stavební infozpravodaj

obal3/07/1 14.6.2007 15:24 Stránka 1
PSM
www.psmcz.cz
3 | 2007
stavební infozpravodaj
| solární systémy
| dfievostavby | bazény
| tepelná ãerpadla
edit 14.6.2007 15:26 Stránka 1
EDITORIAL
Vážení přátelé, vážení kolegové,
milí čtenáři,
mílovými kroky se nám blíží polovina
roku, a to je známka pro čas dovolených, prázdnin a samozřejmě i odpočinku. Uplynulé období a především
poslední měsíce lze z pohledu programového záměru naší společnosti hodnotit v celku za úspěšné, i když musím
kriticky připomenout, že některé semináře nebyly uskutečněny podle našich
představ. Pokud se k hodnocení a porovnání návštěvnosti z pohledu odborné stavební veřejnosti čili posluchačů
a z pohledu obsazenosti firem vrátím
do počátku roku 2000, došlo k jistému
posunu. S přibývajícími léty se vzdělávání, pořádání seminářů, prezentací
a různých konferencí pro stavební odbornou veřejnost stalo součástí byznysu řady
nově založených firem, které poskytují
informace jak z pohledu legislativy, tak
o nových stavebních technologiích. Ze
strany odbornosti a kvality předávaných
informací lze velice těžko pořádané akce
hodnotit, neboť v současné době neexistuje žádná odborná porota, komise či
jiné měřítko. To vede i k tomu, že řada
firem, které se stavebními materiály
obchodují, pořádají semináře ve vlastní režii a některé neoprávněně uvádějí
akce v rámci celoživotního vzdělávání
členů komory ČKAIT. Proto se často stává, že v jednom městě se pořádají současně dvě nebo tři akce a dokonce na
jedno společné téma (např. TZB – 3 semináře v Českých Budějovicích).
Těmito fakty chci připomenout, že období 2005 – 2007 bylo zahlceno řadou
akcí a zákonitě došlo k úbytku počtu
posluchačů, a to prosím u všech pořádajících agentur a firem, včetně naší
společnosti PSM CZ. Zároveň ale musím připomenout, že jsou ještě málo
prezentovaná témata, kdy počet 150
a více posluchačů není nereálný. Seminář na téma „Požární bezpečnost staveb – bezpečnost technických zařízení“
v Praze na Masarykově koleji navštívilo 145 účastníků, stejně jako seminář
„Dřevostavby od A po Z“, který jsme
organizovali pro MSDK (Moravskoslezský dřevařský klastr) ve Zlíně za přítomnosti 158 posluchačů.
O
B
Proto se na druhé pololetí snažíme zařadit semináře, které se budou tématicky částečně lišit od klasických zavedených témat. Připravujeme některé „Dny
otevřených dveří“ přímo v areálu firem.
Jsem si jist, že Vás, stavební odbornou
veřejnost, programovým záměrem uspokojíme daleko více, než reformní batoh
naší politické skvadry. Poslední týdny
jsme svědky nehorázných tahanic, handrkování a různého kšeftování mezi
politickými stranami. Reformní batoh
má šanci projít pouze za cenu ústupků
a slibů a pokud se podaří přehlasování
současné podoby, následně není reálná
jistota, zda bude ve stejném znění uveden v život. Je to naprosto stejné jako
předvolební rituál, kdy se po volbách
změní obsah předvolebních slibů – hlavně že je uhájeno koryto.
Proto je daleko lepší zabývat se výstavbou RADARU a hlavně tím, kdo ho
bude platit. Já osobně bych doporučil
financování pouze ze strany Američanů, protože jak je všeobecně známo,
mohlo by opět dojít k rozdělování provizí na způsob GRIPENŮ. Snad si to
pan prezident Bush na zpáteční cestě
z naší republiky důkladně rozmyslí.
Přeji Vám krásnou dovolenou
a pevné zdraví.
Zdeněk Mirvald
jednatel společnosti
S
A
SOLÁRNÍ KOLEKTORY A FOTOVOLTAICKÉ MODULY A SYSTÉMY
H
2
D¤EVOSTAVBY
10
ROLETY, VRATA, MARK¯ZY
22
TEPELNÁ âERPADLA
24
V¯VOJ STAVEBNÍ V¯ROBY
28
STAVEBNÍ CHEMIE, BAZÉNY
40
PROGRAM ODBORN¯CH SEMINÁ¤Ò
50
IC âKAIT – AUTORIZAâNÍ ZÁKON
54
PSM – stavební infozpravodaj 3/2007, 7. roãník. ·éfredaktor: Alena Janãová. Redakãní rada: Marie Báãová (IC âKAIT), Eva Hellerová, Josef Michálek (Fakulta stavební âVUT), Zdenûk Mirvald
(jednatel PSM CZ). Inzerce: Michal Va‰koviã, tel./fax 242 486 977, 602 952 112; Petr Bure‰, tel. 242 486 985, 606 510 110; Leo‰ Vítek, tel. 724 939 970; zastoupení Brno: Václav Karlík, tel. 545 117 433, 728 734 251;
vydavatel: PSM CZ, s.r.o., Velflíkova 10, 160 00 Praha 6, tel. 242 486 976, fax 242 486 979, e-mail: [email protected], [email protected], www.psmcz.cz. Tisk: Tiskárna Petr Po‰ík. Zaregistrováno: MK âR E 11138.
rheimzink 14.6.2007 15:29 Stránka 2
SOLÁRNÍ SYSTÉMY
RHEINZINK® – vyuÏití sluneãní energie
Solární energie patfií mezi nevyãerpatelné zdroje energie. Dopady na Ïivotní prostfiedí jsou pfii jejím
získávání minimální. MnoÏství vyuÏitelné energie závisí na klimatick˘ch podmínkách na jednotliv˘ch
ãástech zemského povrchu. Dobré vyuÏití se nachází nejen v oblastech s dlouh˘m svitem (solární kolektory),
ale i v oblastech s vy‰‰í nadmofiskou v˘‰kou (fotovoltaické moduly).
V České republice je využití sluneční
energie poměrně dobré, i když v průběhu roku kolísá. Ročně dopadá kolmo na 1 m2 plochy 800 – 1 250 kWh solární energie. Od dubna do října 75 %
a 25 % energie od října do dubna. Celková doba slunečního svitu se pohybuje v rozmezí 1 400 – 2 100 h/rok (horské
oblasti 1600h/rok, oblast jižní Moravy
2 000 h/rok).
Jaké jsou optimální podmínky pro použití slunečních programů na střeše?
Mezi základní patří tyto:
vhodná lokalita (optimální průměr
délky slunečního svitu, klimatické
podmínky)
orientace budovy (pro maximální
využití je nutná orientace střechy
na jih. Každý odklon snižuje procento využití a vynucuje si úpravu
systému)
sklon střechy (pro optimální celoroční provoz solárních modulů
je nutný sklon 40° vůči vodorovné
rovině, u fotovoltaických modulů
je to od 10°– 50°)
Další okolnosti, které rozhodují o optimálním využití solárního systému jsou:
technické řešení a odborné
zpracování systému
úroveň tepelné izolace celého
objektu
kvalita pravidelné údržby
Při rozhodování je také nutné si uvědomit, že solární program bude vždy
pouze doplňkový zdroj energie. V případě solárních kolektorů je nutné brát
jako hlavní zdroj tepla kotel na plyn,
tuhá paliva nebo kotel elektrický a u fotovoltaických modulů je nutné mít objekt napojen na elektrickou síť.
Německá firma RHEINZINK GmbH se
zabývá solární technikou už řadu let.
Hlavním zaměřením firmy RHEINZINK
GmbH je výroba značkového titanzinku RHEINZINK®. Tabule a svitky jako
polotovary titanzinku se používají pro
výrobu střešních krytin a fasádních
systémů. Firma RHEINZINK zařadila
do svého výrobního programu i solární program, který je součástí jednotlivých systémů. Všechny systémy jsou
konstruovány na základě vlastního vývoje a výzkumu a při jejich kompletaci
jsou používány výrobky špičkových
světových producentů solárních modulů, např. americké firmy UNI-SOLAR.
2
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
RHEINZINK druhy stfie‰ních systémÛ
QUICK STEP® – stupÀovitá stfiecha
Jedná o se střechu, která se dodává
jako ucelený střešní systém včetně
systémového laťovaní. Profilované šablony QUICK STEP® o šířce 395 mm a maximální délce 4 000 mm vytváří stupňovitou střešní strukturu. Typ střešní
krytiny je použitelný pro střechy od 10°.
RHEINZINK® – Stehfalz
Falcovaná střešní krytina. Klasická forma použití naprofilovaných krytinových
pásů pro realizaci střešního pláště.
Spojování probíhá pomocí drážkování
a způsob jejich použití určuje sklon
střechy. Falcované střechy lze realizovat od sklonu střech od 3° u dvojité
stojaté drážky a od 25° při použití jednoduché stojaté drážky. V obou případech za podmínek uvedených v příručce RHEINZINK® – zásady pro zpracovaní – klempířské práce.
RHEINZINK® – Klick-Li‰tov˘ systém
Krytinové pásy spojované pomocí lištového systému. Jedná se o systémovou krytinu, kde jsou krytinové pásy
profilovány pomocí speciálního profilovacího stroje. Součástí dodávky jsou
kotvící prvky, lišty a jejich ukončení.
Systém střešní krytiny RHEINZINK®–
Klick-Lištový systém lze použít na střechy od sklonu 3°.
U všech zmíněných systémů je možno
použit integrované solární články. Firma RHEINZINK vzhledem ke konstrukčním podmínkám a systému montáže
jednotlivých typů střešních a fasádních systémů upřednostňuje v solárním programu fotovoltaické moduly.
Výjimku tvoří systém QIUCK STEP® –
Solarthermie, který je jako doplněk
střešní krytiny QUICK STEP®, a slouží
jako zdroj nízkoteplotního media pro
tepelná čerpadla nebo samostatně jako zdroj pro ohřev TUV v domácnosti.
RHEINZINK® – fotovoltaické moduly
Co je to fotovoltaick˘ jev?
Na úvod je třeba upřesnit, jak vůbec
vzniká elektrický proud ze slunečního
záření. K převodu slunečního záření
resp. sluneční energie na energii elektrickou slouží fotovoltaické moduly,
u kterých se na základě použití některých typů polovodičů (křemík, germanium apod.) vytváří tzv. fotovoltaický
jev.
RHEINZINK využívá fotovoltaické články na bázi polykrystalického křemíku
(pozn. jeden z druhů krystalického křemíku) a amorfního křemíku. Fotovoltaický jev můžeme popsat na krystalickém křemíku, u kterého vzniká pro
viditelné světlo. Jedná se ve skutečnosti
o polovodičovou diodu (přechod PN)
o velké ploše. Nejedná se o homogenní polovodič. Skládá se z částí majících
elektronovou vodivost (materiál typu N)
a částí majících dírovou vodivost (materiál typu P). Ve vrstvě N je přebytek
elektronů a ve vrstvě P je jich nedostatek (díry). Rozdíl je způsoben rozdílným obohacováním křemíku. Mezi těmito vrstvami se vytvoří přechod PN, který zabraňuje přenosu elektronů z vrstvy N do vrstvy P, tzn. potencionální
bariéra. Posvítíme-li na přechod PN,
fotony předávají energii neutrálním
atomům, ze kterých se začnou vyrážet
elektrony. Elektrony se díky potencionální bariéře hromadí ve vrstvě tvořené
vodivostí typu N a nemohou přecházet
do kladně nabité vrstvy s vodivostí P.
Stejně tak se začnou v oblasti s vodivostí P hromadit díry. Nashromážděním nosičů náboje se vytváří elektrický
rheimzink 14.6.2007 15:29 Stránka 3
potenciál (napětí). Po propojení elektrického obvodu začnou elektrony procházet vodičem z N vrstvy, kde je jich
přebytek, do vrstvy P. Vlastností PN
přechodu je snadnější přechod volných
elektronů z vrstvy P do vrstvy N než
opačně. Celý obvod se tak uzavírá a teče jím proud, jako z jiného zdroje napětí.
U produktů RHEINZINK, jak již bylo
zmíněno, se používají dva typy fotovoltaických buněk, a to z polykrystalického křemíku c-Si (QUICK STEP® – Solar PV) a z amorfního křemíku a-Si
(RHEINZINK® Solar PV Stehfalz a Klick
Leiste). Články z amorfního křemíku
a-Si využívají širší spektra slunečního
záření a jsou tedy stabilně funkční i při
difúzním světle nebo zatažené obloze.
Také výroba článku a-Si je v pružných
a ohebných vrstvách snadno aplikovatelných na podkladní vrstvu materiálu
RHEINZINK®. Oproti článkům z polykrystalického křemíku c-Si, které vyžadují tuhou podkladní vrstvu s důslednou ochranou před povětrnostními vlivy.
Navíc tyto články využívají pouze jednu část slunečního spektra. Volba jednotlivých typů fotovoltaických buněk
pro jednotlivé typy střešních systémů
RHEINZINK® plně odpovídá jejich parametrům a podmínkám použití.
VyuÏití fotovoltaick˘ch ãlánkÛ v praxi
Fotovoltaické články se v praxi využívají na výrobu elektrické energie. Fotovoltaický článek produkuje stejnosměrný
elektrický proud o nízkém napětí. Typy
jeho využití jsou asi tři základní, a to:
1 – návrat do vefiejné sítû
Stejnosměrný proud vycházející z fotovoltaického článku se pomocí střídače změní na proud střídavý o napětí 230 V. Celý systém je napojen na
veřejnou síť, do které se vyrobená
elektrická energie vrací. Efekt spočívá
v tom, že výkupní cena energie je výrazně vyšší než cena kupní. Tento způsob se využívá asi na 90 % všech instalací.
Na základě cenového rozhodnutí ERÚ
č. 10/2005 výkupní cena energie vyrobené s využitím slunečního záření pro
zařízení uvedená do provozu od 1. 1.
2006 je 13,20 Kč/kWh. Pro příklad můžeme uvést, že instalovaný výkon 1 kWp
dodá v průměru patnácti let ročně cca
900 kWh energie.
2 – vlastní spotfieba
Stejnosměrný proud z fotovoltaického
článku nabíjí akumulátor, kde se energie hromadí. Mezi akumulátorem a spotřebiči je střídač, který mění proud na
střídavý s napětím 230 V/50 Hz. Veškerá energie z akumulátoru se spotřebovává pro vlastní potřebu. Vhodné pro
použití pro objekty bez přívodu elek-
trické energie a nutností využití zařízení
na střídavý proud o napětí 230 V/50 Hz.
3 – vlastní spotfieba stejnosmûrného proudu
Stejnosměrný proud z fotovoltaického
článku nabíjí akumulátor, kde se energie hromadí. Elektrický rozvod v objektu je proveden pro stejnosměrný
proud o napětí 12 V nebo 24 V a tomu
odpovídají všechna zařízení, která jsou
zde použitá. Tento způsob se využívá
hlavně pro mobilní obytné objekty (karavany, jachty apod.) nebo rekreační
objekty bez přívodu elektrické energie.
Co nabízí RHEINZINK v oblasti
fotovoltaick˘ch modulÛ?
RHEINZINK začleňuje fotovoltaické moduly do klasických klempířských technik. Využívá optimálních sklonů, které
se používají při realizaci střech s těmito
systémy. Navíc plošná struktura materiálů dává optimální možnosti při absorpci slunečního záření. RHEINZINK®
fotovoltaické moduly nejsou doplňkem
střechy (nad povrchem nebo v ploše),
ale plnohodnotnou součástí střešní krytiny. Spojení jednotlivých panelů s ostatními částmi krytiny probíhá podle příručky RHEINZINK® – zásady pro zpracování – klempířské práce.
QUICK STEP® – Solar PV
Součástí střešní krytiny QUICK STEP®
jsou speciálně uzpůsobené panely s fotovoltaickými články. Na těchto panelech se využívají buňky polykrystalického křemíku. Panel je široký 395 mm
a max. délka je 2 000 mm. Na povrchu
panelu je nalepen fotovoltaický článek,
jehož celková šířka činí 310 mm, který
se skládá z 28 stavebních buněk o rozměru 125 x 125 mm uspořádaných ve
dvou řadách, překrytých dvojitým nerozbitným sklem. Jednotlivé stavební
buňky jsou mezi sebou sériově propojeny a ukončeny na spodní straně MC
krabicí s 600 mm dlouhým propojovacím kabelem.
RHEINZINK® – „Solar PV Stehfalz“
Fotovoltaické moduly začleněné do klasického systému krytinových pásů. Systém krytí vytváří drážky o výšce 25 mm
s možným drážkováním na dvojitou
nebo jednoduchou drážku podle sklonu. Články lze tedy využít jak u střešních, tak i u fasádních systémů. Krytinové
pásy RHEINZINK® – „Solar PV Stehfalz“
jsou předem naprofilovány z výroby
a vytváří panel, na jehož povrch jsou
nalepeny fotovoltaické články. Tyto články jsou z amorfního křemíku, který je
nanesen na folie. Fotovoltaiký článek
je výrobkem firmy UNI-SOLAR. Panel
je ze spodní strany ukončen MC krabicí s 600 mm dlouhým propojovacím
kabelem.
Parametry:
®
délka panelů RHEINZINK –
„Solar PV Stehfalz“ 4 000 mm
šířka fotovoltaického modulu
430 mm
použití pro sklon od 3° pro dvojitou
stojatou drážku (střešní krytiny)
použití pro sklon od 25° pro jednoduchou stojatou drážku (fasádní
systémy)
možnost použít i pro oblouky
od radiusu 12 m
RHEINZINK® – „Solar PV-Klick-Li‰tov˘ systém“
Systém použití lištového systému (KlickLeiste) umožňuje vytvořit na střeše výraznější profil drážek a tím zdůraznit
profil střechy. Drážky jsou překryty lištovým systémem a jejich výška je 48 mm.
Systém použitého fotovoltaického článku je shodný s typem použitým u RHEINZINK® – „Solar PV Stehfalz“.
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
3
rheimzink 14.6.2007 15:29 Stránka 4
SOLÁRNÍ SYSTÉMY
Parametry:
®
délka panelů RHEINZINK – „Solar
PV Stehfalz“ 4 000 mm
šířka fotovoltaického modulu 515 mm
použití pro sklon od 3°
použitelnost systémových okapních
a hřebenových ukončovacích profilů
možnost použít i pro oblouky
od radiusu 12 m
Návrh fotovoltaick˘ch ãlánkÛ
Návrh fotovoltaických modulů musí
vždy zohledňovat typ daného systému
krytí. Jednotlivé moduly se musí používat na těch částech budovy, které
byly zmíněny v úvodu, aby splňovaly
základní podmínky. Umístění musí zohledňovat i polohu návazných zařízení
jako je měnič napětí–střídač, případně
NZINK® se poskytuje záruka 10 let. Výrobce fotovoltaických článků garantuje minimální výkonnost 80 % po dobu
20 let.
Cena elektrické energie roste. Používáním fotovoltaických modulů se stáváme
nezávislými na hlavních zdrojích (tepelné, vodní a atomové elektrárny). Navíc
využíváme plochy střechy, které jinak
zůstávají ladem. Technologie RHEINZINK® vytvoří integrované solární moduly, které se stávají součástí střešního
systému a nesnižují jeho životnost. Integrace spolu s typem článků odbourává i rizika jejich poškození. U systému
RHEINZINK® Solar PV Stehfalz a RHEINZINK® Solar PV-Klick-Lištový systém je
možno fotovoltaické moduly použít
na úplně stejné plochy jako samotnou
TECHNICKÉ PARAMETRY
QUICK STEP Solar PV
Typ
polykrystalick˘ kfiemík
velikost 125 x 125 mm
Jmenovit˘ v˘kon
min. 68 Wp ±10 %
Jmenovité napûtí UN
14,20 V
Jmenovit˘ proud IN
4,80 A
Napûtí na prázdno UOC
17,1 V
Proud na krátko ISC
5,12 A
Materiál stfiechy RHEINZINK® – pfiedzvûtral˘
pro modro‰ed˘ nebo pro bfiidlicovû ‰ed˘
Pfiipojení
MC krabice
integr. kabelem 600 mm
PrÛfiez
2,5 mm2
Rozmûr panelu
2 000 x 365 mm
Váha
19,10 kg
Plocha
0,73 m2
RHEINZINK® Solar PV Stehfalz
RHEINZINK® Solar PV-Klick-Li‰tov˘ systém
Typ
amorfní kfiemík
technologie „Triple Junktion“
Rozmûr PV ãlánku
394 mm x 2 848 mm
Jmenovit˘ v˘kon
68 Wp ±10 %
V˘robní napûtí VMPP
16,50 V
Jmenovit˘ proud IMPP
4,13 A
Napûtí na prázdno UOC
23,10 V
Proud na krátko ISC
5,10 A
Materiál stfiechy RHEINZINK® – pfiedzvûtral˘
pro modro‰ed˘ nebo pro bfiidlicovû ‰ed˘
Tlou‰Èka
0,7 mm
Pfiipojení
MC krabice
s integr. kabelem 600 mm
PrÛfiez
2,5 mm2
RHEINZINK® – Solar PV Stehfalz
Rozmûr celkov˘
430 mm x 4 000 mm
Plocha pokrytí min. 430 mm x 2 950 mm
max. 430 x 3 900 mm
Váha na m2
9,65 kg
RHEINZINK® – Solar PV Klick-Leiste
Rozmûr celkov˘
515mm x 4 000 mm
Plocha pokrytí min. 515 mm x 2 950 mm
max. 515 mm x 3 900 mm
Váha na m2
10,23 kg
4
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
akumulátor. Jednotlivá zařízení jsou
propojena kabely s konektory. Doporučený průřez kabelů do délek 10 m je
2,5 mm2 a pro délky nad 10 m je 4 mm2.
Součástí návrhu fotovoltaického zařízení jsou i parametry měniče napětí –
střídače. Ty vychází z instalovaného
výkonu fotovoltaických modulů.
Návrhy pro konkrétní projekty je možno poptat u firmy RHEINZINK ČR www.
rheinzink.cz
MontáÏ fotovoltaick˘ch ãlánkÛ
Montáž daného systému probíhá vždy
podle příručky RHEINZINK® – zásady
pro zpracování – klempířské práce. Při
samotné montáži musíme zohlednit
MC krabici ze spodní strany panelů
a umožnit její umístění do podkladní
vrstvy. Velikost krabice je 12 x 16 cm.
Pro její uložení je nutné upravit podkladní vrstvu tak, aby krabice mohla
být propojena podle potřeby s dalšími
částmi fotovoltaického zařízení.
Záruky a Ïivotnost
Základem všech produktů je značkový
titanzinek RHEINZINK®, který má životnost ve standardních podmínkách
stovky let. Na všechny produkty RHEI-
krytinu, protože pružnost a ohebnost
amorfního křemíku to umožňuje. Jak
už bylo zmíněno v textu, můžeme vytvářet i plochy různých tvarů, např.
obloukové. Výhodou je také variabilita
v použití jak pro střešní systémy, tak
i na fasádní. Vstupní investice je poměrně vysoká, ale zajímavé výkupní
ceny a zvyšující se nákupní ceny nám
ji mohou velice rychle vrátit. Systém se
celkově zhodnocuje.
Česká republika v rámci svých mezinárodních závazků vytváří podporu obnovitelným druhům energie. Pro tyto potřeby byl vydán jeden z nejmodernějších zákonů o OZE v Evropě, zákon č.
180/2005 Sb. Pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie lze získat dotaci
z některého z fondů zřízených pro tyto
účely u Státního fondu životního prostředí, Ministerstva životního prostředí nebo Ministerstva průmyslu a obchodu.
Technické poradenství:
RHEINZINK âR spol. s r.o.
Na Valech 22, 29 001 Podûbrady
www.rheinzink.cz
matuška 14.6.2007 15:33 Stránka 5
SOLÁRNÍ SOUSTAVY
Integrace solárních soustav do panelov˘ch budov
Úvod
Příprava teplé vody v budovách tvoří významnou část energetické potřeby. V případě zavádění úspor při regeneraci
panelových budov je aktivní využití sluneční energie pro
přípravu teplé vody logickým krokem spolu s omezováním
tepelných ztrát prostupem (zateplování budov) a větráním
(využití rekuperace tepla), případně pasivním využitím solárních zisků (zasklení lodžií). Solární soustavy určené pro
přípravu TV mají dobrou využitelnost díky přibližně rovnoměrnému profilu potřeby tepla na TV v průběhu roku.
Předpoklady pro úspěšnou technickou realizaci solárních
soustav zahrnují pečlivou analýzu výchozích provozních
podmínek (doba provozu, spotřebitelská náročnost, životní
styl uživatele, roční profil spotřeby, atd.), možnosti umístění solárních kolektorů s ohledem na architektonickou koncepci budovy a okolí, a dále prostorových nároků na související technologii (zásobník, rozvody).
Návrh solárních soustav pro pfiípravu teplé vody
Prvním krokem při návrhu a instalaci solárních soustav pro
přípravu teplé vody v bytových domech je snaha omezit
spotřebu teplé vody a tepla na její přípravu úspornými výtokovými armaturami, minimalizací délky rozvodů teplé
vody, omezením tepelných ztrát rozvodů teplé vody a cirkulace, omezení běhu cirkulace na nezbytně nutnou dobu,
případně využití regulace cirkulace na základě teplotních
čidel, u větších soustav teplé vody je nutné hydraulické zaregulování dlouhých tras rozvodů. Tím je možné snížit nároky
na investiční náklady solární soustavy (kolektor, zásobník)
a omezit provozní problémy způsobené předimenzováním
v případě nasazení takových úsporných opatření v budoucnosti.
Při návrhu solární soustavy pro stávající bytové domy je
nutné vycházet ze skutečné spotřeby teplé vody v objektu.
Nejlepší metodou je dlouhodobé měření spotřeby teplé vody na patě objektu (nejlépe se zohledněním její teploty),
případně souhrnné údaje o spotřebě energie na přípravu
teplé vody za určité období (alespoň 1 poslední rok), v horším případě alespoň několik celodenních měření příložnými průtokoměry na patě objektu. V případě, že nelze žádným dostupným způsobem skutečnou spotřebu teplé vody
zjistit (případ novostaveb), je možné použít s velkou opatrností směrných hodnot. Ve výpočtu potřeby teplé vody
podle technické normy pro návrh zařízení pro přípravu
teplé vody [4] je bohužel nadhodnocení cca 30 až 50 %
oproti běžně naměřeným spotřebám [5, 6], což může vést
k neekonomickému předimenzování solární soustavy a nízkým měrným ziskům soustavy. Na druhé straně orientační
hodnoty z odborné literatury vykazují velké rozdíly denní
spotřeby při různém životním standardu, stáří, povolání osob,
ročním období, atd. Pro návrh solární soustavy je důležitý
také roční profil spotřeby teplé vody s ohledem na letní dimenzování (přebytky tepla). Na obr. 1 jsou uvedeny orientační denní a roční profily vytvořené na základě porovnání
hodnot z různých podkladů. Z ročního průběhu spotřeby
TV v bytových domech je patrný letní pokles spotřeby teplé
vody vlivem školních prázdnin a dovolených uživatelů
o cca 25 % oproti ročnímu průměru. Průměrná spotřeba TV
(o teplotě 50 °C) na osobu a den se v obytných budovách
s více rodinami pohybuje průměrně mezi 30 až 50 litry.
Zvláště u velkých instalací, kde každé procento účinnosti či
solárního podílu znamená velké ztráty nebo zisky energie,
by neměla chybět optimalizace soustavy z hlediska požadavků investora. Při navrhování solárních tepelných soustav lze použít různá rozhodovací kritéria a podmínky:
1 – Roãní a denní mûrn˘ profil spotfieby teplé vody pro bytové domy
(procentní rozloÏení) v âR
maximální měrné solární zisky
maximální nahrazení primárních paliv
(maximální solární podíl)
požadovaný solární podíl (optimalizace)
podmínky struktury budovy (velikost střechy, možný
sklon kolektorů, architektonické souvislosti)
U solárních soustav platí, že čím vyšší požadavek na pokrytí potřeby tepla sluneční energií, tím horší jsou ekonomické parametry takového zařízení. Na obr. 2 je uvedena křivka solárního podílu f v závislosti na poměru mezi plochou
kolektoru Ac [m2] a objemem zásobníku Vaku [m3] pro přípravu TV (objem zde odpovídá denní potřebě TV) a křivka
využitelných ročních měrných zisků z kolektoru qsu [kWh/m2]
(podklad pro ekonomické hodnocení). Z grafu je patrné, že
solární podíl roste s plochou kolektoru, nicméně od určité
hodnoty (f = 60 %) je nárůst velmi pozvolný. S rostoucím
podílem na druhé straně klesají měrné zisky, vzhledem
k tomu, že je doprovázen zvýšením průměrné provozní teploty v solární soustavě a poklesem průměrné účinnosti ko-
2 – Souvislost mezi solárním podílem f a mûrn˘mi solárními zisky qsu
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
5
matuška 14.6.2007 15:33 Stránka 6
SOLÁRNÍ SOUSTAVY
4 – Omezení prostoru pro potenciální instalaci kolektorÛ na ploch˘ch
stfiechách panelov˘ch domÛ
3 – PrÛbûh potfieby tepla na pfiípravu TV a solárních ziskÛ soustavy
bûhem roku pro dimenzování s pokrytím 50 %, 60 % a 70 %
lektoru či snížením využitelnosti solárních zisků především
v letním období.
