integrovana_strategie_mas_hj_2008

Transkript

Integrovaná strategie území
MAS Hrubý Jeseník
MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA
HRUBÝ JESENÍK
„N A R O Z C E S T Í“
INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ
NA OBDOBÍ 2008 - 2013
MAS Hrubý Jeseník
1
MAS Hrubý Jeseník
MAS Hrubý Jeseník
2
MAS Hrubý Jeseník
Obsah
1. Úvod
1.1. Místní partnerství
1.2. Důvody zpracování ISU
1.3. Aktualizace Strategického plánu rozvoje oblasti na období 2007 – 2013
5
6
7
2. Hodnocení území
2.1. Poloha a vazby
2.2. Geografická charakteristika
8
9
3. Historie území
3.1. Historie obecně
3.2. Kulturní, architektonické a technické dědictví
3.3. Krajina a životní prostředí
9
10
14
4. Vybavenost území
4.1. Doprava
4.2. Technická infrastruktura
16
17
5. Demografie
5.1. Osídlení
5.2. Občanská společnost
5.3. Zaměstnanost
5.4. Celoživotní vzdělávání
18
20
23
24
6. Cestovní ruch
6.1. Turistické atraktivity
6.2. Cykloturistika a pěší turistika
6.3. Služby v cestovním ruchu, objekty pro sport a volnočasové aktivity
6.4. Muzea
30
31
32
33
7. Podnikání
7.1. Podnikatelské subjekty
7.2. Rozhodující zaměstnavatelé
7.3. Brownfields
7.4. Ekonomická aktivita
7.5. Místní produkty
34
35
37
37
38
8. Partnerství
8.1. Členství
8.2. Mezinárodní partnerství a spolupráce
38
40
9. SWOT analýza
9.1. Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby
9.2. Vyhodnocení SWOT analýzy
9.3. Vize
9.4. Priority a opatření
9.5. Popis priorit
41
42
42
42
43
MAS Hrubý Jeseník
3
MAS Hrubý Jeseník
10. Implementace – realizace navržených priorit
10.1. Způsob realizace navržených priorit
10.2. Dopady a přínosy priorit pro území MAS
51
52
11. Dotační zdroje
11.1. Získávání dotačních zdrojů
11.2. Dotační zdroje pro realizaci projektových námětů místních aktérů
11.3. Dotační zdroje pro projekty MAS
54
54
54
12. Vlastní financování
54
13. Administrace
13.1. Časový plán realizace
13.2. Registrace projektů
13.3. Způsob výběru projektů
13.4. Realizační část
13.5. Kontrola činnosti MAS
13.6. Archivace
13.7. Monitoring a evaluace
13.8. Propagace MAS
55
55
56
57
58
58
58
59
Použité dokumenty při zpracování
60
MAS Hrubý Jeseník
4
MAS Hrubý Jeseník
1. Úvod
1.1.
Místní partnerství
Obce, podnikatelské subjekty a neziskové organizace vytvořily akční skupinu, která si dává za
úkol vnést do oblasti v údolí pod masivy Hrubého Jeseníku nové, kvalitativně vyšší prvky spolupráce
týkající se zejména rozvoje této venkovské oblasti. Proto nese náš první projekt název ÚDOLÍ
NOVÝCH SMLUV, když smlouvami jsou zde myšleny nové společné projekty v rámci projektu
LEADER. Jeho cílem je obnova a rozvoj kulturního a přírodního dědictví oblasti působnosti MAS
Hrubý Jeseník v rámci těchto priorit:
Základem je rozvoj moderního průmyslu ve venkovské oblasti – drobného středního podnikání,
s důrazem na rozvoj tradičních kovodělných, elektrotechnických, dřevozpracujících a potravinářských
výrob, na finální zpracování místních surovin a zemědělských produktů a na využití kvalifikace
a zkušeností místních pracovních sil. Současně s tím v rámci širokého partnerství ovlivňovat údržbu
a využití krajiny s cílem aktivizovat další podnikatelské příležitosti v oblasti zemědělství, lesnictví
a cestovního ruchu a v souvisejících službách.
Další prioritou je zviditelnění oblasti jako atraktivního regionu cestovního ruchu se zaměřením
na aktivní poznávací a vzdělávací turistiku ve vazbě na kvalitu krajiny, hodnotné památky, místní
tradice a agroturistiku. Je nutné podpořit současně střední a drobné podnikání zejména ve vazbě na
cestovní ruch, rozvoj infrastruktury, komerčních služeb a informačních technologií spolu s podporou
akcí působících k vytváření zdravého životního prostředí.
V neposlední řadě máme zájem podpořit rozvoj zdravých společenských vztahů k místu, v němž lidé
bydlí. Prokázat, že jde o perspektivní a zajímavý region pro trvalý pobyt ve všech aspektech života –
rozvíjení možností studia, práce, služeb, kultury a sportu. Dále pak je třeba dát podporu všem formám
celoživotního vzdělávání a rozvoje základního, středního a vysokého školství.
Místní akční skupina Hrubý Jeseník vznikla v dubnu 2006, kdy se její členové zaregistrovali
jako občanské sdružení na Ministerstvu vnitra ČR. Razítko na Stanovách sdružení nese datum
24. dubna 2006. Členy tohoto sdružení tvoří obce Vrbenska a Bruntálska, podnikatelské subjekty
a neziskové organizace. MAS Hrubý Jeseník řídí v období mezi valnými hromadami výbor MAS, jehož
členové jsou Helena Kudelová, starostka města Vrbno pod Pradědem, Stanislav Navrátil (předseda),
místostarosta města Bruntálu, Karel Michalus , předseda občanského sdružení Přátelé Vrbenska, Petr
Andrle, předseda občanského sdružení Vlastenecký poutník a Ladislav Konopka, ředitel Obchodní
akademie a Střední zemědělské školy v Bruntále. Facilitátorka projektů Lucie Lomňančíková.
Základem práce MAS HJ byl nejprve program LEADER. Je určen na jedné straně
venkovským mikroregionům a jejich organizačním strukturám, které vytvářejí společné rozvojové
strategie a záměry, a na druhé straně místním subjektům, které realizují konkrétní projekty. Cílem
Programu je podněcovat a podporovat inovační zavádění a realizaci investic zamýšlených v rámci
místních strategií, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských regionů
a aktéry na místní úrovni k úvahám a záměrům využití potenciálů jejich území v dlouhodobější
perspektivě. Zaměřuje se především na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských
oblastech, posílení ekonomického prostředí a zhodnocení přírodního a kulturního
dědictví. Celkovým cílem je zlepšení organizačních schopností venkovských
regionů. ¨Specifickými cíli pak nové formy zlepšení kvality života ve venkovských
oblastech, nové formy posílení místního ekonomického prostředí a tvorby
pracovních míst a nové formy zhodnocení místních přírodních a kulturních zdrojů.
Pro Program LEADER ČR je základním předpokladem existence „místních
akčních skupin“, které jsou místními iniciačními a řídícími orgány. Místní akční
skupiny provádějí administrativní činnosti spojené s příjmem, výběrem a kontrolou
projektů v rámci svého regionu, na základě písemné dohody mezi Ministerstvem zemědělství
a právním subjektem místní akční skupiny o provádění delegovaných činností.
Nejprve vznikl originální projekt nazvaný ÚDOLÍ NOVÝCH SMLUV. Předpokládá spolupráci
soukromého a neziskového sektoru spolu s obcemi a městy (samospráva) v projektech zajišťujících
rozvoj a obnovu krajiny, spojený se zvýšenou kvalitou života, obnovu přírodních, stavebních
i ostatních památek a pamětihodností, obnovu právního, historického a kulturního vědomí občanů
a s tím související rozvoj celoživotního vzdělávání se zřetelem na ekonomiku venkova. Po výzvě
k podávání projektových námětů se v MAS HJ sešlo celkem 42 projektových námětů v hodnotě cca
MAS Hrubý Jeseník
5
MAS Hrubý Jeseník
127 milionů Kč. Valná hromada MAS dne 30. 3. 2007 rozhodla o pořadí budoucích projektů (prvních
5 + 2). Byl vytvořen sekretariát MAS Hrubý Jeseník, který má k dnešnímu dni i dobré materiálně
technické vybavení. S lítostí je nutné konstatovat, že zde končí aktivní práce MAS Hrubý Jeseník,
v následujících dnech a měsících, resp. více jak jeden rok, dochází k postupnému útlumu činností.
Na písemnou výzvu starosty města Bruntálu, pana Ing. Františka Strušky, pan Petr Andrle, manažer
MAS HJ mimo jiné sděluje, že dne 25.5.2008 zasedal výbor MAS a mimo jiné rozhodl takto:
1/ Žádáme vedení města Bruntálu, aby do doby konsolidace poměrů v MAS (vytvoření nového výboru)
bylo možno zajistit umístění majetku MAS tak jako dosud v PICB Bruntál
2/ V souvislosti s potřebným doplněním výboru MAS na valné hromadě, navrhneme, aby jedním
s členů výboru byl zástupce města Bruntálu. Budeme rádi, když nám neprodleně oznámíte jméno
tohoto zástupce. Jinak valná hromada je dne 11.6.2008 v 16.00 v PICB.
Valná hromada MAS HJ se konala dne 11.6.2008, na které bylo oznámeno ukončení členství
občanského sdružení Vlastenecký poutník k 1. 6. 2008 a současně i odchodu dvou členů výboru,
pana Petra Andrle, manažera a pana Stanislava Navrátila, předsedy MAS. Bylo nutno doplnit výbor.
Do výboru byl valnou hromadou zvolen Ing. František Struška a paní Alena Mátéová. Výbor pak zvolil
nového předsedu MAS HJ, kterým se stal Ing. František Struška. Po obsáhlé diskusi k problematice
dalšího fungování MAS HJ bylo valnou hromadou rozhodnuto o ustanovení funkce manažera MAS HJ
a na doporučení VH byl do této funkce výborem jmenován Ing. Lubomír Klaban.
Dne 4.7.2008 se uskutečnilo předání administrativy MAS Hrubý Jeseník, a to jak písemných
podkladů, tak majetku (nábytek, PC apod.) a to za účasti nového předsedy a manažera, účetního,
informatika, dvou členů revizní komise a bývalého předsedy a manažera.
Dne 17.7.2008 na zasedání výboru MAS HJ byly mimo jiné přijaty tyto závěry:
-
členové výboru doporučili, aby i za podmínek, ve kterých se MAS HJ (více jak rok byla činnost
v naprostém útlumu) pokračovala ve své činnosti
zpracovat Strategický plán LEADER podle daných pravidel a osnovy
oživení činnosti MAS bude provedeno až v závislosti na závěrech z jednání valné hromady.
Dne 5.8.2008 na Valném shromáždění členů bylo přijato toto usnesení:
1/ SCHVALUJE :
a/ zprávu o činnosti výboru za období od 11.6 do 5.8.2008
b/ organizační strukturu MAS HJ, jak byla předložena
c/ změnu stanov MAS HJ, jak byla přednesena
d/ zřízení výběrové a kontrolní komise
2/ UKLÁDÁ:
a/ výboru MAS zpracovat SPL
b/ výboru doplnit další členy do výběrové komise tak, aby byla pěti členná
3/ POVĚŘUJE:
a/ výbor MAS zřízením pracovních skupin dle organizační struktury
1.2.
Důvody zpracování ISÚ
Pro území MAS Hrubý Jeseník byl v roce 2007 zpracován v 06/2007 Strategický plán rozvoje
Bruntálska a Vrbenska (dále jen „SPRO“) na období 2007 – 2013, který byl výsledkem práce Místní
akční skupiny Hrubý Jeseník na základě realizace projektu ÚDOLÍ NOVÝCH SMLUV v rámci
programu LEADER+. Projekt byl zahájen 13.10.2006 a ukončen 1.8.2007.
Požadavek MAS na přiznání dotace činil:
Přijatelné výdaje - technická pomoc
- vzdělávání a informování populace
- zakládání MAS
- integrovaná strategie
Celkem:
180 387,62 987,273 466,66 500,583 340,- Kč
Podle záznamů ze SZIF Opava z 27.9.2007 bylo odsouhlaseno k proplacení celkem 533 320,- Kč.
MAS Hrubý Jeseník
6
MAS Hrubý Jeseník
Po uskutečněných změnách ve vedení MAS (viz. odst. 1.1. Místní partnerství), v červnu
až srpnu roku 2008 byla snaha zpracovat SPL Hrubý Jeseník. Aby však bylo možné tento SPL
zpracovat, bylo nutné zajistit zpracovatelské týmy – pracovní skupiny včetně odborníků a následně
pak společně aktualizovat Strategický plán rozvoje oblasti (dále jen „SPRO“) a to takovým způsobem
a metodami, aby výsledkem byla aktualizovaná Integrovaná strategie území (dále jen „ISU“). Pro
samotnou ISU byly využity jen některé části SPRO a to z důvodu jeho obsahového zaměření.
Strategický plán rozvoje oblasti Bruntálska a Vrbenska byl zaměřen do oblastí:
- obnova venkovské krajiny
- rozvoj místní ekonomiky a sociální ekonomika
- rozvoj venkovské turistiky a cestovního ruchu
- kulturně – společenský život obcí a obnova kulturního dědictví (obnova kulturního, právního
a historického vědomí občanů)
- celoživotní vzdělávání, venkovské informační a propagační systémy
- rozvoj lidských zdrojů v rámci mikroregionu
SPRO obsahuje náměty na projekty a projekty samotné s rozdělením do oblastí a vyčíslením potřeby
finančních prostředků. Strategický plán rozvoje oblasti Bruntálska a Vrbenska byl svou podstatou
zaměřen spíše na občanskou společnost, lidské zdroje – vzdělávání, což potvrzuje i zpracovaný
„Sociologický výzkum zaměřený na zájmy a cíle vzdělávání seniorů a mládeže na Bruntálsku“ z roku
2005.
1.3.
Aktualizace Strategického plánu rozvoje oblasti na období 2007 – 2013
Aktualizace Strategického plánu byla provedena především s ohledem na nutnost úpravy a doplnění
dle daných pravidel, aby bylo možno z tohoto materiálu vycházet při zpracování Strategického plánu
Leader (SPL) a tento pak odpovídal pravidlům opatření PRV IV.I.I. Místní akční skupina a současně aby
bylo možné pak využít PRV a jeho opatření IV.I.2. Realizace místní rozvojové strategie. Aktualizace
rozvojové strategie byla opět velmi úzce konzultována s členskou základnou a prostřednictvím
členské základny i s veřejností. Schůzky pracovních skupin se konaly v místech území MAS a to
ve Vrbně pod Pradědem, pracovní skupina pro Rozvoj místní ekonomiky a infrastruktury pod
vedením členky výboru paní Heleny Kudelové, pracovní skupina pro Obnovu venkovské krajiny,
kulturní dědictví a cestovní ruch se scházela v Široké Nivě pod vedením paní Aleny Mátéové
a poslední pracovní skupina, ne však svým významem, pro Rozvoj lidských zdrojů, se scházela
v Bruntále pod vedením pana Ladislava Konopky. Jednání pracovních skupin se uskutečnila v srpnu
a září roku 2008.
Pracovní skupiny svá závěrečná jednání před konáním Pracovní schůzky MAS, která se konala
11.9.2008, uskutečnily ve dnech 8.8.2008, 22.8.2008, 4.9.2008, 5.9.2008 a 11.9.2008.
Společným předmětem jednání pracovních skupin bylo stanovení směrů rozvoje SPL na základě
přijatých závěrů Strategického plánu rozvoje oblasti, nyní doplněného na úroveň Integrované
strategie území a současně stanovení priorit a opatření v Strategickém plánu Leader v návaznosti
na Opatření a podopatření ve smyslu OSY I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví,
OSY II – Zlepšení životního prostředí a krajiny a OSY III – Kvalita života ve venkovských oblastech
a diverzifikace hospodářství venkova.
Zasedání pracovních skupin při projednávání závěrečné fáze zpracovávání Integrované strategie
území MAS a stanovení opatření Strategického plánu Leader a zaměření předkládaných Projektových
záměrů.
MAS Hrubý Jeseník
7
MAS Hrubý Jeseník
Výbor MAS s funkcí programového výboru svolal na 11. září 2008 tzv. Pracovní schůzku členů MAS
a potencionálních žadatelů ucházející se prostřednictvím Projektových záměrů o budoucí podporu.
Na této Schůzce byly zformulovány návrhy priorit a opatření. Dále byli přítomní vyzváni k upřesnění
nadefinovaných priorit a opatření a to až jednotlivými aktivitami.
Výstupem jednání této pracovní schůzky za plné přítomnosti pracovních skupin a programového
výboru byla uzavřena návrhová část Integrované strategie území MAS HJ. Zpracovatelé ISÚ spolu
s Programovým výborem se dále podíleli na dokončení analytické a implementační části ISÚ.
Společné zasedání nazvané jako Pracovní schůzka za účasti všech Pracovních skupin, členů MAS
a potencionálních žadatelů konané dne 11.9.2008 v Bruntále.
Město Bruntál v zastoupení Ing. Mileny Homolkové předkládá projektové manažerce MAS HJ
Projektové záměry.
2. Hodnocení území
2.1.
Poloha a vazby
Oblast Bruntálska a Vrbenska , oblast působnosti MAS HJ, se nachází v severovýchodní části
České republiky, ve středu okresu Bruntál, na severozápadním okraji Moravskoslezského kraje.
Území lze charakterizovat jako nástupní oblast do Jeseníků od ostravské aglomerace i od Brna
a Olomouce, tedy do prostorů atraktivních jak pro letní, tak pro zimní turistiku a sporty navíc
obohacených význačným lázeňským místem, lázněmi Karlova Studánka. Území MAS svou rozlohou
290 km2 s 28 943 obyvateli vytváří na venkovskou oblast poměrně hustší osídlení, a to 100 obyvatel
na km2. Ve srovnání s okolními MAS okresu Bruntál, tj. MAS Rýmařovsko, kde je průměrná hustota
osídlení 50 obyvatel na km2 a MAS Nízký Jeseník s obyvateli na km2, je hustota osídlení naší MAS
skutečně vyšší, přesto je klasickým venkovským prostorem.
I přes vyšší hustotu osídlení je území MAS více jak z poloviny (60 %) pokryto lesními plochami
a 32 % zemědělské půdy. V blízkosti okresního města Bruntálu s historickým centrem města
prohlášeným za městskou památkovou zónu s ochranným pásmem, v katastrálním území Karlovec,
se rozprostírá na 139 ha, celkem na 943 ha o délce 17 km a šířce 1,7 km, umělá vodní nádrž Slezská
Harta s výškou hráze 500,83 m.n.m. Tato území zakládají svou podstatou turistický potenciál
pro využití letními, vodními i zimními sporty, rekreaci, rybaření i turistikou.
Zvláštností území je jeho plošné uspořádání, které zahrnuje geograficky rozmanitá místa; od vodní
plochy umělé vodní nádrže Slezská Harta s maximální provozní výškou hladiny 497,00 m.n.m., která
slouží k chovu ryb, sportovnímu a rekreačnímu rybářství, vodním sportům a plavbám na jachtách,
plachetnicích či malých plavidlech, až po vrcholovou část Jeseníků – Hrubý Jeseník – s nejvyšší horou
Pradědem, s nadmořskou výškou 1492 m.n.m. Tato atraktivní místa jsou ve vzdálenosti vzdušnou
čarou pouhých 23 km.Do více jak jedné třetiny území MAS HJ zasahuje Chráněná krajinná oblast
Jeseníky (CHKOJ) a shodné vymezení je prohlášeno za Chráněnou oblast přirozené akumulace vod
(CHOPAV).
Významným místem území jsou státní lázně Karlova Studánka v nadmořské výšce cca 800 m.n.m.
v jedinečné překrásné přírodě. Pobyt je vhodný zejména pro osoby s dýchacími problémy. Statut
místa s léčivým klimatem je podmíněn horami a rozlehlými lesními komplexy v okolí. Lázně Karlova
Studánka jsou atraktivní nejen svým posláním, ale mají i vysokou hodnotu stran památkové péče, je
MAS Hrubý Jeseník
8
MAS Hrubý Jeseník
zde vyhlášeno ochranné pásmo kulturních památek, týkající se všech lázeňských domů, sakrálních
nemovitostí i dalších staveb.
Území MAS bylo vybráno tak, aby obsahovalo potenciál a zdroje lidské, ekonomické, přírodní,
kulturní, dále potenciál pro vzdělávání, turismus. Oblasti zdrojů a potenciálu jsou v území rovnoměrně
zastoupeny, pouze s převažující mírou lidských zdrojů, ekonomikou, kulturou a možností vzdělávání
ve městech Bruntál a Vrbno pod Pradědem.
Území v působnosti MAS Hrubý Jeseník přes svou jistou geografickou rozdílnost je územím
se shodnými základními rysy z pohledu ekonomiky, demografie, sociálních poměrů, kultury i životního
prostředí. Jedná se o území s naprosto převažující výrobní podoblast horskou H1, H2, územní
souvislost s Jeseníky – jako nejen nástupní prostor do Jeseníků, ale přímo i jedna
z nejatraktivnějších oblastí cestovního ruchu. I když lze vysledovat mnohá srovnání v území MAS, je
nutné věnovat pozornost i méně význačným a výrazným znakům, jako jsou např. odlišné příležitosti,
které při vzájemném působení mohou vyvolávat synergické efekty.
2.2. Geografická charakteristika
Hrubý Jeseník, poměrně výrazná část oblasti MAS je výrazná členitá hornatina na severu
Moravy. Centrální a nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti, „střecha Moravy“, po Krkonoších druhé
nejvyšší pohoří ČR. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1492 m), v celkovém pořadí tisícovek pátý.
Celkem má Hrubý Jeseník 56 tisícovek, což je po Šumavě druhý největší počet. Rozložení vrcholů je
relativně rovnoměrné v celé ploše. Hrubý Jeseník má přibližně kruhový tvar o průměru 30 km a dělí
se na tři podcelky. Ze severu do něj „vniká“ Jesenická kotlina s říčkou Bělou. Od ostatních celků je
oddělen hlubokými zlomovými údolími významných moravských řek, jako je Branná, Desná, Bělá,
Moravice či Černá Opava. Území MAS se rozprostírá na části tzv. Medvědské hornatině s řekou
Opavou a jejími přítoky Opavy Bílé, Střední i Černé a zahrnující místa jako jsou Karlova
Studánka, Ludvíkov, Vidly, Bílý Potok, Železná, Mnichov, Vrbno pod Pradědem, Suchá Rudná,
Pustá Rudná a Andělská Hora.
Geologické složení celku je pestré, převládají ruly, amfibolity a metamorfované devonské horniny.
Hornatina se skládá z několika stupňovitě uspořádaných ker se zbytky zarovnaného povrchu
v nejvyšších částech. Četně se vyskytují tvary mrazového zvětrávání, z pleistocénu je doložen malý
horský ledovec ve Velké kotlině. Naučné ztvárnění hornin a minerálů Hrubého Jeseníku
se představuje návštěvníkům Karlovy Studánky v horní části obce naproti hotelu Hubert.
Horní hranice lesa je ve výšce okolo 1 300 – 1 350 m n. m., nad ní roste uměle vysazená kleč
a smilkové traviny. Jako celek je Hrubý Jeseník chráněn v CHKO Jeseníky. Je zde i větší množství
maloplošných chráněných území, zejména ve vyšších polohách. Mezi nejcennější zcela jistě patří
Velká kotlina s pozůstatky ledovcové květeny a s téměř 500 druhy vyšších rostlin (nejvíce v ČR).
3. Historie území
3.1. Historie obecně
Oblast Bruntálska a Vrbenska má dlouholeté neopominutelné tradice, související s rozvojem
venkovské oblasti, protože zde nebyla nikdy velká města. Vypráví se, že když horníci jeseničtí
poslední den vyfárali na povrch a rozhlédli se krásnou krajinou, oseli jí lnem, doplnili pastvinami
a fortel převzatý od podzemních skřítků využili k podnikání. Stali se tkalci, hutníky, zemědělci,
továrníky a především obchodníky. Tato přeměna se neudála cestou neposkvrněného početí, ale co
do významu byla porovnatelná se vznikem kulturních elit minulých století, když první podnikatelé
snesli srovnání s přeindustriální aristokracií a duchovenstvem (Martin Wiener).
Jedeme-li dnes vlakem do Berlína spěcháme po trati, kterou vybudovali Kleinové z Kociánova, malé
osady u Loučné nad Desnou. Vzpomínkou na ně je i řada tunelů a silnic v Rakousku. Textilní
podnikatelé z Krnova, Vrbna pod Pradědem, Bruntálu, Dvorců, Moravského Berouna, Budišova nad
Budišovkou, Šternberka, Šumperka a dalších městeček byli známí na trzích v Haliči, ve Vídni v Itálii
a dokonce i v Manchestru. Továrník Hansel z Moravského Berouna založil filiálky dnešního Granitolu
v Maďarsku, Německu, v Petrohradě a v Anglii. Franz Kolb z Pekařova zaplavil svými hracími
skřínkami Rusko, Evropu a Jižní Ameriku. Johann Plischke z Bruntálu získal zlaté medaile
na výstavách v Mnichově, Londýně a Paříži. Jeho textilka ve Starém Městě dodávala výhradně
na americký trh. Franz Heinz z Bruntálu dodával damašek a cvilín do celé Evropy a výhradně
