Prostor - 10. cislo (3. rocnik)

!
zprávy
reportáže
názory
kultura
zábava
sport
èasopis na tøineckém gymnáziu
Zahájení nového
školního roku
jako tradiènì probìhne v kinì
„Kosmos“. Po prázdninách se již
budou všichni jistì tìšit do školy.
Shlédneme nový film otce a syna
Svìrákových - „Tmavomodrý
svìt“. Film o letcích v Anglii za
druhé svìtové války. Ondøej Vetchý a jeho pes, vlastnì psice Barèa,
nás zavedou do prostøedí lidí, kterým nebyl lhostejný osud národa.
Zatím nejdražší èeský film, pøipravovaný více než pìt let bude mít
jistì ambice na festivalová možná
i oskarová ocenìní. Pøíbìh o stateènosti, kamarádství, lásce ...
Nechme se pøekvapit. Nashledanou 3. záøí 2001 pøi zahájení nového školního roku 2001/2002.
10. èíslo (èerven 2001) / 3. roèník
Pøednáška o drogách mì inspirovala
Nedávná pøednáška o drogách mì znaènì inspirovala. O polovinì
drog, o kterých ten chlápek žvanil jsem ani nevìdìla, že existujou (jó, to
my zaostalí). Tøeba pøípravek Èikuli se mi zalíbil jenom svým názvem
úplnì nejvíce, ale jelikož se už nevyrábí, tak mi postaèila Okena.
No, jsem k tomu èichla, ale nic to nedìlalo. Asi po 10 minutách mì
zaèala bolet hlava. Tak jsem toho radši nechala. Ale nedalo mi to a šla
jsem obkouknout další chemikálie, co máme doma. Našla jsem nìjakou
leštìnku na nábytek Renova. No tak z toho byla teda rychna. Mìlo to
pochybné úèinky na moje zažívání… po 5 minutách inhalace jsem
skonèila s hlavou v míse.
Taky jsem chtìla vyzkoušet trávu, ale jelikož sem zaostalá a nikde
sem ji nesehnala, tak jsem se musela spokojit s kopøivama. Už nikdy!!!
Opìt to mìlo pochybné úèinky, ale tentokrát na moje støeva… pro zmìnu
jsem skonèila na míse se sraj… prùjmem.
Tak teda kopøivy zabalené do papíru na peèení jsou tak akorát
dobré na posraní… Vážnì nedoporuèuju!
No nemyslím, že moje zážitky by se daly nazvat krásnými… Takže:
Jayne
Realitou proti drogám!! Juchù
Dar postiženým
Divadelní kroužek, jeho odcházející èlenové, se rozhodli, že
dìtskému stacionáøi v Tøinci darují rotoped. Pøedání daru, který
financují zejména za utržené vstupné pøi svých ochotnických
vystoupeních, probìhne v pátek 8. 6. 2001 od 10:00 hod v budovì
stacionáøe.
L.V.
Již 24. dubna (pøijímaèky na
gymplu) byly 3 tøídy milosrdnì
propuštìny ze školy za úèelem
zvelebení našeho mìsta a jedna tøída (my, 2.C) mìla jet uklízet park
v jablunkovském sanatoriu. Bohužel, jak jste se asi ráèili všimnout,
byla zima a pršelo. V takovémto
poèasí by se asi nepracovalo
zrovna nejlépe, a tak jsme to už
na nádraží vzdali.
Proto se tato akce tzv.
„zopakovala“. A to za necelý
mìsíc – 21. 5. 2001. V 7:30 se teda
naše banda vlakem dopravila až
do Bocanovic, odtud zkratkou
jsem došli k samotnému sanatoriu. Tam jsme nafasovali hrábì,
lopaty, kopaèky, smetáky, sekerky
a další nástroje, jejichž názvy ani
neznám, každé skupince pøidìlili
revír, kterým se teda mìli ono
dopoledne zabývat, ukázali nám,
co a jak máme dìlat, øekli: „Bye!“
a na traktoru si to zase nìkam
odfièeli. Makali jsme jak šroubi
(nebo snad šrouby?!), pot se z nás
lil, slunko paøilo, mravenci štípali,
F
V tomto èísle:
!!!
Exklusivní rozhovor:
Petr Muk
!!!
4M PROSTOR
!!!
Závìreèné slovo
šéfred. Kamila Mrázka
!!!
Reportáže:
Hutnický den ...
Poslední zvonìní
L.V.
Brigáda
cena: 2,- Kè
mouchy a jiná havì kousali a
žaludky kruèely. 10:00 – HURRRÁÁÁÁÁ!!! Tøídní vyhlásil pøestávku. Tak jsme se najedli, napili,
ošetøili, uèesali, utøeli.. a znovu do
práce. Ta spoèívala v pletí, hrabání
trávy, jehlièí, zametání chodníkù,
„ošetøování“ keøù, vytrhování
trávy a nìjakých malých stromkù,
keøù atd.
Asi v 11:30 byla naše práce
ukonèena, takže jsme veškeré nástroje naložili na vleèku a utíkali zase
k vlaku. Domù jsme dojeli ve 12:30
pøíjemnì unaveni.
Musím øíci, že aè jsem se na
tuto brigádu nìjak zvl᚝ netìšila,
nakonec to docela ušlo a jela bych
možná i znovu (pane øediteli…).
Teï ale nevím, bylo-li to tím
pìkným a rozlehlým parkem, nebo
tím, že jsme se nemuseli uèit a nebo
tím sympatickým blonïatým
zahradníkem, co nám tam pomáhal…
Pavla
%
Byl pátek a mimo dvou odpadlých hodin a s nimi i jedné písem-ky
se tento den nelišil od ostatních své kategorie. Ale jakmile jsem vystoupila
z autobusu, došlo mi, že jsem zapomnìla na základní vìc. Venku
stepovali šesáci pøipraveni obrat lidi o co nejvíce chechtákù. Jakožto
jim známá osoba jsem se také stala terèem a bohužel pro mì zapomnìla
jsem na drobné. Pokus o nenápadné zmizení ze scény se skoro zdaøil.
Smùla. Honza Nieboras pøevleèen za „dámu“ mì odchytil po deseti
metrech.
Stále nechápu, proè je pro nìkteré kluky tak sympatické nosit ženské
šaty. Není tomu pøece tak dávno, co muži nehodlali ani pomyslet na to,
obléknout si sukni. Doba se mìní a lidé s ní. A nebo je to druh úchylky.
Kdo z Vás ví, co nosí Nieboras na sobì doma? Mohli trochu zapøemýšlet,
za co pùjdou. Konkrétnì již zmínìný Honza mohl být tøeba praèlovìkem.
Dalším takovým, co si s pøevlekem vyhrál, je dvoumetrový týpek hrdì
si øíkající Matìj. Radìji nebudu kritizovat, ale ta rùžová mì opravdu
dostala! Originální nápad mìl pan Verner. Jeden by nepoznal, že ten
bezdomovec sedící na zemi je studentem gymnázia. Problém spoèívá
v tom, že dodnes si nejsem jistá, zda to byl opravdu jen pøevlek. Nejvìtší
úspìch pøeze všechno u mì sklidil motorkáø z 6. C. Kožená bunda a
helma použitelná také na sbìr mincí - prosté, ale kouzelné. Motorky mì
ohromují už od malièka, navíc když patøí nìkomu takovému…
Tìch nìkolik hodin ve škole jsme pøežili, ovšem pak nás èekal vstup
do kina. Zase spoustu škemrajících, pøípadnì i hrozících maturantù,
nìjaké ty zbyteènì vyhozené desetníky, nekoneèné øady a no a pak koneènì
to pøedstavení. Všichni jsme ho vidìli, takže každý si teï o nich stejnì
myslí své. Chci jen pochválit Ježkùv výkon. Klidnì se dej k cirkusákùm
– ani nebudeš muset pøíliš otvírat pusu a lidi se budou smát – vìø tomu.
Prostì zanechali jste jakýž takýž dojem a možná tady bude po vás
nìkomu smutno.
