rýsovací souprava a logaritmické pravítko.
Pro kopírování výkresů byl jeden kopírovací stroj, vyvolání kopií probíhalo v dřevěné bedně pomocí čpavku. Bylo to velmi zdlouhavé, a proto se větší akce jezdily
expedovat do Vítkovických staveb v Ostravě.
V době střediska u Vítkovických staveb se jezdilo na služební cesty veřejnými
dopravními prostředky.
Po přechodu střediska 1. 7. 1970 do EGP, závod Ostrava, bylo k dispozici služební
auto, do Prahy byla využívána letecká doprava z Kunovic.
Po přestěhování střediska v roce 1971 do nové budovy se zlepšilo vybavení kanceláře i plánografie.
Určitý posun v projektování nastal i s využitím rematric.
Velký pokrok nastal s projektováním na počítačích a s využitím e-mailu.
82
Ing. Lumír Koller, Vojtěška Kollerová
Projektant dopravní stavby, projektant ÚT
Velká událost v podniku byla jejich svatba 10. 09. 1977, s velkou svícou, v zasedací
místnosti, pro všechny zaměstnance. Těmi šťastnými byli mladí spolupracovníci Lumír Koller a Vojtěška Němečková, kteří se seznámili v EGP a spolu jsou dodnes.
Dalšími výbornými akcemi byly: každoroční lyžařský výcvik na podnikové chatě
Lucký v Peci pod Sněžkou v Krkonoších, zimní rekreace ve Vyšné Boce v Nízkých
Tatrách na Slovensku a taky každoroční oslava Dne horníků a energetiků, vždy se
sportovními hrami.
Na dobu zaměstnání v podniku od roku 1974 mám hezké vzpomínky, jak pracovní,
tak životní.
Jsem ráda, že doposud můžu pracovat v tomto podniku.
Poznámka:
V pracovním kolektivu EGP – EGPI byla celá řada manželských párů, např. Mazůchovi, Zálešákovi, Zichovi, Kratochvílovi, Mikulcovi, Sigmundovi, Mošťkovi,
Oubramovi.
Že se tradice projektantů dědí z pokolení na pokolení dokazují rodiče a děti – Kryštofovi, Zálešákovi, Benešíkovi, Kafkovi, Kučerovi, Černíkovi, Gécovi a další.
83
Ing. Jaroslav Konečný
Vedoucí projektant
Na pracoviště Energoprojekt v Uherském Brodě jsem nastoupil 1. 1. 1971. Byla
to doba politicky neklidná, uvážíme-li to, že v srpnu 1968 sovětská vojska a jejich
varšavští spojenci naši republiku vojensky obsadili.
Pracoval jsem předtím na několika projekčních pracovištích, jako např. Keramoprojekt Brno, Stavoprojekt „Gottwaldov“ a na nové pracoviště jsem přicházel z podniku
Železniční průmyslová stavební výroba v Uh. Ostrohu, kde jsem pracoval ve funkci
vedoucího projekčního oddělení. Neprošel jsem prověrkami a nemohl jsem dále
zastávat svoje postavení.
Byl jsem povděčen vedení střediska, jmenovitě Ing. Kryštofovi, se kterým jsem se
znal již dříve, se kterým jsem se dohodl, že mohu v Uh. Brodě nastoupit. Přesto
jsem nepřicházel na nové pracoviště jako úplně neznámý člověk. Měl jsem spíše
obavy z toho, jak mě přijme kolektiv. Před třemi a půl rokem jsem z tohoto kolektivu odcházel v domnění, že dosáhnu lepšího postavení. Návrat byl dobrý, všichni
mě přijali a mně spadl kámen ze srdce. Na pracovišti byli staří známí pracovníci,
jako Ing. František Orlovský, Ing. Jan Mikulec, Ivan Graffe, František Mazůch
a mnoho dalších. Časem přibyli další, mladší, např. Ing. Jan Benešík, Ing. Lumír
Koller a jiní.
Jako na dobré a ochotné pracovnice si vzpomínám na paní Trtkovou, Šuranskou,
Ťulpíkovou, Kočicovou a Malíkovou.
S těmito spolupracovníky se práce dařila, brzy jsem do kolektivu těchto lidí zapadl
a byl spokojen. Myslím, že tehdejší úroveň projekčních prací byla vysoká nejen
ve stavební profesi, ale v i inženýrských sítích. Práce bylo hodně, byla rozsáhlá a
specifická. Brodské pracoviště plnilo svoje povinnosti beze zbytku a bylo ze začátku
orientováno na slovenské atomové elektrárny V1 a V2 v Jaslovských Bohunicích.
Pracoval jsem hned od počátku ve funkci vedoucího projektanta. Mezi první projektové práce patřily výpočty železobetonových zásobníků a rozmrazovacího tunelu
na kolejích. Další práce se týkaly stavebních objektů a jejich zakládání. Později jsem
pracoval i na objektech – koleje, silnice.
84
Hodně jsem jezdil na Slovensko do Jaslovských Bohunic, kde bylo poměrně dost zakázek pro výše zmíněné atomové elektrárny. Zde jsem také vyprojektoval několik velkých
staveb, jako např. vnitrozávodní silniční komunikace v celém areálu V2, rekonstrukci
velké části kolejiště V2 včetně seřadiště kolejí pro odvoz vyhořelého paliva.
Koncem sedmdesátých let a začátkem let osmdesátých přešla projekční práce na
jadernou elektrárnu Dukovany. Zde jsme se podíleli na projekčních pracích vnitrozávodních komunikací a na vypracování dokumentace kolejových úseků uvnitř
areálu. Důležitá byla spolupráce s výrobním podnikem z Prostějova, který vyráběl
a dodával výhybky.
Projekčních prací na atomové elektrárně Temelín jsem se zúčastnil jen v počáteční
přípravné fázi. Pro jadernou energetiku státu udělalo naše pracoviště velký kus práce. Byla to práce náročná a svědomitá a naše pracoviště se jí zhostilo s úspěchem.
Čas od času se obracel na EGP i Městský úřad v Uherském Brodě. Energoprojekt byl
u zrodu Zimního stadionu a sportovní haly, velkou zásluhu má také Energoprojekt
na vybudování krytého plaveckého bazénu Delfín, zpracoval projekt zaměření Muzea J. A. Komenského, podílel se projekčně na úpravě areálu sokolského cvičiště.
Vedení EGP – EGPI se také dovedlo v nemalé míře postarat, aby jeho zaměstnanci
mohli trávit svou dovolenou prostřednictvím ROH nejen doma, ale i v zahraničí.
Byly to zájezdy k moři v Bulharsku, Maďarsku, býv. NDR a také do Francie, Paříže
– který byl účastníky velmi oceněn pro svoji bohatou kulturní náplň.
Byl jsem vybrán jako učitel na stavební průmyslovku v Uherském Brodě. Působil
jsem tam až do jejího uzavření. Učil jsem také na učňovské škole pokračovací –
stavební obor. Zde jsem působil 10 let.
Po celou dobu svého působení v Energoprojektu jsem byl členem stavební a dopravní komise Městského úřadu.
Je třeba připomenout, že vedení pracovalo velmi racionálně a spořádaně. Bylo to
pracoviště klidné, úspěšné a politicky bez problémů. Hledělo se především na dobře
vykonanou práci a dodržování dohodnutých termínů jednotlivých akcí.
Pracovalo zde 110 – 120 lidí, a to nejen z Uherského Brodu, ale také z okolních
obcí, jako Bojkovic, Luhačovic, Bánova, Nezdenic, Veletin, Záhorovic, Vlčnova a
Nivnice.
Dnes jsou podmínky a způsob práce rozdílné. Věřím, že lepší. Mění se všechno,
je jiná výpočetní technika a také způsob a náplň práce. Je pěkným vysvědčením
vedení, že udrželo při životě tak dlouho a s tak velkým počtem lidí chod nepřetržitý. Přeji novému vedení, aby se mu dařilo stejně dobře, a aby společnost EGPI co
nejlépe plnila se svými pracovníky úkoly jí přidělené.
85
Anežka Máčková
Ekonomka, správkyně budov
Při návštěvě EGPI jsem byla velmi mile překvapena opravami v budově – nové
velmi hezké obklady sociálního zařízení, nové PVC podlahy apod.
Ráda vzpomínám na roky strávené v zaměstnání, na velmi dobrý kolektiv spolupracovníků, kde jsem pracovala od roku 1965 ještě u Vítkovických staveb, později
Energoprojekt, pak EGP INVEST, spol. s r. o.
Dříve se provádělo psaní technických zpráv na ormig, rozmnožování výkresů se
provádělo čpavkem v bedně apod.
Také ráda vzpomínám na různé zájmové činnosti – na akci „Sviňa“, kdy na jedné
této akci byla pozvána i zpěvačka paní Eva Pilarová se svojí kapelou, na „Dny
energetiky“, MDŽ, různé zájezdy po ČSR, Maďarsku a jiné.
86
František Mazůch
Vedoucí stavebního a rozpočtového oddělení
Mé vzpomínky na působení v EGP Uh. Brod se datují k úplným začátkům tohoto
podniku. Vzhledem k tomu, že jsem již 22 let v důchodu, je také můj pohled na mé
působení v něm trochu idealizován. Víme, že časem se špatné vzpomínky vytrácejí,
zato dobré vystupují o to důrazněji.
V závodě Vítkovické stavby n. p. Uh. Brod jsme začínali jako převážně mladý
kolektiv stavařů. Za krátkou dobu jsme přešli tzv. „se stejnou židlí“ do závodu
EGP. Byla to pro nás všechny, mladé i ty zkušenější výzva, abychom prokázali, že
i na náročné úkoly, které vyplývají z jiné než běžné tematiky práce, jsme vybaveni a zvládneme je. Naše snaha s mladickým zápalem se snad zúročila. Byli jsme
ochotni nastavovat pracovní čas, vypomoci případně dalšímu spolupracovníkovi
v jiném oboru, než je náš vlastní, bylo-li třeba splnit termín. Důvěřovali jsme si,
protože jsme se znali – nebylo nás mnoho, byli jsme z jednoho regionu, s jedním
pracovním zaměřením.
Ovšem nebyla jenom práce, chtěli jsme se i společně pobavit. Proto jsme poměrně často mezi sebou hráli fotbal, a když už jsme si moc věřili, sjednali jsme mač i
s lidmi z jiného podniku.
Organizovali jsme návštěvy divadla, zájezdy, sportovní dny (např. na Suché Lozi
šipky, hod granátem apod.), výkony byly vyhodnocovány a nejlepší dostali malou
odměnu. Slavili jsme v té době pravidelně MDŽ i případně jiné důležité životní
události spolupracovníků. To vše upevňovalo náš kolektiv.
Vrchol, na který jistě všichni tehdejší pracovníci vzpomínají byla akce „Sviňa“ pod
vedením Emila Malaníka. Ten dovedl vše k dokonalosti. Od sehnání, dovezení
pašíka, zajištění kuchaře, cukráře, rozdělení úkolů pro všechny přítomné. Akce se
konala v letním táboře na Suché Lozi. Samozřejmostí byla živá hudba k tanci, tzv.
„Sviňašraml“, vylepšená mezihrou na harmoniku, zpěvem, mnohdy nechyběl ani
vozembouch. Vstup byl vč. rodinných příslušníků buď za malý obnos, nebo vklad
½ l domácí slivovice. Byla ustanovena skupina pro dovoz a porážku pašíka, další
pro ranní hovězí guláš, skupina odpovědná za ventilaci, ženy na loupání mandlí,
roznos jídel a doplňování mís vším, co postupně nabíhalo jak na zabijačce. Poslední
87
skupina byla povinna se postarat o unaveného účastníka, jeho odvod do chatky,
kde byl zajištěn nocleh.
Jelikož se vždy tato akce podařila, byla všemi vítána a žádala si opakování. A ještě se vylepšovalo. Např. na jedné této akci celé odpoledne zpívala oblíbená zpěvačka
Eva Pilarová se svým orchestrem.
Ale nebyly jen chvíle radosti a potěšení. Na všechny zapůsobila nemilá okupace
naší republiky. Byli jsme pochopitelně bezmocní. Přece jen musím opět vzpomenout našeho spolupracovníka Emila Malaníka, který, když zjistil, že okupační
síly projíždějí naším městem, neváhal, oblékl se do černého pláště, aby vypadal
důvěryhodněji, vzal červený prapor a šel navigovat pod přechodem u nádraží
projíždějící motorové jednotky, auta a tanky, tam, kde to pro ně nebylo dobré. Měl
štěstí, že zavčas zmizel.
EGP se rozrůstalo, byly vytvořeny skupiny silničářů, vodařů, plánografie, technologů, elektrikářů, administrativy a nás rozpočtářů. Zde už se původní téměř rodinná
atmosféra rozplývala. Přesto to hlavní zůstalo. Snaha, aby celek dosáhl co nejvyššího
ocenění, dovést práci do zdárného konce, být hrdý na svou práci.
88
Jiřina Mazůchová
Rozpočtářka
Do ENERGOPROJEKTU k rozpočtářům jsem nastoupila v lednu 1981. Na mladý
kolektiv jsem si zvykla rychle, také proto, že jsem jím byla vlídně přijata.
Pracoviště bylo umístěno v novém křídle přístavby, na severní straně. Strohost
kancelářského prostředí jsme si zpříjemňovali různou výzdobou, hlavně květinami,
protože velká okna, byť umístěná na severu budovy, po tom přímo volala.
V důsledku severní strany budovy, velkých oken apod. bylo umístění naší kanceláře
báječné v letních měsících, což se nedá říci také v zimě. Upravit: A to se u nás projevilo oproti jiným kancelářím svými 18oC za téměř nepřijatelné. Bylo po vánočních
svátcích a tak jsem to přičítala delší pauze, kdy se přes svátky topilo méně. Zatím
však co ve všech kancelářích závodu bylo příjemné teplo, u nás se situace neměnila.
Po mém dotazu na příčinu mi spolupracovníci sdělovali, že kancelář je na konci
topného systému, a tedy si musíme zvyknout na „studený odchov“. Samozřejmě
jsme se tím nesmířili a kde a kdy jsme mohli, bombardovali jsme vedení závodu
a hlavně Ing. Petra Karlyovicze – projektanta topení. Věnoval se hledání závady,
sliboval, ale skutek utek. Zima vítězila.
Až na začátku dalšího topného období na schůzi ROH se přihlásil Ing. Karlyovicz
a vítězně třímal v ruce nad hlavou velký šutr asi koksu, který prý vytáhl z potrubí
k našemu pracovišti. Bylo to přijato rozpačitě, nevěřili jsme. O to bylo větší nadšení,
když po prvním zahájení další topné sezony se kdosi zeptal – „není vám horko?“
Ó, ta úleva. Bylo po trápení.
Ovšem legračnější se mi zdála malá episodka. Kdysi (minimálně před 25 lety)
jsem se spolupracovníkům zmínila, že jsem se stala majitelkou přístroje, jaký měli
v té době lékaři na měření tlaku krve. Spolupracovníci v kanceláři měli zájem o
měření tlaku. Stalo se, přinesla jsem přístroj na pracoviště. Zpráva se roznesla do
celé budovy, klienti se hlásili. Došli k závěru, že je dobré, že to závod koupil, že
pracovníci potřební tohoto měření nemusí opouštět pracoviště návštěvou lékaře.
Zájmu využil pracovník našeho oddělení, známý vtipálek Milan Ryba, který potají
na dveře naší kanceláře vyvěsil tabulku:
Měření tlaku – J. Mazůchová
Gynekolog – Josef Skyba
89
Ing. Marie Múdra
Vedoucí oddělení ZTI
Prošla jsem všemi etapami projektové organizace, která slaví 50. výročí své existence, jako pracovník profese zdravotechnika a inženýrské sítě. Skupina, jejíž základ
tvořila stabilní sestava kolegů, se kterými mám i v dnešním důchodovém věku
dobré vztahy, má při společných setkáních na co vzpomínat.
Spousta projektů, které profesně doplňovaly stavební část, byla technicky náročná.
Náročnost projektu ZTI spočívala zvláště v nutné koordinaci s technologickými
rozvody, návrhu samostatných systémů kanalizace pro aktivní odpady, ve volbě
vhodných materiálů. Pracovat s novými materiály jsme se neučili jenom my projektanti, ale také dodavatel stavby. Nové poznatky jsme získávali i při osobních
jednáních s členy autorského dozoru na stavbě (pracovníci ruské projekce) při
využití našich školních znalostí ruštiny.
Projekty liniových staveb zase vyžadovaly plno nachozených kilometrů a fyzické
zdatnosti při služebních cestách spojených s vyhledáním, vytyčením a zaměřením
navržené trasy.
Vedle vzpomínek na pracovní činnost zůstávají v paměti oslavy Dne horníků a
energetiky –9. září. Příjemný den, na který se většina pracovníků těšila, se konal
často v přírodě u ohně s rožněním „živáňa“, na jehož přípravě se účastníci akce
podíleli. K dobré náladě přispívalo také popíjení nápojů z darů přírody a všudypřítomný zpěv.
Se zvláštním pocitem vzpomínám i na dobu, kdy práci na rýsovacích prknech
začala vytlačovat počítačová technika, která byla zvláště pro starší pracovníky
velkou neznámou, avšak její zvládnutí se stalo nezbytností. Nová technika zasáhla
všechny pracovníky od administrativy přes projektanty až po konečný výstup
výkresů z planografie.
Mladší projektanti by si těžko dokázali představit dřívější expedici akce, kdy se
zapojovali všichni, od zakládání výkresů do kopírovacího stroje, jejich vkládání
do beden s vývojkou, ruční stříhání a skládání (s horou papírů v každé kanceláři)
nebo rozmnožování textů psaných na psacím stroji a věčně umazaných rukou
od ormigu.
90
Na své celoživotní zaměstnání v EGPI vzpomínám často a s dobrými pocity.
Při zpětném hodnocení mám radost, že jsem mohla prožít všechny etapy, které
mě v mnohém obohatily. Vývoj techniky je za ta léta prožitá v projekci obrovský,
usnadňuje práci a urychluje ji, ale přesto je autorem výkresu stále projektant, který
do něj vkládá své vědomosti a zkušenosti.
91
Alena Šedová
Referentka VTEI
Do tehdejšího střediska ENERGO PROJEKT Uherský Brod jsem nastoupila v roce
1978 do oddělení technické knihovny k Ing. Koudelkovi jako referent technicko-ekonomických informací, kde kromě správy norem byla moje hlavní činnost
překlad ruské technické dokumentace pro budované atomové elektrárny Jaslovské Bohunice, Dukovany a Temelín. V tuto dobu byly i četné návštěvy tehdejších
sovětských specialistů a mojí povinností byl i doprovod na služebních cestách do
atomových elektráren a po konzultaci se sovětskou stranou přeložení a napsání
závěrečných protokolů.
I když každý tvrdí, že rusky rozumí, dovolte mi vzpomenout několik úsměvných
historek:
Smíšená skupina česko-ruských specialistů prochází staveništěm, když jeden náš
kolega se snaží upozornit na možné riziko zvoláním: „Pozor!“ Ruská skupina se
nechápavě dívá po sobě a při opětovném stejném zvolání nastala jejich chladnoucí
nálada. Teprve při večerním společném sezení se vysvětlilo, že „Pozor“ znamená
v ruštině „Hanba“ nebo „Ostuda“ a vše tak skončilo v dobré náladě.
Rovněž tak česky „Vonět“ (rusky „Vonjať“) si Rusové překládají jako „Páchnout‘‘
a naopak „Páchnuť“ je „Vonět.“
