UPlyn 09 07 - Pražská plynárenská, as

9/2007
KŘÍŽOVKA
SPZ
Opavy
Kus
ledu
Vonná
tráva
Přední
strana
Citoslovce
chlácholení
Opční
právo
Ouha
Jméno
tenisty
Lendla
Domácky
Una
Narkotikum
Uhlovodík
v benzinu
Ruský
souhlas
Vlastniti
Druh
pepře
Sušené
listy
5. díl tajenky
pepřovníku
Plemeno
Traktorové
vozidlo
Směr
v buddhismu
M Ě S Í Č N Í K K O N C E R N U P R A Ž S K Á P LY N Á R E N S K Á , a . s . w w w. p p a s . c z
Vrch
u Bělehradu
Iniciály
Vránové
4. díl tajenky
Mytologický
krasavec
Úřední
spisy
Útok
Dietlova
hrdinka
Důvěřivý
člověk
1. díl tajenky
Jednání
Řemen
(zastar.)
Taková
(básnicky)
Noční
podniky
Rap
Slovensky
»pometlo«
Pěchovat
Souzvuk
tónů
Nuže
Iniciály
básníka
Tomana
Či
První
muž
Zlořečení
Solmizační
slabika
Bůh
lásky
Solmiz.
slabika
Proskurník
3. díl tajenky
Římských 501
Český
dramatik
Útočiště
Symetrály
Ocas
Značka
miliampéru
Užitek
(knižně)
Vůně
Úder v boxu
Zubní pasta
Osobní
zájmeno
Obtížný
hmyz
Nepodlehnout
Citoslovce
ohrazení
Český
režisér
Předložka
Núbijská
bavlna
Jednotka
elektrického
proudu
Sutury
Zámořská
velmoc
A sice
Nízká úroveň
Svazky slámy
Formát papíru
(105x148 mm)
Ruská řeka
PhDr. Kateřina Bečková:
Přísady
Iniciály
Munzara
Tisíc
Indický pták
Zdánlivě
Řecké
písmeno
2. díl tajenky
Český bavič
Popravčí
Část těla
365 dní
Kilo
(zdrobněle)
Biografy
Časné
Německý
souhlas
Citoslovce
opovržení
Cizokrajný
dravec
Společenstvo
včel
Metronom
Francouzský
komik
Moučka
z kurkumy
Americký
stát
Pomůcka:
alap, Itaka, omelo, Sotenal
šama, utilita, zen
Dceřiné společnosti
Kde nás najdete
Pražská plynárenská Distribuce, a. s.,
člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
Sídlo společnosti Pražská plynárenská, a. s.
Praha 1-Nové Město, Národní 37, 110 00
Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz
Služby pro domácnosti a maloodběratele:
• Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1
• U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37
Pracovní doba:
Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin
Pátek od 9.00 do 12.00 hodin
Služby pro střední odběratele
a velkoodběratele:
Pražská plynárenská, a. s.,
oddělení velkoodběru
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle,
budova č. 37
Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414
Zákaznická linka
Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin
Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222
www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice
(u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd
motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem
směrem od centra města).
»Pátrám po zmizelé Praze«
U Plynárny 500,
145 08 Praha 4
Tel.: 267 171 111
Fax: 267 171 030
www.ppdistribuce.cz
Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s.,
člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 1450/2a,
140 00 Praha 4-Michle
Tel.: 267 171 245, 267 172 451
Fax: 267 174 245
e-mail: [email protected]
www.ppsd.cz
Informační služby – energetika, a. s.
U Plynárny 500/44,
© Zdenka Reisenauerová • Foto Petr Hejna
Chaplinova
manželka
Německy
»koruna«
Fota na titulní straně Petr Hejna
Přípravek
k zastavování
krve
Oslavte s námi
160 let plynárenství
v Čechách
15. září 2007
145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 903
Fax: 267 174 903
e-mail: [email protected]
www.ise.cz
Prometheus, energetické služby, s. r. o.
U Plynárny 500,
140 00 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 935, 267 172 255
Tel./fax: 267 174 300
e-mail: [email protected]
www.prometheusgas.cz
Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o.,
člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 500,
145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 397
Fax: 267 173 438
www.ppsm.cz
Adresa redakce: Národní 37, 110 00 Praha 1. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: předseda Ing. Milan Jadlovský, 1. místopředseda Ing. Dagmar Hartmanová, 2. místopředseda Mgr. Štepán Švenda.
Členové redakční rady: Miroslav Vránek, Ing. Jana Hnízdilová, Ing. Oldřich Nechanický, Ing. Jiří Šach, Ing. Jana Frýdecká, Ing. Marek Sukup, Ing. Tomáš Svatoň, František Erben, Jiřina Nováková, Ivo Kult,
Ing. Zuzana Brožová, Kateřina Kadlecová, Rudolf Novák. Sekretariát: Renáta Váňová, tel.: 221 092 718, e-mail: [email protected]. • www.ppas.cz.
Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
Rozhovor
s místopředsedou
představenstva PP, a. s.
Eckartem Baumem
AKTUALITY
ROZHOVOR
Rozhovor
s místopředsedou představenstva
Pražské plynárenské, a. s.,
panem Eckartem Baumem
Oslavte s námi
160 let plynárenství
v Čechách
Loni v září byl pan Eckart Baum zvolen do představenstva
Pražské plynárenské, a. s. Rok práce v této funkci má za sebou.
Je tedy čas bilancovat, ale také se podívat dopředu.
Foto Petr Hejna
15. září 1847 byla v Praze a zároveň v celých Čechách zprovozněna
první karbonizační plynárna. Při této příležitosti vás Pražská plynárenská, a. s., spolu s Českou plynárenskou unií zve na oslavy 160 let
českého plynárenství a Den otevřených dveří v Plynárenském muzeu,
které se uskuteční v sobotu 15. září 2007 od 10 do 17 hodin v areálu
Pražské plynárenské a. s., Praha 4, U Plynárny 500.
Návštěvníci oslav si budou moci prohlédnout v Plynárenském muzeu
historické exponáty, jakými jsou např. jeden z prvních plynových
motorů z 19. století, plynová pračka, mincový plynoměr, plynový mandl nebo lednička, řada historických plynových žehliček atd. Při promítání
filmů z minulosti plynárenství z televizního cyklu »Hledání ztraceného času« bude vaším průvodcem filmový historik Karel Čáslavský.
V areálu michelské plynárny je pro děti i dospělé připraven bohatý zábavný program a mnoho zajímavých informací. Na děti čekají soutěže o zajímavé ceny, horolezecká stěna, pavoučí síť a jiné. Ale ani
dospělí nepřijdou zkrátka. Budou si moci prohlédnout i vyzkoušet
automobily s pohonem na zemní plyn. Vystaveny budou překrásné
fotografie z cesty kolem světa, kterou letos podnikla posádka vozu
s pohonem na stlačený zemní plyn. Také budou promítány filmy z této
cesty. Navíc každému soukromému majiteli vozidla na zemní plyn,
který dorazí na »Oslavy 160 let plynárenství v Praze« poskytne Pražská plynárenská dárek – možnost bezplatného naplnění vozidla.
Během celého dne bude jak do objektu Plynárenského muzea, tak
i na všechny atrakce vstup zdarma. Připraveno bude rovněž pro všechny pohoštění. Do Plynárenského muzea je bezbariérový přístup.
Přijďte s námi oslavit 160 let plynu v Praze. Těšíme se na vás!
Nové ceny zemního plynu od října 2007
Prodejní ceny zemního plynu v Praze se od 1. října 2007 v jednotlivých kategoriích změní v průměru o 5,11 %. Důvodem této úpravy je pokračující nárůst jeho
nákupních cen od června tohoto roku, a to v důsledku rostoucích cen ropných
derivátů a černého uhlí na světových trzích, na které jsou tyto nákupní ceny
navázány.
Příklad:
Domácnosti se spotřebou zemního plynu na vaření:
• odpovídající roční odběr:
• náklady při cenách od 1. 6. 2007:
• náklady při nových cenách od 1. 10. 2007:
• změna ročních nákladů + 74,51 Kč (+ 5,55 %), tj. 6 Kč měsíčně
0 000,84 MWh
1 341,34 Kč
1 415,85 Kč
Domácnosti se spotřebou zemního plynu na vaření a ohřev vody:
• odpovídající roční odběr:
0 006,3 MWh
• náklady při cenách od 1. 6. 2007:
5 700,96 Kč
• náklady při nových cenách od 1. 10. 2007:
5 982,57 Kč
• změna ročních nákladů + 281,61 Kč (+ 4,94 %), tj. 23,50 Kč měsíčně
Domácnosti se spotřebou zemního plynu na vaření, ohřev vody a topení:
• odpovídající roční odběr:
0 018,9 MWh
• náklady při cenách od 1. 6. 2007:
14 834,92 Kč
• náklady při nových cenách od 1.10. 2007:
15 793,15 Kč
• změna ročních nákladů + 958,23 Kč ( + 6,46% ), tj. 79 Kč měsíčně
Kompletní ceník najdete na www.ppas.cz
red
2
• Pane Baume, na úvod našeho rozhovoru přibližte prosím čtenářům, v čem spočívá vaše práce místopředsedy představenstva? Za které oblasti zodpovídáte?
