NO DIG - CzSTT

12
1
/
2006
NO
Vych·zÌ Ëty¯ikr·t roËnÏ
Toto ËÌslo vyölo dne 16. b¯ezna 2006
RedakËnÌ uz·vÏrka: 11. ledna 2006
Issued four times a year
This number was issued on March 16, 2006
Editorial close: January 11, 2006
DIG
NO DIG
ROČNÍK
Z P R AVO DA J Č E S K É S P O L E Č N O S T I P R O B E Z V Ý KO P OV É T E C H N O L O G I E
A SLOVENSKEJ SPOLOČNOS TI PRE BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLÓGIE
MAG AZINE OF THE CZECH SOCIET Y AND SLOVAK SOCIET Y
FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY
RedakËnÌ rada
Editorial board
P¯edseda:
Ing. Old¯ich K˘ra
Sekret·¯ CzSTT:
Ing. Ji¯Ì Kub·lek, CSc.
Chairman:
Ing. Old¯ich K˘ra
S e c re t a r y C z S T T:
Ing. Ji¯Ì Kub·lek, CSc.
»lenovÈ:
Members:
Ing. Ji¯Ì Bezrouk ñ RAMBER-sanace potrubÌ, spol. s.r.o.
Ing. Stanislav Dr·bek ñ AD SERVIS TERRABOR, s.r.o.
Ing. Jaroslav Raclavsk˝, PhD. ñ ⁄VHO FAST VUT v BrnÏ
Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ »VUT FS Praha
Ing. Ji¯Ì Bezrouk ñ RAMBER-sanace potrubÌ, spol. s.r.o.
Ing. Stanislav Dr·bek ñ AD SERVIS TERRABOR, s.r.o.
Ing. Jaroslav Raclavsk˝, PhD. ñ ⁄VHO FAST VUT v BrnÏ
Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ »VUT FS Praha
Grafick· ˙prava:
Graphic design:
M. A. Martina Koûeluhov·
M. A. Martina Koûeluhov·
Adresa redakce:
E d i t o r i a l o ff i c e :
CzSTT, Bezov· 1658/1, 147 14 Praha 4
Tel./fax: 244 062 722
E-mail: [email protected], [email protected]
Bezov· 1658/1, 147 14 Praha 4, Czech Republic
Phone/Fax: +420 244 062 722
E-mail: [email protected], [email protected]
Vy d · v · C z S T T
Published by CzSTT
»esk· spoleËnost pro bezv˝kopovÈ technologie
Bezov· 1658/1, 147 14 Praha 4
Czech Society for Trenchless Technology,
Bezov· 1658/1, 147 14 Praha 4
Registrace:
Registration:
MV »R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R
MV »R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R
Sazba:
Set:
Studio GSW, Praha
Studio GSW, Praha
Tisk:
Printed:
Tisk·rna Gemerle, Praha
Tisk·rna Gemerle, Praha
ISSN 1214-5033
ISSN 1214-5033
1
OBSAH / CONTENTS
NO
DIG
ROČNÍK
12
1
/
2006
I. ⁄vodnÌk
I. Leading article
Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc
II. Z Ëinnosti ISTT
II. News from ISTT
1. ProË mezin·rodnÌ NO-DIG?
1. Why International NO-DIG?
Ing. Stanislav Dr·bek
Ing. Stanislav Dr·bek
2. Nov˝ p¯edseda GSTT
Ing. Jaroslav Raclavsk˝, Aut. Ing
2. New GSTT Chairman
Ing. Jaroslav Raclavsk˝, Aut. Ing
III. Z Ëinnosti CzSTT
III. News from CzSTT
1. VyuûitÌ bezv˝kopov˝ch technologiÌ ve vod·renstvÌ
Ing. Ji¯Ì Bezrouk
1. The application of trenchless technology in water
engineering
Ing. Ji¯Ì Bezrouk
I V. N a o d b o r n È t È m a
I V. Te c h n i c a l t o p i c s
1. Rekonstrukce kanalizace v PetrohradÏ ñ bezv˝kopovÈ!
Ing. Jaroslav Raclavsk˝, Aut. Ing.,
Dipl.-Ing. Werner Suhm
1. Severage reconstruction in Saint Petersburg ñ trenchless
Ing. Jaroslav Raclavsk˝, Aut. Ing.,
Dipl.-Ing. Werner Suhm
2. V˝mÏna vodovodnÌho potrubÌ metodou hydrosÆPLUS
Bc. Karel Ji¯ÌËek
2. A water supply pipeline replacement by hydrosÆPLUS
Bc. Karel Ji¯ÌËek
V. Z e s t a v e b
V. F r o m c o n s t r u c t i o n s i t i e s
1. Zkuöenosti s v˝mÏnou azbestocementovÈho
vodovodnÌho potrubÌ
Ing. Pavel Loskot
1. Experience with the replacement of an asbestoscement water pipeline
Ing. Pavel Loskot
V I. R ˘ z n È
VI. Miscellaneous
information
1. VyhodnocenÌ anketnÌch lÌstk˘
Ing. Ji¯Ì Kub·lek, CSc.
2. Kalend·¯ NOñDIG
2
Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc
1. Evaluation of conference enquiry
Ing. Ji¯Ì Kub·lek, CSc.
2. NOñDIG Calendar
12
1
/
2006
NO
»ESK… BEZV›KOPOV… TECHNOLOGIE
V MEZIN¡RODNÕM MÃÿÕTKU
V¡éENÕ »LENOV… NAäÕ SPOLE»NOSTI,
dovolte, abych V·m v prvnÌm ËÌsle naöeho Ëasopisu
v roce 2006 jeötÏ jednou srdeËnÏ pop¯·l jmÈnem
celÈho p¯edsednictva CzSTT, aby byl tento rok pro
V·s ˙spÏön˝ ve vöech ohledech profesnÌho i soukromÈho ûivota.
MyslÌm, ûe je vhodn˝ Ëas na to, abychom zhodnotili
dosavadnÌ naöÌ Ëinnost v konËÌcÌm volebnÌm obdobÌ
nynÏjöÌho p¯edsednictva, protoûe na ValnÈ hromadÏ
spoleËnosti 11. dubna 2006 probÏhnou volby
novÈho p¯edsednictva. Douf·me, ûe novÈ vedenÌ
spoleËnosti bude mÌt na Ëem stavÏt p¯i prosazov·nÌ
bezv˝kopov˝ch technologiÌ (BT), kterÈ provozujÌ
a vyuûÌvajÌ naöe ËlenskÈ firmy a instituce, ûe vyuûije
pozitivnÌch v˝sledk˘, kter˝ch naöe spoleËnost
dos·hla za vÌce neû desetiletÌ svÈ Ëinnosti a ûe se
pouËÌ z chyb, jichû jsme se doposud dopouötÏli.
Nov· iniciativa z ¯ad Ëlen˘ naöÌ spoleËnosti bude
velmi vÌt·na, nechci-li ¯Ìci nezbytn·.
DomnÌv·m se, ûe bude v n·sledujÌcÌm obdobÌ po
volb·ch uûiteËnÈ soust¯edit svou aktivitu na dom·cÌ
prost¯edÌ, a to hlavnÏ pro prosazov·nÌ BT vöude,
kde se uplatÚuje jejich vysok· efektivita, öetrnost
k p¯ÌrodnÌmu i ûivotnÌmu prost¯edÌ a schopnost
ekologicky p¯ekonat povrchovÈ p¯ek·ûky. K tomu
je uûiteËnÈ se spojit a net¯Ìötit sÌly jednotliv˝ch firem
v konkurenËnÌch bojÌch, ale spÌöe spoleËn˝mi silami
prosazovat BT a rozöi¯ovat trh jejich aplikace tak,
aby lidsk˝ i materi·lnÌ potenci·l naöich firem byl
plnÏ vyuûÌv·n k prospÏchu jejich i oboru jako celku.
NemÏli bychom vöak svou p˘sobnost zbyteËnÏ
omezovat na prostor naöÌ republiky. Velk· ¯ada
naöich firem se prosazuje v silnÈ mezin·rodnÌ
konkurenci a pracuje ˙spÏönÏ i v zahraniËnÌ. ZvyöujÌ
tak prestiû celÈ naöÌ spoleËnosti v mezin·rodnÌm
mϯÌtku, coû je d˘vod k blahop¯·nÌ i k dÌk˘m.
Naöe organizace CzSTT sdruûuje tÈmϯ devades·t
Ëlensk˝ch subjekt˘. Pat¯Ìme tak mezi nejsilnÏjöÌ
n·rodnÌ spoleËnosti v r·mci 25 n·rodnÌch spoleËnostÌ, jeû jsou kolektivnÌmi Ëleny ISTT. PoËtem Ëlen˘
jsou p¯ed n·mi spoleËnosti Severoamerick·
a Skandin·vsk·, kterÈ
shrnujÌ vÌce st·t˘, d·le
monon·rodnÌ Japonsk·,
Australsk· a Britsk·.
Plodn· spolupr·ce CzSTT
a celosvÏtovÈ organizace
ISTT rychle p¯ispÏla
k zÌsk·v·nÌ nov˝ch
zkuöenostÌ a uplatÚov·nÌ
modernÌch trend˘ v naöem
oboru. Prestiû naöÌ SpoleËnosti byla potvrzena i nominacÌ naöeho z·stupce
do Ëty¯ËlennÈho V˝konnÈho v˝boru, kter˝ ¯ÌdÌ
Ëinnost ISTT ve vöech oblastech jejÌho p˘sobenÌ.
Naöe postavenÌ v†mezin·rodnÌm spoleËenstvÌ
bylo zd˘raznÏno Ëast˝mi n·vötÏvami hostÌ z celÈho
svÏta.
P¯Ìzniv˝ ohlas ze zahraniËÌ mÏlo naöe po¯·d·nÌ
19. mezin·rodnÌ konference a v˝stavy NO DIG
Prague 2001. Z·ötitu nad konferencÌ p¯evzal ministr
ûivotnÌho prost¯edÌ, v ËestnÈm p¯edsednictvu kromÏ
nÏho byl ¯editel Mezin·rodnÌho ekologickÈho st¯ediska OSN UNEP, velvyslanec EU, prim·tor Hl. m.
