âESKÉ RAFINÉRSKÉ

INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
â Í S L O
4/2001
AKTUÁLNÍ TÉMA
Certifikace podle norem ISO
PERSONALISTIKA
·est let práce s lidmi
NÁ· PORTRÉT
Henk Weijers
Z A J Í M AV ¯ P R O D U K T
Olejové hydrogenáty
LITVÍNOV
Mûsto v pohybu
I N F O R M A â N Í âTVRTLETNÍK
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
â Í S L O
INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK
4/2001
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
â Í S L O
4/2001
AKTUÁLNÍ TÉMA
Certifikace podle norem ISO
PERSONALISTIKA
·est let práce s lidmi
NÁ· PORTRÉT
Henk Weijers
Z A J Í M AV ¯ P R O D U K T
Olejové hydrogenáty
LITVÍNOV
Mûsto v pohybu
OBSAH
Table of Content
3 Slovo úvodem
An Introductory Word
Ing. Miroslav Debnár
fieditel pro v‰eobecné
záleÏitosti
General Affairs Director
EKONOMIKA
4 ·est let práce s lidmi
Six years
Working with People
6 Zajímavá ãísla
Interesting Figures
FOKUS
7 Certifikace
podle norem ISO
Certification According
to ISO Standards
8 Nበportrét:
Our Portrait:
Henk Weijers
Jazzman z Holandska
Jazzman
from the Netherlands
PETROLEUM
10 Olejové hydrogenáty základ mazacích olejÛ
Oil Hydrogenates Basis of Lubricating Oil
12 Kaleidoskop
Kaleidoscope
Impressum:
MAGAZÍN • informaãní ãtvrtletník
âeské rafinérské, a.s.
Vydavatel: âeská rafinérská, a.s.
ZáluÏí 2
436 70 Litvínov VII
¤ídí redakãní rada
pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc.
vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností
Redakce: agentura Pressin
tel. / fax: 02 - 7273 5704
Fotografie: René Volfík, ZdeÀka
Petroviãová a archiv âeské rafinérské
Grafika: Antonín Votroubek
Grafické studio a tisk: Scantypa s.r.o.
Uzávûrka: 20. 11. 2001
Magazín je distribuován zdarma.
Pfietisk cel˘ch ãlánkÛ i jejich ãástí
je povolen jen se svolením redakce.
Reg. zn. MKâR - 8103
FORUM
13 Linka du‰evní tísnû
Mental Stress Helpline
14 Privatizace ãesk˘ch
rafinérií a vznik
âeské rafinérské
Privatization of Czech
Refineries and
the Establishment
of âeská rafinérská
16 Litvínov - mûsto v pohybu
Litvínov - a Town in Motion
17 Dostihové odpoledne
âeské rafinérské
âeská rafinérská
Horse-racing Afternoon
18 Z na‰eho spoleãenského
Ïivota
From Our Social Life
19 VÏdy s úsmûvem
Keep Smiling
4/2001
ÚVODNÍK
Dear Friends,
VáÏení pfiátelé,
Six months have elapsed since I came to âeská rafinérská,
and I must say that this has
been a period full of challenges
and new situations not only inside the company but especially on the crude oil and oil products market. Developments in
this year have confirmed one
of the fundamental rules of the
market economy, namely that if
you want to stay at the top you
have to be good not only today
but you have to keep proving
your worth, improving your qualities. And this applies fully to
both individuals and companies.
ubûhlo pÛl roku od mého nástupu do âeské rafinérské
a musím konstatovat, Ïe to bylo období plné v˘zev a nov˘ch
situací nejenom uvnitfi firmy,
ale zejména na trhu ropy a ropn˘ch produktÛ. V˘voj situace
v leto‰ním roce, a v posledních
mûsících zejména, potvrzuje
jedno ze základních pravidel
trÏní ekonomiky - pokud se
chce‰ udrÏet na ‰pici, tak nestaãí b˘t dobr˘ pouze dnes, ale
musí‰ potvrzovat svoje kvality
a zlep‰ovat se pofiád, a to se
t˘ãe bezezbytku jak jednotlivcÛ
tak i firem.
âeská rafinérská prochází
siln˘mi otfiesy dne‰ního trhu se
ctí. Pfies neobvykl˘ konkurenãní
tlak v na‰em regionu a mimofiádné události spojené s teroristick˘m útokem ve Spojen˘ch státech americk˘ch, které v˘raznû ovlivnily trh ropou a ropn˘mi produkty, vedení na‰i spoleãnosti a pfieváÏná vût‰ina na‰ich pracovníkÛ dokázali udrÏet vysok˘ standard v˘konÛ a efektivnû fie‰it neoãekávané situace. Mám na mysli zejména konzistenci
a vÛli na‰ich lidí pokraãovat v naplÀovaní strategick˘ch cílÛ tj. zefektivÀovat fiídící procesy a optimalizovat organizaãní strukturu na v‰ech úrovních spoleãnosti.
âeská rafinérská has been
coping with the shocks on today’s market, coming out with
flying colours. In spite of the
unusual competitive pressures
in our region and the extraordinary events connected with the terrorist
attacks on the U.S.A., which greatly affected the crude oil and oil products market, the management of our company and an overwhelming
majority of our employees have succeeded in maintaining high standards, coping efficiently with the unexpected situations. What I have in
mind in particular is the consistency and the will shown by our people to
continue meeting our strategic goals.
Jistû v‰ichni se zájmem sledujeme právû probíhající proces doprivatizace té ãásti na‰i spoleãnosti, která byla doposud ve vlastnictví státu.
Aktuální indikace trhu signalizují, Ïe na‰e spoleãnost je vnímána potencionálními investory, a to vãetnû souãasn˘ch zahraniãních akcionáfiÛ, jako zdravá, prosperující spoleãnost s vysok˘m potenciálem v˘nosÛ pfií‰tích období. Pfiirozenû toto vysoké hodnocení trhu je v˘sledkem nejenom
prozíravého a efektivního fiízení spoleãnosti, n˘brÏ také odrazem kvality
a potenciálu na‰ich pracovníkÛ, a v neposlední fiadû vysoké míry adaptace na moderní spoleãnost, která odpovídá nároãn˘m podmínkám souãasného trhu. Vûfime, Ïe nová vlastnická struktura âeské rafinérské pfiinese nové, pozitivní impulsy k jejímu dal‰ímu rozvoji.
Everyone has been following with interest the additional privatization
of that part of our company still owned by the state. The current market
indicators show that our company is perceived by potential investors,
including our current foreign shareholders, as a healthy, prosperous
company with high potential yields in the future. Naturally, such a positive
evaluation of our company by the market not only results from a prudent
and efficient management, but also reflects the quality and potential of
our workers and - last but not least - a high rate of adjustment towards
a modern company that lives up to the challenging conditions of the present-day market. We believe that âeská rafinérská’s new ownership
structure will bring new, positive impulses for its continued development.
Pfieji Vám i Va‰im rodinám pfiíjemné proÏití vánoãních svátkÛ a úspû‰n˘ vstup do roku 2002.
I wish you as well as members of your families an enjoyable Christmas
holiday and a successful entry into the year 2002.
Ing. Miroslav Debnár
fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti
General Affairs Director
3
EKONOMIKA
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
·est let
·est
let
práce
s lidmi
Za uplynul˘ch ‰est let se zmûnil i zpÛsob práce. Dnes je typické fiízení jednotek z centrálních velínÛ,
vybaven˘ch nejmodernûj‰í technikou (na snímku velín v rafinérii Litvínov).
4
Chtûla bych vyuÏít pfiíleÏitosti,
kterou jsem dostala, a pokusit se
trochu poohlédnout za tím, co se
v oblasti práce s lidmi podafiilo
udûlat za necel˘ch ‰est let fungování âeské rafinérské. Pamatujete si na tu dobu pfied ‰esti lety?
Mnoho lidí nevûfiilo, Ïe âeská rafinérská je firma, která má velké
perspektivy. Vedoucí pracovníci
se pokou‰eli vysvûtlovat zamûstnancÛm, ktefií do firmy mûli b˘t
pfievedeni z Chemopetrolu Litvínov a Kauãuku Kralupy, Ïe firma
vydrÏí, Ïe má perspektivu. Uspofiádali jsme i setkání s pracovníky,
kde jsme se snaÏili odpovídat
na otázky spojené se vznikem
spoleãnosti a s tím, co to bude
pro konkrétního zamûstnance
znamenat.
A 1. ledna 1996 jsme zaãali.
Chybûla nám spousta lidí, mnoho
odborn˘ch útvarÛ bylo rozdûleno
a podstatné ãásti zÛstaly v matefisk˘ch spoleãnostech, nebyli specialisté. NejenÏe nebyly urãité
skupiny pracovníkÛ a specifické
profese, ale pfiedev‰ím jsme postrádali dostatek lidí se znalostí
angliãtiny, která se stala na mnoha místech jazykem pracovním.
A proto jsme hledali pfiekladatele.
âeho jsme ale mûli dostatek, to
bylo mnoÏství rÛzn˘ch systémÛ,
které spolu v mnoha ohledech
moc nekomunikovaly. RÛzné
systémy odmûÀování pfievzaté
z matefisk˘ch spoleãností, rÛzné
systémy úãetní vãetnû systémÛ
na v˘poãet mezd, jiné systémy na
vedení administrativy.
1999
se srovnáváme s cel˘m pracovním trhem âeské republiky. Je zaveden systém hodnocení zamûstnancÛ, kter˘ má pfiedev‰ím zamûstnanci poskytnout zpûtnou
vazbu o tom, jak jej vidí jeho nadfiízen˘, kde vidí jeho silné stránky
a kde hledat pfiíleÏitosti pro zlep‰ení. Existuje mnoho politik
a smûrnic, které byly ve spoleãnosti zavedeny, i kdyÏ ne se v‰emi kaÏd˘ zamûstnanec pfiijde do
kontaktu. Jde napfi. o pravidla pro
vysílání zamûstnancÛ na zahraniãní cesty, o zpÛsoby oceÀování mimofiádn˘ch pracovních v˘konÛ
a Ïivotních jubileí, o vzdûlávání
apod. Dnes jiÏ nemusíte smûrnice a jiné vnitfiní normy hledat „po
‰anonech“, ale najdete si aktuální verzi pomocí poãítaãe.
Elektronické pfiedávání informací
by pak mohlo b˘t zcela samostatnou kapitolou tohoto ohlédnutí.
Snad se mnou budete souhlasit, Ïe se mÛÏeme pochlubit i na‰ím projektem Centra pro znovuzapojení do pracovní ãinnosti. AÈ
je skuteãnost nadbyteãnosti a nutnosti restrukturalizace jakkoli nepfiíjemná, podafiilo se zrealizovat
nadstandardní program péãe
o uvolnûné zamûstnance, kter˘
nemá v okolí konkurenci. V‰e
samozfiejmû bylo úzce spojeno
s dosavadními dobr˘mi podnikatelsk˘mi v˘sledky spoleãnosti.
V mnoha oblastech platí, Ïe nic
není stálé a napofiád. A zcela jistû to platí v oblasti práce s lidmi.
