1 Nová Evropská agenda pro migraci: vize skupiny ALDE V

Nová Evropská agenda pro migraci: vize skupiny ALDE
V posledních letech se opakovaně ukazuje, že azylový a migrační systém EU není nastaven
tak, aby plnil svůj účel, a potřebuje zásadní přehodnocení. Velký počet migrantů, kteří
umírají ve Středomoří, když se snaží dosáhnout břehů Evropy, zpochybňuje odhodlání
Evropy hájit lidská práva a společně s rostoucím tlakem na naši východní hranici, který
přichází z Ukrajiny a západního Balkánu, to vede mnoho občanů EU, povzbuzovaných
populisty, k tomu, že vnímají migraci jako hrozbu.
Stávající azylový systém je založen na dublinském nařízení, které vytváří výrazný tlak na
členské státy, které leží na vnějších hranicích Společenství, neboť vyžaduje, aby se žádosti o
azyl podávaly v zemi vstupu. Dublinský systém dále posílil nelegální migraci v rámci EU a
situaci ještě zhoršují rozdílnosti ve zpracování žádostí o azyl mezi členskými státy způsobené
tím, že právní předpisy EU v oblasti azylu nejsou řádně provedeny a povinnosti, které
stanoví, respektovány.
Nedostatky se netýkají jenom společného evropského azylového systému, ale také
ekonomické migrace do EU, jež nejeví známky jednoduššího průběhu nebo lepší
organizovanosti, a to i přes demografickou situaci a potřebu pracovní síly v evropském
soukromém sektoru. Stávající byrokratické postupy pro vstup do členských států EU za
účelem práce nevytvářejí z EU atraktivní destinaci pro kvalifikované pracovníky a možnosti
legálního vstupu pro nekvalifikované pracovníky jsou velmi omezené, třebaže v některých
částech EU je po nich poptávka.
Bezcitní převaděči a obchodníci s lidmi vykořisťují tisíce lidí, kteří se snaží dostat do EU,
přičemž většina z nich prchá před konfliktem a má právo na mezinárodní ochranu, a děje se
tak bez odpovídající reakce z evropské strany.
Stávající azylový a migrační systém EU tvoří směs opatření z doby před i po vstupu
Lisabonské smlouvy v platnost, která nejsou vždy řádně finančně dotována, nemají žádnou
vnitřní soudržnost, chybí jim spravedlivý systém sdílení odpovědnosti a jsou skryta očím
občanů. Vnější politiky EU a rozvojová spolupráce s třetími zeměmi se dostatečně
nezaměřují na základní důvody migračních toků a nejsou propojeny s politikami EU v oblasti
vnitřních věcí. Je třeba zajistit soudržný přístup založený na dlouhodobé vizi.
Skupina ALDE je odhodlána zajistit, aby „evropský program pro migraci“ vycházel z
evropského přístupu, který bude založený na solidaritě mezi členskými státy, plnícími
svěřené úkoly.
1
V tomto kontextu skupina ALDE navrhuje vizi nového evropského programu pro migraci se
hlavními čtyřmi složkami, který rozliší mezi lidmi, kteří v EU usilují o azyl, a těmi, kdo
přicházejí z ekonomických důvodů:
I.Centralizovaný společný evropský azylový systém: nahrazení dublinského systému novým
centralizovaným systémem EU pro přerozdělování, který by přiděloval uprchlíky do
členských států a byl koordinován posíleným Evropským podpůrným úřadem pro otázky
azylu (EASO). Tento evropský přístup by podpořil sdílení odpovědnosti mezi členskými státy
a zároveň zachoval integritu azylového systému;
II.Nová evropská politika v oblasti ekonomické migrace: řešení demografických výzev a
budoucích potřeb v oblasti pracovní imigrace rozšířením působnosti modré karty EU tak, aby
se týkala jak kvalifikovaných, tak nekvalifikovaných pracovníků, a to s platností pro celou
EU;
III.Řešení nelegální migrace: omezení nedovoleného vstupu do EU prostřednictvím posílené
agentury Frontex, která bude provádět pátrání a záchranu na moři, prostřednictvím vytvoření
bezpečných a legálních možností vstupu pro uchazeče o azyl a řádných mechanismů návratu
a zpětného přebírání;
IV.Komplexní evropský přístup: propojení vnitřní a vnější politiky v oblasti azylu, nelegální
migrace a ekonomické migrace.
Vize skupiny ALDE vychází ze tří základních prvků:
1.z nového centralizovaného systému zpracovávání žádostí o azyl a přerozdělování uprchlíků
mezi členské státy, koordinovaného Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu
(EASO);
2.inteligentní modré karty EU, která funguje jako celounijní pracovní povolení jak pro
kvalifikované, tak pro nekvalifikované pracovníky;
3.rozšířeného mandátu a navýšeného rozpočtu agentury Frontex, aby mohla provádět
záchranné operace na moři.