Ještě jedno ,,drama‘‘: Skupinu sovětských expertů bylo nutno dopravit na bratislavské letiště. Část jich seděla s Ing. Jadrným v jeho vedoucím autě, zbytek v mé
MB 1000, kterou jsem řídila já. Únorové zimní počasí se sněhem v povětří i na
silnicích vyžadovalo velké úsilí i pozornost. Nakonec se letadlo stihlo a skupina
odletěla. Zpátky už jsme jeli v pohodě, já dokonce jako první. V Brodě pan Ing.
Jadrný, zkušený to soutěžní jezdec, pravil: „Dnes jste složila šoférskou maturitu.“
A to od řidiče jeho kvalit opravdu potěšilo.
Jinak ke spolupráci se sovětskou stranou mohu jen říct, že ač to byli jak muži, tak
ženy, osobnosti odborně vysoce fundované, chovali se vždy velmi přátelsky a svou
odbornou zdatnost nikdy nedávali najevo.
Jsem ráda, že i svým skromným dílem jsem mohla v EGP přispět k vybudování
tak energeticky významných staveb.
Na svoje působení v EGP i na své kolegy budu vždy vzpomínat jako na dobu
pěkné spolupráce.
92
Marie Šuranská
Kreslička ZTI
S mým nástupem do Vítkovických staveb v Uherském Brodě v lednu L.P. 1962 to
bylo takto: Na podzim v roce 1961 jsem začala pracovat na dokončení stavby Kulturního domu v Šumicích, několikrát mě viděl pan stavitel Jan Prachař, a tak mi
vzkázal ať přijdu do podniku, že mě zaměstná jako kresličku, když mám „státní“
maturitu.
V lednu roku 1962 jsem nastoupila na detašované pracoviště, kde byly profese
„na Graulovém“ do skupiny p. stavitele Agustina Matůše. Vyfasovala jsem malou
rýsovací soupravu, rysovadlo a kružítko a začala jsem se rýsovat tuší a psát dámskou
špičkou (dřevěné držátko s kovovou násadkou a špičkou s namáčením do skleničky
s tuší). Začátky byly pro mě těžké, popisovat technickým hůlkovým písmem, abych
se to naučila, opisovala jsem různé tabulky formátu A3 a A4. Kolegové a kolegyně
po čase řekli, že se to určitě naučím. Tak si myslím, že jsem se to dobře naučila a
byla jsem moc ráda, šťastná a vděčná panu řediteli, že mě přijal do zaměstnání.
Po nějakém čase asi 4-5 měsíců jsem se dozvěděla, že jsem byla „tlačenka“ pana
ředitele.
V kolektivu na Graulovém jsem moc ráda pracovala, a pak jsme se přestěhovali
do nové, nynější budovy.
93
Bohumil Vystrčil
Vedoucí projektant, stavební oddělení
Vzpomínky jsou smutné i veselé.
Bydlím blízko svého snad 20letého pracoviště – bývalého střediska EGP – a nyní
společnosti EGPI.
Když jdu kolem, vidím se v duchu za prknem, na němž je bílý, čistý arch papíru. Na
něm mám něco „vytvořit“ tak, aby se to dalo postavit, a pak ještě v tom fungovalo
něco podle požadavku investora. Něco, co jsem do té doby neviděl, neznal nejen
já, ale ani většina spolupracovníků různých profesí.
Ve velké většině se projekty podařily a výsledky jsou asi ještě dnes funkční.
Pro všechny z nás to však bylo i tím, že jsme začali pracovat na projektech nového zařízení – atomové elektrárny. Dopracovali i prováděcí výkresy sovětských projektů.
EGP vznikl něco jako styčný důstojník mezi Prahou a Slovenskem, což bylo dobré
pro nás i Slováky.
EGP vzniká po převzetí projektového střediska Vítkovických staveb Ostrava. Bylo
nás málo, asi 25. Pracoviště bylo v tzv. „Panském domě“ (Dům hrabat U Kauniců),
bývalém bytě jejich lesního správce. Teprve později vzniká provozní budova EGP,
doplněná dostavbami a přístavbou pracovní.
Vzájemný život byl i plný legrace a dobrých vztahů. Prostě dobrá parta v práci i
po práci, která věděla, kdy je čas na práci a kdy na srandu. Termín se plnil i večer
nebo v neděli!
Však i dnešní pan emeritní ředitel by si vzpomněl na ping-pongové boje v bývalé
hraběcí kuchyni s Koněm !!!
A jak tehdejší šéf pan Prachař už to v polední přestávce nevydržel ve své kanceláři
poslouchat a poslal na nás svého asistenta se slovy: „Franto, běž těm blbcom říct,
ať už toho nechajů“.
Na EGP mám i po těch více než 20 letech jenom dobré vzpomínky a rád se
k nim vracím.
94
Že jsme dobře dělali a že dobře děláte i vy, o tom svědčí dnešních 50 jubilejních !!!
A vzpomínky nám zůstanou !
Mnoho dobré práce !
P.S.
Léta běží, ruka se třese, krok je šmajdavý.
95
Pavla Zichová
Projektant, stavební oddělení
Jak jsme v červenci 1960 začínali
Neměli jsme svoji budovu, pracovišť bylo několik: stavbaři a vedení byli na „Panském domě“, profese na „Městské radnici“, později na „Graulově hospodě“, potom
také v prostorách „kláštera“. Budovy to byly historické, s vysokými stropy, úzkými
okny, topilo se v kamnech. Vybavení kanceláří – každá skříň, židle jiná. Jeden
telefon pro dvě až tři kanceláře, rýsovalo se tužkou – krajonem, potom tuší – rýsovacím perem, popisovalo se redis pery, šetřilo se a pauzákem, který spíš kvalitou
připomínal papír na sádlo. Počítalo se vesměs ručně, na logaritmickém pravítku,
a později počítačka na kliku, potom elektrická. Kopírování a vyvolávání výkresů?
V dřevěných bednách se čpavkem, vše se ostříhávalo nůžkami. Později se rozpočty
rozmnožovaly na „ormigu“. Dokončovací práce při termínech byly vesměs kolektivní, vzájemně jsme si pomáhali, a potom se splněný termín oslavil, zazpívalo
se a o legrácky nebyla nikdy nouze.
Ve středisku Vítkovických staveb začali po letech věznění pracovat pánové: P.
Gajda, A. Slabiňák, S. Šátek, G. Matúš, L. Novák a Ing. Aleš Racek. Bývalí majitelé
stavebních firem, pánové stavitelé F. Kolařík, F. Peléšek, externí Ing. Renner neměli
podle tehdejších zákonů nárok na důchod, proto pracovali do vysokého věku a
my se od nich mohli mnohému naučit. Rok 1968 zasáhl do mezilidských vztahů,
ale také se začala rýsovat nová vize: stabilizační, především novou budovou a pod
novým vedením a křídly Energoprojektu Ostrava. Myslím si, že si každý velmi vážil
Ing. Kulkánka, který středisku v Uh. Brodě hodně pomohl. V období nekonečných
prověrek za vedení Ing. Kryštofa mnoha lidem pomohl – toto období let sedmdesátých bylo velmi těžké a složité. V Energoprojektu změna nastala ve všem – nejen
v pracovním prostředí vybavených kanceláří, i v nových pracovních pomůckách,
krajony nahradily pentelky, rýsovací pera rotang. soupravy, každý měl kalkulačku,
vybavení světlotisku bylo široko daleko nejmodernější, zakázky byly stále náročnější, hlavně potom pod Energoprojektem Praha, kdy středisko plnilo „jaderný
program“. Po roce 1989 přišlo další zátěžové období, mnozí z nás využili nabídky
odstupného – situace ve středisku byla velmi nejasná pro nedostatek zakázek. Na
pracovišti EGP jsem poznala i svého budoucího manžela – Jiřího Zichu, se kterým
jsem prožila mnoho pěkných let. Byl specialista požární ochrany.
96
To, že se středisko stabilizovalo, že se rozvíjí, modernizuje, je velmi záslužné, a také
výhodné pro celé široké okolí.
Přeji Vám všem, ať se Vám i nadále daří v pracovním i osobním životě.
Setkání s bývalými pracovníky EGP INVEST – r. 2010
97
Postřehy našich současných spolupracovníků
POSTŘEHY NAŠICH SOUČASNÝCH
SPOLUPRACOVNÍKŮ
Ing. Jan Benešík
Jak jsem to viděl
Někdy si říkám, co bych asi dělal, kdybych nezakotvil celoživotně v projektové firmě.
V době vzniku naší firmy mně bylo osm let a zdaleka jsem ani nesnil o tom, co a
čím budu. Protože jsem ve firmě 30 let z úsečky života, není jednoduché pojmout
celé období do koncentrovaného souhrnu. Můj úhel pohledu bude určitě jiný, než
u relativně služebně mladších kolegů.
Abych mohl být tím čím jsem, prošel jsem odbornou přípravou na SPŠ stavební
ve Zlíně. Protože řada spolupracovníků jsou také absolventy této odborné školy,
jistě mně dají za pravdu, že na nás zanechal stopu, vedle řady dalších, vynikající
specialista, baťovec, profesor profesor Karel TIHELKA.
Měl jsem to štěstí, že na Fakultě stavební VUT v Brně jsem byl studentem pana
doc. Milana Rochly, a to byly základy, které mě předurčily v teoretickém směru ve
specializaci projektování.
Po základní vojenské službě jsem měl dilema, a to terén a stavba, resp. v té době
šířící se ohlas fy ENERGOPROJEKT, středisko Uherský Brod.
Zaklepal jsem v té době, ještě ve vojenském, v 1. patře (tenkrát ještě bez nástavby 2.
patra) na dveře ředitele Ing. Kryštofa. Do týdne jsem svlékl vojenský stejnokroj a
nastoupil do firmy s velkou pokorou a úctou před staršími ostřílenými projektanty.
Ti již měli za sebou projekty „Atomky“ v Jaslovských Bohunicích a na „Atomku“
v Dukovanech stíhali jeden termín za druhým. Brzy jsem vystřízlivěl a uvědomil
si, že to již není jako ve škole, ale všechno je opravdové, že co se naprojektuje, to
se vzápětí u dodavatele připravuje k realizaci. Byl jsem překvapen pracovitostí
a nasazením i odbornou úrovní. V té době bez počítačů i kvalitní rozmnožovací
techniky. Magické slovo „TERMÍN!!!“ se stalo tabu, a vše mu bylo podřízeno. Vedle
práce na základně v Uh. Brodě to byly při termínových úkolech i neustálé pracovní
cesty do míst realizace. Jak Alenka v říši divů bylo jednání u řady firem, které byly
účastníky výstavby té doby, mj. hlavní stan Energoprojektu Praha na Bubenské,
98
ŠKODA Praha, Hutní montáže Frýdek-Místek, VSŽ Košice, Průmyslové stavby
Brno, Vodní stavby Temelín a řady dalších. Zpočátku za doprovodu, a potom sám
za sebe. Byla to zkušenost k nezaplacení a pamětníci výstavby EBO, EDU a ETU
mně dají za pravdu, že tyto stavby vyrůstaly téměř současně, a v EBO jsme řešili
dokončování povrchových úprav, v EDU hrubou stavu a v ETE úvodní projekt,
zařízení staveniště a přípravu základové spáry. Výhodou Energoprojektu byla pracoviště trvalých autorských dozorů na stavbách atomek.
Jen za doprovodu těchto našich předsunutých pracovníků jsem se neztratil v bludišti HVB os a řad.
Osmdesátá léta mojí první dekády ve firmě byla sbíráním cenných zkušeností od
služebně starších kolegů, za které bych jmenoval pana Eduarda Ondruška, paní
Růženu Ťulpíkovou, Ing. Vojtěcha Kubelu a hlavně Ing. Jiřího Koudelku, kterému
jsem dělal řadu let pravou ruku a čichnul si k nelehké organizační práci HIP-a.
Pozorně jsem sledoval konání projektantů a HIP-ů v sídle ENERGOPROJEKTu
PRAHA a od nich se také hodně naučil. Za všechny bych jmenoval Ing. arch. Makovce, Ing. Jiřího Holuba, Ing. Ivana Holuba, Ing. Jaroslava Jambora, Ing. Pavla
Mráze, Ing. Karla Bížu, JUDr. Václava Kyrala, Ing. Přemysla Pospíšila a se vší úctou
řady dalších. Nikdy nevymizí z mého života jako pracovití a velcí profesionálové
československé jaderné energetiky.
Nelze také nevzpomenout, v té době legislativních norem a nutnosti nás projektantů
jednat s dotčenými orgány státní správy. Velmi rád jako elév vzpomínám na RNDr.
Máriu Petrášovou, která byla pro nás partnerkou na KHS v Bratislavě.
Organizačním manuálem při projektování pro nás byly vyhlášky 105/1981 Sb. a
5/1987 Sb., o dokumentaci staveb a stavební zákon č. 50/1976 Sb. v platných zněních
a předpisech souvisejících. Energoprojekt Praha byl na „atomkách“ generálním
projektantem a uvedenými vyhláškami definovanými právy. Naše zasedačka byla
v obležení. Jedno jednání stíhalo druhé. Na rozdíl od pozdějších dob investoři i
dodavatelé jezdili na jednání k nám a ucházeli se o naše projekty. Nemohu nevzpomenout naši projektovou činnost jako uplatňování požadavků na dílčí projektové
výsledky od dodavatelů technologické části stavby. Zaklínací věta, která byla na
programu každého jednání účastníků výstavby, byla: „POŽADUJEME ÚPLNÉ,
NEMĚNNÉ A VZÁJEMNÉ MEZISOUBOROVÉ ZKOORDINOVANÉ DPV OD
GENERÁLNÍHO DODAVATELE TECHNOLOGICKÉ ČÁSTI STAVBY“.
My, jako GP, jsme žádali po GDt a investor čekal, jak GDt zareaguje, a zase ty
termíny, a zase ÚP, a tak vznikly rozpory a jejich řešení, a potom ZŘ a dodatky.
Pamětník si domyslí.
Počátkem 80. let začínají úvahy, co s vyhořelým jaderným palivem a nízkoaktivními
radioaktivními odpady. Měl jsem to štěstí, že jako „mladý a perspektivní“ jsem byl
99
zařazen do týmu zajišťujícího přípravu Meziskladu vyhořelého jaderného paliva
v Jaslovských Bohunicích mokrým způsobem. Po konzultacích ve firmě VNIPIET
Leningrad a po jejím vydání Technického projektu začalo vlastní projektování,
a bylo dotaženo až do realizace. Pro názornost uvádím větu z technické zprávy
pro připomenutí, jak je to v době jednoho života relativní: …„vyhořelé jaderné
palivo z ČSSR se bude z MSVP Jaslovské Bohunice odvážet po desetiletém skladování do Sovětského svazu...“ Brzy nato už nebude ČSSR, ale ČR a SR, a každý
si skladuje sám, a dukovanské vyhořelé jaderné palivo, uložené v MSVP Jaslovské
Bohunice, bylo zpět odvezeno do suchého Skladu vyhořelého paliva v Dukovanech.
Ale to už předbíhám do další etapy života firmy. Podrobněji se zmiňuji o skladování
vyhořelého jaderného paliva a nízkoaktivních radioaktivních odpadů, protože se
pro mě stanou později pomalu osudem, a to při projektování MSVP Dukovany
– suché skladování v kontejnerech CASTOR 440/84, Bohunické zpracovatelské
centrum RaO, Republikové úložiště radioaktivních odpadů Mochovce, Finálních
zpracování RaO Mochovce a řada dalších prací spojených s RaO.
Musím se alespoň krátce zmínit o revolučním období r. 1989 a počátku devadesátých
let minulého století. V této hektické době se toho odehrálo tolik, že se z pohledu
dneška tomu nedá ani věřit. Toto období doneslo prudké změny na trhu projektových prací. Společenské změny měly za následek otázku jak dál v Uherském Brodě.
Nedostatek práce a privatizační vlna nás zasáhly bezprostředně. A znovu dilema. Jak
dál? Odejít? Zůstat (a co bude se zaměstnanci, kteří chtějí u projektování zůstat)?
Vlna restitucí, malé a velké privatizace, to vše se nás dotklo. Z restitučních důvodů
odešli někteří zaměstnanci k navrácenému majetku, malá privatizace zasáhla prostory prodejny pod námi, velká privatizace ENERGOPROJEKT Praha a u našeho
střediska v Uherském Brodě měla bezprostřední dopad na nás zaměstnance, kteří
jsme zůstali a nebyli z různých důvodů „odejíti“. Další zaměstnanci odešli do jiných
podnikatelských sfér a také do komunální politiky. Privatizační proces byl technicky
velmi obsáhlý a jeho zvládnutí časově náročné. Celé to dění v roce 1991 a 1992 by
si vyžádalo samostatný retro pohled, proč tak a proč ne jinak, a proč u toho byli
jedni a ne druzí. Historii už nezměníme, ale dá se z ní poučit.
Od roku 1992 nastává éra samostatného právního subjektu EGP INVEST, spol. s r.
o., která trvá i k datu 50. výročí firmy. A už tu zase byly existenční starosti tohoto
nového právního subjektu. Již to nebyl hodný tatínek a maminka z EGP Praha, ale
už jsme byli na všechno sami. Na to dobré i zlé. Vzpamatovat se z šoku vzniku nové
firmy, nového vlastnického uspořádání, nových statutárních zástupců, ale také se
všemi právy a povinnostmi ke státu a ve vztahu k zaměstnancům. Hlavně šlo udržet
firmu, získat zakázky, kešové peníze, vybavit firmu HW a SW, vlastní ekonomikou
a účetnictvím a celý chod. Horko – těžko, ale s dluhy k FNM se to rozjelo. Práce na
zakázkách VVO, AKOBOJE EBO, subdodávky pro dřívější mateřský EGP Praha,
EDU, ale i projektové akce občanské a bytové výstavby, to vše jsme museli zvládat
100
od A až po Ž. Rádi jsme vzpomínali (a po celou dobu samostatnosti) na EGP Praha,
který jsme měli vždy v úctě a nikdy jsme se k EGP Praha nechovali konkurenčně,
ale vždy s respektem. A pokud se na to podívám zpětně, vždy i EGP Praha nás měl
na očích jako věrného partnera. Vztahy s ředitelem Ing. Karlem Bížou, Ing. Pešičkou,
JUDr. Kyralem a Ivanem Holubem a řadou dalších, byly vždy nadstandardní, ale
na druhé straně na bázi mezifiremní smluvní spolupráce. Díky za ni!
Poprivatizační období mělo své vzestupy i pády v pracovní naplněnosti. Období
spolupráce s firmou NUKEM ALZENAU na MSVP Dukovany, firmou HOBAS,
ČEZ EDU a komplexní projektová příprava, výroba, vyzkoušení a certifikace vagonu pro přepravu kontejneru CASTOR 440/84 s vyhořelým jaderným palivem
nás postavily na nohy.
Už jsme byli zavedeni a cílené obstarávání zakázek nám umožnilo držet
zaměstnanost.
Vysoká odbornost projektového týmu a chuť řešit složité akce vedly ke zpracovávání
významných zakázek, např. BSC RaO v Jaslovských Bohunicích, RÚ RaO Mochovce, Seismické zodolnění a rozšíření skladovací kapacity MSVP VYZ v Jaslovských
Bohunicích, zakázky pro EMO 1,2 a EMO 34, Trenažér blokové dozorny v EDU,
parkoviště v EDU, řada významných subdodávek pro EGP Praha v ETE, Kaučuk
Kralupy nad Vltavou.
V roce 1996 jsem byl u zrodu nové činnosti, kterou jsme do té doby neprováděli, a to byly výkony Technického dozoru investora. Zpočátku jsem je vykonával sám, a potom se zapojili
i další zaměstnanci. Nové významné akce, které jsou mj. dominantní funkčním
i architektonickým významem, patří: ÚSP-D Velehrad, ÚSP-M Uherský Brod,
ÚSP-D Staré Město, ÚSP-D Kunovice, Domov důchodců v Českém Těšíně, Koupaliště v Českém Těšíně.
Vedle zmíněných zpracovávaných zakázek na všech JE v ČR a SR jsme se podíleli