Dimenzování solární soustavy pro přípravu TV v panelových bytových domech, které nemají k dispozici v letním
období žádný „spotřebič tepla“, je omezeno plochou kolektorů pro krytí letní potřeby teplé vody s nižším celoročním
solárním podílem než u soustav pro rodinné domy, kde je
často možné letní přebytky smysluplně využít (ohřev bazénové vody, sušení palivového dřeva, sušení zahradních
rostlin či plodin).
U solárních soustav pro přípravu TV v bytových domech se
proto s ohledem na minimalizaci letních nevyužitelných
přebytků energie navrhují soustavy do solárního podílu 50 %.
Předimenzované soustavy s vyššími podíly mohou vést
k provozním problémům spojeným v letním období se
stagnací [7] (var teplonosné látky v kolektorech, pronikání
přehřáté páry do rozvodů, nebezpečí poškození i prvků
vzdálených od kolektorového pole) a dále ke zhoršení ekonomických parametrů instalace. Měrné solární zisky na jednotku plochy kolektorů, které jsou u bytových domů více
zohledňovány než u rodinných, se při větších solárních podílech snižují. Na obr. 2 jsou vyznačeny běžné návrhové parametry solární soustavy pro bytové domy. Na obr. 3 jsou
uvedeny průběh potřeby tepla na přípravu TV a průběh
možných solárních zisků během roku pro různé stupně pokrytí potřeby tepla na přípravu teplé vody.
Umístûní solárních kolektorÛ na budovû
Pro návrh solární soustavy je důležité, jaká plocha střechy
je k dispozici pro instalaci solárních kolektorů, resp. jakou
potenciální plochu kolektorů při daném sklonu je možné
instalovat vzhledem k potřebě tepla, která by měla být kryta. U panelových domů často prostorové podmínky na střechách neodpovídají potřebě tepla a je nutné volit dimenzování solární soustavy s nižším solárním podílem než je
investorem požadovaná hodnota.
Při požadavku na instalaci solárních soustav na ploché
střechy panelových domů na sídlištích se často vyskytuje
problém s umístěním kolektorového pole. Časté jsou kolize
se zástavbou na střeše (viz obr. 4). Jde především o strojovny výtahů, zakončení větracích soustav nad střechou, zařízení komunikačních sítí GSM, WiFi, umístění reklamních
poutačů, apod. Při aplikaci solárních kolektorů na střechy
domů, zvláště v sídlištní zástavbě, je nutné dbát i na estetické hledisko. Kolektorová pole na plochých střechách mohou vzhledově rušit (netvoří kompaktní součást budovy).
Často je tak architektem odmítnuta celá solární soustava,
neboť neodpovídá jeho požadavkům na celkový vzhled
a architektonický koncept budovy. Je třeba hledat způsob
zakomponování solárních kolektorů do stávajícího tvaru
6
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
budovy, nebo jimi vytvořit tvar, který budově dodá nový architektonický rozměr, případně poslouží přímo jako funkční prvek na budově (architektonická integrace). Příkladem
takové architektonické integrace jsou solární kolektory využité jako stínicí prvky nad okny nebo zastřešení vstupního
vchodu (viz obr. 5). Výhodou použití solárních kolektorů
pro stínění oken je, že sluneční energie, která by způsobovala nežádoucí tepelnou zátěž prostoru, je nejen „odstíněna“, ale využita pro další účely (příprava teplé vody). Jinou
možností architektonického zakomponování solárního kolektoru do pláště panelového domu je ve funkci výplně zábradlí lodžií, kdy kolektor je instalován ve svislé poloze (90°)
nebo s mírným sklonem (do 75°). Příklad instalace kolektoru jako součást zábradlí lodžie je uveden na obr. 11.
Jiným způsobem umístění solárních kolektorů na panelové
budově může být integrace solárního kolektoru přímo do
obvodového pláště budovy (konstrukční integrace). Solární
kolektory integrované do fasády rozšiřují základní vlastnosti solární soustavy o další funkce jako pasivní tepelné zisky
fasády z kolektoru, ochrana konstrukce fasády proti atmosférickým vlivům (nahrazení finální vrstvy fasády). Integrace solárního kolektoru jako součást zateplovacího systému,
kdy kolektor nahrazuje vnější část fasády, navíc zvýhodňuje ekonomicky solární soustavu. Z tradičního konceptu
energeticky ztrátového pláště budovy se takové řešení posouvá ke konceptu pláště budovy jako zdroje energie. Konstrukčně integrovaný kolektor může být s budovou tepelně
svázán nebo oddělen vzduchovou mezerou. U kontaktní
integrace tepelná vazba mezi solárním kolektorem a budovou zvyšuje účinnost solárního kolektoru (snížení tepelné
ztráty zadními a bočními stěnami kolektoru). Vnitřní prostředí budovy je pak obecně ovlivňováno provozem solárního kolektoru v závislosti na stupni zateplení konstrukce
s kolektorem (u dobře zateplených budov je však vliv mini-
5 – Kolektor jako mark˘za na panelovém domû (Dunaújváros, Maìarsko [8])
matuška 14.6.2007 15:33 Stránka 7
kolektoru. V grafu jsou porovnány solární podíly a celkové
doby stagnace při provozu solární soustavy pro kolektory
umístěné na střeše (45°, černá barva) a kolektory integrované do fasády budovy (šedá barva). Z grafů je patrné, že zatímco u úsporně dimenzovaných solárních soustav je nutné u fasádních kolektorů pro dosažení solárního podílu 50 %
zvýšit plochu o 35 % oproti kolektorům instalovaným na
střeše, u solárních soustav dimenzovaných s vyšším podílem na přípravě TV se potřebná plocha fasádních kolektorů
přibližuje potřebné ploše kolektorů na střeše s optimálním
sklonem. U solární soustavy s pokrytím nad 70 % jsou potřebné plochy u obou variant stejné, nicméně kolektory
s optimálním sklonem vykazují v letním období výrazné
maření solárních zisků a vysokou úroveň problematické
stagnace (solární soustava zatížena extrémními tepelnými
podmínkami). Fasádní kolektory jsou v tomto směru do určité míry autoregulačním prvkem (sluneční záření se v letním období výrazněji odráží) a úroveň stagnace je minimální.
6 – Roãní profil dávek sluneãního ozáfiení na rÛznû sklonûné plochy
Zapojení solární soustavy do tepelného hospodáfiství budovy
7 – Porovnání variant fie‰ení pfiípravy teplé vody solárními kolektory
vestavûn˘mi do fasády a instalovan˘mi na stfie‰e
mální). Provětrávaná vzduchová mezera u oddělené integrace na jedné straně ruší tepelnou vazbu mezi kolektorem
a pláštěm budovy, na druhé straně snižuje teplotní namáhání vrstev obvodové konstrukce za kolektorem a slouží
pro případný odvod vlhkosti prostupující stěnou (zamezení akumulace vlhkosti v konstrukci).
Pro porovnání funkce fasádního kolektoru s kolektorem
umístěným na ploché střeše panelového domu (pod libovolným sklonem) jsou na obr. 6 zobrazeny roční profily teoreticky dopadlé sluneční energie (denní dávky slunečního
záření). Umístění fasádního kolektoru (90°) vede ke snížení
roční dopadlé sluneční energie (dávky ozáření) cca o 30 %
v porovnání s optimálním sklonem 45° (v podmínkách ČR).
Profil slunečního ozáření v průběhu roku ukazuje velké
rozdíly mezi letními špičkami a zimním obdobím u kolektorů se sklonem 45°, zatímco u fasádního kolektoru je profil relativně rovnoměrný, více odpovídající potřebě TV během roku.
Na obr. 7 jsou uvedeny křivky solárního podílu pro zajištění průměrné denní potřeby tepla na přípravu TV v běžném
bytě odpovídající 150 l/den v závislosti na potřebné ploše
Zapojení solárních soustav pro bytové domy je obecně závislé na stávajícím nebo uvažovaném způsobu přípravy
teplé vody (centrální, lokální). Možností zapojení vlastní
solární soustavy je velké množství, je vždy nutné přihlížet
k místním podmínkám, požadované funkci, požadovanému solárnímu pokrytí. Každá soustava by měla být optimalizována pro daný provoz.
Na obr. 8 je znázorněno řešení solární soustavy s více zásobníky. Řešení je vhodné pro rekonstrukce, rozdělení potřebného akumulačního objemu do více zásobníků zohledňuje jejich maximální velikost pro transport. Pro lepší
využití sluneční energie může být sekundární okruh výměníku solární soustavy zapojen do dvou teplotních úrovní
v objemu vyrovnávacích zásobníků. Provoz je řízen na základě porovnávání teploty v horní a dolní částí zásobníků
a teploty na výstupu z deskového výměníku (otevírání el.
mag. ventilů). Řešení umožní částečné teplotní vrstvení,
především udržovat v horní části zásobníků pohotovostní
objem teplé vody pro využití (zvýšení solárního pokrytí).
V zapojení je zohledněna také možnost zapojení cirkulace
do vyrovnávacích zásobníků, aby bylo možné tepelné ztráty cirkulací pokrýt se solárními zisky. Zapojení cirkulace do
dohřívacího zásobníku může způsobovat jeho vychlazování a časté spínání dodatkového zdroje tepla. V primárním
okruhu solární soustavy je zapojen směšovací ventil pro
náběh teplonosné látky na provozní teplotu bez degradace
teplot v zásobníku vlivem vychladlého primárního okruhu
(u rozsáhlých primárních vedení). Nevýhodou soustav s více vyrovnávacími zásobníky jsou zvýšené tepelné ztráty
vzhledem k nevýhodnému poměru povrchu pláště k objemu zásobníků.
8 – Solární soustava s dvûma paralelnû fiazen˘mi vyrovnávacími
zásobníky a pohotovostním zásobníkem
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
7
matuška 14.6.2007 15:33 Stránka 8
SOLÁRNÍ SOUSTAVY
9 – Solární soustava s centrálním zásobníkem se stratifikací a pfiedehfiívacím zásobníkem zapojen˘m pfies pohotovostním (rekonstrukce)
10 – Solární kolektory na Domu s peãovatelskou sluÏbou v Jihlavû
Jako velmi efektivní a nákladům příznivé se ukázaly soustavy s velkoobjemovým centrálním vyrovnávacím zásobníkem a pohotovostním dohřívacím zásobníkem (viz obr. 9).
U těchto variant soustav je pohotovostní zásobník teplé
vody dimenzován jako pokud možno malý a slouží jen
k pokrytí špičkové potřeby. Často se může jednat o stávající
přípravu TV, které se předřadí ještě maloobjemový předehřívací zásobník (viz obr. 9). Jelikož objemy vyrovnávacích
zásobníků tepla pro bytové domy se pohybují v řádech jednotek až desítek m3, může zvláště při rekonstrukcích docházet k problémům s realizací těchto velkoobjemových zásobníků, např. v prostorách suterénů bytových domů. Transport
předem vyrobených zásobníků zpravidla nepřipadá v úvahu (nutnost bourání obvodové stěny), a omezuje se pouze
na novostavby. Přednost se dává na místě vyrobeným zásobníkům tepla (rekonstrukce). Netlakové zásobníky svařené na místě instalace, případně zpevněné rozpěrami pro
zvýšení pevnosti, mohou být vyrobeny s použitím menšího
množství materiálu (levněji) než klasické tlakové zásobníky.
Potom je však nutné oddělit přípravu teplé vody od akumulačního (vyrovnávacího) zásobníku výměníkem tepla.
Na obr. 9 jsou pro řízené teplotní vrstvení zásobníku využity stratifikační vestavby jednak na straně přiváděné teplé
vody z výměníku okruhu kolektorů a jednak na straně vracející se vychlazené vody z výměníku dohřívacího zásobníku. Stratifikační vestavby účinně eliminují promíchávání
vrstev zásobníku.
Velkoplošné soustavy pro bytové domy je vhodné provozovat s nízkým průtokem teplonosné látky (low-flow, 8 až 15
l/h.m2 kolektorové plochy). Z nízkých průtoků vyplývají
menší průměry potrubí, menší potřebné výkony čerpadel
a díky menším povrchům potrubí i redukované tepelné
ztráty potrubí. Použití menšího množství materiálu vede
pak i k nižší ceně soustavy. Solární soustavy s nízkým průtokem a vyšším teplotním spádem na kolektorech předpokládají použití zmíněných zásobníků s řízeným teplotním
vrstvením objemu.
Pfiíklady z ãeské praxe
V České republice v současné době existuje velmi málo instalací solárních soustav v panelové zástavbě a bytových
domech obecně. V tabulce je uveden skromný přehled autorovi známých instalací na panelových domech v ČR spolu s jejich základními parametry.
Typickou ukázkou solární soustavy pro přípravu TV je soustava na panelovém bytovém domě v Chebu (ul. B. Němcové). V průběhu projektu (1998) nebyly známy spotřeby TV
a soustava byla dimenzovaná podle normových hodnot [9].
Provozní praxe však ukázala, že soustava pracuje s vysokými teplotami a nízkou účinností z důvodu nedostatečného
odběru (dodatečnou instalací úsporných armatur klesl odběr až na polovinu v projektu uvažovaných hodnot). Dodatečným zapojením cirkulace přes solární zásobníky se zvýšila spotřeba a tepelné ztráty cirkulací jsou hrazeny
solárními zisky [10].
Bytové domy v Orlové jsou ukázkou poddimenzované solární soustavy z důvodu nedostatečné plochy na střeše. Důsledkem je velmi vysoká úroveň solárních zisků a dobré
ekonomické parametry. Investor v listopadu 2006 instaloval
na dům č.p. 954 – 956 další solární soustavu (113 m2) a pro
rok 2007 plánuje vybavit solární přípravou teplé vody další
dva objekty v Orlové (70 a 40 m2) [11].
Pfiehled instalací solárních soustav na panelov˘ch domech v âR
(tuãnû zobrazeny bytové domy, ostatní domy s peã. sluÏbou)
Plocha
kolektorÛ [m2]
Objem
zásobníkÛ [m3]
Poãet bytÛ
Mûfien˘ roãní
zisk [kWh/m2]
Mûrné náklady
[tis./m2]
90
5
27
410
x
17,5 + 17,5
0,8 + 0,8
24 + 22
598
22
Orlová ã.p. 954 – 956
113
x
72
x
x
Jihlava
128
0,75 + 0,75
x
x
11
Praha, Zelen˘ Pruh
209
2 + 2,5
x
x
25
Ostrava, Novoveská ul.
163
8,4
108
239*
32
â. Budûjovice, DD Hvízdal
127
5 x 1,9
x
514
20
Název
Lokalita
Cheb, ul. B. Nûmcové
Orlová, ul. OkruÏní 921, 867
x data nebyla dostupná, * neúplná data
8
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
matuška 14.6.2007 15:34 Stránka 9
11 – Solární kolektory instalované jako balkonové zábradlí
(SOU Zelen˘ pruh)
13 – Pole solárních kolektorÛ na Domovû dÛchodcÛ Hvízdal
v âesk˘ch Budûjovicích
Závûr
S ohledem na podporu v rámci evropských operačních programů pro využití obnovitelných zdrojů energie cílených
mj. na bytová družstva (Operační program pro průmysl
a podnikání, MPO) a společenství vlastníků (Operační program pro životní prostředí, SFŽP) lze očekávat rozvoj solárních soustav ve výstavbě a při rekonstrukcích panelových
bytových domů současných městských sídlišť. V článku byly uvedeny zásady pro navrhování solárních soustav pro
přípravu teplé vody a přehled realizací v této oblasti v ČR.
Podûkování
12 – Solární soustava Ostrava, Novoveská ul. (vlevo – stratifikaãní
vestavby v zásobníku tepla, uprostfied – instalace velkoplo‰n˘ch
kolektorÛ, vpravo – dokonãená fasáda s integrovan˘mi kolektory)
Další soustavy sice nejsou běžné bytové domy, nicméně
vzhledem k tomu, že se jedná o instalace umístěné na panelových domech, uvádím je v tomto výčtu.
Příkladem předimenzované soustavy je dům s pečovatelskou službou v Jihlavě (viz obr. 10), kde jsou navíc nevhodně použity vnitřní trubkové výměníky pro přenos tepla ze
solárních kolektorů do zásobníků. V provozu se očekává, že
nedostatečný výkon výměníků bude mít za následek vysoké teploty na vstupu do kolektorů a z toho vyplývající nízké
zisky soustavy. Bohužel zatím nejsou k dispozici data, která
by předpoklad potvrdila.
Solární soustava na administrativní budově Středního odborného učiliště na Zeleném pruhu v Praze slouží nejen
pro přípravu TV, ale také pro okruh vytápění a ohřev bazénové vody. Solární energie je cíleně využita bez letních přebytků. Velkoplošné kolektory jsou instalovány na lodžiích
pod sklonem 75° (viz obr. 11).
Dům s pečovatelskou službou v Ostravě-Mariánských horách (ul. Novoveská) je příkladem konstrukční integrace solární soustavy do jižní štítové fasády panelového domu
v rámci zateplení (2004). Velkoplošné kolektory jsou instalovány ve dvou samostatných polích a slouží pro přípravu
TV v objektu. Akumulační zásobník je netlakový a je vybaven stratifikačními vestavbami (viz obr. 12) pro zvýšení solárních zisků (low-flow provoz). Nízké naměřené zisky soustavy (2006) jsou způsobeny častými výpadky systému
měření (absence jarního období).
Domov důchodců Hvízdal v Českých Budějovicích má solární kolektory umístěné na ploché střeše v polích po 4 – 6
kolektorech (viz obr. 13). Jednotlivá pole jsou vzájemně
hydraulicky vyvážena. Solární soustava zajištuje přípravu
teplé vody v 5 sériově zapojených předehřívacích zásobnících (à 1850 l).
Příspěvek byl vypracován s podporou projektu VaV-SN-3173-05 Integrace zařízení pro využití obnovitelných zdrojů
energie do struktury budov.
Ing. Tomáš Matuška, Ph.D.
Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT v Praze
[email protected]
Odkazy
[1] Sedlák, J. a kolektiv: Závěrečná zpráva řešení projektu
VaV-SN-3-173-05 za rok 2006 a přílohy technologických listů
instalací. Prosinec 2006.
[2] Ladener, H., Späte, F.: Solární zařízení, Grada Publishing 2003,
Praha, ISBN 80-247-0362-9.
[3] Peterka, J.: Využití sluneční energie při rekonstrukci bytových
(panelových) domů. Sborník z odborného semináře „Současnost
a budoucnost využívání sluneční energie nejen v domech pro
bydlení, STP a Asociace pro využití OZE, 2002.
[4] ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody – Navrhování a projektování.
Březen 1998.
[5] Skokan, V.: Problematika přesného stanovení množství
teplé užitkové vody.
Portál tzb-info, http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=816, 2001
[6] Koubková, I.: Spotřeba vody v bytových domech v kontextu
modernizace bytových jader.
Portál tzb-info, http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3767, 2006
[7] Matuška, T.: Problematika stagnace u solárních
tepelných soustav, dostupné na internetovém portálu TZB-info,
http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3462, ze dne 14. 8. 2006.
ISSN 1801-4399.
[8] Projekt SOLANOVA – Building for Our Future,
http://www.solanova.eu/, 2006.
[9] Šourek, B., Schwarzer, J.: Projektová dokumentace pro instalaci
solárního zařízení – Ohřev teplé užitkové vody v panelovém
domě Cheb, Boženy Němcové 1982 – 3, 1998.
[10] Šourek, B.: Vyjádření k provozu solárního zařízení – Příprava
teplé užitkové vody, Panelový dům ul. B. Němcové – Cheb, 1999
[11] Katauer, J.: Ohřev vody pro panelové domy v Orlové.
Seminář Slunce pro bytové domy. LEA Praha, 2005.
http://www.solarniliga.cz/byt02.html
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
9
ciur 14.6.2007 15:35 Stránka 10
TEPELNÁ IZOLACE
Dfievostavby zateplené celulózovou izolací
V posledních nûkolika letech se koneãnû i u nás zaãíná prosazovat dfievostavba jako plnohodnotná stavba
a dfievo jako materiál vhodn˘ nejen pro stfiechu, ale i pro celou konstrukci domu. Donedávna pfievládající
názory, Ïe se jedná o doãasné stavby s nízkou Ïivotností, postupnû utichají spolu s mnoÏstvím novû nabízen˘ch konstrukãních fie‰ení a seriózních informací opírajících se zejména o zahraniãní zku‰enosti, které
jsou v této oblasti bohuÏel daleko bohat‰í neÏ ty tuzemské.
Tradice těchto staveb u nás byla více než 50 let přerušena
a tak dnes v této oblasti prakticky znovu začínáme. Vedle
staveb prováděných z masivního dřeva ve formě roubenek
nebo podobných konstrukčních provedení tradičního typu
se nově prosazují i stavby využívající dřevo jako statický prvek konstrukcí, který je doplněn celou skupinou speciálních materiálů. Mezi tyto materiály patří i tepelná a akustická izolace na bázi dřevitého vlákna získaného recyklací
papíru.
Významným argumentem pro použití právě této izolace
v dřevostavbě je vedle stejné přírodní podstaty obou materiálů i následující výčet jejích důležitých předností:
velmi dobré tepelně izolační parametry izolace
(λ ~ 0, 04W/m.K)
významné zlepšení akustiky stavby
vysoká hodnota měrné tepelné kapacity materiálu
(Cd = 1907 J/kg.K), která přispívá ke zvýšení akumulačních vlastností stavby a snižuje i letní přehřívání
obývaných prostor (pro srovnání: u uměle vyráběných
izolací je tato hodnota přibližně poloviční)
nižší navlhavost než u dřeva
(vyrovnaná vlhkost 10 – 12 % hm.)
nízký difusní odpor, umožňující konstrukce s difusně
otevřenou skladbou
dokonalé vyplnění všech detailů stavby, a to jak při
prefabrikované tovární výrobě dílců, tak i při realizaci
na stavbě
dobré požární parametry
odolnost vůči houbám a plísním
libovolné aplikační tloušťky v rozmezí od 4 do 40 cm
jedním aplikačním zařízením
instalace beze zbytků a odřezů, vysoká variabilita
konstrukčních řešení
vysoká produktivita práce
nízké přepravní náklady v případě provádění prací
na stavbě
Ekologicky šetrný výrobek
(známka propůjčena již v roce 1994)
1 – aplikace na podhledu ve styãníkové konstrukci
10
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
V Česku je doposud nejširší použití této tepelné izolace ve
stropních konstrukcích. V této souvislosti se velmi dobře
projeví výhoda foukané aplikace při řešení detailů, například u sbíjených vazníků (viz obr. 1) při aplikaci do půdních
prostor dřevostavby. Není výjimkou, zejména u nízkoenergetických domů, aplikace tloušťky izolace až 40 cm. Objemová hmotnost při tomto použití je v rozmezí od 35 kg/m3
až do 45 kg/m3 právě u velkých tloušťek. Montáž je velmi
rychlá a klade velmi nízké nároky na vnitrostaveništní přesuny i počet kvalifikovaných pracovníků. Chyby aplikace
v detailech a vznik tepelných mostů jsou téměř vyloučeny.
Pro řadu projektantů i stavebních firem u nás je však překvapivé použití Climatizer plus v kolmých stěnách, aplikovaného suchou metodou zafoukávání za pomoci speciálních trysek. Tato metoda se již více než deset let hojně
využívá u dřevostaveb a nízkoenergetických domů v Německu, Švýcarsku i Rakousku. Úspěch této aplikace spočívá ve spolehlivém vyplnění konstrukce při vyšších objemových hmotnostech. U tenkých stěn (do 10 cm tloušťky) je to
obvykle v rozmezí od 53 do 60 kg.m-3. U stěn se silnou vrstvou izolace 20 – 30 cm, které se používají u nízkoenergetických domů, je pak nutné plnění při objemové hmotnosti 60
– 65 kg/m3. Tato objemová hmotnost postačuje i pro transporty na dlouhé vzdálenosti u dílců plněných při tovární
prefabrikované výrobě. Při plnění těchto dílců přitom není
nezbytně nutné zafukovat materiál mezi dvě desky, ale může být použito následné překrytí parotěsnou zábranou nebo parobrzdou. Materiál je po aplikaci vyšších objemových
hmotností značně stabilní a drží dobře vytvarovaný v konstrukci (viz obr. 4).
Aplikace do panelů může být pomocí speciálních koncovek
prováděna ve svislé i vodorovné orientaci. V rámci úvodního školení montáže Climatizeru plus provádí tuzemský výrobce CIUR a.s. i odzkoušení a doporučení nejvhodnějších
technologických postupů aplikace. Výsledek musí být dokonalý u každého typu stavby!
Při správné koordinaci zateplování stavby, je možné prová-
2 – aplikace na podhledu v ãlenité konstrukci stfie‰ní nástavby –
spolehlivé fie‰ení detailÛ
ciur 14.6.2007 15:35 Stránka 11
3 – metoda plnûní dfievostavby na místû ve svislé pozici. Z vnûj‰í strany deska MDF
4 – tlakov˘m plnûním speciální koncovkou
se vytvofií deska na míru, která je znaãnû
stabilní
5 – metoda plnûní dfievostavby na místû za pouÏítí injektáÏí jehlové
koncovky
dět velmi efektivně izolace i přímo na stavbě. Je tak eliminováno případné nebezpečí zatečení dešťové vody do konstrukcí v průběhu montáže. Vhodně rozmístěné montážní
otvory jsou po naplnění izolace snadno a profesionálně začištěny (viz obr. 6).
Neméně důležité pro celkovou životnost tohoto typu staveb je i rozhodnutí, jakým způsobem bude provedeno celé
souvrství z hlediska difúze vodních par. Některé stavby jsou
prováděny „tradičním“ způsobem s důsledným použitím
parotěsné, někdy současně i reflexní folie, což klade vysoké
nároky na kvalitu i technologickou kázeň při provádění,
a to zejména je-li z vnější strany použita vrstva s vyšším difúzním odporem.
Trendem poslední doby je však použití difúzně otevřeného
systému, který na místo parozábran využívá parobrzdy a na
vnější straně difúzně otevřený fasádní systém. Lépe se projeví komfort obývání takového typu stavby. Firma CIUR a.s.
pro tyto účely nabízí celý sortiment materiálů německé firmy Pro clima.
6 – uzavfiení aplikaãních otvorÛ se provádí korkov˘mi zátkami
nebo speciální páskou
Při požadavcích na aplikaci Climatizer plus do dřevostaveb
je vždy vhodné nejprve vlastní představy konzultovat s výrobcem CIUR a.s. pro stanovení nejvhodnějšího postupu
provádění. Dosahuje se tak maximální efektivity prací. Vedle významných výhod přináší při správné aplikaci tato metoda i možné finanční úspory.
CIUR a.s.
PraÏská 1012, 250 01 Brand˘s nad Labem
tel. +420 326 901 428, fax +420 326 901 456
e-mail: [email protected], www.ciur.cz
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
11
semináře 14.6.2007 15:40 Stránka 12
VZDùLÁVÁNÍ
Dfievostavby od A po Z Odborné semináfie pofiádané spoleãností PSM CZ
Pro MSDK (Moravskoslezsk˘ dfievafisk˘ klastr) byl pofiádán odborn˘ semináfi dne 15. kvûtna v Interhotelu
Moskva. Semináfi se konal ve spolupráci âKAIT, âSSI, SPS a Stavebních veletrhÛ v Brnû, za úãasti odborného garanta Doc. Ing. Aloise Materny, CSc., MBA, prezidenta MSDK Ing. Jifiího Pohloudka, zástupce
z V·B Ostrava Ing. Antonína Lokaje, Ph.D. a Ing. Bradáãové, CSc. V dopoledním pfiedná‰kovém bloku vystoupili zástupci jednotliv˘ch firem MSDK, RD R˘mafiov, TB Eurookna, Profinvestik, CB, MZLU Brno a V·B
Ostrava. V jednotliv˘ch pfiíspûvcích bylo mj. upozornûno na moÏnou problematiku bezpeãnosti dfievûn˘ch
konstrukcí nebo na bezpeãnost staveb na bázi dfieva z hlediska poÏární problematiky. Také byly pfiedstaveny dfievostavby bytov˘ch domÛ vãetnû navrhování konstrukcí na bázi dfieva v praxi. Semináfi byl urãen
‰iroké odborné vefiejnosti projektantÛ, investorÛ, zhotovitelÛ staveb a byl zafiazen do programu celoÏivotního vzdûlávání ãlenÛ komory âKAIT, hodnocen jedním kreditem. Více jak 145 spokojen˘ch posluchaãÛ
ukonãilo semináfi losováním dotazníkÛ o ceny a spoleãn˘m obûdem.
12
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
rýmařov 14.6.2007 15:42 Stránka 13
D¤EVOSTAVBY
Dfievo – ideální materiál pro nízkoenergetické bydlení
Montované domy – hit souãasnosti
Vynikající tepelnû-izolaãní vlastnosti
Poslední roky nelze přehlédnout sílící
trend výstavby rodinných montovaných domů na bázi dřeva. Největším
českým výrobcem dřevostaveb je společnost RD Rýmařov s.r.o. Fakt, že se
v rozmanité konkurenci drží stále na
špici, napovídá, že se čeští zákazníci
stále více blíží těm západoevropským
a cení si především vysoké kvality
a důvěryhodnosti. RD Rýmařov s.r.o.
dokáže držet krok s nejnovějšími požadavky trhu a vyvíjí řešení, po kterých
zákazníci touží.
