stáhnout - Olomoucký klastr inovací

Transkript

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce
v rámci Fondu Partnerství
Supported by a grant from Switzerland through the
Swiss Contribution to the enlarged European Union
Text neprošel jazykovou úpravou.
© Olomoucký klastr inovací, družstvo
Autor: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.
Olomouc 2012
Tento projekt se koná za podpory Olomouckého kraje
Obsah
Obsah .......................................................................................................................................... 1
Úvod ........................................................................................................................................... 2
1.
2.
Makroekonomické ukazatele Olomouckého kraje .............................................................. 3
1.1.
Hrubý domácí produkt a hospodářský růst .................................................................. 3
1.2.
Nezaměstnanost ........................................................................................................... 5
1.3.
Inflace .......................................................................................................................... 7
Průmyslový profil Olomouckého kraje ............................................................................... 8
2.1.
Průmyslová struktura Olomouckého kraje .................................................................. 8
2.1.1.
Průmysl v Olomouckém kraji v 1. – 3. čtvrtletí 2011 ........................................ 10
3.
Kvalifikace pracovní síly v regionu .................................................................................. 12
4.
Návrh řešení ...................................................................................................................... 14
4.1.
Infrastruktura - HUB ................................................................................................. 14
4.2.
Služby ........................................................................................................................ 15
4.2.1.
Koučink .............................................................................................................. 15
4.2.2.
Specializované poradenství ................................................................................ 16
4.2.3.
Dodávky ICT ...................................................................................................... 16
4.2.4.
Centrum pro transfer technologií ....................................................................... 16
4.2.5.
Vzdělávání .......................................................................................................... 17
5.
Závěr ................................................................................................................................. 18
6.
Bibliografie ....................................................................................................................... 19
7.
Seznam tabulek ................................................................................................................. 20
8.
Seznam obrázků ................................................................................................................ 20
Úvod
Hovoříme-li o inovačních procesech, je třeba na prvním místě připomenout, že se jedná
o evoluční, nelineární a interaktivní proces, který proto nutně stojí a padá s intenzivní
komunikací a spoluprací mezi různými aktéry (firma – firma, firmy – veřejné instituce/vládní
agentury, firmy – podnikatelská sdružení, firmy – znalostní základna aj.). Druhým bodem,
který úvodem musí zaznít, je předpoklad, klíčový pro tvorbu jakéhokoli regionálního
inovačního systému, že vzájemná blízkost mezi aktéry usnadňuje tvoření, získávání,
akumulaci a využití znalostí, a to zejména díky existující sítí vztahů (mezi firmami