Čemu ve své funkci přikládáte největší
priority? Naplnily se vaše prvotní představy a plány v nové funkci?
Pro mě osobně bylo velkou ctí, spojenou s odpovědností vůči společnosti, převzít funkci místopředsedy představenstva. Zároveň jsem členem dozorčí rady
společnosti Pražská plynárenská Distribuce a také jsem v představenstvu nově
založené společnosti Pragoplyn, která se
zabývá nákupem zemního plynu. Znamená to tedy, že okruh mých úkolů se týká
jak oblasti prodeje, tak i obchodování.
Vzhledem k tomu, že ve skupině E.ON
působím jako finanční ředitel, dávám
dohromady odborníky z obou firem, jako
například v oblasti správy pohledávek,
řízení rizik nebo účetnictví.
Dále mě zajímá budoucnost plynárenství, proto se zabývám novými úkoly jako
je například zemní plyn v dopravě nebo
také téma bioplynu.
V současné době je mým klíčovým úkolem etablovat společnost Pragoplyn tak,
aby se dokázala uplatnit na trhu.
• Během studia a profesní kariéry jste
poznal řadu zahraničních i českých společností. Máte tedy možnost srovnávat.
Jak z vašeho pohledu vidíte Pražskou
plynárenskou, a. s.? Jak hodnotíte její
význam a postavení, v čem vidíte její klady, ale i zápory?
Společnost Pražská plynárenská je
v Čechách velice váženou společností
s dlouhou tradicí. V jejích budovách, ať již
v centru nebo v Michli, je možné vycítit
spojitost s historií plynárenství. Společnost se navíc vyznačuje dlouhou kontinuitou ve vedení podniku. Toto jsou důvody toho, že Pražská plynárenská je
váženým partnerem pro zaměstnance,
zákazníky a akcionáře.
Vše výše uvedené pociťuji i při své práci, tzn. že velice kladně hodnotím vztahy
s akcionáři, jakož i se zákazníky a navíc
považuji atmosféru ve firmě za velice přátelskou. Toto je pro Pražskou plynárenskou
velmi zdravým základem proto, aby dokázala čelit výzvám liberalizace trhu s plynem, a novinkám v oblasti plynárenství
vůbec.
• V představenstvu společnosti zastupujete společnost E.ON Česká republika. Jaké místo zaujímá Pražská plynárenská v budoucí strategii firmy E.ON?
V čem spatřujete její přínos pro pražské
plynárenství? Jak hodnotíte spolupráci
s majoritním vlastníkem – hlavním městem Prahou?
Skupina E.ON je v současné době jedinou společností v České republice, která
nabízí elektřinu a plyn takzvaně z jedné
ruky.
V oblasti elektřiny existuje konkurence
již dávno – především v segmentu velkých zákazníků a podnikatelů. Společnost
E.ON má navíc v plánu vybudovat
v Čechách vlastní výrobní kapacity.
Na trhu s plynem konkurence teprve
začíná. Pozice společnosti E.ON v regionálním prodeji plynu je spíše slabá. (Pozn.
Přímý podíl bývalé JČP na trhu činí cca
4 %). E.ON může silnou pozici vybudovat
tedy pouze společně s Pražskou plynárenskou. Na druhou stranu může E.ON
Pražské plynárenské poskytnout potřebnou podporu, neboť je na plynárenském
trhu střední a východní Evropy největší
energetickou společností (s výjimkou společnosti Gazprom). Skupina E.ON je v tomto regionu jasnou jedničkou v oblasti
zásobníků plynu (včetně přístupu k zásobníkům v České republice) a v oblasti
nakoupeného množství plynu. Skupina
E.ON má navíc místo v dozorčí radě společnosti Gazprom. Město Praha naproti
tomu může využít svého politického vlivu.
Pokud obě strany tyto devizi přínosným
způsobem použijí, může z toho Pražská
plynárenská velmi profitovat.
Během minulých 12 měsíců probíhala
spolupráce s městem velmi dobře – jak
v představenstvu, tak i v dozorčí radě a na
valné hromadě. Atmosféra je velmi pozitivní a spolupráce je plna důvěry.
• Na začátku letošního roku se otevřel trh pro všechny odběratele plynu.
Pražská plynárenská v posledních letech
vychází vstříc svým zákazníkům nabídkou
nových a vylepšováním starých služeb.
Přesto, v čem se podle vás musí ještě
zlepšit, aby obstála v konkurenčním prostředí? Co musí podle vašeho názoru
nabízet plynárenská společnost, aby byla
pro zákazníky atraktivní?
My všichni dohromady musíme neustále mít na paměti přísloví »náš zákazník, náš pán«. Z mého pohledu bude rozhodující, abychom zákazníkovi byli
partnerem, kterému může důvěřovat.
Nezáleží na tom, zda se jedná o segment
domácností, které budou získávat výhody prostřednictvím zákaznické karty, anebo především o oblast velkých zákazníků, kde musíme nabízet zajímavé
produkty.
Je možné toho dosáhnout díky zajímavým nabídkám, například vystavováním
faktur v EURO, zrušením vazby ceny plynu na USD, nebo také díky novým podnikatelským aktivitám, jako je energetické
poradenství.
Ing. Jan žákovec • Foto Petr Hejna
Musíme mít neustále na paměti přísloví
»náš zákazník, náš pán«
• V poslední době se do popředí zájmu
dostává použití zemního plynu jako
pohonné hmoty v dopravě. Patří problematika CNG k prioritám společnosti E.ON
v Německu a v České republice?
CNG si v současné době získává velkou
pozornost především v Německu. V pozadí stojí diskuze o klimatu, o CO2 emisích
v energetice, ale také v oblasti automobilizmu. Dalším tématem, o kterém se diskutuje jsou prachové částice v centrech
měst. V Německu ve velkých městech
jako je například Mnichov, Stuttgart nebo
Regensburg mohou být vydány zákazy
vjezdu pro vozidla, která nadměrně zatěžují životního prostředí. Evropská unie tento problém identifikovala již dříve a definovala cíle do roku 2020 tak, aby cca 10
% veškeré spotřeby pohonných hmot
představoval zemní plyn.
Velkou roli hraje také dle mého názoru geopolitická diskuze. Ropa pochází ze
spíše politicky nestabilních zemí, zatímco
EU a Rusko mají k dispozici značné rezervy zemního plynu, a navíc země jako Švýcarsko nebo také Švédsko ukázaly, že
v oblasti automobilismu je možné používat i bioplyn.
Skupina E.ON podporuje oblast CNG
v Německu výstavbou plnicích stanic. Do
roku 2010 bude zřízeno cca 150 dalších
plnicích stanic CNG, aby tak bylo možné
vybudovat celoplošnou síť v celkovém
počtu cca 1 000 plnicích stanic.
V České republice jsme s výstavbou
CNG stanic teprve zcela na začátku.
Necelých 20 stanic, které dnes máme, je
pro osobní dopravu jednoduše nedostačující.
Skupina E.ON aktivně podporovala přechod autobusové dopravy na CNG v Táboře. Nyní je nutné společně s Pražskou plynárenskou vypracovat koncept pro
Dopravní podnik hlavního města Prahy
a pro převod vozidel na svoz komunálního odpadu na CNG a rovněž podpořit zavedení CNG v osobní dopravě. Také je velice důležité vybudovat v Praze dostatečnou
síť veřejných stanic zemního plynu. V současné době navíc testujeme používání
domácích plnicích stanic, to znamená, že
si v brzké době budete moci natankovat
své auto v noci v garáži.
• Proč bychom měli jezdit na zemní
plyn? Co by mělo být hlavním »motorem«
rozvoje plynofikace dopravy? Vyplatí se
plynárnám poměrně značné investice do
výstavby plnicích stanic?
Z pohledu soukromého zákazníka jsou
to ekologické a ekonomické důvody. Pro
plynárenské společnosti to je vedle ekologických důvodů i otevření nové podnikatelské oblasti. Proti tomu stojí zájmy
petrochemických firem, současná struktura trhu s dobře vybudovanou sítí klasických čerpacích stanic a optimalizace
vozidel na naftový a benzinový pohon.
Zde je úkolem plynárenství postupovat
proti tomuto trendu. Investiční náklady
9/2007
do čerpacích stanic je nutné hodnotit
z dlouhodobého a strategického pohledu,
výpočty ekonomické efektivnosti navíc
ukázaly, že při určitém objemu prodeje
CNG stanice obstojí i při velmi kritických
investičních kritériích. K tomu také je
potřeba propagovat téma CNG pro soukromá vozidla. Pražská plynárenská plánuje ve spolupráci se společností FIAT
půjčovat CNG automobily jak svým
zaměstnancům, tak ostatním zájemcům.