Montované domy RD Rýmařov se právem pyšní vynikajícími tepelně-izolačními vlastnostmi. Obvodová stěna má
hodnotu tepelného odporu: R = 4,195
m2 KW-1. V praxi to znamená 30 – 50 %
úsporu energie oproti klasické technologii. Veškeré použité materiály stěn výborně izolují, což zaručuje stálost teploty
vnitřního prostředí domu. Výsledkem kvalitní tepelné izolace obvodových a stropních konstrukcí je také velmi nízká hodnota součinitele prostupu tepla stěnové
konstrukce: U = 0,23W/m2K.
je nutné počítat se speciální konstrukcí
stěn a střechy, používá se rekuperace vzduchu kombinovaná s teplovzdušným vytápěním. Ve srovnání se standardními
budovami je potřeba tepla na vytápění
objektu snížena až o 80 %. Dohřev vzduchu většinou postačí jako jediný zdroj tepla. Výsledkem je vytápění čerstvým vzduchem v zimě a ochlazování v létě.
Energeticky úsporné domy nejsou finančně náročné, jak si někteří lidé
myslí. Dochází sice ke zvýšení pořizovacích nákladů, ale ve zpětném pohledu na úsporu energie se investice vrátí
1
2
6
Firma využila vstupu ČR do EU, a tak
vedle České republiky působí úspěšně
na německém trhu, řeckém (její objekty
jsou žádané zejména na Krétě), švýcarském a slovenském. Zároveň se připravuje k expanzi do dalších zemí Evropy.
I přesto je však český zákazník rozhodující.
·piãkové technologie i materiály
Z hlediska technické vybavenosti je RD
Rýmařov s.r.o. na vysoké úrovni. Špičkový projektový software zajišťuje nejen rychlou kompletaci všech podkladů,
ale především v reálném čase plánuje,
jaké konkrétní díly budou ke stavbě
potřeba. Zároveň hned připravuje podklady pro automatickou výrobní linku,
která je vůbec nejmodernějším zařízením ve své kategorii v ČR.
Technologie výroby na bázi lehké prefabrikace dřeva umožňuje velmi rychlou
výstavbu, a zároveň dodržuje vysoké
kvalitativní parametry. Touto technologií je možné nabídnout stavby jak
rodinných, tak bytových domů, nebo
i celé developerské projekty.
Dřevostavba je ideální pro stavbu nízkoenergetických i pasivních domů.
U dřevostavby splývá konstrukce s izolací, takže se zbytečně nezvyšuje tloušťka domu. Odborně řečeno: tepelněizolační složka je integrovaná do nosné
konstrukce. Dřevěná konstrukce sama
o sobě vykazuje lepší tepelné vlastnosti než zděné materiály.
Efektivní využití tepelně-izolačních vlastností je podmíněno stavebně-technickým, konstrukčním i materiálovým
řešením. Úspory energie jsou zajišťovány především kvalitní izolací, dále použitím tzv. pasivních solárních prvků
(vhodná orientace oken apod.). Dům by
měl samozřejmě zohledňovat rozumné
uspořádání prostorů v dispozici a orientaci vzhledem ke světovým stranám.
Nenahraditelnou součástí nízkoenergetické stavby je řízené větrání s rekuperací,
tedy zpětné využití odcházejícího tepla,
které minimalizuje tepelné ztráty. Používá se větrací jednotka, která ve výměníku ohřívá teplem odcházejícího vydýchaného vzduchu čerstvý chladný vzduch
přicházející zvenku. U pasivních domů
5
4
3
Schéma obvodové stûny:
1 sádrokarton, 2 Fermacell, 3 parozábrana,
4 dfievûná rámová konstrukce s izolací,
5 Fermacell, 6 termofasáda
– výhodou jsou zanedbatelné náklady
na vytápění. Proto se již v současné
době výstavba nízkoenergetických domů stává trendem, stejně jako je tomu
už například v Rakousku či Německu.
Vybere si kaÏd˘
Základní nabídka RD Rýmařov s.r.o. obsahuje dvě desítky typových domů, včetně
mnoha jejich variant a různých architektonických doplňků. Je pro firmu samozřejmostí vyhovět individuálním požadavkům zákazníka, a tím získat dům podle
jeho vlastních představ – každý dům se
tak stává neopakovatelným originálem.
Detailní přehled typových domů nabízejí zájemcům internetové stránky
www.rdrymarov.cz. Na stránkách je mimo jiné uvedena i síť vzorových domů,
které je možné navštívit a přesvědčit se
o jejich kvalitě.
RD R˘mafiov s.r.o.
8. kvûtna 1191/45, 795 01 R˘mafiov
tel. 554 252 111, fax 554 252 333
e-mail: [email protected], www.rdrymarov.cz
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
13
msdk 14.6.2007 15:43 Stránka 14
Moravskoslezsk˘ dfievafisk˘ klastr, obãanské sdruÏení (dále jen MSDK)
MSDK vznikl v roce 2005 z iniciativy SdruÏení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a spoleãností podnikajících v lesnickém
a dfievozpracujícím prÛmyslu. V souãasné dobû MSDK tvofií témûfi 30 spoleãností, pfieváÏnû z Moravskoslezského kraje.
Projekt 7 – Spolupráce – navázání spolupráce mezi ãleny klastru
Financování MSDK je zaloÏeno na propojení soukrom˘ch prostfiedkÛ spoleãnû spolu s vefiejn˘mi
prostfiedky z programu klastry a pfiíspûvkÛ MSK.
Na zaloÏení a rozvoj klastru byla dne 14. dubna
2006 podána Ïádost o dotaci z operaãního programu PrÛmysl a podnikání a na základû této
Ïádosti byla pfiiznána dotace ve v˘‰i 5 488 000 Kã.
Vize MSDK
Vybudovat v regionu Moravskoslezského kraje
rÛstov˘ dfievozpracující sektor, kter˘ bude v˘znamn˘m dodavatelem a exportérem dfievostaveb a inovaãních komponentÛ pro dfievûné
konstrukce a domy.
Cíle MSDK
1. Iniciovat, podporovat a koordinovat spolupráci ãlenÛ klastru tak, aby bylo dosaÏeno
zv˘‰ení konkurenceschopnosti, ekonomického
rÛstu, exportu a zv˘‰ení poãtu zavádûn˘ch
inovací
‰kolení
semináfie
spoleãenská setkání
2. Propagovat Moravskoslezsk˘ kraj a MSDK
a jeho ãleny
3. Prosazovat dfievo ve stavebnictví
4. Vytváfiet nové impulzy vedoucí k rozvoji dfievafiského prÛmyslu MSDK
5. Optimalizace hodnotového fietûzce
Aktivity dfievafiského klastru jsou shrnuty v následujících projektech:
Projekt 1 – Spoleãn˘ marketing
Podprojekty
1.1. Reklama v ti‰tûn˘ch médiích
Reklama zamûfiená na informování vefiejnosti
o existenci klastru, ãlenech klastru a aktivitách
klastru formou placené inzerce a PR (placené/
neplacené)
1.2. V˘stavy a veletrhy
Úãast MSDK na pfiedem urãen˘ch regionálních
a národních v˘stavách a veletrzích.
1.3. Mezinárodní stavební veletrh Brno (IBF):
MSDK se spolu se ãleny klastru prezentoval na
IBF. Po vyhodnocení této aktivity se ãlenské firmy rozhodly na spoleãném postupu pfii úãasti
na pfií‰tích roãnících IBF – spoleãn˘ nákup v˘stavní plochy, v˘stavba stánkÛ, spoleãná propagace…, s cílem sníÏení nákladÛ.
1.4. Internet
MSDK pfii svém vzniku vytvofiil prezentaci na
www.msdk.cz. Stránky informují o klastru a jeho aktivitách. Pfiipravujeme také jazykové mutace stránek (anglick˘ a nûmeck˘ jazyk), které by
mûly b˘t uvedeny do provozu v prÛbûhu mûsíce ãervna 2007. Cílem MSDK je vybudovat
z www.msdk.cz základní informaãní platformu.
1.5. Katalogy a broÏury
V rámci propagace MSDK a jeho ãlenÛ byly vy-
14
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
tvofieny broÏury, které si kladou za cíl informovat o sdruÏení, jeho aktivitách a jeho ãlenech.
MSDK pfiipravuje ucelenou publikaci (katalog
ãlenÛ), kter˘ bude rozdûlen do oddílÛ podle
pfiedmûtu v˘roby ãlenÛ MSDK.
MSDK se snaÏí o vznik synergick˘ch efektÛ ze
spolupráce mezi ãleny klastru.
âlenové klastru pÛsobí v celém fietûzci dfievozpracujícího prÛmyslu od pûstební ãinnosti pfies
pilafiskou v˘robu a stavební ãinnost aÏ po zpracování dfievního odpadu.
Vznikem dfievafiského klastru byla pfiedpokládána uωí spolupráce ãlenÛ klastru.
V˘sledkem této spolupráce je synergie v celém
odvûtví.
Projekt 2 – V˘zkumnû v˘vojové aktivity
Projekt 8 – Rozvoj
Základnou pro v˘zkumnû v˘vojové projekty je
V·B –TU Ostrava, fakulta stavební. Fakulta stavební ve spolupráci s MSDK buduje Laboratofi
dfieva, která slouÏí ãlenÛm klastru k provádûní
laboratorních zkou‰ek.
Projekt 3 – Vybavení laboratofie dfieva
Z dotace MS kraje zakoupil MSDK pro fakultu
stavební, V·B –TU Ostrava následující zafiízení:
Teplovzdu‰ná su‰árna
Charpyho kladivo
Projekt 4 – Úspory nákladÛ
Jeden z cílÛ MSDK je provést optimalizaci nákladÛ u ãlenÛ klastru – napfi.:
optimalizace nákladÛ na telefonní sluÏby poskytované mobilními operátory
optimalizace nákladÛ na poji‰tûní (poji‰tûní
zásilek, pohledávek)
úspory nákladÛ – poradenská ãinnost v oblasti získávání dotací ze strukturálních fondÛ EU
optimalizace nákladÛ na sníÏení materiálov˘ch nákladÛ, sníÏení personálních nákladÛ
Projekt 5 – Popularizace
MSDK usiluje o vybudování znaãky MSDK a následné posílení známosti znaãky MSDK.
Podprojekty
5.1. Semináfie pro odbornou vefiejnost – viz
bod 9.3.
5.2. Festival dfieva – od roku 2006 je MSDK
jedním z pofiadatelÛ akce „Festival dfieva“, která si klade za cíl seznámit ‰irokou vefiejnost se
dfievem jako obnovitelnou surovinou. Z této
jednodenní aktivity se stává tradiãní akce doprovázená programem pro ‰irokou vûkovou
skupinu. Festival dfieva se bude konat i v tomto roce dne 22. 9. 2007 pod zá‰titou hejtmana
MS kraje, Ing. EvÏena To‰enovského
Projekt 6 – Komunikace se státními institucemi
MSDK v souãasné dobû sdruÏuje cca 30 spoleãností podnikajících v dfievozpracujícím prÛmyslu s celkov˘m obratem spoleãností cca 20
mld. Kã a celkov˘m poãtem zamûstancÛ kolem
4 200 pracovníkÛ. SnaÏíme se iniciovat jednání mezi pfiedstaviteli soukrom˘ch subjektÛ
(ãleny MSDK) a pfiedstaviteli státních institucí
s cílem vyvolání vyjednání akceptovateln˘ch
pravidel pro obû zainteresované strany.
rozvoj ãlenské základny
rozvoj MSDK
rozvoj spolupráce
Projekt 9 – Vzdûlávání
Podprojekty
9.1. Vysoké ‰koly – MSDK ve spolupráci
s V·B –TU Ostrava, fakultou stavební spolupracoval na vytvofiení nového studijního oboru
Dfievûné konstrukce s pfiedpokládan˘m cílem
získání kvalifikovan˘ch absolventÛ pro potfieby
ãlenÛ klastru a dal‰ích spoleãností podnikajících v dfievozpracujícím a stavebním prÛmyslu.
9.2. Stfiední ‰koly – MSDK usiluje o navázání
spolupráce se stfiedními ‰kolami z regionu
s cílem pfiiblíÏení pfiedstav spoleãností podnikajících v dfievozpracujícím prÛmyslu uãebním
osnovám stfiedních ‰kol.
9.3. Semináfie
Ve spolupráci se spoleãností PSM CZ, s.r.o.
pofiádá MSDK semináfie pro odbornou vefiejnost
(ãleny âKAIT). V loÀském roce probûhl první
semináfi v Ostravû pod názvem Dfievostavby od
A po Z. Vzhledem k nadprÛmûrnû vysoké úãasti a zájmu ze strany odborné vefiejnosti uspofiádá MSDK v roce 2007 ãtyfii semináfie:
Zlín
15. kvûtna 2007
Brno
4. záfií 2007
Olomouc
25. záfií 2007
Ostrava
17. fiíjna 2007
Projekt 10 – Dfievûn˘ dÛm
Pod patronací Ministerstva prÛmyslu a obchodu ve spolupráci s dal‰ími resorty, âeskou komorou architektÛ, âKAIT, TC AV byla v roce
2005 vyhlá‰ena architektonicko – konstrukãní
soutûÏ „Dfievûn˘ dÛm“. Cílem soutûÏe byla podpora vzniku moderních dfievostaveb v rámci
rozvoje stavebnictví a vy‰‰í vyuÏití dfieva a dfievûn˘ch prvkÛ.
Nov˘ roãník soutûÏe bude vyhlá‰en v fiíjnu roku 2007 pod patronací Nadace dfievo pro Ïivot,
âeské komory architektÛ a MSDK.
Moravskoslezsk˘ dfievafisk˘ klastr (MSDK), o.s.
Obchodnû podnikatelsk˘ areál Mo‰nov
budova 324/19, 742 51 Mo‰nov
tel. 558 628 808, fax 558 628 503
e-mail: [email protected]
profi 14.6.2007 19:31 Stránka 15
D¤EVOSTAVBY
Dfievûné konstrukãní systémy
PfiestoÏe nosné dfievûné konstrukce staveb zÛstávají ve vût‰inû pfiípadÛ vefiejnosti skryty, jsou jedním
z prvkÛ stavby, kter˘ se na jejich vysoké Ïivotnosti v˘znamnû podílí, aÈ jde o stûnové, stropní nebo
stfie‰ní konstrukce.
Patří do skupiny konstrukcí a materiálů,
které umožňují splnit náročné architektonické požadavky výstavby rodinných
domků, staveb bytových nebo občanských či staveb průmyslových a sportovních. Dřevěné konstrukce tak dávají vyniknout jedinečným architektonickým
návrhům téměř neomezenou variabilitou technických řešení, které moderní
konstrukční systémy mají pro dřevěné
konstrukce k dispozici.
Ke stavbám, které zasluhují pozornost
patří nepochybně ty, u kterých jde architektonický návrh ruku v ruce s ekonomií
stavby, neodmyslitelnými lhůtami realizace a koncepcí dispozice umožňující
variabilitu jejich využití. Dávno jsou pryč
doby, kdy jsme si neuměli představit
stavbu bez cihel, ocelových konstrukcí
nebo železobetonových panelů. Ne všichni stavební projektanti tyto změny zaznamenali. A tak se setkáváme nejen
s chybami v projektech, ale i projekty,
které nové materiály nebo konstrukční
systémy neznají, a to ani při tak významné prezentaci výrobců a materiálů v tomto nebo jiných odborných časopisech
nebo na odborných seminářích či výstavách, které si shodně kladou za cíl přiblížit nové technické oblasti zájemcům.
Vždy však ve svých důsledcích znamenají taková řešení zcela zbytečné zvýšení
stavebních nákladů na stavbu, omezení
dispozice svislými nepřemístitelnými nosnými prvky, zbytečnými základovými,
ale i stropními konstrukcemi staveb. Poskytovaná bezplatná technická pomoc
výrobců je přitom zcela běžná, stejně
jako konzultace v průběhu zpracování
projektů.
V tomto období jsme rekapitulovali 15-ti
leté výročí založení společnosti. Při desítkách či stovkách realizovaných „střech“
ročně je to i vysoký počet spokojených
zákazníků nebo investorů. A nejde jen
o střešní konstrukce, protože parametry
a užitné vlastnosti dřeva předurčují jeho
využití jako ekologického a obnovitelného materiálu ve stále větším rozsahu.
Základem však je vždy spolehlivost a kvalita konstrukcí, která vyžaduje profesionální přístup k řešení každé stavby a individuální řešení autorizovaného výrobce u každé i té nejjednodušší zakázky.
Výrobky naší společnosti jsou s výhodou
a téměř výlučně realizovány z rostlého
dřeva, ať se jedná o:
Samonosný konstrukční systém, který
ke spojování používá ocelových pozinkovaných styčníkových desek a byl využit i pro dřevěné lešení, které je českým i mezinárodním patentem naší
společnosti,
nebo konstrukční systém velkorozponových samonosných konstrukcí se skrytými spoji GREIM BAU.
Z profesního hlediska a odborného hodnocení našich realizovaných staveb jsou
jedny z nejzajímavějších stavby velkých
rozpětí s přiznanou a v interiéru zcela
nebo z části viditelnou příhradovou konstrukcí, kterou prochází veškeré vnitřní
rozvody včetně vzduchotechniky a která
je dominantním prvkem interiéru.
Jsou to zejména:
Sportovní hala v Bílovci s oblouky o rozpětí 59 m mezi podporami a s mezinárodními parametry soutěžní plochy
Tenisové haly ve Frýdlantě nad Ostravicí s mezinárodními parametry a rozpětím až 41 m
Zimní stadion Vrchlabí, který potvrdil
optimální materiálovou volbu dřeva
nad hrací plochou a při vestavbě do
proluky dosahuje rozpětí 42 m mezi
podporami
Nejsme konkurencí odborně provede-
Sportovní hala Bílovec
Zimní stadion Vrchlabí
ných tesařsky vázaných konstrukcí, ty
směřují vždy do staveb menších rozpětí
nebo využívají podpůrných ocelových
konstrukcí nebo stavebních prvků přenášejících zatížení do spodní části staveb.
Vazníkové lehké samonosné konstrukce
s možností řešit využitelný podstřešní
prostor jsou průmyslově vyráběnou variantou, znamenají úsporu řeziva, zkracují dobu montáže a zajišťují dokonalou
ochranu dřeva impregnací. Zastřešují zejména průmyslové nebo obchodní objekty až do 30 m rozpětí mezi podporami
a jsou dimenzovány na veškeré zatížení
stanovené dle platných norem EN, tzv.
Eurokódů. Některá ze zajímavých řešení
přináší i náš příspěvek, přičemž nelze
pominout, že průmyslová výroba a rychlost montáže vazníkových konstrukcí je
jedním z hledisek při rekonstrukcích objektů a při posuzování ekonomické návratnosti investičních nákladů.
Profinvestik s.r.o.
ul. Příborská 333, 738 01 Frýdek-Místek
tel./fax 558 432 889, 558 646 967
e-mail: [email protected], www.profinvestik.cz
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
15
profi 14.6.2007 19:31 Stránka 16
profi 14.6.2007 19:31 Stránka 17
SOLÁRNÍ KOLEKTOR
A TAŠKY TEGALIT
SNOUBÍ KRÁSU I UŽITEK
Moderní dům má být funkční a krásný - a Bramac přesně ví, co vám nabídnout, abyste byli maximálně
spokojeni: Nové střešní tašky Tegalit se vyznačují hladkou rovnou strukturou a odpovídají současným
stavebním trendům. Vybrat si můžete z řady klasických barev. Druhá novinka, solární kolektor Bramac,
přináší výraznou úsporu energie. Lze jej včlenit ke všem typům střešní krytiny, jeho montáž je snadná
a rychlá. Váš dům dělá střecha - a střecha, to je Bramac! Infolinka: 844 106 106, www.bramac.cz
A4_PSM.p65
1
7.3.2007, 19:39
HPI - CZ spol. s r. o.
Hradec Králové, 503 01
Kotrčova 306
tel.: +420 495 800 911 (912)
fax: +420 495 217 290
e-mail: [email protected]
www.hpi-cz.cz
Výběr z nabídky střešního příslušenství pro rok 2007
Pásy TOP-ROLL a EKO-ROLL
V roce 2005 jsme Vám představili, v pátém
vydání našeho bulletinu, nabídku univerzálních pásů pro odvětrání hřebene a nároží. Jen
pro připomenutí, jedná se o dva pásy tvarovaného hliníku s barevnou povrchovou úpravou,
které spojuje středový pás speciální tkaniny.
Ten umožňuje proudění vzduchu ve střešním
plášti a zároveň zabraňuje zatékání dešťové
vody nebo průniku zavátého sněhu do střešní
konstrukce. Testování ve specializovaném pracovišti v Cottbusu, ve vzduchovém tunelu, prokázalo bezpečnost a spolehlivou funkčnost pásů
TOP-ROLL v extrémních podmínkách.
Pevnost spojů je zabezpečena unikátní technologií, která kombinuje techniku lepení a sešívání. Okraje hliníkových pásů jsou na spodní
straně vybaveny pruhem elastického butylového
tmelu, který společně s nařasením do dostatečně velkých vln zajišťuje výbornou tvarovatelnost
a přilnavost ke střešní krytině. Podle typu krytiny
můžete také volit optimální šíři větracích pásů.
Ve špičkovém provedení TOP-ROLL, které je
navíc vybaveno středovým pruhem pro snazší
montáž k hřebenové lati, nabízíme rozměry
210, 310, 350 a 390 mm v barevných provedeních cihlově červená, hnědá, antracit a pro šíři
310 nově i červeno-hnědá. V nabídce je i provedení v mědi v šířkách 210, 310 a 350 mm.
Rozšíření nabídky se dočkala i druhá cenově
zajímavá varianta pásů, prodávaná pod názvem
EKO-ROLL bez středového zpevnění. To
není u montáže některých plechových krytin potřebné. Pro letošní rok přibyly rozměry
210 a 350 mm a v již zavedené šíři, tak jako
u TOP-ROLLu, červenohnědé barevné provedení. Všechny univerzální pásy pro větrání hřebene
a nároží jsou v pětimetrových návinech.
páskem a redukcí pro napojení k ventilační rouře
o průměru 75 respektive 110 mm. V současné
době dodáváme tři typy větracích komínků. Prvním je větrák krátký. Jeho konstrukce umožňuje
usazení do všech sklonů střechy bez dorovnávání na osu. Větrák dlouhý, Větrák Medium III
i anténní průchodku lze upravovat do kolmé
polohy otočením o 180° pro sklon střechy z jedné strany do 35° a z druhé nad 35°. Pro usnadnění je každý výrobek na příslušné straně označen.
Větrák Medium III je oproti standardnímu dlouhému větráku vybaven speciálním víkem, které
zvyšuje schopnost odvodu kondenzátu mimo
větrací soustavu.
víkem, který je vhodný při montáži vedle komínů
odvádějících spaliny z kotlů na tuhá paliva a kde
dochází k úniku žhavých jisker a uhlíků, které by
mohly standardní polykarbonátový kryt poškodit. Stejně tak může sloužit i vikýř vybavený drátosklem, ten je však z technologických důvodů
problematické vyrobit v barevné variantě z lakovaného hliníku, proto jej dodáváme v provedení
z ocelového pozinkovaného plechu, mědi nebo
titanzinku.
Z univerzálních vikýřů pro všechny profilované
krytiny doporučujeme vikýře HP – Z s vypouklým
víkem ze speciálního polykarbonátu Barlo XT
nebo v provedení HG – Z s plochým víkem
z čirého skla 4 mm. Jsou vyrobeny z lakovaného hliníku s polyesterem o tloušťce 0,6 mm
a impregnovaného smrku. Patentované nerezové panty umožňují bezpečné otevření o 180°
na střešní rovinu. Součástí výlezu je i sněhová
zábrana a dekompresní těsnění vytvořené ohybem plechu. Naše doporučení vychází z výborného poměru kvality a ceny.
Novinky z katalogu pro rok 2007
Komplet větrák dlouhý, detail víka Medium III
V našem katalogu pro rok 2007 se setkáte
i s dalšími změnami a novinkami. Patří mezi ně
okapní plech z lakovaného hliníku, nový hliníkový těsnící pás kolem komínů s velkou vlnou
pro lepší tvarovatelnost, s prolisem pro přesný
ohyb a s upravenou krajní částí pro montáž
zakončovací lišty. Špičkové prostupové manžety
Dektite, které umožňují prostupy od kabelů, přes
antény až po ventilační turbiny Lomanco. Dále
musíme zmínit nové protisněhové háky Stodo či
Röben Monza a Fleming, které doplňují stávající
řadu. Za povšimnutí stojí i rozšíření speciálních
superdifúzních membrán a bublinkových folií.
Anténní průchodka
Střešní okna - vikýře
Univerzální pás TOP-ROLL
TOP-AIR program
Dalším naším produktem, který jistě stojí za zmínku je TOP–AIR- program, doplněný
větracími prvky pro šindel do plochy i hřebene.
Jedná se o prostupové tašky tvarované podle
krytiny, a to jak pro pálené tak i betonové. Slouží
k usazení anténní průchodky s možností úpravy průměru prostupu od 20 do 60 mm nebo pro
osazení sanitárních větráků. Komplet pro sanitární odvětrání doplňuje flex hadice se spínacím
Z široké nabídky výlezových oken – vikýřů,
připomeneme jen některá z nich. V první řadě
musíme upozornit na speciálně tvarované vikýře
bez těsnícího límce, které jsou tvarovány přesně podle profilu krytiny a umožňují tak přesné
usazení do krytiny bez jakýchkoliv úprav. Znáte
je především jako součást nabídky špičkového
domácího výrobce betonové krytiny KM – BETA
ve variantách KM – BETA či KM – BETA – Hodonka, nově i v provedení matná červeno-hnědá.
Novinkou v řadě Standard je vikýř o velikosti
600 x 600 mm s celoplechovým protipožárním
Ventilační turbína s prostupovou manžetou
Dektite
Z nabídky novinek roku 2006 Vám připomínáme velmi úspěšný produkt - těsnící pás úžlabí
PE 1, na který díky jeho výjimečné UV stabilitě
a výborné vodotěsnosti poskytujeme záruku
5 let. Odstraňuje dosavadní problémy s jedním
z nejbolavějších míst na střeše, které nebyly
polyuretanové pásy žádného výrobce schopny
dlouhodobě řešit.
střechy_praha 14.6.2007 19:41 Stránka 20
VELETRHY
VeletrÏní novinky jubilejního roãníku Stfiechy Praha
V lednu 2008 zavr‰í nejv˘znamnûj‰í veletrh v oboru stfiech v âeské republice 10 let své úspû‰né existence.
Nedílnou souãástí veletrhu Stfiechy Praha bude jiÏ poãtvrté specializovaná v˘stava Úspory energií a obnovitelné zdroje. K desátému jubileu chystáme fiadu novinek a doposud nejbohat‰í program doprovodn˘ch aktivit.
SoutûÏ „S Fenestrou za sluncem!“
Na veletrhu bude kromě řady novinek,
poradenských center a bohaté nabídky přednášek a seminářů též možné
vyhrát řadu hodnotných cen. Pořadatel veletrhu – společnost Střechy Praha
s.r.o. se navíc stala partnerem soutěže
„S Fenestrou za sluncem!“, kterou vyhlásil největší výrobce střešních oken
v ČR. Soutěž začala 8. 3. 2007 a potrvá
do 31. 12. 2007. V této soutěži můžete
vyhrát báječné zájezdy k moři a další
hodnotné ceny, které budou výhercům slavnostně předány právě na 10.
jubilejním ročníku veletrhu Střechy
Praha. Podrobnější informace o soutěži naleznete na www.fenestra.cz.
SoubûÏnû probíhající v˘stava
Další výraznou novinkou, která povede ke zvýšení odborné i laické návštěvnosti, je nová výstavní akce, která pro-
Zv˘raznûn˘mi tématy 10. roãníku veletrhu
Stfiechy Praha jsou:
Ploché stfiechy s dÛrazem na provozní
stfiechy – balkony, lodžie, terasy a dále
střešní zahrady (zelené střechy). Téma
se dotkne i problematiky kotevní techniky, obnovy plochých střech na panelových domech nebo přebírání evropských norem do systému ČSN.
Zateplovací systémy – navážeme na velmi
žádané náměty na vhodné energeticky
úsporné stavební provedení střešních
plášťů šikmých a plochých střech i provedení svislých plášťů budov. Téma bude zahrnovat i hodnocení energetické
náročnosti budov, energetický audit
a možnosti dotací. Připravujeme konferenci ve spolupráci s řadou renomovaných odborníků.
Dfievo jako stavební materiál – k tomuto
tématu chystáme řadu přednášek a seminářů ve spolupráci s Odbornou skupinou dřevěných staveb při ČKAIT.
Úãast v konferenãní ãásti veletrhu
Novinkou je vznik tzv. konferenční části veletrhu, která rozšiřuje možnosti
účasti, není vázána na klasické stánky
a je určena všem, kdo se chtějí prezentovat časově a nákladově efektivním
způsobem formou konferencí či akcí.
Můžete si zvolit některou z aktivit, která svým charakterem zapadá do odborné části veletrhu (konference, odborné semináře, diskusní fóra) a nebo
si vybrat z akcí pro širokou veřejnost
(soutěže, ankety, komerční prezentace, sponzoring či reklama).
