finanční produkty

MOobalka1
26.2.09
1:22 PM
Page 1
Odborný časopis pro veřejnou správu
3
BŘEZEN 2009
98 KČ/4,48 EUR (135 SK)
příloha:
kauza:
téma:
finanční produkty
pro municipality
»chodníková« novela
za třicet miliard
IT infrastruktura
obcí a měst
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
26.2.09
1:16 PM
Page 1
MO-000806
MOobalka2
26.2.09
12:45 PM
Page 1
NÁZOR
Ing. PETR BENDL
ministr dopravy
Do podpory veřejné dopravy (na
všech úrovních)
z veřejných zdrojů
(také na všech
úrovních) každoročně plyne zhruba
20 miliard korun.
Proto logickým
zájmem nás všech
by mělo být, aby
tyto peníze byly
vynakládány co
nejúčelněji.
březen 2009
Zákon o veřejné
dopravě by měl
sladit zájmy státu,
krajů i obcí
P
říprava zákona o veřejné dopravě je možná nejsložitějším z úkolů, které vládní programové prohlášení z počátku roku 2007 před ministerstvo dopravy postavilo. Přesto vidím přinejmenším tři zásadní
důvody pro to, proč na přípravě tohoto zákona usilovně
pracovat:
Zaprvé půjde o normu, která by měla nastavit pravidla spolupráce mezi obcemi, kraji a státem v zajišťování místní, regionální i nadregionální veřejné dopravy. To
je samozřejmě samo o sobě složité téma, kterému bych
mohl se svou hejtmanskou zkušeností věnovat celý článek. Priority a úkoly státu mohou být a bývají jiné než
priority a úkoly krajů, podobně jako obce nemusí vidět
(a často také nevidí) tytéž věci stejně jako kraj. Nemluvě
o tom, že na každé z těchto úrovní může být jiný politický pohled na věc, vycházející z různé stranické příslušnosti. Pokud zákon nemá a priori vytvářet základ
pro spory, musí nastavit mechanismy, jak všechny zmíněné zájmy sladit.
Zadruhé to bude norma, do jejíž přípravy zasáhly práce na podobné problematice na evropské úrovni. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007,
o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici nabude účinnosti koncem letošního roku
a nový zákon musí být samozřejmě s tímto nařízením
v souladu.
Konečně do třetice návrh zákona o veřejné dopravě
vzniká v době probíhající restrukturalizace v oblasti železniční dopravy, kdy – na můj vkus zbytečně pozdě (ale
to je jiná kapitola) – konečně zjišťujeme, jaké skutečné
náklady s sebou osobní doprava po železnici nese, neboť dosud byly skrytě financovány ze zisků nákladní dopravy. Jsme v období, kdy budeme nejspíš velmi složitě
hledat způsob, jak národního dopravce, tedy České dráhy, provést obdobím nástupu konkurence.
Jakkoliv bude příprava nového zákona složitá, neznamená to, že bychom se ho chtěli a mohli vzdát. Do podpory veřejné dopravy (na všech úrovních) z veřejných
zdrojů (také na všech úrovních) každoročně plyne zhruba 20 miliard korun. Proto logickým zájmem nás všech
by mělo být, aby tyto peníze byly vynakládány co nejúčelněji, aby byly využity veškeré možnosti, jak provázat
dopravní aktivity státu, krajů i obcí, tedy jak správně
a smysluplně stanovit odpovědnosti za objednávání
služeb a zásady spolupráce mezi příslušnými samosprávnými i státními institucemi.
Vyšší míra spolupráce zapojených subjektů se nutně
musí projevit i v takovém ohledu, jakým je rozvoj celostátního informačního systému o jízdních řádech. Pokud investujeme do veřejné dopravy, samozřejmě tak
činíme ve snaze, aby lidé objednané spoje využívali –
a podmínkou pro to je, aby se o nich vůbec dozvěděli.
Mám-li vše shrnout, pokus o maximální integraci
systémů veřejné dopravy mezi železnicí, regionální autobusovou dopravou a městskou hromadnou dopravou je významným krokem k racionalizaci a zpřehlednění celé problematiky. To je důvodem, proč budu
přípravu zákona intenzivně sledovat a chci se do ní zapojit, navíc s pohledem člověka, který problém zná
i z krajské úrovně.
■
MO-000775/B
FOTO: MARTIN SVOZÍLEK
MO01
1
MO02
26.2.09
12:45 PM
Page 2
OBSAH
»Městské patro a »město krátkých vzdáleností«? Nikoli sen, ale realita
(Miroslava Zadražilová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _29
■ TITULNÍ STRANA
Znojmo (Foto archiv Znojemské besedy)
Autorizovaní inspektoři: Pomoc obcím, ale... (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _30
■ NÁZOR
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _1
■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
■ SPEKTRUM
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _4
Sezona kácení ještě nekončí (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _31
Emise a hluk: Kde je v krajích nejhůř? (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _32
■ KAUZA
Zákon »jen« za 30 miliard, či »za všechny prachy«? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _6
Obce a průmysl spolupracují při recyklaci obalových odpadů
(Ing. Petr Balner, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _33
Stabilizační program pro zachování tříděného sběru odpadu _ _ _ _ _ _34
■ EKONOMIKA
Ekonomický útlum se podepíše i na počtu brownfieldů
(Martijn Kanters) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _8
Opravdu víte, zda máte povinnost registrovat se k DPH?
(Nora Grymová, Ladislav Kolínský) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _9
Hejtman Zimola: Důsledky recese by měli rovnoměrně nést všichni
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _10
■ TÉMA: IT INFRASTRUKTURA OBCÍ A MĚST
S datovými schránkami veřejné správě pomůže spisová služba
(Ing. Miroslav Čejka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _11
Už rozesíláte SMS zprávy občanům? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _12
Jak mohou IT nástroje pomoci obcím při elektronizaci veřejné správy? 13
Většina »papírování« už brzy zmizí i z úřadů v Česku
(Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _14
Jak plně využít informační portál obce (Mgr. Pavel Gráf) _ _ _ _ _ _ _ _15
■ MANAGEMENT
Vizitkou městského úřadu je i správně nastavená organizační kultura
(Mgr. Radmila Janoušková, DiS.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _35
Zákaznický audit aneb Pohled na nemocnici očima pacientů /2
(Ing. Marek Pavlík, Mgr. Markéta Borecká) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _36
■ L E G I S L AT I VA
Některá úskalí nové právní úpravy pravidel územních rozpočtů
(JUDr. Jan Janeček) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _37
Jak správně umísťovat dopravní značky (Mgr. David Slováček) _ _ _ _ _38
Pronájem bytů aneb Kdy se obec dopouští diskriminace
(Mgr. Petr Kubačka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _40
»Protialkoholní« vyhlášky a přístup Ústavního soudu
(JUDr. Marek Starý, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _41
Kladenský »You Tube« si získává veřejnost _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _16
Majetkoprávní dispozice s nemovitostmi obce /2
(Mgr. Jana Hamplová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _43
Virtuální prohlídky lákají do regionů (Jaroslav Winter)
Zákon o střetu zájmu a dopady na obce /4 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _44
_ _ _ _ _ _ _ _ _16
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _45
■ EVROPSKÁ UNIE
Moderní veřejné osvětlení zpříjemní lidem život a městu ušetří peníze
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _18
■ PRÁVNÍ PORADNA
Jak na dotace (Pavla Konopová, Martina Šlapáková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _19
■ SERVIS
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
■ SPRÁVA A ROZVOJ
Hold tichému prostranství (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _21
■ PŘÍLOHA: FINANČNÍ PRODUKTY
Když se rekonstruuje školní kuchyně (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _22
Jsou obce důvěryhodným klientem bank?
(Věra Kameníčková, Ondrej Pirohanič) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _I
Víceúčelové pruhy: Šance pro cyklisty také v našich městech
(Ing. Petr Pokorný) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _23
Připravují se již na horší časy? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _IV
Veletrh URBIS INVEST letos už počtvrté _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _25
Na rizika s důsledností a obezřetností _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _V
Prodej obecních bytů v otázkách a odpovědích
(Mgr. Jana Hamplová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _26
Finanční investice lze uskutečňovat i dnes
(Jaroslava Kypetová, Lukáš Vácha) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VI
Příliš malá obec pro chataře (Mgr. Alena Kiedroňová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _27
Program Oec by měl pokračovat (Karel Žítek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VII
Jak přivést více turistů do regionů (Ivan Ryšavý)
Stabilita a důvěra na prvním místě
MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _28
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VIIII
Uzávěrka tohoto čísla: 16. 2. 2009
Ročník XV, číslo 3 • Vychází 5. 3. 2009 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce
šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] •
Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana
Hamplová, advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka
Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem
inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233
072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected],
www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí:
Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s. r. o. • Internetový
online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00
Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN
1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či
osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých
honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2009 ECONOMIA a. s.
2
březen 2009
MO-000779
MO03
26.2.09
12:45 PM
Page 1
26.2.09
12:46 PM
Page 4
SPEKTRUM
›PLZEŇ Do města jezdí stále víc českých
i zahraničních návštěvníků nejen kvůli světoznámému pivu, ale láká je i tamní bohatá
kulturní nabídka. Kvalitní kulturní zázemí je
také jedním z důvodů, proč Plzeň kandiduje na titul Evropského hlavního města kultury v roce 2015. Ten se každoročně uděluje
dvěma vybraným městům ze dvou členských států EU. Být hlavním městem kultury je jedinečnou příležitostí představit své
město v mezinárodním měřítku včetně nabídky obchodních příležitostí a konferenční
turistiky.
Jako kandidát na evropský prestižní titul
se Plzeň prezentovala i na mezinárodním
veletrhu Holiday World 2009. Společně s Plzeňským krajem a pivovarem Plzeňský Prazdroj představila v architektonicky atraktivní expozici Kde se pivo vaří... turistickou
i kulturní nabídku celého regionu. Výstavní
stánek vznikl v rámci projektu Komplexní
propagace Plzeňského kraje, který z 80 % financovala EU v rámci Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad.
Ideový námět s návrhem expozice i s mottem, dominantami a kulturním programem
předložil Radě Plzeňského kraje vedoucí odboru cestovního ruchu a propagace Tomáš
Kotora: »Projektové zadání zpracovala architektka Natálie Baierová, jejíž projekt byl
ve výběrovém řízení vyhodnocen jako nejlepší. Expozici realizovala na základě veřejné zakázky společnost EXPO, IGC Group,
s. r. o., Blovice.«
Výstavní expozice získala na veletrhu druhou cenu v kategorii Větší stánek (nad 60 ti2
síc m ). »Stánek zaujal nejen porotu Holiday
World, ale také návštěvníky veletrhu Regiontour 2009 v Brně. Využijeme ho na stejných veletrzích i v roce 2010,« upřesnil Václav Koubík, radní Plzeňského kraje pro
oblasti kultura, památková péče, cestovní
ruch a marketing. »Prezentaci obdobného
charakteru chystáme i do zahraničí, což by
se mělo promítnout v dalším projektu, který chceme financovat z evropských dotací,«
uzavřel Koubík.
FOTO: ARCHIV
Prestižní ocenění výstavního stánku
Výstavní stánek symbolizoval tradici kraje –
obrovský pivní sud, který poutal pozornost
všech kolemjdoucích návštěvníků veletrhu.
/sk/
Festivaly otevřených sklepů
FOTO: ARCHIV
První Festival otevřených sklepů se uskuteční
v malebném mikroregionu s mnoha vinicemi
a vinnými sklepy Modré hory.
Od letošního roku bude mít každá sezóna vinařské turistiky na jižní Moravě svůj vrchol –
Festival otevřených sklepů. První se uskuteční 21.–22. března v regionu Modré hory ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Zapojí se
do něj 5 obcí (Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice, Vrbice) a 44 vinařů. Obecně prospěšná společnost Partnerství, která již deset
let rozvíjí projekt Moravské vinařské stezky, si
vybrala Modré hory pro velkou zkušenost,
kterou obce a místní vinaři s vinařskou turistikou mají. Další Festivaly otevřených sklepů
budou probíhat v jiných moravských oblastech v červnu, září a listopadu.
Hledání špičkových zařízení vinařské
turistiky usnadní turistům na jižní Moravě smaltovaná tabulka s logem »Vína
z Moravy – Certifikace vinařské turistiky«.
Záměrem certifikace, která se uskutečňuje od roku 2008, je zvýšit kvalitu služeb vinařské turistiky a dosáhnout tak úrovně
srovnatelné s nabídkou v sousedních evropských regionech.
Prní certifikaty Národního vinařského
centra a společností Partnerství převzali
vinaři na lednovém veletrhu cestovního
ruchu Regiontour v Brně.
/kž/
Staňte se Městem stromů!
Již počtvrté vyhlašuje Nadace Partnerství spolu s městem Strakonice soutěž o titul Město stromů. Zapojit se mohou všechny obce na území ČR
o minimální velikosti obce III. typu. Uzávěrka přihlášek je 5. června 2009.
Vítězné město získá finanční prémii 50 tisíc korun, roční asistenci Nadace
Partnerství a především prestižní titul spojený s možností přihlásit se do
evropské soutěže »kvetoucích měst« – Entente Florale Europe.
V říjnu 2008 se stal Městem stromu Krnov. Během čtyř měsíců uspořádal
pět přednášek a besed, dvě výstavy a vyhlásil dvě soutěže. Akce doposud
navštívily téměř dvě tisícovky lidí. Letos v lednu se město přihlásilo do soutěže Entente Florale Europe. Krnovští chtějí pokračovat v kampani uspořádáním dalších třiceti pestrých akcí, mj. ekovýchovné programy pro mateřské a základní školy či dokončení naučné stezky. Za cíl si dali také
výsadbu více než tisíce stromků v centru a okolí a již nyní jich vysázeli přes
osm set.
Bližší informace o soutěži Město stromů spolu s přihláškou najdete na
www.nadacepartnerstvi.cz/mestostromu.
/sk/
4
FOTO: ARCHIV
MO04_05
Kampaň v Krnově zahájila výsadba platanu ve Smetanových
sadech.
březen 2009
MO04_05
26.2.09
12:46 PM
Page 5
SPEKTRUM
Město
s přívlastkem
Vídeňský recept na architekturu
Málokterý jiný prvek ovlivňuje
vzhled našich měst a obcí více než architektura. Jednu z cest, jak zvýšit její kvalitu, ukázala únorová výstava uskutečněných i neuskutečněných projektů mladých vídeňských
architektů v galerii Jaroslava Fragnera. Ruku
k dílu zde přiložila agentura Compress, zastupující rakouskou metropoli v mnoha evropských městech.
A jaký je tedy vídeňský recept na úspěšnou architekturu a urbanistiku? Jak uvedli
přítomní odborníci, jsou to ruku v ruce veřejné soutěže a zapojení mladých tvůrců. Komunální orgány mají podle nich k dispozici
dostatek nástrojů, jimiž lze vyvíjet účinný
tlak na kvalitu plánování i na transparentnost přístupu zejména k realizaci veřejných
staveb. Investorské projekty se musí podřizovat celkovým urbanistickým nástrojům,
nemůže jít o diktát.
/jg/
›ZNOJMO
Živé sochy ve stylu Napoleona
a Vivaldiho, ponocný, vyhlídkové dalekohledy, Pohádkové prohlídky podzemím, nové
propagační materiály o Znojmě a okolí včetně informačních letáků o letošním ročníku
Znojemského historického vinobraní a všech
dalších novinkách, to je výsledek projektu
Znojmo – město s přívlastkem, který zpracovala příspěvková organizace města Znojemská beseda. »Téměř šest milionů korun –
92,5 % z celkových rozpočtových nákladů
jsme čerpali v rámci Regionálního operačního programu (ROP) Jihovýchod, zbývající
peníze poskytla Znojemská beseda, která
spravuje historické budovy ve městě, městské divadlo a zabezpečuje akce jak v oblasti
cestovního ruchu, tak kultury. Projekt jsme
FOTO: © RUPERT STEINER/COMPRESS
› PRAHA
Výsledkem dialogu města a tvůrců je škola
Herthy Firnbergové ve Vídni z dílny architektů
Christopha Karla a Andrease Bremhorsta.
Oprava mostu
pod dohledem památkářů
FOTO: ARCHIV
›LIBŠTÁT Osm z jedenácti dopravních staveb
Libereckého kraje, které dostaly finanční dotaci z Regionálního operačního programu
Severovýchod, bylo dokončeno. Patří k nim
i kamenný klenbový most v obci Libštát na
Semilsku z roku 1822, lemovaný působivými
sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava
z konce 18. století. Komplexní rekonstrukci
státem chráněné památky pozorně sledovali
i ochránci památkové péče. »Po odkrytí kon-
strukce mostu bylo zjištěno, že stávající kameny se nedají znovu použít. Kvůli zachování autentičnosti historické stavby se musel
nakoupit speciální červený pískovec, který
zvětralé kameny nahradil. Most také dostal
na žádost obce nové zábradlí,« říká Jana Vlčková z Krajské správy silnic. Téměř devítimilionovou evropskou dotaci z celkem 12milionové investice připomíná pamětní tabulka
na nosné konstrukci mostu.
/sk/
březen 2009
Na komplexní rekonstrukci kamenného klenbového mostu dohlíželi také památkáři.
MO-000777
zahájili letos v březnu a potrvá do února roku 2011. Turistům, kteří zavítají do Znojma,
nabídne všechny informace a propagační
materiály městské informační centrum,«
uvedl Mgr. Marian Keremidský, místostarosta Znojma.
A proč město s přívlastkem? »Po komunálních volbách v roce 2006 jsme přemýšleli
o novém logu města. Typickým symbolem
Znojma je vedle okurek hlavně víno a přívlastková vína jsou ta nejlepší,« vysvětlil
Mgr. Marian Keremidský.
Znojemská beseda připravila ještě projekt
Evropská hradební města, kterého se účastní
města z ČR a Rakouska. »A nejen ten. Další
hodláme uskutečnit s rakouským městem
Retz. Měl by podpořit přeshraniční spolupráci
při pořádání hudebních festivalů, vinobraní
a jiných akcí. Na tento projekt se nám zatím
nepodařilo získat peníze z EU. Po doporučení
monitorovacího výboru ROP Jihovýchod požádáme o dotaci z Fondu malých projektů,«
/sk/
doplnil místostarosta.
FOTO: ARCHIV
Oživlé sochy byly viděny i v expozici města na
veletrhu cestovního ruchu Holiday World 2009.
5
26.2.09
1:44 PM
Page 6
KAUZA
Zákon »jen« za 30 miliard,
či »za všechny prachy«?
Když Poslanecká sněmovna 18. února ve třetím čtení vyslovila
souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon
č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, rozpoutala se diskuse, kdo by měl nést odpovědnost za schůdnost chodníků:
Vlastník chodníku, nebo majitel přilehlé nemovitosti?
S
enátní návrh ji přenáší na vlastníky
chodníků, jimiž jsou zpravidla obce.
Svaz měst a obcí ČR už stačil vyčíslit
případné dopady zákona do rozpočtů měst
a obcí na sumu zhruba 30 miliard korun. Návrh zákona, jak jej schválila dolní parlamentní komora, nyní míří do Senátu, který jej projedná do konce března.
Jako předkladatel návrhu má senátor, primátor Teplic Jaroslav Kubera pravdu, když se
vůči svým oponentům vehementně ohrazuje, že stejně jako současná legislativa ani tento jeho návrh na její úpravu přece nikterak
a nikomu konkrétnímu nestanovuje odpovědnost uklízet chodníky a že pojem »úklid
sněhu« se v návrhu vůbec nevyskytuje.
To je však jen půl pravdy. Právník Mgr.
Jan Potměšil z Kanceláře Svazu měst a obcí
ČR (SMO) podotýká, že i stávající zákon sice »pouze« činí odpovědným vlastníka přiléhající nemovitosti za škodu, ke které dojde v důsledku závady ve schůdnosti
chodníku. »Jenže zákon tuto povinnost jako by předpokládá, když zmocňuje obec
k vydání nařízení, kterým se stanoví pravidla pro úklid místních komunikací, tedy
i chodníků. Pokud obec takové nařízení vydá, tak už z něj povinnost úklidu „natrvrdo“
vyplývá.«
Ú S TAV N Í S O U D S E U Ž V Y J Á D Ř I L
Své tvrzení může opřít i o nálezy Nejvyššího
správního soudu a Ústavního soudu (ÚS).
Před dvěma roky ÚS odmítl návrh ministerstva vnitra na zrušení nařízení města Louny,
jímž se vlastníkům nemovitostí stanovily povinnosti odstraňovat závady ve schůdnosti
chodníku. Tímto odstraňováním se rozumělo
»zametání s kropením, odstraňování bláta,
odpadků a jiných nečistot, odklízení sněhu
a posypávání náledí«. ÚS se neztotožnil s názorem ministerstva, že nařízení ukládá vlastníkům nemovitostí povinnosti, jež vybočují ze
zákonného zmocnění obsaženého v § 27 zákona o pozemních komunikacích, v důsledku
čehož jsou ukládány i v rozporu s čl. 4 odst. 1
Listiny základních práv a svobod, podle nějž
mohou být povinnosti ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích. ÚS nepřijal ani
argumentaci, že uložení povinnosti zajišťovat
schůdnost chodníku právním předpisem obce by vedlo i k porušení čl. 9 odst 2 Listiny,
podle kterého nikdo nemůže být podroben
nuceným pracím nebo službám.
ÚS mj. uvedl: »Okolnost, že zákon o pozemních komunikacích nepřevzal (výslovně)
úpravu, zakotvenou v § 9 odst. 2 zákona
č. 135/1991 Sb., nemůže – při zachování původního odpovědnostního režimu – impli-
FOTO: ARCHIV
MO06_07
Senátor Jaroslav Kubera připomíná, že »už
sama skutečnost, že vlastník nemovitosti má
odpovídat za škody vzniklé na přilehlém
chodníku, který mu nepatří, je absurdní a je
v rozporu s civilistickou zásadou, že za své
vlastnictví odpovídá především vlastník«.
kovat představu (o záměru zákonodárce), že
by „nevyslovené“ povinnosti měly napříště
stíhat někoho jiného než za škodu odpovědné vlastníky k chodníku přilehlých nemovitostí, kupříkladu subjekty tzv. veřejného sektoru (jmenovitě obce). Uvádí-li § 27 odst. 7
zákona o pozemních komunikacích, že
„obec stanoví nařízením rozsah, způsob
a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti
místních komunikací a průjezdních úseků
silnic“, nelze to pochopit jinak, než že jde
o „rozsah, způsob a lhůty“ ku splnění povinnosti „odstraňování závad“ těmi, s nimiž § 27
odst. 4 téhož zákona spojuje odpovědnost za
škody vzniklé tím, že by tyto závady odstraněny nebyly.« (Více viz usnesení ÚS ze dne
23. 1. 2007, spisová značka Pl.ÚS 11/06 –
pozn. redakce)
Z ÁT Ě Ž P R O O B E C N Í R O Z P O Č T Y
Senátor Jaroslav Kubera tvrdí, že návrh nemá
dopad na státní rozpočet. Dopady na rozpočty obcí a krajů prý nejsou specifikovatelné,
Hlasy ze sektoru pojišťovnictví
■ Marcela Kotyrová, manažerka vzdělávání a komunikace, Česká asociace pojišťoven: Obecně je do
pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti zahrnuto také riziko pro škody způsobené úrazem na chodníku. Jde
však o odpovědnost subjektivní, tedy takovou, kde je
nutné prokázat zavinění zodpovědné osoby. V takovém
případě poškozený musí dokázat zavinění vlastníka domu, respektive porušení právní povinnosti řádného úklidu cesty tak, jak je v zimním období obvyklé. Podle nově
zvažovaného zákona bude odpovídat obec jako právnický subjekt, tím pádem by již šlo o objektivní ručení za
provoz, a to bez ohledu na zavinění. Záleželo by tedy
pouze na rozhodnutí každé obce, zda by se pro případ
takto vzniklých škod pojistila, či nikoliv. Obec i za současných podmínek odpovídá za komunikace, které spravuje.
Riziko »odklízení sněhu a udržování komunikace v provozu schopném stavu« má tedy již ošetřeno. Pokud by
skutečně vešla v platnost nově zvažovaná právní úprava,
obec by odpovídala ještě za chodníky, které patří k nemovitostem. Tento fakt by znamenal zvýšené riziko, což
by v konečném důsledku mohlo být bráno na zřetel ve
stávajících pojistných smlouvách obcí a měst.
6
PhDr. Václav Bálek, tiskový mluvčí České pojišťovny, a. s.: Úrazy, které se stávají na
špatně uklizeném chodníku, bývají nejčastějšími
pojistnými událostmi, které Česká pojišťovna
právě z pojištění odpovědnosti obcí, ale i majitelů domů likviduje. Převážná většina obcí již
pojištění odpovědnosti má, zvlášť jsou-li zřizovateli dalších institucí, například škol nebo nemocnic, a mají je také s dostatečným limitem
pro tento typ škod. Pokud by je některé obce
neměly nebo měly limity pojistného plnění nízké (to se může týkat pouze menších), pak by
měli jejich zástupci zkontaktovat svého pojistitele a pojištění odpovědnosti uzavřít. Nabídka
je pestrá, například Česká pojišťovna poskytuje
k majetkovému pojištění obcí pojištění odpovědnosti se slevou za propojištěnost. Návrh novely zákona však ještě neprošel celým legislativním procesem. V tuto chvíli tedy ani nikdo
nemůže vědět, jak by se případně změnil škodní průběh, který tvoří základní stavební kámen
pro výpočet pojistného.
■
■ Ing. Jaroslav Klapal, ředitel divize Průmysl, Slavia pojišťovna, a. s.: Pojištění odpovědnosti obcí za škodu vzniklou třetím osobám se již
dnes vztahuje mimo jiné i na škody vzniklé v důsledku nedostatečné zimní údržby komunikací ve
vlastnictví obcí (pokud komunikace nepřiléhá
k nemovitosti ve vlastnictví jiného subjektu). Proto není v současné době třeba uzavírat nové pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti obcí za
škodu vzniklou třetím osobám. S ohledem na
možnou novelizaci zákona o pozemních komunikacích v uváděném pojetí by nepochybně došlo
k nárůstu rozsahu tohoto pojištění, neboť by
vzrostl počet komunikací, za jejichž údržbu by
nově nesly odpovědnost obce. Lze předpokládat,
že úměrně tomu by pojišťovny zvýšily cenu pojištění odpovědnosti za škodu. Je velmi pravděpodobné, že připravovaná novelizace vyvolá zvýšený zájem o toto pojištění. Slavia pojišťovna je
připravena tomuto zájmu vyjít vstříc.
březen 2009
MO06_07
26.2.09
1:44 PM
Page 7
neboť budou záviset na rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev o pojištění proti škodám,
přičemž většina obcí i krajů je proti škodě
způsobené třetím osobám pojištěna.
»Požádali jsme členské obce o vyčíslení
předpokládaných nákladů, které by jim přijetí senátního návrhu zákona přineslo. Odpovědi zatím vyhodnocujeme. Praha už dříve zmínila svůj odhad zvýšení nákladů na
1 až 3 miliardy, Jihlava odhaduje nárůst
o 15 milionů, Turnov zhruba 6 milionů, Bohumín kolem 1,2 milionu, Uherský Brod přes
2 miliony, Šumperk 2,5 milionu korun atd.
U menších sídel jde o náklady v řádu statisíců, pouze u velmi malých obcí o desetitisíce,« říká Mgr. Jan Potměšil z Kanceláře SMO.
Ve Velkém Meziříčí, dvanáctitisícovém
městě na Českomoravské vysočině se
o schůdnost 75 km chodníků starají majitelé
přilehlých nemovitostí. Zbývajících 15 km
chodníků a pěšin a zhruba 46 km místních
komunikací udržuje městem založená společnost Technické služby VM, s. r. o. Tým šesti zaměstnanců s jedním traktůrkem s radlicí
zmírní následky sněžení či náledí na 15 km
chodníků za zhruba šest hodin. »Kdybychom
se měli starat o údržbu ostatních městských
chodníků, museli bychom dokoupit techniku
za zhruba 0,65 mil. Kč a zvýšit počet lidí o třicet,« konstatuje Ing. Jaroslav Mynář, ředitel
Technických služeb VM. Připouští však, že ani
pak by firma nezajistila zimní údržbu chodníků dříve a kvalitněji, než to nyní dokáže tisícovka majitelů rodinných domů spolu se
stovkami obyvatel bytových domů a se zaměstnanci firem, úřadů a organizací.
KDYŽ SI LIDÉ VYCHÁZEJÍ VSTŘÍC
Otevřenější vůči návrhu zákona je Jan Strachota, starosta obce Křižovatka na Chebsku. »Takový zákon se mohl očekávat kvůli
mnoha námitkám vlastníků nemovitostí,
že přebírají odpovědnost za druhého. Je vidět, že zákonodárci občas vyslyší i hlas lidu,« říká starosta obce s 278 obyvateli
a zhruba třímilionovým ročním rozpočtem.
Obec se už léta sama stará o veškerou zimní údržbu na svém území a má k tomu
i kvalitní techniku. Spoléhá rovněž na dobrou spolupráci s místním zemědělským
družstvem. »Navíc v naší malé obci jeden
druhému vycházíme vstříc a kdo může,
uklidí sníh před svým domem ještě dřív,
než dorazí naše technika. Kdo už na to sílu
nemá, počká na nás. Zimní údržba nás nestojí víc než 10 tisíc korun,« uvedl Jan Strachota. Nakonec přesto dodal: »Byla by to
zase jedna z mnoha povinností, které se
neustále valí na obce. Doufám, že budeme
schopni všechny zvládnout a hlavně že na
ně budeme mít dost sil i peněz.«
Také Široká Niva na Bruntálsku (603 obyvatel, rozpočet 7,25 mil. Kč) může být příkladem obce, kde místní obyvatelé, slovy starostky Aleny Mátéové, »vždy pokládali za
svou morální povinnost mít před svým domem uklizeno«. Pokud by na obce přešla odpovědnost za schůdnost chodníků, starostka
by uvažovala o větším využití institutu veřejné služby, protože lidí pobírajících dávky
v hmotné nouzi je v Široké Nivě hodně. Jenže přibyla by tak i další starost obci, neboť
kdo jiný by práci nezaměstnaným zadával,
kontroloval ji a přebíral? Podobné otázky
vznikají, kdyby obec v rámci veřejně prospěšných prací dotovaných úřadem práce
začala zaměstnávat lidi nejen v létě jako dosud, ale i v zimě. »Jenže když si uvědomím,
jaká spousta sněhu u nás může napadnout
během jediné noci, měla bych kvůli tomu zaměstnávat i někoho na noční směny? A co
když naopak žádný sníh nenapadne – jakou
náhradní činnost bych pro už zaměstnaného
člověka hledala? Mimo mzdy přibudou ještě
náklady na posyp a techniku, takže se dostaneme k částce kolem sta tisíc korun, což je
téměř čtvrtina rozpočtu na provoz školy.
Vše řešit dodavatelsky? Už vidím firmy, jak se
přetrhnou, aby u nás uklidily pouhý kilometr chodníku – a když už ano, tak za jakou cenu?« shrnuje Alena Mátéová své první dojmy
z »chodníkového« zákona.
Hlasy ze sektoru komunálních služeb
■ Ing. Jaroslav Mynář, předseda Sdružení
veřejně prospěšných služeb (SVPS): Návrh
zákona by změnil hlavně občansko-právní vztah
a míru trestní odpovědnosti. Tím podle názoru
SVPS význam novely končí. Přijetím návrhu by se
však údržba chodníků určitě zhoršila. Spojí se
nám tu dvě roviny problémů. První rovinou je
problém finanční; novela značně zatíží obecní
a městské rozpočty a přinese i potřebu větších
investic do posílení strojního vybavení firem provádějících údržbu. Druhou rovinou je problém
organizační, neboť bude problematické nahradit
stovky až tisíce majitelů nemovitostí, kteří zatím
údržbu prováděli. Co si však města, obce a firmy
počnou s navýšenými stavy zaměstnanců v době,
kdy údržbu chodníků kvůli vývoji počasí nebude
nutné vykonávat? SVPS zastává názor, že nejlépe
by bylo stávající právní úpravu zachovat – to znamená nerušit povinnost údržby chodníků majiteli
přilehlých nemovitostí, ale pouze převést trestní
odpovědnost z majitelů přilehlých nemovitostí
na majitele komunikací.
březen 2009
Aleš Žižlavský, ředitel společnosti Technické
služby Opava, s. r. o.: Přijetí návrhu by znamenalo pro
obce i příslušné firmy obrovské problémy, jejichž dopad
si nyní ještě ani neumíme pořádně představit. Nešlo by
totiž jen o problém ekonomický – schválený návrh novely by výrazně zatížil obecní rozpočty, ale také o aspekt
technický a organizační. Technické služby Opava udržují
ve městě Opava 51 km chodníků strojně a asi 11 km
chodníků ručně. Časový limit pro dokončení zmírňování
a odstraňování závad ve schůdnosti na těchto chodnících je 12 hodin. Podle údajů poslední pasportizace
chodníků z roku 2005 by bylo nutno udržovat jen
v Opavě dalších zhruba 210 km chodníků, z nichž asi
jen 15 % lze udržovat strojně, takže bude nutné pořízení další techniky. Velká většina chodníků se však bude
muset uklízet ručně, což obnáší přijetí stovek sezónních
zaměstnanců. Ale jak jim ráno zadat konkrétní práci
a určit místo, jak je pak na toto místo dopravit, co dělat
s těmito lidmi, když sníh roztaje atd.? Veškeré tyto problémy, jako třeba lhůty pro dokončení prací na nově
udržovaných chodnících, si zatím ani nedokážeme představit a je velmi jednoduché říct, že by to nebyl problém.
■
ILUSTRAČNÍ FOTO: ČTK
KAUZA
Obce se nejvíce obávají situace, kdy vlastníci
domů nebudou nijak nuceni dbát o stav
přilehlých chodníků a úklid sněhu začnou
požadovat od obce.
DALŠÍ TLAK NA ZMĚNY
V ROZPOČTOVÉM URČENÍ DANÍ?
Kde tedy hledat další peníze pro obce na
údržbu chodníků, začne-li návrh zákona
platit? Získat je zvýšením sazby daně z nemovitostí, jak doporučovali někteří senátoři
při projednávání návrhu? »Takové návrhy
považuji za neférové. Podobně by se přece
mohlo argumentovat při uložení každé nové
povinnosti, která obcím spadne do klína. Zavedení možnosti zvýšit daň z nemovitosti
mělo být krokem k samostatnější daňové politice obcí, konkrétně možností, jak třeba kofinancovat evropské projekty nebo jak získat
byť i přechodným zvýšením daně prostředky
na akce, na jejichž prospěšnosti se obec
shodne. Rozhodně nemělo jít o cestu, jak hasit následky té či oné nepromyšlené novely,«
říká Mgr. Jan Potměšil. Vyslovuje se však pro
to, aby se uvažovalo o plošném navýšení podílu příjmů obcí ze sdílených daní. A dodává:
»Jsou-li obce závislé na státním rozpočtu,
jinde cestu nevidím. V úvahu by připadal
i nějaký místní poplatek za úklid pozemních
komunikací, podobně jako existuje poplatek
za svoz odpadu. To už se však zase blížíme
k vypisování obecních berní na výdaje, které
bez diskuse uložil stát.«
»Kvůli ekonomické krizi dojde k citelným
propadům v příjmech obcí. Při 1% růstu
HDP (což je dnes už velmi optimistický předpoklad) ministerstvo financí tento propad
odhaduje na 12,6 mld. Kč. Obce budou muset krátit rozpočty, a do toho by mělo přijít
zvýšení nákladů na chodníky, navíc v období, kdy už jsou rozpočty schválené. Je-li novela tak nezbytná, měla by se alespoň odložit
její účinnost,« míní Mgr. Jan Potměšil. Podle
jeho slov bychom se však měli připravit na
zhoršení stavu chodníků. Obec totiž obvykle
nemůže najednou uklidit celé své území, nemluvě o problémech s nárazovým sháněním
sil na úklid při změně počasí. »Právní puristé
budou spokojeni, ale po kolena ve sněhu,«
uzavřel právník Svazu měst a obcí ČR.
■
I VA N RY Š AV Ý
7
26.2.09
12:47 PM
Page 8
EKONOMIKA
Ekonomický útlum se podepíše
i na počtu brownfieldů
Nejistota, která provází současnou ekonomickou krizi, se promítá i do prognóz brownfieldů v České republice. Část odborníků dokazuje, že krize zákonitě povede ke vzniku desítek a stovek
hektarů nových brownfieldů, přičemž na vyřešení stávajících
nebudou peníze. Jiní experti naopak tvrdí, že právě teď se
brownfieldům začíná blýskat na časy: Skončila totiž zlatá éra
výstavby na zelené louce a pozornost developerů se soustředí
na nezřídka skvěle položené starší areály a nevyužité pozemky.
J
ak už to tak bývá, pravda je někde uprostřed. Jistě, části brownfieldů se nepodaří najít investora. Jejich podíl však bude
tím menší, čím aktivnější bude veřejný sektor. Právě za současné krize by měl růst význam nezastupitelné role státu, ale i krajů
a obcí jako facilitátorů procesu regenerace
brownfieldů. Tyto subjekty by měly nejlépe
vědět, kam a jak alokovat finanční zdroje, ale
i lidské síly. To nijak nesnižuje úlohu vysoce
profesionálního přístupu soukromých developerů a investorů, bez níž by revitalizace
brownfieldů jako nejkomplexnější forma developmentu nebyla možná.
K L A S I F I K A C E P O D L E M AT I C E
Pro co nejpřesnější vyhodnocení jednotlivých brownfieldů, ale i jejich jednotlivých
sektorů vypracoval mezinárodní tým společnosti DTZ novou metodiku. Lze ji použít pro
řešení jedné konkrétní lokality. Podle míry
komerční atraktivity a odhadovaných nákladů na její revitalizaci se pak doporučuje další postup. Zároveň může tento model sloužit
vyšším územním samosprávným celkům
pro klasifikaci všech brownfieldů na jejich
území do několika kategorií, a stanovit tak
postup pro řešení tohoto dlouhotrvajícího
problému.
V pražské pobočce DTZ jsme vycházeli
z matice Rozčlenění portfolia brownfieldů,
jejíž základy byly položeny v 60. letech
20. století společností Boston Consulting
Group. Matice sestává ze dvou os (X a Y), které udávají rozsah uvedených dvou klíčových
faktorů území brownfieldů. Osa X určuje komerční atraktivitu, osa Y sleduje náklady na
sanaci pozemku a jeho přípravu pro další
zhodnocení (viz obrázek vpravo nahoře).
Pomocí matice musí být klasifikovány
všechny lokality v příslušném portfoliu. Výsledkem bude rozčlenění brownfieldů do devíti kategorií:
■ 1a. Komerčně velmi atraktivní lokalita
s nízkými náklady na přípravu pozemku;
■ 1b. Komerčně velmi atraktivní lokalita se
středně vysokými náklady na přípravu pozemku;
■ 1c. Komerčně velmi atraktivní lokalita
s vysokými náklady na přípravu pozemku;
■ 2a. Komerčně středně atraktivní lokalita
s nízkými náklady na přípravu pozemku;
■ 2b. Komerčně středně atraktivní lokalita
se středně vysokými náklady na přípravu pozemku;
■ 2c. Komerčně středně atraktivní lokalita
s vysokými náklady na přípravu pozemku;
■ 3a. Komerčně málo atraktivní lokalita
s nízkými náklady na přípravu pozemku;
■ 3b. Komerčně málo atraktivní lokalita se
středně vysokými náklady na přípravu pozemku;
■ 3c. Komerčně málo atraktivní lokalita
s vysokými náklady na přípravu pozemku.
Č T Y Ř I S T R AT E G I E
Jakmile budou určené brownfieldy pomocí
této matice rozčleněny do uvedených kategorií, je třeba přiřadit ke každé skupině i strategie jejich dalšího rozvoje (viz Matice Stra-
Matice Strategie portfolia brownfieldů (©DTZ)
Nedělat nic
Prodej v T+2
Prodej v T+0
Nedělat nic
nebo
Veřejný development
Použití veřejných fondů
pro odstranění zátěže v T+1
Prodej v T+1
Specifický veřejný development
Použití veřejných fondů
pro odstranění zátěže v T+2
Použití veřejných fondů
pro odstranění zátěže v T+0
NÍZKÁ
8
Komerční atraktivita
VYSOKÁ
Náklady na přípravu pozemku
VYSOKÉ
NÍZKÉ
Matice Rozčlenění portfolia
brownfieldů (©DTZ)
Náklady na přípravu pozemku
VYSOKÉ
NÍZKÉ
MO08_09
NÍZKÁ
3a
2a
1a
3b
2b
1b
3c
2c
1c
Komerční atraktivita
VYSOKÁ
tegie portfolia brownfieldů). Společnost DTZ
stanovila následující čtyři strategie:
■ 1) Nevyvíjet žádnou aktivitu: všechny lokality, které spadají do kategorie 3a, a některé z kategorie 3b;
■ 2) Veřejný development: všechny lokality,
které spadají do kategorie 3c, a některé z kategorie 3b;
■ 3) Použití veřejných fondů na přípravu
pozemků a odstranění zátěže (úplná či částečná): všechny lokality v kategoriích 1c, 2c
a 2b;
■ 4) Přímá nabídka a prodej soukromému
sektoru: všechny lokality v kategoriích 1a, 1b
a 2a.
Tyto strategie budou rozfázovány také časově, přičemž nejprve (T+0) nastupuje nabídka všech lokalit v kategorii 1a soukromému sektoru (T značí čas). Později (T+1)
následuje nabídka lokalit v kategorii 1b a ještě později nabídka lokalit v kategorii 2a.
Zároveň s dialogem s investory a developery radíme zahájit přípravu regenerace lokalit z kategorie 1c z veřejných zdrojů. Na tu
má navázat regenerace lokalit z kategorie 2b
a 2c – opět za využití veřejných prostředků.
Zvláštní pozornost by měla být věnována
nejsložitějším brownfieldům spadajícím do
kategorie 3c, které vyžadují specifické strategie šité na míru. Žádná z těchto lokalit není
komerčně atraktivní – mohou nicméně představovat ohrožení životního prostředí. Iniciativa tak plně spočívá na veřejném sektoru.