• Na českých silnicích jezdí nejvíce
»škodovek«, více než 50 %. Škoda Auto
ale zatím bohužel automobily na zemní
plyn nenabízí. Proběhla již nějaká jednání
ohledně uplatnění zemního plynu v automobilech Škoda?
Škoda zkonstruovala Octavii Combi
s 2 litrovým motorem již jako verzi na zemní plyn (prototyp). Představenstvo společnosti Škoda navíc oznámilo, že tato
Škoda Octavia se bude sériově vyrábět
přibližně od konce roku 2008. Mezi společnostmi Škoda a PP, popř. skupinou E.ON
existuje společná pracovní skupina, ve
které jsem já osobně také členem.
• Nedávno jste si pořídil nové auto na
zemní plyn. Jaké jsou vaše dosavadní
zkušenosti z provozu, ať pozitivní či negativní?
Již dva měsíce jezdím Volvem V70
s pohonem na zemní plyn, to znamená, že
každý den vidím výhody, ale také nedostatky vozidla na zemní plyn. Chybějící
hustota plnicích stanic nebo menší dojezd
tohoto modelu s pohonem na zemní plyn
mi ukazují, že je třeba mít určitého průkopnického ducha, pokud si chce člověk
pořídit vozidlo na zemní plyn. Na druhou
stranu vidím také výhody – žádné znečištění životního prostředí, tzn. z výfuku již
nevycházejí žádné saze, a za plnou nádrž
nyní zaplatím jen 250 Kč (cca 100 Kč na
100 km). Auto má stejné rozměry zavazadlového prostoru jako tradiční vozidlo a je
absolutně bezpečné.
I když je trh teprve v plenkách, moje
zkušenosti jsou velmi pozitivní a doporučuji napodobení.
• Přejděme nyní do mimopracovní roviny. Můžete nám říci něco bližšího o vás
a Vaší rodině. Kterým aktivitám věnujete svůj volný čas? Máte vůbec čas na
koníčky? V Praze již žijete několik let. Co
se vám v Praze líbí, která místa nejraději navštěvujete? Vyhovuje vám česká
kuchyně?
V Praze bydlím se svou rodinou již téměř
šest let. Máme dvě děti, přičemž mladší
syn se narodil v Praze. Na počátku jsme
si vychutnávali života na Starém Městě ve
vybudovaném podkrovním bytě, přibližně
rok bydlíme v bytě se zahradou v Praze 6.
Praha je světovou metropolí, ve které se
člověk jako cizinec může cítit velmi dobře. Jsou tu velice dobré školy, mnoho restaurací s velkým výběrem domácích
a zahraničních specialit, řada kin s filmy
v originálním jazyce. Navíc bohatá historie a krása města Prahy jsou známy i za
hranicemi Evropy. K tomu všemu jsou české dějiny velice zajímavé a také velmi
úzce spjaty s dějinami Bavorska. Tuto historii dosvědčují další česká města jako
Český Krumlov nebo České Budějovice.
Když mi to čas dovolí, hraji trochu
squash, v létě také tenis a nebo jsem venku v pražských parcích či na břehu Vltavy v Českých Budějovicích na svých inline bruslích.
Se svou rodinou chodím nejraději do
pražské zoo nebo do botanické zahrady.
Před zahájením a během studií na University
of Humberside v Hullu (Velká Británie) a FH
v Münsteru (Německo) nabýval zkušenosti postupně ve společnostech BMW AG (Španělsko a Německo), Banque Nationale der Paris SA (Lucembursko) a Santiago de Chile / AMISA
(Lima/Peru). Po ukončení studia od září 1995 do prosince 1997
pracoval ve společnosti E.ON Energie AG, hlavní správa v Mnichově, v oddělení projektů financí / fúzí a akvizic (mezinárod-
Eckart Baum
• Léto, hlavní doba dovolených, je za
námi. Naše čtenáře bude jistě zajímat,
kde a jak jste strávil letošní dovolenou.
Během letní dovolené jsem jel svým
vozidlem na zemní plyn do Francie, rodné vlasti mé ženy. Jeden týden jsme s rodinou poznávali Auvergne a jeden týden
jsme byli ve francouzských Alpách. Na
horském vzduchu jsme načerpali sílu do
života ve velkoměstě.
• Pražská plynárenská, a. s., si tento
měsíc připomíná významné jubileum,
160 let plynárenství v Praze. Co byste jí
a jejím zaměstnancům v této souvislosti popřál?
Zaměstnancům přeji, aby si při letošním 160. jubileu pražského plynárenství
uvědomili jeho historii a tradici a aby si
z něho odnesli podnikatelského a průkopnického ducha pro zvládání budoucích výzev.
•••
ních). Od ledna 1998 do října 2001 pracoval jako finanční controller,
Senior Finance Manager v secondament to Amata Power / Bangkok, Thajsko. Od listopadu 2001 do prosince 2004 zastával funkci vedoucí controllingu/financí ve společnosti E.ON Bohemia.
Od ledna 2005 zastává funkci finančního ředitele (finance, účetnictví, daně) ve společnosti E.ON Česká republika. 21. září 2006
byl zvolen členem představenstva PP, a. s., a od 8.listopadu
2006 je místopředsedou představenstva PP, a. s.
3
Generální partner akce – Pražská plynárenská, a. s.
PODPORUJEME
Letní Letná
ražské Letenské sady se na posledních čtrnáct prázdninových dní proměnily v cirkusové šapitó a útočiště hravé fantazie. Od pondělí 20. srpna do neděle 2. září
proběhl v Letenských sadech čtvrtý ročník mezinárodního festivalu Letní Letná, který opět nabídl bohatý divadelní program, představení a aktivity pro děti či prostě
místo k zábavě. Letošní ročník festivalu byl ve znamení
současného moderního pojetí cirkusu bez drezury zvířat a klaunských vystoupení. To na festivalu reprezentoval jeden z nejslavnějších a nejlepších nových cirkusů současnosti, francouzský Cirque ici. V rámci letošní
Letní Letné uvedl své zatím poslední představení »Secret«. Diváci viděli jak fantastickou akrobacii, tak svět
fantazie plný imaginace a kouzel.
P
Zákaznická karta Pražské plynárenské, a. s.
Kosmetika a kadeřnictví
Botanic
V zářijovém vydání našeho časopisu představujeme
partnera, který se zaměřuje na relaxaci a regeneraci lidského těla – kosmetický salon Botanic. V tomto období, kdy pomalu nastává podzim vám salon Botanic
poskytne širokou škálu služeb, při kterých si nejen
dámy odpočinou, načerpají sílu a získají nové sebevědomí.
Oslovili jsme paní Ingrid Haukovou, aby nám alespoň
v krátkosti přiblížila služby salonu.
jž
Povězte nám, jaké služby nabízí salon Botanic?
Ráda bych vás pozvala do kosmetického salonu Botanic, který je jen pár kroků od metra Budějovická a je zde
možnost i parkování. V tomto období, kdy pomalu nastává podzim bych každému doporučila regeneraci pokožky a vlasů po létě.
Každý z nás má svou osobitou krásu. Na každém je
něco pěkného, co stojí za ukázání světu, čím tvoří svou
image, podtrhněte tedy svůj šarm.
V salonu vám rádi nabídneme tyto služby: kompletní
kosmetické ošetření, líčení, typologické poradenství,
bezplatné kosmetické poradenství, proměny, lymfatické
masáže, zábaly – odbourávání celulitidy, individuální
konzultace stylu, kadeřnické služby, modelace nehtů.
Rádi zveme naše klienty na víkendové dýchánky, kde
mohou »ochutnat« zdarma péči odborníků (úprava vlasů, líčení, úprava nehtů), víkendové módní přehlídky
a ochutnávky vín…
Nabízíte opravdu velkou řadu služeb v péči
o lidské tělo, řekněte nám, které služby jsou
nejvyhledávanější?
Nedá se říci, která z našich procedur či služeb je nejvyhledávanější, každý člověk má své individuální požadavky a nároky. Například nejen šaty dělají člověka,
také dobře zvolený moderní účes vás může změnit k nepoznání. Je sice pravdou , že už příroda samotná vybavila
ženy obdivuhodnou krásou a půvabem, ale i ona občas
zůstala na půli cesty. K dokonalosti každého tak třeba chybí jenom malý krůček a tím se může stát návštěva našeho kadeřnického salonu. Zde se o vás postará profesi-
onální tým. Zákaznice například rády spojují kosmetiku
+ líčení + úpravu nehtů.
Máte nějakou speciální nabídku pro zákazníky?
