Konflikt v Sýrii ohrožuje Jordánsko

Konflikt v Sýrii ohrožuje Jordánsko
Krize v Sýrii budí obrovský zájem světových politických představitelů i široké
veřejnosti. Málo se však v obecném diskurzu hovoří o tom, jaké dopady mají události
v Sýrii na region Blízkého východu a především na její sousední státy. Jednou z
nejvíce ohrožených zemí je v současnosti Jordánské hášimovské království. To se
potýká s vážnými vnitropolitickými problémy, které občanská válka v sousední zemi
ještě prohlubuje.
Jordánská vnitropolitická situace
Království je v současnosti významný regionální aktér díky své geografické
blízkosti se Sýrií. Po pádu režimu prezidenta Husního Mubáraka v Egyptě a
následných nepokojích představuje rovněž jediného relevantního arabského spojence
Spojených států a Izraele na Blízkém východě. I přes to, že jako jedna z mála zemí de
facto odolalo dominovému efektu arabského jara, potýká se s množstvím problémů na
domácí scéně. Jedná se zejména o neúspěšný boj s korupcí, či nedostatek
surovinových a přírodních zdrojů, zejména pak zásob pitné a užitkové vody. V
případě ropy a zemního plynu je Jordánsko plně odkázané na dodávky od zahraničích
partnerů, což již několikrát v minulosti způsobilo vážné ekonomické obtíže. Svědčí o
tom přerušení dodávek plynu z Egypta v listopadu 2012 a okamžitý nárůst cen
ropných derivátů v Království. Tato situace vyvolala u jordánské společnosti
obrovské pobouření a spustila vlnu demonstrací a občanských protestů, které si
vyžádaly dva mrtvé a desítky zraněných. Jordánsko rovněž bojuje s vysokou mírou
nezaměstnanosti, která v polovině roku 2013 dosahovala více než 12%,1 neefektivním
nakládáním s veřejnými financemi a dalšími problémy.
Občanská válka v Sýrii
Syrský ozbrojený konflikt, který zemi sužuje od jara roku 2011, je v
současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat blízkovýchodního regionu. Počty
1
Jordan Unemployment Rate, Trading Economics (on-line),
http://www.tradingeconomics.com/jordan/unemployment-rate (24.8.2013).
1
obětí ozbrojených střetů mezi vládními složkami prezidenta al-Asada a syrskými
rebely se zdroj od zdroje liší. Podle oficiálních zpráv OSN z července roku 2013
přišlo o život více než 100 000 lidí,2 z velké části civilistů. Dnes je již zřejmé, že
vleklá občanská válka může mít vliv na bezpečnost a ekonomickou situaci regionu,
což bude mít zákonitě celosvětový dosah. Rovněž může determinovat sociální
rozvrstvení obyvatel, hospodářství regionu a ve výsledku může změnit mocenskou
mapu a rozložení sil na Blízkém východě.
Vliv syrské krize na jordánskou politickou situaci
Jordánská imigračí politika je známá svou otevřeností, což mělo do nedávna
pozitivní ekonomické efekty. V současnosti na území království pobývá přibližně 2, 5
milionu Palestinců a veliký počet Iráčanů. Ti do země uprchli v důsledku invaze
spojeneckých vojsk do Iráku v roce 2003. Dlouhou dobu nebyly problémy imigrantů
nijak významně artikulovány a Jordánsko de facto profitovalo z jejich přítomnosti.
Přistěhovalci byli často využíváni jako levná pracovní síla a jejich přítomnost tak
snižovala ceny na domácím trhu. V současnosti je však domácí ekonomika na pokraji
zhroucení a další sociální zatížení a výdaje stávající problémy prohlubují. Imigranti se
navíc dožadují rozšíření občanských a politických práv.
Problémy s imigranty v zemi prohlubuje příliv syrských uprchlíků. Syrskému
exodu jsou kromě Jordánska vystaveny rovněž Turecko a Libanon, Jordánské
království je však z hlediska počtu uprchlíků na jeho území pod tlakem nejvíce. Podle
oficiálních zdrojů zde v současnosti pobývá více než 560 000 Syřanů.3 V červenci
2012 byly jordánské úřady nuceny zřídit na hranicích se Sýrií humanitární tábor
Zaatari, který již obývá přibližně 130 000 běženců.4 Zaatari je hlavní zařízení tohoto
typu v zemi. Tábor byl postaven ve spolupráci s UNHCR a dalšími institucemi OSN.
Podmínky zde jsou však alarmující kvůli nedostatku zdravotnického materiálu,
potravin, hygienických potřeb a především pitné a užitkové vody. Jak bylo řečeno,
2
No more hand-wringing on Syria, Amnesty International (on-line),
http://www.amnesty.org/en/library/asset/MDE24/041/2013/en/152baf6d-776d-44d5-b0a6788620c69f06/mde240412013en.pdf (24.8.2013).
3
‘6,000 refugees stranded on Jordanian-Syrian border’, The Jordan Times (on-line),
http://jordantimes.com/6000-refugees-stranded-on-jordanian-syrian-border (18.7.2013).
4
Jordan prepares third Syrian camp as refugee exodus continues, The Jordan Times (on-line),
http://jordantimes.com/jordan-prepares-third-syrian-camp-as-refugee-exodus-continues (15.8.2013).