22. 6. 2001
26. 6. 2001
27. 6. 2001
3. 9. 2001
Informace pro vás
Bambino
uzavøení známek
burza uèebnic
Olympijský šestiboj tøíd
zahájení v kinì Kosmos - film Tmavomodrý svìt
Kamil Mrázek
Dáváme prostor všemu a všem (bez cenzury)
E
Strana 2
PROSTOR
Konec jedné éry, zaèátek další
Tak je to tady, pan šéfredaktor studentského èasopisu Prostor
odchází! Nikoliv však kvùli neshodám na pracovišti nebo jako
kapitán, který opouští potápìjící se loï. Dùvod je prozaický a až
primitivnì jednoduchý (ne, že bych urážel ty, co si to hned
neuvìdomili) - maturita. Ta døíve èi pozdìji postihne nás všechny
studenty. Co se týèe Kamila, tak ten mìl nejvìtší podíl na vzniku
tohoto èasopisu, respektive to byl jeho nápad. Vìzte ti, kteøí mu
neholdujete a nefandíte mu (èasopisu a Kamilovi), tak je za tìmito
nìkolika listy obrovský kus práce a není žádná sranda nìco takového každý mìsíc produkovat. Taková slova, jako komerce, se,
myslím, pro tento èasopis nehodí, studenti ho dìlají totiž jako svùj
honoráø, nemáme žádnou továrnu, ani nebereme dvojnulový plat.
Je pøitom až s podivem, že existoval nìjaký student (pardon,
existuje), který se do toho pustil, nemìl strach z postojù profesorù,
ikdyž nìkolikrát mìl s tímto èasopisem problémy a oplétaèky
s profesory. Za to všechno je tøeba hluboce smeknout, a už má
Kamil rùzné vrtochy a vlastnosti, pracovalo se s ním za ty roky
výbornì. Kdyby existovala jakási Síò slávy, mìl by zde urèitì
student Kamil Mrázek mít rezervované místo. Doufám, že i nové
vedení èasopisu pøivede Prostor do dalších zlatých èasù, pøípadnì
mu nasadí i zcela novou tváø… Pøece jen, zmìna je život!
David Heczko
Študáci a profáci pište!
K èemu je Prostor vlastnì
dobrý? Øíká se (teda aspoò KM
to do nás skoro v každém èísle
hustí), že je to objektivní èasopis,
který vypovídá (tedy aspoò
z èásti) nìco o našich studentech.
Je pravda, že studenti rùzného
vìku i pohlaví do tohoto èasopisu všelijak pøispívají (kecy, tlachy, kraviny, ale i zajímavosti,
názory, ankety…). Co mì však
trochu mrzí je, že do Prostoru
nepíše skoro žádný profesor (s
výjimkou pana profesora Sikory, který nás o sportovních výsledcích informuje pravidelnì).
Co pak studenti nemají právo
znát také nìkteré názory z øad
profesorù (netvrdím, že všechny to zajímá, ale nìkteré snad
ano). Žádný z profákù si snad
nenajde chvilièku na to, aby vyjádøil svùj souhlas nebo nesouhlas k urèité vìci, svùj názor, svùj
pocit? Proè?
Trošku ohrané mi už taky
pøijdou témata jako: Pøíbìh studenta (šel jednou jeden student
a ve druhém patøe uvidìl obraz,
nevìdìl k èemu slouží a tak…)
a podobnì. Myslím si, že tohle
je opravdu trochu moc a chtìlo
by to zase jednou nìco nového.
Takže STUDENTI i PROFESOØI.
Nebojte se napsat nìco z vaší
hlavièky nebo srdíèka, najdìte
si tu chvilku, sednìte k stolu a
uvidíte, ono vám to za chvíli
pùjde samo.
BORN TO …
Nejlepší roèníkové práce ocenìny
Nejlepší roèníkové práce byly letos opìt ocenìny. Z rukou Mgr.
Miroslava Filipce pøevzali Pochvalné uznání spojené s finanèním
ohodnocením následující studenti:
Jaroslav Páleníèek ze 6.C za práci Etnické menšiny v USA,
kde pøitažlivì zpracoval a pøiblížil problematiku hispánské menšiny
ve Spojených státech (700,- Kè). Marie Walachová ze 6.C za
praktický pøínos v oblasti zdravotní tìlesné výchovy v práci Návrh
inventáøe pro cvièení s velkými míèi s hudebním doprovodem pro
dìti mladšího školního vìku (500,- Kè). Tøetím ocenìným byl Jan
Chrastina ze 6.B za nastudování, popsání a metodické pøiblížení
jednoho balíku programù na sítích v práci Vývoj aplikací pro
Internet (500,- Kè).
Komisi, která vybírala z témìø 90 prací studentù tøíd 6.A,
6.B a 6.C, nyní maturantù, tvoøili pro pøírodovìdné zamìøení Mgr.
Miroslava Babilonová a Miroslav Filipec, pro humanitnì orientované
práce Mgr. Vilma Sikorová a Miroslav Filipec.
Mgr. Miroslav Filipec
Anketa, názory, informace
Anketa
Prázdniny
Odpovídalo 37 studentù
! Myslíš, že dva mìsíce prázdnin je dost?
ne (31), ano (6)
! Èemu dávᚠpøednost.. dovolená v zahranièí, nebo v ÈR?
zahranièí(20), u nás(9), oboje(4), je to jedno(3), podle toho s kým(1)
!Ve kterém státì se podle tebe dá nejpøíjemnìji strávit dovolená?
Chorvatsko(3), Francie(3), ÈR(3), Abis Abeba(2), Austrálie(2),
Amerika(1), Slovensko(1), Itálie(1), Afrika(1), Sahara(1),
Mexiko(1), Rusko(1), Finsko(1), Norsko(1), Indie(1), všude(5), je
to jedno(3), tìžko øíct(3), tam, kde je hodnì nezadaných partnerù
opaèného pohlaví(2), nevím(1)
! Dávᚠpøednost zimním nebo letním prázdninám?
letní(25), zimní(3), nastejno(7), hlavnì když jsou prázdniny(2)
! Kam by jsi doporuèil(a) jet na dovolenou u nás v ÈR?
Jižní Morava(6), Praha(2), Brno(2), Znojmo(2), Beskydy(2),
Krkonoše(2), Valašsko(1), Jablunkov(1), Kobìhulky(1), PrahaPitkovice(1), Hrdloøezy(1), Jižní Èechy(1), Na Podlesí(1),
Šumava(1), Bystøice(1), èeský Ráj(1), Slapy(1), Lipnice(1), Písek(1),
Východní Èechy(1), ku num(4), je to jedno(2), do hlubokého
lesa(1)
! Dìkujeme za vaše odpovìdi
I love B....ž
Ty dìcka z B...ž jsou asi opravdu trošku bžžžž na skelet.
Jeden z pseudoredaktorù B...ž
mi øekl, že moje èlánky jsou idiotské (už jsem ani nedoufal, že
mu to budu moci oplatit), tak
teï mu zase já sdìluji, že ty tvoje
komiksy jsou fakt supr. Ale o
èem jsou?A asi mᚠo hodnì mladší ségru ne? (pro pøípad, že by
procesor hlásil not found brain,
tak myslím ilustrace.)
Upøímnì lituji pøedplatitele
B...ž obèasníku (naštìstí vychází
jen obèas.). Myslel jsem si, že
není nic horšího než Prostor, ale
smekám klobouk pøed vaším
výtvorem. Jediné co se musí re...
re... redaktorùm (fuj, ani mi to
nejde nìjak z klávesnice) nechat
je ta odvaha, že píšou ty imbecilní èlánky pod vlastním jménem,
nebo to není odvaha, ale...
Je to príma, že jste uveøejnili
i svoje mailové adresy, ale chtìlo
by to i adresu vašeho bydlištì
(patro a okno). Škoda, že si ten
D.J. z vaší redakce nechce dopi-
Petra Drongová
sovat. Myslím si, že jeho muzika
v rozhlase je príma a on je príma
a všici jste príma. Mám rád tuc
tuc muziku a nejradìji ji mám
v dobì, kdy se zrovna snažím
vpravit do sebe zelenì se køenící
salám na penicilínovém chlebì
s vlastní faunou a flórou (nemyslím to máslíèko.) Hned to
jde pak samo...ven. Na závìr
vám pøeji hodnì štìstí v hledání
redaktora pùlroku – jen jestli se
dá najít nìco co není. No nic, a
žije demokracie a její svoboda
projevu.
Tento èlánek jsem napsal
z vlastní svobodné vùle a kdyby
nìkdo tvrdil, že mi Mrázek vyhrožoval zveøejnìním mé identity, tak to popøu. A popøu to z
vlastní vùle a ne snad proto, že
by mi Mrázek znovu vyhrožoval a nevyhrožuj poøád, vždy
to píšu.
