Arboretum Písek

VzdČláváním blíže jihoþeské krajinČ
Praxe: Arboretum Písek
Arboretum Písek
•
•
•
•
Budováno od roku 1913
VýmĢra cca 3 ha
Cca 350 taxonƽ
Vyšší odborná škola lesnická a StƎední lesnická
škola Písek
Pomník zakladatelƽm
Informaēní systém v arboretu
Prƽhledy
Nové výsadby
V arboretu jsou domácí druhy napƎ.
JabloŸ lesní - Malus sylvestris
Ale také vzácné druhy napƎ.
Postopēák cizí - Comptonia peregrina
Voliéra pro dravce
Hotel pro hmyz
VzdČláváním blíže jihoþeské krajinČ
Praxe: LibČjovicko
• Vyhláškou ē. 208/1996 Sb. je prohlášeno
LibĢjovicko – Lomecko za památkovou zónu
• Osou je ētyƎƎadá alej
• Na ose je nĢkolik významných staveb
UmístĢní jednotlivých významných
prvkƽ a jejich propojení
Alej
Zaēátek aleje u lázní
tyƎƎadá alej
Na druhou stranu osa aleje dále
pokraēuje na kostel ve VodŸanech
LáznĢ
Budova bývalých lázní
Areál lázní
Kaple sv. MáƎí Magdaleny
Kaple byla založena v letech 1660 1663
Kaple vznikla u pramene
Výhled na VodŸany
Nová výsadba u polní cesty
LibĢjovice – nový zámek
Nový zámek v LibĢjovicích
Pohled z parku
Park je poniēen ēinností armády
ŠIRŠÍ VAZBY
ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ
HospodáƎský dvƽr u zámku
LibĢjovice
Pohled na dvƽr u zámku
NádvoƎí
Pokraēování aleje
Alej pokraēuje i za zámkem
v LibĢjovicích
Dalším místem na ose je areál
v Lomci
Alej je v další ēásti zarostlá
LibĢjovice – starý zámek
Pƽvodní tzv. Starý zámek
v LibĢjovicích
Renesanēní zámek vznikl
pƎestavbou tvrze
Kostel VodŸany
Pomyslným jedním koncem osy je
kostel ve VodŸanech
Kostel Netolice
Druhým koncem osy je kostel
v Netolicích
Lomec – poutní místo
Budova kostela v Lomci
Bývalý zámek v Lomci
VzdČláváním blíže jihoþeské krajinČ
Praxe: Novohradsko
Zámecký park
• Na místĢ parku byla od konce 16. st. panská
zahrada
• Na zaēátku 18. st. provedeny barokní úpravy
• Koncem 18. st. pƎemĢnĢn na anglický park
Pohled na zámek
Pohled na zámek z parku
Prƽhled parkem
Detaily prƽhledu
PƎestavĢný zámecký skleník
Kašna
Rybník v parku
Ostrov v rybníce
HvĢzdice cest v parku
Bývalý vodopád
Výjezd z parku do okolní krajiny
Terēino údolí
• Terēino údolí nebo též Terezino údolí, pƽvodnĢ
Krásné údolí
• Název podle hrabĢnky Terezie Buquoyové
• Založeno v polovinĢ 18. st.
• PƽvodnĢ mĢl park cca 69 ha
• Souēasná rozloha cca 138 ha
• Národní pƎírodní památka
Vstupní brána
Prƽhled u vstupní brány
Jez a zaēátek náhonu
Hamr
Lázniēky
Vlastní budova lázní
Bývalý Modrý dƽm
Budova byla zniēena povodní
Vodopád
Voda je do vodopádu pƎivádĢna
umĢlým korytem
Prƽhled v parku
Švýcarský dƽm
ŠIRŠÍ VAZBY
ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ
Ostrov na Žěárském rybníce
Na ostrovĢ byl dƎíve vybudován
park
Aleje
Kolem Nových Hradƽ je krajina
ēlenĢna alejemi
Klášter v Nových Hradech
V Nových Hradech je také klášter
Klášterní zahrada
Hrad v Nových Hradech
Pƽvodní sídlo bylo na hradĢ
na skalním ostrohu
Zbytky hradeb
Kostel v Dobré VodĢ
V dálkových pohledech zaujme
kostel v Dobré VodĢ
Detail kostela
Žofínský prales
Žofínský prales je chránĢn
již od roku 1838
Hojnovodský prales
Od roku 1838 je chránĢn také
Hojnovodský prales
VzdČláváním blíže jihoþeské krajinČ
Praxe: Park ýervený DvĤr
ervený Dvƽr
•
•
•
•
•
1591 zƎízení dvora
1598 zƎízení bažantnice
1672 vybudování zámku
60. léta 18. st. vybudování barokní zahrady
40. léta 19. st. pƎebudování na pƎírodnĢ
krajináƎský park
Zámek
HospodáƎský dvƽr
Pohled na zámek z parku
Bývalá budova k chovu bažantƽ
Pohled na Bažantnici
UmĢlý pahorek Schneckenberg
a Rusaliēnino jezírko
Skupiny dƎevin v travnatých
plochách
V louce jsou skupiny dƎevin