Matice Strategie portfolia brownfieldů nabízí stručný přehled dílčích strategií v závislosti na klasifikaci lokalit.
Orgány veřejné správy mohou těžit z jedné
velké výhody, již přináší zmíněná metoda.
Náklady na sanaci neatraktivních a problematických brownfieldů lze totiž vyrovnat
z příjmů prodeje lokalit kategorií 1a, 1b a 2a.
DTZ proto navrhuje, aby byl z tržeb za atraktivní brownfieldy zřízen regionální fond, jehož prostředky budou v budoucnu použity
na spolufinancování projektů z oblasti veřejného sektoru, tedy tehdy když privátní subjekty o brownfieldy neprojeví zájem.
■
M A RT I J N K A N T E R S
vedoucí oddělení Consulting & Research
DTZ Praha
březen 2009
MO08_09
26.2.09
12:47 PM
Page 9
EKONOMIKA
Opravdu víte, zda máte povinnost
registrovat se k DPH?
Od 1. ledna 2009 nabyla účinnost novela zákona č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty (DPH). Novelou se mj. změnilo stanovení obratu pro účely registrace k DPH. Dopad této změny
nejvíce pocítí menší a středně velké obce, které za posledních
dvanáct kalendářních měsíců nedosáhly obratu jednoho
milionu korun ani se dobrovolně nezaregistrovaly.
J
ak se tedy po novele definice obratu
změnila? Na modelovém příkladu si také
ukážeme, jak mají obce přistupovat k jeho výpočtu. Rovněž se podíváme na to, kdy
bude muset obec podat přihlášku k registraci k DPH, kdy se stane plátcem, a kdy podá
své první daňové přiznání.
N O VÁ D E F I N I C E O B R AT U
Výše obratu zůstává i po novele stejná, tj. jeden milion korun za nejvýše dvanáct předcházejících bezprostředně po sobě jdoucích
kalendářních měsíců. Mění se však to, co do
obratu vstupuje a naopak, co se do něj již nezapočítává. Nově se obratem rozumí souhrn
úplat bez daně včetně dotace k ceně, které
osobě povinné k dani náleží za uskutečněná
plnění. Osoba povinná k dani je fyzická nebo
právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Existují situace,
kdy se obce nepovažují za osoby povinné
k dani, například pokud vykonávají činnosti
v oblasti veřejné správy (například vybírání
poplatků za psy). I když za tyto činnosti vybírají úplatu, nepovažují se za ekonomické
činnosti.
Uskutečněná plnění jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby s místem
plnění v tuzemsku, jde-li o zdanitelná plnění,
plnění osvobozená od DPH s nárokem na odpočet daně nebo plnění osvobozená od DPH
bez nároku na odpočet daně, pokud jde o finanční či pojišťovací činnosti nebo nájem
pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor,
a nejsou pouze doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
Důležité pro výpočet obratu tedy je, zda
obec obdržela za stanovené období dvanác-
ti měsíců úplaty ve výši jednoho milionu korun. Nové zavedení pojmu úplata ruší dosud
nerovný přístup ke všem osobám povinným
k dani, které uskutečňují ekonomickou činnost, protože rozhodující pro zahrnutí do
obratu bude uskutečňování ekonomické činnosti, nikoli, jakým způsobem jsou transakce účtovány či evidovány.
Do obratu se nezahrnuje úplata za prodej hmotného majetku, odpisovaného nehmotného majetku a úplata za prodej pozemků, pokud nejde o prodej stavebního
pozemku. Dále do obratu nevstupují přijaté prostředky ze státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, prostředků Evropské unie,
pokud nejsou dotací k ceně, protože se nepovažují za úplatu za ekonomickou činnost.
J A K S P O Č Í TÁ M E V Ý Š I O B R AT U ?
Podívejme se nyní na modelový příklad, jak
má obec vypočítat výši obratu:
■ Obec prodává drobné zboží v místním
informačním centru a její příjem (tj. úplata)
z těchto prodejů je již několik let v průměru
60 tisíc Kč měsíčně. Obrat za 12 měsíců roku
2008 tedy byl 720 tisíc Kč. Obec si v roce 2008
spočítala, že by se jí dobrovolná registrace
k DPH nevyplatila, protože náklady spojené
se správou agendy DPH by převýšily veškeré
finanční výhody spojené s dobrovolnou registrací k této dani. Ovšem obec také vlastní
deset obecních bytů, které dlouhodobě pronajímá občanům. Měsíční příjem z tohoto
pronájmu je 40 tisíc Kč. V roce 2008 tento příjem ještě nevstupoval do výpočtu obratu. Tato skutečnost však již v roce 2009 neplatí
a tento od daně osvobozený příjem nově
vstupuje do výše obratu.
Z výše uvedeného vyplývá, že v červenci
2009 obec dosáhne obratu jednoho milionu korun. V srpnu až prosinci 2008 činil její příjem, který vstupuje do obratu, 300 tisíc korun (pět měsíců násobeno 60 tisíci za
prodeje zboží). V lednu až červenci 2009
pak měsíční příjem pro účely výpočtu
obratu již činí 100 tisíc Kč měsíčně, tj. za
toto období bylo dosaženo celkového
obratu 700 tisíc korun (sedm měsíců násobeno 100 tisíci za prodej zboží a pronájem
bytů).
O B E C D O S Á H L A O B R AT U , C O D Á L ?
Obrat byl v našem modelovém případu dosažen v červenci 2009. Obec má povinnost se
registrovat k DPH do 15 dnů od konce července 2009, tj. do 15. srpna 2009. Plátcem se
obec stane od prvního dne třetího měsíce
následujícího po měsíci červenci 2009, tj. od
1. října 2009. Přihlášku k registraci je obec
povinna podat u svého místně příslušného
finančního úřadu. Tam také bude pravidelně
zasílat svá vyplněná přiznání k dani. Jelikož
předpokládaný roční obrat obce v našem
modelovém příkladu bude nižší než dva miliony korun, obec se stane čtvrtletním plátcem daně. První přiznání k DPH bude obec
povinna podat za období od 1. října 2009 do
31. prosince 2009, a to do 25. ledna 2010. Pokud obrat obce bude v rozmezí od dvou do
deseti milionů korun, bude si moci obec vybrat, zda se chce stát čtvrtletním nebo měsíčním plátce daně. Obce s obratem nad deset milionů se automaticky stávají měsíčním
plátcem.
Je důležité připomenout, aby obce pečlivě
sledovaly úplaty za jednotlivá plnění a včas
se zaregistrovaly k DPH. Nesplnění zákonné
registrační povinnosti může vést k sankcím,
které by pro rozpočty některých obcí mohly
být citelné.
■
N O R A G RY M O VÁ
L A D I S L AV K O L Í N S K Ý
Daňové a právní služby
PricewaterhouseCoopers
MO-000794/A
26.2.09
12:48 PM
Page 26
EKONOMIKA
Hejtman Zimola: Důsledky recese by
měli rovnoměrně nést všichni
Jihočeský kraj má zatím k dispozici pouze dílčí údaje o výsledku
hospodaření za loňský rok. Nicméně už v závěru loňského roku
se pro hospodaření kraje rýsoval schodek ve výši okolo 7 milionů korun. »Proto jsme ihned učinili opatření, jejichž cílem bylo
zamezit vzniku schodku a zajistit přebytek, byť mírný, kterým
bychom rádi posílili rozpočtovou rezervu, kterou jsme si vytvořili pro hospodaření v letošním roce. Už teď její výše činí 50 mil.
Kč,« říká jihočeský hejtman Mgr. Jiří Zimola.
P
odle jeho slov by tato rezerva, posílená
o výsledek hospodaření roku 2008, mohla být jakýmsi prvotním nástrojem pro
krytí případného propadu na straně příjmů.
»Věřím, že tato filozofie bude podpořená i při
projednávání závěrečného účtu v zastupitelstvu kraje, a nebude tak prosazováno rozdělení výsledku hospodaření za každou cenu
do běžných výdajů,« říká Mgr. Jiří Zimola,
který před loňským nástupem do čela kraje
řadu let působil jako starosta Nové Bystřice.
prostřednictvím zmíněného úvěru. Ten byl
čerpán ve dvou tranších, v roce 2007 ve výši
350 mil. Kč a v roce 2008 ve výši 450 mil. Kč.
Letos budeme splácet tento úvěr částkou
175 mil. Kč. Letos jsme k financování schodku aktuálního rozpočtu sjednali úvěrový rámec do výše 450 mil. Kč. Schodek rozpočtu
a jeho úvěrové financování však nijak nesouvisí s hospodářskou recesí, ale s předfinancováním některých projektů, u kterých se budeme ucházet o dotaci z evropských peněz.
Počítáte letos s nějakými výraznějšími
korekcemi rozpočtu kraje?
Rozpočet na rok 2009 již ve fázi jeho příprav a schvalování počítal s možným negativním vývojem, který lze v letošním roce
očekávat. V podmínkách ekonomické nestability a nejistoty je však aktuálnímu rozpočtu
zapotřebí věnovat neustálou pozornost
a průběžně reagovat na momentální situaci.
Nevylučuji tedy proto ani případný zásah do
rozpočtu, který bude reakcí na negativní vlivy, které mohou celou jeho filozofii významně ovlivnit. Mám tím na mysli především reálný výpadek rozpočtových příjmů z titulu
sdílených daní s ohledem na průběh recese
jako takové, ale i s ohledem na vládní opatření, která mohou mít dopad právě do této oblasti. Nacházíme se však na počátku rozpočtového roku a na základě skutečných údajů
za jeho první dva měsíce nelze ještě spolehlivě odhadnout vývoj situace v dalším období. Ministerstvo financí však chystá informativní schůzku se zástupci krajů, na které chce
informovat o připravovaných opatřeních
z jeho strany, a na základě takovýchto informací už můžeme v určitém rozsahu připravit
určité korekce, pokud to bude zapotřebí.
Vytvořil si kraj nějaký zvláštní fond pro
spolufinancování projektů podpořených
Evropskou unií?
Pro tento účel nemáme zřízen žádný fond.
Ten bychom mohli naplňovat pouze některými nedaňovými příjmy a obávám se, že jeho
výše by nás limitovala i při realizaci potřebných projektů, které chceme spolufinancovat
prostřednictvím evropských peněz. Naše filozofie je tedy taková, že projekty podpořené
z evropských peněz budeme financovat zčásti rozpočtovými výdaji a zčásti prostřednictvím již zmíněného úvěru. To nám umožní
daleko více se rozmáchnout v krajských rozvojových projektech, a maximálně tak využít
možnosti získat právě evropské peníze na jejich spolufinancování.
■
■ Uvažujete v kraji o případných úvěrech,
obligacích nebo jiných nástrojích, jimiž byste řešili možný schodek v příjmech?
Jihočeský kraj stále ještě splácí úvěr, který
si sjednal u Evropské investiční banky na částečné financování tzv. projektu P1, což je projekt, v rámci něhož byly v letech 2007 a 2008
provedeny opravy vybraných silnic II.
a III. třídy na území kraje. Celý projekt byl financován ze tří zdrojů, a to jednak z peněz
kraje, jednak z peněz Evropské unie, jednak
10
■
Rozpočet Jihočeského kraje
na rok 2009
V základních objemech je rozpočet kraje sestaven s příjmy ve výši 10 629 130 600 Kč a výdaji ve
výši 11 090 930 600 Kč. Zastupitelstvem kraje
schválený schodek mezi příjmy a výdaji tedy činí
461 800 000 Kč.
■ Kromě toho je v rozpočtu zapracována a schválena ve třídě 8. financování splátka úvěru Evropské
investiční banky na financování projektu P1,
tedy programu oprav silnic II. a III. třídy ve výši
175 000 000 Kč.
■ Z celkových plánovaných příjmů rozpočtu na rok
2009 činí příjmy ze sdílených daní 4 641 000 000 Kč,
což odpovídá meziročnímu absolutnímu nárůstu
proti roku 2008 o 263 643 670 Kč (o 6,02 %).
V roce 2007 kraj dosáhl příjmů ze sdílených daní
ve výši 4 069 521 064 Kč a v roce 2008 ve výši
4 377 356 330 Kč (nárůst 7,56 % proti roku 2007).
■
ZDROJ: JIHOČESKÝ KRAJ
FOTO: ARCHIV
MO10
Hejtman Mgr. Jiří Zimola: Nastavení výše
podílu krajů na rozpočtovém určení daní je
určitě otázkou, kterou chceme i my nadále
diskutovat.
Bude kraj letos schopen pokrýt všechny
naplánované investice?
Prozatím počítáme s realizací všech naplánovaných investic a pevně věřím, že u toho
i zůstane. Pokud bychom však museli omezovat některé kapitálové výdaje, asi by mě to
nejvíc mrzelo u investic do dopravní infrastruktury a do oblasti zdravotnictví a sociálních služeb.
■
■ Nenazrál čas k tomu, aby kraje usilovaly
o vyšší podíl čerpání ze sdílených daní?
Komu by se nelíbilo, aby množství peněz,
se kterými může hospodařit, nebylo vyšší,
než je tomu doposud? Nastavení výše podílu
krajů na rozpočtovém určení daní je určitě
otázkou, kterou chceme i my nadále diskutovat. Dosažení hmatatelného výsledku je
však záležitostí konsenzu a jeho dosažení
není nikterak jednoduché.
■ Jaká opatření z centra byste v kraji uvítali pro řešení negativních dopadů ekonomické krize na českou ekonomiku, zejména
však na rozvoj regionů?
Možná se vyhýbám přímé odpovědi, ale
měla by to být opatření především účinná,
která pomohou zastavit pokles výkonnosti
ekonomiky a nabrat v první řadě vůbec nějaké tempo růstu. Z našeho pohledu bychom
pak uvítali, aby to byla nejen opatření, která
budou mít dopad do daňových příjmů
územně samosprávných celků, tedy i krajů,
ale obecně taková, která důsledky hospodářské recese přenesou pokud možno rovnoměrně na všechny, kteří participují na přerozdělování státního rozpočtu.
■
I VA N RY Š AV Ý
březen 2009
MO11_13
26.2.09
12:49 PM
Page 11
TÉMA
FOTO: ZDEŇKA MUSÍLKOVÁ
IT infrastruktura obcí a měst
V Chromči na Šumpersku obecní úřad (na snímku) už nyní využívá možnosti hostování své elektronické spisové služby na serveru dodavatele svého softwaru.
S datovými schránkami veřejné
správě pomůže spisová služba
Dveře dokořán elektronickému úřadování otevře zákon
č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované
konverzi dokumentů. Podle něho od letošního 1. července úřady veřejné správy a všechny právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku budou muset používat tzv. datové schránky,
pomocí nichž si budou zasílat elektronické dokumenty. To jim
přinese dramatický nárůst práce s dokumenty v elektronické
formě a pokles papírové korespondence.
P
řínosem bude zrychlení komunikace,
úspora na poštovném a zjednodušení
doručování »problémovým« firmám.
Tedy těm, které si například dopis s modrým
pruhem záměrně nevyzvedávají. Fyzické
osoby a ostatní subjekty si mohou datovou
schránku pro komunikaci s úřady zřídit dobrovolně. Ministerstvo vnitra nenechává nic
náhodě a už od ledna pořádá sérii seminářů,
které potrvají až do května a na nichž se vysvětluje, podstata a přínosy chystaných
změn.
březen 2009
Klíčovou roli v souvislosti s nadcházejícími
změnami bude hrát nepochybně systém pro
správu dokumentů – spisová služba. Ta bude
jediným vstupním a výstupním místem organizace, bude zabezpečovat evidenci
a oběh všech dokumentů a komunikaci
s agendovými systémy. Stane se přirozeným
páteřním informačním systémem.
ZE SCHRÁNKY AŽ K REFERENTOVI
Co k datovým schránkách říká sám zmiňovaný zákon? Každý úřad či organizace, která ze
zákona musí používat datovou schránku, ji
musí zpřístupnit nejpozději do 15 dnů po
doručení přístupových údajů (ty budou vydávány v průběhu července až září 2009). Pokud tak neučiní, bude jejich datová schránka
považována za zpřístupněnou a mohou do ní
již přicházet dokumenty. Vedoucí orgánu veřejné moci (hejtman, primátor, starosta...)
musí také jmenovat osobu pověřenou k přístupu do datové schránky, pokud ji nebude
chtít spravovat sám.
Ačkoliv zákon sám nijak nesankcionuje
případné nepoužívání datových schránek,
háček to přece jenom má. Pokud dojde dokument do datové schránky, platí pro něj po
deseti dnech tzv. fikce doručení. To znamená, že i když nikdo z úřadu schránku nevybere, po 10 dnech je již písemnost považována
za doručenou. A případné právní důsledky
a následné sankce mohou vyplývat z jiných
právních předpisů, například ze správního
řádu (zákon 500/2004 Sb.).
Úřad musí svoji datovou schránku nejen
vybírat, ale měl by také zajistit její vazbu na
stávající systém spisové služby. Tedy aby do-
11
›
MO11_13
26.2.09
TÉMA
›
12:49 PM
Page 12
IT infrastruktura obcí a měst
kument, vložený do datové schránky, byl spisovou službou převzat, zaevidován a také doručen na konkrétní místo (organizační složka, osoba) k vyřízení. Úřad však musí zajistit
také opačný proces: Umožnit svým pracovníkům či organizačním složkám prostřednictvím spisové služby odesílání dokumentů
do datových schránek adresátů.
Neméně důležité rovněž bude postarat se
o náležitou vazbu spisové služby na agendové systémy. To znamená kontinuální přenos
dokumentů a jejich evidenčních údajů mezi
systémem spisové služby a aplikacemi jednotlivých agend (matrika, stavební úřad
atd.). Pokud organizace zjistí, že současný
systém spisové služby uvedené dvě funkčnosti není schopen splnit (nebo dokonce dosud ani žádný neprovozuje), měl by se rychle poohlédnout po nějakém osvědčeném
řešení. Času je už velmi málo.
RIZIKA TU JSOU
V případě podcenění situace hrozí při nevybírání datové schránky (prošlé zákonné termíny
apod.). již zmiňované právní důsledky. To je
však zřejmě s ohledem na probíhající informační kampaň málo pravděpodobné. Jako
daleko významnější se jeví riziko, že ne všechny úřady veřejné správy se nevyrovnají se skutečností, že práce s papíry ustoupí do pozadí,
zatímco téměř skokově jim vznikne povinnost
práce s elektronickými dokumenty.
Řešení si lze těžko představit bez kvalitní
elektronické spisové služby, přístupné všem
Postavení spisové služby
ve vztahu k datovým schránkám
a ostatním agendám
ZDROJ: GORDIC
pracovníkům. Zejména zpočátku jistě bude
dost těch, kteří nebudou chtít přijmout »novinky« a budou se snažit vše na vstupu vytisknout a dál pracovat s papíry. Ovšem při
odesílání budou muset řešit pravý opak, tedy
listinný dokument převést do definované
elektronické podoby a odeslat pomocí datové schránky. To by bylo nejen velice neefektivní, ale při větším množství dokumentů výrazně zatěžující až nezvladatelné. Optimální
proces, kdy elektronická spisová služby vyjme dokument z datové schránky a »donese«
ho až na počítač příslušného referenta, který
znovu přes datovou schránku pošle svou
elektronickou odpověď jiné organizaci, se
však postupně začne prosazovat všude. Jde
jen o to, jak rychle.
ŠANCE I PRO MALÉ OBCE
Vznik datových schránek se může stát motivací pro pořízení si elektronické spisové
služby také pro menší obce – zvláště ve
spojení s očekávanými dotacemi. Malé obce si většinou oprávněně stěžují na to, že
takový nákup by přesahoval jejich finanční
možnosti. Zkušenosti ukazují, že se tomu
lze vyhnout například tím, že spisovou
službu lze hostovat (tedy provozovat vzdáleně) na serveru například svého dodavatele softwaru nebo v plánovaných technologických centrech krajů či obcí s rozšířenou působností. Malé obce pak mohou
přistupovat do své spisové služby jen prostřednictvím webového prohlížeče. Takto
řeší správu dokumentů již v řadě obcí,
například ve Vikýřovicích nebo v Chromči
na Šumpersku.
»Potřebovali jsme aplikaci, která bude
funkčně odpovídat potřebám našeho úřadu
a která pro nás bude hlavně finančně dostupná. To se díky hostingu podařilo, nemuseli jsme kupovat drahý server. V závěru minulého roku jsme propojili spisovou službu
na systém CzechPOINT a předpokládáme
i vazbu na datové schránky,« říká Zdeňka
Musílková z Obecního úřadu Chromeč. ■
M I R O S L AV Č E J K A
metodik společnosti GORDIC
Už rozesíláte SMS zprávy občanům?
N
ejvětší přínos SMS zpráv do mobilních telefonů svých obyvatel obce
spatřují v tom, že jde o důležitý doplněk krizové komunikace s veřejností. Ve Studii připravenosti měst a obcí na přímou komunikaci s občanem, jak ji právě před
rokem zpracovala společnost Qbizm technologies, a. s., ve spolupráci se sdružením
TUESDAY Business Network, takto odpovědělo 55 % respondentů z řad veřejné správy.
Dalšími nejčastějšími odpověďmi byly: přínos pro obecnou informovanost, pro vnitřní
komunikaci orgánů obce, pro předávání výstražných informací o uzavírkách silnic
a dopravních nehodách na území obce
a v jejím okolí, při vypnutí elektřiny, odstávce vody, plynu apod.
MOŽNOSTI SE ROZŠIŘUJÍ
Jana Mertová, výkonná ředitelka společnosti
InfoKanál, s. r. o., připomíná, že dnes už kromě SMS komunikace není problém rozesílat
z radnice také MMS zprávy, připravit mobilní aplikace jako turistické průvodce, využívat
technologie bluetooth – užitečné aplikace
pro občany zdarma a v neposlední řadě také
zprostředkovat mobilní poplatky za parkovací služby, za jízdné v městské hromadné dopravě atd. »Do systému navíc vstupují i dodavatelé vody, plynu a elektřiny, kteří mohou
občanům dát zprávu o jakýchkoliv změnách
nebo lépe a jednodušejí komunikovat i pří-
12
mo se starosty. Zvlášť v případě nejrůznějších havárií se přímo nabízí rozesílání SMS
zprávy, která zastihne občany, ať už jsou kdekoliv, a umožní jim lépe se lépe vyrovnat se
situací,« podotýká Jana Mertová. »Jen si
představte, jaké to je vrátit se večer unavený
ze zaměstnání domů a teprve tam zjistit, že
v ulici došlo k havárii vodovodního řadu
a neteče voda.«
K využívání této služby obci stačí přístup
k internetu – a mít občany, kteří se pro odběr
zpráv z radnice na svůj mobilní telefon dobrovolně zaregistrují. V případě společnosti InfoKanál, která službu rozesílání SMS zpráv
radnicím zajišťuje, stačí, když se občan pro ni
zaregistruje na daném telefonním čísle zasláním SMS za cenu běžné textové zprávy. Jana
Mertová však neopomene upozornit, že zprávu do systému může starosta či jiný pověřený
představitel (pracovník) obce dodat nejen
z webového rozhraní, ale i ze svého mobilního telefonu, což je při případném výpadku
elektrického proudu nebo internetu často jediný způsob, jak včas a efektivně informovat
občany. »Do systému a k odesílání SMS zpráv
samozřejmě každý přístup nemá,« upřesňuje
ředitelka společnosti SMS InfoKanál. »Lze
v něm však definovat několik uživatelů, kteří
mají svá práva i omezení. Tak třeba starosta
pověří asistentku k obesílání členů zastupitelstva, omezí jí počet kreditů a asistentka
v systému vidí jen čísla zastupitelů.«
RŮZNÝM SKUPINÁM ČI VŠEM
DOHROMADY
Poskytovatelé těchto služeb dokáží po dohodě s radnicí vytvořit různé skupiny odběratelů SMS zpráv. Může to být rada či zastupitelstvo obce nebo krizový štáb, případně třeba
místní dobrovolní hasiči. Příjemce z řad občanů lze rozdělit kupříkladu podle místa bydliště či zájmu (někdo vyžaduje pouze informace na téma havárií a uzavírek silnic, jiný
zase třeba jen avíza na plánované akce v obci). Možnosti jsou však ještě širší: Dohodne-li
se obec s chataři a chalupáři na svém území,
může o různých událostech informovat i tuto
skupinu. Podle zkušeností společnosti InfoKanál se v obcích zapojených do jejího systému obvykle po každé odeslané SMS zprávě
hlásí noví zájemci o tuto službu.
»Samozřejmě, i obce se musí učit věcně
formulovat odesílané SMS zprávy, aby se vešly do 160 znaků,« poznamenává Jana Mertová a cituje Mgr. Vladimíra Tancíka, vedoucího
odboru kancelář tajemníka magistrátu města
Opavy. Ten na jednom ze seminářů pravidelně pořádaných společností InfoKanál pro zástupce radnic připomněl, že rozesílané zprávy musí působit varovně, ale ne poplašně.
V Opavě proto texty ke krizovým zprávám dokonce konzultují s psychologem a lidmi z integrovaného záchranného systému.
■
I VA N RY Š AV Ý
březen 2009
MO11_13
26.2.09
12:49 PM
Page 13
IT infrastruktura obcí a měst
TÉMA
Jak mohou IT nástroje pomoci obcím
při elektronizaci veřejné správy?
Prvního července vstoupí v platnost zákon č. 300/2008 Sb.,
o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
V tento den nastane všem organizacím veřejné správy v České
republice povinnost používat elektronické datové schránky. Jde
o zcela zásadní změnu principu komunikace ve veřejné správě,
kdy budou úřední, doporučené a jiné obálky nahrazeny elektronickými zprávami.
O
tom, jak právě IT nástroje mohou obcím pomoci při přechodu na tuto elektronizaci, jsme hovořili s Janem Hobzou, obchodním ředitelem pro veřejný
sektor společnosti Asseco Czech Republic.
Zanedlouho začne platit zákon číslo
300/2008 Sb. Co v této souvislosti obce čeká? Na co se mají připravit?
Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů je vskutku revoluční v tom, že ukládá úřadům za povinnost
nahradit papírovou komunikaci mezi úřady
a právnickými subjekty elektronickou komunikací. Dosud to byla pouze možnost –
například zákon o elektronickém podpisu
říkal, jak v takovém případě postupovat.
Od 1. července už však orgány státní moci
budou muset komunikovat s právnickými
subjekty i mezi sebou navzájem výhradně
elektronicky. Za tímto účelem zavede ministerstvo vnitra systém tzv. datových schránek,
které tuto elektronickou komunikaci zprostředkují. Fyzické osoby, tedy občané, všakbudou mít stále na vybranou. Buď si datovou
schránku totiž dobrovolně zřídí – a úřady jim
pak budou doručovat všechny písemnosti
elektronicky právě tam, nebo mohou nadále
zůstat u papírové formy. Naproti tomu právnické osoby touto novou formou s úřady komunikovat začnou.
■
V čem bude podle vás spočívat konkrétní dopad elektronizace veřejné správy na
obce?
Pro obce to bude znamenat řadu změn.
Například i ty nejmenší se budou muset vybavit alespoň jedním počítačem připojeným na internet. Kromě toho budou všechny obecní úřady povinny přijímat i odesílat
korespondenci elektronickou cestou prostřednictvím své datové schránky, což bude
zcela jistě silným motivem provozovat tzv.
elektronickou spisovou službu, která bude
připojená na zmíněnou datovou schránku.
Své vnitřní procesy si budou muset nastavit
tak, aby uměly většinu vlastní agendy vyřídit v elektronické podobě. A právě zde vidím největší dopad zákona – v procesních
změnách veřejné správy a v povinnosti používat na úřadech moderní informační technologie.
■
březen 2009
sovou službu, datové schránky, elektronický
portál pro občana neboli CzechPOINT@home, bude možné spolufinancovat až do výše 85 procent jejich ceny ze strukturálních
fondů EU. Tuto možnost v současné době
připravuje ministerstvo vnitra: Formou výzev, které zveřejní v průběhu letošního roku, nabídne obcím řádově stovky milionů
korun na nákup uvedených systémů. Pro
všechny je to výborná šance. Vůbec poprvé
od doby, co se u nás hovoří o eGovernmentu, jsou k dispozici tak velké finanční prostředky na jeho zavedení. Neměla by se promarnit. Pro obce to znamená v prvním
kroku sledovat web ministerstva vnitra
www.mvcr.cz a po vyhlášení výzev podat
správně vyplněné žádosti. Pokud ministerstvo žádost schválí, přidělí obci dané prostředky, a ta si pak obvyklým způsobem vybere dodavatele požadovaného systému.
Dnes je to již běžný proces.
Co se stane, když se nějaká obec nestihne
včas na elektronizaci veřejné správy připravit?
Sankce, na které se asi ptáte, nejsou v zákoně č. 300/2008 Sb. uvedeny. Vyplývají však
z procesních předpisů, které upravují výkon
veřejné správy. Pokud si tedy obec nezřídí
připojení na datovou schránku, případně
nebude-li přijímat podání, která jí tam jsou
doručována, bude to mít stejné následky,
jako kdyby zavřela listovní podatelnu, nepřijímala a nevyřizovala podání v papírové
podobě.
FOTO: ARCHIV
■
Jan Hobza, obchodní ředitel pro veřejný sektor,
Asseco Czech Republic: Všechny systémy, ať už
jde o samotné počítače, internetovou
konektivitu, spisovou službu, datové schránky,
elektronický portál pro občana neboli
CzechPOINT@home, bude možné
spolufinancovat až do výše 85 procent jejich
ceny ze strukturálních fondů EU.
■ Jaké vlastnosti či parametry by měly mít
IT nástroje, které v tom mohou obcím pomoci?
Obce by se měly především soustředit na
to, zda vybavení, které si budou pro své úřady pořizovat, splňuje požadavky zákona číslo
300/2008 Sb. a souvisejících předpisů. Tedy
i zákona o archivnictví a spisové službě. Patří
mezi ně například možnost napojení na datové schránky, schopnost používat a archivovat dokumenty s elektronickým podpisem,
ale také možnost využívat u dodavatele školení na používání těchto nástrojů včetně
technické podpory. Dodavatel by měl být rovněž schopen napojit celé řešení na připravované centrální registry a poskytnout záruku,
že bude financovatelné z veřejných zdrojů.
■ A jsme u financí. Kde na to obce, zejména ty malé, vezmou peníze?
Všechny tyto systémy, ať už jde o samotné počítače, internetovou konektivitu, spi-
Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti
s elektronizací veřejné správy? Myslíte si, že
na ni bude většina institucí k 1. červenci připravena?
My se v oblasti elektronizace veřejné správy pohybujeme již několik let. Veřejná správa
má tendenci zavádět nové technologie a měnit své zvyky méně, než je tomu u komerčních subjektů. Vždy to vyžaduje nějaký zásadní impuls, který na úřadech rozhýbe věci
směrem kupředu. Impulsem bývá změna zákona, možnost získání dalších finančních
prostředků do rozpočtu úřadu, nebo charismatická osoba, která ovlivní ostatní a přiměje je přemýšlet jiným způsobem. Řekl bych,
že to vše se teď právě děje. Na ministerstvu
vnitra se kolem náměstka Zdeňka Zajíčka vytvořil tým, který umí ostatní přesvědčit o výhodách zavádění eGovernmentu. Dále byl
přijat zákon, který sám osobě změny vyvolává a poprvé lze získat dostatečné finanční
prostředky na eGovernmentové systémy. Naše společnost se těchto změn také aktivně
účastní, ať už na straně ministerstva vnitra
jako spoluautor technických předpisů, tak
na straně obcí jako komplexní dodavatel
CzechPOINT@home.
■
/sk/
13
26.2.09
TÉMA
12:50 PM
Page 14
IT infrastruktura obcí a měst
Většina »papírování« už brzy zmizí
i z úřadů v Česku
P
otvrzují to i zkušenosti společnosti
Software602. Předseda jejího představenstva Ing. Richard Kaucký o tom říká:
»Diskutovali jsme s představiteli stovek firem
z různých sektorů trhu i z mnoha úřadů veřejné správy – a trend je zcela jednoznačný.
V desítkách z nich již začaly reálné projekty,
na mnoha místech už jsou vidět výsledky.
Hovoří-li se v té souvislosti o největší změně
od doby Marie Terezie, je to nadsázka, ale ne
až tak příliš zavádějící. Skutečně stojíme na
prahu revolučního zlomu.«
Zmíněný přechod souvisí s nahrazováním
oběhu papírů a s přechodem od nestrukturovaných elektronických dokumentů, což je
v podstatě jen papír přenesený na obrazovku
počítače, ke strukturovaným dokumentům,
které za uživatele vykonají mechanickou část
práce (přepisování, kontrola správnosti, přenos dat z jiných zdrojů, výběr z roletek místo
vyplňování apod.). Také čas věnovaný archivaci, vyhledávání, připravování materiálů ke
schválení a podobně se sníží na zlomek současného stavu.
TŘI DŮVODY KE ZMĚNĚ
Prvním předpokladem rychlých změn jsou
jednoduché a cenově dostupné technologie,
které již jsou k dispozici. Ještě donedávna nebylo možné reálně nahradit oběh papírového dokumentu bez nasazení informačního
systému, což bylo nákladné, zdlouhavé
a mnohdy tak složité, že organizace raději
zůstaly u papírů. Současné technologie
umožňují použít formulářové řešení v některých případech i za několik hodin a za zlomek ceny informačního systému.
Druhým faktorem, který mluví ve prospěch
pronikavé změny, je skutečnost, že české úřady přestávají vyžadovat papírové dokumenty
a podporují využívání elektronických dokumentů i mezi podniky. Nejvýznamnějším
projevem tohoto trendu je zákon o eGovernmentu, který vstoupí v platnost letošního
1. července. Právě nutnost vyhovět legislativním požadavkům nebo požadavkům některého konkrétního úřadu dosud v mnoha případech představovala hlavní důvod, proč
bylo nutné vytvářet a archivace papírů (daňové doklady, smlouvy apod.).
Konečně třetím důvodem, který může ještě více urychlit probíhající změny, je současná ekonomická situace, zesilující tlak na snižování nákladů. Pro podniky čelící zhoršující
se situaci na trzích bude obtížnější ignorovat, kolik pracovních hodin nebo dnů věnují
zaměstnanci činnostem s minimální produktivitou.
Krajský úřad Olomouckého kraje (na snímku)
má s inteligentními formuláři už několikaletou
dobrou zkušenost.
14
PŘÍKLADY PRO KAŽDÉHO
»Důležité je i to, že existují konkrétní příklady. Podobných velkých vizí tu bylo v minulosti více, ale ne všechny se naplnily. Dnes
jsme však v situaci, že pokud kdokoliv chce
odbourat papírování u jakéhokoliv typu procesu, prakticky vždycky najde konkrétní subjekt, kde již takový krok proběhl. To je také
jedním z důvodů, proč organizujeme semináře a proč provozujeme portál www.bezpapiru.cz, který slouží právě ke sdílení těchto
zkušeností,« konstatuje Ing. Richard Kaucký.
Semináře zaměřené na praktické aspekty
nahrazování oběhu papírových dokumentů
pořádá Software602 přibližně od poloviny
loňského roku. Probíhají pravidelně v Praze,
Brně a Plzni a během posledních několika
měsíců se jich zúčastnili představitelé více
než stovky organizací ze všech sektorů trhu.
Seminář zpravidla trvá dvě až tři hodiny, té-
FOTO: AUTOR
V podnicích a úřadech se radikálně zmenší objem mechanické
práce. Zaměstnanci budou věnovat mnohem větší podíl času
práci s vysokou přidanou hodnotou, která vyžaduje přemýšlení,
kreativitu, rozhodování. Tato revoluční změna už v řadě organizací začala, její dovršení podle mínění mnoha odborníků nebude trvat déle než dva roky.
FOTO: ARCHIV
MO14_16
Ing. Richard Kaucký: Hovoří-li se v souvislosti
se zaváděním inteligentních formulářů do
praxe úřadů jako o největší změně od doby
Marie Terezie, je to nadsázka, ale ne až tak
příliš zavádějící.
mata jsou uzpůsobena účastníkům každého
setkání.
MENŠÍ MĚSTO I KRAJ
Vize rychlého přechodu na bezpapírové úřadování není pro společnost Software602
zbožným přáním. S tímto trendem spojila
celou svou existenci a zjevně se jí to vyplácí.
Zatímco jiné firmy mají v současné době
vážné problémy, jejich hospodářské výsledky
stagnují či klesají a jsou nuceny propouštět
zaměstnance, Software602 hlásí masivní
růst.
Pro letošní rok firma počítá s růstem obratu dokonce o 40 procent a na rozdíl od jiných
dokonce nabírá další zaměstnance. Kromě
komerč-ního sektoru se jí daří i ve veřejné
správě, kde mimo jiné pokračovala v rozšiřování technologické infrastruktury projektu
Czech POINT. Ale její inteligentní formuláře
602XML používají už i mnohé magistráty či
městské úřady.
Například v Černošicích v okrese Prahazápad začali s inteligentními formuláři pracovat nejdříve pro vyřizování stavební agendy, později také v rámci odboru sociálních
věcí a zdravotnictví. V tomto pětiapůltisícovém městě si radnice na přijatém řešení
zvláště cení možnosti vytvářet vlastní formuláře či provádět změny v dodaných.
Již několikaleté zkušenosti s inteligentními formuláři mají v Olomouckém kraji, kde
se v projektu jejich nasazování spojil krajský
úřad s městy a obcemi. To všem zúčastněným umožnilo nejen vyjednat lepší finanční
podmínky, ale především výměnu zkušeností i samotných formulářů. Potvrzují se tak
slova Ing. Richarda Kauckého, že prakticky
pro každý typ procesu dnes lze najít konkrétní příklad z praxe, kde se již o odstranění papírování s úspěchem pokusili.
■
J A R O S L AV W I N T E R
březen 2009
MO14_16
26.2.09
12:50 PM
Page 15
IT infrastruktura obcí a měst
TÉMA
Podstatou lidské společnosti je komunikace. Bez té bychom
nedosáhli ničeho. V dávné minulosti se informace šířily
velmi pomalu a složitě. Často byly předávány jen ústně, čímž
se zkreslovaly. S nástupem moderních technologií, zejména
však v posledním desetiletí s nástupem IT, se situace radikálně
změnila.
D
často k zastižení, a představoval tak úzké
hrdlo, v němž se mnoho věcí zaseklo, zdrželo nebo jinak znehodnotilo.
Moderním trendem je maximálně zkrátit
dobu od vzniku informace k jejímu publikování (uveřejnění) na portálu. Správu webového obsahu už zajišťují tzv. redakční
systémy, někdy rovněž označované jako publikační systémy. Nabízí je spousta dodavatelů; mají různé moduly, obsahují integrační
můstky na další systémy apod. Jedno však
mají vždy společné – umožňují bez detailní
znalosti IT technologií umístit na webový
portál požadovaný obsah (nejčastěji text, obrázek, soubor).
Jak to celé funguje? Na serveru je nainstalován redakční systém. Ten obsahuje zpravidla dvě části – aplikaci pro autory a redaktory (někdy nazývanou také jako redakce,
správa či administrace) a vlastní webový portál určený občanům. Redaktoři obsah vytvářejí, zveřejňují a spravují. Občané pak na webovém portálu s obsahem pracují. Vše je
přitom snadno dostupné prostřednictvím
internetového prohlížeče.
FOTO: ARCHIV
nes již nechceme, aby se informace šířily pouze ústním podáním, a přestaly nám stačit kdysi oblíbené vývěsky
a nástěnky. Moderním trendům v mnohém
neodpovídá už ani systém tištěných periodik
či hlášení obecního rozhlasu. Nutně potřebujeme, aby informace byly dostupné všem
občanům kdykoliv a kdekoliv. Potřebujeme,
aby byly uspořádány přehledně, a aby tak
důležité věci nezapadly mezi méně důležité.
Požadujeme, aby byly uveřejněny hned, bez
zbytečného odkladu. A právě k tomu všemu
nám slouží informační webové portály obce.
Komunikace s občany i návštěvníky obce
dosud bývá často opomíjena. Bez správných
a relevantních informací se však neobejde
nikdo. Nedostatek informací nutí občany
v lepším případě k tomu, aby si je získávali
sami. V horším případě nastoluje apatii a tlumí zájem o obec a dění v ní.
Redakční systém SystemIdea maximálně
ulehčuje práci a správu obsahu portálu. Texty
lze do systému jednoduše kopírovat
z textových editorů; systém také nabízí široké
možnosti formátování textu.
Co můžeme udělat, aby nás podobná situace nepotkala? Řešení se nabízí samo. Zapojme moderní technologie a využívejme více
prostředků, které již v dnešní době téměř každý doma či v zaměstnání má – počítač a počítačovou síť. Vybudujme si vlastní informační
portál obce a hlavně – udržujme ho obsahově aktuální. Nejeden skvělý portál totiž skončil právě na nedostatcích v jeho obsahu.
INFORMACE VERSUS TECHNOLOGIE
Jak vybudovat kvalitní portál obce? Pryč je
doba, kdy se portály budovaly jako statické
HTML stránky a ke zveřejnění informací byl
vždy potřebný zásah IT specialisty. Ten nebyl
březen 2009
CO LZE OD REDAKČNÍHO SYSTÉMU
O Č E K ÁVAT
Samotný obsah lze na portál vkládat různě.
Dnes ustupující variantou je »vyvěsit« na
portál vše jako soubor ke stažení, například
ve formátu pdf či doc. Uživatelé jsou tak nuceni stahovat velké množství zbytečných
souborů, ukládají si je na svůj disk, čímž porušují základní pravidlo mít vše aktuální dostupné centrálně na jednom místě. Moderní
redakční systémy dovolí přímo editovat obsah ve WYSIWYG editoru se širokou možností formátování textu, vkládání obrázků či tabulek a tvorby hypertextových odkazů. Na
webovém portálu tak mohou být jako soubory ke stažení vystaveny skutečně jen dokumenty (například formuláře, dokumentace,
Slovníček
Integrační můstky – technologické rozhraní pro
napojení na data poskytovaná aplikacemi třetích
stran.
■ WYSIWYG – akronym anglické věty »What you
see is what you get« (Co vidíš, to dostaneš). Tato
zkratka označuje způsob editace dokumentů v počítači, při kterém je verze zobrazená na obrazovce
vzhledově totožná s výslednou verzí dokumentu.