Prahy, p¯edseda ISTT a president ISTT. ⁄Ëastni byli
i dalöÌ p¯edstavitelÈ politickÈho ûivota, odbornÈ
obce a mÌstnÌch samospr·v. Odezva ze zahraniËÌ
na vÏdecko-technickou i spoleËenskou ˙roveÚ
konference byla vesmÏs velmi p¯Ìzniv·: Obdrûeli
jsme jako po¯adatelÈ desÌtky povzbudiv˝ch dopis˘
ze sekretari·tu, p¯edsedy a nynÏjöÌho i odstoupivöÌho presidenta ISTT, sekret·¯˘, p¯edsed˘ a Ëlen˘
ostatnÌch n·rodnÌch spoleËnostÌ, vöechny p¯inesly
velmi p¯Ìzniv· hodnocenÌ. Po nÏkolika letech se
jednalo o mezin·rodnÌ konferenci, kter· byla nejen
odbornÏ, profesnÏ a spoleËensky ˙spÏön·, ale
p¯Ìnosn· i z hlediska ekonomickÈho, coû se
bohuûel a dalöÌch konferencÌch konan˝ch po n·s
nem˘ûe ¯Ìci.
I z tohoto d˘vodu jsme se rozhodli kandidovat
na po¯·d·nÌ mezin·rodnÌ konference NO-DIG v BrnÏ
DIG
ÚVODNÍK / LEADING ARTICLE
ROČNÍK
3
Z ČINNOSTI ISTT / ÚVODNÍK
NO
4
DIG
ROČNÍK
12
1
/
2006
v roce 2009. Byla jiû zah·jena jedn·nÌ s akciovou
spoleËnostÌ Veletrhy Brno, kter· se bude v p¯ÌpadÏ
naöeho ˙spÏchu ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ podÌlet na
p¯ÌpravÏ, organizaci a realizaci konference. LetoönÌ
24. mezin·rodnÌ konference se kon· v Brisbane,
hlavnÌm mÏstÏ provincie Qeensland v Austr·lii,
29. ¯Ìjna aû 2. listopadu 2006. Pro tuto akci organizuje p¯edsednictvo CzSTT spoleËnou ˙Ëast ËeskÈ
delegace. PodmÌnky ˙Ëasti na konferenci a p¯ÌpadnÈ dalöÌ doprovodnÈ akce jsou naöim Ëlen˘m
v p¯edstihu sdÏlov·ny prost¯ednictvÌm Ëasopisu
i emailovÈ poöty. DalöÌ jiû 25. konference se kon·
v italskÈm mÏstÏ Bologna v ¯Ìjnu 2007.
V letoönÌm roce probÏhne jiû dev·t˝ roËnÌk
oceÚov·nÌ diplomov˝ch pracÌ v CzSTT, kter˝m se
snaûÌme zachytit z·jem nastupujÌcÌ generace
o bezv˝kopovÈ technologie. Tato motivujÌcÌ
studentsk· soutÏû CzSTT o nejlepöÌ diplomovou
pr·ci z oblasti bezv˝kopov˝ch technologiÌ se stala
vzorem pro mezin·rodnÌ soutÏû podobnÈho typu,
organizovanou ISTT od roku 2004.
Ceny NO DIG Award za nejv˝znamnÏjöÌ pokroky,
poznatky nebo v˝voj v oblasti bezv˝kopov˝ch
technologiÌ jsou udÏlov·ny ISTT od roku 2004
Ëty¯ech kategoriÌch: a) vÏdeck˝ v˝zkum a podpora
vzdÏl·vacÌch proces˘, b) stavba proveden· bezv˝kopov˝mi technologiemi, c) nov˝ stroj, n·stroj nebo
materi·l a d) studentsk· diplomov· pr·ce. NovÏ
stanoven· pravidla a posouzenÌ projekt˘ nez·vislou
anonymnÌ odbornou komisÌ umoûÚujÌ objektivnÌ
a spravedlivÈ ocenÏnÌ p¯ihl·öen˝ch projekt˘. Naöe
˙spÏchy v tÈto soutÏûi nebyly v minulosti bezv˝znamnÈ: Firma AD-Servis Terrabor Praha zÌskala
3. mÌsto v roce 2000 za ¯ÌzenÈ horizont·lnÌ vrt·nÌ
(podvrty Labe) na stavbÏ »OV v DÏËÌnÏ a v roce
2002 byla udÏlena 2. cena firmÏ Wombat Brno na
Mezin·rodnÌ konferenci NO-DIG v Kodani za projekt
Rekonstrukce kanalizace v mÏstÏ Bialsko-Biala
v Polsku. V roce 2003 byly naöÌ SpoleËnostÌ do
soutÏûe ISTT NO DIG Award p¯ihl·öeny Ëty¯i projekty, z nich dva studentskÈ. V˝znamn˝ p¯ihl·öen˝
mezin·rodnÌ projekt Rekonstrukce kanalizace
v Mari·nsk˝ch L·znÌch, byl poctÏn v tÏûkÈ mezin·rodnÌ konkurenci prvnÌ cenou. PrvnÌ cenu zÌskal
rovnÏû Ëesk˝ student za svou diplomovou pr·ci,
obh·jenou na »VUT.
Pro udrûenÌ naöÌ p¯ÌznivÈ pozice v r·mci mezin·rodnÌ organizace je û·doucÌ aktivnÌ zapojenÌ vöech
Ëlen˘ CzSTT a hlavnÏ omlazenÌ naöeho p¯edsednictva. Proto douf·m, ûe se ve velkÈm poËtu
z˙ËastnÌte volebnÌ ValnÈ hromady v dubnu a ûe
zvolÌte do Ëela naöÌ spoleËnosti z navrûen˝ch
kandid·t˘ takovÈ, kte¯Ì budou ochotni pracovat pro
spoleËnost a budou mÌt podporu vÏtöiny Ëlen˘
CzSTT.
Prof. RNDr. MILOä KAROUS, DrSc.,
p¯edseda CzSTT a Ëlen V˝konnÈho v˝boru ISTT
PROČ MEZINÁRODNÍ NO-DIG?
OtaznÌk v nadpisu jakÈhokoliv Ël·nku vyvol·v·
urËit˝ sugestivnÌ n·boj, kter˝m je Ëten·¯ vÌce vtahov·n do popisovanÈ problematiky. Zcela stejn˝
nadpis volil gener·lnÌ sekret·¯ ISTT John Castle
v odbornÈm Ëasopise Trenchless Technology
International v Ëervenci 2005. I kdyû je otaznÌk urËen
pro Ëten·¯e, v Ël·nku John na poloûenou ot·zku
s·m odpovÌd·. Vzhledem k tomu, ûe kaûd˝ Ëlen
CzSTT citovan˝ Ëasopis pravidelnÏ dost·v·, doporuËuji p¯eËÌst si argumentaci Johna Castla, kter·
podporuje souËasn˝ trend: ÑPo¯·dat
Mezin·rodnÌ konferenci a v˝stavu
NO-DIG kaûd˝ rok.ì
PrvnÌ akce NO-DIG se konala v roce
1985. JejÌ tehdejöÌ organiz·to¯i
netuöili, jak ˙spÏön˝m se tento n·zev
stane. Tuto struËnou, tÈmϯ tÏsnopisnou zkratku pro bezv˝kopovÈ technologie pouûÌvaly nejen anglicky mluvÌcÌ
zemÏ, ale toto logo zdom·cnÏlo
i v ostatnÌch jazycÌch pro cel˝ obor
technologiÌ, kterÈ omezujÌ nebo zcela
odstraÚujÌ v˝kopovÈ pr·ce.
TÈmϯ kaûd˝ rok ¯editelÈ ISTT diskutujÌ o tom, zda by se mezin·rodnÌ
NO-DIG akce nemÏly konat ve dvoulet˝ch intervalech. Jsou vöak obavy,
ûe by tento delöÌ interval vystavil trh
bezv˝kopov˝ch technologiÌ vlivu nÏkterÈ obchodnÌ
spoleËnosti, kter· hled· mezeru ve v˝stavnÌm
kalend·¯i. ExistujÌ n·zory, ûe bÏhem jednoho roku
se neobjevÌ tolik v˝vojov˝ch novinek, kterÈ by
opravÚovaly po¯·dat kaûdoroËnÌ konferenci. Podle
naöich zkuöenostÌ vöak nikdy nenÌ nedostatek
Uk·zka Ël·nku z Ëasopisu Trenchless Technology
International
refer·t˘. Vûdycky se objevÌ novÈ poznatky nebo
zlepöenÌ existujÌcÌch technik nebo stroj˘, s nimiû je
t¯eba sezn·mit odbornou ve¯ejnost. TakovÈto
argumenty tedy nejsou rozhodujÌcÌ.
Nakonec se ¯editelÈ vûdy r·di vr·tÌ k z·kladnÌmu
˙kolu ISTT, coû je propagace v˝hod bezv˝kopov˝ch
technologiÌ v celosvÏtovÈm rozsahu. KaûdoroËnÌ
mezin·rodnÌ akce NO-DIG jsou st·l˝m, vysoce
kvalitnÌm a v˝znamn˝m ukazatelem st·le vÏtöÌ
obliby a v·ûnosti tÏchto technologiÌ.
P¯i tÈto p¯Ìleûitosti je t¯eba p¯ipomenout, ûe byly
tÈû roky, kdy se mezin·rodnÌ NO-DIG konala
dvakr·t (nap¯. NO-DIG 1997 Janov v kvÏtnu
a NO-DIG 1997 Taipei v listopadu 1997). Jsou zde
12
1
/
2006
NO
i hlediska ekonomick·. KaûdoroËnÌ p¯Ìjem z konference NO-DIG p¯edstavuje vedle Ëlensk˝ch
p¯ÌspÏvk˘ d˘leûit˝ p¯Ìnos do pokladny ISTT.
Do budoucna se proto v tomto smÏru û·dnÈ zmÏny
konat nebudou. Pro dalöÌ dvÏ konference jsou
stanovena mÌsta kon·nÌ a to NO-DIG 2006 Brisbane
a NO-DIG 2007 Bologna. Na po¯·d·nÌ dalöÌch
konferencÌ uû kandiduje Moskva, Peking a dnes
mohu uû prozradit, ûe û·dost o p¯idÏlenÌ po¯adatelstvÌ NO-DIG 2009 pod· naöe CzSTT na zased·nÌ
p¯edsednictva ISTT v Brisbane.
Ing. Stanislav Dr·bek,
mÌstop¯edseda CzSTT
NOVÝ PŘEDSEDA GSTT
(GERMAN SOCIET Y FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY)
OD 1. 1. 2006
Na v˝roËnÌ ËlenskÈ sch˘zi
GSTT dne 3. listopadu 2005
v KongresovÈm centru
v Hamburku byl zvolen nov˝m
p¯edsedou GSTT pan Prof.
Dipl-Ing. Jens Hˆlterhoff a to
s ˙ËinnostÌ od 1. 1.2006.
Doposud zast·val funkci
mÌstop¯edsedy GSTT.
Dipl.- Ing. Jens Hˆlterhoff byl
v r. 2003 povol·n jako profesor
na Vysokou ökolu ve Wismaru
pro obor Ñ provoz staveb
a stavebnÌ technologieì. Je
spolumajitelem inûen˝rskÈ
spoleËnosti Holterhoff
& Bickmann v BerlÌnÏ.
