Brno 23

Transkript

Brno 23
MATTONIHO KYSELKA
KOMENTOVANÉ NÁZOROVÉ OTÁZKY
A. Představ si, že si s kamarády postavíš bunkr ve stromě. Máš zákonnou povinnost se o něj starat až do
konce svého života? Proč ano/ne? Postavíš-li zděný dům, máš zákonnou povinnost jej udržovat? Můžeš ho
zbourat, když budeš chtít?
Možné argumenty v diskusi: V případě jakéhokoli majetku mám povinnost udržovat jej
v bezpečném stavu – z hlediska odpovědnosti za škodu na cizím majetku či zdraví není rozhodné, zda
někomu spadne na hlavu kus mého balkonu (nemovitost) či květináč (movitost). Podstatné je, zda se
bunkr/zděný dům nestane kulturní památkou – pak přibývá zákonná povinnost podle §9
památkového zákona: „Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její
zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením
nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu
kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu. ...“
B. Představ si, že tvůj pradědeček postavil na hlavní třídě krásný dům, který spoluvytváří kolorit města.
Jednou tento dům zdědíš. Jaké s ním budeš mít záměry? Představ si, že tento dům prohlásí stát za památku.
Jaké povinnosti z toho pro tebe vyplývají? Jaké povinnosti vyplývají pro stát?
Možné argumenty v diskusi: Dokud je dům bez ochrany, může si s ním majitel dělat, co chce – třeba
ho nechat zchátrat, nebo ho zbourat. Jakmile je prohlášen památkou, má majitel povinnost jej
udržovat v pořádku ve stávající podobě – bez souhlasu památkářů jej nesmí nijak přestavovat (např.
jej nesmí zateplit nebo vyměnit netěsnící okna za plastová). Údržba takového domu je přitom
mnohem nákladnější než údržba modernějších staveb. Stát má ve vztahu k nemovitosti povinnost
vymáhat dodržování povinností ze strany vlastníků, a podporovat – zejm. odborně, ale i finančně –
obnovu a zachovávání památek. Do druhé skupiny „pozitivních“ povinností patří poskytování
daňových úlev, odborné pomoci Národního památkového ústavu, a paleta dotačních programů
Ministerstva kultury ČR (MK má šest programů na záchranu a obnovu kulturních památek, v roce
2012 v těchto programech rozdělilo ca 540 milionů korun. Spolu s Programem péče o národní
kulturní poklad - 465 milionu korun - tak na obnovu památek přidělilo před 1 miliardu korun, což je
asi 12 % výdajů MK).
C. Heinrich von Mattoni, který vybudoval lázně a provozoval je ze zisků z prodeje minerální vody, zemřel
v roce 1910. Firmu Karlovarské minerální vody, která vyrábí Mattonku dnes, nevlastní Mattoniho potomci a
většina lázní jí vlastně ani nepatří. Rekonstrukce celého areálu přitom může stát až miliardu korun. Myslíš si,
že by firma měla investovat své výdělky do rekonstrukce lázní? Proč?
Možné argumenty v diskusi: Firmu sice již rodina Mattoni nevlastní, ovšem tím, že vyrábí minerálku
pod značkou Mattoni, se jednoznačně k Mattoniho dědictví hlásí. Na druhou stranu Mattoniho
rozhodnutí, že zisky z prodeje věnuje do vybudování lázeňského areálu, byla jeho dobrovolná volba
(mohl je všechny utratit na sebe tak, jako většina velkopodnikatelů) a je otázkou, zda můžeme
stejnou šlechetnost očekávat i od jeho nástupců. Navíc v Mattoniho době pomáhaly velkolepé lázně
šířit slávu Mattoniho jména po světě a tak přispívaly ke zvýšení zisků jeho firmy. Dnešní vlastník
značky Mattoni má skutečně k lázním odpovědnost pouze morální. Možný protiargument – Kdo by
dnes znal jméno Mattoni, kdyby jej nový vlastník na poměry privatizace 90tých let velmi úspěšně –
s celým závodem – neobnovil?
