William Shakespeare /pdf

William Shakespeare
Podpis
William Shakespeare (23. dubna 1564 Stratford-uponAvon – 23. dubna 1616 Stratford-upon-Avon) byl
významný anglický dramatik a básník, klíčová postava
moderního evropského dramatu. Kromě psaní her se
věnoval i herectví.
Život
O jeho životě se toho mnoho neví, dokonce ani přesné
datum narození není známo, tradičně se však uvádí
datum 23.4.1564, jisté je však pouze, že byl pokřtěn 26.4. Jeho otec John pracoval
zřejmě jako rukavičkář a jeho matka Mary pocházela ze staré zemanské rodiny. Ve
Stratfordu bydlela rodina v Henley Street. Ve svém rodném městě vystudoval
gymnázium (King Edward VI Grammar School). V 18 letech (1582) se oženil s
26letou Anne Hathawayovou, která již tou dobu čekala dítě — Sussana se narodila
půl roku po svatbě. Později měli ještě dvojčata Judithu a Hamneta. Hamnet umřel v
11 letech, což jistě poznamenalo Shakespearovu tvorbu.
Před rokem 1592 se Shakespeare připojil ke kočovným divadelníkům. Roku 1592
přišel do Londýna. V letech 1593 až 1594 byla londýnská divadla zavřená kvůli
epidemii moru, Shakespeare psal poezii pod ochranou hraběte Southamptonského.
Po této epidemii se stal členem nové divadelní společnosti Služebníci lorda komořího
(Lord Chamberlain's Men), kde působil jako herec a dramatik. V roce 1599 se
společnost Lord Chamberlain's Men přemístila do divadla Globe a Shakespeare se
stal vlastníkem jedné jeho desetiny. Díky tomu byl výrazně lépe zajištěn — předtím
dostával za hru asi 6 liber. Když roku 1613 Divadlo Globe vyhořelo, přesunula se
společnost do divadla Blackfriars. V roce 1610 koupil Shakespeare dům v rodném
Stratfordu, tzv. NewHouse, kde žil až do svém smrti. Pro Shakespeara však končí
dramatická tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště,
kde zůstane až do smrti.
Shakespearova existence byla v minulosti zpochybňována a bylo vysloveno mnoho
domněnek (zčásti velmi bizarních) o jeho skutečné identitě (vyskytují se např.
hypotézy, že se jednalo o přezdívku Francise Bacona). Odborníky jsou tyto
domněnky odmítány jako většinou nesmyslné. Navíc vznikly i domněnky, že
Shakespeare byl homosexuál, protože jeho Sonety zobrazují lásku muže k muži a
navíc je dílo psáno beze jmen - pouze inicály, a tak vznikly fámy, že autor psal vlastní
city k neznámému muži.
Na našem území byl znám již za svého života, jeho dramata byla zprostředkována z
překladu z němčiny.
[
Překlad Sonetu 146: Martin Hilský.
Sonet 146 je zvláštní tím, že je to rozhovor s vlastní duší, připomínající “
středověké debaty duše a těla. Takové téma je v knize Shakespearových sonetů
„ zcela výjimečné, vlastně ojedinělé.
— Martin Hilský, Máš před sebou všechny mé cesty. (nakl. Lidové noviny, Praha
2008, s.118-119)
Sonet 146
Ubohá duše, v hříšném těle vězíš,
tělesné pudy se v něm vzpurně sváří,
proč uvnitř zmíráš, hladovíš jak v cele,
tvůj zevnějšek však nádherou jen září?
K čemu ten lesk, když zajde v krátké době?
Proč pouhá schránka má tě tolik stát?
Pro radost červů, co ji pozřou v hrobě?
Pro ně se pachtíš? Jim cheš všechno dát?
Hleď z nouze těla udělat svou ctnost,
čím ono schází, v tom zkus najít lék,
pozemskou bídu vyměň za věčnost,
bohatá uvnitř, chudá navenek.
Ze Smrti žij, co ze života žije,
smrt Smrti navždy smrtelnost z nás smyje.
Dílo
William Shakespeare
Je plně renesančním autorem a jeho dílo je zcela světské. Ženy vynikají čestností a
hrdostí. Pro jeho dramata je typický tzv. blankvers — nerýmovaný verš, sestávající z
pěti jambických stop. Sonety psával formou anglického sonetu, tj. podle rýmového
schématu ababcdcdefefgg či abbacddceffegg apod. Přelomový byl nejenom jeho styl
psaní, ale hlavně to, že postavy již nejsou tak středověké, jako byly u jeho
současníků. Shakespeare je typickým autorem pro nastávající období renesance,
kdy Evropa vybředla z temného tmářství a dogmat církve. Proto jsou třeba ženy v
Shakespearových dílech více emancipované a oproti ženám ve středověké literatuře
si dovolí odporovat muži a mít vlastní názor. Toto bylo ve své době přelomové a
autor musel mít odvahu a nebát se porušení konvencí.
Jeho tvorba bývá dělena do tří období:
•
•
•
V letech 1591 - 1600 Psal především komedie a historická dramata, často
zpracovával staré náměty z anglické minulosti a z antiky.
1601 - 1608 Přichází zklamání a rozčarování nad vývojem společnosti, do
jeho tvorby vniká pesimismus a píše tragédie.
1608 - 1612 Smiřuje se s životem a píše hry, mající charakter romance (tj.
obsahující jak prvky tragédie, tak prvky komedie) a sonety.
Historické hry
•
•
•
•
•
•
•
Jindřich IV. (Henry IV), dva díly 1598 - 1600
Jindřich V. (Henry V) 1599
Jindřich VI. (Henry VI), tři díly 1591
Jindřich VIII. (Henry VIII) 1611
Král Jan (King John) 1597
Richard II. 1596
Richard III. 1593
Komedie
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Dva šlechtici veronští (The Two Gentlemen of Verona) 1595
Dva vznešení příbuzní (The Two Noble Kinsmen) 1613
Jak se vám líbí (As You Like it) 1601
Komedie plná omylů (The Comedy of Errors) 1593
Konec vše napraví = Konec dobrý, všechno dobré (All's Well That Ends Well)
1603
Kupec benátský (The Merchant of Venice) 1597
Marná lásky snaha 1595 (Love's Labor's Lost)
Mnoho povyku pro nic (Much Ado About Nothing) 1599
Periklés (Pericles) 1609
Půjčka za oplátku 1606 (Measure for Measure)
Sen noci svatojánské (A Midsummer-night's Dream) 1596
Večer tříkrálový (Twelfth Night) 1602
Veselé paničky windsorské (The Merry Wives of Windsor) 1601
Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) 1594
Tragédie
•
•
•
•
•
•
•
•
Antonius a Kleopatra (Antonius and Cleopatra) 1607
Coriolanus 1608
Hamlet 1604
Julius Caesar 1599
Král Lear (King Lear) 1606
Macbeth 1606
Othello 1605
Romeo a Julie (Romeo and Juliet) 1595
•
•
•
Timon athénský (Timon of Athens) 1608
Titus Andronicus 1594
Troilus a Cressida
Pohádkové hry
•
•
•
Bouře (The Tempest) 1612
Cymbelín (Cymbeline) 1609
Zimní pohádka (The Winter's Tale) 1611
Básně
•
•
•
•
•
•
Fénix a hrdlička (The Phoenix and the Turtle) 1601
Sonety 1609
Venuše a Adonis 1593
Znásilnění Lukrecie (The Rape of Lucrece) 1594
Nářek milenčin (A Lover's Complaint) 1609
Vášnivý poutník 1599
Zdroj: WIKIPEDIE