Sdílená reklama
Pozvěte vaše zákazníky na veletrh s námi! Stejně tak jako vy i my si přejeme
co nejvyšší počet a „správné“ zákazníky. Nezvěme tedy stejné návštěvníky
každý zvlášť, ale udělejme to společně
formou sdílené reklamy (v tisku, rozhlase, na billboardech nebo internetu
či v jiné formě). Kromě většího zásahu
potencionálních návštěvníků to bude
pro obě strany i efektivnější.
VeletrÏní noviny, tiskov˘ servis
Pro návštěvníky, vystavovatele i novináře budou nově připraveny Veletržní
noviny, včetně tiskového servisu. Každý den budeme informovat o novinkách na veletrhu, doporučíme vám
návštěvu zajímavých expozic a upozorníme na aktuální doprovodný program. Každý den vám v rozhovoru
představíme významné osobnosti. Tiskový servis bude zajištěn ve spolupráci s portálem TZB-info.
běhne v našem termínu v montované
hale před Průmyslovým palácem. Touto akcí je soubor specializovaných výstav s názvem Pragobuilding (pořádá
Incheba Praha).
Jubilejní 10. roãník veletrhu Stfiechy Praha
probûhne ve dnech 24. – 26. ledna 2008.
Uzávûrka pfiihlá‰ek je 30. 9. 2007.
Za pfiípravn˘ t˘m se na va‰i úãast tû‰í fieditelka Stfiechy Praha s.r.o., Jitka ¤ehofiová
Více informací na www.strechy-praha.cz.
20
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
střechy_praha 14.6.2007 19:41 Stránka 21
střechy_praha 14.6.2007 19:41 Stránka 22
střechy_praha 14.6.2007 19:41 Stránka 23
termo_inz 14.6.2007 15:52 Stránka 24
TÉMA
Tepelná ãerpadla jsou na‰e „hobby“
První tepelné ãerpadlo jsme instalovali jiÏ v roce 1991, kdy to byla spí‰e rarita neÏ cílen˘ zájem o sníÏení
nákladÛ na vytápûní nebo ohled na zlep‰ení Ïivotního prostfiedí. Za tûch 15 let, kdy jsme instalovali
tepelná ãerpadla pro rÛzné úãely – pfiedev‰ím v‰ak pro vytápûní rodinn˘ch domÛ – do‰lo k v˘znamn˘m
zmûnám v technické úrovni tûchto „chytr˘ch zafiízení“ a také my jsme nasbírali mnoho cenn˘ch zku‰eností, které prÛbûÏnû uplatÀujeme v praxi.
Původně jsme instalovali v převážné
míře tepelná čerpadla systému země –
voda s přímým odpařováním od švédského výrobce MARKUS ENERGI, A.B.
V roce 1999 však nastal v naší koncepci obrat, způsobený tím, že náš obchodní partner DIMPLEX nám nabídl
tepelná čerpadla systému vzduch –
voda, u nichž nás překvapilo, že jsou
schopna i při venkovních teplotách mínus 25 °C úspěšně z venkovního vzduchu odebírat tepelnou energii a vytápět
lidská obydlí.
Tento „generační zvrat“ a provozní spolehlivost tepelných čerpadel DIMPLEX
i při kritických klimatických podmínkách nás inspirovaly k tomu, že jsme
se „přeorientovali“ ze země do vzduchu. Ukázalo se, že naše klimatické
podmínky jsou velmi příhodné k tomu,
aby se systém vzduch – voda svými
parametry zcela vyrovnal „zemním“
tepelným čerpadlům, přičemž odpa-
dají související zemní práce (hlubinné
vrty, zemní rýhy nebo studny), což celou instalaci citelně zlevňuje. Kvalitní
tepelná čerpadla DIMPLEX, ohodnocená mezinárodním certifikátem kvality „D-A-CH“, tvoří evropskou špičku,
ke které se výrobce vypracoval více než
třicetiletým vývojem a provozními zkušenostmi. Široká škála výkonů, ale také
maximálních teplot 58 °C nebo 65 °C
topné vody, umožňuje vybrat z naší
nabídky optimální tepelné čerpadlo
pro prakticky jakýkoliv objekt, ať již novostavbu, nebo dům se starším topným systémem. Zcela ojedinělé řešení
jsou vysokoteplotní tepelná čerpadla,
která pracují s teplotou topné vody až
75 °C a zpravidla vyhovují i pro vysokoteplotní topné systémy, které by
mohlo být problém s klasickým tepelným čerpadlem provozovat, ale my to
dokážeme. Stále více jsou dnes požadována tepelná čerpadla, která v zimě
topí a v létě chladí. Ta máme rovněž
v naší nabídce. Zmiňujeme-li se o „vzduchových“ tepelných čerpadlech, neznamená to, že neinstalujeme systémy
země – voda nebo voda – voda. Jsou
rovněž špičkových parametrů a na výslovné přání je zákazníkům dodáváme. Naše orientace na vzduchová tepelná čerpadla je v naprostém souladu
s trendy ve středoevropských zemích,
kde poptávka po nich, stejně jako u nás,
v posledních letech výrazně stoupá.
Najděte si čas a navštivte nás v našem
vzorovém domě GAMA 100 v Národním stavebním centru v Brně, areál
EDEN 3000, kde Vám rádi předvedeme
nejen funkční tepelné čerpadlo, kterým
tento dům vytápíme, ale celou řadu
dalších zařízení, která jsou zde nadčasově instalována.
Srdečně Vás zveme a těšíme se na Vaši
návštěvu. Kolektiv společnosti Termo
komfort, s.r.o.
JS
CELOROâNÍ PROVOZ VâETNù SOBOT A NEDùLÍ, BEZPLATNÉ PORADENSTVÍ
ENERGETICKY ÚSPORN¯ DÒM
Zdrojem tepla pro vytápění tohoto domu je tepelné čerpadlo odnímající teplo z okolního
vzduchu a pro minimalizaci provozních nákladů je doplněno o rekuperační jednotku pro
zpětné získávání tepla z odsávaného vnitřního vzduchu. Dále si zde můžete prohlédnout
el. akumulační kamna nové generace a el. teplovzdušné krby se světelnými efekty.
vysokoteplotní tepelné čerpadlo
vzduch–voda
TEPELNÁ
âERPADLA
tepelné čerpadlo vzduch–voda
vnitřní instalace
5letá záruka
montáÏní a servisní firmy po celé âR
instalace tepeln˘ch ãerpadel odebírajících teplo ze vzduchu, zemû i z vody
speciální tep. ã. pro temperování rekreaãních objektÛ nebo ohfiev bazénové vody
zpracování projektové dokumentace topn˘ch systémÛ vã. jejich realizace
‰piãková kvalita tepeln˘ch ãerpadel daná více neÏ 30let˘m v˘vojem
tepeln˘ch ãerpadel nûmeckého v˘robce
tepelné čerpadlo vzduch–voda
vnitřní instalace
www.termokomfort.cz
BRNO: Úsporn˘ dÛm na v˘stavi‰ti – BVV – EDEN 3000, Bauerova 10, 603 00 Brno, tel. 545 213 628, fax 545 213 629, mobil 607 946 310, e-mail: [email protected]
PRAHA: SLavíkova 24/26, 130 00 Praha 3, tel. 222 720 449, fax: 222 718 761, mob. 721 957 031, e-mail: [email protected]
24
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
termo komf 14.6.2007 15:55 Stránka 25
TEPELNÁ âERPADLA
TEPELNÁ âERPADLA
Obnovitelné zdroje energie razantnû vytlaãují fosilní paliva
Zásoby nerostn˘ch paliv, které vznikly pfied miliony let se tenãí. Staãilo prakticky jedno století a lidstvu se
podafiilo zlikvidovat pfieváÏné mnoÏství nerostného bohatství pro úãely dopravy, technologick˘ch procesÛ
a hlavnû pro vytápûní.
Není Ïádn˘m tajemstvím, Ïe zásoby paliv
v Evropû, stejnû jako u nás, se odhadují jen
asi na 40 let – a co potom? Lze namítnout,
Ïe bohatá loÏiska ropy a zemního plynu jsou
v Arabsk˘ch emirátech, Rusku nebo Norsku,
ale i ta se postupnû vyãerpávají. To je jen
jedno hledisko, ale velmi závaÏn˘m problémem je vznik „skleníkov˘ch“ plynÛ, doprovázející spalování fosilních paliv.
Vûdci na celém svûtû vyz˘vají k omezení vytváfiení skleníkového efektu, kter˘ ve svém
dÛsledku v˘znamnû ovlivÀuje klimatické podmínky na zemském povrchu a pfiímo souvisí
se vznikem pfiírodních katastrof, kter˘ch jsme
stále ãastûji svûdky.
Na otázku: „Co tedy v dané situaci dûlat?“ je
pomûrnû jednoduchá odpovûì. VyuÏívejme
obnovitelné energie, které jsou v‰ude kolem
nás a to v takovém mnoÏství, Ïe je nestaãíme v plné mífie vyuÏít.
Technologická zafiízení jsou jiÏ dnes na takové technické úrovni, Ïe energii z pfiírody, a to
hlavnû s pÛvodem od dopadajících sluneãních paprskÛ, dokáÏí vyuÏít pro vytápûní,
ohfiev vody, v˘robu elektrické energie . ..
Zamûfime v‰ak pozornost na vysoce efektivní zafiízení, která se naz˘vají TEPELNÁ âERPADLA. Jejich princip je znám jiÏ déle neÏ
100 let, ale teprve asi pfied 30-ti lety se zaãala ve vût‰í mífie instalovat a vyuÏívat, pfiedev‰ím pro úãely ohfievu vody pro vytápûcí
úãely.
Pojem „tepelná ãerpadla“ je v posledních
10-ti letech i u nás stále více sly‰et a zabydluje se v na‰ich myslích. Je málo tûch, ktefií
si dovedou pfiedstavit, jak takové zafiízení
pracuje a ãasto se konãí u konstatování, Ïe
je to „obrácená ledniãka“. Obávám se , Ïe si
vût‰inou pod tímto pojmem lidé nic moc nevybaví, ale pfiejdûme to.
Lépe je si pfiedstavit, Ïe tepelné ãerpadlo dokáÏe z venkovního prostfiedí, aÈ jiÏ ze zemû,
spodní vody nebo vzduchu odãerpat tepelnou energii a tu prostfiednictvím stlaãování
a expandování chladící látky „pfieãerpat“ do
topného systému s takovou úrovní teploty
vody, (nebo taky vzduchu), Ïe se s tím dá topit.
MÛÏete namítnout no a proã bych to dûlal?
DÛvod je velmi prost˘. Pro pohon tepelného
ãerpadla je tfieba dodat jen asi 1/3 elektrické
energie, aby pracovalo, ale 2/3 energie pro
vytápûní dokáÏe tepelné ãerpadlo z okolí vytápûného domu získat a pfienést pro vytápûní
zcela „zadarmo“. To je ta energetická stránka
vûci, coÏ znamená, Ïe toto mnoÏství snadno
získané tepelné energie nemusím „vyrobit“
spalovacím procesem (nevytváfiím tedy skleníkové plyny) a samozfiejmû nemusím nakoupit palivo, jen tu malou ãást elektrické
energie, a to je‰tû za v˘hodnou cenu ve speciálním tarifu pro tepelná ãerpadla.
Ekonomická stránka b˘vá tím hlavním dÛvodem, proã si lidé pofiizují tepelná ãerpadla.
Není smyslem tohoto ãlánku ‰kolit o tom,
jak se teplo z pfiírody prostfiednictvím tepelného ãerpadla získá, co v‰echno je k tomu
potfieba udûlat, jak se celá technologie musí
zapojit a jakou udûlat regulaci, ale spí‰e se
zamûfiit na to, jak bude ve vytápûném objektu pfiíjemné teplo a co z toho plyne pro komplexní fie‰ení vytápûného domu.
Hlavním rozdílem proti klasick˘m kotlÛm, aÈ
jiÏ na tuhá, plynná nebo kapalná paliva, pfiípadnû elektrokotlÛm je, Ïe tepelná ãerpadla
získají 2/3 energie zcela zadarmo.
Druh˘ dÛleÏit˘ rozdíl je, Ïe „klasické“ tepelné ãerpadlo zpravidla dokáÏe ohfiát topnou
vodu jen na 55 °C (speciální provedení aÏ na
75 °C, ale ta jsou drahá a dosahované úspory
energie jsou niωí). Proto také topn˘ systém
by mûl b˘t navrÏen a udûlán tak, aby i s teplotou topné vody do 55 °C se prostory daly
vytopit na poÏadovanou teplotu i pfii venkovních v˘poãtov˘ch teplotách. Pro tento úãel
je naprosto nejvhodnûj‰í podlahové nebo
stûnové vytápûní. Zde totiÏ platí zásada, Ïe
ãím niωí teplotu topné vody do systému je
Princip funkce tepelného ãerpadla
Tepelné ãerpadlo systém „zemû – voda“
Tepelné ãerpadlo systém „voda – voda“
Tepelné ãerpadlo systém „vzduch – voda“
tfieba dodávat, tím vy‰‰í energetické úspory
tepelné ãerpadlo dosahuje. S podlahov˘m
topením je prÛmûrná teplota vody zpravidla
kolem 35 °C a to tepelnému ãerpadlu velmi
vyhovuje. Obdobné je to se stûnov˘m vytápûním, které se i u nás dnes obãas vyuÏívá.
Pokud se t˘ká radiátorÛ, jsou rovnûÏ vyuÏitelné, ale s ohledem na max. teplotu topné
vody do 55 °C, vycházejí podstatnû rozmûrnûj‰í neÏ v pfiípadû tfieba plynového kotle,
kter˘ mÛÏe dodávat do topného systému vodu o teplotû tfieba 80 °C. Opût zde platí, Ïe
pro radiátory, jejichÏ teplota bude tfieba tûch
55 °C, dosahované úspory proti podlahovému topení se sníÏí aÏ o 20 % a to je dost.
âasto je poÏadován kombinovan˘ vytápûcí
systém, spoãívající v podlahovém topení (napfi. v pfiízemí) a radiátory (v patfie). Z hlediska energetick˘ch úspor a s tím souvisejících
ekonomick˘ch efektÛ je to stejné, jako kdyÏ
se vytápí jen radiátory. KvÛli nim se totiÏ
musí ohfiívat voda na vy‰‰í teplotu a pro
podlahovku se pak smû‰ováním ochlazuje,
takÏe efekt úspor je podle teploty pro radiátory.
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
25
termo komf 14.6.2007 15:55 Stránka 26
TEPELNÁ âERPADLA
Nûkdy je moÏno setkat se s názory, Ïe tepelná ãerpadla jsou „stra‰nû“ drahá a nevyplatí se je instalovat. Tato „stará koleda“ v‰ak
uÏ hezk˘ch pár let neplatí. To bylo skuteãnû
pravdou, kdyÏ ceny energií a paliv byly levné
tak, Ïe úspory energií pfiepoãtené na cenu
u‰etfiené energie byly tak nízké, Ïe investice
za pofiízení tepelného ãerpadla se za jeho Ïivotnost, prakticky dosaÏen˘mi úsporami, nezaplatila.
JenÏe Ïijeme v reálném svûtû a ceny energií
systematicky a nezadrÏitelnû stoupají. Jsme
svûdky toho, Ïe ke zdraÏení dochází i nûkolikrát do roka a jinak to uÏ zcela jistû nebude!
TakÏe jak to vlastnû s ekonomickou návratností tepeln˘ch ãerpadel vypadá dnes?
Vyjdeme-li z dne‰ních cen energií, pak tepelné ãerpadlo instalované v novostavbû se
dosahovan˘mi úsporami „zaplatí“ asi za 8–9
let. Pfii bûÏné Ïivotnosti kvalitních tepeln˘ch
ãerpadel 20 a více let to znamená, Ïe se minimálnû 2x bûhem svého „Ïivota“ zaplatí. Pfii
oãekávaném rÛstu cen energií to bude jen
lep‰í.
Vzhledem k ekologick˘m efektÛm tepeln˘ch
ãerpadel jsou pro jejich rozvoj instalací poskytovány státní dotace, coÏ jsou nevratné
finanãní prostfiedky, pfii splnûní urãit˘ch kriterií, která u novostavby s kvalitním tepeln˘m ãerpadlem není problém splnit. S dotací se pak ekonomická návratnost sniÏuje na
5 aÏ 6 let a to uÏ je víc neÏ zajímavé.
Co bylo, je, a bude.
Poãátky instalací tepeln˘ch ãerpadel u nás
se datují kolem roku 1990. To není aÏ tak
dlouho, ve vyspûl˘ch zemích západní a severní Evropy se v‰ak zaãaly instalovat o 20
let dfiíve a proto jsou dnes v tomto smûru
mnohem dál neÏ my. Vzorem nám mohou
b˘t ·védové, kde v jejich osmimilionové zemi je nainstalováno více neÏ 600 000 tepeln˘ch ãerpadel. KdyÏ se podíváte na pfiiloÏen˘ graf v˘voje instalací u nás, pak poãet cca
10 000 instalací je prozatím úsmûvn˘. Nicménû meziroãnû i u nás tepeln˘ch ãerpadel
pfiib˘vá a podle prÛzkumu jiÏ témûfi kaÏd˘
desát˘ nov˘ dÛm má instalováno tepelné
ãerpadlo, a to je potû‰itelné.
K tomu, aby byly vytváfieny vhodné podmínky ke zv˘‰ení poãtu tûchto „chytr˘ch“ a „uÏiteãn˘ch“ zafiízení, byla v roce 2000 zaloÏena
Asociace pro vyuÏití tepeln˘ch ãerpadel âR.
Ta si vyt˘ãila cíl, aby se u nás nainstalovalo
co nejvíce kvalitních tepeln˘ch ãerpadel, aby
instalace byly udûlány odbornû a dobrá povûst tepeln˘ch ãerpadel se ‰ífiila po celé zemi.
Toto neziskové sdruÏení má velkou v˘hodu
v tom, Ïe stálo u zrodu Evropské asociace
tepeln˘ch ãerpadel, odkud získává velmi
cenné informace a zku‰enosti z oblastí, kde
tepelná ãerpadla jsou prakticky skoro v kaÏdém domû. Informace pak jsou vyuÏívány
v orientaci a aktivitách smûfiujících jednak
k sv˘m ãlenÛm, ale také v ‰ífiení osvûty mezi laickou i odbornou vefiejností. Stále se
máme ãemu uãit, zvlá‰tû kdyÏ prakticky neexistují odborné uãebnice pro ‰koly v‰ech
úrovní.
Pro odborn˘ rÛst sv˘ch ãlenÛ zaji‰Èuje asociace specializované kursy, odborná ‰kolení
o souvisejících tématech (hydrogeologie, otopné soustavy, diagnostika provozních hodnot
chladících okruhÛ, novinky v oboru). Absolventi certifikaãních kursÛ, ktefií úspû‰nû sloÏili
závûreãné zkou‰ky jsou uvedeni na webov˘ch stránkách asociace spoleãnû s firmami, kter˘m technická komise po kontrole instalací udûlila cerfitikát, kter˘m osvûdãuje
kvalitu provádûn˘ch prací.
Je naprosto nezvratn˘ trend rozvoje instalací tepeln˘ch ãerpadel, aÈ jiÏ z ekologick˘ch
nebo energetick˘ch dÛvodÛ a pro jejich bezproblémov˘ provoz u spokojeného uÏivatele
je tfieba mnohé udûlat.
Aby se neopakovaly dramatické zvraty v pfiístupu k tepeln˘cm ãerpadlÛm, usiluje asociace o vysokou kvalitu a odbornost firem.
Prakticky ve v‰ech zemích b˘valé západní
Evropy, v dÛsledku toho, Ïe na trh se dosta-
la tepelná ãerpadla pochybné kvality a mnohé montáÏní firmy z neznalosti je nainstalovaly ‰patnû, mezi lidmi vznikl názor, Ïe tato
zafiízení „za moc nestojí“, a trvalo témûfi 15
let, neÏ se dÛvûra k tepeln˘m ãerpadlÛm
opût vrátila.
Porozhlédneme-li se kolem sebe, co nabízí
nበtrh, pak ãlovûk, kter˘ v oboru nepracuje, je naprosto bezradn˘, jak se v obrovské
nabídce má vyznat. Naopak odborník se diví, co v‰echno se dá nabízet.
Zde je obtíÏné vybírání, záleÏí hodnû na tom,
jak v˘fieãn˘ je prodejce, nebo jak líbívá (rozumûj nízká) je cena.
Lze narazit na tepelná ãerpadla, která se velmi dobfie hodí tfieba na Kypr nebo Malorku,
ale do na‰ich klimatick˘ch podmínek „ani
náhodou“. Jiná tepelná ãerpadla zase se vyznaãují takov˘m hlukem, Ïe pfies 4 domy se ví,
Ïe u „NovákÛ“ mají v provozu tepelné ãerpadlo.
Kapitola sama o sobû jsou tepelná ãerpadla
odebírající teplo ze studny se spodní vodou.
Neodborná instalace zpÛsobí, Ïe „dojde“ voda a netopí se, nebo se stáhne voda ze sousedních studní a je ostuda. U zemních tepeln˘ch ãerpadel zase „odborníci“ pfii provádûní
hlubinn˘ch vrtÛ dokáÏou, Ïe pfii propojení
zvodnûl˘ch vrstev kontaminují tfieba pÛvodnû kvalitní pitné vody ve studnách.
Zmínûné problémy, kolem tepeln˘ch ãerpadel skuteãnû vznikají, pokud se k jejich instalaci dostanou tzv. odborníci, ktefií udûlají
víc ‰kody neÏ uÏitku.
Vyplatí se pfii v˘bûru dodavatele ovûfiit si, Ïe
má v oboru zku‰enosti, jaké má reference
a je-li ãlemem Asociace pro vyuÏití tepeln˘ch ãerpadel, pak uÏ to je do jisté míry zárukou odbornosti.
Pokud se v˘bûru tepelného ãerpadla co do
systému t˘ãe, mûl by odborník vyhodnotit
místní podmínky a podle toho navrhnout fie‰ení.
Z hlediska kvality, tzn. parametrÛ a Ïivotnosti lze jako urãitou pomÛcku vzít ovûfiené
znaãky uvedené na webov˘ch stránkách Asociace.
Brzy se snad doãkáme „‰títkování“ jako je
tomu u chladniãek nebo praãek, písmenko
A znaãí nejvy‰‰í kvalitu, G naopak nejniωí
a tomu by mûla odpovídat také cena. V Evropské asociaci tepeln˘ch ãerpadel se uÏ na
tom pracuje.
Doporuãení na závûr: kvalitní tepelné ãerpadlo nemÛÏe b˘t levné, protoÏe je sestaveno
z kvalitních (tedy i draωích) komponentÛ.
Pro projektanty, architekty, stavafie i topenáfie pfiipravuje Asociace pro vyuÏití tepeln˘ch
ãerpadel semináfie s obsahem podle profesního zamûfiení. Neváhejte vznést své dotazy
na sekretariát AVTâ.
Ing. Josef Slováãek
Asociace pro vyuÏití tepeln˘ch ãerpadel
Slavíkova 26, 130 00 Praha 3
tel/fax 222 711 327, e-mail: [email protected], http://www.avtc.cz
26
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
umělý kámen 14.6.2007 15:56 Stránka 27
UMùL¯ KÁMEN
Umûl˘ kámen
Je to materiál, který je svým vzhledem
a vlastnostmi podobný přírodnímu kameni. Jeho velkou předností je nízká
cena. Vyrábí se dusáním směsi do forem.
Směs tvoří jakostní suroviny, které
garantují vysokou životnost hotových
výrobků. Dusané výrobky se svým vzhledem hodně přibližují přírodnímu kameni.
Z umělého kamene se vyrábí kolekce
stavebních a dekorativních prvků určených jak pro venkovní, tak pro vnitřní použití.
Jedná se o stavebnice několika druhů
plotů, zdí, podezdívek, obkladů, přístřešků na plyn i elektřinu, popelnice
a korýtka na květiny.
Montáž plotů a zídek je velmi snadná
a hlavně rychlá. Umělý kámen lze dobře vrtat i řezat. Ve srovnání s klasickými
stavebními postupy, jako je vyzdění z cihel, omítnutí a natření, lze plot z umělého kamene postavit za mnohem
méně času a dovolíme si tvrdit, že za
stejné peníze. Vycházíme ze zkušeností zákazníků, kteří si nechali postavit
plot od stavební firmy, která jim nebyla schopna plot přikrýt, a při shánění
stříšek skončili u nás. A jejich častý výrok je: „Kdybych vûdûl o vás, nechal bych
si to postavit z umûlého kamene.“
Návod k montáži plotů a následného
ošetření proti povětrnostním vlivům,
růstu mechů a lišejníků obdrží zákazník se zakázkou.
Umělý kámen je možné vyrobit v několika barevných odstínech.
Více na www.zvuk-jasenna.cz, dotazy
týkající se výrobků z umělého kamene zodpovíme na [email protected].
Výrobky prošly zkouškami ve zkušebních laboratořích v Hořicích, a proto
máte záruku, že kupujete kvalitní výrobek.
Zakázková v˘roba umûlého kamene
Jasenná 20, tel. 491 881 185, 732 123 674
www.zvuk-jasenna.cz
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
27
články 14.6.2007 19:55 Stránka 28
STAVEBNICTVÍ
Anal˘za v˘voje stavebnictví v 1. ãtvrtletí 2007
V 1. ãtvrtletí 2007 byl v˘voj ve stavebnictví v˘raznû ovlivnûn zcela mimofiádnû pfiízniv˘mi klimatick˘mi
podmínkami, které umoÏnily stavbafiÛm provádût bez omezení ve‰keré stavební práce.
Celková stavební produkce byla proti
1. čtvrtletí 2006 o 28,9 % vyšší,
k růstu nejvíce přispělo pozemní stavitelství,
průměrný evidenční počet zaměstnanců zůstal na úrovni loňského roku,
průměrná měsíční nominální mzda
vzrostla o 13,1 %,
stavební úřady vydaly o 2,6 % více
stavebních povolení,
orientační hodnota povolených staveb byla vyšší o 25,1 %.
Stavební produkce
Celková stavební produkce v 1. čtvrtletí 2007 meziročně vzrostla ve stálých
cenách o 28,9 %, po očištění od sezónních vlivů o 29,7 %. Ve srovnání se stejným obdobím 2006 se zvýšily objemy
stavebních prací ve všech směrech výstavby, především vzrostla produkce
u pozemního stavitelství.
Velmi příznivé klimatické podmínky
umožnily stavbařům prakticky neomezeně provádět veškeré stavební práce.
Růst produkce byl ovlivněn realizací developerských stavebních projektů zahraničních investorů zaměřených především na výstavbu administrativních
a multifunkčních center. Inženýrské
stavitelství rostlo zejména vlivem výstavby dálnic a rekonstrukcemi a modernizacemi železničních tratí včetně
jejich uzlů.
Objem stavební produkce
V 1. čtvrtletí roku 2007 byly provedeny
stavební práce za 90 177 mil. Kč. Stavební produkce malých podniků (do 19
zaměstnanců) činila podle odhadu ČSÚ
více jak třetinu z celkového objemu
stavebních prací. Rozhodující podnikovou základnu stavebnictví tvořilo 2
355 podniků s 20 a více zaměstnanci,
které provedly stavební práce za 55
581 mil. Kč, tj. o 28,7 % více než v 1.
čtvrtletí roku 2006.
Na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích bylo prostavěno 48 729 mil.
Kč (+29,0 %) a na opravách a údržbě
4 738 mil. Kč (+11,0 %). Stavební práce
v zahraničí se zvýšily o 91,4 %. Ostatní
práce vzrostly o 17,0 %.
Převážnou část produkce (cca 89 %)
realizovaly podniky s převažující činností pozemní a inženýrské stavitelství
(růst o 29,4 %). Nejmenší podíl (přibližně 2 %), avšak nejvyšší tempo růstu vykázaly podniky zabývající se především přípravou staveniště.
Z hlediska velikosti podniku, stanovené podle počtu zaměstnanců, byl za-
28
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
Stavební práce podle dodavatelsk˘ch smluv (S)
za podniky s 20 a více zamûstnanci
1. ãtvrtletí
Od poãátku
roku
2007
2006
S celkem v mil. Kã bûÏn˘ch cen
55 581
41 962
128,7
128,7
S v tuzemsku
53 861
41 064
127,1
127,1
48 729
36 619
129,0
129,0
35 348
13 381
24 892
11 727
137,3
110,8
137,3
110,8
4 738
4 118
111,0
111,0
2 973
1 765
2 721
1 397
105,2
122,5
105,2
122,5
ostatní práce
394
327
117,0
117,0
S v zahraniãí
1 720
898
191,4
191,4
v tom:
nová v˘stavba, rekonstrukce
a modernizace
v tom:
pozemní stavitelství
inÏen˘rské stavitelství
opravy a údrÏba
v tom:
pozemní stavitelství
inÏen˘rské stavitelství
Index v % ze stál˘ch cen
Rozklad meziroãního pfiírÛstku indexu stavebních prací
1. ãtvrtletí 2007, podniky s 20 a více zamûstnanci
PfiírÛstek indexu stavebních prací
28,7
v tom (rozklad v procentních bodech):
nová v˘stavba, rekonstrukce a modernizace
pozemní stavitelství
inÏen˘rské stavitelství
opravy a údrÏba
ostatní práce
práce v zahraniãí
+25,2
+22,2
+3,0
+1,1
+0,1
+2,3
Rozklad meziroãního pfiírÛstku indexu orientaãní hodnoty staveb
(1. ãtvrtletí 2007)
PfiírÛstek indexu orientaãní hodnoty staveb
25,1
v tom (rozklad v procentních bodech):
nová v˘stavba
zmûna dokonãen˘ch staveb
+27,8
-2,7
články 14.6.2007 19:55 Stránka 29
poãet stavebních povolení
orientaãní hodnota v mil. Kã
Poãet stavebních povolení a orientaãní hodnoty staveb
v letetech 2002 aÏ 2007
znamenán nárůst objemu stavebních
prací u všech velikostních skupin podniků. Ve dvou velikostních kategoriích
(100 až 199 a 400 až 499 zaměstnanců)
rostl objem stavební produkce dokonce o více než 30 %. Nadprůměrně si
vedly menší podniky do 50 zaměstnanců a potom také podniky s více jak
tisícem zaměstnanců.