MAS Hrubý Jeseník
9
MAS Hrubý Jeseník
i na americký trh. Karel Polzer ze Dvorců byl dvorním dodavatelem břidlice ze Dvorců. Je jí pokryt
vídeňský Schönbrunn i maďarský parlament. Antonín Luft, starosta Bruntálu, byl výsadním
dodavatelem technologií pro cukrovary a pivovary. A naopak – skotský hutník John Baildon, žák
Jamese Watta, řídil železárny a hutě v Ondřejovicích, v Ludvíkově, v Haliči i ve Frýdlantě
nad Ostravicí.
V 19. století začala v Bruntále podnikat rodina Marburgů. Gustav Marburg založil v roce 1878 textilní
továrnu a roku 1892 jako první v oblasti zprovoznil strojní tkalcovnu. V roce 1913 zaměstnávala firma
Gustav Marburg & Söhne 1 400 pracovníků na 450 tkalcovských stavech. Byla to polovina výrobních
kapacit textilek Bruntálu. Bruntálsko bylo v té době centrem malých firem, obchodujících
a kooperujících s Evropou, Asií i Amerikou. Vyrábělo zde 40 malých a středních továren. Ovšem, aby
továrny mohly pracovat, musely získávat základní výrobní materiál od pěstitelů kulturních plodin, tedy
od místních zemědělců. Tito lidé žili v místech našeho dnešního žití a zanechali zde stopy, které
nazýváme geniem loci. Nejde o nic jiného, než ho probudit. Ovšem ten, kdo chce zde něco změnit,
musí vycházet z objektivních a pravdivých skutečností týkající se vývoje oblasti ve 2. polovině
minulého století. Problém je totiž v tom, že kontinuita vývoje byla přerušena po druhé světové válce.
V období let 1946 – 1947 došlo vlastně ke kompletní výměně obyvatelstva oblasti, která nese také
značně problematický název Sudety. Ještě počátkem minulého století byly Sudety hromadným
názvem pro horstvo, jak uvádí Otův slovník naučný „táhnoucí se po severovýchodním okraji české
massy od zlomu Labského až k bráně Moravské, hornímu toku Odry“. Několik let poté získal tento
název i politické pejorativní přívlastky, které dnes tvoří bohužel nedílnou součást našich moderních
dějin. Leč vždy se v podstatě jednalo o pohraniční oblasti. Ty byly po staletí trpce zkoušeny – každý,
kdo chtěl řídit nebo drancovat Evropu z Čech, musel projít tímto územím. A zanechali za sebou
mnohdy hodně krutých následků, požárů válečných a politických. Některými z nich trpíme dodnes.
Na tom se podílela celá Evropa. Proto se domníváme, že logicky sem do tohoto krásného
pohraničního území, patří především projekty evropské. A určitý díl musí nést i Česká republika.
Pregnantně to vyjádřil v jenom rozhovoru děkan Fakulty humanitních studií Západočeské univerzity
v Plzni docent Ivo Budil, který pro týdeník Respekt v červenci 2002 mj. řekl:
„Hospodářská a duchovní devastace pohraničních oblastí, která zdaleka nebyla za uplynulých dvanáct
let odstraněna, tíživé sociální problémy, které lidé v pohraničí nejsou většinou schopni odstranit vlastní
iniciativou, a také nevyřešená otázka česko – německých vztahů společně vytvářejí politickou kulturu
a mentalitu, která bytostně tíhne k extrémismu. Česká republika by měla podle irského vzoru
rozumně využít prostředky EU určené nerozvinutým oblastem pro všestranný ekonomický,
sociální a kulturní vzestup Sudet……
Sudetům to dlužíme, a pokud by si měla Česká republika stanovovat nějaké vyšší cíle nebo civilizační
vize, povznesení a rozkvět Sudet by měly být na čelném místě. Sudety jsou doslova „misijním místem“
polistopadové české společnosti, územím jehož osudy doopravdy prověří kvality naší obnovené
státnosti…“.
Proto sem patří projekty ze všech evropských programů podporujících rozvoj venkova. Je třeba vzít
v úvahu, že Bruntálsko rozlohou sice tvoří jednu třetinu Moravskoslezského kraje, ale například
na Ostravsku průměrná hustota osídlení na km 2 je 1466 obyvatel, zatím co na Bruntálsku je
to 63 obyvatel na km 2, samotné území spadající pod působnost Místní akční skupiny Hrubý Jeseník
má hustotu osídlení 100 obyvatel na km 2. Čisté ovzduší, mnohde nedotčená příroda, to vše jsou
devizy oblasti. Bohatá historie a mnoho přírodních památek. Ale v seznamu Nařízení vlády
č. 132/2005 Sb. – národní seznam významných evropských lokalit, nenajdeme téměř žádnou lokalitu
z oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku. Pouze některé obce v souvislosti s povodím Moravice a tři
obce v souvislosti s horou Praděd. Plus jedna zmínka o lomu Marburg v Bruntále. I historie oblasti
čeká na své objevení. Proto také mnohé projekty, určené programům LEADER či EAFRD, zmíněné
v této studii, vycházejí z historických faktů kulturních, společenských i přírodních. Další rozvoj venkova
je nemyslitelně spojen s obnovou aktivit a tradic ve všech oblastech lidského žití a konání. To je
historický odkaz oblasti.
3.2. Kulturní, architektonické a technické dědictví
Andělská Hora – Původně horní město, založeno kolem roku 1540 na bruntálském panství při dolech
na zlato podle jihlavského práva. Město bylo založeno na ortogonálním půdorysu, jádrem je čtvercové
náměstí a je jedním z nejhodnotnějších půdorysů ve Slezsku.
farní kostel Narození Panny Marie s areálem, trojlodní raně barokní stavba z roku 1672,
stavba tvoří
MAS Hrubý Jeseník
10
MAS Hrubý Jeseník
urbanistickou dominantu náměstí
čtyři městské domy na náměstí z 18. století s pruskými i českými klenbami
socha sv. Jana Nepomuckého umístěna v blízkosti kostela Narození Panny Marie, jedná
se o barokní plastiku z roku 1724
kamenný kříž umístěný na náměstí, pískovcová zlidovělá sochařská práce z roku 1815 představující
kompozici Ukřižování s Marií a Janem Evangelistou pod křížem; ve spodní části podstavce pod
nápisem reliéf plačící Máří Magdalény
bývalý poutní kostel sv. Anny nad městem, sálová zděná barokní jednolodní architektura z roku
1696 představuje pohledovou dominantu v krajině s přístupovou cestou lemovanou lípovou alejí
Bruntál – Město bylo založeno markrabětem Janem Jindřichem jako zeměpanské horní město před
rokem 1213 podle magdeburského práva. Město má pravidelný ortogonální půdorys, základ tvoří
mírně obdélné náměstí, z jehož koutů vycházejí kolmé ulice. Zastavěno je jednopatrovými domy
na středověkých parcelách. Kolem centra procházel oválný pozdně gotický hradební okruh s tvrzí
na severním nároží. Uliční osnova města byla vytyčena v roce 1568. Historické centrum bylo
prohlášeno Vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. za Městskou památkovou zónu
a v roce 1995 bylo území památkové zóny rozšířeno o ochranné pásmo.
zámek s areálem, parkem, salla terrenou, baštou, jedenácti plastikami umístěnými
v zámeckém parku; jedná se o původně gotickou tvrz z 2. poloviny 13. století, která
byla přestavěna na renesanční zámek; po bělohorské bitvě zámek propadl konfiskací
do majetku Řádu německých rytířů a jimi byl upraven do dnešní podoby; v zámku
jsou dochovány kaple s obrazy J. F. Jablonského a reprezentační místnosti
v 1. patře s nástěnnými malbami, taneční sál z let 1899 – 1900 vyzdobený Paulem Assmannem, mříž
na studni z roku 1906; zámek je sídlem okresního muzea, dnes národní kulturní památkou
kostel Nanebevzetí Panny Marie s areálem, trojlodní stavba z 2. polovina 13. století (patrocinium s.
Václava) opatřena jednotnou žebrovou klenbou, západní štít trojlodí spolu s věží je pokryt sgrafitem,
v interiéru se nacházejí náhrobníky Bruntálských z Vrbna a členů Řádu německých rytířů
bývalý piaristický kostel Panny Marie Těšitelky z let 1731 – 1752, jednotní jednolodní architektura;
podélný sálový prostor kostela postavený na eliptickém půdorysu s patrovou sákristií
bývalý piaristický klášter, čtyřkřídlý soubor patrových budov kolem obdélného nádvoří postavený
v letech 1731 – 1758
kaple sv. Michala, volně stojící zděná omítnutá osmiboká centrální stavba se čtyřbokou sákristií a
oratoří v patře s helmicovitou střechou završenou polygonální lucernou; postavena v roce 1674;
v interiéru šest kamenných náhrobníků z 16. až 18. století
pohřebiště Rudé armády s památníkem, centrem kompozice je žulový komolý památník, společné
pohřebiště příslušníků Rudé armády padlých při osvobozování severní Moravy v roce 1945
třináct městských domů nacházejících se v prostoru náměstí nebo v bezprostřední blízkosti náměstí
z 16. až 19. století s dochovalými schodišti, portály, klenbami, stuky i jinými pozoruhodnostmi
Meldnerova vila s oplocením, ojedinělá hrázděná městská architektura s dochovanou vnitřní
dispozicí, schodištěm a zajímavou štukovou výzdobou vnitřních prostor a fasády, postavena
na počátku 20. století; sloužila jako rodinná vila architekta Meldnera s ateliérem a ubytováním
pro svobodné zaměstnance
dělnický spolkový dům (dnes Společenský dům), volně stojící neorenezanční dvoupatrová budova
postavená dělnickým spolkem v Bruntále po roce 1873 s bohatou štukovou výzdobou v hlavním sále
poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu, jednolodní zděná architektura z let 1756
– 1765 zbudovaný podle plánů krnovského architekta J. F. Ganse na místě původní kaple, založené
roku 1653; na průčelí pod věží kamenný znak K. A. Lotrinského, nad bočními dveřmi mozaiky z roku
1925 představující sv. Petra a Pavla; kostel je významný svou polohou na návrší za městem, vytváří
charakteristickou siluetu Bruntálu
čtyřřadá lípová alej vedoucí ke kostelu na Uhlířském vrchu z let 1766 – 1777, založená pánem
von Riedheim; do roku 1935 stál u začátku aleje dřevěný kříž a na stromech byla dřevěná křížová
cesta od F. Templera, mramorový kříž u kostela od Franze Bittmanna je z roku 1899; nyní je dřevěný
kříž opět instalován (2008), křížová cesta byla postupně od roku 2003 doplňována samostatnými
dřevěnými objekty
sloup sv. Trojice, pískovcová plastika z roku 1715 kompozičně představuje morový sloup, kdy
na jeho vrcholu sousoší sv. Trojice – Bůh otec s tiárou na hlavě sedící na oblaku, v rozpřažených
rukou drží kříž s ukřižovaným, u nohou má letící holubici
MAS Hrubý Jeseník
11
MAS Hrubý Jeseník
socha sv. Jana Nepomuckého zobrazuje světce v tradičním oblečení a póze na vysokém
podstavci s reliéfem zobrazující světcovu smrt (shození z mostu do řeky), dílo je z roku 1750 sochaře
Sebalta Kapplera
farní kostel sv. Jana Nepomuckého v Karlovci – původní vsi hromadného typu v údolí řeky
Moravice, kdy jádro tvořil shluk domů u někdejší tvrze z roku 1599, obec vysazena mezi lety 1570 –
1594; v 90. letech 20. století byla obec zatopena vodami Slezské Harty s vyjimkou kostela a fary
Karlovec - Místní část města Bruntál
Původně ves hromadného typu v údolí řeky Moravice, jádro tvoří shluk domů u někdejší tvrze, která
se připomíná poprvé v roce 1599. Obec vysazena mezi lety 1570 - 1594 na území šternberského
panství, pak se stala střediskem samostatného statku. Od roku 1699 držiteli statku Lichtenštejnové.
V 90. letech 20. století zbourána a zatopena přehradou Slezská Harta.
Kunov – Místní částí města Bruntál a současně se jedná i o přírodní rezervaci, kterou najdeme
u západního okraje osady Kunov v prostoru, který je ohraničen ze severní strany silnicí vedoucí
z Kunova do obce Široká Niva a z jižní strany železniční tratí. Západní okraj přírodní rezervace je
u mostu přes řeku Opavu. Osada Kunov náleží do katastru obce Nové Heřminovy.
Karlova Studánka – obec s půdorysem hromadného typu ležící na úpatí Pradědu v nadmořské výšce
780 m.n.m. při horním toku Bílé Opavy; zástavbu tvoří převážně lázeňské domy (první dřevěný
lázeňský dům byl postaven roku 1780), první zmínka o zdejších léčivých pramenech je z poloviny
16. století; v roce 1994 v obci vyhlášeno ochranné pásmo kulturních památek
kaple sv. Huberta, dřevěná deštěná osmiboká plochostropá stavba z let 1757 – 1758
stojící na kamenné podezdívce, na stropě obraz Hold venkovského lidu sv. Trojici
a vyobrazením Karlovy Studánky
lázeňské domy v počtu jedenácti budov, stavby jsou ve velké většině roubené
empírové či empírem ovlivněné z let 1803 – 1890
hotel Džbán – „Sloupový dům“, původně lázeňský dům byl dostavěn roku 1844,
přestavěn v letech 1907 – 1908, kde se dochoval pouze strop jídelny
hudební pavilon je unikátní dřevěná stavba na kamenné podnoži, členěná toskánskými sloupy
a pilastry nesoucími římsové kladí s divadelním sálem, postavená v letech1836 - 1837
filiální kostel Panny Marie – uzdravení nemocných, jednolodní zděná empírová stavba z let 1838 –
1840 zaklenutá pruskými klenbami na pásech
skleník ve slohu empíru je nenarušený a časově se řadí k nejcennější skupině lázeňských objektů
z 1. poloviny 19. století; současně se jedná o stavbu svého druhu naprosto ojedinělou
Karlovice ve Slezsku – podhorská obec patřila k panství krnovské komory, první zmínka je z roku
1558, kdy byla v místě dnešní obce založena pila. Kolem roku 1645 zde byly založeny železárny
a v jejich okolí se začali usazovat první osadníci, v roce 1725 byly železárny zrušeny a obec
se rozšířila o připojené obce Adamov (dnes již zaniklá) a Nové Purkartice.
filiální kostel sv. Jana Nepomuckého, nad obcí jednolodní zděná stavba z let
1777 – 1779 na místě kaple z roku 1725. Loď zaklenutá pruskou klenbou na
přízedních pilířích, zděná kruchta má dodatečně vestaveno dřevěné patro
dům čp. 280 je barokní zděná stavba z roku 1745 zajímavého půdorysu s valenou
klenbou ve sklepě a s valenou klenbou s výsečemi, záklopovým stropem a placky
na pasech v celém přízemí včetně hospodářských částí, plochostropé patro s fabiony; dům je dochován v intaktním stavu.
dům čp. 146 je dřevěná patrová stavba se zděným přízemkem z roku 1600, vzácně dochovaný
příklad pro oblast kdysi typické architektury. Dnes je stavba využívána jako muzeum „Kosárna“
a k bydlení.
Ludvíkov
První písemná zmínka o obci je z roku 1672. V obci se nachází kostel narození Panny Marie z roku
MAS Hrubý Jeseník
12
MAS Hrubý Jeseník
1720. Z cesty je viditelná dřevěná kaple, která slouží jako památník obětem světových válek.
Oborná
První písemná zmínka o obci je z roku 1408. Obec je od roku 1992 samostatná a vznikla oddělením
od města Bruntálu na základě referenda. Dominantou obce je kostel Nejsvětější Trojice
a budova bývalé školy, která prošla rekonstrukcí na mateřskou školu a v její části má sídlo
obecní úřad.
Rudná pod Pradědem – zemědělská horská obec založena po roce 1524. Kdysi těžba železných
a jiných rud, zástavba jednodomy podél potoka a silnice, v centru náznak návsi
socha sv. Jana Nepomuckého pískovcová polychromovaná socha světce v tradičním
oděvu s křížem v náručí stojící na čtverhranném podstavci zdobeném ne přední straně
kartuší s nápisem, datována do roku 1744
Staré Město u Bruntálu – velká podhorská zemědělská obec, o níž je vůbec první dochovaná
písemná zmínka z roku 1377 bylo však pravděpodobně založeno na přelomu
12. a 13. Století. Nejstarším městem na Moravě a ve Slezsku je Bruntál, nikoli však
ten současný, nýbrž jeho stejnojmenný historický předchůdce v místě dnešního
Starého Města. podle dokladu z roku 1377. Původně důl na železnou rudu a průmysl
bavlny. Lesní lánová ves, pravidelnost byla porušena pozdější hromadnou výstavbou
filiální kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie s areálem. Jednolodní
architektura pozdně románského založení z 1. poloviny 13. století s dochovaným románským
portálem. Unikátní středověké malby v současné sakristii
ohradní kamenná zeď vymezující areál hřbitova s kovanou bránou mezi dvěma pilíři, v areálu
archeologická lokalita
socha sv. Jana Nepomuckého pískovcová socha světce v tradičním oděvu na podstavci
zdobeném cherubíny, datováno chronogramem z roku 1723
Světlá Hora – velká podhorská obec ležící v širokém údolí, lesní lánová ves založena roku 1267.
Původně obec s významnou přádelnou, likérkou, mlýny a pilou.
filiální kostel sv. Barbory a Kateřiny s areálem, jednolodní zděná omítaná
architektura z roku 1798. V lodi valená klenba s lunetami. Součástí areálu je márnice
a ohradní zeď
filiální kostel archanděla Michaela s areálem, jednolodní zděná omítaná architektura
na půdorysu kříže z let 1771 – 1773 s věží nad bočním vstupem; chrámový prostor zaklenut pruskou
klenbou, kostel se nachází v místní části Světlé Hory v Dětřichovicích, původně ves patřící pod
panství krnovské komory vyznačující se těžbou břidlice a zpracováním dřeva, roztroušená zástavba
převážně jednodomy podél silnice
litinový kříž s kovovým srdcem a kotvou u paty spočívající na čtvercovém kamenném stupni
s datací roku 1855 nacházející se v místní části obce Světlá Hora v Dětřichovicích
kaple Nejsvětější Trojice, dřevěná jednolodní barokní architektura postavená kolem roku 1720.
Strop plochý, doplněný laťovými kazetami, kruchta dřevěná, stěny omítané s výmalbou
Široká Niva – velká zemědělská obec s rozsáhlými lesy, první zmínka z roku 1498. Obec patřila pod
panství krnovské komory. Řadová ves s nepravidelným půdorysem, zástavba statky
podél potoka
a komunikace. Byl zde místní průmysl – textilky, koželužna, kovovýroba, výroba
lepenky, pila, mlýn, hamry, těžba magnezitu
farní kostel sv. Martina s areálem, jednolodní na půdorysu kříže zděná omítaná
stavba postavená v letech 1716 – 1721. Na kamenném portálu průčelí dedikační deska
s chronogramem a jménem fundátora Antonia Floriena Lichtensteina s jeho znakem. Dvoupatrová
plochostropá kruchta vestavěna v roce 1777. Loď zaklenuta systémem placek mezi pasy
MAS Hrubý Jeseník
13
MAS Hrubý Jeseník
fara s areálem u kostela sv. Martina, volně stojící jednopatrová stavba ze 16. století, barokně
rozšířena s empírovou úpravou fasády; z renesanční doby dochován valený sklep, kuchyně a místnost
v přízemí a okna v jižní části; dochovány původní dveře, okna, podlahy, ze všech vývojových stupňů;
součástí areálu jsou stodoly a kaple s ohradní zdí, která areál vymezuje
• dům čp. 79, vila v secesním slohu stojící na kamenné terase začleněné do svahu údolí, má
zachovanou dispozici a řadu autentických architektonických detailů, představuje kvalitní projev lokální
stavební kultury z počátku 20. století, v níž se uplatnil vliv tradicionalistického proudu tehdejší
architektury s prvky nového klasicismu a neobiedermeieru
• dům čp. 114 – venkovská usedlost
• dům čp. 136 – textilní továrna Grohmann a spol.
Vrbno pod Pradědem – město bylo založeno u soutoku pramenů řeka Opavy roku 1611 Hynkem
Bruntálským z Vrbna na místě starší zpustlé osady pod hradem Fürstenwalde, o němž je první zmínka
z roku 1348. V katastru obce převažují lesy, bývalé významné hospodářské centrum textilu,
dřevařského průmyslu, výroby kovaného zboží, sklárnou, cihelnou, kamenolomem, papírnou
a koželužnou. Nehrazené město má tvar nepravidelného kosočtverce s obdélníkovým náměstím
uprostřed. Z původní zástavby se dochovalo velmi málo staveb.
farní kostel sv. Michala, monumentální jednolodní architektura z let 1840 – 1843
neobyčejně čistého prostorového i tvarového řešení, která ovládá nejen prostor náměstí,
ale i panoramatický pohled na město; hlavní prostor krytý pruskou klenbou, stěny děleny
mohutnými pilastry
zámek s areálem, doklad feudálního sídla s jádrem ze 17. století, postupně
rozšiřované, jednotlivé budovy s barokním a empírovým tvaroslovím; čtyři samostatně řešená
jednopatrová zděná křídla kolem obdélného dvora; na vnitřních fasádách po celém obvodu nádvoří
dřevěné prosklené pavlače; přízemní prostory zaklenuté
vila Fritze Grohmanna s parkem, patrová budova střízlivých forem se zvýšeným přízemím
a terasou postavena včetně autorem navržených interiérů s geometrickým pojetím nábytku podle
návrhu architekta Josefa Hoffmanna v letech 1921 – 1922; kolem budovy je menší parčík přírodně
krajinářského charakteru
vila Adolfa Grohmanna, patrová budova jednoduchých forem s krytou terasou v přízemí s jednotně
geometricky pojatým interiérovým vybavením postavená v roce 1920 podle projektu architekta Josefa
Hoffmanna; kolem budovy je okrasná zahrada
hřbitovní kaple, jednolodní jednoduchá empírová drobná stavba s dřevěnou hranolovitou zvonicí
jako součást slohové úpravy hřbitova z roku 1817
hrobka Marce Aurelia Rösslera ve tvaru kaple je zapuštěna do ohradní zdi, v ní ne třech stupních
umístěný sarkofág s pootevřeným víkem a nápisem; na sarkofágu socha stojícího anděla s dítětem;
empírová figurální plastika z roku 1817 opatřena kovanou mříží
kaple sv. Hedviky, sálová dřevěná stavba na kamenné podezdívce z počátku 20. století s plochým
stropem a pravoúhlou sakristií za oltářem; kubistické pojetí forem, zejména jednotného dřevěného
interiéru; sanktusník vestavěn v roce 1930, jedná se o ojedinělou stavbu v kraji; stavba se nachází
v bývalé horské obci Vidly s roztroušenou zástavbou jednodomů a objektů kolem komunikace
a potoka, dnes místní části Vrbna pod Pradědem.
3.3. Krajina a životní prostředí
Území MAS HJ díky neexistenci rozsáhlejší průmyslové produkce a poměrně velké vzdálenosti
od producentů exhalátů disponuje jedním z nejkvalitnějších životních prostředí v České republice.
Výskyt léčivých minerálních pramenů a existence chráněných oblastí přírody přispívá k větší
atraktivitě pro potencionální návštěvníky regionu.
Chráněná krajinná oblast Jeseníky
Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla zřízena výnosem MK ČSR dne 19.6.1969 na rozloze
740 km² z toho 260 km2 v okrese Bruntál. Nejvyšším bodem je vrchol Pradědu s nadmořskou výškou
1492 m.n.m.. Území je z 80% pokryto lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami
s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů. Chráněn je celý komplex Hrubého Jeseníku,
přičemž nejcennější část CHKO je tvořena horským pásmem zaoblených hřbetů a horských holí,
MAS Hrubý Jeseník
14
MAS Hrubý Jeseník
údolími se zbytky smíšených porostů a sídly lidového rázu. Na území CHKO a současně zasahující
do oblasti MAS jsou vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území Praděd (k.ú. Železná pod
Pradědem), Suchý vrch (k.ú. Mnichov) a Jelení bučina (k.ú. Ludvíkov).
Mimo území CHKOJ jsou chráněná území jako přírodní rezervace Karlovice – sever
