Aviární influenza II

AVIÁRNÍ INFLUENZA
Vysoce patogenní chřipka ptáků
Původce onemocnění
Virus čeledi orthomyxoviridae, rodu influenzarius A,B
V současné době jsou vysocepatogenní izoláty (HPAI)většinou
typu A subtypu H5N1 (H7N1)
Rezistence viru - inaktivace
Teplota: 56°C/3 hod., 60°C/30 min
Kyselé pH
HA - hemaglutinin, zajišťuje adhezi viru na buňky
Desinfekce: formalin, oxidační látky NA - neuraminidáza, uvolňuje virus z buněk
a jodové soli
Přežívá dlouhou dobu v tkáních, trusu a ve vodě, nízké teploty
virus konzervují
Vysoce nakažlivý – snadný přenos
1
Hostitelé
Přenos je možný na všechny druhy ptáků
Vysoce patogenní kmeny jsou
nejčastěji izolovány
z kurů domácích a krůt
Rezervoárem viru jsou vodní
a mořští ptáci bez klin. příznaků
zřídka
běžný
opakovaný
náhodný
Vodní ptáci
Brodiví ptáci
Rackové a rybáci
Mořští ptáci
Suchozemská pernatá zvěř
Běžci
Jeřábi
Pěvci
Dravci
Tažní ptáci
Relativní výskyt viru AI u různých skupin ptáků
Sezónní výskyt
Virus AI je u divokých
ptáků zjišťován v průběhu
celého roku, ale u vodních a
mořských ptáků je virus
zjišťován nejčastěji v
pozdním létě – houfování
mladých ptáků před
odletem.
U brodivých je naopak
největší výskyt na jaře a
v září a říjnu
Sezónní výskyt AI u různých druhů ptáků
2
Trasy migrace ptactva
Výskyt H5N1 viru a nejčastější trasy letu tažných ptáků
situace k 30. srpnu 2005
Okrsky s výskytem H5N1 viru na trasách letu
Šíření nákazy v chovu
Lidé
Hnůj, odpady
Doprava
Hlodavci
Zařízení, nářadí
krmivo, voda
3
Klinické projevy
Inkubační doba 3 –5 (7) dní
Klinické příznaky jsou závislé na
druhu viru, druhu ptáků, pohlaví
a jiných faktorech prostředí
Nejčastější příznaky:
Těžká deprese a nechutenství
Drastický pokles snášky,
snáška měkkých vajec
nebo zcela bez skořápky
Náhlý úhyn bez klinických
příznaků - až 100% hejna
Příznaky
 zarudnutí ušních lalůčků, hřebene a běháků
 výtok z nosních otvorů
 kýchání a kašel
 poruchy pohybu –
nekoordinovanost
 průjem
deprese
4
Patologické změny
Při perakutním průběhu mohou změny zcela chybět
Dehydratace
Edém podkoží a cyanóza hlavy
Patologické změny
Exudát v dutině nosní a zobáku
Silné překrvení spojivky a často petechie
Velké množství mukózního exudátu v dutině
trachey, hemorhagická tracheitis
5
Patologické změny
Silné překrvení svalů- petechie
Patologické změny
Petechie na sternu, abdominálním tuku a serózách
6
Patologické změny
Krváceniny na sliznici žaludku
Patologické změny
silné
Silné
překrvení ledvin s
deposity urátů v tubulech
7
Patologické změny
Petechie na epikardu
Patologické změny
Nekrotická ložiska ve slezině
8
Patologické změny
Zvětšení sleziny s petechiemi
Patologické změny
Pankreatitis kuřete
Pankreatitis a duaodenitis
u kachny
9
Patologické změny
Degenerace vaječníku a překrvení folikulů
Patologické změny
 Hemorhagický zánět
tlustého střeva
s ložiskovým
krváceninami
10
Diferenciální diagnostika
Podobné příznaky mohou působit
Akutní ptačí cholera
bakteriologicky vyloučit
Infekční rýma drůbeže
Velogenní Newcastelská
choroba
Respirační choroby:
- Infekční laryngotracheitis
- Infekční bronchitis
Virologické rozlišení
Ptačí cholera
Laboratorní testy
Identifikace viru
- inokulace na kuřecí embrya
- s následným průkazem hemaglutinace
- imunodifusní test k potvrzení viru typu A
- určení subtypu monospecifickými antiséry
- stanovení patogenicity na kuřatech
Serologické testy
- hemaglutinační
a hemaglutičně inhibiční test
- agargel imunodifusní test
11
Vzorky
Pro identifikaci viru
Tracheální nebo kloakální výtěry (trus) z živých ptáků
nebo orgány a trus uhynulých ptáků
Pro serologické testy
Vzorky koagulované krve nebo séra
Vzorkovnice
Odběr krve
Profylaxe
Prevence
Zamezit kontaktu drůbeže s divokými, jmenovitě
vodními ptáky
Vyloučit zvířata z neznámé nákazové
situace před zařazením do chovu
Kontrola pohybu osob
– vyloučení nepovolaných osob
Přísné dodržování pravidelného čištění a desinfekce
Jednorázové naskladnění a vyskladnění chovu
(„all in-all out“)
12
Tlumení nákazy
V případě výskytu nákazy
 úplná uzávěra chovu – obce - oblasti
 vymezení ochranných pásem
 usmrcení všech ptáků v chovu
 neprodlená neškodná likvidace
utracených ptáků a jejich produktů
 vyčištění a desinfekce stájí a zařízení
(zařízení, které není možno desinfikovat, spálit)
 ponechání stájí nejméně 28 dní bez obsazení
 opakovaná desinfekce stáje před novým obsazením
 uvedená opatření je možno rozšířit na „kontaktní chovy“
Vakcinace
Všeobecný zákaz vakcinace v EU
Nouzové očkování na základě předloženého
plánu se souhlasem Komise EU
Ochranné očkování se
souhlasem Komise EU
na části území
ohroženém
vysokým rizikem
zavlečení a šíření HPAI
13
Kontrola vakcinovaných chovů
Monitorování účinnosti vakcinace
HI test za měsíc pro revakcinaci
nejméně 20 ml séra z hejna
HI titr vyšší než 1:16 u 70% vzorků
z testovaných - účinná vakcinace
Monitoring Aviární influenzy
u vakcinovaného hejna
indikátorová zvířata – 30-60 průkazně
nevakcinovaných do každé haly
každých 30 – 45 dní 20 sér testovaných zvířat vyšetřit Elisa nebo
HI testem
je-li test indik. zvířat na AI pozitivní musí být hejno likvidováno
Riziko přenosu na člověka
Domácí
ptáci
Přirozený
cyklus aviární
influenzy
Brodiví ptáci
Pandemický
cyklus nemoci
Vodní ptáci
Savci
Lidé
Globální cyklus
viru AI u savců
Významným prostředníkem pro mutaci viru AI
nebezpečného pro člověka je prase
14
Použitá literatura
- Návrh Směrnice Rady o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy
ptáků – EUR-Lex - 52005PC0171(02) - CS
- Směrnice Rady 92/40/ES zavádějící opatření Společenství pro tlumení
influenzy ptáků
- Rozhodnutí Komise 2005/464/ES o provádění programů zjišťování influenzy
žijících ptáku v členských státech
- Highly pathogenic avian influenza
http://www.oie.int/eng/maladies/fiches/a_A150.htm
- Avian influenza
http://www.defra.gov.uk/animalh/diseases/notifiable/disease/avianinfluenza.htm
Chrudim, říjen 2005
Zpracoval MVDr. Jiří Lacina
15