Ve struktuře stavebních podniků podle
institucionálních sektorů (ISEKTOR)
provedly převážnou část produkce nefinanční podniky soukromé a nefinanční podniky soukromé pod zahraniční
kontrolou, kterým se objem stavebních prácí zvýšil o 34,2 % na přibližně
45 mil. Kč.
Základní stavební v˘roba (ZSV)
Podobný vývoj jako stavební práce
podle dodavatelských smluv (S) měl
i ukazatel základní stavební výroba
(ZSV), jenž v 1. čtvrtletí 2007 vzrostla
o 26,7 %.
Zamûstnanost
Průměrný evidenční počet zaměstnanců pracujících ve stavebních podnicích, které v 1. čtvrtletí 2007 měly 20
a více zaměstnanců, byl 153,8 tisíc osob
(stejně jako v 1. čtvrtletí 2006), z toho
manuálně pracujících bylo 95,3 tisíc
osob (o 1,7 % méně).
Pokles počtu zaměstnanců nastal u po-
Stavební práce podle dodavatelsk˘ch smluv (S)
v ãlenûní podle pfievaÏující ãinnosti (OKEâ)
za podniky s 20 a více zamûstnanci
1. ãtvrtletí
Od poãátku
roku
2007
2006
Index v % ze stál˘ch cen
Celkem v mil. Kã bûÏn˘ch cen
55 581
41 962
128,7
128,7
Z toho podle OKEâ
pfiíprava staveni‰tû
pozemní a inÏen˘rské stavitelství
stavební montáÏní práce
dokonãovací stavební ãinnosti
861
50 026
3 623
997
564
37 585
3 113
679
147,5
129,4
112,9
142,3
147,5
129,4
112,9
142,3
RÛst a struktura stavební produkce podle velikosti podnikÛ
Velikost podnikÛ
Podle poãtu
zamûstnancÛ
1. ãtvrtletí
Od poãátku roku
Index v %
ze stál˘ch cen
Struktura podle objemu
stavebních prací v %
100,0
128,9
128,9
Malé podniky
0 – 19
20 – 49
51,6
38,4
13,2
132,9
129,4
139,6
132,9
129,4
139,6
Stfiední podniky
50 – 99
100 – 249
19,8
9,2
10,6
128,4
128,6
128,1
128,4
128,6
128,1
Velké podniky
250 – 499
500 a více
28,6
7,2
21,4
124,4
151,4
117,4
124,4
151,4
117,4
Celkem
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
29
články 14.6.2007 19:55 Stránka 30
STAVEBNICTVÍ
Struktura poãtu stavebních povolení v 1. ãtrvrtletí 2007
2 309
Zlínsk˘
1 338
Olomouck˘
1 448
Jihomoravsk˘
3 510
Vysoãina
1 259
Pardubick˘
983
Královéhradeck˘
1 273
Libereck˘
887
Ústeck˘
1 502
Karlovarsk˘
717
PlzeÀsk˘
1 522
Jihoãesk˘
1 850
Stfiedoãesk˘
4 471
Praha
2 449
loviny velikostních skupin, převážně
u malých a středních podniků. Největší pokles byl u podniků s 200 až 299 zaměstnanci (-12,4 %). Nejvyšší nárůst
počtu zaměstnanců byl u podniků se
400 až 499 zaměstnanci (+6,2 %).
V pozemním a inženýrském stavitelství pracovalo 124,3 tisíc zaměstnanců
(-0,2 %), na stavební montážní činnosti 16,9 tisíc osob (-2,6 %) a na dokončovací stavební činnosti 5,1 tisíc zaměstnanců (+3,1 %).
Mzdy
Průměrná měsíční nominální mzda
zaměstnanců ve stavebních podnicích
s 20 a více zaměstnanci v 1. čtvrtletí
2007 dosáhla 20 161 Kč a byla o 13,1 %
vyšší proti stejnému období roku 2006.
Hodinová mzda činila 142 Kč a byla
vyšší o 8,6 %.
Nejvíce se zvýšila u podniků s 200 až
299 zaměstnanci (+15,4 %) a nejméně
u podniků s 500 až 999 zaměstnanci
(+6,0 %).
V pozemním a inženýrském stavitelství
vzrostla průměrná mzda o 13,5 % na
20 394 Kč, u stavebních montážních prací vzrostla mzda o 10,6 % na 20 528 Kč,
u dokončovací stavební činnosti se zvýšila o 11,7 % a byla 17 250 Kč.
Produktivita práce
S ohledem na stagnaci počtu zaměstnanců se produktivita práce na jednoho
zaměstnance v 1. čtvrtletí 2007 u podniků s 20 a více zaměstnanci zvýšila
stejně jako stavební produkce o 28,7 %.
Vzhledem k meziročnímu růstu počtu
30
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
poãet povolení v kraji celkem
Moravskoslezsk˘
Stavební práce podle dodavatelsk˘ch smluv (S) v ãlenûní podle ISEKTORU
za podniky s 20 a více zamûstnanci
1. ãtvrtletí
Celkem v mil. Kã bûÏn˘ch cen
V tom podle sektoru:
nefinanãní podniky vefiejné
nefinanãní podniky soukromé
nefinanãní podniky soukromé
pod zahraniãní kontrolou
domácnosti
Od poãátku
roku
2007
2006
Index v % ze stál˘ch cen
55 581
41 962
128,7
128,7
494
44 977
290
34 281
164,7
127,4
164,7
127,4
9 286
824
6 737
654
134,2
121,6
134,2
121,6
Zamûstnanost ve stavebnictví v ãlenûní podle OKEâ
za podniky s 20 a více zamûstnanci
1. ãtvrtletí
Od poãátku
roku
2007
2006
Poãet zamûstnancÛ v tisících osob
153,8
153,8
100,0
100,0
Z toho podle OKEâ
pfiíprava staveni‰tû
pozemní a inÏen˘rské stavitelství
stavební montáÏní práce
dokonãovací stavební ãinnosti
6,4
124,3
16,9
5,1
5,9
124,4
17,4
5,0
108,5
99,8
97,4
103,1
108,5
99,8
97,4
103,1
odpracovaných hodin (o 4,1 %) produktivita práce na jednu odpracovanou
hodinu rostla pomaleji než produktivita práce na jednoho zaměstnance
(o 23,6 %).
Stavební povolení
Stavební úřady v 1. čtvrtletí 2007 vyda-
Index v % ze stál˘ch cen
ly 26 020 stavebních povolení, což bylo
o 2,6 % více než v 1. čtvrtletí 2006. Nejvíce stavebních povolení bylo vydáno
pro bytové budovy, jejichž počet meziročně vzrostl o 18,9 %. V hlavním městě Praze se vydalo 2 449 povolení, přičemž přes 60 % jich bylo určeno pro
bytovou výstavbu.
články 14.6.2007 19:55 Stránka 31
Orientaãní hodnota staveb
Mzdy ve stavebnictví v ãlenûní podle OKEâ
za podniky s 20 a více zamûstnanci
1. ãtvrtletí
Od poãátku
roku
2007
2006
Index v % ze stál˘ch cen
PrÛm. mûs. nominální mzda v Kã
20 161
17 831
113,1
113,1
Z toho podle OKEâ
pfiíprava staveni‰tû
pozemní a inÏen˘rské stavitelství
stavební montáÏní práce
dokonãovací stavební ãinnosti
16 642
20 394
20 528
17 250
14 677
17 965
18 556
15 446
113,4
113,5
110,6
111,7
113,4
113,5
110,6
111,7
Struktura stavebních povolení
Poãet
1. ãtvrtletí 2007
Bytové budovy
Nebytové budovy
Stavby na ochranu Ïivot. prostfiedí
Ostatní stavby
Orientaãní hodnota
absolutnû
meziroãní
index v %
absolutnû
v mil. Kã
meziroãní
index v %
10 573
4 554
4 408
6 485
118,9
95,4
87,0
98,1
23 339
29 918
6 202
21 655
108,9
159,8
110,0
113,6
10 573
4 554
4 408
6 485
118,9
95,4
87,0
98,1
23 339
29 918
6 202
21 655
108,9
159,8
110,0
113,6
Od poãátku roku
Bytové budovy
Nebytové budovy
Stavby na ochranu Ïivot. prostfiedí
Ostatní stavby
Orientační hodnota staveb povolených
v 1.čtvrtletí 2007 byla 81,1 mld. Kč a ve
srovnání se stejným obdobím roku 2006
vzrostla o 25,1 %. Novou výstavbou
vzniknou stavby v hodnotě 58,6 mld.
Kč, což představuje meziroční nárůst
o 44,3 %. Změnou dokončených staveb vzniknou stavby v hodnotě 22,5
mld. Kč, což je o 7,2 % méně než ve
stejném období minulého roku.
Z pohledu druhů staveb nejvíce vzrostla orientační hodnota stavebních povolení u nebytových budov (+59,8 %).
U budov bytových se zvýšila o 8,9 %,
u staveb ostatních o 13,6 % a u staveb
pro životní prostředí o 10,0 %.
Podlahová plocha
Stavební úřady povolily v 1. čtvrtletí 2007
výstavbu budov s podlahovou plochou
1 805 tis. m2. Nárůst proti stejnému období roku 2006 o 17,3 % byl především
u bytových budov, u nebytových budov byl pokles o 19,4 %. U nové výstavby bytových budov vzrostla podlahová
plocha o 23,4 % a u změn dokončených
staveb bytových budov byla menší o 22,0 %.
Průměrná podlahová plocha u nové bytové výstavby byla 126,9 m2 s orientační
hodnotou 18,3 tis. Kč za 1 m2.
Novinka na stavebním trhu:
Ochranná známka „PŘÍRODNÍ KÁMEN“
Jste stavafi, architekt, projektant, investor a chcete bezpeãnû rozpoznat v˘robky z pfiírodního kamene?
Chcete se orientovat na trhu zaplaveném nehodnotn˘mi imitacemi?
Potfiebujete na první pohled odli‰it keramiku tváfiící se jako pfiírodní kámen?
Chcete se pfii své práci vyhnout betonov˘m napodobeninám pískovce?
Orientujte se podle ochranné známky „PŘÍRODNÍ KÁMEN“
P¤ÍRODNÍ
KÁMEN
Pfiírodní kámen se vytváfiel milióny let a za jeho kvalitu ruãí horninotvorné procesy, které mu vtiskly
nezamûnitelné vlastnosti. Je elegantní, pevn˘, tvrd˘ a odoln˘. ZaslouÏí si ochranu a stejné zviditelnûní,
jaké má jiÏ desítky let ãistá stfiiÏní vlna nebo pravá kÛÏe.
Ochranná známka „P¤ÍRODNÍ KÁMEN“ platí v celé Evropské unii a lze ji pouÏívat pouze na v˘robky
z pfiírodního kamene – Ïuly, mramoru, vápence, pískovce atd. Nabyvatelem licence pro âeskou republiku
se stal Svaz kameníkÛ a kamenosochafiÛ âR, kter˘ ji získal na základû licenãní smlouvy s Evropskou federací
prÛmyslu kamene EUROROC. Ochranná známka se skládá z loga a slovního údaje v pfiíslu‰ném jazyce
(P¤ÍRODNÍ KÁMEN, NARURAL STONE atd.).
Bliωí informace Vám poskytne Svaz kameníkÛ a kamenosochafiÛ âR,
Eli‰ky Krásnohorské 7, 110 00 Praha 1. tel. +420 224 930 986,
e-mail: [email protected], www.kamenici.cz
S naší ochrannou známkou
ve světě přírodního kamene nezabloudíte!
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
31
články 14.6.2007 19:55 Stránka 32
články 14.6.2007 19:55 Stránka 33
semináře 14.6.2007 16:00 Stránka 34
VZDùLÁVÁNÍ
Odborné semináfie pofiádané spoleãností PSM CZ
v rámci programu celoÏivotního vzdûlávání ãlenÛ komory âKAIT
PoÏární bezpeãnost staveb – bezpeãnost technick˘ch zafiízení
V kongresovém sále Masarykovy koleje v Praze 6 se dne 10. kvûtna konal celostátní semináfi ve spolupráci s âKAIT, âSSI, SPS a Stavebních veletrhÛ v Brnû, za úãasti odborného garanta plk. Ing. ZdeÀka Ho‰ka z generálního fieditelství Hasiãského záchranného sboru a zástupcÛ EZÚ – Elektrotechnického zku‰ebního ústavu, Ing. Vlastimila Votruby, Ing. Jarmila Mikulíka a p. Jana TÛmy. V souãasné dobû velice
aktuální téma o poÏární bezpeãnosti bylo prezentováno v zastoupení firem PROMAT, OBO BETTERMANN,
REHAU, PRAKAB PRAÎSKÁ KABELOVNA, EZÚ a ABLOY Czech. Semináfi byl urãen ‰iroké odborné vefiejnosti projektantÛ, investorÛ, zhotovitelÛ staveb a pracovníkÛm, ktefií zodpovídají za poÏární bezpeãnost
a ochranu staveb. Pfiestávková pauza byla pfieváÏnû vyuÏita k debatám s pfiedními zástupci firem.
Pro 150 úãastníkÛ byl na závûr pfiipraven spoleãn˘ obûd.
34
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
brno 14.6.2007 16:02 Stránka 35
Stavební veletrhy 2007
VELETRHY
Stavební veletrhy 2007 potvrdily, Ïe se v âR tomuto oboru skuteãnû dafií. Uvedl to pfii jejich zahájení
ministr pro místní rozvoj Jifií âunek. Jedná se o nejvût‰í projekt ve stfiední a v˘chodní Evropû a v rámci
starého kontinentu se fiadí mezi pût TOP veletrhÛ v oboru. Nomenklatura stavebních veletrhÛ pokryla
v‰echny oblasti oboru a byla urãena pro odborníky i laiky.
Leto‰ní roãník byl v fiadû ukazatelÛ opût rekordní. Ve zcela zaplnûn˘ch pavilonech v˘stavi‰tû
i na voln˘ch plochách se pfii leto‰ním roãníku
pfiedstavilo na celkové v˘stavní plo‰e 59 000
metrÛ ãtvereãních (coÏ je o 2 500 více neÏ loni)
témûfi 1400 vystavovatelÛ z 24 zemí. Nejsilnûj‰í zahraniãní zastoupení mûly Nûmecko, Slovensko, Polsko a Rakousko, silná byla rovnûÏ
oficiální úãast ·panûlska. Potvrzuje se stále
zvy‰ující internacionalizace, podíl zahraniãních
firem dosáhl 16 procent. Branami v˘stavi‰tû
pro‰lo 91 500 náv‰tûvníkÛ.
Stavební veletrhy pokryly cel˘ obor od investiãního zámûru, pfies hrubou stavbu aÏ k finálnímu vybavení a provozování budov. Organizátofii vhodnû spojili ãtyfii projekty, které jsou
vzájemnû provázány – 12. mezinárodní stavební
veletrh IBF, 8. mezinárodní veletrh technick˘ch
zafiízení budov SHK Brno, 4. mezinárodní veletrh
osvûtlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO a 2. mezinárodní veletrh investic, financí, realit a technologií pro mûsta a obce URBIS INVEST 2007.
Bûhem konání veletrhu byla pfiedána fiada prestiÏních ocenûní. Central Europe Top Award pro
rok 2007. První cenu svého druhu v âR od
vstupu do EU získala za v˘znamn˘ pfiínos pro
stavebnictví firma Rockwool International A/S.
Byly pfiedány také Zlaté medaile IBF a SHK,
o nûÏ soutûÏilo celkem 18 nominovan˘ch firem.
Tradiãnû byly ocenûny nejoriginálnûj‰í expozice – Aura.
K hlavním tématÛm leto‰ního roãníku patfiily
Opravy bytového fondu a Zelená energie, tedy
její alternativní zdroje a systémy sniÏující energetickou nároãnost staveb. Na IBF firmy prezentovaly realizace staveb, stavební fiemesla
a technologie, rÛzné materiály, stavební stroje
a konstrukce. SHK pfiedstavil nejnovûj‰í trendy v oblasti sanitární techniky, interiérÛ koupelen, klimatizace, vzduchotechniky apod. Veletrh
ELEKTRO byl zamûfien na instalace technologií
v inteligentních budovách. Technologie pro mûsta a obce byly náplní veletrhu URBIS INVEST,
zúãastnili se jej zástupci regionÛ z âR, Polska,
Slovenska a Nûmecka.
Veletrhy v Brnû nejsou jen pfiehlídkou novinek
v oboru, odborníky pfiitahuje i bohat˘ doprovodn˘ program. Svaz podnikatelÛ ve stavebnictví
prezentoval na v˘stavi‰ti v˘sledky a úspûchy
v oboru a zorganizoval mj. setkání podnikatelÛ
Slovenské a âeské republiky. Na pût desítek zástupcÛ stavebních firem hodlá vzájemnû spo-
lupracovat, jejich spoleãn˘m problémem je nedostatek kvalifikovan˘ch sil. Tradiãnû se konalo
mezinárodní sympozium Mosty, na kterém byla vyhlá‰ena nejlep‰í díla z roku 2005.
StûÏejní akcí v rámci URBIS INVEST byl 14. celostátní kongres starostÛ a primátorÛ mûst
a obcí, ktefií diskutovali o financování po daÀové reformû. Pokud by se reforma neuskuteãnila, uÏ v roce 2009 by pfiekroãily mandatorní v˘daje ve‰keré pfiíjmy âR. Regionální
komory a regiony Ruské federace se pfiedstavily na konferenci Rusko 2007, kde podnikatelé
hovofiili o perspektivách vzájemného obchodu.
Tato zemû je stále lákavûj‰í pro obchodování,
vût‰ina ãesk˘ch firem tam mÛÏe navázat dlouholeté kontakty, ale musí poãítat s mnohem
vût‰í konkurencí.
Poprvé se v historii stavebních veletrhÛ prezentovala delegace arabsk˘ch investorÛ z oblastí
Perského zálivu. Investofii ze Saudské Arábie
a Bahrainu pfiedstavili zástupcÛm na‰ich stavebních firem moÏnosti pro jejich aktivity.
Na vyuÏívání brownfieldÛ byla zamûfiena konference o regionální infrastruktufie. Agentura
CzechInvest na ní prezentovala strategii regenerace objektÛ, ale téÏ v˘sledky hledání vhodn˘ch oblastí pro obnovu
V rámci veletrhÛ pfiedstavila âeská protipovodÀová asociace fiadu nov˘ch protipovodÀov˘ch
opatfiení, nejãastûj‰ími náv‰tûvníky byli u bazénu
pfied pavilonem Z starostové mûst a obcí.
V pavilonech i na voln˘ch plochách se uskuteãnily rÛzné soutûÏe, jejichÏ cílem bylo podpofiit zájem mladé generace o stavebnictví. ·lo
napfi. o mezinárodní mistrovství âR mlad˘ch
klempífiÛ, pokr˘vaãÛ a tesafiÛ, mistrovství âR
v podlaháfisk˘ch pracích a soutûÏe UãeÀ instalatér a Mladí návrháfii. Tradiãnû nechybûlo poradenské centrum ve stálé expozici EDEN 3000.
âísla ze statistiky
Z hlediska vystavovatelÛ sv˘ch cílÛ dosáhlo
83 % ze 166 dotázan˘ch firem. Z toho spokojeno se svou úãastí na veletrhu bylo 93,4 procenta firem.
Mezi náv‰tûvníky pfievaÏovali odborníci a zástupci vrcholového managementu. Zajímali se pfiedev‰ím o novinky a trendy (86,4 %) a o sluÏby
(58,9 %). Odborníci tvofiili z celkového poãtu
náv‰tûvníkÛ celkem 67 procent. Devadesát procent náv‰tûvníkÛ uvedlo, Ïe opût pfiijede na
pfií‰tí veletrh. Více jak polovina z dotázan˘ch
tvrdí, Ïe v˘znam veletrhu poroste.
O veletrhu fiekli
Václav ·edivec, pfiedseda správní rady spoleãnosti MND Middle East: Jsem rád, Ïe nás
nav‰tívili zástupci Iráku, Saudské Arábie a Bahrainu. Arabské zemû jsou pro ãeské firmy pfiímo zlatou investiãní pÛdou. V posledních letech
tam vyrostlo neuvûfiitelné mnoÏství projektÛ za
miliardy dolarÛ.
Cardillo Césaré, obchodní fieditel STP S r. l.,
Itálie: V Brnû vystavujeme letos poprvé, ale uÏ
mnohokrát jsme na v˘stavi‰ti byli jako náv‰tûvníci. Vím, Ïe va‰e mûsto je krásné, prohlédl jsem si ho uÏ v minulosti. Tentokrát nemám ãas, protoÏe na‰e expozice je doslova
v obleÏení.
Kadhim Al-Rubaya, ãlen pfiedsednictva Svazu
iráck˘ch podnikatelÛ: Na brnûnsk˘ch stavebních veletrzích hledáme pfiedev‰ím obchodní
partnery, ktefií nám mohou pomoci s obnovou
na‰í zemû.
Sandra Ebersbach, Gerlinger GmbH and Co. KG,
Nûmecko: Stavební veletrhy jsme nav‰tívili uÏ
potfietí, je to pro nás dÛleÏitá a zajímavá událost. SnaÏíme se zde kontaktovat nové partnery
z âR a zároveÀ roz‰ífiit spolupráci se souãasn˘mi.
Ljudmila Valentinovna Babu‰kina, místopfiedsedkynû horní komory parlamentu Sverdlovské oblasti: Veletrh ukázal, Ïe na‰e spolupráce
s ãesk˘mi firmami bude pokraãovat i nadále.
âesk˘ stavební prÛmysl nám mÛÏe v˘znamnû
pomoci pfii zlep‰ování infrastruktury, ale téÏ
kvality bydlení.
Jakub Nepra‰, Prefa Aluminiumprodukte, s.r.o.:
Na veletrhu vystavujeme uÏ potfietí a úãast
v Brnû je pro nás prestiÏní. Jsem velmi rád, Ïe se
tohoto projektu úãastní velké mnoÏství investorÛ.
Waltr Sodomka, fieditel divize komínÛ, EFFE
DUE: Kdo chce b˘t v branÏi vidût, musí se na
stavebních veletrzích prezentovat. Také v˘robky
na‰í firmy si na jednom místû prohlédla velká
fiada lidí, veletrh tedy splnil v‰echny na‰e poÏadavky.
Vratislav Cibula, vedoucí marketingu ASIO,
s.r.o.: Na tomto stavebním veletrhu se musíme prezentovat, neboÈ jde v kaÏdém pfiípadû
o styk s potenciálním zákazníkem. Právû v Brnû ho mÛÏeme oslovit a vykládat si s ním
o problémech. Tento prestiÏní projekt nám také slouÏí ke schÛzkám s obchodními partnery,
se kter˘mi se bûhem celého roku nemÛÏeme
setkat.
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
35
remmers 14.6.2007 16:04 Stránka 36
LITÉ PODLAHY
Zydrit® – podlahy nové generace
Lité syntetické podlahy
s obnoviteln˘m povrchem pouh˘m brou‰ením
u kter˘ch lze opravit jakékoliv po‰kození beze stop
s vysokou funkãní a estetickou hodnotou
bez omezení v tvorbû individuálních odstínÛ
možnost snadné tvorby individuálních odstínů
atraktivní a minerálně působící vzhled – odstín je tvořen
plnivem v transparentní pryskyřici a vytváří pocit různobarevných sedimentů, např. pískovcového, keramického,
žulového, bazaltového, korkového etc.
hloubkový 3D efekt – světlo se neodráží hned od povrchu
podlahy, jak tomu bývá u standardních plnobarevných
ploch, na barevný vjem má vliv hlavně plnivo v hloubce
vrstvy.
Sytémová technologie Remmers Zydrit® již byla prověřena
několikaletým praktickým používáním a byla úspěšně přijata na trzích v Holandsku, Velké británii a také na Dálném
Východě, a to jak investory, tak i zpracovateli. První skupina nejvíce oceňuje možnost povrch kdykoliv obnovit či
opravit, zpracovatelé zase přivítali jistotu při předávání objektu – skoro neexistuje praktické poškození vzniklé během
provádění či následně, které by nebylo možné opravit beze
stop, a to velmi snadno a takřka bez nákladů.
Právě tyto první zkušenosti jednoznačně určily podlahovou
technologii Remmers Zydrit® jako podlahy nové generace.
Dekorativní a zároveÀ prÛmyslové lité syntetické podlahy
Zydrit® mají ‰iroké spektrum pouÏití:
administrativní, komerční
a veřejné budovy pro velký
počet lidí
bankovní domy, výstavní a informační prostory, autosalony
školy, nemocnice a jiné budovy s vysokým požadavkem na
hygienu
bytové domy a privátní prostory
kavárny a restaurace
průmyslové podlahy se středním mechanickým zatížením
a všude tam, kde je žádána
vysoká užitná hodnota
s dobrým vzhledem a velmi
dlouhou životností
Jednoduch˘ systém:
nežloutnoucí transparentní a UV-odolná pryskyřice
plnivo – směs plnobarevných granulátů se speciální
čárou zrnitostí, neměnící odstín působením světla
a zaručující stejný odstín při různých výrobních šaržích
čirý lak, snadno udržovatelný, UV-odolný
Vlastnosti podlahového systému Zydrit®:
obnovitelnost povrchu pouhým broušením
jako u parket – dlouhá životnost
opravitelnost poškození beze stop
bezespárovost a bez dilatací
vysoká odolnost na upotřebení
Návrh povrchu a vzhled:
Snadná aplikace, plošné utváření a prakticky neomezené
možnosti míchání a definice
nových odstínů dělají z tohoto
systému tvůrčí nástroj v rukách architektů a dobrých zpracovatelů. K tomu se připojuje
ještě možnost volit mezi matným nebo lesklým vzhledem
v kombinaci s hladkým či mírně protiskluzovým povrchem.
Velmi dlouhá Ïivotnost:
Podlaha Zydrit® se vyznačuje velmi
dlouhou životností. Stačí jedno zbroušení a následné přelakování a povrch
je znovu naprosto nový – jako u dřevěných parket, přírodní žuly či cementového terasa. Prakticky jakékoli lokální nebo bodové poškození na
rozdíl od zmíněných přírodních podlah lze opravit bez viditelných následků. Mimo to dobře odolává působení ultrafialového záření.
Profesionální prezentace inovaãních systémÛ
Remmers přichází s novým pojetím prospektů pro prezentace svých podlahových technologií. Nové prospekty obsahují přehledný metodický návod ve formě tabulky na výběr
správného systému podle typu podkladu, druhu zatížení
a určení podlahy. Dále obsahují praktický návod na aplikaci příslušného technologického systému doplněný prezentací ve formátu PowerPoint, která jednoduchým způsobem
podporuje správné pochopení daného systému.
První prospekt tohoto pojetí je právě prospekt pro inovační
systém Zydrit®. Materiály k tomuto tématu je možné si
stáhnout na internetové adrese www.remmers.cz v rubrice
„Lité syntetické podlahy“. Alternativně lze tyto podklady
také objednat písemně na elektronické adrese podlahy@
remmers.cz jako CD.
Stefan Stanev
produktový manažer
Lité syntetické podlahy
Remmers CZ s.r.o.,
Kolovratská 1445, 251 01 ¤íãany u Prahy
tel. 323 606 142, 602 157 821
[email protected], [email protected]
36
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
tzb 14.6.2007 16:06 Stránka 37
VZDùLÁVÁNÍ
VZDùLÁVÁNÍ
TZB – optimální vytápûní, regulace a ohfiev teplé vody
z pohledu projektanta a praxe
Tfietí roãník semináfiÛ se konal ve sloÏení
firem: Junkers, Danfoss, WILO, Schiedel,
P-TECH CZ, Vogel & Noot. Poslední tfii
jmenované firmy byly na spoleãn˘ch prezentacích této skupiny poprvé.
Semináfie se konaly v Plzni, Karlov˘ch Varech,
âesk˘ch Budûjovicích, Teplicích, Brnû, Olomouci, Ostravû, Liberci, Hradci Králové a v Praze.
Prostory, které byly vybrány pro prezentace firem, poskytovaly pfiedná‰ejícím odpovídající
podmínky spolu s technick˘m servisem. VÏdy
bylo pfiihlíÏeno i na dostateãné kapacity pro
úãastníky. Pouze hotel Prince de Ligne v Teplicích pÛsobil z tohoto pohledu dost naplnûn.
Pfiedná‰ejícím byl zaji‰tûn ve‰ker˘ technick˘
servis a v prÛbûhu celého turné nedo‰lo k Ïádnému technickému problému. Pfiipomínky, které byly v loÀském roce ohlednû ozvuãení a dálkového ovládání dataprojektoru, byly v kaÏdém
pfiípadû odstranûny.
Pfii prezentacích mûla kaÏdá firma vÏy pfiipraven stÛl (Danfoss dva stoly) a dvû Ïidle s dostateãn˘m prostorem pro v˘stavky a osobní
diskuse s úãastníky semináfiÛ.
