Stáhnout

MAGAZÍN ASEKOL
Č. /
Recyklace TV
obrazovek a monitorů
Představujeme nové kvalitnější
technologie
Šrotozemšťan se vrací
Obrovská futuriscká socha vyráží
na turné po ČR
Problematika odpadů
Rozhovor
s ministrem Marnem Bursíkem
5792 tun
Takové množství elektrozařízení zpětně odebral ASEKOL v roce 2006.
Představuje to zhruba 0,56 kg na jednoho obyvatele ČR ročně. Jestliže
v roce 2005 činila průměrná hmotnost zpětně odebraných vysloužilých
elektrospotřebičů 44 tun měsíčně, v roce 2006 sběr průměrně stoupl
na více než 482 tun měsíčně. ASEKOL v roce 2007 očekává prolomení
hranice 1 kg odebraných elektrozařízení na osobu a v roce 2008
plánujeme další navýšení sběru až na 1,2–1,5 kg na osobu.
EDITORIAL
OBSAH
Vážení čtenáři, děkuji, že jste si našli čas na
první číslo magazínu Zpětný odběr. Jedná se o časopis,
který by chtěl být vaším průvodcem v oblas zpětného
odběru výrobků a jejich recyklace. Tato oblast je
spolu s obaly dnes nejprogresivnějším segmentem
trhu s odpady. Týká se nejen výrobců a dovozců, ale
i posledních prodejců, obcí a společnos podnikajících
v odpadovém hospodářství.
I když se jedná o časopis vydávaný naším
8
Téma
Televize a monitory jsou častým objektem
zpětného odběru – jak se recyklují?
kolekvním systémem, chceme, aby tato publikace
sloužila jako všeobecný odborný a zároveň poutavý
zdroj informací.
Rádi bychom, aby se magazín Zpětný odběr stal
plaormou pro prezentaci různého spektra názorů.
Poskytneme proto prostor na našich stránkách i dalším
kolekvním systémům, firmám a odborníkům. Již
v příšm čísle se můžete například těšit na článek
16
Rozhovor
Ministr životního prostředí Marn Bursík
hovoří o své strategii v oblas odpadů
o zpětném odběru baterií a akumulátorů. Naším cílem
je, aby vám jednotlivé materiály pomohly zorientovat
se v každodenní praxi, na druhou stranu chceme také
ukázat tváře lidí a práci v oblas zpětného odběru
a odpadového hospodářství.
Co si přečtete v prvním čísle? Zblízka jsme
18
Reportáž
se podívali na téma zpětného odběru televizí
Sonda do běžného života sběrného dvora
a počítačových monitorů (str. 8) a zjisli jsme,
v Českých Budějovicích
že středoevropské kapacity na recyklaci tohoto
odpadu jsou více než dostačující – rezervy jsou spíše
v technologiích. Pokud chcete vědět, jak celý proces
zpětného odběru funguje v praxi (a to velmi dobře!),
nalistujte si stránky 15 a 18, na kterých popisujeme
spolupráci s městem České Budějovice, jež se svými
staskami v odběru elektrospotřebičů může skutečně
chlubit. Jistě vás zaujme i rozhovor s ministrem
životního prostředí Marnem Bursíkem, v němž nám
dává nahlédnout do své strategie v oblas odpadů.
Přeji vám příjemné čtení a děkuji za vaše ohlasy na
první číslo magazínu!
Mgr. Jan Vrba
jednatel, ASEKOL
Zpětný odběr, magazín společnos ASEKOL, číslo 1/07, vyšlo 18. 6. 2007 v Praze, vychází 3× ročně,
evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s.r.o., IČ: 27373231, kanceláře a korespondenční
adresa: Dobrušská 1, 147 00 Praha 4, sídlo společnos: U Pejřárny 97, 142 00 Praha 4 – Libuš,
Šéfredaktorka: RNDr. Eva Lukešová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Lukešová, Hana Ansorgová,
Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261303251, 261303254, Produkce a výroba: Boomerang
Publishing, s.r.o., Poděbradská 110/1, Praha 9, www.bpublishing.cz, Grafická úprava: Ivo Kaleta,
Graphic House
ZPRÁVY / NOVINKY
Šrotozemšťan vyráží na turné po ČR
Obrovská futuriscká socha Šrotozemšťana, vyrobená z použitého elektrozařízení, se po
úspěchu loňské kampaně i letos objeví v mnoha městech ČR.
Happening „Nakrmte Šrotozemšťana“ se u nás poprvé
uskutečnil v září roku 2006. V centru Prahy vyrostla obrovská socha vytvořená z vysloužilých elektrospotřebičů, které na akci během několika dní přinášely stovky
občanů.
Kromě nich se akce zúčastnily i osobnos českého
showbyznysu jako herec Tomáš Krejčíř, zpěvák Vlasta
Horváth, herečky Bára Štěpánová a Chantal Poullain.
Všichni přinesli i několik nepotřebných elektrospotřebičů ze svých domácnos
.
„Chtěli jsme občany zábavnou formou přesvědčit,
že vysloužilá elektrozařízení nepatří do popelnice, ale
na sběrný dvůr. Přinesenými spotřebiči naplnili lidé
za pouhých několik dní hned tři velké kontejnery, což
nás potěšilo,“ popisuje smysl celé akce jednatel společnos ASEKOL Jan Vrba a podotýká, že letošní turné
Šrotozemšťana by mělo na úspěch loňské akce navázat
v jednotlivých regionech. „Očekáváme, že vysoký zájem
o tuto osvětovou akci se příznivě odrazí na návštěvnos
sběrných dvorů a obsahu popelnic,“ dodává.
V rámci letošních happeningů probíhá opět velká
osvětová kampaň. Prvním městem, ve kterém se socha
stavěla, byly České Budějovice. Každý, kdo do přistaveného kontejneru přinesl nepotřebný elektrospotřebič,
mohl pro Šrotozemšťana navrhnout jméno. Z mnoha návrhů nakonec zvítězil Budosaurus.
KDE BUDEME STAVĚT ŠROTOZEMŠŤANA?
4. – 5. 6.
13. – 14. 6.
18. – 19. 6.
20. – 21. 6.
25. – 26. 6.
3. – 4. 9.
5. – 6. 9.
10. – 11. 9.
12. – 13. 9.
17. – 18. 9.
konec září
4
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2007
České Budějovice
Hradec Králové
Jihlava
Zlín
Brno
Olomouc
Ostrava
Plzeň
Ús nad Labem
Liberec
Praha
Změny v sazebníku příspěvků od 1. 7. 2007
KRÁTCE
NOVÍ ČLENOVÉ ASEKOLU
Od začátku roku 2007 se členy našeho kolekvního systému staly mnohé společnos s důležitým postavením na trhu. Jedná se mimo jiné
o tyto firmy: Dell, SITRONICS Telecom Soluons,
CCS, Kaufland, Orava, Bauhaus, Electrolux, Baumax, Billa atd.
Od 1. července 2007 vstoupí v platnost změna sazebníku příspěvků kolekvního systému
ASEKOL s.r.o. K úpravě sazebníku příspěvků došlo ve skupinách 3 a 4.
Všechny uvedené změny v sazebníku příspěvků jsou, stejně jako při poslední úpravě k 1.4.2007,
směrem dolů, tj. došlo k jejich snížení u historických i nových elektrozařízení.
O změně byli v dostatečném předshu informováni všichni odběratelé tak, aby měli možnost uzpůsobit své skladové zásoby, ochrana skladu není v tomto případě dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech
možná.
původní PHE
nový PHE
30
10
Sk. 3.4. Osobní počítače
3.4.1.1. Základní jednotka s veškerými vnitřními komponenty
3.4.2.1. Klávesnice
4
1
3.4.2.6. Interní příslušenství PC
1
0
30
10
30
10
30
10
3.5. Laptopy
3.5.1. Laptopy
3.6. Notebooky
3.6.1. Notebooky
3.8. Tiskárny
3.8.1. Stolní (kancelářské) skárny
3.12. Ostatní výrobky nebo zařízení pro sběr, ukládání, zpracování, prezentaci
3.12.1.1. – do 10 kg včetně
4
3.12.1.2. – od 10 kg do 25 kg včetně
10
3.12.1.3. – od 25 kg do 50 kg včetně
30
– nad 50 kg
150
4.3. Videokamery
4.3.1.1. Spotřebitelské kamery
30
10
4.3.1.3. Průmyslové kamery (denní a noční)
45
15
60
30
30
10
CO JE NOVÉHO V BRUSELU
V Bruselu se 3.–4. května 2007 konala mezinárodní konference E-Waste Management, na které měla svého zástupce i naše společnost. V zajímavých příspěvcích prezentovaly společnos Sony,
Hewle Packard, IBM, Nokia, Vodafone a další své
názory a zkušenos s kolekvním plněním povinnos zpětného odběru elektrozařízení. Na konferenci vystoupil také Filip Geerts, prezident WEEE
Fora, sdružení evropských kolekvních systémů,
jehož členem je i ASEKOL. Ve své prezentaci představil členské země a upozornil na rozdíly v legislavách jednotlivých států EU. Velký význam kladli
všichni zúčastnění výrobci na Eco-design, který
představuje systémové vnímání možných vlivů
vlastnos
a výrobních procesů na životní prostředí již ve fázi konstrukce výrobku a je jednoznačně
nejlepší cestou k vytvoření výrobku přátelského
k životnímu prostředí.