Vedle těchto základních prvků navrhuje skupina ALDE řadu sekundárních opatření k jejich
posílení, jakož i ke zlepšení stávajících pravidel.
I. Centralizovaný společný EVROPSKÝ azylový SYSTÉM:
EU a její členské státy mají mezinárodní závazky na ochranu těch, kdo se ucházejí o azyl,
které byly poprvé stanoveny v Ženevské konvenci z roku 1951. Azylový systém je pouze pro
lidi, kteří utíkají před válkou, vážnou újmou nebo pronásledováním.
2
Centralizovaný společný evropský azylový systém se musí opírat o přístup, který je jednak
„společný“ pro všechny členské státy, jednak „evropský“ v tom smyslu, že jednotlivé členské
státy nezůstanou na řešení problematických oblastí samy.
Je jasné, že některá ze stávajících pravidel nefungují. „Dublinský“ systém rozdělování
odpovědnosti vychází ze zásady, že žádosti o azyl by se měly podávat a zpracovávat v první
zemi příjezdu, což vytváří mezi členskými státy nespravedlivé rozdělení.
ALDE navrhuje jako základ silného společného evropského azylového systému nový
centralizovaný evropský systém zpracovávání žádostí o azyl a rozdělování uprchlíků, který
nahrazuje zásadu místa vstupu, z níž vychází dublinský systém. Jak jasně vyplývá ze
Smlouvy, nový systém by nabídnul skutečně evropský přístup, neboť by azyl byl lidem
udělován pro EU, a nikoli pro jednotlivý členský stát. Tento nový centralizovaný systém by
byl organizován prostřednictvím posíleného úřadu EASO.
Stejně jako v případě nového systému přidělování uprchlíků trvá skupina ALDE na tom, aby
byl stávající regulační rámec, známý pod souhrnným označením společný evropský azylový
systém, řádně uplatňován a aby byla využívána všechna opatření, která nabízí, čemuž tak v
současnosti není. Skupina ALDE chce také umožnit žádosti o humanitární víza z
uprchlických táborů ve třetích zemích.
V zájmu zajištění centralizovaného společného evropského azylového systému skupina
ALDE vyzývá:
– k vytvoření evropské azylové politiky jako alternativy „dublinského“ systému, a to s novým
dvoustupňovým režimem rozdělování uprchlíků. Členské státy nejprve poskytnou prostor pro
uprchlíky dobrovolně a v druhé fázi, není-li k dispozici dostatek prostoru, by měl úřad EASO
pracovat s vnitrostátními azylovými orgány a uprchlíky mezi členské státy rozdělit. K určení
toho, kolik míst má který členský stát nabídnout, by se měl používat povinný populační klíč,
vycházející jak z kvantitativních (HDP a počet obyvatel členského státu), tak z kvalitativních
dat (jazyk a kulturní a rodinné vazby uprchlíka);
– k rozšíření mandátu úřadu EASO, aby tak tato agentura mohla zpracovávat žádosti o azyl
EU podle nového systému rozdělování; úřad EASO by měl mít v každém členském státě
zastoupení s mandátem zpracovávat azylové žádosti a plně členské státy podporovat, jak
finančně, tak technicky, při zpracovávání žádostí o azyl a v jejich přímém kontaktu s
uchazeči o azyl, aby s nimi bylo zacházeno důstojně; navýšit finanční prostředky pro úřad
EASO (rozpočet pro rok 2014: méně než 16 milionů EUR);
– k zavedení legálních a bezpečných cest pro uchazeče o azyl v EU, a to cestou vydávání
humanitárních víz na velvyslanectvích a konzulárních úřadech EU; humanitární víza by
umožňovala dočasný vstup do EU, aby tak mohly být žádosti o azyl v EU bezpečně
zpracovány; členské státy by měly používat stávající právní předpisy, jako je článek 25
vízového kodexu a článek 5 Schengenského hraničního kodexu, které umožňují udílet
uchazečům o azyl humanitární víza;
– k evropskému přístupu ve věci přesidlování osob vyžadujících ochranu a zavedení
povinných programů přesídlení na úrovni EU v případě významného přílivu uprchlíků, např.