Zdarma poskytujeme kosmetické poradenství a líčení nebo vizážistické minimum, víkendové minikurzy líčení. Pár triků a rad od kosmetičky a vizážistky Ingrid:
• Čerstvě ořezanou tužku na rty či oči otřete před použití ubrouskem. Tak se zakulatí a ostré hrany vás neporaní.
• Potřebujete silnější vrstvu make-upu ? Nanášejte ho vlhkou houbičkou. Suchou houbičkou vytvoříte průsvitnější
efekt.
• Barvu práškových očních stínů zintenzivníte, namočíte-li štěteček před použitím do vody.
• Nikdy se neličte před fenováním vlasů. Teplem byste
si mohla make-up pokazit.
Pro ty, kteří by se rádi svěřili do naší péče a našich
rukou, jsme připravili jedinečnou nabídku. Při první
návštěvě v našem salonu určíme vaší typologii, doporučíme nejvhodnější typ účesu a provedeme první změny – barva, střih. A to vše nabídneme s 50% slevou. Dalším typem ode mě je navštívit kosmetiku, aby bylo dobře
i pleti. Je to investice do budoucnosti, která se vyplatí.
Poradíme každému, jak pracovat s pletí. Málokdo ví, že
podle pleti lze rozpoznat zdravotní stav člověka. Jestliže některý orgán onemocní, na obličeji se nemoc projeví ve formě vyrážky nebo zarudnutí. Existuje rčení, že
»tvář je zrcadlem duše«. V tomto případě může být doplněna o význam i zrcadlem vnitřních orgánů."
Jaká je vaše klientela?
Klientela je široká, dnes už je samozřejmostí, že plno
služeb, které nabízíme, využívají i muži a tvoří značné procento naší klientely. A protože nejen ženy se chtějí líbit,
tak i muži navštěvují naše kadeřníky, kteří jim mohou
vytvořit novou image.
Myslím, že motivace pro nového klienta je u vás
opravdu rozmanitá, proto nám na závěr řekněte,
kde je možné získat více informací o vašem salonu, případně kam může klient přijít?
Naše adresa je: Olbrachtova 54, 140 00 Praha 4
Tel.: 777 015 655 • e-mail: [email protected]
Poskytovaná sleva pro držitele Zákaznické karty
PP, a. s.: 5–10 % z katalogové nabídky
Adresa: Pobřežní 16, 186 00 Praha 8
Tel.: 234 134 279
e-mail: [email protected]
www.primaitalia.cz
Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho spokojených klientů.
Zuzana Floriánová
Naše čtenáře informujeme o tom, že se Zákaznickou kartou Pražské plynárenské, a. s.,
mají u firmy Botanic slevu ve výši 20 % na veškeré služby.
9/2007
Ck Prima Italia
Specialista na Itálii. Nabízí ubytování v hotelech,
apartmánech, kempech a rezidencích ve všech oblastech Itálie, včetně ostrovů Sardinie, Ischie a Capri.
V italských centrech mládeže organizujeme dětské
letní tábory. V zimě lyžařské a snowboardingové
pobyty a ubytování pro firemní, sportovní a školní
skupiny. Zajišťuje leteckou a autobusovou dopravu.
Poskytuje cestovní pojištění. Prodej mezinárodní ubytovací karty Hostelling international a české hostelové karty.
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s kosmetickým salonem Botanic na straně 11.
Na vylosované výherce čekají zajímavé ceny.
4
Představení partnerů
Pražské plynárenské, a. s.,
pro držitele Zákaznické karty
Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled
poskytovatelů výhod naleznete na www.ppas.cz,
nebo v letáku v našich obchodních kancelářích.
Přejeme vám hodně zábavy a příjemných zážitků
s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s.
Připravuje Zuzana Floriánová
5
ROZHOVOR
Ing. Jan žákovec • Foto Petr Hejna
mnoho majitelů nemovitostí, kteří je obnovují
v souladu s přáním památkářů a vědomím jejich
nenahraditelné hodnoty.
Veřejnost sice považuje památkovou péči za důležitou, ale zároveň se objevují vždy i výhrady právě
proti zakonzervovávání měst památkáři, o potřebě
dalšího rozvoje města. Jaký je váš názor na tento
argument?
To jsou řečnická klišé, která si berou do úst
obhájci razantních stavebních zásahů do historického prostředí. Ve skutečnosti lze velmi dobře skloubit požadavky památkové ochrany
Cyklus vašich knih se jmenuje Zmizelá Praha. My
hlavně víme o zmizelých pražských plynárnách. Karlínská, Smíchovská, Žižkovská, Holešovická, Libeňská, Michelská, Měcholupská – ty již neexistují,
byly postupně zrušeny a na jejich místě dnes stojí
jiné objekty. Zmizely nejen plynárenské pece
a generátory, ale i charakteristické plynojemy, které
tvořily kdysi nezbytnou kulisu některých částí Prahy.
Jaký je váš vztah k plynu a pražskému plynárenství?
Přiznávám, že můj osobní vztah k plynu je ryze
konzumní, asi jako většiny uživatelů plynového
topení a vaření. Zároveň jako příznivec indu-
jeho činnosti neměla z principu ani politický, ani
ideologický charakter a »stará« Praha měla obdivovatele i v řadách vlivných osob té doby.
Jak jste se do klubu dostala a kdo jsou jeho
členové?
V prvních letech své práce v Muzeu hl. m. Prahy jsem se věnovala Antonínu Langweilovi
a historii jeho modelu. Prováděla jsem výzkum,
který předcházel obsáhlé knížce, ověřovala jsem
životopisné údaje a archivní prameny. Když se
tím vším každodenně a ze zájmu, nikoliv jen
z povinnosti či donucení, zabýváte, tedy Prahou,
osudy starých domů, fotografiemi zbořených
budov, tak je zcela přirozené, že přemýšlíte
i o tom, proč se bouralo, kdo proti tomu pro-
Naše činnost se kupodivu ani mnoho neliší
od činnosti našich předchůdců před sto lety.
Sledujeme stavební záměry investorů, které se
pohledově dotýkají historického jádra, či přestavují jednotlivé památkově chráněné domy.
Sledujeme jejich ohleduplnost k památkové
materii historické stavby, zásahy do panoramatu města. Nemáme žádné úřední a správní
pravomoci, takže v případě nespokojenosti
a znepokojení můžeme jen intervenovat na příslušných místech a své názory se snažit zveřejňovat a šířit prostřednictvím médií. O úspěších většinou nelze mluvit, málokdy jsme
v historii zaznamenali totální úspěch. Naším
cílem je poukazovat na problematické jevy, rozpoutat diskusi…
Často bojujete proti necitlivým zásahům do pražských památek. Která pražská čtvrť je nejpostiženější, které aktivity z poslední doby vnímáte jako
nejhorší?
Historické centrum je pravidelně postihováno necitlivými rekonstrukcemi. To jsou zásahy,
které nevidí chodec z ulice, ale historická podstata domů mizí. Vybourávají se sklepy, a to
i gotické (!), pro garáže, likvidují se barokní krovy pro půdní vestavby, vybourávají se vnitřní
konstrukce pro nové dispozice hotelového
využití atd. Ještě dva roky po povodni se v Karlíně zbytečně zbořilo několik klasicistních domů
z doby první výstavby čtvrti, v Holešovicích je
zas projektován nesmyslný záměr dvojice výškových budov, které jsou ještě o třetinu vyšší než
pankrácké věžáky a v nadmořské výšce se vyrovnávají s katedrálou sv. Víta.
Mrzí vás zejména necitlivě prováděné rekonstrukce historických objektů, kdy tyto památky podle
Vašich slov »mizejí zevnitř«. To je bezesporu pravda, ale není alespoň trochu příznivé to, že jim
zůstane alespoň původní, pěkně opravená čelní
fasáda?
Zachování a pietní renovace fasády u památkově chráněného domu je samozřejmostí. Ale
fasáda to není ještě dům, stejně jako obličej
není celý člověk a kůže z medvěda není medvěd. Prostě fasádismus (zachování pouhé fasády) není regulérní metodou obnovy památky
a smířit se s ní lze jen v extrémních případech,
kdy vnitřní konstrukce nelze zachovat například
z důvodu statických poruch, nikoliv proto, že je
to pro investora a jeho záměr pohodlnější.
Dalo by se, podle vašeho názoru, najít lepší a citlivější řešení?
a naplnění moderních potřeb, ovšem s patřičnou dobrou vůli na obou stranách, s vědomím
vzájemného respektu, investor musí k tak mimořádnému městu, jakým je Praha, přistupovat
s pokorou a neprosazovat své vize na jeho úkor,
podobně i památkář musí ustoupit na hranici
možného a tam někde se musejí se svými požadavky a přáními potkat. Že často investor
s památkářem nejsou schopni najít společnou
řeč, trumfují se a dělají si schválnosti, je možná problém spíše pro psychologa. Praze to ale
v žádném případě nesvědčí…
V letošním roce slaví pražské plynárenství 160 let.