i jednotlivci) a místně specifickému procesu učení a využívání znalostí. Obecně pak můžeme
na zcela základní úrovni rozlišit dva subsystémy, které jsou nezbytně nutné pro jakýkoli
inovační proces: je to subsystém generující znalosti (znalostní základna) a subsystém znalosti
užívající a ekonomicky je zhodnocující (podnikový sektor). Inovační systém v nějakém
regionu pak existuje pouze tehdy, pokud jsou mezi firmami a znalostní základnou v daném
regionu vytvořeny a probíhají systematické interakce.
V rámci této strategie se zaměřujeme na tzv. „byznys inovace“, kterými se rozumí vytváření
nové přidané hodnoty pro zákazníka a pro firmu, která není nutně založená na výzkumu
a vývoji. Z jiného pohledu se jedná o neustávající proces vylepšování a obměny výrobků
a služeb firmy, včetně způsobů jejich produkce, prodeje a distribuce. Byznys inovace je tedy
procesem, který se primárně odehrává uvnitř firem a který je ekonomickými odborníky
považován za zcela klíčový pro získání a udržení konkurenční výhody firem. Jestliže se na
region podíváme jako na skupinu firem, které realizují své aktivity na určitém území, pak
inovace představují hlavní zdroj konkurenceschopnosti místní ekonomiky. Cílená podpora
konkurenceschopnosti a zlepšování pozice firem na trhu prostřednictvím vhodně nastaveného
regionálního inovačního rámce je velmi důležitým doplňkem již existujících spontánních
i náhodných synergických efektů, které vyplývají z prostorové blízkosti a koncentrace.
2
1. Makroekonomické ukazatele Olomouckého kraje
Tato kapitola je zaměřena na popis hlavních makroekonomických trendů a ukazatelů hospodářské
výkonnosti Olomouckého kraje. Jak dokládají údaje z ekonomických statistik, výsledky jsou ve
srovnání s ostatními kraji spíše podprůměrné. Nižší tempo růstu se negativně promítá do dalších
indikátorů, jako např. HDP na obyvatele a vysoká míra nezaměstnanosti. V důsledku negativních
ekonomických trendů a nedostatku kvalitních pracovních míst dochází také k odlivu
kvalifikovaných a vzdělaných pracovníků, čímž se prohlubují strukturální ekonomické problémy.
1.1.
Hrubý domácí produkt a hospodářský růst
Olomoucký kraj patří z hlediska velikosti HDP na 1 obyvatele v rámci České republiky
k nejvíce zaostávajícím regionům státu. V roce 2010 se Olomoucký kraj se svým HDP ve výši
173 882 mil. Kč umístil mezi všemi kraji na 9 místě. Co se týče HDP na 1 obyvatele, tady se
umístil až na 12 místě před Libereckým a Karlovarským krajem.
Tabulka 1 HDP v jednotlivých krajích ČR, Zdroj: ČSÚ
HDP
Měřicí jednotka mil. Kč
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2 688,1
2 929,2
3 116,1
3 352,6
3 662,6
3 848,4
3 739,2
3 775,2
Hlavní město Praha 641 835 697 979
752 091
813 275 909 016 977 136
945 796
972 551
Středočeský
278 424 305 638
318 687
357 151 392 597 415 250
395 557
405 837
Jihočeský
149 074 161 177
172 956
185 379 193 864 195 803
195 195
195 732
Plzeňský
136 611 152 818
158 755
171 854 183 162 178 474
176 553
175 398
Karlovarský
66 553
69 888
72 351
74 284
81 467
81 213
79 845
Ústecký
180 497 194 863
206 058
220 146 235 905 246 541
250 301
250 267
Liberecký
90 748
97 975
108 262
114 121 118 481 120 680
116 297
117 992
Královéhradecký
128 445 139 331
145 111
152 035 166 175 173 544
171 660
171 247
Pardubický
112 323 121 286
126 270
138 343 151 391 154 384
148 528
146 614
Vysočina
110 837 120 038
126 025
135 150 147 647 142 955
139 522
150 666
Jihomoravský
274 027 294 106
310 623
336 071 369 283 397 332
387 479
387 309
Olomoucký
129 477 142 597
146 368
154 111 168 073 176 763
172 249
173 882
Zlínský
128 274 135 256
144 825 156 644 170 213 185 264
180 885
177 989
Moravskoslezský
257 005 294 213
323 726
366 413
369 908
v tom kraje
Česká republika (mld. Kč)
80 355
339 517 371 399 393 358
3
Důvodem zaostávání Olomouckého kraje je nižší tempo hospodářského růstu. Oproti růstu HDP
České Republiky v letech 1995-2009, který činil 44 %, Olomoucký kraj s 29,9 % výrazně