ze Sýrie či Iráku;
– k posílení integračních strategií pro uchazeče o azyl na vnitrostátní, regionální a místní
úrovni a současnému prozkoumání osvědčených postupů za účelem zjištění, kde se integrace
podařila a kde selhala;
3
– Komisi, aby přezkoumala směrnici z roku 2001 o minimálních normách pro poskytování
dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a aby zejména navrhla
objektivní kritéria pro definici „hromadného přílivu“, neboť to, že kritéria neexistují, dosud
nedovolovalo tuto směrnici použít;
– Komisi, aby vypracovala konkrétní definici „vymezeného území pohybu“ ve smyslu
směrnice 2013/33 (směrnice o přijímání), aby se zamezilo tomu, že se pohyb žadatele omezí
na malé území některého města;
– k ukončení zadržování a zbytečných převozů nezletilých, neboť prvořadým zájmem by měl
v souladu s rozsudkem Soudního dvora C-648/11 vždy být nejvlastnější zájem dítěte a k
prosazení právních ustanovení zajišťujících účinné právní a/nebo institucionální zastoupení
nezletilých osob bez doprovodu žádajících o mezinárodní ochranu;
– Komisi, aby zahajovala řízení o nesplnění povinnosti a zaváděla sankce v případech, kdy
členské státy acquis v oblasti azylu řádně neprovádějí.
II. Nová evropská politika v oblasti ekonomické migrace:
Komplexní politika EU v oblasti migrace pracovních sil s cílem zatraktivnit EU jakožto
destinaci pro zahraniční pracovníky, a to jak kvalifikované, tak nekvalifikované, aby byly
zohledněny demografické výzvy, jako je stárnutí obyvatelstva v EU, a omezena šedá
ekonomika.
Požadavky pro vstup a pravidla volného pohybu by měly být důkladné, avšak nikoli
zatěžující a přehnaně byrokratické, mají-li se skutečně používat, a měly by zabránit tomu, aby
byli migranti nuceni se uchýlit k využití protiprávních cest. Žádný krok EU k nalákání
pracovníků z cizích zemí by neměl být na úkor rozvoje dalších zemí kvůli tomu, že by
způsobil odliv mozků do EU.
Skupina ALDE navrhuje, aby jádrem nové evropské politiky v oblasti ekonomické migrace
byla rozsáhlá revize modré karty EU, aby ji mohli získat jak kvalifikovaní, tak
nekvalifikovaní pracovníci, a to na základě objektivních kritérií, při jejichž splnění se modrá
karta vydá. Nová inteligentní modrá karta EU musí být realistickým ekvivalentem zelené
karty USA, aby přitahovala inovace a inovativní podniky a zjednodušovala situaci
začínajícím podnikům při zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo EU.
Aby se rozvinula nová evropská politika v oblasti ekonomické migrace, skupina ALDE
vyzývá:
– k vytvoření nové inteligentní modré karty EU za pomoci přezkumu stávající směrnice o
modré kartě tak, aby byla rozšířena její působnost a vytvořeno celounijní pracovní povolení
jak pro kvalifikované, tak pro nekvalifikované pracovníky, které by s sebou neslo omezenou
míru byrokracie, a přilákalo tak migrující pracovníky, které potřebujeme, a tito pracovníci by
byli rozdělováni tak, aby byla zohledněna poptávka v jednotlivých odvětvích v každém
členském státě;
– ke spuštění informační kampaně, která bude migranty informovat o legálních způsobech
vstupu do Evropy a o rizicích nelegální migrace; tato kampaň by měla vycházet z poučení
získaného z činnosti centra „CIGEM“ (Centre d'information et de gestion des migrations) na
Mali a jít ještě nad jeho rámec, mj. využitím sociálních médií;
– k přijetí revidovaných návrhů vízových pravidel EU tak, aby byl usnadněn pohyb osob
cestujících za obchodem, turistů, studentů, výzkumných pracovníků a dalších, a to v zájmu
podpory hospodářského růstu v Evropě, včetně harmonizovaných postupů pro podávání
žádostí o jednotné vízum a víza jednotlivých členských států EU;
4
– k aktivnímu boji proti stereotypům spojeným s migrací s pomocí faktů v kontextu veřejné
diskuse;
– k tomu, aby ti, kdo již v členském státě bydlí a najdou práci, mohli snadněji přejít z
postavení neúspěšného žadatele o azyl do postavení migrujícího pracovníka.
III. Řešení nelegální migrace:
Máme-li omezené zdroje, pak čím přísnější jsme k nelegálním migrantům, tím štědřejší
můžeme být k uprchlíkům. Nedovolený vstup do EU bude méně atraktivní, budou-li existovat
bezpečné a legální možnosti vstupu pro uchazeče o azyl a řádné mechanismy návratu a
zpětného přebírání pro nelegální migranty.