Od 1. ledna 2006 bude
vedenÌ GSTT p¯estÏhov·no
z kancel·¯Ì, kterÈ m· t.Ë. jeötÏ
k dispozici v budovÏ CCH
Nov˝ a odstupujÌcÌ p¯edseda GSTT
Hamburg GmbH v Hamburku
Prof. Dipl.-Ing. Jens Hˆlterhoff a Dipl.-Ing. Rolf Bielecki
do BerlÌna k tamÏjöÌ VeletrûnÌ
spoleËnosti. Nov· adresa
a ËestnÈ funkce, nad·le z˘st·v· pan Dipl.-Ing. Rolf
sÌdla vedenÌ GSTT bude d·na ve zn·most
Bielecki p¯edsedou VÏdeckÈ nadace WSDTI
v prosinci na webov˝ch str·nk·ch GSTT
a p¯edsedou EFUC ñ EvropskÈho fÛra pro
(http://ww.gstt.de).*)
podzemnÌ stavitelstvÌ.
V Ëele GSTT byl tÈmϯ 16 rok˘ pan Dipl.-Ing. Rolf
Ve funkci mÌstop¯edsed˘ GSTT nad·le setrv·vajÌ
Bielecki, ¯editel stavebnÌho ˙¯adu Hamburk v.v.
dalöÌ funkËnÌ obdobÌ p·novÈ Prof. Dr.-Ing. Alfred
a Ëestn˝ sen·tor, jakoû i garant pro obor ÑpodzemnÌ
Haack z KolÌna, Dr.-Ing. Christian Falk z Dortmundu
stavbyì na UniverzitÏ L¸neburg. Za tu dobu dovedl
a Dipl.-Ing. Maty·ö Unger z Valluhn. Jako dalöÌho
GSTT (NÏmeckou spoleËnost pro bezv˝kopovÈ
mÌstop¯edsedu GSTT, mÌsto Prof. J. Hˆlterhoffera,
technologie) k celosvÏtovÈmu uzn·nÌ. Nad·le bude
zvolila Ëlensk· sch˘ze pana Dipl.-Ing. Rainer
pracovat pan Dipl.-Ing. Rolf Bielecki ve funkci
Hermese ze Schwerte/Hastings (Anglie). Byli takÈ
jednatele GSTT- Beratungs Service (Poradensk˝
servis GSTT). Na valnÈ hromadÏ GSTT byl jmenov·n jmenov·ni novÌ ËlenovÈ poradnÌho sboru GSTT
a to Andrea Pavlovic ze Schwerte, Dipl.-Ing. Robert
Ëestn˝m Ëlenem GSTT. Mimo to a dalöÌ pracovnÌ
DIG
Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT
ROČNÍK
5
Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT
NO
6
DIG
ROČNÍK
12
1
/
2006
Stein z Bochumi a Dipl. Ing. Frank Auringer
z Wendenu.
Na zased·nÌ v Hamburku bylo mezi jin˝m sdÏleno,
ûe v roce 2006 bude GSTT organizovat 9. a 10.
nÏmeck˝ spoleËn˝ st·nek a to v b¯eznu na konferenci Trenchless Asia v äanghaji/»Ìna a v ¯Ìjnu na
24. mezin·rodnÌ NO DIG konferenci v Brisbane/
Austr·lie. Mimo to byla p¯edstavena GCTP ñ
German Construction Technology Plattform pro
koordinaci EU-v˝zkumn˝ch ˙kol˘ jakoû i aktivity
PoradenskÈho servisu GSTT (GSTT Beratungs
Service GmbH).
*) Pozn·mka redakce
BÏhem p¯Ìpravy Zpravodaje jsme jiû obdrûeli novou
adresu:
GSTT
Messdamm 22
D ñ 14055 BERLIN
Tel.: ++49-30/3038-2143
E-mail: [email protected]
Ing. Jaroslav Raclavsk˝, Aut. Ing.,
Ëlen Kuratoria WSDTI a EFUC
VYUŽITÍ BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍ
VE VODÁRENSTVÍ
Dne 14.prosince 2005 uspo¯·dal SOVAK v KonferenËnÌm centru v Pr˘honicÌch semin·¯ s n·zvem
VyuûitÌ bezv˝kopov˝ch technologiÌ ve vod·renstvÌ.
Semin·¯, kterÈho se z˙Ëastnilo necel˝ch 80 z·stupc˘ p¯edevöÌm vod·ren, byl zamϯen na aktu·lnÌ
tÈmatiku sanace vodovodnÌch potrubÌ s vyuûitÌm
bezv˝kopov˝ch technologiÌ.
⁄vodnÌ p¯edn·öka Ing. Bezrouka (CzSTT) p¯inesla informace o historii oboru a »eskÈ spoleËnosti pro
bezv˝kopovÈ technologie, informace o pr˘zkumu o proveden˝ch realizacÌch s vyuûitÌm BT v oblasti sanace
vodovodnÌch sÌtÌ u n·s a o p¯edpokl·danÈm v˝voji oboru
v budoucnu. V p¯edn·öce byly specifikov·ny z·kladnÌ
p¯edpoklady podmiÚujÌcÌ ˙spÏönou p¯Ìpravu projektu
realizovanÈho bezv˝kopov˝mi technologiemi.
Ing. Jaroslav Raclavsk˝ z VUT v BrnÏ sezn·mil se
situacÌ v oblasti oborovÈ legislativy a podal v˝klad
k p¯ipravovanÈ odvÏtvovÈ normÏ Sanace vodovodnÌch sÌtÌ TNV 75 5405, urËenÈ projektant˘m, realizaËnÌm firm·m, provozovatel˘m a investor˘m
vodohospod·¯skÈ infrastruktury s cÌlem stanovenÌ
minim·lnÌch poûadavk˘ na prov·dÏnÌ jednotliv˝ch
bezv˝kopov˝ch technologiÌ tak, aby bylo zajiötÏno
kvalitnÏ provedenÈ dÌlo.
P¯edn·öka doc. Petra ärytra (CzSTT/»VUT Praha)
obs·hle specifikovala a analyzovala rozhodovacÌ
procesy probÌhajÌcÌ p¯i v˝bÏru optim·lnÌ bezv˝kopovÈ technologie a realizaËnÌ firmy. Na principu
navrûen˝ch hodnotÌcÌch kritÈriÌ s voliteln˝mi a
p¯i¯azen˝mi v·hov˝mi podÌly lze dle tÈto metodiky
optimalizovat cel˝ v˝bÏrov˝ proces.
Samostatnou kapitolu sanace vodovodnÌch sÌtÌ tvo¯Ì
sanace potrubÌ zhotoven˝ch z azbestocementov˝ch
materi·l˘. P¯i tÏchto aplikacÌch p¯istupujÌ k hledisk˘m technick˝m p¯edevöÌm n·roËnÈ legislativnÌ
poûadavky. Praktickou p¯edn·öku na uvedenÈ tÈma
p¯ednesl Ing. Ji¯Ì Kubeö z VAK J» a doplnil ji informacemi o moûnostech zÌsk·nÌ finanËnÌ podpory.
Pan Karel Ji¯ÌËek z »KV Praha prezentoval zajÌmavÈ
a n·zornÈ srovn·nÌ bezv˝kopov˝ch technologiÌ
vyuûiteln˝ch pr·vÏ pro sanaci vodovodnÌch potrubÌ
z azbestocementu. P¯i porovn·nÌ jednotliv˝ch
technologiÌ se zamϯil na aktu·lnÌ problematiku
existence odpad˘ vzniklÈho ze sanovanÈho potrubÌ.
ZdravotnÌ rizika spojen· s pracÌ s azbestocementov˝mi stavebnÌmi hmotami p¯iblÌûila a na z·kladÏ
platnÈ legislativy doloûila panÌ Pavla MotyËkov·
z Ministerstva zdravotnictvÌ »R. V p¯edn·öce se
komplexnÏ zamϯila na pr˘bÏûn˝ v˝voj legislativy
a to vËetnÏ legislativy danÈ smÏrnicemi evropskÈho
spoleËenstvÌ a nejnovÏjöÌmi novelizacemi a zd˘raznila povinnosti vöech zainteresovan˝ch stran. Z·vÏreËnou p¯edn·öku p¯ednesla JUDr. Hana Dvo¯·kov·
z Ministerstva ûivotnÌho prost¯edÌ »R. Zamϯila se na
v˝klad z·kona Ë.185/2001 Sb. Nakl·d·nÌ s azbestocementov˝mi materi·ly v platnÈm znÏnÌ a informovala
o zmÏn·ch nÏkter˝ch dalöÌch souvisejÌcÌch z·kon˘.
Z¯ejmÏ nejd˘leûitÏjöÌ informacÌ byla skuteËnost, ûe
p˘vodcem odpadu odpovÏdn˝m za jeho nakl·d·nÌ je
ten, jehoû ËinnostÌ odpad vznik· a odpovÏdnost za
¯·dnÈ nakl·d·nÌ nese ten, kdo odpad p¯evzal do
svÈho vlastnictvÌ. Z hlediska sanace azbestocementov˝ch rozvod˘ je tak p˘vod odpadu a odpovÏdnost na
stranÏ firmy realizujÌcÌ sanaci.
Z·vÏrem lze konstatovat, ûe na semin·¯i zaznÏla
¯ada kvalitnÌch refer·t˘, kterÈ p¯inesly p¯edevöÌm
odbornÌk˘m z praxe hodnotnÈ informace. SdruûenÌ
oboru vodovod˘ a kanalizacÌ SOVAK tak pat¯Ì dÌk za
v˝bÏr odbornÈho a vysoce aktu·lnÌho monotÈmatu,
organizaci semin·¯e a nabÌdku spolupr·ce »eskÈ
spoleËnosti pro bezv˝kopovÈ technologie s jejÌmû
p¯ispÏnÌm cel· akce probÏhla.
Ing. Ji¯Ì Bezrouk,
mÌstop¯edseda CzSTT
12
1
/
2006
NO
REKONSTRUKCE KANALIZACE V PETROHRADĚ
– BEZVÝKOPOVĚ !
ÚVODEM
22. z·¯Ì letoönÌho roku se konala ofici·lnÌ ceremonie
uvedenÌ do provozu Jihoz·padnÌ ËistÌrny (JUZOS)
mÏsta Sankt-Peterburg. ⁄spÏön· realizace nejvÏtöÌho investiËnÌho projektu v EvropÏ v oblasti
ekologie se stala ud·lostÌ pro obyvatele Petrohradu
a vöech obyvatel regionu BaltskÈho mo¯e.