KaÏd˘ ãlovûk je jin˘, kaÏd˘ si
zaslouÏí b˘t posuzován jako
JUDr. Alena Stejskalová
vedoucí sekce lidsk˘ch zdrojÛ
5
2000
937
1219
1998
1111
1253
1997
individualita. Co bylo více ãi ménû
vyhovující pfied 5 - 6 lety, jiÏ vÛbec
nemusí odpovídat zmûnûn˘m
podmínkám. Musíme tedy systémy opravovat, zlep‰ovat, pfiipravovat nové.
Jedním z pfiíkladÛ mÛÏe b˘t
systém v˘hod pro zamûstnance
Paleta. KdyÏ se nám ho podafiilo
poprvé zavést, byl pfiijat s nad‰ením, a dokonce se domnívám,
podle reakcí zamûstnancÛ, Ïe témûfi v‰emi. Chtûli jsme, aby
systém byl co nejlep‰í hned pfii
startu, a tak jsme zafiadili v‰echny v˘hody, které pfiicházely v úvahu. O to tûωí bylo pak vymyslet,
ãím bychom mûli obohatit na‰i
nabídku na kaÏd˘ dal‰í rok.
Chceme pfiicházet s nov˘mi moÏnostmi jako je vzdûlávání pomocí
poãítaãe, chceme nabízet zamûstnancÛm informace pomocí intranetu apod. Prostû v‰ude platí, Ïe
musíme jít dál.
Za hezkou tradici (pokud se dá
nûco nazvat tradicí jiÏ po pár letech) lze povaÏovat i spoleãná
setkání zamûstnancÛ spoleãnosti
a jejich rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ. Je
pravdou, Ïe na‰e akce jsou nároãné co do potfiebného prostoru
a co do organizace, ale jsou pfiíjemn˘m zpestfiením. KdyÏ poprvé
padl od jednoho z na‰ich zahraniãních fieditelÛ nápad, Ïe bychom
mûli udûlat piknik a Ïe „u nich“
se to dûlá pro v‰echny zamûstnance a jejich rodinné pfiíslu‰níky
najednou, aby se se‰li, pohovofiili, strávili spolu nûjak˘ ãas, tak
upfiímnû fieãeno, vÛbec jsme si
nedovedli pfiedstavit, kam pozvat
tisícovku lidí a jak to vÛbec zorganizovat. Dneska je to jiÏ standardní aktivita, kterou oceÀují jak zamûstnanci, tak management.
JUDr. Alena Stejskalová vede sekci lidsk˘ch zdrojÛ od samého vzniku âeské rafinérské.
A pfiedev‰ím rÛzné kultur y.
KaÏdá spoleãnost má svou vlastní, specifickou podnikovou kulturu. To je atmosféra ve firmû, rÛzné zvyklosti, rituály, vûci, které se
vyvíjejí spolu s existencí a rozvojem spoleãnosti. KdyÏ jsem se zaãala potkávat s lidmi z Kauãuku,
zaregistrovala jsem, Ïe na nûco
jsou tfieba více citliví, Ïe v nûkter˘ch vûcech radûji volí jin˘ zpÛsob
jednání, Ïe jsou zvyklí na jiné vûci
neÏ já, která jsem byla zase ovlivnûna kulturou, jaká panovala ve
spoleãnosti Chemopetrol. Dvû
rÛzné kultury, které se po léta vyvíjely a které mûly vytvofiit novou
kulturu, „vÛni“ spoleãnosti.
A pfii‰li zástupci akcionáfiÛ, pfii‰li expatrioti. Zcela jiné pohledy
na urãité vûci, zcela jiné pfiístupy
k nûkter˘m problémÛm, jin˘ zpÛsob fiízení a komunikace. Situace
byla o to zajímavûj‰í, Ïe expatrioti
pfiedstavovali a pfiedstavují nejen
rozdílné podnikové kultury, ale
jsou to zároveÀ vesmûs lidé jiné
národnosti, kde vznikají dal‰í odli‰nosti. Asi pro v‰echny zúãastnûné to bylo pouãné poznání, Ïe
„ lidé jsou rÛzní“. V‰ichni jsme se
museli nauãit vût‰í toleranci, snaÏit se pochopit jednání jin˘ch lidí,
vcítit se do zpÛsobu uvaÏování toho druhého.
Na‰e spoleãnost funguje témûfi
‰est let. V oblasti personalistiky
a práce s lidmi se udály veliké zmûny. Podafiilo se zavést jednotn˘
zpÛsob odmûÀování v‰ech zamûstnancÛ, HAY systém, kdy pfii urãování mzdové politiky spoleãnosti
1260
EKONOMIKA
Poãet zamûstnancÛ
âeské rafinérské
4/2001
2001
Six Years Working with People
Let us look back at what has been accomplished in human resources management over the almost six years existence of âeská rafinérská. Six
years ago many people doubted whether âeská rafinérská had any prospects as a company. Its top
managers were explaining to the rank and file employees who were to be transferred from
Chemopetrol and Kauãuk that the company definitely had a future. And on January 1, 1996 we really got started. There was a widespread shortage of
employees. Not only of specific groups of workers
and specific professions but primarily we lacked
people with a working knowledge of English, the
company’s official language of communication. On
the other hand, we had a lot of different systems
in place, which in many respects failed to communicate between one another. And what was most
important: there were two different cultures which
had been developing differently for years and which
were now expected to be merged into a new corporate culture. Furthermore, shareholders representatives emerged. The overall situation was all
the more interesting that the expatriates working
here represented not only different corporate cultures but also came from different nationalities.
Each and every one of us had to learn greater tolerance. Over the past almost six years, sweeping
changes have been made in human resources management. We have succeeded in introducing a unified system of employee remuneration, the HAY
system. While fixing our wages policy, we compare
ourselves with the entire labour market in the
Czech Republic. A system of employee evaluation
is also in place. There are many policies and directives, for instance on sending employees on business trips abroad, on the mode of rewarding exceptional work performances and jubilees, on training and education etc. We can also boast of our
own project known as the Re-employment Centre.
We have managed to implement an above-average
programme aimed at providing care for employees
made redundant, a project that is second to none.
But nothing is permanent and nothing is for good.
Seen in this light, our systems have to be corrected and improved, new ones have to be prepared.
A case in point is the Paleta system offering advantages to our employees. Already during its start-up,
all the possible advantages and benefits were incorporated. As a result, it was all the more difficult
to enrich our offer each year. We would like to come up with new topics such as education through
computer, information provided on intranet etc.
Meetings of âeská rafinérská employees and their
family members may also be seen as events that
have established a very nice company tradition
indeed.
EKONOMIKA
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
ZAJÍMAVÁ âÍSLA
INTERESTING FIGURES
Podle neauditovan˘ch v˘sledkÛ dosáhla âeská rafinérská za devût
mûsícÛ roku 2001 zisku pfied zdanûním 569 miliónÛ Kã pfii obratu 35,3
miliardy Kã. Pro srovnání, zisk pfied zdanûním za devût mûsícÛ roku
2000 ãinil 2 471 miliónÛ Kã pfii obratu 36,9 miliardy Kã. Za tfietí ãtvrtletí roku 2001 vykazuje âeská rafinérská ztrátu ve v˘‰i 454 miliónÛ Kã
pfii obratu 11,6 miliardy Kã. Zisk pfied zdanûním za stejné období roku
2000 ãinil 819 miliónÛ Kã pfii obratu 13,4 miliardy Kã.
Based on unaudited results, pre-tax profit of âeská rafinérská for the
nine months of 2001 equals CZK 569 million on a turnover of CZK 35,3
billion, compared to pre-tax profit for the nine months of 2000 of CZK
2 471 million on a turnover of CZK 36,9 billion. For the third quarter of 2001,
âeská rafinérská has posted a CZK 454 million loss on a turnover of
CZK 11,6 billion. That compares with a pre-tax profit for the comparable
period of 2000 of CZK 819 million on a turnover of CZK 13,4 billion.
Podle mezinárodních úãetních standardÛ pak zisk pfied zdanûním za
období devíti mûsícÛ dosáhl úrovnû 693 miliónÛ Kã. Ztráta spoleãnosti
za tfietí ãtvrtletí roku 2001 ãinila 372 miliónÛ Kã.
According to International Accounting Standards, pre-tax profit for the
nine months of 2001 equals CZK 693 million. The company’s 2001 pretax loss for the third quarter 2001 was CZK 372 million.
SníÏení zisku pfied zdanûním v porovnání s minul˘m rokem bylo
zpÛsobeno niωí mezinárodní rafinérskou marÏí. Tato marÏe byla v odvûtví zpracování ropy a v˘roby paliv niωí celosvûtovû. Dal‰ím faktorem,
kter˘ nepfiíznivû ovlivnil v˘‰i zisku, byl negativní efekt zásob, jenÏ byl
zpÛsoben v˘razn˘m poklesem ceny ropy. Ta se v prÛbûhu roku sníÏila
o tfietinu, a to z úrovnû 30 dolarÛ na 20 dolarÛ za barel. V˘sledky byly
rovnûÏ ovlivnûny zv˘‰en˘mi provozními náklady, které si vyÏádalo uvádûní nov˘ch v˘robních jednotek do provozu. Na nové investiãní projekty
âeská rafinérská za devût mûsícÛ leto‰ního roku vynaloÏila 1 823
miliónÛ Kã.
The fall in pre-tax profit, as compared to 2000, is mainly due to a drop
in the international refinery margin, that being - in crude processing industry and fuel production - lower worldwide. Additionally, the negative
stock effect attributed to a dramatic drop in crude prices was another
factor adversely affecting the amount of profit. Over the year, crude price would namely fall by one-third - from USD 30 to USD 20 per bbl. Last
but not least, with the launch of new production units, the company’s
operating costs would increase. Altogether, over the nine months of the
year, âeská rafinérská would spend CZK 1,823 million on new investment projects.
Ekonomické v˘sledky/Economics
Obrat/Revenues
Hrub˘ zisk/Pre-tax profit
I-IX 2001
35,3 mld/billion Kã
569 mil./million Kã
I-IX 2000
36,9 mld/billion Kã
2 471 mil./million Kã
SVùTOVÉ TRHY ROPY A ROPN¯CH PRODUKTÒ – âTVRTLETNÍ P¤EHLED
WORLD PETROLEUM MARKETS – 3 MONTH OVERVIEW
USD/t
Cena benzínu
Premium FOB ARA
290
Cena motorové nafty
Diesel FOB ARA
310
270
250
230
210
USD/bbl
Cena ropy Brent
Brent Crude Oil FOB
28
26
24
22
2. 7. 2001
12. 7.
22. 7.
1. 8.
11. 8.
21. 8.
6
31. 8.
10. 9.
20. 9.
20
30. 9.