(k.ú. Karlovice), Pustá Rudná (k.ú. Pustá Rudná), Kunov (k.ú. Skrbovice). Dále pak přírodní památka
Uhlířský vrch (k.ú. Bruntál-město).
Na základě zákona 114/1992 Sb. jsou v daném území vymezovány územní systémy ekologické
stability – ÚSES. Jde o vzájemně propojený soubor přírodě blízkých ekosystémů, které udržují
přírodní rovnováhu. Snahou je, aby ÚSES vytvářely síť, která diverzifikuje krajinu. Jako základ této sítě
se vybírají zachovalé přírodní plochy – biocentra, která umožňují trvalou existenci určitého
ekosystému. Biocentra se v krajině propojují biokoridory, tj. územími, která sice neumožňují
rozhodující části organizmů trvalou existenci, ale zajišťují jejich migraci mezi biocentry. Tyto
významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozováním a využívají se pouze tak, aby nebyla
narušena jejich obnova a aby nedošlo k oslabení jejich funkce stabilizátorů struktury krajiny. Proto je
v nich pod dohledem orgánů ochrany přírody omezována stavební a pěstební činnost, pozemkové
úpravy, změny kultur pozemků, jejich odvodňování a úpravy vodních toků. Plány a zásady pro
ochranu ÚSES jsou podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace, pro lesní
hospodářské plány a pro pozemkové úpravy.
Ovzduší
Kvalita ovzduší je ve sledovaném území na dobré úrovni a obecně lze konstatovat, že region
není příliš zatížen znečišťujícími látkami v ovzduší. Určitou výjimku představuje bezprostřední okolí
větších míst a to zvláště v topné sezóně, neboť hlavním zdrojem znečišťování ovzduší jsou převážně
kotelny na pevná paliva, které jsou často konstruovány na spalování nekvalitního hnědého uhlí.
Na těchto územích pozvolna vznikají snahy tento stav do budoucna řešit. Místy se negativně
projevuje vliv reliéfu, především v obcích, které leží v údolí, kde vznikají zvláště v zimním období
inverzní situace. Úroveň znečištění ovzduší v regionu by se měla v následujících letech snižovat,
neboť s postupným přechodem na spalování dřeva (prozatím nejlevnější palivo a v oblasti dostupné
palivové dříví) a alternativní zdroje energií bude docházet k omezování spalování uhlí. Vzhledem
k velikosti jednotlivých sídel a k dopravní poloze celého území se nepředpokládá výrazné zvyšování
zátěže ovzduší v souvislosti s rostoucí automobilizací.
Voda
Ochrana vod je významnou součástí péče o životní prostředí. V regionu mají z hlediska
krajinotvorné funkce vodstva velký význam vody povrchové, podzemní a minerální. Přibližně dvě
třetiny území MAS – severní a severovýchodní část patří do povodí řeky Opavy, jihozápadní část
území MAS pak přináleží do povodí řeky Moravice, ve kterém jsou vyhlášena pásma hygienické
ochrany vod. Významným zdrojem vod v území MAS je Chráněná oblast přirozené akumulace vod
(CHOPAV), která svou rozlohou kopíruje vyhlášené území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
a zaujímá více jak jednu třetinu celého území MAS HJ. Významným místem území jsou státní lázně
Karlova Studánka v nadmořské výšce cca 800 m.n.m. v jedinečné překrásné přírodě, kde je výskyt
léčivých minerálních pramenů a kde je vhodný pobyt zejména pro osoby s dýchacími problémy.
Statut místa s léčivým klimatem je podmíněn horami a rozlehlými lesními komplexy v okolí. Jakákoliv
stavební činnost v oblasti výskytu minerálních pramenů podléhá schválení Ministerstva zdravotnictví
orgánu České inspekce lázní a zřídel z důvodu vyhlášených ochranných pásem lázní a zřídel.
Kvalita vod ve většině toků je uspokojivá, v území neexistuje významný průmyslový znečišťovatel,
největší sídla jsou napojena na ČOV a mají tudíž otázku čištění odpadních vod uspokojivě řešenou.
Dále je třeba postupně dobudovat v malých obcích chybějící čistírny odpadních vod, alespoň
v místech hustší, soustředěné zástavby zřizovat tzv. malé čistírny odpadních vod a to z důvodu
rozvolněné zástavby.
MAS Hrubý Jeseník
15
MAS Hrubý Jeseník
Půdy
Ačkoliv zemědělská výroba měla a dosud má v poněkud přeměněné podobě (návrat
k vyššímu využívání pastevectví) tradici, je třeba konstatovat, že produkční potenciál půd je
podprůměrný, půdy jsou převážně výrazně humózně chudé, bonita obecně nízká. Okrajové plochy
zemědělských pozemků, plochy zamokřené nebo hůře dostupné, i některé pastviny jsou zemědělsky
nevyužívané. Takové pozemky je třeba v rámci regionu vytipovat např. k zalesnění. Až na řídké
výjimky však není půda znečištěna průmyslovými odpady, těžkými kovy apod.
V důsledku úbytku humusu se zvětšuje erozní ohrožení a to zejména vodní erozí na svažitých
pozemcích. Při pozemkových úpravách jsou ze strany orgánů ochrany životního prostředí trvale
prosazována protierozní opatření.
4. Vybavenost území
4.1. Doprava
Hustota silniční sítě na území MAS HJ je z hlediska základních potřeb propojení jednotlivých
sídel vyhovující. Technický stav dopravní infrastruktury, zejména povrchů silnic, není uspokojivý i když
se v posledních letech velmi zlepšuje. Tento stav je způsoben především nedostatkem finančních
prostředků na opravy a údržbu.
Nezbytné je, pro rozvoj cestovního ruchu, zejména do turisticky atraktivních sídel, počítat s novou
výstavbou cyklostezek souběžných s dopravně exponovanými komunikacemi. Nově značené
cyklotrasy, jsou v celém území MAS vedeny především po silnicích II. III. A IV. třídy a po místních
komunikacích, proto je třeba stavu těchto komunikací věnovat náležitou pozornost, neboť
do nejatraktivnějších míst regionu se dostane cyklista právě po nich.
Dopravní obslužnost je zčásti zajišťována železniční, ale zejména pak autobusovou dopravou, kde
došlo k významné redukci spojů a celkově ji lze charakterizovat jako nedostatečnou, zejména
v určitých částech regionu. Na rozšíření počtu spojů nemají obce dostatek finančních prostředků.
Základní komunikační kostra Bruntálska a Vrbenska je tvořena silnicemi I. třídy ze směru
od Ostravy a Opavy přes Horní Benešov do Bruntálu (silnice I. třídy I/11) a ze směru od Olomouce
do Bruntálu (silnice I. třídy I/45). Z Bruntálu pak přes Staré Město, Světlou Horu, Andělskou Horu,
kolem Karlovic do Vrbna pod Pradědem (silnice II. třídy č. 452 a 451). Z Vrbna pod Pradědem lze pak
pokračovat do vrcholové části Hrubého Jeseníku přes Ludvíkov, Karlovu Studánku a Hvězdu
až na vrchol Pradědu ( silnice II. třídy 445), nebo z Vrbna pod Pradědem do Polska přes Heřmanovice
a Zlaté Hory (silnice II. třídy č. 445). Do vrcholové části Hrubého Jeseníku lze též zvolit
ne bezvýznamnou silnici z Bruntálu přes Staré Město, Rudnou pod Pradědem, Podlesí do Karlovy
Studánky (silnice II. třídy č. 450). Výše zmíněné silniční napojení Bruntálu od Olomouce a Šternberka
přes Dětřichov nad Bystřicí s to silnicí I. třídy I/45, která z Bruntálu pokračuje přes Krnov
a Bartultovice – Vysokou do Polska.
-
silnice
I/11 – silnice propojující Ostravskou aglomeraci přes Bruntál, Šumperk do východních Čech
I/45 – silnice propojující Brno – Olomouc přes Bruntál, Krnov a Město Albrechtice – Polskou republiku
Na tyto významné silnice jsou v Bruntále napojeny silnice II. třídy:
II/452 – Bruntál – Staré Město – Světlá Hora – Andělská Hora – Karlovice – Holčovice
II/451 – Bruntál –Oborná –Nové Heřminovy – Široká Niva – Karlovice – Vrbno pod Pradědem – Vidly
II/450 – Staré Město – Rudná pod Pradědem – Podlesí – Karlova Studánka – Vidly
II/445 – Malá Morávka – Karlova Studánka – Ludvíkov – Vrbno pod Pradědem
-
železnice
Oblastí MAS prochází několik železničních tratí, z nichž jedna je nadregionálního významu. Jedná
se o tyto tratě:
MAS Hrubý Jeseník
16
MAS Hrubý Jeseník
č. 310
Olomouc – Opava východ
Trať má charakter nadregionálního významu, přestože dosud není elektrifikovaná. Trať zasahuje
do území MAS pouze okrajově. Jediné nádraží této tratě je ve městě Bruntál.
Lokální železniční trať je v regionu reprezentována tratí:
č. 312
Bruntál – Malá Morávka
Obecným problémem této trati je její špatný technický stav umožňující velice nízkou cestovní
rychlost, dále pak provoz zastaralých souprav, které nevyhovují moderním nárokům na přepravu,
a nízká frekvence spojů. Taktéž některé zastávky jsou vzhledem k poloze sídel nevhodně umístěny
a snižují tak zájem cestujících o přepravu na této trati. Vzhledem k popsaným problémům je spíše
možnost využít tuto trasu pro rozvoj turistiky a cykloturistiky, neboť prochází téměř nenarušenými
kouty přírody.
Tato trať se nedá považovat za komunikaci zajišťující dopravní obslužnost mikroregionu, i když jsou
zastávky v území MAS v Bruntále, Starém Městě (již zrušena), Rudné pod Pradědem, Světlé Hoře,
Nové Rudné a nakonec mimo území MAS v Malé Morávce, protože je využívána pouze o víkendech
pro dopravu turistů z Bruntálu do Malé Morávky a zpět. V současné době není využívána ani
pro nákladní dopravu.
č. 313
Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem
trať částečně zajišťující dopravní obslužnost mikroregionu, slouží především pro osobní přepravu,
v území MAS 8 zastávek (Kunov, Skrbovice, Široká Niva, Pocheň, Karlovice, Karlovice zastávka, Vrbno
pod Pradědem zastávka, Vrbno pod Pradědem), jezdí denně.
4.2. Technická infrastruktura
Vybavení území technickou infrastrukturou lze rozdělit podle velikosti obcí, kdy na jedné
straně jsou města Bruntál a Vrbno pod Pradědem s dostatečnými kapacitami rozvodných
inženýrských sítí a na druhé straně obce, kde např. centrální ČOV a kanalizace vůbec nejsou
a v dohledné době se s nimi ani nepočítá k realizaci a to z důvodů slezské – rozvolněné – zástavby,
jako jsou obce Ludvíkov, Široká Niva, Rudná pod Pradědem. Plynofikace obcí je v podobné situaci,
tzn. že obce s rozvolněnou zástavbou v podhorském a horském terénu nejsou plynofikovány. Existují
zde však i výjimky jako je obec Karlova Studánka – obec horská, je však svou zástavbou soustředěná
a navíc se jedná o obec se statutem lázeňským.
Stav infrastruktury v některých obcích území MAS:
Andělská Hora – kanalizace + ČOV pro školu a hotel Anděl – funkční, je možno ještě napojit několik
objektů. Kanalizace ve městě zastaralá, propadá se, špatný stav – nefunkční. Vodovodní řady
ve městě jsou funkční. Město není plynofikováno.
Světlá Hora – rekonstruovat ČOV, rekonstruovat místní komunikace, vodovodní řady jsou v obci
funkční. Obec je plynofikovaná.
MAS Hrubý Jeseník
17
MAS Hrubý Jeseník
Rudná pod Pradědem – plyn není v obci zaveden, vodovod funkční, místní komunikace je nutno
rekonstruovat. V obci není kanalizace ani se s výstavbou dosud neuvažuje, neboť slezská zástavba –
tedy rozvolněná stavební zástavba – pro centrální ČOV a sběrnou kanalizaci je ekonomicky velmi
náročná. Odkanalizování a čištění odpadních vod lze řešit malými čistírnami a to v místech
soustředěné zástavby, např. pro školu, obecní úřad, „okály“, bytovky pod kostelem a další blízké
objekty.
Oborná
Kanalizace + ČOV se pokusí obec pořídit v souvislosti s výstavbou vodní nádrže Nové Heřminovy,
existují malé ČOV pro soubory nových RD, plynofikace obce není, lze však plynofikovat cca 150 domů
přípojkou od města Bruntál.
Staré Město
Plynofikace části obce – cca 40%
Vodovod v části obce – cca 50%
Dešťová kanalizace v části obce – cca 50 %
V současnosti obec podala žádost o dotaci na prodloužení vodovodního řadu do místní části Nová
Véska.
Bruntál
V letech 2003 – 2004 byla realizována I. etapa rekonstrukce ČOV, v současné době vydáno stavební
povolení na II. etapu rekonstrukce ČOV, město je zcela plynofikováno, zásobování vodou je zajištěno
vodovodními řady, v některých částech města je zastaralá vodovodní síť.
Široká Niva
V obci není kanalizace ani se s výstavbou centrální kanalizace dosud neuvažuje, neboť slezská
zástavba – tedy rozvolněná stavební zástavba – pro centrální ČOV a sběrnou kanalizaci je ekonomicky
velmi náročná, horní část obce je ve velkém terénní spádu a ve spodní části obce je vysoká hladina
podzemní vody. Odkanalizování a čištění odpadních vod lze řešit malými čistírnami a to v místech
soustředěné zástavby, vodovod v obci je funkční. Obec není plynofikovaná. Vodovod je vybudován,
pouze v místních částech Pochni a Skrbovicích vodovod není. Dobré autobusové i železniční spojení
Karlovice
Obec má vybudovanou podtlakovou kanalizaci s ČOV kromě části obce Zadní Ves. V obci je zajištěno
zásobování pitnou vodou mimo část obce Zadní Ves. Obec není plynofikovaná. Místní komunikace
jsou v neuspokojivém technickém stavu, je třeba doplnit přechody a chodníky, nutno rekonstruovat
veřejné osvětlení a místní rozhlas. Rekonstruovat požární nádrž a náhon, veřejná prostranství
a hasičskou zbrojnici. Dále je nutné rekonstruovat zastávky a doplnit zálivy u zastávek veřejné
dopravy.
Ludvíkov
V obci není centrální kanalizace ani čistírna odpadních vod. Jedná se o obec s rozvolněnou slezskou
zástavbou. V obci jsou u jednotlivých objektů malé čistírny odpadních vod, lze zřizovat malé čistírny
odpadních vod pro lokality se soustředěnou zástavbou.
Vrbno pod Pradědem
Ve městě je vyhovující stav kanalizační sítě, pouze v části obce Mnichov není. Zásobování vodou je
v celém území města zajištěno z vodovodních řadů. Místní komunikace jsou ve velmi špatném
technickém stavu, je třeba rekonstruovat chodníky, místy vybudovat nové, stejně tak je třeba opatřit
autobusové zastávky. Rovněž je třeba rekonstruovat veřejné osvětlení a Hasičskou zbrojnici.
5. Demografie
5.1. Osídlení
MAS Hrubý Jeseník pokrývá území 11-ti obcí a žije zde téměř 29 tisíc obyvatel.
MAS Hrubý Jeseník
18
MAS Hrubý Jeseník
Největšími podle počtu obyvatel jsou města Bruntál a Vrbno pod Pradědem, kde žije 80 % všech
obyvatel MAS. Tato města jsou spádovými místy stran zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictví,
kultury i sociálních služeb. V ostatních obcích území MAS pak žije zbývajících 20 % obyvatelstva.
V poslední době lze sledovat trend, kdy v malých obcích oblasti se zvyšuje zájem o výstavbu
rodinných domů a tím se zvyšuje počet obyvatel, ne však příliš výraznou mírou. Počty obyvatel
v obcích jsou ovlivňovány dostupností alespoň základního školství, dostupností častěji potřebných
služeb a počtem nabízených pracovních příležitostí a jejich kvalita.
Věková struktura obyvatel (s rozdělením muži a ženy) žijících na území MAS je zřejmá z následující
tabulky, ze které lze vysledovat, že jednotlivé kategorie obyvatel dle věkového složení jsou ve všech
obcích téměř shodné. Nejvyšší zastoupení obyvatel v průměrné hodnotě 74 % je u věkové skupiny
15 – 64 let, tedy skupiny obsahující občany v produktivním věku, tedy ekonomicky aktivní. U této
skupiny na rozdíl od ostatních je téměř vyrovnán počet žen a mužů. S průměrnou hodnotou 15 % je
zastoupena skupina mladých ve věku 0 – 14 let a s nejnižším početním zastoupením jsou obyvatelé
ve věku nad 64 let a to 11 % ze všech obyvatel oblasti. Porovnáním hodnot se sousedními regiony
i republikovými lze konstatovat, že se zde jedná o příznivější poměry zastoupení jednotlivých
věkových skupin. Přesto je nutné se připravit na stále více pokračující trend a to zvyšování počtu
občanů ve věku 64 a více let a postupné snižování podílu občanů v tzv. produktivním věku, chcete-li
ekonomicky aktivní (uvedeno v tabulce viz. výše).
Počty obyvatel v obcích na území MAS k 1.1.2008 s uvedením věkového složení k 1.1.2007
Obec
Andělská
Hora
Bruntál
Karlova
Studánka
Karlovice
Ludvíkov
Oborná(*)
Rudná(*)
pod
Pradědem
Staré Město
obyvatel
0 – 14 let
M
Ž
M
Ž
365
49
172
193 20
17494
2802
8411
9083 1431
1371
217
35
103
114 18
1114
164
561
553 89
335
40
169
166 21
331
48
178
153 23
387
63
205
182 35
%
13
29
16
16
17
15
85
12
19
15
25
16
28
15 – 64 let
%
M
Ž
280
76
142
138
12855
73
6310
6545
64 a více let
M
Ž
39
15
24
1871
688
1183
%
162
80
825
418
261
137
238
136
269
145
19
6
122
49
36
14
34
12
40
18
9
75
82
74
407
78
124
72
102
70
124
11
11
13
11
73
10
22
10
22
10
22
775
131
17
562
73
84
10
393
382 60
71
293
269
37
47
Světlá(*)
1515
237
16
1092
72
150
10
Hora
770
745 121
116
572
520
64
86
Široká(*)
582
71
12
440
76
62
11
Niva
300
282 33
38
233
207
30
32
Vrbno pod
5825
807
14
4313
74
769
13
Pradědem
2850
2975 418
389
2134
2179
323
446
celkem
28 940
4 447
15
21 297
74
3 226
11
14112 14828
Pozn.: U některých obcí (*) nelze uzavřít procentní podíly na 100 %, jelikož se jedná o celkové počty obyvatel
ze sčítání k 31.12.2007 a věkové složení vychází ze sčítání k 31.12.2006, proto dochází k rozdílu mezi
rozdělením do věkových skupin a celkovým počtem obyvatel
Zdroj: Český statistický úřad
MAS Hrubý Jeseník
19
MAS Hrubý Jeseník
Počty obyvatel v oblasti dle údajů ČSÚ k 31.12. uvedeného roku s porovnáním údajů
sčítání lidu z roku 1971
Obec
1996
2000
2006
2007
422
17677
396
17847
366
17568
365
17494
- 56
- 109
388
17736
0
10939
244
1131
326
320
221
1157
338
324
221
1105
352
323
217
1114
335
331
- 23
- 26
+ 26
+ 3
225
1119
330
323
254
1117
0
0
426
630
1481
590
398
665
1447
579
364
747
1488
577
775
1515
582
- 62
+ 117
+ 7
- 13
394
693
1418
584
503
0
1814
802
6429
6312
5951
5825
- 478
6218
5784
1991
Andělská
Hora
390
Bruntál
18093
Karlova
Studánka
224
Karlovice
1090
Ludvíkov
301
Oborná
317
Rudná pod
Pradědem
395
Staré Město
646
Světlá Hora
1475
Široká Niva
593
Vrbno pod
Pradědem
6576
rozdíl
Průměr
2006 - 1996
1971
úbytek
celkem
30100
29676
29684
29062
28940
- 614 29491 21213
Obec Andělská Hora byla v roce 1971 místní částí obce Světlá Hora, Ludvíkov místní částí Vrbna pod
Pradědem a Oborná se Starým Městem byly místními částmi obce Bruntál, proto mají v roce 1971 počty
obyvatel nulové hodnoty.
Zdroj: veřejná databáze ČSÚ-Windows Internet Explore
Míra úbytku obyvatelstva za roky 1996 – 2006 činí: 2,12 %
5.2. Občanská společnost
Jedním z mýtů je tvrzení, že občanská společnost je něco, v čem se svobodně projevují
aktivity občanů a tím že je vše dáno. Pokud však dojde ke spolupráci tří sektorů – neziskový sektor +
podnikatelské subjekty + veřejná správa, pak lze hovořit o vytváření podmínek pro občanskou
společnost. V našich podmínkách jde tedy především o spolupráci místních podnikatelů a živnostníků
s vedením obcí a měst a s neziskovým sektorem. Podnikatelská obec má v naší oblasti poměrně
slušné postavení a výsledky. V čele obcí stojí většinou starostové a členové městských a obecních rad
s potřebnou praxí i erudicí. Starostky i starostové obcí i měst mají zájem dát maximální podporu
drobnému i střednímu podnikání a podporovat i neziskový sektor. Ukázalo se to nejen v diskusích
v naší Místní akční skupině Hrubý Jeseník, ale příkladem může býti i vyjádření představitelů oblasti na
semináři konaném s obsahovým zaměřením na projekty LEADER a další. Ty jsou pro Bruntálsko velmi
aktuální a vítané, jsou příležitostí. Typický pro tuto oblast je silný nástup neziskového sektoru. Nejde
pouze o občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti, která navazují na kontinuitu s minulostí,
např. Klub Za starý Bruntál, a přispívají tak k možnostem obohacení poznávací i venkovské turistiky.
Jsou zde i sdružení, která vstupují do ekonomické oblasti, např. Liga Bruntál, do oblasti vzdělávání,
např. Citadela Bruntál, Moravská asociace podnikatelek a manažerek – regionální klub Bruntál,
do tvorby krajiny, např. Společnost pro obnovu Uhlířského vrchu, Přátelé Vrbenska, do sociální
oblasti, např. Spolkový dům Mariany Berlové, Klubíčko, Open House, Junák a další působící
v prevenci, bezpečnosti, kultuře, turistice a sportu. Občanské sdružení Vlastenecký poutník, které
zajišťuje provoz Podnikatelského informačního centra Bruntálska, je partnerem evropského projektu
„Sociální družstvo a podnik“ jehož nositelem je Svaz českých a moravských výrobních družstev.
Sdružení zde otevřelo na sklonku roku 2005 jedno ze svých Regionálních spádových center tohoto
projektu a spolu s Vysokou školou podnikání, a.s. Ostrava a s Moravskou asociací podnikatelek
a manažerek a stalo se partnerem evropského projektu sociálního společenství EQUAL „ Podnikání
MAS Hrubý Jeseník
20
MAS Hrubý Jeseník
v sociální ekonomice“. Výrazná je i účast občanů v oblasti poskytování sociálních služeb. Z iniciativy
sociálního odboru města Bruntálu bylo osloveno na 33 místně příslušných obcí a ve spolupráci s nimi
se všichni poskytovatelé sociálních služeb, např. SAGAPO, Slezská diakonie, HELP-IN a řada dalších
zapojili do projektu Komunitního plánování. Tito poskytovatelé jsou zaměřeni na cílové skupiny
obyvatel, jako jsou senioři, zdravotně postižení, nezaměstnaní, osoby ohrožené sociálním
vyloučením, menšiny, děti, mládež a rodina. Neziskový sektor Bruntálska a Vrbenska je velmi dobře
propracovaný, funkční a je především založen na bázi dobrovolnické práce. Jen pro doplnění
uvádíme, že v roce 2005 získala firma OSRAM Bruntál, spol. s r.o. „Cenu VIA BONA“ za pomoc
neziskovému sektoru. Tato cena je udělována NADACÍ VIA jedenkrát ročně podnikatelskému
subjektu, který v České republice nejlépe podporuje občanská sdružení.
Po létech stagnace se podařilo v mnohých obcích nastartovat spolkový život. V minulosti,
pokud se na menších obcích, ale i ve městech nějaké spolkové aktivity vůbec objevovaly, byly
především v rovinách zájmových uskupení. Byl to zejména sport, tradičně fotbal, hasiči, myslivci,
chovatelé a zahrádkáři a v neposlední řadě Svaz žen a Červený kříž. Některé z těchto tradičních
organizací v posledních letech ve své práci stagnovaly, nebo zanikly.
V současné době v regionu vzniklo několik občanských sdružení zabývajících se obnovou konkrétních
památek, ale i záchranou a obnovou kulturního a přírodního dědictví a tradic a kulturního života
vůbec. Tento fenomén velmi přispívá k záchraně kulturního dědictví regionu a tím i k naplňování cílů
strategie MAS.
Uvádíme přehled aktivních sdružení, spolků a seskupení, kulturních a jiných subjektů.
Přehled spolků, sdružení a kulturních subjektů působících v oblasti podle obcí
Andělská Hora
Staré Město
Jednotka sboru dobrovolných hasičů, Obecní a školská
knihovna, Minimuzeum na Městském úřadě, Stálá výstava
obrazů Vlastimila Kozáka