4.4. Videorekordéry
4.4.1.1. Video a DVD přehrávače – změna v názvu kategorie
4.4.1.2. Video a DVD rekordéry – změna v názvu kategorie
4.4.1.3. Přenosný DVD přehrávač s obrazovkou
4.5. Hi-Fi rekordéry
4.5.5.1. Satelitní a DVB přijímače
4.7. Hudební nástroje
4.7.4.4. Odposlechy
10
4
4.7.4.5. Zvukové moduly
30
10
4.7.4.6. Sluchátka
4
1
10
4
4.8.4. Domácí meteostanice
4
1
4.8.5. Dálkové ovladače
4
1
4.8.6. Časové spínače elektronické a elektrické
4
4.7.4.7. Sluchátka bezdrátová
4.8. Ostatní výrobky nebo zař. pro účely záznamu, reprodukce zvuku, obrazu, včetně signálů
4.8.9.1 Síťové a napájecí zdroje, testery, nabíječky, adaptéry apod. do 0,5 kg
1
1
OSLAVILI JSME DEN ZEMĚ
Mezinárodní svátek ochrany přírody a ekologie jsme letos oslavili akcemi v Chocni a Třinci. Pro
dě i dospělé jsme připravili soutěže a informační
materiály o zpětném odběru a recyklaci. Za
mco
v Třinci jsme obyvatele města oslovovali přímo
na centrálním náměs
Svobody, v Chocni jsme
o zpětném odběru informovali v rámci programu
v zámeckém parku. Zde byl přistaven i kontejner,
kam bylo možné odevzdat k recyklaci stará a nepotřebná elektrozařízení.
5
ZPRÁVY / NOVINKY
Soutěž Čistá obec bude letos bohatší KRÁTCE
Populární soutěž, kterou každoročně vyhlašuje Královéhradecký kraj
a společnost EKO-KOM, je v letošním roce ve spolupráci s kolekvními
systémy ASEKOL, Ekolamp a Elektrowin rozšířena také o kategorii
zpětného odběru použitých elektrozařízení.
Vítězná obec inkasuje 15 000 Kč, 30 000 Kč nebo
45 000 Kč, záleží na počtu obyvatel
Soutěž se vyhlašuje na období od 1.1. do 31.12.2007.
Zúčastnit se může obec, která má smluvně zajištěný
vztah s kolekvním systémem (ASEKOL, Ekolamp,
Elektrowin), nebo je zapojena do systému zpětného odběru elektrozařízení prostřednictvím svozové
společnos ve spolupráci s uvedenými kolekvními
systémy.
Výsledky zpětného odběru elektrozařízení budou
v letošním ročníku vyhlášeny samostatně pro tři
kategorie elektrozařízení. Ceny pro vítěze v jednotlivých kategoriích jsou následující: obec do 500 obyvatel 15 000 Kč, obec do 5000 obyvatel 30 000 Kč,
obec nad 5000 obyvatel 45 000 Kč. Ceny budou zástupcům nejúspěšnějších obcí předány na slavnostním vyhlášení výsledků soutěže.
Podrobnější informace, včetně podmínek soutěže, jsou k dispozici na internetových stránkách
www.cistykraj.cz.
Odpadové dny 2007: téma, o kterém se mluví
Pod záštou Ministerstva životního prostředí a městské radnice
v Hradci Králové se v červnu již tradičně konala odborně-osvětová akce
pod názvem Odpadové dny 2007.
Ve dnech 13. a 14. června se v Hradci Králové uskutečnil osmý ročník akce s názvem Odpadové dny 2007.
Na pravidelných konferencích a workshopech se tu každoročně setkávají odborníci z řad firem i zástupců
měst a vzájemně si vyměňují své zkušenos a py ohledně procesu nakládání s odpady. Pořadateli Odpadových dnů byly společnos EKO-KOM a ECONOMIA, spolupořadatelem ASEKOL. Tématem konference
bylo hospodaření s komunálním odpadem, tedy problém, který trápí řadu zastupitelů.
Na konferenci vystoupil se svým příspěvkem o zpětném odběru elektrozařízení i jednatel společnos
ASEKOL Jan Vrba. V rámci temackých workshopů diskutovala Helena Vogelová z technického oddělení
společnos ASEKOL problémy obcí a provozovatelů sběrných dvorů.
V průběhu tradičního společenského večera, který organizátoři připravili na závěr prvního konferenčního dne, byli vyhlášeni vítězové soutěže obcí „O křišťálovou popelnici za rok 2006“. První místo obsadilo
město Horšovský Týn. Stříbrné místo obsadil Žďár nad Sázavou a na tře
m stupínku se umísl Jeseník.
Cenu předal vítěz z roku 2005 pan Beňo Trávníček z odboru životního prostředí v Havlíčkově Brodě.
Pilotní projekt pro malé obce
Ve spolupráci se Středočeským krajem zahájí letos ASEKOL pilotní projekt na podporu zvýšení zpětného
odběru vyřazených elektrozařízení od spotřebitelů v obcích do 1000 obyvatel. Více se tomuto zajímavému tématu budeme věnovat v některém z dalších vydání Zpětného odběru. Se Středočeským krajem
budeme letos realizovat rovněž informační kampaň a školení zástupců obcí.
6
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2007
PODPORUJEME REGIONÁLNÍ KAMPANĚ
Osvěta je jednou ze základních činnos
společnos ASEKOL, a proto se akvně účastníme
regionálních kampaní různého zaměření. Nezanedbáváme ani komunikaci s posledními prodejci
elektrozařízení – nedávno jsme se zúčastnili tzv.
jarních „Veletrhů značek“, které pro své poslední
prodejce tradičně organizuje firma HP Tronic ve
Zlíně a v Průhonicích u Prahy.
ASEKOL A ECOBAT SPOLUPRACUJÍ
Kolekvní systém ASEKOL a kolekvní systém
Ecobat, zajišťující zpětný odběr přenosných baterií a akumulátorů, uzavřely smlouvu o spolupráci.
Smlouva se vztahuje na ty baterie a akumulátory,
které byly klienty společnos ASEKOL uvedeny na
trh v ČR jako součást elektrozařízení, nebo byly
k těmto zařízením přiloženy v okamžiku prodeje.
Celkem se jedná o 32 druhů výrobků ze sazebníku
společnos ASEKOL (např. dálkové ovladače, videokamery, fotoaparáty, bezdrátové myši, klávesnice, sluchátka, atd.).
Smlouva umožňuje všem klientům ASEKOLu
splnit zákonné povinnos zpětného odběru vložených či přiložených baterií bez nároku na provádění velmi náročné evidence množství, typů
a hmotnos těchto baterií. Pro klienty ASEKOLu
tedy nevzniká potřeba registrovat se v kolekvním systému Ecobat a nemusejí ani vyplňovat žádný výkaz, kromě výkazu o množství elektrozařízení
uvedených na trh.
OLOMOUC S KOLEKTIVNÍMI SYSTÉMY UŠETŘILA
Město Olomouc vloni uzavřelo smlouvy s kolekvními systémy ASEKOL, Elektrowin a Ekolamp.
Díky tomu došlo ke zvýšení počtu zpětně odevzdávaných vysloužilých elektrospotřebičů. Pozivní
vývoj podpořila také informační kampaň, která
zahrnovala roznos letáků do domácnos
, rozhlasové spoty, informace o sběru elektrozařízení na
plakátech a v městských vitrínách. Olomoucí navíc
celý rok jezdí speciální polepená tramvaj. „Úspora nákladů Olomouce za provoz sběrných dvorů
v souvislos se zapojením do systému zpětného
odběru byla vyčíslena na 871 000 korun,“ uvedla
Jana Matzenauerová, vedoucí oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí města Olomouc.
ASEKOL INFO
Provozovatelé kolekvních systémů
se souhlasem pro zajištění financování nakládání s elektroodpady a s historickými elektrozařízeními
Kolekvní systém
Skupiny elektrozařízení, pro které byl kolekvnímu systému vydán
souhlas k nakládání a financování
Kontaktní údaje
B2B
B2C
B2C-historická
ASEKOL s.r.o.
U Pejřárny 97, 142 00 Praha 4, www.asekol.cz
3, 4, 7, 8, 10
3, 4, 7, 8
3, 4, 7
EKOLAMP s.r.o.
Korytná 47/3, 100 00 Praha 10, www.ekolamp.cz
5
5
5
Elektrowin a.s.
Michelská 60/300,140 00 Praha 4, www.elektrowin.cz
1, 2, 6
1, 2, 6
1, 2, 6
OFO – recycling s.r.o.
Pavlovova 2624/29, 700 30 Ostrava-Jih, www.ofo-recycling.cz
1, 2, 3, 4
1, 2, 3, 4
nemá
REMA 1000 IK, a.s.
Bavorská 856, 155 41 Praha 5, www.remasystem.cz
3, 4, 6, 7, 8, 9, 10
3, 4, 6, 7, 8, 9
8
RETELA, s.r.o.