4/2001
FOKUS
„Získání tûchto certifikátÛ je
pfiedpokladem pro úspûch na‰í
spoleãnosti“, fiíká John de Haseth,
technick˘ fieditel âeské rafinérské, „ale hlavnû ukazuje na‰e
zamûfiení na zákazníka. Dáváme
tím jasnû najevo, Ïe plnû odpovídáme za jakost na‰ich produktÛ
a kvalitu poskytovan˘ch sluÏeb
a Ïe na‰e ãinnosti jsou v souladu
se zákony na ochranu Ïivotního
prostfiedí. Na‰í snahou je zákazníka nejen získat, ale klíãov˘m úkolem je s rostoucí konkurencí si ho
udrÏet.“
Certifikát jakosti ale podle normy ISO 9002:1994 získala jiÏ
v roce 1995 kralupská rafinérie.
Ten pak v roce 1998 obhájila.
Cílem roku 2001 byla nejen dal‰í
obhajoba certifikátu kralupské rafinérie, ale získání certifikátu pro
celou spoleãnost, a to jak v oblasti jakosti, tak i ochrany Ïivotního prostfiedí.
„Pfiíprava na certifikaci znamenala hodnû úsilí“, konstatuje ing.
Michaela Freyová, vedoucí projektu TMS, která ve‰keré ãinnosti
spojené s implementací systému
podle ISO norem koordinovala.
„Byly jmenovány dvû fiídící rady.
Vedoucím fiídící rady pro zavedení
systému fiízení jakosti byl jmenován technick˘ fieditel a zároveÀ
pfiedstavitel vedení ve smyslu
obou norem John de Haseth a vedoucím fiídící rady pro zavedení
systému ochrany Ïivotního prostfiedí vedoucí sekce technologie
ing. Milan Vitvar. Spoleãnû s ãleny obou fiídících rad jsme pfiipravovali jednotlivé kroky k tomu,
abychom splnili v‰echny podmínky a náleÏitosti, které normy pfiedepisují.“
DÛleÏitou souãástí postupu byly
interní audity, které pomáhaly odhalit slabá místa, ukázat, kde interní procesy nejsou v souladu
s normou a co je tfieba vylep‰it.
Byla vypracována a schválena
Politika jakosti jako základ systému fiízení kvality a obdobnû
Environmentální politika pro
systém fiízení ochrany Ïivotního
prostfiedí. Rozsáhlá informaãní
kampaÀ umoÏnila v‰em zamûstnancÛm seznámit se s poÏadavky
obou norem.
Michaela Freyová, vedoucí
projektu TMS: „Ráda bych pfiipomnûla,
Ïe za úspûchem pfii certifikaãním
auditu stojí zamûstnanci âeské
rafinérské, a právû jim patfií mé velké
podûkování. Bez jejich pfiístupu by cíl
roku 2001 - získání certifikátu podle
obou ISO norem nebyl splnûn.“
Cer tifikace
podle
norem ISO
Na základû auditu
firmy Lloyd’s získala
âeská rafinérská
certifikát podle
mezinárodních norem
ISO 9001:2000
a ISO 14001:1996.
âeská rafinérská si pro rok
2001 stanovila nároãn˘ úkol: certifikovat spoleãnost podle mezinárodních norem ISO 9001 pro
systém fiízení jakosti a ISO-14001
pro systém fiízení v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí. Tím v˘znamnû podpofiila svÛj integrovan˘ systém fiízení (Total Management System - TMS), zahrnující
oblast bezpeãnosti, ochrany Ïivotního prostfiedí a systém fiízení
jakosti.
7
Tento zodpovûdn˘ pfiístup se vyplatil. V˘sledkem certifikaãního
auditu v âeské rafinérské, kter˘
v ãervenci provedl t˘m auditorÛ
firmy Lloyd’s, bylo doporuãení,
aby âeské rafinérské byl certifikát podle norem ISO 9001:2000
a ISO 14001:1996 udûlen. „Ná‰
úspûch je o to vût‰í“, zdÛrazÀuje
ing. Michaela Freyová, „Ïe na‰e
spoleãnost získala certifikát jakosti jiÏ podle nové normy, která
byla schválena aÏ koncem roku
2000, a na implementaci systému fiízení ochrany Ïivotního prostfiedí mûla pomûrnû krátkou
dobu - necel˘ rok.“
Zdokonalování a zlep‰ování
TMS je ov‰em prÛbûÏn˘ proces,
kter˘ certifikací nekonãí. V prÛbûhu pfií‰tích tfií let bude firma
Lloyd’s dvakrát roãnû kontrolovat,
zda se poÏadavky obou ISO norem nadále plní, ale hlavnû budeme muset prokazovat neustálé
zlep‰ování na‰eho systému. A za
tfii roky ãeká âeskou rafinérskou
recertifikace, tedy obnovení platnosti certifikátu.
Certification According to ISO Standards
âeská rafinérská set itself an ambitious task
for the year 2001: namely to certify the company
according to the international standards ISO
9001:2000 for the quality management system
and ISO 14001:1996 for the management system
in environmental protection. In this way, the company significantly suppor ted its own Total
Management System (TMS). According to John
de Haseth, the Technical Director and management
representative in the sphere of both standards, the
acquisition of the certificate is a prerequisite for
the company’s success, demonstrating its customer orientation. Two steering councils have been
appointed - one for quality, the other for environmental protection. All the activities connected with
the system implementation according to the ISO
standards were coordinated by Michaela Freyová,
head of the TMS project. Major components of the
whole procedure were internal audits that helped in
discovering weak spots in the system. Quality
Policy and Environmental Policy have been approved. A large-scale information campaign made it
possible for all the employees to get acquainted
with the requirements of both standards. This responsible approach seems to have paid off. The certification audit in âeské rafinérské, carried out by
a team of auditors from the Lloyd’s company, eventually recommended that âeská rafinérská should
be awarded the certificate according to both standards.
FOKUS
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Holanìan Henk Weijers
je „od ShellÛ“. Pfiedtím, neÏ
pfii‰el do âeské republiky,
pÛsobil v Saúdské Arábii.
Ze sv˘ch zahraniãních
pobytÛ se snaÏí vytûÏit vÏdy
co nejvíce jak
pracovnû, tak z hlediska poznání místní kultury. A v‰ude
se vûnuje své
nejvût‰í zálibû - jazzu.
Ná‰
portrét
V roce 1983 nastoupil novopeãen˘ chemick˘ inÏen˘r Henk Weijers k firmû Shell v Haagu,
kde nejprve pracoval v jejím ústfiedí jako specialista pro destilaãní procesy a poté jako specialista pro katalytické krakování a ãlen projekãního t˘mu pro roz‰ífiení tamní rafinérie
Pernis.
O nûkolik let pozdûji byl vyslán jako vedoucí
provozu do rafinérií firmy Shell v Saúdské
Arábii. Mûl tam zajímavou práci a poznal zajímavou kulturu. „Toto období mého Ïivota se
mi velmi líbilo,“ fiíká Henk, „i kdyÏ klima bylo
nároãné a pro mou Ïenu nebylo snadné tam
Ïít, protoÏe tam pro Ïeny platí mnoho omezení.“ Byla tam v‰ak podle jeho slov skvûlá
Henk Weijers
komunita expatriotÛ, která Ïivot v této exotické
zemi usnadÀovala. Pofiádala napfiíklad rÛzné
veãírky, na nichÏ Henk vystupoval se sv˘m oblíben˘m hudebním nástrojem - jazzovou kytarou. âasté byly takzvané „descargas“, kdy se
k hráãÛm na pódiu mohl pfiipojit kdokoliv s jak˘mkoliv nástrojem.
V roce 1997 - krátce poté, co se Shell stal
akcionáfiem âeské rafinérské - byl Henk „pfievelen“ do âeské republiky, kde se stal vedoucím technologické podpory v rafinérii Kralupy.
I své zdej‰í pÛsobení povaÏuje Henk za zajímavé. „Nikdy jsem nepracoval na takovém
místû, kde se dûje tolik vûcí souãasnû“, fiíká.
„A je to dobr˘ pocit b˘t souãástí tûchto zmûn.“
8
Henk byl svûdkem toho, jak se âeská rafinérská postupnû pfiibliÏovala mezinárodním
standardÛm a dnes je podle jeho slov „svûtovou tfiídou“. Pozitivnû hodnotí napfiíklad bezpeãnost, která plnû odpovídá standardÛm takov˘ch firem jako Shell ãi Conoco. ZároveÀ
v‰ak zdÛrazÀuje, Ïe se zmûnil „hardware“ a nyní je je‰tû tfieba zmûnit „software“, totiÏ zpÛsob my‰lení lidí.
Také v âeské republice sleduje Henk dûní
okolo sebe. Jeho Ïena napfiíklad charakterizuje rozdíl mezi âeskou republikou a Saúdskou
Arábií tûmito slovy: „Arabky chodí celé obleãené v ãerném a jsou jim vidût jen oãi. âe‰ky
chodí ménû obleãené a oãi jim nejsou vÛbec
4/2001
J
A
FOKUS
Z
Z
M
A
vidût, protoÏe je mají schované za ãern˘mi
sluneãními br˘lemi.“ A Henk dodává: „Druh˘m
rozdílem je to, Ïe v Saúdské Arábii je zakázán
alkohol, kdeÏto âeská republika je zemí piva,
becherovky a vína.“
I do âeské republiky pfiijel Henk spoleãnû se
svou Ïenou Roghieh, která pochází z Íránu
a s níÏ se seznámil bûhem jejích studií
v Haagu. Usídlili se v Horomûfiicích a ve volném ãase hráli spoleãnû svÛj oblíben˘ golf ãi
bridge nebo jezdili do Prahy za kulturou.
„Praha je nádherné mûsto a nabízí spoustu
pfiíleÏitostí“, fiíká Henk. „Chodili jsme na koncerty, do galerií, do divadel.“
Ale také na veãefie. Oblíbili si zejména restaurace Kampa Park a Záti‰í. Oba jsou gurmeti: Henk má rád zejména francouzskou a indonéskou kuchyni (a také francouzská vína), jeho
Ïena dává pfiednost orientálním, indick˘m
a dálnov˘chodní jídlÛm. Henk rovnûÏ sám vafií
a v Saúdské Arábii byl pr˘ proslul˘ sv˘m mrkvov˘m koláãem. Ale i ãeská kuchynû ho zaujala. „Moje nejoblíbenûj‰í ãeské jídlo je tlaãenka“, usmívá se. „I kdyÏ je tûÏké najít hospodu,
kde je opravdu dobrá.“ Nejlep‰í je podle jeho
zku‰eností v kralupské hospodû „Zelen˘ strom“
a v pivovarské restauraci v âeském Krumlovû.
Pfiedpokladem pro poznání místní kultury je
znalost jazyka. ManÏelé Weijersovi se bûhem
krátké doby nauãili ãesky natolik, aby zvládali
bûÏnou komunikaci. Pustili se i do ãeské literatury, samozfiejmû v holandském pfiekladu.
Henkovi se líbí Milan Kundera, napfiíklad jeho
knihy „Îert“ nebo „Îivot je jinde“.
N
Z
H
O
L
A protoÏe manÏelé Weijersovi rádi cestují procestovali celou Evropu, byli ve Spojen˘ch
státech americk˘ch, v Africe, v Nepálu a samozfiejmû u pfiíbuzn˘ch v Íránu - vyuÏili svÛj
zdej‰í pobyt k dÛkladnému poznání âeské republiky a Slovenska.