také na projektovaných významných akcích, u kterých architektonické návrhy a
estetické stopy zanechal Ing. arch. Aleš Písařík. Za všechny bych jmenoval velmi
zdařile realizovaný projekt Gymnázium Zlín, Lesní čtvrť, který jsme získali v soutěži,
a to v tvrdé konkurenci zlínských projektových ústavů.
Významná partnery pro naši firmu byla dlouholetá partnerská spolupráce s firmou
VUJE Trnava, pro kterou jsme zajišťovali projektovou přípravu řady velmi významných akcí ve Slovenské republice, a to pro divize ředitelů Ing. Mariána Štubni, CSc.,
Ing. Miroslava Hermana a Ing. Milana Ference. Duchovním otcem otevírání dveří
na patřičných místech ve Slovenské republice byl náš věrný Jozef Dubrovay.
Sluší se vzpomenout při retro pohledu na významné osobnosti našich investorských a dodavatelských partnerů, kteří měli slabost pro Uh. Brod a se kterými jsem
dlouhodobě spolupracoval.
101
EDU – Ing. Rudolf Beck, Ing. Karel Ženíšek, Ing. Dušan Plavjaník, Ing. Zdeněk Adam, Ing. Milan Švejda, Milan Kříž, Alžběta Křížová, Ing. Naděžda Marková, Zdeněk Krůtek, Ing. Václav Chlanda, Ing. Zdeněk Plocek, Ing. Miroslav Foltin a řada dalších
EBO – Ing. Dušan Štefunko, Ing. Stanislav Lincmajer, Mgr. Vladimír Spišák, Ing. Jozef Lebruška a řada dalších
ETU
– Ing. František Nestrašil, Ing. Jaroslav Šlechta, sl. Věra Sovová a další
JAVYS – Ing. Jozef Jamrich, Ing. Martin Slezák, Ing. Anna Hasičková, Ing. Peter Varadín, Ing. Dušan Kulisievič, pan Matej Kubíček a řada dalších
EMO – Ing. Juraj Endrödy, Ing. Julius Kliman, Ing. Ján Vinkovič a další a další a další
Mezi dodavatelské partnery patří zejména a mj.:
Vodní stavby Temelín (HOCHTIEF), STAVOS Brno, Inžinierske stavby
Košice, SLOVRIA Trnava, V-stav Hrotovice, EUROBUILDING Bratislava, ŠKODA
PRAHA Invest.
Velmi rád se zmíním o svých zahraničních služebních cestách, které byly cíleně
zaměřeny na získání zkušeností v oblasti JE a ukládání RaO:
SSSR – Leningrad – MSVP Jaslovské Bohunice (EGP Praha)
SSSR – Moskva – dokumentace BaPP SO 801/03 v ETE (EGP Praha)
USA – ARIZONA Tuscon – ukládání RaO (VUJE Trnava)
FRANCIE – Chinon – JE a zpracovávání VJP (VUJE Trnava)
FINSKO – JE Lovisa – ukládání VJP (EGPI Uh. Brod)
IZRAEL – Tel Aviv a Jeruzalém – nové technologie v ČOV (EGPI Uh. Brod)
LITVA – úložiště nízkoaktivních RaO (EGPI Uh. Brod)
Všechny tyto cesty měly význam pro ověření a porovnání s našimi postupy, a co
se dalo využít u nás, to jsem také aplikoval.
V průběhu samostatné existence a vzniku EGP INVEST, spol.s r. o., jsme se museli
vypořádat s novým fenoménem, a to bylo soutěžení o zakázky formou výběrových
řízení. Tato forma získávání zakázek vyžadovala technicko-administrativní-právní
nasazení nejzkušenějších zaměstnanců s nejistým výsledkem. Museli jsme hledat
102
hlavně cenovou alchymii, abychom uspěli s konkurencí. Nebylo a není to jednoduché a zdá se, že platí pravidlo: NEJLEPŠÍ nemusí být vítěz. I s tím jsme se museli
smiřovat. Při jednom kritériu – CENA – je to ještě složitější. Máme-li se udržet
takto všeprofesně početní, musíme dát něco navíc a získávat specifické zakázky, na
které konkurence nestačí, anebo je předběhnout.
Rád vzpomínám na všechny dřívější zaměstnance, neboť bez nich bychom
nebyli ani my současní. Snad takto budou uvažovat i Ti, kdo přijdou po nás, dříve narozených .
Protože jsem byl zodpovědný za získání a zpracování řady významných zakázek,
které byly zrealizovány a slouží svému účelu, děkuji všem, kdo stáli se mnou
v historii firmy, a za všechny jmenuji dlouholeté kolegy: Ing. Jaroslav Jahoda, Ing.
František Mandík, Ing. Leoš Kafka, paní Růžena Ťulpíková, paní Elena Střelcová,
Ing. Miroslav Krajíček, Ing. Stanislav Kučera, Ing. Stanislav Moštěk, Ing. Marie
Múdra, paní Marie Kočicová, Ing. Dušan Jadrný, paní Zdislava Trtková, paní Jana
Mlčochová, paní Ivana Hradská, Dagmar Ondrušková, Ing. Helena Malíková,
Ladislav Daněk a řada dalších služebně mladších.
Nemohu než poděkovat svým dlouholetým kolegům Ing. Jiřímu Kryštofovi a Ing.
Jiřímu Holubovi. Celkem 16 let jsme nesli odpovědnost a až na drobné výjimky
jsme vždy byli zajedno. Motivací nám byli zaměstnanci a udržení firmy. Nestalo
se, že by zaměstnanci nedostali každou výplatu včas. I to bylo a je v období tvrdé
konkurence u privátní firmy důkaz o tom, že vztah a příslušnost k firmě a zaměstnancům byly vždy prvořadé.
Jako červená nit se dějinami firmy táhne snaha udržet kontinuitu průřezem všech
majitelů a vztahů k firmě. Za sebe jsem rád, že jsem mohl být u toho.
Do budoucnosti to rovněž přeji firmě EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod.
Co jsem mohl ovlivnit a nepodařilo se, a to hlavně z důvodu zapojení do výrobního
projektového procesu a nedostatku času, je následující:
Ač jsme pracovali s VŠ v ČR i SR, žádný z nás nebyl veden např. k doktorandskému
studiu, další vědecké práci, externímu přednášení na SŠ a VŠ, publikování v odborné literatuře atp. Měli jsme a máme na to praktické zkušenosti. Bez kontaktů
s VŠ v souladu se zákonem o VŠ to nepůjde.
Péče o znalost jazyků (anglický, francouzský, ruský, německý)
Zahraniční pracovní cesty na odborná témata s přednášením i získáváním
zkušeností.
Protože jsem téměř 30 let neznal než jednoho ředitele pracoviště či později firmy EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod, byl příchod nového ředitele jako
blesk z nebe.
103
Zvykáme si na nový styl řízení a věřím tomu, že je to směr, který firmě předurčí
dlouhé bytí na trhu práce. Budu se snažit ve zbývajícím čase svou přítomností
k tomu přispět. Už pro zkušenost, hlavně mladším, bych přál ředitele na dvě funkční
období a dost. Má to něco do sebe.
Dovolil jsem si touto sumarizací přinést pohled, jak jsem to viděl já! Ke každé práci
se postavte čelem a ono to půjde. Se všemi Vámi jsem spolupracoval rád. Koho
jsem neuvedl, alespoň jsem na něj myslel.
Zajištění dopravy kontejneru CASTOR 440/84 pro HVB.
104
Obchodní akademie Uherské Hradiště
Ředitel Ing. Jiří Kryštof mě vyslal na jednání za ředitelem OA v Uherském Hradišti
Ing. Josefem Kolkem. Bylo to v roce 1995. Zaklepal jsem na sekretariát ředitele
a hned jsem se dověděl, oč se jedná. Pan ředitel měl připravenu realizační dokumentaci a vybraného dodavatele na rekonstrukci velmi zchátralé budovy OA. To,
co mu chybělo, byl technický dozor investora (TDI). Protože se jednalo o časový
extrém realizace, pan ředitel hledal blázny co to dovedou zorganizovat tak, aby
vše proběhlo bez zásahů do výuky, tj. pouze o prázdninách.
Vysokým nasazením jsme se pustili do přípravných prací v průběhu června ještě před vydáním vysvědčení studentům.
Výkon TDI jsem prováděl sám za pomoci pracovníků fy T.I.C. Uherské Hradiště.
Dodavatelem akce byla firma Pozemní stavitelství Zlín. Protože v létě jsou dlouhé
dny, pracovalo se od světla do světla. Naštěstí i matka příroda přála, že v období
realizace téměř nepršelo a mohli jsme vynechat všechna provizoria, spojená
s ochranou stávající budovy, protože střešní konstrukce a stropy podstřešní části
se celé vyměňovaly. Ještě v průběhu realizace se navíc zjistilo, že projektant GG
Archico Uherské Hradiště neřešil novou elektroinstalaci, a to bylo třeba přes noc
vyprojektovat a následně zrealizovat. Takto rychle to nechtěl projektově zpracovat,
takže nezbývalo, než že se toho ujme EGPI, a tak se také, díky Ing. Jahodovi, stalo.
V POV předpokládaná etapizace výstavby se v daném čase nedala stihnout, a tak
rozhodnutí bylo celou stávající střechu naráz demontovat. Riskneme to. Snad pršet
nebude. Paradoxem bylo, že se podávala žádost o kolaudační pochůzku v době,
kdy ještě nebyla dokončena ani nová střecha a nové podkrovní místnosti s cílem,
než to úředníci na Stavebním úřadě v Uherském Hradišti svolají, my musíme být
hotovi. Abych nebyl rozvláčný detaily. Realizace se stihla, kolaudační pochůzka
proběhla a bylo vydáno kolaudační rozhodnutí včetně nabytí právní moci, a dne
4. září 1995 se učilo už v novém. Tady jsme získali ostruhy a také kontakty na další
výkony TDI.
Ústav sociální péče pro dospělé Velehrad
Významnou akcí, u které jsme prováděli výkon TDI byl ÚSP-D Velehrad. Jednalo
se o novostavbu pavilonového způsobu zástavby, do které byla po realizaci přemístěna část chovanců u Baziliky ve Velehradě.
Zvláštností této stavby bylo mj. to, že v hlavním objektu byla kaple a klauzura pro
řádové sestřičky. Řešení těchto prostorů muselo být konzultováno i v průběhu
realizace s arcibiskupstvím v Olomouci.
Vlastní kaple byla pojata moderním způsobem včetně uměleckého díla na fasádě,
které mělo námět z malby jednoho z chovanců. Předání a převzetí stavby byla velká
událost zejména s tím, že vedle světského proběhlo v úvodní části dne i náboženské.
105
Sám arcibiskup olomoucký Msgre. Jan Graubner vysvětil kapli a odsloužil v kapli
první mši svatou.
Zase jiná forma předmětu plnění ve výkonu technického dozoru investora. Dlužno dodat, že investorem stavby byl Okresní ústav sociálních služeb v Uherském
Hradišti s ředitelem Mgr. Antonínem Ondrášem.
Byl jsem u toho jako TDI spolu s hlavním stavbyvedoucím Dr. Antonínem Pavlů,
pozdějším naším zaměstnancem.
Setkání s arcibiskupem olomouckým
msgre. Janem Graubnerem.
Ústav sociální péče pro dospělé Velehrad.
Záplavy na Moravě v roce 1997
Vraceli jsme se s Ing. Múdrou z pracovní cesty z Dukovan v odpoledních hodinách
domů. V červenci 1997 byly v té době na Moravě záplavové události.
Záplavová vlna se blížila do Uherského Hradiště a my jsme ještě cestou tam projeli
mostem přes řeku Moravu bez větších problémů. I když pohled na hladinu řeky,
která byla téměř v úrovni mostovky, byl varující.
Jako by všichni tomu nemohli uvěřit, co vše voda může způsobit, a co také v následujících hodinách a dnech způsobila v trojměstí Staré Město, Uherské Hradiště
a Kunovice.
106
Na zpáteční cestě jsme museli zastavit za hlavní křižovatkou ve Starém Městě. Voda
řeky Moravy se málem přelévala přes mostovku a my jsme stáli, cestou domů,
z druhé strany řeky Moravy. Most byl již neprůjezdný, ale ani jiné okolní mosty
nebyly z důvodu záplav průjezdné. Co teď? Vyděšení obyvatelé jen přihlíželi velké
vodě a v tom okamžiku ještě věřili, že se to jejich příbytků nedotkne, což, ale nebyla
pravda. S odstupem času zoufalství opadlo a už to zůstalo jen varováním. Život
běžel dál a dotčení se s tím museli vypořádat. A co my? Po strastiplném čekání a
cestě jsme nakonec na druhý břeh řeky Moravy projeli.
Záplavy na Moravě v roce 1997.
107
Ladislav Daněk
V letech 1993-2000 jsem vykonával autorský dozor projektanta v JE Temelín v rámci
AD EGP Praha, a to u objektů 801/01 BPP – Dílny kontrolované zóny, 801/02 BPP
– Šatny a laboratoře, 801/03 BPP – Čisticí stanice RA médií, 802/01, 03 Spojovací
mosty a 803/02 Ventilační komín.
Kromě činnosti autorského dozoru jsem se zúčastňoval pravidelně 1 x týdně dispečinku (ČEZ ETE) a skupiny kolizí (GDt Škoda Plzeň), kde se řešily problémy
s profesními kolizemi a koordinoval postup prací. Dispečinku a skupiny kolizí se
zúčastňovalo 30 – 35 zástupců firem dodavatelů, projektantů a investora.
Budova pomocných provozů byla velice rozsáhlá. Jen objekt 801/03 má rozměry
120,9 x 60,0 m a je v něm asi 380 místností. Při pochůzkách byl zpočátku problém
s orientací a někdy se i bloudilo. Postupem času se ušetřily ticíce kroků.
Dodavatelem stavby objektů 801/01, 02, 03 byl STAVOS a. s. Brno. Spolupráce s vedením a stavbyvedoucími byla po určité době tak dobrá, že vyústila do pravidelných
návštěv jejich ubytovny na večerní sledování televizních programů.
V bývalé obci Křtěnov, která padla za oběť výstavbě Jaderné elektrárny, zůstaly
objekty kostela se hřbitovem, školy a fary. Objekt školy a fary vykoupil ČEZ a. s.
V areálu fary byla zrekonstruována hospodářská budova, která sloužila pro účely
pořádání seznamovacích večírků budovatelů elektrárny. Budova AD byla situována
na strategickém místě, hned v sousedství této zajímavé lokality.
Další zajímavostí bylo to, že nedaleko budovy AD se nacházely křemenáče a kozáci.
Bohužel jsem to zjistil až po pěti letech.
Naše činnost AD byla koncem roku 2000 ukončena.
Budova AD EGP byla postavena jako zařízení staveniště a v dnešní době již neexistuje.
108
Ing. František Fiedler
Pracoviště Praha
Nemohu hovořit za celou historii pražského pracoviště, neboť jsem nastoupil do
EGP INVEST na pracoviště Praha až v roce 2003. Ale i za tuto relativně krátkou
dobu, co zde pracuji, prošlo pracoviště Praha nemálo změnami.
Jednou z nejzásadnějších proměn bylo zavedení 3D projektových systémů do
projektové praxe EGPI.
V prvním kroku se jednalo o software AutoPLANT, a to na zakázce FSKRaO
Mochovce, kde se tímto software projektovala značná část potrubních systémů a
prováděla ve spolupráci s VÚJE celková koordinace.
Pak následoval systém PDS od společnosti Intergraph na zakázkách rafinerií do Iráku.
A konečně jsme zakončili naši pouť světem 3D u software PDSM, kde jsme zpracovávali model stavební části HVB 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Mochovce,
jehož součástí bylo vytvoření i databází všech stavebních prvků a konstrukcí, zabudovaných prvků, povrchových úprav, průchodek a dalších prvků a konstrukcí
pro ÚJV Řež, divizi Energoprojekt.
Při těchto zakázkách probíhala velmi těsná spolupráce s technologickou divizí
v Uherském Brodě.
Rok 2009 nám přinesl organizační a další změny v naší společnosti, které se nevyhnuly ani pracovišti Praha. Rozšířili jsme počet nových spolupracovníků, a to
jak o kmenové pracovníky, tak i o pracovníky pracující s námi na smlouvu. Došlo
k obnově části počítačového vybavení na pracovišti a čeká nás stěhování do nově
zrekonstruovaného podkroví, které bylo adaptováno na moderní kanceláře se vším,
co k moderním kancelářím patří – klimatizace, počítačová sít, reprezentativní
zasedací místnost apod.
Jednou z velmi zásadních organizačních změn bylo sloučení divize technologické
a jaderné v Praze a v Uherském Brodě do jedné divize, a to divize 4000. Z toho je
vidět, že v současném světě informačních technologií ani vzdálenost, která dělí
Prahu od Uherského Brodu, není na překážku těsné a plodné spolupráce.
Závěrem bych rád za celé pražské pracoviště popřál společnosti hodně sil a zakázek
do dalších 50 let a vedení společnosti hodně trpělivosti se svými zaměstnanci.
109
Ing. František Géc
Emeritní ředitel Hydrostav a. s., Bratislava
EGP Invest, spol. s r. o.
organizačná zložka Trnava
Blahoželanie k 50. výročiu založenia EGP Invest
Moja pracovná a životná púť zameraná na investičné procesy najmä na stavbách
atómovej energetiky predstavovala ako logický dôsledok, osobnú či firemnú
spoluprácu s EGP INVEST Uherský Brod – ako súčasť EGP Praha do roku 1983
pôsobiaci na rôznych funkciách u investora EBO , pri výstavbe A1, V1, V2. Od roku
1983 do roku 2002 som pôsobil v stavebnej firme Hydrostav na rôznych postoch
s rozhodujúcou náplňou na atómové elektrárne, či následne (po transformáciách
) s EGP INVEST ako samostatným subjektom .
I keď je samozrejmé , že v rôznych časových obdobiach procesov projektovania
na atómových elektrárňach, bola spolupráca objektívne -zásadne ovplyvňovaná
„vzťahmi a pravidlami“ (či skôr riadením soc. Štátu celou legislatívou).
V obdobiach socialistického plánovaného hospodárstva a legislatívy (najmä
o projektovej dokumentácii) bolo predurčené, že EGP resp. jeho zložky pôsobia
v oblasti Úvodného projektu, celkovej koordinácie z pozície generálneho projektanta a samozrejme i v oblasti vykonávacích – realizačných projektov stavebnej
časti. Uvedená fáza obdobia zaznamenala rast náplne a odbornosti EGP INVEST
Uherský Brod s dobrou profesionalitou.
Chcem uviesť to, čo sa výrazne dotýkalo osôb a vzájomného pôsobenia. Ide o obdobie po roku 1989, kedy postupne nastal reálny rozpad pre vecný rozsah dokumentácie a tiež i všetkých vzťahov (vč. rozpadu štátu), ale aj pôsobenia rôznych
tlakov, či prezentácie názorov.
• vďaka serióznosti a profesionalite pracovníkov EGP INVEST sa „udržala“ nielen odborná – profesijná úroveň, ale tiež aj orientovanie na kritéria jadrovej
bezpečnosti, či bezpečnosti a spoľahlivosti zvolených riešení . Boli najmä 1.a 2.
bloku EMO „projektovo vybavené“ technické a bezpečnostné vylepšenia s reálne
dobrou spoluprácou i s dodávateľskou sférou.
• daná doba poznačila tak financovanie EMO, ako aj reálne pozastavenie investičného procesu. Odstupom času, pozastavením a potom i dokončením
110
vytvorenia špecifických projektantských a dodávateľských úloh, išlo o nové