Neklanova 152/44, 128 00 Praha 2, www.retela.cz
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9
9
Vysvětlivky:
B2B – financování nakládání s elektrozařízeními, která nejsou určena do domácnos
B2C – financování nakládání s elektrozařízeními, určenými do domácnos
bez oprávnění zajišťovat financování nakládání s historickými elektrozařízeními
B2C – historická – financování nakládání s historickými elektrozařízeními pocházejícími z domácnos
SKUPINY ELEKTROZAŘÍZENÍ
Výrobky jsou pro potřeby plnění
podmínek zákona rozděleny dle svého
účelu použi
do jednotlivých skupin
1. Velké domácí spotřebiče
(Ledničky, pračky, sušičky…)
2. Malé domácí spotřebiče
(Vysavače, žehličky, mixéry, fritézy…)
3. Zařízení informačních technologií
a telekomunikační zařízení
(Počítače, notebooky, telefony, mobilní telefony…)
4. Spotřebitelská zařízení
(Video technika, audio technika, hudební nástroje…)
5. Osvětlovací zařízení
(Žárovky, trubice, výbojky…)
6. Elektrické a elektronické nástroje
(s výjimkou velkých stacionárních
průmyslových nástrojů)
(Vrtačky, pily, zahradní technika…)
7. Hračky, vybavení pro volný čas
a sporty
(El. vláčky, au
čka, počítače pro
sport…)
8. Lékařské přístroje (s výjimkou
všech implantovaných a infikovaných
výrobků)
(Veškerá lékařská technika kromě
implantátů…)
9. Přístroje pro monitorování a kontrolu
(Detektory, termostaty, laboratorní
technika…)
10. Výdejní automaty
(Výdejní automaty na nápoje, peníze…)
ASEKOL VÁŠ PARTNER PRO ZPĚTNÝ
ODBĚR ELEKTROZAŘÍZENÍ
KDO JE ASEKOL
ASEKOL s.r.o. je neziskový kolekvní systém zpětného odběru elektrozařízení. Společnost byla založena v červenci roku 2005 předními výrobci
a dovozci spotřební elektroniky a výpočetní techniky sdruženými v Asociaci spotřební elektroniky (ASE).
ZAKLÁDAJÍCÍMI ČLENY JSOU:
• ASBIS CZ s.r.o.
• BaSys CS s.r.o.
• FAST ČR a.s.
• JVC Czech s.r.o.
• LG Electronics CZ s.r.o.
• Mascom s.r.o.
• Panasonic Czech Republic a.s.
• Philips Česká republika s.r.o.
• Samsung Electronics
• SONY Czech s.r.o.
• THOMSON mulmedia Czech s.r.o.
Společnost poskytuje shodné podmínky všem svým účastníkům.
PRÁVNÍ PROSTŘEDÍ
Na základě novely zákona o odpadech č. 185/2001Sb., která specifikuje
podmínky pro nakládání s elektroodpadem, vznikly pro výrobce, dovozce a prodejce elektrických a elektronických zařízení nové povinnos.
Zejména pro zajištění a financování
zpětného odběru a odděleného sběru
použitých elektrických zařízení, recyklaci a materiálové využi
odpadu.
Dle zákona č.7/2005Sb. mohou povinné osoby zajist plnění kolekvně.
SKUPINY ELEKTROZAŘÍZENÍ KOLEKTIV
NÍHO SYSTÉMU ASEKOL
Dne 22. prosince 2005 byl kolekvní
systém ASEKOL zapsán Ministerstvem
životního prostředí jako jediný a výhradní systém pro zpětný odběr historických elektrozařízení spadajících
do skupin 3, 4 a 7. ASEKOL je registrován jako kolekvní systém i pro nová
elektrozařízení a to ze skupin 3, 4, 7,
8 a 10.
3. Zařízení informačních technologií
a telekomunikační zařízení
4. Spotřebitelská zařízení
7. Hračky, vybavení pro volný čas
a sporty
8. Lékařské přístroje
10. Výdejní automaty
KONTROLNÍ MECHANISMY
Jedním z hlavních řídících orgánů
společnos je dozorčí rada sestávající
se z 11 členů zastupujících klienty. Ti
jsou přizýváni do pracovních skupin
výrobců a dovozců elektrozařízení,
které navrhují změny nebo vylepšení
stávajících mechanismů. Údaje hlášené klienty podléhají namátkové kontrole nezávislých auditorů a smluvní
partneři zajišťující logiscké a zpracovatelské služby podléhají kontrole nezávislých dozorčích společnos
.
SYSTÉMY SBĚRU
• Prodejní a servisní síť (prodejci, servisy)
• Obce (sběrné dvory, mobilní sběr)
• Speciální systémy sběru (fotolaby,
atd.)
• Individuální odběry (zařízení se specifickým výskytem: např. velké kopírky, velké sálové počítače, nápojové automat, apod.)
LOGISTICKÝ A RECYKLAČNÍ SYSTÉM
Pro účely logisky je území České
republiky rozděleno do čtrnác svozových oblas
. Dopravci jsou vybíráni na
základě výběrových řízení. Společnost
ASEKOL spolupracuje se čtyřmi hlavními dopravci.
Zpracovatelé jsou rovněž vybíráni
ve výběrových řízeních. ASEKOL má
smlouvu se třice společnostmi zajišťujícími tyto služby. Někteří z partnerů provozují chráněné dílny a zaměstnávají občany se sníženou pracovní
schopnos
.
VÝSLEDKY
ASEKOL dnes zajišťuje zpětný odběr elektrozařízení ve více než 1900
městech a obcích. Ten je prováděn
pomocí sběrných dvorů, mobilních
svozů a sběrných míst v obchodech
a servisech. Zpětným odběrem elektrických a elektronických zařízení pokrývá ASEKOL více než 80 % celkové
populace České republiky, tedy přes
8 000 000 občanů.
VÝHLEDY DO BUDOUCNA
Kolekvní systém ASEKOL předpokládá, že v blízké budoucnos bude obsluhovat kolem 1000 sběrných
dvorů a míst zpětného odběru. V současnos se množství zpětně odebraných elektrozařízení pohybuje kolem
600 tun měsíčně a do konce roku
2007 by toto množství mohlo být až
dvojnásobné.
Více informací na: www.asekol.cz
7
Ekologicky šetrné suroviny
Vzácné kovy, plasty, sklo a další suroviny získávané recyklací počítačových
monitorů a televizních obrazovek nespotřebovávají zdaleka tolik energie,
ani tolik nezatěžují životní prostředí škodlivými oxidy uhlíku a dusíku, jako
například přímá těžba z přírodních zdrojů.
TÉMA ČÍSLA / RECYKLACE TV OBRAZOVEK A MONITORŮ
Recyklace TV
obrazovek a monitorů
Odborné odhady uvádějí, že téměř 50 % těžkých
kovů vyskytujících se na skládkách pochází ze
spotřební elektroniky, která navíc obsahuje mnohé
cenné látky a prvky. Větší efekvita při jejich recyklaci
tak má své opodstatnění. Co jí v současnos brání? Je
to technologie, nebo nedostatečný zpětný odběr?
RECYKLACE JE EKOLOGICKY UŽITEČNÁ I KOMERČNĚ ZAJÍMAVÁ
Mezi zpětně odebíraným elektrozařízením po celém světě dominují televize
a počítačové monitory. Jen v USA bylo v průběhu loňského roku modernizováno asi 63 milionů osobních počítačů, z nichž se však na recyklační linku dostalo
jen necelých 10 milionů kusů. Přitom vzácné kovy, plasty, sklo a další suroviny
získávané recyklací nespotřebovávají zdaleka tolik energie, ani tolik nezatěžují
životní prostředí škodlivými oxidy uhlíku a dusíku, jako například přímá těžba
z přírodních zdrojů. Řadu nebezpečných a toxických látek (olovo, yrium, europium, kadmium, molybden, berylium, kobalt, rtuť a další) obsahují zejména
klasické monitory CRT (Cathode Ray Tube) a obrazovky televizorů.
CRT televizory a monitory se skládají z několika základních čás
: skla, krytu (většinou plastového nebo u starších modelů dřevěného), plošných spojů,
kabelů, Cu cívky a elektronky. Proces jejich zpracování je založen v první řadě
na ruční demontáži krytu, která má za cíl vyjmout veškeré nebezpečné složky. „U televizí a monitorů se jedná zejména o sklo (cca 60 % hmotnos) a větší
kondenzátory,“ říká Ing. Tomáš Mydlarčík a pokračuje: „Dále jsou demontovány
plošné spoje, které se finálně zpracovávají kvůli získání drahých a neželezných
kovů. Kabely jsou rovněž využívány s cílem zisku mědi. Samotné plastové kryty
jsou dále tříděny a využívány jako druhotná surovina, za
mco dřevěné kryty
jsou, vzhledem k obsahu lepidel a jiných látek neumožňujících recyklaci, zpracovávány termicky.
Při recyklaci monitorů a televizorů tvoří podstatnou složku získávaných surovin sklo. Zpracovává se např. mechanickou technologií s prvotním rozřezáním
skla a oddělením předního s
nítkového skla a zadního konusového skla. Sa-
9
TÉMA ČÍSLA / RECYKLACE TV OBRAZOVEK A MONITORŮ / TEXT: JIŘÍ KŘÍŽ, AUTOR JE REDAKTOREM ČASOPISU SDĚLOVACÍ TECHNIKA /
FOTO: FOTOBANKA, ARCHIVY FIREM AQUATEST, MULTIDISPLAY
Zpracování televize ze
zpětného odběru
11 Z monitoru jsou vyjmuty
nebezpečné složky: zejména
sklo (cca 60 % hmotnosti)
a větší kondenzátory
22 Oddělí se přední
stínítkové sklo a zadní
konusové sklo, z vnitřní
strany stínítka obrazovky se
odstraní vrstva luminoforu
33 Plošné spoje se finálně
zpracovávají kvůli získání
drahých a neželezných kovů
44 Kabely jsou rovněž
využívány s cílem zisku mědi
55 Při recyklaci monitorů
tvoří podstatnou složku
získávaných surovin sklo.