■
FOTO: ARCHIV
Jak plně využít
informační portál obce
Mgr. Pavel Gráf je ředitelem vývojového centra
společnosti ecommerce.cz, a. s., která se
zabývá vývojem rozsáhlých zákaznických
řešení a aplikací včetně tvorby portálů
a intranetů pro státní správu a samosprávu.
zápisy atd.), ostatní lze vkládat jako články
přímo na portál.
Samozřejmostí dobrého redakčního systému je možnost strukturovat obsah. Aby bylo
možné s informacemi jednoduše pracovat,
nesmí být uloženy všechny pohromadě bez
jakékoli kategorizace. Každý musí vědět, kde
najde informace z jednání zastupitelstva,
kde je přehled vybíraných poplatků, kde se
nacházejí informace o památkách či kulturních akcích atd. Strukturu obsahu lze snadno vytvářet pomocí složek, samozřejmostí je
možnost vytvářet hierarchii.
Aby bylo možné udržet obsah stále aktuální a webový portál neobsahoval po několika
letech provozu nepřeberné množství zastaralých informací, umožňují redakční systémy nastavit dobu platnosti (viditelnosti) dokumentu. Neaktuální dokument tak sám
z webového portálu zmizí. Redakční systémy
pak standardně umožňují umístit jeden dokument či článek na více míst portálu s nastavením jiné doby platnosti pro každou sekci zvlášť.
A co když někdo přehlédne nově vloženou
informaci? Tomu předchází možnost automatického zasílání informačního e-mailu
o změnách a novinkách na portále. Je dobré,
když si občané mohou sami nastavit, o kterých změnách chtějí být informováni. Takto
jsou spojeny výhody webového portálu (aktuální informace jsou přehledně centrálně
uložené) a e-mailového věstníku.
KAM SPĚJE DALŠÍ ROZVOJ?
Informační webové portály se budou i dále
s rozvojem webových technologií zdokonalovat, umožní lepší a věrnější formátování
textu, stanou se nezávislé na použité platformě. Hlavní trend jejich dalšího rozvoje však
vidím v dalších portálových aplikacích, jako
je třeba epodatelna, nahlížení do vybraných
evidencí a registrů obce či online výběr poplatků. V současné době lze tento trend sledovat zvláště u velkých měst, kde jsou čistě
obsahové portály doplňovány o další webové
aplikace.
■
PAV E L G R Á F
ředitel vývojového centra společnosti
ecommerce.cz, a. s.,
15
MO14_16
26.2.09
TÉMA
12:50 PM
Page 16
IT infrastruktura obcí a měst
Kladenský »You Tube«
si získává veřejnost
V české praxi zatím zcela ojedinělý projekt běží v Kladně. Město
totiž v polovině února spustilo nový interaktivní web Kladno
živě (www.kladnozive.cz ), na němž lze sdílet videa i fotografie
z nejrůznějších akcí.
P
odle primátora Ing. Dana Jiránka město
hledalo způsob, jak ze svého oficiálního
webu (www.mestokladno.cz) separovat
všechny informace, které na něj nepatří a jež
by jinak zprávy důležité pro město znepřehlednily, avšak které na druhou stranu mohou
být velmi zajímavé pro občany.
PROSTOR PRO VŠECHNY
»Například jsme pociťovali tlak ze strany škol,
které město zřizuje, abychom na městském
webu uváděli informace z jejich školních akademií, sportovních turnajů apod. Také občanská sdružení usilovala o to, aby se mohla
na webu města představit a informovat tam
veřejnost o svých chystaných akcích. Tak loni
před Vánoci vznikl nápad na webu Kladno živě poskytnout prostor školám, nejrůznějším
sdružením a spolkům, ale také jednotlivcům,
aby tam bezplatně umisťovali své zprávy, fotografie i videa,« dodává primátor.
»V sedmdesátitisícovém městě se lidé
většinou mezi sebou příliš neznají. Ale zde
se otevírá šance dávat je dohromady,
umožnit jim lépe se mezi sebou poznávat,«
tvrdí první náměstek primátora Ing. Miroslav Bernášek, který stál bezprostředně
u zrodu kladenské verze »You Tube«. Zvlášť
upozorňuje na sekci Kalendář, v níž lze získat souhrnné informace o kulturních,
sportovních a dalších akcích plánovaných
den po dni různými subjekty na území
Kladna.
Náklady na provozování nového serveru
jsou prakticky nulové. Příspěvky na web
vkládá pověřený pracovník odboru informatiky magistrátu. Svým způsobem Kladno živě
šetří peníze například školám i rodičům žáků. Než server začal fungovat, bylo běžné, že
se rodiče dožadovali na škole cédéček s fotografiemi svých dětí třeba na lyžařském výcviku. Nyní škola snímky či videa z lyžařských
kurzů zveřejní na novém webu – a kdo má
zájem, může si je bez problémů stáhnout do
svého počítače.
P R AV I D L A , A L E B E Z C E N Z U RY
Pravda, město se teprve učí možnosti nového webu plně využívat i čelit případným nástrahám, které novinka může skrývat. Už teď
na stránkách www.kladnozive.cz například
najdete upozornění, že provozovatel serveru
neručí a nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a za materiál zveřejněný uživateli.
Provozovatel si také vyhrazuje právo příspěvek podle vlastního uvážení nezveřejnit, případně odstranit příspěvky a sdílený materiál, které uzná za nevhodné. Za nevhodné
jsou považovány zejména texty, které jsou
urážlivé, obsahují vulgární slova nebo mají
rasistický či xenofobní podtext. Příspěvek
nesmí ani sloužit k politické propagaci a stejně tak nemůže obsahovat osobní údaje. Nutno však podotknout, že město neustanovilo
žádnou »komisi« či jiný orgán, který by příspěvky zasílané k uveřejnění nějak hodnotil či
jinak posuzoval.
Stránky také uvádějí nutné technické parametry zasílaných příspěvků. U videí je
podporován formát .wmv (optimálně v poměru 4:3, rozlišení 320 na 240 pixelů, 25
snímků za vteřinu), u fotografií pak formáty
.jpg, .gif, .tif, .bmp, .wmf či .png. Limitem pro
největší velikost vkládaného souboru je 40
MB, tedy tolik, kolik mívá televizní Kladenský zpravodaj, který na serveru Kladno živě
rovněž naleznete.
/rš/
Virtuální prohlídky lákají do regionů
W
ebové stránky Krajského úřadu Moravskoslezského kraje obohatila od
1. března 2009 virtuální prohlídka
muzeí a zajímavých míst v celém tomto regionu. Novinka poskytne formou »živé« prohlídky návštěvu třiceti lokalit, mezi kterými
jsou například hrad Sovinec, hrad Hukvaldy,
zámek Kunín, Hornické muzeum nebo Dolní oblast Vítkovic. Moravskoslezský kraj se
tak řadí k dalším, které na své turistické portály zařadily virtuální prohlídky nejzajímavějších míst regionu již dříve.
Například turistický portál Východní Čechy umožňuje prohlédnout si z klidu domova 34 měst, míst, historických i novodobých
objektů, respektive mnohem více, protože
řada sídel nabízí virtuálních prohlídek i několik. Kupříkladu v Litomyšli lze takto »navštívit« náměstí, klášterní zahrady, prostor
mezi zámkem a zámeckým pivovarem i tři
sály v Zámeckém kongresovém centru.
Ještě více virtuálních prohlídek zařadil na
svůj portál do sekce věnované cestovnímu
ruchu Liberecký kraj. Zájemci se mohou podívat do 51 míst kraje, z nichž většina nabízí
hned několik pohledů.
Portál Jižní Morava obsahuje virtuální procházky sice »pouze« ve 13 místech kraje, ale
aktuálně se můžete přenést na dalších 20
míst, kde jsou umístěny webkamery. Díky to-
16
Virtuální prohlídky
bezesporu představují
nejatraktivnější vizuální formu propagace
měst, obcí a regionů.
mu zjistíte (v době přípravy tohoto textu), že
zatímco z okna brněnského magistrátu na
Malinovského náměstí je vidět jen jeden poslední sněhový ostrůvek, při březích šakvické
nádrže Nové Mlýny se udržuje ještě vrstva ledu a pohled na vlek na Stupavě udává 120
centimetrů sněhu.
Unikátní 3D model kraje obsahuje portál
cestovního ruchu Královéhradeckého kraje.
Využívá technologii GeoShow3D, která
umožňuje pracovat s neomezeným množstvím geografických informací v trojrozměrném virtuálním modelu na běžném PC stejným způsobem jako v profesionálních
leteckých simulátorech provozovaných
na velmi výkonných počítačích. Volný a plynulý pohyb ve fotograficky-realistické scéně
je srovnatelný s videozáznamem pořízeným
z vrtulníku. K této prohlídce je sice nutné si
nainstalovat volně šiřitelný prohlížeč a seznámit se s jeho ovládáním, ale výsledek stojí za to.
Virtuální prohlídka Karlovarského kraje
zahrnuje 12 míst, v nichž lze obzvláště vychutnat možnost seznámit se s daným prostorem tak, jako by člověk skutečně stál
uprostřed něho. Navíc nechybějí ani základní informace o vzniku té které pamětihodnosti.
Milovníci virtuálních prohlídek by si rozhodně neměli nechat ujít ani Prahu stověžatou (http://stovezata.praha.eu) s virtuálními prohlídkami ze stovky pražských věží.
Každý pohled je doplněn i mapkou a základními informacemi o objektu, z jehož věže se
rozhlížíte.
Samozřejmostí na krajských turistických
portálech jsou fotografie či celé fotoseriály
z nejzajímavějších míst; občas se objevuje video, filmy či webkamery. Nicméně virtuální
prohlídky bezesporu představují nejatraktivnější vizuální formu propagace měst, obcí
a regionů. Zajistit si tuto možnost lze doporučit každému, kdo chce do svého území přilákat návštěvníky.
■
J A R O S L AV W I N T E R
březen 2009
MO17
26.2.09
12:50 PM
Page 1
MO-000814
26.2.09
12:51 PM
Page 18
EVROPSKÁ UNIE
Moderní veřejné osvětlení zpříjemní
lidem život a městu ušetří peníze
Od roku 2007 je město Kladno evropským partnerem programu
GreenLight a v roce 2008 získalo cenu Energy Award 2008
Evropské komise a programu GreenLight za první realizaci
energeticky úsporného projektu. Unikátním projektem výměny
svítidel se Kladno dostalo na první příčku mezi městy v České
republice s efektivním a environmentálně šetrným programem
veřejného osvětlení.
P
ředevším v rezidenčních čtvrtích, ale
i na hlavních městských tazích (celkem
ve 118 ulicích) bylo na sklonku uplynulého roku vyměněno 1369 světelných bodů.
Kladno se k tomuto kroku rozhodlo na základě studie ekonomické optimalizace veřejného osvětlení, jak ji pro kladenský magistrát zpracovala nezávislá iniciativa
Greenlight-ing.cz, a zároveň s ohledem na
výsledky pilotního projektu, který se už loni
v létě uskutečnil v rezidenční čtvrti Habešovna. Tam byly testovány tři typy svítidel
veřejného osvětlení s různými světelnými
zdroji, z nichž jako vítěz vzešla kombinace
špičkových svítidel značky Indal s nejmodernější technologií výbojek CosmoPolis
společnosti Philips.
I N V E S T I C E S E RY C H L E V R ÁT Í
Primátor Ing. Dan Jiránek připouští, že projekt v tak velkém rozsahu, který město přišel
na zhruba 7,8 mil. Kč, by se patrně neuskutečnil, kdyby se loni nepozdržely některé výzvy pro operační programy. Kladno proto na
modernizaci veřejného osvětlení mohlo použít část peněz původně připravených na kofinancování svých projektů v rámci těchto programů. Finanční prostředky vložené do
veřejného osvětlení se však městu velmi rychle vrátí. »Návratnost máme propočítánu na
zhruba pět a půl roku, přičemž celková předpokládaná úspora za patnáct let má činit téměř 25 milionů korun,« uvedl primátor. Životnost celé soustavy se ovšem uvádí na
období 20 let. Úspory budou dány především
minimalizací spotřeby elektrické energie i snížením nákladů na servis a údržbu svítidel.
Nové osvětlení netěší pouze správce městského rozpočtu. Obyvatelé ulic, kde funguje
nové osvětlení, vesměs vyjadřují spokojenost s tím, že svítidla už jim nesvítí do oken,
ale vrhají světlo pouze na chodník a vozovku.
A nejen to – teplá bílá zář nového osvětlení je
navíc blízká dennímu světlu, což chodcům
zpříjemňuje chůzi a pobyt pod sloupy veřejného osvětlení, zatímco řidičům zase přináší výrazně lepší přehled o všem, co se děje
před nimi na vozovce i kolem ní. Kromě zvýšení bezpečnosti dopravy si městská policie
slibuje nového osvětlení také snížení kriminality a omezení vandalismu.
Rozdíl mezi původním (horní snímek) a novým
osvětlením je patrný na první pohled. Nyní je
ulice mnohem lépe osvětlena, teplé bílé světlo
působí přirozeně a svítidla je nevrhají lidem
do oken.
FOTO: ARCHIV
MO18
18
»EVROPSKÝ ROZMĚR« PROJEKTU
Ředitel společnosti Indal C&EE Bedřich Quadrát poznamenává, že mimořádnost kladenského projektu nespočívá ve formě financování, ale v inovativním způsobu řešení
problematiky obnovy veřejného osvětlení.
»Nová soustava osvětlení byla navržena nejen jako energeticky úsporná, ale díky bílému světlu i jako velmi přívětivá k obyvatelům. Kromě toho byla použita špičková
svítidla vyrobená výhradně z recyklovatelných materiálů (hliník místo plastů). Kladno
tedy přistoupilo k problematice skutečně
moderně a koncepčně. Využilo všechny sou-
časné evropské trendy. V tom tedy spočívá
„evropský rozměr“ jeho projektu.«
INDIVIDUÁLNĚ PRO KAŽDOU ULICI
Jakkoliv je kladenský projekt v České republice svým pojetím a rozsahem unikátní –
a také inspirativní, nepředstavuje jediný univerzální recept pro obnovu veřejného osvětlení ve všech ostatních městech a obcích. Seriozní dodavatel veřejného osvětlení se totiž
vždy soustřeďuje nejen na jedno kritérium,
byť by jím byla třeba i úspora energie. Důležité je najít pro každou obec a město, každou
čtvrť a místní část, ba i pro každou ulici
správnou rovnováhu mezi uživatelským
komfortem, náklady i ohleduplností k životnímu prostředí. Konkrétně v Kladně je v rezidenčních čtvrtích nasazena technologie
CosmoPolis v kombinaci se svítidly Indal,
na hlavních tazích jsou pak svítidla Indalu
kombinována s vysokotlakými sodíkovými
výbojkami firem Osram a Philips.
Bedřich Quadrát zdůrazňuje: »Světlo a veřejné osvětlení se v posledních desetiletích
v Evropě vyvinulo do takové míry, že již nelze přijímat zjednodušená všeobjímající
řešení. Rada pro obce a města tedy zní:
Spolupracujte se světelnými profesionály
a konzultanty a vytvořte koncepci, projekty
a plány obnovy, jako to učinili v Kladně.
Greenlighting.cz je přesně takový informační zdroj, kde můžete získat relevantní informace a případně požádat o radu jeho konzultanty.« Ředitel Indal C&EE ví, co říká.
Tahle firma totiž patří do španělského průmyslového holdingu grupo INDAL, který
zahájil svou existenci v roce 1950 a nyní je
lídrem na trhu výroby osvětlovacích technických produktů.
D O TA C E M A LÝ M O B C Í M
Greenlighting.cz podporuje program GreenLight zaštítěný Evropskou komisí a je zastřešen obecně prospěšnou společností Srdce Čech. Předseda její správní rady Vladimír
Štěrba připouští, že mnohé starosty, zejména menších obcí, může od zásadní obnovy
veřejného osvětení odradit možná vyšší
vstupní investice. Pod dojmem velké sumy
na pořízení moderních svítidel jdou stranou
veškeré výpočty následných úspor. Proto ve
strategickém plánu Místní akční skupiny
Srdce Čech je jedna z projektových fiší zaměřena přímo na rekonstrukci veřejného
osvětlení ve členských obcích. »Podaří-li se
nám získat podporu z programu Leader ČR,
pak naše obce dostanou možnost ucházet se
na tento účel o dotaci ve výši 0,5 mil. Kč při
spoluúčasti 10 %,« poznamenává Vladimír
Štěrba s tím, že s různými formami podpory
modernizace veřejného osvětlení už počítají i regionální operační programy.
■
I VA N RY Š AV Ý
březen 2009
MO19
26.2.09
12:51 PM
Page 19
EVROPSKÁ UNIE
Jak na dotace
■ V Libereckém kraji v katastru naší obce
je v současné době nepoužívaná stará továrna, s jejímž majitelem jednáme intenzivně o revitalizaci objektu. Jednou z možných variant je jeho přeměna na školicí
středisko. Náklady včetně nutných demolicí a podobně se podle zpracované projektové dokumentace ke stavebnímu povolení odhadují na zhruba 70 milionů
korun. Jaké máme možnosti získat společně na tento záměr dotace z EU?
Bohužel v dotazu není upřesněno, o jaký
typ školicího střediska by mělo jít a k jakým
účelům by mělo sloužit. V Regionálním
operačním programu regionu soudržnosti
Severovýchod, pod který tato oblast spadá,
se nabízí prioritní osa Cestovní ruch, která
aktuálně probíhá do 20. 3. 2009. Žadatelem
o podporu může být jak obec, tak podnikatelský subjekt vlastnící nemovitost. Samozřejmě rozdíl je v procentu dotace, která se
přiděluje podle typu žadatele.
V rámci této priority lze předkládat projekty zahrnující například rekonstrukce
stravovacích a ubytovacích zařízení, budování navazujících cyklotras, turistických
tras, revitalizace kulturně-historických
a technických památek, realizace navigačních systémů k památkám, propagace
uskutečněných projektů, budování parkovacích kapacit pro návštěvníky.
Brownfieldy v Libereckém kraji
Podle odhadů agentury CzechInvest je v kraji
400 až 650 brownfieldů.
■ Nejvíc brownfieldů zůstalo po průmyslové výrobě – 39 %, o 6 % víc, než je průměr ČR
■ Kraj má nejvyšší počet brownfieldů po cestovním ruchu a lázeňství z celé ČR.
■ Podíl opuštěných zemědělských usedlostí je
téměř o 10 % nižší než celostátní průměr.
■ Příklady regenerace brownfieldů: ve Slané
u Semil firma Beneš a Lát zrekonstruovala opuštěnou přádelnu na slévárnu slitin zinku, firma
Obalkarton pro svoji výrobu opravila textilní továrnu v Jablonci nad Nisou, Stará fara v Ralsku
byla přestavěna na městské kulturní centrum.
■ Regeneraci brownfieldů přímo podporuje
13 unijních nebo národních dotačních programů.
■ Zdrojem informací o brownfieldech je vyhledávací studie, kterou v letech 2005 až 2007 zpracovala agentura CzechInvest spolu s krajskými
úřady. Výzkum popsal 2355 lokalit o rozloze přes
10 tisíc ha, z toho 202 brownfieldů v Libereckém
kraji.
■ Národní databáze brownfieldů je volně
a zdarma přístupná na adrese www.brownfieldy.cz. K registraci stačí pouze jméno a e-mail.
/sk/
■
V současné době jsou velmi populární
projekty zaměřené na rozvoj hippoturistiky, dále turistiky venkovské, adrenalinové,
relaxační apod., které jsou jednou z aktuál-
ně podporovaných částí programu. Doplňující, ale nikoli zanedbatelnou částí prioritní osy, je tvorba analytických a strategických dokumentů v oblasti cestovního
ruchu, systém značení turistických cílů, síť
informačních center, rezervační systém
apod.
S ohledem na typ vlastnictví, předpokládaný rozsah projektu a podobně se jeví jako nejoptimálnější program Školicí střediska, který je součástí Operačního programu
Podnikání a inovace.
V rámci zmíněného operačního programu je možné čerpat prostředky na budování infrastruktury určené pro vzdělávání
a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských
subjektů v průmyslu a podnikatelském
sektoru. JMůže to být například výstavba,
pořízení, rekonstrukce, modernizace prostor určených pro vzdělávání a jejich vybavení, vybavení zařízení školicími pomůckami a programy apod.
Příjem elektronických registračních
žádostí o poskytnutí dotace se uskutečnil
prostřednictvím internetové aplikace
eAccount do 28. 2. 2008. Poslední možný
termín pro příjem plných žádostí byl stanoven na 30. 4. 2009.
Více informací naleznete na adrese
www.czechinvest.org.
■
PAV L A K O N O P O VÁ
M A RT I N A Š L A PÁ K O VÁ
poradkyně
MO-000811
březen 2009
19
26.2.09
1:08 PM
Page 1
MO-000810
MO20
MO21_22
26.2.09
1:02 PM
Page 21
SPRÁVA A ROZVOJ
Hold tichému prostranství
Soutěž o Cenu Petra Parléře 2009
Do 2. 3. 2009 si města mohla na předepsaném
formuláři a po zaplacení registračního poplatku
5000 Kč objednat zpracování architektonických
studií na revitalizaci svých veřejných prostor nebo
budov.
■ Přihlášená města budou na 11. 3. pozvána
do Prahy k veřejné prezentaci svých námětů. Hodnotitelská rada pak rozhodne, které náměty budou
zařazeny do soutěže.
■ Každé město, jehož námět byl zařazen do soutěže, uhradí vstupní poplatek v rozmezí 40 000 až
50 000 Kč (podle charakteru a náročnosti zadání),
který se vrací zpět, pokud město neobdrží žádnou
studii.
■ Městům zařazeným do soutěže bude bezplatně
přidělen odborný konzultant, který se podle potřeby bude podílet na tvorbě oficiálního zadání a po
ukončení soutěže bude působit jako komentátor
při prezentaci studie (studií) v rámci města spolu
s jejími autory.
■ Architekti přihlášení do soutěže si vyberou oficiální zadání měst, která je nejvíce oslovila, a zpracují
podle nich soutěžní studie. Na jedno zadání lze
zpracovat více studií různých autorů. Naopak nezaujme-li některé zadání žádné architekty, žádná studie na ně zhotovena nebude.
■ Soutěž začne 18. 3., s jejím ukončením se počítá 12. 6. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže má
být letos v září.
■ Všechny studie (i neoceněné) příslušná města
obdrží k dalšímu využití.
■ Více informací na www.cenapp.cz
■
Svým rozhodnutím hodnotitelská rada obrací pozornost veřejnosti k prostorům ticha, místům úkrytu a setkávání, která již po
staletí představují záchytné body, kde odpočívají předkové a kde
vzniká paměť celého společenství.
T
olik komentář v tiskové zprávě o předání cen 6. ročníku národní urbanistickoarchitektonické soutěže o Cenu Petra
Parléře. Vítězství totiž patřilo architektonické
studii Ing. arch. Martina Rosy a Ing. arch. Jana Kratochvíla, která se věnovala rehabilitaci prostoru hřbitova ve Vítkově na Opavsku.
Tamní městský hřbitov je veřejnosti spíše asi
znám jako místo posledního odpočinku Jana
Zajíce, »pochodně číslo dvě« z února 1969.
Ovšem areál hřbitova s ohradní zdí z lomového kamene, zhruba třímetrovým kamenným křížem z roku 1827 a jednolodním kostelem Nanebevzetí Panny Marie na místě
původní sakrální stavby vzniklé už při zakládání Vítkova ve 13. století je také státem
chráněnou kulturní památkou.
P Ř Í R O D N Í R Á Z A I N T I M I TA R I T U Á L Ů
M Í S T O O K Á Z A L É M O N U M E N TA L I T Y
Autoři vítězné studie Vítkov v severomoravských Sudetech znají už od dětství, byť
nejsou místními rodáky. Ing. arch. Jan Kratochvíl poznamenává: »Usilovali jsme o zachování přírodního rázu hřbitova, o dosažení intimity během rituálů a o potlačení zbytečné
monumentality, která by v daném místě působila nepatřičně.« Ing. arch. Martin Rosa
doplňuje: »Mnozí lidé chápou návrh hřbitova jen jako jakousi podřadnou zakázku pro
architekta, který se nedokáže prosadit jinde.
Je však zajímavé, že několik obřadních síní
a krematorií patří k největším pokladům české meziválečné moderní architektury.«
Vítězná studie kompozičně posiluje hlavní osy hřbitova, které vytvářejí kříž. V jeho
středu nyní stojí socha Krista; jednotlivá ramena kříže autoři ve spolupráci se sochařem
Janem Šebánkem doplnili plastikami evangelistů a jejich atributů. Nalezli i vhodné
místo pro kolumbárium a navrhli jeho formu. Úkol navrátit vážnost obřadní síni však
byl ztížen tím, že tento objekt byl poplatný
stavební technologii 70. a 80. let minulého
století.
Předseda hodnotitelské rady soutěže o Cenu Petra Parléře prof. Ing. arch. Miroslav Masák na vítězné studii oceňuje především citlivý
přístup jejích autorů a jimi navržený kultivovaný koncept doplňků a úprav hřbitova.
VIZUALIZACE: AUTOŘI VÍTĚZNÉ STUDIE
JAK VZNIKALO ZADÁNÍ
Starosta Vítkova Ing. Pavel Smolka připomíná: »Hřbitov není jen veřejné prostranství,
ale vždy jde o prostor s poměrně spletitou
provozní strukturou a se specifickými nároky
na jeho „provozování“. Požadavek na komplexní vyřešení hřbitova v kontextu současnosti a při zachování historických hodnot
vznikl nejprve na úseku městské zeleně, když
se kupříkladu řešila otázka kam zasadit nové
stromy místo starých, ohrožujících hrobová
místa. Postupně se přidaly požadavky památkové péče na opravu bortící se hřbitovní
zdi, správce na vybudování kolumbária
a zpevněných ploch či provozovatele pohřební služby na přistřešení prostoru u smu-
teční síně.« Město proto v soutěžním zadání
mj. požadovalo sladit funkci hřbitova s obnovou historických, přírodních a estetických
hodnot prostoru, řešit umístění kolumbária
a rozptylové loučky, rozšířit stávající smuteční síň o zázemí pro návštěvníky hřbitova, navrhnout mobiliář a jeho umístění, věnovat
pozornost zeleni a propojit areál s okolím.
Vítězná studie nalezla i vhodné místo pro nové kolumbárium (na obrázku počítačová vizualizace).
březen 2009
V S T U P D O S O U T Ě Ž E S E V Y P L AT Í
Další osud vítězné studie leží už především
v rukou vítkovské radnice. Od konce ledna je
ve vestibulu městského úřadu menší výstava
věnovaná poslednímu ročníku soutěže o Cenu Petra Parléře. Veřejná prezentace studie
za účasti autorů byla naplánována na druhou polovinu února – již po naší redakční
uzávěrce. Jakmile bude studie prokonzultována s památkáři, projedná ji zastupitelstvo
města – a přijme-li ji »za svou«, radnice připraví konkrétní kroky k realizaci projektu.
»Cesta k realizaci jistě nebude snadná, ale
jsem optimista,« říká Ing. Pavel Smolka. Podle jeho slov soutěž dává obcím a městům jedinečnou příležitost získat studie úprav různých lokalit, které jsou natolik důležité, že je
samosprávy nechtějí řešit běžným způsobem. »Soutěž umožňuje získat kvalitní studie
zpracované autory, kteří nejsou příliš svazováni stereotypy či místními zvyklostmi a pohledy. Navíc jsou studie posouzeny špičkovými architekty z hodnotitelské rady
soutěže, takže zadavatelé mají k dispozici
i jejich odborné posouzení každé z nich,«
uzavřel starosta Vítkova.
■
I VA N RY Š AV Ý
21
26.2.09
1:02 PM
Page 22
SPRÁVA A ROZVOJ
Když se rekonstruuje školní kuchyně...
Ihned jakmile jsem na podzim 2006 nastoupil do funkce, mně
hygienici sdělili, že nezačnu-li okamžitě řešit nevyhovující stav
školní kuchyně, budou ji muset uzavřít. Tolik slova starosty
Miličína na Benešovsku Jiřího Zíky. Podobný výrok by však
mohl být připsán i řadě dalších starostů obcí, které jsou zřizovateli škol.
S
nabytím platnosti nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004,
o hygieně potravin v roce 2006 u nás
došlo k významné změně. Ředitelka Krajské
hygienické stanice Moravskoslezského kraje
se sídlem v Ostravě MUDr. Helena Šebáková
vysvětluje: »Nyní je zodpovědnost za bezpečnost vyráběných potravin na provozovateli stravovací služby, tedy i na škole. Provozovatel musí být schopen hygienikovi
prokázat, že výrobou potravin v jeho zařízení, při distribuci apod. nemůže dojít ke vzniku rizikového pokrmu (potraviny), který by
pak mohl poškodit zdraví konzumenta.« Odtud pramení i tlak na to, aby školní kuchyně
byly moderně vybaveny a technologicky
uzpůsobeny tak, aby se tam vyloučila riziková místa a nemohlo docházet ke křížení provozu, jako když se například společně v jednom dřezu umývá syrové drůbeží maso
a zelenina nebo ovoce určené ke konzumaci.
Ř E Š E N Í J A K O Z Č Í TA N K Y
Starosta Miličína zvolil řešení, které se může
stát inspirací: Požádal hygienickou stanici
o tipy na školní kuchyně, které byly upraveny
v souladu s jejími požadavky. Doporučené
kuchyně navštívil a získané informace využil
k oslovení firem dodávajících gastrotechniku. Z jejich nabídek zastupitelstvo obce vybralo tu nejlepší. Školní kuchyně v Miličíně
(s kapacitou 200 jídel – údaj za školní rok
2006/2007) tak už od roku 2007 má nové moderní vybavení jako například elektrický kotel (81 515 Kč), nerez digestoř s recyklačními
filtry (45 719 Kč), bojler (6527 Kč), elektrickou pánev (102 923 Kč), plynové vařidlo
(47 481 Kč), dva nerezové stoly (po 4748 Kč),
novou elektroinstalaci (96 541 Kč) – nepočítaje v to stavební úpravy, dlažby apod.
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY
V čem však zřizovatelé při rekonstrukcích
a vybavování školních kuchyní nejčastěji
chybují? MUDr. Helena Šebáková vysvětluje,
že kvůli nákladově náročným rekonstrukcím
leckdy nezůstanou peníze na úpravy skladů
pod kuchyní, výměnu starých oken apod.
Projektanti leckdy podceňují konzultaci
svých návrhů s pracovníky kuchyně, což v ní
následně může vést ke křížení »čisté« a »špinavé« činnosti.
To potvrzuje i vedoucí odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice
Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci
Králové MVDr. Anna Niklová. Naopak chválí,
že obvykle už jsou poměrně dobře řešeny samostatné úseky pro zpracování masa, vajec
22
a zeleniny, které bývají vybaveny dřezy a pracovní plochou včetně možnosti uchování surovin v chladicích a mrazicích zařízeních.
»Ani ve fázi tepelné úpravy potravin neshledáváme nedostatky – vybavení konvektomaty a výdejnými ohřívacími pulty umožňuje
dostatečnou tepelnou úpravu a zároveň
i úchovu hotového pokrmu při požadované
teplotě. Stejně tak řešení mikroklimatických
podmínek, jako je odvětrání varny, osvětlení,
už nepatří k zásadním problémům,« dodává.
MUDr. Simona Gunarová, vedoucí odboru
hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí
nad Labem, má za to, že u školních kuchyní
mnohdy nebývá adekvátně posouzen soulad
jejich technologického vybavení se skutečnými provozními potřebami. Jako příklad
uvádí poddimenzované či naopak naddimenzované vybavení konvektomaty nebo
zařízením na mytí kuchyňského a bílého nádobí, neodpovídající velikosti termoportů
apod. A dokonce hovoří o tom, že některé firmy mají tendenci kuchyně nadměrně vybavit i nepotřebným inventářem.
Petr Hrůza, ředitel společnosti Chevron
Mikulov, která se může vykázat referencemi
úspěšných dodávek gastrozařízení do mnoha kuchyní mateřských i základních škol,
krátce popsal »školní kuchyni snů«. Měla by
mít zařízení, v němž lze připravit jídlo s malými energetickými nároky. Dále by měla být
navržena tak, aby bylo vše »po ruce«. nádobí
se umývalo v automatických pásových myčkách se sušičkami a strávník vždy dostal
možnost výběru z více druhů jídel. Á propos
– úspora energií. »Rádi bychom v kuchyních
viděli úsporné spotřebiče, jako jsou indukční vařiče, tlakové kotle atd., jejichž masovému rozšíření zatím brání dost vysoká cena,
přestože je vyvážena návratností z úspor
energie,« podotkl ředitel firmy Chevron
Mikulov.
R A D Y D O D AVAT E L E
Připojil i několik praktických rad a postřehů:
»Při rekonstrukcích kuchyní se stává, že navržený projekt neodpovídá skutečnosti kvůli
různým přístavbám a stavebním úpravam,
které nejsou ve stávající dokumentaci zachyceny. Proto je dobré, ověří-li si projektant
předem na místě, zda stav budovy je v souladu s jeho představou. Jako možný pozdější
problém vidím vyhlašovat výběrové řízení na
rekonstrukci školní kuchyně jen pro stavební firmy. Vítěz pak provádí stavební úpravy
a zařizuje všechny subdodávky (gastroa vzduchotechniku, elektro- a vodoinstalace)
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
MO21_22
Ani sebekrásnější, sebemodernější a v souladu
s předpisy zrekonstruovaná či nově
vybudovaná školní kuchyně nezaručí výrobu
zdravotně nezávadného pokrmu, nebude-li
personál dodržovat zásady osobní a provozní
hygieny a budou-li mu chybět znalosti
k ochraně veřejného zdraví i vůle je v praxi
naplňovat.
a sám si pak už zabezpečuje další výběrová
řízení na jednotlivé subdodávky. Proto snadno může vyhrát dodavatel, který je sice nejlevnější, ale nemusí dodržet zadání, nebo zařízení ošidí. Doporučuji, aby výběrové řízení
prováděl management školy za přítomnosti
vedoucí kuchařky a poté sám vybral nejvhodnějšího dodavatele.«
Jiný problém může představovat dodávka
varného zařízení, stojícího v jednom bloku,
a to od různých výrobců. Za takovou praxí bývá snaha o maximální úsporu v celkové ceně
(jeden výrobce může mít levnější kotle, ale zase dražší pánve apod.). »Pak v kuchyních nastane nejen designový zmatek, ale hlavně nemusí být dodrženy stejné výšky a hloubky
zařízení. Většinou ani není dán jejich stejný
tvar, takže povrchová údržba je pracnější. Podobně někdy může nastat problém s vyléváním a vypouštěním pánví a kotlů do podlahového roštu, o odtahu spalin u plynových
zařízení ani nemluvě,« uzavřel Petr Hrůza. ■
I VA N RY Š AV Ý
březen 2009
MO23_25
26.2.09
1:03 PM
Page 23
SPRÁVA A ROZVOJ
Víceúčelové pruhy: Šance pro cyklisty
také v našich městech
V současné době je možné v podpoře cyklostezek v České
republice pozorovat některé strategie, které mohou cyklistickou
dopravu v dlouhodobém horizontu spíše poškozovat. Přitom
osvědčená řešení v podobě víceúčelových pruhů můžeme najít
například v sousedním Rakousku.
N
a mnoha místech ČR vidíme snahu
vytlačit cyklisty z hlavního dopravního prostoru na samostatné cyklostezky. Častá je také absence jakékoliv koncepční snahy řešit cyklistickou dopravu
dlouhodobě v rámci dopravní politiky města. Ta by měla chápat jízdní kolo jako integrální a rovnocennou součást dopravního
systému a jejím cílem by mělo být zejména
zvýšení podílu cyklistů na dělbě přepravní
práce. Mnohé zahraniční i domácí studie
ukazují, že zejména jízdy na vzdálenost 5–10
km nabízejí v oblasti cyklodopravy značný
potenciál. Ve vztahu k nim hraje nabídka dostatečné, bezpečné, logické a jednoduché
infrastruktury klíčovou roli. Existuje přitom
jednoduchý a poměrně levný způsob, jak
podstatně rozšířit síť pro cyklistickou dopravu, který není v ČR zatím využit, tzv. víceúčelové jízdní pruhy. (Rakouské směrnice definují víceúčelový jízdní pruh takto: Je to jízdní
pruh pro cyklisty nebo jeho část, které smějí
být pojížděny ostatními vozidly, jestliže zbývající šířka vozovky mezi víceúčelovými pruhy /tzv. jádrová vozovka/ není pro míjení motorových vozidel dostatečná.)
■ Soutěž ke zklidňování dopravy ve městech
a obcích každoročně organizuje Nadace Partnerství.
Cílem je propagovat a ocenit kvalitní a šetrná dopravní řešení, která se mohou stát inspirací pro obdobné projekty.
■ Mediálním partnerem soutěže je časopis Moderní obec, generálním partnerem společnost Škoda Auto.
■ Letošní ročník začal 10. února a až do konce
května mohou svá řešení přihlašovat města a obce,
které na svém území uskutečnily opatření podporující udržitelné formy dopravy a přispívající ke zvýšení kvality života svých obyvatel.
■ Značnou šanci na přední umístění a finanční
prémii mají originální řešení, kterými může být i realizace víceúčelového pruhu.
■ Více informací o soutěži lze vyhledat na adrese
http://www.nadacepartnerstvi.cz/doprava či
www.cdv.cz.
kovější jízdu po souběžné pozemní komunikaci, kde se pohybují společně s automobilovou dopravou (a tak vlastně překračují § 57
zákona o provozu na pozemních komunikacích). Tito cyklisté v podstatě naplňují představu jízdního kola jako partnera rovnocenného motorovým vozidlům. Těm méně
odvážným a protřelým cyklistům však takový
způsob jízdy není příjemný, neboť jim chybí
pocit vyhrazeného prostoru.
Nejběžnějším řešením takové situace je
zřízení standardních jízdních pruhů pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru. Podle
českých předpisů by měly mít šířku minimálně 1,25 m (při dovolené rychlosti 30
km/h a méně či ve stísněných podmínkách).
Jelikož na mnohé stávající městské komunikace se podle platných norem tento klasický
jízdní pruh pro cyklisty nevejde kvůli požadovanému prostoru pro jízdní či parkovací
pruhy pro motorová vozidla, je nezbytné hledat jiná řešení. Cyklisticky vyspělé země je
znají.
ňováni na přítomnost cyklistů a věnují jim
více pozornosti. Pro víceúčelové pruhy platí
stejné šířkové požadavky jako na cyklistické
pruhy. Minimální rozměry víceúčelových
pruhů nesmějí být zmenšovány ani ve stísněných podmínkách. V opačném případě je
nutno upřednostnit jinou formu vedení cyklistické dopravy nebo zvolit smíšený provoz
bez víceúčelového pruhu.
Víceúčelový pruh (německy Mehrzweckstreifen, anglicky Advisory Cycle Lane) je tedy pruh pro cyklisty vytvořený po pravé straně vozovky, jehož minimální šířka musí být
například v Rakousku 1,50 m v případě, že
vede podél řady parkujících aut (kvůli vyčnívajícím zrcátkům a otevírajícím se dveřím).
Tam, kde je po pravé straně volný prostor
(chodník, zelená plocha), stačí 1,25 m. Zřizuje se v úsecích, v nichž provoz nákladních aut
a autobusů nepřesahuje podle příslušných
směrnic definovanou mez. V Rakousku se vyznačuje pouze vodorovným dopravním značením, a to přerušovanou bílou čárou.
Cyklisté mají díky víceúčelovému pruhu
svůj vyhrazený prostor; před křižovatkami si
navíc mohou podél řady automobilů najet až
dopředu a neztrácet čas v koloně vozidel.
Tento způsob je navíc zdravější a bezpečnější, neboť cyklisté jsou v prostoru těsně před
křižovatkou více zřetelní a méně vystaveni
škodlivým zplodinám spalovacích motorů.
V Č E M S P O Č Í VÁ V Í C E Ú Č E L O V O S T ?
Poměrně inovativním (i když v některých
státech již běžně používaným) způsobem
vedení cyklistů je zřízení víceúčelového jízdního pruhu, který bývá budován na úkor šířky jízdního pruhu pro motorová vozidla.
Funkce víceúčelového pruhu spočívá v tom,
že lépe využívá disponibilní uliční prostor.
Ačkoli šířka komunikace neumožňuje zřízení jízdních pruhů nebo stezek pro cyklisty, je
díky víceúčelovému pruhu přesto možné
cyklistům nabídnout samostatný prvek pro
jízdu i orientaci. Podstatné také je, že řidiči
motorových vozidel jsou zřetelněji upozor-
FOTO: AUTOR
CHYBÍ VYHRAZENÝ PROSTOR
Trend výstavby samostatných cyklostezek je
nejen značně finančně a prostorově náročný,
ale v některých situacích dokonce i nebezpečný (v případě křížení cyklostezky s ostatními pozemními komunikacemi, kdy cyklisté nemají přednost v jízdě; kvůli zhoršené
rozpoznatelnosti cyklistů pro řidiče atd.).
Mnohdy je možné zaznamenat, že většina
cyklistů (převážně ti zkušení) tyto stezky
nevyužívá a raději volí na první pohled rizi-
Soutěž Cesty městy
Víceúčelový jízdní pruh pro cyklisty v mezikřižovatkovém úseku – Rakousko.
březen 2009
VÝZKUMNÝ PROJEKT ROCY
V českých předpisech zatím tato forma jízdního pruhu chybí. Jednu z možností, jak stávající situaci změnit, nabízí letos zahájený
dvouletý výzkumný projekt s akronymem
ROCY (neboli Bezpečnost návrhových prvků
pro cyklistickou infrastrukturu), který financuje Ministerstvo dopravy ČR. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., společně s Dopravní fakultou ČVUT, budou zkoumat
23
›
MO23_25
26.2.09
1:03 PM
Page 24
SPRÁVA A ROZVOJ
okružními křižovatkami a v několika pilotních realizacích vyhodnocovat vhodnost víceúčelových jízdních pruhů v českých podmínkách.
