Katalog biotopù - biomonitoring.cz

L6.5 Acidofilní teplomilné doubravy
L6.5 Acidofilní teplomilné
doubravy
Acidophilous thermophilous oak forests
Natura 2000. 91I0 * Euro-Siberian steppe oak woods
– prioritní stanovi‰tû (jen L6.5A, viz také L6.2, L6.3 a L6.4)
Smaragd. 41.7 Thermophilous and supra-Mediterranean oak
woods (viz také L6.1, L6.2, L6.3 a L6.4)
CORINE. 41.712 Sub-Mediterranean Quercus petraea-Q. robur
woods, 41.7A13 Pannonic hairy greenweed sessile oak woods
Pal. Hab. 41.712 Sub-Mediterranean Quercus petraea-Q. robur
woods, 41.7A13 Pannonic hairy greenweed sessile oak woods
EUNIS. G1.9/P-41.71 Western white oak woods and related
communities, G1.9/P-41.7A Euro-Siberian steppe oak woods
Fytocenologie. Svaz Quercion petraeae Zólyomi et Jakucs
ex Jakucs 1960 (viz také L6.4): Sorbo torminalis-Quercetum
Svoboda ex BlaÏková 1962, Genisto pilosae-Quercetum petraeae
Zólyomi et al. ex Soó 1963, Asplenio cuneifolii-Quercetum
petraeae Chytr˘ et Horák 1997. – Svaz Genisto germanicaeQuercion Neuhäusl et Neuhäuslová-Novotná 1967
(viz také L7.1, L7.2, L7.3 a L7.4): Viscario-Quercetum
Stöcker 1965
Potenciální vegetace. 34 Bfieková doubrava, 35 Hadcová
sleziníková doubrava
Fyziotyp. XD Xerotermní doubravy
Lesnická typologie. 1Z Zakrslá doubrava (1 – tolitová,
2 – s ostfiicí nízkou, 3 – kostfiavová, 7 – s váleãkou
prapofiitou, viz také L6.4), 1C1 Suchá doubrava biková
teplomilná (ochuzená) (viz také L3.1, L6.1, L6.2 a L6.4),
1K Kyselá doubrava (1 – kostfiavová, 2 – kostfiavová
s kruãinkou chlupatou, 4 – metlicová, 5 – psineãková,
7 – biková, 9 – svahová) (viz také L7.1)
Geobiocenologie. 1 AB 3 Querceta (doubravy),
1–2 A–AB 1–2 Querceta pinea humilia inf. et sup. (zakrslé
borodoubravy n. a v. st.) (viz také K4), 1 D 1 Cerasi-querceta
pini humilia (zakrslé boro-mahalebkové doubravy)
(viz také L8.3), 1–2 (A)AB–B 1–2 Querceta humilia inf. et sup.
(zakrslé doubravy n. a v. st.) (viz také K3, K4, L3.1 a L7.1)
Struktura a druhové sloÏení. Svûtlé lesy
s dominancí dubu zimního (Quercus petraea s. lat.)
za hranicí areálu ‰ipáku (Q. pubescens s. lat.) nebo na pÛdách, které tomuto druhu nevyhovují pro svou vy‰‰í
kyselost. V podúrovni mÛÏe b˘t pfiimí‰en habr
obecn˘ (Carpinus betulus). Stromové patro je v nûkter˘ch porostech velmi rozvolnûné a nízkého
vzrÛstu, jen 4–6 m vysoké. Kefiové patro je zpravidla
vyvinuto slabûji a mnohdy je tvofieno niωími jedinci
dubu zimního (Quercus petraea s. lat.). Bylinné patro
je druhovû bohaté, nemá v‰ak v˘raznûj‰í diagnostické druhy, protoÏe druhy submediteránního
a panonského roz‰ífiení v nûm chybûjí nebo jsou
vzácné. Dominantou je zpravidla kostfiava ovãí (Festuca
ovina), lipnice hajní (Poa nemoralis) nebo tolita lékafiská
(Vincetoxicum hirundinaria). V porostech na skalnat˘ch
svazích jsou hojnûji zastoupeny mechy a li‰ejníky.
Ekologie. V˘slunné, strmé, ãasto skalnaté svahy,
v nejteplej‰ích a nejsu‰‰ích oblastech také plo‰iny
a svahy o mírném sklonu. Geologick˘m podkladem
jsou kyselé silikátové horniny, nejãastûji Ïula, rula,
granulit, prvohorní a starohorní bfiidlice, vzácnû
i hadce, na nichÏ se vyvíjejí pÛdy typu ranker
nebo mûlãí kambizemû.
Roz‰ífiení. Údolí Vltavy, Berounky a Sázavy ve stfiedních âechách, okolí Prahy a âesk˘ kras, okolí Brna,
jihov˘chodní okraj âeského masivu mezi Brnem
a Znojmem, v˘chodní okraj Drahanské vrchoviny,
Chfiiby, vzácnû i jinde.