Zpracovává se mechanickou
technologií s prvotním
rozřezáním skla a oddělením
předního stínítkového
a zadního kónusového skla.
OD KLASIKY K DIODÁM
mostatné čisté sklo se dále využívá při výrobě nových obraZásadní problém však spočívá v tom, že klasické obrazovky
zovek. Z vnitřní strany s
nítka obrazovky se odstraní vrstva
budou pravděpodobně během několika málo let zcela nahrazeluminoforu, jehož přítomnost ve skelné tavenině může měnit
ny technologiemi LCD (Liquid Crystal Display), plazmovými velopcké vlastnos skla a výrazně snížit jeho kvalitu. Luminofor
koplošnými zobrazovači a organickými LED-monitory. „V souobsahuje některé toxické složky, s nimiž se musí zacházet jako
časné době roste rapidně poptávka po televizorech s plochou
s nebezpečným odpadem. V Ústavu chemických procesů AVČR
byl v týmu vedeném Ing. Václavem Gruberem vyvinut postup kapalinové extrakPři recyklaci počítačových monitorů tvoří podstatnou
ce yria a následné separace vzniklých
oxidů, který autoři přihlásili k patentové
složku získávaných surovin sklo.
ochraně pro celou Evropskou unii. Proces byl poloprovozně testován v podniku
obrazovkou, tedy LCD a plazmovými panely (PDP – Plasma
Safina Vestec u Prahy.
Display Panel). Tomu je přizpůsobena i výroba v našem závoIng. Tomáš Mydlarčík k aktuálnímu stavu recyklačních prodě,“ uvedl pro časopis Zpětný odběr jeden z výrobců spotřební
jektů realizovaných v akciové společnos STENA SAFINA, a.s.,
elektroniky působící na českém trhu. „Obrazovka u klasické CRT
říká: „V současné době velmi úzce spolupracujeme na recyklatelevize tvoří největší podíl co do objemu komponentů (sklo
ci vysloužilých obrazovek CRT s firmou Griag, která je členem
a kovy). Z hlediska kategorizace odpadů byly CRT obrazovky zaStena Group, a to především z důvodu ekonomické efekvity
řazeny k nebezpečným odpadům. V souvislos s očekávaným
jejich technologického procesu. Loni se takto podařilo vytěžit
nástupem HDTV (televize s vysokým rozlišením) však vyvstává
několik set tun skla, které bylo využito jako kvalitní vstupní
otázka přípravy recyklace i těchto typů panelů.“
surovina pro výrobu nových obrazovek. Jak ukazují prakcké
Na tomto místě je zajímavé připomenout, že u nových vývýsledky, může být taková spolupráce ekologicky užitečná
robků se dnes klade důraz na jejich energeckou náročnost.
a z podnikatelského hlediska také komerčně zajímavá.“
Plazmové zobrazovací jednotky jsou z hlediska spotřeby energie náročnější. „Nicméně srovnáme-li letošní modely s modely
minulého roku, můžeme říci, že u PDP panelů došlo k energeckému snížení spotřeby o 10 % a u LCD panelů téměř o 15 %,“
uvádí výrobce.
I přes tyto výhledy se i u nás stavějí nové provozy na výrobu
plochých monitorů a obrazovek pro televizní přijímače s vysokým rozlišením, například v severních Čechách v žatecké průmyslové zóně (společnos Hitachi, Matsushita, Toshiba a IPS
Alpha) nebo v průmyslovém areálu Kutná Hora (Foxconn, který
už několik let využívá výrobního areálu po TESLE Pardubice).
Továrnu na výrobu obrazovek CRT před pár lety vybudoval koncern Philips v Hranicích na Moravě, aby ji z důvodu nečekaně
rychlého poklesu poptávky po klasických obrazovkách na svěV současné době je ve střední Evropě v provozu celkem dvanáct linek
tových trzích prodal nizozemské firmě CTP Invest – poptávka
na dělení obrazovek, z toho sedm v Česku
po tomto typu obrazovek ale pořád není a už patrně nikdy nebude. Továrna v Hranicích proto v polovině letošního května
opět pozastavila výrobu na všech třech výrobních linkách.
KAPACITY JSOU DOSTATEČNÉ
V současné době je v provozu celkem dvanáct linek na dělení obrazovek, z toho sedm v Česku, čtyři na Slovensku a jedna
v Polsku. Linek na čistění skloviny je v provozu celkem pět, z toho dvě na Slovensku a jedna v Česku (diskonnuální s výkonem
350 kg/hod.), jedna v Polsku (diskonnuální s výkonem 500 kg/
hod.) a jedna velkokapacitní na Moravě (konnuální s výkonem
1,5 tuny/hod.). Vzhledem k současným problémům s odbytem
skloviny byla vyvinuta i linka na zpracování celých obrazovek,
jejímž produktem je směs vyčištěné s
nítkové a kónusové sklo-
10
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2007
Česká společnost Aquatest zavedla invesčně nenáročnou technologii
recyklace obrazovek mechanickým postupem a suchou cestou
viny. Na lince dochází k destrukci obrazovek, separaci masek
a mřížek magneckým polem. Proces kontroluje obsluha, která
dbá na manuální odstranění posledních kovových i nekovových
příměsí a na závěr jsou odstraněny grafitové a oxidové povlaky
s luminoforem v omítacím bubnu.
Česká společnost Aquatest vyvinula a do praxe zavedla invesčně nepříliš náročnou technologii recyklace klasických obrazovek mechanickým postupem a suchou cestou. Ing. Lubomír Štolc, ředitel divize technického zabezpečení společnos,
stručně popisuje tento princip: „Na procesu recyklace CRT se
podílejí dvě linky. V první fázi recyklace je diamantovým kotoučem odděleno s
nítko od kónusové čás obrazovky. Z vnitřní
strany s
nítka je následně mechanickými prostředky a inten-
Efektivita recyklace
Ekologická a ekonomicky
efektivní recyklace klasických
obrazovek je stále velkým
úkolem, jehož řešením
se zabývají význační
vědci a přední výzkumná
zivním odsáváním přes dvoustupňový filtr odstraněn luminofor.
Výsledným produktem je sklovina s
nítka, která svým složením už vyhovuje požadavkům sklářských hu
na kvalitu suroviny pro výrobu nových obrazovek. Kónusová část obrazovky
má na svém povrchu naneseny elektricky akvní vodivé vrstvy
s obsahem oxidu železa a grafitu. Tyto vrstvy musí být před
dalším využi
m pro sklářské účely rovněž dokonale mechanicky odstraněny.“
Protože do budoucna je nezbytné počítat s m, že postupně začnou dosluhovat i ploché obrazovky CRT, LCD monitory
a plazmové zobrazovače, je na základě zadání Ministerstva průmyslu a obchodu aktuálně řešen tříletý projekt „Průmyslový
výzkum a vývoj modulových technologií recyklace plochých
obrazovek“, jehož výstupy by měly být postupně zaváděny do
praxe po roce 2008.
Ekologická a ekonomicky efekvní recyklace klasických obrazovek z vyřazovaných elektronických systémů je stále velkým
úkolem, jehož řešením se zabývají význační vědci a přední výzkumná pracoviště nejen u nás, ale i v průmyslově nejvyspělejších zemích, za
m však s nižší než požadovanou efekvitou
recyklace a vyššími náklady. Globálním problémem při narůstajícím množství odpadu zůstává nízký stupeň recyklace a malé
množství surovin získávaných z odpadů, které by bylo možné
opakovaně vracet do výrobních technologických postupů.
K dalším problémům patří i přítomnost řady látek nebezpečných pro člověka i pro životní prostředí, ob
žná a pracná
demontáž elektronických zařízení a vysoká životnost odpadu
ponechaného přírodnímu rozpadu.
Nejcennější složkou, kterou bychom mohli
získávat jako druhotnou surovinu a kvůli
které stojí za to investovat vysoké finanční
prostředky do vývoje vhodných postupů
recyklace, jsou luminofory s obsahem
europia, terbia a jiných lanthanoidů, stejně
jako ytria a některých kovů vzácných zemin.
pracoviště nejen u nás, ale
i v průmyslově nejvyspělejších
zemích, zatím však s nižší
než požadovanou efektivitou
recyklace a vyššími náklady.
Klasické obrazovky budou pravděpodobně
během několika málo let zcela nahrazeny
modernějšími technologiemi
11
ANKETA S ÚČASTNÍKY KONFERENCE ZPĚTNÝ ODBĚR / TEXT: EVA LUKEŠOVÁ, JAN BABKA / FOTO: ARCHIV
Konference Zpětný odběr 2007
V úterý 19. června pořádá společnost ASEKOL v pražském hotelu Corinthia Towers
jednodenní konferenci zaměřenou na problemaku zpětného odběru. Oslovili jsme
proto stejnými otázkami přední odborníky, kteří na akci vystoupí.