Manheru
P.S. nepøemýšleli jste nìkdy
o tom psát do šuplíku?
Nezapomeòte!
Vaše èlánky, názory, návrhy, pøipomínky, básnì, povídky a
jiné texty jsou naší prioritou. A proto naše schránka pøed
dìjepisnou uèebnou, e-mail ([email protected]), internetové online služby na webových stránkách èasopisu (eldar.cz/prostor)
jsou vám plnì k dispozici.
redakce PROSTOR
Redakèní strana
PROSTOR
Bezplatná inzerce
Závìreèné slovo
šéfredaktora Kamila Mrázka
Vážení profesoøi, milí studenti a ètenáøi!
Právì se vám do rukou dostalo poslední èíslo èasopisu PROSTOR tohoto
školního roku. Ale nezoufejte, v záøí je PROSTOR opìt zpátky. A ti, co
mají pøístup na Internet mohou i pøes prázdniny sledovat naše internetové
stránky s novými èlánky. Toto èíslo PROSTORU je zároveò poslední
èíslo èasopisu pod stávající redakcí. Já už odmaturoval a odcházím
z tøineckého gymnázia. (To máte radost, co?).
Když jsem pøed tøemi roky zakládal èasopis, netušil jsem, co všechno
zažiji. Netušil jsem, jací nìkteøí doopravdy jsou, netušil jsem, že mít
objektivní a nezávislý èasopis na této škole je tak tìžké. Všichni chtìjí
mít èasopis, který reprezentuje školu, který chváli všechny klady a
zapomíná na zápory, zapomíná na pravdivé skuteènosti. Takový by byl
nejlepší èasopis na této škole.
Myslím si, že demokracie je o tom, že právo vyjádøit se má každý a
právo reagovat také. Ale když student napø. napíše èlánek (názor),
který se nìkomu nelíbí, tak dotèený nereaguje nebo dotèení nereagují,
ale øeší se to jiným zpùsobem (zamezení psaní, nátlaky …). To je
demokracie tøineckého gymnázia. A pokud proti takovým praktikám
nìkdo vystoupí, tak vyuèující tvrdí, že si pleteme demokracii s anarchií.
PROSTOR má své pøíznivce a samozøejmì má také své odpùrce. Kdyby
mìl jen své pøíznivce nebylo by to ono. Negativní kritiky jsou vždy lepší.
Pamatuji si tolik kauz. Po nìjakém èísle nás všichni obviòovali, že jsme
proti škole, proti profesorùm. Po dalším èísle zase, že jsme proti
studentùm (tøeba kauza „bufet“). Každé èíslo - jiný názor, takže proti
komu vlastnì píšeme. Nevím, mohl bych øíct - proti nikomu. PROSTOR
je èasopis, kde mùžete všichni vyjádøit svùj názor, poslat pøíspìvek a
každý èlovìk je jiný a my jsme nikomu nestranili a nikoho nepodporovali.
Èasopis by mìl být vyvážený na obì strany, mìl by být objektivní a o to
se celou dobu snaží a vìøím, že redaktoøi nepodlehnou nátlaku nìkterých
lidí a budou stále psát objektivnì o všech problémech, ale i o všech
kladech a další informace a èlánky. A pokud se to nìkterým ètenáøùm
nelíbí, mùžou na všechny pøíspìvky samozøejmì reagovat.
Založil jsem èasopis, protože byla škoda, že na takové škole žádný
nebyl. Myslel jsem si, že budeme všichni spokojeni, že tady nìco takového
je, že všichni máme možnost pøispìt a vyjádøit se. (Na kolika školách je
to možné?) Ale postupnì jsem zjišoval, že profesorùm to nevyhovuje.
Asi žijí stále v minulosti, kdy se nemohl student opovážit nìco øíct.
„Vždy profesoøi jsou „bohové“, škola je nejlepší.“ Ale tyto èasy jsou
pryè. Vìøím, že nìkdy tyto èasy opustí i školu a profesoøi budou se
studenty komunikovat demokratickými principy: vyjádøení a možnost
reagování, rovný s rovným, rovnost hlasù ... Samozøejmì všichni
vzájemnì budou uznávat etické normy a slušné chování.
Na tøineckém gymnáziu chybí také jakýkoliv motivaèní faktor, jakákoliv
podpora studentù v mimoškolních aktivitách, a proto se není èemu
divit, že vìtšina mládých je jaká je, nic je nezajímá, neumí se bavit jiným
zpùsobem než chodit do hospody, fetují, kouøí ... Chybí zde podpora
dospìlých lidí, podpora rodièù, ale i profesorù, kteøí jenom plní svùj
pracovní úvazek a nic je nezajímá. Podpoøte studenty v mimoškolních
aktivitách, podpoøte je napø v psaní a když se vám to nelíbí, tak reagujte,
jak by to mìlo v demokrat. svìtì být. Nezakazujte. To není východisko.
Stále také slýchávám názory, že redaktoøi jsou pøíliš mladí. Proè právì
teï diskriminujete èlovìka podle vìku. Já jsem èasopis zakládal v 16
letech a nikdo v redakci nebyl starší než já. A teï. Všichni kromì jednoho
redaktora budou mít šestnáct a v redakci dokonce budou i studenti
starší. Takže vìkové složení je vìtší než bylo, když jsem èasopis zakládal
já. Schopní lidé jsou v každém vìku. Nediskriminujme podle vìku.
Hodnome lidi podle schopností. Zkuste psát do jakéhokoliv èasopisu
pravidelnì, pak pochopíte. Pak mùžete kritizovat.
Doufám, že se všichni zamyslíte nad tímto textem a doufám, že èasopis
PROSTOR zde bude existovat i nadále, že ho podpoøíte, že se všichni
zapojí do jeho tvorby, jak studenti, tak profesoøi. Že budete pøispívat
èím dál více. My nemùžeme nikoho nutit, ale je škoda, že možnost
publikovat texty v èasopise nevyužívají všichni. A stejnì tak je to s
profesory, nìkteøí pøispìjí, nìkteøí ne. Pøeji nové šéfredaktorce, aby nemìla
takové problémy jako já, což závisí také na ostatních. A vìøím, že se
redakce rozroste o nové redaktory a èasopis nezanikne díky praktikám
nìkterých lidí na této škole. Zamysleme se. Dìkuji všem lidem, kteøí do
Prostoru pøispívají, jak studentùm, tak profesorùm. Redaktorùm pøeji
mnoho úspìchu a dìkuji nadaci OSF, která podpoøila existenci tohoto
èasopisu a vìøím, že jej podpoøí i v pøíštích letech (Aspoò nìkdo to
dokáže ocenit a podpoøit, že profesoøi?). Já budu stále se všemi v
kontaktu, budu pøispívat, takže se louèit moc nebudu. Užívejte prázdnin
a zapomeòte na školu,vždy si ji ještì užijete dost. Prostor je tu pro vás.
Chcete nìco prodat, koupit,
nabídnout, vymìnit, je tu pro
vás bezplatná inzerce pro
studenty.
Vzkazy
Pomocí èasopisu mùžete poslat
nìkomu vzkaz, pozdrav, pøání
k svátku nebo narozeninám
!!!
Naší Romance všechno nejlepší
k narozeninám pøejí její známí
i neznámí
LITERÁRNÍ
SEMINÁØ
V pøíštím školním roce bude
probíhat literární semináø. Pùjde o nepovinný pøedmìt (2 hodiny týdnì), ve kterém se budou
probírat otázky týkající se pøeètených textù (poezie, próza, drama,
písòové texty aj.). Texty si zvolí
studenti po dohodì s Mgr. René
Braunerem, jenž semináø povede.
Podmínkou úèasti jsou: chu
èíst a nad pøeèteným pøemýšlet,
zájem o základní znalosti literární
vìdy.Informaèní schùzka probìhne 11. 6. 2001, 9:40, v
uèebnì ÈJ.