Klub Za starý Bruntál, Městská knihovna, Městské divadlo,
ochotnická divadla Divadelní soubory Magnet o.s. a Záplata,
Český zahrádkářský svaz, Český červený kříž, Duha- sdružení
dětí a mládeže pro volný čas, Hudební, pěvecké a vzdělávací
sdružení, Klub přátel ROSNIČKY, Junák, Smíšený pěvecký
sbor, Galerie v kapli, TJ Olympia, TJ Slavoj, Sdružení pro
pomoc mentálně postiženým, Plavecké kluby, TSV Bruntál –
taneční soubor, Klub skalničkářů, Křesťanská sdružení,
Myslivecká sdružení, Český svaz včelařů, Sbor dobrovolných
hasičů, Společnost pro obnovu Uhlířského vrchu, Kynologická
organizace a mnoho dalších
Sbor dobrovolných hasičů
Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol Karlovice TJ Sokol
Karlovice – kopaná, SDH obce Karlovice, Zahrádkáři
Obecní knihovna, Nízkoprahové centrum orientované na
práci s mládeží, s těžko umístitelnými po skončení školní
docházky a střední školy, se zajišťováním výtvarných prací,
modelářství, keramika s vypalovací pecí, počítače pro
zvyšování gramotnosti občanské veřejnosti. Dále v obci
působí Českomoravský svaz chovatelů drobného zvířectva.
Místní svaz žen pořádající akce pro starší ženy, maminky
i výlety pro děti spolu s komisí pro práci s mládeží.
Sportovní klub - fotbalistů.
MAS Hrubý Jeseník
21
Bruntál
Karlova Studánka
Karlovice
Rudná pod Pradědem
Světlá Hora
Široká Niva
Vrbno pod Pradědem
MAS Hrubý Jeseník
Dvě Jednotky sboru dobrovolných hasičů (Suchá Rudná
a Světlá Hora), Tělovýchovná Jednota s oddíly cvičení žen,
rodiče s dětmi, celkem sedm oddílů, Závodní oddíl kuželkářů,
Zkrášlovací spolek Suchá Rudná o.s., Sdružení přátel
Dětřichovic o.s., Sdružení ARGUS o.s., Běžecké a lyžařské
tratě Suchá Rudná o.s.
Myslivecké sdružení Široká Niva, Tělovýchovná jednota
Široká Niva, Sbor dobrovolných hasičů Široká Niva, knihovna,
klubovna hasičů a klubovna TJ
Sbor dobrovolných hasičů, Amatérský cyklistický spolek Drak,
Přátelé Vrbenska, Klub českých turistů, TJ Sokol vrbno p/P,
Dětský pěvecký sbor Sedmihlásek, Klub vrbenských turistů,
Myslivecké sdružení Praděd, Pěvecký sbor města Vrbna pod
Pradědem, Řecká obec Vrbno pod Pradědem, Sdružení
občanů zdravotně postižených regionů Krnov, Bruntál,
Rýmařov, Společnost přátel Sportovního gymnázia, Sportovní
klub při Gymnáziu, Školní sportovní klub při ZŠ, Český
zahrádkářský svaz, Český červený kříž, Automotoklub v AČR,
Český rybářský svaz, místní organizace Vrbno pod Pradědem,
Český svaz chovatelů, Český svaz včelařů, Český svaz žen
V této kapitole také zmíníme kulturní aktivity, které spoluvytvářejí kulturní charakteristiku
našeho území. V řadě obcí se konají sportovní turnaje a soutěže mnohdy ve formě „Turnajů o pohár
starosty“ jako např. Memoriál Miroslava Slánského v kopané, turnaje ve stolním tenise, nohejbalu,
kopané apod. a jsou orientovány nejen na cílové skupiny občanů a mládeže žijící přímo v pořádající
obci, ale jsou zváni i občané z jiných obcí. Dalšími aktivitami jsou akce spojené s jarními svátky jako
jsou vítání jara, velikonoční dílna s dětmi, velikonoční malování, stavění a kácením máje, již tradičně
se organizují Dny matek, pro děti se pořádají Dny dětí, Rozloučení s deváťáky, Loučení s prázdninami,
někde nazvané Rozloučení s létem. Ve městech a obcích regionu probíhají v letních měsících Dny
města či obce a to často za účasti obcí a měst jak tuzemských tak zahraničních partnerů. Dalším
obdobím pro konání společenských akcí je končící kalendářní rok, pořádají se v obcích akce spojené
s Mikulášem, adventem a vánočními svátky jako jsou mikulášské nadílky, Vánoční malování s dětmi,
Vánoční dílna s dětmi, koncerty, jarmarky, lampiónové průvody apod. Obce informují své občany
prostřednictvím tištěných zpravodajů, informačních listů apod. nejen o připravovaných akcích, ale i
o záměrech obce, seznamují občany s jednáním zastupitelstva, případně rady obce. Uvádíme výčet
společenských akcí podle obcí.
Společenské dění v obcích
Andělská Hora Stálé akce pod záštitou města: Vítání jara, Stavění a kácení máje, Vítání
občánků a den matek, Den rodiny v Polsku – Gmina Rieńska Wieś, Den Města,
Rozloučení s „deváťáky“. Hasičská soutěž v Polsku, Pouť ke sv. Anně, Praděd
cup – tenisový turnaj starostů ČR a PL, Dožínky v Polsku, Hasičská soutěž,
Netradiční vozidla, Mikulášská nadílka
Bruntál
V měsíci únoru se konají tradičně plesy Města Bruntál, OA a SzeŠ Bruntál,
Maškarní ples, Reprezentační ples gymnázia, Reprezentační plec sportovců,
klub Za starý Bruntál pořádá spolu s Muzeem Bruntál přednášky z regionálních
dějin, pěší výlety na Velký Roudný, jarní úklid vápenky v Razové, Ročníky (v
roce 2008 již 11.) Petra Hábla „Okolo Slezské Harty“, spolupořadatel zábavné
hry „Hrátky s historií“. Město Bruntál pravidelně pořádá Dny Města. Každoročně
se pořádá v divadle a na zámku v Bruntále akce „Indiánské léto“.
Karlova
Zahájení lázeňské sezóny, Dětský den, Den slunovratu, Podzimní
Studánka
rovnodennost, Vánoční představení, Promenádní koncerty, Hasičská soutěž
v požárním sportu, Pouť k paně Marii uzdravení nemocných, Slavnosti svatého
Huberta
MAS Hrubý Jeseník
22
MAS Hrubý Jeseník
Den obce (léto), Papučový bál (podzim), Šibřinky (jaro), Dětský den
V penzionu U Řeky jsou pořádány v prázdninových měsících výstavy grafiky,
maleb, keramiky, sklářských předmětů apod., obec vydává zpravodaj pro
občany: Karlovický zpravodaj
Ludvíkov
V obci se po revoluci 1989 obnovila tradice stavění máje a pálení čarodějnic,
oslavy dětského dne spojené s kácením máje a lampionový průvod na
rozloučení s létem
Oborná
Turnaj o pohár starosty za účasti okolních obcí – stolní tenis, , Turnaj o pohár
starosty za účasti okolních obcí – nohejbal, Setkání zastupitelstva se seniory,
dlouholetou tradicí v obci je stavění „obecní májky“ a pořádání dětského dne
v přírodním areálu „Skalka“, mikulášská nadílka po domech, obec vydává 1x za
3 měsíce informační zpravodaj
Rudná
pod O probuzení kulturně společenského života obce se především zasloužil místní
Pradědem
svaz žen ve spolupráci s kulturní komisí obce. Obec pořádá tradiční oslavy Dne
matek, vítání občánků a nohejbalový turnaj O pohár starosty obce. V obci
vychází měsíčník“Zpravodaj Rudná pod Pradědem“, noviny pro všechny
občany. Velikonoční malování, Stavění a kácení máje, Dětský den, Den Obce,
Loučení s prázdninami, Mikulášská s divadelním představením místních
ochotníků,
Adventní
jarmark
a adventní koncerty v kostele
Staré Město
V obci se obnovily tradice: stavění a kácení máje spojené s dětským dnem,
pořádání dětského dne, rozloučení s létem, pravidelně se také koná turnaj ve
stolním tenise jak juniorů tak i seniorů. Memoriál Miroslava Slánského v kopané,
Lampiónový průvod, mikulášská nadílka, a adventní koncert v místním kostele.
Obec pořádá v měsíci květnu tradiční oslavy Dne matek, a také průběžné vítání
nově narozených občánků, rozloučení s létem – akce pro děti
Světlá Hora
V obci vychází měsíčník Zpravodaj obce, Velikonoční dílna s dětmi, Stavění a
kácení máje, Dostihový den, Vánoční dílna s dětmi – začátek adventu
s rozsvícením vánočního stromu, Prosincové setkání seniorů
Široká Niva
Seznam pořádaných stálých akcí v obci:
Myslivecký ples, Karneval pro děti, Pálení čarodějnic, Stavění máje a kácení
máje s taneční zábavou, Povodňový turnaj v kopané, Soutěž v požárním sportu,
Den obce, Poslední leč, Mikulášská nadílka, Vánoční turnaj ve stolním tenise.
Vítání občánků, slavnostní vyřazování dětí z MŠ a ZŠ, setkání se seniory obce.
Vrbno
pod Vrbenské slavnosti, Den zdraví, Hasiči, Myslivecký den
Pradědem
Karlovice
5.3. Zaměstnanost
Bylo by zásadně chybné hodnotit území podle míry nezaměstnanosti. Území MAS HJ nacházející se ve
středu okresu Bruntál, který patří mezi okresy s vyšší mírou nezaměstnanosti a jakkoli je tento údaj
pohyblivý, většinou směrem nahoru, je nezaměstnanost v oblasti složitějším jevem, než lze
ze statistických údajů vysledovat. Více než dvě třetiny evidovaných nezaměstnaných patří mezi ty,
kteří jsou obtížně umístitelní na trhu práce. Jsou mezi nimi absolventi škol, ženy s dětmi, senioři
a zdravotně postižení obyvatelé. Mladí lidé a zejména absolventi středních škol jsou považováni
za rizikovou skupinu na trhu práce. Zájem skupiny absolventů středních škol o podnikání,
o samostatnou činnost je vcelku malý, tato skupina trpí handicapem chybějících praktických
zkušeností, má nedostatek sebevědomí při řešení problémových situací se zaměstnavateli a je silně
zranitelná z hlediska patologických jevů. Ekonomiku území pozitivně ovlivňují místní firmy, které
úspěšně expandují, např. Alfa Plastik Bruntál, nebo nadnárodní koncern OSRAM Bruntál, spol. s r.o.,
a nakonec i firmy. které úspěšně využívají místní potenciál, jako jsou Linaset, a.s. Budišov nad
Budišovkou, provoz Bruntál, Advanced Plastcs s.r.o., Vrbno pod Pradědem, NOVO CZ, Agroforest,
Karla, Teplo Bruntál a další.
Turisticky zajímavá oblast Hrubého Jeseníku s poměrně vyhovující infrastrukturou, službami
a využívání místních přírodních zdrojů, zemědělství orientované v převážné míře na extenzivní chov
MAS Hrubý Jeseník
23
MAS Hrubý Jeseník
skotu s produkcí masa a plemenného materiálu a péči o krajinu, k čemuž využívá rozlehlé areály této
horské oblasti, jsou dalšími směry pro rozvoj a vytváření malých a středních firem, družstev a jiných
společenství a tím zvyšování zaměstnanosti.
Nezaměstnanost v regionu MAS
stav k 12/2007 a k 5/2008
Název obce
počet
obyvatel
uchazeči
o zaměstnání
průměr
ný věk
obyvatel
míra nezaměstnanosti
12/2007 5/2008
12/2007
Andělská Hora
368
28
24
35,0
12,1
Bruntál
17494
1 060
917
32,8
10,5
Karlova Studánka
217
14
13
32,3
10,4
Karlovice
1114
78
66
36,1
12,4
Ludvíkov
335
17
15
37,4
11,4
Oborná
331
26
21
35,3
14,4
Rudná pod Pradědem 387
27
29
32,8
12,0
10,2
Staré Město
775
38
41
36,0
17,1
Světlá Hora
1515
132
108
36,8
Široká Niva
582
53
38
35,8
16,9
Vrbno pod Pradědem 5825
401
314
34,7
11,8
prům. míra
12,6
nezaměstnanosti
Pozn.: Zvýrazněné hodnoty jsou nejvyšší a nejnižší míry nezaměstnanosti
Zdroj: Statistický zpravodaj Úřadu práce v Bruntále květen 2008
5/2008
10,3
9,1
9,6
10,5
10,6
10,3
14,5
10,8
13,0
12,2
9,2
10,9
Jak vyplývá z výše uvedeného přehledu v tabulce „Nezaměstnanost v regionu MAS se stavy
k 12/2007 a 5/2008“ průměrná míra nezaměstnanosti se pohybuje v hodnotách nad 10 s tím, že je
patrný vliv sezónních prací s porovnáním údajů za měsíce 12/2007 a 5/2008.
Mezi jednotlivými obcemi nejsou příliš velké rozdíly, snad v obci Světlá Hora a Široká Niva v prosinci
roku 2007 a v květnu 2008 v Rudné pod Pradědem. Nejedná se však o rozdíly takové jako jsou
v sousedních územích, kde se mnohdy jedná až o hodnoty v desítkách rozdílu mezi jednotlivými
obcemi. Lze tedy konstatovat, že i v tomto, i když negativním hodnocení, je území shodné.
Pro rozvoj podnikání jsou m.j. v území základní zdroje, což je levná pracovní síla a možnost pracovní
sílu rekvalifikovat, event. přizpůsobit vzdělávací programy škol požadavkům praxe.
Průměrná míra nezaměstnanosti, přestože se dlouhodobě jako v celé ČR snižuje, stále ještě převyšuje
celorepublikový průměr. Problém stále udržující nezaměstnanost je také v tom, že asi polovina
populace má pouze základní vzdělání a jsou vyučeni, asi jedna třetina obyvatel oblasti má pak
vzdělání středoškolské a vysokoškolské. Dalším negativem je, že i nabídka pracovních míst
a jejich obory neodpovídají odbornosti vzdělání a mnozí obyvatelé pak hledají své uplatnění mimo
oblast, což sebou nese další negativní jevy – jako je např. vystěhování obyvatel.
Další rozvoj ekonomiky negativně ovlivňuje poměrně velká vzdálenost od rychlostních komunikací
a nižší propustnost území vyplývající z horského a podhorského terénu.
V zemědělství scházejí blízké zpracovatelské kapacity, produkce místních specialit je alespoň částečně
řešena v oblasti pekárenství a masných výrobků, jedná se však o drobnější produkce.
Vzhledem k poloze území tzv. „nástupní oblast a oblast Jeseníků“ a klimatickým podmínkám zakládá
svým charakterem též potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a služeb s ním související
5.4. Celoživotní vzdělávání
V Lisabonském memorandu se mimo jiné uvádí, že je nutné vytvářet místně různé systémy
stimulů a dalších, které mohou podněcovat a podporovat aktivní přístup k celoživotnímu učení jak
u samotných lidí, tak u měst a regionů jako koordinující činitel. Přibližování učení k domovu bude také
vyžadovat reorganizaci a přesouvání zdrojů tak, aby se vytvořili vhodné druhy učebních středisek
MAS Hrubý Jeseník
24
MAS Hrubý Jeseník
v lokalitách, kde se lidé každodenně shromažďují. Je tedy zřejmé, že další vzdělávání je nevyhnutelné.
Mnoho klasických povolání, která si ještě před několika lety vystačila s papírem a psací potřebou,
dnes si bez počítačů a ostatních zařízení na ně napojených nedokážeme představit. Pomalu dochází
k tomu, že většina informací o zboží, službách či zásadních věcech denního života občanů se přesouvá
na webové portály, firmy se nás směřují na internetové odkazy. Kdo nebude mít přístup k internetu
a nebude jej schopen ovládat, může se stát, že se ocitne v ekonomické, ale i společenské izolaci. Toto
hrozí především u střední a starší generace. Různé formy vzdělávání by měly přispět ke dvěma
základním cílům. Za prvé – pomoci se vyrovnat lidem již zapojeným do pracovního procesu s nově
nastupujícími postupy a metodami. Za druhé – zvýšit počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci
starších 35 let a to hlavně formou bakalářských, více prakticky zaměřených studijních programů.
To předpokládá i jistou osvětu, s níž musíme umět proniknout do všech míst oblasti.
Jak z uvedeného vyplývá, další vzdělávání je považováno za nevyhnutelné. Dnešní svět je
v mnoha ohledech odlišný. Než se nám podaří ovládnout jedno zařízení a s ním spjatý postup,
už přicházejí nové modely a nové přístroje. Číšníci a servírky si už v mnoha lepších restauracích
nepíšou objednávky na lístky, ale přímo je zadávají elektronickou tužkou do systému, který je spojen
s kuchyní. Mnoho klasických povolání, která si ještě před několika lety vystačila s papírem, si dnes bez
počítačů a ostatních na ně napojených zařízení nedokážeme představit. Pomalu a jistě dochází
k tomu, že většina informací o zboží, službách či zásadních věcech denního života občanů
se přesouvá na webové portály. Banky nás motivují ovládat svá konta z domova a úřady a firmy nás
směrují na internetové odkazy. Může se tedy velmi jednoduše stát, že ten, kdo nebude mít přístup
na internet anebo nebude schopen ho používat, se ocitne v izolaci. Ekonomické i společenské. Toto
nebezpečí hrozí zde na Bruntálsku především střední a starší generaci. Různé formy dalšího
vzdělávání by měly přispět ke dvěma zásadním cílům. Za prvé pomoci se vyrovnat lidem již
zapojeným do pracovního cyklu s nově nastupujícími pracovními postupy a metodami. Za druhé
zvýšit počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci starších 35 let, a to hlavně formou bakalářských,
více prakticky orientovaných studijních programů. Je zapotřebí vysvětlit lidem, že systematické
vzdělávání od narození do konce života není jen pouhou fikcí, ale zásadní nutností. To předpokládá
i jistou osvětu, s níž umíme umět proniknout do všech míst oblasti. Jen na Krnovsku a Bruntálsku je
celkem 128 mateřských, základních, odborných a středních škol a zařízení. Krnovsko s Bruntálem
ovšem v poměru 93 : 45. Dá se tedy říci, že podmínky pro vzdělávání věkově odpovídající populace
jsou zde dobré. Je to hodně, nebo málo? Rozhodně málo.
Ve dnech 30. 4. a 1. 5. 2004 v Bruntále jednala mezinárodní konference BRUNTÁL SE VRACÍ DO
EVROPY. Konference pracovala ve čtyřech sekcích, z nichž třetí se právě zabývala otázkami
celoživotního vzdělávání, když aplikovala na poměry Bruntálska závěry k celoživotnímu vzdělávání
deklarované na úrovni Evropské unie v těchto dokumentech: Hamburská Deklarace o vzdělávání
dospělých – celoživotní vzdělávání a Lisabonské memorandum EU. Dále přijala další závěry na základě
několikaletých rozborů a statistických údajů životní úrovně Bruntálska. V uvedené sekci pracovali
především zkušení pedagogové, ředitelé základních a středních škol, představitelé politické
reprezentace Moravskoslezského kraje a dalších míst oblasti. Jedním z návrhů na opatření bylo
vytvoření středisek celoživotního vzdělávání. Mezi doporučená a realizovaná opatření na úseku
vzdělávání patřilo tehdy také otevření konzultačního střediska Vysoké školy podnikání, a.s. Ostrava
(školní rok 2004/2005) v Bruntále. Úspěšnost počátku i dalšího průběhu vysokoškolského studia
v Bruntálu ukazuje, že studijní možnosti vysokoškolského typu jsou vítány a je o ně mimořádný
zájem. V prvním ročníku 2004/2005 byly otevřeny tři třídy. Na jaře 2008 promovali první absolventi.
Vysoká škola podnikání, a.s. počítá i s rozšířením jejího dosavadního aktivního podílu na zdejším
celoživotním vzdělávání. V letech 2005 – 2006 probíhalo v oblasti přes 112 různých rekvalifikačních
a vzdělávacích kurzů. V kontextu s tím se ukazuje, že situace si vyžaduje nezbytně existenci pracovišť,
která poskytnou studentům, pedagogům, občanům, místním politikům, neziskovým organizacím,
městům, obcím, podnikatelům a dalším zájemcům možnost získávání a ověřování si informací,
případně prostor pro studijní a vzdělávací činnost. Dá se tedy konstatovat, že pokud se celoživotního
vzdělávání týče zde podmínky pro jeho rozšiřování, zejména na venkově, jsou. K podmínkám, které
jsou v oblasti pro vzdělávání je třeba uvést, že v roce 2005 byla založena s podporou občanského
MAS Hrubý Jeseník
25
MAS Hrubý Jeseník
sdružení Vlastenecký poutník v rámci projektu PŘÍLEŽITOST „ Bruntálská vzdělávací a průzkumová
agentura“. Jejím prvním úkolem bylo provést sociologický průzkum mezi seniory a mladými lidmi
Bruntálska, týkající se jejich zájmu o celoživotní vzdělávání. Výsledky průzkumu jsou níže uvedeny.
Sociologický výzkum zaměřený na zájmy a cíle vzdělávání seniorů a mládeže
na Bruntálsku
Tento materiál je vlastnictvím občanského sdružení Vlastenecký poutník ([email protected]).
Hlavní závěry - skupina „senioři“
1.
Ze zkoumaného vzorku respondentů - seniorů se jednoznačně vyjádřila pro zájem
o zvýšení kvalifikace (doplnění vzdělání) významná skupina 41 % dotazovaných
(tj. 45 % žen a 38 % mužů).
2.
Dle úrovně vzdělání žen tvoří nejsilnější čtyři skupiny se zájem o další vzdělávání
(zvyšování kvalifikace) ženy s vyšším odborným vzděláním
(71 %), ženy
s nedokončeným základním vzděláním (57 %) a ženy se vzděláním středním
s maturitou a vysokoškolským (obě 56 %).
V případě můžu tvoří nejsilnější skupinu se zájmem o další vzdělávání (zvýšení
kvalifikace) muži s vysokoškolským vzděláním (80 %), následují muži vyučení
(42 %) a s vyšším odborným vzděláním (40 %).
3.
Mezi respondenty se zájmem o doplnění vzdělání se těší největší oblibě (zájmu
o formu vzdělávání) specializované kurzy se zaměřením na teoretické a technické
dovednosti (22 %), vzdělávání zaměřené na počítačovou a jinou technická
gramotnost a univerzitu III. věku (v obou případech po 19 %). Následují
kombinované kurzy s několikadenními semináři
(13 %) a všeobecné kurzy
na úrovni středoškolského vzdělání (10 %).
» Ženy projevují nejintenzivnější zájem o 4 dotazované formy vzdělávání:
specializované kurzy se zaměřením na teoretické a technické dovednosti
(22 %), kombinované kurzy s několikadenními semináři a univerzita III. věku
(v obou případech po 19 %), s mírným odstupem potom všeobecné kurzy
na úrovni středoškolského vzdělání (16 %).
» Mezi muži se největšímu zájmu těší vzdělávání ve formě počítačové a jiné
technické gramotnosti (32 %), následují specializované kurzy se zaměřením
na teoretické a technické dovednosti (23 %) a univerzita III. věku (19 %).
4.
Z výsledků průzkumu lze konstatovat, že nejintenzivnější zájem o další vzdělávání,
MAS Hrubý Jeseník
26
MAS Hrubý Jeseník
resp. zvyšování kvalifikace, lze sledovat u nezaměstnaných žen - 50% a mužů - osob
samostatně výdělečně činných (podnikatelé, drobní živnostníci) - rovněž 50 %. Rozdíly
ve srovnání s ostatními skupinami seniorů, však nelze považovat za tak
statisticky významné, aby zájem o další vzdělávání bylo možno dle tohoto kritéria
kvantifikovat.
5.
Polovina skupiny seniorů, která projevila zájem o některou z forem dalšího vzdělávání
je ochotna se vzdělávat pouze v místě svého bydliště (51 %), poměrně značná část
z nich (37 %) je ochotna dojíždět do max. 20 kilometrů a pouze 12 % respondentů je
ochotno dojíždět do větší vzdálenosti.
6.
Dle téměř 2/3 dotazovaných seniorů (62 %), kteří mají v úmyslu se dále vzdělávat
(272 osob), by doplnění vzdělání mělo být bezplatné (takto odpovědělo 62 % žen
a 61 % mužů). Naopak 38 % respondentů je ochotno za další vzdělávání hradit
školné. Z toho 34 % respondentů - seniorů považuje za maximální hranici částku
1 tisíc korun, 21 % dotazovaných je ochotno přispívat částkou 2 tisíce korun, 23 %
částkou maximálně 6 tisíc korun. 12 % zájemců o doplnění vzdělání považuje
za maximální školné ve výši 10 tisíc korun a 7 % zájemců potom 20 tisíc korun. Více
jak 20 tisíc korun jsou ochotna hradit 3 % respondentů dotazování.
7.
Dotazování bylo rovněž zaměřeno na konkretizaci oboru (specializaci) v případě zájmu
o další vzdělávání (doplnění kvalifikace), kdy respondenti mohli uvést více jak jednu
možnost.
» Nejsilnější skupina (21 % celkem, tj. muži 23 % a ženy 19 %) projevila zájem
o zdokonalení se v některém z cizích jazyků, z celkového pohledu následuje
doplnění znalostí v oblasti práce s výpočetní technikou (celkem 19 %, avšak
s převládajícím zájmem mužů - 25 % a nižším zájmem žen - 12 %).
» Poměrně významná skupina uvažuje o vzdělání v oblasti ekonomiky a účetnictví
(16 % celkem, tj. 11 % mužů oproti silnější skupině žen s 20 % zájmem), oblasti