V současné době probíhá výběr vhodných
měst, která jsou ochotna k experimentální
realizaci těchto pruhů. Po vytvoření zkušebních úseků se uskuteční jejich vyhodnocení
pomocí sledování dopravního chování, konfliktních situací, rozhovorů s účastníky silničního provozu apod.
Výsledkem výzkumného projektu by mělo
být zpracování souboru doporučení pro změnu či doplnění důležitých předpisů, aby bylo
možné budovat víceúčelové pruhy v českých
městech již v blízké budoucnosti. O spolupráci se již nyní zajímá několik měst. Jestliže
FOTO: AUTOR
› bezpečnost různých způsobů vedení cyklistů
Rozšířený víceúčelový pruh před křižovatkou – Rakousko.
byste se chtěli do projektu rovněž zapojit,
můžete mne kontaktovat a domluvit se na
případné vzájemné spolupráci (e-mailový
kontakt: [email protected]).
S inovačním charakterem víceúčelového
pruhu, který je poměrně jednoduchým, ale
zato efektivním prvkem podpory šetrné dopravy, souvisí již 8. ročník tradiční soutěže
o inspirativní, originální a účinné dopravní
řešení v obcích a městech s názvem Cesty
městy (viz rámeček na str. 23).
■
PETR POKORNÝ
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
a člen hodnotící komise
soutěže Cesty městy
MO-000808
Obousměrná komunikace s víceúčelovými pruhy – Rakousko (rozměry v závorkách jsou minimální –
všechny míry v /m/).
MO I-VIII/priloha
26.2.09
12:42 PM
Page I
finanční produkty
PŘÍLOHA
ILUSTRAČNÍ FOTO:ARCHIV
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A BANKOVNICTVÍ č. 3/2009
Klášterec nad Ohří
Jsou obce důvěryhodným
klientem bank?
Celosvětová finanční krize sice neměla zatím vážnější dopady
na bankovní sektor v České republice, nicméně jejím hmatatelným důsledkem je zvýšená obezřetnost bank při půjčování peněz a snižování objemu nově poskytnutých úvěrů, za kterým je
patrně i pokles důvěry na trhu. Podívejme se, jak může tento vývoj ovlivnit půjčování peněz obcím.
O
bce až dosud byly vcelku důvěryhodnými dlužníky. Nepodléhají sice zákonu o bankrotu a vyrovnání, avšak do finančních obtíží se zatím dostalo jen
nepatrné množství z nich. V naprosté většině
jsou tyto subjekty schopny splácet své dluhy
řádně a včas.
Vývoj dluhu obcí a peněžních prostředků
obcí na jejich účtech a další významné ukazatele jsou zobrazeny v tabulce. Údaje nezahrnují hlavní město Praha. Z tabulky je zřejmé,
že zadlužení obcí ve formě bankovních úvěrů
a komunálních obligací tvoří převažující část
jejich celkového dluhu, kam ještě patří návratné finanční výpomoci a půjčky ze státních fondů. Souhrn dluhů jednotlivých obcí byl v daném období vždy menší než celkové zůstatky
na jejich bankovních účtech. Bankovním úvěrem jsou většinou financovány kapitálové projekty (nikoli běžné výdaje), přičemž celkový
objem kapitálových výdajů byl v uvedeném
období vždy vyšší než dluh. To znamená, že
březen 2009
obce disponují i dalšími zdroji financování kapitálových projektů, například přebytkem běžných příjmů nad běžnými výdaji a výnosy
z prodeje jejich majetku. Větší města pak používají pro získání dodatečných prostředků
i komunální obligace. Jejich objem se však
v posledních letech víceméně nemění.
O B J E M Ú V Ě R Ů S TA G N O VA L
Vývoj rozpočtu obcí v roce 2005, ve kterém
došlo k meziročnímu snížení příjmů, je příkladem toho, že obce jako celek jsou schopné přizpůsobit své výdaje i dočasně nižším
příjmům, aniž by zvýšily deficit svého rozpočtového hospodaření. To by mohlo naznačit,
jaká bude situace v letošním roce, kdy rozpočtované příjmy patrně nedosáhnou předpokládané úrovně.
V roce 2007 byl poprvé od počátku zadlužování obcí objem nově poskytnutých půjček obcím včetně návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a půjček ze
státních fondů nižší než objem splacených
půjček. Hlavní příčinou byl (a ještě nějakou
dobu bude) patrně trend růstu jejich úspor
s cílem zajistit si prostředky na spolufinancování projektů z evropských fondů. Objem
dluhu ve formě bankovních úvěrů v posledních dvou letech stagnoval.
R O Z D Í LY M E Z I O B C Í A F I R M O U
Jak již bylo řečeno, obezřetnější přístup komerčních bank k poskytování úvěrů ovlivní
i půjčky obcím. Otázka je, do jaké míry. Vyjdeme-li z předpokladu, že banky mají na
půjčování peněz založenou svou živnost, nabízí se otázka, zda je postavení municipalit
při žádosti o bankovní úvěr odlišné od postavení firem? Jinak řečeno, mají banky důvod přistupovat k obcím a firmám jako ke
dvěma odlišným skupinám dlužníků? Jaké
jsou mezi oběma skupinami rozdíly?
V České republice je zadlužena více než
polovina všech měst a obcí. To znamená, že
značné množství z nich může prokázat dlužnickou historii a nejsou tudíž jako celek pro
věřitele tabula rasa. Řada zejména těch malých firem se touto pozitivní dlužnickou historií vykázat nemůže.
Obce mají majetek, který lze také použít
jako zástavu při výpůjčce peněz. Ten získaly
buď navrácením budov, lesů a dalších pozemků, které jim stát odebral po roce 1948,
nebo jde o majetek na ně převedený na počátku 90. let minulého století jako majetek
potřebný pro výkon jejich funkcí (budovy
škol, radnic, zařízení poskytující sociální péči apod.), či jej získaly v průběhu malé i velké privatizace. Jejich majetek lze navíc snadno dohledat, což pro některé firmy
a společnosti tak úplně neplatí.
I
›
MO I-VIII/priloha
26.2.09
PŘÍLOHA
Page II
finanční produkty
Obce se od subjektů firemního sektoru liší
rovněž tím, že každá z nich má zajištěnu určitou část příjmů, a to bez ohledu na to, zda
hospodaří efektivně či nikoli. Jde zejména
o tu část rozpočtu, kterou získávají ze sdílených daní, což je v průměru kolem 40 % celkových příjmů. U některých velikostních kategorií obcí je tento podíl ještě vyšší. Tuto
část obecního rozpočtu lze, vzhledem k tomu, že se jedná o tři významné daně, snadněji predikovat než budoucí příjmy firmy. To
bankám umožňuje nastavit parametry půjčky tak, aby se obec nedostala do obtížné finanční situace, respektive aby se minimalizovaly případné problémy s nesplácením
vypůjčených prostředků.
Obce nemohou »zmizet« a zanechat po sobě dluh. Většina jejich projektů financovaných na dluh je »nezisková«, to znamená, že
se již od počátku přepokládá úhrada dluhu
s nimi spojených z jiných zdrojů než vytvořených samotným projektem. Na rozdíl od firem mají rovněž zajištěný odbyt pro své služby či produkty.
Rozdíly existují i u mechanismu rozhodování o dluhovém financování. O přijetí půjčky v obcích mohou rozhodovat lidé, kteří
jsou za to odpovědní pouze jedno volební
období, tj. čtyři roky. Výše úrokových sazeb
nemusí být tudíž významným parametrem
pro jejich rozhodování. Zanechat po sobě
»pomníček« ve formě investice může být pro
mnohé velmi lákavé.
CO MŮŽE OVLIVNIT PŘÍJMY OBCÍ
Jak jsme již uvedli, banky nemohou bez půjčování peněz dlouhodobě žít. Jejich vyšší
obezřetnost v současné době se však může
promítnout do vyšších nákladů spojených
s půjčkou.
Jaké faktory mohou ovlivnit příjmy obcí
v nejbližší budoucnosti? Uvažované změny
v rozpočtovém určení daní s největší pravděpodobností nepovedou ke snížení peněž-
Vybrané aspekty obecních financí (mld. Kč)
2004
2005
2006
2007
příjmy
196,8
170,8
183,8
189,2
výdaje
182,5
201,3
165,9
186,3
z toho kapitálové
57,0
52,3
62,8
51,7
dluh celkem
37,0
40,0
43, 3
41, 9
z toho bankovní úvěry a obligace
30,2
34,1
37,9
37,9
finanční majetek+
7,7
8,0
7,2
8,1
prostředky rozpočtového hospodaření
35,5
40,8
41,4
45,3
prostředky obcí na bankovních účtech
43,2
48,8
48,6
53,4
ZDROJ: KOMPAS, CCB-CZECH CREDIT BUREAU, A. S.
Poznámka: + tato položka obsahuje peníze, šeky, ceniny, peníze k zúčtování, peněžní zůstatky na bankovních
účtech, krátkodobé cenné papíry, krátkodobý finanční majetek.
ních prostředků, které stát obcím jako celku
přiděluje. Mohou se však změnit proporce
mezi jednotlivými velikostními kategoriemi
obcí a na tom může několik málo obcí prodělat.
Vývoj příjmů obcí v roce 2009 ovlivní také
hospodářská recese. V rozpočtovém hospodaření obcí může mít dopad hlavně na daňové příjmy a na kapitálové dotace. Daňové
příjmy představují zhruba polovinu všech
příjmů obcí. Nejvýznamnější jsou výnosy
třech sdílených daní, což je daň z příjmů
právnických a fyzických osob a daň z přidané hodnoty. Obce jako celek participují na
výnosech těchto daní o něco více než jednou
pětinou a v této míře ovlivní případný pokles
zmíněných daňových výnosů jejich rozpočty.
Nižší výnosy lze očekávat zejména u daně
z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických
osob. V prvním případě to bude důsledek
snižování ekonomické aktivity, snižování domácí koupěschopné poptávky a možné zvyšování míry bankrotů firem. Ve druhém případě pak hlavními faktory nižšího daňového
výnosu budou růst nezaměstnanosti a velmi
pomalý vývoj mezd, což se projeví v nižších
odvodech daně z příjmů fyzických osob ze
závislé činnosti. Svou negativní roli sehraje
i ukončení podnikatelských aktivit řady fyzických osob podnikatelů. To může mít
vzhledem k mechanismu sdílení výnosů na
konkrétní obce větší dopad než pokles nezaměstnanosti.
Mezi obcemi existují značné rozdíly, nejen
pokud jde o počet obyvatel či velikost jejich
rozpočtu. V obtížnějších podmínkách roku
2009 se mohou některé obce, které z různých
důvodů nebudou schopné pružně reagovat
na změněné podmínky, dostat do obtíží. To
se může odrazit i ve zhoršené platební morálce vůči bankám. Lze však očekávat, že jejich počet nebude velký.
■
(Autoři tohoto článku pracují ve společnosti CCB-Czech Credit Bureau, a. s., která
dlouhodobě sleduje a hodnotí hospodaření
obcí v ČR – pozn. redakce.)
V Ě R A K A M E N Í Č K O VÁ
ONDŘEJ PIROHANIČ
Užitečná publikace
P
ublikace Rozpočet a financování
územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Majetek státu – ÚZ č. 717 je
souborem 29 předpisů (podle stavu k 9. 2.
2009, cena 129 Kč včetně DPH). Zahrnuje
rozpočtová pravidla státu a územních rozpočtů, vyhlášku o rozpočtové skladbě,
o FKSP, zákon o podpoře regionálního rozvoje, o rozpočtovém určení daní aj. Řadu
změn zaznamenala vyhláška č. 16/2001 Sb.
(údaje pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných
celků). V kapitole Majetek státu je kromě zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nově zařazen zákon o ma-
II
jetku ČR a jejím vystupování v právních
vztazích a jeho dvě prováděcí vyhlášky. Více
informací najdete na www.roz.sagit.cz. Kód
knihy je 03338.
Publikaci si můžete písemně objednat
na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], nebo na
www.knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT. Informace na tel.: 596 785 999. Členové
ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové
karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.
březen 2009
MO-000799
›
12:42 PM
MO-000799
MO I-VIII/priloha
26.2.09
12:42 PM
Page III
MO I-VIII/priloha
26.2.09
PŘÍLOHA
12:42 PM
Page IV
finanční produkty
Připravují se již na horší časy
Samosprávy si uvědomují problémy, které přináší současná nepříznivá ekonomická situace v České republice a budou na ně
reagovat konkrétními opatřeními. Ukazuje to i anketa, v níž
jsme položili představitelům tří měst a dvou krajů následující
otázky:
1. Jaká konkrétní opatření, která by pomohla zmírnit důsledky hospodářské krize, zahrnuje rozpočet vašeho města či kraje na letošní rok?
2. Máte v rozpočtu finanční rezervu, ze které může město či kraj čerpat prostředky na
financování projektů spolufinancovaných
z EU, nebo i na jiné nezbytné výdaje?
Ing. Adolf Beznoska, náměstek primátora statutárního města Mladá Boleslav:
1. Vedení města pokládá za důležité v současné době především podpořit investiční
aktivity na území města. Proto se rozhodlo
předložit na únorovém jednání zastupitelstva (26. 2.) návrh na přijetí dvou úvěrů
v součtu přibližně 120 milionů korun. Tyto
peníze budou proinvestovány ve městě. Tím
podpoříme investiční aktivity firem, které
zaměstnávají desítky lidi. Pokud tento záměr
zastupitelé schválí, půjde první úvěr ve výši
72 milionů korun na spolufinancování projektů, na které jsme získali dotace, protože
chceme uskutečnit všechny plánované investiční akce. Druhý balík peněz jsou finance čistě na rozšíření investičních aktivit, které již jsou v rozpočtu města na tento rok ve
výši zhruba 190 milionů korun.
2. V našem rozpočtu je i finanční rezerva
– 30 milionů korun. Město také před několika dny zprovoznilo tzv. krizové centrum, na
jehož vznik byly z letošního rozpočtu vyčleněny finance. Chceme pomoci místním obyvatelům, kteří se ocitli bez vlastního zavinění v závažných problémech. Klienti se
zajímají především o sociální dávky, o šance
na nová pracovní místa a zatím jen ojediněle o půjčky z nově vytvořeného fondu města
pro pomoc lidem postižených ekonomickou
krizí.
■
JUDr. Ing. Lukáš Pleticha, místostarosta
města Jablonec nad Nisou:
1. Letošní rozpočet zastupitelstvo města
schválilo jako schodkový v celkovém objemu
1 486 313 000 korun. Zároveň odsouhlasilo
seznam jmenovitých akcí k realizaci v roce
2009, jenž byl vyčíslen na 334 117 000 korun.
Vzhledem ke zvyšující se nezaměstnanosti
a oslabení strategických průmyslových odvětví, zejména automobilového či sklářského, předpokládáme negativní dopad do
všech skupin daňových výnosů. Proto jsme
i při tvorbě návrhu městského rozpočtu při-
■
IV
ANKETA
stoupili k restriktivním opatřením, konkrétně ke snížení daňových výnosů proti predikci o 5 %, což je 25 milionů korun.
2. Běžné výdaje na provoz města zahrnují
výdaje na opravu a údržbu majetku města,
drobné neinvestiční nákupy, na platy
a ostatní související výdaje, neinvestiční dotace na provoz městských organizací, dále
i rezervu města ve výši 20 milionů korun, rezervu z přijatých a nevyčerpaných prostředků za dividendy Jablonecké teplárenské realitní, a. s., ve výši 25 milionů korun a rezervu
na spolufinancování projektů z evropských
fondů ve výši 40 milionů korun. Pro fondy je
vázáno 55 765 000 korun. Do skupiny výdajů
ostatních patří sociální dávky, bytové hospodářství, půjčky z Fondu na zlepšení úrovně
bydlení apod. Pro tento rok se v rozpočtu počítá i s navýšením cen energií.
Jan Houška, starosta města Klášterec
nad Ohří:
1. Již při schvalování rozpočtu na rok 2009
jsme pro jistotu počítali s meziročně nulovým růstem daňových příjmů proti roku
2008, proto dnes nemusíme provádět vázání
rozpočtových výdajů (opatření při hrozbě
neplnění rozpočtových příjmů). Navíc již
v lednu vydal starosta města příkaz, kterým
s okamžitou platností nařídil zastavit veškeré výdaje na nové akce, které dosud nebyly
zahájeny.
2. Město vytváří pro tyto případy rezervu,
která činí v současnosti 13 milionů korun.
Navíc máme v rozpočtu vyčleněnou částku
22 milionů korun na vlastní podíly k projektům, na které již byla dotace přidělena.
■
Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého
kraje:
1. Chceme zmírňovat dopady recese především kroky, které mohou mít pozitivní
vliv na zaměstnanost. V první řadě to je rychlé zahájení na letošek plánovaných investičních akcí, jako jsou rekonstrukce komunikací, budov příspěvkových organizací
a dalších. Můžeme tak pozitivně ovlivnit zaměstnanost v odvětví stavebnictví. Dále se
chystáme přivést nové investory do krajské
strategické zóny Triangle. Pozornost sou-
■
středíme také na získávání peněz z evropských fondů. Budeme připravovat nebo
v rámci Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad podporovat projekty,
které podnítí vznik nových pracovních
míst. Zejména se chceme zaměřit na dlouhodobě podhodnocovanou oblast cestovního ruchu.
2. Ústecký kraj má ve svém rozpočtu 500
milionů korun na předfinancování projektů
z Evropské unie. Peníze na spolufinancování
máme pochopitelně vyhrazeny také.
Doc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph.D., náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje:
1. Vedení kraje si uvědomuje problémy,
které může způsobit prohlubující se hospodářská krize. Jeho možnosti zmírnit průběh
krize jsou jak z hlediska dostupných nástrojů, tak finančních prostředků omezené. Primární úlohu by v tomto směru měla sehrát
především vláda. Nicméně kraj bude hledat
možnosti a mechanismy, jak podpořit ekonomiku kraje a subjekty v ní. Jedním ze
schválených opatření prostřednictvím rozpočtu na rok 2009, je vyčlenění 100 milionů
korun pro potřeby nového dotačního titulu –
podporu obcí do 10 tisíc obyvatel na kofinancování projektů realizovaných v rámci
evropských strukturálních fondů. Tento dotační titul podpoří aktivitu těchto obcí při
získávání prostředků ze zdrojů EU. Pomoc je
zvlášť důležitá v situaci, kdy banky se začínají chovat velmi obezřetně, což může znamenat omezení dostupnosti finančních prostředků pro spolufinancování projektů
financovaných ze zdrojů EU.
Vedení kraje analyzuje další rezervy v krajském rozpočtu a připravuje další opatření na
podporu ekonomiky v našem kraji. Ty pak
budou v brzké době projednány a schváleny
v příslušných orgánech kraje.
2. Moravskoslezský kraj si klade jako jednu
z priorit úspěšné čerpání finančních prostředků z EU. Tomuto cíli je podřízeno i sestavování rozpočtu kraje na rok 2009. V současné době kraj uskutečňuje 20 projektů
v celkové výši 2,8 miliardy korun. Letos se
připravuje zahájení realizace dalších 20 projektů za necelé 3,3 miliardy. Na spolufinancování těchto projektů jsme pro tento rok
vyčlenili více než 500 milionů korun.
Vzhledem k prohlubující se krizi hledá
kraj možnosti, jak přípravu a podávání projektů, především investičních, urychlit tak,
aby mohly být zdroje z EU maximálně využily ke zmírnění dopadu krize v našem kraji.
Budeme tedy hledat v rozpočtových rezervách další finanční prostředky na kofinancování těchto akcí, které finančně představují
celkem zhruba 600 milionů korun.
■
/sk/
březen 2009
MO I-VIII/priloha
26.2.09
12:42 PM
Page V
finanční produkty
PŘÍLOHA
Jak reagovat na rizika?
Důsledností a obezřetností
S Tomášem Kulmanem, který působí jako Business Development
Manager v oddělení Řízení rizik a poradenské služby společnosti
KPMG Česká republika, jsme hovořili o tom, zda současná
finanční krize způsobí problémy také městům a obcím při
využití finančních produktů a zda pro ně případně existují
nějaké alternativní způsoby financování.
Způsobuje finanční krize významnější
změny v hospodaření obcí?
V současné době nelze hovořit o zásadních
změnách, dopady ve výhledu měsíců a let
však zřejmě budou citelné. Zcela jistě se projeví závislost obcí na státním rozpočtu a především – po neblahých zkušenostech některých obcí v posledních měsících – lze
očekávat podstatně obezřetnější přístup například při investování volných prostředků.
Zcela jistě se projeví závislost obcí na státním
rozpočtu a především –
po neblahých zkušenostech některých obcí
v posledních měsících –
lze očekávat podstatně
obezřetnější přístup například při investování
volných prostředků.
Zvýšila se významně zadluženost municipalit v roce 2008?
Nemáme zatím k dispozici přesné údaje,
ale nedomnívám se, že by došlo ke skokovému nárůstu zadlužení obcí. Pochopitelně určitou progresi je třeba vidět například ve spojení se zdroji, které jsou vynaloženy na
spolufinancování projektů vybraných pro
dotace Evropské unie.
■
Jak přistupují banky v současné době ke
komerčnímu financování obcí?
Pro banky jsou zejména větší obce stále
zajímavým klientem. Aktuálně je však přístup bankovních ústavů postaven spíše restriktivně a ani bonitní klientela často nemá
šanci získat finanční zdroje pro své potřeby
za přijatelných podmínek. Obávám se, že
tento přístup se může uplatňovat i v municipálním sektoru, především ve vztahu k menším obcím.
■
ských měst. Pochopitelně jde také o administrativně velmi náročnou záležitost.
Stejně tak využití prostředků soukromého sektoru pro veřejné projekty (Public Private Partnership) představuje poměrně zásadní břemeno z hlediska přípravy
projektu, právního poradenství apod. Tím
se i tento nástroj omezuje spíše na větší obce. Možnost dotací v rámci programů EU
a dalších sice postihuje i nejmenší obce
(v případě, že budou mít připravené vhodné projekty), ale jejich dosažitelnost rovněž
není stoprocentní.
Nabízí se na finančním trhu vhodný alternativní způsob financování municipálních projektů? A které finanční produkty by
mohly obce využívat?
Úvěrové financování bylo nejsnadněji
dostupným prostředkem. Alternativy existují, ale bohužel pro menší obce jsou často
nevyužitelné. Vydání dluhopisů mohou využít pouze největší obce na úrovni kraj-
Přináší současná finanční krize také pro
municipality nová rizika? Jak by na ně měly reagovat a na co by si měly dát největší
pozor?
Krize určitě přináší v podstatně vyšší míře
rizika, která jsou již známá, ale která se tak
často nerealizovala. Doufejme, že krize povede velké i menší municipality a regionální instituce k tomu, aby spolupracovaly spíše s renomovanými a zavedenými subjekty, které
poskytují kvalitní služby a řádně za ně ručí,
než s neznámými, tzv. garážovými firmami.
Jak jsem uvedl, nevznikla nová rizika, pouze dochází k realizaci již existujících. Důslednější přístup ze strany vedení obcí a pře-
■
Ztížila se pro ně například možnost získávání úvěrů – podobně jako u firem?
Podle obecných informací ano, stejně jako
u podnikatelských subjektů. Současná situace je výjimečná a doufejme, že i chování bankovních domů se v krátkodobém výhledu
usměrní přijatelným způsobem.
■
březen 2009
■
FOTO: ARCHIV
■
Krize určitě přináší v podstatně vyšší míře
rizika, která jsou již známá, ale která se tak
často nerealizovala, říká Tomáš Kulman.
devším jejich zájem o eliminaci či redukci takových rizik prostřednictvím spolupráce se
seriózními partnery je jednou z mála cest,
jak tato rizika výrazně snížit.
■ Do jaké míry ovlivňuje krize financování
projektů obcí a krajů ze strukturálních fondů Evropské unie?
Představuje velmi významný potenciál.
Přesto doporučuji – pokud budeme přistupovat pragmaticky k možnému využití strukturálních fondů – v mnoha případech to znamená připravit projekt tak, aby nebyl na
dotaci plně závislý. Velká řada faktorů ovlivňuje využití dotací od fáze přípravy žádosti,
přes její schvalování, přidělení až po realizační fázi. Nelze zanedbat ani dobu udržitelnosti projektu. Z tohoto důvodu je důležité
posuzovat i možnost využití dalších potenciálních zdrojů financování.
Současná krize může velmi zásadním způsobem zkomplikovat přístup k povinnému
spolufinancování některých projektů právě
s ohledem na horší přístup k úvěrovým zdrojům jak pro municipální sektor, tak pro případné partnery projektu. Doufejme, že půjde pouze o hypotetickou možnost
případných restrikcí přímo u poskytovatele
dotačních zdrojů, to znamená u příslušných
institucí EU.
/ba/
V
MO I-VIII/priloha
26.2.09
PŘÍLOHA
12:42 PM
Page VI
finanční produkty
Finanční investice
lze uskutečňovat i dnes
Současná nálada (nejen) na finančních trzích a medializované
negativní zkušenosti vyvolávají otázku, zda vůbec existují možnosti bezpečného zhodnocování finančních prostředků. Jistý
výnos ve spojení s nulovým rizikem neexistuje a nikdy neexistoval. Nabízíme střízlivý pohled na nástroje finančního trhu, jichž
mohou využít také obce.
P
římo ze zákona vyplývá povinnost využívat majetek účelně a hospodárně
v souladu se zájmy obce, což platí také
pro finanční aktiva. Podle údajů ministerstva financí se na bankovních účtech obcí
nachází zhruba 85 miliard korun. Část peněz
poslouží na spolufinancování projektů podpořených z evropských fondů a část tvoří finanční majetek, který by obce měly dlouhodobě zhodnocovat.
V poslední době přicházejí prakticky pouze negativní ekonomické zprávy. Současná
eroze důvěry na finančních trzích, k níž došlo v průběhu druhého pololetí roku 2008,
postihla i produkty, které dotčeny být vůbec
nemusely. Jestliže v minulosti se řada investorů nechala strhnout k investicím do finančních »inovací«, kterým ne zcela rozuměla a u kterých jen těžko uměla vyhodnotit
příslušná rizika, tak nyní sklouzla do druhého extrému, kdy vyděšena obrovskými ztrátami přestala věřit úplně všemu.
Investování obcí by se však poklesy a výkyvy měly dotknout jen omezeně. Alespoň
těch obcí, které se rozhodují v souladu s tzv.
konzervativní strategií, tj. kombinují hlavně
investice do peněžních a dluhopisových
nástrojů. Pravidlo obce jakožto konzervativního investora je nadčasové a také »nadkrizové«. Zejména v období nejistoty má
na úspěch zvolené investiční strategie vliv
jasné stanovení a dodržení investičního
horizontu.
» Z AT L A Č I T « N A B A N K U
Věnujme se tedy finančnímu investování,
které má za cíl zvýšení či alespoň zachování
reálné hodnoty dnešních aktiv. Obecně známý fakt, že peníze na běžném účtu se znehodnocují inflací, však souvisí s obvykle téměř nulovou výnosností. Co platí pro fyzické
osoby, nemusí být nutně pravdou pro obce.
Samospráva představuje stálého a zajímavého bankovního klienta, proto může dosáhnout vyššího úročení vkladů. Samozřejmě
záleží na spektru ostatních využívaných
bankovních služeb. Banky jsou podnikatelské subjekty a nemají důvod chovat se k obcím vstřícně zadarmo, přesto doporučujeme
VI
Samospráva představuje stálého a zajímavého
bankovního klienta,
proto může dosáhnout
vyššího úročení vkladů.
kontaktovat pobočku banky a zkusit »zatlačit«. Obdobně se obec může pokusit vyjednat lepší úročení termínovaného vkladu. Pro
srovnání výnosnosti je vhodné vzít v úvahu,
že podle rozpočtového určení daní platí
obec daň z příjmu sama sobě a daň tak výnosy efektivně nezatěžuje.
D R Ž E T ( S TÁT N Í ) D L U H O P I S
Aktuální ceny dluhopisů obecně jsou odrazem panické reakce na záplavu dramatických zpráv a spekulací. Obsahují v sobě
strach z hluboké hospodářské deprese,
úpadku řady podniků a velkou prémii za
nízkou likviditu (možnost prodat a nakoupit). I přes celkovou vážnost situace se tak
rozsáhlé obavy zdají až přehnané. Předpokladem úspěšné realizace dluhopisových
výnosů je splacení konkrétního titulu, tedy
v podstatě prostá existence dlužníka. Dluhopisy velkých společností a bank představují vzhledem k nízkým cenám zajímavou
příležitost.
Za ještě bezpečnější investici lze považovat
držbu státních dluhopisů. Odhlédněme na
okamžik od všech souvislostí plynoucích
z rostoucího zadlužení státu a nahlížejme na
státní dluhopisy jako na bezpečný finanční
nástroj. Jejich výnos je v případě fixně úročených obligací (a těch je většina) k datu splatnosti dopředu známý a daný. Pouze v případě potřeby prodeje před splatností závisí
skutečně realizovaný zisk na aktuálním nastavení příslušných tržních úrokových sazeb.
Jestliže od doby nákupu dluhopisu vzrostly,
bude skutečný zisk o něco nižší a naopak
v případě poklesu vydělá držitel více.
Výběr konkrétního dluhopisu a zprostředkování nákupu provádí obchodník s cennými papíry, který by měl být schopen nabídnout odpovídající produkt, neboť jednotlivé
emise se vzájemně liší. Přehled emisí lze nalézt na webových stránkách ministerstva
financí. Při držbě do splatnosti zahrnují
náklady spojené s investicí odměnu zprostředkovateli a roční poplatek Středisku cenných papírů. Aktuální výnosy státních dluhopisů se pohybují na úrovni přibližně
3 %. Zisk podléhá stejnému režimu zdanění
jako v případě již zmíněných běžných účtů
a termínových vkladů.
Dluhopisové investice lze také provádět
formou individuálního obhospodařování
portfolia, které však má smysl až od objemu
několika desítek milionů korun. Při nižších
úložkách je totiž zastoupení jednotlivých
titulů relativně významné a výkyvy nebo
dokonce případné selhání dlužníka mají vliv
na výnosnost celého portfolia. Pro menší
investice je možné využít dluhopisových podílových fondů s parametry podle konkrétních preferencí (státní nebo podnikové dluhopisy, jejich bonita, průměrná splatnost atd.).
N E U T Í K AT Z K O N Z E R VAT I V N Í C H
PODÍLOVÝCH FONDŮ
Od roku 2001 počet podílníků z řad měst
a obcí i objem jejich investic stabilně rostl.
Podle zkušeností správců podílových fondů
představuje samospráva v průměru konzervativního investora. Přístup zastupitelů je
pochopitelný, neboť se zodpovídají z toho,
jak bude s veřejnými prostředky nakládáno.
Dočasně ztrátová investice se totiž může stát
také snadnou opoziční municí.
Nakoupené akcie (akciové fondy) by u obcí
měly představovat jen malou část, a to pouze
v případě, že je obec nebude potřebovat prodat dříve než za několik let. Na druhé straně
není třeba ani nyní panikařit a měnit investiční strategii pouze kvůli současným poklesům. V dlouhém období není důvod o přidané hodnotě akciových investic pochybovat.
Kolísání hodnoty podílových listů se však
nevyhnulo ani jinak stabilním investicím, jakými jsou dluhopisové fondy či fondy peněžního trhu. Většina z nich v loňském roce
zaostala za očekávanými výnosy nebo dokonce přinesla i dosud nevídané ztráty.
Přestože nás asi ještě čeká spousta špatných zpráv, skýtají finanční trhy i pro konzervativní investory vhodné příležitosti. Právě dluhopisové fondy s větším podílem
státních cenných papírů, nebo zaměřené výhradně na ně, nabízejí největší dostupnou
míru jistoty bez nadměrného kreditního rizika podnikových obligací a s možností ná■
kupu také v menším objemu.
J A R O S L AVA K Y P E T O VÁ
Vysoká škola CEVRO Institut
L U K Á Š VÁ C H A
Conseq Investment Management
březen 2009
MO I-VIII/priloha
26.2.09
12:42 PM
Page VII
finanční produkty
PŘÍLOHA
Program Obec by měl pokračovat
Který z vašich programů byste doporučil
obcím v době finanční krize a proč?
Naše banka má v současné době pro poskytování úvěru městům a obcím dva
programy. Jsou to program Obec, který se
uskutečňuje ve spolupráci s německou rozvojovou bankou Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW), a program zvýhodněných úvěrů
z Regionálního rozvojového fondu (RRF),
využívající obrátkové fondy PHARE. Doporučit lze oba, protože úvěry se v rámci těchto programů poskytují za výhodných podmínek. Program Obec, který byl vyhlášen
počátkem roku 2006, však již vyčerpal většinu zdrojů. Proto vzhledem k situaci na trhu
řešíme, jak zajistit jeho pokračování. V nejbližších týdnech mohou municipality získávat úvěry především z programu RRF.
■
Chystá ČMZRB pro komunální sféru ještě další programy?
ČMZRB již začala s přípravou dalších úvěrových programů pro municipality. Chtěla
by jejich prostřednictvím přispět k řešení
dopadů finanční krize, které se projevují ve
zhoršení dostupnosti úvěrů nejen pro podnikatele, ale i pro obce. Máme v úmyslu mimo jiné podpořit financování projektů, které by bez získání úvěrových zdrojů ztratily
možnost získat dotace z EU či národních dotačních programů. Jsme přesvědčeni, že to
bude prospěšný krok, který může napomoci k překonávání negativních dopadů finanční krize na nabídku úvěrů.
■
O jaké programy mají největší zájem samotné municipality?
Zájem obcí o programy Obec či RRF byl
vcelku vyvážený. Ve většině případů se rozhodnutí o tom, jaký konkrétní program bude
využit, řídilo tím, na jaký účel se má úvěr čerpat. U programu Obec byla škála možného
využití úvěru širší. Pokud byla rozhodující
doba splatnosti úvěru, tak byl větší zájem
o program Obec, který nabízel úvěry až na 15
let. Úvěry z programu RRF byly žádány zejména kvůli výhodné výši úrokové sazby. Zároveň však tento typ úvěru nabízí omezenější možnosti použití.
■
■ Letos 2. února měla skončit uzávěrka pro
příjem žádostí do programu Obec. Byla
březen 2009
U kritérií ČMZRB stanovených v programech
úvěrů municipalitám
nedošlo k zásadním
změnám. Podmínkou
je dobré finanční hospodaření obcí a jejich
schopnost získaný úvěr
splácet ve stanovené
lhůtě.
však prodloužena do 27. února. Už jsou
známé alespoň předběžné výsledky?
Program OBEC měl původně končit již
v srpnu 2008. Jeho postupné prodlužování
až do konce února 2009 bylo dohodnuto
s KfW proto, aby bylo možné poskytnout obcím dostatek času k přípravě projektů a plně
tak využít kapacitu programu. Závěr minulého roku přinesl – vzhledem k situaci na úvěrovém trhu – poměrně výrazné zvýšení poptávky. Proto v současné době připravujeme
pokračování tohoto programu.
Zpřísnila se pro rok 2009 kritéria pro poskytování úvěrů?
U kritérií ČMZRB stanovených v programech úvěrů municipalitám nedošlo k zásadním změnám. Podmínkou je dobré finanční
hospodaření obcí a jejich schopnost získaný
úvěr splácet ve stanovené lhůtě. V některých
případech však bude nutno vzít v úvahu
i možnosti poskytnout přiměřené zajištění
úvěru.
■
Jak pokračuje program Panel?
Tento program probíhal i v roce 2008 velmi úspěšně. Poptávka byla natolik vysoká, že
Státní fond rozvoje bydlení byl nucen snížit
výši úrokové dotace ze 4 % na 2 % p.a. Přesto
i tato výše podpory je značným přínosem.
U úvěrů na 15 let, což je velmi častý případ,
činí výše příspěvku více než 11 % poskytnutého úvěru. V průměru byla na jeden případ
v loňském roce poskytnuta dotace na úhra■
FOTO: AUTOR
Rozvojovou bankou České republiky, která napomáhá v souladu
se záměry hospodářské politiky vlády a regionů rozvoji malého
a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů vyžadujících veřejnou podporu, je Českomoravská záruční a rozvojová
banka, a. s. Jejího vrchního ředitele úseku strategie Ing. Lubomíra Rajdla, CSc., jsme se v této souvislosti zeptali:
Zájem obcí o programy Obec či RRF byl vcelku
vyvážený, říká Ing. Lubomír Rajdl, CSc.
du úroků ve výši 1,2 milionu korun. V roce
2008 poskytla banka 200 záruk za téměř jednu miliardu korun, což umožnilo žadatelům
získat úvěry na opravy panelových domů ve
výši 1,5 miliardy korun. Současně bylo uzavřeno více než dva tisíce smluv o poskytnutí
dotace na úhradu úroků ve výši 2,5 miliardy.
To podpořilo úvěry v částce 11,4 miliardy korun.
I díky programu Panel bylo za dobu jeho
existence opraveno více než 250 tisíc bytů.
Věříme, že i v dalších letech bude tento úspěšný a žádaný program pokračovat. Od roku 2007 jsou mezi žadateli nejvíce zastoupena společenství vlastníků bytových jednotek.
■ Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo nedávno program Záruka. Co nabízí?
Jsou to ve skutečnosti dva programy pro
malé střední podnikatele. První poskytuje
záruky za investiční úvěry a je financován ze
strukturálních fondů EU. Proto ho nelze využít pro projekty uskutečněné v hlavním
městě Praze. Záruky až ve výši 80 % by měly
usnadnit čerpání úvěrů na pořízení strojů
a zařízení, na nákup či rekonstrukci budov.
Podporu mohou dostat především projekty
v průmyslu a stavebnictví. Záruky k úvěrům
do výše pěti milionů korun od bank, se kterými máme uzavřenu dohodu o spolupráci,
lze poskytovat velmi rychle – v průběhu jednoho týdne.
Druhý program má zlepšit podmínky pro
poskytování úvěrů na nákup zásob pro dodavatele z oblasti stavebnictví, zejména subdodavatele exportních zakázek . I v tomto
případě může být poskytnuta záruka do výše až 80 % úvěrů. Maximální možná výše zaručeného úvěru je přibližně 40 milionů ko■
run.
KAREL ŽÍTEK
VII
MO I-VIII/priloha
26.2.09
PŘÍLOHA
12:42 PM
Page VIII
finanční produkty
Stabilita a důvěra na prvním místě
Zeptali jsme se zástupců bank na to, zda jsou pro ně municipality stále důvěryhodným klientem i přes nedůvěru, která nyní
vládne na finančních trzích.
1. Jsou obce a města stále důvěryhodným
klientem bank? Co na tomto vztahu mění
současná krize? Roste nějak významně jejich rizikovost?
2. Jak by se měly municipality zachovat? Na
co dát pozor?
3. Může jim banka (finanční skupina) nabídnout alternativní financování než jenom
běžný úvěr?
■ Milan Hašek, ředitel úseku komunální fi-
nancování České spořitelny:
1. Municipality a ostatní klienty veřejného
sektoru považujeme za dobré klienty s relativně nízkým kreditním rizikem. Procento
klasifikovaných úvěrů měst a obcí je zcela
okrajové v porovnání s celkovým úvěrovým
portfoliem. Ratingové nástroje a úvěrová politika jsou v tomto klientském segmentu
dobře nastavené a není důvod k tomu, abychom s financováním municipalit přestali
nebo ho omezili.
2. Města a obce by měly lépe strukturovat
infrastrukturní projekty a také se lépe zajistit proti kurzovým a úrokovým rizikům, zejména v případě projektů spolufinancovaných z evropských fondů. Určitým rizikem
může být i nedodržení dotačních kritérií
a vracení části dotace v budoucím období.
Domnívám se, že větším projektům by rozhodně mohl pomoci outsourcing projektového poradenství a dotačního managementu od renomovaných poradců.
3. Již řadu let nabízíme, vedle investičních
úvěrů, i směnečné a dluhopisové programy
a také financování formou dodavatelských
úvěrů a následný forfaiting takto vzniklých
pohledávek. Stále rovněž není naplno využitý potenciál zapojení soukromého sektoru
formou PPP.
■ Lucie Kudrnová, vedoucí Marketingu pro
podniky a municipality Komerční banky:
1. Komunální klientela představuje jednu
z nejstabilnějších klientských skupin i v době krize. V Komerční bance jsme v této oblasti nezpřísnili podmínky financování a nadále poskytujeme klientům plnou podporu.
Zároveň ale municipalitám doporučujeme
opatrnost při plánování budoucích příjmů,
zejména daňových, které mohou v důsledku
krize kolísat.
2. U municipálních klientů s vyšším ukazatelem současné dluhové služby doporučujeme konzultovat s našimi odborníky reálnost plánovaných příjmů a společně
definovat bezpečnou hranici pro zadlužení
s ohledem na možnou nižší daňovou výtěž-
VIII
ANKETA
nost v budoucích letech. Pro urychlení investic do rozvoje města nebo obce je dnes
nezbytné efektivní čerpání evropských dotací. Odborníci KB EU POINT klientům doporučují soustředit se nejen na získání dotace,
ale i na její udržení, tzn. správnou administraci projektu. Odebrání již vyplacené dotace
může být zejména pro menší obec velmi nebezpečné. Určitou úlevou při financování
projektů může být návrh na zvýšení procenta zálohových plateb u projektů spolufinancovaných evropskými dotacemi, který právě
projednává Evropská komise v rámci tzv. balíčku pro obnovu.
3. Jako alternativní nástroje financování
lze využít forfaiting pohledávek či směnek
nebo finanční deriváty (hedging) zajišťující
města a obce proti případnému budoucímu
růstu úrokových nákladů.
Ing. Štěpán Matějka, Senior Manager
Corporate Finance Division, UniCredit
Bank Czech Republic:
1. Města a obce považuje UniCredit Bank
CR nadále za důvěryhodné klienty. Aniž by
banka přehodnocovala svůj postoj k tomuto
segmentu, je zjevné, že municipální sféra
pocítí dopady hospodářské krize, zejména
z důvodů snížení sdílených daňových výnosů a dotací, v souhrnu tvořících základ obecních rozpočtů.