Nov· ËistÌrna odpadnÌch vod zabezpeËÌ kvalitu
odpadnÌch vod zbavenÌm neËistot v souladu
s doporuËenÌm HelsinskÈ konvence k ochranÏ
Situace rozö̯enÌ stokovÈ sÌtÏ v severnÌ Ë·sti Petrohradu
BaltskÈho mo¯e. P¯i kapacitÏ 330 tisÌc krychlov˝ch
metr˘ za den JUZOS dovede Ëistit odpadnÌ vody
z Petrohradu na 85%. Na ËistÌrnÏ naöly vyuûitÌ
vöechny modernÌ technologie ËiötÏnÌ odpadnÌch
vod, vËetnÏ ultrafialovÈ dezinfekce. DÌky JUZOS
poklesne roËnÏ ve FinskÈm z·livu z·kladnÌ zneËiötÏnÌ z vn·öen˝ch l·tek na 21 tisÌc tun, ˙hrnnÈho
fosforu na 0,52 tisÌc tun, ˙hrnnÈho dusÌku na
3,2 tisÌc tun, organicky zneËiöùujÌcÌch l·tek na
23 tisÌc tun. Ve mÏstÏ vznikla situace, kdy v jeho
severnÌ Ë·sti chybÌ moûnost zatÌûit SSA na projektov˝ v˝kon, protoûe nenÌ dokonËena v˝stavba hlavnÌho kolektoru kanalizace severnÌ Ë·sti mÏsta [obr. 1].
GUP ´Vodokanal Sankt-Peterburg», si uvÏdomuje
svou odpovÏdnost p¯ed obyvateli regionu BaltskÈho
mo¯e a proto zamϯuje svou Ëinnost na zlepöenÌ
ekologickÈ situaci v regionu. V podniku vznikl
program rozvoje systÈmu odkanalizov·nÌ Petrohradu a jeho p¯edmÏstÌ do roku 2011. Z·kladnÌ ˙koly
tohoto programu jsou:
■ zastavenÌ odtoku nevyËiötÏn˝ch odpadnÌ vod,
■ zv˝öenÌ spolehlivosti kanalizaËnÌ sÌtÏ (zlepöenÌ
technickÈho stavu kanalizaËnÌch sÌtÌ),
■ zdokonalov·nÌ technologick˝ch proces˘.
Z·kladnÌ ˙spÏchy GUP ´Vodokanal Sankt-Peterburg» v oblasti stokovÈ sÌtÏ, ËiötÏnÌ odpadnÌ vod
a zpracov·nÌ kal˘ za poslednÌch 5 let:
■ zabezpeËuje se ËiötÏnÌ 75 % odpadnÌ vod;
■ je postaven a je v provozu z·vod na spalov·nÌ
kal˘;
■ jsou zavedeny novÈ metody oprav a obnovenÌ
kanalizaËnÌch sÌtÌ. Je obnoveno 100 km kanalizaËnÌch sÌtÌ, z nich 55 km netradiËnÌmi zp˘soby;
■ jsou zpracov·ny a zavedeny novÈ druhy za¯ÌzenÌ
pro zv˝öenÌ efektivnosti pr·ce systÈmu odkanalizov·nÌ;
■ modernizace 20 % technologickÈho za¯ÌzenÌ;
■ zvl·dnutÈ metody biologickÈho odstranÏnÌ biogennÌch prvk˘ p¯i ËiötÏnÌ odpadnÌm vod;
■ bylo zrekonstruov·no vÌce jak 30 kanalizaËnÌch
ËerpacÌch stanic s v˝mÏnou ËerpacÌch agreg·t˘
a automatik.
Jak je z v˝öe uvedenÈho vidÏt, GUP ´Vodokanal
Sankt-Peterburg» jako spr·vce a provozovatel
kanalizaËnÌ sÌtÏ mÏsta v r·mci gener·lnÌho integrovanÈho pl·nu vyhodnotil, ûe jednou z jeho bezprost¯ednÌch priorit je zlepöenÌ spolehlivosti mÏstskÈ
kanalizaËnÌ sÌtÏ. SmÏrn˝ pl·n chce d·t do po¯·dku
oba kanalizaËnÌ systÈmy jak komun·lnÌ tak pr˘myslov˝ s tÌm, aby i odpadnÌ pr˘myslovÈ vody byly
zcela oöet¯eny, tedy vyËiötÏny. TÌm bude postupnÏ
zajiötÏna Ëistota vod FinskÈho z·livu, do kterÈho
vytÈk· jen ze st¯edu mÏsta mÏstsk˝mi stokami
1,5 milionu m3 odpadnÌch vod dennÏ. Tato kanalizaËnÌ sÌù byla vybudov·na v 70. letech minulÈho
stoletÌ. Nep¯etrûit˝, dlouhodob˝ provoz si vynutil
p¯ipravit ¯eöenÌ rekonstrukce tÈto sÌtÏ.
Jako prvnÌ Ë·st celÈ rekonstrukce je vybudov·nÌ
alternativnÌho kanalizaËnÌho potrubÌ ñ stoky, kter·
po uvedenÌ do provozu m· za ˙kol:
■ odvÈst vodu ze st·vajÌcÌ kmenovÈ stoky tak, aby
bylo moûno tuto opravit
■ a po opravÏ kanalizaËnÌ stoky bude toto alternativnÌ kanalizaËnÌ potrubÌ zapojeno do rozö̯enÌ
stokovÈ sÌtÏ centr·lnÌ a p¯ilehlÈ oblasti mÏsta pro
zlepöenÌ jejÌ spolehlivosti a zv˝öenÌ bezpeËnosti.
ALTERNATIVNÍ POTRUBÍ
⁄mysl budov·nÌ alternativnÌ stokovÈ sÌtÏ dovolÌ
doËasnÈ odstavenÌ sekcÌ st·vajÌcÌho a st·rnoucÌho
potrubÌ z funkce. JejÌ uvedenÌ do provozu umoûnÌ to,
aby st·vajÌcÌ systÈm byl pr·zdn˝ a tÌm se umoûnila
Situace opravy jihoz·padnÌho sbÏraËe
DIG
NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS
ROČNÍK
7
NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS
NO
8
DIG
ROČNÍK
12
1
/
2006
jeho obnova. RekonstrukËnÌ pr·ce mohou postupovat
bez pot¯eby vstoupit do proudÌcÌho toku splaökov˝ch
vod z ¯eky NÏvy a FinskÈho z·livu, ve shodÏ cÌly
ÑVöeobecnÈho integrovanÈho hlavnÌho pl·nu pro
mÏstoì, kter˝ je d·n pro vÌce neû 200 km gravitaËnÌho
kanalizaËnÌ potrubÌ o pr˘mÏru mezi 1,5 aû 4,7 m
a v hloubk·ch mezi 5 aû 80 m. Tento systÈm byl
vybudov·n v PetrohradÏ mezi lety 1947 aû1999 a
postupoval s budov·nÌm nov˝ch podzemnÌch struktur.
V roce 1999 byl zaloûen nov˝ podnik pod zkratkou
STIS se spolu˙ËastÌ GUP ´Vodokanal Sankt-Peterburg». OOO ´STIS» se zamϯuje na stavbu a opravu
podzemnÌch dÏl a infrastruktury, tedy na projekty
pro splaökovou kanalizaci p¯i vyuûÌv·nÌ nejmodernÏjöÌch technologiÌ a nashrom·ûdÏn˝ch schopnostÌ.
Pro v˝stavbu nov˝ch potrubÌ ve sloûit˝ch hydrogeologick˝ch a geologick˝ch podmÌnk·ch Petrohradu
bylo rozhodnuto vybrat vysoce v˝konnÈ a p¯itom
bezpeËnÈ strojnÌ vybavenÌ. TÏmto a dalöÌm p¯Ìsn˝m
podmÌnk·ch vyhovÏla technologie mikrotunelov·nÌ
a to za¯ÌzenÌm AVN 1600D a AVN 2000D od firmy
Herrenknecht AG, Schwanau z NÏmecka, za¯ÌzenÌ
kterÈ umoûnÌ pr·ce bez pot¯eby pracovat pod
stlaËen˝m vzduchem.
HnacÌ mechanismus frÈzy
PrvnÏ bylo nasazeno mikrotunelovacÌ za¯ÌzenÌ 200D
o vnÏjöÌm razÌcÌm pr˘mÏru 2,54 m na jihoz·padnÌm
sbÏraËi [obr. 2]. Cel· souprava vË. razÌcÌ frÈzy m·
dÈlku 13,475 m a v·hu 38 t. Rychlost ot·ËenÌ frÈzy
se d· regulovat mezi 0 ñ 9 ot·Ëkami
za minutu a m˘ûe vyvinout kroutÌcÌ moment aû
780 000 Nm v obou smÏrech ot·ËenÌ. VlastnÌ tlaËn·
stanice [obr. 3] ve startovacÌ öachtÏ o pr˘mÏru
9,0 m se skl·d· ze Ëty¯ p¯ÌmoËar˝ch hydromotor˘
s posunem v krocÌch 1 m.
Cel˝ mikrotunelovacÌ komplex [obr. 4] se skl·d· ze
Ëty¯ z·kladnÌch agreg·t˘:
RazÌcÌ a tÏûebnÌ hlava AVN 2000D
■ vlastnÌ vrtacÌ stroj vybaven˝ univerz·lnÌ frÈzou se
sv˝m rotaËnÌm hydromotorem a redukËnÌ p¯evodovkou, obojÌ umÌstÏno centr·lnÏ [obr. 5];
■ otoËn˝ v˝konov˝ mechanismus pro frÈzu [obr. 6];
■ vzduchov· uz·vÏrov· komora [obr. 7];
■ protlaËovacÌ stanice vybavena za¯ÌzenÌm pro
kompenzov·nÌ nat·ËenÌ ötÌtu a dodrûenÌ sp·du.
DopravnÌ systÈm sest·v· ze t¯Ì dopravnÌch Ëerpadel
kterÈ dopravÌ rozpojenou zeminu a kal k separaËnÌmu za¯ÌzenÌ a kalovÈho pod·vacÌho Ëerpadla. SeparaËnÌ za¯ÌzenÌ sest·v· se jednoho dvojstupÚovÈho
separ·toru BE ñ 375, kter˝ oddÏlÌ Ë·steËky horniny
do velikosti 43 mikronu, centrifugy BD ñ 50, a za¯ÌzenÌ
pro p¯Ìpravu flokulaËnÌho Ëinidla FA ñ 1000.
Za ˙Ëelem snÌûit pl·öùovÈ t¯enÌ mezi stÏnou tunelu
a vnÏjöÌm pl·ötÏm stroje Herrenknecht AG vyvinul
automatick˝ systÈm d·vkov·nÌ bentonitovÈ smÏsi
do mezikruûÌ (mezera mezi vnÏjöÌ stÏnou potrubÌ
a zeminou).
