V Liberci 19.05.2001

St ední pr myslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola
Masarykova 3 ,460 01 LIBEREC
[email protected]
Vypracoval: Ji í Hauzer
T ída: S1b
Zdroje
Knihy, noviny, Internet, na erpané v domosti
V Liberci 19.05.2001
1
Obsah
Obsah
2
1. ást - Referát z filmu "Zachra te vojína Ryana"
3
2. ást - Období filmu 1939 - 1945 ve sv t "2. sv tová válka"
4
3. ást - Vývoj v období 1938 - 1945 u nás "Pr b h 2. sv tové války v SR"
5
4. ást - Zajímavost z filmu "Messerschmitt Bf - 109"
6
5. ást - Zhodnocení filmu "Zachra te vojína Ryana"
7
2
Zachra te vojína Ryana
Film „Zachra te vojína Ryana“ se odehrává na konci druhé sv tové války na pláži Omaha
v severní Normandii, bezprost edn po vylod ní spojeneckých vojsk.
Tyto vojska utrp la zna né ztráty, jak na životech, tak i na technice. Na ministerstvu války
USA objevuje písa ka t i dopisy, obsahující zprávy o úmrtí t í bratr Ryanových. Tyto dopisy,
mají být odeslány a má je dostat neš astná
matka. Doty ná písa ka o této skute nosti
okamžit informuje své nad ízené a ti
rozhodnou, že tvrtý (poslední) syn má být
odvolán z Normandie a poslán dom .
Problém je v tom, že nikdo po ádn neví, kde
se tvrtý syn (vojín Ryan) práv nachází.Tak
za ala zvláštní mise, pod vedením kapitána
Millera(Toma Hankse) , který si s sebou bere
šest svých lidí a desátníka Uptona,
p ekladatele a kartografa a vydávají se najít
Jamese Ryana z Iowy a odeslat ho do USA.
Jednotka po strastiplných bojích kone n nalézá hledaného vojáka, který se nachází u malé
jednotky st ežící strategický most. Ryan je vyzván kapitánem Millerem k návratu z fronty,
z d vod úmrtí jeho bratr . Tento se však vrátit odmítá, neb tvrdí, že jeho silná a state ná
matka to pochopí a cht la by to také tak. Že by cht la, aby tu z stal a bránil se svým oddílem
most proti N mc m, již se mají chvíli co chvíli objevit. Zde dochází ke klí ovému
rozhodnutí; kapitán Miller se svojí jednotkou tu z stávají také, aby v tém beznad jném
souboji vypomohli. Pokud by náhodou
zvít zili (tzn. ubránili most a nemuseli ho
odpálit), znamenalo by to, že se s nimi Ryan
vrátí dom . Poté se již rozbíhá boj o most,
který ídí kapitán Miller. Projevují se zde
povahové rysy voják . Situaci nezvládá
desátník Upton, který si neplní svoji úlohu
v boji a tím zp sobuje smrt svých
spolubojovník . N me tí vojáci obsazují
most, je smrteln zasažen kapitán Miller a již
v bezvýchodné situaci p ilétají letadla
spojenc a donutí protivníka k ústupu. Vojín
Ryan v záv ru kle í nad umírajícím Millerem
a p edstavuje si, jak ten state ný Miller p ekonával nástrahy, jen aby tu službu mohl vykonat.
