Katalog biotopù - biomonitoring.cz

A8.2 Vysoké subalpínské listnaté kfioviny
A8.2 Vysoké subalpínské
listnaté kfioviny
Subalpine deciduous tall scrub
Natura 2000. 4080 Sub-Arctic willow scrub (viz také A8.1)
Smaragd. –
CORINE. 31.621 Pyreneo-Alpine willow brush
Pal. Hab. 31.62152 Hercynio-Carpathian Silesian willow brush
EUNIS. F1.1/P-31.62 Mountain willow brush
Fytocenologie. Svaz Salicion silesiacae Rejmánek et al. 1971:
Salici silesiacae-Betuletum carpaticae Rejmánek et al. 1971,
Piceo-Salicetum silesiacae Rejmánek et al. 1971, Pado-Sorbetum
Matuszkiewicz et Matuszkiewicz 1975
Potenciální vegetace. 46 Komplex spoleãenstev
kosodfieviny a alpínské vegetace
Fyziotyp. SK Subalpínská kefiová a kefiíãková spoleãenstva
Geobiocenologie. 8 AB–B 3–4 Salici-betuleta carpaticae
(vrbové bfieziny)
buãinn˘ch druhÛ Aruncus vulgaris, Asarum europaeum,
Athyrium filix-femina, Equisetum sylvaticum, Luzula
sylvatica, Milium effusum, Paris quadrifolia, Prenanthes
purpurea aj.
Ekologie. Prudké, jihov˘chodnû aÏ severov˘chodnû orientované svahy karÛ, ãasto na lavinov˘ch
drahách, popfiípadû skalnaté Ïleby podél potokÛ, jimiÏ
mohou tyto kfioviny sestupovat i pod horní hranici
lesa. Jde o závûtrná místa s dostateãnou vlhkostí,
kamenit˘mi, dosti hlubok˘mi a Ïivinami dobfie zásoben˘mi pÛdami. DÛleÏit˘m ãinitelem ovlivÀujícím
v˘voj a existenci porostÛ je mechanick˘ úãinek snûhu
ve formû tlakového pÛsobení a lavin.
Roz‰ífiení. Krkono‰ské doly a jámy, Velká a Malá
kotlina v Hrubém Jeseníku, fragmentárnû v kotlinû
Moravy pod Králick˘m SnûÏníkem a v Jizersk˘ch
horách.
40
45
50
55
60
65
70
75
51°
50
55
50°
60
65
49°
70
12°
13°
14°
15°
16°
17°
18°
19°
Roz‰ífiení vysok˘ch subalpínsk˘ch listnat˘ch kfiovin.
Variabilita. Kefiové patro je pomûrnû homogenní,
Subalpínské kfioviny nebo lesíky s bfiízou karpatskou (Betula carpatica)
lemují lavinové svahy Velké kotliny v Hrubém Jeseníku a indikují místa
s niωí frekvencí lavin.
Struktura a druhové sloÏení. Listnaté kfioviny s Betula carpatica, Rosa pendulina, Salix silesiaca
a Sorbus aucuparia subsp. glabrata. V men‰í mífie se
uplatÀuje nûkolik dal‰ích druhÛ dfievin, napfi. Daphne
mezereum, Lonicera nigra, Picea abies, Pinus mugo,
Prunus avium, P. padus subsp. borealis a Ribes petraeum.
Kefiové patro dosahuje v˘‰ky od 2 do 5 m. Bylinné
patro je tvofieno nejãastûji tfitinami Calamagrostis
arundinacea a C. villosa, vysok˘mi ‰irokolist˘mi bylinami Aconitum callibotryon, Adenostyles alliariae a Cicerbita
alpina a vysok˘mi kapradinami Athyrium distentifolium
a Dryopteris filix-mas. Charakteristick˘ je v˘skyt
sloÏení bylinného patra je v‰ak promûnlivé v závislosti na vlhkosti a charakteru pÛdy. Na su‰‰ích
místech a hlub‰ích pÛdách pfievládají v bylinném
patfie tfitiny Calamagrostis arundinacea a C. villosa
a dal‰í druhy podjednotky A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky, na vlhãích místech a balvanit˘ch
substrátech ‰irokolisté byliny a kapradiny podjednotek A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy a A4.3
Subalpínské kapradinové nivy.
Poznámka k mapování. Kfioviny s ol‰í zelenou
(Alnus viridis) se v subalpínsk˘ch polohách sudetsk˘ch
pohofií vyskytují sekundárnû a mapují se jako jednotka X8 Kfioviny s ruderálními a nepÛvodními druhy.
107
A Alpínské bezlesí
OhroÏení. Bez ohroÏení.
Management. Îádn˘.
Literatura. Rejmánek et al. 1971, Matuszkiewicz
& Matuszkiewicz 1975, Jeník et al. 1980.
Druhová kombinace
Kefiové patro
Dg Dm
Betula carpatica – bfiíza karpatská
Lonicera nigra – zimolez ãern˘
Dg
Prunus padus subsp. borealis – stfiemcha obecná
skalní
Ribes petraeum – rybíz skalní
Dg
Rosa pendulina – rÛÏe pfievislá
Dg Dm
Salix silesiaca – vrba slezská
Dg Dm
Sorbus aucuparia subsp. glabrata – jefiáb ptaãí
olysal˘
Bylinné patro
Adenostyles alliariae – havez ãesnáãková
Dm
Athyrium distentifolium – papratka horská
Dm
Calamagrostis arundinacea – tfitina rákosovitá
Dm
C. villosa – tfitina chloupkatá
Dm
Dryopteris dilatata – kapraì rozloÏená
D. filix-mas – kapraì samec
Gentiana asclepiadea – hofiec tolitovit˘
Geranium sylvaticum – kakost lesní
Milium effusum – p‰eníãko rozkladité
Polygonatum verticillatum – kokofiík pfieslenat˘
Prenanthes purpurea – vûsenka nachová
Rumex alpestris – ‰Èovík áronolist˘
Vaccinium myrtillus – borÛvka
Veratrum album subsp. lobelianum – k˘chavice
bílá Lobelova
Bylinné patro zakrsl˘ch porostÛ bfiízy karpatské (Betula carpatica) je velmi bohaté. Tvofií je pfiedev‰ím druhy vysokostébeln˘ch niv a trávníkÛ,
ale také nûkteré druhy buãin.
108