TlaËn˝ r·m v öachtÏ
Cel˝ systÈm d·le sest·v· z mÌchacÌho za¯ÌzenÌ
a dopravnÌho potrubÌ, 1,0 kW gener·toru, r·mu
vybavenÈho hlavnÌ zatlaËovacÌ stanicÌ a 8 vloûen˝ch
mezistanic.
AlternativnÌ kanalizaËnÌ potrubÌ, kterÈ m· b˝t protlaËov·no touto mikrotunelovacÌ soupravou jako prvnÌ,
m· n·vrhov˝ pr˘tok aû 330 000 m3/den. Celkov·
dÈlka potrubÌ, kter· zde byla vyraûena metodou
12
1
/
2006
NO
mikrotunelov·nÌ, byla 2,075 m, ze kter˝ch je asi
320 m vyraûeno s pouûitÌm konvenËnÌ metody
raûenÌ ötÌtem (nemechanizovan˝m) v hloubk·ch
mezi 8 aû 20 m.
PrvnÌ etapou stavby byla raûba a zatlaËenÌ potrubÌ
ze startovacÌ öachty Ë. 5 do cÌlov˝ch öachet Ë. 3
(v dl. 735 m) a Ë. 7 (v dl. 918 m). Geologicky vzato,
tato Ë·st novÈho alternativnÌho potrubÌ proch·zÌ
skrze r˘znÈ druhy zemin, kterÈ jsou dost p¯ÌznaËnÈ
pro Petrohradskou oblast. Tyto zeminy obsahujÌ
prach p¯ipomÌnajÌcÌ hlÌny, kterÈ jsou vrstevnatÈ
a mÏkkÈ / plastickÈ konzistence. Jsou tam praönÈ
ProtlaËovacÌ trouba s vyst˝lkou
Vstup k uz·vÏru vzduchovÈ komory uvnit¯ ötÌtu
hlinitopÌsËitÈ p˘dy mÏkkÈ i tuhÈ plastickÈ konzistence, stejnÏ jako spodnÌ kambrium ñ jÌly tÈû polotuhÈ konzistence. ⁄zemÌ je takÈ charakterizov·no
p¯ÌtomnostÌ podzemnÌ vody. Tato voda je spojena
nejen s ¯ekou JekatÏrinovka, kter· je souË·stÌ
oblastnÌho vodnÌho hospod·¯stvÌ, kter· vtÈk· do
FinskÈ z·toky, ale takÈ se stoupajÌcÌmi vodami
vych·zejÌcÌmi z hloubky 28 m, kterÈ vych·zÌ
z masivu ledovcov˝ch jezer, zn·mÈ jako moskevskÈ
zalednÏnÌ. Vöechny tyto zeminy potenci·lnÏ obsahujÌ balvany r˘zn˝ch velikostÌ. Pro tyto p˘dnÌ pomÏry se potvrdilo jako vhodnÈ pouûitÌ univerz·lnÌ frÈzy.
PouûitÌ technologie trubnÌho transportu odtÏûenÈ
zeminy z p¯ÌdÏ a jejÌ separace za¯ÌzenÌm od firmy
BAUER-Machinen GmbH v zimnÌch mÏsÌcÌch si
vyû·dalo jen zast¯eöenÌ pracoviötÏ separace hang·rem s termoizolaËnÌ v˝plnÌ. Nap¯. za mÏsÌce leden
a ˙nor bylo vyraûeno 918 bm p¯i teplot·ch aû mÌnus
22 stupnÏ.
VMT navigaËnÌ systÈm umÌstÏn˝ na p¯Ìdi ötÌtu
POMOCNÉ S
YSTÉMY
SY
Tento stavebnÌ projekt alternativnÌho kanalizaËnÌho
potrubÌ ñ stoky poËÌtal s pouûitÌm metody protlaËov·nÌ potrubÌ. Tyto trouby byly vyrobeny SanktPeterburgskou soukromou akciovou spoleËnostÌ,
ZAO ´Metrobeton». Armovan· betonov· potrubÌ
o vnÏjöÌm pr˘mÏru 2500 mm a 2000 mm byla dod·van· s integrovanou plastovou vloûkou [obr. 8].
Pro zajiötÏnÌ p¯esnosti protlaËov·nÌ potrubÌ slouûÌ
laserov˝ navigaËnÌ systÈm a software [ obr. 9 +10]
kter˝ dovolÌ dos·hnout velmi vysokÈho stupnÏ
p¯esnostÌ protlaËov·nÌ potrubÌ. Nap¯. v˝öe uveden˝
˙sek 918 m protlaËovan˝ mikrotunelov·nÌm byl
VMT laser-navigaËnÌ systÈm v troubÏ
v cÌlovÈ öachtÏ pouze 18 mm z osy nivelety! Schopnost SLS ñ RV navigaËnÌho systÈmu poskytnutÈho
DIG
NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS
ROČNÍK
9
NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS
NO
10
DIG
ROČNÍK
12
1
/
2006
firmou VMT GmbH pro Sankt-Peterburgsk˝ projekt
byla rozö̯ena o pouûitÌ hydrodynamickÈ vyrovn·vacÌ jednotky. PouûitÌm tÈto jednotky se skuteËn·
poloha zÌsk·v· v re·lnÈm Ëasu.
STARÉ PO
TR
UBÍ – PR
OBLÉMY
POTR
TRUBÍ
PROBLÉMY
DalöÌ Ë·sti projektu [obr. 11] byla rekonstrukce
sbÏraËe postavenÈho v roce 1971 o pr˘mÏru 2,3 m,
kter˝ je veden blÌzko stanice Metra ÑN·mÏstÌ stateËnostiì a odv·dÌ odpadnÌ vody v objemu asi
450 000 m3/den. Star˝ kanalizaËnÌ sbÏraË je poloûen
v potenci·lnÏ nebezpeËnÈ zÛnÏ charakterizovanÈ
velmi malou ˙nosnostÌ mÌstnÌch p˘d. Obavy, ûe by
se sbÏraË mohl zlomit, nebo ûe by doölo ke kolapsu, jsou proto velkÈ, obzvl·öù kdyû se budou budovat nov· kabelov· vedenÌ mezi stanicemi ÑLesnajaì
a ÑN·mÏstÌ stateËnostiì. Pokud by zde k podobnÈ
ud·losti nebo hav·rii doölo, rozlitÌ neupraven˝ch
odpadnÌch vod m˘ûe zp˘sobit obrovskÈ problÈmy
Situace u stanice ÑN·mÏstÌ stateËnostiì
ûivotnÌmu prost¯edÌ. Proto budov·nÌ alternativnÌho
kanalizaËnÌho potrubÌ v tÈto oblasti je nad¯azeno
vöemu co do d˘leûitosti a v˝znamu.
Budov·nÌ tÈto Ë·sti alternativnÌho potrubÌ je povaûov·no jako jeden z nejn·roËnÏjöÌch ˙kol˘, kterÈ
realizuje GUP ´Vodokanal Sankt- Peterburg».
Stavba kanalizaËnÌho potrubÌ blÌzko stanice podzemnÌ dr·hy ÑN·mÏstÌ stateËnostiì zaËaly na ja¯e
roku 2003. Zdvojen· 4,32 km dlouh· trasa proch·zÌ
pod centr·lnÌmi oblastmi mÏsta. ObtÌûnÈ geologickÈ
pomÏry (nasycenÈ, tÈmϯ vysoce nepropustnÈ
p˘dy) byly a jsou v·ûnou p¯ek·ûkou pr·cÌ. Trasa
proch·zÌ p¯es vysoce vodonosnÈ, tekoucÌ pÌsky
a hlinitopÌsËitÈ p˘dy. Stavba alternativnÌho potrubÌ
byla provedena pomocÌ mikrotunelovacÌ soupravy
AVN 2000D.
Trasy alternativnÌho potrubÌ jsou vedeny v obloucÌch
s polomÏry zak¯ivenÌ aû 1500 m. TÈto skuteËnosti
je nutno vÏnovat velkou pozornost a plnÏ se vÏnovat hydraulickÈmu ¯ÌdicÌmu ˙strojÌ p¯ÌmoËar˝ch
hydromotor˘ (v·lc˘). Dosud mikrotunelovacÌ stroj
AVN 2000D dokonËil p¯es 6 km trasy. Ovl·d·nÌ
stroje vyûadovalo vysoce zkuöenÈ profesion·ly a to
byl d˘vod proË byli nÏmeËtÌ odbornÌci poû·d·ni
o zapoËetÌ s raûbou a pak postupnÏ byli zapracov·v·ni pracovnÌci OOO ´STIS» petrohradskÈho Vodokanalu. V extrÈmnÌch situacÌch je pot¯eba vymÏnit
mikrotunelovacÌ frÈzy. Kde zeminu tvo¯Ì abrazivnÌ
materi·l (obl·zky, pÌsek, kostky a balvany), frÈzy se
opot¯ebov·vajÌ rychle a n·sledkem toho je nutno
Ëelit n·r˘st˘m tlaku n·sledovan˝m zmenöenÌm
raûnÈ rychlosti. Ale toto nebyla zkuöenost z dne
v PetrohradÏ. Po 4 km raûby byl pot¯ebn˝ poËet
v˝mÏn frÈz jen dvÏ!
Pro celou dobu raûby ötol nedoölo ani k jednomu
prostoji nebo nalÈhavÈmu p¯Ìpadu spojenÈmu
se selh·nÌm v˝stroje. Se û·dn˝mi problÈmy se
nesetkala ani kompletace stroje p¯ed startem.
Pr˘mÏrn˝ postup raûenÌ byl mezi 25 aû 30 m/den.
HLUBOKÉ ŠA
CHT
Y
ŠACHT
CHTY
Samostatn˝m problÈmem v PetrohradÏ je hloubenÌ
öachet. GeologickÈ podmÌnky jsou zde tak mimo¯·dnÏ sloûitÈ, ûe pro kaûdou jednotlivou öachtu bylo
nutno pouûit individu·lnÌ konstrukËnÌ ¯eöenÌ. VybavenÌ uûÌvanÈ pro raûbu tunel˘ o r˘zn˝ch pr˘mÏrech
a v r˘zn˝ch hloubk·ch je bÏûnÈ, ale aû do ned·vna
bylo budov·nÌ svislÈ öachty jakousi individu·lnÌ
z·leûitostÌ. Ve svÏtÏ jsou obecnÏ vypracov·ny
systÈmy pro hloubenÌ a spouötÏnÌ öachet v stabilnÌch zemin·ch s mÌrnou vydatnostÌ vodnÌho zdroje.