Poté se d j filmu posunuje o padesát let pozd ji, kdy Ryan se slzami v o ích u hrobu padlého
kapitána Millera íká manželce „Zasloužil jsem si to? Žil jsem dob e? Manželka zpátky
k Ryanovi: „Samoz ejm , že ano.“
3
Druhá sv tová válka
(l939 – l945)
Druhá sv tová válka byla nejv tším ozbrojeným konfliktem v lidských d jinách. Vznikla
v d sledku prudkého zost ení rozpor mezi nerovnom rn se rozvíjejícími kapitalistickými
zem mi. První období druhé sv tové války za alo 1. zá í 1939 p epadením Polska
hitlerovským N meckem. Velká Británie a Francie, které se zavázaly poskytnout Polsku
vojenskou a materiální pomoc, vyhlásily 3. zá í N mecku válku. Sv j slib však nesplnily a
ponechaly svého spojence napospas fašistickými vojsky. Nedostate n vyzbrojená polská
armáda nebyla schopna odolat drtivému náporu hitlerovských vojsk. Polsko bylo nakonec
poraženo. V dubnu 1940 p epadla n mecká vojska Dánsko a Norsko. O m síc pozd ji za alo
západní tažení. Francie a Velká Británie se staly bezprost edním cílem. Francie a s ní i
Holandsko, Belgie a Lucembursko byly poraženy. N mecko tedy zahajuje p ípravy k invazi
proti Velké Británii.. Její p edehrou byla letecká bitva o Británii, ve které však N mecko
neusp lo. Na ja e 1941 N mecko spole n s Itálií obsazuje ecko a Jugoslávii. 22. ervna
1941 N mecko p epadává Sov tský svaz. Fašistická vojska využila momentu p ekvapení a
po áte ní po etní i materiální p evahy a pronikla v prvních týdnech a m sících hluboko do
sov tského vnitrozemí. V t chto kritických okamžicích se však pln projevila síla sov tského
státu. Všeobecný útok nakonec uvázl p ed Leningradem, Moskvou, Voron ží a Rostovem na
Donu. Plán, který p edpokládal, že do po átku zimy 1941 n mecká vojska vít zn ukon í
východní tažení na linii Archangelsk-Astracha , se za al hroutit. Sov tsko-n mecká fronta,
kde se odehrávaly gigantické bitvy, byla rozhodující frontou druhé sv tové války. 7.12.1941
napadá Japonsko americkou základnu Pearl Harbor . Tímto inem vstupuje do války USA.Od
jara 1942 ovládají Japonci zna nou ást Tichomo í, Indonesie, Malajsie a Barmy.Obrat ve
válce byla bitva u souostroví Midway, kde obdrželo japonské lo stva zna nou porážku. Na
p elomu roku 1941 a 1942 dobyla Sov tská armáda prvního velkého vít zství v bitv u
Moskvy. Fašistická vojska v ní byla poražena a ustoupila na západ.V ervnu 1942 se mezi
Donem a Volhou strhla nejv tší bitva v d jinách – bitva u Stalingradu, kde byla n mecká
vojska poražena. V lét 1943 se Hitler pokusil vrátit nep íznivý vývoj na sov tsko-n mecké
front útokem v kurském výb žku. Bitva u Kurska však skon ila další velkou porážkou
N mecka a jeho ozbrojených sil, které definitivn vy erpaly všechny možnosti p ejít do útoku
ve strategickém m ítku. V ervenci za alo vylod ní spojeneckých vojsk na Sicílii a v Jižní
Itálii. Zde byla svržena fašistická diktatura B. Mussoliniho. V Tichomo í v bojích o ostrov
Guadalcanal je poraženo japonské vojsko a jsou postupn vytla ovány z Tichomo í. Hlavní
události ur ující výsledek celé války probíhaly i v záv re né etap na sov tsko-n mecké
front . Sov tská armáda prolomila blokádu Leningradu, trvající plných 900 dní, osvobodila
Ukrajinu, Krym, B lorusko a pronikla do p edh í Karpat, odkud se jí otevírala cesta na
Balkán, do eskoslovenska a Polska. Do konce roku 1944 byly obnoveny hranice Sov tského
svazu po celé délce od Barentsova až k ernému mo i.V téže dob vypuklo na Slovensku
Slovenské národní povstání. V ervnu 1944 se britská a americká vojska vylo ují
v Normandii, kde byla kone n otev ena druhá fronta v západní Evrop . Spojenecká vojska
stabilizovala situaci a na ja e 1945 již pronikala v širokých proudech do nitra
N mecka.V únoru 1945 se v Jalt na Krymu sešla konference šéf vlád SSSR, USA a Velké
Británie. Zabývala se hlavními problémy záv re né fáze války a povále ného uspo ádání
Evropy a sv ta. 2.5. 1945 padá Berlín. 7.5. je podepsána v Remeši kapitulace n meckých
vojsk. V lét 1945 odmítá Japonsko podepsat kapitulaci, proto 6. a 9. srpna jsou svrženy
atomové bomby na Nagasaki a Hirošimu. 2.zá í je podepsána japonská kapitulace.