zaostává. V tomto období dosáhly nižšího hospodářského růstu pouze čtyři kraje – Karlovarský,
Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský. Příčiny této slabé hospodářské výkonnosti Olomouckého
kraje pramení z minulosti a souvisí s dlouhodobým vývojem struktury místní ekonomiky1.
Dosažená úroveň HDP kraje mezi lety 1995 – 2010 poklesla vůči národní úrovni i hodnotě za 13
krajů bez Prahy. Vzhledem k míře vlivu Prahy na hodnoty HDP na obyvatele za celou ČR je
vhodné srovnávat vývoj Olomouckého kraje jak vůči národní úrovni, tak vůči hodnotě za ČR bez
Prahy. Dosažená úroveň HDP na obyvatele se v kraji v období 1995 – 2009 oproti národní úrovni
snížila o 7,9 procentních bodů z 83,3 % na 75,4 %. V důsledku neustálého posilování pozice
Prahy se vůči národní úrovni o 6,8 procentních bodů snížila také hodnota vůči ČR bez Prahy.
Nicméně úroveň produktivity a struktura ekonomiky kraje ukazují vysoký potenciál dalšího
poklesu HDP na obyvatele Olomouckého kraje jak na národní úrovni i úrovni ČR bez Prahy.
Obrázek 1 Vývoj HDP na obyvatele Olomouckého kraje Zdroj: ČSÚ, regionální účty
1
Olomoucký kraj, Průzkum prostředí pro inovační podnikání v Olomouckém kraji [online]. květen 2011 [cit.
4.1.2012] Dostupné na WWW: <http://www.kr-olomoucky.cz/clanky/dokumenty/254/priloha-1-pruzkumprostredi-pro-inovacni-podnikani-olk.pdf>
4
1.2.
Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji k 30.6.2012 zaznamenala mírný pokles oproti
stejnému období loňského roku z 10,4 % na 10 %. Počet uchazečů na jedno volné pracovní
místo ale stoupl z 20 (k 30.6.2011) na 23,6 (k 30.6.2012).
Obrázek 2 Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 30.6.2012, Zdroj: MPSV
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR byl Olomoucký kraj k 30.6.2012 s mírou
nezaměstnanosti 10 % třetím nejhorším, před Moravskoslezským s 10,9 % mírou
nezaměstnanosti a Ústeckým krajem s 12,8 % a od celorepublikového průměru dosahoval
odstup 1,9 %.
V Olomouckém kraji sledujeme trend postupného snižování míry nezaměstnanosti, který
nebyl přerušen ani v červnu roku 2012. Během měsíce června se na úřadech práce
5
v Olomouckém kraji registrovalo 1 868 nových uchazečů, naopak 2 959 osob tutéž evidenci
opustilo. Celkově eviduje úřad práce ke konci měsíce června 34 197 uchazečů2.
Tabulka 2 Míra registrované nezaměstnanosti v krajích ČR v letech 2006-2011, Zdroj: ČSÚ
Stav k:
31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010
31.12.2011
ČR celkem
7,67
5,98
5,96
9,24
9,57
8,91
Hl. m. Praha
2,72
2,16
2,14
3,66
4,07
3,95
Jihočeský
5,68
4,47
4,83
7,78
8,50
7,53
Plzeňský
5,60
4,43
5,03
8,16
8,25
7,01
Královéhradecký
6,32
4,70
4,81
7,97
8,37
7,49
Středočeský
5,32
4,25
4,47
7,01
7,73
7,1
Pardubický
6,91
5,43
5,95
9,58
9,87
8,44
Vysočina
7,10
5,63
6,27
10,25
10,73
9,44
Zlínský
7,75
6,02
6,13
10,83
10,74
9,35
Jihomoravský
8,82
6,92
6,83
10,59
10,87
9,81
Liberecký
7,04
6,05
6,95
11,24
10,54
9,46
Karlovarský
9,20
7,32
7,62
11,07
11,39
9,83
Olomoucký
8,97
6,73
6,87
12,19
12,48
11,37
Moravskoslezský
12,58
9,62
8,49
12,14
12,36
11,18
Ústecký
13,77
10,96
10,26
13,61
13,90
12,9
Jak je vidět z předchozí tabulky, Olomoucký kraj dlouhodobě patří mezi kraje s nejvyšší
mírou nezaměstnanosti v rámci České republiky a od průměrné míry registrované
nezaměstnanosti si udržuje odstup 2 až 3 %.
2
Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 6.7.2012 [cit 7.7.2012] Dostupný na WWW :
<http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/statistiky/ol_statistika_kraj.pdf>
6
1.3.
Inflace
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12
měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červnu 2012 2,8 %. Celková hladina
spotřebitelských cen stoupla v červnu proti květnu o 0,2 %3. Dlouhodobý vývoj míry inflace
zachycuje následující graf.
Obrázek 3 Vývoj míry inflace v ČR v letech 2000 – 2012, Zdroj: ČSÚ
3
Český statistický úřad [online]. duben 2012 [cit. 13.5.2012]. Míra inflace. Dostupné na WWW:
<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace>
7
2. Průmyslový profil Olomouckého kraje
Mnohé příčiny a důležité faktory hospodářského zaostávání regionální ekonomiky se vztahují
ke struktuře realizovaných ekonomických aktivit. Nejde přitom jen o odvětvovou či oborovou
strukturu. Významným ukazatelem je také skladba firem dle jejich pozice v (globálních)
hodnotových řetězcích. Nejde tedy o přítomnost či podíl znalostně intenzivních oborů
v ekonomice, ale zejména o charakter konkrétních aktivit. Například přítomnost ústředí firmy
oděvního průmyslu může mít větší přínos pro regionální ekonomiku (v podobě rozvojového
potenciálu, charakteru pracovních míst, vyplácených mezd atd.) než montážní závod
automobilového nebo elektrotechnického průmyslu. Hodnocení odvětvové struktury
ekonomiky je proto nezbytné provádět na základě informací o konkrétní povaze
realizovaných aktivit v místních firmách.
2.1.
Průmyslová struktura Olomouckého kraje
Jak uvádí následující graf, průmyslové aktivity jsou v Olomouckém kraji nejvíce
koncentrovány v okresu Olomouc, který soustřeďuje 33,8 % celkové průmyslové výroby
kraje. Za ním následují okresy Přerov a Prostějov s 19,6 % a Šumperk s 19,1 %. Nejméně
průmyslu je soustředěného v okresu Jeseník 7,8 %.4
Mezi hlavní odvětví průmyslu v kraji patří:
Strojírenský průmysl
Elektrotechnický průmysl
Potravinářský průmysl
Textilní a oděvní průmysl
4
Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 27.2.2012]. Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ NACE
v Olomouckém
kraji
a jeho
okresech
k
31.12.2011.
Dostupný
na
WWW:
<http://m.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/D00037FA4E/$File/w-71130211q4h2.pdf>
8
Nejdůležitějším odvětvím v Olomouckém kraji je průmysl zpracovatelský. V prvním čtvrtletí
roku 2012 v něm působilo 95 % všech velkých průmyslových podniků, které zaměstnávají
celkem cca 40 tis. osob.
Obrázek 4 Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k 31.12.2011 Zdroj: ČSÚ
Obrázek
5
přehledně
zobrazuje rozložení zaměstnanosti
v jednotlivých odvětvích
v Olomouckém kraji. Vidíme, že až 32 % osob je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu.
Ze statistik vyplývá, že strojírenské podniky zaměstnávají 48 % všech lidí pracujících
v průmyslové oblasti. Dalším výrazně zastoupeným sektorem je vzdělávání a zdravotnictví
se 14 %, což je dáno zejména působením Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity
Palackého, z nichž každá zaměstnává více jak 3 000 osob.
9
Obrázek 5 Rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v roce 2011. Zdroj: Úřad práce Olomouc
2.1.1. Průmysl v Olomouckém kraji v 1. – 3. čtvrtletí 2011
V Olomouckém kraji sídlilo od ledna do září roku 2011 celkem 156 průmyslových podniků se
100 a více zaměstnanci. Počet podniků v Olomouckém kraji během sledovaného období
stoupl v porovnání se stejným obdobím roku 2010 o 9. Počet zaměstnanců v těchto podnicích
se ale snížil a dosahoval necelých 41 tis. osob, což odpovídá meziročnímu úbytku 0,6 %.
Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v největších průmyslových podnicích působících
v Olomouckém kraji vzrostla na 22 777 Kč, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 5,2 %. Po
výrazném poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy roku 2009
se situace v letech 2010 a 2011 stabilizovala. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
průmyslové povahy podniků se 100 a více zaměstnanci působících v kraji vzrostly od ledna
10
do září 2011 oproti stejnému období roku 2010 o 10,2 % na 71,2 mld. Kč a na celkových
tržbách v zemi (2 123 mld. Kč) se podílely 3,4 %.5
Tabulka 3 Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle krajů v 1. – 3.
čtvrtletí 2011. Zdroj: ČSÚ
Průměrný
počet
podniků
Česká republika
Hl. m. Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
2 313
222
207
153
159
76
169
105
131
137
140
255
156
175
230
Tržby
za
prodej