15. září 1847 byla do provozu uvedena plynárna
v Karlíně a ve významných pražských ulicích se
testoval… Toto téma vás zkrátka přivede do
Klubu Za starou Prahu zákonitě. Členstvo Klubu je naprosto rozmanité, věkově, profesně,
vzděláním. Členů je přibližně jedenáct set
a nejsou to jen Pražané, i když těch je většina.
Členy Klubu jsou milovníci a obdivovatelé Prahy z celé naší vlasti, ale též krajané z ciziny,
Evropy i zámoří.
Čím se Klub Za starou Prahu především zabývá?
Co považujete za jeho největší úspěchy v poslední
době?
Skoro vždycky takové existuje! Může být ale
náročnější, pracnější a dražší. V takovém případě
záleží na tom, jaké hodnoty mají pro investora
prioritu a zda nalezne s pracovníkem památkového úřadu alespoň trochu společnou řeč.
Nacházíte ve vývoji zejména historického centra
Prahy nějaká pozitiva?
Samozřejmě! Vždy se hovoří zejména o negativních příkladech a ty kladné zůstávají v pozadí. Všichni investoři nejsou přece zlatokopové,
kteří chtějí z Prahy jen těžit. Je nepochybně
rozsvítilo prvních 200 plynových lamp. Jaká to tehdy před těmi 160 lety byla vůbec doba?
Praha poloviny 19. století byla především
klidné až ospalé město spíše provinčního
významu, sevřené v hradbách, bez stavebního
ruchu. V intelektuální vlastenecké společnosti
zdeptané totalitním policejním režimem klíčila
politická nespokojenost, která několik měsíců
nato vybublala do známých událostí revolučního
jara roku 1848. Zavedení plynového osvětlení
byla nicméně slavná událost.
striální architektury jsem si vědoma, jak technické objekty, v tomto případě zejména plynojemy, dokáží vtisknout městu či jeho části
charakter, který má svůj nesporný půvab. Proto jsem ráda zařadila do svých knížek snímky
zmizelé žižkovské plynárny či naopak právě vznikající plynárny michelské.
Z vaší kanceláře vidíte svítit obnovené plynové lampy v Melantrichově ulici. Ty se do historického středu Prahy opět vracejí. Je jich již více než 300 a nejvíce jich najdeme v Celetné ulici, na Staroměstském náměstí, Uhelném trhu, Malém náměstí,
Michalské, Železné nebo Rytířské ulici. Loni se
plyn, po 21 letech, vrátil do osmiramenného historického kandelábru na Hradčanském náměstí.
V následujících letech by se plynové
lampy měly vrátit i na Karlův most a na
Malou Stranu. Pamatujete ještě lampáře? Jaký je váš názor na obnovu plynového osvětlení v Praze?
Lampáře si pamatuji jen matně.
V době, kdy jsem si takových jevů
začala všímat, již mizeli. Znovuzavedení plynového osvětlení z technického hlediska posoudit neumím,
ale z hlediska vizuálního jej vítám.
Je romantičtější, snovější, k Praze
se výborně hodí, podtrhuje její
tajemnost a zasněnost.
Na závěr. Co byste do budoucna Praze přála ze všeho nejvíc?
To je velmi snadné, aby zůstala sama sebou,
jedinečná a neopakovatelná.
Rozhovor s PhDr. Kateřinou Bečkovou
Paní doktorko, naše čtenáře bude jistě zajímat, jak
jste se vlastně k historii dostala?
Se zájmem o historii se prostě člověk narodí. Záleží jen na tom, kdy a zda vůbec si jej
dokáže uvědomit, a když už se tak stane, zda má
vůli a štěstí se historií zabývat jako profesí.
V mém případě nebyla základem mého zájmu
historie jako taková, ale historická či »stará«
Praha, její podoba a proměny. Když jsem zpětně přemýšlela, kdy k tomu klíčovému momentu probuzení u mne došlo, vzpomněla jsem si
na dva televizní seriály, kterými jsme v době
mého dětství doslova žili. Byly to Sňatky z rozumu a F. L. Věk. Oba představovaly úchvatným
způsobem podobu a atmosféru »staré Prahy«.
To mne ovlivnilo zásadním způsobem.
Z vašeho zorného úhlu památkáře a milovníka
památek, co se vám jeví nejvíce stinnou stránkou
pražské historie?
Pro mne to byla nepochybně doba stavební
konjunktury poslední čtvrtiny 19. století a tzv.
pražské asanace podle zákona z roku 1893. Zbořily se stovky nesmírně cenných historických
domů, o nic méně hodnotných, než ty, které
jednom dvorku i prase při zabijačce zavěšené na háku… a mnoho
dalších překvapivých a zábavných
detailů.
Co na modelu chybí?
Přes veškerou píli Antonín Langweil model nedokončil. Když ve 46
letech v roce 1837 zemřel, modelu
chyběl Petřín, Strahov, Pohořele
a Nový Svět na Hradčanech, bohužel Nové Město nebylo započato
vůbec. Ale zážitků, která nám umožňuje vizuální procházka i nedokončeným modelem je dostatek.
Mnohá místa se proměnila natolik,
že i dobrý znalec Prahy v Langweilově modelu tápe a v reálném městě jeho doby by zabloudil nadobro.
Pochopitelně nejspíše v bývalém
židovského ghettu, spleti křivolakých úzkých uliček, které byly kompletně srovnány se zemí i s přilehlými částmi Starého Města v okolí.
Také vltavské břehy bez nábřežních
»Pátrám po zmizelé Praze«
zůstaly a staly se poté chloubou architektonického bohatství Prahy. Jakoby je někdo bezmyšlenkovitě rozpočítával na první a druhý,
z nichž první mohl být zachován a druhý byl zbořen. Na druhé straně, ne nadarmo se říká, že
všechno zlé je k něčemu dobré. Ty obrovské
plošné demolice vyvolaly živý zájem o problém
památek a do vědomí nejširší laické veřejnosti
vložily zárodek památkového cítění a etiky.
V Muzeu hl.m.Prahy máte kromě historických fotografií na starosti Langweilův model Prahy – miniaturní kopii více než 2 tisíc pražských domů, dvorků
a zahrad přesně podle toho, jak Praha vypadala
v první polovině 19. století. Můžete nás seznámit
s důvody jeho vzniku.
Přesné pohnutky, které knihovního sluhu
Antonína Langweila v roce 1826 vedly k započetí tak náročné mravenčí práce, nejsou známy.
Sama se domnívám, že skutečným důvodem
byla touha tohoto výtvarně talentovaného, ale
smůlou pronásledovaného člověka vytvořit jedinečné umělecké dílo – prostorový obraz města. Rozhodně model nevytvářel jako dokument
vzhledu města, jak se mu občas posouvá. V jeho
době byla Praha stavebně téměř neměnná
a předzvěst velkých stavebních zásahů zcela
v nedohlednu.
Langweilův model je obdivuhodný svými detaily.
Víme, jak ho autor tvořil?
Nikdo neví, kolik hodin práci na modelu denně věnoval. Ale muselo to být velice náročné už
i proto, že si musel podrobně prohlédnout
a zakreslit každý dům, a to v době, kdy nebyla
fotografie. Měl ovšem v knihovně pevnou pracovní dobu, která mu umožňovala dostatek volného času. Přestože zlatý věk městských vedut
byl dobou spíše romantickou, Langweil vytvářel ideou sice romantické, ale provedením realistické dílo. Na modelu je plošně i plasticky
zobrazeno mnoho pozoruhodných detailů ze
života města: opřené žebříky, složené sudy, popínavé rostliny, oprýskané zdi, vytlučená okna, na
6
zdí, vroubené sklady dříví, mlýny a drobnými
hospodářskými provozy by představovaly pro
Pražana dnešní doby nečekaný zážitek, namísto parádní promenády s výhledy na Pražský
hrad jen bahnité či prašné cesty v uličkách
ohradních zdí.
Jste předsedkyní Klubu Za starou Prahu. Kdy klub
vznikl?