4
Pr b h 2. sv tové války v SR
Na cest k válce p edstavovala u nás Mnichovská konference o s. otázce, která za ala
29.9.1938 z ú asti p edstavitel N mecka (A. Hitler), Itálie (B. Mussolini), Velké Británie
(A.N.Chemberlain) a Francie (E. Daladier). s. vláda nebyla p izvána. Bez našeho v domí
bylo odtrženo s. pohrani í a p ipojeno k n mecké íši. Pro prezidenta 4eskoslovenské
republiky Edvarda Beneše a vládu Jana Syrového p edstavovala v podstat rozsudek, proti
kterému se nebylo kam odvolat. Prezident a lenové vlády se nakonec pod ídili neúprosnému
nátlaku, nebo se velmi obávali d sledk prohrané války. K N mecku byly p ipojeny
pohrani ní oblasti eských zemí. Polsko získalo T šínsko a území na Orav a Spiši a
Ma arsko jižní ást Slovenska a tehdejší Podkarpadské Rusi. 5.10. odstupuje z ú adu Edvard
Beneš odjíždí do anglického a pozd ji do amerického exilu. Novým prezidentem oklešt ného
eskoslovenska je zvolen 30.11.1938 Emil Hácha. 13. b ezna 1939 byl pozván p edstavitel
slovenského státu J. Tisa do Berlína k Hitlerovi. Ten požadoval okamžité odtržení Slovenska
od eských zemí pod hrozbou p enechání k Ma arsku. Následující den je vyhlášen
samostatný slovenský stát.V ranních hodinách 16.3. 1939 za ala okupace ech a Moravy
n meckou armádou. Hitler vydal následující den výnos o z ízení protektorátu ech a Moravy
a o dva dny pozd ji byl jmenován K. von Neauratha protektorem a K. H. Franka státním
tajemníkem. N mecký okupa ní režim se p edevším opíral o armádu a zbran SS a p edevším
o tajnou státní policii – gestapo. Kone ným cílem nacist byla germanizace eského
obyvatelstva a prostoru. P ední osobnosti íše po ítali, že „rasov vhodná“ ást ech bude
pon m ena a ostatní m li být bu vysídleni, nebo vyhubeni. Zna n odlišný vývoj prod lala
Slovenská republika. Politický a spole enský život v zemi ovládala Hlinkova slovenská
lu ová strana. Pom ry v zemi se za aly m nit po roce 1941, kde n mci zat žovali slovenský
stát do války na úkor N mecka. První spontánní projevy nesouhlasu s okupací eských zemí
N meckem p edstavovalo strhávání fašistických symbol a vyhlášek, zp v národních písní
atd. V zá í 1941 byl do Prahy vyslán zástupce íšského protektora R. Heydrich. P íslušníci
skupiny Anthropoid byly vysláni z Londýna do protektorátu s úkolem vykonat atentát na
R.Heydricha. ech Jan Kubiš a slovák Jozef Gab ík jej uskute nily 27.5. 1942 v Praze –
Libni. Akce vyvolala velký ohlas a pozvedla prestiž eskoslovenska. Nacisté však t žce
zasáhli domácí odbojové hnutí. Na území ech a Moravy bylo vyhlášeno stanné právo a další
tvrdá perzeku ní opat ení. V dob Heydrichiády se provedlo 1800 rozsudk smrti, tisíce lidí
zat eno a vyhlazeny Lidice a Ležáky. R. Heydrich podlehl svému zran ní 4. 6. 1942.
