25.8. 2009

cislo devet
Jak indiáni reagují na
železného oře?
Indiáni proti
železnici
protestují!!!
Americká
v l á d a
indiánům
původně
slíbila, že je
nikdo o prérie
s bizony
nepřipraví.
Stavbou železnice však slib porušila,
protože trať vede přímo středem země
indiánských kmenů Šajenů. Náčelník
WESTERNOVINY
červený mrak řekl jasně:
„Nechceme vás tu mít.
Vaše vlaky nám vyhání
bizony.“
„Ohnivý oř“ (tak
nazývají vlak) na indiány
přesto udělal dojem,
neboť je rychlejší než
jejich koně. Aby nás
bělochy vypudili ze svých
území, přeřezávají
telegrafní vedení, napadají vlakové
stanice a znovu a znovu ničí železniční
trať. Proto Americká armáda byla
donucena nasadit pět tisíc vojáků, aby
trať řádně ohlídala! Proslýchá se, že
vojsko nikoho nešetří!!!
25.8. 2009
cislo devet
Sebranice City
Touha po zlatě je
nepřekonatelná!
Indiáni jsou dobře ozbrojeni,
aby vojákům dokázali bez problémů
čelit.
Avšak přes veškeré jejich snahy a úsilí se
jim nepodařilo „železného oře“ ze země
vyhnat!
Nezbytná výbava hazardního Indiánský kmen Šajenů- něco z
hráče
historie!
p
o
s
l
é
z
e
M
i
s
s
o
u
r
i
,k
d
e
z
a
k
l
á
d
a
j
í
s
t
á
l
é
v
e
s
n
i
c
e
a
v
ěn
u
j
í
s
e
p
ěs
t
o
v
á
n
í
k
u
k
u
ři
c
e
,
f
a
z
o
l
í
,
t
y
k
v
í
a
s
e
z
o
n
n
í
m
u
l
o
v
u
b
i
z
o
n
ů.
H
e
n
r
y
D
e
r
i
n
g
e
r
z
a
ča
l
Ša
j
e
n
i
,
m
ůže
m
e
ří
k
a
t
i
Če
j
e
n
i
,K
o
l
e
m
r
o
k
u
1
7
4
0
z
í
s
k
á
v
a
j
í
p
r
v
n
í
k
o
n
ěa
p
o
čá
t
k
e
m
4
0
.l
e
t
v
y
r
á
b
ět
j
e
d
n
o
čij
s
o
u
s
e
v
e
r
o
a
m
e
r
i
c
k
ý
i
n
d
i
á
n
s
k
ý
k
m
e
n
.p
ře
k
r
a
ču
j
í
ře
k
u
M
i
s
s
o
u
r
i
.
D
o
r
o
k
u
1
8
0
0
d
v
o
u
r
a
n
n
é
p
i
s
t
o
l
k
y
t
ěžk
é
h
o
k
a
l
i
b
r
u
S
a
m
i
s
e
o
z
n
a
ču
j
í
t
s
é
t
s
ê
h
é
s
t
â
h
e
s
e
v
ši
c
h
n
i
p
ře
c
h
á
z
e
j
í
k
e
k
o
čo
v
n
é
m
u
u
r
če
n
é
k
b
o
j
i
n
a
n
e
j
k
r
a
t
ší
v
z
d
á
l
e
n
o
s
t
.(
t
s
i
t
s
i
s
t
a
s
)
.
J
e
j
i
c
h
p
o
če
t
j
e
o
d
h
a
d
o
v
á
n
z
p
ůs
o
b
u
ži
v
o
t
a
,k
c
e
l
o
r
o
čn
í
m
u
l
o
v
u
N
o
s
í
s
e
v
n
á
p
r
s
n
í
c
h
k
a
p
s
á
c
h
,
b
o
t
á
c
h
,n
a
p
o
u
h
ý
c
h
3
1
3
7
o
b
y
v
a
t
e
l
a
n
a
d
á
l
e
b
i
z
o
n
ůa
c
h
o
v
u
k
o
n
í
.
D
o
r
o
k
u
1
8
3
0
d
o
k
o
n
c
e
k
l
o
b
o
u
c
í
c
h
,
d
á
m
y
p
o
c
h
y
b
n
é
k
l
e
s
á
.
o
v
l
á
d
l
i
r
o
z
s
á
h
l
o
u
o
b
l
a
s
t
o
d
v
ý
c
h
o
d
n
í
h
o
p
o
v
ěs
t
i
j
e
n
o
s
í
v
e
z
v
l
á
št
n
í
m
p
o
u
z
d
ře
v
J
a
k
o
p
r
v
n
í
s
e
s
Ša
j
e
n
y
s
e
t
k
a
l
i
v
W
y
o
m
i
n
g
u
p
o
ře
k
u
A
r
k
a
n
s
a
s
.
R
o
z
d
ěl
u
j
í
r
o
z
k
r
o
k
u
a
f
a
l
e
šn
í
h
r
á
či
j
e
ú
d
a
j
n
ěm
a
j
ír
o
c
e
1
6
8
0
F
r
a
n
c
o
u
z
i
.
s
e
n
a
s
e
v
e
r
n
í
a
j
i
žn
í
v
ět
e
v
.
u
k
r
y
t
é
v
r
u
k
á
v
e
c
h
.