Na semináfiích byly rozdávány spoleãností
PSM CZ dotazníky, které byly následnû vyhodnoceny a protoÏe vyplnûní bylo zcela dobrovolné a nepodmínûné slosováním, bylo na 542
posluchaãÛ vráceno pouze 226 dotazníkÛ.
Hodnocení bylo pouze z dotazníkÛ, kdy bylo
uvedeno konkrétní jméno firmy. Nejlépe se vyjadfiovali posluchaãi k firmû Danfoss, kdy 107
jich vyjádfiilo hodnocení 1, pouze jeden posluchaã
uvedl, Ïe nesly‰el nic nového. Celkové hodnocení 108 posluchaãÛ prÛmûrná známka 1,005.
Na adresu firmy Junkers bylo uvedeno 1x, Ïe
má firma monopol, 1x v Liberci, Ïe byla pfiedná‰ka nuda a 1x hodnocení znaménkem (-).
V˘sledná známka 98 posluchaãÛ je 1,04. U firmy WILO byla 1x pfiipomínka ke dlouhé pfied-
ná‰ce, 1x reklama a 2x hodnocení znaménkem
(-). V˘sledná známka 85/1,18.
Spoleãnost Schiedel hodnotilo 72 posluchaãÛ
v˘hradnû známkou 1. Nejménû se pfiítomní vyjadfiovali k firmû Vogel & Noot, pouze 41 posluchaãÛ s celkovou známkou 41/1,17.
Celkovû hodnotilo v‰echny semináfie 226 posluchaãÛ s prÛmûrnou známkou 1,55. Nejvíce se
odborn˘ garant Ing. Vladimír Galád v Praze
Ing. Pavel Synáã z firmy WILO
Ing. Jifií Vrba z firmy Schiedel
Ing. Michal Kuãera z firmy Danfoss
Martin Samek z firmy P-TECH CZ
Ing. Pavel Kvasniãka z firmy Junkers
Ing. Josef Král z firmy VOGEL & NOOT
líbil semináfi v Hradci Králové, nejménû v Ostravû, kde bylo vráceno pouze 13 dotazníkÛ.
V leto‰ním III. roãníku se úãastnilo 542 posluchaãÛ. V porovnání s rokem 2006 je to o 383
ménû.
Pokud budeme hodnotit poãty rozeslan˘ch pozvánek na 10 565 adres po‰tovních a 8 623 adres
e-mailov˘ch pouze spoleãností PSM CZ, je v˘sledné procento pfiítomn˘ch posluchaãÛ 3,12 velice
nízké. K tomu je nutno je‰tû poãítat rozesílání
pozvánek jednotliv˘mi úãastnick˘mi firmami.
Pro závûreãné hodnocení ale nelze jednotlivé
roãníky detailnû porovnávat, neboÈ v roce 2006
byla situace naprosto odli‰ná. Lze zcela zodpovûdnû konstatovat i ten fakt, Ïe fiada spoleãností semináfie pofiádá sama, pfiibylo nûkolik
vzdûlávacích agentur a program celoÏivotního
vzdûlávání ãlenÛ komory âKAIT je v koneãném
hodnocení závisl˘ na ãestném prohlá‰ení jednotliv˘ch ãlenÛ. Nelze také opomenout leto‰ní
pfiíznivé poãasí pro v˘stavbu i v zimním období.
Pfiesto se domníváme, Ïe v kaÏdém pfiípadû bylo
turné semináfiÛ v rámci marketingové komunikace jist˘m pfiínosem pro prezentující se firmy.
Na závûr kaÏdého semináfie byla vÏdy vyhlá‰ena tombola.
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
37
lias 14.6.2007 16:08 Stránka 38
BETONOVÉ PREFABRIKÁTY
Multifunkãní fotbalov˘ areál SK Slavia Praha – fotbal a.s.
Lias Vintífiov, LSM, k.s. se od zaãátku leto‰ního roku aktivnû podílí na realizaci multifunkãního fotbalového
stadionu v Praze pro klub SK Slavia Praha. V první etapû jsou dodávány prefabrikované tribunové lavice
a schodi‰Èové stupnû z lehkého betonu v hodnotû témûfi 20 mil. Kã.
Základní údaje:
zahájení stavby
dokonãení stavby
náklady stavby
kapacita
parkovi‰tû
– 9/2006
– jaro 2008
– okolo 1 mld. Kã
– 21 000 sedících divákÛ (v‰echna místa krytá)
– 40 VIP boxÛ (celkem 900 míst)
– 1 300 parkovacích míst
V souãasné dobû jsou ukonãeny v‰echny pozemní pfiípravné práce vãetnû kompletního pilotového zaloÏení. U tribun Jih, V˘chod a Sever se na zkompletovan˘
skelet montují lavice a schodi‰tû. Poslední, ãtvrtá tribuna Západ se v tûchto dnech
zaãíná montovat na pfiipravené základové konstrukce.
KaÏd˘, kdo má zájem vidût postup prací, se mÛÏe na staveni‰tû podívat z lávky nedalekého obchodního centra, na kterém stavební firma instalovala improvizovan˘
informaãní panel.
38
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
xella 14.6.2007 16:09 Stránka 39
ZDICÍ MATERIÁLY
SILKA – záruka ticha
Jedním z klíãov˘ch parametrÛ vnitfiní pohody bytov˘ch, obãansk˘ch i prÛmyslov˘ch staveb je akustické
mikroklima. Zv˘‰ená hladinu hluku v obytn˘ch místnostech i na pracovi‰ti je prokazatelnû pfiíãinou stresu
a fiady zdravotních problémÛ. Tématu akustické pohody je proto nutné vûnovat stejnou péãi jako dnes pfiísnû
sledované tepelné technice staveb.
Hlavním zdrojem zv˘‰ené hladiny
hluku v obytn˘ch stavbách (pfii kvalitnû proveden˘ch obvodov˘ch konstrukcích) je ‰ífiení zvuku uvnitfi
stavby, mezi sousedními byty a místnostmi. ·ífiení zvuku stavebními
konstrukcemi (kroãejov˘ hluk) je
fie‰itelné hlavnû vhodnou skladbou podlah a kvalitním provedením klíãov˘ch stavebních detailÛ.
„Prosté“ ‰ífiení zvuku vzduchem je
pak pfiedev‰ím otázkou volby stavebních materiálÛ pro vnitfiní mezibytové a dûlicí stûny. Zajímavou novinkou na ãeském trhu jsou v tomto
smûru vápenopískové tvárnice SILKA
pro nosné akustické stûny z produkce spoleãnosti Xella CZ.
Pfiesné tvárnice SILKA z vápna a kfiemiãitého písku jsou tradiãním zdicím materiálem, kter˘ se nûkolik
desetiletí intenzivnû pouÏívá zejména v sousedním Nûmecku, Polsku
nebo Maìarsku. U nás tato novinka
optimálnû doplÀuje hlavní sortiment
spoleãnosti Xella CZ, kter˘m je ucelen˘ pórobetonov˘ systém YTONG.
Vápenopískové tvárnice SILKA jsou
urãené pro zdûní zvukovû a zároveÀ staticky namáhan˘ch stûn. Díky vysokému akustickému útlumu
a nadstandardní únosnosti jsou
vhodné pfiedev‰ím pro akustické
a dûlící stûny v bytov˘ch, administrativních nebo komerãních a prÛmyslov˘ch stavbách, stejnû jako
pro extrémnû zatíÏené nosné nebo
ztuÏující konstrukce.
Stûny pro tiché budovy
Stûny z vápenopískov˘ch tvárnic
SILKA nabízejí jedineãné zvukovû
Tvárnice SILKA z vápna a kfiemiãitého
písku jsou urãeny pro zdûní zvukovû
a zároveÀ staticky namáhan˘ch stûn
izolaãní schopnosti pfii minimálních
tlou‰Èkách zdiva. Díky vysoké objemové hmotnosti (2 000 kg/m3)
dosahuje stûna z tvárnic SILKA pfii
tlou‰Èce 250 mm i bez omítek
indexu zvukové neprÛzvuãnosti
Rw = 54,6 dB, coÏ s rezervou splní
napfiíklad poÏadavky normy âSN
73 0532 na akustick˘ útlum mezibytov˘ch stûn. Tvárnice SILKA pfiitom dosahují pevnosti v tlaku minimálnû 20 MPa. Díky tomu pfienesou ‰tíhlé stûny tlou‰Èky 250 mm
vy‰‰í statická zatíÏení neÏ bûÏné
akustické zdivo tlou‰Èky 300 nebo
370 mm se srovnatelnou zvukovûizolaãní schopností. Mohou se tedy
pouÏívat i pro nosné vnitfiní stûny
vícepodlaÏních budov.
zdûní na tenkovrstvou maltu SILKA.
Ergonomické úchopové kapsy pro
ruce zedníka zjednodu‰ují manipulaci a zdûní z tûchto tvárnic
o hmotnosti 24,7 kg. Pfiesné tvary
a jednoduchá technologie zdûní
zaruãují vysokou produktivitu práce a pfiesnost v˘stavby.
To se spoleãnû s nízkou tlou‰Èkou
stûn a v˘hodnou cenou tvárnic
pozitivnû projeví v nízké koneãné
cenû stûny a ve zkrácení doby v˘stavby. K v˘hodné ekonomice pfii-
stavovat u bytového domu s 30
byty i nûkolik desítek metrÛ ãtvereãních.
Zdravé klima pfiírodních
materiálÛ
Tvárnice SILKA se vyrábí pouze ze
smûsi kfiemiãitého písku, vápna
a vody. Proto spoleãnû s bíl˘m
pórobetonem patfií mezi „nejãist‰í“ a hygienicky nejpfiíznivûj‰í materiály pro pouÏití v bytov˘ch nebo
obãansk˘ch stavbách. Vysoká ob-
Vlastnosti materiálu dovolují optimální vyuÏití i pro nosné vnitfiní stûny
vícepodlaÏních budov
Pfiesná rychlá stavba
Vápenopískové tvárnice SILKA jsou
díky technologii v˘roby velmi pfiesné a nevykazují zaznamenatelné
tvarové ani rozmûrové odchylky.
Tvárnice s dvojit˘m perem a dráÏkou mají rozmûry 250 x 199 x 248
mm (‰; v; d) a umoÏÀují pfiesné
Tvárnice SILKA pfievy‰ují jiné zdicí materiály hlavnû sv˘mi zvukovû izolaãními schopnostmi pfii minimální tlou‰Èce stûny.
Vhodné uplatnûní nachází SILKA v bytov˘ch nebo obãansk˘ch stavbách, kde kromû
zvukové izolace a pevnosti garantuje i vysokou tepelnou akumulaci stavby
spívá také minimální spotfieba omítek a vysoká efektivita pfii provádûní
finálních povrchov˘ch úprav stûn,
zpÛsobená vysokou pfiesností stûn
SILKA.
Dal‰í podstatnou v˘hodou minimální tlou‰Èky stûn je sníÏení zastavûného prostoru stavby a zisk cenné
uÏitné plochy. V porovnání s nosn˘mi zdûn˘mi stûnami tlou‰Èky
370 mm mÛÏe tato úspora pfied-
jemová hmotnost vápenopískov˘ch
tvárnic zaruãuje vedle vysoké zvukové izolace a pevnosti také velmi
vysokou tepelnou akumulaci. Tvárnice SILKA pouÏité pro vnitfiní stûny
akumulují znaãné mnoÏství tepla
a samovolnû tím regulují také tepelnou pohodu v interiéru v letním
i v zimním období. Tím mohou znatelnû pfiispût také ke sníÏení energetické nároãnosti staveb.
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
39
trelle 14.6.2007 16:11 Stránka 40
HYDROIZOLACE
Jednovrstvé hydroizolaãní systémy
·védsk˘ koncern Trelleborg se specializuje témûfi v˘hradnû na jednovrstvé hydroizolaãní systémy. Speciálnû
v oblasti ploch˘ch stfiech jsou jednovrstvé systémy hydroizolací na neustálém vzestupu a stfiech pokryt˘ch
takov˘mto systémem kaÏd˘ rok pfiib˘vá. Takov˘ systém má nesporné v˘hody, av‰ak klade vysoké nároky
na kvalitu realizaãních firem a precizní zpracování hydroizolaãních materiálÛ.
Výhody použití jednovrstvých mechanicky kotvených systémů začínají být již chronicky známé a neustále opakované, proto je tu nebudeme znovu citovat, ale zaměříme se
na materiály, které je pro takovéto aplikace možno použít.
Firma Trelleborg jako specialista na jednovrstvé hydroizolační systémy nabízí několik materiálových řešení. Hydroizolační materiály vyráběné a dodávané firmou Trelleborg
jsou:
SBS modifikované bitumenové pásy MATAKI Uno Tech
Bitumenová fólie modifikovaná TPE – MATAKI Elastofol
Hydroizolační fólie na bázi pryže EPDM a Butyl –
Varnamo, Superseal, Elastoseal, Butyl
Termoplastický polyolefin na bázi PP – Ecoseal
Nejběžnější a nejrozšířenější v našich zeměpisných šířkách
jsou bitumenové pásy, modifikované SBS a určené k mechanickému kotvení. Představitelem této skupiny materiálů od firmy Trelleborg je pás MATAKI – UNO TECH, který nabízí vynikající odolnost vÛãi ohni a umožňuje jeho použití
i v požárně nebezpečných prostorech, jelikož prošel zkou‰kou A. Flexibilita tohoto modifikovaného pásu je zaručena
v teplotním rozmezí od -25 °C až do +120 °C. Jádro pásu
tvoří kvalitní polyesterová tkanina s oboustranně aplikovaným bitumenem s vysok˘m obsahem SBS. Na vrchní straně je
nalisována břidličná drť v barvách šedé, bílé, červené a zelené a spodní strana má posyp křemičitým pískem, který
umožňuje natavování, ale i případnou možnost lepení do
asfaltu, polyuretanu, či jiných vhodných lepidel. Tento pás
lze použít jak na nové střešní konstrukce, tak i na sanace
stávajících konstrukcí s betonovým, dřevěným, či ocelovým
podkladem. Na sanacích obzvláště vynikne cenová výhodnost tohoto systému, protože odpadá nákladné odstraňování původních střešních plášťů a instalace je možná v kterémkoli ročním období.
Dalším produktem pro jednovrstvé mechanicky kotvené
hydroizolační systémy je materiál ELASTOFOL. Jedná se o bitumenovou fólii modifikovanou TPE (termoplastický elastomer). Nosná vložka je spřažená. Vzhledem k modifikaci
TPE a tudíž odolnosti UV záření, není zapotřebí použití
břidličného posypu jako u SBS modifikovaných pásů. A tak
se ELASTOFOL svou hmotností 3 kg/m2 – velmi snadná manipulace, tloušťkou 2,5 mm a horkovzdušným opracováním
velmi přibližuje PVC fóliím. Na rozdíl od nich však neobsahuje žádná změkčovadla, je plně recyklovatelný a nemá
naprosto žádné problémy se
svařováním při opravách a opracování dodatečných prostupů, které jsou velice problematické právě u PVC fólií
(vzhledem ke kolizím v kompatibilitě, a to i u stejného druhu po několikaletém stárnutí).
Navíc je ELASTOFOL možné
použít jak na plochých, tak
i na šikmých střechách.
Jiným známým a někdy neprávem opomíjeným materiálem pro hydroizolace vyráběným a dodávaným firmou
Trelleborg jsou EPDM pryÏové fólie. Hydroizolační fólie na
bázi EPDM pryÏe – Varnamo EPDM, Elastoseal, Superseal mají
vynikající mechanické vlastnosti, např. roztažnost 400 – 600 %,
tvarová paměť ±1 %, stabilita vlastností od -40 – +125 °C.
1. pro skladby s obrácen˘m pofiadím vrstev,
balastové a zelené stfiechy
Varnamo EPDM – Spojování jednotlivých fólií se provádí pomocí vulkanizace při teplotě kolem 190 °C. Horkovzdušné
opracování detailů.
Elastoseal – Elastoseal se díky vrstvě TPE dá spojovat pomocí horkovzdušné technologie a standardního vybavení pro
práci s PVC fóliemi (Leistry). Fólie lze prefabrikovat do velikosti až 1 000 m2 a téměř veškeré spoje fólií jsou prováděny
strojně již ve výrobním závodě.
2. Vrchní hydroizolaãní vrstva, mechanicky kotvená
Superseal – Pryžová fólie s nakašírovaným polyesterem na
spodní straně. Standardní
provedení je v barvě černé.
Fólie je určena především
pro mechanické kotvení, je
ale možno ji lepit do lepidla
nebo horkého bitumenu.
40
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
trelle 14.6.2007 16:11 Stránka 41
Poslední a zároveň nejnovější materiálovou skupinou pro
jednovrstvé mechanicky kotvené hydroizolace, které firma
Trelleborg díky spolupráci s americkým partnerem JCP Elastomerics na evropském trhu nabízí, jsou termoplastické polyolefiny – TPO.
Jedná se o materiál v posledních letech velmi často diskutovaný jako nástupce PVC fólií v blízké budoucnosti. Všeobecná znalost těchto materiálů, je však vzhledem k jejich
krátkému historickému vývoji na dost nízké úrovni. Hlavními přednostmi této hydroizolační fólie je:
Excelentní UV odolnost, odolnost proti proražení
Výborná chemická a mikrobiologická odolnost
Šetrná k životnímu prostředí – neobsahuje toxiny,
změkčovadla
Výborná svařitelnost (horkovzdušně)
Snášenlivost s polystyreny a asfalty (není nutná separace)
Plná recyklovatelnost
Mataki TestTM je souãástí dodávky všech mechanicky kotvených systémů. Mataki TestTM je unikátní nedestruktivní
zkouška těsnosti střešního pláště. Princip spočívá v natlakování prostoru pod mechanicky kotveným systémem pomocí obarveného, studeného a ekologicky čistého kouře.
V místě určeném k provádění Mataki TestuTM se pás nařízne
a do vzniklé štěrbiny se vsune ústí hadice, z níž pod vysokým
tlakem proudí barevný kouř. Pfiípadná sebemen‰í netûsnost,
jenž může vzniknout špatným spojením vzájemně se překrývajících pásů, nebo mechanickým poškozením v ploše
fólie či asfaltového pásu, se projeví okamÏit˘m únikem barevného koufie. Teprve po provedení této zkoušky, tj. vizuálním
ujištění, že je střecha dokonale těsná, se vydává záruční list
na práci a materiál v trvání 10 let. Mataki TestTM je zahrnut
v ceně materiálu a test je prováděn výhradně specialistou
firmy TRELLEBORG.
Tyto hydroizolační fólie firma Trelleborg nabízí na českém
trhu pod obchodním označením EcosealTM:
Produkt
PouÏití
Tlou‰Èka
Rozmûry
Ecoseal EP- FM
Mechanicky
kotvené,
PfiitíÏené
1,14 mm,
1,52 mm
1,94 x 30,48 m
Ecoseal
EP – Fleece
Celoplo‰nû
lepené
1,14 mm,
1,52 mm
1,94 x 30,48 m
Hydroizolační fólie Ecoseal je doplněna kompletní řadou
příslušenství k poskytnutí uceleného přístupu k řešení hydroizolace. Jedná se především o kouty, rohy, vtoky, komínky,
lepidla tmely a také „O“ profily, které svým vzhledem připomínají falcované spoje. V neposlední řadě je také dobré
připomenout, že do systému také patří poplastované plechy shodným materiálem.
K dalšímu zvyšování estetické úrovně přispívá také široká škála barevných odstínů hydroizolační fólie Ecoseal.
Ukázka realizace TPO fólie na jednom ze
stadiónÛ v jiÏní Korei, kde bylo sehráno
MS 2002 ve fotbale
Velmi důležitým faktorem pro mechanicky kotvené systémy
je výběr správných kotevních prvků a správné určení jejich
množství a rozložení. Nejefektivnější a zároveň nejekonomičtější výpočet kotevních prvků je pro zákazníka proveden zdarma společností Trelleborg či smluvního dodavatele
systémových kotvících prvků.
Výrobky firmy Trelleborg jsou neustále zkoušeny a testovány.
Firemní experti neustále spolupracují s odborníky a výzkumnými ústavy ve všech zemích, kde se jejich výrobky používají. Norma kvality ISO 9000 byla zavedena ve výrobě již
v roce 1994, ISO 9001 jen o něco málo později. Samozřejmostí je i Certifikát ISO 14 001, který dává jasně najevo pro Skandinávii tak typický přístup k životnímu prostředí. Samozřejmostí je i poji‰tûní na případné škody způsobené vadou
materiálu u renomované pojišťovací společnosti.
Ing. Petr Pšenčík
Product Manager
Treleborg Industries CS, spol. s r.o.
Trelleborg Building Systems
www.trelleborg.cz
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
41
remmers 14.6.2007 16:12 Stránka 42
STAVEBNÍ CHEMIE
Trochu jin˘ pohled na problematiku utûsnûní
bazénov˘ch tûles vãetnû lepení a spárování obkladÛ
Aãkoliv existuje nûkolik alternativ, jak fie‰it utûsnûní a finální povrch bazénov˘ch tûles (barva, fólie,
polypropylen, nerez ap.), je Ïelezobetonová vana utûsnûná stûrkovou hydroizolaãní vrstvou s povrchovou
úpravou keramickou (event. mozaikovou) dlaÏbou jednoznaãnû nejpouÏívanûj‰í fie‰ení. Toto fie‰ení je
vhodné pro malé i velké bazény, exteriér i interiér a v neposlední mífie poskytuje velkou variabilitu pfii
architektonickém fie‰ení.
Vyrovnání podkladu
O ideálním stavu lze hovořit, když vyrovnání podkladu není nutné. Realitou
ale je, že tato situace nastává jen zřídkakdy a následné vyrovnání podkladu je
nedílnou souãástí vût‰iny realizací. Tento
pracovní krok odstraní případné nerovnosti, resp. nepřesnosti vzniklé při
betonáži. V žádném případě nelze připustit různé pseudovyrovnání cementovou omítkou apod., ale je nutné zajistit
standardní reprofilaci betonu s deklarovanou přilnavostí reprofilačních malt
min. 1,5 MPa.
Pfii plánování vlastní realizace je tento krok
ãasto opomíjen, coÏ vede k jak termínov˘m, tak i finanãním komplikacím.
Utûsnûní bazénové vany
a pfiilehl˘ch ochozÛ
Provedení stěrkových hydroizolací lze
v zásadě rozdělit do čtyř etap:
pfiíprava podkladu
dotûsnûní v‰ech prostupÛ
v hydroizolaci (guly, trysky, svûtla ap.)
provedení plo‰ného utûsnûní
betonové konstrukce
montáÏ flexibilních tûsnící pásÛ pfies
v‰echny dilatace a pracovní spáry
Pfiíprava podkladu spočívá především
v důsledném odstranění všech separátů jako je prach a další nesoudržné částice, zbytky odbedňovacího oleje apod.
Následná penetrace jednak zpevňuje
podklad a zvyšuje přilnavost následných vrstev a jednak snižuje savost
podkladu a tím snižuje rychlost vysychání a pravděpodobnost tvorby trhlinek.
Utûsnûní prostupÛ je stěžejním úkonem
při provádění hydroizolačních prací a tento krok nelze podcenit.
Vlastní doporučený způsob utěsnění
závisí na konkrétním tvaru prostupu.
Optimální situace nastává, když je
prostup opatřen přírubou v ploše stěrkové hydroizolace. Tento případ je však
poměrně zřídkavý a většinou stojíme
před úkolem, jak dotěsnit technologické prvky bez přírub. V žádném případě
se nelze spokojit s prostým „opatláním“ prostupu hydroizolační stěrkou.
Z hlediska jednoduchosti realizace a funkčnosti utěsnění je vhodné řešení uvedeno na schematu.
Plo‰né utûsnûní se zpravidla provádí dvou-
42
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
složkovou event. jednosložkovou flexibilní minerální stěrkou a to minimálně
ve dvou až třech vrstvách při celkové
požadované spotřebě cca 4 – 5 kg/m2
a to v závislosti na použitém materiálu
a konkrétním výrobci. Finální tloušťka
hydroizolační vrstvy se pohybuje v rozsahu 2 – 3 mm.
Již provedenou hydroizolaci lze z hlediska konečné tloušťky zkontrolovat
jen velmi orientačně. Proto je dodržení požadované spotřeby významným
kritériem pro funkčnost systému a nelze než apelovat na serióznost prováděcích firem.
Nedílnou součástí hydroizolační stěrky, bohužel často podceňovanou, jsou
flexibilní tûsnicí pásy, které řeší problematické detaily jako jsou dilatace, pracovní spáry, vnitřní rohy ap. Montáži
těsnicích pásů je třeba věnovat velkou
dávku pečlivosti, protože chybně zapracovaná bandáž může být při následném obkládání podstatným problémem
ohrožujícím funkčnost celého systému.
Problematika těsnicích pásů úzce souvisí s předpokládanou flexibilitou stěrkové hydroizolační vrstvy. Většina výrobců deklaruje ve svých technických
listech schopnost překlenout trhlinky
v podkladu. Tento technický parametr
sice na první pohled vypadá velice optimisticky (zpravidla se pohybuje okolo
Legenda:
1. Monolitická ÎB konstrukce
2. Prostup
3. Stûrková hydroizolace
4. Obklad
5. Dotûsnûní prostupu
epoxidovou zálivkou
doplnûnou vhodnou
penetrací
remmers 14.6.2007 16:12 Stránka 43
Již při plánování realizace zohlednit
cenu spárovací hmoty a vyšší pracnost.
Při práci použít nářadí určené pro
tento způsob spárování. Tím mám
především na mysli speciální tuhou
stěrku a vymývací drátěnky. I když
tyto pomůcky nejsou běžně na trhu,
nejsou nesehnatelné a jejich použití značně usnadňuje vlastní provádění.
K teoretickým spotřebám uvedeným
v technických listech se většinou přiblížíme jen u hladkých dlažeb. Proti
1 mm), ale skutečností je, že především při nižších teplotách je tato vlastnost přece jen omezena. To je třeba
vzít v úvahu především při statickém
řešení konstrukce a plánování funkčních dilatačních celků.
Samozfiejmostí je provedení zátopové zkou‰ky bazénové vany a to vãetnû pfielivn˘ch
kanálkÛ.
Lepení obkladÛ
Lepení obkladů a dlažeb je běžná stavební činnost, ale přesto si neodpustím tři poznámky.
Renomovaní výrobci materiálů použitelných při těsnění bazénových
těles a následném lepení a spárování
obkladů nabízející ucelené, vysoce
flexibilní systémy. Tyto doporučené
a ověřené skladby jsou popsané
v prováděcí dokumentaci, zpravidla
i naceněné v nabídkových rozpočtech, ale jen zřídkakdy bezezbytku
realizované. A právě lepení obkladů
je položka, kde bývá ve finále použit
materiál, který je pro prováděcí firmu finančně nepoměrně zajímavější, ale i adekvátně méně kvalitní. Paradoxem zůstává, že cenový rozdíl
mezi špičkovým lepidlem a materiálem standardním se u běžného pětadvacetimetrového bazénu pohybuje
v násobcích desítek tisíc korun, což
je vzhledem k celkové ceně díla zanedbatelná položka.
Druhá poznámka se týká způsobu
lepení. Běžný způsob montáže spočívá v natažení lepidla hřebenovou
stěrkou a osazení dlaždice. Proti tomu nelze nic namítat, pokud řemeslník zajistí plnoplošné přilepení dlažby bez vzniku dutin po hřebenové
stěrce. V praxi se však běžně vyskytu
jí případy, kdy obklady (resp. dlažby)
jsou přilepeny pouze v 30 – 50ti % plochy. A protože spáru mezi jednotlivými dlaždicemi nelze považovat za
stoprocentně vodotěsnou, dochází po
čase k podmáčení dlažby. Nakumulovaná voda pod dlažbou je z hygienického hlediska nepřijatelná a neprospívá ani dlaždici samotné, zvláště
v případě venkovního bazénu, který
je na zimu vypouštěn. Notabene, otázka vypouštění bazénů v zimním období je téma na samostatný článek.
Spárořez dlažby musí respektovat průběh dilatací v konstrukci a spára musí umožnit dilatační pohyb. Nedodržení této zásady vede k prasklinám
a odseparování keramické dlažby.
Spárování
Vzhledem k charakteru chemického
a mechanického zatížení doporučuji
provést finální spárování keramiky v ploše bazénové vany i na přilehlých ochozech jednoznačně materiálem na bázi
epoxidové pryskyřice. Právû ochozy jsou
v fiadû pfiípadÛ podceÀovány a to platí jak
z hlediska hydroizolace, tak i spárování.
Časté používání agresivních čistících
prostředků na bazénových ochozech je
pro chybně navrženou spárovací hmotu „smrtící“. Jen u bazénů, kde není
kladen tak vysoký důraz na užitnou
hodnotu, je možné se smířit se spárovací hmotou na cementové bázi.
Aspekty, které by neměly být při spárování hmotou na bázi epoxidu opomenuty:
skluzný povrch spotřebu materiálu
podstatně zvyšuje.
Vyvarujme se jakýchkoliv pokusů upravit nebo „vylepšit“ recepturu s cílem
vytvořit „snáze“ zpracovatelnou směs.
Spárovat po dokonalém proschnutí
a dotvarování podkladních vrstev.