Otázku rizikovosti municipalit posuzujeme vždy individuálně, s ohledem na strukturu příjmů a výdajů rozpočtu a stav zadlužení, respektive přiměřenosti dluhové služby
ve vztahu opakujícím se položkám plnění
rozpočtu. V tomto směru lze očekávat individuální problémy obcí s profinancováním
rozpočtu, popřípadě obsluhou dluhu. Na
druhé straně vzhledem k relativně nízké zadluženosti samosprávy (zhruba 80 miliard
korun), nerovnoměrnému rozložení dluhu
mezi jednotlivé subjekty a k významnému
podílu kapitálových výdajů ve struktuře výdajů se domníváme, že existuje prostor pro
určitou flexibilitu municipální sféry k překonání krize.
2. Analýza rozpočtů a jejich plnění posledního desetiletí ukazuje, že příjmy byly v rozpočtech podhodnocovány v průměru o 25 %,
výdaje o 15 %. Tato systematická chyba vypovídá o kvalitě plánování a nahrávala určitému morálnímu hazardu rozpočtování. Lze
též očekávat, že tento polštář nyní »splask■
ne«. Je proto na místě zodpovědnost a obezřetnost při plánování rozpočtových příjmů
a z nich odvozených výdajů a struktury rozpočtu.
3. Bankovní skupina UniCredit nabízí několik alternativních, individuálních přístupů
řešících potřeby měst a obcí. Jedním z klíčových modelů je tzv. projektové financování,
které není postaveno na bonitě města, ale na
cash flow plynoucím z investice. Jeho využití je nejčastější v oblasti odpadového hospodářství. Podobnou alternativou jsou finanční struktury blízké tzv. PPP projektům, kdy se
město při plnění svých úkolů spojuje s privátní firmou, která zajišťuje financování
a nese rizika výstavby a provozu. Výhodou
pro město je fakt, že je v pozici uživatele infrastruktury a hradí úplatu za skutečně dodanou službu, popř. dostupnou infrastrukturu. V neposlední řadě mezi specifické,
avšak hojně využívané prostředky umožňující strukturovat financování na míru dané
obce, patří odkup pohledávek a leasing.
Ing. Petr Merta, vedoucí Veřejného sektoru Volksbank CZ:
1. Municipality nadále patří k nejstabilnějším a nejdůvěryhodnějším klientům
banky.
Hospodářská krize zvýraznila rozdíly mezi jednotlivými klientskými segmenty banky
z pohledu rizikovosti a paradoxně tak relativně posílila postavení obcí a měst jakožto
stabilních klientů. Prozatím nepociťujeme,
že by se výrazně dotkla obecních rozpočtů,
do budoucna však nelze takový dopad vyloučit, neboť jsou příjmově značně závislé
na centrálně vybíraných daních. Vzhledem
k české právní úpravě obcím ani v případě
platební neschopnosti nehrozí bankrot.
V tuto chvíli neregistrujeme konkrétní
známky zvýšených rizik. Dluhová služba poskytnutých municipálních úvěrů probíhá
bez problémů, žádné ohrožené úvěrové pohledávky za obcemi nevykazujeme.
2. Obce by nyní rozhodně měly být velmi
konzervativní, pokud jde o rozpočtování příjmů ze sdílených daní v roce 2009. Na druhé
straně zůstávají stále otevřené možnosti
v čerpání dotací EU. Rozhodně bychom nedoporučovali obcím, aby se nyní zadlužovaly v cizích měnách vzhledem k volatilitě kurzu koruny, a to ani v případě lákavých
úrokových podmínek.
Při plánování dluhové služby je třeba ponechat v rozpočtech dostatečnou rezervu na
možný růst úrokových nákladů.
3. Volksbank nabízí obcím a městům ucelené řešení formou produktového balíčku
Konto pro municipality, který obsahuje
všechny potřebné produkty jak pro obsluhu
platebního styku, tak provozní financování.
■
/sk/
březen 2009
26.2.09
1:03 PM
Page 25
MO-000804
MO23_25
Veletrh URBIS INVEST
letos už počtvrté
P
Památky na prodej – něco připomíná, nemýlíte se. Chystá se ve spolupráci s brněnským
studiem České televize, které stejnojmenný
pořad vysílá v podvečer každou neděli na ČT
1. Nabídka historických objektů bude prezentována nejen na informačních panelech,
ale i v katalogu investičních příležitostí, který společnost Veletrhy Brno vydává při příležitosti obou veletrhů každý rok.
Prezentaci památek ve čtvrtek 23. 4. v pavilonu E doprovodí workshop, který zejména
představitelům obcí a měst nabídne konkrétní rady, jak při prodeji či hledání nového
využití památek postupovat, jaké druhy projektů mají největší šanci na úspěch, jak zajistit financování, na co je třeba dávat pozor
z hlediska památkářů apod. Účastníci workshopu se zároveň seznámí se zkušenostmi
sídel, která podobný problém už úspěšně
vyřešila.
unc oficiální doprovodné akce českého
předsednictví EU získá letošní, v pořadí už 4. mezinárodní veletrh investic,
financí, realit a technologií pro města a obce
URBIS INVEST. Společnost Veletrhy Brno jej
uspořádá opět souběžně se Stavebními veletrhy Brno na brněnském výstavišti, tentokrát
ve dnech 21. až 25. dubna.
Vedoucí manažerka obou těchto akcí Ing.
Jana Ostrá »evropský rozměr« URBIS INVEST
vysvětluje nejen faktem, že se tam oficiálně
představí hned několik krajů a měst ze Slovenska a Polska a budou prezentovány investiční příležitosti Ukrajiny a Běloruska. Ale
hlavně tím, že na veletrhu bude ke zhlédnutí celá řada úspěšně uskutečněných projektů, které u nás byly podpořeny z evropských
fondů.
PA M ÁT K Y N A P R O D E J
Doprovodný program veletrhu URBIS
INVEST se ještě dolaďuje. Ovšem už teď lze
prozradit, že k jeho novinkám bude patřit
projekt nabídky historických objektů na území měst a obcí k prodeji a dalšímu možnému
využití. Pokud vám název této prezentace –
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
B R O W N F I E L D Y, P R Ů M Y S L O V É
Z Ó N Y. . .
Ovšem nepůjde jen o investiční příležitosti
v oblasti historických památek. Města a regiony opět na URBIS INVEST představí i své
další možnosti pro investory – a není bez zajímavosti, že letos se rovněž z těchto důvodů
poprvé na veletrh přihlásily kompletně
všechny kraje. Zvláštní důraz se bude věnovat trhu podnikatelských nemovitostí. Na téma využívání brownfieldů či průmyslových
zón se v rámci projektu Property Invest
Czech uspořádaného agenturou CzechInvest má hovořit ve čtvrtek 23. 4. v pavilonu A.
Mezinárodní charakter veletrhu podtrhne
rovněž konference Future Cities Forum ve
středu 22. 4. v pavilonu A. Její účastníci z domova i ciziny budou hledat odpovědi na
otázky typu: Jak budou vypadat města budoucnosti? Jak se města dívají na otázku trvalé udržitelnosti a rozvoje z hlediska ekologického a energetického? Které jsou nejlepší
příklady městské dopravy? Jak budou města
řešit otázku konkurence? Kdo jsou budoucí
vůdci našich měst a jak budou města řízena
a spravována? Jak může technika zlepšit život ve městě? Jak by bylo možné zlepšit komunikaci tak, aby jí byli osloveni všichni občané a pocítili sounáležitost s městským
prostorem? Jak budou města v budoucnosti
financována a jakou úlohu budou hrát investoři a developeři?
Rok co rok patří k atraktivitám veletrhu URBIS
INVEST téma Ochrana před povodněmi
s praktickými ukázkami před pavilonem Z.
březen 2009
NEZAPOMEŇTE NA KONGRES
Ani letos nebude v Brně chybět Celostátní
kongres starostů a primátorů, jehož už
16. ročník tam ve čtvrtek 23. 4. v pavilonu A uspořádá Svaz měst a obcí ČR. Podle
prvních informací o programu se tam bude
hovořit na téma přípravy další novely zákona o rozpočtovém určení daní. Ale očekávají se i témata, která i pro municipální sféru
začíná tvrdě nastolovat pokračující ekonomická krize.
/rš/
26.2.09
1:03 PM
Page 10
SPRÁVA A ROZVOJ
Prodej obecních bytů
v otázkách a odpovědích
Prodali jsme byt z vlastnictví obce do
osobního vlastnictví. Kupní smlouva již byla podepsána a byl podán návrh na vklad do
katastru nemovitostí. Je třeba ještě ukončit
nájemní smlouvu, nebo končí automaticky
s podpisem kupní smlouvy? Musí být sepsán zápis o předání bytu? Byt koupil syn
současné nájemnice. Jak to bude v případě,
když byt koupí stávající nájemník?
Pokud byt koupil syn stávající nájemnice,
na něho přechází nájemní vztah, a je nutné
mu pouze předat dosavadní nájemní smlouvu. Předání bytu písemně se nevyžaduje, ale
velmi to doporučuji. Musí se tak jako tak sepsat stavy měřidel, součástí předání by měla
být i zmiňovaná nájemní smlouva. Předpokládám, že syn po matce nebude chtít nájemné, ale po právní stránce nájemní vztah
přechází, a je formálně nutné to takto brát.
Tedy nájemní vztah prodejem nekončí, ale
přechází ze zákona na nového majitele. Další
vztahy jsou již mezi novým vlastníkem a nájemnicí, a obce se to nedotýká. To, že je k bytu uzavřena nájemní smlouva, by mělo být
uvedeno v kupní smlouvě. Pokud není, není
to vada smlouvy, protože syn patrně věděl, že
v bytě bydlí maminka. V jiných případech, tedy kdyby byt s nájemníkem kupovala cizí
osoba, bych byla na obsah smluv opatrnější.
V každém případě by v nich mělo být uvedeno, že byt užívá nájemník na základě nájemní smlouvy, a tuto smlouvu specifikovat.
V případě, že by byt koupila třetí osoba, a nebyla seznámena s tím, že v bytě je nájemník,
mohla by od kupní smlouvy odstoupit.
Kdyby byt koupil stávající nájemník, nájemní vztah koupí zaniká, protože sám sobě
nemůže být nikdo pronajímatelem. Rovněž
i v tomto případě doporučuji byt písemně
předat.
■
■ Při prodeji bytů jsme postupovali tak, že
zastupitelstvo navrhlo nechat vyhotovit
znalecké posudky, protože se jim to zdálo
být nejvíce objektivní. V domech jsou byty
3+1 a 4+1, nejnižší cena vyšla na 407 tisíc
korun, nejvyšší na 470 tisíc korun (byty nejsou stejné velikosti). Cenu podle znaleckého posudku schválilo zastupitelstvo.Vyvolalo to ale velkou bouři u nájemců – cena se
jim zdá příliš vysoká, v dřívější době se prodávalo velmi levně.
Prodej bytů vždy vyvolává značné emoce,
protože jde nájemníkům o »střechu nad hlavou«. Bouře vznikají o to více, když se v různých časových obdobích postupuje různě.
Obecně platí – prodej bytů si může každá
obec rozhodnout jak sama chce, při respektování určitých zákonných limitů:
■ Prodej za cenu v místě a čase obvyklou:
Ačkoli je praxe v mnoha obcích a městech jiná, nevidím jediný důvod, proč tuto zásadu
opouštět a určitou skupinu občanů preferovat na úkor ostatních, kteří si bydlení kupu-
26
jí za tržní ceny, tj. za ceny v místě a čase obvyklé. To navíc obcím přikazuje zákon. Z této zákonné zásady existují výjimky, a to jsou
případy, kdy lze snížení ceny objektivně
odůvodnit, například technickým stavem
domu, který si od budoucích vlastníků vyžádá ihned nové investice, nebo že se do daného domu mnoho let neinvestovalo, anebo
naopak že má takovou hodnotu jen proto, že
do něho investovali sami nájemníci. Dále že
se dům nachází v méně atraktivní lokalitě,
nebo, a to plošně, že obec má zájem prodat
všechny byty, proto volí mírné snížení, aby
na koupi »dosáhli« všichni nájemníci.
Všechny tyto aspekty, až na posledně jmenovaný, znalecký posudek obsahuje, je tedy
objektivní metodou.
■ Rovné zacházení: Ve stejných nebo obdobných situacích se chovat ke svým občanům
shodně. To je obecná zásada vylučující protekcionářské chování. Nelze obhájit v jednom domě ceny odhadní, v druhém poloviční jen proto, že takto zastupitelé rozhodli. To
ale není posuzovaný případ. Mohlo by se ho
dotýkat pouze to, že například v roce 2005 se
prodávaly byty za 100 tisíc korun, kdežto
dnešní zastupitelstvo je chce prodávat za ceny tržní, aniž se cena nemovitostí výrazně
změnila. Na druhé straně ale není nutno se
řídit rovným přístupem automaticky, v odstupu několika let, když například tehdy
mohli mít zastupitelé svoje důvody, proč šli
s cenou dolů.
■ Hospodárnost v nakládání s majetkem
obce: Tento příkaz dává obci zákon, a výrazný prodej pod cenou je diskutabilní. Auditoři měli často výhrady proti prodeji výrazně
nižším, než byl tržní odhad.
Nájemníci mají již jedno privilegium –
přednostní právo na koupi bytu, který mají
v nájmu, tj. obec nesmí »jejich« byt prodat jinému, což je rozdíl proti jiným nemovitostem v obci, které vždy podléhají výběrovému
řízení. Privilegium nízké ceny lze obhájit stěží, ač neupírám obcím z různých důvodů takovou politiku zvolit, například aby se zátěžových bytů »zbavila«, protože vysoké ceny
od koupě odrazují. Zvýhodnění by však nemělo být natolik výrazné, aby bylo možné
odznačit daný prodej za nehospodárné nakládání s majetkem.
Mohou dát nájemníci k soudu stanovení
ceny bytů?
Nikoli. Obec jako jednotka územní samosprávy stanovuje tyto ceny, a pokud jedná
v souladu s výše uvedenými zásadami, její
rozhodnutí vždy obstojí. Mají pouze možnost využít přednostního práva zakoupení,
nebo byt za cenu, která jim nevyhovuje, nezakoupit. Obec pak může byt nabídnout,
i s nájemníkem, třetím osobám. Obec tedy
v zásadě může zvolit ceny jak nižší, pokud
tento postup odůvodní, nebo v místě a čase
■
FOTO: ARCHIV
MO26
Mgr. Jana Hamplová je advokátkou a členkou
redakční rady Moderní obce.
obvyklé, tj. tržní, a je to její svébytné rozhodnutí, které stěží kdo může zpochybnit.
Může se práva na přednostní zakoupení
bytu podle zákona o vlastnictví bytů nájemník vzdát ve prospěch třetí osoby?
Podle mého názoru tento postup možný
není. Přednostní právo byt zakoupit náleží
jen osobě, která má k němu uzavřen platný
nájemní vztah. Jestliže tato osoba nevyužije tohoto práva, je nutné nabídnout byt
klasicky podle zákona o obcích – záměr
prodat, zveřejnění atd., aby se mohli zájemci přihlásit. Zásady pro prodeje bytů
v obcích a městech jsou sice v tomto směru velmi kreativní, zejména ve vztahu
k přímým příbuzným (a tato praxe je vesměs tolerována), ale obecně toto právo
převést nelze. Převod na cizí osoby (spekulace s prodeji) by patrně pod tlakem veřejnosti a případně vyvolaných soudních žalob neobstál.
■
■ Lze ve smlouvě o prodeji bytové jednotky
omezit právo převodu po určitou dobu, abychom zabránili spekulacím?
Tato praxe se občas děje a ve smlouvách se
objevují formulace, že nabyvateli bytu se zakazuje po dobu pěti nebo i více let ji převést
do vlastnictví jiného, ale mám za to, že takto
formulované ustanovení je absolutně neplatné pro nepřípustné omezení vlastnického práva. Pokud má obec obavy ze spekulací, musí si svoje práva zajistit jinak, například
zakotvením předkupního práva za stejnou
cenu, které může být též časově omezeno.
Zákaz převodu sám o sobě je právně neobhajitelný.
■
(Autorka připravila odpovědi na základě dotazů
našich čtenářů – pozn. redakce.)
J A N A H A M P L O VÁ
březen 2009
26.2.09
1:03 PM
Page 27
SPRÁVA A ROZVOJ
Příliš malá obec pro chataře
Malá obec na Bruntálsku leží na hranici Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Projíždějí tudy turisté mířící na Praděd i do lázní
Karlova Studánka a mnozí okouzlení obcí i přírodou kolem zůstávají rovnou tady. Ludvíkov je zajímavý i pro podnikatele a potenciální chataře. Ti první mají zelenou, druzí tam neuspějí.
Z
a poslední tři roky se na obec obrátilo
třicet zájemců o výstavbu. »Naštěstí náš
územní plán podporuje trvalé bydlení
a komerční rekreaci, nikoliv individuální rekreaci. Snažíme se udržet urbanistický ráz
obce – řídkou rozvolněnou zástavbu a rovněž tradiční architekturu objektů. Povolujeme výstavbu rodinných domů, případně
v kombinaci s ubytováním a penziony,« říká
starostka obce Ing. Dana Selingerová.
Důvodů bylo víc, tím hlavním je velmi malá zastavitelná plocha – údolní obec na toku
Bílé Opavy svírá z obou stran souvislý lesní
porost a vhodných parcel je jako šafránu.
Vesnice má zdravé jádro trvale žijících obyvatel a z komerční rekreace jí plynou příjmy
do rozpočtu. Kromě toho rozvoj podnikání
přináší i pracovní příležitosti. »Pokud by chalupářů bylo více než trvale žijících obyvatel,
ztratil by Ludvíkov nejen svou tvář, ale i duši,« míní starostka.
Podnikatelské záměry subjektů jsou postaveny na rozvoji cestovního ruchu, ale zatím zúženy jen na ubytování, gastronomii
a ve třech případech na provoz sjezdovek.
»Naší obci jiné služby až tak nechybí, protože většinu potřebných lidé najdou ve Vrbně
pod Pradědem, s nímž jsme téměř stavebně
srostlí a dá se tam dojít i pěšky. Důležitý je
naopak obchod potravin, kde se střídá jeden
provozovatel za druhým. Kvůli omezenému
a dražšímu sortimentu většina lidí raději nakupuje v supermarketech ve městech. Vý-
Ludvíkov
obec v Moravskoslezském kraji, v oblasti Hrubého Jeseníku, katastr 22,2 km2 , průměrná nadmořská výška 620 metrů,
■ 355 trvale žijících obyvatel,
■ ve 13 ubytovacích zařízeních je 642 lůžek,
6 restaurací a 3 bufety či pivnice,
■ obec s přívlastkem rekreační má vodovod,
nemá školu, kanalizaci ani plyn.
■
bornou službou se naopak ukázalo otevření
cukrárny v Ludvíkově, kam jezdí lidé z širokého okolí,« uvedla starostka.
příjemné hlavně proto, že krizové telefonní
linky jsou pouze u O2, takže musíme doufat,
že žádná pohroma nepřijde,« konstatovala
Ing. Selingerová. Lidé tu mají v živé paměti
povodeň v roce 1997, která trhala domy i komunikace a zpustošila Ludvíkov k nepoznání.
I N I C I AT I V N Í P O D N I K AT E L É
Ing. Dana Selingerová je přesvědčena, že je
v moci obcí skutečně významně podpořit
rozvoj podnikání, nebo jej naopak pohřbít.
Začíná to od přístupu zastupitelů k podnikatelům a pokračuje vytvořením smysluplného
územního plánu obce. »Jsem spokojena, že
současné zastupitelstvo je složeno ze vzdělaných lidí, morálně na úrovni a navíc převážně naladěných na stejnou vlnu,« doplnila
Ing. Dana Selingerová.
Od ludvíkovských podnikatelů i občanů
vzešel požadavek na bezvadné fungování
technické infrastruktury, přitom prioritou je
dostatečná dodávka pitné vody. S tím souvisí
záměr prodloužení vodovodu i rozšíření
hlavního vodojemu Štola. »Ten původně nebyl v plánu, ale nárůstem ubytovacích kapacit v posledních dvou letech se záměr ukázal
nutností. Ve špičkových odběrech se projevily výpadky,« potvrdila starostka. S tím souvisí
i alternativní způsob likvidace splašků pomocí domácích čističek odpadních vod, protože obec nemá vlastní kanalizaci ani velkou
čističku. Od podnikatelů vzešel též požadavek na zajištění dodávky elektřiny a mobilního signálu. »Doteď nemáme v obci signál O2,
přestože nový stožár stojí a dva zbývající operátoři se dokázali domluvit. Pro nás je to ne-
FOTO: AUTORKA
MO27
Od ludvíkovských podnikatelů i občanů vzešel požadavek na bezvadné fungování technické
infrastruktury.
březen 2009
AKCE PODLE DŮLEŽITOSTI
Obec hledá pro své investiční záměry vhodné dotační tituly, na některé si troufne i sama. Akce má rozčleněny do tří pořadí podle
důležitosti – co se udělat musí, co by se udělat mohlo a co by si místní přáli. V tom prvním je vedle vodojemu i oprava místních komunikací, v druhém oprava kostela a dalších
sakrálních staveb i postavení dvou autobusových zastávek. Nabitý plán rozvoje obce
v tomto volebním období zahrnuje i doprovodné služby, které mohou dále přispět
k rozvoji cestovního ruchu, jako jsou sportoviště, relaxační centrum s bazénem, tábořiště či stezka pro pěší mezi Ludvíkovem
a Karlovou Studánkou. »Plnění závisí na úspěšnosti vyřízení dotací. Akce se mohou
stihnout nachystat, jejich uskutečnění může
přijít až v dalších letech,« říká starostka. Například na zlepšení stavu komunikací, údržbu zeleně či opravu sakrálních staveb usiluje
obec o dotaci ministerstva zemědělství prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. Z téhož programu již získala prostředky na modernizaci veřejného
osvětlení, na otevření tábořiště U řeky využila dotace ministerstva pro místní rozvoj.
Zastupitelé nepočítají s finanční spoluúčastí místních podnikatelů na realizaci vybraných akcí, takový svazek by mohl být příliš komplikovaný. Navíc to neumožňují
podmínky pro získání případné dotace. Reálnější je, že by si některý záměr mohl vzít za
své jako celek některý z podnikatelů. I když
to starostka nezmiňuje, mít katastr obce na
území CHKO Jeseníky může mít nesporně
výhodu, ale stejně tak to může některé záměry docela komplikovat. »Na stezce z Ludvíkova do Karlovy Studánky mají zájem obě
obce, jenže její vybudování po pravé straně
státní silnice ve směru na Studánku brání
ochranáři kvůli zvlášť chráněným mokřadům a trasa po levé straně je již na území třetí obce – Světlé Hory. S tou už je obec Karlova Studánka v jednání o posunutí hranice,
uzavřela Ing. Dana Selingerová.
■
A L E N A K I E D R O Ń O VÁ
27
26.2.09
1:05 PM
Page 28
SPRÁVA A ROZVOJ
Jak přivést více turistů do regionů
N
ně cestovní ruch rozvíjet. VŠCRHL má dostatečný přehled o tom, jak se její absolventi
uplatňují v praxi. Městům, ale také krajům
obvykle chybí dost peněz na zaplacení těchto kvalifikovaných odborníků. A pokud absolventi nastoupí do zaměstnání ve veřejné
správě, třeba na krajském úřadě, pak tam
často začínají takříkajíc od nuly. Musí od začátku nejen budovat celou agendu, ale také
lámat stereotypy, které tam v přístupu k cestovnímu ruchu přetrvávají.
»Velmi často se přesvědčuji o tom, že starostové by přivítali více užitečných rad
a podnětů, jak napomoci rozvoji cestovního
ruchu. Tento zájem ze strany obcí jsem zaznamenala například i po svém vystoupení
na listopadové konferenci Obec přátelská rodině a každoročně ho vnímám i na veletrhu
cestovního ruchu Holiday World u stánků
měst a regionů,« říká docentka Seifertová.
ejen o konferenci jsme hovořili s rektorkou VŠCRHL doc. Ing. Věrou Seifertovou, CSc. »Nemá smysl rozvádět
všeobecně známý fakt, že většina zahraničních turistů navštíví pouze Prahu, kde zůstává po celý svůj pobyt v České republice –
a nanejvýš z ní zamíří na nedaleký Karlštejn,
do Kutné Hory, na Konopiště apod.,« poznamenává. »Pochopitelně je to dáno tím, že
Praha má nejen obrovskou koncentraci skvělých historických a kulturních památek, ale
i vybudovanou turistickou infrastrukturu,
která může uspokojit každého náročného
turistu. Není tajemstvím, že například velmi
žádaní (protože hodně utrácející) japonští
turisté se v jiném než přinejmenším čtyřhvězdičkovém hotelu neubytují. Ostatní
města a regiony sice mají také co nabídnout,
ale co naplat, když pro tak náročnou klientelu nedisponují odpovídajícími hotely, stravovacími možnostmi apod.«
C H Y B Ě J Í E X P E RT I I P E N Í Z E N A N Ě
Jiný problém vidí docentka Seifertová ve skutečnosti, že města a regiony zpravidla nemají experty pro oblast cestovního ruchu, kteří
by pro místní politickou reprezentaci dokázali připravit konkrétní návrhy, jak tam účin-
Město Znojmo právě v těchto dnech otevírá ve
svém podzemí neobvyklou prohlídkovou trasu,
na níž návštěvníky čekají pohádkové postavy,
alchymistická dílna apod. Autorem studie je
pardubický výtvarník Martin Víšek. Trasa dál
rozšíří široké spektrum nabídky pro turisty.
28
MĚNÍCÍ SE TURISTÉ A NOVÉ ŠANCE
Přitom by se globální ekonomická krize svým
způsobem mohla stát příležitostí v oblasti
cestovního ruchu pro mnohé regiony a města. Docentka Seifertová totiž upozorňuje na
fakt, že se mění struktura zahraničních návštěvníků České republiky. Mnozí z nich již
nevyžadují výlučně několikahvězdičkové hotely, ale spokojí se s levnějším ubytováním.
Právě tak je nepřitahují pouze historické architektonické skvosty nabízené Prahou, ale
mají podstatně širší a více rozvrstvené zájmy.
Také oslabování koruny vůči euru nepochybně zvýší zájem samotných Čechů o turistiku a rekreaci ve vlastní zemi.
»Možná by se teď mohly začít více úročit
výsledky úsilí řady regionů při budování cyklostezek – a z poslední doby i snaha o rozšiřování sítě hipostezek,« konstatuje docentka
Seifertová. »Regiony ovšem mohou nabídnout mnohem víc. Jen je třeba dát více do
širšího povědomí u nás i v zahraničí například speciality našich krajových kuchyní. Nyní se o to snaží kupříkladu projekt Gastronomia Bohemica, který chce vrátit dobré jméno
českému pohostinství a z našeho tradičního
jídla a pití a krajových kulinářských specialit
vytvořit silný turistický magnet. Jsem přesvědčena o tom, že města a regiony ve spolupráci s krajskými, regionálními a okresními
hospodářskými komorami, v nichž jsou zastoupeni zkušení podnikatelé z oblasti cestovního ruchu, mohou společně vytvářet
zajímavé nabídky, ať už pro zahraniční, nebo
domácí turisty.« Na chystané konferenci
VŠCRHL k podpoře cestovního ruchu ve
městech a regionech Hospodářská komora
FOTO: ARCHIV
Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství
(VŠCRHL) ve spolupráci s agenturou Pragopublic připravuje
na jaro do Prahy konferenci, na níž by představitelé měst a regionů měli příležitost prodiskutovat se zástupci incomingových
cestovních kanceláří a dalšími odborníky, jak na své území
přivést více turistů.
FOTO: ARCHIV
MO28
Rektorka VŠCRHL doc. Ing. Věra Seifertová, CSc.:
Jarní konference by mohla přispět i k vytvoření
osobních kontaktů starostů
se zástupci
incomingových cestovních kanceláří. A osobní
kontakty v této branži jsou k nezaplacení.
hlavního města Prahy zamýšlí představit svůj
projekt Praha technická i jako know-how pro
jiné regiony, jak na své území přivábit turisty
– zájemce o technické památky.
K L Í Č O VÁ R O L E » C E S T O V E K «
Jiným nedoceňovaným partnerem ze strany
měst a regionů jsou cestovní kanceláře. To
právě ony mohou poskytnout rady a náměty,
co turisty zajímá, jaké mají představy i očekávání a co vyžadují. Nemá smysl vytvářet od
»zeleného stolu« nabídku pro turisty a další
návštěvníky města, nezíská-li radnice zkušeného partnera, který jí v tom může poradit.
Docentka Seifertová v té souvislosti připomíná Znojmo, kde i ve spolupráci s cestovními kancelářemi nabídku turistických atraktivit trvale a cílevědomě rozšiřují. Kromě
tradičních ochutnávek vína (a za vinaři
v okolí se tam lze rozjet rovněž po Znojemské
vinařské stezce), například sázejí na vyhlášený labyrint podzemních chodeb. Právě
v těchto dnech tam otevírají novou prohlídkovou trasu znojemského podzemí. Od klasických, odborněji pojatých tras se odlišuje
tím, že v ní na návštěvníky čekají pohádkové
postavy, alchymistická dílna, netopýři, skřet
i strašidelná ukázka vězeňských kobek.
»Kromě moře má Česká republika jako
jedna z mála zemí všechny turistické atraktivity. Říká se, že je jich čtyřicet druhů, ale já
myslím, že je jich ještě mnohem víc,« uzavírá rektorka VŠCRHL doc. Ing. Věra Seifertová,
CSc. »Možnosti cestovního ruchu jsou v podstatě neomezené. Jak se vyvíjí společnost
a proměňuje prostředí, v němž žijeme, mění
se i potřeby klientů – turistů. Vyžadují stále
něco nového, zajímavějšího, lepšího, dobrodružnějšího... Hlavní poslání námi připravované konference proto vidím v hledání způsobů, jak ve městech a regionech ve
spolupráci s cestovními kancelářemi vyjít
těmto požadavkům vstříc.«
■
I VA N RY Š AV Ý
březen 2009
26.2.09
1:06 PM
Page 29
SPRÁVA A ROZVOJ
»Městské patro« a »město krátkých
vzdáleností«? Nikoli sen, ale realita
U
ž v roce 1966 německý architekt a urbanista Eckhardt Schulze-Fielitz řekl:
»Vypadá to, jako by zahušťování mělo
mít škodlivé následky, neboť stavební řád zná
pouze omezení maximální a ne minimální
hustoty.« Tento čtyřicet let starý výrok je bohužel stále platný. V rozvolněném městě se
mobilní člověk stává otrokem své mobility.
Cestováním za prací, zábavou a nákupy stráví neúměrné množství času.
Realizované projekty z Rakouska a Nizozemska dokazují, že bydlení poblíž centra
města v rodinném domě může být výsadou
mnohem více lidí, než je tomu doposud. Nabízejí řešení, kdy je možné při poměrně vysoké hustotě zástavby dosáhnout komfortu
bydlení v rodinných domech nebo nízkých
bytových domech, omezit automobilovou
dopravu, a splnit tak požadavky trvale udržitelného rozvoje města při zachování lidských
rozměrů rozvoje. Projekty spojuje idea vytvoření »městského patra« a »města krátkých
vzdáleností«.
Městské patro vznikne tak, že se plocha
s rodinnými domy a zelení vyzvedne do výšky a prostor pod ní se vyplní funkcemi městské vybavenosti, které nejsou náročné na
přímé denní světlo. Město krátkých vzdáleností je takové, v němž automobil slouží
pouze jako spojka mezi většími vzdálenostmi, běžné denní cestování za prací či zábavou se odehrává pěšky nebo na kole.
V roce 2002 se ve Vídni uskutečnil projekt
Compact City (vídeňská architektonická
kancelář BUS Architektur). Na téměř hektarovém pozemku je smícháno velké množství
různých funkcí – bydlení, ateliéry, dílny, obchody, kanceláře, supermarket, restaurace,
banka, sklady. Hesla, která měla oslovit nové
obyvatele, zněla: Můj volný čas začíná ihned
po skončení pracovní doby, O hodinu déle
spát, Jsem dole v kavárně, Mám to dole ve
své dílně apod. Garáže, obchody a služby
tvoří jakýsi sokl, na jehož střeše vzniklo
městské patro. Jde o další veřejný prostor ve
výšce, ze kterého jsou přístupné řadové
domky, ateliéry a mateřská školka.
Projekt De Citadel (Ateliér Christiana de
Portzamparca), který se uskutečnil v roce
2006 ve středu nového města v Almere v Nizozemsku, nabízí ještě více zeleně zpříjemňující bydlení. Nad úrovní s automobilovou
dopravou a podzemními garážemi vyrůstá
OTO: AUTORKA
Navzdory tomu, že informační technologie stále více stírají rozdíl mezi městem a venkovem, potýkáme se s nedostatkem místa
tam, kde jej potřebujeme. Tam, kde je možné uskutečnit sen
o rodinném domě se zahradou v blízkosti městské vybavenosti.
Příklady z Rakouska, Nizozemska a Itálie ukazují, že taková místa najít lze.
Vídeňský projekt Compact City nabízí na
téměř hektarovém pozemku bydlení, ateliéry,
dílny, obchody, kanceláře, supermarket,
restaurace, banku, sklady.
Více informací o projektech
nabízí:
■ Literatura: Gunsser, Christoph. Stadtquartiere:
Neue Architektur für das Leben in der Stadt. Stuttgart München: Deutsche Verlags-Anstalt GmbH,
2003, 159 s.; Schittich, Christian, Verdichtetes
Wohnen: Konzepte, Planungen, Konstruktionen,
Basel, Birkhäuser, 2004, 176 s. Detail;
■ webové stránky projektů:
http://www.hosoyaschaefer.com/msg_rinascente.htm
http://www.chdeportzamparc.com/content.asp?LA
NGUEID=2
FOTO: WWW.CHDEPORTZAMPARC.COM
MO29
Nizozemský projekt De Citadel svým obyvatelům poskytuje větší soukromí a pocit bydlení
v přírodě.
březen 2009
úroveň obchodů a pěších komunikací, kterou završuje městská krajina, tj. zvlněný zelený reliéf, kde jsou situovány řadové domky
lemující obvod bloku. Blok obchodů a služeb
protíná pěší obchodní komunikace, která zajišťuje přirozené osvětlení a přístup k obchodům také uvnitř bloku, tedy nejen po jeho
obvodě, jak je tomu například v Compact City. Zvlněné travnaté městské patro poskytuje svým obyvatelům větší soukromí a pocit
bydlení v přírodě.
V milánské čtvrti Santa Giulia se připravuje projekt La Rinascente (švýcarská architektonická kancelář Hosoya Schaefer), který je
založen také na principu kombinace různých městských funkcí v rámci jednoho bloku. Rodinné domy jsou opět umístěny na
střechu bloku obchodů a služeb, ale v tomto
případě je obklopuje vzrostlá zeleň. Na rozdíl od již zmíněných příkladů tam nejsou řadové domy, které vykazují poměrně vysokou
hustotu zástavby, ale domy samostatně stojící. Tím se pocit bydlení v zahradě zvýraznil,
ovšem na úkor menší hustoty a tedy nižšího
počtu bytů. To však nesnižuje kvalitu projektu.
Najde se i v naší zemi odvážný investor
a město, které umožní vznik podobných projektů evidentně prospívajících městu samotnému, ale i jeho obyvatelům?
■
M I R O S L AVA Z A D R A Ž I L O VÁ
doktorandka na Fakultě architektury
VUT Brno
29
26.2.09
1:40 PM
Page 30
SPRÁVA A ROZVOJ
Autorizovaní inspektoři:
Pomoc i obcím, ale...
Seznam celkem 74 autorizovaných inspektorů ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon) a vyhlášky č. 498/2006 Sb., o autorizovaných
inspektorech uvádějí v současné době webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Je inspektorů hodně, nebo málo?
A především, jak se od 1. července 2006, kdy o nich vstoupilo
v platnost příslušné zákonné ustanovení, už stačil tento institut
osvědčit? A osvědčil se vůbec? Může mít nějaký praktický přínos
pro obce jako investory nebo pro stavební úřady?
H
ovořili jsme o tom s Ing. Vladimírou
Štíchovou, výkonnou ředitelkou architektonické kanceláře STOPRO Architects. Také v této kanceláři totiž působí
autorizovaný inspektor, jemuž kolegové
z kanceláře vytvářejí podpůrné odborné zázemí.
Z K R ÁT Í P Ř Í P R AV U S TAV B Y
I JEJÍ PRŮBĚH
»Posláním autorizovaného inspektora je především zabezpečit zkrácené stavební řízení
ve smyslu § 117 stavebního zákona a vydat
o tom certifikát, který nahrazuje vydání stavebního povolení,« vysvětluje inženýrka Štíchová. »Důležité je, že si jeho služby může
objednat jak stavebník, tak na základě výzvy
stavební úřad. Avšak i stavební úřad – stejně
jako třeba soukromý stavebník, který chce za
pomoci autorizovaného inspektora urychlit
přípravu stavby svého rodinného domu a její průběh – musí za jeho expertní služby zaplatit. Sazba za hodinu práce inspektora se
dnes pohybuje kolem tisíce korun.«
Autorizovaný inspektor podle dohody se
stavebníkem ověřuje úplnost a správnost
projektové dokumentace včetně všech povinných stanovisek a vyjádření. A to i vyjádření osob, které by jinak byly účastníky stavebního řízení. S nimi však (na rozdíl od
stavebního úřadu) může jednat individuálně, nemusí je nikam společně zvát – a získá-
Autorizovaný inspektor každé
stavbě nepomůže
Zkrácené stavební řízení nemůže být uplatněno
u staveb, které jsou zvláštním právním předpisem,
územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím
orgánu územního plánování přímo označeny jako
stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení,
například čistírny odpadních vod.
■ Zkrácené stavební řízení se vztahuje pouze na
stavby, které by jinak vyžadovaly stavební povolení.
Autorizovaný inspektor tedy nemůže vstupovat do
územního řízení, ohlašování staveb apod.
■ Seznam autorizovaných inspektorů naleznete
na www.mmr.cz .
■
ZDROJ: MMR ČR
30
li od všech souhlas se stavbou, stavební úřad
už si je sám nezve. Pokud však inspektor byť
i u jediné z těchto osob neuspěje, a ta vůči
stavbě uplatní námitky, stavební úřad rozhodne, že stavba není způsobilá pro zkrácené stavební řízení a zahájí ke stavbě vlastní
úřední kroky ve smyslu stavebního řádu.
Ověří-li však inspektor všechny nezbytné
a kompletní doklady, vydá o tom certifikát,
nahrazující stavební povolení. Stavebník pak
už jen certifikát formou oznámení předá příslušnému stavebnímu úřadu, který oznámení vezme na vědomí – a stavebník může okamžitě stavbu zahájit.
N A E X P E RT N Í S L U Ž B Y
CHYBĚJÍ PENÍZE
»Ve spolupráci s autorizovaným inspektorem
je významná příležitost stavebníka výrazně
zkrátit přípravu stavby,« podotýká inženýrka
Štíchová. »Jenže vysokou odbornou kvalifikaci a velké profesní zkušenosti autorizovaných inspektorů by mohly více využívat i samotné stavební úřady. Zejména ty menší,
které kapacitně a někdy ani odborně nemusí stačit na to, když se v okruhu jejich působnosti například začne s přípravou velkého
developerského projektu. I pro stavební úřad
platí, že objednáním expertních služeb autorizovaného inspektora ušetří čas, omezí
„papírování“ a certifikátem, který inspektor
vydá, se hlavně jistí vůči případnému vlastnímu pochybení. Inspektor může za stavební úřad například zkontrolovat předkládanou projektovou dokumentaci – zejména
má-li stavební úřad o ní pochybnosti, ale také třeba v součinnosti se stavebním úřadem
vykonávat kontrolní prohlídky na stavbách
či zpracovat protokol, který je podkladem
pro vydání kolaudačního souhlasu apod.
Výkonná ředitelka má pro nezájem stavebních úřadů o služby inspektorů jediné možné vysvětlení: Úřady nemají peníze na to, aby
expertní služby autorizovaných inspektorů
zaplatily. Týká se to hlavně menších stavebních úřadů – přitom právě ony by takovou
pomoc potřebovaly nejčastěji.
Kupodivu minimálně služeb autorizovaných inspektorů zatím podle inženýrky Štíchové využívají rovněž obce v roli investorů.
FOTO: ARCHIV
MO30
Ing. Vladimíra Štíchová: U staveb s podporou
z evropských fondů se výdaje za expertní
činnost autorizovaného inspektora zahrnují
do uznatelných nákladů.
Třebaže především menší obce zpravidla nemají na svých úřadech dost odborníků na
přípravu staveb a dohled nad jejich průběhem. Jenže stejně jako soukromému stavebníkovi inspektor může i radnici urychlit přípravu a průběh stavby, zejména je-li třeba
dodržet napjaté termíny, k nimž se obec zavázala v dohodě o poskytnutí dotace.
ODMĚNU LZE ZAHRNOUT
D O U Z N AT E L N Ý C H N Á K L A D Ů
»Obce by měly vědět, že například u staveb
s podporou z evropských fondů se výdaje za
expertní činnost autorizovaného inspektora
zahrnují do uznatelných nákladů. Jinak řečeno, obec za činnost inspektora sama nic neplatí,« zdůrazňuje inženýrka Štíchová. Nicméně připouští, že jeden háček celá věc
přece jen má. Hlavně při čerpání dotací z evropských fondů je třeba pro služby autorizovaného inspektora vypsat výběrové řízení,
ačkoliv cena jeho práce v porovnání s celkovými náklady stavby je vždy zanedbatelná.
Mnohé obce se patrně obávají, že zdlouhavé
výběrové řízení i pozdější možné námitky by
tak nakonec mohly znehodnotit případnou
časovou úsporu, o niž by se vybraný inspektor jinak postaral. »Jenže na projekty tohoto
druhu obec stejně musí vyhlásit výběrové řízení i na projektanta i na zhotovitele stavby.
Proč tedy současně nevyhlásit výběrové řízení rovněž na autorizovaného inspektora?«
ptá se inženýrka Štíchová.