seriózne problémy ochrany rozostavanej stavby a konzervácie všeobecne, ale
tiež aj o opravy , rekonštrukcie , sanácie alebo zmeny z časového faktoru. Na
1.a 2. bloku všetky subjekty dostavbu zvládli a táto časť atómovej elektrárne je
už značné obdobie v normálnej prevádzke .Táto fáza plne preverila schopnosti
riadiacich a odborných pracovníkov EGP INVEST a osobne vnímam doslova
tvorivú spoluprácu ľudí EGP INVEST a Hydrostavu. EGP INVEST touto fázou
získal renomé odborného a spoľahlivého partnera v jadrovej energetike.
• reálne fakty predurčili predpoklad účasti EGP INVEST i na dostavbe 3.a 4.bloku
EMO za komplexne zmenených podmienok, či dokonca technických modelov
a princípov na strane objednávateľa uplatňovaných na EGP INVEST, ktorý
vykonáva projekčné činnosti opäť v nových podmienkach so špecifickými
typmi projektovania.
Pri partnerskej spolupráci s ľuďmi z EGP INVEST som vnímal serióznosť, odbornosť, rešpekt a dobré medziľudské vzťahy.
Firme a jej predstaviteľom želám, aby si túto prestíž zachovali k prosperite a profesionalite – odborného potenciálu a rastu, pri odovzdávaní skúseností projektantom
a zároveň želám aj solventných investorov a dodávateľov.
111
Ing. Jiří Holub
Moje cesty „opačným směrem“
V souvislosti se vznikem společnosti EGP Invest, s. r. o. v devadesátých letech
minulého století pro mě, rodilého Pražáka, vznikla postupně nutnost část pracovní doby (týdne, měsíce, roku) strávit na Moravě, a to v sídle naší společnosti
v Uherském Brodě. Sám jsem svůj pobyt bral jako přirozený vývoj a necítil v něm
nic mimořádného.
Šlo však o to, že názor mnohých byl takový, že pochopitelné je spíše dojíždění do
Brna či do Prahy atd., ale dojíždět z Prahy do Uherského Brodu se zdá přece jenom
nezvyklé až výstřední.
Vývoj událostí však nedával mnoho času na přemýšlení o vhodnosti či nevhodnosti stálého cestování a pobytu v moravském městečku. Nebyl čas a prostor na
podobné úvahy.
Je jistě obtížné měnit místní zvyky a obyčeje. Musel jsem se proto spíš přizpůsobit
já a zvyknout si na některá „moravská specifika“. Snad jenom mým pražským
přízvukem jsem mírně narušil místní nářečí svých kolegů.
Takže, jak plynul čas v práci i mimo ni, začal jsem postupně přivykat pití vína
a rozeznávat více než pouze jeho barvu.
Samostatnou kapitolou, až koníčkem, se stala moravská slivovice (doma jsme ji
překřtili na matku kořalek), ale i jiné destiláty, které jsou zde typické. Dopracoval
jsem se k celkem dobrým výsledkům v „koštování“. Lahodný a kvalitní výrobek
místních a okolních palíren vcelku bezpečně rozeznávám.
Převzal jsem i část stravovacího „folkloru“ zdejšího kraje a přišel na chuť sice ne
příliš dietní, ale chutné moravské kuchyni. K symbolu zdejších jídel patří „svatební
koláčky“, které pravidelně do Čech „vyvážím“, a dělám jimi radost nejen své rodině,
ale i přátelům.
Mé cestování „opačným směrem“ však nebylo jen o jídle a pití. Za dvacet let společné práce jsme s kolegy v Uherském Brodě a v Trnavě v dresu EGP Invest zajistili
a realizovali desítky mnohdy unikátních projektů a zanechali za sebou velký kus
práce – patří jim za to všem můj velký dík.
112
I současná etapa vývoje společnosti, nyní ve stabilizovaném postavení v rámci společnosti ÚJV Řež, mně přináší dobrý pocit, že moje mnohaleté cestování „opačným
směrem“ nebylo zbytečné a bez výsledků. Směr mé cesty se zdál sice opačný, ale
z mého pohledu byl správný a užitečný.
113
Ing. Rudolf Jedounek
V podniku pracuji již 8 let. Slovo „již“ se může zdát v porovnání s ostatními spíše
směšné. Když si vzpomenu na své začátky a na první pracovní den, kdy jsem nastoupil do společnosti EGP INVEST, nechce se mi ani věřit, že je to tak dlouho. Moje
první zaměstnání! Člověk neví, co ho čeká. Strach z neznáma, z nových věcí, které
ho obklopují, noví lidé, navazování pracovních vztahů, začlenění do kolektivu…
Nejčastěji jsem si ovšem kladl otázku: „Budu to umět? Budu přínosem?” Vždyť být
projektantem se člověk na škole nenaučí. Měl jsem veliké štěstí na své kolegy, ale hlavně na vedoucího divize elektro Ing. Jaroslava Jahodu. Je to pracovník na správném místě, s mnohaletou praxí, znalostmi
i zkušenostmi, ke kterému není problém přijít si pro radu. Všechna jeho slova, že
být dobrým projektantem je práce zdlouhavá, mohu dnes jenom potvrdit.
Jsem rád, že jsem si jako zaměstnání vybral právě tuto profesi. S dobrými a zkušenými pracovníky ve firmě EGP INVEST budeme určitě moci i nadále pokračovat
v něčem, co má to správné kouzlo - budovat něco pro další generace.
Ať je i nadále EGP INVEST firmou, která vytváří PROJEKTY S ENERGIÍ.
114
Jarmila Knotová
Po maturitě v roce 1985 jsem nastoupila do tehdejšího Energoprojektu a od té doby
se pro mě tato společnost stala druhým domovem.
V témže roce jsme přestříhávali pásku při otevírání budovy čp. 1274, kde všechno
vonělo novotou a každý den sem přicházeli všichni zaměstnanci pro tácy s obědem,
dovážené ve várnicích v naší dvanáctsettrojce z restaurace „Od Rochů“.
Nyní pečuji o majetek a provoz EGPI s vlastností co nejlepší hospodářky a je mi
to velkou ctí.
115
Jiří Krajča
Ve společnosti EGP INVEST nepracuji dlouho, takže nemůžu moc vzpomínat. Ale
musím se zmínit o tom, že jsem v této firmě poznal jen dobré lidi. A také si vážím
toho, že jsem mohl v divizi technologie spolupracovat s Ing. Janošem, a později
v útvaru kontroly a řízení kvality s Ing. Maňasem, oba tito pánové mají hodně
zkušeností a hodně toho znají. Vím, že v EGP INVEST je takových zkušených
pracovníků hodně, a ti mohou předávat své zkušenosti mladým kolegům a tím je
zajištěna budoucnost EGP INVEST.
116
Ing. Andrea Líšková
Ku príspevkom od dlhoročných pracovníkov a spolupracovníkov firmy EGP INVEST si dovolím aj ja, nováčik v spoločnosti, napísať pár slov ako príspevok k 50.
výročiu EGPI.
Moje prvé stretnutia s projektami, spracovanými v EGP INVEST Uherský Brod
boli na strane dodávateľa, kde som pracovala na príprave stavieb. To znamenalo,
že projekty sme museli dôkladne naštudovať, oceniť a stavbu postupne pripraviť
tak, aby nedochádzalo na našej strane k časovým sklzom a finančným stratám.
A projekty EGP INVEST, hlavne pre EBO a EMO, boli u nás na technickom oddelení prípravy stavieb obľúbené, pretože boli vždy podrobne a vysoko odborne
spracované a tým bola naša práca s nimi „ľahká“.
Na jeseň v roku 2009 som prišla do organizačnej zložky EGP Investu ako externista
na výpomoc pri technickej pomoci pre projekt Dostavby EMO 3,4. Našla som tu
príjemné a priateľské kolegyne a množstvo práce s „horiacimi“ termínmi, čo v čase
krízy je naozaj pozitívne.
Začiatkom tohto roka som dostala ponuku na prácu vedúcej organizačnej zložky
v Trnave, ktorá ma potešila a ktorú od 1. 4. 2010 vykonávam. Pôsobila som ako
projektant v malých ateliéroch, príp. vo vlastnej firme, ale práca vo veľkej projektovej organizácii s 50-ročnou tradíciou je pre mňa výzva. Verím, že dôveru, ktorú
som od vedenia spoločnosti dostala nesklamem a moja práca pre spoločnosť bude
v prospech veci. A čo ma teší už teraz, na začiatku môjho pôsobenia v EGPI, že
som tu stretla milých, príjemných a priateľských ľudí.
117
Ing. Helena Malíková, Růžena Ťulpíková
Nostalgické vzpomínky na kulturu
Při vzpomínkách, týkající se naší firmy, se kromě pracovních aktivit zabrousí i
na ty kulturní. V dobách ne dávno minulých jsme si organizovali kulturní život
pořádáním zájezdů do významných kulturních center. Šlo o návštěvu kulturních
stánků nejen v našem kraji, ale vyjíždělo se i do centra všeho – Prahy. Žádný žánr
nám nebyl cizí (činohry, operety, opery, balety).
Dokonce éra našich výjezdů zastihla začátky muzikálů v naší zemi, a to samozřejmě
v Praze.
Na představení jsme cestovali zájezdovými autobusy, kde pro některé i cesta byla
cíl, protože o občerstvení a zábavu bylo vždy postaráno. Samozřejmě pro dodržení
pitného režimu se čerpalo z vlastních zdrojů, ročník příslušný k pořádání zájezdu. A mohl být tedy někdo smutný, přímo neveselý? I když ne vždy se vybrané,
zhlédnuté dílo líbilo. Co se týče kulturních zážitků, nedá se zapomenout na balet
„Labutí jezero“ (Státní divadlo Brno – rok 1984), na operu „Nabucco“ (Státní divadlo
Brno – rok 1989) a na 1. muzikál, uvedený v ČSFR, „Les Misérables“ (Vinohradské
divadlo – rok 1992).
Pro oprášení vzpomínek uvádíme ještě další navštívená představení:
• Veselá vdova (Státní divadlo Brno – rok 1984)
• Polská krev (Státní divadlo Brno – rok 1985)
• Peleas a Melisanda (Národní divadlo – rok 1985)
• Žebravý student (Státní divadlo Brno – rok 1986)
• Mam’zelle Nitouche (Státní divadlo Brno – rok 1987)
• Rose Marie (Státní divadlo Brno – rok 1988)
• Sicilská komedie (Mahenovo divadlo – rok 1990)
• Carmen (Státní divadlo Brno – rok 1991)
• West side story (Praha Karlínské divadlo – rok 1993).
Na toto období se hezky vzpomíná a nás kulturní nadšence mrzí, že tyto hromadné
nájezdy za kulturou z důvodu malého zájmu skončily.
118
Ing. František Mandík
Většina staveb průmyslových a energetických se člení na části
a) stavební
b) technologickou
Projektové středisko v Uherském Brodě bylo v době vzniku orientováno jen na
profese stavební. Vstupem do EGP Ostrava v roce 1970 a v dalších letech při
zaměření projekce na stavby jaderné, vznikla akutní potřeba vytvoření skupiny
– oddělení technologie. Tak v roce 1975 za aktivní účasti ředitele EGP Otrava
Ing. Emila Kulhánka vznikl nový organizační útvar s vedoucím Ing. Bohumilem
Černíkem. Do oddělení byli postupně přijati kvalifikovaní projektanti a konstruktéři
– Ing. Milan Janoš, Ing. Jaromír Maňas, Věra Kutálková, Věra Pavlicová,
Ing. Drahoslav Horňák, Ing. František Mandík.
Ihned po vzniku převzalo oddělení technologie mimořádně náročnou zakázku,
spojenou s rekonstrukcí a plynofikací staré kotelny po tragické havárii. V Brně
Na Špitálce bylo zřízeno detašované projekční pracoviště s příslušným vybavením
i ubytováním. V průběhu let 1975 – 1976 zde kolektiv odvedl kus poctivé práce
a získal ocenění, uznání, také se stmelil a současně pod patronací Ing. Kulhánka
založil jako první kolektiv Brigádu socialistické práce s pozdějším oceněním stříbrným a zlatým odznakem.
Po ukončení prací v Teplárně Špitálka se kolektiv vrátil na základní pracoviště
v Uherském Brodě a zapojil se do projektových prací a inženýrských činností spojených s pracemi na odstavené jaderné elektrárně A1 v Jaslovských Bohunicích –
inventarizace Ra odpadů, homogenizace kapalných Ra odpadů, finální zpracování
technologií cementace a bitumenace, zpracování vysoce aktivních odpadů vitrifikací
do skleněných patron a spalování dowthermu, přetavování kovového odpadu.
Získané zkušenosti byly využity později při projektové přípravě a zprovoznění
stavby BSC – Bohunické zpracovatelské centrum, kde byly technologie rozšířeny i
o spalování dowthermu a vysokotlaké lisování s ukládáním do vlákno-betonových
kontejnerů VBK. Později bylo aplikací zřízení a vybudování střediska pro filnální
zpracování KRAO v Mochovcích a přímá účast technologie při projekci, stavbě
a provozování republikového úložiště RaO v Mochovcích.
119
Organizačná zložka Trnava
EGP Invest, spol. s r. o.
Pri príležitosti 50-výročia založenia našej spoločnosti, chceme aj my zamestnanci
organizačnej zložky v Trnave, prispieť krátkou spomienkou do pamätnej knihy.
Naše stredisko Energoprojekt v Trnave bolo založené už v roku 1973. V priebehu
dvoch až troch rokov sa rozšírilo asi na päťdesiat zamestnancov. Boli sme súčasťou
stredísk, ktoré patrili pod materský podnik EGP Praha.
Pracovali sme na projektoch pre výstavbu energetiky so zameraním pre atómové
elektrárne v Jaslovských Bohuniciach a v Mochovciach v bývalom Československu.
Vedúci nášho strediska bol Ing. Svetozár Poláček. Zakladli sme si na dobrej partnerskej spolupráci so strediskom v Uherskom Brode, ktorej je súčasť aj prvotný vstup
do spoločenstva. Okrem práce, a niekedy až krkolomných termínov, sme si našli
čas aj na zábavu a spoločné akcie, na ktorých sa zúčastňovali aj kolegovia z iných
stredísk EGP. Nezabudnuteľné spomienky sú na spoločné výlety, Deň Energetikov,
brigády spojené s kultúrnym programom, športovými hrami a akciami pre deti.
V roku 1990 po nežnej revolúcii bolo naše stredisko v Trnave zrušené. Uplatnenie
sme hľadali v rôznych iných profesijných oblastiach. V roku 1994 sa u nás v Trnave
vytvorila nová organizačná zložka pod vedením EGP INVEST – Uherský Brod.
Zakladatelia boli Ing. Jiří Kryštof, Ing. Jan Benešík a Ing. Jiří Holub. Využili sme
možnosť návratu do novovytvoreného strediska. Pracovali sme tu už len v menšom
kolektíve pod vedením: veducim organizačnej zložky Ing. František Chebeň, Ing.
František Géc a vedúcou týmu našej skupiny Ing. Ľudmila Bedejová. Využívame
svoje pracovné skúsenosti, a pokračujeme v práci na projektoch zamerané v oblasti energetiky. Pod vedením p. Ing. Jiřího Holuba sa náš tím najviac zameral na
zákazky JE Mochovce.
Rok 2009 nám priniesol organizačné zmeny v našej firme, ktoré sa premietli aj v
našom stredisku, čo hodnotíme pozitívne, pod vedením nového riaditeľa a konateľa
spoločnosti Ing. Petra Sláčalu, MBA. Rozšírili sme sa o nových spolupracovníkov.
Vedenie nám zabezpečilo nové, modernejšie a kvalitnejšie pracovné priestory,
inováciu technickým vybavením a naviac aj osobným záujmom a informovanosťou
o cieľoch našej spoločnosti.
Ani fyzická vzdialenosť našej materskej základne nám neuberie na dobrom pocite
spolupatričnosti k tejto veľkej rodine – skvelého kolektívu pracovníkov našej
materskej organizácie - základne v Uherskom Brode.
120
Pri tejto príležitosti želáme nášmu vedeniu a tiež aj všetkým spolupracovníkom veľa
úspešných krokov v rozhodovaní a konaní ku prospechu a kvalite spoločnosti, čo
bude prínosom pre nás všetkých. Želáme si udržať aj naďalej dobré vzťahy a mravy
v našej spoločnosti a jej zotrvaní, rozvoji a existencii.
Pracovníci EGP Invest, organizační složka Trnava.
EGP Invest – Pracoviště organizační složka Trnava.
121
Ing. Jaroslav Prachař
Já a EGP INVEST
Psal se rok 2003, kdy jsem se poprvé setkal se současným ředitelem p. Sláčalou,
a to u příležitosti předávání Národní ceny kvality ČR ve Španělském sále Pražského
hradu. Tehdy já jako ředitel organizace, která soutěž organizovala, a p. Sláčala jako
ředitel Závodu Energetické a ekologické stavitelství v ŽS Brno a. s., který přebíral
cenu pro vítěze. V následujícím roce jsme se opět potkali, a to již při přípravě založení „skupiny“ sdružující oceněné firmy v již zmíněné národní ceně. Po dlouhých
jednáních a přesvědčování o smyslu a přínosu byl oficiálně založen Klub Národní
ceny kvality a historicky prvním předsedou byl zvolen právě p. Sláčala. Od té doby
jsme se potkávali nejen na jednáních klubu ale i na dalších akcích.
Jednoho letního dne roku 2009, tuším po jednání na Hospodářské komoře, jsme se
po delší době opět potkali a já při kávě poslouchal, jak se zaujetím hovoří o svém
novém působišti, firmě EGP INVEST. Řeč samozřejmě, jak jinak, přišla i na „kvalitu“. Asi po dvou měsících jsem obdržel nabídku, zda bych se nechtěl o tu kvalitu
starat v EGPI. Nabídka to byla zajímavá, a tak jsem si vzal čas na rozmyšlenou.
Nakonec slovo dalo slovo a já se „objevil“ v EGPI.
Své současné působení v EGPI beru jako další výzvu a věřím, že i já svou troškou
napomůžu k dalšímu rozvoji EGPI. Kdo ví, možná budeme i my stát na pódiu a
přebírat ocenění pro vítěze v národní ceně kvality.
122
Moje setkávání se s projektanty v Uherském Brodě
Dětství – kolem r. 1960
Tatínek pochází od Luhačovic, v Uherském Brodě měl bratrance, který měl syna
elektrikáře staršího zhruba o dvacet let než já.
Dle tatínkova vzoru jsem vždy chtěl být elektrikář, takže mě tento „druhý bratranec“
byl sympatický. Vzhledem k jeho fyziognomii (z dětského pohledu chlap jako hora,
černý jak uhel, podmračený) jsem však měl k němu ostych. Moc jsem se s ním
nebavil, jen jsem pochytil, že „elektriku nedělá, ale ji kreslí“.
ČEZ ETE – kolem r. 1995
V tomto období byl velký hlad po projekčních kapacitách. Kolega, ředitel ETE
pro výstavbu, na poradě vedení stavby sdělil, že EGP Praha posílí „eseróčkem“
z Uherského Brodu.
Vzhledem k mým citovým vazbám k tomuto kraji jsem se prezentace EGP INVEST,
spol. s r. o. zúčastnil a další jeho činnost sledoval. Získal jsem názor, že se nevymlouvají, neříkají, že „to nejde“, ale vždy hledají řešení, prostě umí.
OHL ŽS , a. s. – kolem r. 2000
Od r. 1998 jsem v ŽS Brno, a. s. (nyní OHL ŽS, a. s. ) zodpovídal za sektor energetiky a ekologie. Protože jsme v ŽS Brno, a. s. neměli projekční útvar, obrátil jsem