Důsledně odstranit veškeré zbytky
spárovací hmoty a zamezit eventuelnímu roznesení spárovací hmoty na
podrážkách bot apod.
Dilatační spáry jsou většinou řešeny
materiálem na bázi speciálního silikonu. Bohužel, takto provedené spáry bývají z hlediska trvanlivosti považovány za nejslabší článek celého
systému. Jejich životnost lze však významně prodloužit použitím adhézního základního nátěru a volbou kvalitního spárovacího materiálu, vhodného
pro daný způsob použití. Primery určené do silikonových spár se na trhu vyskytují v alternativách jednokomponentních a dvoukomponentních. Dvousložkové primery jsou většinou indikovány právě pro použití pod vodou.
Závûr
Ve svém příspěvku jsem se pokusil
o trochu jiný pohled na problematiku
související s utěsněním bazénových.
Mým cílem nebylo poskytnout vyčerpávající návod jak řešit danou problematiku, ale pouze upozornit na některé
aspekty provádění, které se nevyplatí
ignorovat.
Ing. Vítězslav Haiker
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
43
dps 14.6.2007 18:59 Stránka 44
STROPY
®
Strop DPS – strop nad bazén i whirlpool
OsvûÏení nebo relaxace ve vodû pfiímo volá po pfiíjemném a pohodovém prostfiedí
Napínan˘ strop DPS® je doslova stropem
na míru, a to nejen svým tvarem, ale
i barvou, povrchem a celkovým začleněním do interiéru. Současně splňuje
více funkcí: snižuje vysoké interiéry,
zakrývá instalace umístěné pod stropem, je ideálně rovný, dokonale zakrývá všechny nerovnosti a praskliny nebo poškození stropu.
Napínaný strop DPS® je velmi lehký, nezatěžuje již stávající konstrukci stropu,
metr čtvereční váží pouze 0,29 kg. Instalace osvětlovacích a ventilačních systémů ve stropě vyžaduje pouze připevnění závěsů do stávajícího stropu nebo
na samostatnou konstrukci.
Strop DPS® je zcela odolný proti vlhkosti, což má význam zejména při použití
v bazénech, whirlpoolech, sprchách nebo
koupelnách, chrání místnost zevnitř
a navíc zajišťuje bezpečnost proti zatopení shora. Při vhodné konstrukci
tvoří současně parozábranu – zabezSchéma zvû‰ení stropu DPS®
pečuje konstrukci stropu proti hromadění nadměrného množství vlhkosti.
Stropní povlak je odolný proti usazování a kondenzaci vodních par. Vlastní
fólie je velice pevná a elastická. Běžně
zhotovený strop unese dospělého člověka, protože únosnost je až 60 kg/m2.
Důležitou předností je rychlost provedení a způsob údržby. Zhotovení nového stropu DPS® vyžaduje pouze několikahodinovou přestávku bez nutnosti
vyklizení prostoru, např. přemisťování
vybavení interiéru, ve kterém je montován. Montáž stropu je prováděna specializovanými týmy DPS design, které
vlastní strop přesně zaměří a profesionálně nainstalují – každý strop je originál na míru.
DPS® – napínaný strop; je inovací ve
vztahu k existujícím řešením v oblasti
stropních podhledů. Desetiletá záruka
svědčí o vysoké kvalitě a plocha praktická na údržbu značně usnadňuje život.
DPS design s.r.o., Studio Praha
Cíglerova 1138/8, 198 00 Praha 9-âern˘ Most
tel. 266 611 251, e-mail: [email protected], www.stropdps.cz
44
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
dps 14.6.2007 18:59 Stránka 45
lassel 14.6.2007 19:01 Stránka 46
STAVEBNÍ CHEMIE
Systémové fie‰ení bazénÛ s keramick˘m obkladem
Bazény patfií mezi nejnároãnûj‰í oblasti pouÏití keramick˘ch obkladÛ. Proto je tfieba dbát na odborné
fie‰ení, které se pfiizpÛsobí v‰em moÏn˘m zatíÏením. Znaãka LBCS (Lasselsberger Ceramic System)
vytvofiila komplexní systém, kter˘ vyuÏívá keramické obklady znaãky LB OBJECT a návaznou stavební
chemii LBCS, v‰e od v˘robce LASSELSBERGER.
Betonová vana s keramick˘m obkladem LB OBJECT
1. penetrace
âistou vanu z vodostavebního betonu napenetrujeme pfiípravkem PE 202. Pfied nanesením penetrace
musí mít beton zbytkovou vlhkost ménû neÏ 4%.
4. montáÏ keramického obkladu
Po vytvrzení poslední vrstvy hydroizolace, cca po
24 hodinách, je vana pfiipravená pro poloÏení keramického obkladu zn. LB OBJECT. Obklady lepíme
flexibilním lepidlem AD 530, pro men‰í mozaiku
pouÏijeme AD 550.
6. spárování
PouÏívejte zásadnû epoxidovou spárovací hmotu,
která je chemicky odolná proti desinfekãním látkám
uÏívan˘m pfii provozu v bazénu (spárovací hmota
GE od LBCS).
2. izolace
Izolujeme hydroizolaãní stûrkou SE 6. Hydraulicky
tuhnoucí izolaãní stûrka se naná‰í minimálnû ve
dvou vrstvách. KaÏdá vrstva zasychá cca 24 hodin.
Pfied první vrstvou izolace je vhodné plochu bazénové vany navlhãit. Pozor! Pfied zahájením izolování
se domluvte s dodavateli bazénové technologie na
místech a zpÛsobech zabudování detailÛ jako jsou
svûtla, trysky aj. Naná‰ením jednotliv˘ch vrstev
pfiípravkÛ a keramického obkladu mohou napfiíklad
svûtla pfiíli‰ ustoupit hloubûji do podkladu.
7. ãi‰tûní
V pfiípadû zneãi‰tûní epoxidovou spárovací hmotou
pouÏijte na vyãi‰tûní speciální prostfiedek CL 805
Epoxy. Pro kaÏdodenní ãi‰tûní ploch v okolí bazénu
nebo vypu‰tûného bazénu pouÏíváme CL 803 Pool.
5. dilatace
3. izolování izolaãní páskou
Mezi první a druhou vrstvu hydroizolaãní stûrky
vkládáme do rohÛ a koutÛ izolaãní pásku SE 5.
Nikdy nezapomínejme na dodrÏení dilataãních spár!
Vzdálenost dilataãních spár je tfieba fie‰it individuálnû podle projektu, obecnû platí, Ïe nezbytná je
dilatace podlahy od stûn. Dal‰í záleÏí na velikosti
a tvaru bazénové vany. Na vyãi‰tûnou dilataãní
spáru o‰etfienou adhezním pfiednátûrem Primer NP
(pro lep‰í pfiídrÏnost silikonu k dlaÏbû) vkládáme
do spáry provazec PES, kter˘ se následnû pfiekryje
neutrálním silikonem NSI. Vana nemusí b˘t dilatována, pokud s tím architekt poãítá, keramick˘ obklad v‰ak dilatujte vÏdy!
8. hotov˘ bazén
Podrobnosti o systémovém fie‰ení pro bazény s keramick˘m obkladem najdete na www.lbcs.cz.
Produktovou nabídku keramick˘ch obkladov˘ch prvkÛ pro bazény a dal‰í nároãné realizace naleznete na www.lbobject.cz
46
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
lassel 14.6.2007 19:01 Stránka 47
henkel 14.6.2007 19:05 Stránka 48
STAVEBNÍ CHEMIE
Moderní
stavební
chemie
pomáhá
Nov˘ systém Ceresit MicroProtect – ãisté a zdravé koupelny bez plísní
¤íkáme jim „domácí láznû“, „na‰e salony krásy“, nebo prostû – koupelny. PovaÏujeme je za místo, kde
se vûnujeme na‰í hygienû, relaxaci a zdraví. Proto se zdráháme uvûfiit, Ïe právû v koupelnû jsou pro tvorbu
plísní a choroboplodn˘ch zárodkÛ ideální podmínky: zv˘‰ená vlhkost a teplota, minimální cirkulace
vzduchu a nedostatek svûtla.
Pfiítomnost neÏádoucích mikroorganismÛ po‰kozuje nejen vizuální dojem z interiéru, ale
– a to zejména – na‰e zdraví. Z velké ãásti
jsou totiÏ zodpovûdné za alergická onemocnûní a dal‰í choroby. Ceresit proto vyvinul
nov˘ systém MicroProtect, jehoÏ komponenty – spárovací hmoty Ceresit CE 40 aquastatic a Ceresit CE 43 aquastatic a sanitární silikon Ceresit CS 25 – dokáÏí koupelny dlouhodobû proti plísním nejen ochránit, ale zároveÀ z nich vytvofiit skuteãnû hygienické a estetické prostfiedí.
Proã právû koupelna?
Optimální Ïivotní podmínky pro bakterie, neviditelné na‰emu oku, jsou teploty pohybující se mezi 22 °C aÏ 28 °C a vlhkost vzduchu
pfiibliÏnû 80 %. Stejnû tak se i plísnû cítí nejlépe v prostorách se zv˘‰enou vlhkostí a teplotou mezi 22 °C aÏ 30 °C. Vybírají si stísnûná místa s minimální cirkulací vzduchu a jen
s nízk˘m osvûtlením. V‰echny druhy mikroorganismÛ, aby pfieÏily, pochopitelnû potfiebují v˘Ïivu – tu pfiedstavují organické substance, jako je mikroskopické mnoÏství pokoÏky,
vlasÛ nebo zbytkÛ potravin. Proto tedy právû koupelna, se svou zv˘‰enou vlhkostí, slab˘m osvûtlením a nedostateãn˘m odvûtráváním, pfiedstavuje dokonalé prostfiedí pro
plísnû a dal‰í mikroorganismy.
Prevence je ekonomiãtûj‰í a zdravûj‰í
NeÏ se plísnû ve va‰í koupelnû usídlí natrvalo, mohou zÛstat i nûkolik let nepov‰imnuty.
KdyÏ pak naleznete ve spárách nebo na zdech
tmavá místa, vût‰inou hnûdá nebo ãerná, je
uÏ obvykle na úspû‰n˘ zákrok pfiíli‰ pozdû.
Dokonalé odstranûní takto vznikl˘ch alerge-
48
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
nÛ poté vyÏaduje ve vût‰inû pfiípadÛ kompletní rekonstrukci. Její cena je v‰ak ãasto
mnohonásobnû vy‰‰í neÏ cena pÛvodních
obkladÛ. Proto je tak dÛleÏité fiádnû zváÏit
moÏné zpÛsoby prevence jiÏ pfii prvotní
úpravû interiéru. Tím spí‰e, Ïe plísnû mohou
opravdu váÏnû ohrozit na‰e zdraví. ZpÛsobují pfiedev‰ím alergické reakce a infekce –
od naãervenal˘ch oãí aÏ po zánûty plic. Nûkteré druhy plísní mohou negativnû pÛsobit
na na‰e srdce, imunitní a nervov˘ systém.
Je odhadováno, Ïe pfiibliÏnû 30 % zdravotních problémÛ spojen˘ch s kvalitou ovzdu‰í
v interiérech budov je v˘sledkem reakce lidského organismu na vysokou koncentraci
plísní.
Podlahové vytápûní proti plísním
Lidé s náchylností k alergiím by mûli zváÏit
nahrazení klasick˘ch radiátorÛ podlahov˘m
vytápûním. Tradiãní radiátory uvolÀují teplo
vzestupnû – vzduch putuje od podlahy ke
stropu. Cirkulace vzduchu je dále zpÛsobována rozdílností hustoty mezi tepl˘m a studen˘m vzduchem, tím se v‰ak bohuÏel ‰ífií
také prach a spóry plísní. Naproti tomu podlahové vytápûní teplo vyzafiuje. Tím se zahfiívá nábytek a vybavení bytu spoleãnû se
zdmi a pouze sekundárnû i vzduch. Tato
technologie zaji‰Èuje jednotnûj‰í distribuci
tepla a tím sniÏuje intenzitu cirkulace vzduchu rozná‰ejícího bakterie a prach.
Na co by mûli alergici také myslet pfii zafiizování koupelny? Nemá smysl investovat do
dekorací – jako jsou strukturované omítky
nebo porézní vodûodolné tapety. Oba tyto
materiály totiÏ pfiedstavují jedno z nejoblíbenûj‰ích míst pro rÛst alergenních mikroor-
ganismÛ. Nejlep‰í volbou pro vymalování
koupelnového interiéru jsou nátûrové hmoty
na vodní bázi a kvalitní laky pro ochranu
stále oblíbenûj‰ích dfievûn˘ch podlah. Spí‰e
neÏ kupovat dfievûné protiskluzové podloÏky
pod nohy je lep‰í a zdravûj‰í investovat do
keramické dlaÏby s protiskluzovou úpravou.
Pfiízniv˘ vliv na prostory koupelny má bezpochyby ãasté a vydatné vûtrání. Silikony
a spáry, podlahy a zdi by mûly b˘t zároveÀ
co nejãastûji ãi‰tûny vodou a ãisticími prostfiedky.
Ceresit MicroProtect systém –
nejúãinnûj‰í zbraÀ proti plísním
Kromû jiÏ zmínûného je zásadní zbraní proti
tvorbû plísní v koupelnách a kuchyních pfiedev‰ím moderní stavební chemie. Spoleãnost Henkel âR novû uvedla na trh speciální
spárovací hmoty a silikony s oznaãením
Ceresit MicroProtect systém, které zabraÀují v˘skytu plísní a zdraví ‰kodliv˘ch mikroorganismÛ. PouÏití tûchto produktÛ garantuje,
Ïe spáry mezi obklady si dlouhodobû uchovají svoji estetickou a ãistou podobu bez
ãern˘ch skvrn a plísní a koupelna tak zÛstane pfiátelsk˘m prostfiedím pro alergické dûti
i dospûlé.
MicroProtect systém zahrnuje materiály, které eliminují riziko tvorby plísní. Skládá se ze
spárovacích hmot Ceresit CE 40 aquastatic
a Ceresit CE 43 aquastatic a sanitárního silikonu Ceresit CS 25. Receptura uveden˘ch
spárovacích hmot a silikonÛ Ceresit byla
obohacena o unikátní technologii MicroProtect, díky které nyní dokáÏí tyto materiály
úspû‰nû vzdorovat v˘skytu nebezpeãn˘ch
mikroorganismÛ a plísní. Díky vysokému stup-
henkel 14.6.2007 19:05 Stránka 49
ni hydrofobizace spár se vlhkost do spár nevsakuje a nenaru‰uje tak jejich strukturu,
ãímÏ je zamezeno usazování neÏádoucích
plísÀov˘ch spór. Spáry se vyznaãují hladkou
strukturou a vysokou odolností proti po‰krábání, coÏ zabraÀuje udrÏení ‰píny a prachu
(Ïivné pÛdy pro plísnû) na jejich povrchu.
MicroProtect systém sestává z komponentÛ:
Spárovací hmota Ceresit CE 40 aquastatic
Flexibilní spárovací hmota Ceresit CE 40
aquastatic je urãena pro pfiím˘ kontakt s vodou. Má totiÏ aquastatick˘, hydrofobní efekt,
coÏ znamená, Ïe se na jejím povrchu vytvofií uzavírací, nepropustn˘ film, po kterém
vlhkost ve formû kapiãek steãe, aniÏ by se
vsákla. V souãasnosti je na trhu dostupná jiÏ
v 27 barevn˘ch odstínech. „BûÏné“, cementové spáry, jsou-li navlhãené, v˘raznû ztmavnou a pfii vysychání opût zesvûtlají. Spáry
vytvofiené cementovou spárovací maltou
Ceresit CE 40 aquastatic svÛj vzhled takfika
nemûní. Díky vysokému stupni hydrofobizace se vlhkost nevsakuje a nenaru‰uje strukturu spáry. Elastická spárovací malta Ceresit
CE 40 aquastatic je urãena pro spáry ‰ífiky
do 5 mm a uplatní se zejména v koupelnách,
sprchov˘ch koutech, kuchyních. PouÏívá se
ke spárování obkladÛ a dlaÏdic z keramiky,
skla a kameniny (vyjma mramoru) v interiéru
i exteriéru. Kromû míst dlouhodobû vystave-
BûÏná spára
Spára se systémem MicroProtect
n˘ch pÛsobení vody doporuãujeme její pouÏití i v situacích, kdy jsou obklady lepeny na
kritické podklady, jako jsou napfiíklad podlahová vytápûní, dfievotfiísky ãi sádrokartony.
Ceresit CE 40 odolá i tomuto zatíÏení, nepopraská a vykazuje vysokou barevnou stálost.
Sanitární silikon Ceresit CS 25
Spárovací hmota Ceresit CE 43 aquastatic
Ceresit CE 43 aquastatic je univerzální, flexibilní hmota pro ‰ífiku spáry do 20 mm, ideální zejména pro balkóny a terasy, ale patfií
i do interiérÛ. Díky aquastatickému efektu je
rovnûÏ urãena pro pfiím˘ kontakt s vodou.
Silikon Ceresit CS 25 s novou recepturou
nyní obsahuje trojnásobnû více sloÏek úãinn˘ch proti tvorbû plísní. Jedná se o vysoce
hodnotn˘ tûsnicí tmel na bázi silikonu urãen˘ k vyplnûní dilataãních spár keramick˘ch
obkladÛ a dlaÏeb v interiéru i exteriéru
a v prostorách zatíÏen˘ch stálou vlhkostí, jako
jsou koupelny, sprchy, kuchynû, balkóny a terasy. Odolává stárnutí a vodû, je trvale elastick˘ a odoln˘ teplotám v rozmezí od -40 °C
do +150 °C.
Aidol Holzschutzcreme
První lazura na dfievo na bázi krému. Je formulována na
bázi speciální olejové emulze a hodí se pfiedev‰ím pro
nátûry venkovních dílcÛ, jako jsou ploty, stfie‰ní podhledy,
zahradní nábytek a pergoly.
Spojuje v˘hody rÛzn˘ch typÛ lazur bez jejich nedostatkÛ.
Mezi hlavní v˘hody patfií:
velmi rychlé zpracování
pouze jeden nátûr
proniká hluboko a neskapává
samorozlévací schopnost, bez zanechávání stop
chrání pfied zamodráním, fiasami,
vlhkostí a pÛsobením UV záfiení
Bliωí informace naleznete na www.remmers.cz
nebo u na‰ich prodejcÛ, jejichÏ seznam najdete
na webov˘ch stránkách nebo nás kontaktujte
telefonicky 323 603 178.
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
49
semináře 14.6.2007 23:20 Stránka 50
VZDùLÁVÁNÍ
Plán semináfiÛ na záfií – fiíjen 2007
4. 9.
4. 9.
BRNO BVV, Pavilon A3
Dfievostavby od A po Z.
ÚSTÍ N. LABEM Interhotel Bohemia Materiály pro stavbu: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, architektonické fie‰ení
5. 9.
PLZE≈
6. 9.
11. 9.
11. 9.
11. 9.
12. 9.
13. 9.
13. 9.
17. 9.
18. 9.
24. 9.
25. 9.
25. 9.
25. 9.
26. 9.
27. 9.
2. 10.
2. 10.
3. 10.
3. 10.
4. 10.
9. 10.
9. 10.
10. 10.
10. 10.
11. 10.
11. 10.
16. 10.
16. 10.
17. 10.
17. 10.
50
plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
Inteligentní budovy – elektro vytápûní a regulace tepla, vûtrání, klimatizace, zabezpeãovací
kamerové a vstupní systémy, dálkové ovládání pro garáÏová vrata, mark˘zy a Ïaluzie,
signalizace poÏáru.
KARLOVY VARY Hotel Thermal
InÏen˘rské sítû, âOV, vsakovací systémy, vodárny, vodojemy. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
PRAHA Hospodáfiská komora
V˘plÀové konstrukce stavebních otvorÛ – okna, dvefie, prÛmyslová vrata, brány, zimní
zahrady, ploty a plotové prvky. Stavební konstrukce a fasádní plá‰tû, rolety, mark˘zy,
Ïaluzie a stínící technika.
DùâÍN Spoleãensk˘ dÛm Stfielnice Îárové zinkování – nejlep‰í volba protikorozní ochrany oceli.
OLOMOUC Regionální centrum
Materiály pro stavbu: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, architektonické fie‰ení
plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
PARDUBICE Hotel Labe
Nízkoenergetická v˘stavba budov – problematika vnitfiního a vnûj‰ího zateplení.
Vhodné materiály pro v˘stavbu.
LIBEREC DÛm kultury
InÏen˘rské sítû, âOV, vsakovací systémy, vodárny, vodojemy. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
ZNOJMO Hotel Dukla
Izolaãní a podlahové systémy.
ZLÍN Hotel Moskva
Stfie‰ní plá‰tû ‰ikm˘ch, ploch˘ch a atypick˘ch stfiech, asfaltové ‰indele, ta‰ky, trapézové
plechy, titanzinek, návrh a realizace, zateplení, dokonalé podkrovní místnosti a vhodná
volba stfie‰ních oken, fotovoltaick˘ systém.
OSTRAVA Hotel Harmony
Izolaãní a podlahové systémy.
JIHLAVA Hotel Gustav Mahler
Materiály pro stavbu: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, architektonické fie‰ení
plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
TEPLICE Hotel Prince de Ligne
Zateplovací systémy a fasádní prvky, tepelné, akustické a protipoÏární izolace, oplá‰tûní
prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov, samonosné tepelnû izolaãní panely.
PLZE≈ DK Inwest
Izolaãní a podlahové systémy.
OLOMOUC Regionální centrum
Dfievostavby od A po Z.
P¤ÍBRAM ÚZSVM
Zateplovací systémy a fasádní prvky, tepelné, akustické a protipoÏární izolace, oplá‰tûní
prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov, samonosné tepelnû izolaãní panely.
HRADEC KRÁLOVÉ ALDIS
TZB – vybavení koupelen, vodovodní a sanitární systémy, vytápûní a klimatizace.
PRAHA Hospodáfiská komora
Nízkoenergetická v˘stavba budov – problematika vnitfiního a vnûj‰ího zateplení.
Vhodné materiály pro v˘stavbu.
ZLÍN Hotel Moskva
I. roãník celostátní prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební
materiály a technologie v âR.
ÚSTÍ N. LABEM Interhotel Bohemia Zateplovací systémy a fasádní prvky, tepelné, akustické a protipoÏární izolace, oplá‰tûní
prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov, samonosné tepelnû izolaãní panely.
OSTRAVA Hotel Harmony
Celková regenerace a sanace panelov˘ch a bytov˘ch domÛ, statika, stfie‰ní plá‰È,
zateplovací systémy, omítky, stavební v˘plnû, balkony a v˘tahy.
KLATOVY Hotel Rozvoj
Dfievostavby, roubené a srubové stavby, dfievûné a lepené lamelové konstrukce - realizace
od projektu k v˘stavbû
PARDUBICE Hotel Labe
Materiály pro stavbu: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, architektonické fie‰ení
plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
JIHLAVA Hotel Gustav Mahler
TZB – vybavení koupelen, vodovodní a sanitární systémy, vytápûní a klimatizace.
KARLOVY VARY Hotel Thermal
Stavební materiály a prefabrikáty pro bytové a prÛmyslové stavby, Ïelezobetonové
konstrukce, systémové bednûní, filigránové panely, sendviãové panely a stûny, cihly, bloky.
OLOMOUC Regionální centrum
Izolaãní a podlahové systémy.
PLZE≈ DK Inwest
VI. roãník celostátní prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební
materiály a technologie v âR.
PROSTùJOV Mûstské divadlo
Celková regenerace a sanace panelov˘ch a bytov˘ch domÛ, statika, stfie‰ní plá‰È,
zateplovací systémy, omítky, stavební v˘plnû, balkony a v˘tahy.
PRAHA Hospodáfiská komora
InÏen˘rské sítû, âOV, vsakovací systémy, vodárny, vodojemy. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
B¤ECLAV Kulturní dÛm Delta
Stavební materiály a prefabrikáty pro bytové a prÛmyslové stavby, Ïelezobetonové
konstrukce, systémové bednûní, filigránové panely, sendviãové panely a stûny, cihly, bloky.
âESKÉ BUDùJOVICE KD Metropol Zateplovací systémy a fasádní prvky, tepelné, akustické a protipoÏární izolace,
oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov, samonosné tepelnû izolaãní panely.
OSTRAVA V·B Poruba
Dfievostavby od A po Z.
DK Inwest
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
semináře 14.6.2007 23:20 Stránka 51
více informací a pozvánky na semináfie na www.psmcz.cz
18. 10.
HAVLÍâKÒV BROD
18. 10.
18. 10.
23. 10.
FR¯DEK-MÍSTEK Národní dÛm
HRADEC KRÁLOVÉ ALDIS
PÍSEK Kulturní klub
23. 10.
UHERSKÉ HRADI·Tù
24. 10.
KLADNO
24. 10.
TRUTNOV
24. 10.
âESKÁ T¤EBOVÁ
Hotel Slunce
Hotel Grand
Hotel Kladno
Hotel Patria
Restaurace Javorka
25. 10.
MOST
30. 10.
PRAHA
30. 10.
BRNO
31. 10.
LIBEREC
31. 10.
OLOMOUC
Hotel Cascade
Hospodáfiská komora
BVV, Pavilon A3
DÛm kultury
Regionální centrum
Celková regenerace a sanace panelov˘ch a bytov˘ch domÛ, statika, stfie‰ní plá‰È,
zateplovací systémy, omítky, stavební v˘plnû, balkony a v˘tahy.
InÏen˘rské sítû, âOV, vsakovací systémy, vodárny, vodojemy. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
Izolaãní a podlahové systémy.
Materiály pro stavbu: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, architektonické fie‰ení
plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
Celková regenerace a sanace panelov˘ch a bytov˘ch domÛ, statika, stfie‰ní plá‰È,
zateplovací systémy, omítky, stavební v˘plnû, balkony a v˘tahy.
Materiály pro stavbu: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, architektonické fie‰ení
plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
Dfievostavby, roubené a srubové stavby, dfievûné a lepené lamelové konstrukce – realizace
od projektu k v˘stavbû
Zateplovací systémy a fasádní prvky, tepelné, akustické a protipoÏární izolace, oplá‰tûní
prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov, samonosné tepelnû izolaãní panely.
Konstrukce, skladba a návrh podlahov˘ch systémÛ, balkonÛ, teras a jejich podkladÛ
(dfievûné, z PVC, dekorativní a prÛmyslové), podlahové vytápûní, ãistící zóny. Hydroizolace
proti spodní vodû a zemní vlhkosti.
Sanace a regenerace historick˘ch budov hotelového typu, rekonstrukce historick˘ch fasád
a stfie‰ního plá‰tû.
V˘plÀové konstrukce stavebních otvorÛ – okna, dvefie, prÛmyslová vrata, brány, zimní
zahrady, ploty a plotové prvky. Stavební konstrukce a fasádní plá‰tû, rolety, mark˘zy, Ïaluzie a stínící technika.
Stavební materiály a prefabrikáty pro bytové a prÛmyslové stavby, Ïelezobetonové
konstrukce, systémové bednûní, filigránové panely, sendviãové panely a stûny, cihly, bloky.
Zateplovací systémy a fasádní prvky, tepelné, akustické a protipoÏární izolace, oplá‰tûní
prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov, samonosné tepelnû izolaãní panely.
PSM –
stavební infozpravodaj
Tento ãasopis byl
ohodnocen 1 bodem
a byl zafiazen
do celoÏivotního
vzdûlávání ãlenÛ âKAIT
Objednávka pfiedplatného
Objednávám závaznû ãasopis PSM – stavební infozpravodaj.
Pfiedplatné na rok 2007 ãiní 400 Kã + 5 % DPH. Cena zahrnuje 5 ãísel vãetnû 2 roz‰ífien˘ch vydání.
Pfiedplatné bude uhrazeno na úãet ã. 169310389/0800, VS = ãíslo faktury fakturou sloÏenkou typu C
jméno / pfiíjmení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
firma / IâO / DIâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
ulice / obec / PSâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
telefon / fax / e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
ãinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
datum/ podpis (firemní razítko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontakt:
PSM CZ s.r.o.
Velflíkova 10
160 00 Praha 6
tel. 242 486 976
fax 242 486 979
[email protected]
www.psmcz.cz
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
51
články 14.6.2007 19:23 Stránka 52
STAVEBNICTVÍ
Rekordy stavební produkce pokraãovaly
Stavebnictví – informace za bfiezen 2007
Celková stavební produkce oãi‰tûná od sezónních vlivÛ byla v bfieznu mezimûsíãnû reálnû o 1,4 % vy‰‰í. Meziroãnû
vzrostla ve stál˘ch cenách o 26,4 %. Stavební úfiady vydaly 9 449 stavebních povolení, jejichÏ poãet meziroãnû
vzrostl o 3,6 %. Orientaãní hodnota povolen˘ch staveb byla 36,2 mld. Kã a meziroãnû vzrostla o 76,3 %.
Celková stavební produkce očištěná od
sezónních vlivů byla v březnu mezimûsíãnû reálně o 1,4 % vyšší. Trend meziměsíčně vzrostl o 2,5 % (viz graf).