Pachatele atentátu byly obklí eni 18.6. nacisty v kostele Karla Boromejského v Praze. Po
hrdinném odporu se zast elili. Na p elomu 1942-43 v tšina ech chápala, že nastal
rozhodující zlom ve válce. V protektorát se však snažili eskou ve ejnost stup ovaným
terorem p esv d it o opaku. V 1943 se vládnoucí režim na Slovensku dostával stále do hlubší
krize a vnit ní izolace. Všestrann ho vy erpávala ú ast ve válce již prohrávajícího N mecka.
Proto vypuklo na Slovensku 29. 8. 1944 národní povstání, jedno z nejv tších ozbrojených
protifašistických vystoupení. Jeho centrem Bánská Bystrica. Od po átku se dostávalo po moci
od SSN a áste n i ze západu. I po zatla ení do hor pokra ovali slovenští povstalci v boji
proti N mc m. V listopadu 1944-45 s pomocí Slovenských partyzán obsazuje rudá armáda
Slovensko. V dubnu 1945 pronikly Americké jednotky generála Pattona do západních ech a
zastavují se na demarka ní linii. V kv tnu 1945 na území ech a Moravy vypuklo kv tnové
povstání eského lidu. Za alo to v P erov a 5. 5. za alo povstání v Praze. 6. a 8. kv tna
pomohla povstalc m Ruská osvobozenecká armáda.
5
Messerschmitt Bf-109
V polovin t icátých let bylo zbrojení hlavním n meckým impulzem pro rychlý pokrok v
konstrukci stíhacích i bombardovacích letadel pro Luftwaffe. Willy Messerschmitt byl tehdy s
projektem Bf-108 již dosti daleko,a proto se ješt p ed vzletem tohoto letounu mohl v novat
vývoji jednomístného stíhacího stroje s ozna ením Messerschmitt Bf-109. Ten se spolu s
prototypy Arado Ar 80,Focke-Wulf Fw 159 a Heinkel He 112 z astnil výb rového ízení,v
jehož rámci byly pro další vývoj vybrány Bf-109 a He-112. Messerschmitt Bf-109 byl spolu
s letpounem Spitfire první moderní stíha kou v Evrop , která zm nila taktiku vedení bojové
innosti stíha . Prototyp Bf-109,který poprvé vzlétl 28.kv tna 1935,m l motor Rolls-Royce
Kestrel o výkonu 518 kW (695k),druhý prototyp už byl vybaven motorem Junkers Juno 210A
o výkonu 455 kW (610k) pro n jž byl navržen.Stroje ov ovací série se vzájemn lišily
výzbrojí.První t i dostaly ozna ení Bf-109A,ostatní sloužily jako prototypy verze Bf-109B.
Podobn jako n které další n mecké typy m l i Bf-109 k est ohn m ve špan lské ob anské
válce,kde od léta 1937 sloužil u Legie Kondor.Do zá í 1938 bylo vyrobeno tém 600
stroj .O rok pozd ji,když za ala 2. sv. válka,m la Luftwaffe ve výzbroji více než 1 000
letoun Bf 109.Po pádu Francie však nebyla snaha výrobu dále zvyšovat a produkce se
ustálila na 156 strojích m sí n .Do r. 1941 se na výrob Bf 109 podílely jen firmy
Messerschmitt,Erla a WNF,p esto v r. 1942 dosáhl po et stroj vyrobených u spole nosti
Messerschmitt skoro 2 700 a v r. 1943 k nim ješt p ibylo zhruba dalších 600 letoun
vyrobených v Ma arsku.P es rozsáhlá bombardování spojeneckým letectvem dosáhla b hem
r. 1944 produkce Bf 109 v N mecku tém 14 000 letoun .Neexistují sice p esné
údaje,celkový po et vyrobených stroj se však odhaduje na 35 000.Tím se tento typ adí na
druhé místo a p ed ním je pouze ada Iljušin Il-2 a Il-10,u které se uvádí 42 330 vyrobených
letoun .Bf 109 se z astnily útoku na Polsko,jenž znamenal za átek 2. sv. války.D ležitou
roli sehrály také ve všech pozd jších operacích stíhacích jednotek Luftwaffe.K poslední velké
akci,na níž se podílelo 120 letadel,vzlétly 7.dubna 1945.Krom dodávek pro Luftwaffe
prodala firma Messerschmitt stroje Bf 109 rovn ž do Bulharska, Finska,Japonska,Jugoslávie,
Ma arska, Rumunska, na Slovensko, do Sov tského Svazu, Špan lska a Švýcarska.