a solitéry
Pohled na luēní porosty
Hlavní prƽhled
Domek hlídaēe parku
Obelisk
Vodní kanál
Zámecký rybník s vodotryskem
VyústĢní zatrubnĢného potoka
VzdČláváním blíže jihoþeské krajinČ
Praxe: Park Kratochvíle
Zámek Kratochvíle
•
•
•
•
PƽvodnĢ dvƽr
Zámek vybudován 1583 – 1589
Podle italských vil
Kolem vybudována vodní plocha a renesanēní
zahrada
Brána do areálu
Budova zámku
Vodní plocha kolem zámku
Zámek vypadá jako dvojvila
Bylinková zahrádka
Pravidelná úprava na ostrovĢ
u zámku
Tvarované nízké ploty a kvĢtiny
Detail
ŠIRŠÍ VAZBY
ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ
Okolí parku
Okolní krajina s alejemi
Stoka Krēínka
Zbytky vodního kanálu Krēínka,
který pƎivádĢl vodu k zámku
Linie vodního kanálu
Petrƽv Dvƽr
PƽvodnĢ renesanēní Petrƽv dvƽr
nedaleko Kratochvíle
VzdČláváním blíže jihoþeské krajinČ
Praxe: Park u Schwarzenberské hrobky
• Schwarzenberská hrobka byla vybudována
v letech 1874 -1877
• Okolí upraveno jako pƎírodnĢ krajináƎský park
Schwarzenberská hrobka
Prƽhled od vchodu do hrobky
Živé ploty ohraniēují cestu
kolem hrobky
V parku se stƎídají skupiny dƎevin
s luēními porosty
Pohled na vegetaci kolem rybníka
SvĢt a skupiny dƎevin
Solitérní strom v louce
VzdČláváním blíže jihoþeské krajinČ
Praxe: Zámecká zahrada v ýeském KrumlovČ
• Barokní zahrada byla založena v 17. století
• Plocha témĢƎ 11 ha
Zámek v eském KrumlovĢ
Spojovací chodba do zámecké
zahrady
Bývalá jízdárna
Pravidelné úpravy v dolní ēásti
parku
Hlavní osa parku
Rekonstrukce rokokových úprav
Kaskádová fontána
Terasa oddĢlující dolní a horní ēást
zahrady
Pravidelné úpravy v tzv. Horní
zahradĢ
StƎíhané živé ploty
Letohrádek Bellárie
Otáēivé hledištĢ
Otáēivé hledištĢ je umístĢné pƎímo
na ose parku
Hudební pavilon
Zbytky terénních úprav
Bývalá nádrž
Park je ukonēen rybníkem
Oranžerie u zámecké zahrady
ŠIRŠÍ VAZBY
ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ
MĢsto eský Krumlov
Pohled na mĢsto
KƎížová hora
Poutní místo na KƎížové hoƎe
Pohled na kapli
VzdČláváním blíže jihoþeské krajinČ
Praxe: Rybník Rožmberk
• Rybník Rožmberk
• Postaven 1584 -1590
• Vodní plocha cca 490 ha
Pƽvodní vypouštĢcí zaƎízení
VypouštĢcí zaƎízení rybníka
Detail
Informaēní panel o povodních 2002
VzdČláváním blíže jihoþeské krajinČ
Praxe: Organosoly
Organozem
Definice organosolƽ
• Organosoly jsou pƽdy s holorganickými,
hlavnĢ rašelinnými horizonty o mocnosti vĢtší
než 50 cm
• V pƎípadĢ, že se pƽdní profil vyvíjí nad pevnou
skálou bez pƎítomnosti dalších substrátƽ, jsou
za organosoly považovány i pƽdy s mocností
holorganického nebo rašelinného horizontu
vĢtší než 10 cm
Definice organozem
• Pƽdy charakterizované mocným
holorganickým horizontem oznaēovaným T,
který má mocnost vĢtší než 50 cm
• Organozem, která se vyvíjí nad pevnou skálou
musí mít mocnost holorganického horizontu
vĢtší než 10 cm a je oznaēována jako
organozem litická
Subtypy organozemí
Taxonomický klasifikaēní systém rozeznává
celkem 7 subtypƽ organozemĢ
•
•
•
•
•
•
•
Organozem fibrická (ORf)
Organozem mesická (ORm)
Organozem saprická (ORs)
Organozem humolitová (ORh)
Organozem sulfidická (OR)
Organozem glejová (ORq
Organozem litická (ORt)
Vývoj organozemí
• Organozem vrchovištní
– Vyvíjí se na lokalitách ovlivnĢných vysokou hladinou podzemní vody, ve
vyšších nadmoƎských výškách za nepƎíznivých klimatických a
edafických podmínek (oligotrofní prostƎedí = chudé živinami)
• Organozem pƎechodová
– VytváƎí pƎechody mezi vrchovištním a slatinným prostƎedím
• Organozem slatinná
– Vyvíjí se na lokalitách ovlivnĢných vysokou hladinou podzemní vody, v