Proã v‰ak stále v‰e v minulém ãase? Paní
Weijersové, která je poãítaãovou odbornicí
a v Holandsku pracovala pro fiadu renomovan˘ch firem, se stále nedafiilo najít u nás místo,
a proto se pfied rokem vrátila domÛ. Henk se
po jejím odjezdu pfiestûhoval do Prahy a témûfi
kaÏd˘ víkend za ní do Haagu jezdí.
V Praze má ov‰em Henk podstatnû blíÏe
k tomu, co se v posledních deseti letech stalo
jeho nejvût‰ím koníãkem - hudba, pfiedev‰ím
jazz. „Je tu mnoho míst, kde se hraje ‰piãkov˘
jazz a vystupují tu pfiední svûtoví jazzmani“,
konstatuje. âasto nav‰tûvuje kluby jako U staré paní, Îelezná, Reduta, Agharta a dal‰í.
V Lucernû sly‰el hrát celebrity jako je Jim
Hall, Yellow Jackets, Pat Metheny, Michael
Brecker.
Henk ov‰em nejen hudbu rád poslouchá, ale
také - jak jiÏ bylo uvedeno - hraje na kytaru,
a to v˘bornû. A je nesmírnû hrd˘ na to, Ïe si
zahrál i s nûkolika vynikajícími ãesk˘mi hudebníky. Jako pfiíklad uvádí Romana Pokorného,
Rudyho Linku (tito dva hráãi patfií k jeho nejoblíbenûj‰ím) Franti‰ka Kopa, Jifiího Mráze,
Milana Svobodu, Jana Knopa ãi Emila
Viklického. K jeho velk˘m záÏitkÛm patfií, kdyÏ
loni hrál jazz se skupinou pfiátel na Karlovû
mostû...
9
A
N
D
S
K
A
Our Portrait: Henk Weijers
Jazzman from the Netherlands
Back in 1983 chemical engineer Henk Weijers joined the Shell company in the Hague, working first in its headquarters and then in its local Pernis refinery. Several years later he was sent to Saudi Arabia as
head of operations in a Shell refinery. He had an interesting job and
came to know an interesting culture. In 1997 - when Shell became
a shareholder of âeská rafinérská - Henk was „redeployed“ to the
Czech Republic, where he was appointed processing advisor in the
Kralupy refinery. Henk views his work here in the Czech Republic as interesting as well. He witnessed how âeská rafinérská gradually approached the international standards, today being - in his own words a „world class“. Henk arrived in the Czech Republic together with his
wife Roghieh who comes from Iran. They settled down at Horomûfiice,
and in their free time they jointly played their favourite golf or bridge or
went to Prague to visit various cultural events. And also to dine out.
They grew to be particularly fond of the Kampa Park and Záti‰í restaurants. Both are gourmets: Henk is especially keen on the French and
Indonesian cuisine, his wife prefers Oriental and Far Eastern dishes.
But Henk has also fallen for Czech cuisine. His most favourite Czech
meal is tlaãenka or white pudding. Within a short time Mr and Mrs
Weijers learnt to speak Czech well enough to manage ordinary conversation. They also got down to reading Czech literature, naturally in
Dutch translations. Henk likes Milan Kundera, for instance his books
„Îert“ (Joke) or „Îivot je jinde“ (Life Is Elsewhere). And since the couple likes to travel, they used their stay here for getting to know the
beauties of the Czech Republic and Slovakia as much as possible. Why
using the past tense in this article all the time, you may wonder?
Well, Mrs Weijers who is a computer expert could not find an appropriate job here and that was why she went home a year ago. Henk has
since moved to Prague to be much closer to his greatest hobby - music, jazz in particular. „There are many places where top jazz is played
and where leading world jazzmen perform,“ says Henk. He goes to
such clubs as U staré paní, Îelezná, Reduta, Agharta. While visiting
the Lucerna, he heard such jazz heavyweights as Jim Hall, Yellow
Jackets, Pat Metheny, Michael Brecker. It should be added that Henk
himself is an accomplished guitar player. And he is proud to have played with such excellent Czech musicians as, for instance, Roman
Pokorn˘ and Rudy Linka.
PETROLEUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Ná‰
rozhovor
Ing. Václav Novák, CSc. (1933) nastoupil do litvínovského závodu poprvé v roce 1948 a vyuãil se luãebníkem. Po ukonãení vysoko‰kolského studia na Ropném
institutu v Moskvû nastoupil v roce 1958 do závodu podruhé. Do roku 1961 pracoval jako technolog na úseku
hydrogenací a potom pfiestoupil do V˘zkumného ústavu
Olejové hydrogenáty
– základ mazacích olejÛ
10
pro chemické vyuÏití uhlovodíkÛ, pozdûji V˘zkumného
a v˘vojového centra Chemopetrolu Litvínov. V roce
1968 ukonãil externí aspiranturu na Vysoké ‰kole chemicko-technologické Praha. Od roku 2000 pokraãuje
ve v˘zkumné ãinnosti pod hlaviãkou V˘zkumného ústavu anorganické chemie.
4/2001
Olejové hydrogenáty, urãené
pfiedev‰ím pro v˘robu mazacích
olejÛ, jsou dnes jedním
z produktÛ âeské rafinérské.
O historii i souãasnosti
olejov˘ch hydrogenátÛ jsme
hovofiili s ing. Václavem
Novákem, CSc., kter˘ se jimi
v litvínovské rafinérii zab˘vá
od samého poãátku.
MÛÏete nám pfiiblíÏit historii olejov˘ch hydrogenátÛ?
Olejov˘ hydrogenát - takto byla v roce 1959
nazvána prvnû vyrobená ‰arÏe vysokotlace
hydrogenovaného vakuového (olejového) destilátu urãená pro v˘robu mazacích olejÛ.
V té dobû se v Litvínovû-ZáluÏí (tehdy Stalinov˘ch závodech) zpracovávaly vedle dehtu jiÏ
v pfievaÏujícím mnoÏství saratovská a muchanovská ropa. S cílem prohloubit zpracování
ropy a získat více svûtl˘ch produktÛ a asfaltu
byla v roce 1959 uvedena do provozu atmosférická destilace (M-2 destilace) pfiestavûná
na jednoduchou vakuovou, na které se z mazutu získával olejov˘ destilát a zbytek (asfalt).
Olejov˘ destilát se zpracovával dvojím zpÛsobem - buì se ‰tûpil na hydrogenaãní komofie,
tzv. lehké fázi, která byla k tomu uzpÛsobena,
nebo se na základû prací Dr. Schnabela zpracovával na rafinaãním katalyzátoru na tzv.
stfiední fázi a po oddestilování lehãích frakcí
a nízkoviskózního oleje se pod názvem olejov˘
hydrogenát expedoval do rafinérií minerálních
olejÛ k dal‰ímu zpracování.
I kdyÏ se v podstatû jednalo o mírné hydrokrakování, tento v˘raz nebyl tehdy vÏit˘, a proto se ujal název „olejov˘ hydrogenát“. V té dobû jsem byl technologem na hydrogenacích
a byl jsem také u v˘roby první ‰arÏe olejového
hydrogenátu.
V rafinériích minerálních olejÛ se z olejového
hydrogenátu po odparafinování a dorafinaci aktivní hlinkou získal základov˘ olej bez pouÏití
selektivní rafinace rozpou‰tûdly. Realizaci této, tehdy vpravdû svûtovû unikátní technologie
a v˘roby umoÏnila okolnost, Ïe v ZáluÏí bylo
k dispozici vysokotlaké zafiízení a olejáfiské rafinérie nemûly dostatek selektivních rafinátÛ.
V ‰edesát˘ch letech se v˘roba olejov˘ch
hydrogenátÛ prudce zvy‰ovala. Pfiispûlo k tomu uvedení do provozu nové atmosféricko-vakuové destilace (1966). Byly k dispozici tfii druhy vakuov˘ch destilátÛ a bylo moÏné roz‰ífiit
sortiment vyrábûn˘ch hydrogenátÛ. V Kolínské
rafinérii minerálních olejÛ (Koramo) zaãala
PETROLEUM
pracovat nová rozpustidlová parafinka (1968)
a postupnû se zvy‰ovalo zpracování olejov˘ch
hydrogenátÛ, které se staly hlavní surovinou
pro v˘robu ‰irokého sortimentu mazacích olejÛ. Mnozí motoristé je‰tû pamatují na první
kvalitní motorové oleje Super Mogul nebo
Mogul Stabil, kter˘ se pouÏívá dodnes.
âím se vyznaãoval dal‰í v˘voj?
V˘zkumné práce byly zamûfieny na roz‰ífiení
sortimentu s vyuÏitím surovin z pÛvodní a nové
vakuové destilace a také na zvy‰ování viskozitního indexu. JiÏ v ‰edesát˘ch letech se zku‰ebnû vyrábûly hydrogenáty s vysok˘m viskozitním indexem (nad 120), které se staly
teprve v posledních letech celosvûtovû samozfiejm˘m základem vysoce kvalitních motorov˘ch olejÛ.
Místo rafinaãního katalyzátoru se od roku
1980 pouÏívá námi vyvinut˘ hydrokrakovací
katalyzátor na aluminosilikátovém nosiãi.
Nejprve se vyrábûl ve tvaru tabletek a nyní ve
tvaru v˘tlaãkÛ.
Olejové hydrogenáty se nejdfiíve osvûdãily jako rÛzné prÛmyslové oleje. JiÏ v roce 1961 byl
nasazen na dlouhodobé provozní zkou‰ky turbínov˘ olej. V souãasné dobû dosahuje Ïivotnost tûchto olejÛ aÏ 10-20 let.
Jak byste charakterizoval souãasn˘ stav
a v˘hled vyuÏívání olejov˘ch hydrogenátÛ?
V posledních letech lze na úseku v˘roby mazacích olejÛ zaznamenat prudk˘ rozvoj. Je to
ovlivnûno tím, Ïe se od samotn˘ch olejÛ poÏaduje vy‰‰í kvalita, kterou nelze star‰ími procesy zajistit.
Napfiíklad motorové oleje musí pracovat pfii
vy‰‰ích teplotách v oblasti pístÛ, poÏadují se
del‰í v˘mûnné lhÛty, oleje mají pfiispívat k úspofie paliva a nemají ovlivÀovat charakter
a mnoÏství emisí.
Celosvûtovû se proto zv˘‰ila v˘roba a pouÏití hydrokrakov˘ch olejÛ, protoÏe selektivní rafináty nelze prakticky pro tyto úãely pouÏít.
Zvy‰uje se pouÏívání syntetick˘ch olejÛ, zejména polymerních alfa-olefinÛ, které se ãasto
pouÏívají ve smûsi s ostatními oleji.
PoÏadavky na vlastnosti olejÛ stoupají tak
rychle, Ïe i hydrokrakové oleje ne zcela vyhovují a jsou nutné dal‰í procesy pro zlep‰ení jejich kvality. V Evropû se pro tyto úãely pouÏívá
zejména mírná dorafinace selektivními rozpou‰tûdly, která odstraÀují zbytky polyaromátÛ
a ãást aromátÛ. V USA zaznamenává prudké
roz‰ífiení isomerace spolu s odparafinováním
pomocí zeolitov˘ch katalyzátorÛ a hydrogenaãní dorafinace.