Celková stavební produkce v březnu
meziroãnû vzrostla ve stál˘ch cenách
o 26,4 %, po vylouãení vlivu pracovních
dní vzrostla o 28,3 % (v bfieznu 2007 bylo
o 1 pracovní den ménû) a oãi‰tûná od sezónních vlivÛ byla vy‰‰í o 23,9 %. Ve
srovnání se stejným obdobím 2006 se
zvýšily objemy stavebních prací ve všech
rozhodujících směrech výstavby. Celková stavební produkce jiÏ ãtvrt˘ mûsíc meziroãnû roste dvoucifern˘m tempem. Vysoké tempo růstu zaznamenalo především
pozemní stavitelství. Velmi příznivé
počasí (průměrná denní teplota byla
v březnu 2007 o 4,9 °C meziročně vyšší)
umožnilo stavbařům i v tomto měsíci
provádět veškeré stavební práce.
Stavební práce podle dodavatelských
smluv u podniků s 20 a více zaměstnanci meziročně vzrostly ve stálých cenách
o 25,9 %. Nová výstavba, rekonstrukce
a modernizace zaznamenaly růst o 26,7 %
(příspěvek 22,7 procenta), v tom pozemní stavitelství vzrostlo o 32,7 % (příspěvek 19,0 p.b.) a inženýrské stavitelství se zvýšilo o 13,8 % (příspěvek 3,7
p.b.). U oprav a údržby stavební práce
vzrostly o 10,8 % (příspěvek 1,1 p.b.).
Pokles o 13,8 % zaznamenaly ostatní
práce (příspěvek -0,1 p.b.). Stavební práce
v zahraničí se meziročně zvýšily o 54,7 %
(příspěvek 2,2 p.b.).
Počet zaměstnanců ve stavebních firmách, které měly 20 a více zaměstnanců, vzrostl o 0,6 %) proti březnu roku
2006. Průměrná nominální měsíční mzda
zaměstnanců byla 23 063 Kč a meziročně se zvýšila o 11,0 % (reálná mzda
vzrostla o 8,9 %). Průměrná hodinová
mzda byla 151 Kč a proti stejnému období 2006 vzrostla o 12,1 %. Produktivita práce na jednoho zaměstnance se
zvýšila o 25,1 %. Produktivita práce na
jednu odpracovanou hodinu vzrostla
o 26,3 %.
Stavební úřady v březnu 2007 vydaly
9 449 stavebních povolení (v tom 5 157
pro nové stavby a 4 292 pro změny dokončených staveb). Počet stavebních
povolení meziročně vzrostl o 3,6 %.
Orientační hodnota staveb povolených
v březnu 2007 byla 36,2 mld. Kč a ve
srovnání se stejným obdobím 2006
vzrostla o 76,3 %. Nová výstavba v hodnotě 27,9 mld. Kč se meziročně zvýšila
na více než dvojnásobek (příspěvek 71,6
procentního bodu). Změnou dokončených staveb vzniknou stavby v hodnotě 8,3 mld. Kč (nárůst o 13,1 %, příspěvek 4,7 p.b.). Více než čtyřnásobný
nárůst orientační hodnoty stavebních
povolení byl u nových staveb nebytových
budov (příspěvek 49,7 p.b.). O zhruba
dva a půl násobek vzrostla hodnota nových ostatních staveb (příspěvek 18,4
p.b.). U nebytových budov se jednalo
zejména o stavební povolení finančně
nákladných nových výrobních hal včet-
% mezimûsíãní zmûny
V˘voj celkové stavební produkce
52
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
ně technologie. U ostatních staveb pak
pokračování ve výstavbě dálnic a silnic. Jediný meziroční pokles orientační hodnoty stavebních povolení o 32,3 %
byl u staveb pro životní prostředí (příspěvek -4,1 %).
Stavební úřady povolily výstavbu 3 609
bytů, což bylo o 840 bytů více (nárůst
o 30,3 %) než v březnu 2006. Z toho
novou výstavbou vznikne 3 020 bytů
(o 845 bytů více) a změnou dokončených staveb 589 bytů (o 5 bytů méně).
Orientační hodnota nově povolených
bytů v bytových domech byla 7,3 mld.
Kč.
Stavební úřady dále povolily výstavbu
budov s podlahovou plochou 664,7
tis. m2 (růst o 3,0 %), v tom u bytových
budov se zvýšila o 44,0 %, naopak
u nebytových budov poklesla o 28,9 %.
Průměrná podlahová plocha u nové
bytové výstavby byla 124,3 m2 s orientační hodnotou 18,4 tis. Kč za 1 m2.
Podle údajů zveřejněných Eurostatem
vzrostl v únoru 2007 v EU 27 meziroční index stavební produkce (ISP) po
očištění od vlivu počtu pracovních dnů
o 9,2 %, z toho pozemní stavitelství
o 8,1 % a inženýrské o 10,2 %. Z členských států, za které byla data dostupná,
se ISP nejvýše zvýšil v Polsku o 57,1 %,
Slovinsku o 31,0 %, Německu o 30,7 %
a Slovensku o 25,6 %. Pokles ISP o 6,6 %
byl v Portugalsku.
Dokument3
14.6.2007
12:59
Stránka 1
▲
▲
▲
▲
âasopis pro odborníky ve stavebnictví
Vydává Nakladatelství MISE, s. r. o., Prokopa Velikého 30, 703 00 Ostrava-Vítkovice, tel. 595 693 051 - 52, fax: 595 693 069, [email protected], http://strechy.mise.cz
báčová 14.6.2007 19:24 Stránka 54
AUTORIZAâNÍ ZÁKON
15 let pÛsobnosti autorizaãního zákona
Dne 7. kvûtna 1992 pfiijala âeská národní rada zákon ã. 360/1962 Sb., o v˘konu povolání autorizovan˘ch
architektÛ a o v˘konu povolání autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû. Autorizaãní zákon,
jak zákon ã. 360/1992 Sb., zkrácenû oznaãujeme, upravil postavení, práva a povinnosti autorizovan˘ch
osob ve v˘stavbû, zpÛsob a podmínky autorizace; vznik, pravomoc a pÛsobnost âeské komory architektÛ
a âeské komory autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû.
Zákon byl publikován ve Sbírce zákonÛ, ãástka
73 ze dne 7. ãervence 1992 a jeho úãinnost byla stanovena ke dni vyhlá‰ení. Pfiijetí autorizaãního zákona pfiedcházela novela zákona ã. 50/
1976 Sb., o územním plánování a stavebním
fiádu (stavební zákon), provedená zákonem ã.
262/1992 Sb., uvefiejnûná ve Sbírce zákonÛ,
ãástka 56 z 10. ãervna 1992. Zákonem ã. 262/
1992 Sb., byl do stavebního zákona vloÏen nov˘
paragraf ã. 46a, jehoÏ první odstavec znûl: „(1)
Vybrané ãinnosti ve v˘stavbû, které mají rozhodující v˘znam pro ochranu vefiejn˘ch zájmÛ pfii
pfiípravû, projektování nebo provádûní staveb,
mohou vykonávat pouze osoby, které k nim prokázaly odbornou zpÛsobilost zkou‰kou a obdrÏely prÛkaz odborné zpÛsobilosti (autorizaci).“
Pfiíprava autorizaãního zákona nebyla jednoduchou záleÏitostí a nesetkávala se s pfiíznivou
odezvou u státní správy. Pfiípravné práce na
obnovení ãinnosti inÏen˘rské komory iniciovaly profesní a zájmové svazy ve v˘stavbû, které
postupnû obnovovaly svou ãinnost po roce
1989. V roce 1990 vytvofiily 34ãlenn˘ pfiípravn˘ v˘bor, kter˘ zahájil práce na pfiípravû autorizaãního zákona a na hledání podpory pro jeho pfiijetí v âeské národní radû.
Autorizaãní zákon znamenal návrat k tradici, jejíÏ kofieny sahají do roku 1860, kdy byl v tehdej‰ím Rakousku pfiijat první Ïivnostensk˘ zákon,
ru‰ící cechy a cechovní pfiedpisy. Z pÛsobnosti
Ïivnostenského zákona byly v‰ak vyÀaty profese advokátÛ, notáfiÛ, inÏen˘rÛ, lékafiÛ a dal‰í,
u nichÏ – podle dÛvodové zprávy Ïivnostenského zákona – zvlá‰tní vefiejn˘ zájem vyÏaduje, aby v˘kon tûchto povolání nebyl posuzován
podle Ïivnostenského fiádu. Po vydání Ïivnostenského zákona (nabyl úãinnosti 1. 5. 1860)
byla v Rakousku upravena organizace státní
stavební sluÏby. Do pÛsobnosti státní stavební
správy náleÏela zejména péãe a dohled nad budovami politick˘ch úfiadÛ, stavbami komunikací
a vodních cest, bezprostfiední správa v‰ech státem dotovan˘ch nebo ze státních a vefiejn˘ch
stavebních fondÛ podporovan˘ch staveb. V nafiízení státního ministra z 8. 2. 1860 se uvádí:
„Úkol státních stavebních orgánÛ budiÏ vÛbec
obmezen na pfiísnû potfiebné a na to, co se dot˘ká státu a to, co mÛÏe b˘ti za jeho pfiímého
vlivu úplnû spolehlivû provedeno. Pro obstarání
ostatních, v technick˘ obor spadajících záleÏitostí obcí, korporací a obecenstva apod. buìteÏ
neodvisle vedle státní stavební sluÏby ustanoveni civilní inÏen˘fii, jíÏ mohou b˘ti poÏadováni
v pfiípadû potfieby také pro státní stavební záleÏitosti za zvlá‰tní odplatu. Institut civilních
inÏen˘rÛ budiÏ upraven zvlá‰tním pfiedpisem.“
S omezováním pÛsobnosti státní stavební správy probíhal proces ãásteãného pfienesení nûkter˘ch jejích úkolÛ na „osoby povûfiené“ – stá-
54
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
tem autorizované techniky. Nafiízením státního
ministerstva z 11. prosince 1860 byly zemsk˘m úfiadÛm sdûleny „Zásady pro zavedení
úfiednû autorisovan˘ch soukrom˘ch technikÛ“. Tyto zásady byly uvefiejnûny v âechách
vyhlá‰kou místodrÏitelství 21. 12. 1860, na
Moravû a ve Slezsku vyhlá‰kou místodrÏitelství 3. dubna 1861. Vyhlá‰ka praÏského místodrÏitelství pouÏívala oznaãení odli‰né od jin˘ch
rakousk˘ch zemí: „zkou‰ení a pfiíseÏní technikové“. Pfiipomínal se tím zvlá‰tní institut
ãeského království „soud mlynáfisk˘, ãili pobfieÏní“ a „sbor pfiíseÏn˘ch zemsk˘ch mlynáfiÛ“.
Soud mlynáfisk˘ vznikl ve 14. století, aby „nalézal právo a rozhodoval o ‰kodách zpÛsoben˘ch povodnûmi“, vznikajících v souvislosti
s ãinností a stavbou ml˘nÛ, mostÛ, vodovodÛ,
náhonÛ, hrází, vodojemÛ a jin˘ch vodohospodáfisk˘ch prací. Jako soudci v nûm zasedali pfiedev‰ím praωtí, ale i venkov‰tí mlynáfii, vzatí pod
zvlá‰tní pfiísahu (místopfiíseÏní mlynáfii). Mlynáfii soudili na základû pfiedpisÛ svého fiemesla,
zku‰eností, obvyklého práva a dfiívûj‰ích nálezÛ.
Technická povaha jejich práce vedla k tomu, Ïe
mnozí z nich vynikli také jako zemûmûfiiãi. Napfi.
Matûj Mysliveãek, pfiíseÏn˘ mlynáfi praÏsk˘ (otec
slavného hudebníka Josefa Mysliveãka), nakreslil r. 1745 plán toku fieky Vltavy a Sázavy.
Nafiízením z 11. prosince 1860 byla instituce
úfiedních technikÛ rozdûlena do 3 tfiíd:
1. civilní inÏen˘fii pro v‰echny stavební obory
2. architekti
3. geometfii
Autorizovaní soukromí technici podléhali místním politick˘m orgánÛm a byly urãeni k „obstarávání vûcí obcí, korporací a obãanstva“.
Listiny vyhotovené soukrom˘mi techniky mûly
platnost úfiedních listin. Civilní inÏen˘fii a architekti mohli provádût pozemní stavby jen v souvislosti se stavbami spadajícími do jejich oboru. Za zvlá‰tních podmínek mohli za honoráfi
a nejv˘‰ 20 dní v roce pracovat pro státní stavební správu. Poãet úfiednû autorizovan˘ch
soukrom˘ch technikÛ nebyl z poãátku velk˘.
V r. 1860 – 1868 bylo v âechách udûleno pouze 25 autorizací; do roku 1879 dosáhl poãet
autorizací ãísla 69. Je‰tû roku 1882 byli pouze
4 úfiednû oprávnûní architekti. Koncem r. 1876
mûlo celé Rakousko-Uhersko pouze 135 úfiednû autorizovan˘ch civilních inÏen˘rÛ, 103 geodetÛ a 21 architektÛ.
Nûkdy po roce 1869 byla v ãesk˘ch zemích zaloÏena první, dobrovolná korporace autorizovan˘ch soukrom˘ch technikÛ, nazvaná InÏen˘rská komora pro království âeské. Nejednalo
se je‰tû o profesní komoru s povinn˘m ãlenstvím. Jejím pfiedsedou byl arch. Josef Turba.
InÏen˘rská komora byla pfii svém zaloÏení utrakvistická, sdruÏovala jak ãeské, tak nûmecké
techniky, pÛsobící v ãesk˘ch zemích. V roce
1911 zaloÏili nûmeãtí technici vlastní „Nûmeckou inÏen˘rskou komoru v království âeském“,
se sídlem v Teplicích. Jejím prvním pfiedsedou
byl zvolen Ing. Karel Rehatschek.
Autorizovaní soukromí technici podléhali aÏ do
r. 1905 ministerstvu vnitra, potom ministerstvu obchodu a po zfiízení ministerstva vefiejn˘ch prací v r. 1908 tomuto ministerstvu. Jejich poãet postupnû vzrÛstal. V âechách bylo
v roce 1910 celkem 359 autorizovan˘ch technikÛ, v roce 1911 jiÏ 381 technikÛ. V roce 1913
pÛsobilo v âechách 284 civilních inÏen˘rÛ ãeské národnosti, v roce 1914 jich bylo 319.
V roce 1913 byly zákonem ã. 3 fi. z. zfiízeny inÏen˘rské komory v jednotliv˘ch zemích. Tím
se mj. pfiená‰ela pravomoc udûlování autorizace, vedení seznamu autorizovan˘ch osob na
komoru. Provádûcí nafiízení k zákonu o inÏen˘rsk˘ch komorách bylo vydáno pro jednotlivé
zemû Rakouska (InÏen˘rská komora pro Moravu sídlila v Brnû, pro Slezsku v Opavû). Pfiíprava
provádûcího nafiízení pro InÏen˘rskou komoru
v âechách narazila na problém zastoupení âechÛ
a NûmcÛ. Nûmci pÛvodnû poÏadovali ustavení
dvou komor – ãeské a nûmecké. Od tohoto poÏadavku sice ustoupili, ale trvali na paritním
zastoupení a fiadû dal‰ích poÏadavkÛ. âe‰i poÏadovali zastoupení v pfiedstavenstvu komory
podle poãtu ãlenÛ. Jednání skonãilo na kompromisu, kdy nûmeãtí civilní technici ustoupili
ze sv˘ch dal‰ích poÏadavkÛ a ãe‰tí pfiistoupili
na jejich poÏadavek parity. Provádûcí nafiízení
k zákonu o inÏen˘rsk˘ch komorách v âechách
bylo proto vydáno aÏ v lednu 1914. Ustavující
schÛze obou sekcí InÏen˘rské komory pro království âeské se konaly 3. 4. 1914. Prezidentem ãeské sekce byl zvolen Ing. Bohumil Bofikovec, prezidentem nûmecké sekce se stal Ing.
Karel Rechatschek a prezidentem spoleãné InÏen˘rské komory prof. arch. ing. Josef Bertl.
Ministerstvo vefiejn˘ch prací provedlo zmûny
v postavení technikÛ sv˘m nafiízením ze 7. 5.
1913. Dfiívûj‰í oficiální oznaãení „úfiednû autorizovaní soukromí technici“ bylo nahrazeno
oznaãením „civilní technici“. Revize stávajících
pfiedpisÛ byla odÛvodnûna mocn˘m vzestupem technick˘ch vûd a zmûnami (mj. vy‰‰í
specializací) v organizaci studia na vysok˘ch
‰kolách. Namísto dosavadních 4 kategorií bylo
ustaveno 9 kategorií civilních technikÛ:
1. civilní inÏen˘fii stavební pro stavby silniãní,
vodní, mostní, Ïelezniãní a stavby pfiíbuzné
2. civilní inÏen˘fii pro architekturu a pozemní
stavby
3. civilní inÏen˘fii pro stavbu strojÛ
4. civilní inÏen˘fii pro elektrotechniku
5. civilní inÏen˘fii pro stavby lodí a stavbu lodních strojÛ
báčová 14.6.2007 19:24 Stránka 55
6. civilní inÏen˘fii pro kulturní techniku (meliorace pÛdy, vodní a silniãní stavby)
7. civilní inÏen˘fii pro lesnictví
8. civilní inÏen˘fii pro technickou chemii
9. civilní geometfii.
Podmínkou pro získání oprávnûní byl prÛkaz vysoko‰kolského studia s poslední státní zkou‰kou,
ãtyfi a pûtiletá praxe, zkou‰ka z národního hospodáfiství, správního práva, ze zákonÛ a nafiízení
spadajících do oboru uchazeãe. Byla vypu‰tûna
dosud pfiedepsaná technická zkou‰ka. O autorizaci se mohli ucházet také uãitelé, pÛsobící na
technick˘ch vysok˘ch ‰kolách, ktefií byli dfiíve ze
získání oprávnûní civilních technikÛ vylouãeni.
Práce ãeské sekce InÏen˘rské komory po vydání tohoto nafiízení se soustfieìuje zejména na
jmenování zku‰ebních komisafiÛ pro autorizaãní
zkou‰ky, sestavení sazebníku pro jednotlivé obory, hledání budovy pro âeskou vysokou ‰kolu
technickou, ochranu úfiedního titulu. Sekce spolupracuje s âeskou maticí technickou, Svazem
ãesk˘ch úfiednû autorizovan˘ch civilních inÏen˘rÛ.
V˘voj po vzniku
âeskoslovenské republiky
Vznik âeskoslovenské republiky pfiinesl pochopitelnû zmûny do postavení a Ïivota InÏen˘rsk˘ch komor. âeská sekce IK spolu se Spolkem architektÛ a inÏen˘rÛ uspofiádala 10. 11.
1919 manifestaãní schÛzi ãesk˘ch technikÛ,
kde deklarovala vûrnost ãesk˘ch inÏen˘rÛ âeskoslovenské republice. Dal‰í úsilí ãeské sekce
IK smûfiovalo k zaloÏení spoleãné InÏen˘rské
komory v âSR. Zákon o InÏen˘rské komofie
pro âSR byl schválen 18. 3. 1920 pod ã. 185.
InÏen˘rská komora pro âeskoslovenskou republiku byla zfiízena pro zastupování úfiednû
autorizovan˘ch civilních technikÛ a úfiednû autorizovan˘ch horních inÏen˘rÛ pÛsobících v âSR,
vãetnû Slovenska a Podkarpatské Rusi, pro hájení zájmÛ tohoto stavu a k ochranû jeho cti.
Byla rozdûlena na tfii pracovní sekce, v Praze,
Brnû a v Bratislavû. Provádûcí nafiízení k zákonu o InÏen˘rské komofie bylo vydáno 22. 12.
1920. Komora zaãala vydávat vlastní oficiální
ãasopis „Vûstník InÏen˘rské komory pro âSR“.
V roce 1923 byla schválena stavba budovy
v Praze – sídla komory. Prostfiedky na jeho
stavbu byly získány z darÛ, pÛjãek, pfiíspûvkÛ
ãlenÛ a pfiíspûvku státu. Dne 28. 3. 1925 bylo
nové sídlo komory ve vlastním domû v Ditrichovû ulici ã. 21 slavnostnû otevfieno.
V bfieznu 1928 se stala Praha místem mezinárodního sjezdu inÏen˘rsk˘ch komor. Pfiedmûtem jednání bylo mj. právní postavení komor,
oprávnûní civilních inÏen˘rÛ, jejich pomûr k vefiejné správû, Ïivnostem a prÛmyslu.
Poãet ãlenÛ InÏen˘rské komory dosáhl koncem roku 1921 ãísla 1 002 civilních technikÛ.
Koncem roku 1930 mûla komora 1 436 ãlenÛ,
v roce 1937 vzrostl její poãet na 1 754 ãlenÛ.
Vládním nafiízením z r. 1934 byly roz‰ífieny kategorie civilních technikÛ o
– civilní inÏen˘ry konstruktivní a dopravní
– civilní inÏen˘ry vodohospodáfiské a kulturní
– civilní inÏen˘ry zemûdûlské.
InÏen˘rská komora s urãit˘mi omezeními své
ãinnosti pfietrvala údobí Protektorátu âechy
a Morava. Oprávnûní bylo jiÏ v r. 1939 odÀato
civilním inÏen˘rÛm Ïidovského pÛvodu. V roce
1943 rozpustil Zemsk˘ v˘bor pfiedstavenstvo
komory a jmenoval pro správu záleÏitostí IK
trvalou radu. V roce 1944 bylo zastaveno vydávání Vûstníku IK. âinnost Komory byla obnovena po roce 1945, její práce se soustfieìovala
zejména na pfiípravu nového zákona o civilních
inÏen˘rech a komofie. Po únoru 1948 bylo odvoláno pfiedstavenstvo komory a jmenována
nová trvalá rada. Zákonem ze dne 11. 7. 1951
bylo zru‰eno oprávnûní civilních technikÛ a rozpu‰tûna InÏen˘rská komora. Stát zabavil majetek kanceláfií civilních inÏen˘rÛ, ãasto vãetnû
jejich osobního majetku, a „znárodnil“ také dÛm,
ve kterém sídlila Komora a kter˘ byl postaven
z ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ a darÛ ãlenÛ InÏen˘rské
komory. Pokusy o obnovu statutu civilních technikÛ a inÏen˘rské komory v roce 1968 nebyly
úspû‰né, a tak k jejich renesanci do‰lo aÏ rokem 1992, pfiijetím autorizaãního zákona.
Obdobn˘ proces jako u vybran˘ch ãinností ve
v˘stavbû probûhl po roce 1989 u dal‰ích profesí, pro které je charakteristická vysoká odborná nároãnost profese a vysoká osobní odpovûdnost pfii v˘konu povolání. V letech 1990 –
1992 bylo v âeské republice zákonem zfiízeno
12 profesních komor, a to analogicky s pfievaÏující praxí v zemích Evropské unie se zámûrem dosaÏení kompatibility v rámci sjednocující se Evropy.
âeská komora autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû je vefiejnoprávní stavovská organizace, která sdruÏuje jako fiádné
ãleny v‰echny autorizované inÏen˘ry a autorizované techniky ãinné ve v˘stavbû. Zákonem ã.
360/92 Sb., (autorizaãní zákon) ve znûní zákona ã. 164/1993 Sb. a zákona ã. 275/1994 Sb.,
do‰lo ve vybran˘ch ãinnostech ve v˘stavbû
k pfienesení odborné odpovûdnosti na fyzické
osoby – autorizované osoby. Autorizací ve v˘stavbû se rozumí oprávnûní fyzick˘ch osob
k v˘konu vybran˘ch odborn˘ch ãinností pfii navrhování a provádûní staveb. Oprávnûní získávají ovûfiením své odborné zpÛsobilosti pfied
zku‰ební komisí âeské komory autorizovan˘ch
inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû, resp.
âeské komory autorizovan˘ch architektÛ, sloÏením slibu a zapsáním do seznamu autorizovan˘ch osob. Autorizované osoby mohou vykonávat pfiíslu‰né ãinnosti jen v rámci oboru
nebo specializace, pro nûÏ získaly autorizaci.
Vybrané ãinnosti ve v˘stavbû patfií ve smyslu
komunitárního práva ES mezi tzv. regulované
ãinnosti. Zákon ã. 18/2004 Sb., o uznávání
odborné kvalifikace a jiné zpÛsobilosti státních
pfiíslu‰níkÛ ãlensk˘ch státÛ Evropské unie
a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (zákon o uznávání odborné kvalifikace) upravuje pro úãely volného pohybu osob mezi jednotliv˘mi ãlensk˘mi
státy EU postup správních úfiadÛ a profesních
komor pfii uznávání odborné kvalifikace a jiné
zpÛsobilosti pro v˘kon regulovan˘ch ãinností
na území âR, harmonizuje uznávání odborné
kvalifikace s obecn˘mi smûrnicemi Evropsk˘ch
spoleãenství a s tzv. obecn˘m systémem vzájemného uznávání odborn˘ch kvalifikací. Na osoby, vykonávající vybrané ãinnosti ve v˘stavbû,
se vztahují ustanovení a poÏadavky právních
pfiedpisÛ o v˘konu regulovan˘ch ãinností.
První roky pÛsobení Komory se soustfieìovaly,
vedle organizaãního a odborného zvládnutí procesu autorizace, na obhájení obsahu autorizaãního zákona, v˘znamu a smyslu autorizace a poslání profesních komor ve vztahu k exekutivû,
která argumentovala voln˘m trhem a omezováním pfiístupu k povolání. Postupnû se utváfiely vnitfiní struktury a procedury Komory, byly vypracovány a pfiijaty vnitfiní fiády upravující
proces autorizace, práva a povinnosti autorizovan˘ch osob. Dal‰í úsilí Komory smûfiovalo
k upevnûní jejího postavení jako subjektu vefiejného práva, k ovlivnûní legislativního procesu zejména v pfiípadech pfiípravy a schvalování
nov˘ch právních norem, t˘kajících se v˘stavby. Pfiedstavitelé Komory se zúãastnili pfiípravy
euronovely autorizaãního zákona, pfiípravy nového stavebního zákona, podíleli se na návrhu
provádûcích vyhlá‰ek k novému stavebnímu
zákonu. K dal‰ím prioritám Komory patfiilo navázání spolupráce oblastních v˘borÛ âKAIT
s pfiedstaviteli krajÛ a krajsk˘mi úfiady a pfiíprava na vstup do Evropské unie. âlenové Komory, pfiedev‰ím autorizované osoby v oborech
statika a dynamika staveb, mosty a inÏen˘rské
konstrukce, pozemní stavby, se v˘znamnû podíleli na odstraÀování následkÛ povodní v roce
1997 a 2002. Komora také budovala a prohlubovala kontakty s inÏen˘rsk˘mi komorami v evropsk˘ch, zejména sousedních zemích a pfiihlásila se ke ãlenství v evropsk˘ch nevládních
inÏen˘rsk˘ch organizacích. Uvnitfi Komory bylo prioritním úkolem vedle procesu autorizace
zabezpeãit pfiístup ke zdrojÛm informací, vytvofiit informaãní systém pro ãleny, zajistit vydávání odborné literatury a vytvofiit systém celoÏivotního vzdûlávání pro ãleny âKAIT. Po vzoru
bavorské inÏen˘rské komory, na pomoc mal˘m
projektov˘m, inÏen˘rsk˘m a stavebním firmám
autorizovan˘ch osob, byl vytvofien systém managementu âKAIT, soubor podkladÛ, formuláfiÛ
a postupÛ pro pfiípravu na certifikaci systému
managementu jakosti, systému environmentálního managementu a bezpeãného podniku.
V˘znamnou zmûnou, kterou pfiinesl nov˘ stavební zákon (zákon ã. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním fiádu), je zfiízení nové instituce stavebního inspektora s moÏností vyuÏití jeho sluÏeb ve zkráceném stavebním fiízení.
Dochází tak k dal‰ímu pfienesení ãásti v˘konu
státní správy na soukromé osoby. Autorizované inspektory jmenuje ministr pro místní rozvoj po vyjádfiení profesní komory (âKAIT nebo
âKA) pfii splnûní zákonem stanoven˘ch pfiedpokladÛ a na základû sloÏení zkou‰ky. Na základû smluvního vztahu se stavebníkem provede autorizovan˘ inspektor kontrolu projektové
dokumentace stavby a vystaví certifikát, kter˘
stavebník spolu s pfiíslu‰nou dokumentací pfiedá stavebnímu úfiadu. Certifikátem autorizovan˘ inspektor stvrzuje, Ïe projektovou dokumentaci a pfiíslu‰né podklady a doklady ovûfiil
a Ïe stavba mÛÏe b˘t provedena. K certifikátu
autorizovan˘ inspektor pfiipojuje plán kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska dotãen˘ch orgánÛ a vyjádfiení osob, které by byly úãastníky stavebního fiízení.
Marie Báãová, Informaãní centrum âKAIT
PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007
55
obal3 14.6.2007 20:01 Stránka 1
Rolety
Vrata
Markýzy
Nedělejte kompromisy, zvolte Alulux
• Vlastní výrobní hala v ČR
• Standardní i nestandardní rozměry
• Kvalitní montáž školenými
pracovníky
• Přes milión spokojených zákazníků
• Záruční a pozáruční servis
• Výroba podle německých standardů
• Prodloužená záruční doba
(zázemí německé mateřské
• Motory, řízení
společnosti s 50letou tradicí)
• Sledujte nejnovější akce na www
• Certifikace ISO 9001-2000
stránkách
Nová značková prodejna v centru Prahy
Praha City Center, Klimentská 46, Praha 1
(vchod, vjezd z ulice Samcova)
Možnost parkování
v podzemních garážích.
Infolinka: 241 713 828, 602 237 434
www.alulux.cz