Podle ní institut autorizovaného inspektora vnesl do českého stavebního práva cenné
nové soukromoprávní prvky. »Autorizovaný
inspektor je nezávislý, nepodléhá stavebnímu úřadu, není vázán správními lhůtami
a se svými klienty vstupuje do soukromoprávního smluvního vztahu. To umožňuje
větší pružnost jeho jednání, časovou úsporu
pro jeho klienta, který navíc nemusí čelit
hrozbě administrativní zátěže,« uzavřela výkonná ředitelka architektonické kanceláře
STOPRO Architects.
■
I VA N RY Š AV Ý
březen 2009
26.2.09
1:10 PM
Page 31
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Sezona kácení ještě nekončí
Stromy kolem silnic jsou při dopravních nehodách nebezpečnou překážkou. Náraz do stromu je často příčinou smrti osob
cestujících v autě. Zdá se tedy logické, že vykácení alejí sníží počet usmrcených při dopravních nehodách. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) to však často dovolit nechce.
J
akou podobu by měla naše krajina, kdyby tak významný krajinotvorný prvek, jako jsou aleje, zmizel? Jak dlouho trvá,
než dostatečně vyrostou náhradní dřeviny,
pokud k jejich vysazení skutečně dojde?
ČIŽP proto bezhlavému ničení alejí kolem
komunikací brání.
Podle ředitelky České inspekce životního
prostředí RNDr. Evy Tylové je přece možné
instalovat technické ochranné prvky, jako
jsou svodidla, a kácení se vyhnout. Jedním
z příkladů, kdy byla vybudována svodidla
a v místě byla omezena rychlost, je silnice
z Havlíčkova Brodu na Čáslav. Inspekce tam
kácení stromů zakázala a vyjednala jiné řešení s Ředitelstvím silnic a dálnic.
ČIŽP nadále využívá všech možností, které jí dává zákon o ochraně přírody a krajiny.
Její postavení je nyní posíleno rozhodnutím
Nejvyššího správního soudu, které může
sloužit jako precedent.
Ve sporu o kácení dřevin kvůli stavbě supermarketu tento soud vydal rozsudek,
v němž konstatoval, že vlastnické právo nelze absolutizovat. Žalovaným byl Krajský
úřad Pardubického kraje, který zamítl odvolání občanského sdružení a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Skuteč o povolení
kácení padesáti stromů kvůli stavbě supermarketu. Nejvyšší správní soud konstatoval,
že správní orgány obou stupňů nedostatečně popsaly, v jakých konkrétních skutečnostech spatřují závažné důvody pro povolení
kácení dřevin. »Orgány ochrany přírody jsou
povinny především střežit veřejný zájem na
Další poznatky ČIŽP
■ Jen v pěti procentech případů nedostanou žadatelé povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo
les. Vyplývá to ze zkušeností České inspekce životního prostředí, která provádí kontroly výkonu státní
správy v této oblasti.
■ V období mezi 1. listopadem a 31. březnem je
doba vegetačního klidu, tj. čas na zbavování se
stromů a dalšího porostu. Těžko lze odhadnout
množství stromů, které padnou bez jakéhokoli
povolení.
■ Inspekce dostává poměrně hodně podnětů na
porušování zákona v oblasti ochrany dřevin. Loni
jich bylo téměř 700, z toho zhruba polovina bývá
oprávněných. Během roku vešel v právní moc
výsledek 188 správních řízení týkajících se dřevin
a byly uděleny pokuty ve výši víc než 7,3 milionu
korun.
ochraně životního prostředí a vyvažovat zájmy vlastníků, které mohou být protichůdné
k zájmu veřejnému.«
Se správci komunikací vyjednávala ČIŽP
už v předstihu před letošní sezonou. Vyžádala si podklady o plánovaném kácení předem.
S návrhy na rozsáhlé odstraňování silničních
dřevin ale přichází často také Policie ČR nebo dokonce starostové některých obcí.
DRAHÉ STROMY
S kácením je problém i v tom, že se často
v průběhu prací pokácí více dřevin, než je
povoleno. Dvě pokuty proto ČIŽP uložila například za nadměrné kácení (249 stromů nad
rámec povolení) u silnice Česká Kamenice –
Děčín v Ústeckém kraji. Za samotné kácení
i za to, že k porušení zákona došlo na území
Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.
Občané si často stěžují na kácení strojů ve
větších městech v souvislosti s různou výstavbou. Stavební firmy podle zkušeností inspekce často význam dřevin ve městě ignorují už ve fázi projektování. Dřeviny se pak
šmahem likvidují, i když třeba nejsou se
stavbou ani v přímém konfliktu. Před bazilikou sv. Markéty v Praze 6 tak byla přes zákazové rozhodnutí ČIŽP vykácena celá alej lip,
padla za to pokuta ve výši 1,5 milionu korun
za nedodržení rozhodnutí o zákazu kácení
a 400 tisíc korun za vlastní kácení.
Jedním z nejznámějších případů, kdy mělo dojít k masivnímu kácení stromů, je pražská Letná. Parkem měla vést dočasná objízdná komunikace tak, že by byly vykáceny
vzrostlé dřeviny. Inspekce to zakázala, občané proti kácení protestovali – nakonec se
uskutečnilo řešení, které se bez kácení v parku obešlo.
Při stavbách se ovšem často dřeviny poškodí tak, že odumřou. Ale i to je porušením
zákona a existující normy ČSN DIN 18 920.
Tam, kde je kácení skutečně nezbytné
a žadatel povolení dostane, se uplatňuje
opatření ke kompenzaci ekologické újmy,
tzn. náhradní výsadba. Podle kontrol inspekce však často dojde k tomu, že se sice dřeviny vysadí, ale už se o ně nikdo dál nestará.
Nové stromky prostě uhynou.
ILUSTRAČNÍ FOTO: TOMÁŠ MAŘÍK
MO31
Likvidace dřevin okolo silnic ve velkém začala na Vysočině – na snímku je silnice u obce Třešť.
ČIŽP se s Ředitelstvím silnic a dálnic dohodla na technické ochraně svodidly u vybraných dřevin.
březen 2009
ZOSTŘENÁ NOVELA
V Poslanecké sněmovně se projednává návrh
novely zákona č. 114/1992, o ochraně přírody
a krajiny. Bude-li ve vládní podobě přijata, posílí právní ochranu dřevin na silničních pozemcích a u železničních tratí. Ke kácení dřevin pak nebude stačit pouhé oznámení
orgánu ochrany přírody místně příslušnému
obecnímu úřadu, ale bude nutné vést správní
řízení o vydání povolení ke kácení. Silniční
správní úřad a drážní správní úřad budou
v postavení dotčených orgánů státní správy.
V tomto řízení bude možné vypořádat střet
různých veřejných zájmů a navíc uložit náhradní výsadbu. V současné době, kdy se porosty kácejí na pouhé oznámení, to uložit
nelze.
Z prostředků programu péče o přírodu
a krajinu (ministerstvo životního prostředí)
a programu péče o přírodní prostředí (Státní
fond životního prostředí) plyne finanční
podpora rozptýlené zeleně v obcích. Důležitým finančním nástrojem je Operační program Životní prostředí, který poskytuje městům a obcím dotace na podporu zeleně.
Podle zkušeností ČIŽP jde většinou o dobře
zpracované projekty. V některých případech
však navrhují jen obměnu vzrostlých starých
stromů za nové, zatímco operační program
preferuje zachování stávajících dřevin. ■
M I L E N A G E U S S O VÁ
31
MO32
26.2.09
1:11 PM
Page 32
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Emise a hluk: Kde je v krajích nejhůř?
Dopravu lze od míst, kde bydlí hodně lidí, odvést o kus dál. Do
ovzduší se však škodlivé emise stejně dostanou, to odstraní
pouze zavádění ekologičtějších pohonů vozidel. Největším problémem dopravy ve vztahu ke znečišťování ovzduší jsou emise
oxidu dusíku, benzenu a dalších organických sloučenin a prašných částic, stejnou měrou i hluk.
V
liv emisí je nejhorší kolem pozemních
komunikací. Je to znát i ve statistikách.
Například v Moravskoslezském kraji
překračují denní koncentrace polétavého
prachu někdy i více než čtyřnásobně stanovený limit, který je 50 mikrogramů na metr
krychlový. A nejvíc »zaprášeným« místem
v kraji bývá Bohumín, ale i jiná města.
MOŽNOSTI JSOU OMEZENÉ
V krajích vědí, že s těmito negativními jevy je
třeba něco dělat, ale jejich možnosti jsou
omezené. »Z hlediska vlivu dopravy na životní prostředí vycházíme především z vlastnictví a odpovědnosti za provozování silnic II.
a III. třídy a z odpovědnosti za regionální veřejnou dopravu,« říká Dagmar Pacutová
z oddělení vztahů k veřejnosti Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Největší dopravní výkony se přitom přenášejí po síti dálnic a silnic I. třídy – k tomu lze připočíst
místní komunikace ve vlastnictví obcí, které
se nacházejí ve městech a obcích. Podle Pacutové činí zmíněná část dopravní sítě 62 %
z její celkové délky, kraj na ni nemá ani přímý
vliv, ani přímé nástroje, jak ji ovlivnit.
Podívali jsme se blíže do Moravskoslezského, Plzeňského a Zlínského kraje. Například
ve Zlínském kraji loni zpracovali Akční plán
snižování hlukové zátěže z dopravy. V Plzeňském kraji dokončili koncepci dopravy, kterou předložili k vyhodnocení zejména z hlediska hodnocení vlivů koncepce na evropsky
významné lokality a ptačí oblasti.
Moravskoslezský kraj zpracoval několik
dokumentů. Akční hlukový plán řeší problematiku hluku na pozemních komunikacích
ve vlastnictví kraje, po nichž ročně projede
víc než 6 milionů vozidel – nacházejí se přitom v aglomeraci s více než 250 tisíci trvale
bydlícími obyvateli. Dále je to Program zlep-
šení kvality ovzduší a Program snižování
emisí, který se problémem zabývá především
s ohledem na krajské emisní stropy a kvalitu
ovzduší. Všechny jsou zveřejněny na webu
Moravskoslezského kraje.
CO JE TRÁPÍ NEJVÍC
Když se zeptáte občanů v krajích, tak stejně
jako jejich zastupitelé jmenují standardní
problémy, které se daří jen velmi pomalu řešit. Jako žádoucí opatření jsou jmenovány
silniční obchvaty měst a obcí, omezení automobilové dopravy v centrech měst, podpora
veřejné dopravy a ekologizace – což je obnova vozového parku. Specificky proti hluku lze
uplatnit obnovu vozovek, omezení tranzitní
dopravy i ochranu jednotlivých sídel protihlukovými opatřeními.
Ve Zlínském kraji je nedostatek dálnic
a rychlostních komunikací, chybějící průtahy hlavních silnic centry obcí a měst. Jak říká vedoucí tiskového odboru Krajského úřadu Zlínského kraje Patrik Kamas, vůbec
nejhorší stav je zřejmě na silnici I/55 v Hulíně, který odstraní až zprovoznění dálnice D1
a navazující R 55 do Otrokovic, což má být
v roce 2011. Špatná situace je také na průtahu silnice I/49 Zlínem a silnice I/57 Valašským Meziříčím. Tam se stavba obchvatu
plánuje, konkrétní termín však zatím nemá.
V současné době se podle Kamase připravuje výstavba terminálů v Otrokovicích, snad
časem i ve Zlíně. Byla zahájena výstavba obchvatu obce Bánov, plánuje se výstavba obchvatů Lhotsko, Jablůnka, Holešov (JV obchvat), Otrokovice (obchvat JV).
V Plzeňském kraji je kvalita ovzduší celkově dobrá, zhoršená situace je především
v krajském městě a některých městech a obcích, kde komunikace procházejí přímo jejich centry. Zatížené je okolí krajského měs-
ta a Plané, Domažlice, Klatovy, Staňkov, Horšovský Týn a Tachov. Obyvatelé žijící v těchto
sídlech s vysokou intenzitou dopravy trpí také silným hlukem. Zlepšit se to může jedině
vybudováním obchvatů měst a obcí, jak jsou
již navrženy: například obchvat Klatov, Přeštic, Třemešné, Plas a Kralovic na silnici I/27
a jinde. Hlavním problémem je samozřejmě
také hluk. »V návrzích existuje mnoho různých úprav a přeložek na silnicích nižších
tříd, vše je obsaženo v Zásadách územního
rozvoje Plzeňského kraje,« říká Jana Filípková, tisková mluvčí Plzeňského kraje.
Moravskoslezský kraj se aktivně podílí na
zvýšení atraktivity veřejné dopravy jako jeden
z gestorů integrovaného systému dopravy,
ale také jako investor dopravní infrastruktury.
Tuto roli plní například při přípravě a realizaci terminálu Ostrava–Svinov. Zásadní příspěvek z hlediska moderní dopravní infrastruktury tvoří například krajem chystaný
jihozápadní obchvat Opavy, rekonstrukce
ulice Českobratrské v Ostravě apod.
»Prováděná opatření můžeme rozdělit na
tzv. měkká a tvrdá,« říká Dagmar Pacutová
z Moravskoslezského kraje. »V loňském roce
jsme například přímou subvencí ve výši 25
milionů korun zvýšili čištění silniční sítě
(včetně státních silnic I. třídy) ve městech,
a to na šestinásobek standardu stanoveného
zákonem o pozemních komunikacích. V období od 15. 5. do 15. 10. se nám pravidelným
čtrnáctidenním čištěním silnic podařilo přispět k omezení plošného zdroje sekundárního prachu z komunikací vířeného dopravou,
který se významně podílí na imisním zatížení PM10 v našem kraji.«
Podle názoru krajů by však tlak na snížení
emisí neměl být pouze otázkou odbornou či
záležitostí veřejné správy, ale záležitostí celospolečenskou. Jedna věc jsou organizační
opatření samosprávy, veřejné investice do
dopravní infrastruktury. Lze je však snížit
i účelnými legislativními či daňovými nástroji, podporou zavádění technologií elektromobilů, plynných paliv, jako jsou LPG,
CNG i limitů technické způsobilosti individuálního vozového parku.
■
M I L E N A G E U S S O VÁ
spolupracovnice redakce
Jak předcházet ekologické újmě
P
ublikace Zákon o předcházení ekologické újmě
a o její nápravě obsahuje zákon č. 167/2008 Sb.,
o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a
o změně některých zákonů (účinný od 17. 8. 2008),
zavádí do právního řádu ČR směrnici Evropského
parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna
2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí.
Publikace nabízí nejen podrobný zasvěcený komentář k jednotlivým ustanovením zákona, ale také obecný úvod do problematiky ekologicko-právní odpovědnosti. Zahrnuje také úplné znění směrnice
32
2004/35/ES, prováděcí vyhlášky k nápravě ekologické
újmy na půdě a vybraná ustanovení souvisejících
právních předpisů. Kód knihy je 03176.
Knihu za 450 Kč si lze objednat na adrese
ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo
na http://knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání
na dobírku přímo z nakladatelství Leges, s. r. o., Případné informace na tel.: 222 356 400. Členové
ECONOMIA Benefitklubu, kteří uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží
30% slevu.
březen 2009
MO33_35
26.2.09
1:12 PM
Page 33
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Obce a průmysl spolupracují
při recyklaci obalových odpadů
Právě letos tomu bude deset let od doby, kdy začala aktivní spolupráce »obalového« průmyslu (výrobci, plniči, dovozci a distributoři obalů a balených výrobků) a obcí na rozvoji tříděného
sběru a využití komunálních odpadů včetně jejich obalové
složky.
O
balový průmysl byl první, který v českých podmínkách začal uplatňovat
svou zodpovědnost za výrobky v duchu evropského principu »znečišťovatel platí«. Tato odpovědnost je nyní součástí právních norem, které stanovují povinnost
zpětného odběru a využití pro obaly podle
zákona o obalech a pro další výrobky, jako
jsou například baterie, elektrospotřebiče,
oleje, podle zákona o odpadech.
V roce 1999 pro zpětné odběry ještě neexistovala odpovídající česká legislativa.
Obalový průmysl, reprezentovaný Českým
průmyslovým sdružením pro obaly a životní
prostředí, však na základě evropské směrnice o obalech předvídal další vývoj. Proto byla v tomto roce mezi sdružením a ministerstvem životního prostředí podepsána
dobrovolná dohoda směřující k zajištění
zpětného odběru a využití obalů. Pro tento
účel byl obalovým průmyslem založen
systém EKO-KOM. Když byly v roce 2002 povinnosti průmyslu týkající se zpětného odběru skutečně zakotveny do samostatného
zákona o obalech, systém zpětného odběru
obalů už de facto fungoval.
NEZVYKLÁ FORMA SPOLUPRÁCE
Hlavními partery pro rozvoj celého systému
se již na počátku staly obce. Bylo to strategické rozhodnutí, které přispělo k úspěšnému rozvoji systému. Potvrzují to například
současné výsledky ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy, kdy se ČR v míře využití obalových odpadů pohybuje na předních
místech.
Spolupráce průmyslu a obcí dlouhodobě
napomáhá oběma partnerům plnit jejich zákonné povinnosti: pro průmysl vyplývající ze
zákona o obalech, pro obce stanovené v zákoně o odpadech.
Počátky spolupráce byly provázeny větší či
menší nedůvěrou ze strany obcí a měst. Často nemohly pochopit, proč by jim chtěl někdo platit za činnosti, které jsou jejich zákonnou povinností. Naštěstí pro obě strany
obce brzy pochopily, že EKO-KOM nevytváří
konkurenci jimi zavedenému systému tříděného sběru komunálních odpadů, ani nehodlá nahradit jejich svozové firmy, tedy fyzicky nakládat s obalovým odpadem. Chce
se však podílet na financování nákladů spojených s tříděným sběrem a využitím odpadů a jejich obalové složky. Pochopení této
doposud nezvyklé spolupráce průmyslu
a obcí se stalo základem pro integrovaný
systém. Nastal dynamický rozvoj třídění odpadů v obcích a také se otevřela cesta pro
spolupráci obcí a dalších systémů zpětného
odběru výrobků (například elektroodpad).
ROZVOJ SYSTÉMU
Na základě smluvního vztahu se systémem
EKO-KOM vedou obce podrobnou evidenci
o sběru a dalším nakládání se svými odpady.
Tato evidence je podkladem pro výpočet
finanční odměny pro obec.
Struktura a výše odměn se v současné době odvíjí od průměrných nákladů spojených
s nakládáním s jednotlivými tříděnými komoditami odpadů. Princip odměn je motivační. Základní odměny motivují obce dosa-
Graf 1 Vývoj výtěžnosti tříděného sběru (kg/obyvatele a rok)
papír
plast
sklo barevné
sklo bílé
kov
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Pozn: výsledek
za rok 2008
je předpoklad.
ZDROJ: ECO-COM
březen 2009
hovat vyšších výtěžností na jednoho obyvatele. Čím je tato výtěžnost vyšší, tím vyšších
jednotkových sazeb může obec dosáhnout.
V roce 2002 byly k základním odměnám zavedeny bonusy jako nástroj k cílené optimalizaci systému třídění odpadů, zahuštění
sběrové sítě apod. Obce při plnění podmínek
jednotlivých bonusů mohou navýšit svou
základní odměnu až o 50 %. Bonusy jsou
s rozvojem systému průběžně upravovány.
Motivační princip odměn výrazně napomohl zvýšení výtěžnosti tříděného sběru papíru plastu, skla, nápojových kartonů a kovů
z 9,3 kg/obyvatele v roce 1999 na očekávaných 56,6 kg/obyvatele a rok v roce 2008.
V průběhu tohoto období se podařilo téměř
šestinásobně zvýšit výtěžnost na jednoho
obyvatele. Vývoj výtěžnosti je patrný z grafu 1.
Zapojení obcí do zpětného odběru a využití obalů a obalových odpadů narůstalo velmi rychle. V roce 1999 spolupracoval systém
EKO-KOM s 754 obcemi. V roce 2008 už to
bylo 5791 obcí reprezentujících 10 151 972
obyvatel, tj. více než 98 % populace ČR. Se
zapojením obcí se rozšiřoval i sběr jednotlivých druhů odpadů. Sběr plastů a směsného
skla je zaveden téměř ve všech obcích zapojených do systému EKO-KOM. V roce 2002
byl sběr papíru zaveden v 52 % obcí, což pokrývalo 88 % obyvatel. V současné době je
sběr papíru zaveden v 81 % obcích zapojených do systému EKO-KOM, což je 96 % obyvatel
Od roku 2003 začal být podporován
v systému oddělený sběr bílého (transparentního) skla. Tehdy byl zaveden v 11 % obcích (14 % obyvatel). V současné době je sběr
bílého skla zajišťován v 39 % obcích zapojených do systému EKO-KOM (62 % obyvatel).
Sběr nápojových kartonů byl zaveden
v roce 2002 pouze ve dvou procentech obcí.
Nyní se nápojové kartony sbírají v 59 % obcí
(76 % obyvatel).
Spolupráce s obcemi není představována
pouze přímou podporou tříděného sběru.
Systém EKO-KOM již od počátku svého působení používal tzv. nepřímé finanční podpory. Důležitým prostředkem rozvoje sytému jsou dlouhodobé informační kampaně,
které ve spolupráci s jednotlivými kraji realizujeme již od roku 2003. Obsah a náplň kampaní je zaměřena na konkrétní oblasti a objasnění aktuálních témat v daném regionu.
ÚČAST OBČANŮ NA TŘÍDĚNÍ
Rozvoji systému třídění v obcích výrazně
napomáhá rozšiřování základní kontejnerové sítě. Dostupnost sběrných míst je jedním
z rozhodujících faktorů pro účast občanů na
třídění. I do této sféry plynou finanční prostředky ze systému EKO-KOM. Od roku 2003,
kdy se tento druh podpory začal rozvíjet, bylo do konce roku 2008 nakoupeno a bezplatně propůjčeno obcím více než 24 tisíc kon-
33
›
MO33_35
26.2.09
1:12 PM
Page 34
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Díky aktivní práci obcí, krajů a systému
EKO-KOM se zvýšila aktivní účast obyvatel
z 28 % v roce 1999 na 70 % aktivních třídičů
v roce 2007.
Za deset let spolupráce průmyslu a obcí se
podařilo vytvořit funkční model spolupráce,
který napomohl vybudovat efektivní systém
tříděného sběru a přiblížit jej občanům natolik, že se separace odpadů stalo součástí životního stylu.
Tlak na snižování množství odstraňovaných odpadů stále poroste. Tříděný sběr využitelných odpadů s jejich následným materiálovým a energetickým využitím proto
bude jedním z důležitých článků dlouhodobě udržitelného a efektivního odpadového
hospodářství.
■
Graf 2 Schéma finančních podpor obcím
Financování zpětného odběru a využití spotřebitelských obalových odpadů
Přímá finanční podpora
Odměna závislá
na množství
vytříděných
odpadů
Odměna
za zpětný
odběr
› tejnerů na tříděný sběr. V současné době je
sběrná síť v obcích tvořena asi 175 tisíc kontejnerů na tříděný sběr, z čehož největší podíl zaujímají nádoby na sběr plastů, kterých
Nepřímá finanční podpora
Informační
kampaně
Projekty
na podporu
a zefektivnění
sběru
Finanční
podpora
úpravy
a zpracování
je v republice instalovaných téměř 64 tisíc
kusů. Z hlediska celkové sběrné sítě tříděného sběru narostl počet kontejnerů v období
let 2004–2008 o 60 tisíc kusů.
PETR BALNER
EKO-KOM, a. s.
Stabilizační program pro zachování
tříděného sběru odpadu
R
cích o 15 %. Současně změnila způsob financování v oblasti úpravy odpadu. Bohužel se
ukázalo, že kvůli dalšímu zhoršování situace tříděného sběru zmíněná opatření již nestačí.
Po důsledné ekonomické analýze autorizovaná obalová společnost připravila rozsáhlejší fázi finančních opatření. Ta by měla
nejen ekonomicky stabilizovat dotřiďování
a úpravu odpadu, ale současně zkvalitnit dotřídění tak, aby bylo možné české odpady
uplatnit na velmi náročném evropském trhu.
Program vedle finančních opatření navrhuje i opatření systémová, která dovolí izolovat ekonomiku svozu tříděného odpadu od
komoditních trhů, aby nebyly náklady měst
a obcí na tříděný sběr bezprostředně ovlivňovány propadem cen jednotlivých vytřídě-
FOTO: ARCHIV
eakcí na stále se zhoršující hospodářskou situaci v oblasti využití odpadů je
rozsáhlý stabilizační program, jehož
realizaci zahájila v únoru autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s., ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR. Svým finančním rozsahem představuje stovky
milionů korun, které budou vynaloženy především na zkvalitnění úpravy odpadu tak,
aby jej bylo možné obchodně uplatnit na
domácím i zahraničním trhu s druhotnými
surovinami.
Stabilizační program navazuje na opatření, která autorizovaná obalová společnost
EKO-KOM uskutečnila již počátkem letošního roku, kdy v reakci na počínající depresi na
trhu druhotných surovin zvýšila financování
systému tříděného sběru ve městech a ob-
Sběr plastů a směsného skla je zaveden téměř ve všech obcích zapojených do systému EKO-KOM.
34
ných komodit. Této stabilizační izolace bude
dosaženo zejména tím, že hlavní část financí z programu bude směřovat do oblasti dotřiďování odpadu, která je dělícím bodem
mezi svozem odpadu a jeho následným
uplatněním na trhu.
EKO-KOM tak bude i nadále ve spolupráci
s městy a obcemi zajišťovat sběr a recyklaci
použitých obalů, za což odpovídá svým zákazníkům. Tím se bude výrazně spolupodílet
zejména na vyřešení problémů odpadů
z obalů. Městům a obcím bohužel zůstává
větší část odpovědnosti za vyřešení ekonomických problémů ve sběru papírů, protože
přibližně jen čtvrtina sebraného papíru má
svůj původ v obalech. Obalová společnost
nebude však finančně podporovat nakládání
s neobalovými odpady, jakými jsou například noviny či časopisy, protože jí to neumožňují platné předpisy.
Z obchodních důvodů nelze zveřejnit
přesný finanční rozsah stabilizačního programu a ani přesnou strukturu finančních
intervencí do jednotlivých odpadových komodit. Na evropském trhu druhotných surovin převládá v této době spekulativní chování. Publikování detailů o intervencích by
mohlo omezit možnost úspěšného uplatnění českých surovin na tomto trhu.
Negativní stránkou programu je, že společnost EKO-KOM musí přistoupit k výraznému zvýšení cen za zajištění zpětného odběru a využití obalů svým klientům.
Zdůvodňuje to tím, že v posledních měsících
již vyčerpala finanční rezervy určené pro
překlenutí výkyvů trhu a i přes řadu uskutečněných úsporných opatření včetně opatření
ve mzdové a personální oblasti, již nemůže
stále se prohlubující ekonomický propad odpadového hospodářství saturovat z vlastních
zdrojů.
/sk/
březen 2009
MO33_35
26.2.09
1:12 PM
Page 35
MANAGEMENT
Vizitkou městského úřadu je i správně
nastavená organizační kultura
P
ojem organizační kultura lze dobře vysvětlit v souvislosti se všemi procesy.
Je to totiž způsob, jakým se na úřadě
uskutečňují. Nezahrnuje jednotlivé kroky,
které mohou být zachyceny například v procesních mapách, ale spíše »charakter«,
jakým se jednotlivé kroky a »mezikroky« realizují. Pokud nemá úřad zavedenu organizační kulturu jako identifikovaný, žádoucí
systém, není nijak zachycena, a tedy není
možné ji přímo řídit a ovlivňovat. Tím se však
vedení nevědomky zbavuje nejen řízení, ale
také kontroly důležité oblasti organizace.
Tam, kde nejsou stanoveny mantinely, nelze
vyžadovat setrvávání v jejich třeba i zčásti
pomyslných hranicích.
CO JE KLÍČOVÉ
Smutná je situace, kdy vedení úřadu považuje za organizační kulturu »korektní« komunikaci s klienty a jednotné jmenovky na oděvech všech zaměstnanců. Takový přístup
svědčí sice o dobrém úmyslu, ale bohužel to
není koncepční řešení. Pokud vrcholový manažer důsledně vysvětlí dílčí změny, zaměstnanci se možná s chutí opravdu podřídí, ale
zůstane v nich pravděpodobně pocit, že se
v organizaci stejně »nic zásadního« nezměnilo. Pro výkonnost úřadu je totiž klíčová míra sdílení hodnot a cílů.
Tam, kde sdílení hodnot a cílů zcela nebo
zčásti schází, se často stává, že se uskuteční
personální i procesní audit, jsou zavedeny
systémy kvality, a přesto u vedení i mezi zaměstnanci sílí pocit, že stále něco zásadního
»nefunguje«. V tomto případě je nejvyšší čas
na audit organizační kultury.
IDENTIFIKACE »PROBLÉMOVÝCH« MÍST
Cílem auditu organizační kultury je celkový
monitoring současného stavu organizační
kultury (kvantitativní a kvalitativní diagnostika), následná identifikace »problémových«
míst organizace především v oblasti výkonnostní a komunikační a finální stanovení žádoucí organizační kultury.
Pro efektivní fungování úřadu je naprosto
nezbytné, aby si lidé ve vedení uvědomili
současný stav organizační kultury, dokázali
alespoň rámcově vytyčit stav, který by chtěli
dosáhnout a změny, které je třeba udělat
k dosažení cílů. Dále je nutné vědět, jakým
způsobem změny uskutečnit, a to jak v rovině přímé, tak nepřímé realizace. Organizač-
březen 2009
ní kultura totiž zahrnuje oblasti těžko uchopitelné a postihnutelné. Proto je vhodné zamyslet se nad kvalitou personálního obsazení úřadu. Pokud není v dosahu osoba, která
by měla silný potenciál provádět změny a být
»lídrem« takových změn, jeví se vhodnější
získat zkušeného manažera odjinud. No ano,
ale jak pozná někdo »zvenku«, jaké my řešíme problémy?
Pro úřad je vhodné nechat si zpracovat audit organizační kultury a současně si od stejné
poradenské firmy najmout manažera implementace navrhovaných změn. Ten bude v ideálním případě buďto již od počátku audit
vést, a tedy se seznamovat se stavem úřadu,
s tím, jak funguje, s jeho zaměstnanci i způsoby jejich myšlení, komunikace a jednání, ne-
Potřebujete změnu organizační
kultury?
Pro základní identifikaci stavu organizace proveďte
následující test. Zodpovězte 7 klíčových otázek. Za
každou odpověď ANO máte bod, za odpověď NE
nula bodů. Sečtěte získané body a seznamte se
s vyhodnocením.
■ Negativní komunikace mezi zaměstnanci?
■ Nedobré mezilidské vztahy?
■ »Špatná nálada« v zaměstnání?
■ Nízká celková a individuální výkonnost úřadu?
■ Absence osobního nasazení, chuti do nových
úkolů a týmové spolupráce?
■ Zavedené systémy řízení kvality nejsou dostatečně účinné a po jejich »spuštění se »nic nezměnilo«?
■ Občané nevnímají služby úřadu pozitivně?
0-2 body: Váš úřad je jako jachta v zálivu – zatím
nemusíte řešit závažné problémy. Možná máte štěstí na lidi, možná už u vás organizační kultura dobře
funguje. Blahopřejeme!
3–5 bodů: Stav úřadu se dá charakterizovat jako
klid před bouří – organizace není úplně nejhorší,
ale ruku na srdce, mohlo by být výrazně lépe. Zbytečně přibrzděnou výkonnost lze efektivně zvýšit!
6–7 bodů: Úřad je jako potápějící se loď – zaměstnanci cítí, že nemohou déle setrvávat na místě
a postupně loď opouštějí. Ti, kteří zatím neodešli
fyzicky, už nejsou přítomni mentálně. Je více než
vhodné neprodleně jednat!
Pro ty, kteří získali 3–7 bodů platí, že vhodným nastartováním změn může být provedení auditu organizační kultury a následné zavedení nové organizační kultury úřadu žádoucí.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
Chování zaměstnanců (sdílení hodnot, způsoby myšlení, rozhodování, postoje, etika, odpovědnost), komunikace (verbální,
nonverbální), image úřadu (vnímání poskytovaných služeb klienty), to vše zahrnuje organizační kultura úřadu. Její úroveň někdy vedení úřadu podceňuje, přitom bezprostředně ovlivňuje
výkonnost úředníků i hodnocení úřadu občany.
Pro výkonnost úřadu je klíčová míra sdílení cílů
a hodnot. Na snímku je radnice v Jaroměři.
bo bude realizaci auditu průběžně sledovat.
V každém případě bude stát na startovací čáře zavedení změn velice dobře připraven.
CÍL – SPOKOJENÝ ZAMĚSTNANEC
Bez toho, aniž by nové charakteristiky organizační kultury bezpodmínečně přijalo za
vlastní vedení úřadu, není možné, aby je sdíleli další zaměstnanci. Dále platí, že stačí jeden či dva zaměstnanci na vedoucí pozici,
kteří se chovají neeticky či nekompetentně,
aby spustili »lavinu« identických přístupů
nejprve na příslušném odboru, později na
celém úřadě. »Smrtící střelou« organizační
kultury je potom zaměstnanec, který hledí
při vykonávání pracovních povinností pouze
na osobní prospěch. Pro zkušeného auditora
organizační kultury naštěstí nebývá obtížné
takový problém identifikovat a navrhnout
opatření k nápravě. Znovu platí, že auditor
»zvenku« zaručuje objektivní přístup, a také
ze svého odstupu dokáže odhalovat a měnit
víc než osoba »zaháčkovaná« do osobních
vztahů mezi kolegy.
Finanční prostředky vložené do auditu organizační kultury a manažera implementace
změn se určitě úřadu vrátí. Ať už formou vyšší výkonnosti zaměstnanců nebo větší spokojenosti klientů. Kromě těchto dvou základních oblastí se to však dotkne celého
fungování úřadu a projeví se v mnoha rovinách. Spokojený, dobře naladěný zaměstnanec, který je připraven ochotně plnit úkoly
nad rámec svých povinností, nebývá totiž na
našich úřadech samozřejmostí. Už kvůli
těmto důvodům se audit organizační kultury určitě vyplatí.
■
R A D M I L A J A N O U Š K O VÁ
poradkyně
AQE advisors, a. s.
35
26.2.09
1:13 PM
Page 36
MANAGEMENT
Zákaznický audit aneb
Pohled na nemocnici očima pacientů /2
Technika »mystery shopping« (tedy »utajeného – tajného nákupu«) se používá při tzv. zákaznickém auditu. Spočívá v tom, že
speciálně vyškolený pracovník se vydává za stávajícího nebo
potenciálního zákazníka sledované společnosti a provádí fiktivní nákup služeb (produktů). To umožňuje zejména zjistit, jak
auditovaná společnost funguje z pohledu klientů.
Ž
e mystery shopping lze použít i pro zákaznický audit (městské, krajské, státní)
nemocnice, jsme na konkrétním příkladu uvedli už před měsícem. Popsali jsme tuto techniku, potřebu zadavatele zákaznického auditu a zvolený postup auditu. Tentokrát
se zaměříme na výsledky auditu a jejich dopady na další směřování nemocnice.
Výsledky auditu získané různými přístupy
a technikami (mystery shopping doplněný
o rozhovory s pacienty, pozorování) byly důkladně analyzovány. Z vyhodnocení jasně
vyplynuly nejlépe a nejhůře hodnocené oblasti v rámci jednotlivých pracovišť, což dále
poskytlo podněty k zamyšlení nad příčinami
daných zjištění a k přijetí opatření vedoucích
ke zlepšení současného stavu.
Zákaznický audit
zřizovateli poskytne
možnost nahlédnout na
zdravotnická zařízení
komplexně a jednotlivým zařízením umožní
prostřednictvím
vzájemného srovnání
sdílet nejlepší praxi.
KONKRÉTNÍ VÝSTUPY
Doporučení se týkala následujících obecných kategorií:
■ aktivní a empatický přístup (chování, jednání) personálu k pacientům;
■ zlepšení kvality a procesu poskytování
zdravotní péče;
■ zlepšení orientace a informovanosti návštěvníků nemocnice o poskytovaných službách.
Mezi příklady konkrétních doporučení
vhodných k uvedení do nemocniční praxe
jmenujme:
■ sjednotit a poskytnout více informací pacientům v čekárnách ambulancí;
■ aktivně předcházet dotazům pacientů detailním a trpělivým vysvětlováním ze strany
lékařů a sester;
36
■ přidělovat reálné časy vyšetření pacientů,
aby se předešlo neúměrně dlouhé době trávené v čekárnách;
■ více sdílet informace o umístění jednotlivých oddělení v areálu nemocnice;
■ zřídit v areálu nemocnice prostor pro kojení a přebalování dětí;
■ vyčlenit v areálu prostor pro kuřáky (zaměstnance).
D V O J Í S R O V N Á N Í Ú R O V N Ě K VA L I T Y
Z postupu zákaznického auditu, který jsme
podrobně popsali před měsícem v prvním
dílu článku, a jeho výsledků je zřejmé, že
úroveň kvality služeb na jednotlivých ambulancích, lůžkových odděleních i dalších pracovištích nemocnice se při aplikaci nástroje
mystery shopping může stát předmětem
dvojího srovnání. Prvním je možnost vzájemně konfrontovat úroveň jednotlivých
pracovišť, což lze učinit již v první vlně zákaznického auditu.
Nejúčinnějším se však zákaznický audit
stává v případě, kdy se provede na základě
totožné metodiky v několika etapách s určitým časovým odstupem (to je také případ
zde popisovaného zákaznického auditu –
druhá etapa mystery shoppingu v nemocnici se uskuteční s desetiměsíčním odstupem
od prvního šetření).
V takovém případě zákaznický audit
umožní kromě získání vlastních výsledků
z druhé etapy také srovnání s výsledky etapy
první (za předpokladu, že jsou hodnocena
stejná pracoviště). Takto komplexní srovnání
dává vedení nemocnice do rukou účinný nástroj kontroly dodržování standardů a přijatých opatření v praxi. Zároveň představuje
nástroj měření efektivity prostředků vynaložených na zvyšování kvality poskytovaných
služeb.
MOŽNÉ BUDOUCÍ SCÉNÁŘE
Cílem zákaznického auditu je přispět k trvalému sbližování potřeb pacientů a jejich
nároků na služby zdravotnického zařízení
se službami reálně poskytovanými. Pro zřizovatele zdravotnických zařízení (například
kraj) se otevírá možnost provést audit ve
všech jím spravovaných zdravotnických zařízeních s cílem zjistit jejich společné potřeby,
na které může zřizovatel dále reagovat provedením synergických opatření (například
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
MO36
Proaktivní přístup v oblasti zákaznického
servisu hodně napoví, zda jde o důvěryhodnou
nemocnici.
úsporou nákladů díky společnému nákupu
zdravotnického materiálu). Zároveň audit
zřizovateli poskytne možnost nahlédnout na
zdravotnická zařízení komplexně a jednotlivým zařízením umožní prostřednictvím vzájemného srovnání sdílet nejlepší praxi (opatření, postupy apod.).
Avšak existuje ještě jeden důvod, proč zákaznickému auditu nemocnic věnovat zvýšenou pozornost, totiž důvod, který získává
povahu dlouhodobé investice. Jde o snahu
zlepšit dobré jméno nemocnice a aktivně
ukázat co nejširší veřejnosti všechna pozitivní opatření, která byla realizována organizací směrem k pacientům = proaktivní přístup
v oblasti zákaznického servisu. To všechno
může nemocnici pomoci odlišit se od konkurence a stát se institucí důvěryhodnou
a vyhledávanou.
■
M A R E K PAV L Í K
Consultant M.C.TRITON
M A R K É TA B O R E C K Á
Business Development Specialist M.C.TRITON
březen 2009
MO37_39
26.2.09
1:13 PM
Page 37
LEGISLATIVA
Některá úskalí
nové úpravy
pravidel
územních
rozpočtů
Č
lánek Upozorňujeme na změny v pravidlech územních rozpočtů zveřejněný
v Moderní obci č. 2/ 2009, str. 8–9 se zabýval novou právní úpravou, kterou přináší
zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon
č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony (dále také jen novela). Tato novela tzv. malých rozpočtových pravidel, která se bezprostředně
dotkne každé obce či kraje, s sebou přináší
celou řadu diskusních ustanovení. Je proto
namístě alespoň ve stručnosti na některá
z nich upozornit.
PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ
Jedním z okruhů otázek, u nichž lze očekávat
aplikační komplikace, je problematika porušení rozpočtové kázně. Nově je porušení rozpočtové kázně definováno jako každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních
prostředků poskytnutých z rozpočtu obce.
Neoprávněné použití je takové, kterým byla
porušena povinnost stanovená zákonem,
smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí
těchto prostředků, nebo porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty. Rovněž neoprávněným
použitím se výslovně rozumí i to, nelze-li
prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky
použity. Zadržením peněžních prostředků je
pak porušení povinnosti jejich vrácení ve
stanoveném termínu. Osoby nebo organizační složky státu (které nejsou právnickými
osobami1)), které se dopustily porušení rozpočtové kázně, jsou povinny provést odvod
za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu,
z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty, tj. v našem případě do rozpočtu obce.
O uložení odvodu v případě obcí rozhoduje
v samostatné působnosti, jak novela výslovně stanoví, obecní úřad. Ten také rozhoduje
na základě písemné žádosti o prominutí či
částečném prominutí povinnosti odvodu
případného penále (viz § 22 odst. 6), jsou-li
pro takové rozhodnutí důvody »hodné
zvláštního zřetele«. Správa odvodů se řídí zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a po-
Zákonodárce si zřejmě
příliš nelámal hlavu
s otázkami právní jistoty subjektů, se kterými
bude příspěvková organizace vstupovat do
právních vztahů, o koncepčnosti řešení dané
problematiky nemluvě.
platků, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí obecních úřadů má podle § 22
odst. 8 novely »přezkoumávat« příslušný
krajský úřad v přenesené působnosti. V tomto případě mohou nastat první komplikace.
V již citovaném ustanovení § 22 odst. 8 se
totiž dále říká, že »správní orgán při přezkoumávání rozhodnutí podle odstavce 7
může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit
a vrátit k novému projednání.« /K tomu srovnej, jak se zákonodárce vypořádal se stejnou
situací ve vztahu k rozhodnutím vydávaným
obcemi v samostatné působnosti podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů, viz jeho § 90 odst. 1
písm. c)/. Výčet možností postupu přezkoumávajícího správního orgánu je – soudě
podle použitého výrazu »pouze« – taxativní.