Chceme-li nadále udrÏet krok s tímto v˘vojem, je nutné v˘robu hydrogenátÛ doplnit dal‰ími moderními technologiemi.
11
A vበvztah k rafinérii Litvínov?
Pfiedtím, neÏ jsem pfie‰el do v˘zkumu, jsem
pracoval jako technolog na hydrogenaãních komorách, které jsou nyní souãástí rafinérie.
PfieváÏná ãást mé v˘zkumné ãinnosti se t˘kala
rafinérsk˘ch procesÛ a problémÛ s nimi spojen˘ch. Vedle olejov˘ch hydrogenátÛ to bylo
zpracování dehtov˘ch surovin, hydrogenaãní
odsífiení, podklady pro projektování procesÛ
v rafinériích Litvínov a Kralupy, hodnocení rop,
hydrokrakování, visbreaking a nyní i silniãní
asfalty. TakÏe si ãasto pfiipadám více jako pracovník rafinérie neÏ v˘zkumu a myslím si, Ïe
i ze strany pracovníkÛ rafinérie jsem brán spí‰e jako kolega.
Our Interview: Lube Oil Bases
Lube oil bases are one of the products of âeská rafinérská. We talked to Václav Novák of the Research Institute for Inorganic Chemistry,
who has been studying lube oil bases in the Litvínov refinery since the
very beginning. High-pressure hydrocracked vacuum distillate was first
manufactured in Litvínov-ZáluÏí in 1959. Following the process of dewaxing and additional refining, mineral oil refineries obtained lube oil
bases without using selective refining by means of solvents.
Implementation of this technology, which was truly unique in the world
at that time, was made possible by the fact that the ZáluÏí plant had
at its disposal high-pressure equipment, while oil refineries had a shortage of oil refined products. In the 1960s the manufacture of lube oil
bases, which had gradually become a key raw material for the production of a wide assortment of lubricating oils, was sharply rising. Many
Czech motorists still gratefully remember the country’s first quality engine oils Super Mogul and Mogul Stabil which has been used up to this
day. Other research activities were focused on the task of expanding
the existing product range and also on raising the viscosity index. Test
production of lube oil bases with a high viscosity index (over 120) that
have grown to be a basis for high quality engine oils on a worldwide
scale only recently, began here in the 1960s. A major upsurge can be
noticed in recent years in the production of lubricating oils. This is affected by the requirement of higher quality of the oils themselves,
a quality level which can hardly be ensured by older technologies. Seen
from a worldwide view, that is why production and use of hydrocracking
oils has increased since selective refined products virtually cannot be
used for these particular purposes. The use of synthetic oils has been growing, namely polymeric alpha-olefins which are often used in admixtures with other oils. In actual fact, the overall requirements placed
on the properties of oils are growing so fast that even hydrocracking
oils no longer fully meet the required standards, and further processes
to upgrade their qualities must be devised. Mild additional refining by
means of selective solvents is used for these purposes in Europe.
Isomerization coupled with dewaxing by means of zeolite catalysts and
additional hydrotreating has been registering a great upsurge in the
United States. Mr Novák has been closely cooperating with âeská rafinérská and its Litvínov refinery.
PETROLEUM
Spoleãnosti Copnoco a Phillips
Petroleum Company se dohodly na
fúzi. Vznikl tak tfietí nejvût‰í energetick˘ subjekt v USA a ‰est˘ nejvût‰í na svûtû. Nová spoleãnost
se bude jmenovat ConocoPhillips
a její souãasná hodnota se pohybuje okolo 53,5 miliardy dolarÛ.
Phillips Petroleum (pfied fúzí hodnota 19,8 mld USD a 38 500 zamûstnancÛ) má v novém subjektu
56,5procentní podíl, Conoco
(15,4 mld USD a 20 000 zamûstnancÛ) 43,5procentní podíl.
Hlavním dÛvodem fúze je razantní
sníÏení nákladÛ aÏ o 750 milionÛ
dolarÛ a zv˘‰ení konkurenceschopnosti v boji s nejvût‰ími
svûtov˘mi ropn˘mi giganty jako
Exxon Mobil a Chevron Texaco.
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
KALEIDOSKOP
Z A J Í M A V O S T Í
Zafiízení na rekuperaci síry, které dodala spoleãnost Siirtec Nigi
pro rafinérii Szazhalombatta na
Dunaji (vlastní ji maìarská ropná
spoleãnost MOL), úspû‰nû pro‰lo
zku‰ebním provozem. Hodnota
objednávky ãinila 6,5 milionu dolarÛ. Kapacita této v˘robní jednotky umoÏÀuje získat aÏ 90 tun síry
dennû z 4 500 miliard krychlov˘ch metrÛ sirn˘ch odplynÛ rafinérie, coÏ pfiedstavuje efektivnost
více neÏ 99,8 procent. Závod se
skládá z Clausovy jednotky, jednotky pro zpracování koncov˘ch
plynÛ Clausovy jednotky, jednotky
pro odlouãení kapalné síry a incinerátoru.
Projekt
balkánského ropovodu
z Bulharska do Albánie pfies
Makedonii bude schválen do konce roku a ihned poté zaãne v˘stavba. Oznámila to americká
spoleãnost AMBO. V˘stavba ropovodu potrvá ãtyfii roky a spojí bulharsk˘ pfiístav Burgas na pobfieÏí
âerného mofie s albánskou Vlorou na pobfieÏí Jadranu. Délka
bude 890 kilometrÛ, kapacita
39 milionÛ tun ropy roãnû a náklady dosáhnou 1,13 miliardy dolarÛ. Pfiístav Vlora je z hlediska v˘vozu ropy povaÏován za pfiitaÏlivûj‰í neÏ pfiístavy v Egejském mofii,
neboÈ je blíÏe oblastem a pfiístavÛm, kde mÛÏe b˘t ropa prodána.
Americká obchodní a rozvojová
agentura ve svém loÀském dokumentu oznaãila ropovod za nutnost, protoÏe na v˘voz ropy
z Kaspické oblasti „jiÏ Bosporsk˘
prÛliv jako námofiní trasa nepostaãí“.
Shell Global Solutions a BetzDearborn se dohodly na spolupráci pfii prodeji technologií a sluÏeb
v oblasti úpravy vody a procesÛ
vyuÏívajících vodu evropskému
prÛmyslu zpracování ropy. Tím se
propojí inÏen˘rské a provozní
know-how firmy Shell Global
projekt Petrozuata. Firma Petrozuata je spoleãn˘m podnikem firmy Conoco a státní spoleãnosti
Petroleos de Venezuela v hodnotû
2,4 miliardy USD. Tento projekt
zahrnuje nedávno dokonãen˘
závod v hodnotû jedné miliardy
dolarÛ na severním pobfieÏí
Venezuely, kter˘ zpracovává tûÏkou ropu z oblasti Orinoco Belt na
lehãí, tzv. syntetickou ropu, kterou lze pouÏít jako surovinu pro
rafinérie. Kapacita závodu se zv˘‰ila ze 120 000 na 150 000 barelÛ dennû. Rafinérie Lake Charles
firmy Conoco v Louisianû nyní
zpracovává 60 000 b/d syntetické ropy ze závodu Petrozuata.
Tyto plakáty z 20. a 30. let 20. století, které firma Shell vystavovala na brnûnském
Autosalonu 2001, pfiedstavují neobvyklou formu reklamy - tzv. Lorry Bill. Tento druh
reklamy, kter˘m Shell podporoval mladé umûlce, se brzy stal znám˘m jako „pouliãní
galerie“. Distribuãní vozy s tûmito reklamními kousky znal tehdy doslova kaÏd˘.
Ropné
spoleãnosti
Royal
Dutch/Shell Group a Saudi
Aramco souhlasily s odkoupením
podílu v tfiístranném americkém
spoleãném podniku pro prodej
benzínu od tfietího spolumajitele,
firmy Texaco. Tato transakce pfiijde na 3,8 miliardy dolarÛ.
Solutions s progresivními programy na úpravu vody, odpadních
vod a procesních systémÛ. Tato
spolupráce umoÏní zákazníkÛm
pfiístup k unikátním fie‰ením optimalizace v˘konu membránov˘ch
separaãních systémÛ, parních
kotlÛ, systémÛ na chlazení vody,
v˘tokov˘ch a odkalovacích úpraven vody a celé palety procesÛ vyuÏívajících vodu v prÛmyslu zpracování ropy.
Conoco
jedná ve Venezuele
o druhém projektu na zpracování
tûÏké ropy, kter˘ pak doplní jeho
12
Britské plány na roz‰ífiení tûÏby
ropy v Severním mofii mafií nedostatek pracovníkÛ. TûÏba se má
zvy‰ovat, nábor nov˘ch zamûstnancÛ ropn˘ch firem v‰ak vázne.
Kolem 40 % zku‰en˘ch lidí pracujících na vrtn˘ch plo‰inách je star‰ích 40 let a tento poãet se má
v pfií‰tích pûti letech zv˘‰it na
60 %, uvedla firma British Petroleum. Poãet vrtn˘ch vûÏí se má
pfiitom zv˘‰it z 19 000 na 21 000.
Akutní poptávka je zejména poptávka po technicích, ktefií rozumûjí vrtÛm v obtíÏn˘ch podmínkách, a po zku‰eném managementu.
4/2001
FORUM
035/770 14 44
Linka du‰evní tísnû
Vûra Drdová, vedoucí LDT: „Problémy, s nimiÏ se lidé na
Linku du‰evní tísnû sídlící v Mostû nejãastûji obracejí,
vypl˘vají pfieváÏnû z nepfiíznivé ekonomické situace
v mosteckém regionu.”
Linka du‰evní tísnû - ve zkratce LDT - umoÏÀuje bezprostfiední telefonick˘ kontakt v‰em,
kdo jsou v tísni, a to bez ohledu na to, odkud volají, a nabízí jim kvalifikovanou pomoc.
Vãasnou telefonickou intervencí pomáhá pfiedcházet jejich zdravotním ãi sociálním problémÛm a rovnûÏ patologick˘m jevÛm, nebo se
alespoÀ snaÏí zmírnit jejich dopad.
Tato telefonická krizová intervence je pfiístupná po dvacet hodin dennû - ve v‰ední dny
od 10 hod. do 6 hod. následujícího dne (dÛvodem, proã pracovi‰tû nefunguje nepfietrÏitû, je
nedostatek finanãních prostfiedkÛ). „Nejvy‰‰í
je poãet hovorÛ právû v dobû od 10 do 20 hodin“, fiíká Vûra Drdová, vedoucí Linky du‰evní
tísnû. „A do noãních hodin spadají hlavnû váÏné hovory, které se ãasto t˘kají ztráty smyslu
Ïivota a sebevraÏedn˘ch úvah.“
13
Mezi volajícími jsou nejvíce zastoupeny osoby od 30 do 39 let, jejichÏ problémy se
t˘kají hlavnû rodinn˘ch vztahÛ, nezvládání
v˘chovy dûtí, nevûry, ztráty zamûstnání, závislosti na alkoholu a domácího násilí. Dal‰í
v˘znamná skupina je mezi 20 - 24 lety, která
se pot˘ká s nezamûstnaností, strachem
z AIDS, drogovou závislostí, nevûrou a partnersk˘mi problémy. Závislost na alkoholu
a drogách celkovû pfievaÏují. âastou problematikou je i odli‰ná sexuální orientace. Linka
zaznamenává niωí poãet dûtsk˘ch kontaktÛ,
neboÈ dûti se obracejí pfieváÏnû na praÏskou
Linku bezpeãí.