Redakce pro
pøíští roèníky
Šéfredaktor:
Pavla Sližová
Strana 3
Šéfredaktor:
Kamil Mrázek
([email protected])
Redaktoøi:
Pavla Sližová
Eva Klusová
David Heczko
Petra Drongová
Marie Koláøová
Jakub Szkandera
Veronika Giraczková
Lýdie Petøíková
Grafická úprava:
Kamil Mrázek
Kamil Babula
vyšel: 11. èervna 2001
náklad: 230 výtiskù
vychází každý mìsíc
uzávìrka dalšího èísla:
17. srpna 2001
záøijové èíslo vyjde:
4. záøí 2001
Tento èasopis získal grant
od nadace
Zástupce šéfredaktora:
Open Society Fund Praha
Redaktoøi:
Internetový PROSTOR:
http://eldar.cz/prostor
e-mail redakce:
[email protected]
Eva Klusová
Petra Drongová
David Heczko
Lýdie Petøíková
Jakub Szkandera
Veronika Giraczková
Marie Koláøová
Grafická úprava:
Kamil Babula
Nìkteøí redaktoøi byli opìt toto
léto pøijati na Letní školu žurnalistiky v Praze.
Vìøím, že pøíští rok opìt s
pøíchodem nových studentù
pøibudou i noví redaktoøi. A
zapojit se do tvorby PROSTORU nemusí jen noví studenti.
Kamil Mrázek
Veškeré náklady a výdaje
spojené s realizací a tvorbou tohoto nezávislého
studentského èasopisu jsou
hrazeny redakcí Prostoru.
Své pøíspìvky èlánky a jiné vhazujte do schránky Prostoru pøed
dìjepisnou uèebnou nebo pište na
nᚠe-mail.
Všechny otištìné èlánky
nemusí vyjadøovat názory
redakce.
Strana 4
PROSTOR
Exklusivní rozhovor
Petr Muk mìl na základce samé jednièky
! Jak jste se dostal ke
zpívání?
Založili jsme punkovou
skupinu Dural a jelikož
nemìl kdo zpívat, tak jsem
se toho ujal. Já jsem
vždycky chtìl být baskytarista, hrát na baskytaru.
Vùbec jsem netoužil potom
být zpìvák.
! Pamatujete si, v kolika
letech jste mìl své první
vystoupení? A jak na nìj
vzpomínáte?
Své první vystoupení? No,
to jsme byli na jedné zábavì, kde jsme mìli takový
hudební blok. A vzhledem
Zamyšlený Petr Muk
foto: K. Mrázek k tomu, že jsme nemìli
pøedehrávky, tak z toho byl docela velkej prùšvih. V tu dobu už
nás brala také státní bezpeènost na výslechy a po tomto vystoupení,
to bylo ještì divoèejší. Takhle si na to pamatuji, ale lidi byli spokojení,
protože do té doby nikdo nehrál v jižních Èechách punk. A pøece
jenom, to byl takový náøez, písnì byly rychlé, tak se všichni docela
bavili.
! Èím myslíte, že byste byl, kdybyste nezpíval? Jaké zamìstnání
byste asi vykonával?
To nevím, to bych byl nìkde, kde jsem býval kdysi
a to je rùzné. Jednu dobu, abych mìl èas na ètení
knížek a studium vìcí, které mì bavili, jsem dìlal
noèního vrátného. Uvažoval jsem o tom, že bych
dìlal topièe, dneska už tyhle místa moc nejsou.
Anebo bych asi byl dodneška poøád u okresní
správy silnic, kde jsem dìlal mostního technika
nebo bych asi nejspíš pracoval.
! Èím jste chtìl být jako malý kluk?
Jednu dobu jsem chtìl být kosmonautem, protože
nám všude ukazovali Gagarina. Pak v šesté tøídì jsem se poøád
vzhlížel ve svých rodièích. Matka je uèitelka, tak po tom jsem nikdy
netoužil, ale mùj otec právì pracoval v investièní výstavbì, tak
abych mohl dìlal zamìstnání, co dìlal on, rozhodl jsem se pro
stavební prùmyslovku, kam mì vzali na obor dopravní stavby.
Protože jsem byl tìch problematických rodièù, které vylouèili ze
strany atd, nemìl jsem nárok se dostat na pozemní stavby, ale mì
to tak ani nevadilo. S pøibývajícím vìkem, jsem mìl pocit, že bych
nejradši nedìlal nic a flákal se celý život. Strašnì tìžko jsem se nutil
na prùmyslovce, nutil na praxi, k jakékoliv práci, pøipadalo mi to
všechno nesmyslné, pomíjivé.
! Jak byste se charakterizoval? Jaké máte dobré a špatné
vlastnosti?
Jéžiši… dobré vlastnosti neznám, já znám své špatné vlastnosti.
Jsem despotickej, pøejídám se na noc, takže to s vùlí nebude tak
dobré. Když už vyrazím nìkam na mejdan, tak to dotáhnu poøádnì
až dokonce, ale není to tak èasto jak v Blesku tvrdili, že mám
problémy s alkoholem. To je kravina, to bych pøi mém pracovním
vytížení v životì nezvládal… Jsem málo tolerantní… Ale je pravda
že bych všechny ty plusový, opaky tìchto negativních vìcí, chtìl
zažít, a chtìl bych ty své negativní vlastnosti vylepšit a když už nic
jiného, tak o tom mluvím, to je docela pozitivní.
! Jaký jste byl student?
Vzhledem k tomu, že moje matka byla uèitelka, tak jsem musel
být dobrý student. Povinnì jsem pøes celé prázdniny poèítal
pøíklady a psal diktáty. Když mì èekala tøeba ètvrtletní písemka
z matematiky, protože osnovy byly všude stejné na všech školách,
tak jsem ji musel naneèisto psát doma s matkou. Pak jsem ji sice
druhý den umìl levou zadní, ale musel jsem ji sám napsat naneèisto,
zvládnout ji i tak doma. Dlouhou dobu jsem mìl samé jednièky i v
devítce, ale nevím jak dalece v tom fungovala intervence tøídní
uèitelky a nevím koho ještì. Já bych radši žil na ulici s kamarádama,
radši se míò uèil a víc vìnoval všemu možnému, jinému, sportu a
tak.
! Jaké jste mìl známky? A co maturita?
Maturita nakonec dopadla vcelku dobøe. Èeština, ruština byla za
dva, dopravní stavby za tøi a beton za tøi.
! Jak vzpomínáte na své uèitele? Mìli vás uèitelé rádi?
Nevím, možná na základní škole ty vztahy byly o nìco lepší. Na
støední, vzhledem k tomu, že jsem nosil dlouhé vlasy, pak jsem
prošel punkovým obdobím, kdy jsem mìl zase výbrus na hlavì,
jsem asi nebyl v jejich oèích úplnì ideální žák. Navíc jsme byli
problematiètí a chtìli jsme vystupovat ze SSM. To už vy neznáte.
Když jsme vstoupili na støední školu, tak jsme všichni museli
povinnì vstoupit do Socialistického svazu mládeže, což nás nìkteré
ukrutnì štvalo a chtìli jsme ze SSM vystoupit tím, že bychom
pøestali platit pøíspìvky, jenže z toho byl ve škole takovej poprask
a obrovská obava z toho, že bude mít øeditel problémy, až jsme
nakonec ustoupili nátlaku kantorù, kteøí si nás pozvali do kabinetu
a pøesvìdèili nás, abychom pøíspìvky zaèali platit.
! Zmìnilo se nìco od doby, kdy jste byl studentem? Jak se díváte
na dnešní studenty?
Musím se pøiznat, že já vùbec nevím, jak funguje školství dnes. I
když mám své dvì dcery (14 a 15) na základní škole, tak moc
nevím, jak dalece se zmìnilo to, co se mìlo zmìnit.
Každopádnì mi vadí, že školství, není na tak vysoké
úrovni napø. jsem si myslel, že v obèanské výchovì,
nebo jak se to jmenuje, bude vìtší šance pro žáky
se seznámit s rùznými filosofickými smìry, tak aby
výuka byla kvalitní a tak se žáci seznámili se vším
i po náboženské stránce. Spíš mám pocit, že uèitelé
vedou mladé lidi ke konzumnímu zpùsobu života
a k nìjaké prapodivné dravosti a to všeobecné
podvìdomí, které by mìlo èlovìka trošku
povznášet a rozšiøovat mu obzory, se mi zdá, že
není na takové úrovni, jaké by mohlo být.
! Prozraïte nám, jaké jsou vaše zájmy kromì zpívání?
Nic moc jiného nestíhám než dìlat muziku, muzikál Johanka
z Arku, ve kterém jsem zapojenej, a vystupovat. Kdybych mìl
více èasu, tak bych asi urèitì chtìl sportovat a urèitì bych daleko
víc jezdil do pøírody, ale bohužel a samozøejmì na druhou stranu
bohudík, že mám hodnì práce. Mùj život vypadá tak, že kromì
lyžování na zaèátku ledna a když mìli dcery jarní prázdniny, jsem
dennodennì buï v divadle, nebo na vystoupení, nebo ve studiu
nebo dìlám rozhovory, nebo toèím nìjakou televizi a nevím, co to
je víkend a nevím, co to je volnej den, chodím domù akorát spát.