Zdá se tak, že zákonodárce zapomněl na
možnost potvrzení správného rozhodnutí,
respektive (v nadsázce) nepočítal s tím, že by
obecní úřady »uměly« vydat bezvadné rozhodnutí.
Co všechno však lze považovat za peněžní
prostředky poskytnuté z rozpočtu obce, respektive na základě jakých všech právních
skutečností mohou být peněžní prostředky
obce poskytnuty ve smyslu § 22 odst. 1 novely? Samotný text předpisu umožňuje i takový
výklad, že poskytnutím peněžních prostředků je například poskytnutí půjčky na základě
smlouvy uzavřené »v režimu« občanského
zákoníku, tedy případ, kdy i obec vystupuje
jako zásadně »rovný« účastník soukromoprávního vztahu, tj. nikoliv z pozice mocenské. Porušení takové smlouvy by pak mělo
být mocenskými prostředky jednostranně
řešeno jedním ze smluvníků, tj. obcí, která by
autoritativně formou rozhodnutí vydaného
podle zákona o správě daní a poplatků uložila svému smluvnímu partnerovi odvod do
vlastního rozpočtu. Ten by samozřejmě měl
možnost se vůči takovému rozhodnutí odvolat, o odvolání by rozhodoval krajský úřad
v přenesené působnosti. Obec však již takovou možnost nemá. Celou záležitost je nutné
vnímat i v souvislosti s možností dovolávat se
ochrany svých práv vyplývajících například
i z občanskoprávních vztahů v občanském
soudním řízení (viz § 7 odst. 1 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého by
v případě řešení dané věci jako »porušení
rozpočtové kázně« podle zákona č. 250/2000
Sb., ve znění novely nebyla dána příslušnost
obecného soudu k rozhodnutí daného sporu). Podobně pro obec bude pravděpodobně
nemožné domoci se přezkoumání shora
zmiňovaných rozhodnutí krajského úřadu
v soudním řízení správním. Obec jako právnická osoba, která není účastníkem daného
řízení, nebude aktivně procesně legitimová-
Užitečná právní publikace
D
vanácté, aktualizované a doplněné vydání Vzorů smluv a podání (podle stavu k 1. 12. 2008) autorů JUDr. Milan
Holub, JUDr. Marta Škárová, JUDr. Josef Vaněk, a kolektiv odráží změny, k nimž došlo
v našem právu od poloviny roku 2007, kdy
bylo datováno předchozí, jedenácté vydání,
do listopadu 2008. Zejména jde o nový insolvenční zákon, obchodní zákoník, zákoník
práce, správní právo, předpisy týkající se katastru nemovitostí apod. Základem je právo
občanské včetně procesních vzorů, a právo
rodinné a pracovní.
Vzory jsou vytvořeny hlavně pro typické situace, s nimiž se čtenář může setkat, ale i některé další nikoli běžné případy, které je však
dobré znát. Hledání ve vzorech je jednoduché díky podrobnému obsahu a věcnému
rejstříku.
březen 2009
V knize nejsou zařazeny vzory podání, které jsou k dispozici v podobě předepsaných
úředních formulářů, například ve stavebním
řízení a u zápisů do obchodního rejstříku.
Součástí knihy je její elektronická verze na
CD (texty jsou ve formátu PDF a DOC, vyžadují minimální konfiguraci PC + Windows 95
nebo vyšší). Kód knihy je 03295.
Knihu (rozsah 1240 stran, cena 1590 Kč)
si můžete písemně objednat na adrese
ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrovského 25,
170 55 Praha 7, e-mail: dagmar.suchmova@
economia.cz, nebo na http://knihy.ihned.cz,
kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství Linde Praha. Případné informace na tel.: 224 212 214. Členové
ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace
uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy obdrží 30% slevu.
37
›
MO37_39
26.2.09
1:13 PM
Page 38
LEGISLATIVA
›
na k podání žaloby. Pokud zákonodárce chtěl
upravit tímto režimem správu prostředků
poskytnutých z rozpočtu obce na základě
»veřejnoprávních« titulů, měl to v textu předpisu dát najevo zřetelněji.
PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE
Komentovanou novelou dává zákonodárce
zapravdu názorům, že příspěvková organizace celku územní samosprávy, jako právnická osoba svého druhu, na rozdíl od příspěvkových organizací státu, není formou
přechodnou2). Otázkou však je, zda novela
byla »krokem tím správným směrem«.
Novela výslovně stanoví, že příspěvková
organizace celku územní samosprávy může
nabývat majetek do svého vlastnictví. Tímto
způsobem chtěl zákonodárce pravděpodobně odstranit dlouhodobě trvající nejasnosti
(spory) ohledně vlastnické způsobilosti
těchto právnických osob3). Novela podává
taxativní výčet způsobů, jimiž příspěvková
organizace může nabývat majetek do svého
vlastnictví, vždy však jen, je-li potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena.
Ve stručnosti: Příspěvková organizace
může nabývat majetek do svého vlastnictví
v zásadě jen za předpokladu, že jí to »dovolí«
zřizovatel. Tuto poněkud neobvyklou konstrukci (relativizující »vlastnickou způsobilost« dané právnické osoby) dále novela rozvádí. Platí, že pokud se stane majetek, který
příspěvková organizace nabyla bezúplatným
převodem od svého zřizovatele pro ni trvale
nepotřebným, je povinna ho nabídnout bezúplatně svému zřizovateli. Když ho ten nepřijme, může být takový majetek ve vlastnictví příspěvkové organizace po předchozím
písemném souhlasu převeden jiné osobě za
podmínek stanovených zřizovatelem. U převodů majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace jí nabytém jiným způsobem, byť
k tomu byl nutný předchozí písemný souhlas
zřizovatele, se takové pravidlo již neuplatní.
Obecně stále platí, že příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele,
ten je pak oprávněn stanovit (zřejmě ve zřizovací listině příspěvkové organizace), ve
kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozího písemného
souhlasu. Jestliže si zřizovatel vyhradí svůj
předchozí souhlas s nabytím určitého majetku, je povinen o tom předem učinit oznámení v Ústředním věstníku České republiky.
Praktičnost takového řešení, hlavně s ohledem na právní jistotu subjektů vstupujících
do právních vztahů s příspěvkovou organizací, se nejeví jako ideální.
PŘEDCHOZÍ SOUHLAS
K povaze předchozího souhlasu, o jehož
udělení bude rozhodovat rada obce při výkonu zřizovatelských funkcí ve smyslu § 102
odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů, stanovuje nový § 39b tzv. malých
rozpočtových pravidel zhruba následující:
Předchozí souhlas zřizovatele se vždy poskytuje pro jeden právní úkon, jehož je také součástí (zákon o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů tady vystupuje jako zákon zvláštní k občanskému zákoníku, který
38
jinak náležitosti právních úkonů obecně vymezuje). Toto pravidlo nemusí v určitých
případech platit (viz § 39b odst. 1 novely).
Učiní-li příspěvková organizace právní úkon,
k jehož realizaci zákon nebo ve stanoveném
případě zřizovatel vyžadují předchozí písemný souhlas (zatímco v § 27 se mluví
o »předchozím písemném souhlasu«, § 39b
hovoří o »předchozím souhlasu«, z kontextu
je však zřejmé, že jde o totéž) bez takového souhlasu, je daný právní úkon neplatný (z povahy věci vyplývá, že absolutně neplatný).
Jako velmi problematické se jeví ustanovení § 39b odst. 2, které stanoví, že do doby, než
právní úkon (tj. právní úkon příspěvkové organizace, ke kterému je zákonem nebo zřizovatelem vyžadován předchozí písemný
souhlas) nabude účinnosti, lze předchozí
souhlas dodatečně odejmout, jestliže po jeho vydání vyjdou najevo podstatné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí
podstatný vliv. Toto ustanovení přinese celou
řadu komplikací.
Nabízí se několik otázek, například co jsou
to »podstatné skutečnosti«, zda bude takové
rozhodnutí o existenci »podstatných skutečností« nějak přezkoumatelné, nebo zda bude
de facto na libovůli zřizovatele, zda a jak
dlouho bude právní úkon příspěvkové organizace platný atd. Zákonodárce si zřejmě
příliš nelámal hlavu s otázkami právní jistoty subjektů, s nimiž bude příspěvková organizace vstupovat do právních vztahů, o koncepčnosti řešení dané problematiky
nemluvě.
Novela kromě zmíněných změn přináší
řadu dalších. Co ale nepřináší, aspoň jak se
lze zatím domnívat, je jistota vyplývající
z jednoznačných formulací a také koncepční
řešení právnických osob zřizovaných celky
územní samosprávy pro zajišťování zásadně
neziskových činností.
■
Poznámky
1) K tomu blíže viz Havlan, P. Majetek státu
v platné právní úpravě, 2. aktualizované
a doplněné vydání Praha : Linde, 2006. 463 s.
Praktické právnické příručky a 649.
ISBN 8072015788
2) K tomu viz Havlan, P. Několik poznámek
k právním formám neziskových organizací
územních samosprávných celků. In
Ekonomický růst a rozvoj regionů : sborník
příspěvků z mezinárodní konference
»Hradecké ekonomické dny 2007/I.
Ekonomický růst a rozvoj regionů«: Hradec
Králové : 6.–7. 2. 2007. 1. vyd. Hradec Králové :
UHK-FIM, Gaudeamus, 2007, od s. 183–187, 5
s. ISBN 9788070418123. V širších souvislostech
viz také Havlan, P. Veřejné vlastnictví v právu
a společnosti. Praha : C. H. Beck, 2008, 318 s.
Beckova edice právní instituty. ISBN 978-807179-617-6.
3) K tomu viz např. Zprávy Ministerstva financí
České republiky pro finanční orgány obcí
a krajů, ročník 2004, č. 1, s. 4. Pro opačný
pohled viz Havlan, P. Mohou příspěvkové
organizace ÚSC vlastnit majetek? Právní
zpravodaj: časopis pro právo a podnikání,
Praha: C. H. Beck, Roč. 4, Č. 2, od s. 12–13, 2 s.
ISSN 1212-8694. 2003.
JAN JANEČEK
právník, Hradec Králové
Hradec Králové
Jak správně
umísťovat
dopravní značky
L
etošního 7. ledna vydal Nejvyšší správní
soud důležitý rozsudek sp. zn. 2 Ao
3/2008, jímž jasně vyslovil svoji příslušnost k přezkoumávání dopravního značení
stanovovaného obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Dopravním značením
(a dále také světelnými a akustickými signály, dopravními zařízeními a zařízeními pro
provozní informace) úřady stanovují místní
nebo přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích v souladu se zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Z uvedeného judikátu,
na nějž chci upozornit, by tak měly vycházet
všechny obecní úřady stanovující dopravní
značení. Tím se mohou vyhnout nepříjemnému překvapení pro případy, kdy jimi stanovené dopravní značení bude podrobeno
přezkumnému testu Nejvyššího správního
soudu (NSS) na základě návrhu z řad veřejnosti.
O PAT Ř E N Í O B E C N É P O VA H Y
Opatření obecné povahy v našem prostředí
působí stále poněkud exoticky a některé úřady jeho existenci vytrvale pomíjejí. Může totiž být pro úředníka obtížně uchopitelné;
je čímsi mezi správním rozhodnutím a právním předpisem, není však ani jedním z nich.
Vyznačuje se obecností subjektů a konkrétností předmětu. Není rozhodnutím, neboť
nestanovuje práva a povinnosti jmenovitě
určených osob. Není ani právním předpisem, neboť upravuje jedinečnou konkrétní
věc, a postrádá tak znak obecnosti. Jde tedy
o speciální druh výsledku úřední činnosti
a praxi nezbývá než se s jeho existencí smířit.
Nejvyšší správní soud se v rozebíraném judikátu zabýval dopravním značením, které
bylo navrhovatelem (soukromou obchodní
společností) u tohoto soudu napadeno a výslovně označeno jako tzv. opatření obecné
povahy.
Řízení o zrušení opatření obecné povahy
upravuje soudní řád správní (ustanovení
§ 101a až § 101d zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů) a je k němu příslušný přímo
NSS. Soud se tak musel nejprve vypořádat
s otázkou, zda je stanovení dopravního značení vůbec opatřením obecné povahy, které
může přezkoumat. (Zákon o provozu na pozemních komunikacích tento pojem ve svém
textu totiž neužívá.)
Nejvyšší správní soud v souladu se svojí
předchozí judikaturou (rozsudek sp. zn. 1 Ao
1/2005, uveřejněno pod č. 740/2006 Sb. NSS)
a vycházeje také z odborné literatury1) dospěl k jednoznačnému závěru, že »právě stanovení dopravního značení představuje typický snad až učebnicový příklad opatření
obecné povahy v materiálním pojetí«. Umístěním dopravní značky na konkrétní místo
totiž dochází ke konkretizaci pravidel (práv
březen 2009
MO37_39
26.2.09
1:13 PM
Page 39
LEGISLATIVA
TEST PŘEZKUMU
Při přezkumu opatření obecné povahy používá NSS test přezkumu, přičemž opatření je
jím posuzováno z hlediska pěti kritérií (viz
rámeček).
První dvě kritéria (pravomoc a působnost
úřadu) nečiní v praxi větší potíže. Úřad musí
být zákonem zmocněn vydat opatření obecné povahy, což je v případě dopravního značení splněno ustanovením § 77 (a také § 124)
zákona o provozu na pozemních komunikacích. Dále nesmí vykročit z mezí zákonem
vymezené působnosti, tedy ocitnout se mimo okruh vztahů, jež je zákonem povolán řešit. Třetím kritériem přezkumu (taktéž se týkajícím formy) je správný procesní postup.
Poslední dvě kritéria mají již materiální
povahu, zabývají se samotným obsahem
opatření obecné povahy. Z hlediska čtvrtého
kritéria zkoumá soud, zda dopravní značení
není v rozporu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Zákonnost dopravní značky poměřuje obsahem § 78 odst. 2 tohoto zákona, podle něhož se »dopravní
značky … smějí užívat jen v takovém rozsahu
a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý
veřejný zájem«. Zákon zná tři důvody: bezpečnost provozu, plynulost provozu a jiný
důležitý veřejný zájem (který však musí
správní úřad konkretizovat). Podle soudu je
zřejmé, že »smysl umístění dopravních značek nemůže být samoúčelný či dokonce šikanózní, nýbrž že musí být racionální
a opodstatněný některým z uvedených legitimních důvodů«. Pokud takový důvod
neexistuje, jde podle Nejvyššího správního
soudu o dopravní značku umístěnou protizákonně. Za důležité vodítko pro praxi pova-
Test soudního přezkumu
opatření obecné povahy:
1. krok: pravomoc úřadu
2. krok: nevybočení z mezí působnosti úřadu
3. krok: procesní postup úřadu
4. krok: soulad s hmotným právem
5. krok: přiměřenost přijatého řešení
Pozn.: Rozsudek sp. zn. 2 Ao 3/2008 je dostupný
na www.nssoud.cz.
březen 2009
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
a povinností blíže nespecifikovaných účastníků provozu), vyplývajících z této značky na
konkrétní dopravní situaci, která existuje na
daném místě.
Soud také vysvětluje, že o opatření obecné
povahy jde pouze tehdy, když z této dopravní značky plynou pro účastníky provozu
odlišné povinnosti, než by tito měli podle
obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Ne každé umístění značky je tedy opatřením obecné povahy přezkoumatelným soudem. Opatřením obecné povahy
jsou například zákazové a příkazové značky,
značky upravující přednost. Nejsou jimi naopak značky výstražné a ty informativní
značky, které pouze poskytují nutné informace, či slouží k lepší orientaci v provozu.
Jak bude soud nahlížet na dopravní značky
umístěné po 1. 4. 2008? Snímek je pouze
ilustrační.
žuji fakt, že soud odůvodnění úřadu, že
k umístění značky zákazu vjezdu došlo »z důvodů bezpečnosti a plynulosti silničního
provozu a s ohledem na stavební a technický
stav komunikace«, označil za zkratkovité
a argumentačně nedostatečné.
Pátým kritériem a posledním krokem přezkumu je posouzení proporcionality (přiměřenosti) opatření obecné povahy. Soud uvádí, že je nutno vždy poměřovat v kolizi stojící
práva a hodnoty.
V judikovaném případě navrhovatel (obchodní společnost) vlastnila pilu, k níž vedla
obecní komunikace, která zde končila. Na
tuto komunikaci úřad na žádost obce jako
vlastníka umístil značku zákazu vjezdu
s možností udělování výjimek úřadem (zjednodušeno). Soud tedy posuzoval právo vlastníka užívat svůj majetek na straně jedné a zájem obce na dobrém technickém stavu
komunikace, o nějž se obec obávala, na straně druhé. Soud dospěl k závěru, že úplným
vyloučením dopravy (možné výjimky ze zákazu v daném případě nebyly funkční) nebylo zvoleno řešení, které by minimalizovalo
zásah do právní sféry navrhovatele, a dopravní značka vedle předchozího kritéria
přezkumu neprošla ani tímto kritériem posledním.
PROCESNÍ POSTUP
Kritérium posuzování zákonnosti procesního postupu úřadu při stanovování dopravního značení jsem úmyslně ponechal k rozboru jako poslední. Předkládaný judikát se totiž
zabýval dopravním značením stanoveným
do 1. 4. 2008.
Prvního dubna 2008 začala platit poslední
novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, která vypustila do té doby platné ustanovení § 129 odst. 1, jež stanovovalo,
na které typy rozhodování popsané v tomto
zákoně se vztahuje správní řád. Stanovování
dopravního značení mezi ně nepatřilo. Nejvyšší správní soud sice dospěl k závěru, že
stanovení místní úpravy provozu, k němuž
došlo před 1. 4. 2008, je nutno považovat za
opatření obecné povahy z hlediska jeho materiálních znaků a je tak soudem přezkoumatelné podle soudního řádu správního, zároveň se však na tyto dopravní značky
umístěné před 1. 4. 2008 nevztahovala procesní úprava správního řádu, tj. ani jeho části šesté upravující vydávání opatření obecné
povahy, která obsahuje podrobnou formální
proceduru nutnou k přijetí tohoto aktu.
Otevřená ale zůstala otázka, jak bude soud
nahlížet na dopravní značky umístěné po
1. 4. 2008. Přestože se výslovně k tomu nevyjádřil (otázka byla nad rámec jím posuzovaného případu), nemohu se při pročítání judikátu zbavit celkového dojmu, že pro nová
dopravní značení již bude požadovat plnou
proceduru podle § 171 a násl. správního řádu (veřejná vyhláška, vypořádání námitek,
odůvodnění atd.).
DOPORUČENÍ
Aniž bych předjímal, jak se soud s touto otázkou v budoucnu vypořádá, doporučuji obecním úřadům stanovujícím dopravní značení,
aby z procesní opatrnosti raději při umísťování dopravních značek stanovujících povinnosti započaly s naplňováním postupů podle
části šesté správního řádu. Touto procedurou
se nejen pojistí proti nepříjemným překvapením v budoucnu, ale beze zbytku také naplní
principy dobré správy věcí veřejných.
Rád bych také upozornil na hrozící nevhodnou aplikaci rozebíraného judikátu
v případě dopravních značek umisťovaných
na komunikace účelové2). Úřady by si měly
uvědomovat rozdíl mezi odstavcem prvním
a druhým v § 77 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Na účelových komunikacích totiž na rozdíl od komunikací
ostatních nestanovuje dopravní značení samotný úřad, ale přímo vlastník komunikace.
Úřad mu k tomu vydává pouze souhlas, který nepovažuji za opatření obecné povahy, ale
za rozhodnutí podle části druhé správního
řádu. Úřad jím totiž rozhoduje o právu vlastníka komunikace určité navržené dopravní
značení skutečně stanovit.
■
Poznámky
1) Vedral, J.: Správní řád – komentář, Polygon,
2006, str. 966 a násl.;
Kněžínek, J.: Opatření obecné povahy na
praktickém příkladu stanovení dopravního
značení, Právní fórum č. 4/2007, str. 143 a násl.
2) K rozdílu mezi účelovými a ostatními
komunikacemi viz např. Motejl. O.,
Černínová, M., Černín, K., Gabrišová, V.:
Veřejné cesty – Místní a účelové pozemní
komunikace, Praha, 2007, ASPI, str. 13 a násl.;
nebo dostupné komentáře k zákonu č. 13/1997
Sb., o pozemních komunikacích
D AV I D S L O VÁ Č E K
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
39
MO40_43
26.2.09
1:14 PM
Page 40
LEGISLATIVA
Pronájem bytů
aneb
Kdy se obec
dopouští
diskriminace
Z
ákon č. 128/2000 Sb., o obcích (§ 35
odst. 2) svěřil obcím do samostatné působnosti vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb
svých občanů. Jednou z těchto potřeb je bydlení a jedním z nejběžnějších způsobů jejího
uspokojování je pronájem bytů ve vlastnictví
obce.
K pronájmu obecních bytů obec zpravidla stanoví příslušná pravidla a dále kritéria, podle kterých budou vybíráni žadatelé
o nájem volného obecního bytu. V jednotlivých pravidlech přijímání žádostí o nájem obecního bytu nebo v kritériích pro
výběr z evidovaných žadatelů se však lze
nezřídka setkat s ustanoveními, která de
facto znevýhodňují některé skupiny obyvatel, nebo jsou přímo diskriminačního
charakteru. Nastavení takových pravidel či
kritérií znamená nezákonnost. A třebaže
obec nemusí mít v úmyslu nastavit diskriminační pravidla, právně významný je výsledek, kterého užitím takových pravidel
dosáhla.
ZNEVÝHODŇUJÍCÍ KRITÉRIA
Mezi podmínky snižující přístup některých
skupin osob k bydlení formou nájmu obecního bytu, nebo které je z této možnosti přímo vylučující, patří:
■ odmítnutí žádosti, přidělování minusových bodů nebo nižšího bodového ohodnocení za pobírání sociálních dávek či dávek
státní sociální podpory;
■ prokázání, že vůči obci nemá/neměl žadatel, člen jeho rodiny nebo osoba žijící
s ním v minulosti ve společné domácnosti jakékoliv splatné závazky;
■ splnění podmínky, že žadatel a všechny
osoby žijící s ním ve společné domácnosti
jsou bezúhonní;
■ požadavek občanství ČR nebo trvalého
pobytu na území obce.
Stanovením takovýchto kritérií, třebaže
na první pohled odůvodnitelných a rovných, se obec ve skutečnosti může dopouštět diskriminace. Ať už přímé (vyloučení
skupiny osob v určitém sociálním postavení, pobírajících sociální dávky atd.), či nepřímé, kdy například stanovení zdánlivě neutrální podmínky bezúhonnosti může
fakticky znevýhodňovat osoby určitého původu. I v jiných případech, tj. kdy kritéria
nemají za následek diskriminaci, mohou
být nastavena tak, že znevýhodňují osoby
v určitém postavení, a obec se tak podílí na
prohlubování, respektive vytváření špatné
sociální situace těchto lidí.
40
P O B Í R Á N Í D ÁV E K
Nižší bodové hodnocení zájemce o byt či přidělování minusových bodů za pobírání sociálních dávek a podobně vede ke znevýhodňování osob, které jsou často v situaci, kdy
podporu obce potřebují nejvíce. Mimo jiné
proto, že na rozdíl od osob s vyššími příjmy
často nedosáhnou na komerční nájem bytů.
Obec přitom pomíjí jejich potřeby, a prakticky rezignuje na své poslání zakotvené v zákoně (§ 35 odst. 2 zákona o obcích).
Je třeba mít na paměti i ustanovení lidskoprávních dokumentů a antidiskriminační
Aby pravidla a kritéria
přidělování bytů splňovaly předpoklad zákonnosti, musí být nastaveny rovné podmínky pro
přístup k obecnímu bytovému fondu pro
všechny obyvatele obce.
předpisy. Omezení přístupu ke službám, respektive bydlení kvůli sociálnímu postavení
či majetku osob je diskriminací. Přijetí omezujících podmínek je proto třeba důkladně
posoudit na základě místních poměrů, rozumně odůvodnit. Mělo by být přiměřené
a nezbytné, tzn. je nutno zvažovat i alternativní možnosti. A to i například při postupu,
kdy obec nabízí pouze byty na opravu vlastním nákladem, kdy musí zájemci doložit, že
disponují dostatkem finančních prostředků.
V případě, že jde o nezaregistrování žadatele nebo o nižší bodové hodnocení kvůli pobírání mateřské či rodičovského příspěvku,
proti bodům pro zaměstnané, jsou zpravidla
znevýhodňovány ženy samoživitelky či ženy
obecně.
U nižšího hodnocení rodin s větším počtem dětí by zase mohlo dojít k diskriminaci
kvůli určitému vyznání nebo národnosti.
Jestliže si chce obec zajistit bezproblémové
hrazení nájemného a dalších úhrad, měla by
zvolit jiný způsob, než je nižší hodnocení nebo minusové body pro osoby pobírající sociální podporu apod.
Alternativami jsou například uzavírání
smluv na dobu určitou s možností prodloužení při řádném splácení, využití institutu
zvláštního příjemce dávek na bydlení, požadavek doložení řádného placení žadatelem
za předchozí/stávající bydlení.
N E S P L A C E N É Z ÁVA Z K Y
Vyloučení osob, které mají vůči obci nesplacené závazky, z možnosti zápisu do seznamu žadatelů a podobně by mělo být
zvažováno individuálně, nikoli uplatňováno paušálně. Plošně mohou být vyloučeny
i osoby, které mají vůči obci závazky, avšak
ty plní, nebo osoby, které se u soudu domáhají neexistence závazků.
Nezapsání žadatele, který například
v uplynulých pěti letech neplatil nájemné,
vede k praktickému vyloučení osob ohrožených sociálním vyloučením, které se potýkají s výkyvy v osobních příjmech a snadněji
přechodně vynechají zaplacení nájemného.
Pětileté a podobné období je relativně dlouhé a člověk, který na jeho začátku byl ve špatné situaci a nezaplatil nájemné, na to doplácí i v době, kdy se postavil na vlastní nohy
a shání bydlení, které by mu pomohlo v zajištění jeho »nového« života.
Stanovení podmínky, že byt nebude přidělen žadateli, jenž žil v domácnosti, ve které
nájemce bytu měl vůči pronajímateli dluh,
zase prakticky brání například dětem, jejichž rodiče měli dluh na nájemném, který
ony samy objektivně nemohly ovlivnit, získat
obecní byt a žít vlastní život.
Jak shrnuje ve svém doporučení pro obce
a města (viz rámeček) veřejný ochránce
práv, všichni obyvatelé obce bez rozdílu mají právo na projednání žádosti o pronájem
obecního bytu a na individuální posouzení
situace.
BEZÚHONNOST
Nezaregistrování nebo snížení hodnocení
osob, které nejsou bezúhonné, může vyústit
v diskriminaci například z důvodu etnického
nebo sociálního původu.
Nedoložení výpisu z rejstříku trestů nemůže být důvodem pro nezařazení do seznamu
žadatelů. Stanovení této podmínky pro zápis
do seznamu žadatelů je i v rozporu s ustanovením čl. 39 Listiny základních práv a svobod: »Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy
na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit«. I bez odkazu na tento článek je
však rozumné soudit, že obec by neměla dále trestat lidi, kteří si již trest odpykali, a spíše by jim měla pomoci v zajišťování dalšího
života.
S TÁT N Í O B Č A N S T V Í
Podmínka státního občanství České republiky znamená vyloučení nebo bodové znevýhodnění ostatních občanů EU. Smlouva
o založení Evropského společenství a další
závazky ČR přitom předpokládají zákaz jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti a volný pohyb pracovníků ve Společen-
Zdroje a další informace
k tématu
Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích
Doporučení pro obce a města pro předcházení
rozšiřování a tvorby sociálně vyloučených lokalit
se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení, část
V., kap. II. Přístup k obecnímu bytovému fondu,
s. 29 (autor: Veřejný ochránce práv ve spolupráci s dotčenými ústředními orgány státní správy)
– dostupné na http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?doc=1370
■ Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce
práv za rok 2007 je na:
http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.ph
p?back=/cinnost/zpravy.php&doc=1239
■
■
březen 2009
MO40_43
26.2.09
1:14 PM
Page 41
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
LEGISLATIVA
Omezení přístupu k bydlení kvůli sociálnímu
postavení či majetku osob je diskriminující.
ství. Příslušníci států EU mají mít v tomto
ohledu i v oblasti ubytování stejná práva jako občané České republiky, což také výslovně
upravuje závazné nařízení Rady č. 1612/68,
o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství, čl. 9.
Podobně je třeba zvažovat podmínku trvalého pobytu na území obce. Proti občanům
České republiky mají totiž občané ostatních
zemí Evropské unie získání trvalého pobytu
ztíženo. Proto je lépe případně volit kritérium dlouhodobého pobytu na území obce.
ROVNÉ PODMÍNKY PRO VŠECHNY
Ž A D AT E L E
Pokud pravidla a kritéria přidělování bytů
mají splňovat předpoklad zákonnosti, musí
být nastaveny rovné podmínky pro přístup
k obecnímu bytovému fondu pro všechny
obyvatele obce.
Nastavení rovných podmínek neznamená,
že se všemi žadateli má být nakládáno stejným způsobem. Rozdílné zacházení, respektive podmínky však musí být ospravedlnitelné a uplatňovány přiměřeně!
Obce by se měly vyvarovat paušalizace,
umožnit individuální posouzení žádostí a do
důsledků promýšlet nastavená kritéria tak,
aby nevedla k (v praxi nejčastěji nepřímé)
diskriminaci. Zároveň je třeba sledovat poslání obce ve vztahu k sociální péči a potřebám obyvatel.
S postavením obce a cíli obecního zřízení
úzce souvisí transparentnost procesů a informovanost obyvatel. A stejně tak s výše popsanou problematikou.
Přidělování obecních bytů by mělo doprovázet náležité zveřejňování jak uplatňovaných kritérií a postupů rozhodování, tak pořadníků zapsaných žadatelů o byt. Nejlépe
tak, aby žadatelé pod číslem, které jim bylo
přiděleno (a při zveřejnění, na rozdíl od jména, zajišťuje anonymitu, respektive ochranu
osobních údajů), mohli zjistit své pořadí
v seznamu a počet přidělených bodů a třetí
osoby zase mohly zvážit své šance při podání žádosti o byt. To znamená tak, aby se občané mohli informovaně rozhodovat a řešit
své potřeby, mezi kterými patří bydlení k nejdůležitějším.
■
PETR KUBAČKA
IQ Roma servis, o. s.
březen 2009
»Protialkoholní«
vyhlášky
a přístup
Ústavního soudu
O
dborná veřejnost aktuálně sleduje se
zvýšeným zájmem rozhodovací činnost Ústavního soudu, která je spojena s tvorbou obecně závazných vyhlášek.
Pravé zemětřesení totiž představoval tzv. jirkovský nález, přijatý 11. prosince 2007 a publikovaný in extenso ve Sbírce zákonů pod číslem 20/2008. Ústavní soud v něm připustil
náhle to, co dlouhá léta popíral. To znamená,
že k vydávání obecně závazných vyhlášek,
ukládajících povinnosti občanům, není zapotřebí konkrétního zákonného zmocnění
a že postačuje obecná delegace v čl. 104 odst.
3 Ústavy ČR. V textu rozhodnutí lze ale najít
i řadu dalších právních vět, vrhajících na
možnosti obecní právotvorby nové světlo. Je
to zejména opuštění doktríny, podle níž nelze vyhláškou upravovat to, co se stalo již dříve předmětem úpravy zákonné. Ústavní
soud uznal, že »nelze bez dalšího říci, že
obec nesmí normovat určitou záležitost
z důvodu, že je již regulována na úrovni zákona«, pokud obec svoji obecně závaznou
vyhlášku vydává za jiným účelem, než jaký
sleduje úprava legální.
Není divu, že v návaznosti na tento nový
přístup, se rázem vyrojila celá řada vyhlášek,
takříkajíc testujících, co všechno si obce mohou v rámci samosprávné normotvorby dovolit. Velmi populárním se stal mj. i zákaz
konzumace alkoholu na některých veřejných
prostranstvích, buď formulovaný v obecněji
pojaté vyhlášce věnované veřejnému pořádku, nebo promítnutý do samostatného právního předpisu. Ten zpravidla sestává pouze
z prohlášení konzumace alkoholu za činnost
veřejný pořádek ohrožující a z vymezení veřejných prostranství, na nichž je tato činnost
ve smyslu § 10 odst. a) obecního zřízení zakázána.
K R ÁT K É O H L É D N U T Í
Boj proti alkoholu vedla řada zastupitelstev
obcí již od obnovení obecní samosprávy. Určitý nezpochybnitelný prostor jim k tomu
poskytoval zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně
před alkoholismem a jinými toxikomániemi.
V § 4 se nacházelo zmocnění omezit nebo
zakázat obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech prodej
a podávání alkoholických nápojů v zařízeních veřejného stravování, v prodejnách potravin nebo na jiných veřejně přístupných
místech. Jakékoliv snahy regulovat prodej
nebo dokonce konzumaci alkoholu nad tento rámec orgány správního dozoru a v poslední instanci i Ústavní soud odmítaly. Neujala se ani snaha využít k této regulaci
obecné zmocnění určené k ochraně veřejného pořádku. V roce 1999 při zrušení obecně
závazné vyhlášky města Ostrov nad Ohří
soudci jasně upozornili, že »nelze obecně závaznými vyhláškami vydanými na základě
tohoto zmocňovacího ustanovení regulovat
činnosti, které upravuje speciální právní
předpis« (Pl. ÚS 42/97).
Když se město Cheb pokusilo v roce 2003
zakázat na vybraných veřejných prostranstvích nejen prodej a podávání, ale též samotnou konzumaci alkoholických nápojů,
pochopení u našich strážců ústavnosti rovněž nenašlo. Ústavní soud sice zopakoval, že
nemírné pití je společensky škodlivý jev, zároveň ale upozornil, že »konzumace alkoholu má mnoho kvalitativně a kvantitativně odlišných forem a stupňů, z nichž jistá část je
společensky tolerována i na veřejných prostranstvích«. I přesto se již v tomto případě
objevila alespoň ochota uvažovat o propojení alkoholu s režimem veřejného pořádku.
Nález ovšem požadoval, aby byla precizně
právně vymezena míra a forma konzumace,
narušující veřejný pořádek či dobré mravy
(Pl. ÚS 50/03). Doslova tytéž právní věty se
objevují i při zrušení »protialkoholní« obecně závazné vyhlášky města Dobříše v lednu
roku 2006 (Pl. ÚS 32/05).
S účinností od 1. ledna 2007 byl zákon číslo 37/1989 Sb. nahrazen zákonem číslo
379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před
škodami působenými tabákovými výrobky,
alkoholem a jinými návykovými látkami. Ten
nově přinesl zastupitelstvům obcí možnost
omezit nebo zakázat na základě delegace obsažené v jeho § 13 v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech prodej, podávání a konzumaci alkoholických nápojů,
ovšem pouze »v případě konání kulturní,
společenské, nebo sportovní akce přístupné
veřejnosti s důvodným rizikem nárůstu problémů a negativních společenských jevů
způsobených jednáním fyzických osob pod
vlivem alkoholu«. Na nepřípustnosti paušálního zákazu konzumace, byť omezeného jen
na některá prostranství, se nic nezměnilo.
Přesvědčilo se o tom i město Mladá Boleslav,
které se nechalo inspirovat shora citovanými
nálezy a zakázalo na některých veřejných
prostranstvích »nemírnou« konzumaci alkoholických nápojů, při níž by »mohly být obtěžovány jiné osoby nebo poškozen majetek«. Ministerstvo vnitra postoupilo i tento
předpis Ústavnímu soudu, neboť považovalo (a zjevně právem) vymezení zakázané činnosti za příliš nekonkrétní a kolidující s principem právní jistoty. Soud pak v únoru 2007
Nejdůležitější právní
dokumenty:
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích /zejména § 10
písm. a),
■ zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně
před škodami působenými tabákovými výrobky,
alkoholem a jinými návykovými látkami (zejména § 13),
■ nález Ústavního soudu Pl.US 45/06 (»jirkovský
nález«),
■ nález Ústavního soudu Pl. US 33/05 (»krupský
nález«).
■
41
›
26.2.09
1:14 PM
Page 42
ILUSTRAČNÍ FOTO:DAGMAR HOFMANOVÁ
MO40_43
Boj proti alkoholu vedla řada zastupitelstev obcí již od obnovení obecní samosprávy.
›
vyhlášku skutečně zrušil, přičemž si ale vystačil s odkazem na duplicitu se zákonnou
úpravou a dalšími námitkami ministerstva
se již ani nezabýval (Pl. ÚS 34/06). Znovu se
odkaz na toto rozhodnutí objevuje i o necelé
dva měsíce později v nálezu týkajícím se
obecně závazné vyhlášky obce Těrlicko
o ochraně veřejného pořádku (Pl. ÚS 44/06).
O T E V Í R Á S E P R O S T O R P R O O S TAT N Í
OBCE
»Jirkovský nález« vnesl do místní normotvorby nový (a snad lze říci i svěží) vítr a před
obcemi se znovu otevřela možnost hranice
právotvorné pravomoci prakticky otestovat.
Odpověď na otázky spojené s regulací konzumace alkoholu poskytl Ústavní soud ve
svém nálezu ze dne 12. srpna 2008, vztahujícím se k obecně závazné vyhlášce města
Krupka č. 12/2004, k zabezpečení místních
záležitostí veřejného pořádku na veřejných
prostranstvích (Pl. ÚS 33/05, ve Sbírce zákonů je pod č. 434/2008 citován pouze výrok).
Tato vyhláška mj. zakázala veškeré požívání
alkoholických nápojů na vymezených místech, označených cedulí Zákaz požívání alkoholických nápojů.
Ústavní soud sice podle svého vyjádření
»nemohl odhlédnout od dvou nálezů«, jež
problematiku alkoholu již dříve řešily a o nichž byla učiněna zmínka výše (»mladoboleslavský« a »těrlický«), ve skutečnosti se od
nich ale zcela odchýlil a vyhlášku města
Krupky uznal ve věci zákazu konzumace alkoholu za bezvadnou. Hlavním argumentem
se přitom stal avizovaný odlišný cíl regulace:
Zatímco zákon č. 379/2005 Sb. směřuje podle § 1 k ochraně před škodami na zdraví občanů, obecně závazná vyhláška města Krupky (stejně jako ostatní analogické předpisy
jiných obcí) odkazuje na písmeno a) § 10 zákona o obcích (ochrana veřejného pořádku
et cetera). Ústavní soud v této souvislosti formuloval novou zásadní právní větu, podle
níž »regulace konzumace alkoholu na některých veřejných prostranstvích je podle zákona možná, pokud se vzhledem ke konkrét-
42
ním místním podmínkám jedná o jev, který
je způsobilý narušit veřejný pořádek, dobré
mravy či bezpečnost, zdraví a majetek v obci«. Tím pro tuto chvíli rozptýlil pochybnosti
týkající se ostatních analogických vyhlášek
a otevřel pro futuro prostor i pro ostatní obce, aby se k této normotvorbě připojily.
NĚKOLIK POCHYBNOSTÍ
I když rozhodně nechci být považován za advokáta alkoholismu, přesto mi ale nezbývá
než upozornit na několik pochybností, které
nový přístup k »protialkoholovým« vyhláškám provázejí.
Ústavní soud předně ve svém novém rozhodnutí zcela pominul úvahu, kterou formuloval v »chebském« nálezu z roku 2003, totiž
že není konzumace jako konzumace a že ne
každá kapka na veřejnosti vypitá může být
považována za společensky nepřijatelnou.
Totéž platí i o justifikaci, jíž se obecně závaz-
Základní doporučení pro tvorbu
obecně závazných vyhlášek
zakazující konzumaci alkoholu:
1. Nepouštět se do právní úpravy tam, kde schází
závažný důvod. Pokud se obec s řáděním opilců
nepotýká, je právotvorný zásah zcela samoúčelný.
2. Zvážit, zda je v silách obce reálně zajistit dodržování zákazu konzumace. V opačném případě rovněž platí, že tvorba vyhlášky nemá smysl.
3. Precizně vymezit, na kterých veřejných prostranstvích je konzumace alkoholu zakázána. Je vhodné
připojit k vyhlášce jako přílohu mapu obce se zvýrazněním těchto prostranství. Konzumaci nelze
v žádném případě paušálně zakázat na celém území obce!
4. Nezapomenout na možný výskyt předzahrádek
a jiných venkovních prostranství, jež patří k pohostinským zařízením a na nichž je konzumace legitimní, z hlediska podpory podnikání přímo žádoucí.
5. I po vydání vyhlášky se zajímat o rozhodnutí
Ústavního soudu, vztahující se k obecní normotvorbě.
né vyhlášky ohánějí. Těžko lze obhajovat tezi, že samotné střídmé napití je s to ohrozit
veřejný pořádek nebo dobré mravy. V tomto
ohledu by měl smysl pouze zákaz konzumace nadměrné, přičemž je ale pravdou, že dostatečně přesné vymezení »nadměrnosti« či
– jak už se dříve objevilo – »nemírnosti« by
bylo z legislativně technického hlediska poměrně obtížné.
Druhou zásadní pochybnost vyvolává
vztah postoje Ústavního soudu a znění zákona č. 379/2005 Sb. Pokud je obec podle
Ústavního soudu oprávněna regulovat konzumaci alkoholu s odkazem na § 10 písm. a)
zákona o obcích, jaký má potom smysl explicitní zmocnění obsažené v § 13 zákona?