V
p
ří
p
a
d
ěp
o
t
ře
b
y
V
t
é
d
o
b
ěži
l
i
Ša
j
e
n
i
v
T
o
t
o
r
o
z
d
ěl
e
n
í
n
e
n
í
p
a
k
j
e
n
p
r
u
d
c
e
šv
i
h
n
o
u
r
u
k
o
u
a
z
b
r
a
ň l
e
s
í
c
h
k
o
l
e
m
n
á
h
o
d
n
é
,
a
l
e
m
á
h
i
s
t
o
r
i
c
k
é
j
i
m
v
l
e
t
í
d
o
d
l
a
n
ě.
P
i
s
t
o
l
k
y
d
e
r
i
n
g
e
r
j
s
o
u
p
r
a
m
e
n
ůM
i
s
s
i
s
s
i
p
p
i
o
p
o
d
s
t
a
t
n
ěn
í
.P
ře
d
e
v
ší
m
n
a
t
o
l
i
k
o
b
l
í
b
e
n
é
,že
j
s
o
u
ča
s
t
o
v
d
n
e
šn
í
M
i
n
n
e
s
o
t
ě.
j
i
žn
í
Ša
j
e
n
i
b
o
h
a
t
n
o
u
z
k
o
p
í
r
o
v
á
n
y
.
J
m
é
n
o
D
e
r
i
n
g
e
r
s
e
s
t
a
l
o
P
o
d
t
l
a
k
e
m
j
i
n
ý
c
h
m
e
z
i
k
m
e
n
o
v
é
h
o
o
b
c
h
o
d
u
n
a
t
o
l
i
k
s
l
a
v
n
ý
m
,
že
i
j
i
n
í
v
ý
r
o
b
c
i
z
a
ča
l
ii
n
d
i
á
n
s
k
ý
c
h
s
k
u
p
i
n
,
a
z
o
b
c
h
o
d
u
s
b
í
l
ý
m
i
.
j
e
j
i
c
h
ž m
i
g
r
a
c
i
V
z
t
a
h
y
m
e
z
i
Ša
j
e
n
y
a
v
y
v
o
l
a
l
p
ří
c
h
o
d
e
v
r
o
p
s
k
ý
m
i
o
b
c
h
o
d
n
í
k
y
,
E
v
r
o
p
a
n
ůd
o
o
b
l
a
s
t
i
c
e
s
t
o
v
a
t
e
l
i
a
l
o
v
c
i
j
s
o
u
V
e
l
k
ý
c
h
k
a
n
a
d
s
k
ý
c
h
v
c
e
l
k
u
p
řá
t
e
l
s
k
é
.
O
d
5
0
.
l
e
t
j
e
z
e
r
,
s
e
z
a
ča
l
i
Ša
j
e
n
i
1
9
.s
t
o
l
e
t
í
v
ša
k
Ša
j
e
n
i
p
o
h
y
b
o
v
a
t
k
z
á
p
a
d
u
.
v
z
d
o
r
u
j
í
t
l
a
k
u
o
s
a
d
n
í
k
ůa
N
a
ča
s
s
e
z
a
s
t
a
v
u
j
í
u
z
l
a
t
o
k
o
p
ů.
ře
k
S
h
e
y
e
n
n
e
,
R
e
d
a
Inzeráty
.
D
a
l
ší
v
á
r
k
a
u
t
ěr
e
k
z
k
u
c
h
y
n
ěk
v
y
p
r
á
n
í
O
d
m
ěn
a
:
2
0
$
t
a
k
t
o
o
z
n
a
čo
v
a
t
s
v
é
k
a
p
e
s
n
í
p
i
s
t
o
l
k
y
. 1
D
e
r
r
i
n
g
e
r
y
s
e
s
m
u
t
n
ěp
r
o
s
l
a
v
i
l
y
p
ři
2
.
Z
b
a
v
e
n
í
t
á
b
o
ři
št
ěn
e
p
o
řá
d
k
u
Odměna: 15 $
a
t
e
n
t
á
t
u
n
a
p
r
e
z
i
d
e
n
t
a
A
b
r
a
h
a
m
a
3
.
B
e
d
í
n
k
a
n
a
s
e
k
a
n
é
h
o
d
ře
v
a
p
r
o
k
u
c
h
y
ň Odměna: 20
$
L
i
n
c
o
l
n
a
,
k
d
y
žj
e
d
e
n
z
n
i
c
h
p
o
u
ži
l
v
r
a
h
4
.
H
r
o
m
a
d
a
s
i
l
n
ěj
ší
h
o
d
ří
v
í
z
l
e
s
a
O
d
m
ěn
a
:
1
0
$
J
o
h
n
W
i
l
k
e
s
B
o
o
t
h
.
Zpráva o
tuně zlata v oblasti
Klondike se
okamžitě rozšířila
po celém světě!