2
Jordánsko nemá dostatečné vodní zdroje ani pro vlastní obyvatele, logicky tak
nemůže plně pokrýt potřeby obyvatel tábora. V zimním období byla situace v táboře
ještě dramatičtější kvůli nepříznivému počasí. Ta byla vyvolaná zejména povodněmi a
mrazem, kterému v zařízení podlehly desítky lidí, převážně dětí. Nejohroženější
skupinou jsou novorozenci a malé děti, kterých je v táboře více než 65%.
Druhý významný problém představuje pašování zbraní, vojenského materiálu
a nelegální transfer osob přes jordánsko- syrské hranice. Panují obavy z přenesení
krize za hranice Sýrie a ohrožení bepečnostního prostředí v Jordánsku. Nadále stoupá
počet jordánských občanů, většinou členů radikálně islamistických skupin, kteří se
snaží nelegálně překročit hranice, aby se účastnili bojů na straně syrských rebelů.
Nejedná se však výlučně o občany Království, islamisté z celého Blízkého východu
mnohdy využívají Jordánsko jako tranzitní zemi k přechodu do Sýrie. I z tohoto
důvodu byly nuceny jordánské úřady zpřísnit bezpečnostní kontrolu na hranicích.
Podle oficiálních zdrojů se v současnosti účastní syrského konfliktu přibližně 1200
jordánských džihádistů.5 Většinou se jedná o mladé extremisty, kteří vidí v boji proti
syrskému režimu svatou povinnost každého muslima. Na území Sýrie poté usilují o
připojení k tamním islamistickým skupinám. Mezi nejpopulárnější a zároveň
nejradikálnější patří v současnosti teroristická organizace Fronta na podporu syrského
lidu (The Front for Supporting the People of Syria, v originálním arabském znění
Džabhatu´n-Nusra li Ahdu´š-Šám). Ta je přidružena ke strukturám irácké Al-Qáidy a
její členská základna dosahuje 5 000 bojovníků.6
Jordánsko je rovněž ohroženo teroristickými útoky a jinými radikálními
tendencemi, vyvolanými aktivitou islamistů a nelegálním transferem zbraní.
Například v říjnu roku 2012 byla zatčena skupina islamistických extremistů, kteří
chtěli spáchat teroristické útoky na diplomatické budovy západních vlád a obchodní
centra v Ammánu. Islamisté byli napojeni na Al-Qáidu a jiné džihádistické skupiny z
celého Blízkého východu, přičemž měli k útoku využít pašované zbraně ze Sýrie.
Souvislosti mezi událostmi v obou zemích a přeshraniční charakter syrské krize je
tedy zřejmý.
‘Two Jordanian jihadists killed in Syria’, The Jordan Times (on-line), http://jordantimes.com/twojordanian-jihadists-killed-in-syria (22.8.2013).
6
Jabhat al-Nusra, Quilliam Foundation (on-line), http://www.quilliamfoundation.org/wp/wpcontent/uploads/publications/free/jabhat-al-nusra-a-strategic-briefing.pdf (20.6.2013).
5
3
Významnou roli v diskutované problematice hraje Muslimské bratrstvo, které
je aktivní v mnoha zemích blízkovýchodního regionu. Velká část bojovníků
Svobodné syrské armády i opozičních představitelů jsou členy tohoto hnutí. Mnozí
odborníci se shodují na tom, že by mohlo Bratrstvo v budoucnosti stát v čele Sýrie,
nebo se alespoň podílet na politickém vedení země. Jordánská odnož Muslimského
bratrstva a její politická frakce Fronta islámské akce (IAF) v současnosti představuje
hlavní opoziční skupinu v Jordánsku. I z tohoto důvodu Království dlouhou dobu
zachovávalo k syrským událostem poměrně neutrální postoj. Pokud by se totiž po
svržení režimu prezidenta al-Asada k moci dostaly islamistické skupiny, konkrétně
tedy Muslimské bratrstvo, mělo by to zákonitě negativní vliv na vnitropolitickou
stabilitu v Království. Jordánská vláda se po dlouhou dobu snažila Bratrstvo a jiné
islamistické skupiny držet v pozadí politických událostí, jelikož veřejně deklarují její
nelegitimitu v zemi a usilují o změnu režimu ve svůj prospěch. Hnutí je v současnosti
v Jordánsku poměrně aktivní, o čemž svědčí i množství demonstrací, které jsou
pravidelně svolávány po celé zemi a kterých se účastní tisíce jeho příznivců.
Závěr
Jak je zřejmé, syrský konflikt ovlivňuje nejen události uvnitř země, jeho
přeshraniční charakter negativně působí na země v celém regionu, zejména pak na její
sousedy. Jordánsko je státem, který je syrskou krizí ovlivněn zřejmě nejvíce, často je
však z důvodu své dosavadní vnitropolitické stability opomíjené. Ve skutečnosti se
však potýká s vážnými ekonomickými a sociálními problémy, které jsou vývozem
syrské občanské války za hranice země prohlubovány. Kvůli obrovskému přílivu
uprchlíků, pašování zbraní přes hranice země a nelegálnímu transferu osob nesmí být
opomenuta rovněž bezpečnostní dimenze celé problematiky. Pokud se vývoj událostí
v Sýrii výrazným způsobem nezmění, hrozí Jordánsku vážné ekonomické problémy,
humanitární krize, či zhoršení bezpečnostní situace země.
4