Ale projekty spojenÈ s v˝kopem v nestabilnÌch,
tekoucÌch zemin·ch jsou neoddÏlitelnÏ spojeny se
vznikem znaËn˝ch ekonomick˝ch a Ëasov˝ch
n·klad˘ v p¯ÌpravÏ stanoviöti, stabilizaci zemin,
sestavenÌ povrchov˝ch systÈm˘ a znaËnou pot¯ebou manu·lnÌ pr·ce. To je obrovsk˝m problÈmem
v˝stavby hlavnÌho kanalizaËnÌch sbÏraËe v PetrohradÏ, kter˝ je ve v˝stavbÏ s nÏjak˝mi p¯eruöenÌmi
od roku 1987. Tento sbÏraË sbÌr· odpadnÌ vodu ze
severnÌ Ë·sti mÏsta. Hloubka sbÏraËe se mÏnÌ od
40 do 80 m a jeho celkov· dÈlka je asi 24 km.
Pro dobudovanÌ tohoto sbÏraËe bylo zapot¯ebÌ asi
55 dalöÌch svisl˝ch öachet, p¯ev·ûnÏ jiû na vybudovanÈm sbÏraËi. Tato pot¯eba vedla OOO ´STIS»
poû·dat o n·vrh a vytvo¯enÌ vhodnÈ soustavy pro
hloubenÌ jam a öachet. Firma Herrenknecht AG
navrhla pro tento projekt systÈm a stroj VSM ñ
5500/7700 pro hloubenÌ öachet [obr. 12].
Celkov˝ pohled na staveniötÏ
12
1
/
2006
NO
v˝stavby öachet z 18 jen na 3 mÏsÌce. D·le takÈ ke
snÌûenÌ vlastnÌch n·klad˘ spojen˝ch se za¯ÌzenÌm
staveniötÏ a s uspo¯·d·nÌm na kaûdÈm mÌstÏ.
SystÈm hloubenÌ öachty zahrnuje
■ strojnÌ hloubenÌ j·my;
■ zatlaËovacÌ a stabilizaËnÌ jednotku;
■ separaËnÌ za¯ÌzenÌ;
■ ¯ÌdÌcÌ kabinu a elektrick˝ gener·tor.
OOO ´STIS» jiû p¯istoupil k jeho mont·ûi a zaËal
pr·ce na prvnÌ öachtÏ.
ZÁVĚR
SvislÈ hloubenÌ a spouötÏnÌ öachty s pouûitÌm VSM ñ
5500/7700 systÈmu
VSM ñ 5500/7700 je systÈm a stroj navrûen˝ k tomu,
aby vyhloubil öachtu o vnit¯nÌm pr˘mÏru mezi 5,50
a 7,70 m s maxim·lnÌm hlouben˝m otvorem
o pr˘mÏru 8,80 m a tedy provedl kompletnÌ öachtu
aû do hloubky 85 m v promÏnn˝ch geologick˝ch
podmÌnk·ch a to od mÏkk˝ch p˘d, pÌsku, ötÏrku aû
do st¯ednÌ tvrdosti sk·ly, vËetnÏ nestabilnÌch
a zavodnÏn˝ch p˘d kterÈ jsou p¯ÌznaËnÈ pro Petrohradskou oblast.
Ve srovn·nÌ s vÌce tradiËnÌmi metodami, je zde
nabÌdnuta v˝hoda strojnÌ technologie hloubenÌ
öachet. V tomto p¯ÌpadÏ doch·zÌ ku zkr·cenÌ lh˘ty
OOO ´STIS» m· t˝m asi 600 pracovnÌk˘ pracujÌcÌch
v t¯ÌsmÏnnÈm provozu vytvo¯en˝m ze zkuöen˝ch
profesion·l˘, BÏhem letoönÌho roku 2005 je pl·nov·no dokonËit hloubenÌ / vtlaËov·nÌ vöech öachet
a jeötÏ provedenÌ Ë·sti raûenÌ. DalöÌ podzemnÌ
raûen· tunelov· Ë·st je pl·novan· na dokonËenÌ
zaË·tkem roku 2006. Jak bude pokraËovat dalöÌ
rekonstrukce kanalizaËnÌ sÌtÏ podle v˝öe uvedenÈhoìProgramu rozvoje systÈmu odkanalizov·nÌ
Petrohradu a jeho p¯edmÏstÌ do roku 2011" budeme
se z·jmem sledovat a Ëten·¯e tohoto Zpravodaje
NODIG ñ CzSTT informovat.
Ing. Jaroslav Raclavsk˝, Aut. Ing.,
Dipl.-Ing. Werner Suhm
VÝMĚNA VODOVODNÍHO POTRUBÍ
M E T O D O U h y d r o s ®P L U S
»l·nek obsahuje z·kladnÌ informace o d˘vodech pro kterÈ spoleËnost Karl Weiss BerlÌn vyvinula metodu
hydrosÆPLUS urËenou pro bezv˝kopovÈ sanace inûen˝rsk˝ch sÌtÌ, p¯edevöÌm vodovod˘. Jsou v nÏm
obsaûeny z·kladnÌ technickÈ informace a pops·n princip na kterÈm je metoda zaloûena.
P¯i klasick˝ch metod·ch sanacÌ potrubnÌch liniov˝ch staveb, p¯edevöÌm otev¯en˝m v˝kopem, ve
mÏstech a obcÌch, je nutno komunikace, ve¯ejn·
prostranstvÌ a dalöÌ plochy doËasnÏ uûÌvat pro
pot¯eby staveb, tj. k ˙Ëel˘m, pro kterÈ nebyla
z¯Ìzena. Vede to k omezov·nÌ dopravy a k dalöÌm
nep¯Ìzniv˝m d˘sledk˘m pro obËany a na jejich
kaûdodennÌ ûivot v takto stavbami dotËen˝ch
lokalit·ch v˘bec. KlasickÈ metody sanacÌ inûen˝rsk˝ch sÌtÌ poökozujÌ zeleÚ, ko¯enovÈ systÈmy
strom˘ a ohroûujÌ ûivotnÌ prost¯edÌ i v öiröÌch souvislostech, tj. historickÈ budovy, ostatnÌ podzemnÌ
vedenÌ, vodnÌ toky, kolejiötÏ mÏstskÈ dopravy apod.
Zvl·ötnÌ postavenÌ d¯ÌvÏjöÌho ÑZ·padnÌho BerlÌnaì
a jeho obtÌûnÈ spojenÌ s okolnÌm svÏtem vyûadovalo
i mimo¯·dn· ¯eöenÌ a znaËnou samostatnost p¯i
spr·vÏ ve¯ejn˝ch statk˘, inûen˝rsk˝ch sÌtÌ a komunikacÌ, mj. i s d˘razem na omezenÌ v˝öe uveden˝ch
nep¯Ìzniv˝ch d˘sledk˘ staveb na jeho ûivot a ûivotnÌ
prost¯edÌ. Tomu mj. slouûil i z·kon o odpadech,
kter˝ zavazoval firmy k tomu, aby star· potrubÌ,
kter· jiû nebyla vyuûÌv·na, byla vyjÌm·na ze zemÏ.
V opaËnÈm p¯ÌpadÏ, musel b˝t hrazen Ñn·jemì
za ponech·nÌ nefunkËnÌch potrubÌ v zemi po desÌtky
let. To byly Ë·stky tak vysokÈ, ûe nÏkolikr·t
p¯evyöovaly n·klady spojenÈ s odstranÏnÌm trub
p˘vodnÌch.
Proto byla v devades·t˝ch letech min. stoletÌ
berlÌnskou firmou Karl Weiss vyvinuta nov· metoda
˙plnÈ v˝mÏny vodovodnÌho a plynovodnÌho potrubÌ
ñ metoda hydrosÆPLUS, splÚujÌcÌ tyto n·roËnÈ
poûadavky. S tou v·s nynÌ struËnÏ sezn·mÌme.
StaveniötÏ metodou hydrosÆPLUS
DIG
NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS
ROČNÍK
11
NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS
NO
12
DIG
ROČNÍK
12
1
/
2006
SchÈma metody hydrosÆPLUS
Metoda hydrosÆPLUS nach·zÌ uplatnÏnÌ p¯i bezv˝kopovÈ a trasovÏ p¯esnÈ v˝mÏnÏ potrubÌ o jmenovitÈ svÏtlosti DN 80 ñ DN 300 (obr. Ë. 2). Je mimo¯·dnÏ vhodn· v p¯ÌpadÏ, kdy je nutno p˘vodnÌ potrubÌ
nahradit nov˝m o jinÈ, tj. menöÌ nebo vÏtöÌ jmenovitÈ svÏtlosti.
K tomuto ˙Ëelu se vybudujÌ mont·ûnÌ j·my, tj. trubnÌ
k vkl·d·nÌ nov˝ch trub a strojnÌ k usazenÌ taûnÈho
hydraulickÈho za¯ÌzenÌ.
Po odstranÏnÌ Ë·stÌ starÈho potrubÌ v mont·ûnÌch
j·m·ch, se na dnÏ trubnÌ j·my umÌstÌ vodÌcÌ kolejnice k vkl·d·nÌ trub, urËen˝ch k vtahov·nÌ. Do p˘vodnÌho potrubÌ se zasunou taûnÈ tyËe, kterÈ se vz·jemnÏ propojÌ z·vitov˝mi spojkami. TaûnÈ tyËe se
ukotvÌ do p¯echodovÈho adaptÈru, kter˝ taûnou sÌlu
p¯en·öÌ pouze na starÈ potrubÌ. NovÈ potrubÌ je
Ñvn·öenoì pomocÌ zajiöùovacÌch tyËÌ, kterÈ do nÏho
byly vloûeny p¯ed zah·jenÌm pracÌ. NovÈ potrubÌ je
jimi staûeno mezi zajiöùovacÌ deskou a p¯echodov˝m adaptÈrem. Touto
˙pravou jsou minimalizov·ny sÌly p˘sobÌcÌ na novÈ
potrubÌ, coû vyluËuje
poökozenÌ spoj˘, p¯edevöÌm hrdlov˝ch. P¯i
pouûitÌ trub opat¯en˝ch
jiötÏnÌm proti osovÈmu
posunu nebo spojovan˝ch sva¯ov·nÌm, nenÌ
nutno p¯i vtahov·nÌ
pouûÌvat zajiöùovacÌch
tyËÌ. AdaptÈry jsou p¯iÆ
Za¯ÌzenÌ hydros PLUS
zp˘sobeny vnÏjöÌm
v Ëinnosti
pr˘mÏr˘m vymÏÚovanÈho
potrubÌ nebo trubnÌch hrdel. V p¯ÌpadÏ n·hrady
starÈho potrubÌ potrubÌm nov˝m o vÏtöÌ jmenovitÈ
svÏtlosti, slouûÌ p¯echodov˝ adaptÈr jako rozöi¯ovacÌ kuûel.