Letos existuje Klub již stoosmý rok. Založen byl
v roce 1900. Jeho vznik podnítily rozsáhlé pražské demolice té doby. Nejdříve se zformovalo
spontánní hnutí Za starou Prahu a poté jeho
aktivní členové založili stejnojmenný spolek. Právní subjektivita Klubu nebyla nikdy zrušena, kupodivu ani v minulém režimu. Snad proto, že náplň
9/2007
PhDr. Kateřina Bečková
vystudovala teorii kultury na Filozofické fakultě
v Praze • v Muzeu hlavního Města Prahy spravuje
muzejní sbírku starých fotografií a Langweilův model
Prahy (od roku 1982) • předsedkyně Klubu za starou
Prahu (od roku 2000) • autorka řady publikací o staré
Praze např. cyklus Zmizelá Praha, Svědectví Langweilova modelu Prahy
7
V Ý S TAVA
Z HISTORIE
letošním měsíci září si, díky sedmičce na konci
letopočtu, připomeneme tři významné události,
které měly rozhodující význam pro vývoj pražského i českého plynárenství. Zajímavé je, že tyto události mají mezi sebou téměř přesně dvacetiletý rozestup. První událost je spojena s postavením první plynárny
pro veřejné plynové osvětlení v českých zemích. Byl to
samý začátek českého plynárenství, sahající do doby, kdy
Praha měla pouhých 150 000 obyvatel, ale byla již spojena telegrafní linkou přes Olomouc a Brno s Vídní a do
Prahy již rok jezdil pravidelně parní vlak po železnici, propojující české země se sousedními státy. V Praze však
ještě nefungovala městská veřejná doprava, protože
pokus o její zavedení pomocí omnibusů v r. 1830 ztroskotal. Psal se rok 1847, devátý měsíc. Další dnes připomínané události následovaly v září 1867 a v září 1887.
V
P R A Ž S K É H O P LY N Á R E N S T V Í
Připravil Rudolf Novák
Významná výročí našeho plynárenství
Obr. 2 – První obecní plynárna v českých zemích (Žižkov)
Obr. 3 – Největší a nejmodernější plynárna devatenáctého století
v českých zemích (Holešovice)
Před 160 lety byla v Karlíně postavena
první plynárna v českých zemích
Výstava Eduarda Ovčáčka
návštěvníky zaujala
d začátku července probíhá v Galerii Smečky výstava 85 děl Eduarda Ovčáčka
s názvem »Peripetie písma & znaků«. Koláže
z různých období doplňují práce z ručního papíru, asambláže a v prostoru galerie je rovněž
nainstalováno asi dvacet plastik ze dřeva a bronzu. Výběr je doplněn i několika rozměrnějšími
digitálními tisky na plátně, které tematicky doplňují lettristickou koncepci výstavy. Poprvé jsou
vystaveny Architektony – dřevěné plastiky
a některé propalované koláže z šedesátých let,
které byly zatím vystavovány jen ojediněle anebo vůbec. O tom, že výstava odbornou i širokou veřejnost zaujala svědčí mimo jiné i zápisy v návštěvní knize. Některé z nich uvádíme.
O
• Fantastické! Jak »tajemné« písmo, tak kombinace všemožných materiálů a sladění
barev! Moc děkuji za zážitek.
• Hodně jsem se potěšil, pane profesore. Díky!
• Vážený mistře, nic dokonalejšího a krásnějšího a mně tak blízkého jsem už hodně dlouho neviděla. Moc vám za to děkuji. Také gra-
tuluji k tak krásné galerii a příjemným lidem
zde.
• Výstava je opravdu vynikající a je to něco, na
co se nikdy nezapomene. Díky Edo!
• Je to velmi elegantní, jak prostor, tak instalace.
• Výstava je úžasný zážitek pro oči i pro duši.
• Chodím pravidelně, vydržte!
• Sestavy písma a znaků v udivujících, nekonečných proměnách tvořivé fantazie, neuvěřitelně dokonalé, v českém výtvarném umění nevídané! Působivé sochařské objekty!
Úchvatná výstava v překrásném prostoru
galerie. Velmi vlídné dívky v prostoru galerie. Pro mne nezapomenutelný zážitek. Díky,
díky,díky!
• Přátelé, omlouvám se, že teprve dnes jsem
tu poprvé. Nádhera.
• Není slov – úžasné!
Výstava Eduarda Ovčáčka
je v Galerii Smečky otevřena do 29. září 2007.
J. Žákovec • Foto Petr Hejna
Dne 15. 9. 1847 byla v předměstské obci Prahy, v Karlíně,
uvedena do provozu první karbonizační plynárna v českých zemích pro veřejné plynové osvětlení a rozžehnuto
prvních více než 200 plynových lamp v pražských ulicích
a dalších 1 800 osvětlovacích lamp v některých obchodech a veřejných budovách. Plynárna tehdy patřila Vratislavské společnosti pro výrobu plynu a osvětlování ulic
Obr. 1 – První plynárna pro veřejné osvětlení
v českých zemích (Karlín)
plynem (Breslauer Gasbeleuchtungsgesellschaft), ale ta
ji počátkem 50. let prodala soukromníkům pp. Friendlandrovi a Steffekovi a tito opět prodali podnik r.1863 Belgické
plynárenské společnosti. Plynárna stála na tehdejší Královské tř. (nyní Sokolovská) u viaduktu Drážďanské dráhy. Byla vybavena retortovými pecemi, čistírnou plynu
a dvěma obezděnými plynojemy s plovoucím zvonem.
Mezi plynojemy a výrobními pecemi se rozkládala krásná zahrada, na které nechyběla ani kašna s vodotryskem
a zasklené skleníky s velkým rozáriem. Půvab celé plynárny zachytil amatérský umělec na dobové olejomalbě,
která je nyní k vidění v Plynárenském muzeu v areálu
Pražské plynárenské, a. s., v Michli (obr. 1).
V roce 1867, po vypršení dvacetileté smlouvy mezi
Magistrátem a majiteli karlínské soukromé plynárny,
převzala veškeré veřejné plynové osvětlování v Praze
obecní plynárna na Žižkově. Karlínská plynárna pak již
zásobovala pouze soukromé odběratele. V roce 1881
byla výroba plynu v karlínské plynárně ukončena a přeložena do nově vybudované plynárny v Libni. Objekty
a pozemky plynárny byly postupně rozprodány. Budovy
byly zbourány a strojní zařízení sešrotováno. Z první plynárny se do dnešní doby nezachovalo vůbec nic. Na
místě bývalé plynárny dnes stojí zcela jiné objekty.
rů, Vysoká škola ekonomická a stadion Viktorie Žižkov.
Stavba plynárny byla plně dokončena v roce 1869. Po
dokončení výstavby měla žižkovská plynárna 2 peciště se
16 retortovými pecemi, čistírnu plynu a 2 plynojemy, každý o obsahu 5 000 m3. Později byla plynárna, pro neustále vzrůstající počet odběratelů a tím i spotřeby plynu,
několikrát rozšířena. V roce 1884 byla v žižkovské plynárně zřízena pokusná elektrárna, v níž se vyráběl elektrický proud generátory poháněnými plynovými motory.
Vzhled plynárny na přelomu 19. a 20. století zachytil z okna
domu v Krásově ulici neznámý fotograf (obr. 2).
Žižkovská plynárna byla v provozu až do roku 1926, kdy
byla, po uvedení nové plynárny v Michli do provozu,
odstavena a zrušena. Dnes plynárnu připomíná již jen část
původní ohradní zdi v Krásově ulici. Ostatní objekty byly
zbourány a technologické zařízení plynárny bylo sešrotováno.
Před 120 lety byla v Holešovicích
zahájena stavba tehdy největší plynárny
v českých zemích
Nedostatečná kapacita staré holešovické plynárny z r.
1874 vedla v roce 1887 k rozhodnutí vybudovat v Holešovicích Na Maninách novou plynárnu s konečnou roční výrobní kapacitou 12 mil. m3. Stavba byla zahájena v září
1887 a již v říjnu 1888 byla zahájena výroba plynu v prv-
Co psaly noviny před 170 lety
Před 170 lety, kdy do postavení a uvedení do provozu první plynárny pro veřejné plynové osvětlení v Karlíně zbývalo ještě 10 let, přinesl tehdejší časopis
Květy následující, poněkud bolestínskou, úvahu
o nedostatečně rychlém rozvoji používání plynu pro
osvětlení v českých zemích:
Plánek holešovické plynárny
ní čtvrtině závodu. V té době to byla největší a také
nejmodernější plynárna v Praze a v českých zemích
vůbec. Plynárna stála na pozemku ohraničeném dnešními ulicemi Plynární, Osadní, U Průhonu a Argentinská. Postupně jak rostla spotřeba svítiplynu v Praze byla
plynárna v letech 1891, 1898 a 1911 dobudována na
konečnou plánovanou roční výrobní kapacitu. Výrobní
technologie plynárny sestávala ze 4 baterií pecí s generátorovým otopem, čistírny plynu, čpavkárny a 4 plynojemů (každý o kapacitě 8 000 m3) a byla vybavena vlastní uhelnou vlečkou. Plynárna byla odstavena z provozu
spolu s žižkovskou plynárnou poté, co byla v roce 1927
uvedena do provozu nová plynárna v Michli. Z plynárny
se nic nezachovalo, kromě části ohradní zdi v ulicích
U Průhonu a Argentinská. Část holešovické plynárny
ukazuje obr. 3.