1) Na jaké téma bude váš příspěvek na konferenci?
2) Které místo je podle vás nejpalčivějším problémem v celém systému zpětného odběru v ČR?
3) Jaké zkušenosti od kolegů z EU – firem či partnerských kolektivních systémů – by podle vás šly
aplikovat i v podmínkách ČR?
4) Potřebují současně platné legislativní normy novelizovat? V čem konkrétně?
5) V čem vidíte přínos konferencí, jako je Zpětný odběr?
6) Jakou zajímavou myšlenku (týkající se oblasti odpadu či kolektivních systémů) jste v posledních
měsících slyšeli v diskuzi na nějaké konferenci, případně četli v odborném tisku?
7) Jaké události byly největšími úspěchy vašeho sdružení/firmy za minulý rok?
12
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2007
Michal Mazal,
předseda představenstva,
Asociace spotřební elektroniky
1. Konference Zpětný
odběr 2007 je určena
hlavně pro výrobce a dovozce elektrozařízení a ve
svém příspěvku bych přítomné hosty rád informoval nejen o činnos Asociace, ale také o akvitách
týkajících se problemaky řešení elektroodpadu
a o zkušenostech výrobců v této oblas.
2. Harmonizace práva EU dala výrobcům i v ČR
nové povinnos, jejichž základní rámec byl dán
příslušnou právní úpravou. Celá problemaka
elektroodpadu a jeho zpětného odběru je však
příliš složitá a mnoho důležitých bodů není platnou legislavou řešeno. I když je systém zpětného
odběru v ČR plně funkční a s viditelnými výsledky,
absence některých ustanovení v zákoně neumožňuje v současné době další rozvoj systému zpětného odběru. Tento stav také bohužel nahrává i některým povinným osobám, které do dnešního dne
neplní své povinnos tak, jak je dáno zákonem.
3. Znovu musím říci, že systém zpětného odběru je v ČR plně funkční a zcela srovnatelný s podobnými systémy v zahraničí. Mezi jednotlivými
zeměmi EU jsou samozřejmě určité rozdíly dané
lokální legislavou nebo způsobem organizace
zpětného odběru, každopádně sledujeme činnost
i v zahraničí a nové poznatky se snažíme postupně aplikovat i u nás. Je tomu ale i naopak, protože
některé procesní úkony jsou u nás zorganizovány
lépe a také jsou zde nabízeny pro výrobce a obce
i další služby, které v zahraničí dosud aplikovány
nejsou.
4. Zkušenos se zajištěním zpětného odběru
potvrzují nutnost dalších nezbytných úprav zákona a prováděcích předpisů. Důležitých bodů je zde
více, ale novelizaci by nejvíce potřebovala oblast
zpětného odběru historického elektroodpadu,
uvádění viditelného příspěvku a podmínky pro
provoz kolekvních systémů. Mimo jiné je třeba,
aby se zamezilo činnos takových kolekvních
systémů, které i když vybírají od výrobců příspěvky, nevyvíjejí ve skutečnos opravdovou činnost,
jakou je např. sběr, osvěta, objekvní reportování
atd.
5. Mezi povinnos kolekvních systémů patří
i „osvěta“ týkající se zákonných povinnos
v oblas elektroodpadu a také možnos
a organizování
zpětného odběru. Proto i tato konference patří do
programu vzdělávání a je určena hlavně pro výrobce a odbornou veřejnost. Hlavní přínos těchto akcí
je v informování povinných osob, ale je to i příležitost vyslechnout právě výrobce s jejich problémy
a najít tak prostor pro další zlepšení systému zpětného odběru.
6. Na žádnou takovou zásadní věc z poslední doby si nevzpomínám.
7. Asociace spotřební elektroniky zastupuje výrobce nejen v oblas elektroodpadu, ale řeší i další
problémy, se kterými se jednotliví výrobci potýkají. Každá asociace potřebuje ke své činnos i možnost konzultovat své problémy a spolupracovat
s podobnými sdruženími v ČR i v zahraničí. Jedním
z úspěchů je i členství v presžní evropské asociaci
EICTA , kdy tak máme možnost reagovat a podílet
se na dílčích řešeních už na evropské úrovni.
Petr Kratochvíl,
jednatel, ECOBAT s.r.o.
1. V dopoledním bloku budu krátce hovořit o nové směrnici EU
o bateriích a akumulátorech, na odpoledním
workshopu bych rád představil kolekvní systém
ECOBAT, který se zabývá zpětným odběrem přenosných (spotřebitelských) baterií.
2. Každá komodita (obaly, elektrozařízení, baterie, pneumaky) je legislavně řešena pokaždé
trochu jinak, což je zejména pro výrobce a prodejce velmi nepřehledné a komplikované. Používají se
různé definice pro totéž, pla
různé podmínky pro
kolekvní organizace u různých komodit a podobně.
3. Je toho určitě mnoho, ECOBAT se hodně učil
od svých evropských kolegů. Závidíme všem zemím, kde je zaveden viditelný poplatek (Belgie,
Portugalsko, Maďarsko) – je to skvělý nástroj boje
pro free ridingu. V Holandsku jsme čerpali inspiraci jak co nejefekvněji třídit sebrané baterie.
Z Německa jsme převzali zkušenos s využi
m
zásilkové služby pro přepravu malých dávek sebraných baterií atd.
4. V případě baterií je novelizace pro ČR povinná vzhledem k nové směrnici EU, která musí být
implementována nejpozději do září 2008 ve všech
členských zemích. Za všechny komodity bych uvítal, kdyby se podařilo do legislavy konečně zapracovat smysluplné, jednoznačné a transparentní podmínky pro fungování kolekvních systémů.
Příkladem budiž zákon o obalech a instut autorizované společnos.
5. Je to ojedinělá příležitost pro výměnu zkušenos
odborníků z různých zemí, zastupujících různé komodity a různé zájmové skupiny. Doufejme,
že dobré nápady a myšlenky, které na této konferenci jistě vzniknou, nebudou zapomenuty, ale
naopak bude jich využito v legislavní i provozní
praxi.
6. Myslím, že velmi důležitou myšlenkou je princip sdílené zodpovědnos. Nelze se domnívat, že
výrobci dokáží sami vyřešit všechny problémy sběru a recyklace použitých výrobků. Bez dobré spolupráce obcí, distributorů a prodejců zpětný odběr
nebude nikdy zcela fungovat.
7. ECOBAT zvýšil v roce 2006 úroveň sběru
o 33 % v porovnání s předchozím rokem. Na podzim byla zprovozněna moderní třídicí linka na baterie v centrálním skladu na Kladně. Velice dobře
se rozběhla osvětově vzdělávací akce Hrátky s Asíkem a Batem, na které spolupracujeme s organizací Asekol. Učitelé i dě ji hodno
velmi pozivně
a je o ni na základních školách velký zájem.
Petr Janda,
ředitel divize Elektroodpad, Kovohutě Příbram
nástupnická a.s.
1. Rád bych podal
ucelený přehled o zpracování odpadů, a to
především se zaměřením na odpady zpracovávané v Kovohu
ch Příbram nástupnická, a.s. Kromě
elektroodpadů se tedy jedná především o odpady
s obsahem olova (použité automobilové baterie,
plechy…) a o odpady, obsahující drahé kovy (součástky z desek štěných spojů, autokatalyzátory…)
Existují různé způsoby zpracování elektroodpadů, což je logické a kopíruje to druhovou rozmanitost elektrozařízení. Někdy je nutná precizní
ruční demontáž, jindy postačí například pouhé odstřihnu
vnějšího kabelu a elektroodpad může být
13
zpracován přímo strojní cestou. Jako vhodné vidím
volit zpracování konkrétních druhů elektroodpadů
u příslušných zpracovatelů s využi
m nejvhodnějších technologií.
2. Nejvíce nás trápí asi logiska zpětně odebraných elektrozařízení ke zpracovatelům. Nejsou
jednotné přepravní podmínky (kontejnery s volně
loženými elektrozařízeními, palety, balíky...), často
chybí potřebná dokumentace k dodávce (dodací
listy) a veškerá evidence je pak na zpracovatelích.
Jako druhý problém vidím nejednotný způsob
evidencí a různé povinnos u jednotlivých kolekvních systémů, což velice komplikuje následná
roční hlášení o nakládání s odpady a podobně.
3. Velmi mě zaujal švýcarský model nakládání
s elektrozařízeními, snad nevadí, že Švýcarsko není
členem EU. Existují tam pouze dva kolekvní systémy, trh je jednoduše rozdělen a například v logisce využívají jednotné formy dřevěných paletových
kontejnerů, které lze flexibilně zvyšovat (snižovat)
přidáváním (ubíráním) dalších segmentů, dopravci
nemají své vlastní obaly a není tak nutné řešit skladování vyprázdněných beden do doby, až si pro
ně konkrétní dopravce opět přijede. Zpracovatelé mají jednodušší formu evidence zpracovaných
elektroodpadů, vše se eviduje v měsíčních množstvích v tunách, ne v kusech.
Jsem zvědav, kdy se v podmínkách ČR dostaneme na úroveň sběru elektrozařízení, která je
typická například pro Švédsko, kde se hovoří až
o čtrnác kilogramech sebraných elektrozařízení
na osobu za rok.