sociálně právní (celkem 14 %, z toho muži 17 % a ženy 11 %) a v oboru
zdravotnictví (14 % celkem, z toho muži pouze 9% oproti 18 % žen).
» O zdokonalení se v administrativních činnostech projevila zájem necelá 1/10
respondentů - seniorů se zájmem o doplnění vzdělání (8 % celkem, z toho muži
pouze 2 % oproti 14 % žen).
» Vzdělávání se v oblasti uvedených historických věd se jeví jako dominantní zájem
mužů (celkem 6 %, z toho však muži 11 % a ženy pouze 1%).
MAS Hrubý Jeseník
27
MAS Hrubý Jeseník
» Do skupiny „jiné“ byla shrnuta zbývající část ojedinělých a výjimečných odpovědí
(3 % celkových odpovědí, tj. 3 % žen a 2 % mužů) jako např. studium legislativy,
řízení
motorových vozidel,
dělnické
profese
malíř
-
a
natěrač,
truhlář,
specializované kurzy typu práce s řetězovou pilou, svářečský kurz, masérský kurz
a vzdělávání v oblasti životního prostředí.
Hlavní závěry - skupina „Mládež“
1.
Ze zkoumaného vzorku respondentů - mládeže se jednoznačně vyjádřila pro zájem
o zvýšení kvalifikace (doplnění vzdělání) významná skupina 67 % dotazovaných
(tj. 69 % žen a 63 % mužů).
2.
Dle úrovně vzdělání žen představují nejsilnější čtyři skupiny se zájmem o další
vzdělávání (zvyšování kvalifikace) ženy se základním vzděláním
(74 %), ženy
s vyšším odborným vzděláním a se vzděláním středním s maturitou (obě 71 %).
V případě můžu tvoří nejsilnější skupinu se zájem o další vzdělávání (zvýšení
kvalifikace) muži s vysokoškolským vzděláním (75 %), následují muži se základním
vzděláním (66 %), se vzděláním středním s maturitou (63 %) a vyučení
bez maturity (61 %).
3.
Mezi respondenty se zájmem o doplnění vzdělání se těší největší oblibě (zájmu
o formu vzdělávání) forma označená jako jiné formy vzdělávání (28 %), kdy jako
upřesňující odpověď respondenti (muži i ženy) uvedli převážně zájem o denní studium
vysokoškolské, výjimečně denní studium vyšší odborné. Následuje zájem o náročné
kurzy vyššího typu - např. manažer, specialista (21 %), specializované kurzy
se zaměřením na teoretické a technické dovednosti (19 %) a počítačovou a jinou
technickou gramotnost
(15 %).
Velmi nízký zájem projevili respondenti o vzdělávání ve formě všeobecných kurzů
na
úrovni
středoškolského
vzdělání
(9
%)
a
kombinovaných
kurzů
s několikadenními semináři (7 %).
» Ženy projevují nejintenzivnější zájem o vzdělávání označené jako jiné formy
vzdělávání (32 % - převážně denní studium vysokoškolské nebo výjimečně vyšší
odborné) a náročné kurzy vyššího typu - např. manažer, specialista (30 %),
s odstupem následuje vzdělávání zaměřené na počítačovou a jinou technickou
gramotnost (13 %).
» Mezi muži se velkému zájmu těší vzdělávání formou specializovaných kurzů
MAS Hrubý Jeseník
28
MAS Hrubý Jeseník
se zaměřením na teoretické a technické dovednosti (30 %), následuje zájem
o jiné formy vzdělávání (24 % - převážně denní vysokoškolské, výjimečně poté
vyšší odborné) a kurzy zaměřené na počítačovou a jinou technickou gramotnost
(19 %).
4.
Mládež, která projevila zájem o některou z forem dalšího vzdělávání je ochotna
za vzděláváním dojíždět do vzdálenosti 20 kilometrů (40 %) i dojíždět kamkoliv
(40 %), vzdělávání pouze v místě bydliště požaduje cca. pětina respondentů
se zájmem o další vzdělávání (21 %).
5.
Dle více jak poloviny dotazovaných (58 %), kteří mají v úmyslu se dále vzdělávat,
by doplnění vzdělání mělo být bezplatné (takto odpovědělo 57 % žen a 59 % mužů).
Naopak 42 % respondentů je ochotno za další vzdělávání hradit školné. Nejvíce
respondentů (39 %) považuje za maximální hranici částku 6 tisíc korun, 21 %
dotazovaných je ochotno přispívat částkou do 10 tisíc korun, 16 % částkou maximálně
2 tisíce korun. 11 % zájemců o doplnění vzdělání považuje za maximální školné ve výši
20 tisíc korun a 10 % zájemců potom 1 tisíc korun. 50 tisíc korun by bylo ochotno hradit
2 % respondentů, částku nad 50 tisíc korun potom necelé 1 % dotazovaných.
6.
Dotazování bylo rovněž zaměřeno na konkretizaci oboru (specializaci) v případě zájmu
o další vzdělávání (doplnění kvalifikace), kdy respondenti mohli uvést více jak jednu
možnost.
» Nejsilnější skupina (28 %, tj. ženy 32 % a muži 24 %) projevila zájem o zahájení
vysokoškolského (výjimečně vyššího odborného) studia.
» Významné skupiny dotazovaných projevují zájem o další vzdělávání zaměřené
na problematiku managementu (celkem 15 %, z toho ženy
13 % a muži 18 %),
informatiky a výpočetní techniky (celkem 15 %, z toho ženy 11 % a muži 19 %)
a ochrany životního prostředí (celkem 12 %, z toho ženy 18 %, muži pouze 6 %).
» Více jak 1/10 respondentů by uvítala vzdělávání zaměřené na cizí jazyk angličtina, němčina, výjimečně ruština (celkem 11 %, z toho ženy 11 % a muži
12 %).
» Následuje doplnění znalostí zaměřených na strojírenské obory (celkem
9 %,
avšak s převládajícím zájmem mužů - 15 % a nižším zájmem žen - 4 %)
a vzdělávání v oblasti cestovního ruchu (celkem 7 %, s mírně převládajícím
zájmem žen - 10 % a nižším zájmem mužů - 4 %).
» Do skupiny „jiné“, která je z hlediska počtu odpovědí nejméně významnou, byla
MAS Hrubý Jeseník
29
MAS Hrubý Jeseník
shrnuta zbývající část - při dotazování ojedinělých a výjimečných specializací (3 %
celkových odpovědí, tj. 3 % žen a 3 % mužů) jako např. administrativa, účetnictví,
pěstitelství a chov zvířat, gastronomie a dělnické profese - zedník, truhlář, tesař.
6. Cestovní ruch
MAS HJ je oblastí s vysokým potenciálem cestovního ruchu a to nejen jako nástupní oblast do
Jeseníků, oblasti zimních sportů a celoroční turistiky, ale i jako oblast vodních sportů a rybaření
na umělé vodní nádrži Slezská Harta, řekách a bystřinách. Dalšími oblastmi pro celoroční využití
cestovním ruchem nebo téměř celoroční jsou plavecký bazén v Bruntále, jízdárna v Rudné pod
Pradědem, zámek v Bruntále se svou výstavnickou činností a další atraktivity.
Více jak třetina území leží v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a jeho předností je pestrá a bohatá
krajina. Charakter krajiny společně s vysokou úrovní srážek v zimním období, které zajišťují pro danou
zeměpisnou šířku dobré sněhové podmínky, vytváří významný potenciál pro další rozvoj cestovního
ruchu.
Severozápadní část území je zaměřena spíše na zimní cestovní ruch a celoroční lázeňství, zastoupení
poskytovatelů jak ubytovacích a stravovacích služeb, tak i sportovních zařízení je zde poměrně široké
avšak mnohdy nižší kvality. Potenciál území není dosud v oblastech horských ani v oblastech
s možností poskytování vodní sportů, rybaření a turistiky, včetně kulturní turistiky, naplněn
a dobudován.
6.1. Turistické atraktivity
Nemovité kulturní památky jsou vyjmenovány v kapitole 3.2. Kulturní dědictví, v této kapitole
se soustředíme spíše na aktivní turistické zajímavosti regionu.
Trasy cyklobusů
BUS 1: Krnov - Bruntál - M. Morávka - Hvězda - Karlova Studánka - Vrbno - Zlaté Hory - Rejvíz - Jeseník
BUS 2: Šumperk – Klepáčov – Skřítek – Rýmařov – Malá Morávka – Hvězda – Karlova Studánka –
Vrbno pod Pradědem - Videlský kříž – Bělá pod Pradědem – Červenohorské sedlo – Kouty nad
Desnou
BUS 3a: Jeseník - Rejvíz - Głuchołazy - Zlaté Hory - Vrbno p.P. - Karlova Studánka - Hvězda - Ovčárna
Cyklobusy jsou provozovány jako běžné autobusové linky pro přepravu cykloturistů s koly, pěších
turistů i ostatních cestujících.
Lázně Karlova Studánka zbudovaly pro veřejnost i návštěvníky z oblasti cestovního ruchu nový bazén
s teplou vodou a řadou vodoléčebných atrakcí v budově Letních lázní, který je prvním bazénem
tohoto typu v ČR. Veřejnost a lázeňští hosté mohou posoudit efekt nových technologických prvků v
termální vodě, která je držena v rozsahu 32 - 34 st. Celsia. Čelní stěna bazénu po vstupu nabízí
3 šíjové chrliče (k masáži krční páteře). Na podélné bazénové stěně jsou různě vysoko trysky
a nástěnné zábradlí k masáži zad, pánve, trupu a končetin dle vlastní volby.
Zámek Bruntál, národní kulturní památka netradiční dispozice tvaru kruhové výseče, je
nejvýznamnější kulturní památkou celého regionu. Jeho nejstarší historie je spojena s rodem pánů
z Vrbna, kteří jej ve 2. polovině 15. století založili a od 2. poloviny 16. do počátku 17. století
renesančně přestavovali. Řád německých rytířů, jehož velmistrům od roku 1621 patřil, mu vtiskl
současnou podobu pozdně barokní přestavbou ve 3. čtvrtině 18. století a úpravami v 19. a počátkem
MAS Hrubý Jeseník
30
MAS Hrubý Jeseník
20. století. Zachováním arkádového nádvoří, hodinové věže a dalších starších stavebních prvků došlo
k ojedinělému spojení renesance a baroka v jeden architektonický celek.
Zámecká kaple v přízemí a interiéry reprezentativního 1. patra zámku s cennými rokokovými
nástěnnými malbami jsou vybaveny bohatým původním mobiliářem z 18. až počátku 20. století.
Zámecká galerie představuje díla italských, holandských, vlámských a německých mistrů 16. - 18.
století ze sbírek velmistrů Řádu německých rytířů.
Sály tzv. Starého paláce ve zvýšeném přízemí západního křídla zámku a bývalé hospodářské
prostory v přízemí využívá Muzeum v Bruntále, které zámek spravuje, k expozičním a výstavním
účelům.
Zámek obklopuje rozsáhlý park s objektem sala tereny, zbytky městských hradeb s baštami
a jezírkem.
6.2. Cykloturistika a pěší turistika
Cyklistické trasy
Bruntálsko a Vrbensko je vybaveno sítí cyklotras s využitím dosud nižší hustoty provozu
na silničních komunikacích nižších tříd. Cykloturistům se nabízejí trasy od méně náročných v oblasti
Nízkého Jeseníku až po náročné v Hrubém Jeseníku.
Cyklistické trasy číslo:
6073 : Malá Morávka – Rudná pod Pradědem – Světlá hora – Dětřichovice – Široká Niva – Nové
Heřminovy –
6029: Světlá Hora – Rudná pod Pradědem – Bruntál – Moravskoslezský Kočov – Valšov –
6162: Nové Heřminovy – Oborná – Bruntál – Dlouhá Stráň – Razová –
6076: Rudná pod Pradědem – Podlesí – Malá Hvězda – Pod Šindelnou – Pod kamenným vrchem –
Karlovice hotel Slovan – Holčovice
55: Holčovice – Heřmanovice – Drakov – Rejvíz
553: Malá Morávka – Hvězda – Ludvíkov – Vrbno Železná – Vrbno Mnichov – Drakov
MAS Hrubý Jeseník
31
MAS Hrubý Jeseník
6029: Vrbno Železná – Bílý Potok – Vidly – Karlova Studánka – Hvězda – Rudná pod Pradědem – Stará
Voda –
6070: Široká Niva – Karlovice – Vrbno Mnichov
6069: Vrbno pod Pradědem – Pod Šindelnou – Annenská myslivna – Annenský vrch – Andělská Hora –
Suchá Rudná
Pěší turistické trasy
Červená: Světlá hora – Andělská Hora – Anenský vrch – Vrbno pod Pradědem – Mnichov – Drakov
a dále na Rejvíz
Žlutá:
Brantice – Staré Purkartice – Karlovice – Anenský vrch – Karlova Studánka – Ovčárna
Modrá:
Karlova Studánka – Ludvíkov – Vrbno pod Pradědem – Ostrý – Spálené – Komora Holčovice
Zelená: Krasov – Karlovice – Zadní Ves – Vrbno pod Pradědem – Železná – Bílý Potok – Rabštejn –
Pásmo Orlíka – Bukovice – Jeseník
Zimní sporty
- Umělá ledová plocha, Areál Uhlířského vrchu s upravenými běžeckými tratěmi,
lyžařským vlekem v Bruntále, lyžařské vleky v Andělské Hoře a ve Staré Rudné
- – lyžařský vlek
Vodní sporty
-
Bruntál – Městské koupaliště, Krytý plavecký bazén, Půjčovna malých plavidel
6.3. Služby v cestovním ruchu, objekty pro sport a volnočasové aktivity
Existence a kvalita rekreačních zařízení v území má přímý vliv na úroveň jeho návštěvnosti.
Charakteristiku rekreačních zařízení na území regionu MAS HJ představují tři typy ubytovacích
a stravovacích zařízení dělené na zařízení volného a vázáného cestovního ruchu.
Mezi kapacity volného cestovního ruchu se řadí veřejně přístupná ubytovací a stravovací zařízení.
Jedná se o hotely, penziony, ubytovny, chatové osady, kempy, restaurace, pohostinství a jiné
podobné objekty. Kapacity vázaného cestovního ruchu jsou omezené svým využitím a patří sem
objekty individuální rekreace (chaty, domy a byty využívané k rekreačním účelům) a dále ubytovny
různých organizací a dalších subjektů.
Pro představení uvádíme některá zařízení v obcích a městech regionu.
Andělská Hora
Víceúčelové hřiště – tenis, házená, košíková
Tělocvična
Rybník – koupání v přírodě
Lyžařský vlek s nočním lyžováním
Světlá Hora
Penziony – pět zařízení, kuželkárna
Tělocvična, Nízkoprahové centrum, obecní hřiště
Staré Město
MAS Hrubý Jeseník
32
MAS Hrubý Jeseník
Koliba – restaurace a ubytování, fotbalové hřiště, tělocvična v objektu OÚ
Bruntál
Ubytování a stravování:
Hotel MONTENEGRO, Hotel Slezan, Hotel Hvězda, Penzion a turistická ubytovna U Kata, Penzion
Doušek, Turistická ubytovna Koky Antonín, Ubytovna Střední škola řemesel, Soukromí Gronkowiec
Vilém, Apartmán YVONA, Café Bar Freud, Restaurace a bar Terezka, Irisch Pub Grand, Společenský
dům
Objekty pro sport:
Umělá ledová plocha, Sportovní areál ZS Jesenická, Fitness Kobra a U Kelta, Půjčovna motokár
Janků, Tenisový areál, Sportcentrum Koky, Sportovní hala, Krytý plavecký bazén, Spinning –
Ruská ul., Sauna, koupaliště, Tělocvičny ZŠ Jesenická, Cihelní, Květná
Široká Niva
Ubytování, stravování:
Penzion Niva, Penzion u Žílů, Penzion Ajka, Chalupa u nádraží
Karlovice
Tenisový kurt, minigolf, minisjezdovka, fotbalové hřiště, tělocvična ZŠ
Karlova Studánka
Ubytování a stravování:
Cukrárna, Srubová restaurace Sport, Občerstvení u vodopádu, Hotel Džbán, Restaurace pod věží,
Státní léčebné lázně Karlova Studánka, Ubytovací služby
Objekty pro sport a relaxaci:
Solná jeskyně, Relaxační bazén s termální vodou, Vibrosanuna, Vacu Well, Lyžařský vlek, Tenisové
kurty, Běžěcké tratě, Kuželky, Dětské hřiště, Geologická expozice – kamenů
Vrbno pod Pradědem
Objekty pro sport:
Ttenisový kurt, fotbalové hřiště, tělocvična ZŠ, gymnázium, Sokolovna, volejbalové hřiště, zimní
ledová plocha, Sqash, bowling – Centrum Stone, posilovna, lyžařský vlek, běžecké tratě
6.4. Muzea
Okresní Muzeum v Bruntále
Počátky bruntálského muzea spadají do let 1898 až 1907, kdy z muzejní společnosti vznikl muzejní
spolek. Od roku 1915 bylo muzeum umístěno v tzv. Gabrielově domě na hlavním náměstí. V roce
1953 se stalo muzeem okresním a v dalších letech převzalo do své péče i nejvýznamnější památkové
objekty v okrese - zámek Bruntál, ve kterém od roku 1957 sídlí, hrad Sovinec a kosárnu v Karlovicích
ve Slezsku. Odborná činnost muzea vlastivědného charakteru byla ve druhé polovině 70. let rozšířena
o specializaci na lesnickou pěstební a těžební techniku.
Bruntálské muzeum shromáždilo v průběhu své činnosti více jak 43 tisíce sbírkových předmětů,
které jsou rozděleny do fondů archeologie, historie, umělecké historie, etnografie, starých tisků,
lesnictví, botaniky, zoologie, geologie a entomologie. Muzeum spravuje i mobiliář zámku Bruntál,
který je jako bezesporu nejatraktivnější a nejcennější součást sbírek prezentován včetně
památkových knihoven zámku Bruntál a hradu Sovinec v zámecké interiérové expozici zámku Bruntál.
Vedle této expozice muzeum připravilo návštěvnicky vděčné muzejní expozice „Příroda Bruntálska“
a „Cechy, řemesla a živnosti na Bruntálsku“ s unikátními exponáty. Ve výstavních síních v přízemí
zámku jsou na výstavách prezentovány nejvzácnější předměty z muzejních sbírek a díla moderního
MAS Hrubý Jeseník
33
MAS Hrubý Jeseník
umění významných našich i zahraničních umělců. V zámeckých prostorách se konají koncerty,
divadelní představení a jiné kulturní a společenské akce.
Městské muzeum v Andělské Hoře
Před rokem 2000 bylo v obci založeno místní obecní minimuzeum, ve kterém jsou uloženy
historické řemeslné předměty, historické předměty vybavení domácnosti, historické dokumenty
obce, partnerské listiny dokládající mezinárodní partnerství. Dnes, již městském muzeu, je umístěna
stálá výstava akademického malíře Vlastimila Kozáka.
Městské muzeum v Bruntále
Toto muzeum bylo založeno v době ne dávno minulé, zde jsou pro návštěvníky dokladovány
historické okamžiky města, záležitosti partnerských vztahů města se zahraničními subjekty, je zde
umístěn model města a další předměty, dokumenty a doklady týkající se historie i současnosti.
Pořádají se zde výstavy a další kulturní akce.
7. Podnikání
Složité geografické a z toho vyplývající pracovní a společenské podmínky oblasti se budou
muset řešit systémem, který zde již jednou byl. Vytvářením malých a středních firem, družstev
a jiných společenství, mnohdy spíše na rodinné bázi. Míra úspěchu zvyšování zaměstnanosti bude
dána jejich počtem. Dále pak zvyšováním počtu pracovních míst ve stávajících firmách. Ekonomiky
vyspělých států jsou založeny především na činnosti stabilních a tradičních drobných a středních
firem. Předpoklady pro takovou politiku zaměstnanosti zde jsou dány nakonec i přítomností místních
firem, které úspěšně expandují (Alfa Plastik Bruntál), nebo jsou součástí nadnárodních koncernů
(Osram Bruntál), či úspěšně využívají místního potenciálu ( Linaset, Advanced Plastics, Alfun, Kareta,
Jantar, NOVO CZ, Agroforest, Karla, Teplo Bruntál, Technické služby Bruntál a jiné).
Pokud jde o populaci oblasti, existuje zde nebezpečí jistého negativního vývoje. Situace obcí,
městeček a měst má podobnou tendenci. Jestliže například Bruntál dosáhl již v roce 1980 jistého
zenitu v počtu obyvatel (17 062), tak se v následujících téměř třech desetiletích toho moc nezměnilo.
V roce 2006 měl Bruntál 17 568 obyvatel. Migrace je tedy průměrná. V poslední době se objevily
ničím nepodložené teorie o tzv. odlivu mozků z oblasti. Jsou nepravdivé, alibistické. Mnoho mladých
lidí, kteří odešli za lepší prací či existencí má i nadále dobrý vztah k místům, v nichž prožili dětství.
Jejich případné návraty, či příchod dalších odborně zdatných pracovníků jsou přímo úměrné
možnostem, které jim budeme moci nabídnout. To je konec konců i smyslem této studie. Pravdou je,
že samo město Bruntál má příznivý průměrný věk obyvatel (37) a jen o málo horší průměr je
v ostatních obcích oblasti. Převážná část populace oblasti (cca 55 %) je v tzv. produktivním věku.
Tento ukazatel se však bude snižovat a na to je třeba se připravit. Asi polovina uváděné populace má
pouze základní nižší odborné vzdělání, středoškolské a vysokoškolské vzdělání má asi jedna třetina
obyvatel oblasti.
U měst ((Bruntál, Vrbno pod Pradědem) jsou ukazatele vzdělanosti obyvatelstva mírně příznivější.
Čelit budoucímu nepříznivému demografickému vývoji bude nutné uplatňováním všech možných
forem celoživotního vzdělávání, vytvářením specifických forem pracovního uplatnění pro ty, kteří
MAS Hrubý Jeseník
34
MAS Hrubý Jeseník
jsou ohroženi tzv. sociálním vyloučením. Ve své podstatě se jedná o uplatnění všech možných
způsobů a metod sociální ekonomiky. V rámci sociální ekonomiky, která by měla mít zásadní
a rozhodují vliv nejen na zvyšování zaměstnanosti, ale i na vytváření příznivého společenského
klimatu, vzít v úvahu i geografické zvláštnosti území (horší podmínky pro vyšší intenzitu zemědělské
výroby) a nevyužitý potenciál oblasti (nemovitosti, lesy, přírodní zvláštnosti, výborné podmínky pro
agroturistiku, poznávací a kongresovou turistiku aj.)
7.1. Podnikatelské subjekty
Počet podnikatelských subjektů s výběrem oborů podnikání v jednotlivých obcích
Obec
Anělská Hora
Bruntál
Karlova
Studánka
Karlovice
Ludvíkov
Oborná
Rudná pod
Pradědem
Staré Město
Světlá Hora
Šroká Niva
Vrbno pod
Pradědem
celkem
počet
zemědělství průmysl stavebnictví obchod,
ostatní
podnikatelských
a lesnictví
služby
subjektů celkem
pohostinství
84
9
10
22
21
22
3853
192
502
462
1083
1614
34
4
3
2
25
0
261
86
82
78
75
21
28
24
38
12
15
6
25
7
15
12
63
23
13
18
60
23
11
18
184
315
128
1202
44
76
48
91
15
48
7
74
34
37
18
150
47
57
30
411
44
97
25
476
6307
612
730
Zdroj: veřejná databáze ČSÚ-Windows Internet Explorer
784
1795
2390
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvyšší počet subjektů je v oboru podnikání spojeném též
s cestovním ruchem – obchod, služby a pohostinství. Ovšem při hlubším zjišťování nelze v obcích
dohledat tak vysokou míru zastoupení jmenovaných činností, jedná se tedy o fyzické součty
podnikatelských subjektů, které však nejsou provozovány přímo v místě sčítání. Přesto lze
konstatovat, že potenciál tohoto oboru podnikání je v místech zastoupen a při vhodném a vstřícném
počínání, resp. vytvoření podmínek pro daný obor, by bylo možné tento potenciál v místě, rozuměj
v obci, plně využít a rozvinout.
7.2.
Rozhodující zaměstnavatelé
Obec
Bruntál
Vrbno pod Pradědem
Bruntál
Bruntál
Bruntál a Rýmařov
Bruntál
Bruntál
Bruntál
Vrbno pod Pradědem
Karlova Studánka
Vrbno pod Pradědem
Bruntál
Bruntál
MAS Hrubý Jeseník
Přehled rozhodujících zaměstnavatelů v regionu
Subjekt
OSRAM Bruntál, spol. s r.o.
Advenced Plastics s.r.o. Vrbno pod Pradědem
Alfa Plastik, a.s. Bruntál
Linaset, a.s. Budišov nad Budišovkou, provoz Bruntál
Podhorská nemocnice, a.s. Rýmařov
Město Bruntál
Správa silnic Moravskoslezského kraje, středisko Bruntál
Connex Morava, a.s. Ostrava, provoz Bruntál
Crystalex, a.s. Sklárna Vrbno pod Pradědem
Státní léčebné lázně s.p. Karlova Studánka
Pradědský lesní závod, a.s. Vrbno pod Pradědem
UNIFLEX Moravia s.r.o. Bruntál
ALFUN, a.s. Bruntál
35
MAS Hrubý Jeseník
Vrbno pod Pradědem
Odetka, a.s. Vrbno pod Pradědem
Světlá Hora
Sinomag, s.r.o., Světlá Hora
Bruntál
KARETA, s.r.o. Bruntál
Bruntál
Macco Organiques, s.r.o. Bruntál
Bruntál
Jantar, s.r.o. Bruntál
Vrbno pod Pradědem
Miloslav Paňák, Vrbno pod Pradědem
Bruntál
TS Bruntál, s.r.o.
Bruntál
TEPLO BRUNTÁL, a.s.
Bruntál
Sylvania Tungsten, spol. s r.o. Bruntál
Bruntál
HAVLÍK OPAL, spol. s r.o. Bruntál
Světlá Hora
Bedřich Nykl, Světlá Hora
Zdroj: Úřad práce v Bruntále (Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v roce 2007)
Rozhodující zaměstnavatelé jsou územně soustředěni do větších měst oblasti, resp. do měst
Bruntálu, Vrbna pod Pradědem a pak zcela ojediněle ve Světlé Hoře a Karlově Studánce. Další
zaměstnavatelé v oblasti zaměstnávají méně jak 50 zaměstnanců. Nelze předpokládat, že v obcích
s počtem obyvatel menším jak 1000, by mohlo dojít ke vzniku firem, které by zaměstnávaly vyšší