! Které vlastnosti se vám na lidech nelíbí?
Já bych se spíš odpíchnul od toho co øeší desatero. Vidím bibli jako
obrovský zdroj nìjakých etických norem a v tìch pøíbìzích pøed
tìmi tisíci lety je popsáno všechno to, co zažíváme i my dneska. Já
si myslím, že se mùže èlovìk i z této knihy pouèit, ale a vezmeme
jedno to pøikázání za druhým, tak mám pocit, že se dìje pravej
opak toho všeho. Lidi se okrádaj, lidi se zabíjej, lidi si lžou a tak
dále.
! Na závìr, co byste vzkázal studentùm tøineckého gymnázia?
Aby se o prázdninách sbalili a vyrazili kamkoliv pryè do svìta, ale
i po republice, na Slovensko, do hor, do pøírody... A na všechny ty
stresy a strasti, které pøináší studium na gymnázium a jakékoliv
støední škole se vykašlali a hodili je za hlavu a užívali si naplno
život. Vyrazili tøeba do Holandska, tam je to takový uvolnìné.
! Dìkujeme za rozhovor
Petra Drongová, Pavla Sližová, Kamil Mrázek
Reportហpro normální tisk
Reportហpro bulvární tisk
Hutník
Hutnický den
Jako každý rok tak i letos pro
nás Tøinec uspoøádal velkou akci
zvanou HUTNICKÝ DEN. Program zaèínal už od rána na velkém høišti pøed halou, kde byly
kolotoèe, pak v pùl desáté na
hlavním pódiu rádia Orion a dále
pokraèoval ještì na dalších ètyøech pódiích, kde se vystøídalo
spoustu známých interpretù jako Janek Ledecký, Martin Maxa,
Petr Muk, Doga, skupina Blaf…
Lidé mìli možnost navštívit
jakákoliv vystoupení a pobavit
se každý jiným zpùsobem.
Poèasí se daøilo, sluníèko
pìknì svítilo , ale v odpoledních
hodinách k nám pøišel na návštìvu d隝 a už jsme si øíkali, že
Hutník bude v pr…, ale asi po
deseti minutách mìl napsanou
objednávku nìkde jinde. Trochu
nás to sprchlo, ale i pøesto jsme
zábavì neunikli.
Každý si to zaøídil jak chtìl,
nìkdo chodil od stánku ke stán-
Strana 5
PROSTOR
Reportáže
ku a jedl co se dalo, jiní zase stáli
u jednoho stánku a poøád pili
nìjaký ten alkohol, ale hlavnì že
se nenudili. Pak ale v devìt hodin veèer zaèala diskotéka, kde
se už vyøádil každý jak chtìl. Do
rytmu nám hráli Miloš Skalka a
Martin Hrdinka, které mùžeme
znát z Rádiožurnálu. Každý
nasával atmosféru, která vládla
kolem až do jedenácti hodin, kdy
se konal velký a krásný ohòostroj a trval pùl hodiny. Musím
øíct, že byl lepší než na Silvestra
a to je co øíct, protože Silvestr je
vyznámìjší den, než Hutník.
Hned po ohòostroji diskotéka
pokraèovala dál a konèila až
v èasných ranních hodinách. A
protože jsem tam nebyla až do
konce, tak nemùžu øíct, co se
dìlo potom... Tak doufám, že jste
si Hutník užili každý podle
svých pøedstav a zase se budeme
tìšit na pøíští rok.
POSLEDNÍ ZVONÌNÍ
Leady
Musím konstatovat, aè jsem zde pouhé dva roky, že je rok
od roku lepší.
Ráno 11. kvìtna jsem se vypravila do školy o nìco pozdìji
v nadìji, že ONI už tam èekat nebudou. Chyba lávky! Najednou
se JICH pøede mnou vyrojilo tucet a já pøišla skoro o všechny
mé celoživotní úspory (trochu pøeháním…)!!! Nìkteré pøevleky
mì opravdu fascinovaly! Byl sice problém rozpoznat, jde-li o
pravého a nefalšovaného MATURANTA nebo o nevinného a nic
netušícího dùchodce jdoucího kolem (nic proti nim !) , ale mohu
vám s klidem øíci jedno: Jestliže jste si je , stejnì jako já, spletli a
nìco jim také pøihodili, mùžete mít èisté svìdomí z dobrého
skutku, protože s dùchody v naší republice to není nijak slavné.
Ale to jsem odboèila.
Po tøech naprosto zbyteèných vyuèovacích hodinách jsem se
odbelhala ke kinu Kosmos, no a tam jsem tedy ztratila poslední
peníze, co jsem u sebe ten den mìla. Na døevìných židlích se sice
nesedìlo zrovna nejpohodlnìji, ale tu hodinku se to dalo pøežít.
Nejdøíve tedy vystoupila 6.B a po ní 6.C. Z celého jejich programu
mi asi nejvíc utkvìla v hlavì anketa TYTYTY, která byla opravdu
trefná. Trapas roku sice moc trefný nebyl, ale pí. prof. Dziadková
už zase trefná byla. Video 6.B stálo taky za podívanou a fotky
obou tøíd byly nepøekonatelné.
Totéž se opakovalo o týden pozdìji, ovšem s tím rozdílem,
že tentokráte jsem si pøivstala. Nevyplatilo se. Dùchodce
s maturanty jsem si sice nespletla, ale i tak jsem pøišla o peníze.
GEN 6.A byl dle mého názoru naprosto nejlepší, zvl᚝ reklamy se jim podaøilo tzv. vychytat. O nic horší ale nebyl Pøemkùv
song z programu 4.D nebo Den (Noc) je krásný (á). Aniž to tyto
dvì tøídy tušily, o tøešnièku na dortu se ten den postaralo poèasí.
Ti chytøejší si vzali deštník, leè já mezi nì nepatøila, a tak jsem
parádnì zmokla.
V tom dešti jsem tak uvažovala, jak asi bude vypadat takové
Poslední zvonìní naší tøídy. Došla jsem k závìru, že
s vymýšlením programu budeme muset zaèít už teï, abychom
to do šesáku vùbec stihli…
Pavla
28.dubna byl den jako stvoøený pro velkou chlastaèku a
opravdu už od ranních hodin míøily davy pivachtivých lidí na Lesní. Své dìti vzaly sebou a odložily je v dìtském koutku, kde jim
zpøíjemòovala to èekání na opilé rodièe Dáda Patrasová. Škoda, že
jsem se probudil až v poledne a upøímnì øíkám, že závidím tìm
šestiletým dìtem, které na vlastní prstíky pocítily Dádu Patrasovou
a tu její žížalu. Tak snad pøíští rok mi to výjde.
Podíval jsem se z okna ven a zahlédl 10leté smra.. tedy ratolesti
s balónky vypadající jako mùj oblíbený hrdina pikachu. To mì
dorazilo a radìji jsem si šel zase dáchnout. Znovu jsem se probudil
kolem osmé, tak jsem si øekl: tož pùjdu se podívat na ty pokémony
zblízka ne? Vytáhl jsem si kapaèku s umìlou výživou z žíly, pøevlékl se do gala a namíøil si to do spánku teda na Hutníka. Hned u
brány chtìl po mì nìjaký typos 100,- Kè za vstupenku. Po pìtiminutovém záchvatu smíchu a vysvìtlení, že za pár am...ských
stánkù a nìjakou tuc tuc muziku mu nedám kilo, jsem obrátil své
kroky na zpìt, ale jen na oko. Doopravdy jsem si poøádnì obhlédl
objekt, do kterého jsem se rozhodl vniknout. Našel jsem slabé
místo a bylo rozhodnuto. Jdu na to! Podle toho, co jsi pamatuji, to
vypadalo takto:
Pøedemnou se náhle znièeho nic vynoøila pøekážka – dvoumetrový ne ne pardon tøímetrový plechový plot? Co teï? Mám
to vzdát a vrátit se domù? Stojím pøed životní otázkou. Co bude
dál? Rychle hodnotím situaci a bleskurychle se rozmýšlím. Jednu
ruku mám zatnutou v pìst (no, tak jo je v nose no) a ve druhé
svírám svoji králièí packu pro štìstí, kterou mi vìnoval jeden králík
pøed deseti lety, když jsem byl na ostrovì Borneo (nebojte se
kamarády jsme zùstaly i po této amputaci.). Zaèínám zívat. Teda
zaèínám vzívat své pohanské bohy a pøipravuji se ke skoku. Rozbíhám se a ... hop. Dokázal jsem to. To dvojité salto s otoèkou se mi
povedlo (nebo bylo trojité?). To je jedno, jsem tam. Tak tohle byla
verze pro ty, kteøí mì ještì neznají a ti ostatní vìdí svoje, ale
upøímnì mùžu øíct: nechal jsem tam kus sebe a to myslím doslova.