V y p u k l a
opravdová „zlatá
horečka!“
Do odlehlé
oblasti Klondike se
dnes a denně vydávají tisíce lidí z
celého světa! Každý z nich chce
zkusit štěstí a zbohatnout. Většina
dychtivých zlatokopů připlouvá
do přístavu Skagway nebo Dyea na
Aljašce, odkud se vydávají přes
hřebeny zasněžených hor za
zlatem. Je nutné, aby každý
zlatokop měl sebou mimo nářadí
na rýžování až jednu tunu zásob,
25.8. 2009
Základní vybavení
zlatokopa
Úplně nejjednodušším a
nejzákladnějším vybavením
zlatokopa je rýžovnická miska.
Druhů misek je celá řada a jejich
tvar je zčásti dán vývojem
rýžovnických technik a z části
tradicí. U nás je stále velmi
rozšířen typ pánve tvaru čínského
klobouku. Dále zlatokop
aby přežil zimu kanadské
divočiny! Na této úzké cestě se
tísní nepřetržitě zástup lidí.
Kdo z něj vypadne, musí se
vrátit zpátky dolů a začít od
začátku.
Odhaduje se, že do
oblasti řeky Klondike přijde,
až na sto tisíc lidí!
potřebuje náčiní, kterým nabírá
zlatonosný materiál do pánve.
Dobře se osvědčily vojenské
zákopové lopatky. Je také dobré
mít sebou ještě nádobku, do které
je možno narýžované zlato sbírat.
Zlato se v rozptýlené
formě vyskytuje v celé zemské
kůře, patří mezi nejvíce ceněné
kovy. Používáme ho především
pro výrobu šperků. Je to kov velmi
stabilní a proto výrobky z něj
zhotovené mají dlouhou
životnost a stabilní vlastnosti po
celou dobu použití.
WESTERNOVINY
cislo devet
25.8. 2009
cislo devet
WESTERNOVINY
25.8. 2009
Najdi 10 rozdílů
Roman vysvětluje: Ospalý jsem ve třídě pořád proto, že ve
mně dřímá ...
P
O
Č
I
T
A
D
L
O
K
O
T
O
L
U
H
Y
D
A
V
U
L
Ž
Ý
O
O
Y
M
H
A
Z
I
A
T
T
N
A
R
K
Á
D
A
E
O
A
R
O
L
L
L
R
L
T
M
Á
M
A
R
E
P
O
E
I
D
N
I
L
U
M
R
R
K
A
L
F
A
T
D
T
Á
A
K
Í
N
D
O
H
A
J
M
ALFA
ARKÁDA
ATOM
DYNAMIKA
FIALKA
FLERET
HOTEL
HROM
JAHODNÍK
KAMARÁD
LUHY
MOTÝLI
NOHA
POČITADLO
POUZDRO
PRÁM
RÁJ
RUDA
TOUHA
TROL
ŽIDLE
ŽLUVA
Tajenka:
První tři řešitelé budou po zásluze odměněni 5 dollary!
První bezdrátový přenos na
světě
Základní
kameny mobilní
komunikace
najdeme již v
první polovině
19. století - již v roce
1837 sestrojil
Samuel Morse první
telegraf, ten byl
samozřejmě závislý
na propojení dráty.
K telegrafu se váže
jedna zajímavost -
18. října 1842 prováděl Morse
experiment, při němž část telegrafních
drátů vedla pod vodou, aby dokázal, že
i dráty natažené pod vodou přenášejí
signál. Bohužel během experimentu
přetrhla dráty projíždějící loď. Morse
však v pokusu pokračoval a signál se
díky vodivosti vody přenesl - šlo tedy o
první bezdrátový přenos.
První transkontinentální
železnice
10. 5. 1869 zatloukl prezident
železniční společnosti Central Pacifik v
Promontory Point v Utahu (poblíž
mormonského sídla Velkého Solného
jezera) zlatý hřeb do posledního
železničního pražce. Telegrafní zpráva
o této události se okamžitě šířila po
celém kontinentu.
V tento den slavila celá Amerika
svůj triumfální počin: deset tisíc dělníků
vystavělo železniční trať vedoucí od
Mississippi po západní pobřeží.
Během šesti let
spojili západní pobřeží
s východem tratí
dlouhou dva tisíce osm
set kilometrů. Na tomto
díle spolupracovaly dvě
soukromé železniční
společnosti: Union
Pacific zahájila stavbu v
Missouri na východě a
Central Pacific v
Kalifonii na západě.
V prériích se koleje pokládaly snadno.
Každý den přibylo deset kilometrů trati.
Největší výzvou byla pohoří Skalnaté
hory a Sierra Nevada, neboť lokomotivy
zvládají jen malá stoupání. Muži
proto museli budovat tunely a přes
hluboké rokle stavět dřevěné
mosty.
A nyní v srpnu 1869 je všechno
úspěšně hotovo- započala nová,
rychlejší doba. Vlaky prérií jezdí
rychlostí 55 kilometrů za hodinu a
tím pádem se celkově ušetří čas.
Například přepravování pošty z
New Yorku do San Francisca nyní trvá
pouhých sedm dnů. Rychle se začaly
budovat i další železniční trati…
Věříme, že zanedlouho jich již bude
daleko více!