počty zaměstnanců (míněno více jak 50). Tyto počty lze však ojediněle i překročit, ale to se bude
jednat jen dočasně a tento výskyt lze očekávat jen u sezónních prací a to zvláště v zemědělství, event.
v lesích. Z dlouhodobého sledování vývoje zaměstnanosti Úřadem práce v Bruntále lze usuzovat, že
pohyby v počtech zaměstnanců u rozhodujících zaměstnavatelů jsou velmi malé
(v jednotkách, max. desítkách zaměstnanců a to jak v plusových, tak záporných číslech), počty
zaměstnanců u těchto zaměstnavatelů jsou dlouhodobě stabilní.
Zemědělské podnikatelské subjekty působící v oblasti MAS
Obec
Andělská Hora
Subjekt
Ing. Kopec Luboš, Dány Jaroslav, Zbránek Jan, Franz Petr
Bruntál
Karlovice
AGROCOM-INVEST, a.s. /ZZN/, Hoško Jan, Ing. Ivanco Vasil a Pvel, Šafer
Vítězslav, Orság Lubomír, ELVIs-ALFA s.r.o., Ing. Štreit Jiří, Utíkal Vladislav,
Ing. Němec Miroslav, MVDr. Vala Jan
Urbánková Šárka
Ludvíkov
Chovančák Robert
Oborná
Staré Město
Šafranko Bernard, Brňák Jiří, Ing. Moškoř Stanislav
Ing. Theimer Jiří
Staroměstská zemědělská spol. s r.o., Ing. Nováková Olga, Kadlík Bohuslav,
Lehečka Josef, HYDROSPOL, spol. s r.o., Hůlek František ml. a st., Voučok
Boleslav, Sekaninová Jarmila, Kolomá Marie, Kolomý Jan, Koláčková Jarmila,
Koláček Milan a Josef, Rafaj Antonín, Klobouk Jiří, Grätz Jan
Světlá Hora
FA-BIO, s.r.o. Ing. Zelený, Čagánek Miloš, Hačundová Věra, Konopková
Ivana, Sohr Arnošt, Kochanová Antonie, Janotová Jana, Kochan Libor, Koňařík
František, Marečková Ludmila, Harazin Rostislav, Ing. Kaluža Jan
Široká Niva
Malohlavová Šárka, Ing. Balhar Zbyněk, „FUTUR“, s.r.o., Navrátil Jaroslav,
Pastelák Petr
Vrbno pod Pradědem Pradědský lesní závod, Novák Petr, Vrbová Zdeňka, Vrba Josef, Vrbová Lenka,
Černota František, Treimer Hubert, Chovančák Robert
Zdroj: Agrární komora okresu Bruntál, MěÚ Bruntál, odbor ŽP a Z
V tabulce zemědělských podnikatelských subjektů jsou v největší míře uvedeni zemědělci, které
je možno nazvat jako zemědělské rodinné farmy.
Soukromých zemědělců, kteří by mohli nabízet nové formy cestovního ruchu v podobě agroturistiky
a dalších produktů cestovního ruchu příliš není a u velkých družstev jsou s ohledem k jejich situaci
tyto úvahy v současnosti nereálné. Podnikání v odvětví omezuje také vlastnictví půdy, které je
MAS Hrubý Jeseník
36
MAS Hrubý Jeseník
v naprosté většině v majetku státu a zemědělci mají půdu pouze pronajatou. Tato situace také velmi
nepříznivě ovlivňuje vznik a rozvoj farem zabývajících agro- a hippoturistikou.
7.3.
Brownfields
Zemědělské i jiné objekty k využití
Staré Město –
Jankov, objekty po sovětské armádě
Bruntál –
Areál MARBURG – nachází se u hlavní komunikace ve směru na Olomouc – bývalý vojenský
areál s přistávací plochou pro vrtulníky. V areálu lze realizovat lehkou průmyslovou výrobu
a výstavbu občanské vybavenosti. Celková plocha areálu je 50 000 m 2 a obsahuje celkem
13 objektů s celkovou plochou podlaží 11 512 m2.z toho 5 jednopodlažních s plošnou
výměrou od 162 do 693 m2, 2 dvoupodlažních s plošnou výměrou v 1. Np 674 a 847 m2,
3 třípodlažních s plošnou výměrou v 1. Np od 168 do 560 m2, a 3 čtyřpodlažních s plošnou
výměrou
v 1. Np od 114 do 564 m2; Areál, resp. objekty jsou zasíťovány tech. infrastrukturou.
Průmyslová zóna západ - jedná se o lokalitu po vojenských kasárnách, která je přístupná
z hlavní komunikace ve směru na Rýmařov. Lokalitu lze využít menšími výrobními
a podnikatelskými firmami vzájemně sdružené do větších celků. Technická infrastruktura –
voda, kanalizace plyn a el. energie je dostupná, nachází se v blízkosti nebo přímo v lokalitě.
Průmyslová zóna sever - jedná se o lokalitu v blízkosti podniku OSRAM, ve které jsou 4 haly
železobetonových konstrukcí o rozměrech (d,š,v) 14145 x 24 x 14,5 m; 121,5 x 25,5 x 14,5 m;
80 x 25 x 16,5 m a 37 x 13,3 x 10 m. Dále jsou zde betonové základy konstruované jako
bezodtoková vana o rozměrech 50 x 140m cca 2,5 m pod úrovní terénu.
Světlá Hora –
Objekt bývalého chovu činčil „Činčilárna“ – pozemek 2 500 m2 , patrová hala 1 000 m2.
Karlovice –
Zadní Ves – kravín, pension Had, bývalý kulturní dům, objekty bývalého RHO – postupně se
opravují – soukromí vlastníci, objekt tzv. kostka – bývalá el. ke kosárna (náhon) – soukromý vlastník
Vrbno pod Pradědem –
V části obce Mnichov – zemědělské objekty, dále průmyslový areál Dřevokombinát, Vrsan
7.4.
Ekonomická aktivita
Počet obyvatel ekonomicky aktivních, celkový průměrný věk obyvatel v oblasti MAS
Obec
Andělská Hora
Bruntál
Karlova Studánka
Karlovice
Ludvíkov
Oborná
Staré Město
Světlá Hora
Široká Niva
Vrbno pod Pradědem
MAS Hrubý Jeseník
ekonom. aktivní
223
9299
125
582
141
174
200
342
736
296
3263
průměrný věk
35,0
32,8
32,3
36,1
37,4
35,3
32,8
36,0
36,8
35,8
34,7
37
MAS Hrubý Jeseník
celkem
15381
35,0
Zdroj: Veřejná správa online, Města a obce online – MOOL, ČSÚ sčítání lidu 2001
Průměrný věk obyvatel v oblasti MAS, resp. v obcích, je dle výše uvedeného přehledu velmi
vyrovnaný a ve srovnání s průměrným věkem v České republice 38,2 roků je o více jak tři roky nižší.
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle vybraných odvětví
Obec
celkem
zemědělství průmysl stavebnictví obchod,
služby
Andělská Hora
223
17
67
41
13
Bruntál
9299
245
2558
789
914
Karlova Studánka
125
3
15
4
2
Karlovice
582
93
193
38
31
Ludvíkov
141
23
44
12
7
Oborná
174
17
48
24
22
Rudná pod
Pradědem
200
40
50
19
16
Staré Město
342
40
66
53
37
Světlá Hora
736
71
223
104
56
Široká Niva
296
43
108
33
22
Vrbno pod
Pradědem
3263
151
1510
228
270
Celkem
15381
743
4882
1345
1390
Zdroj: veřejná databáze ČSÚ-Windows Internet Explorer, sčítání lidu 2001
7.5.
školství,
denně
zdravot.,
vyjíždějící
veř.správa mimo obec
39
14
2314
1128
40
19
60
237
20
78
24
107
28
59
99
37
94
151
238
120
438
3158
373
2657
Místní produkty
HAVLIK OPAL s.r.o. – výroba trvanlivých tyčinek se sýrem a solí
LIMOVA s.r.o., - výroba osvěžujících nápojů CAPRI-SONNE
Jantar spol. s. r.o. – pekařství
Valášek Václav – výroba uzených sýrových specialit, např. BRUNTÁLSKÝ BAČA
Firma Dr. FRANTIŠKA CÁBA – výroba dárkového zboží v kombinaci sklo, keramika, dřevo
s povrchovou úpravou vypalovaného barevného dekoru s možností vlastního motivu
Kolomý – masné výrobky, včelařství, truhlářství
AGROZAT Světlá Hora – výroba masných výrobků
Pekárna a výroba skla – minisklárna Němec v Karlovicích
Pekárna – Holaj, výroba skla – Sklárna Tomi, Sklárna Jakub vše ve Vrbně pod Pradědem
8. Partnerství
8.1. Členství
Členem MAS mohou být fyzické osoby starší 18 let a právnické osoby s trvalým pobytem či sídlem
v regionu MAS, které se chtějí podílet na práci naplňující cíle MAS. O přijetí rozhoduje výbor MAS,
který dbá, aby složení respektovalo kriterium, že obce nebudou tvořit více než 50 % členstva, aby
struktura členství vykazovala vyrovnaný počet zástupců za sociální, kulturní a ekonomickou oblast
a posuzuje, zda uchazeči o členství jsou schopni navrhovat a implementovat strategii rozvoje.
Členství vzniká dnem zapsání do seznamu členů po schválení výborem MAS. Dokladem členství je
potvrzení členství vydané výborem MAS.
Členství zaniká:
- Ukončením ze strany člena formou písemného oznámení
- Vyloučením člena pro zjevný rozpor s cíli MAS na základě rozhodnutí valné hromady
MAS Hrubý Jeseník
38
-
MAS Hrubý Jeseník
Nezaplacením stanovených příspěvků, po projednání ve výboru MAS
U právnických osob jejich zrušením
Zánikem sdružení
Členská základna
Organizační struktura Místní akční skupiny Hrubý Jeseník
VALNÁ HROMADA
valné shromáždění členů
volí a odvolává
KONTROLNÍ
KOMISE
VÝBOR
s funkcí programového
výboru pro SPL
volí a odvolává
VÝBĚROVÁ
KOMISE
jmenuje
PŘEDSEDA
MANAŽER
PROJEKTOVÝ MANAŽER
zřizuje pracovní skupiny pro
Rozvoj místní ekonomiky
a infrastruktury
Obnova venkovské krajiny,
kulturní dědictví
a cestovní ruch
Rozvoj lidských
zdrojů
Valná hromada je nejvyšším orgánem sdružení a koná se 1x za rok. Delegátem valné hromady je
každý člen MAS, je tedy nejpočetnějším orgánem MAS. Do výlučné pravomoci valné hromady patří:
Schvalování stanov MAS, jejich změn a doplňků, schvalování jednacího řádu valné hromady, volby
a odvolání členů výboru a komisí MAS schválení zprávy kontrolní komise, rozhodování základních
majetkových otázek MAS, schválení ročního rozpočtu, schválení návrhu strategických dokumentů
a projektů předložených výběrovou komisí, rozhodování o výši členských příspěvků a příspěvků
MAS Hrubý Jeseník
39
MAS Hrubý Jeseník
na spolufinancování společných projektů, rozhodování o odvolání proti rozhodnutí výboru,
rozhodování o zániku MAS.
Výbor je řídícím orgánem sdružení, který řídí činnost sdružení v období mezi konáním Valných
shromáždění členů a odpovídá Valnému shromáždění členů za plnění cílů sdružení. Výbor je volen
na Valném shromáždění členů. Výbor plní též funkci Programového výboru a zodpovídá za zpracování
SPL. Výbor zodpovídá za vyhlašování jednotlivých výzev na příjem žádostí. Na základě zpráv
o realizaci plánu Leader sestavovaných Kontrolní komisí a na základě jejích doporučení navrhuje
výbor změny v SPL.
Kontrolní komise je volena na Valném shromáždění členů. Do působnosti Kontrolní komise patří
sledování a kontrola veškeré činnosti sdružení zejména s důrazem na hospodaření, účelné
vynakládání prostředků a ochrany majetku ve vlastnictví sdružení.
Kontrolní komise je také orgánem pro dozor nad realizací SPL. Kontrolní komise provede kontrolu
všech projektů vybraných Výběrovou komisí MAS před zahájením realizace (ex-ante). V průběhu
každého projektu provede Kontrolní komise jednu kontrolu realizace. Jeden z členů se účastní
kontroly na místě před proplacením dotace konečnému příjemci, prováděné pracovníky SZIF.
O výsledcích zpracovává zprávu o realizaci plánu Leader, kterou předkládá výboru.
Výběrová komise je volena Valným shromážděním členů MAS a je pětičlenná se dvěma náhradníky.
Hlavní kritérium pro navržení jednotlivých členů je zkušenost s realizací projektů a široký rozhled
v jejich oblasti zájmu. Cílem je zajistit vyvážené složení výběrové komise, aby obsáhla všechny oblasti
SPL. Za výběr projektů je zodpovědná výběrová komise.
8.2. Mezinárodní partnerství a spolupráce
Mas nemá dosud navázány kontakty s MAS sousedních i jiných států, lze však do budoucna o této
možnosti uvažovat a k tomu v první fázi využít kontaktů na městské a obecní úrovni a tyto rozvinout
na úroveň spolupráce MAS. Příklady obcí a měst, které mají své partnery v zahraničí:
Město Andělská Hora má navázány partnerské vztahy s Gminou Rieńska Wieś, Základní škola pak má
kontakty s Gminou Glugomilowice – Polsko.
Světlá Hora má navázány partnerské vztahy s Gminami Polska Cerekew, německou obcí Rieste
a slovenskou obcí Těrchová.
Bruntál má navázány kontakty s partnerskými městy:
Opole – Polsko, Büdingen – Německo, Štůrovo – Slovensko, Castellarano – Itálie, Plunge – Litva.
9. SWOT analýza
SWOT analýza je zpracována tak, aby svým charakterem v silných a slabých stránkách, příležitostech
a hrozbách vyjadřovala naprosto specificky poměry v našem území.
9.1. Slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby
MAS Hrubý Jeseník
40
STRENGTHS – SILNÉ STRÁNKY
1. Atraktivní krajina Hrubého i Nízkého
Jeseníku s vysokou přírodní diverzitou
2. Strategicky výhodná poloha vůči dopravním tahům do vrcholových partií Jeseníků
3. Vysoký počet kulturních památek –
architektonické atraktivity staveb
4. Městská památková zóna, ochranná
pásma památkově chráněných objektů
5. Schopnost obcí využívat dotační zdroje
6. Rozvíjející se tradice a spolupráce
s blízkým polským pohraničním územím
7. Výborné podmínky pro všechny formy
poznávací a venkovské turistiky,
kongresovou turistiku
8. Výborné podmínky pro cykloturistiku, letní
a zimní sporty včetně rybaření
9. Dobrá síť základního a středního školství
10. Relativně dostatečný počet nevyužitých
výrobních ploch a objektů
11. Bruntálské Konzultační středisko + aktivity
Centra celoživotního vzdělávání Vysoké
školy podnikání, a.s. Ostrava
12. Vysoká úroveň komunitního plánování
sociálních služeb a organizací poskytujících sociální péči
13. Existence Euroregionu „Praděd“
14. Předpoklady pro rozvoj výroby biopaliv
15. Tradice hospodaření na půdách v méně
příznivých podmínkách
16. Chráněná krajinná oblast Jeseníky
17. Zásoby pitné vody
18. Bohatá fauna i flóra, lesnictví, myslivost
OPPORTUNITIES – PŘÍLEŽITOSTI
1. Podpora vzniku nových pracovních míst
2. Přechod ke vzdělávacím programům
rozvíjejícím klíčové dovednosti
3. Rostoucí nestátní neziskový sektor posky4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
tující služby pro ohrožené skupiny obyvatel
Rostoucí zájem návštěvníků a turistů o
domácí destinace
Zpracování a prodej místních zemědělských produktů
Rozvoj ekologického zemědělství
Prohloubení spolupráce mezi veřejnou
správou, občanským a soukromým
sektorem
Aktivizace místních subjektů prostřednictvím místní akční skupiny metodou
Leader pro společné aktivity
Oživení a změna struktury regionálního a
místního hospodářství
Odstraňování bariér přeshraničního styku
a pokračující evropská integrace
Zvyšování ekonomické aktivity věkově
starších občanů
MAS Hrubý Jeseník
MAS Hrubý Jeseník
WEAKNESSES – SLABÉ STRÁNKY
1. Málo účinná propagace cestovního ruchu
2. Málo služeb podporujících cestovní ruch
3. Nižší počet a kvalita ubytovacích a stravovacích kapacit
4. Nedostatečný počet nezemědělských
mikropodniků
5. Dlouhodobě zanedbaný stav místních
komunikací, inženýrských sítí a
nedostatečné vybavení obcí čistírnami
odpadních vod , nízký počet domácností
v obcích napojených na kanalizaci
6. Nízká nabídka služeb v menších obcích
7. Zanedbanost venkovských budov
8. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil
pro některá odvětví
9. Nižší počítačová gramotnost střední
a starší generace
10. Nevýhodná demografická a vzdělanostní
skladba obyvatelstva, absence komplexního dlouhodobého systému celoživotního
vzdělávání
11. Absence specializovaného poradenství ve
všech oborech
12. Nevhodné podmínky pro větrné elektrárny
13. Nedostatek kapacit na zpracování
biomasy a nepotravinářské produkce
14. Dosud neuspořádané majetkoprávní
vztahy k nemovitostem a převažující
nájemní vztahy k půdě
15. Nedostatečné tržní prostředí
THREATS - HROZBY
1. Pokračující oslabování pozice venkova
v systému řízení státu
2. Neschopnost získání finančních zdrojů na
realizaci opatření na venkově samosprávou, neziskovým sektorem i
zemědělci
3. Náročnost požadavků na projekty, normy
a služby zajišťující rozvoj území
4. Nedostatečná organizační a finanční
nepřipravenost na využití strukturálních
fondů
5. Devastace památek z důvodu
neschopnosti získání dostatku finančních
prostředků na údržbu a opravy
6. Narušení rázu venkovské krajiny v důsledku hledání alternativních zdrojů
energie
7. Nerozvinutost poradenských a informačních systémů a služeb podporujících
zaměstnanost
8. Vysoká míra nezaměstnanosti absolventů středních škol, SOU jako důsledek
školské politiky
9. Nedostačující příležitosti pro zaměstnání
41
12. Využití velkého potenciálu krajiny k rozvoji
alternativních druhů energií
13. Zájem společnosti o ochranu životního
prostředí a krajiny
14. Obnovení „malotřídek“ v obcích
MAS Hrubý Jeseník
starších občanů (nad 50 let)
10. Ztráta místní i regionální ekonomické
konkurenceschopnosti
11. Rušení mateřských škol a „malotřídek“
12. Nízká spolupráce škol a partnerů
(zejména podniků) ve vzdělávání
13. Extrémní klimatické jevy – místní
záplavy, sucho
9.2. Vyhodnocení SWOT analýzy
V jednotlivých částech SWOT analýzy uvedené charakteristické definice, nejsou názorem
jednotlivců, ale vznikly na základě četných diskusí, debat, zkušeností odjinud a konkrétních příkladů
z různých míst naší oblasti. Jsou v nich promítnuty i zkušenosti těch, kteří se vydali různými cestami,
aby zjistili jejich potřebu, či případnou nereálnost.
Mezi silné stránky území patří neporušená krajina. Hrubý i Nízký Jeseník je vzácný kulturní a přírodní
potenciál (typická architektura, vysoký počet kulturních památek, jedna z nejvýznamnějších destinací
cestovního ruchu v České republice) vytvářejí dobré podmínky pro kvalitní způsob života v regionu.
Přítomnost větších zaměstnavatelů a rozvíjející se spolupráce s polským pohraničím spolu s aktivní
podnikatelskou politikou středních a menších firem a živnostníků je rovněž dobrým předpokladem
stabilizace a rozvoje oblasti.
Mezi slabé stránky lze zařadit nedostatek pracovních příležitostí, což souvisí s útlumem zemědělství
po roce 1989 a dosud nižší rozvinutostí nezemědělských činností. Nedostatečná je také nízká úroveň
infrastruktury v obcích.
Příležitostí se stává rozšíření metody LEADER a tvorba projektů s využitím rostoucího zájmu EU
a ČR o rozvoj venkova. Využívání všech forem sociální politiky se zaměřením na poskytování
sociálních služeb vycházejících především z projektu Komunitního plánování. Jedná se o cílové
skupiny obyvatel, jako jsou senioři, zdravotně postižení, nezaměstnaní, osoby ohrožené sociálním
vyloučením, menšiny, děti, mládež a rodina.
Ohrožení lze spatřovat v nevhodném nastavení finančního přerozdělování výnosů daní státem,
složitost a vysoká časová i kvalifikační náročnost získávání finančních prostředků z dotací a podpor.
Nedostatečná nabídka pracovních příležitostí a nízká nabídka služeb k zajištění patřičné kvality života,
což může mít za následek odchod zejména mladých lidí za lepší nabídkou do jiných míst.
9.3. Vize
Na území MAS Hrubý Jeseník se zvýší počet pracovních míst rozvojem nových pracovních
a podnikatelských příležitostí, dále se rozvine péče o krajinu a investice do infrastruktury zlepší
ekonomickou situaci obcí, zvýší kvalitu života na venkově a současně vytvoří potenciál pro rozšíření
cestovního ruchu.
9.4. Priority a opatření
Priority jsou označeny číslicemi, pod každou prioritou jsou očíslována opatření, která danou prioritu
naplňují. Jednotlivá opatření jsou označena číslem priority, pod kterou patří a svým pořadovým
číslem.
1. Obnova a údržba venkovské krajiny
1.1. Zvýšení informovanosti o přírodním a kulturním bohatství regionu
MAS Hrubý Jeseník
42
MAS Hrubý Jeseník
1.2. Ochrana přírodně hodnotných území a lokalit
1.3. Péče o venkovskou krajinu
1.4. Zapojování veřejnosti do ochrany a péče o dědictví regionu
(kulturní, historické, architektonické, technické a přírodní dědictví)
2. Kulturně – společenský život obcí a obnova kulturního dědictví (obnova kulturního, právního
2.1. Obnova a kultivace veřejných prostranství jako míst k setkávání
2.2. Kulturní, společenské a sportovní akce a zázemí pro jejich pořádání
2.3. Obnova movitého a nemovitého dědictví regionu (kulturně, historicky, architektonicky
a technicky hodnotných objektů)
2.4. Zapojení sociálně znevýhodněných do života v regionu
2.5. Prezentace obcí, podnikatelské sféry a nestátních neziskových organizací (NNO)
3. Rozvoj venkovské turistiky a cestovního ruchu
3.1. Venkovský cestovní ruch
3.2. Prezentace obcí a nestátních neziskových organizací (NNO)
3.3. Propagace regionu MAS HJ(i mimo jeho území) a v něm působících subjektů
3.4. Vznik a podpora informačních a návštěvnických center a jejich spolupráce
4. Celoživotní vzdělávání, venkovské informační a propagační systémy
4.1. Šetrné nakládání a hospodaření s odpady, energií a vodou
4.2. Využívání alternativních zdrojů energie
4.3. Prevence znečišťování životního prostředí
4.4. Vzdělávání, informovanost, výchova a zapojování veřejnosti v oblasti životního prostředí
5. Rozvoj místní ekonomiky a sociální ekonomika
5.1. Diverzifikace činností zemědělských subjektů
5.2. Výroba, prodej a propagace regionálních produktů
5.3. Rozvoj tradičních řemesel a drobného podnikání
6. Rozvoj lidských zdrojů
6.1. Efektivní realizace ISÚ na principech místního partnerství
6.2. Rozvoj místního partnerství a budování kapacit
6.3. Přenos zkušeností a spolupráce
9.5. Popis priorit, opatření a aktivit
Obnova a údržba venkovské krajiny
Důležitou oblastí, jež se v rámci této priority bude řešit, je obnova a údržba venkovské
krajiny. Zde je nutné klást důraz na informovanost veřejnosti a zapojení místních obyvatel do aktivit,
které budou přispívat k řešení této oblasti. Území MAS HJ se nachází v jedné z nejzachovalejších,
typicky venkovských destinací bývalých Sudet. Ochrana přírodního, historického dědictví a péče
o zachování venkovského rázu území jsou hlavními pilíři dlouhodobě udržitelného a šetrného rozvoje
území.
Další ze základních charakteristik regionu je vysoký počet historicky cenných movitých
i nemovitých objektů. Technický stav většiny těchto objektů je stále, i přes realizaci mnoha
úspěšných projektů, v alarmujícím stavu. Proto je nutné i v následujícím období hledat prostředky
i nástroje, jež pomohou k záchraně historicky cenných movitých či nemovitých objektů. Již při
pojmenování cílů Rozvojové strategie se povedlo iniciovat zájem místních obyvatel o tuto
MAS Hrubý Jeseník
43
MAS Hrubý Jeseník
problematiku a to pomůže řešit stav historického dědictví regionu a přispěje i k posilování místní
a regionální identity.
Priorita 1. Obnova a údržba venkovské krajiny
Opatření 1.2. Představení a poznání dědictví regionu
Podporované aktivity:
seznamování s dědictvím regionu (např. pomocí informačních a vzdělávacích materiálů,
publikací, průvodců, naučných stezek, expozic a muzeí, akcí pro veřejnost, soutěží, odborných
seminářů, jiných inovativních forem interpretace apod.) vč. potřebných doprovodných investic
(např. rekonstrukce budovy muzea apod.)
studijní a výzkumné práce a další aktivity mapujících historický, kulturní a přírodní vývoj
regionu (např. paměť obyvatel, vývoj krajiny, historické rešerše apod.), kompletace, archivace
a využití jejich výstupů
Opatření 1.3. Ochrana přírodně hodnotných území a lokalit
monitoring vzácných rostlinných a živočišných druhů, neživé přírody a mapování přírodně