Být po mém, tak bych zaøadil do osnov tìlesné výchovy pøelézání
plechového plotu s ostnatým drátem. Jakmile jsem se dostal pøes
plot, tak jsem šel krvácet ke stánkùm s obèerstvením. Tam jsem
také našel sedící, skoro spící tvory, narušené silnou dávkou alkoholu
(nemusím snad ani podotýkat, že dva ze tøí byli studenti našeho
ústavu).
Jednoho z nich jsem zdárnì pøesvìdèil, že není moc dobré sedìt
na tìch pozvracených schodech a že by mohlo být i lepší se porozhlédnout po okolí.
Nejdøíve jsme zavítali ke vstupní brance na koupalištì a hned
jsme také odvítali, protože tam nìjakej Jouda zapomnìl v hi-fi vìži CD, které hrálo poøád dokoleèka. Nìkteøí ubožáci asi nestihli
utéci a kroutili se v nìjaké podivné agonii a házeli sebou ze strany
na stranu (vidìt je rodièe tak jim dají taky ze strany na stranu).
Prošli jsme kolem sochy moèícího chlapeèka uprostøed cesty (sakra,
ale to pøece není socha!!!) a zamíøili na lední stadión. Z mých útrob
se ozývaly divné zvuky, kterých jsem se nejdøíve velice polekal,
ale ten studený langoš s teplou tatarskou omáèkou umlèel mé
vnitønosti a já mohl koneènì na ten zimák. Na ploše zimního stadionu poskakovaly spocené patnáctky (nebo to byly pamìtnice
slavné éry P. Habery?) a v hledišti posedávali elegantnì obleèení
ožralové, kteøí každou pøestávku blili na sedadlo pøed sebou.
Prostì a jednoduše øeèeno byl to tøinecký Hutník. Ještì jsem si
poèkal na ten bájeèný ohòostroj a poèítal jsem: stotisíc, dvìstìtisíc,
tøistatisíc... no prostì nádhera. Vypadalo to skoro jako, když jsem
zapálil babièce tu chalupu, ale to mì tenkrát stálo jen dvacettisíc.
Celkový dojem na mne pøišel až doma a vyjádøil jsem ho do
záchodové mísy (to byl asi ten studený langoš). Takže už se tìším
na další roèník a doufám, že to bude zase tak fklidu akce a všici, že
budou v poho a bude tam ta supr tuc tuc hudba.
zív Manheru
PROSTOR
Strana 6
Také
odcházím …
Mým národùm,
Kamil Mrázek odchází z redakce Prostoru do dùchodu
(radím udìlejte audit). Prostor
bez Mrázka bude jako polévka
bez mouchy nebo kráva bez slintavky.
Jistì si pro vás na závìr
pøipravil nìjakou dojemnou øeè.
Jen si pøedstavím o èem to bude
a už mám mokrý papír, na který
píšu tento èlánek. Sakra, ono to
nejde zastavit. Kap, kap... rychle
kapesník, nebo tady vykrvacím.
Jo, krvácení z nosu je prevít. Tak,
kde jsem to skonèil? Jo už si
vzpomínam na gymplu jako
vy... sakra.
Takže popøejme Kamilovi, a
mu ta Amerika vyjde a tøeba
vám potom pošle první èíslo
svého èasopisu Space, nebo
dopis z basy: „Dostal jsem
Gatese!!!“ A to bude jakkoliv,
zaslouží si podìkování za svoji
práci v èasopise Prostor a
nejenom on, ale i redaktoøi, kteøí
do nìho pøispívají svými èlánky.
Kamil Mrázek založil tento
èasopis prakticky z nièeho (no
vlastnì mìl zápalky a pak to
založil – škoda 150 000 Kè a seník
v tahu). 10. výherní místo na
soutìži o nejlepší èasopis na
Internetu v roce 2000 a grant do
nadace Open Society Fund Praha
mluví samo za sebe. No, tak už
dost pochlebování a teï závažnìjší vìc. I já jsem se rozhodl
abdikovat na funkci školního
šaška a dávám k dispozici svoji
svìrací kazajku, protože moje
léèba na tomto ústavu skonèila.
Ještì není jasné, zda úspìšnì èi
ne, ale snad tìch 6 let ambulantní
léèby ve mnì nìco zanechalo
krom tìch desítek taháèkù, které
jsem byl nucen spolykat. Na
závìr bych vám chtìl všem
popøát hodnì štìstí ve vašem
dalším „studiu” na gymplu, a
jste úspìšní jako já (no, tak zase
to nemusíte pøehánìt s tím
uèením).
Manheru
Èlovìk - bytost
hledající smysl
(Platón)
Názory
Zábavná soutìžní show 4M PROSTOR
Pøed rokem mi jeden vyuèující øekl, že na tøineckém
gymnáziu uspoøádat takovouto akci, na které by soutìžili
studenti, je nemožné. Já bych s ním souhlasil. Tolik
problémù, které tomu pøedcházelo by odradilo nejednoho
studenta. Ale nakonec se vše podaøilo a jak bych asi slovy
tohoto profesora øekl, dokázali jsme nemožné.
Soutìžní show se oficiálnì zúèastnilo celkem devìt tøíd
(1.B, 1.C, 1.D, 2.A, 2.C, 3.A, 4.B, 4.C, 5.B) a 24 soutìžících
z toho 10 dívek a 14 chlapcù. Na správné show nesmí
chybìt hosté, a tak jsme byli rádi, že naše pozvání pøijali
dva hokejisté HC Oceláøù Tøinec Petr Gøegoøek a Mario
Cartelli a šéfredaktor Tøineckého hutníku Jiøí Wawrzacz. I
pøesto, že tato akce trvala tøi hodiny studenti se bavili až
foto: KM
do konce. Zbyteèný strach soutìžících z vystupování byl Hosté Petr Gøegoøek a Mario Cartelli v porotì
odbourán hned na zaèátku, a tak jsme mohli zhlédnout, jak se studenti stále dokáži
vzájemnì bavit. Cela show se nesla v duchu parodie na televizní zábavu. A tak
nechybìly soutìžní disciplíny jako „Chcete bít milionáøe“, „Brašna“ napodobující
Kufr (pantomima a hádaní pøedmìtù profesorù) a také poøad „Bum bác“ (Prask), kde
studenti mohli vidìt exklusivní odhalení nìkterých profesorù natoèených na video
(Pan profesor Moèkoø se v kabinetì uèí èíst ze slabikáøe, profesor Filipec a Mlèoch si
hrají ve vyuèování a v kabinìtì hry …) Celou show prolínaly natoèené reklamy. V
toužebnì oèekáváné poslední diciplínì, která byla oznaèena jako volná, se studenti
mohli sami pøedvést. Zde se ukázalo, že opravdoví studenti mezi námi stále existují.
Tuto disciplínu mìli pøipravenou studenti ze ètyø tøíd. 1.C se svou vlastní volbou
Miss, 1.D se scénkou o Otesánkovi, 4.B s básní a Radek Mannheim z 5.B završil
volnou disciplínu se svým unikátní vystoupením v plavkách. (Všem gratulujeme.)
Porota složená z redaktorù PROSTORU a pozvaných hostù v prùbìhu celé show
hodnotila. Vše bylo samozøejmì spojené s cenami, kterých bylo dostatek (sladkosti,
alba, diáøe, taháky, žinky, karty na Internet, „mobilní telefony“.
A výsledky poroty, která hodnotila všechno kromì „Chcete bít milionáøe (kde
studenti získávali ceny podle správných odpovìdí) byly takové:
Soutìžní disciplínu „Brašna“ vyhrála 3.A. Na druhém místì se umístila 5.B. Høeb dopoledne. Mannheim
Volnou disciplínu vyhrál Radek Mannheim z 5.B a za dívky
Kristina Guziurová z 1.D. Samozøejmì, že i publikum nepøíhlíželo
neèinnì, ale také se zapojovalo do soutìže.