Průměrný evidenční Průměrná
hrubá vlastních
výrobků
počet zaměstnanců měsíční mzda
a služeb
průmyslové
povahy
index
index
index
skutečnost
skutečnost
skutečnost 2011/
2011/
2011/
(Kč)
(mil. Kč)
2010
2010
2010
774 301
103,9
25 695
103,8
2 123 017
109,5
79 106
109,1
32 960
100,4
234 860
104,5
86 487
95,1
29 972
106,9
367 763
102,1
43 815
106,0
23 116
104,1
84 038
114,1
53 039
106,1
25 204
102,0
125 590
102,5
20 415
99,1
22 395
10359
26 562
103,6
52 902
101,0
25 469
102,9
233 472
110,9
40 621
101,7
25 575
104,4
89 342
110,8
40 468
110,0
22 741
106,1
84 971
138,5
43 291
104,4
22 655
104,2
149 346
106,8
47 131
107,8
23 826
102,8
82 234
110,7
69 743
111,4
23 619
103,3
141 055
119,0
40 854
99,4
22 777
105,2
71 164
110,2
46 408
105,3
23 215
105,7
105 332
107,2
110 021
101,8
25 672
104,4
327 279
115,0
5
Český statistický úřad [online]. [cit. 9.5.2012]. Průmysl v Olomouckém kraji v 1. pololetí 2011. Dostupný na
WWW: < http://www.olomouc.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/6B004632A4/$File/w-71130211q3l1.pdf >.
11
3. Kvalifikace pracovní síly v regionu
Kvalifikovanou pracovní silou pro oblast vědy a výzkumu jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé,
kterých je v Olomouckém kraji dostatek. Největší podíl na tomto ukazateli má UP Olomouc,
kterou navštěvuje v rámci 8 fakult cca 23 000 studentů. Další institucí, zvyšující úroveň
pracovní síly přímo v Olomouci je MVŠO s cca 800 posluchači. Třetí vysokou školou
Olomouckého kraje je Vysoká škola logistiky o.p.s., která je stejně jako MVŠO
neuniversitním typem vysoké školy. Rostoucí zájem o studium na vysokých školách
v Olomouckém kraji dává předpoklad dalšímu zkvalitňování pracovní síly v regionu.
Přehledné znázornění vzdělanostní struktury obyvatelstva Olomouckého kraje v ekonomicky
aktivním věku je uvedeno na obrázku níže.
Obrázek 6 Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let (2011, %)
12
Z dalších údajů, týkajících se profesní struktury zaměstnanosti, vyplývá, že většina
ekonomicky aktivního obyvatelstva Olomouckého kraje je zaměstnána v technických
a řemeslnických oborech, ve službách a ve strojírenství. Jak ukazuje následující graf, podíl
vědeckých pracovníků a odborníků je ve srovnání s ČR průměrný.6
Obrázek 7 Profesní struktura zaměstnanosti (2011, %)
6
Budoucnost profesí - Trhy práce v regionech v roce 2011 [online]. [cit. 11.5.2012] Dostupný na WWW :
<http://budoucnostprofesi.cz/trhy-prace-v-regionech/regiony2011.html>
13
4. Návrh řešení
Na základě výše uvedené, ne příliš pozitivní charakteristiky Olomouckého kraje a na základě
zkušeností švýcarského partnera s řešením obdobné situace vyplynulo, že je nutné podporovat
zejména malé a střední podniky působící v Olomouckém kraji, jelikož tvoří téměř 90 % všech
zaměstnavatelů v regionu. Řešení se ukazuje v poskytování služeb, které pomohou nastartovat
potenciál firmy, ušetří finanční prostředky a tyto mohou být následně investovány efektivněji
do rozvoje firmy.
Byly definovány možné oblasti, které by z hlediska struktury a situace v kraji byly pro firmy
nejvíce přínosné a tyto byly také osobně konzultovány se zástupci cca 20 firem
z Olomouckého kraje. Výsledkem a možným komplexním řešením je vytvoření tzv.
akceleračního centra, které bude styčným místem pro malé a střední podniky (MSP) pro
řešení jejich situace. Cílem je zlepšení postavení Olomouckého kraje oproti ostatním krajům
ČR, nastartování ekonomiky kraje a zvýšení atraktivity kraje pro investory a to pomocí
vytvoření silného regionálního podpůrného prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem,
které budou spolupracovat s vědecko-výzkumnými organizacemi a budou efektivně využívat
informačně-komunikační technologie.
Definované možnosti a druhy poskytovaných služeb jsou v následujícím textu rozděleny do
dvou základních skupin vytvořených podle jejich faktické podstaty. První skupinou je
infrastruktura, kam můžeme zařadit např. pronájmy kanceláří, konferenčních prostor