•••
Před 140 lety byla na Žižkově uvedena
do provozu první obecní plynárna
v českých zemích
Galerii Smečky najdete v ulici Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1. Otevřeno je od úterý
do soboty od 11 do 18.30 hodin. Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení mají vstup zdarma,
stejně jako držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Ostatní zaplatí 10 korun.
Tel.: +420 222 210 268 • Tel./fax: +420 222 210 272, e-mail: [email protected]
www.galeriesmecky.cz
8
V roce 1867 byla úředně otevřena na Žižkově první obecní plynárna v českých zemích a dne 16. 9. převzala veškeré veřejné plynové osvětlování Prahy. Byla postavena
na rozhraní Žižkova a Vinohrad, na pozemku ohraničeném
dnešními ulicemi Seifertova, U Rajské zahrady, Vlkova
a Krásova, na kterém v současné době stojí budova odbo-
Dobový pohled na žižkovskou plynárnu
9/2007
Plánek žižkovské plynárny
Osvěcování plynem u nás posud takových pokroků neučinilo, jakých by laciný tento a užitečný
osvěcování způsob zasluhoval. Anto v Angličanech 66 společností nákladem 15 mil. Šterlinků (asi
150 mil. stříbra) oto pečují, by každé městečko plynem osvěcováno bylo, a v Petrohradě již velký
ústav zaražen pro dobývání plynu (gas portative):
osvěcují se jím v našich, i velkých městech jen
některé domy a kupecké krámy. V Moravě, pokud
nám známo, jen dílna vzámku náměšťském aonako br. Schiller v Brně osvěcování plynem užívají.
Od měsíce října i Spurného kavárna plynem se
osvětluje, což hostů v nemalém počtu sem vábí.
Majitel kavárny této, vzdělaný technik, tímto způsobem ji v tak nádherný sál proměnil, že v Praze
nižádná a ve Vídni (Wien) jen některé, co do prostrannosti, jí se vyrovnávají. Vůbec kavárna tato
svou půvabnou zahradou, se sadami na Františkově stýkající, vlétě nejrozkošnější vyhlídku poskytuje aprvní na Moravě jmenována býti zasluhuje.
Květy 1837
9
HISTORICKÝ SERIÁL
ČTENÁŘSKÉ SOUTĚŽE 9/2007
Soutěž pro děti s časopisem
Co přinesli Evropané světovému plynárenství – 6. část
(1. část)
V předešlých dílech našeho seriálu jsme se
seznámili s významnými vynálezy a objevy,
kterými ovlivnili vývoj plynárenství Němci. Dnes
se začneme zabývat tím, jak tomuto vývoji přispěli Britové. Nejdříve si povíme o vynálezech
a objevech v oblasti chemie a fyziky plynů.
Postupně se pak zaměříme na vynálezy týkající se již konkrétně techniky výroby, uskladnění, rozvodu a použití plynu.
V oblasti výzkumu složení, vlastností a chování plynů to v Británii byli především vědci Boyle, Priestley a Cavendish, kteří učinili a formulovali objevy, jejichž platnost trvá do dnešních
dnů.
Robert Boyle – anglický fyzik a chemik
(1627–1691) – obr. 1
Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je představovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do
programu Pražské plynárenské, a. s.
Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku,
která souvisí s jednotlivými partnery.
Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho
časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného poskytovatele.
Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Problémy s neplatiči plynu existovaly již v 19. století. Jako první pochopili (... tajenka co k čemu patří), že by bylo
dobré, aby odběratelé nejdříve zaplatili a pak teprve spotřebovávali plyn a nikoli naopak. Vynalezli proto v roce
1888 mincový plynoměr. Tyto plynoměry propustily ke spotřebičům jen tolik plynu, kolik odpovídalo hodnotě vhozené mince nebo později speciálního žetonu. Mince se shromažďovaly v kasičkách (... tajenka doplňovačky) umístěných ve skříních plynoměrů. Zaměstnanci plynárny pak v pravidelných intervalech kasičky vybírali a porovnávali hodnotu mincí s naměřeným množství plynu. Plynoměrům se říkalo také zálohové nebo automaty. Mincový
plynoměr od českého výrobce Glozar z roku 1948 můžete vidět v Plynárenském muzeu v Praze Michli.
Co k čemu patří
1
stálé teploty plyn, který před stlačením měl
objem V1 a absolutní tlak p1, pak po stlačení zaujme objem V2 a bude mít absolutní tlak p2. Tento vztah je jednou provždy vyjádřen rovnicí:
p1 . V1 = p2 . V2
Stejně jako někteří jiní chemici se i Boyle
zasloužil o popření flogistické teorie hoření. Flogiston (řec.), podle flogisické teorie Georga Ernsta Stahla (1659–1734) substance, jejíž přítomnost v látkách způsobuje jejich hořlavost. Při
spalování látek z nich měl flogiston unikat a po
redukci se do nich vracet. Přes svou mylnost to
byla první chemická teorie, která kvalitativně
vysvětlovala např. oxidaci a redukci. Byla vyvrácena na základě vážení látek před reakcí a po ní
Lavoisierem. Tušil ve vzduchu prchavou látku
»spiritus«, která umožňuje hoření.
Robert Boyle zemřel v r. 1691 v Londýně.
Dalšími významnými britskými chemiky, kteří ovlivnili poznání plynů, byli Priestley a Cavendisch. Narodili se a žili přibližně ve stejných
letech 18. století. Měli společné také to, že oba
zpočátku vyznávali mylnou flogistickou teorii
spalování. Je to přirozené, neboť o ní slýchali
už od mládí. Přesto jejich objevy byly velmi
významné a dokonce právě objev Priestlyho –
kyslík – nakonec tuto teorii, trvající ve vědeckém
světě 100 let, pomohl zcela popřít.
Joseph Priestly – anglický fyzik a chemik
(1733–1804) – obr. 2
Pocházel z Yorkshire. Hned vedle jeho domu
v Leedsu, ve kterém bydlel jako mladý muž, byl
pivovar, a on se bavil pokusy s »fixovaným
vzduchem« (oxidem uhličitým), který tam vznikal. Tak se dostal k zájmu o vědecký výzkum.
Začal se sice zabývat elektřinou, ale později ho
uchvátila chemie. Tento amatérský badatel,
původně vychovaný jako nonkonformistický
duchovní, bývá díky svým objevům nazýván
»otcem chemie plynů«. Ve svých 33 letech byl
zvolen členem Královské společnosti. V r. 1771
objevil, že rostliny uvolňují plyn, umožňující
hoření svíčky. O dva roky později studoval vlastnosti oxidu dusíku. V r. 1774 učinil svůj největší objev, když izoloval kyslík a rozpoznal, že podporuje hoření. Ani tento objev však nemohl
otřást jeho dosud neochvějnou vírou ve flogistickou teorii spalování. Ke konci roku ale navštívil v Paříži slavného francouzského chemika
Lavoisiera a o tom, že objevil kyslík mu pověděl. Lavoisier byl sice překvapen, neváhal však
podat správný výklad tohoto objevu a v r. 1775
definoval kyslíkový princip spalování. Ve svém
2
3
díle Reflexions sur le phlogistique zahájil pak
Lavoisier útok proti flogistonové teorii a začal
propagovat nové teorie hoření.
V r. 1779 Priestley svými výzkumy v oblasti
fyziky plynů dokázal, že intenzita zvuku je úměrná hustotě plynu, ve kterém se zvuk šíří. V chemickém bádání objevil plynný amoniak, chlorovodík, oxid siřičitý, rajský plyn a oxid uhelnatý.
Priestley byl vynikajícím pozorovatelem a experimentátorem a ve svém bádání měl široký
záběr. Málokdo např. ví, že za možnost mazání
tužkou napsaného textu vděčíme právě jemu.
V r. 1770 totiž Priestley zjistil, že kaučukem lze
dobře vymazávat tuhu nebo inkoust na papíru.
Brzy na to začíná výroba mazacích gum.
Joseph Priestley zemřel r. 1804 v Northumberllandu v Pensylvánii.
Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 10. 2007
na adresu: Redakce časopisu U Plynárny,
Renáta Váňová, Národní 37,
110 00 Praha 1-Nové Město
nebo e-mail: [email protected]
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Makovice 9/2007«
a svoji zpáteční adresu i telefon.
Na výherce čekají pěkné dárky
od Pražské plynárenské, a. s.
Henry Cavendish – anglický fyzik a chemik
(1731–1810) – obr. 3
Byl členem rodu z Devonshire (byl to druhý
syn vévody), který byl založen soudcem Johnem Cavendish ze 14. století. Henry Cavendish
byl velmi bohatý, ale skromný, uzavřený a málomluvný muž. Byl neúnavný pracovník a většinou si výsledky své práce nechával pro sebe,
takže není vůbec jisté, jestli jsou lidstvu známy
všechny jeho objevy. Říká se o něm, že jako
chemik byl jedním z prvních tří nebo čtyř chemiků své doby. Jako fyzik byl tehdy patrně první v Anglii, ne-li v celé Evropě vůbec. Zabýval
se i elektřinou. Z jeho chemických výzkumů
jsou pak nejvýznamnější výzkumy o plynech,
o složení vody a o složení kyseliny dusičné. V r.