Ve strojnÌ j·mÏ je umÌstÏn hydraulick˝ taûn˝ stroj
s ocelovou opÏrnou deskou s otvorem odpovÌdajÌcÌmu vnÏjöÌmu pr˘mÏru vymÏÚovanÈho potrubÌ
nebo hrdel trub. Tato deska slouûÌ k op¯enÌ taûnÈho
stroje o Ëelo strojnÌ j·my a z·roveÚ zabraÚuje
vytlaËenÌ zeminy vytahovan˝m potrubÌm do pracovnÌho prostoru stroje. K ˙plnÈmu odstranÏnÌ zbytk˘
starÈho potrubÌ ze zemÏ slouûÌ bedna na örot, kter·
se umisùuje do strojnÌ j·my pod ötÏpn˝ klÌn nebo do
öachet na trase vymÏÚovanÈho potrubÌ.
Za¯ÌzenÌ v Ëinnosti je vidÏt na obr. Ë. 3. Na opÏrnÈ
desce jsou upevnÏny dva
vodorovnÈ hydraulickÈ
v·lce, jimiû je starÈ potrubÌ
pomocÌ taûn˝ch tyËÌ
vtahov·no do strojnÌ j·my.
Taûn· sÌla se p¯en·öÌ
z hydraulick˝ch v·lc˘ na
taûnÈ tyËe pomocÌ svÏracÌho za¯ÌzenÌ a ocelovÈho
nosnÌku. U potrubÌ
o jmenovit˝ch svÏtlostech
do DN 300 se osvÏdËilo
vyuûÌvat kompaktnÌho
Za¯ÌzenÌ hydrosÆPLUS
taûnÈho za¯ÌzenÌ o taûnÈ
s opÏrnou deskou zasÌle 850 kN. U vÏtöÌch
vÏöenou na hydraulicjmenovit˝ch svÏtlostÌ je
k˝ch v·lcÌch
moûnÈ vyuûÌt stroj staûnou
sÌlou do 1 250 kN.
Hydraulick˝ taûn˝ stroj je opat¯en mezideskou
(obr. 4), kter· je s opÏrnou deskou spojena Ëty¯mi
vyrovn·vacÌmi hydraulick˝mi v·lci. Ty zajiöùujÌ, aby
odchylka osy taûn˝ch tyËÌ, kter· je kolm· na rovinu
desky, nep¯es·hla 7∞. TÌm je vylouËeno p˘sobenÌ
boËnÌch sil na taûn˝ stroj. P¯ekroËÌ-li vych˝lenÌ osy
taûn˝ch tyËÌ tuto hodnotu, taûn˝ stroj je automaticky vypnut.
PotrubÌ je vytahov·no hydraulick˝mi v·lci cyklick˝m
pohybem s maxim·lnÌm zdvihem 400 mm. P¯i
zpÏtnÈm pohybu v·lc˘ doch·zÌ k destrukci starÈho
potrubÌ ötÏpn˝m kuûelem, kter˝ je opat¯en öesti
hvÏzdicovÏ uspo¯·dan˝mi noûi. TaûnÈ tyËe jsou p¯i
pr˘chodu hydraulick˝m strojem automaticky rozpojov·ny.
Zkr·cenÌ zdvihu hydraulick˝ch v·lc˘ v d˘sledku
pruûnosti starÈho potrubÌ p¯i jeho destrukci ötÏpn˝m kuûelem je zamezeno jeho trval˝m p¯edpÏtÌm.
DÈlky ˙sek˘ vymÏÚovanÈho potrubÌ jsou z·vislÈ na
vnÏjöÌm pr˘mÏru potrubÌ, rozdÌlu jmenovit˝ch
svÏtlostÌ mezi star˝m a nov˝m potrubÌm, druhu
zeminy a v˝konu taûnÈho stroje. Tyto ˙seky jsou
zpravidla dlouhÈ 100 ñ 150 m. P¯i v˝mÏnÏ potrubÌ se
na vodovodnÌm ¯adu v mÌstech napojenÌ domovnÌch
vodovodnÌch p¯Ìpojek a ostatnÌch armatur hloubÌ
öachty, kterÈ jsou vÏtöinou od sebe vzd·leny 15 ñ
50 m (obr. 5). PotrubÌ je vymÏÚov·no v celÈ jeho
dÈlce bez ohledu na tyto vyhloubenÈ öachty, p¯i
Ëemû nenÌ nutnÈ p¯emÌstÏnÌ taûnÈho stroje.
SchÈma postupu v˝mÏny potrubÌ metodou
hydrosÆPLUS
Technick˝ kontrolnÌ ˙stav v BerlÌnÏ ovϯoval hluËnost za¯ÌzenÌ ve smyslu Vöeobecn˝ch spr·vnÌch
p¯edpis˘ pro ochranu p¯ed hlukem na stavb·ch ñ
hlukovou emisÌ. P¯i vzd·lenosti 7 m od stroje byly
zjiötÏny imisnÌ hodnoty 54,5 dB (A). Na z·kladÏ
v˝sledk˘ tohoto öet¯enÌ bylo vyd·no povolenÌ
k provozov·nÌ za¯ÌzenÌ hydrosÆPLUS v obytn˝ch
oblastech, poblÌû nemocnic, v l·zeÚsk˝ch ËtvrtÌch
apod., a to i ve smÏnnÈm provozu.
Na obr. Ë. 6 je situace staveniötÏ. Zde byl za¯ÌzenÌm
hydrosÆPLUS nahrazov·n cca 150 m dlouh˝ vodovodnÌ ¯ad z trub ze öedÈ litiny za ¯ad nov˝ z tv·rnÈ
litiny. Hodnoty taûn˝ch sil, vyvinutÈ v r˘zn˝ch f·zÌch
v˝mÏny, jsou zn·zornÏny na obr. Ë. 7.
Z grafu je z¯ejmÈ, ûe nejvÏtöÌ taûn· sÌla byla vyvinuta
p¯i zah·jenÌ pracÌ, kdy doch·zÌ k uvolnÏnÌ zeminy,
kter· pevnÏ p¯ilnula ke starÈmu potrubÌ. Po vytaûenÌ
asi 5 ñ 10 m potrubÌ, coû z·visÌ na vzd·lenosti
mezilehl˝ch öachet, kles· taûn· sÌla pod 100 kN.
NovÈ potrubÌ je pak zatahov·no do zeminy s minim·lnÌm odporem.
Oproti klasickÈmu zp˘sobu v˝mÏny potrubÌ, tj.
v otev¯en˝m v˝kopem, bylo metodou hydrosÆPLUS
dosaûeno podstatnÈho zkr·cenÌ pracÌ. ⁄spory na
zemnÌch pracÌch, manipulaci s v˝kopkem a uv·dÏ-
12
1
/
2006
NO
Graf taûn˝ch sil
republice v uplynul˝ch letech vymÏnÏno vÌce neû
30 000 m vodovodnÌch ¯ad˘.
Na sanacÌch inûen˝rsk˝ch sÌtÌ v »eskÈ republice
metodou hydrosÆPLUS pracujÌ:
»KV Praha, s. r. o.
Ke Kablu 289, 100 37 Praha 10
Bc. Karel Ji¯ÌËek
Tel. 724 167 507
[email protected]
VaK-Stavby Hradec Kr·lovÈ, s. r. o.
Markovice 881, 503 03 Hradec Kr·lovÈ
p. Roman KuËera
Tel. 603 229 200
[email protected]
Situace staveniötÏ
nÌm stavbou naruöen˝ch povrch˘ do p˘vodnÌho
stavu, Ëinily vÌce neûli 80 %.
PomocÌ metody hydrosÆPLUS, jejÌû licence je
uûÌv·na v zemÌch celÈ Evropy, bylo jen v »eskÈ
Z·vÏr:
Z ˙daj˘ a technick˝ch parametr˘ hydraulickÈho
taûnÈho stroje a agreg·tu uveden˝ch v Ël·nku je
z¯ejmÈ, ûe metoda hydrosÆPLUS je nejvhodnÏjöÌ
k sanaci vodovodnÌch rozv·dÏcÌch ¯ad˘ o jmenovitÈ
svÏtlosti DN 80 ñ DN 300, p¯edevöÌm v p¯Ìpadech,
kdy doch·zÌ ke zmÏnÏ jmenovitÈ svÏtlosti novÈho
potrubÌ. VyuûitÌ metody lze doporuËit i k v˝mÏnÏ
rozv·dÏcÌch vodovodnÌch ¯ad˘ p¯i rozs·hlejöÌch
rekonstrukcÌch, kdy ostatnÌ ¯ady jsou sanov·ny
jin˝mi bezv˝kopov˝mi metodami.
Bc. Karel Ji¯ÌËek,
»KV Praha s.r.o.
DIG
NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS
ROČNÍK
13
ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES
NO
14
DIG
ROČNÍK
12
1
/
2006
ZKUŠENOSTI S VÝMĚNOU
AZBESTOCEMENTOVÉHO POTRUBÍ
V p¯ÌspÏvku jsou uvedeny d˘vody, pro kterÈ vodohospod·¯sk· spoleËnost Vodovody a kanalizace Hradec
Kr·lovÈ, a.s., p¯ikroËila k sanaci azbestocementov˝ch vodovodnÌch ¯ad˘ a zvolila v exponovan˝ch lokalit·ch k jejich v˝mÏnÏ bezv˝kopovÈ technologie, zvl·ötÏ pak metodu hydrosÆPLUS.
VodovodnÌ sÌù na ˙zemÌ okresu Hradec Kr·lovÈ je
v majetku akciovÈ spoleËnosti Vodovody a kanalizace Hradec Kr·lovÈ (d·le jen ÑVAK Hradec Kr·lovÈì). VAK Hradec Kr·lovÈ je jednou z hlavnÌch
vodohospod·¯sk˝ch spoleËnostÌ v˝chodnÌch »ech,
resp. Kr·lovÈhradeckÈho kraje se 145 tisÌci obyvatel
z·soben˝ch pitnou vodou z ve¯ejnÈho vodovodu.
Z hlediska pr·vnÌ formy je investor akciovou spoleËnostÌ s vlastnick˝m podÌlem mÏst a obcÌ ve v˝öi
92 %.