a specializovaných laboratoří.
Druhou skupinu představují služby. Ty jsou dále rozděleny do dalších několika úrovní
a subkategorií jako např. projektový servis, poradenství, koučink, transfer know-how
a technologií a vzdělávání.
4.1.
Infrastruktura - HUB
Tzv. HUB je určen především začínajícím podnikatelům (studentské firmy, start-upy apod.)
a podnikatelům, kteří nepotřebují stálou provozovnu, a pro něž je důležité a výhodné mít
možnost si potřebnou infrastrukturu pro své podnikání flexibilně pronajmout na období
14
nezbytně nutné. Jde o kreativní a inovativní prostředí včetně poskytování komunikačního
a pracovního zázemí a navazujících podpůrných a poradenských služeb. Jedná se o vytvoření
a provoz moderního otevřeného pracovního prostoru (open space), který kombinuje nízké
náklady, serendipitu, komunikaci a interakci podnikatelů z různých oblastí.
Standardně HUB nabízí virtuální kancelář (sídlo společnosti, úložné prostory, poštovní
schránka,
kancelářské
vybavení),
konferenční
místnosti,
společenskou
místnost
s barem/kavárnou a kuchyňkou, členský profil na www stránkách HUBu. Začínající
podnikatelé mohou též využít nabízených specializovaných poradenských služeb, např.
v oblasti obchodního práva, účetnictví a daní, ICT aj.
4.2.
Služby
4.2.1. Koučink
Koučink v našem pojetí znamená práci ve vlastním prostředí firmy a rozvoj jejího vlastního
potenciálu jejími vlastními prostředky (nejde tedy „jen“ o klasické externí poradenství),
přičemž kouč svými zkušenostmi a znalostmi napomáhá firemnímu týmu k dosažení
vytyčených cílů. Celý proces lze rozčlenit do 4 hlavních fází (přičemž firma může využít
pouze některé z nich):
1) Identifikace příležitostí.
2) Návrh
rozvojového
inovačního
projektu
–
evaluace
vnitřního
a vnějšího
mikroprostředí MSP, studie proveditelnosti, návrh strategie a business modelu).
3) Příprava inovačního projektu – definice nutných způsobů realizace a zdrojů, doplnění
chybějících zdrojů (finanční, technologické, personální aj.), koncept realizace.
4) Implementace projektu a vyhodnocení výsledků.
Celý proces koučování zde vychází z mnohaletých zkušeností společnosti Platinn, která jej
zajišťuje v regionu Západního Švýcarska (tvořen šesti kantony). Tento model podpory
inovačních kapacit podnikatelských subjektů se tedy osvědčuje v zemi, jejíž ekonomika patří
stabilně na špičku ve všech globálních žebříčcích konkurenceschopnosti a inovativnosti.
15
4.2.2. Specializované poradenství
-
PR a marketing: marketingové průzkumy trhu, poradentství v oblasti propagace
firmy, tvorby marketingových koncepcí či koncepcí všech úrovní korporátní identity.
Dále také možnost přípravy marketingových strategií, stejně jako poradenství v oblasti
publicity a Public Relations a kontakty na reklamní agentury a grafická studia.
-
Podnikatelský záměr: profesionální informační servis v oblastech zakládání firmy,
tvorby podnikatelského záměru a orientaci v legislativním rámci (volba právní formy
podnikání a postup při založení firmy)
-
Technology foresight a market inteligence: služby zaměřené na usnadnění orientace
MSP v dynamickém vývoji na trzích nových technologií, sledování trendů na trhu
a předvídání jeho pohybu.
-
Služby rizikového kapitálu a souvisejícího poradenství, resp. asistence při hledání
strategického investora.
4.2.3. Dodávky ICT
-
Serverové služby jako např. Server housing a hosting (pronájem virtuálního serveru)
či „skladování“ a zabezpečení dat na bázi cloud computing.
-
Systémy informačních technologií
4.2.4. Centrum pro transfer technologií
Je institucionálním zázemím pro uplatnění výsledků výzkumu a vývoje takto zaměřených
institucí v rámci kraje. Jde o způsob spolupráce a transferu znalostí a technologií mezi
univerzitou a průmyslem. V rámci této spolupráce by měli být nabízeny především následující
služby:
-
Komerční uplatnění duševního vlastnictví - poskytování pomoci a podpory při