1765 objevil vodík a určil jeho vlastnosti. Označil ho jako zvláštní druh hořlavého vzduchu.
V r. 1781 vodík definoval a v r. 1783 s Pierrem
Josephem Macquerem určili složení vody a prokázali, že spalováním vodíku vzniká voda. Jako
první na světě Cavendish tedy ukázal, že voda
není prvek, jak se mylně domníval např. i Robert
Boyle, nýbrž sloučenina »hořlavého vzduchu«
a »vzduchu našeho ovzduší«. Cavendisch určil
i objemový poměr vodíku a kyslíku. Uměl vodík
také sám vyrobit chemickou cestou, a to například působením kyseliny sírové na železo
(H2SO4 + Fe = H2 + FeSO4 ). Tato metoda pak
byla dlouho využívána k výrobě vodíku pro
plnění leteckých balónů.
Henry Cavendish zemřel r. 1810. V uznání
Cavendishova díla byla v r. 1872 založena
v Cambridgi výzkumná laboratoř nesoucí jeho
jméno.
Rudolf Novák
Kosmetika a kadeřnictví Botanic
Nejprve vyber z horního
a dolního rámečku správné
dvojice. Číslo u obrázku
v horním rámečku určuje
pořadí v tabulce, číslo
u obrázku v druhé tabulce
znamená, které písmeno
z pojmenování obrázku tvoří
tajenku.
Správná odpověď z č. 6/2007:
1) Osmisměrka: po jejím ukončení je zhasnut
2) Doplňovačka: nejvyšší v historii
3) Slabiková spojovačka: čtyři
Výherci soutěže pro děti z č. 6/2007:
Nikola Viternová, Praha 10
Lucie Hronová, Nové Kounice, poš. Bochov
Tomáš Dorica, Praha 4
Botanic je zařízení nabízející kosmetiku a kadeřnictví v interiéru zařízeném v moderním a vkusném stylu. V příjemném prostředí vám bude poskytnuto kosmetické a vlasové poradenství, líčení i svatební
a večerní, manikúra, modelace nehtů, lymfatické
masáže, určení barevné typologie. Kromě těchto služeb se nabízejí kurzy pro vizážistky, kosmetičky
a barevné typologie.
Adresa: Olbrachtova 54, 140 00 Praha 4
Tel.: 241 443 210, 777 015 655
Doplňovačka
1. škraboška
2. cizopasný hmyz se
skákavýma nohama
(trápí hlavně kočky
a psy)
3. kříženec hřebce
a oslice
4. vstup do hradu
5. hovorově maminka
6. anglicky pekař
7. zpracovávaný mletím
8. výbušná zbraň,
puma
Pomůcka: BAKER
Slevy pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.: 20 % na veškeré služby.
Dnešní otázka:
Proč není vhodné líčit se před fenováním vlasů?
Na vylosovaného výherce čeká kosmetický balíček
v hodnotě 1 000 Kč a kosmetické ošetření v hodnotě
750 Kč.
Čtenářská soutěž s časopisem
Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 10. 2007
na adresu: Redakce časopisu U Plynárny
Renáta Váňová
Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město
nebo e-mail: [email protected]
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Čtenářská soutěž 9/2007«
a svoji zpáteční adresu i telefon.
Na výherce čekají pěkné dárky
od Pražské plynárenské, a. s.
1. Klub za starou Prahu byl založen v roce:
a) 1848 b) 1900 c) 1989
2. První obecní plynárna v českých zemích byla
postavena:
a) v roce 1847 v Karlíně
b) v roce 1867 na Žižkově
c) v roce 1887 v Holešovicích
3. Na výstavě Eduarda Ovčáčka v Galerii Smečky
jsou vůbec poprvé vystaveny:
9/2007
a) plastiky ze dřeva
a bronzu
b) lettristické serigrafie
c) architektony
a některé propalované koláže
z šedesátých let
Správné odpovědi
z č. 6/2007:
1b) Jazzová houslistka Anna Mlinariková studovala
na Berklee College of Music v Bostonu
2c) Plynová kotelna v Nosticově paláci je umístěna
v krovu přímo pod střechou paláce
3c) Dojezd CNG automobilu Volkswagen Caddy,
speciálně upraveného pro cestu kolem světa
EcoFuel World Tour, byl až 3 000 km
Výherci z č. 6/2007:
Miroslav Švejnoha, Praha 4, Věra Krausová, Praha 4
Jiří Dlouhý, Praha 9-Jahodnice
Foto Petr Hejna
Narodil se roku 1627 jako sedmý syn a celkově
třinácté dítě Richarda Boyla. Otec Robertův
pocházel z Dorsethire. Robert se narodil v době
otcova pobytu v Lismore v Irsku a proto je někdy
pokládán za Ira. Své dětství a mládí věnoval
studiu v různých zemích. V osmi letech šel studovat do Etonu a jako dvanáctiletý do Ženevy.
Cestoval po Francii a Itálii a v sedmnácti letech
se vrátil na rodinný statek v Dortshire, kde si zřídil soukromou laboratoř. Po několika letech
odešel do Oxfordu. Zde se stal jedním ze zakladatelů Královské vědecké společnosti. Zasloužil se o překonání alchymie a založení moderního chemického výzkumu.
Boyle byl vynikajícím experimentátorem. Přesto, že byl bohatý, což mu usnadňovalo vědeckou práci, žil poměrně asketicky. Byl také částečně invalidní. Jeho raný zájem o atomovou
teorii jej dovedl k epochálnímu dílu o vakuu
a zákonech plynů. Věnoval v něm zvláštní pozornost tlaku ovzduší a rozdělení tlaku ve vodě
i jiných kapalinách. Kromě Spring of Air jsou
jeho nejslavnějšími díly Seraphic Lover, The
Skeptical Chymist a Unsuccessfulness of Experiments. Jeho práce ve fyzice přispěla k vystavění základů hydrostatiky. Stejně jako jeho současník Pascal vysvětloval svůj názor na tehdy
zakořeněný mýtus, přetrvávající od učení Aristotelova, nazývaný »horror vacui« neboli »strach
před prázdnotou«. Roku 1644 připadl Boyle na
myšlenku použít teplotní přírodní konstantu –
bod tání ledu – pro základy termometrie. Chemickými experimenty zjistil, že látky se skládají z jednotlivých prvků, které se již nedají dále
chemicky rozložit a poznal i to že v žádném případě nelze přeměnit jeden prvek ve druhý, jak
se o to pokoušeli alchymisté. Prohlásil, že všechny prvky se skládají z malinkých neviditelných
částeček, které jsou pro každý prvek jiné, a z prvků že se skládají sloučeniny. V r. 1661 pak definoval podstatu chemických prvků.
V r. 1662 Boyle a francouzský fyzik Edme Mariotte formulovali nezávisle na sobě zákon o tlaku plynu, »oč menší je tlak plynu, o to je větší
jeho objem a naopak, čím je tlak plynu větší, tím
je jeho objem menší« (Boyle-Mariettův zákon).
Znalost tohoto zákona, ze kterého je odvozena
stavová rovnice ideálních plynů, patří dodnes
mezi základní vědomosti každého plynárníka. Na
počátku této rovnice stál zákon Boylův, stanovující vztah mezi objemem a tlakem plynu při
stálé teplotě. Stlačuje-li se (nebo rozpíná) za
10
na téma »Plynárenské kuriozity« –
Mincový plynoměr aneb »Nejdříve zaplať a potom teprve odebírej plyn«
Řešení křížovky na str. 12: Před 160 lety zahájila provoz první plynárna v Karlíně.
Britové
Čtenářská soutěž
s partnery Zákaznické karty
Pražské plynárenské, a. s.
Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 10. 2007 na adresu:
Redakce časopisu U Plynárny
Renáta Váňová,
Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město
nebo e-mail: [email protected]
Nezapomeňte uvést výrazné označení ››Botanic‹‹
a svoji zpáteční adresu i telefon.
Správná odpověď z č. 6/2007:
CK Blue Style je na trhu 10 let
Výherce z č. 6/2007: Michael Sládek, Praha 4,
Lubomír Tomek, Praha 10, Eva Černolíková, Praha 4,
Jiří Štochl, Praha 5, Karel Veselý, Most 1
Připravila Zuzana Floriánová
Co najdete v příštím čísle 10/2007
> Rozhovor se Zdeňkem Svěrákem
u příležitosti 40 let Divadla J. Cimrmana
> Reportáž z oslav 160 let plynu v Praze
> Nové projekty prodeje tepla
11