„Nabízená pomoc se ov‰em net˘ká pouze
prvního kontaktu“, zdÛrazÀuje Vûra Drdová.
Cílem je klienta ve váÏn˘ch Ïivotních situacích
provázet, spoleãnû s ním hledat cesty fie‰ení
a vést ho tak, aby on sám uãinil zmûnu ve
svém Ïivotû. Proto se fiada hovorÛ opakuje
a je-li to Ïádoucí, je moÏná i osobní náv‰tûva.
A pokud jde o závaÏnûj‰í pfiípad, doporuãí pracovníci dal‰í odbornou péãi nebo ji zprostfiedkují. Jak Vûra Drdová uvádí, linka má aktuální
databázi psychosociálního poradenství v celé
âeské republice a sama s celou fiadou poradensk˘ch pracovi‰È v regionu pfiímo spolupracuje.
Pracovní t˘m linky tvofií 14 stfiedo‰kolsky
a vysoko‰kolsky vzdûlan˘ch osob. V‰ichni pracovníci absolvovali v˘cvik telefonické krizové
intervence. Zárukou kvality poskytovan˘ch sluÏeb je téÏ jejich ãlenství v âeské asociaci pracovníkÛ linek dÛvûry.
Linka du‰evní tísnû, která je jednou ze sekcí mosteckého Domu humanity, vdûãí za to, Ïe
mÛÏe pÛsobit v dÛstojn˘ch podmínkách a kvalifikovanû se vûnovat svému poslání, vedle
státních orgánÛ i sv˘m sponzorÛm. Patfií mezi
nû i âeská rafinérská.
Mental Stress Helpline
The Mental Stress Helpline in Most offers the chance of providing
telephone contact and help to all who find themselves in mental
stress. This hotline is available 20 hours a day. According to Vûra
Drdova, head of the helpline, the callers include mostly people aged
between 30 and 39, whose problems concern predominantly family relations, job loss, alcohol addiction and domestic violence. Another major group of callers are people between 20 and 24 years of age who
have to cope with unemployment, fear of AIDS, drug addiction and problems with their partners. Overall, alcohol and drug addiction cases
predominate. Offered help goes beyond the initial contact, the ultimate aim is jointly to find a way out of the client’s crisis. And if more complex or serious cases are involved, the helpline personnel will recommend further specialized assistance. The hotline has a database of
psychosocial counselling all over the Czech Republic, its staff cooperating with many counselling centres or clinics in the region. A guarantee of the quality of the services rendered is the helplines membership of the Czech Association of Helpline Personnel. The Mental
Stress Helpline, one of the sections of Most’s Humanity House, can
work in its current dignified conditions and devote itself to its mission
in a qualified manner also thanks to the support provided by the state authorities and its sponsors. âeská rafinérská is one of them.
FORUM
L
I
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
S
T
Z
H
I
S
T
O
R
I
E
Privatizace ãesk˘ch rafinérií
a vznik âeské rafinérské
byla zaslána v‰em relevantním
subjektÛm jak z Evropy, tak ze zámofií. Îádn˘ investor v‰ak neprojevil zájem o vstup do nûkterého
podniku jako celku. Zajímali se
buì o v˘robní celky rafinérie nebo
o nûkteré petrochemické v˘roby.
Zmûny roku 1989 zastihly ãeské rafinérie v procesu decentralizace podniku Chemopetrol a vzniku státních podnikÛ pfiímo fiízen˘ch ministerstvem prÛmyslu âR.
Vláda âSFR rozhodla v roce 1990
o smûru a scénáfii ekonomické reformy, liberalizovala ekonomické
vztahy a zahájila pfiípravu na privatizaci státních podnikÛ.
Zakládací dokumenty âeské rafinérské
Nahofie: Podpis definitivních dohod
o vzniku âeské rafinérské
dne 15. 11. 1995
v Hrzánském paláci v Praze
V polovinû roku 1992 byly oslovení investofii vyzváni k zaslání nabídek. Ministerstvu prÛmyslu
a obchodu âR byla doruãena nabídka Konsorcia Total-AgipPetroliConoco na kapitálov˘ vstup do
spojen˘ch rafinérií v Kralupech
nad Vltavou a Litvínovû. Konsorcium pfiitom akceptovalo podmínku vlády âR na 49% kapitálovou
úãast. Následnû byla pfiedloÏena
nabídka firmy Shell na vstup do
Anal˘zy stavu rafinérského prÛmyslu se shodovaly v nutnosti
vstupu zahraniãních investorÛ do
ãeského rafinérsko-petrochemického komplexu s cílem zv˘‰it jeho
konkurenceschopnost. JiÏ v letech 1991-1992 byli proto vyzváni potenciální investofii k náv‰tûvû
podnikÛ tohoto komplexu. V˘zva
14
rafinérské ãásti Kauãuku Kralupy,
pfiedpokládající 100% podíl. Z dal‰ích osloven˘ch uÏ nikdo závaznou nabídku nepfiedloÏil.
Podmínky vstupu zahraniãního
kapitálu byly dále rozpracovávány
a po pfiedloÏení nabídek Konsorcia
Total-AgipPetroli-Conoco na stranû jedné a firmy Shell na stranû
druhé nabyla diskuse od roku
1993 konkrétních forem.
PÛvodní návrh ministerstva prÛmyslu a obchodu z roku 1993
pfiedpokládal privatizaci s.p.
Chemopetrolu Litvínov a s.p.
Kauãuk Kralupy do akciov˘ch spoleãností s majoritním podílem
FNM, s podílem pro kupónovou
4/2001
privatizaci, s pfievody mûstÛm
a obligatorním fondÛm, v pfiípadû
Kauãuku také pfiím˘ prodej pfiedem urãenému zájemci. Po privatizaci mûla následovat restrukturalizace spoãívající ve vyãlenûní
obou rafinérsk˘ch ãástí do jednoho subjektu, do nûhoÏ by následnû nav˘‰ením základního jmûní
vstoupili zahraniãní investofii.
Smyslem slouãení bylo vyuÏít synergick˘ efekt dvou nejvût‰ích domácích rafinérií a zároveÀ posílit
postavení ãesk˘ch rafinérií ve
stfiední Evropû.
Podmínkou ãeské strany pro investora bylo udrÏení provozu
obou rafinérsk˘ch ãástí, zachování stávajících technologick˘ch vazeb na existující petrochemické
v˘robny a realizace rozsáhlého
modernizaãního, ekologického
a rozvojového programu vãetnû
v˘stavby vhodné konverzní jednotky v rafinérii Kralupy.
Tento zámûr odpovídal v zásadû nabídce Konsorcia, nezohledÀoval v‰ak pfiístup spoleãnosti
Shell. Sami zahraniãní investofii
pak v druhé polovinû roku 1993
slouãili své nabídky a novou verzi
spoleãnû pfiednesli ministerstvu
prÛmyslu a obchodu v prosinci téhoÏ roku. Spojením Totalu, AgipPetroli a Conoca s firmou Shell
vzniklo Mezinárodní ropné konsorcium IOC.
Souãasnû s tím v‰ak vznikla paralelní iniciativa Chemapolu privatizovat rafinérsko-petrochemick˘
komplex jako jeden celek formou
sdruÏení hlavních subjektÛ - Chemapolu, Chemopetrolu a Kauãuku. V rámci tohoto sdruÏení
mûly spolupracovat rafinérské,
petrochemické a ostatní v˘robní
úseky a sluÏby. Do tûchto segmentÛ by pak mohli selektivnû
vstoupit zahraniãní investofii.
Porada ekonomick˘ch ministrÛ se
v kvûtnu 1994 pfiiklonila v první
fázi k tzv. ãeské cestû, tj. privatizaci domácím kapitálem pfii horizontálním majetkovém propojení
zmínûn˘ch subjektÛ. Ke vstupu
zahraniãních investorÛ mûlo dojít
podle situace aÏ ve druhém kroku.
FORUM
Vláda âR v‰ak nakonec v ãervenci 1994 tento postup neschválila a rozhodla se pfiípad znovu
analyzovat. Po zevrubné diskusi
rozhodla v záfií 1994 takto:
pracovníci rafinérií v Litvínovû
a v Kralupech spolu s experty
IOC, a na druhé stranû ostatní
ãeské subjekty, Unipetrol, Chemopetrol, Kauãuk a dal‰í.
●
Zahájit jednání s mezinárodními
ropn˘mi spoleãnostmi o jejich
vstupu do rafinérií Chemopetrol
Litvínov a Kauãuk Kralupy.
●
Zpracovat podmínky a kritéria
pro vstup IOC a pfiedloÏit je
vládní privatizaãní komisi.
●
Zpracovat celkov˘ postup organizaãních a legislativních krokÛ
k zabezpeãení majetkového
propojení akciov˘ch spoleãností Chemopetrolu Litvínov a Kauãuku Kralupy.
Byly pfiipraveny a 15. listopadu
1995 v Hrzánském paláci v Praze
podepsány tzv. definitivní dohody.
Tyto dokumenty kodifikovaly hlavní aspekty ãinnosti nové spoleãnosti tak, aby mohla zaãít ãinnost
s tím, Ïe k 31. 12. 1995 probûhne pfievod základních prostfiedkÛ
na âeskou rafinérskou. Vlastní
podnikatelskou ãinnost zahájila
k 1. 1. 1996 po pfievodu základních prostfiedkÛ z matefisk˘ch
spoleãností a odkoupení provozního kapitálu zásob ropy, poloproduktÛ a finálních v˘robkÛ pfieklenovacím úvûrem ve v˘‰i 200 milionÛ Kã. Do nové spoleãnosti byli
pfievedeni v‰ichni zamûstnanci
obou rafinérsk˘ch provozÛ.
Následn˘m rozhodnutím vládní
privatizaãní komise byl zaloÏen
Unipetrol se sídlem v Kralupech
nad Vltavou, aby zastupoval ãeskou stranu pfii jednáních s IOC
o zaloÏení spoleãného podniku
âeská rafinérská.
Akcionáfii se také zavázali, Ïe
âeská rafinérská investuje bûhem
pûti let 480 milionÛ USD, a to ve
tfiech oblastech:
V lednu 1995 byla zahájena
jednání o hlavní rámcové smlouvû
a souãasnû i tzv. „due dilligence“.
Jednání o hlavní rámcové smlouvû MFA (Master Framework Agreement) probíhalo velice intenzivnû.