komerčním využití produktů duševního vlastnictví.
-
Propojení tržního prostředí s vědecko-výzkumným prostředím.
16
-
Nabídka inovativních technologií a know-how klientskými firmami a dalšími
vědecko-výzkumnými subjekty, vyhledávání potenciálních domácích a zahraničních
partnerů (poptávajících) a zprostředkování kontaktů, případně asistence při jednáních
s těmito partnery a další služby dle individuálních potřeb.
-
Identifikace technologických potřeb podniků v ČR i zahraničí (tzv. screening
poptávky). Vyhledání vhodných partnerů – dodavatelů technologie a know-how
v zahraničí,
vyhledání
partnerů
pro
joint-venture,
asistence
při
jednáních
s potenciálními partnery a další služby dle individuálních potřeb.
-
Databáze technologických poptávek a nabídek – pravidelně aktualizovaná databáze,
která
soustřeďuje
technologické
nabídky
a poptávky
ze
specializovaných
transferových center především ze zemí EU.
-
Technology Watch Service – průběžné sledování novinek v oblastech specializace –
nové trendy na trhu, patenty, legislativní prostředí atd.
4.2.5. Vzdělávání
Představuje služby v oblasti výuky, získávání zkušeností, osvojování znalostí, dovedností
a postojů. V rámci těchto služeb jde především o:
-
Celoživotní vzdělávání – ekonomické a manažerské kurzy v rámci celoživotního
vzdělávání pořádané zejména pro technicky vzdělané zaměstnance.
-
„Inovační akademie“ – vzdělávací program zaměřený na inovační rozvoj firem. Ty
mohou pod dohledem lektorů analyzovat možnosti inovací ve svých firmách
a eliminovat zbytečně vynaložené prostředky. Inovační akademie obsahuje různé
moduly, kterými jsou např. tvorba budoucnosti firmy, inovace procesů a výrobků
v rámci podniku, financování růstu atp.
Uvedený výčet nabízených služeb a prostředků vychází z výše uvedených potřeb a možností
a odráží reálnou potřebu těchto služeb v určeném vzorku firem v Olomouckém kraji.
17
5. Závěr
Úspěšnost regionů závisí na jejich schopnosti stát se ohniskem národních i nadnárodních toků
informací, pracovníků, investic a výroby. Celkově je třeba zaměřit podporu na vytvoření
funkčního inovačního rámce či systému regionu. Primárně jde o posílení endogenní kapacity
firem i dalších aktérů v regionu inovovat.
Účinná inovační politika musí být formulována a realizována na základě intenzivní
komunikace a vytváření konsenzu mezi regionálními aktéry. Rolí veřejného sektoru je
zejména vytváření sociálního kapitálu prostřednictvím podpory vzájemného dialogu mezi
aktéry v regionu, posilováním důvěry, zprostředkování kontaktů aj.
Ekonomické struktuře Olomouckého kraje dominují tradiční průmyslové obory a služby, což
jsou segmenty pouze okrajově spjaty s výzkumem a podstatně více založeny na úzkém
kontaktu a práci s trhy a zákazníky, spolupráci s dodavateli atd. Mnoho inovací v zavedených
oborech má charakter kombinace již existujících znalostí/technologií, přičemž hlavním
zdrojem takových inovací je podnikatel schopný rozeznat nové příležitosti a řídit změny
a kroky potřebné ke zhodnocení těchto příležitostí.
Z tohoto důvodu je podpora tzv. byznys inovací (tj. hledání přidané hodnoty pro firmu
a zákazníka) prostřednictvím akceleračního centra zcela zásadním nástrojem inovační politiky
Olomouckého kraje. V rámci tohoto centra půjde především o poskytování služeb inovačního
koučinku, což je zcela zásadní pro zvyšování inovační kapacity a následný růst MSP
v regionu. To je úzce spjato s udržením konkurenceschopnosti a výkonnosti ekonomiky
Olomouckého
kraje
a snižováním
míry
nezaměstnanosti.
Koučování
spojené
se specializovaným poradenstvím se bude zaměřovat na fungování firmy v oblastech jako
např. obchod (úspěch s novým, inovativním produktem/službou, získání nových zákazníků
a úspěch na nových trzích, obnova nabídky atd.), partnerství (budování partnerství a projektů
založených na spolupráci s cílem budování obchodních inovací), organizace (optimalizace