40
45
50
55
60
65
70
75
51°
50
55
50°
60
65
49°
70
12°
13°
14°
15°
16°
17°
18°
19°
Roz‰ífiení acidofilních teplomiln˘ch doubrav.
Poznámka k mapování. Pfii mapování pro program Natura 2000 je nutno rozli‰ovat doubravy
s kruãinkou chlupatou (Genista pilosa) (L6.5A),
které jsou prioritním stanovi‰tûm, od ostatních
typÛ (L6.5B), které do Natura 2000 nespadají.
Doubravy s kruãinkou chlupatou se vyskytují na Ïulov˘ch, rulov˘ch nebo granulitov˘ch skalnat˘ch
svazích a skalních ostroÏnách jihozápadní Moravy,
hlavnû v údolí fiek Oslavy, Jihlavy, Rokytné,
Jevi‰ovky a Dyje, vzácnû i na strmûj‰ích svazích
mimo údolí. Jde o velmi rozvolnûné porosty nízk˘ch zakrsl˘ch dubÛ, v podrostu s v˘raznûj‰ím
zastoupením kruãinky chlupaté a bohatû vyvinut˘m
mechov˘m patrem s acidofilními mechy a li‰ejníky.
OhroÏení. Zavádûní borov˘ch kultur, invaze
akátu (Robinia pseudacacia), oborní chov zvûfie
a pfiezvûfiení i mimo obory, tracheomykózy, eutrofizace.
205
L Lesy
Management. Obnova porostÛ se zachováním
pfiirozené dfievinné skladby, udrÏování nízk˘ch
stavÛ zvûfie.
Literatura. Chytr˘ 1991, 1997b, Chytr˘ & Horák
1997, Kolbek & Chytr˘ in Neuhäuslová et al. 1998,
Chytr˘ in Moravec et al. 2000.
Dg
Dg
Dg
Druhová kombinace
Stromové a kefiové patro
Carpinus betulus – habr obecn˘
Ligustrum vulgare – ptaãí zob obecn˘
Dm
Quercus petraea s. lat. – dub zimní
Dm
Bylinné patro
Anthericum ramosum – bûlozáfika vûtvitá
Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká
Carex humilis – ostfiice nízká
Dg
Dianthus carthusianorum s. lat. – hvozdík kartouzek
Euphorbia cyparissias – pry‰ec chvojka
Dm
Festuca ovina – kostfiava ovãí
Dg
F. pallens – kostfiava sivá
Dg
Genista pilosa – kruãinka chlupatá
G. tinctoria – kruãinka barvífiská
Hieracium lachenalii – jestfiábník LachenalÛv
H. murorum – jestfiábník zední
H. pilosella – jestfiábník chlupáãek
H. sabaudum – jestfiábník savojsk˘
Hylotelephium maximum – rozchodník velk˘
Hypericum perforatum – tfiezalka teãkovaná
Jasione montana – pavinec horsk˘
Linaria genistifolia – lnice kruãinkolistá
Luzula luzuloides subsp. luzuloides – bika hajní
pravá
Dg
Lychnis viscaria – smolniãka obecná
Dm
Poa nemoralis – lipnice hajní
Polygonatum odoratum – kokofiík vonn˘
Rumex acetosella – ‰Èovík men‰í
Sedum reflexum – rozchodník skalní
S. sexangulare – rozchodník dlouholist˘
Silene nutans – silenka nicí
Tanacetum corymbosum – fiimbaba chocholiãnatá
Thymus praecox – matefiídou‰ka ãasná
Trifolium alpestre – jetel alpínsk˘
Veronica officinalis – rozrazil lékafisk˘
V. vindobonensis – rozrazil vídeÀsk˘
Vincetoxicum hirundinaria – tolita lékafiská
Mechorosty a li‰ejníky
Ceratodon purpureus – rohozub nachov˘
Cladonia rangiformis – dutohlávka bodlavá
Hypnum cupressiforme – rokyt cypfii‰ov˘
Polytrichum piliferum – ploník chluponosn˘
Acidofilní teplomilné doubravy porÛstají v˘slunné skalnaté svahy
s mûlk˘mi, Ïivinami chud˘mi pÛdami na silikátov˘ch horninách.
T˘fiovické skály v údolí Berounky na Kfiivoklátsku.
L7 Acidofilní doubravy
Acidophilous oak forests
Zdenka Neuhäuslová
Struktura a druhové sloÏení. Druhovû
chudé lesy s dominantním dubem zimním nebo letním (Quercus petraea s. lat. nebo Q. robur), k nûmuÏ
se druÏí bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a obãas
téÏ dal‰í druhy stromÛ (Abies alba, Betula pubescens,
206
Pinus sylvestris a Populus tremula). Kromû zmlazujících druhÛ stromového patra se v kefiovém patfie
ãastûji objevuje kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus).
Charakter bylinného a mechového patra urãují
málo nároãné acidofyty.