zajímavých lokalit
iniciace zákonné ochrany přírodně hodnotných druhů, jedinců a lokalit (chránění živočichové,
památné stromy, významné krajinné prvky, prvky neživé přírody apod.) a péče o ně
právní a odborné poradenství, bezprostředně související s výše uvedenými aktivitami
Opatření 1.4. Péče o venkovskou krajinu
podpora tradičních přístupů k péči o venkovskou krajinu včetně aktivit směřujících
k prostupnosti krajiny
budování, ochrana a obnova původních krajinotvorných prvků se zaměřením na Územní
systémy ekologické stability území
obnova a ochrana staveb v krajině ve vazbě na historický, kulturní, a přírodní vývoj regionu
zpracování strategických, výzkumných, analytických a rozvojových dokumentů a studií,
vztahujících se k výše uvedeným aktivitám, poradenství v této oblasti
Opatření 1.5. Zapojování veřejnosti do ochrany a péče o dědictví regionu
osvětová, informační a vzdělávací činnost v oblasti ochrany a péče o dědictví regionu
motivace veřejnosti k primární i následné svépomocné údržbě dědictví regionu vč. podpory
konkrétních aktivit
iniciace nových a podpora již existujících občanských aktivit v této oblasti
MAS Hrubý Jeseník
44
MAS Hrubý Jeseník
zlepšení komunikace a informovanosti mezi NNO, podnikateli a veřejnou správou v oblasti
obnovy dědictví regionu
příprava a realizace akcí zapojujících veřejnost do obnovy, ochrany a péče o přírodní, kulturní
a historické dědictví regionu
Kulturně – společenský život obcí a obnova kulturního dědictví (obnova kulturního, právního
Důležitým aspektem udržitelného rozvoje regionu je zlepšování kvality života jeho obyvatel.
Kvalitní prostředí k životu je nezbytným aspektem k zastavení migrace venkovských obyvatel
do větších urbánních celků. Mezi hlavní témata této priority patří obnova veřejných prostranství obcí
a měst regionu. Veřejná prostranství vytvářejí základnu pro sociokulturní vazby mezi místními
obyvateli. Jsou nejenom místem k setkávání a volnočasovým aktivitám, ale spoluvytvářejí i hlavní
dojem, který získá o dané obci každý návštěvník regionu. Zapojením místních obyvatel do plánování
úprav těchto prostranství se zvýší i jejich zájem o život v obci a potažmo i v regionu. Navíc se vytvoří
vztah k upravovanému místu a tím i ochota o jeho vzhled v budoucnosti pečovat.
Další důležitou oblastí této priority je také podpora pořádání kulturních, společenských
a sportovních akcí. Tyto aktivity vytvářejí možnosti kvalitního trávení volného času a rovněž přispívají
k posilování sociokulturních vazeb mezi obyvateli a zvyšují místní a regionální identitu.
Dalším tématem, které tato priorita reflektuje, je zlepšení kvality života sociálně znevýhodněných
obyvatel regionu. Priorita podporuje aktivity pro zvýšení jejich zaměstnavatelnosti, činnost obcí,
sdružení či organizací, které realizují projekty se sociální problematikou, projekty integrace
znevýhodněných obyvatel do života regionu a informovanost, resp. osvětu v této problematice.
Poslední tématickou oblastí této priority je podpora informačních a prezentačních aktivit obcí
a nestátních neziskových organizací, jejímž účelem bude zvýšení informovanosti o jejich aktivitách
nejenom v regionu, ale i na národní a mezinárodní úrovni. Neziskové organizace a spolky jsou
nedílnou součástí života na venkově. Prezentace aktivit sdružení, resp. spolků, pomáhá nejenom
k jejich propagaci, ale umožňuje jim vytvářet si zpětnou vazbu k jejich činnosti a získávat nové
zkušenosti.
Priorita 2. Kulturně – společenský život obcí a obnova kulturního dědictví (obnova
kulturního, právního a historického vědomí občanů)
Opatření 2.1. Obnova a kultivace veřejných prostranství jako míst k setkávání
zachování a obnova tradičního vzhledu a venkovského charakteru sídel
rekonstrukce, obnova a vytváření uměleckých, výtvarných a architektonicky cenných prvků
v obcích (např. kašny, fontány, sochy, sloupy)
obnova a vytváření veřejných prostranství včetně oprav a osazování mobiliáře (lavičky, altány
apod.)
obnova rybníků, vodních prvků a zeleně v obcích
zapojení veřejnosti do plánování a tvorby veřejných prostranství (včetně primární i následné
péče)
opravy, rekonstrukce a výstavba veřejných budov (úřady, multifunkční prostory, nouzové byty
apod.)
MAS Hrubý Jeseník
45
MAS Hrubý Jeseník
zpracování projektových dokumentací k výše uvedeným bodům, urbanistických studií,
generelů zeleně, územních plánů obcí apod.
Opatření 2.2. Vzdělávání, informovanost a volnočasové aktivity
rekonstrukce, budování a vybavení vzdělávacích a volnočasových zařízení (školky, školy, domy
dětí a mládeže, klubovny, hřiště, sportoviště, …) především v souvislosti s inovativními
formami vzdělávání a trávení volného času
pořádání vzdělávacích, informačních a osvětových akcí
aktivity směřující k vytváření informační společnosti (přístup k internetu, knihovnictví, …)
Opatření 2.3. Kulturní, společenské a sportovní akce a zázemí pro jejich pořádání
rekonstrukce kulturních, společenských a sportovních zařízení včetně zpracování projektové
dokumentace
vybavení kulturních, společenských a sportovních zařízení a kluboven
pořádání a propagace kulturních, společenských a sportovních akcí
vytváření zázemí pro pořádání kulturních, společenských a kulturních akcí regionálního
charakteru
Opatření 2.4. Obnova movitého a nemovitého dědictví regionu (kulturně, historicky,
architektonicky a technicky hodnotných objektů
záchrana, obnova, úpravy a využívání movitých i nemovitých objektů (např. nemovitých
kulturních a historických památek, sakrálních staveb, technické památky, obrazy a další
historicky cenné předměty, drobné památky v krajině, atd.)
záchrany, obnova, úpravy a využívání movitých objektů souvisejících se zpracováním
projektové dokumentace, restaurátorských záměrů, stavebně-technických a stavebněhistorických průzkumů, studijních a výzkumných prací a další dokumentace, potřebné
pro obnovu kulturního, historického, architektonického a technického dědictví regionu
Opatření 2.5. Zapojení sociálně znevýhodněných do života v regionu
podpora snižování počtu dlouhodobě nezaměstnaných v regionu a zvyšování možnosti jejich
uplatnění na trhu práce
opravy, budování a vybavení zařízení poskytujících sociální služby (krizová centra, mateřská
centra, stacionáře, domy s pečovatelskou službou, zařízení pro handicapované)
činnost a rozvoj organizací, zabývajících se sociální problematikou
aktivity, umožňující rovný přístup sociálně znevýhodněným osobám a jejich zapojení
do běžného života (bezbariérové přístupy, sociální koordinátoři apod.)
MAS Hrubý Jeseník
46
MAS Hrubý Jeseník
zvýšení informovanosti, osvěty a prevence v sociální problematice
Opatření 2.6. Prezentace obcí, podnikatelské sféry a nestátních neziskových organizací (NNO)
vydávání publikací a informačních materiálů pro obce, podnikatele a NNO včetně vytváření
a aktualizace internetových prezentací
veřejné prezentace obcí, podnikatelů a NNO (např. výstavy, veletrhy) v tuzemsku,
prezentačních aktivit v zahraničí za účelem navázání nebo realizace mezinárodní spolupráce
podpora překladů textů pro výše uvedené účely a tlumočení na akcích
Rozvoj venkovské turistiky a cestovního ruchu
Region MAS Hrubý Jeseník je díky svému přírodnímu a historickému bohatství vhodnou
destinací pro rozvoj cestovního ruchu.
Všeobecně se uznává, že cestovní ruch se stává čím dál tím více důležitým hospodářským
odvětvím, které může značně ovlivnit ekonomiku země. Česká republika patří k turisticky zajímavým
oblastem. Zájmem turistů se stává tradičně Praha (zde je vysoké číslo návštěvnosti dáno i kombinací
služebních cest a turistiky) , Karlštejn, Karlovy Vary, Český Krumlov, jižní Morava, jižní Čechy a další
všeobecně známé lokality. Ostatní oblasti jsou turisty sice navštěvovány, avšak délka jejich pobytu je
minimální. Přijet, podívat se a odjet. Přitom z hlediska ekonomického je zajímavý turista, který je
na jednom místě několik dní ubytován a v místě zvyšuje tržby podnikatelům ve službách,
v pohostinství a v dalších odvětvích. Jak ale takového turistu získat v oblastech, které nejsou
všeobecně známé, nebo jednoznačně atraktivní jako například Praha či Karlštejn?
Ukazuje se, že jednou z úspěšných metod je nabídka poznávací a informační turistiky. Tato
nabídka musí být ovšem podložena znalostí oblasti (historie i současnost) a doprovázena atraktivní
formou prezentace, včetně zajímavých a neobvyklých doplňkových služeb. A potřebuje počáteční
investice, které mohou mít velice rychlý návratný charakter.
Priorita obsahuje tři hlavní témata. V první řadě je to rekonstrukce, budování či interpretace
místních atraktivit včetně podpory rozvoje ubytovacích a stravovacích kapacit. Do tohoto tématu je
zahrnuto i zpracování projektových dokumentací, podnikatelských plánů či marketingových studií.
Hlavním cílem těchto aktivit je podpořit zejména k životnímu prostředí šetrné formy cestovního
ruchu
a zvýšit ekonomickou soběstačnost regionu.
Druhým tématem je propagace regionu na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Cílem této
oblasti je koordinovaně a účelně propagovat atraktivity, které se v rámci regionu nacházejí. Patří sem
zejména propagace individuálních i integrovaných produktů cestovního ruchu, včetně jejich
prezentace na národním i mezinárodním fóru. Důležitým aspektem této oblasti je podpora rozvoje
průvodcovských služeb, které mohou být významným nástrojem interpretace přírodního
i historického dědictví regionu.
Poslední oblastí této priority je podpora vzniku a fungování informačních a návštěvnických center v
rámci regionu. Tato tématika se v rámci ISÚ Český Západ – Místní partnerství objevuje nově. Reaguje
zejména na poptávku po koordinaci služeb cestovního ruchu a zlepšení jejich propagace. Fungující
informační či návštěvnická centra jsou hlavní základnou pro koordinaci propagace atraktivit regionu
na místní národní i mezinárodní úrovni.
Priorita 3. Rozvoj venkovské turistiky a cestovního ruchu
Opatření 3.1. Venkovský cestovní ruch
MAS Hrubý Jeseník
47
MAS Hrubý Jeseník
výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení ubytovacích (včetně tábořišť a kempů)
a stravovacích zařízení
budování, obnova a vybavení dalších zařízení, poskytující služby v cestovním ruchu (rekreační
sportoviště, půjčovny, úschovny apod.)
budování, obnova a rekonstrukce turistických tras a stezek (pěší, cyklistické, hippoturistické,
…) včetně odpočívadel a další způsoby značení v terénu, které usnadní orientaci návštěvníků
(např. značení turistických cílů, místní informační systémy, apod.)
využití místních atraktivit pro venkovský cestovní ruch a budování doprovodné infrastruktury
(parkoviště, přístupové cesty apod.)
vznik nových turistických atraktivit (rozhledny, inovativní produkty apod.)
zpracování projektové dokumentace a studií pro výše uvedené body včetně marketingových
studií, podnikatelských plánů apod.
Opatření 3.2. Propagace regionu a v něm působících subjektů
podpora publikační a propagační činnosti včetně prezentací regionu na regionálních,
národních i mezinárodních akcích (veletrhy, výstavy, semináře) včetně překladů a tlumočení
tvorba a propagace turistických produktů a integrované nabídky služeb cestovního ruchu
podpora rozvoje průvodcovských služeb
vytváření komunikačních a marketingových strategií a koncepcí a posilování regionálních
značek původu a kvality
Opatření 3.3. Vznik a podpora informačních a návštěvnických center a jejich spolupráce
vybudování, rekonstrukce a vybavení informačních a návštěvnických center a míst
spolupráce a prezentace informačních center na regionální, národní a mezinárodní úrovni
projektové dokumentace a studie k zřízení, rekonstrukci či činnosti návštěvnických center
Celoživotní vzdělávání, venkovské informační a propagační systémy
Celoživotní učení již není pouhým aspektem vzdělávání, musí se stát vůdčím principem
pro poskytování a účast na vzdělávání v jakémkoli jeho kontextu. V nadcházejícím desetiletí musí
dojít k uskutečnění této vize. Všichni lidé, kteří žijí v Evropě, bez výjimky, by měli mít stejné
příležitosti k tomu, aby se přizpůsobili požadavkům sociálních a ekonomických změn a aby se aktivně
podíleli na utváření budoucnosti Evropy. Velmi atraktivní a téměř nenarušené životní prostředí
regionu je velkým kapitálem nejenom v oblasti udržitelného cestovního ruchu, ale i důležitým
aspektem, který zvyšuje kvalitu života místních obyvatel. Priorita zahrnuje čtyři důležitá témata, která
mají přispět k udržení kvality životního prostředí regionu.
Tato priorita je zaměřena na různé formy ochrany zdravého životního prostředí v regionu.
Prvním z těchto je šetrné nakládání s energiemi, vodou a s odpady. Během minulého období bylo
v regionu realizováno několik významných počinů, které tuto problematiku řeší. Vznikly nové sběrné
dvory i čističky odpadních vod. Využívají se i moderní metody separace, recyklace i likvidace odpadů.
Je velmi důležité i v následujících letech tyto a podobné aktivity podporovat.
MAS Hrubý Jeseník
48
MAS Hrubý Jeseník
Druhým důležitým tématem této priority je podpora zavádění a využívání alternativních zdrojů
energie. V současné době je zavádění alternativních zdrojů v regionu v začátcích. I proto budou
projekty, které umožní jejich šíření a zavádění do ekonomické i veřejné sféry místní akční skupinou
podporovány. Vzhledem k aktuálnosti této problematiky lze předpokládat, že na podobné aktivity
budou i finanční prostředky.
Třetím zásadním tématem této priority je prevence znečišťování životního prostředí. Tato
problematika jde ruku v ruce s výše uvedenými tématy. Zejména používání neekologických topných
systémů je velkým problémem všech venkovských oblastí.
Poslední oblastí, kterou tato priorita řeší, je vzdělávání a osvěta v oblasti ochrany životního
prostředí. I přesto, že již byly úspěšně realizované mnohé projekty, je nutné i nadále podporovat
aktivity, jež přispějí ke zvýšení ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty všech věkových skupin
obyvatel regionu. Zvýšení informovanosti je hlavním nástrojem prevence ochrany životního prostředí
regionu.
Priorita 4. Celoživotní vzdělávání, venkovské informační a propagační systémy
Opatření 4.1. Šetrné nakládání a hospodaření s odpady, energií a vodou
aktivity směřující ke kvalitnímu a účinnému třídění odpadů, odstraňování nebezpečných
odpadů a likvidaci nepovolených skládek
likvidace a využívání bioodpadu
výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení zásobování pitnou vodou drobného rozsahu
zpracování projektové dokumentace a studií k výše uvedeným bodům
Opatření 4.2. využívání alternativních zdrojů energie
propagace alternativních zdrojů energie formou příkladů
podpora pěstování a zpracování energetických plodin včetně pořizování strojního vybavení
modernizace malých vodních elektráren
využívání alternativních zdrojů energie
zpracování studií a projektových dokumentací
Opatření 4.3. prevence znečišťování životního prostředí
projekty vedoucí ke snižování emisí do ovzduší
přechod na ekologicky šetrné topné systémy
snižování ekologické zátěže provozu
MAS Hrubý Jeseník
49
MAS Hrubý Jeseník
Opatření 4.4. Vzdělávání, informovanost, výchova a zapojování veřejnosti v oblasti životního
prostředí
propagace, vzdělávání, informační a publikační činnost v oblasti životního prostředí
ekologické aktivity škol včetně vybudování, oprav, nákupu nebo pronájmu potřebného
vybavení
dobrovolnické aktivity se zaměřením na životní prostřední (výsadba stromů, likvidace odpadů
v přírodě, otvírání studánek apod.)
vznik a činnost informačních center v oblasti životního prostředí
Rozvoj místní ekonomiky a sociální ekonomika
V rámci této priority se objevují opatření a aktivity, které jsou zaměřeny na podporu rozvoje
řemesel a místních či regionálních produktů. Na tuto oblast je kladen velký důraz i v období 2007 –
2013. V tomto období je problematika podpory místních produktů a malého, drobného a středního
podnikání rozšířena o propagaci a vzdělávání.
Druhou oblastí, jež tato priorita zahrnuje, je diverzifikace zemědělských činností. Tato problematika
velmi souvisí s postupnou proměnou ekonomických činností na venkově. Stále více je zřejmé,
že struktura zaměstnanosti na venkově se diverzifikuje v neprospěch zemědělství. Stále více lidí je
zaměstnáno ve službách a průmyslu. Cílem diverzifikace zemědělských činností je nejenom
podporovat ekonomicky rentabilní oblasti podnikání na venkově, ale také klást důraz
na environmentální funkci zemědělství, jíž je péče o venkovskou krajinu.
Priorita 5. Rozvoj místní ekonomiky a sociální ekonomika
Opatření 5.1. Diverzifikace činností zemědělských subjektů
nákup strojního vybavení pro diverzifikace činnosti zemědělských subjektů
výstavba a rekonstrukce hospodářských budov pro diverzifikaci činnosti zemědělských
subjektů
rozvoj agroturistiky
vznik, vybudování a vybavení konzultačních a poradenských center pro zemědělské subjekty
Opatření 5.2. Výroba, prodej a propagace regionálních produktů¨
výstavba, rekonstrukce a vybavení drobných výroben a podpora zpracování místních produktů
zřizování a vybavení prodejen místních produktů a podpora přímého prodeje
zpracování projektových dokumentací, marketingových studií, podnikatelských plánů
a analýz legislativních předpisů v souvislosti s místními produkty a službami a účast
na vytváření podmínek pro jejich vznik
propagace, inzerce a reklama místních produktů a služeb na regionální, národní
i mezinárodní úrovni včetně účasti na prezentačních akcích a jejich pořádání (veletrhy,
výstavy, ochutnávky, semináře, …) včetně překladů a tlumočení
MAS Hrubý Jeseník
50
MAS Hrubý Jeseník
marketingové známky, ochranné známky a průmyslové vzory
Opatření 5.3. Rozvoj tradičních řemesel a drobného podnikání
výstavba, rekonstrukce a vybavení řemeslných výroben a provozoven služeb včetně
projektových dokumentací
vzdělávání drobných podnikatelů a řemeslníků a přenos zkušeností a znalostí
zpracování projektových dokumentací, marketingových studií, podnikatelských plánů
a analýz legislativních předpisů v souvislosti s rozvojem tradičních řemesel a drobného
podnikání
a účast na vytváření podmínek pro jeho rozvoj
vznik, vybudování a vybavení konzultačních a poradenských center pro drobné podnikatele
obnova a rozvoj tradic jako možnost pro další ekonomický rozvoj
Rozvoj lidských zdrojů
Podstatou této priority je zajistit efektivní fungování místní akční skupiny Hrubý Jeseník
a prohlubovat principy místního partnerství. Priorita je zaměřena na aktivní vyhledávání lidského
potenciálu v regionu, vyhledávání nástrojů, zdrojů i personálního zajištění, nutného k realizaci cílů
ISÚ a propagaci území i aktivit místního partnerství.
Priorita 6. Rozvoj lidských zdrojů
Opatření 6.1. Efektivní realizace ISÚ na principech místního partnerství
vyhledávání a konzultace projektových záměrů, příprava a iniciace projektů (přispívajících
k realizaci ISÚ)
vyhledávání možností financování realizace ISÚ
administrativní a odborné zajištění realizace ISÚ
prezentace příkladů dobré praxe a přenos zkušeností
Opatření 6.2. Rozvoj místního partnerství a budování kapacit
vyhledávání, efektivní využívání a rozvoj lidského potenciálu (schopností aktivních jednotlivců
i organizací) a zapojování veřejnosti do realizace ISÚ
propojování a koordinace dílčích aktivit (přispívajících k realizaci ISÚ)
informování o místní akční skupině, její činnosti a členech, seznamování veřejnosti s ISÚ
posilování vztahu obyvatel k regionu MAS Hrubý Jeseník
10.
Implementace – realizace navržených priorit
MAS Hrubý Jeseník
51
MAS Hrubý Jeseník
Podstatou této kapitoly je podrobný rozpis a analýza postupů a metod, které MAS využívá pro
realizaci navržených priorit této strategie. Podstatným nástrojem pro realizaci navržených priorit
a opatření je odpovídajícím způsobem sestavená organizační struktura MAS.
Důležitým tématem je také otevřenost MAS pro další místní rozvojové aktéry a zapojení
veřejnosti do její činnosti.
10.1.
Způsob realizace navržených priorit
Naplňování priorit a opatření, které jsou v této strategii popsány v předcházející kapitole č. 9, bude
dosahováno následujícími způsoby:
• realizace integrovaných programů/projektů typu LEADER resp. projektů, které bude realizovat
MAS ve spolupráci s místními subjekty
• přípravy a realizace dalších projektů, financovaných z jiných zdrojů, jejichž nositeli budou místní
subjekty
• realizace projektů spolupráce, jejichž nositelem bude přímo MAS resp. místní subjekty.
10.2.
Dopady a přínosy priorit pro území MAS
V následujícím textu jsou jednotlivé priority posuzovány z hlediska jejich dopadu a přínosu pro
území MAS. U každé priority je popsána její udržitelnost a časový rámec naplnění jednotlivých
opatření.
Priorita 1 Obnova a údržba venkovské krajiny
Dopad realizace
- zajištění konzervace současného stavu historicky cenných objektů
- zvýšení zájmu o místní kulturní a přírodní dědictví
- rekonstrukce vybraných historicky cenných objektů
- zvýšení ochrany a péče o přírodně cenná území
Časový rámec
- opatření jsou dlouhodobého charakteru
Dlouhodobý přínos
- impuls pro realizaci navazujících finančně náročnějších investičních projektů
- posílení regionální identity
- zachovalé životní prostředí
Udržitelnost
- zapojení veřejnosti a občanských iniciativ jako předpoklad vytvoření
- vztahu k přírodnímu a historickému dědictví regionu a následné trvalé péči o něj
Priorita 2 Kulturně – společenský život obcí a obnova kulturního dědictví (obnova
kulturního , právního a historického vědomí občanů)
Dopad realizace
- kultivovaná veřejná prostranství a budovy
- zlepšení zázemí pro volnočasové i vzdělávací aktivity
MAS Hrubý Jeseník
52
MAS Hrubý Jeseník
- zlepšení kvality poskytovaných sociálních služeb
Časový rámec
- viditelné kvalitativní změny po cca 3 letech