a vývoj organizace, sladění mezi organizací a obchodní strategií) a strategie (identifikace
a posílení firemních kapacit pro inovace).
18
6. Bibliografie
[ 1 ] HUBÍK, Stanislav a Juliet M CORBIN. Hypotéza: metodologický nástroj výzkumu ve
společenských vědách. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně
sociální fakulta, 2006, 80 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 42. ISBN
80-704-0842-1.
[ 2 ] LOUČKOVÁ, Ivana a Juliet M CORBIN. Integrovaný přístup v sociálně vědním
výzkumu: techniques and procedures for developing grounded theory. Vyd. 1. Praha:
Sociologické nakladatelství, 2010, 311 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství),
sv. 42. ISBN 978-808-6429-793.
[ 3 ] STRAUSS, Anselm L a Juliet M CORBIN. Basics of qualitative research: techniques
and procedures for developing grounded theory. 2nd ed. Thousand Oaks: Sage
Publications, c1998, 312 s. Opuscula, 5. ISBN 08-039-5940-0.
[ 4 ] STRAUSS, Anselm a Petr DVOŘÁK. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy
a techniky metody zakotvené teorie Přel. S. Ježek. 1.vyd. Boskovice: Albert, 1999, 196
s. Opuscula, 5. ISBN 80-858-3460-X.
[ 5 ] NOVÁK, Lukáš a Petr DVOŘÁK. Úvod do logiky aristotelské tradice: vybrané kapitoly
z jeho epistemológie a metafyziky. Vyd. 1. České Budějovice: Teologická fakulta
Jihočeské univerzity, 2007, 217 s. Opuscula, 5. ISBN 978-807-0409-596.
[ 6 ] CHABADA, Michal. Ján Duns Scotus: vybrané kapitoly z jeho epistemológie
a metafyziky. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2007, 151 s. Sociologie
(Grada). ISBN 978-802-2322-645.
[ 7 ] HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd.
Praha: Portál, 2008, 407 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-807-3674-854.
[ 8 ] REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů: Příručka pro uživatele. Vyd.
1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-4730-066.
[ 9 ] DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd.
Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 80-246-0139-7.
19
[ 10 ] MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1.
Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4.
7. Seznam tabulek
Tabulka 1 HDP v jednotlivých krajích ČR, Zdroj: ČSÚ ............................................................ 3
Tabulka 2 Míra registrované nezaměstnanosti v krajích ČR v letech 2006-2011, Zdroj: ČSÚ . 6
Tabulka 3 Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle
krajů v 1. – 3. čtvrtletí 2011. Zdroj: ČSÚ ................................................................................ 11
8. Seznam obrázků
Obrázek 1 Vývoj HDP na obyvatele Olomouckého kraje Zdroj: ČSÚ, regionální účty ........... 4
Obrázek 2 Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 30.6.2012, Zdroj: MPSV .............................. 5
Obrázek 3 Vývoj míry inflace v ČR v letech 2000 – 2012, Zdroj: ČSÚ ................................... 7
Obrázek 4 Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k 31.12.2011 Zdroj: ČSÚ ..... 9
Obrázek 5 Rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v roce 2010. Zdroj: Úřad práce
Olomouc ................................................................................................................................... 10
Obrázek 6 Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let (2011, %) ............................... 12
Obrázek 7 Profesní struktura zaměstnanosti (2011, %) ........................................................... 13
20

stáhnout - Olomoucký klastr inovací

Transkript

Podobné dokumenty

Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 2014

Kontaktologické listy 1/2011

PDF s textem článku

Příloha 1 ke článku

Vybudování inovačního centra Ústeckého kraje – rozpracování

Sborník závěrečných prací 2. díl

Komunikační strategie MAS_2

National Background Paper CZ - Czech version

Brownfieldy, jako jeden z faktorů rozvoje obce

Visual Basic – základní prvky jazyka