nižších nadmoƎských výškách za pƎíznivých klimatických a edafických
podmínek (prostƎedí bohaté živinami)
RašeliništĢ
Struktura rašeliny
Pƽdní profil organozemĢ a
pƎirozené stanovištĢ na organozemi
VzdČláváním blíže jihoþeské krajinČ
Praxe: Branná – tČžba a zpracování rašeliny
• Prohlídka tĢžebních ploch rašeliny u vesnice
Branná
• TĢžbu a zpracování zde realizuje firma
Rašelina a.s. - závod Branná
TĢžební plocha
Rašeliník
Pƽdní profil na rašeliništi
OdvodŸovací kanály v rašeliništi
Detail kanálu
Rašelina je na povrchu vyschlá,
ale kousek pod povrchem je ještĢ
vlhká
Hromady vytĢžené rašeliny
k vyschnutí
RašeliništĢ je rƽznĢ hluboké. Místy
je vytĢženo až na písek.
Hromady rašeliny ke zpracování
Zpracovatelský závod
Hotové substráty
Probíhající rekultivace
VzdČláním blíže k jihoþeské krajinČ
Praxe – areál g
golfového hĜištČ Hluboká
nad Vltavou
Golfové hĜištČ Hluboká nad Vltavou
ƒ nachází se v historicky doložené krajinné
úpravČ
p
z 18. století
ƒ dlouhovČké duby jsou odhadovány na stáĜí
i nČkolika století
ƒ souþasnost – pĜírodnČ krajináĜská oblast s
historicky chránČnými prvky a stromy
ƒ výskyt vzácných živoþichĤ
TesaĜík obrovskýý - ((Cerambyx
y cerdo))
Vzácný druh chránČný
zákonem podle vyhlášky þ.
395/1992 Sb.
DospČlec
•jeden
j
z nejvČtších
j
tohoto
druhu u nás
•délka tČla 24 – 56 mm
•otvory v kĤĜe stromĤ o
rozmČrech 13 x 26 mm –
výletové otvory
•Obr:1
TesaĜík obrovskýý - ((Cerambyx
y cerdo))
L
Larva
ttesaĜíka
Ĝík
• ke svému vývoji
ý j
potĜebuje nejménČ
stoleté dĜevo dubĤ
• dovede poškodit
trvale i silné a
zdravé
d é jjedince
di
d
dubu
b
• larva dlouhá až 10
cm
• vývoj 3 – 5 let
•Napadá hlavnČ
duby, ménČ jilmy,
jasany oĜešáky
jasany,
•Obr: 2
Kovolesklec g
gama - Autographa
g p g
gamma
= MĤra gama
• až 3 generace do roka
• vajíþka
j
kladena na
spodní stranu listĤ
• housenkyy kvČten –
srpen, záĜí – jaro
• píćalkovitý pohyb
• škodí požerky a
stáþením listĤ na
okrasných dĜevinách
• Obr: 3
K
Kovolesklec
l kl gama - Autographa gamma
• pĜezimují všechna
ý j
stádia
vývojová
• ochrana pĜi
velkém napadení
mechanická –
odstranČni
napadené þásti
• Obr: 4
K t k obecný
Krtek
b
ý – Talpa
T l europaea
- krtiny hlavnČ
jaro, podzim
- znehodnocení
trávníkĤ
- O
Ochrana
h
–
akustické
plašiþe
- Obr: 5
DĜevokazné houby
Troudnatec
kopinatý
Fomes fomentarius
PĜíznaky: na kmeni
nápadné víceleté
nápadné,
plodnice, z poþátku
p
polokruhovité,
,
šedobílé, pozdČji starší
plodnice tvar na
kopytovitý a
šedoþerný, rozklad
dĜeva je rychlý
Obr: 6
DĜevokazné houby
Troudnatec pásovaný
Fomitopsis pinicola
Obr: 7
DĜevokazné houby
Hlíva ústĜiþná
Pleurotus ostreatus
•
jedlá výborná
Obr: 8
DĜevokazné houby
Choroš šupinatý
Polyporus
squamosus
• saprofyt na
odumĜelých
d Ĝ lý h
kmenech
Ob 9
Obr:
Choroby
Rez rodu Melanospora
• napadá listy stromĤ
vrby
• PostĜik fungicidy
Ob 10
Obr:
Choroby
Rez vejmutovková
Cronartium flaccidum
• dvoubytná rez
• za vegetace
g
napadá
p
listy
y
nejþastČji þerného rybízu
• v dobČ vegetaþního klidu
napadá pČtijehliþné
borovice, nejþastČji borovici
vejmutovku
ejm to k
Obr. 11, 12
Choroby
Padlí dubové - Erysiphe alphitoides
• výskyt za teplých a hodnČ vlhkých dní
• napadá listy i vČtviþky, pĜezimuje ve spadaném listí
• v pĜírodních podmínkách pĜi výskytu v podzimních
mČsících pĜispívá padlí k pĜípravČ rostlin na ukonþení
jejich vegetaþního cyklu, Obr: 13
Choroby
Erysiphaceae – padlí na okrasných dĜevinách
ZÁSTUPCI RODģ A DRUHģ
DRUHģ:
Sawadaea bicornis Homma a S. tulasnei – padlí javorové na Acer
p
pseudoplatanus,
p
, A. p
platanoides,, A. campestre….