D. V jednu dobu se v tisku objevily zprávy, že firma C.T.S. Duo s.r.o., resp. RIS Revitalizační investiční
společnost s.r.o. (nyní vlastník většiny nemovitostí v areálu lázní Kyselka), nabídl Karlovarskému kraji
všechen svůj majetek v lázních Kyselka zdarma, pokud se kraj zaváže k tomu, že ho opraví. Kraj nabídku
odmítl. Měl by se kraj k rekonstrukci lázní zavázat, i za cenu toho, že bude muset šetřit jinde (školy,
nemocnice, silnice, atd.)?
Možné argumenty v diskusi: Kraj skutečně objektivně nemá miliardu navíc, za kterou by mohl lázně
zrekonstruovat. Možné řešení situace je dotace od státu (který by však také musel šetřit jinde), nebo
vzájemná dohoda všech zainteresovaných aktérů – státu, kraje, obou vlastníků, kde by každý z nich
přispěl určitým podílem, nebo dostal za úkol rekonstrukci části areálu.
E. Lázeňství se začalo rozvíjet v době romantismu a svého vrcholu dosáhlo na konci 19. století. Od té doby
význam lázní upadá: používají se modernější léčebné metody, s vynálezem motoru a letectví je mnohem
snadnější cestovat a lidé tak tráví dovolenou raději cestami do vzdálenějších krajů. Má tedy smysl
investovat peníze do rekonstrukce areálu, jehož další využití není jisté?
Možné argumenty v diskusi: Stejný argument bychom ale mohli uplatnit u všech významných
památek: zámků, hradů, parků atd. Již také dávno neslouží svému původnímu účelu, ovšem mají
obrovskou hodnotu právě v kulturním dědictví, které je v nich uloženo. Ochota a schopnost starat se
o takové kulturní dědictví je znakem civilizovaného národa. Navíc řada jiných lázní (Karlovarské,
Mariánské, Františkovy, Luhačovice) jsou stále v provozu a uživí se.
F. Občané za záchranu lázní bojují: vyhlásili petici, kterou již podepsalo přes 25 tisíc lidí
(http://www.zachrante-lazne-kyselka.cz/cz/). Natočili videa se známými osobnostmi a celou kauzu
popularizují. Co dalšího by obyčejní lidé mohli dělat? Pokud bys chtěl(a) lázně zachránit, co bys mohl(a)
udělat ty?
Možné argumenty v diskusi: Mohou samozřejmě podepsat petici (je ale takový způsob protestu
účinný?). Mohou ale také napsat osobní dopis Alessandru Pasqualemu, kde vysvětlí své důvody, proč
si myslí, že by měl lázně opravit, příp. mohou podobný dopis poslat i kraji nebo Ministerstvu kultury.
Kontroverzní taktika by byl např. bojkot výrobků Mattoni – je-li čas, mohlo by být zajímavé rozvinout
diskusi, zda je taková nátlaková metoda přijatelná („Buď opravíte lázně, nebo nebudou zisky.“)
G. Společnost Karlovarské minerální vody je aktivní ve finanční podpoře mnoha nejen kulturních akcí
(http://www.mattoni.cz/cz/o-spolecnosti/seznam-podpory) – např.: Český lev, Festival spisovatelů,
Magnesia Litera, Prague Food Festival, Česká Miss, Mattoni NBL, Prague Marathon, Nemocnice Karlovy
Vary ... Je vhodné od ní vyžadovat nákladnou rekonstrukci lázní, jejichž další využití je nejisté? Označil(a)
bys firmu KMV za „společensky odpovědný podnik“? Je fér od firmy žádat ještě další podobné investice?
Možné argumenty v diskusi: Výše uvedený sponzoring společnost KMV pravděpodobně provádí
především s cílem propagace firmy a jejích produktů. Oprava areálu lázní Kyselka by v poměru
vložené peníze / míra zviditelnění tak výhodnou nebyla. Firma KMV je však vlastníkem některých
budov v areálu a má tak ze zákona povinnost památkově chráněné objekty udržovat v dobrém stavu
– nejde tedy o svobodnou vůli firmy, ale plnění zákonem stanovených povinností. Ke konceptu
společenské odpovědnosti firem viz heslo „Společenská odpovědnost firem“ na www.wikipedie.cz.