4. Velmi diskutabilní je značení odpadů vzniklých ze zpracování elektroodpadů, tzv. „padesátkové kódy“.
5. Je to možnost, aby se na jednom místě sešli
zástupci všech důležitých složek systému nakládá-
ní s elektrozařízeními v ČR, tedy zástupci výrobců
(dovozců), kolekvních systémů, obcí resp. provozovatelů sběrných míst, dopravců a zpracovatelů. Navzájem si zde můžeme sdělit své problémy
a náměty na zlepšení a díky domu pracovat na
vylepšení celého systému, aby všichni mohli maximálně využít toho, co skutečně umí, v čem jsou
nejsilnější.
6. Ilegální exporty do Číny a Afriky.
7. Dosažený hospodářský výsledek naší akciové
společnos, využi
synergie jednotlivých recyklačních divizí. Rozběh nové divize Elektroodpad.
Jiří Mikulenka,
generální ředitel,
SEWA, a.s., Slovensko
1. Můj příspěvek bude na téma: „Prakcké
aspekty realizace evropské legislavy v oblas
elektrických a elektronických zařízení a odpadů z nich v podmínkách
ČR a SR.“ Jde hlavně o popis legislavních aspektů
a jejich dopadu a také o porovnání obou národních
legislav. Příspěvek obsahuje prakcké zkušenos
a výsledky z oblas nakládání s elektroodpadem
v SR, komentuje rizika a problémy a navrhuje řešení na následující období.
2. --3. Domnívám se, že je to například možnost registrace zahraničních subjektů, která by vedla ke
snížení počtu povinných osob, a m i administravy. Jisté změny by mohly proběhnout i ve vztahu
k obcím.
4. Určitě ano, myslím, že jsem to nas
nil už
v předcházející odpovědi.
5. Přínos vidím hlavně v možnos porovnání
a výměně zkušenos
s přímým adresováním zodpovědnému rezortu, ale současně i směrem k povinným osobám i kolekvním systémům – na což
je třeba si dát pozor.
6. Určitě je to trend poskytování komplexních
služeb povinným osobám – výrobcům a dovozcům
elektrozařízení (komplexní sorment elektro kat.
1-10, B2B, B2C, historický i nový odpad, obaly i baterie) „vše pod jednou střechou“.
7. Myslím, že narůst počtu povinných osob
v systému, rozšíření činnos (společnost SEWA a.s.
je svými službami jeden z nejrozsáhlejších kolekvních systémů v EU: EEZ kategorie 1-10, B2B,
B2C, historický i nový odpad, dále obaly i baterie)
a aktuálně cerfikace komplexního integrovaného manažerského systému dle ISO 9000, 14 000
a OHSAS 18 000. Jistě to bylo i úspěšné splnění cílů
sběru a recyklace.
Konference se koná v pražském hotelu
Corinthia Towers
Filip Geerts, prezident, WEEE Forum
1) Jaké zkušenos nebo know-how v oblas zpětného odběru jsou podle vašeho názoru aplikovatelné
v České republice?
Pro české výrobní organizace je podle mého názoru nezbytná aplikace zkušenos
a systémů fungujících
v ostatních zemích EU. Jinými slovy – pro výrobce je důležité být schopen porovnat systémy, které používá,
se systémy jinými, aby byl schopen idenfikovat jejich silné a slabé stránky.
2) Jaké změny jsou v systému zpětného odběru v EU nutné, aby se systém stal efekvnějším?
Celková finanční efekvita systému záleží hlavně na způsobu, jakým je elektrický a elektronický odpad
(WEEE) shromažďován a dopravován z domácnos
do sběrných center a z nich potom do zpracovatelských
závodů. Dále je důležitá cena jeho předběžného zpracování, konkurence na daném trhu, zákonné normy
atd. Ve velké míře se ovšem do efekvity rovněž promítá uvědomělost občanů, tj. do jaké míry si uvědomují
nutnost ochrany životního prostředí.
3) Jaká myšlenka vás ve vztahu s nakládáním s odpadem v poslední době nejvíce zaujala?
Velmi se mi líbila nedávná prezentace pana Kurta van der Hertena z Generálního ředitelství Evropské
komise pro životní prostředí, oddělení pro trvale udržitelný rozvoj a spotřebu. Zdůraznil v ní hlavní cíle této
revize, tj. zjednodušování, práci na vývoji a zlepšování stávajících systémů, zvýšení jejich efekvity, redukce
nadbytečných nákladů a zachování úrovně cílů v ochraně životního prostředí.
14
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2007
Z POHLEDU OBCE / ČESKÉ BUDĚJOVICE / AUTOR: JIŘÍ FALOUT / FOTO: KomunIK
S odběrem elektrozařízení jsme spokojeni
Odpady v téměř stosícových Českých Budějovicích má takříkajíc pod palcem vedoucí odboru správy veřejných
statků Ing. Vladimíra Hrušková.
České Budějovice jsou druhým nejúspěšnějším
krajským městem v počtu zpětně odebraných
elektrospotřebičů. Co k tomu podle vás přispělo?
Byli jsme jedni z prvních, kteří v České republice
podepsali smlouvu například se společnos
ASEKOL. Učinili jsme tak v březnu roku 2006, i když
povinnost odebírat tyto spotřebiče ze zákona plala již od srpna 2005. Celý systém se musel napřed
uvést do funkčního stavu, a m vznikl určitý skluz.
Důvodů, proč Českobudějovič
odevzdávají vysloužilé elektrospotřebiče, může být hned několik.
Jedním z nich je například rostoucí životní úroveň
a výměna spotřebičů v domácnostech. Musím ještě dodat, že obdobné smlouvy máme uzavřené i se
společnostmi Elektrowin a Ekolamp, abychom měli pokrytý odběr všech druhů spotřebičů.
Jak jste s likvidacemi například televizí nebo monitorů spokojeni?
Samozřejmě, že na magistrátu panuje spokojenost, protože kolekvní systémy za město tuto
likvidaci odpadu hradí, čímž nám šetří okolo půl
milionu korun ročně. Náklady na celkovou likvidaci
ale neklesají, protože ostatního odpadu je stále více. Ročně nás stojí sběr, svoz a následná likvidace
zhruba 70 milionů korun.
Vědí lidé, kde mohou elektrospotřebiče odevzdat?
Domnívám se, že ano. Naučili se, že to není popelnice, ale právě sběrný dvůr, který je m správným
místem pro odevzdání nepotřebných elektrozařízení. Hodně také využívají možnos vrát starý spotřebič přímo prodejci. Vidíme to na našem
sběrném dvoře, kde již odevzdávají vyřazené přístroje jak občané, tak i firmy zabývající se prodejem elektrospotřebičů.
„Byli jsme jedni z prvních, kteří smlouvu o zajištění zpětného odběru elektrozařízení s kolekvním systémem ASEKOL
podepsali,“ říká Vladimíra Hrušková
České Budějovice patří k nejlepším
ASEKOL v jižních Čechách
Jihočeská metropole je druhým nejúspěšnějším krajským městem v zemi
- do systému ASEKOL je v kraji zapojeno 137 míst
z hlediska počtu zpětně odebraných elektrospotřebičů.
- jsou to sběrné dvory, mobilní sběrná místa či prodejny
Za
mco celorepublikový průměr elektrozařízení zpětně odebraných ve spolupráci se systémem ASEKOL
v krajských městech činil 0,56 kilogramu na osobu, České Budějovice dosáhly téměř dvojnásobku. Město
má se společnos
ASEKOL uzavřenou smlouvu, která pro město znamená přínos ekologický i ekonomický.
„Úspora nákladů města za likvidaci elektroodpadů v souvislos se zapojením do systému zpětného odběru dosáhla díky ASEKOLu zhruba 350 000 korun,“ říká vedoucí správy veřejné zeleně a odpadového hospodářství magistrátu Aleš Mikšátko. Za
mco dříve krajské město plalo za likvidaci elektrospotřebičů ze sběrných dvorů jejich zpracovatelům přímo, nyní od radnice odebírá vyřazená elektrozařízení právě ASEKOL.
„Od loňského dubna do současnos odnesli obyvatelé města do sběrných dvorů 2849 televizí a 926 monitorů. Dříve město plalo za likvidaci elektrozařízení relavně vysoké částky, například za každý televizor
90 korun,“ porovnává minulou a současnou situaci Aleš Mikšátko. Nyní ASEKOL zajišťuje zadarmo dopravu
a recyklaci použitých elektrospotřebičů. Společnost také zapla
ročně desesícový paušál za každý sběrný dvůr a další pohyblivou částku za množství odebraných elektrospotřebičů.
- počet míst by se měl rozšířit o dalších 5 obcí
s rozšířenou působností
- Jihočeši vloni odevzdali v přepočtu 0,43 kilogramu
na osobu a rok, zatímco celorepublikový průměr činí
0,56 kilogramu odpadů
2,5 milionu
ASEKOL od roku 2005 ušetřil jihočeským obcím už
téměř 2,5 milionu korun, v celé České republice částka
přesáhla 38 milionů korun.
15
ROZHOVOR / S MINISTREM MARTINEM BURSÍKEM / TEXT: JAN BABKA / FOTO: ČTK
Prioritou je obrana proti nelegálním dovozům
a skládkám s nebezpečným odpadem
Jaké legislavní změny chce prosadit, v čem vidí rezervy systému
zpětného odběru a jakou strategii určí za cíl novému řediteli odboru
odpadů – na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro časopis Zpětný
odběr ministr životního prostředí Marn Bursík.