Jinými slovy: Jestliže obec může běžně zakazovat konzumaci alkoholu na vybraných
místech za účelem ochrany veřejného pořádku, proč zákon výslovně zmocňuje obce,
aby prodej, podávání a konzumaci alkoholických nápojů omezovaly v době konání
kulturních, společenských nebo sportovních akcí? Co více, dotyčné zmocňovací
ustanovení odkazuje na riziko nárůstu problémů, způsobených podnapilými osobami. V tomto ohledu zákonodárce bezpochyby neměl na mysli ochranu zdraví, ale
bezpečnost a veřejný pořádek v obci a majetek občanů. Systematickým výkladem zákona lze podle mého soudu dospět k jedinému možnému závěru: Je-li možné
konzumaci alkoholu obecně závaznou vyhláškou zakázat s odvoláním na § 13 zákona, pak v žádném jiném případě ji (a contrario) zakázat nelze. V opačném případě se
§ 13 zákona stává zcela redundantním. Trochu mne překvapuje, že se ústavní soudci
s tímto argumentem vůbec nepokusili vypořádat. Svádí to k podezření, že rozhodnutí bylo apriori koncipováno v »jirkovském«
stylu a mělo účelově rozšířit působnost samosprávy, přičemž odůvodnění vznikalo až
druhotně.
DOPORUČENÍ
Podle stávajícího náhledu Ústavního soudu
(jemuž se bude muset přizpůsobit i odbor
dozoru a kontroly ministerstva vnitra) mohou obce obecně závaznou vyhláškou zakázat konzumaci alkoholu na některých veřejných prostranstvích nebo ji naopak pouze na
určitých místech a v určitých časech povolit.
Je ale otázkou, zda tento přístup nebudou
strážci naší ústavnosti v budoucnu korigovat. Nedávná minulost ukázala, že zásadní
změna přístupu je něco, co ani Ústavnímu
soudu není úplně cizí. Rovněž je třeba připomenout, že obce by měly do své normotvorby zahrnout pouze zákazy, jejichž dodržování jsou schopny efektivně prosadit.
V opačném případě se obecně závazné vyhlášky stávají nadbytečnými písemnostmi,
které pouze podrývají jejich autoritu, potažmo autoritu práva vůbec, aniž by přinášely
cokoliv pozitivního. I toto by mělo mít na
mysli každé zastupitelstvo, které bude
o »protialkoholní« vyhlášce uvažovat.
■
M A R E K S TA RÝ
vedoucí Katedry veřejné správy
Vysoké školy finanční a správní, o. p. s.
březen 2009
MO40_43
26.2.09
1:14 PM
Page 43
LEGISLATIVA
Z
ákladní pravidla pro dispozice s nemovitostmi obce upravuje § 39 zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), který však vyvolává mnoho otázek
a praktických potíží. I v tomto druhém pokračováním se pokusím identifikovat ty nejčastější a najít jejich řešení.
REVOKACE, RUŠENÍ, ZMĚNY
Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co
jsem slíbil… Slavná královská replika je někdy na místě při pročítání usnesení zastupitelstev a obecních rad. Pojem revokace je
v nich velmi častý, a to přesto, že čeština má
jasný pojem, který vyjadřuje totéž – zrušení.
Revokace znamená podle slovníku cizích
slov odvolání, zrušení (přičemž oba pojmy
mohou být chápány různě), a není tedy důvodu si cizím slovem komplikovat zápisy.
Pokud chtějí zastupitelé již přijaté rozhodnutí zrušit, popřípadě změnit, nebo doplnit,
upřesnit (ale pozor, ne vždy je to z právního
hlediska možné), měli by to vyjádřit jasně
a srozumitelně česky, a měli by tento krok
odůvodnit. Aby byly jasné motivy, a nikdo
jim nemohl podsouvat cokoli jiného.
M U S Í S E S M L O U VA U Z AV Ř Í T,
JE-LI O NÍ ROZHODNUTO?
V praxi se často stává, že je rozhodnuto o uzavření smlouvy, a z různých důvodů si to obec
rozmyslí, a smlouvu uzavřít nechce. Případy
je nutno posuzovat individuálně, ať už s ohledem na druh smlouvy, obsah zveřejněného
záměru či jiná specifika. Obecně však lze odkázat na občanský zákoník – pravidla pro přijímání návrhů, která platí pro obec jako pro
kohokoliv jiného. Paragraf 43c odst.1 říká:
»Včasné prohlášení učiněné osobou, které byl
návrh určen (v našem případě obec), nebo jiné její včasné jednání, z něhož lze dovodit její
souhlas, je přijetím návrhu.« V odst. 2 téhož
ustanovení se uvádí: »Včasné přijetí návrhu
nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření
souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli« – to je okamžik sdělení obce zájemci, že
v jeho prospěch bylo rozhodnuto. »Přijetí lze
odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli
nejpozději současně s přijetím.«
■ Prodej (pronájem… ) nejvyšší nabídce:
Obec se zbavuje možnosti rozhodnout podle svého uvážení, protože když takto zveřejní záměr, musí už nejvyšší nabídce prodat,
a to ne třeba věrohodnému partnerovi. Ani
nejvyšší cena nemusí znamenat vždy nejvýhodnější nabídku.
■ Prodej (pronájem… ) podle záměru:
U nájmu to ještě lze pochopit, protože účel
nájmu a používání prostor se dává do smlouvy. Zastupitelům ale často uniká u kupních
smluv, že prezentovaný záměr je většinou jen
kus papíru, pokud není přísně smluvně jištěn, například právem odstoupit od smlouvy.
■ Prodej za nejméně… Kč: Obec sama sebe
limituje. Ale co když přijdou nabídky »pod
čáru«, žádná nedosáhne požadovaného limitu, přesto by se obci jedna z nich líbila? Už
pro ni nesmí rozhodnout.
■ Je výhodnější nájem na dobu určitou nebo neurčitou?: Jak kdy. Neobecně lze říct, že
nájem na dobu neurčitou, protože jej lze
snadněji vypovědět než nájem sjednaný na
dobu určitou.
■ Uzavření smlouvy o budoucí smlouvě,
a až po rekonstrukci budovy převod do
vlastnictví kupujícího: Tyto smlouvy mají
nejzávažnější úskalí, raději je neuzavírat bez
právníka.. To proto, že když následně nedojde k uzavření kupní smlouvy (a její uzavření nelze ani soudně vymoci), obci zůstává
povinnost uhradit zhodnocení nemovitosti.
Zaznamenala jsem případy, že si takto firmy
»vyrobily« značné stavební zakázky, aniž bylo jejich úmyslem nemovitost koupit.
Obecně lze říct, že obec by si vždy měla nechat možnost rozhodovat se po svém – zakotvit »právo«, nikoli povinnost odstoupit,
neměla by se limitovat cenami, může dát
sankci, ale nemusí, může rozhodnout podle
pořadí, anebo může nabídkové řízení zrušit
apod. Čím více má volnosti v rozhodování,
tím lépe ve prospěch občanů v té které situaci může rozhodovat.
■
Pokud tedy obec přijala
návrh jednoho ze zájemců a v jeho prospěch
rozhodla a sdělila mu
to (třeba i přímo na zasedání zastupitelstva
nebo rady), musí
smlouvu uzavřít, protože je už svými projevy
vůle vázána.
Pokud tedy obec přijala návrh jednoho ze
zájemců a v jeho prospěch rozhodla a sdělila
mu to (třeba i přímo na zasedání zastupitelstva nebo rady), musí smlouvu uzavřít, protože je už svými projevy vůle vázána. Když by
tedy bylo rozhodnuto ve prospěch někoho
o prodeji nemovitosti obce, toto rozhodnutí
mu bylo sděleno, ale obec potom smlouvu
neuzavřela, mohla by se tato osoba úspěšně
domáhat povinnosti uzavřít smlouvu u soudu a s nejvyšší pravděpodobností by uspěla.
P O Z O R N A V L A S T N Í » PA S T I «
Obce často v dobrém úmyslu uvádějí do záměru různé věci, které pak nemohou nebo
ani samy nechtějí následně dodržet, což znamená, že si samy zablokují možné rozhodnutí. Podoby těchto »pastí« jsou různé, uvádím nejčastější:
J A N A H A M P L O VÁ
advokátka
a členka redakční rady Moderní obce
✄
Majetkoprávní
dispozice
s nemovitostmi
obce /2
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
E-MAIL:
ULICE , Č. P.:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
KONTAKT:
TELEFON:
TITUL:
OBEC:
SLOŽENKA
spoj. č.
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International.
Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
ZPŮSOB
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností
ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických
prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE )
MO44_45
26.2.09
1:14 PM
Page 44
LEGISLATIVA
Zákon o střetu
zájmu a dopady
na obce /4
V
seriálu několika článků vás upozorňujeme na povinnosti veřejných funkcionářů, které jim vyplývají ze zákona
č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu (dále jen zákon o střetu zájmu). Tato právní norma, která nabyla účinnosti 1. 1. 2007 mezi veřejné
funkcionáře zařazuje i některé osoby působící v obecní samosprávě, což předtím nebylo.
OZNÁMENÍ O ČINNOSTECH
Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně
a pravdivě písemně učinit oznámení o svých
činnostech, a to nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, popřípadě do
30 dnů ode dne, kdy ukončil svůj výkon funkce. Těmito činnostmi se rozumějí následující
aktivity veřejného funkcionáře (§ 9 zákona):
■ podnikání (například na základě živnostenského oprávnění) nebo provozování jiné
samostatné výdělečné činnosti (například
autorská činnost) – srovnej § 2 obchodního
zákoníku, přičemž v oznámení se uvádí
předmět, způsob a místo výkonu podnikání
nebo této činnosti,
■ veřejný funkcionář je společníkem nebo
členem právnické osoby, provozující podnikatelskou činnost; v oznámení se uvádí o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název a sídlo),
■ veřejný funkcionář je statutárním orgánem
nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu
podnikající právnické osoby; v oznámení se
uvádí, o jakou podnikající právnickou osobu
jde (obchodní firma nebo název a sídlo),
■ veřejný funkcionář vykonává činnost
v pracovněprávním nebo obdobném vztahu
nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah
nebo poměr, v němž působí jako veřejný
funkcionář.
Písemné oznámení činí veřejný funkcionář na formuláři stanoveném vyhláškou číslo 578/2006 Sb.
OZNÁMENÍ O MAJETKU
Veřejný funkcionář je podle § 10 zákona
o střetu zájmů povinen přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že v průběhu výkonu
funkce nabyl:
■ vlastnická nebo jiná věcná práva (věcná
břemena, zástavní práva nebo zadržovací
práva jsoucí v jeho »prospěch«) k nemovitostem (podle § 119 odst. 2 občanského zákoníku jsou nemovitostmi pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem a v souladu
s § 3 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů
č. 72/1994 Sb. je třeba za nemovitosti považovat i byty a nebytové prostory) včetně ceny
nemovitosti nebo ceny jiného věcného práva, za niž nemovitost nebo právo nabyl,
a způsobu jejich nabytí,
■ vlastnická práva k věcem movitým, jiná
práva (například pohledávky) nebo jiné majetkové hodnoty (například know-how či obchodní tajemství), včetně způsobu nabytí
věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty,
pokud souhrnná cena věcí, práv nebo jiných
majetkových hodnot, nabytých v průběhu
kalendářního roku přesáhla částku 500 000
Kč; do tohoto souhrnu se nezapočítávají věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, jejichž cena je nižší než 25 000 Kč,
■ cenné papíry nebo práva s nimi spojená
podle zvláštního právního předpisu (viz zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech),
pokud celková výše kupní ceny cenných papírů od jednoho emitenta nebo práv s nimi
spojených v době nabytí přesahuje částku
50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč v případě
více emitentů,
■ jiný podíl v obchodní společnosti, než je
uveden v předchozí odrážce (obchodními
společnostmi jsou podle § 56 odst. 1 obchodního zákoníku veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost
s ručením omezeným, akciová společnost,
evropská společnost a evropské hospodářské
zájmové sdružení), pokud hodnota tohoto
podílu přesahuje částku 50 000 Kč anebo
částku 100 000 Kč, jde-li o podíly u více obchodních společností.
Oznámení o majetku nabytém v průběhu
výkonu funkce je veřejný funkcionář povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku; pokud ukončil výkon své funkce, tak do 30 dnů ode dne
skončení výkonu funkce. V souvislosti s tímto typem oznámení je třeba zdůraznit, že se
uvádí pouze takový majetek, který nabyl veřejný funkcionář v průběhu výkonu funkce,
tj. v žádném případě nejde o soupis majetku,
který fyzická osoba měla na počátku období,
kdy se stala veřejným funkcionářem ve
smyslu zákona o střetu zájmů.
Novela č. 216/2008 Sb. s účinností od 20.
června 2008 zrušila bez náhrady povinnost
uvést v oznámení o majetku za stejných podmínek i majetek, který nabyl manžel veřejného funkcionáře, a který patřil do společného
jmění manželů.
OZNÁMENÍ O PŘÍJMECH, DARECH
A Z ÁVA Z C Í C H
Posledním typem oznámení, které veřejný
funkcionář podává na společném formuláři
stanoveném vyhláškou č. 578/2006 Sb., je
oznámení o příjmech, darech a závazcích.
Veřejný funkcionář je povinen na základě
§ 11 zákona o střetu zájmů přesně, úplně
a pravdivě písemně oznámit, že:
■ během výkonu funkce získal jakékoliv peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody,
zejména dary, s výjimkou darů uvedených
v oznámení o majetku podle § 10, odměny,
příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné
výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v podnikajících
právnických osobách, pokud souhrnná výše
těchto příjmů nebo jiných majetkových výhod přesáhne v kalendářním roce 100 000
Kč; za peněžitý příjem nebo jinou majetkovou výhodu se pro tento účel nepovažují
plat, odměna nebo další náležitosti, na které
má veřejný funkcionář nárok v souvislosti
s výkonem funkce podle zvláštních právních
předpisů; do tohoto souhrnu se rovněž nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než
10 000 Kč,
■ má nesplacené finanční závazky, zejména
půjčky (viz § 657 a 658 občanského zákoníku), úvěry (§ 497 až 507 obchodního zákoníku – například hypoteční či spotřebitelské
úvěry), nájemné (například § 671 až 675 občanského zákoníku), závazky ze smlouvy
o nájmu s právem koupě (§ 489 až 496 obchodního zákoníku) nebo směnečné závazky (viz zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový), pokud souhrnná výše závazků
přesáhla k 31. prosinci kalendářního roku, za
nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč.
Veřejný funkcionář je povinen v oznámení
uvést výši, druh a zdroj každého příjmu, respektive v případě nesplacených finančních
závazků výši a druh závazku včetně toho, vů-
MO-000805
44
březen 2009
MO44_45
26.2.09
1:14 PM
Page 45
LEGISLATIVA
či komu takový závazek má. Toto oznámení
činí veřejný funkcionář nejpozději do 30.
června následujícího kalendářního roku, popřípadě do 30 dnů ode dne skončení výkonu
své funkce.
EVIDENCE OZNÁMENÍ
Hlava V (§ 13 a 14) zákona o střetu zájmů
upravuje záležitosti spojené s evidencí oznámení o činnostech, oznámení o majetku
a oznámení o příjmech, darech a závazcích
a dále vedení této evidence (oznámení
o osobním zájmu podávaná podle § 8 zákona o střetu zájmů mají ústní formu a jsou
vždy součástí zápisu z jednání příslušného
orgánu). Pro dané účely zákon o střetu zájmů
zavádí institut registru oznámení (§ 13)
a způsob jeho vedení, který je zabezpečován
tzv. evidenčními orgány (§ 14). Smyslem
těchto ustanovení je jednak vymezit orgány,
kterým veřejný funkcionář podává oznámení ve smyslu § 9 až 11 zákona o střetu zájmů,
a dále zajistit řádné vedení (uchovávání)
těchto oznámení v registru oznámení včetně
možnosti veřejnosti do něj za zákonem stanovených podmínek nahlížet.
REGISTR OZNÁMENÍ
Registr oznámení o činnostech (§ 9), oznámení o majetku (§ 10) a oznámení o příjmech,
darech a závazcích (§ 11), který vede příslušný evidenční orgán (§ 14 odst. 1), a to i v elektronické podobě, představuje soubor dokladů
podávaných veřejnými funkcionáři. V oznámení veřejný funkcionář uvede své jméno,
příjmení, datum narození, označení orgánu,
ve kterém působí, s uvedením funkce, kterou
v tomto orgánu zastává a údaje požadované
podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2. Uvedeným požadavkům zákona na obsah oznámení odpovídá i závazná struktura formuláře (čestného
prohlášení) pro podávání oznámení veřejných funkcionářů, jež je stanovena v příloze
vyhlášky č. 578/2006 Sb., kterou se stanoví
struktura a formát formuláře pro podávání
oznámení podle zákona o střetu zájmů.
Do registru oznámení má každý právo na
základě písemné žádosti bezplatně nahlížet
a pořizovat si z něj opisy a výpisy. Písemná žádost musí obsahovat jméno, příjmení, datum
narození, trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele a údaj o tom, zda žadatel bude
do registru nahlížet osobně nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové
sítě /po ověření žádosti pro umožnění přístupu k registru v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, udělí evidenční
orgán žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo do registru, přičemž sdělení uživatelského jména a přístupového hesla třetí
osobě, které zakládá skutkovou podstatu přestupku podle § 23 odst. 2 písm. c) zákona, je
zakázáno/. Výpisy a opisy z registru oznámení evidenční orgán neověřuje a tyto listiny
nemají charakter veřejných listin.
(Pátý a zároveň poslední díl seriálu se bude zabývat vedením registru oznámení a odpovědností veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených zákonem o střetu zájmů.)
JAN BŘEŇ
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných
ve Sbírce zákonů (od částky 120/2008 do částky
135/2008).
Částka 123 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. října 2008.
Úplné znění zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, jak vyplývá z pozdějších
změn (publikované pod č. 379/2008 Sb.)
Úplné znění zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých
souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších
změn (publikované pod č. 380/2008 Sb.)
Částka 124 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. října 2008.
Zákon č. 381/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování
těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců
ve správních úřadech (služební zákon), ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb.,
o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona
o službě státních zaměstnanců ve správních
úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců
a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech
(služební zákon), ve znění pozdějších předpisů
Tento zákon již poněkolikáté odložil účinnost
služebního zákona a změnového zákona ke služebnímu zákonu, tentokráte z 1. ledna 2009 na
1. leden 2012.
Účinnost od 20. října 2008
Částka 126 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. října 2008.
Úplné znění zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), jak
vyplývá z pozdějších změn (publikované pod
č. 391/2008 Sb.)
Částka 128 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. října 2008.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 397/2008 Sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra vyhlásil na den 4. dubna 2009
nové volby do Zastupitelstva obce Radkovice
u Budče (okres Třebíč).
Částka 130 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. listopadu 2008.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 401/2008 Sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra vyhlásil na den 4. dubna 2009
nové volby do Zastupitelstva obce Švábov (okres
Jihlava).
Částka 131 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. listopadu 2008.
Nález Ústavního soudu ze dne 5. srpna 2008
ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Budyně nad Ohří č. 2/2005 o stanovení podmínek pro spalování tuhých paliv
v obci (publikovaný pod č. 406/2008 Sb.)
Ústavní soud návrhu na zrušení výše uvedené
obecně závazné vyhlášky vyhověl pouze částečně.
Právní věty nálezu: Ústavní soud si je vědom,
že ve své dosavadní judikatuře (například v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/06 ze dne 11. 12. 2007,
odst. 50), dospěl k závěru, že zejména od menších obcí nelze očekávat, že své právní předpisy
budou formulovat ve stejné kvalitě, jakou by
měly mít formulace zákonných norem, neboť
obce zpravidla nedisponují erudovanými legislativci, na stranu druhou však nelze připustit, a to
ani v případě právních předpisů obcí, aby jejich
ustanovení byla formulována natolik neurčitě či
nesrozumitelně, že by adresát těchto norem nebyl schopen předvídat jejich aplikaci a neměl
možnost upravit podle toho své chování. Reakce na společensky nežádoucí jevy v obci totiž
nelze řešit autoritativním určením poměrů jednotlivců cestou své vlastní normotvorby, která
zakotvuje povinnosti fyzických a právnických
osob způsobem odlišným, než jak je stanoví zákon a která je ve svém důsledku pro adresáta
právní normy matoucí. Naproti tomu obec může v textu vyhlášky doslovnou citací zákona
uvést konkrétní povinnosti stanovené v dané
oblasti zákonem a s odkazem na příslušné
zmocňující zákonné ustanovení uvést, jakým
způsobem a v jakém rozsahu obec tohoto
zmocňujícího ustanovení využívá, a jaké konkrétní povinnosti a pravidla chování jsou předmětným ustanovením vyhlášky nad rámec zákona (nikoli však v rozporu s ním) ukládány.
Takový způsob aplikace zákonného zmocnění je
ústavně souladný a pro adresáta právní normy
srozumitelný.
Částka 134 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 1. prosince 2008.
Vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků
V příloze této vyhlášky se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků evidovaných v katastru nemovitostí v druhu pozemku
orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné
sady a trvalé travní porosty, odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek zemědělských pozemků, jejichž ceny stanoví jiný
právní předpis.
Účinnost od 1. ledna 2009
Částka 135 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 1. prosince 2008.
Zákon č. 414/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo
359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,
ve znění pozdějších předpisů
Tímto zákonem došlo mj. k přesunu pravomocí v oblasti státní sociální podpory a sociálněprávní ochrany dětí z městských částí hlavního
města Prahy určené Statutem hlavního města
Prahy na Úřad práce hlavního města Prahy.
Účinnost od 1. ledna 2009 (s výjimkou)
JAN BŘEŇ
právník
právník
březen 2009
45
MO46_47
26.2.09
1:15 PM
Page 46
PRÁVNÍ PORADNA
Poskytování informací
a opravné prostředky
Obecní úřad obdržel žádost o informace
podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Žadatel s vyřízením nesouhlasí
a sdělil nám, že si bude stěžovat na krajském
úřadě. Může takto postupovat?
Zákon o svobodném přístupu k informacím dává žadatelům o informace tři základní
možnosti, jak napadnout postup povinných
subjektů při vyřizování žádostí o informace,
a to odvolání, stížnost a žalobu k soudu.
Odvolání lze podat proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti, respektive částečném odmítnutí žádosti. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení
rozhodnutí žadateli, a to prostřednictvím
povinného subjektu. O odvolání rozhoduje
nadřízený orgán.
Při určení toho, kdo je nadřízeným orgánem, se vychází z § 178 správního řádu.
Ve vztahu k obci je nadřízeným orgánem příslušný krajský úřad.
Povinný subjekt (obec) předloží odvolání
spolu se spisovým materiálem nadřízenému
orgánu (krajskému úřadu) ve lhůtě 15 dnů
ode dne doručení odvolání a ten o odvolání
rozhodne do 15 dnů ode dne předložení;
lhůtu pro rozhodnutí nelze prodloužit.
Nesouhlasí-li žadatel s rozhodnutím nadřízeného orgánu, může podat žalobu k soudu. Při soudním přezkumu rozhodnutí o od■
Úkoly výborů a komisí
V jednom z předchozích čísel Moderní
obce jste psali o postavení výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce v systému
orgánů obce. Kdo a jakým způsobem určuje, jaké výbory a komise lze ustavit či zřídit
a kdo stanoví náplň jejich činnosti?
Je třeba zopakovat, že zastupitelstvo obce
(dále jen zastupitelstvo) může zřídit jako své
iniciativní a kontrolní orgány výbory, které
svá stanoviska a návrhy předkládají zastupitelstvu. Obdobně jako zastupitelstvo může
rada obce (dále jen rada) zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise, které svá
stanoviska a náměty předkládají radě. Při
zřizování výborů zastupitelstva a komisí rady je zapotřebí předem vyřešit otázky – které výbory a komise zřídit, co jim svěřit do
působnosti a jaké složení navrhnout. Je třeba vzít v úvahu, že předsedou výboru musí
být člen zastupitelstva. Zákon o obcích pouze u výborů stanoví, že zastupitelstvo vždy
zřizuje finanční výbor a kontrolní výbor. Výbor pro národnostní menšiny zřizuje zastupitelstvo za podmínek stanovených zákonem o obcích.
Podle potřeby a místních podmínek může
zastupitelstvo zřídit další výbory. Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo
obce, a to buď trvale na celé volební období,
nebo jednorázově. Například může zřídit
výbor pro vzdělávání a školství, jehož úko■
46
volání soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné
důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší
rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout.
Další možností žadatele, jak napadnout
postup povinného subjektu při vyřizování
žádosti o informace, je podat stížnost. Zákon
uvádí výčet stížnostních důvodů:
a) nesouhlas žadatele s vyřízením žádosti
odkázáním na zveřejněnou informaci,
b) po uplynutí zákonem stanovené lhůty
pro vyřízení žádosti nebyla žadateli poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí
o odmítnutí žádosti,
c) informace byla žadateli poskytnuta
pouze částečně, aniž bylo o zbytku žádosti
vydáno rozhodnutí o odmítnutí,
d) nesouhlas žadatele s výší úhrady nebo
s výší licenční odměny, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.
Stížnost lze podat písemně nebo ústně; jeli stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný
záznam. Stížnost se podává u povinného
subjektu, a to do 30 dnů ode dne skutečnosti, která zakládá důvod pro její podání.
O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.
Povinný subjekt (obec) předloží stížnost
spolu se spisovým materiálem nadřízenému
orgánu (krajskému úřadu) do 7 dnů ode dne,
kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě
stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou
licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí
o odmítnutí žádosti. Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu
byla předložena.
V souvislosti s opravnými prostředky na
úseku poskytování informací je vhodné zmínit, že informace o podaných stížnostech,
odvoláních a případně soudních žalobách je
součástí výroční zprávy, kterou je každý povinný subjekt povinen zpracovat a v souladu
se zákonem zveřejnit. Do výroční zprávy se
tak mimo jiné uvádí počet podaných odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo
její části, opis podstatných částí rozsudku
soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti včetně uvedení výdajů, které povinný
subjekt vynaložil v souvislosti s těmito soudními řízeními, a počet podaných stížností
včetně důvodů jejich podání a stručného
popisu způsobu jejich vyřízení.
lem se bude připravovat, projednávat
a předkládat stanoviska a návrhy zastupitelstva, týkající se oblasti činnosti škol a školských zařízení. Výbor pro dopravu bude pak
především projednávat a předkládat stanoviska, týkající se dopravy a dopravní infrastruktury, výbor pro kulturu a památky se
bude zabývat touto oblastí. Obdobně se na
obcích zřizují například výbory pro tělovýchovu a sport, pro územní plánování, životní prostředí, pro sociální záležitosti, veřejný
pořádek a další.
Výbory v rámci své kontrolní činnosti mohou dohlížet na plnění usnesení zastupitelstva a rady, dbát na hospodárnost obcí
vynakládaných prostředků a plnit řadu operativních úkolů, kterými je zastupitelstvo
v rámci své pravomoci pověří.
Zatímco zákon o obcích stanoví povinnost
určité výbory zřídit, u komisí rady tomu tak
není. Jednak předseda komise nemusí být
členem zastupitelstva, dále komise nemohou vykonávat kontrolní činnost, i když na
druhé straně za podmínek stanovených zákonem může být komise také výkonným orgánem, jestliže je jí svěřen výkon přenesené
působnosti.
Zákon o obcích nestanoví okruh komisí,
které si může rada zřídit. Zpravidla se zřizují
komise investiční, pro rozvoj obce a cestovní
ruch, pro zemědělství, majetková apod.
I v tomto případě je zapotřebí, aby rada
stejně jako zastupitelstvo u výborů stanovila,
které úkoly budou komise trvale plnit po ce-
lé volební období a stejně tak může ukládat
plnění operativních úkolů.
Doporučuje se členy výborů zastupitelstva
a komisí rady odborně připravovat pro jejich
činnost, organizovat pro ně odborné semináře, popřípadě umožnit jim účast na seminářích organizovaných jinými odbornými
subjekty.
Pokud by členovi zastupitelstva, který je
v pracovním poměru, účast na jednání výboru zastupitelstva nebo komise rady zasáhla
do pracovní doby, lze pro jejich uvolnění ze
zaměstnání použít ustanovení § 71 odst. 4
zákona o obcích, kdy zaměstnavatel poskytne členovi zastupitelstva pracovní volno
s náhradou mzdy v rozsahu stanoveném obcí. U členů výborů zastupitelstva nebo komisí rady, kteří nejsou členy zastupitelstva, toto ustanovení zákona o obcích podle mého
právního názoru, použít nelze.
Zdůrazňuji, že podle mého názoru mohou
výbory nebo komise plnit pouze takový rozsah úkolů, kterými disponuje ve své pravomoci příslušný orgán obce – zastupitelstvo
nebo rada.
M g r . PAV L A S A M K O VÁ
právnička
J U D r . M I R O S L AV B Ý M A ,
Ph.D.
právník
březen 2009
MO46_47
26.2.09
1:15 PM
Page 47
PRÁVNÍ PORADNA
Použití nesprávného
razítka
Krajský úřad mi zrušil Rozhodnutí ve věci uložení pokuty za nesplnění povinností
nepeněžité povahy (oblast místních poplatků), a to pouze kvůli použití hranatého razítka bez státního znaku na Výzvě k ohlášení poplatkové povinnosti. Jinak uznal, že
jsem jako správce daně postupovala v souladu se zákonem. Je tento postup krajského
úřadu správný?
Nejdříve bych upřesnil některá vyjádření
v dotazu. Působností (kompetencí) správce
daně, respektive v daném případě místních
poplatků nedisponuje fyzická osoba, ale příslušným správním orgánem je obecní úřad,
a to na základě § 14 odst. 3 zákona číslo
565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož řízení
o (místních) poplatcích vykonává obecní
úřad. Krajský úřad tedy nezrušil rozhodnutí
ve věci uložení pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy »vám«, jakožto
úřední osobě (zaměstnanci obce, jenž je zařazen do obecního úřadu), ale obecnímu
úřadu, který je prvoinstančním orgánem
v »poplatkovém« řízení. Jinak je nutno konstatovat, že postup krajského úřadu je zjevně
nesprávný, respektive nezákonný. Vybočuje
nejen z ustálené soudní judikatury ohledně
používání úředních razítek, ale (a to zejména) z mezí zákonů tohoto státu.
Na základě § 5 zákona č. 352/2001 Sb.,
o užívání státních symbolů České republiky
a o změně některých zákonů, užívají mj. obce, jakožto oprávněné osoby ve smyslu tohoto zákona, malý státní znak na rozhodnutích
a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti., které se vydávají při výkonu státní
moci, který jim byl svěřen zákonem nebo na
základě zákona.
V souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 352/2001
Sb. se úředním razítkem rozumí takové razítko, na němž je vyznačen malý státní znak, je
kulatého tvaru o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm; malý státní znak je vyobrazen
uvnitř kruhu, na jehož obvodu je označení
oprávněné osoby, popřípadě i označení její
organizační součásti a sídla.
Používá-li oprávněná osoba více úředních
razítek, musí tato razítka obsahovat i pořadová čísla. Otisk úředního razítka je jednobarevný. V § 6 odst. 2 zákona č. 352/2001 Sb.
se potom již poněkud nadbytečně dodává
(s ohledem na vymezení náležitostí úředního razítka v odstavci 1 cit. zákona), že úřední
razítko nesmí obsahovat velký státní znak.
■
Z toho vyplývá, že úřední razítko lze použít
pouze »na rozhodnutích a jiných listinách
osvědčujících důležité skutečnosti«. Výzva
k ohlášení poplatkové povinnosti není ani
rozhodnutím ve smyslu § 32 zákona číslo
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů, a není rovněž ani
takovou listinou, která by osvědčovala důležité (právně relevantní) skutečnosti. Proto
nelze předmětnou »Výzvu« opatřovat otiskem úředního razítka. Případné opatřování
obdobných listin úředním razítkem by svědčilo minimálně o elementární neúctě ke státním symbolům České republiky, v horším
případě by dokonce mohla být naplněna
skutková podstata některého správního deliktu (viz § 13 a 13a zákona č. 352/2001 Sb.).
Je rovněž vhodné dodat, že absence razítka nebo použití nesprávného razítka (například otisk razítka obce na rozhodnutí, které
je vydáváno v přenesené působnosti) zpravidla sama o sobě neznamená »neplatnost«
(nicotnost) vyhotovovaného dokumentu.
Případnou sankci »neplatnosti« takového
dokumentu »bez razítka« nebo s nesprávným razítkem by musel výslovně stanovit zákon, jak činí § 32 odst. 2 písm. g) zákona číslo 337/1992 Sb. Podle něho jednou ze
základních náležitostí rozhodnutí je otisk
úředního razítka se státním znakem, přičemž chybí-li v rozhodnutí některá ze základních náležitostí (například otisk úředního razítka), má to za následek neplatnost
rozhodnutí (§ 32 odst. 7 zákona č. 337/1992
Sb.). Nicméně Nejvyšší správní soud ve svém
rozsudku ze dne 20. listopadu 2007, č. j. 8 Afs
114/2006-55 byl v tomto směru poněkud
méně »přísný«. Judikoval, že »chybějící zákonné náležitosti správního aktu mohou vyvolávat jeho nicotnost pouze tehdy, je-li tento nedostatek natolik intenzivní a zřejmý, že
po účastnících dotčeného právního vztahu
nelze spravedlivě žádat, aby správní akt respektovali. Takové následky nemůže absence
úředního razítka způsobit (srovnej rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 21. prosince 2005, č. j. 5 Afs 136/2004-79, www.nssoud.cz)... «
hodnutí v odůvodněných případech změní
nebo zruší, jinak odvolání zamítne, přičemž
podle odstavce 8 cit. ustanovení není proti
rozhodnutí odvolacího orgánu odvolání přípustné. V souladu s § 32 odst. 12 zákona číslo 337/1992 Sb. je rozhodnutí, proti kterému
nelze uplatnit řádný opravný prostředek (například odvolání), v právní moci.
Použití mimořádných opravných prostředků (tj. takových, kterými lze brojit proti
pravomocným rozhodnutím) je podle mého
názoru v daném případě zřejmě nemožné.
Jednotlivé mimořádné opravné prostředky
obsažené v zákoně č. 337/1992 Sb. jsou konstruovány zejména na rozhodnutí, kterými
dochází ke stanovení daně (poplatku), což
není rozhodnutí ve věci uložení pokuty za
nesplnění povinností nepeněžité povahy.
V posuzovaném případě nejsou dány důvody pro obnovu řízení (§ 54 zákona číslo
337/1992 Sb.), stejně tak nelze uplatnit ani
další mimořádné opravné prostředky, tj. prominutí daně (§ 55a), přezkoumávání daňových rozhodnutí (§ 55b) či opravy zřejmých
omylů a nesprávností (§ 56).
Obecnímu úřadu, jakožto správci místních poplatků, zřejmě nezbude nic jinéh než
vydat nové rozhodnutí ve věci uložení pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy. Tomuto postupu nebrání ani překážka
věci pravomocně rozhodnuté (res iudicata)
ve smyslu § 27 odst. 1 písm. e) zákona
č. 337/1992 Sb., neboť meritorně rozhodnuto dosud nebylo. Viz rozhodnutí Vrchního
soudu v Praze ze dne 17. ledna 2002, č. j.
7 A 179/2000-74. Podle něho »pravomocně
zrušené rozhodnutí správního orgánu
I. stupně rozhodnutím odvolacího orgánu
nelze považovat za rozhodnutí, kterým bylo
ukončeno správní řízení a nemůže tedy
znamenat překážku věci pravomocně rozhodnuté«.
Jaká je šance bránit se?
Pokud krajský úřad nepostupoval správně (viz předchozí dotaz), měla bych šanci se
nějak bránit?
Podle § 50 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb.
platí, že odvolací orgán (v daném případě
krajský úřad) rozhodnutí přezkoumá a roz-
■
Mgr. JAN BŘEŇ
právník
Máte dotaz? Chcete poradit?
Napište nám na e-mail:
[email protected]
březen 2009
47
26.2.09
1:15 PM
Page 48
SERVIS
KALENDÁRIUM
12.–14. 3. Olomouc, výstaviště Flora
RENOVA
Veletrh pro obnovu památek a historických sídel.
Více informací naleznete na www.flora-ol.cz.
21.–24. 4. Hradec Králové, Aldis
Teplárenské dny
■
15. ročník mezinárodní odborné výstavy techniky a technologií pro dálkové zásobování teplem a chladem, elektroenergetiku a obnovitelné zdroje energie.
Další podrobnosti jsou na www.parexpo.cz.
■ 22.–23. 4. Brno, Výstaviště BVV
FUTURE CITIES FORUM
Mezinárodní konference v rámci veletrhu URBIS INVEST, jejímž tématy budou
funkce a vzhled měst budoucnosti, urbanismus a architektura, redefinice služeb
ve městech, současný a budoucí vývoj
měst, komunikace a doprava, ekonomická a sociální regenerace měst, nové technologie.
Další informace jsou na www.bids.cz.
■ 28. 4. Lisabonská 4, Praha 9
STAVEBNÍ ZÁKON
Seminář k nejdůležitějším změnám ve
stavebním zákoně povede JUDr. Václava
Koukalová, specialistka na stavební právo. Zaměří se například na stavební řízení, ohlašování a povolování staveb, vznik
práva k užívání stavby, odpovědnost
osob při přípravě, realizaci a užívání
stavby atd.
Více na: www.studioaxis.cz
FOTO: ARCHIV
■
Možnosti čerpání dotací v rámci aktuálních výzev Operačního programu Životní prostředí představil účastníkům semináře Národní sítě Zdravých měst (NSZM) – 12. února
v Praze – Ing. Leo Steiner, náměstek úseku projektové přípravy Státního fondu životního
prostředí. Informoval je také o novém dotačním programu GIS (Green Investment Scheme) pro obnovitelné zdroje energie, zateplování rodinných a bytových domů a výstavbu
pasivních energetických domů. Do roku 2012 bude k dispozici zhruba 25 miliard korun.
Žádat o dotaci budou moci města a obce, podnikatelé, fyzické osoby, bytová družstva,
sdružení vlastníků bytů. Vyhlášení programu se připravuje letos ve druhém čtvrtletí.
Ukázkový přístup k řešení projektu předvedla na semináři odborná konzultantka NSZM
Martina Kršňáková. Projekt Úspory energií v mateřských školách v Humpolci prezentovali místostarosta Humpolce Roman Brzoň spolu s vedoucí oddělení školství městského
úřadu Miluší Koudelkovou.
/kž/
Česká země
v souvislostech
Konference Otázka lidské společnosti
2009–2019 – Osud nebo Naděje?, která se
uskuteční 21.–22. 3. v Poděbradech, si klade
za cíl hledat výhledy a inspirace pro zlepšení
života lidstva na Zemi v nadcházející době.
Nosným tématem letošního 1. ročníku je
Česká země z hlediska širších souvislostí.
Konference se zúčastní řada osobností, například Tomáš Sedláček, bývalý poradce prezidenta Václava Havla, prof. Jan Sokol, Ph.D.,
CSc, bývalý ministr školství ČR a do roku
2007 děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, prof. JUDr. Vojtěch Cepl,
CSc., jeden z tvůrců současné Ústavy ČR,
prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., historik a univerzitní profesor.
Konferenci pořádá o. s. Česká konference
ve spolupráci se Zdeňkem Mahlerem a za
podpory senátora Petra Pitharta. Více se dozvíte na www.ceska-konference.cz .
/mg/
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
Regionservis s.r.o.
ČSOB
Webhouse
EKODOMOV
TEL.
FAX
STR.
257 199 616
-
1
-
-
3
567 311 772
-
5, 48
-
-
9
Asseco Czech Republic, a.s. -
-
17
FIDES
-
-
19
Ministerstvo
pro místní rozvoj ČR
-
-
20
Nadace Partnerství
-
-
24
KASTEN spol. s r.o.
315 688 230
-
25
AŽD Praha s.r.o.
-
-
44
GORDIC spol.s r.o.
-
-
2.obálka
ASEKOL s.r.o.
-
-
3.obálka
Veletrhy Brno, a.s.
-
-
4. obálka
800 207 207
-
III.
Péče o státní
hrady a zámky
Devátý ročník konference s výstavou a exkurzemi Obnova památek 2009 – péče o státní hrady a zámky se uskuteční 24.–25. 3.
v Praze. Na programu budou přednášky
předních odborníků Národního památkového ústavu, Vysoké školy ekonomické, Ústavu
dějin umění Akademie věd a Fakulty architektury ČVUT. Vystoupení budou ohlédnutím za více než půlstoletím péče státu o hrady a zámky a jejím bilancováním. Na základě
zobecnění získaných zkušeností je již možné
zcela přesvědčivě ukázat, které z přístupů
dokázaly sloučit nároky na komplexní ochranu areálů vynikajících unikátní atmosférou
nedotčené celistvosti s požadavky návštěvnického provozu a kde této mety nebylo
z různých důvodů v plné míře dosaženo. Výsledky péče o tyto soubory za dlouhé období
jasně signalizují rozsah i hloubku neopominutelných nároků, které kvalifikovaná péče
o tyto památkové komplexy trvale vyžaduje.
Stále se zcela opomíjí, a praxe to jasně dokládá, že obzvláště tyto památky, paradoxně
vnímané částí veřejnosti či politickou reprezentací jako neúměrně luxusní břemeno daňových poplatníků, vytvářejí ve svém zázemí
mimořádně dynamické ekonomické aktivity,
jejichž přínos zatím pouze nedokážeme obrátit ke prospěchu památek samých.
Podrobné informace o konferenci jsou na
www.studioaxis.cz.
/sk/
Krajské setkání
a konference
Příprava návrhu nového zákona o odpadech, střet zájmů, bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích v obcích a další
aktuální legislativní změny budou hlavním
tématem pražské dubnové konference
(28. 4.), které chystá pro představitele samospráv Regionservis, spol. s r. o. Na odborném
setkání se starosty a místostarosty Zlínského
kraje, které se uskuteční 14. dubna ve Zlíně,
se bude probírat problematika hospodaření
samospráv, důsledky ekonomické krize na
obecní rozpočty včetně zmírňujících opatření, strukturální fondy EU a vliv vývoje kurzu
koruny vůči euru na čerpání dotací. Na programu budou také vystoupení odborníků zabývající se úpravou veřejných prostranství,
péčí o veřejnou zeleň, úsporami energií,
elektronickou správou a vedením obecních
úřadů apod. Program a další informace najdete na www.regionservis.cz.
/sk/
Příloha MO + BA
Česká spořitelna
48
MO-000777
MO48
březen 2009
MO-000785
MOobalka3
MO-000788
26.2.09
1:16 PM
Page 1
MO-000783
MOobalka4
26.2.09
1:17 PM
Page 1