- dosažení cíle opatření za cca 10 let
- snížení migrace z venkova do měst a zvýšení atraktivity regionu
Udržitelnost
- zapojení veřejnosti jako předpoklad vytvoření vztahu k veřejným prostranstvím
a následné trvalé péči o ně
- důraz na využívání technologií, které povedou k úsporám energií, což bude vést nejenom
k úsporám finančních prostředků, ale i šetrnosti k životnímu prostředí
- spolková činnost je předpokladem k zpevnění společenských i sociálních vazeb mezi
obyvateli regionu
Priorita 3 Rozvoj venkovské turistiky a cestovního ruchu
Dopad realizace
- vytvoření infrastruktury pro rozvoj šetrného venkovského cestovního ruchu v regionu
vytvoření pracovních příležitostí v regionu
Časový rámec
- vytvoření sítě informačních návštěvnických center – do 3 let
- vybudování komplexního systému prezentace regionu pro oblast cestovního ruchu - do 6 let
- vybudování dostatečných kapacit pro služby v CR – do 10 let
- zvýšení ekonomické soběstačnosti regionu
Udržitelnost
- ekonomická soběstačnost podpořených aktivit
- šetrnost cestovního ruchu, zaměření na individuální turisty
Priorita 4 Celoživotní vzdělávání, venkovské informační a propagační systémy
Dopad realizace
- vytvoření podmínek pro využívání obnovitelných a ekologicky šetrných zdrojů energie
- zvýšená informovanost o možnostech ochrany životního prostředí regionu
- šetrné nakládání s životně důležitými surovinami
Časový rámec
- zavedení obnovitelných a ekologicky šetrných zdrojů energie – cca 20 let
- komplexní informační a vzdělávací systém v oblasti ochrany životního prostředí - cca 5 let
- kvalitativní zlepšení nakládání a hospodaření s odpady, vodou a energií - cca 10 let
- zvýšení energetické soběstačnosti regionu
- zachování neporušeného životního prostředí
Udržitelnost
- ekonomická rentabilita podpořených aktivit
- podpora zapojení veřejnosti do ochrany životního prostředí
Priorita 5 Rozvoj místní ekonomiky a sociální ekonomika
MAS Hrubý Jeseník
53
MAS Hrubý Jeseník
Dopad realizace
- vytvoření nabídky místních produktů
- vytvoření pracovních příležitostí v regionu
Časový rámec
- viditelné kvalitativní změny po cca 3 letech
- dosažení cíle opatření za cca 10 let
- posílení regionální identity
- snížení migrace z venkova do měst
Udržitelnost
- předcházení nadbytečnému transportu zboží
Priorita 6 Rozvoj lidských zdrojů
Dopad realizace
- kvalitativní zvýšení úrovně managamentu MAS
- zvýšení schopností subjektů dosahovat obecného cíle ISÚ
Časový rámec
- využitelné efekty již po jednom roce
- opatření vyžaduje kontinuální realizaci
- zvýšení kvalitativní úrovně realizace priorit strategie
Udržitelnost
- využitelnost nabytých znalostí v následujících letech
11.
Dotační zdroje
11.1.
Získávání dotačních zdrojů
Hlavní odpovědnost za vyhledávání dotačních zdrojů na realizaci opatření strategie má
managament MAS, tj. předseda MAS, manager MAS a členové výboru MAS. Získávání dotačních
zdrojů na realizaci projektů naplňujících opatření ISÚ je nutné rozepsat ze dvou hledisek. První z nich
je role MAS při iniciaci a asistenci zpracování žádostí o finanční podporu projektů místních subjektů
či rozvojových aktérů, kteří se svými aktivitami chtějí podílet na realizaci strategie. Druhé hledisko je
vyhledávání vhodných zdrojů pro realizaci projektů/programů MAS.
11.2.
Dotační zdroje pro realizaci projektových námětů místních aktérů
Managament monitoruje informační kanály řídících orgánů evropských, národních i krajských
dotačních titulů resp. programů. Na základě aktuálních informací je zpracován tzv. Přehled dotací
a podpor, který v elektronické podobě obdrží členové MAS a zároveň je zveřejněn na webových
stránkách MAS. Po rozeslání Přehledu dotací projektový manažer MAS sbírá a konzultuje
s potenciálními žadateli jejich záměry a přiřazuje je k jednotlivým dotačním titulům.
11.3.
Dotační zdroje pro projekty MAS
MAS Hrubý Jeseník
54
MAS Hrubý Jeseník
Projekty či programy, které realizuje resp. administruje MAS musí vycházet z priorit ISÚ.
Náměty na vlastní projekty MAS vznikají na základě monitoringu potřeb jednotlivých regionálních
subjektů a diskuse managamentu MAS s Programovým výborem. Všechny projektové záměry MAS
se evidují v databázi projektů. Úkolem managamentu MAS je nalézt vhodné dotační zdroje na jejich
realizaci. Rozpracováním námětů do žádostí o dotace je pověřen manažer spolu s projektovým
manažerem. Zda bude námět rozpracován do žádosti závisí také na finančních, lidských a technických
zdrojích MAS.
Vlastní financování
12.
Finanční prostředky na svůj provoz získává MAS následujícími způsoby:
-
získání podpory prostřednictvím Programu rozvoje venkova Opatření IV.I.I. Místní akční
skupina
členské příspěvky – každý člen MAS je povinen platit členské příspěvky na základě sazebníku,
který schvaluje Valná hromada sdružení (v současné době členské příspěvky nejsou určeny)
konzultace projektových záměrů a jejich zpracování do žádostí o dotace na základě
sazebníku schváleného Výborem partnerství
realizace vlastních projektů/programů z evropských/národních/krajských dotačních zdrojů.
13.
13.1.
Administrace
Časový plán realizace
Schéma administrativních postupů v časové ose; celkem 3 měsíce
Počet dnů potřebných pro úkon
1 3 30 3
dny v časové ose
Schválení výzvy na RO SZIF
Vyhlášení výzvy
30 denní lhůta k podání žádostí
Příjem žádostí a kontrola úplnosti
Administrativní kontrola, sdělení
výsledků žadatelům
Příjem doplněných žádostí
Administrativní kontrola – konec
Kontrola přijatelnosti žádostí
Kontrola přijatelnosti žádostí - konec
Oznámení o nepřijatých žádostech
Stížnosti – odvolací řízení
Přezkoumávání postupů MAS, vydání
stanoviska
Svolání VK a předání žádostí
k ohodnocení
Hodnocení žádostí
Předání výsledků VK programovému
výboru
Schválení žádostí na VH
Předání žádostí k registraci RO SZIF
1. 4. 34. 37. 42. 46. 48. 63. 68. 73. 83. 85. 88. 89.
x
x
x
x
x
MAS Hrubý Jeseník
5
4
2
15 5
5
10 2
3
1
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
55
MAS Hrubý Jeseník
4. měsíc
Kontrola projektů na SZIF, vypracování dohod k čerpání dotačních prostředků, aktualizace webových
stránek
5. měsíc – 16. měsíc
Realizace projektů, metodická pomoc MAS,
Kontrolní činnost – ex-ante, on-going, ex-post, ad-hoc dle plánu kontrol, vyhodnocování průběhu
realizací na základě monitoringu, aktualizace webových stránek
13.2.
Registrace projektů
MAS vyhlásí veřejnou výzvu pro každý příjem žádostí, výzvu vyhlašuje výbor MAS a to
minimálně jedenkrát v kalendářním roce. Výzvu zveřejňuje na webových stránkách
www.mashrubyjesenik????????.cz, v místním tisku a na úředních deskách v obcích spadajících pod
působnost MAS HJ, navíc elektronickou formou prostřednictvím adres v databázi MAS.
Každá jednotlivá výzva bude zpracována v souladu s Pravidly pro opatření IV.1.2 a bude odpovídat
podmínkám příslušné, či příslušným Fichím. Texty výzev budou postoupeny před vyhlášením CP SZIF,
oddělení metodiky osy Programu rozvoje venkova.
Na počátku lhůty pro výzvu oznámí MAS potencionálním žadatelům konání konzultací projektů,
individuální možnost konzultace zajistí manažer podle potřeb nebo eventuelních požadavků
žadatelů.Mimo to budou žadatelé informováni o termínech, ve kterých se budou konat semináře,
zpravidla tři semináře ke každé výzvě. Na seminářích budou žadatelům poskytnuty informace
o zaměření výzev, o postupu podávání a realizace projektů a o způsobech, jak žádosti formulovat.
Příjem žádostí s vyznačením dne a času podání žádosti provádí manažer a současně žádosti
registruje.
Žadatel předkládá tři paré žádosti včetně povinných i nepovinných příloh a CD obsahující projekt
i žádost. Žádost předkládá pouze žadatel osobně nebo osoba pověřená s tím, že pověření obsahuje
úředně ověřenou plnou moc s popisem rozsahu zmocnění a dobu jeho platnosti.
Přijaté žádosti o dotaci budou následně administrativně zkontrolovány zda jsou v souladu
po obsahové stránce a zda jsou přijatelné. Tyto kontroly provádí manažer a předseda,
či místopředseda MAS. Po provedení úvodních kontrol (obsahové a přijatelnosti) manažer bude
písemně informovat žadatele o výsledku kontroly do 3 pracovních dnů od termínu ukončení příjmu
žádostí a to doporučeně nebo osobně proti podpisu žadatele.
Pokud při kontrole úplnosti bude zjištěna neúplnost žádosti, nebude tato zaevidována
a žadatel bude vyzván k doplnění a to ve lhůtě do doby platnosti příslušné výzvy. O nezaevidování
bude sepsán záznam a ověřen podpisy zúčastněných.
13.3.
Způsob výběru projektů
Výběr projektů probíhá na základě jejich hodnocení pětičlennou Výběrovou komisí MAS dle
preferenčních kritérií, která jsou stanovena pro každý program zvlášť. Preferenční kriteria stanoví
programový výbor ve spolupráci s Výběrovou komisí. Proces hodnocení výběru projektů řídí
a organizačně jej zabezpečuje projektový manažer. Jednání Výběrové komise svolává projektový
manažer na pokyn manažera MAS. Projektový manažer předá členům výběrové komise osnovu
projektů, které splnily kontrolu přijatelnosti a dále hodnotící formuláře s preferenčními kritérii.
Hodnotitelé se v termínu 10 dnů individuálně seznámí s obsahem jednotlivých žádostí. V tomto
termínu budou hodnotitelům předány žádosti k ohodnocení. Každý člen výběrové komise hodnotí
všechny předložené projekty dle preferenčních kritérií. Projektový manažer zpracuje výsledný
bodový zisk vypočtením aritmetického průměru (zaokrouhleného na dvě desetinná místa)
z hodnocení všech členů výběrové komise, kteří daný projekt hodnotili. Projektový manažer pak
MAS Hrubý Jeseník
56
MAS Hrubý Jeseník
zajistí zveřejnění výsledku hodnocení do 2 pracovních dnů od předání výsledků hodnocení hodnotiteli
a to na webových stránkách MAS.
Na základě hodnocení projektů výběrovou komisí rozhodne programový výbor jako hlavní řídící orgán
MAS o výběru projektů k podpoře v rámci SPL – tj. stanoví seznam vybraných a nevybraných projektů
a předloží valnému shromáždění členů ke konečnému schválení.
V rámci každé výzvy určí programový výbor minimální hranici bodového zisku pro projekty,
které mohou být podpořené pro případ, že by byly předložené i nekvalitní žádosti, které by jinak v
konkurenci ostatních neuspěly. Projekty, jejichž bodový zisk nedosáhl této hranice, mohou být
podpořeny pouze se souhlasem Valného shromáždění členů MAS.
Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat realizaci v žádosti uvedených opatření, za která byl
projekt výběrovou komisí hodnocen (např. využívání místních zdrojů). Pokud při kontrole zjistí, že
tato opatření nebyla realizována, upozorní na tuto skutečnost realizátora projektu a pokud nebude v
termínu sjednána náprava, oznámí tuto skutečnost výboru MAS.
U Žádostí, které prošly kladně administrativní kontrolou a kontrolou přijatelnosti, provedou členové
výběrové komise MAS jednotlivě za každou Fichi bodové hodnocení (dle stanovených preferenčních
kritérií). Členům VK bude ve lhůtě 5 dnů oznámeno předávání žádostí k ohodnocování a ve lhůtě
10 dnů toto hodnoceno provedou. V případě, že člen výběrové komise je statutárním zástupcem,
v pracovním nebo obdobném vztahu k žadateli, nebo jiným způsobem ve střetu zájmů, nebude
se podílet na bodování v dané Fichi. Výběrová komise dále sečte počet bodů pro jednotlivé žádosti,
seřadí je podle počtu získaných bodů sestupně, provede výběr projektů, a poté vyhotoví seznam
vybraných a nevybraných žádostí Výběrovou komisí MAS. Do 3 dnů od ukončení hodnocení žádostí
předloží seznamy VK prostřednictvím manažera programovému výboru a ten zajistí konečné
schvalování na Valné hromadě MAS.
Žadatel, jehož projekt byl vyřazen na základě administrativní kontroly a přijatelnosti, má možnost
do 15 pracovních dnů ode dne následujícího po odeslání doporučené zásilky od MAS podat žádost
o přezkoumání postupu na danou MAS. Proti bodovému ohodnocení projektu se nelze odvolat.
Jednání o přezkoumání postupu MAS zajistí manažer do 5 dnů od obdržení žádosti. V případě,
že nedojde na jednání ke shodnému závěru MAS a žadatele, má žadatel právo podat do 3 dnů žádost
o přezkoumání postupu MAS na příslušné RO SZIF a pokud tak učiní, má zároveň povinnost dát tuto
skutečnost MAS na vědomí.
Po doručení žádosti o přezkoumání postupu MAS na RO SZIF budou doloženy od MAS veškeré
dokumenty týkající se projektu a žádosti o přezkoumání postupu MAS a bude zahájeno jeho
přezkoumání. V případě, že byl projekt v rámci výzvy vyloučen neoprávněně, bude MAS písemně
vyzvána k nápravě, tj. musí opětovně svolat jednání výběrové komise MAS, vyhotovit opravené
seznamy a předložit požadované přílohy.
13.4.
Realizační část
Postup předávání žádostí na RO SZIF:
Žádosti, u kterých byla hodnocena přijatelnost, provedena administrativní kontrola a které
posuzovala výběrová komise MAS (provedla bodové hodnocení a jejich výběr), spolu se seznamem
vybraných a nevybraných žádostí Výběrovou komisí MAS a předávacím protokolem o všech
předkládaných žádostech, které navíc byly projednány a nakonec schváleny jak v programovém
výboru, tak VH, předá manažer na RO SZIF v nejbližším možném termínu (výzvě) pro zaregistrování
žádostí. Přesný termín předložení žádostí na RO SZIF si manažer sjedná předem elektronickou poštou
nebo osobně v oddělení finanční podpory na RO SZIF.
Ke každé Žádosti o dotaci, která se předkládá na RO SZIF MAS navíc dokládá:
- kontrolní list povinných a nepovinných příloh,
- hodnocení přijatelnosti,
- bodové hodnocení Výběrové komise MAS
V průběhu administrace a realizace projektů konečných žadatelů manažer předává potřebnou
dokumentaci ze SZIF konečnému žadateli a naopak; nevztahuje se na podpis Dohody, kterou vyřizuje
MAS Hrubý Jeseník
57
MAS Hrubý Jeseník
RO SZIF přímo s žadatelem.
MAS v průběhu realizace jednotlivých projektů konzultuje s konečnými žadateli případné dotazy
a problémy. Složky jednotlivých projektů vede manažer.
V případě, kdy je nutné podat Hlášení o změnách, převezme manažer Hlášení od konečného žadatele,
příjemce dotace, provede jeho kontrolu a předá, nebo zašle doporučeně v potřebném termínu na
příslušné RO SZIF.
Žádost o proplacení nejprve předkládá příjemce dotace manažerovi, který kontroluje žádost včetně
příloh dle kontrolního listu. V případě kladného výsledku kontroly dokumentace místní akční
skupinou potvrdí manažer formulář žádosti o proplacení a teprve poté může příjemce dotace
předložit žádost na příslušné RO SZIF.
Při kontrole na místě před proplacením dotace konečnému příjemci, prováděné pracovníky SZIF bude
přítomen člen Kontrolní komise a manažer, nebo jeho pověřený zástupce.
Kontrolní komise provede kontrolu všech projektů vybraných Výběrovou komisí MAS před zahájením
realizace (ex-ante). V průběhu každého projektu provede Kontrolní komise jednu kontrolu realizace.
O kontrole bude sepsán protokol ve třech vyhotoveních. Jedno vyhotovení obdrží kontrolovaný
žadatel, příjemce dotace a dvě vyhotovení MAS.
13.5.
Kontrola činnosti MAS
Kontrola činnosti jednotlivých pracovníků MAS je soustavná nezávislá a objektivní kontrolní
a komunikační činnost uvnitř MAS při všech pracovních postupech prováděných složkami MAS při
naplňování SPL. Tato činnost odpovídá internímu auditu, výstupy jsou předkládány vedení MAS, resp.
výboru MAS, který současně plní funkci programového výboru a eventuelní nedostatky, chyby
a opomenutí jsou impulsem pro vytvoření opatření pro nápravu. Provádění interního auditu zajišťuje
kontrolní komise, která je volena na tříleté období a je tříčlenná. Minimálně jednou ročně zpracuje
Kontrolní komise souhrnnou zprávu o dodržování pracovních postupů, naplňování přijatého SPL
a event. navrhne opatření k nápravě chyb a nedostatků.
Kontrolní komise 1 x ročně a to vždy k 31.1. následujícího roku provede kontrolu hospodaření MAS,
o této sepíše kontrolní zápis a předloží výboru k projednání a následně pak valné hromadě MAS.
V případě zjištěných nedostatků opět KK navrhne opatření k zjednání nápravy. Zpráva o hospodaření
MAS bude tvořit součást výroční zprávy, která bude vyhotovena vždy v následujícím roce a to do
30.4. příslušného roku.
Pokud MAS bude provozovat vlastní doplňkovou hospodářskou činnost, pak z rozhodnutí valné
hromady bude prováděn externí audit firmou, která má oprávnění k provádění účetního auditu.
13.6.
Archivace
Archivace je prováděna v souladu se zákonem č. 97/1974 Sb., o archivaci, ve znění pozdějších
předpisů. Na každé písemnosti bude vyznačen skartační znak („A“, „S“, „V“) a skartační lhůta.
Úplnou evidenci a archivaci účetních dokladů a souvisejících písemností vede účetní. Archivaci složek
projektů zajišťuje manažer. Elektronické dokumenty jsou archivovány na záložním serveru
a na CD.
13.7.
Monitoring a evaluace
Pro účely monitoringu realizace jednotlivých podpořených projektů i programů jako
celku je ustanovena Kontrolní komise, která byla navržena výborem a schválena Valnou hromadou
MAS. Kontrolní komise provede kontrolu na místě všech podpořených projektů, ze které vypracuje
písemnou zprávu, která bude předána realizátorovi projektu a založena v projektové složce.
Ve zprávě shrne dosavadní výsledky projektu, stav plnění monitorovacích kritérií, doporučí další
postup realizace a navrhne řešení případných problémů. Komise je oprávněna nahlížet do všech
MAS Hrubý Jeseník
58
MAS Hrubý Jeseník
dokladů souvisejících s realizací projektu a pořizovat fotodokumentaci. V případě shledání závažných
pochybení je komise povinna na ně upozornit výbor, případně poskytovatele podpory.
V odůvodněných případech může komise nařídit okamžité přerušení realizace projektu. Mimoto
kontrolní komise zajišťuje i monitoring plnění samotného programu kontrolou postupů uvnitř MAS.
Za tímto účelem se kontrolní komise schází s pracovníky MAS, kteří zajišťují administraci programu
a předkládají materiály pro monitoring. Ze své kontroly komise zpracuje písemnou zprávu, kterou
předloží výboru. Přílohou této zprávy budou i monitorovací zprávy z kontrol jednotlivých
podpořených projektů. Výbor partnerství vezme tuto zprávu na vědomí a v případě shledání
nedostatků zajistí jejich odstranění. Vyhodnocováním (evaluací) jednotlivých programů je zajišťováno
nejen měření efektivity jejího dopadu, ale i zjišťování možností dalšího rozvoje organizace (zlepšování
mechanismů a postupů, hodnocení efektivity využívání zdrojů, další strategické plánování, …)
a předcházení případným problémům a nežádoucím dopadům. Výsledkem evaluace je souhrnná
zpráva, která je součástí výroční zprávy, je tedy zpracovávána 1x ročně.
Monitorovací zpráva bude obsahovat základní informace, jako jsou:
- název projektu
- příjemce dotace
- monitorovací jednotky přehledně uspořádané
- odlišnosti vzniklé v průběhu realizace
- časový rozsah monitorovaného období
- datum vyhotovení zprávy a podpis příjemce a bude vložena do složky projektu.
Manažer eviduje monitorovací indikátory za jednotlivé Žádosti opatření IV.1.1 a IV.1.2. a jednou
za tři měsíce zpracovává zprávu o plnění monitorovacích indikátorů, kterou předkládá Kontrolní
komisi a Výboru. Monitorovací indikátory jsou ověřovány z projektových dokumentací,
předkládaných zpráv a zejména na jednotlivých kontrolách.
Kontrola a ověřování monitorovacích kritérií se uskuteční ve třech fázích:
1. Příjemce podpory bude čtvrtletně předkládat na MAS monitorovací zprávy
2. Kontrolní komise bude provádět v průběhu realizace projektů kontroly naplňování
monitorovacích kritérií a z každé kontroly bude vyhotoven protokol a předán výboru
3. Při předložení žádosti o proplacení MAS zkontroluje každý podpořený projekt.
Monitorovací zpráva bude obsahovat základní informace, jako jsou:
- název projektu
- příjemce dotace
- monitorovací jednotky přehledně uspořádané
- odlišnosti vzniklé v průběhu realizace
- časový rozsah monitorovaného období
- datum vyhotovení zprávy a podpis příjemce a bude vložena do složky projektu.
13.8.
Propagace MAS
MAS průběžně informuje obyvatelstvo prostřednictvím svých internetových stránek, místních
periodik, úředních desek obcí na svém území. Významným způsobem informování je však osobní
kontakt mezi členy MAS a obyvateli území. V propagaci bude MAS pokračovat i nadále. Způsob
propagace byl na jednání Výboru MAS hodnocen jako dostatečný.
Základním nástrojem pro informování členů a partnerů MAS je elektronická pošta. MAS má také
k dispozici telefonní spojení na všechny členy a běžně je využívá pro aktuální informování. Jako místo
pro vzkazy a setkávání funguje kancelář MAS. Aktualizaci www stránek MAS zajišťuje manažer
s předsedou prostřednictvím dobrovolníka, členky MAS HJ.
MAS Hrubý Jeseník
59
MAS Hrubý Jeseník
Při zpracování ISÚ byly použity dokumenty:
Strategický plán rozvoje oblasti Bruntálska a Vrbenska
Statistický zpravodaj Úřadu práce v Bruntále květen 2008
Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v roce 2007 a předpokládaný vývoj v 1. pololetí
roku 2008
Strategický plán města Bruntál
Rozvojový dokument Sdružení obcí Vrbenska
Data Agrární komory Bruntál
Data Městského úřadu Bruntál
Data Českého statistického úřadu
Územní plán VÚC Jeseníky a územní plány obcí
Sociologický výzkum zaměřený na zájmy a cíle vzdělávání seniorů a mládeže na Bruntálsku, pořízený
a ve vlastnictví o.s. Vlastenecký poutník
MAS Hrubý Jeseník
60

integrovana_strategie_mas_hj_2008

Transkript

Podobné dokumenty

Turistický průvodce

finanční produkty

2 - Slezské zemské muzeum

Priloha_8_Prirodni_a_kulturni_zdroje

Historická - Vysočinou na kole 2016

291/2009 Sb. - Ministerstvo vnitra České republiky

2. číslo časopisu Underground

1 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008 ZPRACOVÁNO PODLE

campanula - Správa CHKO Jeseníky

Celé číslo v PDF - Dech draka

Rozbory - Správa CHKO Jeseníky

Kniha Nové Heřminovy /2003

Náhrada potenciometrů hallovými snímači

závěrečná zpráva 2.9. - Komplexní monitorovací systém přírodního