Na závìr se pøedstavila celé redakce èasopisu PROSTOR a
byla pøedstaveno nové složení redakce. Šéfredaktor PROSTORU
pro pøíští roèníky se stala Pavla Sližová, zástupce šéfredaktora
Eva Klusová a grafickou úpravu papírové podoby PROSTORU
bude mít na starosti Kamil Babula.
Na této show byly také vyhlášeny výsledky studentské
ankety o NEJ profesora a NEJ profesorku tøineckého gymnázia.
Aby všechno bylo více objektivní. Studenti, kteøí se zúèastnili
této show hlasovali v druhém kole z pìti jmen profesorek a
Volba Miss ve volné disciplínì
foto: KM
profesorù, kteøí dostali nejvíce hlasù. A tak NEJ profesorkou
tøineckého gymnázia byla studenty tøineckého gymnáia
zvolena Mgr. Hana Bendová a NEJ profesorem Ing. Ivo
Kantor. Gratulujeme.
Porota bìhem závìreèných ceremonií seèetla své hlasy
všech soutìžících studentù a NEJ studentkou tøineckého
gymnázia se stala Kristina Guziurová z 1.D, NEJ studentem
Jiøí Nieboras taktéž z 1.D. Kritéria pro hodnocení byla:
student má mít smysl pro humor, nìco mít v hlavì, umìt se
vyjadøovat, nebát se vystoupit. Tito dva NEJ jsou
symbolem, že takoví studenti ještì mezi námi existují. Za
redakci gratuluji k výhøe.
Pøi oceòování nesmím zapomenout na pana profesora
Mgr. Pavla Sikoru, který byl odmìnìn za pravidelné psaní
foto: KM
do èasopisu od jeho vzniku. Vìøím, že bude stále pokraèovat. Pøípravy soutìžících v zákulisí byly obrovské
Jeho sportovní pøíspìvky jsou již nedínou souèástí èasopisu.
Ti, co se zúèastnili mùžou povykládat, jak se jim to líbilo. Já mùžu konstatovat, že jsem byl, a doufám, že
nejen já, mile pøekvapeni, že studenti se nebáli vystoupit a že stále mezi námi existují studenti, kteøí se takto
dokážou bavit, protože v dnešní dobì a hlavnì zde, ve Slezsku, takovýchto mladých lidí není mnoho a takových
studentských akcí také. Všem zúèastnìným tøídám a samozøejmì soutìžícím studentùm za celou redakci dìkuji.
Dìkuji také hostùm, že pøijali naše pozvání a vìøím, že takováto studentská akce nebyla poslední.
Kamil Mrázek
(Další nejen informace o 4M PROSTOR, veškeré fotky jsou zveøejnìny na http://eldar.cz/prostor)
Strana 7
PROSTOR
Poezie, názory, humor
Jak je to ve skuteènosti
s profesory?
Geniální šílenec, šílený genius
Snad si ještì pamatujete na mùj minulý èlánek, jak jsem psal o
troše pochopení ze strany profesorù, jestliže pøece studenta nìco
nebaví a nehodlá poslouchat a místo neustálého bavení si mùže
radši psát nebo èíst. Snesla se vlna odporu, sice jen od jednoho profesora. Ona profesorka mi, zdá se, neporozumìla úplnì. Nemyslel
jsem bavit se, ale èíst a být POTICHU! O to ale nejde. Tvrdila, že obì
strany pøece musí dodržovat urèité normy, a zrovna mùj odvážný
nápad porovnávala s tím, že je to totéž jako kdyby nám profesoøi
„nadávali“, pøesnìji odrazovali studenta podobnými øeèmi jako:
„Na to nemᚓ, „Co tady vùbec dìlᚓ, „Jsi hloupý“, „Nièemu
nerozum횓. Paní profesorka øíkala, že profesoøi takové øeèi nemají,
a proto se i my musíme podøídit normám a za každou cenu dávat
pozor. Takové „kecy“, že jsem tak sprostý, jsou ohavné a pokládám
za nanejvýš nechutné používat je. Pøesto je slyším dnes a dennì od
nìkolika profesorù! Nezkoumal jsem, jestli to myslí vážnì èi nikoliv,
ale takové vìty mohou studenta srazit na kolena a jeho další
výsledky jdou rapidnì dolù. Existují dva typy èlovìka, kterým to
nevadí: extrovert a ignorant. Ten první – extrovert – tak toho to
ještì posílí a takzvanì „negativnì motivuje“. Ten druhý – ignorant
– to bere „v pohodì“, jako normální vìc. No, cílem tohoto èlánku je
upozornit nìkteré kantory, aby zanechali podobných øeèí. Radši
nás, páni profesoøi, chvalte. Ale ne zase moc, abychom neusli na
vavøínu. Shnilém… Ovšem, na druhé stranì profáky chápu. Víte,
studenti se mìní, tak jako celý svìt, ano, bojím se to øíct, ale je to
tak, k horšímu. Rapidnì. Tím nechci být soudcem a bez viny. Já
sám mám k nim, kdo mì znáte, proklatì blízko. Dochází tedy
k tomuto „generaènímu promíchávání“. Jde o každodenní dialogy
dvou a více generací. A na to si nìkteøí nedokážou zvyknout. Jedna
generace je konzervativní (ti starší) a druhá radikální (mladší). Je to
velký problém souèasné doby, ale není na to lék, a už vùbec
nehledejte øešení v tomto èlánku. Ten má na tuto situaci upozornit,
abychom to tady za chvíli nemìli jako na amerických školách. Láska
se dá léèit lékoøicí, ale tohle ne. Snad nìkoho nìco napadne.
David Heczko
Jsem nadaná
Ráda se šprtám,
v knížkách vrtám.
Jsem prostì jednièka,
veselá a pìkná hvìzdièka.
Sedm hodin se dennì uèím,
mozkové buòky pøi tom muèím.
Chci být ta nejlepší a strašnì dobrá,
a je jednièek plná prùkazka modrá.
Vìøím, že hloupá nejsem,
uèím se, ikdyž jdu lesem.
Uèení mì strašnì baví,
proto mám i pyšnost paví.
K
Možná nìkteøí z vás sledovali dokumentární filmy o argentinském patologovi, doktoru Jackovi Kevorkianovi.
Tomuto lékaøi se pøezdívá
Doktor smrt, a pomohl odejít ze
svìta asi 2130 lidem. Asistoval u
sebevraždy, euthanasii. Tento
pojem se èím dál tím víc objevuje
v novinách a v televizi a mnozí
si ani neuvìdomují, jak závažný
problém se tady øeší. Euthanasie
naráží na spoustu pøekážek, a
už mravních, etických, právnických nebo právních. V dokumentu se objevili také takzvaní
„dobøí lékaøi“, kteøí na otázku,
jestli nìkdy podali pacientovi
smrtící množství lékù za pøedpokladu, že vìdìli o tom, že
pacient chce podstoupit euthanasii, odpovìdìli, že by se nìèeho takového nemohli nikdy
dopustit. Myslím si, že by tito
lékaøi neváhali pomoct tøeba své
+
Vojna
Když slunce veèer zapadá
V tmavou zimní noc,
Vzpomínám na tebe
A pøeji ti dobrou noc.
Není láska bez bolesti
Není láska bez trní,
Zùstaneme sobì vìrní
Tøebas že jsme vzdáleni.
Leady
Tajnost
Drahá paní knihovnice
Knihovna. To místo by mìlo být oázou moudrosti, klidu a
ticha. Já osobnì mám knihovnu ráda, ale do té školní radìji chodím
jen v nejnutnìjších pøípadech. Mám totiž strach, že vìèný
„optimismus a vstøícnost“ paní knihovnice by mohly vážnì ohrozit
mùj zarytý “pesimismus“ a zmìnit ho v podobný (odporný)
optimismus. Paní knihovnice vždy tak “ochotnì“ kopíruje. A
vždy, když navštívím ono místo, mám pak celý den takovou tu
“lepší“ náladu. Doufám, že tak to baví aspoò paní knihovnici,
protože mì už to zaèíná vážnì štvát.
E
David Heczko
Sebevrah
Když se tì nìkdo zeptá,
Kdo tì má rád,
Øekni, že já, nebudeš lhát.