Bezpečné a legální cesty do EU pro ty, kteří žádají o mezinárodní ochranu, jsou
nejúčinnějším způsobem, jak bojovat proti převaděčům a takřka každodenním tragédiím ve
Středomoří. Dokud však budou lidé riskovat životy, aby se do EU dostali po moři, musí
probíhat odpovídající záchranné operace. Smlouva ponechává pátrání a záchranné operace na
moři ve vnitrostátní působnosti a nynější financování agentury Frontex je pouze dobrovolné,
což na některých členských státech ponechává nadměrnou zátěž. Jelikož vnější hranice
členských států jsou hranicemi EU, je nutný evropský přístup.
V zájmu ochrany schengenského prostoru jsou nutná společná opatření, aby se ztráty na
životech a nedovolené přistěhovalectví zastavily. Důvěru mezi členskými státy narušují
jednostranné kroky jako v případě Dánska, když znovuzavedlo hraniční kontroly, nebo kvůli
návrhům na zavedení hraničních kontrol mezi Francií a Itálií v souvislosti s bojem proti
terorismu v návaznosti na arabské jaro.
V zájmu řešení nelegální migrace skupina ALDE vyzývá:
– k provedení přezkumu nařízení o agentuře Frontex s cílem zajistit povinné příspěvky všech
členských států na činnosti agentury a podstatně navýšit její rozpočet; „komunitarizaci“
pravomocí k pátrání a provádění záchranných operací na moři, aby se tak Triton stal
plnohodnotnou evropskou vyhledávací a záchrannou operací, podobně jako Mare Nostrum;
– ke zřízení evropského systému pohraniční stráže, který bude zahrnovat společný výcvik
týkající se mj. právních předpisů v oblasti mezinárodní a unijní ochrany a základních práv.
Tím by se automaticky posílila spolupráce a solidarita mezi členskými státy;
– k přezkumu „směrnice o navracení“, aby byla využívána řádně a obsahovala záruky na
ochranu práv migrantů, jako je zvýšení minimálních norem pro podmínky zajištění a zaručení
toho, že s obětmi obchodování s lidmi, zejména ženami a dětmi, nebylo zacházeno jako se
zločinci;
– k posílení informování občanů třetích zemí o realitě nelegální migrace prostřednictvím
proškolení lidí, kteří do EU vstoupili jako nelegální migranti, aby se stali „velvyslanci
migrace“ a informovali o svých zkušenostech obyvatele země svého původu;
– k lepší výměně informací mezi členskými státy prostřednictvím Schengenského
informačního systému a k odmítnutí jakéhokoli oslabování schengenských pravidel v
souvislosti s bojem proti terorismu;
– k tomu, aby Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti, pokud jakýkoli členský stát v
rozporu s schengenskými pravidly znovu zavede kontroly na vnitřních hranicích.
IV. Komplexní evropský přístup:
5
Evropská unie musí dále vypracovat komplexní řešení příčin humanitární a uprchlické krize
na svých hranicích: nastavit politiku rozvojové spolupráce i společnou zahraniční a
bezpečnostní politiku tak, aby podporovaly mír a bezpečnost, čelily ozbrojeným konfliktům,
předcházely zhroucení státních struktur, dovedly řešit následky humanitárních katastrof a
pomáhaly lidem vymanit se z chudoby.
V zájmu zajištění komplexního evropského přístupu k migraci skupina ALDE vyzývá:
– EU, aby spolupracovala s partnery ve východním a jižním sousedství na posílení řízení
migrace, přičemž je třeba více se zaměřit na ochranu lidských práv a investovat do ní; EU
zároveň nesmí přenášet své vlastní povinnosti v oblasti azylu na sousední země;
– k masivnímu posílení humanitární pomoci zemím, které poskytují útočiště lidem
vysídleným v důsledku války (což je v současnosti případ např. Libanonu, Jordánska a
Turecka), jakož i k finanční pomoci pro účely řízení migrace, ovšem za podmínky ochrany
lidských práv;
– k přehodnocení rozvojové pomoci EU zemím původu ekonomické migrace, aby tato pomoc
přispívala k vytváření podmínek, za nichž lidé budou zůstávat a budovat svou existenci ve
svých domovských zemích (klíčová je např. ochrana soukromého vlastnictví);
– k tomu, aby byla zvýšena schopnost EU vyslat civilní a vojenské mise, jak stanoví Smlouva
(článek 43 SEU), aby bylo možno pomoci zemím v sousedství EU prostřednictvím sil rychlé
reakce za účelem předcházení konfliktům, udržování míru, humanitární intervence a hraniční
kontroly;
– k politickému dialogu v souvislosti s migrační politikou mezi EU, zeměmi původu
migrantů do EU a tranzitními zeměmi, aby došlo k podpoře stabilních režimů v boji proti
organizovanému zločinu a převaděčům.
6