se s úplnou samozřejmostí o výpomoc na EGP INVEST, spol. s r. o.
SKANSKA CZ, a. s – kolem r. 2006
V letech 2006 – 2007 jsem pracoval pro SKANSKA CZ, a. s. Divizi Technologie.
Naším cílem bylo získat stavební část při retrofitu ETU II. Nabídka se odevzdávala
kompletní, tzn. včetně projektové dokumentace. SKANSKA CZ, a. s. nedisponovala
zkušenými projektanty, tedy jsem opět využil kontaktů na EGP INVEST, spol. s r. o.
123
Siemens Engineering, a. s. (SENG) – 2008
V letech 2007 – 2008 jsem pracoval v Siemens Engineering, a. s. Stěžejní příležitostí
pro divizi Eneregetika v r. 2008 bylo výběrové řízení na Náhradu EPS a ionizačních
čidel v EDU. Nabídka se odevzdávala spolu s projekčním řešením. SENG opět
neměl zkušenosti z této oblasti energetiky, proto dal na mě a oslovil opět EGP
INVEST, spol. s r. o.
EGP INVEST, spol. s r. o. – od r. 2009
V září 2008 jsem byl osloven, zda bych neposílil EGP INVEST, spol. s r. o. po jeho
začlenění do skupiny ÚJV Řež, a. s. Nabídkou jsem byl potěšen a od 1. 2. 2009 jsem
začal pracovat v EGP INVEST, spol. s r. o.
Bylo pro mě významné, když hned 2. 2. 2009 jsem spolupodepisoval SoD se SENG
na Náhradu EPS a ionizačních čidel v EDU.
V průběhu února jsem se svými kolegy pány Benešíkem a Holubem probíral svoje
setkávání se s EGP INVEST, spol. s r. o. Nesměle jsem se zeptal, zda v Uherském
Brodě neznají Matúšovy, a zda třeba i neznali Ing. Irena Matúše. Jaké bylo mé překvapení, když mně pánové sdělili, že Ing. Matúše nejen znali, ale že byl dokonce až
do své smrti v r. 1987 jejich spolupracovníkem, dobrým elektrikářem a především
dobrým člověkem.
Kruh se uzavřel, ve firmě nejsem tedy cizí, je mou takříkajíc rodinnou firmou,
na niž jsem i z profesního hlediska patřičně hrdý.
124
Ing. Josef Struhár
Po absolvování pětiletého kombinovaného studia (PKS – maturita + výuční list)
na Střední průmyslové škole stavební v tehdejším Gottwaldově, dnes Zlíně, jsem
se rozhodl pokusit se o pokračování studia na VUT v Brně. Problém byl v tom, že
již při nástupu na průmyslovou školu jsem byl „upsán“ jedné z místních firem, že
u ní po maturitě nastoupím a ta na tomto nástupu trvala. Naštěstí se mi podařilo,
jakož i všem spolužákům, kteří chtěli pokračovat ve studiu, vyvázat z tohoto vztahu
a na VŠ jsem po absolvování přijímací zkoušky mohl nastoupit.
Při studiu prvního ročníku jsem zvládl všechny zkoušky a navíc o prázdninách
jsem se oženil. Protože peněz není nikdy nazbyt, hlavně u ženatých studentů,
pokoušel jsem se kontaktovat firmu, pod kterou jsem byl na střední škole a žádal
o podnikové stipendium s příslibem, že u ní nastoupím po absolvování VŠ.
Neúspěšně.
Díky tomu, že jsem již vlastnil výuční list, přivydělával jsem si o víkendech a
prázdninách na tzv. „fuškách“, převážně na stavbách rodinných domků. Už jsem
měl ukončeny dva ročníky, když se o prázdninách na stavbě jednoho ze stavitelů
rodinného domku zastavil jeho tehdejší vedoucí. Ptal se, kdo mu tak pěkně staví.
Když mu bylo řečeno, že jeden student VŠ, vzkázal mi, že pokud bych měl zájem
po škole nastoupit v jejich firmě, ať se u něj stavím. Výsledkem mé návštěvy bylo, že
jsem získal nejen příslib budoucího zaměstnání, ale hlavně podnikové stipendium,
které mi v mé situaci hodně pomohlo. Asi týden po podpisu potřebných dokumentů
se mi ozvala firma, pod kterou jsem absolvoval střední školu, zda u nich nemám
zájem o stipendium. S díky jsem jim odpověděl, že přišli s křížkem po funuse.
Tak se stalo, že jsem po promoci v roce 1981 nastoupil do Energoprojektu Praha,
závod Uherský Brod. Nevím, která firma na tom prodělala či vydělala. Nicméně já jsem byl rád, že jsem v té době vylepšil svoji finanční situaci při studiu.
A taky získal zaměstnání u firmy, ve které působím dodnes, i když se nyní jmenuje
EGP INVEST.
125
Ing. Dušan Šišpera
Měl jsem štěstí na lidi
Vešel jsem dlouhou chodbou do kanceláře a v ní stál v bílém plášti můj první
vedoucí. Tehdy jsem vnímal pana Koníčka jako bodrého Vlčnovjana s láskou
k pěstování vína a chovu holubů. Až s odstupem času jsem si uvědomil, od jakého
člověka jsem se měl možnost učit.
První den v EGPI nedopadl moc dobře, dokonce jsem celou noc nespal. Nikdy
jsem neoplýval krasopisem, a tak ve snaze potěšit nového šéfa svým písemným
projevem došlo k posunu desetinné čárky v součtu tonáže oceli. S obrovským
nepublikovatelným řevem se rozlétly dveře kanceláře a výkres ve formě vlaštovky
dosedl před můj stůl. Od tohoto okamžiku počítám vše dvakrát.
Postupem času jsem zjistil, že kolem energetiky se pohybuje velké množství inteligentních lidí. Moc rád vzpomínám na schůzky s doc. Čihákem, který byl schopen
vyřešit jakýkoli problém statiky stavby pomocí elementárně jednoduchého typicky
českého uvažování spojeného s velkým zapálením pro věc.
Po odchodu pana M. Koníčka se mne ujal Ing. J. Holub, současný obchodní ředitel
firmy. Pod jeho vedením se pracovním životem protloukám dodnes.
Splněný sen
Jako malý kluk jsem byl okouzlen Verneovým světem. V rámci projektu ISRaO
v Bohunicích jsme plnili úkol zmapovat odpady z odstavené elektrárny A1. Nezapomenutelným momentem byla pochůzka po stařičkém bloku, který na mne dýchl
atmosférou „Ocelového města“. Nádherně provedené nýtované spoje ocelových
konstrukcí haly a plno strmých ocelových schodů. V hale bylo ticho, bylo slyšet
jen vrkání holubů na střeše. Nervozita z osobního dozimetru na bílém mundůru.
Ničeho se neboj a pojď, postrčil mě přátelsky kolega J. Maňas.
Team
Do roku 2009 jsem se podílel na tvorbě projektů vždy v malém týmu. S příchodem
nového managementu do firmy jsem byl osloven k vedení projektu „Dostavba
MO34“. Naskytla se možnost sestavit vlastní specializovaný tým spolupracovníků
pro dlouhodobou zakázku. Jedná se o pracoviště v Uherském Brodě, Trnavě a
Mochovcích, jejichž cílem je nejen tvorba realizačního projektu dostavby 2HVDB
126
jaderné elektrárny, ale i inženýring projektových a stavebních realizačních prací,
POV a související činnosti.
Závěrem
tohoto příspěvku mi dovolte konstatovat následující: za 15 letech prožitých v EGPI
jsem měl štěstí na lidi, plním si své sny a pracuji v týmu a snad čas ukáže, že jsme
náš velký úkol správně odstartovali, a že se nám společně tento projekt podaří i
úspěšně dokončit. Energetika je odvětví s velkým lidským potenciálem a EGPI je
v současné době firmou, která tento potenciál nejen vlastní, ale i rozvíjí.
127
Zdislava Trtková
40 let v EGP – EGPI
Do Energoprojektu jsem nastoupila po maturitě na SVVŠ Uherský Brod jako
18letá. Bylo to právě v den, kdy skončily Vítkovické stavby a přecházely pod vedení
Energoprojektu, závod Ostrava – 1. 7. 1970. Ředitelem byl Ing. Kulhánek – člověk
velice milý a přátelský ke všem zaměstnancům. Při jeho návštěvách Uherském
Brodě nikdy neopomněl obejít všechna pracoviště a s každým pracovníkem prohodil nějaké to slovíčko.
Vedoucím střediska v Uh. Brodě se stal Ing. Jiří Kryštof.
Nastoupila jsem do skupiny Ing. Miroslava Nepraše a mými kolegy ve skupině byli
Stanislav Ondrušek, Miroslav Koníček, Jaroslav Zlámal, Pavla Göblová a Zdena
Ficalová (tehdy ještě Šebestíková). Právě z této skupiny Ing. Kryštof odešel na vyšší
post a já jsem „zdědila“ po něm stůl, židli a rýsovací prkno. Ještě jsem vyfasovala
tužku – krajon, obrušovátko na tuhy, gumu, skleničku s tuší, trubičkové pero na
rýsování. Na kreslení se také používalo rýsovadlo a kružítko. Na popis sloužilo redispero – redisová špička na dřevěné násadě na silnější popis, tzv. dámská špička na
tenký popis. Mým přímým „učitelem“ a rádcem byl Mirek Koníček. Pracovali jsme
v bílých pláštích, protože práce s tuší byla nebezpečná – sklenička se při neopatrné
manipulaci dost často vylila.
Začínala jsem tzv. od píky – učila jsem se technické písmo a práci s rýsovadlem.
Nic takového jsme ve škole neměli a kreslení s tuší na rýsovacím prkně nebylo
pro začátečníka jednoduché. Tuš často z rýsovadla vytekla a pravítkem se pěkně
rozmazala. K odstranění nežádoucích „prasátek“ sloužila obyčejná žiletka.
V té době jsme zpracovávali projektovou dokumentaci na elektrárnu Jaslovské
Bohunice. Některé části se kopírovaly až 60x – všechno se stříhalo a skládalo ručně.
Byla to týmová práce – zapojili se všichni ve skupině bez rozdílu.
Později jsem přešla do skupiny Ing. Dušana Jadrného, kde jsem spolupracovala
s Josefem Mahdalem, Ladislavem Daňkem a Ing. Marií Sedlákovou-Šulcovou.
Tady jsme dělali mj. provozní budovu pro elektrárnu Dukovany.
128
Přes všechny pracovní peripetie se našel vždycky čas i na družnou zábavu. Pořádaly
se zájezdy do divadla v Brně nebo studijní zájezdy spojené s exkurzí do některé
elektrárny, zájezdy pro děti zaměstnanců, oslavy při různých svátcích (MDŽ, Den
stavbařů – později Den horníků – tzv. „akce sviňa“) apod.
Pracovní kolektiv byl přátelský a dobře se nám všem pracovalo. I když středisko léty
prošlo různými změnami, jak ve složení zaměstnanců, tak ve vedení a organizaci
střediska, i po 40 letech práce v jednom podniku ráda vzpomínám na své kolegy.
Někteří si užívají důchodu, někteří už, bohužel, nejsou mezi námi.
Přeju dnešním mladým – začínajícím, aby i oni měli pod novým vedením takové
pěkné zážitky a vzpomínky.
129
Dagmar Vaňková
Když jsem nastupovala do firmy EGPI, věděla jsem, že jde o zavedenou projekční
firmu zaměřenou na energetiku. Zpočátku jsem prošla praxí v účetním oddělení.
Po zkušenostech z minulých firem, kde jsem pracovala, mne na pracovnících firmy
EGPI zaujala jejich vysoká odbornost, profesionalita a loajalita.
Při postupném dalším seznamování se s činnostmi dalších útvarů jsem byla velmi
mile překvapena vstřícností a zájmem všech spoluzaměstnanců o plnění zadaných
úkolů. Jsou to prostě odborníci na svých místech!!
I přes relativně krátkou dobu mého působení v EGPI jsem zaznamenala rostoucí
dynamiku společnosti díky výbornému manažerskému vedení firmy. Ke zlepšení
postavení firmy na trhu rovněž přispělo výhodné spojení s ÚJV Řež, potažmo
skupiny ČEZ.
V posledních měsících zde dostávají příležitost mladí absolventi vysokých a
středních škol, což je předpokladem kvalitního rozvoje společnosti. Velmi oceňuji
možnost poznat jednotlivé úseky firmy, čehož si velmi vážím a za co bych chtěla
tímto poděkovat vedení společnosti EGPI.
Závěrem chci zdůraznit, že mě velmi těší, že jsem se mohla začlenit do této „rodiny“
odborníků a profesionálů.
130
Seznam zkratek
A-1
Atomová elektráreň A-1 Jaslovské Bohunice
AD
Autorský dozor
AKOBOJE
Automatizovaný komplex bezpečnosti a ochrany jadrovej elektrárne
BAPP
Budova aktivních pomocných provozů
BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
BSC
Bohunické zpracovatelské centrum RaO
BSP
Brigáda soc. práce
ČEZ
České energetické závody a. s. Praha
EBO
JE Jaslovské Bohunice
EDU
JE Dukovany
EGP
Energoprojekt Praha, Ostrava
EMO
JE Mochovce
EMS
Environmentální management
EP
Energoprojekty, a. s. Bratislava
ETE
JE Temelín
FS KRaO
Finálne spracovanie RaO
FMPE
Federální ministerstvo paliv a energetiky
HIP
Hlavní inženýr projektu
HVB
Hlavní výrobní blok
IČ
Inženýrské činnosti
ISKE
Inžinierske stavby a. s. Košice
IZ
Investiční záměr
JAVYS
Jadrová vyraďovacia spoločnosť a. s. Bratislava
JE
Jaderná elektrárna
MDŽ
Mezinárodní den žen
MO 34
Dostavba 3. a 4. bloku Mochovce
NHKG
Nová huť K. G.
131
OHS Okresní hygienická služba
ONV
Okresní národní výbor
POV Projekt organizace výstavby
PÚ Projektový úkol
Q
Kvalita
RaO
Radioaktivní odpad
REKO
Rekonstrukce a modernizace
ROH
Revoluční odborové hnutí
RPD
Realizační projektová dokumentace
RÚ
Republikové úložisko/úložiště
SE
Slovenské elektrárny a. s. Bratislava
SKŘ
Systém kontroly a řízení
TVD
Technická voda důležitá
ÚJV
Ústav jaderného výzkumu Řež u Prahy a. s.
ÚP
Úvodní projekt
ÚT
Ústřední topení
V-1
Atomová elektráreň V-1 Jaslovské Bohunice
V-2
Atomová elektráreň V-2 Jaslovské Bohunice
VBK
Vláknobetonový kontejner
VJP
Vyhořelé jaderné palivo
VTEI
Vědecko-technické a ekonomické informace
VTS
Vědeckotechnická společnost
VÚJE
Výzkumný ústav jaderné energetiky a. s. Trnava
VUT Vysoké učení technické Brno
VVER
Vodo-vodní energetický reaktor
VZT
Vzduchotechnika
VŽKG
Vítkovické železárny K.G.
ZTI Zdravotechnická instalace
132
Přílohy
Příloha č. 1: Seznam realizovaných zakázek
Příloha č. 2: Ukázky realizace projektů
Příloha č. 3: Fotografie
Příloha č. 4: Tvůrčí dílna
Příloha č. 5: Seznam spolupracovníků
133
Příloha č. 1 - Seznam realizovaných zakázek
Období 1960 až 1985
Zakázka
Začátky
Dostavba n. p. NHKG v Ostravě-Kunčicích
Rekonstrukce n. p. VŽKG v Ostravě-Vítkovicích
Mlýnice koksu a vápence VŽKG
Vysoká pec č. 6 VŽKG
Rekonstrukce elektrických pecí v Železárnách v Třinci
Rozmrazovací tunely pro vlaky se železnou rudou
Stavby Pivovaru Nošovice
Kulturního domu v Karviné
Sklárny Rapotín
Výzkumný ústav hutnictví a železa v Dobré u Frýdku-Místku
Rekonstrukce Skláren Kyjov
Projekty na obytné bloky v Kyjově
Projekty bytové výstavby v Uh. Brodě
Prodejna Barum v Hodoníně
Zimní stadion Uh. Brod
Výtopna Frýdek-Místek
Sportovní hala v Uh. Brodě
Víceúčelová hala v Uh. Brodě-Havřicích
Prodejna potravin na sídlišti „Na výsluní“ v Uh. Brodě
Prodejna potravin a restaurace „Družba“ v Uh. Brodě
Dům důchodců v Uh. Brodě
48 bytových jednotek na Tkalcovské ulici v Uh.Brodě
Rekonstrukce hotelu „Javořina“ v Uh. Brodě
Školka a jesle na sídlišti „Olšava“ v Uh. Brodě
Rekreační zařízení n. p. Slováckých strojíren
Zavlečkování a vykládka vagonu pro Uhelné sklady
Rekonstrukce teplárny Brno Špitálka
Vodovod včetně vodojemů pro obec Veletiny
Telefonní ústředna pro budovu ONV v Uh. Hradišti
Teplofikace města Uh.Hradiště a Uh. Brodu
Prodejna potravin v Hluku
134
Místo realizace
Ostrava-Kunčice
Ostrava-Vítkovice
Ostrava-Vítkovice
Ostrava-Vítkovice
Třinec
Třinec
Nošovice
Karviná
Rapotín
Frýdek-Místek
Kyjov
Kyjov
Uherský Brod
Hodonín
Uherský Brod
Frýdek-Místek
Uherský Brod
Uherský Brod
Uherský Brod
Uherský Brod
Uherský Brod
Uherský Brod
Uherský Brod
Uherský Brod
Uherský Brod
Uherský Brod
Brno
Veletiny
Uherské Hradiště
Uherský Brod
Hluk
JE V-1, JE V-2 Jaslovské Bohunice
Projektové dokumentace najíždějící kotelny, objektu
skladu a dílen
Hotelová ubytovna
Stavba dozimetrie
Přečerpávací stanice
Hlavní přivaděč vody
Čistírna Bioklár
Vstupní objekty.
Administrativní budova podélné etažérky
Investorský objekt
Provozní budova
Hotel Nukleon v Trnavě a mnoho dalších drobnějších akcí
Jaslovské Bohunice
JE Dukovany
Funkce hlavního inženýra projektu u stavebních zakázek
Funkce hlavního inženýra projektu technologické zakázky
Objekty HVB
Podélné etažérky
Budovy aktivních pomocných provozů
Provozní budovy
URaO – úložiště radioaktivních odpadů
Trvalý autorský dozor generálního projektanta
Koordinace stavebních objektů celé stavby EDU
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
JE Mochovce
Objekty HVB
Budovy aktivních pomocných provozů (BAPP I, II)
Provozní budova
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Jaslovské Bohunice
Trnava
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Trnava
135
Zakázka
JE A-1, V-1, V-2 Jaslovské Bohunice
Rekonstrukce V1 Technická voda důležitá (REKO V1-TVD)
Budova aktivních pomocných provozů
Provozní budova
Podélná etažérka
Mezisklad vyhořelého paliva
AKOBOJE, systém ostrahy JE, ve spolupráci s francouzskou
firmou CEGELEC
Vyrozumění a varování obyvatelstva a organizací v okolí EBO
Systém varování osazenstva elektrárny v objektech areálu EBO
Dispečerské hovorové zařízení pro systém AKOBOJE
Elektrické poplachové sirény v areálu A1, V1, V2
Rekonstrukce destilační stanice JE A1, obj. 41
Vitrifikace chrompiku JE A1
Likvidace dowthermu JE A1
Sklady RAO JE A1
BSC ve spolupráci s firmou NUKEM
Vybírání a transporty KRAO V1, V2, A1
Přetavba kontaminovaného kovového šrotu z JE
VZT správní budovy V1
Místo realizace
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Podélné etažérky
Budovy pomocných provozů
Provozní budovy
Mezisklad vyhořelého paliva ve spolupráci s německou
firmou NUKEM
AKOBOJE, systém ostrahy JE
Projektové práce a dodávka vagonu pro přepravu kontejnerů
s vyhořelým palivem
Tlumící zařízení pádu kontejneru v transportním koridoru HVB
Vyrozumění a varování obyvatelstva a organizací v okolí EDU
Systém elektrických poplachových sirén na objektech EDU
Systém varování osazenstva elektrárny v objektech areálu EDU
Ověřovací výpočty konstrukcí
Zatěžovací zkouška jeřábu SKET 250 t
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
136
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Záměry staveb
Tlumící zařízení pro pád kontejneru CASTOR 440/84