Dohody bylo dosaÏeno aÏ dne
15. ãervna 1995 jejím parafováním. Den pfied zasedáním vlády
v‰ak Total oznámil ministru prÛmyslu a obchodu, Ïe odstupuje
od své nabídky a opou‰tí IOC.
Zb˘vající tfii spoleãnosti potvrdily
svou nabídku a pfiipravenost k pfievzetí podílu spoleãnosti Total.
Dne 11. ãervence 1995 pak byla podepsána hlavní rámcová
smlouva. Na jafie 1995 také zaloÏily Chemopetrol Litvínov a Kauãuk Kralupy spoleãnost âeská
rafinérská, a.s. se sídlem v Litvínovû a základním jmûním 3 milióny Kã. Pfiedsedou pfiedstavenstva
byl zvolen ing. Ivan Ottis.
●
Obnovovací a modernizaãní investice „stay-in-business“ s cílem zv˘‰it provozní spolehlivost, bezpeãnost a efektivitu
provozovan˘ch zafiízení.
●
Realizovat ekologické investice
s cílem splnit ve‰keré legislativní poÏadavky na prÛmyslové
ãinnosti v oblasti emisí do ovzdu‰í, ochrany pÛdy a podzemních
vod, nakládání s odpady.
●
Vhodn˘mi rozvojov˘mi investicemi v obou rafinériích zv˘‰it jejich konkurenãní pozici ve stfiedoevropském prostoru.
Na valné hromadû v únoru
1996 bylo schváleno nav˘‰ení základního jmûní matefisk˘ch spoleãností ve v˘‰i 4,6 miliardy Kã
a upsání nov˘ch akcií zahraniãními akcionáfii v hodnotû 4,5 miliardy Kã. Souãasnû se roz‰ífiilo pfiedstavenstvo na 7 ãlenÛ, pfiiãemÏ
Unipetrol navrhl 4 ãleny vãetnû
pfiedsedy a zahraniãní spoleãnosti celkem 3 ãleny. Zvolila se také
Záhy po podpisu MFA byla zahájena jednání o âeské rafinérské. Na jedné stranû vyjednávala
uÏ budoucí âeská rafinérská, tj.
15
nová devítiãlenná dozorãí rada
sloÏená ze 4 zástupcÛ Unipetrolu,
3 IOC a 2 zástupcÛ zamûstnancÛ.
Organizaãní strukturu spoleãnosti
tvofií 6 divizí a ãlenové pfiedstavenstva jsou fiediteli tûchto divizí:
finanãní, obchodní, technické,
divize v‰eobecn˘ch záleÏitostí,
pro plán a pro rozvoj, investiãní.
(Z pfiipravované knihy „Století
motorov˘ch paliv - historie rafinérií ropy v ãesk˘ch zemích“)
A Page from History:
Privatization of Czech Refineries and the
Establishment of âeská rafinérská
The analyses of the Czech refinery industry made in 1990 had one common denominator: they
stressed the need of finding foreign investors.
Then, after potential investors had been invited to
send in their offers in the middle of 1992, an offer
arrived from the consortium Total-AgipPetroliConoco to enter the amalgamated refineries at
Kralupy and Litvínov; while the Czech Government’s
condition of a 49% capital participation had been
accepted. Subsequently, the Shell company submitted its own offer to enter the refinery part of
Kauãuk Kralupy, providing for a 100% stake. The
second part of the year 1993 saw the foreign investors merging their offers and jointly submitting
a new one. With Total, AgipPetroli and Conoco joining their forces with Shell, the International Oil
Consortium - IOC came into being. The Czech
Government, which had originally considered
selecting the so-called Czech option, decided in
September 1994 to commence negotiations with
the consortium on its entry into both refineries.
Unipetrol was established to represent the Czech
side in deliberations with the IOC on the establishment of a joint enterprise âeská rafinérská. Total
later withdrew its offer and left the IOC, with the remaining three companies taking over its share.
Master Framework Agreement (MFA) was signed on
July 11, 1995. In the spring of 1995 Chemopetrol
and Kauãuk established the company âeská rafinérská with fixed assets worth 3 million Kã. Soon
after the MFA was signed, negotiations on the future âeská rafinérská got under way. On November
15, 1995 Prague’s Hrzánsk˘ Palace played host to
the signing ceremonies of the definitive documents. The shareholders have also pledge to invest, within the next five years 480 million USD, especially into the process of modernizing the operating facilities, environmental protection and promoting the company’s competitiveness. The new
company launched its business activities as of
January 1,1996 after the transfer of the basic resources from the parent companies and the purchase of operating capital by means of a temporary credit amounting to 200 million Kã. A general
meeting held in February 1996 approved the decision to raise the fixed assets of the parent companies to 4.6 billion Kã, and to subscribe for new shares by foreign investors totalling 4.5 billion Kã.
(From the prepared book „A Century of Fuels A History of Oil Refineries in the Czech Lands“)
FORUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Ing. Jan Slab˘, starosta: „V pfií‰tím roce oslavíme 650.
v˘roãí od první zmínky o Litvínovu a 150. v˘roãí od získání statutu mûsta.”
Mûsto Litvínov,
jehoÏ kofieny sahají
aÏ do 13. století,
je centrem severní ãásti
mosteckého regionu.
V souãasné dobû prochází
mnoha zmûnami.
K oblíben˘m celomûstsk˘m akcím patfií záfiijové Svatomichaelské slavnosti (viz foto) oslavující sv. Michaela
archandûla, kter˘ je patronem mûsta. V roce 1715 byl
totiÏ Litvínov pov˘‰en na mûstys s právem pofiádat
v˘roãní trh právû na den jeho svátku. Jemu je téÏ
zasvûcen kostel stavitele J. B. Matheye pfiedstavující
nejv˘znamnûj‰í a nejstar‰í historickou památku mûsta.
Jinou zajímavou akcí jsou prvomájové Vald‰tejnské
slavnosti, které pfiipomínají období, kdy litvínovské panství patfiilo rodu Vald‰tejnÛ. Ti mj. zaloÏili v Litvínovû
první manufakturu na v˘robu sukna a poloÏili tak základ
k rozvoji zdej‰ího textilního prÛmyslu. Vald‰tejnsk˘ zámek z roku 1732 je druhou nejstar‰í stavbou ve mûstû.
A na závûr roku se konají Kru‰nohorské Vánoce, kdy se
námûstí zmûní v dobov˘ jarmark s vÛní jehliãí, zpfiíjemÀující adventní ãas.
Litvínov – mûsto v pohybu
Îivot mûsta v˘znamnû ovlivÀuje obrovsk˘
chemick˘ komplex, kter˘ zde vznikl na poãátku
druhé svûtové války a jehoÏ souãástí je dnes
i âeská rafinérská. Ten trvale poskytuje zamûstnání znaãné ãásti obyvatel Litvínova.
„Spolupráci v˘znamn˘ch podnikÛ a komunální sféry pfiikládám mimofiádn˘ v˘znam“, fiíká
ing. Jan Slab˘, starosta mûsta, „neboÈ nám
pomáhá v na‰em úsilí o restrukturalizaci a revitalizaci regionu, v reakci na útlum hornictví.“
Jako pfiíklad uvádí rámcovou dohodu o spolupráci, kterou jiÏ v roce 1997 uzavfiela s mûstem âeská rafinérská. Její sponzorská pomoc
smûfiuje pfiedev‰ím do oblasti zdravotnictví,
vzdûlávání, péãe o Ïivotní prostfiedí, do spoleãenského Ïivota ve mûstû (napfiíklad rÛzn˘ch
celomûstsk˘ch slavností), sportu a na propagaci. Mûsto naopak podporuje aktivity âeské
rafinérské v rámci projektu Ekologického centra Most pro Kru‰nohofií. OceÀováno je téÏ pÛsobení âeské rafinérské v Hospodáfiské a sociální radû Mostecka.
Mûsto v‰ak nespoléhá jen na stávající podniky, ale snaÏí se získat téÏ nové investory.
Za svÛj nejvût‰í úspûch v této oblasti povaÏuje ing. Slab˘ pfiíchod prvního zahraniãního
investora - britské firmy Magnesium Elektron.
Velmi dobfie se rozvíjí také rodinná firma
Schoeller, která v Litvínovû obnovuje starou
textilní tradici. K získání dal‰ích investorÛ má
pfiispût budovaná prÛmyslová zóna a regenerace starého prÛmyslového areálu.
Za dÛleÏit˘ povaÏuje ov‰em vedení mûsta
i rozvoj dal‰ích stránek Ïivota mûsta. Z úspûchÛ v této oblasti lze zmínit napfiíklad
Gymnázium T. G. Masaryka, jehoÏ kvalita se
projevuje vysokou úspû‰ností absolventÛ pfii
dal‰ím studiu, ãi mûstskou stfiední odbornou
‰kolu pro ochranu a obnovu Ïivotního prostfiedí Schola Humanitas. V˘znamn˘m kulturním
zafiízením se stala Citadela. Pokud jde o sport,
vedle proslulého litvínovského hokeje zde byly
vytvofieny podmínky i pro fiadu dal‰ích sportÛ,
vãetnû moÏnosti rekreace v blízk˘ch Kru‰n˘ch
horách.
„Litvínov je malé mûsto, ve kterém je zv˘‰ená koncentrace znám˘ch lidí“, cituje s úsmûvem ing. Slab˘ oblíben˘ slogan místních obyvatel. Namátkou jmenuje hokejového trenéra
Ivana Hlinku, malífie Bohdana Kopeckého, modelku Evu Herzig, zpûváka Martina Maxu, skupinu Lunetici...
16
Litvínov - A Town in Motion
Litvínov, the centre of the northern part of the Most region, is currently undergoing numerous changes. Its life is greatly influenced by
the giant chemical complex of which âeská rafinérská forms a part. Mr
Jan Slab˘, the Mayor of Litvínov, attaches great significance to cooperation with major industrial plants in the town. He quotes as an example the Framework Agreement on Cooperation the town concluded in
1997 with âeská rafinérská. The company’s assistance is focused
primarily on the field of health care, education, environmental protection, social life (this involves especially the town’s Vald‰tejnské slavnosti or Wallenstein Festival, Svatomichaelské slavnosti or St.
Michael’s Festival, and Kru‰nohorské Vánoce or Ore Mountains
Christmas), sport and promotion of the town itself. For its part, the
town of Litvínov is known to support âeská rafinérská’s activities
within the framework of the project called Most’s Ecology Centre for
Kru‰nohofií (Ore Mountains Region). Only words of praise are expressed about âeská rafinérskás role in the Most Region’s Economic and
Social Council. But the town definitely does not rely solely on the existing plants and companies, trying to attract new investors as well.
Litvínov Town Council views as very important also the task of promoting other aspects of its life. Mention should be made, for instance, of
the successful T.G.Masaryk Grammar School or the local Secondary
Vocational School known as Schola Humanitas specializing in the protection and rehabilitation of the environment. Citadela has grown to be
a major cultural establishment. As for sports, in addition to highly successful Litvínov ice-hockey, conditions have been created for the development of many other sports, including recreation facilities in the
nearby Ore Mountains. Next year the town of Litvínov is to celebrate
the 650th anniversary of the first mention of the town, and the 150th
anniversary since Litvínov received its municipal status.