TECHNICKÉ ÚDAJE: Bf 109jednomotorový jednomístný samonosný stíhací
dolnoplošník
POHONNÁ JEDNOTKA: pístový motor Daimler-Benz DB 605AM se
vst ikováním vody nebo metanolu o výkonu 1 342 kW
MAXL.RYCHLOST: 621 km/h
DOSTUP: 11 750 m
DOLET: 720 km
HMOTNOST: prázdná 2 673 kg ; max.vzletová 3 150 kg
VÝZBROJ: dva kulomety MG 131 ráže 13 mm a t i kanony MG 151 ráže 20 mm
6
Zhodnocení filmu
„Zachra te vojína Ryana“
Film Zachra te vojína Ryana je jedním z posledních film s vále nou tématikou, který
se odehrává v poslední ásti 2.sv tové války, v dob , kdy spojenci otevírají druhou frontu .
Vylod ním amerických a britských vojsk v ervnu 1944 v Normandii byla kone n otev ena
druhá fronta v západní Evrop . Za t chto okolností m lo otev ení fronty v západní Evrop
velký význam, nebo urychlilo porážku hitlerovského N mecka a p iblížilo konec války
v Evrop .
Dílo ukazuje na hr zy vále né mašinerie. Za íná a kon í na h bitov , kdy již zestárlý
vojín Ryan p emýšlí nad hrobem kapitána Millera, který za n ho v podstat položil život.
Kulisou k tomuto je ticho, které je klí em k pochopení a uzav ení celého d je. Další ást již
ukazuje vylod ní spojenc v Normandii, kdy tv rce filmu ukazuje nep ipravenost
spojeneckých jednotek Všude kolem smrt, krev, ev a bol, prost dezorientace. Spojenci, i
p es hrubé ztráty, zaujímají pon kud lepší pozice. Ona to tenkrát v Normandii jist nebyla
žádná legrace. Následuje spouš v podob písa ky na ministerstvu války,která objevuje t i
dopisy, obsahující zprávy o úmrtí t í syn (bratr ), dopisy, jež mají být v ten samý den
odeslány - a v ten samý den je má dostat neš astná matka.Tato ást filmu se mi zdá dosti
neskute ná, neb velitelství nezajiš ovalo ani základní podmínky pro boj spojenc p i
vylod ní.
D j celého filmu ale nespo ívá jenom v rozst ílení co nejv tšího po tu nep átel.
D ležitou roli zde hraje p íb h, hledaného vojína Ryana. Spielberg v tomto snímku bravurn
zvládá ohromit diváka nap tím, ne ekanými zvraty, mezi tím vším pak panuje realita
bojových scén. Jednotlivé st ety se p iost ují, kone né boje ve m st slibují akci až do
poslední chvíle. A záv r? Jak už to tak ve válce bývá, lidé umírají, bohužel, mezi nimi i ti,
kte í si smrt nezaslouží.
Zachra te vojína Ryana je ukázkou dob e ud laného vále ného snímku, ke kterému se
jist budete rádi vracet. Ryan si to opravdu zaslouží. Tento film je zpracován odlišným
zp sobem , než jiné vále né filmy Ruské výroby. Zde je dán v tší d raz na konkrétního
lov ka na rozdíl od Rus , kte í pojímají v c více ideologicky.
7