Vyřazování JE Dukovany z provozu
Zastřešení rozváděčů MaR
Všechny stupně bezpečnostní dokumentace
Provozní příručka pro MSVP Dukovany
Studie vlivu na životní prostředí
Prováděcí projekty elektro pro stavby Dokompletace EDU
Studie pro využití areálu Heřmanice
Studie pro Trenažér blokové dozorny
Studie pro Centrální archiv
Úprava stání transformátorů
Rekonstrukce sběrných olejových jímek transformátorů
Přeprava vyhořelého paliva pomocí kontejnerů CASTOR 440/84
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Jaderná elektrárna Mochovce
Objekty HVB
Provozní budova
Budova pomocných aktivních provozů (BAPP I, II)
Dispečerské hovorové zařízení elektrárny
Čisticí stanice RaO
Analýza skutečného stavu znehodnocení rozestavěných
objektů a koncepční návrh způsobu repasí
Rekonstrukce, obnovy, revize, repase druhé stavby JE Mochovce
Oddělovací stěna v objektu 490/1-01 – Strojovna
Venkovní osvětlení areálu JE Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Jaderná elektrárna Temelín
Reaktorovny
Provozní budova
Spojovací mosty
Databáze seznamu dokumentace všech objektů JETE
Měření napjatosti předpínacího kabelu ochranné obálky
budovy reaktoru
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Temelín
Temelín
Temelín
Temelín
Temelín
Temelín
Temelín
137
Skladování vyhořelého jaderného paliva a jaderného odpadu
CMVJP Centrální mezisklad vyhořelého jaderného paliva
(spolupráce na nabídkách řady zahraničních firem a práce
na lokalitě „Skalka“
HÚ – Hlubinné úložiště v ČR a SR – dlouhodobá činnost
při vývoji hlubinného úložiště jaderného odpadu v ČR
Projektované stavby s nejaderných zařízením
Zahradnictví Starkl – Čáslav pro firmu Starkl – Rakousko
Hotel Jevany
Rekonstrukce části areálu České zbrojovky a. s. Uh. Brod
Drahstav Břeclav – výměníkové stanice a bytové domy
Rekonstrukce podstatné části pavilonů Nemocnice
Uherské Hradiště
Projekt recyklace pneumatik v Uherském Brodě ve spolupráci
s firmou DOITCH INTERNATIONAL USA
Projekt výroby trub v Uh. Hradišti ve spolupráci s firmou
HOBAS Rakousko
Rekonstrukce kotle K3, Kaučuk Kralupy nad Vltavou
Rekonstrukce kotle K1, Kaučuk Kralupy nad Vltavou
Rekonstrukce výtopny PBH Zlín-Malenovice
Kotelna PBH Uherský Brod
Sportovní areál s halou Třebíč
Obchodní akademie Uherské Hradiště
Základní škola Uherský Brod
Dům bytové kultury Uherské Hradiště
Dům armády Olomouc
Vojenský výzkumný ústav Slavičín
Banka REAL a Fitnes centrum – Tjumeň Rusko
Centrální archiv Dukovany
OTMA Mařatice, výrobna potravinářského zboží
Odpružení TG4 v elektrárně Hodonín
Rekonstrukce kotelny JMcukrovaru Staré Město
Rekonstrukce kotelny Keramické závody Znojmo
Studie plynofikace a rekonstrukce kotelny COLORLAK
Staré Město
Rekonstrukce Sokolovny Uherský Brod
138
Skanska
ČR, SR
Čáslav
Jevany
Uherský Brod
Břeclav
Uherské Hradiště
Uherský Brod
Uherské Hradiště
Kralupy nad Vltavou
Kralupy nad Vltavou
Zlín
Uherský Brod
Třebíč
Uherské Hradiště
Uherský Brod
Uherské Hradiště
Olomouc
Slavičín
Tjumeň (Rusko)
Dukovany
Uherské Hradiště
Hodonín
Staré Město
u Uh. Hradiště
Znojmo
Staré Město
u Uh. Hradiště
Uherský Brod
Zakázka
Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice
Systém ostrahy JE Jaslovské Bohunice ve spolupráci
s firmou CEGELEC (Francie)
Stáčecí stanice kapalných RaO
Čisticí stanice odluhu parogenerátorů
Tavení kontaminovaných kovových šrotů
Seismické zodolnění a rozšíření skladovací kapacity
Meziskladu vyhořelého paliva (REKO MSVP)
Rekonstrukce V1 – technická voda důležitá (REKO V1 - TVD)
Zkušební centrum VÚJE Trnava, a. s.
Inventarizace RaO na A1
Projektová dokumentace skutečného provedení JE V1 pro
účely vyřazování
Rekonstrukce fasády AB JE V2
Nové objekty V2
Objekty hlavního výrobního bloku – modifikace
Budovy pomocných provozů – modifikace
AKOBOJE, systém ostrahy JE
Rekonstrukce trafostanic
Trenažér blokové dozorny
Zkušebna regulačních prvků
Digitalizace projektové dokumentace EDU
Obnova SKŘ EDU (spolupráce se ŠKODA JS)
Hlubinné úložiště VJP a vysoceaktivního ra odpadu v ČR
Seismické zodolnění HVB I a II
Zvýšení obyvatelnosti BD
Studie vyřazování EDU z provozu
Rekonstrukce kabelových kanálů
Snížení vlivu nárůstu řas na CHV
Transport těžkých břemen v EDU
Zamezení úplné ztrátě chladiva při LOCA
Úprava střešních vazníků HVB I, II
Místo realizace
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Trnava
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
139
Seismické zodolnění vybraných nenosných konstrukcí
na etažerkách
REKO denních místností a soc. zařízení na BD 1. a 4. bloku
Transportní šachta PoEt HVB I, II – bezpečnostní úprava
Zajištění seismické odolnosti stropních podhledů
na BD 1. a. bloku
Jaderná elektrárna Mochovce – MO12, MO34
MO12
Analýza skutečného stavu znehodnocení rozestavěných
objektů a koncepční návrh způsobu. rekonstrukce, obnovy,
revize, repase rozestavěných objektů 2.stavby JE Mochovce
Dokumentace hermetických zkoušek všech stupňů
Objekty HVB
Provozní budova
Zabezpečení autorského dozoru
FS KRaO Mochovce
Rekonstrukce fasády AB EMO
MO34
Zjednodušená dokumentace konzervace stavební části
3. a 4. blok
Zjednodušená dokumentace stavební části mapující rozestavěnost 3. a 4. blok
EMO – 3. stavba – Dokumentace stavu rozestavěnosti
Revize POV dostavby 3. a 4. bloku SE MO 34
Mapování a příprava likvidace azbestu při dostavbě SE MO34
Spolupráce při integrovaných plánech jakosti, BOZP, OPP
a environmentu
Projekt dostavby a vyvedenie do prevádzky 3. a 4. bloku
Projekt organizácie výstavby a autorský dozor v průběhu
dostavby MO34
Jaderná elektrárna Temelín
Reaktorovy
Databáze seznamu dokumentace všech objektů JETE
140
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Dukovany
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Temelín
Temelín
Temelín
Temelín
Oplocení JETE
Zpětná dokumentace
Úložiště RaO Richard Litoměřice
Stavby s nejaderným zařízením
Elektrárna Tušimice, Rekonstrukce fasády HVB ETU
Studie proveditelnosti opláštění HVB v průběhu KO ETU II
Elektrárna Ledvice, Odborná pomoc při realizaci Nový zdroj
660 Mwe v ELE
Elektrárna Balloki a Muridke, Pákistán, projektová příprava
a výkon AD
Rafinerie Basrah Irák, Izomerizace 3D PD
Rekonstrukce části areálu České zbrojovky, a. s. Uh. Brod
Ústav sociální péče pro dospělé Velehrad
Ústav sociální péče pro mládež Uherský Brod
Ústav sociální péče pro dospělé Kunovice
Ústav sociální péče pro dospělé Staré Město
Gymnázium Uherský Brod
Centrum pohybových aktivit (CPA) DELFÍN Uherský Brod
Základní škola ve Strání
Mateřská škola ve Strání
Stavební úpravy stávající ČOV ve Strání
Nový zdroj 660 MWe v Elektrárně Ledvice
Kordárna, a. s. Velká nad Veličkou
Domov důchodců Brno-Tuřany
Práce pro PETERS ENGINEERING AG
JAVYS a. s. Bratislava
Dokončení stavby Regionálního úložiště radioaktivních
odpadů pro Slovenskou republiku – Mochovce (RÚ RaO)
Modelové řešení překrytí RÚ RaO Mochovce
Kombinovaná přeprava RaO (kontejnery VBK)
Stanica chladenej vody pre VZT
Systém monitorovania vypúštania odpadných vod
do MANIVIERU
Systém merania koncentrácie solí na odparke ČN – 30 V1
Optimalizácia čistiacej stanice odpadových vod obj. 41 V1
Temelín
Temelín
Tušimice
Tušimice
Ledvice
Balloki, Muridke
Pakistán
Irák
Uherský Brod
Velehrad
Uherský Brod
Kunovice
Staré Město
u Uh. Hradiště
Uherský Brod
Uherský Brod
Strání
Strání
Strání
Ledvice
Velká nad Veličkou
Brno
Mochovce
Mochovce
Mochovce
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
Jaslovské Bohunice
141
Ostatní
Teplárna Karviná (TKV) a Teplárna Čs. Armády (TČA) – Studie
koncepce hranic náhrady TG4 za TG6
Projekty tepelné elektrárna RIO TURBIO 2x40MW, ARGENTINA
142
Dalkia, ČR
MEACONT Praha
Příloha č. 2 - Ukázky realizace projektů
ÈEZ, a. s. Jaderná elektrárna Dukovany
PROJEKT STAVBY PRO REALIZACI
Doba realizace: 1997 - 1999
Plnorozsahový trenažér blokové dozorny je výukové
a školící støedisko, sloužící pro zajištìní výuky, nácviku
a školení personálu EDU. Stìžejním vybavením
je plnorozsahový trenažér blokové dozorny sloužící pro výcvik operátorù blokové dozorny
a multifunkèní simulátor. Tato hlavní pracovištì jsou doplnìna komplexem uèeben, studoven
a kanceláøemi personálu školícího støediska a nezbytným technickým a sociálním zázemím.
EGP INVEST, spol. s r. o.
PLNOROZSAHOVÝ
TRENAŽÉR
BLOKOVÉ DOZORNY
v EDU
Antonína Dvoøáka 1707, 688 01 Uherský Brod
Tel.: +420 572 610 311, Fax: +420 572 633 725, e-mail: [email protected], www.egpi.cz
Objednatel:
143
144
PROJEKT STAVBYY
Doba realizace: 1993-1994
Mezisklad vyhoøelého paliva NUKEM
Objednatel:
Mezisklad vyhoøelého paliva je urèen pro skladování èlánkù vyhoøelého paliva z reaktorù
atomové elektrárny v Dukovanech.
Èlánky vyhoøelého paliva jsou øádnì a bezpeènì uloženy ve skladu vyhovujícímu
tomuto úèelu, s cílem pozdìjšího využití èlánkù pro regeneraci v zahranièních zaøízeních
nebo pro jejich pøípravu na budoucí skladování bez regenerace.
145
Zajištìní dopravy
kontejneru
CASTOR 440/84
pro HVB
146
Firma EGP INVEST spol. s r. o. zajistila výrobu
a dodávku dvou kusù vagónù øady Uaais (Hx)
pro JE Dukovany.
Tyto speciální vagóny slouží pro pøepravu
vyhoøelého paliva v kontejnerech CASTOR 440/84.
V areálu JE Dukovany se kontejnery CASTOR
440/84 s vyhoøelým palivem ukládají do
Meziskladu vyhoøelého paliva. Projekt Meziskladu
vyhoøelého paliva Dukovany byl zpracován v EGP
INVEST spol. s r. o. Uherský Brod pro konsorcium
firem GNS / NUKEM (SRN).
Vagóny byly vyrobeny ve firmì Tatravagónka
Poprad a.s. (SR). Zpracovatelem projektové
dokumentace vagónu byl Rail Project spol. s r. o.
Poprad. Zkoušky prvního vagónu byly zajišovány
Výzkumným ústavem železnièním Praha (VÚŽ)
a Výzkumným ústavem kolejových vozidel Praha
(VÚKV Praha a.s.) na Železnièním zkušebním
okruhu v Cerhenicích od prosince 1993 do
èervence 1994.
Na základì úspìšných výsledkù tìchto zkoušek
Drážní úøad Praha vydal 19.1.1995
pod è.j. 209/95 - DÚ “Rozhodnutí o schválení typu
drážního vozidla”.
TECHNICKÉ ØEŠENÍ A ZPRÁVA
Objednatel:
:
Objednatel:
(dodavatel)
ŠKODA Praha, a.s.
Duhová 2/1444
140 74 Praha 4
Projektant:
(subdodávka pro dodavatele)
EGP INVEST, spol. s r.o.
Antonína Dvořáka 1707
688 01 Uherský Brod
Antonína Dvořáka 1707, 688 01 Uherský Brod
Tel.: 572 610 311, Fax: 572 633 725, e-mail: [email protected], www.egpi.cz
ČEZ, a.s.
675 50 Dukovany
Investor:
147
JEDNOSTUPÒOVÁ PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
Doba realizace: 2002
Projekt øeší rekonstrukci hygienické smyèky ve stávajícím SO 803/1-01, 02 Provozní budova I., II.
Úèelem rekonstrukce hygienické smyèky je splnìní požadavkù zák. è. 18/1997 Sb., zák. 505/90 Sb.,
zák. 119/2000 Sb., technických norem ÈSN IEC 1098, ÈSN ISO a další související legislativy
na radiaèní ochranu v hygienické smyèce; rozšíøení kapacity HS tak, aby i bìhem prodlouženého
využívání EDU, kryla nárùst požadavkù na zajištìní vstupu do KP; zvýšení radiaèní bezpeènosti
v ÈEZ-EDU na hranici KP; zvýšení funkèní, hygienické a estetické úrovnì šatnování.
148
REKONSTRUKCE
HYGIENICKÉ SMYÈKY
Objednatel:
:
JEDNOSTUPÒOVÁ PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
Rozšíøení parkovištì u KORDU II v EDU
Objednatel:
:
Pøedmìtem projektu je návrh rozšíøení parkovištì pro vozidla automobilù skupiny
1 podskupiny 02 v prostoru územní rezervy u Kordu II mimo oplocený areál JE Dukovany.
Rozšíøení parkovištì zajistí dostateèný poèet parkovacích míst pro zamìstnance,
obchodní partnery a návštìvníky JE. Poèet parkovacích míst 294.
149
150
Objednatel:
Slovenské elektrárne, a.s. Vyraïovanie JEZ, zaobchádzanie s RaO
a vyhoreným palivom, o.z. Jaslovské Bohunice
BOHUNICKÉ ZPRACOVATELSKÉ CENTRUM RAO
JASLOVSKÉ BOHUNICE, Slovenská republika
Zastavìná plocha:
2104 m2
Obestavìný prostor:
49245 m2
Projektovaná kapacita: 945 kontejnerù za 1 rok
Firma EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod se ve funkci
generálního projektanta v letech 1992 až 1999 podílela na
výstavbì Bohunického zpracovatelského centra (BSC RaO),
které slouží ke zpracování a úpravì kapalných a pevných
radioaktivních odpadù (RaO), které vzniknou pøi vyøazování
Jaderné elektrárny A-1, z provozu jaderných elektráren V-1,
V-2 a z provozu Jaderné elektrárny Mochovce.
BSC RaO rovnìž zajišuje zneškodnìní všech druhù
radioaktivních odpadù produkovaných z èinností
nesouvisejících s provozem jaderných elektráren
napø. výzkumné ústavy, nemocnice apod.
Objekt BSC RaO je situován v areálu elektrárny Jaslovské
Bohunice jako samostatnì stojící objekt
s jedním podzemním a šesti nadzemními podlažími.
Konstrukce objektu je navržena jako kombinace
monolitických železobetonových stìn a stropù
s ocelovou konstrukcí zastøešení. Konstrukce jsou
dimenzovány s ohledem na požadavky statické a seismické
odolnosti, ochrany proti radiaènímu záøení a požadavky
technologie provozu.
Realizace technologického zaøízení BSC RaO
151
152
SE, a. s. - EBO, o. z., 919 31 Jaslovské Bohunice
Studie nadzemní varianty “magistrály” FTS TVD,
Projekt stavby pro realizaci doèasných objektù ZS, Provádìcí projekt
POSTUPNÁ REKONSTRUKCE JE V-1,
Technická voda dùležitá 1. a 2. blok
Objednatel:
Postupná rekonstrukce JE V-1 je charakterizovaná dovybavením stávajících blokù
technologickými systémy a zaøízeními, jejichž pomocí se dosáhne plnìní rozhodnutí
è. 1/94 ÚJD SR. Jedním z bodù je i øešení Technické vody, které je
v rozhodnutí è. 1/94 pod bodem 5.) - Pomocné systémy bod 5.1) - Technická voda dôležitá
153
Jadrová a vyraïovacia spoloènos, a.s. Bratislava
Projektová dokumentace
Republikové úložištì RaO Mochovce je úložištì
povrchového typu, slouží na koneèné uložení nízko
a støednì aktivních RaO, vznikajících pøi provozu
jaderných zaøízení finálnì zpracovaných,
ve výzkumných ústavech, laboratoøích, nemocnicích
a jiných institucích zabývajících se èinností,
pøi kterých vznikají RaO a nacházejících se na území
Slovenské republiky.
Ve vstupní èásti je situována provozní budova.
Vlastní úložištì tvoøí dva dvouøady železobetonových
boxù.
Z dùvodù požadavkù dlouhodobé kontroly uložených
ra odpadù, provozních požadavkù
a podmínek pro vlastní provoz úložištì bylo øešeno
pøestøešení prvního dvouøadu pomocí
ocelové konstrukce.
154
DOKONÈENÍ STAVBY
REPUBLIKOVÉHO ÚLOŽIŠTÌ
RADIOAKTIVNÍCH ODPADÙ
PRO SR
Objednatel:
Objednatel:
Projekt øešil pøemístìní stávající FVE, pùvodnì umístìné v opuštìném horském terénu,
do areálu jaderné elektrárny Dukovany. Smyslem pøemístìní FVE do lokality EDU
je pøiblížení tohoto zdroje veøejnosti. Díky vysoké návštìvnosti IC na EDU tento alternativní
zdroj el. energie lépe slouží pro potøeby propagace spoleènosti ÈEZ a. s. a JE Dukovany.
FVE zde slouží k demonstraci využití alternativních zdrojù a nenásilné srovnání s výrobou
el. energie v JE pro návštìvníky a exkurze. Prezentace je soustøedìna v Informaèním centru
EDU, kde je umístìn poèítaè, zobrazující provozní hodnoty FVE.
PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
„INSTALACE A ZPROVOZNÌNÍ FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY V ÈEZ-EDU“
FOTOVOLTAICKÁ
ELEKTRÁRNA
155
Objednatel:
Èeská republika - Správa úložiš radioaktivních odpadù
Dláždìná 6, 110 00 Praha 1
156
Vlastní zpracování referenèního projektu bylo rozdìleno
do 7 etap na jejichž zpracování se podílel tým pracovníkù z nìkolika spoleèností vèetnì
EGP INVEST, spol. s .r.o.
Na zpracování obsahovì nejnároènìjší a nejrozsáhlejší etapy - etapy II - Varianty øešení a jejich návrh
se podílel EGP INVEST, spol. s r.o. spolu s ÚJV Øež, a.s. - divizí Energoprojekt Praha a spoleènostmi
ENERGOPRÙZKUM, s.r.o. a ŠKODA JS, a.s.
Spoleènost EGP INVEST, spol. s r.o. v rámci této etapy komplexnì øešila nadzemní areál a jeho vazby
na ostatní èásti projektu - podzemní èást HÚ, technologie ukládání a manipulaci s obalovými soubory
vè. vlastního koncepèního technického návrhu úložného obalového souboru. Také provádìla koordinaci
øešení a zpracování této èásti referenèního projektu.
EGP INVEST, spol. s r.o. se podílela a podílí i na zpracování všech dalších etap referenèního projektu
mezi než patøí napø. pøedbìžná bezpeènostní zpráva, studie EIA, ekonomické zhodnocení apod.
REFERENÈNÍ PROJEKT HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTÌ
V HYPOTETICKÉ LOKALITÌ
157
ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. Duhová 2/1444,
Praha 4, psè: 140 74
Firma EGP INVEST, spol. s r. o.
zajišovala v letech 2008-2009
projektovou a inženýrskou èinnost
(Studie, Projektová dokumentace pro stavební
povolení v podrobnostech pro provádìní
stavby, Projekt organizace výstavby (POV),
Autorský dozor (AD)
Vybudování spoleèného zaøízení staveništì