Mag
matce, která má rakovinu a svíjí
se v krutých bolestech. Existují
zemì, které euthanasii trestají,
jsou ale i takové, ve kterých je
asistovaná sebevražda legální,
takovým pøíkladem je Holandsko. Holandští lékaøi se ale obávají, aby jí nebylo zneužito a aby
k nim nejezdili nevyléèitelní
pacienti z celého svìta. Ovšem
jedno se musí Kevorkianovi
vyèíst, že i v pøípadì, když znal
pacienta ze dvou nebo tøí sezení
dokázal urèit diagnózu, která u
nìkterých byla záležitostí nejménì 10èlenného konsilia lékaøù. Tady Kevorkian vystupoval
velmi ukvapenì. A tak by se
euthanasie rozhodnì nemìla
brát. Doufejme, že se tento
problém, který nám zùstal do
21. století rychle vyøeší a že
euthanasii nebude nikdo z nás
potøebovat.
Tìžko je rùže pìstovat
Když slunce nesvítí,
Tìžko je chlapce milovat,
Když lásky necítí.
Miluj milý, ale tajnì,
Tajná láska dobøe padne,
Ještì lepší hubièka
Co nevidí matièka.
Leady
Pode mnou je velká prázdnota,
vedle a ve mnì je zase samota.
Èas se pomalu vleèe,
asi dostávám køeèe.
Je všude tma a chlad,
já skáèu, nemìl lhát.
Miluje mì, to je øeèí a lží,
v mé mysli se mi mlží.
Staèí jeden krátký krok
a nedožiju tento rok.
Ale já nemùžu,
pojï, já ti pomùžu.
Bìž pryè, už nechci žít,
on jinou teï mùže mít.
Mám nádherný výhled na mìsto,
povídám vám, že i pøesto
skoèím dolù, vìøte mi!
Padám tmou a vítr fouká,
snad sto lidí na mì kouká.
Letím, jsem volná jako pták,
tak to bude, ano tak.
Tìžký náraz, srdce stojí,
snad se moje duše spojí.
Rakev mám a pomník èerný.
protože mi nebyl vìrný.
Ptáci volnì letí,
už se mì nikdo neptá: „Co je ti?“
Jsem zase sama a sama zùstanu,
snad se nahoru dostanu.
Teï je mi všeho hroznì líto.
Byli to oni? Ano, tito.
Zase mi všechno vadí,
útìcha mì hladí.
Nic necítím, nic nevím,
už vám snad i nic nepovím.
Monika Jakusová
PROSTOR
Strana 8
Sport, názory
Jaký je, co si myslí, jaké má záliby, kdo je …
Tomáš Houdek
Narodil se 30.3.1981 v Èeském Tìšínì. Od roku 2000 hraje za Oceláøe Tøinec v dresu èíslo 3. Má pozici obránce a hraje na pravou ruku.
! Jaké byly vaše hokejové zaèátky?
! Jaké je vaše oblíbené zvíøe?
! Co považujete za první hokejový úspìch?
! Jaké obleèení nosíte nejradìji?
Žába skokan.
Èeský Tìšín.
To co nafasuju.
Nevím, já žádný hokejový úspìch nemám.
! Zamilovaná barva?
! Nejlepší trenéøi?
Šedoèervená.
Rudolf Tluszczyk.
! Co vás dokáže naštvat?
! Jaký je vᚠnejoblíbenìjší klub v NHL, za který byste hrál?
Podplacenej rozhodèí.
Nechci hrát v NHL.
! Záliby?
! Vaše nejhezèí zážitky?
Jít s Moskalem na pizzu do Tìšína.
Já nevím.
! Vaše pøednosti a zlozvyky?
! Co Vás zarmoutilo?
! Jaký je váš hokejový cíl?
Zlozvyky. Nevím, kdy pøestat.
Pøednosti nemám.
! Vaše hokejové vzory?
Že se mi zase pokazí auto.
Když se mi rozbilo autíèko..
Hrát tak, abych si vydìlal na nové auto.
! Z èeho máte nejvìtší strach?
Rudolf Tluszczyk zvaný “Permoník“.
! Jakou nejlepší radu jste v životì dostal?
Teiger Woods.
! Kde jste chodil na ZŠ a SŠ?
Nežeò se.
! Oblíbení sportovci?
Na základku jsem chodil v Èeském Tìšínì na Komenského a do
Tøince.Na Støední jsem byl v Tìšínì, hotelovka-cestovní ruch.
! Herci a hereèky?
Hereèka Simona Krajnová a herec Bolek Polívka.
! Oblíbený pøedmìt ve škole a proè?
! Jaký je vᚠnejsledovanìjší poøad v TV?
! Ideální dovolená?
Do školy jsem moc nechodil, a tak jsem si žádný pøedmìt
neoblíbil.
! Ideálnì prožitý den?
Ne.
! Vaše vysnìné auto?
Výborný.
! Co vám chutná?
O blodnýnkách.
Veèerníèek Krakonoš.
Moje ideální dovolená? Nemám na dovolenou peníze.
! Líbí se vám Tøinec jako mìsto?
V posteli.
! Jaký vztah máte k tøineckým fanouškùm?
Wolswagen “Brouk“ Newbeatle.
! Jaké máte nejradìji vtipy?
Jahodová polévka s klobásou..
! Máte šastné èíslo?
! Kdybyste mìl možnost pøejmenovat tøinecký klub, jak by se
jmenoval?
! Jste povìrèivý?
! Dìkuji za odpovìdi
HC …, vìdìl bych, ale nemùžu to uveøejnit.
12°
Jo.
Hutnický den mýma oèima
Na hutnický den chodí skoro všichni lidi co znám. Èlovìk by si
myslel, že tam jdou urèitì proto, aby navštívili nìkolik stánkù
s obèerstvením, okoukli pár známých osobností a potoèili se na
kolotoèích. A samozøejmì si koupili ne zrovna levný lístek. Ale jen
málo lidí lístek doopravdy mìlo. A proè taky? Podávání pod plotem
šlo tak snadnì. A stánky? Nejvíc lidí stálo samozøejmì u tìch, kde
se prodával alkohol. Dùsledkem toho také bylo, že už v pìt hodin
odpoledne bylo prostranství plné rùzných „ochmelkù a ochlastù“.
A kdo by si nevybral v programu? Dìtský koutek, lidová veselice,
èeští a dokonce slovenští muzikanti, folklór a fotbal. Takže co z toho
plyne? Hutnický den mùže být skvìlý nebo naprostý oprus. Záleží
na tom, jak se na nìj díváte a s kým ho trávíte.
E
Blíží se konec!
Už jenom jeden mìsíc a zaènou ty krásné, nádherné, proslunìné,
svobody plné, nádherné a úžasné letní prázdniny. Tyto dva mìsíce,
mimochodem nejlepší èást roku, budou vskutku oázou klidu v jinak
tak „trpkém“ životì studenta. A tak jenom doufám, že je nepromarníte brigádami a poøádnì si je užijete, protože pak vás opìt
èeká deset mìsícù školy a byla by vážnì škoda neužít si slunce,
vody a hlavnì svobody a zábavy.
E
Veronika Giraczková
Ze sportovních výsledkù
Sálová kopaná – okresní kolo
V závìru této soutìže hraném vyøazovacím zpùsobem postoupili naši fotbalisti do semifinále, kde prohráli na penalty s SPŠ F-M.
V boji o tøetí místo pak porazili SOUT F-M 2:0
Odbíjená – okresní kolo
Družstvo starších žákyò obsadilo 5. místo pøi celkové úèasti 7
družstev.
Lehká atletika – starší žactvo
Pokles výkonnosti v tradiènì silné disciplínì naší školy je tu.
Dìvèatùm ani hochùm se nepodaøilo postoupit do okresního kola
ani v Poháru rozhlasu ani v Atletickém ètyøboji. Doufejme, že to
nebude jev trvalý.
Oèekávané akce
Závìr školního roku bude už potøetí patøit Olympijskému
šestiboji tøíd. Akce probìhne ve støedu 27.6.2001 za úèasti hochù
z Èadce i Èeského Tìšína. Do soutìže o hodnotné ceny se zapojí
šestnáctièlenné kolektivy jednotlivých tøíd ve sprintu, skoku do
dálky, vytrvalostním bìhu, šplhu, hodu granátem nebo míèkem a
plavání.
Mgr. Pavel Sikora
Redakce PROSTORU pøeje všem
nádherné a zajímavé prázdniny