Problemaka odpadů se v posledním roce ocitla
ve zvýšeném zájmu médií i veřejnos hlavně kvůli požárům odpadů dovezených ze zahraničí. Na
druhou stranu jsou Češi například ve sběru obalů
první v Evropě. Jsou například toto body, které
vás v oblas odpadů nejvíce trápí, respekve těší?
Marn Bursík: Nelegální dovozy odpadů, které se
objevily v masivní míře na přelomu let 2005/2006,
souvisí se zpřísněním pravidel pro ukládání odpadů na skládky v Německu. Proto původci odpadů
z Německa hledali levnější alternavu a někteří
z nich se snažili odpadů zbavit pod rouškou jejich
využi
u nás. To je samozřejmě naprosto nepřijatelné. Nelegální dovozy odpadů probíhají i dnes,
ovšem už v mnohem menší míře a hlavně se celníkům a České inspekci životního prostředí daří je
lépe a včas odhalovat.
Jsou samozřejmě i nějaké dobré zprávy. Například právě úspěšnost sběru obalů. Snižuje se také
produkce odpadů na jednotku HDP a přitom se
zvyšuje podíl znovu využívaných odpadů. Snižuje
se podíl nebezpečných odpadů. To vše mě samozřejmě těší. Ovšem například u nápojových obalů
bychom návratnost použitých obalů chtěli ještě
zvýšit zavedením záloh na tyto obaly.
Jsou však další věci, které mě netěší vůbec.
Nedaří se nám za
m dobře pracovat s biologicky
rozložitelnými odpady, tedy rozjet ve větší míře
kompostování. Rezervy vidím v celém systému
nakládání s odpady, ať v legislavním vymezení
této oblas nebo v prosazování předpisů a jejich
kontrole.
V červnu proběhne zasedání Rady ministrů životního prostředí EU. Jaké důležité body týkající se
problemaky odpadu, resp. elektroodpadu, budou na pořadu jednání? S jakým cílem na toto
jednání pojedete?
Marn Bursík: Německé předsednictví předpokládá, že na zasedání Rady dojde k polické shodě
nad návrhem nové rámcové směrnice o odpadech.
Má řešit některé problémy, které dosavadní předpis neupravoval. Třeba otázku, kdy odpad přestává
být odpadem a stává se surovinou. Jednoznačněji
bude upraveno, jak rozlišit odstranění odpadů od
jejich využívání. My hájíme přístup, který výraznou měrou podpoří materiálové využívání komunálních odpadů opro spalování. Chceme ve směrnici taková opatření, která umožní účinnou obranu
pro dovozům odpadů ze zahraničí.
Existují některé evropské zkušenos či postupy
v odpadovém hospodářství, které byste chtěl
aplikovat u nás?
Marn Bursík: Máme transponovanou evropskou
legislavu – to je nutné minimum. Chceme se však
inspirovat dobrými zkušenostmi jiných zemí – například v již zmíněných zálohách na nápojové obaly či větším využívání dobrovolných nástrojů k prevenci vzniku odpadů na lokální úrovni apod.
16
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2007
Problemaka odpadů se netýká pouze zpětného odběru a recyklace, ale důležitou roli hraje
i prevence a osvěta na začátku spotřebního cyklu. Osvětové akce bývají často prezentovány na
konci tohoto cyklu (zpětný odběr). Souhlasíte
s m, že osvěta by měla začínat již v prodejně
a dotýkat se šetrnějšího spotřebního chování lidí
obecně?
Marn Bursík: Samozřejmě. Součás
uvedení
výrobku na trh by mělo být jednoznačné sdělení
spotřebiteli, jaké dopady bude mít na životní prostředí po dobu svého životního cyklu. Spotřebitelská volba je klíčová a lidé by takové srozumitelné
informace měli dostávat, aby se mohli rozhodovat
svobodně, ale poučeně.
Z výběrového řízení vzejde nový ředitel odboru
odpadů na MŽP, na jakou problemaku v této oblas by se podle vás měl zaměřit z krátkodobého,
respekve dlouhodobého hlediska?
Marn Bursík: Na odpadové hospodářství musíme nahlížet jako na velmi důležitou oblast životního prostředí. Proto chci, aby nový ředitel své úsilí
orientoval směrem k celkovému rozvoji oboru.
Zmíním se jen o nejnaléhavějších potřebách:
v krátkodobém horizontu budeme muset zabezpečit přípravu novely odpadové legislavy, abychom
odstranili nerovnos mezi vyhláškami a zákonem
v oblas elektrošrotu či autovraků. Je nutné dokončit vyhlášku o bioodpadech a připravit další
účinná opatření k omezení ukládání kompostovatelného odpadu na skládky. Do poloviny roku 2008
musíme transponovat směrnice o bateriích a akumulátorech. Jako trvající prioritu vnímám efekvní obranu pro nelegálním dovozům a nelegálním
skládkám zejména nebezpečných odpadů.
V dlouhodobějším horizontu považuji za nutné
zajist efekvní využi
prostředků ze strukturálních fondů v oblas odpadů. Také budeme muset
transponovat onu rámcovou odpadovou směrnici,
a to do roku 2010.
„Chceme se inspirovat dobrými zkušenostmi jiných
zemí, třeba prevencí lokálního vzniku odpadů.“
Evropské zkušenos ukazují, že důležitým faktorem kolekvních sběrných systémů je transparentnost příspěvku na zpracování. Myslíte, že je
opodstatnění tohoto příspěvku v ČR dostatečně
komunikováno všem zainteresovaným stranám,
tedy spotřebitelům, výrobcům i obcím?
Marn Bursík: Důležitá je nejen transparentnost
příspěvku, ale transparentnost celého systému.
Jedním z kroků k jejímu zvýšení je zpřesnění legislavy, což jsem zadal krátce po svém nástupu do
funkce.
S výrobci ministerstvo komunikuje prakcky
denně, jsou jim také určeny informace na webu
MŽP, semináře apod. Obce byly o problemace informovány na seminářích v krajích a před dokončením je společné stanovisko MŽP a Svazu měst
a obcí ke zpětnému odběru elektrospotřebičů
z domácnos
.
Jaký názor máte na nové normy MPSV, týkající se
příspěvku pro zaměstnavatele osob se zdravotním posžením, které by mohly částečně z žit
fungování chráněných dílen, v nichž se také rozebírá (recykluje) elektroodpad ze zpětného odběru?
Marn Bursík: Chráněných dílen, kde především
lidé se sníženou pracovní schopnos
demontují
vysloužilá elektrozařízení, je u nás více než patnáct.
Zmíněné normy jsou správně v kompetenci resortu práce a sociálních věcí a pokud je mi známo,
nová úprava je vytvářena přímo jako příspěvek
pro zaměstnance a ne zaměstnavatele. Akvita
a zodpovědnost je tedy přenášena na zaměstnance. Vnímám to jako trend pozivní.
roce a půl od zavedení nové legislavy a nových
povinnos
zejména pro výrobce a dovozce elektrozařízení se sebralo a vytřídilo 20 až 22 síc tun
vyřazených spotřebičů z domácnos
. V sousedním
Rakousku – ovšem po 15 letech od zavedení zálohového systému na chladničky – mají průměrnou
roční výši sběru již na 7 kg za osobu. Hlavní rezervy
u nás vidím zejména v nejednoznačném nastavení
práv a povinnos
všech zúčastěných, v zajištění
dostupnos míst zpětného odběru elektrozařízení
z domácnos
a účinnější informovanos spotřebitelů. Normálnímu člověku je ten systém nesrozumitelný. To je největší rezerva.
Nakládání s odpadem na ministerstvu
Na ministerstvu se třídí papír, plasty, sklo, železo, hliník, nápojové kartony, baterie a monočlánky a vyřazené elektrospotřebiče. A samozřejmě nebezpečný odpad. Místo zpětného odběru elektrozařízení v budově našeho ministerstva bylo zřízeno jako první v republice již v prosinci
2005. Je určeno pro drobné a střední elektrospotřebiče, které již dosloužily i v domácnostech zaměstnaců ministerstva.
Já osobně jsem domů v poslední době nepořizoval žádné větší
spotřebiče. Nedávno jsem se pouze potřeboval zbavit staré žehličky –
skončila ve sběrném místě na úřadě.
Evropská direkva nařizuje sběr 4kg elektrozařízení na obyvatele za rok, v čem má Česká republika (vybírající cca 2 kg) podle vás rezervy?
Marn Bursík: Tříděný sběr vyřazených spotřebičů z domácnos
má v České republice do konce
roku 2008 dosáhnout minimální výše 40 síc tun
za rok, tedy 4 kg na obyvatele ročně. V prvním
17
REPORTÁŽ / ZE ŽIVOTA SBĚRNÉHO DVORA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH / AUTOR: JIŘÍ FALOUT / FOTO: KomunIK
Sběrný dvůr čelí náporu na jaře a na podzim
Kusy polystyrenů, suť ze stavby, skrývku z pozemku,
pneumaky, plastové barely, kusy starého nábytku, ale i jeden
televizor, ledničku a další jiné harampádí přivezli obyvatelé
Českých Budějovic do sběrného dvora v Dolní ulici během
pouhé jedné hodiny.