pro realizaci akce „NOVÝ ZDROJ 660 MWe
v elektrárnì LEDVICE“.
158
NOVÝ ZDROJ 660 Mwe
ELEKTRÁRNA LEDVICE
Objednatel:
Objednatel:
SE, a. s. - EBO, o. z., 919 31 Jaslovské Bohunice
REKONSTRUKCE KONTROLY VSTUPU OSOB
do JE - A1 Jaslovské Bohunice
PROJEKT STAVBY
159
Detaily zpracování
ocelových konstrukcí 2
Generální projektant: ÚJV Řež, a.s. - divize Energoprojekt Praha
Společnost EGP INVEST, spol. s r.o. se podílela jako subdodavatel generálního projektanta,
společnosti ÚJV Řež, a.s. – divize Energoprojekt Praha, na zpracování 3-D modelu stavební
části 3. a 4. bloku. Tento model bude, mimo jiné, sloužit jako podklad pro zpracování
technologické části.
Součástí plnění bylo i vytvoření databáze všech stavebních prvků a konstrukcí, zabudovaných
prvků, povrchových úprav, průchodek a dalších stavebních prvků a konstrukcí se zvýrazněním
těch částí, které jsou již zhotoveny a těch, které je nutno repasovat či dobudovat.
Pro zpracování byl využit 3-D software PDMS, pro zpracování databází MS Excel a MS
Access.
betonových konstrukcí
ocelových konstrukcí 1
160
JE Mochovce - model PDMS 3. a 4. bloku
betonových konstrukcí - průchodky
ŠKODAEXPORT, a.s.
Generální projektant:
ÚJV Řež, a.s. - divize Energoprojekt Praha
společnosti ÚJV Řež, a.s. – divize Energoprojekt Praha, na zpracování projektové
dokumentace většiny stěžejních stavebních objektů této paroplynové elektrárny.
Elektrárna je o výkonu 225 MW a je budována v blízkosti pákistánského města Lahore, které
leží poblíž hranic s Indií.
Námi zpracovávaná projektová dokumentace byla řešena již ve fázi probíhající výstavby, tudíž
část objektů byla řešena jednostupňovou projektovou dokumentací (zajištění plynulého
postupu výstavby) a část obvyklým dvoustupňovým projektem (Basic Design a Detail Design)
– zejména pro koordinačně složitější objekty.
CO 01 - pohled do Strojovny
CO 02/04 – Turbína a kotel,
v pozadí CO 05 - Rozvodna
Generální dodavatel:
Elektrárna Balloki - panoráma
CO 10/33 - CHUV v pozadí vlevo CO 04 - Kotel
a vpravo CO 09 - Chladící věže
161
162
CO01 - Strojovna se stolicí turbíny,
v pozadí CO 05 - Rozvodna
Generální dodavatel:
ŠKODAEXPORT, a.s.
ÚJV Řež, a.s. - divize Energoprojekt Praha
společnosti ÚJV Řež, a.s. – divize Energoprojekt Praha, na zpracování projektové
dokumentace většiny stěžejních stavebních objektů této paroplynové elektrárny. Obsah,
předmět díla a struktura projektové dokumentace a vlastního plnění byla téměř shodná jako
u zakázky CCPP Balloki 225 MW.
Elektrárna je o výkonu 235 MW a je budována v blízkosti pákistánského města Lahore, které
leží poblíž hranic s Indií.
Projektová dokumentace byla též zpracovávána v anglickém jazyce dle zahraničních
standardů (zejména amerických) a sortimentů výrobků dostupných v Pákistánu.
CO02 - Základy pod turbínu
CO 04 - Kotel, za ním
CO 01 - Strojovna
a vlevo CO 05 - Rozvodna
CO 11 - Hospodářství LTO
PDMS model elektrárny Muridke
163
Detail 1
Chemoprojekt, a.s.
Společnost EGP INVEST, spol. s r.o. se podílela, jako subdodavatel generálního projektanta
společnosti Chemoprojekt,a.s., na projektech obnovy iráckých rafinerií.
Podíleli jsme se na následujících dvou velkých projektech v Iráku:
• Project „150280 – Completion of the Isomerization Unit in Baiji Refinery, Iraq“
• Project „C5/C6 Desisohexaniser Isomerization Unit in Basrah Refinery, Iraq“
Jednalo se vždy o všeprofesní zakázku, kdy naše společnost řešila zadanou část (Unit) jako
celek – tedy včetně technologie a potrubních rozvodů, stavebních konstrukcí (jak betonových
tak i ocelových), ZTI, elektro-části a dalších nutných profesí.
Projektová dokumentace obou těchto akcí byla zpracovávána a koordinována v 3-D software
PDS (Smart-Plant) společnosti Intergraph, následně z 3-D modelu byla generována papírová
dokumentace anglickém jazyce a podklady pro montáž – isometrie, specifikace montážního
materiálu po jednotlivých větvích apod. Zajišťovali jsme i projednání námi zpracované
dokumentace s konečným iráckým zákazníkem.
Dokumentace byla řešena dle zahraničních standardů (zejména amerických).
Detail 2
Detail 4
Detail 3
164
Celkový pohled na námi řešenou část DD
Firma EGP Invest zpracovala v roce 2006 projekt pro výběr dodavatele a v další fázi pak
pro dodavatele vybraného výběrovým řízením realizační dokumentaci.
V této zakázce se koncepčně i detailně řeší náhrada stávajícího zastaralého systému
elektrické požární signalizace (EPS) novým systémem EPS s vysokou spolehlivostí
a s rychlým určením přesného místa požáru lokalizací adresy hlásiče. Součástí projektu
je návrh nadstavbového systému, který přenáší data z decentralizovaných požárních ústředen
v objektech a výrobních blocích do centrální ohlašovny požáru v sídle Hasičského
a záchranného sboru podniku. Nadstavbový systém je vybraným zařízením podle vyhlášky
132/2008 Sb..
V areálu elektrárny jde o více jak 50 stavebních objektů a více jak 4 500 m podzemních kanálů
elektro (EK). Do systému je zapojena i EPS z objektů mimo areál elektrárny.
Původní ústředny EPS Tesla Liberec s kolektivními hlásiči a Cerberus rady MS9
s analogovými adresovatelnými hlásiči jsou nahrazeny ústřednami Siemens Sinteso.
Na kruhových požárních linkách jsou instalována parametricky programovatelná čidla v počtu
více než 2000 kusů. Použity jsou především širokospektrální opticko-kouřové hlásiče
s vysokou odolností proti elektromagnetickému rušení a vlivům okolního prostředí, dále
kombinovaná tepelná čidla a hlásiče plamene.
V kabelových kanálech je nově nasazen lineární tepelný hlásič Fibrolaser II s laserovým
paprskem v optickém vlákně, který umožňuje v náročném prostředí a stísněných prostorách
přesnou a rychlou detekci – například při délce kabelu 1 000 m lze detekovat změnu teploty
o ± 1°C s přesností 0,5 m v době ne delší než 26 sekund.
Projektant:
Dodavatel:
Realizace:
ČEZ, a. s., Duhová 2/144, 140 53 Praha 4
Elektrárna Dukovany
Náhrada EPS Tesla a čidel v objektech mimo HVB a v elektrokanálech
I. Projektová dokumentace pro výběr dodavatele
II. Projektová dokumentace pro provedení stavby
EGP INVEST, spol. s r.o., Uherský Brod
Siemens Engineering, Praha
2009-2010
Investor:
Místo stavby:
Název zakázky:
Stupeň zpracování:
165
Èeská republika – Ministerstvo obrany
zastoupené VUSS Brno, Svatoplukova 84, 615 00 Brno
PRO REALIZACI
Projekt øeší kompletní rekonstrukci
elektroinstalace nízkého napìtí v objektech
Velitelské budovy a Pavilonu kateder vèetnì
hlavních rozvádìèù.
Jedná se o stávající objekty kanceláøských
prostorù se sociálním zázemím v areálu
vojenských škol Víta Nejedlého ve Vyškovì.
Pro zajištìní dodávky elektrické energie
vybraných dùležitých spotøebièù obou objektù
je øešeno osazení náhradního zdroje.
Dále je souèástí øešení výmìna stávajících
podhledù na chodbách v obou objektech.
166
VYŠKOV, REKONSTRUKCE
ELEKTROINSTALACE
NA VELITELSKÉ BUDOVÌ
A PAVILONU KATEDER
Objednatel:
Èeská republika - Generální øeditelství cel, Budìjovická 7, 140 96 Praha 4
PROJEKT STAVBY
Tento projekt øeší zateplení stávající administrativní budovy, stavební úpravy místností „výpoèetního
støediska“ a „operaèního centra“ a demolici spojovacího krèku se sousední budovou v ul. Budìjovická 5
(p.è. 582/15).
Stávající administrativní budova je situovaná ve stávající zástavbì v ulici Budìjovická è.p. 7.
Rekonstruovaný objekt není památkovì chránìn, je však v památkovì chránìném území.
Navržená stavba je na pozemcích investora.
Objekt byl realizován v 80-tých letech 20. stol. pro pùvodního investora ÈKD Polovodièe o.p. - závod
polovodièe jako výrobnì technická budova a to podle projektové dokumentace zpracované HUTNÍm
PROJEKTem Praha v letech 1981-83. V souèasné dobì je majitelem objektu Ministerstvo financí ÈR
a v roce 1996 probìhla rekolaudace objektu.
GØC
ZATEPLENÍ BUDOVY v Praze 4,
Budìjovická 7, 140 96
Objednatel:
:
167
MÌSTO UHERSKÝ BROD, Masarykovo námìstí 100, 688 01 Uherský Brod
Firma EGP INVEST, spol. s r.o. Uherský Brod se ve funkci generálního projektanta podílela
na výstavbì I. etapy Centra pohybových aktivit Uherský Brod, jenž doplnilo chybìjící obèanskou
vybavenost regionálního významu.
Stavba je vhodnì zaèlenìna do stávající nízkopodlažní zástavby v blízkosti zimního stadionu
(jehož odpadní teplo využívá), mìstského parkovištì a vlakového nádraží.
Konstrukce objektu je navržena jako skeletová ze železobetonových a ocelových sloupù,
se železobetonovými stropy a ocelovou konstrukcí zastøešení.
168
CENTRUM POHYBOVÝCH AKTIVIT
UHERSKÝ BROD
Objednatel:
169
Gymnázium Zlín, Lesní ètvr 1364, 761 37 Zlín
Firma EGP INVEST, spol. s r.o. Uherský Brod se ve funkci Generálního projektanta podílela
na postupné realizaci díla v jednotlivých etapách.
Gymnázium, se nachází v okrajové èásti mìsta Zlína v lokalitì Lesní ètvr, nad zástavbou pùvodními
„baovými“ domky. Areál je v severní èásti ohranièen ulicí Lesní ètvr III a z ostatních 3 èástí lesním
porostem. Nad areálem se nachází pøírodní sportovištì. Pozemek se svažuje k severu a terasovitým
zpùsobem rovnìž i k východu.
Areál tvoøí øadu pøízemních objektù z let 1961-62 a ètyøpodlažní objekt z roku 1984. Objekty jsou
propojeny chodníky a vyrovnány venkovními schodišti. V areálu je objekt hvìzdárny.
Realizovaný projekt zahrnuje stavební úpravy a rekonstrukce všech objektù gymnázia, pavilony 1,
4, 5 byly odstranìny a postaveny na stejných místech, k pavilonu 6 byla provedena pøístavba.
Objekty jsou propojeny krytými spojovacími krèky. Hvìzdárna byla v rámci samostatnì investièní
akce mìsta Zlína vybudována na jiném místì v areálu.
170
REKONSTRUKCE A DOSTAVBA GYMNÁZIA ZLÍN,
LESNÍ ÈTVR 1364
Objednatel:
171
Okresní ústav sociálních služeb
Štìpnická 1139, 686 06 Uherské Hradištì
Stavba byla vybudována na základì zámìru investora zøídit nový ústav pro dospìlé mentálnì
postižené s kapacitou 80 lùžek v obci Kunovice.
Stavba je pomìrnì èlenitá, tvoøí ji rozmanité jednopodlažní až tøípodlažní objekty s centrálními prvky (tvary
sedlových støech s valbami v rùzných úrovních s nízkým spádem v kombinaci s plochými støechami a velkými
pøesahy øíms) a tím zachovávají nízkou hladinu okolní zástavby.
Všechny základní objekty jsou postaveny tradièním zpùsobem s montovanými a monolitickými stropy
s døevìnými krovy s valbami.
Stavba se nachází na okraji obce Kunovice, mezi bývalou cihelnou a místním høbitovem.
172
ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE
PRO DOSPÌLÉ (ÚSP-D) KUNOVICE
Objednatel:
Mìsto Èeský Tìšín, nám. ÈSA 1, 737 01 Èeský Tìšín
TECHNICKÝ DOZOR INVESTORA
Stavba domova dùchodcù pomohla øešit ubytování pro staré a nemocné obèany, kteøí vyžadují komplexní
celodenní péèi.
Nachází se na západním okraji mìsta, naproti areálu mìstské nemocnice. Hlavní hmota objektu je ètyøpodlažní,
s èásteèným 5.N.P. Objekt je èásteènì podsklepen.
Èást objektu má stìnový nosný systém, èást je železobetonový bezprùvlakový skelet podepøený sítí sloupù.
Objekt je zastøešen válcovými støechami.
DOMOV DÙCHODCÙ V ÈESKÉM TÌŠÍNÌ
Objednatel:
173
OBECNÍ ÚØAD STRÁNÍ, Na Kopci 321, 687 65 Strání
Firma EGP INVEST, spol. s r.o. Uh. Brod se ve funkci
generálního projektanta podílena na novostavbì
s peèovatelskou službou ve Strání, jež doplnil chybìjící
obèanskou vybavenost v obci. Stavba je vhodnì
zaèlenìna do stávající nízkopodlažní zástavby mezi hlavní
a místní komunikací (a spoleènì s nákupním støediskem,
víceúèelovým zámeèkem a mateøskou školou tvoøí
ucelený komplex vybavenosti pro obèany).
Dùm je tøípodlažní s možností provedení pùdní vestavby.
Objekt je konstrukènì øešen jako stìnový podélný systém
s železobetonovými stropními deskami, støecha je sedlová
s valbami a polovablami.
Dùm obsahuje 25 bytù I. velikostní kategorie a 2 byty II.
velikostní kategorie, z toho 6 bytù pro imobilní osoby.
Všechny byty mají vlastní bytovou kuchyòku, hygienickou
buòku (klozet, sprcha, umývadlo) a balkón. Domovní
vybavenost tvoøí jídelna (spoleèenská místnost), výdej
jídla, kanceláø peèovatelské služby s hygienickým
zázemím, spoleèná koupelna, sklady prádla, úklidové
místnosti, prádelna a sušárna. K objektu patøí i garáž
a sklad zahradního nábytku.
TECHNICKÝ DOZOR INVESTORA
174
DÙM PEÈOVATELSKÉ
SLUŽBY VE STRÁNÍ
Objednatel:
Objednatel:
STAVOPROGRES Brno, spol. s r. o., Kabátníkova 2, 602 00 Brno
DOMOV DÙCHODCÙ
BRNO - TUØANY
175
HOBAS CS Uherské Hradištì
Výrobní závod Hobas CS v Uherském Hradišti slouží na výrobu trubek,
používaných pro odvádìní odpadních vod a pro zásobování pitnou vodou,
která probíhá podle patentovaného odstøedivého výrobního postupu HOBAS GF-UP
na poèítaèem øízených strojích.
176
HOBAS CS Uherské Hradištì
Rekonstrukce a dostavby továrny na výrobu trub
Objednatel:
Příloha č. 3 - Fotografie
Zájezd – Babiččino údolí – 25. 8. 1961
Zájezd Jižní Čechy
177
Zájezd Rožnov pod Radhoštěm
Akce „Sviňa“ s paní Evou Pilarovou
178
Ing. Bohumil Černík a spolupracovníci (r. 1975)
Marie Šuranská
179
Exkurze Dukovany
MDŽ 1979
180
MDŽ 1979
MDŽ 1979
181
MDŽ 1979
Ivan Graffe a spolupracovníci
182
Věra Dvořáková a Josef Vozár
Silvestr 1979 - Ing. Marie Múdra a spolupracovníci ZTI
183
Oslava narozenin Františky Běhalové
184
Kopie z kroniky EGPI
Sportovní odpoledne a večer u táboráku – 9. 7. 1982
185
Kopie z kroniky EGPI
Lyžařské přebory EGP – 25. 1. 1984-39. 1. 1984
186
Miroslav Koníček a spolupracovníci
Stavební skupina
187
Stavební skupina
Josef Skyba a spolupracovníci (r. 1990)
188
Certifikace – Qualiform Brno, systém kvality ISO9001
Odchod na jednání: Ing. Jan Benešík, Ing. František Mandík a Ing. Jaroslav Jahoda (r. 2000)
189
Společné foto stavební divize 2000 (r. 2002)
Práce v terénu – MESIT Uherské Hradiště (r. 2004)
190
Práce v terénu – Vyškov (r. 2004)
Práce v terénu – JE Dukovany – Kontrolované pásmo (r. 2008)
191
Společné foto 2008
Stavební skupina: Růžena Ťulpíková,
Ing. Helena Malíková a spolupracovníci
192
Stavební skupina: Ing. Leoš Kafka a spolupracovníci
Stavební skupina: Ladislav Daněk a spolupracovníci
193
Skupina technologie: Ing. František Mandík a spolupracovníci
Organizační složka EGP INVEST v Trnavě
194
Jednání přípravného týmu k oslavám 50. LET EGP INVEST, spol. s r. o. (r.2009)
Jednání přípravného týmu k oslavám 50. LET EGP INVEST, spol. s r. o. (r. 2009)
195
Den energetiků (1. 10. 2009)
Návštěva lázeňského města Luhačovice
organizační složkou EGPI Trnava (2. 10. 2009)
196
Vánoční besídka (4. 12. 2009)
Vánoční besídka (4. 12. 2009)
197
Společenský a sportovní den EGP INVEST (3. 6. 2010)
Společenský a sportovní den EGP INVEST (3. 6. 2010)
198
Turnaj v malé kopané o „Putovní pohár GŘ ÚJV Řež a. s.“ – 2. místo EGP INVEST (24. 6. 2010)
Turnaj v malé kopané o „Putovní pohár GŘ ÚJV Řež a.s.“ – 2. místo EGP INVEST (24. 6. 2010)
199
Příloha č. 4 - Tvůrčí dílna
Rýsovací a technické pomůcky – dříve nutná výbava projektanta
Rýsovací prkno
200
Pracoviště PC
Kancelář EGP INVEST - Pracoviště Praha
201
Přístavba EGPI - Rekonstrukce WC a drobné stavební úpravy (r. 2009)
Přístavba EGPI - Rekonstrukce WC a drobné
stavební úpravy (r. 2009)
202
Vizualizace provozní budovy EGP INVEST po stavebních úpravách (1. 6. 2010-10. 9. 2010)
Vizualizace provozní budovy EGP INVEST po stavebních úpravách (1. 6. 2010-10. 9. 2010)
203
Průběh realizace stavebních úprav provozní budovy EGP INVEST (10. 7. 2010)
Průběh realizace stavebních úprav provozní budovy EGP INVEST (10. 7. 2010)
204
2x obrázek budovy bude doplněn
205
Příloha č. 5 – Seznam spolupracovníků
1.Adámek Petr Ing.
26.
Belovičová Ivana
2.
Babula Pavel
27.
Belžík Radek
3.
Babula Radoslav †
28.
Bendová Zdeňka
4.
Bábuňková Hana
29.
Benešík Jan Ing.
5.
Babušík Miroslav
30.
Benešíková Anna
6.
Bačík Jaroslav
31.
Benešíková Jarmila Ing.
7.
Baďurová Danuše
32.
Benešíková Lenka Ing.
8.
Bachánek Libor
(provdaná Oubramová)
9.
Bachůrek Petr
33.
Benešová Alena Ing.
10.
Baladová Dagmara Ing.
34.
Beníček Tomáš
11.
Bartesová Božena
35.
Berková Hana Ing.
12.
Bartková Anna
36.
Bermig Aleš Bc.
13.
Bartošová Hana
37.
Bernard Jaroslav
14.
Bartošová Jarmila
38.
Beroun Bohumil Ing.
15.
Bartošová Kateřina
39.
Běťáková Věra †
16.
Bařina Zdeněk
40.
Bilavčík Josef
17.
Bařinka Jiří
41.
Bilavčíková Božena †
18.
Bašovská Mária
42.
Bistrá Marcela
19.
Bedejová Ludmila Ing.
(provdaná Sukupová)
20.
Bednařík Karel Ing.
43.
Bistrý Tomáš Ing.
21.
Běgus Jaromír Ing.
44.
Blaha František Ing.
22.
Běhalová Františka
45.
Blaha Roman
23.
Běhunčík Vojtěch Ing.
46.
Blaho Martin
24.
Běhůnková Jaroslava
47.
Blahová Michaela Ing.
(provdaná Mahdalová)
48.
Blahová Ladislava
25.
Běláková Ybolya †
49.
Blahušová Radmila
206
50.
Blaschková Radmila