4/2001
FORUM
Near Dancer aÏ druh˘
PODZIMNÍ
CENA
âESKÉ
RAFINÉRSKÉ
JiÏ poãtvrté se uskuteãnilo na mosteckém
dostihovém závodi‰ti Dostihové odpoledne
âeské rafinérské.
Za pûkného podzimního poãasí pfii‰lo mnoho divákÛ, vãetnû zamûstnancÛ âeské rafinérské se sv˘mi rodinami. V pfiíjemném prostfiedí
Hipodromu byla pro nû vedle ‰esti dostihÛ pfiipravena fiada atrakcí, zejména pro dûti.
Po odbûhnutí úvodních rámcov˘ch dostihÛ
v‰ichni oãekávali hlavní dostih s otázkou, zda
se Near Dancerovi podafií získat poãtvrté kfii‰Èálov˘ pohár za vítûzství v Podzimní cenû âeské rafinérské.
ProtoÏe Near Dancer letos jiÏ v Mostû zvítûzil, byl favoritem. Po dobrém startu kontroloval
ãelo dostihu, ale na cílové rovince uÏ nedokázal stáhnout náskok Lymonda s Ïokejem
Daliborem Törökem a o pÛl délky skonãil na
druhém místû.
I kdyÏ trojnásobn˘ vítûz Podzimní ceny âeské rafinérské nezvítûzil, postaral se o atmosféru nejen hlavního dostihu, ale celého dostihového odpoledne.
Pfii pfiedávání ceny vítûzi konstatoval ing.
Ivan Ottis, generální fieditel âeské rafinérské,
Ïe spoleãnost bude ráda pokraãovat v tradici
dostihov˘ch odpolední na pûkném mosteckém
závodi‰ti.
Near Dancer Coming Second
The fourth âeská rafinérská horse-racing afternoon was held in the
Most racetrack this year. After the initial races, all the spectators looked forward to the main race wondering whether the hot favourite Near
Dancer would succeed in winning the crystal cup in âeská rafinérská
Autumn Prize for the fourth time in succession. Unfortunately, following a good start into the race Near Dancer finished second, half
a length behind Lymond ridden by jockey Dalibor Török. Presenting the
prize to the winner, ing. Ivan Ottis, General Director of âeská rafinérská, emphasized that his company would be happy to carry on the tradition of holding horse-racing afternoons in the lovely racecourse in
Most.
17
Îokeji vítûzného Lymonda Daliboru Törökovi blahopfiáli
generální fieditel âeské rafinérské ing. Ivan Ottis a fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti ing. Miroslav Debnár.
FORUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Z na‰eho
spoleãenského
Ïivota
Koncert pro zamûstnance
JiÏ druh˘ koncert pro zamûstnance âeské rafinérské se konal
koncem prázdnin v nelahozevském zámku - tentokrát pro nepfiízeÀ poãasí v Rytífiském sále.
Vystoupila na nûm skupina
Swings a v‰echny náv‰tûvníky
koncertu mile pfiekvapila. Vodopád melodií ve stylu 30. let byl
doprovázen originálním vokálním
projevem ãtyfi muÏsk˘ch hlasÛ,
pfiiãemÏ fiada písní z amerického
prostfiedí zaznûla v originále.
Vynikající byl i v˘kon saxofonisty
Jana Macáka. Po závûreãném
evergreenu „Letí ‰íp savanou“ byli umûlci odmûnûni dlouhotrvajícím potleskem.
From Our Social Life
The second concert for âeská rafinérská employees was held in Nelahozeves Chateau at the
end of this year’s school holidays, featuring the
group Swings which played the popular melodies of
the 1930s. The first table tennis tournament - âes-
ká rafinérská Cup - took place in Kralupy last
October. The tournament had a very competitive atmosphere, all the participants had a chance to play
some matches, and the best table tennis players
eventually won the tournament, carrying away nice
prizes as souvenirs.
Turnaj
ve stolním tenise
První roãník turnaje ve stolním
tenise o pohár âeské rafinérské
se uskuteãnil v fiíjnu v Kralupech.
Z dvanácti hráãÛ bylo pût z Kralup
a sedm z Litvínova. Ze tfií základních skupin postoupili vÏdy dva do
„velkého finále“, ostatní pokraãovali v „malém finále“. Vítûzem
muÏské kategorie a zároveÀ celkového pofiadí se stal Pavel Bur‰,
v Ïenské kategorii zvítûzila Milada
Csupková. Turnaj probûhl ve sportovní atmosféfie, v‰ichni si zahráli, zvítûzili ti nejlep‰í a odne‰li si
pûkné ceny na památku. Pfií‰tí
roãník se uskuteãní v Litvínovû.
18
4/2001
Petrolejové lampy jsou proslul˘m Havlíãkov˘m románem, kter˘
byl také úspû‰nû zfilmován. Ale
jak jsem se dovûdûl z Hodíkovy
encyklopedie, tak petrolejové
lampy byly i jedním z prvotních impulzÛ k rozvoji ropného prÛmyslu.
UÏ od dob louãí se pfiikládal
svûtlu v domácnosti vÏdycky velk˘
v˘znam. Nûkdy bylo osvûtlení dokonce i pfieceÀováno, jak si troufám poznamenat k následujícímu
citátu z ãlánku ing. V. Vaigla z roku 1922: „Má-li muÏ v dobû veãerní dosti svûtla pro své dal‰í
vzdûlání, nepotfiebuje a nevyhledává vefiejn˘ch místností k ukrácení veãera. ZÛstane doma a vûnuje se v˘chovû sv˘ch dítek.“
Pfiejdu-li k dítkám dne‰ním
a k jejich znalostem o petrolejov˘ch lampách, mohu jen poznamenat: kde ty loÀské lampy jsou!
KdyÏ jsem se zeptal jednoho desetiletého kluka, jestli ví, co je to
petrolejová lampa, pokrãil rameny. Není divu, Ïe mu nesvitlo, kdyÏ
ani ta lampa mu nikdy v jeho Ïivotû nesvitla. Vût‰ina nynûj‰ích
dûtí uÏ petrolejku nezná, a kdyÏ,
tak jen z chalupy nebo z chaty. Ale
i tam uÏ b˘vá vût‰inou elektfiina.
Souãasn˘ elektrick˘ proud proudí
spolehlivû, takÏe uÏ není nutno
FORUM
Ve svitu petrolejky
F e j e t o n R u d o l f a K fi e s Èa n a
V jejím textu je mezi vûcmi, které
si mladí manÏelé chtûjí do svého
hnízdeãka dát, zahrnuta jako samozfiejmost i petrolejka.
Jak uÏ jsem uvedl, moje osobní
petrolejkové vzpomínky se váÏí
k polovinû minulého století.
Pravda, nûkde v odlehl˘ch vesnicích a na samotách tehdy je‰tû
patfiily petrolejky k základnímu
prameni svûta. Na vût‰inû území
v‰ak to uÏ byl jen rezervní zdroj.
Nûktefií prozíraví lidé uÏ tehdy zaãali zakládat sbírky petrolejek jako mnoÏinu svébytn˘ch uÏitn˘ch
pfiedmûtÛ denní (respektive veãerní a noãní) potfieby. Tak napfiíklad str˘c mé Ïeny, malífi Michal
Tillner, shromáÏdil tak ‰irokou
sbírku, Ïe tyto historické petrolejky jsou nyní i souãástí expozice
v jeho muzeu v Malackách. Nûkteré z tamûj‰ích exponátÛ jsou
je‰tû z 19. století, tedy z dob, kdy
se zrodila i slavná Lukasiewiczova patentovaná lampa, která
v mezích tehdej‰ích moÏností
dbala i na potfiebu bezpeãnosti.
mít pohotovostní petrolejku jako
záloÏní svûtlo.
Za mého mládí v polovinû minulého století tomu ov‰em bylo jinak. Doma jsme mûli pro ten pfiípad zavû‰enou petrolejovou svítilnu. Pro pfiípad ãast˘ch v˘padkÛ
elektfiiny nám slouÏila jako náhradní zdroj svûtla a patfiila do rodiny. Byla bûÏná i v domácnostech m˘ch spoluÏákÛ. Îádn˘ z na‰ich uãitelÛ by nepfiijal jako zdÛvodnûní neodevzdaného domácího úkolu, Ïe „vãera nám ne‰la
elektfiina“. Musel by následovat
je‰tû doplnûk, Ïe souãasnû do‰el
i petrolej. To by ov‰em znûlo nevûrohodnû, protoÏe v takovém pfiípadû bylo bûÏné vypÛjãit si trochu
této tekutiny u sousedÛ.
Ano, vedle dárcÛ krve existovali tehdy i dárci petroleje. Stejnû jako za bûÏn˘ch situací ãlovûku nedojde krev, nedocházel ani petrolej. B˘valo ho doma obvykle dost,
bydleli jsme s ním. Ostatnû, dokazuje to i tehdej‰í populární písniãka na téma „Dáme si do bytu...“
VÏdy
s úsmûvem
Nalejme si ãistého vína - nebo
petroleje? - a pfiiznejme, Ïe petrolejky byly mnohdy zdrojem poÏárÛ.
A nûkdy i osobních tragedií, jak
o tom svûdãí následující náhrobní
nápis na kolínském hfibitovû.
Nevidûl jsem jej sice na vlastní
oãi, ale nemám dÛvod nevûfiit knize s názvem Sbûratelství
(Nakladatelství Svoboda, 1983),
která tento náhrobní nápis cituje:
„Zde leÏí F. K., která v letech 18.
jar smutnû ode‰la z tohoto svûta,
kdyÏ pfii nalévání petroleje jí lampa v ruce chytila. Narozena 1874,
zemfiela 1892. Na shledanou,
dceru‰ko!“
Hofilavost petroleje vedla
i k pouÏívání v „pekeln˘ch strojích“ zamûfien˘ch na atentáty.
Nikoliv náhodou je tedy ve star‰í
ãeské literatufie pouÏíván pro
oznaãení atentátníkÛ nûkdy i v˘raz petrolejník. A kdyÏ uÏ jsem
u jazykové historie, tak je na místû se zmínit i o tom, Ïe v roce
1867 spisovatel Jiljí V. Jahn prosazoval pro petrolej ãesk˘ v˘raz
„kamenn˘ olej“.
Obrozenecké ãasy jsou uÏ pryã,
Ïijeme ve 21. století a v‰echno je
jinak. Viz inzerát jedné firmy:
„Nabízíme vám petrolejové lampy
na elektfiinu!“
Keep smiling
Miroslav
Barták
Miroslav
Barták
19
Chcete vûdût víc
o na‰í spoleãnosti?
âeská rafinérská, a.s.
Rafinérie Litvínov
ZáluÏí 2
436 70 Litvínov VII
tel.: 035 / 616 11 11
fax: 035 / 616 50 86
Rafinérie Kralupy
O. Wichterleho 809
278 52 Kralupy
nad Vltavou
tel.: 0205 / 71 85 00-3
fax: 0205 / 71 86 40
e-mail: [email protected]
internet:
http://www.crc.cz