1,19 kg na občana
Za rok 2006 Budějovice podle
výpočtu na jednoho obyvatele
vybraly 1,19 kilogramu
elektrozařízení. Úspěšnější
byl jen Zlín, kde zpětný
odběr překročil hranici
1,3 kg. Počet vyřazených
elektrozařízení stále roste.
Do zdejších sběrných dvorů
lidé přinesli už téměř 3000
televizí a 1000 monitorů.
Poslední dobou se
množí případy odložení
videopřehrávačů. Je vidět, že
si lidé pořizují modernější
přehrávače DVD a stará videa
už nemají v domácnostech
upotřebení.
18
„To není nic výjimečného. Dokonce o víkendu je tu daleko větší
mumraj,“ informoval hned v úvodu našeho setkání Jiří Novotný, vedoucí nákladového střediska Transport společnos A.S.A.
České Budějovice, která se v tomto jihočeském krajském městě
stará o odpady a provozuje tu i dva sběrné dvory.
Ten největší a nejvy
ženější se nachází právě v Dlouhé ulici,
těsně u hlavní čtyřproudé silnice na Prahu. Druhý z nich najdou
obyvatelé v lokalitě nazvané Švábův Hrádek. Je však trochu
stranou, a proto není u lidí tolik oblíben.
„Zažíváme právě jeden z obvyklých náporů. Nejvíce k nám
lidé tož přijíždějí vždy na jaře a potom na podzim. Souvisí to
s m, jak renovují zahrádky a byty po dlouhé zimě, nebo se
pouštějí do generálních úklidů svých obydlí či rekreačních objektů,“ podotkl vedoucí střediska. Za
mco hovoří, zákazníci si
u brány doslova podávají ruce.
DO DVORA MŮŽE KAŽDÝ
Nepotřebné elektrospotřebiče mohou na sběrný dvůr bezplatně odevzdávat všichni občané, podmínkou není ani bydliště
v Českých Budějovicích, jako tomu je v případě jiných odpadů.
Vše funguje tak, že hned u vjezdu se zákazníka ujme jeden ze
zaměstnanců. Spolu s ním projde odpad, který tu chce odložit,
a nasměruje jej ke správnému kontejneru. „S mto plastem se
vydáte k ostatním plastům a tady ten kus nábytku zanecháte
zde,“ radil jeden z obsluhujících pracovníků postaršímu muži,
který pak přesně splnil jeho pokyny.
„Vyklízím sklep a našel jsem tam věci, které již nepotřebuji.
Protože ve sběrném dvoře nejsem poprvé, hned jsem věděl,
kam mám jet. Je skvělé, že se mohu poměrně bezstarostně zbavit všeho nepotřebného,“ vysvětluje jeden z občanů.
Sběrný dvůr v Českých Budějovicích má otevřeno sedm dní
v týdnu. V letním období je provozní doba ve všední den od
8 do 20 hodin, v sobotu od 8 do 12 hodin a v neděli od 14 do
19 hodin. Lidé tu mohou zanechat téměř veškeré odpady, které
chtějí odložit – od starých sedaček, nábytku, velkoobjemových
odpadů, elektrických a elektronických přístrojů, vyjetých olejů,
pneumak až po nebezpečný odpad, na nějž jsou tu připravené
speciální nádoby.
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2007
„Neexistuje skoro žádná komodita, která
se běžně vyskytuje v domácnostech, již
bychom nepřijali.“
NEKOMPLETNÍ PŘÍSTROJE
S přibývajícími odpady přibývá zároveň zaměstnancům rok
od roku více práce. Kromě toho stoupá i počet odebraných
elektrospotřebičů. „Na tuto službu si kromě lidí zvykly i samotné firmy, které tyto elektrospotřebiče prodávají, nebo již
nefunkční přijímají. Týdně odtud odjíždí jeden až dva kamiony
elektrozařízení určeného k odborné likvidaci,“ sdělil Novotný.
Tu pro město provádějí tři společnos – ASEKOL, Elektrowin
a Ekolamp. Od dubna 2006 lidé do českobudějovických sběrných dvorů odevzdali například 2849 televizí a 926 monitorů.
Spolu s těmito elektrospotřebiči však přicházejí i problémy,
které nejen zaměstnance sběrného dvora, ale hlavně zpracovatele odpadu trápí nejvíce.
„Bohužel se k nám dostávají již nekompletní přístroje. Lidé
je doma rozeberou a vezmou měď či jiné drahé kovy a ani si
přitom neuvědomují, že mohou mto chováním poškozovat
i životní prostředí,“ vysvětluje vedoucí nákladového střediska.
NEJVÍCE JE POČÍTAČŮ
Z elektrozařízení podle něj lidé nejvíce přivážejí počítače.
„Denně jich přijímáme několik kusů. Odevzdávají se nejen monitory, ale i přímo počítače, které jsou již staršího data. Musím ještě zdůraznit, že lidé hojně využívají i možnost odevzdat
k likvidaci spotřební elektroniku – především starší rozhlasové
přijímače a magnetofony. Poslední dobou se množí případy odložení videopřehrávačů. Je vidět, že si lidé pořizují modernější
přehrávače DVD a stará videa nemají už v domácnostech upotřebení,“ říká Jiří Novotný.
Kancelářskou techniku jako faxy, mobilní telefony nebo kopírky vozí lidé ke zpětnému odběru obecně v menším množství.
To ale neznamená, že se ve sběrném dvoře neobjevují. Naopak.
Vyřazené nebo nefunkční přístroje se sem dostávají hlavně
z různých firem.
„Likvidujeme zde i elektronické hračky. Bohužel těch máme
za
m asi nejméně, i když mezi lidmi je jich paradoxně stále ví-
Křížovka
Deset vylosovaných, kteří nám do 30. září zašlou na e-mailovou adresu [email protected]
správné znění tajenky, obdrží věcné ceny: MP3 přehrávače, knižní publikace nebo trička.
ce,“ komentuje situaci Novotný a dodává: „To jsou prostě věci,
u nichž člověka většinou ani nenapadne, že nepatří do popelnice, ale k nám. Postupně sem ovšem chodí čím dál více lidí
a je myslím jen otázkou času, kdy lidé začnou nepotřebná elektrozařízení dávat ke zpětnému odběru stejně tak samozřejmě,
jako třídí například domovní odpad.“
LIDÉ DO SBĚRU DÁVAJÍ I ZVÍŘATA
Vedle běžného provozu zažívají ale pracovníci i kuriózní situace. „Tak třikrát do roka sem dorazí nějaký Budějovičák, který
má oči navrch hlavy. Zuřivě geskuluje a nám je hned jasné, že
tady omylem něco vyhodil. Buď jsou to doklady, nebo často také peníze z tajných skrýší. Pokud přijde včas a odpad ještě není
odvezen, většinou má s hledáním úspěch,“ usmívá se jeden ze
zaměstnanců.
Ani o zvláštní předměty, které do odpadů nepatří, tu není
nouze. Někdy se lidé chtějí zbavit i zvířat. „Jednou na nás vyskočil i živý pes, někdo tu vyhodil mrtvá telata a podobně. To už
nám ale do smíchu v žádném případě není,“ dodává.
ODPAD VOZÍ PĚT AUT
V průběhu rozhovoru přijíždí nákladní vůz a nakládá jeden
z desítek kontejnerů s již vytříděným odpadem. „Máme tu
k dispozici celkem pět aut, která denně pendlují mezi sběrným
dvorem, skládkou a zpracovateli odpadu. Denně tak na různá
místa odvezeme zhruba deset kontejnerů. K tomu si ještě ale
připočtěte externí dopravce, kteří odvážejí již zmíněnou elektroniku, papír a železo,“ shrnuje Novotný.
Podle něj se nedá přesně určit, čeho se lidé nejvíce zbavují.
„Vozí sem skutečně od každého něco. V podstatě můžeme říci,
že neexistuje skoro žádná komodita, která se běžně vyskytuje
v domácnostech, již bychom nepřijali.“
České Budějovice nyní řeší problém se zřízením tře
ho sběrného dvora, který město v souvislos s narůstajícím odpadem
bude potřebovat. Umístěn by měl být pravděpodobně ve čtvr
ch Suché Vrbné nebo Rožnov.
„Po
ž je v tom, že město nemá pro tento účel pozemky, protože ještě volná půda je územním plánem určená k zástavbě.
Navíc v místech, kde by mohl nový sběrný dvůr stát, se vždy
zvedne vlna odporu místních, kteří nestojí o to, aby u jejich domu bylo odběrové místo odpadu. Přitom se jedná o čtvrtě, kde
jsou rodinné domky a lidé tu sběrný dvůr potřebují a chtějí jej
mít blízko. Je to stejné jako s autobusovými zastávkami. Lidé je
chtějí kousek od domu, ale ne přímo pod okny, neboť autobusy
znamenají hluk a zplodiny,“ sdělila vedoucí odboru správy veřejných statků Magistrátu města České Budějovice Vladimíra
Hrušková.
!
„Nejvíce k nám lidé přijíždějí
vždy na jaře a potom na
podzim. Souvisí to s tím, jak
renovují zahrádky a byty po
dlouhé zimě nebo se pouštějí
do generálních úklidů
svých obydlí či rekreačních
objektů.“
19
www.asekol.cz
www.elektrosrot.cz