79.
Cahlová Slavomíra Ing. arch.
51.
Blatná Jana
80.
Cahová Zdeňka
52.
Bloudíček Milan Ing.
81.
Cestrová Soňa
53.
Bobek Bohumil Ing.
82.
Cejpek Bohumil Ing.
54.
Bohmann Petr Ing.
83.
Cigáňová Marie
55.
Borovský Rostislav Bc.
84.
Civáň Miroslav
56.
Bosáková Marie
85.
Cúciková Zuzana Ing.
57.
Bradáč Josef
86.
Černá Ludmila
58.
Brajzová Stanislava Ing.
87.
Černá Marie
(provdaná Čížová)
88.
Černá Zuzana
59.
Brand Josef
89.
Černík Bohumil Ing. †
60.
Braunerová Dagmara Ing.
90.
Černíková Eva Ing.
61.
Brož Vladimír
(provdaná Tlachová)
62.
Bršlica Jiří
91.
Červenka Stanislav Ing.
63.
Bršlica Jiří Ing. †
92.
Červený Václav Ing.
64.
Bršlica Karel ml.
93.
Červený Vladimír
65.
Bršlica Karel st. †
94.
Čížek Eduard
66.
Bršlica Stanislav Ing.
95.
Čížová Zdeňka †
67.
Brunner Zdeněk Ing.
96.
Čubík Martin
68.
Březina Václav Ing.
97.
Dalecká Eliška
69.
Břicháčková Věra
98.
Daněk Ladislav
70.
Bublík Jiří †
99.
Dialková Alena Ing.
71.
Bublíková Anna
100. Dlouhý Aleš
72.
Bumbálíková Pavla
101. Dobiášová Jana
(provdaná Mudráková, Zichová)
73.
Bumbalíková Stanislava
102. Dobiášová Kateřina
74.
Buráň Antonín
103. Dobrůšková Anna
75.
Buráň Petr
104. Doležalová Dana
76.
Buráňová Ludmila
77.
Buráňová Marie Ing.
105. Doležalová Miroslava
78.
Bureš Josef Ing.
106. Doložílek Oldřich
(provdaná Lemperová)
(provdaná Vozárová)
207
107. Dostál Michal
134. Géc František Ing.
108. Dostálková Jarmila
135. Gécová Ingrid
(provdaná Knotová)
(provdaná Verbičová)
109. Došek Robert
136. Göblová Pavla
110. Dřínka František
137. Gottwald František
111. Dubravová Jana Ing.
138. Graffe Ivan
(provdaná Dvořáková)
139. Graffová Iva
112. Durďa Vladislav
140. Gratzl Ivo
113. Dvorák Rudolf Ing.
141. Grebík Josef Ing.
114. Dvořák Jan
142. Gregor Jaromír †
115. Dvořák Karel
143. Grulíková Aranka
116. Dvořáková Dagmar
144. Guryča Miroslav
117. Dvořáková Věra
145. Habarta Antonín
118. Dvořáková Ivana
146. Habarta Ladislav
(provdaná Hradská)
147. Habarta Vlastimil
119. Elknerová Vlasta Ing.
148. Habartová Eva
120. Endlicher Jaroslav
149. Hajíček Jan
121. Erös Jan Ing.
150. Halodová Anežka
122. Farová Ludmila Ing.
151. Haluza Pavel Bc.
123. Fiedler František Ing.
152. Halúz Peter Ing.
124. Fiedlar Jan
153. Hamšík Josef Ing.
125. Flekačová Marcela Ing.
154. Hamšík Vojtěch Ing.
(provdaná Gecová)
155. Hanačíková Věra
126. Franc Přemysl
156. Haršányiová Eva
127. Friedrich Eduard Ing. arch.
157. Hasoňová Stanislava
128. Fryšták František
158. Haščák Andrej †
129. Gajda Přemysl †
159. Haščák Ondřej
130. Gajdúšek Přemysl
160. Hauerland František
131. Galko Ivan Ing.
161. Hauerland Miroslav
132. Gavalcová Adéla
162. Hejná Libuše
133. Gazdík Otakar
163. Hejný Radim Ing.
208
164. Hela Ivan
192. Hrubošová Zdeňka
165. Helová Dana
193. Hrubošová Marie Ing.
166. Hendrych Jaroslav †
167. Herberk Přemysl
194. Hrubý Miroslav
168. Hillerová Zdeňka
195. Hřibová Božena
(provdaná Miklíčová)
(provdaná Majíčková)
196. Hudík Ladislav, d.t. †
169. Hlaďák Josef Ing.
197. Hujík Miloš Ing.
170. Hlavenka Tomáš
198. Hůlková Marie
171. Hlíza Josef †
199. Huráb Miroslav
172. Hložková Kamila
200. Chaloupková Tereza
173. Hnídek Ivan
201. Charvát Alois
174. Hnídková Hana
202. Chebeň Jozef Ing.
175. Hnízdil Jiří Ing.
203. Chmela Radim Ing.
176. Hoffmanová Libuše
204. Chovanec Viktor
205. Chrobák Jaroslav Ing.
(provdaná Vaculíková)
177. Holasová Simona
206. Chundela David
207. Chvílíček František
(provdaná Kostelníková)
178. Holub Jiří Ing.
208. Ilenčík Jaroslav
179. Holub Ivan
209. Ingr Oldřich Ing.
180. Holubová Kamila
210. Jadrná Dagmar
181. Horák Bohumil
211. Jadrný Dušan Ing.
182. Horák Michal
212. Jadrný Dušan ml.
183. Horáková Ludmila
213. Jahoda Jaroslav Ing.
184. Horalíková Marie
214. Jahoda Roman Mgr.
185. Horenská Marie
215. Jahodová Anna
186. Horňák Drahoslav Ing.
216. Jahodová Dana
187. Hovorka Ludvík Ing.
217. Jakub Peter Ing.
188. Hrabálek Jaroslav
218. Jambor Jaroslav Ing.
189. Hrbáčová Věra
219. Janča Jan
190. Hruboš René Ing.
220. Jančová Radmila Ing.
191. Hrubošová Květoslava
(provdaná Novotná)
209
221. Jančařík Milan Ing.
250. Karlbergr Roman
222. Jančová Martina
251. Karlík Vlastimil Ing.
223. Janiga Jindřich Ing.
252. Karlyovicz Petr Ing. †
224. Janků Jan Ing.
253. Kašpárek Jaroslav
225. Janků Jaroslav
254. Kelíšek Jaroslav Ing.
226. Jankůjová Hana
255. Kelíšek Lubomír
227. Janoš Milan Ing.
256. Kerek Richard
228. Janovská Helena
257. Klečka Jan Bc.
229. Jedounek Rudolf Ing.
258. Klimek Bohumil
230. Ježková Marie
259. Klopáč Kamil
231. Johaník Petr
260. Kocáb Jan
232. Josefík Jiří Ing.
261. Kočař Dušan Ing.
233. Juračka František
262. Kočica Libor
234. Juračková Helena Mgr.
263. Kočica Zbyněk
235. Juráková Marie
264. Kočicová Irena
236. Juráková Táňa
265. Kočicová Jarmila
237. Juráková Zuzana
266. Kočicová Marie
238. Jurásek Adam
267. Kočíková Erika
239. Jurásková Anna
240. Jurášková Naděžda
268. Kohůtek Libor
269. Kolaja Miroslav
(provdaná Chvílová)
(provdaná Hulínová)
241. Jurnyková Iva
270. Kolář Josef
242. Juřenová Vlastimila Bc.
271. Kolář Miroslav
243. Juříková Jarmila
272. Kolařík František †
244. Káčerek Bohumil Ing. arch.
273. Kolařík Zdeněk
245. Kafka Leoš Ing.
274. Kolaříková Jiřina Ing.
246. Kafková Otílie
275. Kolek Josef
247. Kalousová Jitka
276. Kolínek Libor
277. Kolínková Šárka Ing.
(provdaná Tlachová)
248. Káfuněk Jiří Ing.
278. Kolková Hana
249. Kalinová Adriana Ing.
279. Kolková Jana
210
280. Koller Lumír Ing.
311. Kratochvíl Ivan
281. Končitíková Jana
312. Krayzlová Marie Ing.
282. Konečný Jan Ing.
313. Kreisl Rostislav
283. Konečný Jaroslav Ing.
314. Krejčíř Vladimír Ing.
284. Konečný Ladislav
315. Krhovská Vojtěška †
285. Konečný Svatopluk Ing.
316. Krhútková Ivana
286. Koníček Miroslav
317. Krchňáček Miroslav
287. Koníček Miroslav ml.
318. Kroa Eduard
288. Koníčková Jitka
319. Kroča Lubomír Ing.
289. Koníčková Renata
320. Kročilová Libuše
290. Koníková Monika
321. Kročilová Ludmila
291. Kopuncová Věra
322. Kročová Hana
292. Korček Vladislav
323. Krupička Vít
293. Kořenek Jan Ing.
324. Kryštof Jiří Ing.
294. Kostelník Zdeněk
325. Kryštof Jiří
295. Kotilová Iveta
326. Kryštof Jiří ml.
296. Kotoun Josef Ing.
327. Kryštofová Ludmila
297. Kotrčová Zdeňka
328. Kryštofová Michaela
298. Koudelka Ivo Ing. arch.
329. Křeháček Matěj
299. Koudelka Jiří Ing. †
330. Křehlík Karel
300. Kovařík Aleš Ing.
331. Křivdová Marie
301. Kovaříková Zdena
332. Křižka Pavel
302. Kozúbková Lenka
333. Kubáň Petr Ing.
303. Kozubík Petr Ing.
334. Kubela Ivan
304. Kozumplík Josef
335. Kubela Vojtěch Ing.
305. Krajča Jiří
336. Kubiková Věra
306. Krajča Viktor
337. Kubis Božetěch Ing.
307. Krajčovič Zdeněk
338. Kubišová Jiřina
308. Krajíček Miroslav Ing.
339. Kubišová Miroslava
309. Králík Vladimír
340. Kučera Stanislav Ing.
310. Krátký Bohuslav
341. Kučerová Zdeňka †
211
342. Kudová Anna Ing.
370. Maček Lubomír Ing.
343. Kuchař Marek
371. Máček Zdeněk
344. Kukla Ing. Pavel
372. Máčková Anežka
345. Kulanovičová Lenka
373. Máčková Jitka
346. Kumek Bohumil
374. Mahdal Bohumil Ing.
347. Kumo Juraj Ing.
375. Mahdal Jan
348. Kunčarová Marie
376. Mahdal Josef
377. Mahdal Zdeněk
(provdaná Rachůnková)
349. Kuráňová Ivana Ing.
378. Mahdalová Blanka
350. Kusák Stanislav Ing.
379. Mahdalová Marie
351. Kusák Václav
380. Mahdalová Miroslava
352. Kusáková Jana
381. Mácha Jiří Ing.
353. Kutálková Věra
382. Machala Marcel
354. Kuželová Ludmila
383. Machala Martin
355. Kuželová Šárka
384. Machalík Stanislav
385. Machú Anna Ing.
(provdaná Bartošová)
356. Kužma Peter
386. Malaník Emil †
357. Kýn Petr Ing.
387. Malčíková Iva
358. Lahutová Marie
388. Málek Arnošt
359. László Ján
389. Málek Ladislav Ing.
360. Lečbychová Magdalena
390. Malíková Helena Ing.
361. Lečbychová Marie †
391. Man Miroslav Ing.
362. Leikepová Jitka
392. Mančík František †
363. Lekeš Vojtěch
393. Mančík Mojmír Ing.
364. Lekešová Marie
394. Manda Libor
365. Lekešová Michaela
395. Mandík František Ing.
366. Lekešová Růžena
396. Mandík Martin Ing.
367. Lemperová Lenka
397. Maňas Jaromír Ing.
368. Lysá Jana
398. Maňasová Ludmila
369. Lysoňková Jaroslava
212
(provdaná Macháčková) †
399. Marášek Jaromír Ing.
425. Miklíčková Zdeňka
400. Marášková Martina
426. Miklová Marie
427. Mikulášek Josef
(provdaná Kahánková)
401. Marášková Jaromíra Ing.
428. Mikulcová Marie
429. Mikulcová Tabita Ing.
(provdaná Horáková)
402. Marek Martin
430. Mikulec David Bc.
403. Marková Květoslava
431. Mikulec Jan Ing.
404. Maršovský David
432. Milička Ladislav Ing.
405. Martínek František
433. Minár Jozef
406. Mařica Pavel
434. Misler Eduard †
407. Mastný Jiří Ing.
435. Mišíková Dagmar
408. Mašterová Lenka
436. Mitáček František
409. Matějíčková Zuzana
437. Mlčoch Zdeněk Ing.
438. Mléčka Miroslav
(provdaná Janků)
410. Matějka Ervin
439. Mlýnek František
411. Matulík Vladimír
440. Moravanský Tomáš Ing.
412. Matuška Ludvík
441. Moštěk Stanislav Ing.
413. Matúš Augustin stavitel †
442. Mošťková Věra
414. Matúš František Ing.
443. Moudrá Zdeňka †
415. Matúš Iren Ing. †
444. Mrhálková Iveta Ing.
416. Matúš Jozef Ing.
445. Múdra Marie Ing.
417. Matúš Michal
446. Mudrák Stanislav
418. Mazůch František
447. Múdry Miroslav Ing.
419. Mazůchová Jiřina
448. Musil Ivo
420. Medek Antonín
449. Mužíková Světlana
421. Medková Magdaléna
450. Myšák Luboš Ing.
451. Navrátil Michal
(provdaná Kratochvílová)
422. Mičíková Renata
452. Navrátil Václav
423. Mikač Tomáš
453. Navrátilová Hana Ing. arch.
424. Miklíček Rostislav Ing.
454. Nečasová Jarmila Ing.
213
455. Nepraš Miroslav Ing. †
484. Pavlů Antonín RSDr.
456. Neřimová Františka
485. Pazdera Radek Ing.
457. Němečková Vojtěška
486. Pazlarová Eliška
487. Pecha Josef †
(provdaná Kollerová)
458. Novák Ladislav
488. Peléšek František stavitel †
459. Novák Milan
489. Pelikán Robert
460. Novák Stanislav RNDr.
490. Pelikánová Vlasta
461. Nováková Jana
491. Petlák Marian
462. Nováková Klára
492. Petráněk Vít
463. Novotný Josef
493. Petřík Vlastimil Ing.
464. Novotný Miloš
494. Pichlerová Marta
465. Ondra Michal
495. Pijáček Zdeněk
466. Ondrušek Eduard
496. Pijáková Marie
467. Ondrušek Eduard ml.
468. Ondrušek Stanislav Ing.
497. Pilát Josef
469. Ondrušková Dagmar
498. Pilátová Anna
470. Ondrušková Jana
499. Pilka František
500. Pilková Ludmila
(provdaná Mlčochová)
(provdaná Kelíšková)
471. Ondrůšková Ivana
501. Pionteková Andrea
472. Orlovský František Ing. †
473. Oubram Jaroslav Ing.
502. Píška Jaroslav
474. Oulehla Vlastimil
503. Pištinková Vladislava
475. Pávková Marie †
504. Pleskač Leopold
476. Páleníčková Božena
505. Plessner David
477. Paloda Antonín
506. Plevák Josef †
478. Papoušek Miroslav
507. Plevka Martin Ing.
479. Papoušek Petr
508. Plšková Hana
480. Pařízek Oldřich
509. Podškubková Marie
481. Pavlica František Ing. †
510. Pochylý Pavel Ing.
482. Pavlica Josef Ing.
511. Pokorný Josef
483. Pavlicová Věra †
512. Poláček Josef Ing.
214
(provdaná Halodová)
513. Poláčková Hana
543. Růžička Jaromír
514. Polák Vladimír
544. Růžičková Jarmila
515. Polanská Anežka
545. Ryba Milan
516. Polanská Marie †
546. Rybová Marie
517. Polanský Marek Ing.
547. Sadílek Karel
518. Popelka František
548. Samková Edita
519. Popelka Jindřich
549. Savara Otakar Ing.
520. Popelková Marcela
550. Savara Pavel Ing.
521. Popelková Ludmila
551. Sedlačík Kamil Ing.
552. Sedláková Marie Ing.
(provdaná Končitíková)
522. Pospíšil Přemysl Ing.
(provdaná Šulcová)
523. Pradáčová Marie
553. Sedlářová Ludmila
524. Prachař Jan †
554. Schlosarková Ingrid
525. Prachař Jaroslav Ing.
555. Sigmund Antonín Ing.
526. Prchlík Miroslav Ing.
556. Sigmundová Miluše
527. Prítrský Jozef Ing.
557. Sirová Elen Ing.
528. Procházková Drahoslava
558. Skipala Petr
529. Přibík Václav Ing.
559. Skyba Josef
530. Přikryl Josef
560. Slabiňák Antonín †
531. Pulkrábková Ludmila †
561. Sláčala Petr Ing., MBA
532. Pustějovský Petr Ing.
562. Slavíček Vlastimil
533. Racek Aleša †
563. Slavíčková Jarmila †
534. Racek Josef Ing.
564. Slavík Ivo Ing.
535. Rašticová Adolfína
565. Slavíková Jarmila Ing.
536. Rathouzský David
566. Sloboda Karol Ing.
537. Reňáková Růžena
567. Smetanová Eva
538. Renner Jaroslav Ing. †
539. Riedlová Milena
568. Sobota Karel
540. Rolenc Rudolf
569. Sopůšková Jana
541. Rožková Ludmila
542. Rumanovská Dana
570. Sovišová Marie
(provdaná Orgoňová)
(provdaná Minaříková)
215
571. Srnec Stanislav Ing.
600. Šerková Věra Ing.
572. Srník Martin
601. Šestáková Jana
573. Starobová Jana
602. Ševčík Antonín Ing.
(provdaná Steinerová)
(provdaná Pavlicová)
574. Stojaspalová Eliška
603. Ševčík Bohumil Ing.
575. Straňáková Marie
604. Ševčík Jiří Ing.
576. Straková Eva
605. Ševčík Karel Ing.
577. Stehlíková Dana
606. Ševčíková Elen
578. Struhár Filip
579. Struhár Josef Ing.
607. Ševeček Radim
580. Struhár Petr
608. Ševečková Jarmila
581. Střelcová Elena
609. Šichtař Milan
582. Suchá Vlasta
610. Šimek Josef
583. Suchánek Ondřej
611. Šišpera Dušan Ing.
584. Suchý Ľudovít
612. Škorvaga Josef
585. Sušil Hynek Ing.
613. Šlosar Josef Ing.
586. Sušilová Miroslava Ing.
614. Šmíd Boris
587. Svoboda Vladislav
615. Šmídová Ing. Marie
588. Svozil Miroslav Ing.
616. Šmídová Světlana
589. Sýkora Petr
617. Šopík Rudolf Ing.
590. Šabršula Igor Ing.
618. Šrámek Miloslav
591. Šarina Štefan
619. Šťasta Vlastimil Ing.
592. Šašinková Jana
620. Šťastný Vladimír
593. Šátek Jaroslav †
621. Štégner Ladislav
594. Šátek Stanislav
622. Štěpánek Vladimír
595. Šebáková Marie
623. Štěpánová Renata
596. Šebestíková Zdena
624. Štěpanovský Michal
625. Šumpolcová Eva
(provdaná Ficalová)
(provdaná Nováková)
597. Šeda František
626. Šupák Antonín
598. Šedová Alena
627. Šupák Pavel
599. Šerák Luboš
628. Šupák Stanislav
216
629. Šuranská Marie
659. Vašíček Jiří Ing.
630. Švehlík Jaroslav
660. Vašíček Petr Ing.
631. Švehlík Ludvík
661. Vašina Martin
632. Talašová Jana
662. Vaverka Karel Ing.
633. Tlach Jaroslav †
663. Vavrys Zdeněk Ing.
634. Tlachová Alena
664. Večeřa Milan
635. Tomancová Lenka
665. Velčovská Pavla Ing.
636. Tomancová Zdislava
666. Velčovský Miroslav
667. Velecká Jolana
(provdaná Trtková)
637. Tomanec František
668. Velecká Ludmila Ing.
638. Tóth Pavel Bc.
669. Velecký Martin
639. Trtek František †
670. Venhodová Ludmila
640. Trundová Marie
671. Verbičová Ingrida
641. Truxa Richard
672. Věrná Ludmila
642. Ťulpíková Růžena
673. Věrný Zbyněk
643. Tykal Marek
674. Veselý Otakar Ing.
644. Uher Tomáš
675. Veverka Miloslav
645. Ulčík René
676. Vintr Josef Ing.
646. Urban Jiří
677. Vodička Ladislav
647. Urubčík Zdeněk
678. Vodvářková Vlasta
648. Vacula Roman
679. Volaříková Jiřina Ing.
649. Valerián Václav
680. Volný Miroslav
650. Válková Kateřina
681. Vörös Anton †
651. Vaněček Zdeněk Ing.
682. Vosátková Vladislava
652. Vaněčková Jana Ing.
683. Vozár Josef
653. Vaněk Miloslav Ing.
684. Vozár Martin Ing.
654. Vaněk Miroslav
685. Vozár Miroslav Ing.
655. Vaňhara Jan
686. Vozárová Lenka Ing.
656. Vaňková Dagmar
687. Vrágová Božena
657. Vaňková Hana
688. Vrágová Jana
658. Varaďa Karel
689. Vranková Jana
217
690. Vrba Zdeněk
721. Žáček Stanislav
691. Vrbka Jiří Ing.
722. Žajdíková Věra
692. Vydržalová Jitka
693. Vysloužilová Štěpánka
723. Žajgla Jan JUDr.
694. Vystrčil Bohumil
724. Žajgla Pavel
695. Vystrčilová Lenka
725. Žaigla Zdeněk Ing. arch.
696. Wehrenbergerová Marta
726. Žák Miloslav
697. Zábrana Jiří
727. Žák Ondřej
698. Zálešák Zdeněk
728. Žatková Marie
699. Zálešáková Jarmila
729. Žižková Marie
700. Zálešáková Marie
730. Žmolík Václav Ing.
701. Zámecová Monika
731. Žvačeková Marta
702. Zámečník Tomáš
703. Zámečníková Radka
704. Zapletal Jaromír Ing.
705. Zapletalová Olga
706. Zatloukal Jakub
707. Zbořilová Libuše †
708. Zdražilová Šárka
709. Zelenka Lubomír
710. Zemková Jaroslava
711. Zetka Pavel
712. Zicha Jiří †
713. Zimčík Marek
714. Zlámal Jaroslav
715. Zlámalová Marie
716. Zlatníková Marta
717. Zlatuška František
718. Zpěváková Jitka
719. Zpěváková Radmila
720. Zverbík Jiří
218
(provdaná Janásková)
219
Budova EGP INVEST spol. s r. o. Uherský Brod – Po rekonstrukci (r. 2010)
220

Projektování v Uherském Brodě

Transkript

Podobné dokumenty

č. 3/2014 - SERVIS CLIMAX, as

PRO IT12 002 0 1 z 45 BCS Engineering, as tel.: 541 597

výsledková listina - VOS-TPK

Prohlížet

z Bruselu - Olomouc Region in Brussels

CENIK_A5 uprava JA

Písemné označení a značky nákladních vozidel

černobyl v nás a dnes - Kniha atomového věku Greenpeace.

výroční zpráva - EGP INVEST, spol. s ro

Inteligentní dopravní systémy

Guru nového věku

DOPROVODNÝ TEXT K III. VÝUKOVÉMU KURZU

stáhnout - Slovanský výbor ČR

Výroční zpráva EGPI za rok 2013