p
typický
yp ý jje bílý
ý
povlak kolem nervatury a postupnČ pokrývá þást nebo celý list.
Phyllactinia guttata – padlí bukové u Betula, Corylus, Crataegus,
F
Fagus
sylvatica.
l ti
Bílý povlak
l k na lilistech
t h neníí k nápadný,
á d ý pouze u
buku je více þitelný
Erysiphe flexuosa (Uncinuliella flexuosa) – hostitel Aesculus pavia,
A. hippocastaneum, A. x carnea.
Erysiphe berberidis (Microsphaera berberidis) tvoĜí silné mouþnaté
povlaky
l k na lilistech
t h Berberis
B b i vulgaris,
l i B
B. th
thunbergii,
b ii ale
l i na
þervenolistých kultivarech a na listech Mahonia aquifolium. PĜi
silném napadení dĜíšĢálĤ listy i s mladými letorosty - následnČ
poškozeny mrazem.
Choroby
Erysiphe syringae - Microsphaera syringae na Syringa
vulgaris, S. chinensis a Viburnum opulus
Podosphaera pannosa - Sphaerotheca pannosa var.
var
rosae – padlí rĤžové
Erysiphe
y p elevata - Microsphaera
p
elevata na Catalpa
p
bignonioides
Erysiphe adunca - (syn. Uncinula adunca) na Salix
E
Erysiphe
i h azaleae
l
(
(syn.
Mi
Microsphaera
h
azaleae)
l
) na
rhododendronech a azalkách
Erysiphe palczewskii (syn.
(syn Microsphaera
palczewskii) na Caragana
Zdroj http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/485http://atlasposkozeni mendelu cz/atlas/485padli_na_okrasnych_drevinach.html
Zdroje:
1. http://sid82.blog.cz/1104/velci-tesarici
http://www.treking.cz/priroda/tesarik-obrovsky.htm
p
g
p
y
2. http://www.cerambyx.uochb.cz/cerambyx_cerdo.htm
3. http://www.jikl.cz/motyli/1795-kovolesklec-gama-housenka.html
4. http://www.motyli.net/noctuidae.php?lepidoptera=autographa-gamma
5. http://hobby.idnes.cz/skudci-na-zahrade-jak-si-s-nimi-poradit-dxw-/hobbyzahrada.aspx?c=A120521_164814_hobby-zahrada_bma
6. http://3.bp.blogspot.com/-Ohjoe4IyIyw/T4m2OBarqwI/AAAAAAAAES8/RyT1FdE1aV8/s1600/fomentarius.jpg
7. http://4.bp.blogspot.com/-bNr1JTo-MIY/T5OgKcmVcpI/AAAAAAAAEUc/i1w3cHKS
p
p
g p
g
p
_ts/s1600/pinicola.jpg
p
jpg
8. http://4.bp.blogspot.com/-md4CmdSHUdg/Unf8h_JSYRI/AAAAAAAAGkc/VRQ1JMt0EdI/s1600/ostreatus.jpg
9. http://ohoubach.blogspot.cz/2009/09/squamosus5.html
10. http://hobbyzahrada.cz/fotogalerie/articles_images/2061-choroby_melanospora_1.jpg
11. http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id15736/
12. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/31/Cronartium_ribicola2.jpg
13. http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/ochrana-obecne/aktualni-prehled-ochranyzahrad-sadu-a-vinic-srpen-a-zari-2012.html
p
J. ŠTAMBERKOVÁ A KOL., Ochrana zahradních rostlin I., Rebo Production CZ, DobĜejovice 2012, s. 341, ISBN
978-80-904782-5-1