Zdroje pitnÈ vody, ze kter˝ch je obyvatelstvu dod·v·na pitn· voda, jsou z 98 % charakteru podzemnÌho (Polick· k¯Ìdov· p·nev, jÌmacÌ uzemÌ podorlickÈ
hydrogeologickÈ struktury Lit·, kvartÈrnÌ prameniötÏ
Hrobice aj.), zbylou Ë·st tvo¯Ì voda upravovan·
z povrchovÈho zdroje ¯eky Orlice v Hradci Kr·lovÈ,
vyuûÌvan· zejmÈna jako zdroj z·loûnÌ. Z hlediska
kvality pitnÈ vody dod·vanÈ do spot¯ebiötÏ, vyhovuje podmÌnk·m, uveden˝m jak v Hygienick˝ch
poûadavcÌch na vodu (ß, odst. 1) z·kona Ë. 258/
2000 Sb. o ochranÏ zdravÌ, tak v ß 3 ñ Ukazatele
a hygienickÈ limity pitnÈ vody prov·dÏcÌho p¯edpisu, vyhl·öce Min. zdravotnictvÌ »R Ë. 252//2004 Sb.,
kterou se stanovÌ hygienickÈ poûadavky na pitnou
a teplou vodu a Ëetnost a rozsah kontrol pitnÈ vody,
ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘.
Celkov· dÈlka vodovodnÌ sÌtÏ, vlastnÏnÈ VAK
Hradec Kr·lovÈ a, je 1 167 km a je jÌ z·sobov·no
24 % z celkovÈho poËtu obyvatel Kr·lovÈhradeckÈho kraje. Celkov· kapacita vodovod˘ je 752 l.sñ1.
V poslednÌch pÏti letech byla dokonËena rozs·hl·
vodofikace obcÌ Kr·lovÈhradecka s n·zvem Vod·rensk· soustava v˝chodnÌ »echy, kter· zahrnovala
v˝stavbu nov˝ch cca 260 km vodovod˘. Pro v˝stavbu ve¯ejn˝ch vodovod˘ byla v minulosti uûÌv·na
potrubÌ z litiny, PVC, azbestocementu (d·le jen
ÑACì) a ojedinÏle i oceli.
V souËasnÈ dobÏ d·v· VAK Hradec Kr·lovÈ p¯ednost potrubÌ z tv·rnÈ litiny, u menöÌch jmenovit˝ch
svÏtlostÌ pak z PVC. Jiû po dobu cca 30 let je zn·m
negativnÌ vliv azbestu na lidskÈ zdravÌ. Proto i na
˙zemÌ naöeho st·tu byla v minulosti p¯ijata z·sadnÌ
opat¯enÌ pro pr·ci s azbestem, kter· byla d¯Ìve
zakotvena mj. i ve smÏrnici Ministerstva zdravotnictvÌ »SR ñ hl. hygienika »SR Ë. 64 o hygienick˝ch
z·sad·ch pro pr·ce s chemick˝mi karcinogeny
ñ HE 64/84, ve znÏnÌ zmÏny ze dne 27. 2. 1999.
Ta oproti p¯edchozÌm smÏrnicÌm z konce sedmdes·t˝ch let zavedla ¯adu taxativnÌch povinnostÌ
k ochranÏ zdravÌ. P¯edpokl·d· se, ûe p¯i pr·ci na
AC vodovodnÌch potrubÌch budou pracovnÌci p¯ich·zet i nad·le do styku s azbestem, a proto bude
nutno plnit povinnosti vedoucÌ k ochranÏ jejich
zdravÌ, vypl˝vajÌcÌ z na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 441/2004 Sb.,
˙ËinnÈ dnem 15. 4. 2006.
VAK Hradec Kr·lovÈ do ned·vnÈ minulosti vlastnil
mj. i 9 429 m AC vodovodnÌch ¯ad˘ o DN 80 aû 300.
Z v˝öe uveden˝ch d˘vod˘ p¯ipravil v letech 2001 ñ
2002 projekt, kter˝ ¯eöil komplexnÌ v˝mÏnu AC
vodovodnÌch potrubÌ za takov·, kter· vyhovÌ hygienick˝m poûadavk˘m na v˝robky p¯ich·zejÌcÌ do
styku s pitnou vodou, ale p¯edevöÌm za ta, kter· p¯i
pr·ci s nimi ñ p¯i oprav·ch a ˙drûbÏ ñ vyluËujÌ pro
pracovnÌky zdravotnÌ rizika.
V˝mÏna potrubÌ byla navrûena ve st·vajÌcÌch tras·ch. Z hlediska z·kona Ë. 50/1976 Sb., stavebnÌ
z·kon, ve znÏnÌ novel, se form·lnÏ jednalo o zmÏnu
dokonËenÈ stavby, na kterou se nevztahuje povinnost vyd·nÌ ˙zemnÌho rozhodnutÌ. P¯i odstraÚov·nÌ
AC potrubÌ a jeho likvidaci bylo nutnÈ poËÌtat
s povinnostÌ dodrûovat podmÌnky ve smyslu na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 178/2001 Sb., kter˝mi se stanovÌ z·sady
ochrany zdravÌ p¯i pr·ci. Bylo nutnÈ splnit povinnost
hl·öenÌ ve smyslu ß 6 vyhl·öky Ministerstva
zdravotnictvÌ »R Ë. 89/2001 Sb., kterou se stanovÌ
podmÌnky pro za¯azov·nÌ pracÌ do kategoriÌ, limitnÌ
hodnoty biologick˝ch expoziËnÌch test˘ a n·leûitostÌ hl·öenÌ pracÌ s azbestem a biologick˝mi Ëiniteli.
HydraulickÈ parametry novÈho vodovodnÌho potrubÌ
z˘staly zachov·ny, vodovodnÌ ¯ady byly doplnÏny
o nadzemnÌ poû·rnÌ hydranty tam, kde to vyûadovaly st·vajÌcÌ poû·rnÌ normy, resp. podmÌnky poû·rnÌho org·nu v r·mci stavebnÌho ¯ÌzenÌ. Stavba byla
navrûena tak, aby dokonËenÈ vodovodnÌ ¯ady mÏly
ûivotnost minim·lnÏ 50 let.
JednotlivÈ ˙seky v˝mÏny vodovodnÌho potrubÌ byly
navrûeny k prov·dÏnÌ buÔ otev¯en˝m v˝kopem
nebo bezv˝kopovou technologiÌ, vûdy podle
konkrÈtnÌch podmÌnek v danÈ lokalitÏ na z·kladÏ
ekonomickÈho vyhodnocenÌ obou variant. Bylo
rozhodnuto, ûe ˙seky v zastavÏnÈm ˙zemÌ
a v komunikacÌch byly navrûeny pro bezv˝kopovou
Agreg·t taûnÈho za¯ÌzenÌ hydrosÆPLUS
technologii, ˙seky ve volnÈm terÈnu a v pozemcÌch
s nezpevnÏn˝m povrchem otev¯en˝m v˝kopem.
PodÌl vyuûitÌ bezv˝kopovÈ technologie v projektu
Ëinil 30 %.
Po zv·ûenÌ vöech okolnostÌ byla k splnÏnÌ v˝öe
uveden˝ch podmÌnek rekonstrukcÌ vodovod˘
z AC trub jako nejvhodnÏjöÌ zvolena metoda
hydrosÆPLUS.
VlastnÌ v˝mÏna vodovodnÌho potrubÌ touto metou
spoËÌv· v ˙plnÈm odstranÏnÌ potrubÌ starÈho, jeho
destrukci a n·slednÈ likvidaci se souËasn˝m zataûenÌm potrubÌ novÈho. Tak je moûnÈ obnovovat
vodovodnÌ potrubÌ aû do profilu DN 300. Maxim·lnÌ
moûn· obnovovan· dÈlka jednoho ˙seku je 150 m,
p¯iËemû obnovovan˝ ˙sek musÌ b˝t bez n·hl˝ch
horizont·lnÌch a vertik·lnÌch zmÏn. P¯i sanaci lze
zvÏtöit jmenovitou svÏtlost novÈho potrubÌ aû o dva
stupnÏ, nap¯. DN 80 na DN 150. Tato technologie je
nehluËn· (max. 54,5 dB) a nevznikajÌ p¯i pr·ci stroje
û·dnÈ vibrace. KompaktnÌ zatahovacÌ hydraulickÈ
jednotka m· zatahovacÌ sÌlu 850 kN.
Na z·kladÏ tohoto projektu byl v r·mci stavby
rekonstruov·n mj. i vodovodnÌ ¯ad z AC v ulici
Kröovka ve Smi¯icÌch (obj. SO 02.2). PraktickÈ
vyuûitÌ metody hydrosÆPLUS na tÈto stavbÏ bylo
p¯edvedeno zhotovitelem stavby, spoleËnostÌ VAK
STAVBY, s. r. o., Hradec Kr·lovÈ, v r·mci kon·nÌ
10. konference »eskÈ spoleËnosti pro bezv˝kopovÈ
technologie v Hradci Kr·lovÈ i nÏkter˝m jejÌm
˙ËastnÌk˘m.
V tÈto ulici bylo p˘vodnÌ AC potrubÌ DN 80 v†dl.
111 m a DN 100 v dl. 323 m uloûeno v hloubce
1,60 ñ 1,80 m. Na vodovodnÌm ¯adu bylo 22 vodovodnÌch p¯Ìpojek ve vzd·lenosti 8 ñ 29 m. Mimo nÏ
byly na vodovodnÌch ¯adech 2 nadzemnÌ a 1 podzemnÌ hydrant a odboËky vodovodnÌ ¯ad˘. V ulici
bylo t¯eba zachovat pr˘jezd vozidel mÌstnÌch obyvatel, umoûnit p¯Ìstupy do gar·ûÌ a obytn˝ch dom˘.
éiviËn˝ povrch komunikace byl v dobrÈm stavu,
a proto mÏl investor stavby z·jem na minimalizaci
jeho poökozenÌ. Po dobu v˝stavby bylo zajiötÏno
z·sobov·nÌ obyvatel pitnou vodou n·hradnÌm
vodovodnÌm potrubÌm z PE o ∅ 63 mm, uloûen˝m
podÈl trasy vodovodnÌho ¯adu, na kterÈ byly
provizornÏ napojeny st·vajÌcÌ domovnÌ vodovodnÌ
p¯Ìpojky.
Na trase vodovodnÌho ¯adu byly vyhloubeny
3 strojnÌ a 3 trubnÌ j·my. Mimoto byly v mÌstech
napojenÌ domovnÌch p¯Ìpojek vyhloubeny öachty,
rovnÏû v mÌstech hydrant˘ a vodovodnÌch odboËek.
S ohledem na stav a sloûenÌ zeminy podÈl p˘vodnÌho ¯adu nebylo t¯eba hloubit z technologick˝ch
d˘vod˘ dalöÌ öachty. P¯estoûe bylo nutnÈ z d˘vodu
napojenÌ domovnÌch p¯Ìpojek a osazenÌ armatur
hloubit v˝öe uvedenÈ öachty a stavebnÌ j·my, objem
zemnÌch pracÌ v porovn·nÌ s klasick˝m zp˘sobem
sanacÌ (otev¯en˝ v˝kop) byl snÌûen o 80 %. V˝kopek, nahrazen˝ ötÏrkopÌskem, byl odvezen na
12
1
/
2006
NO
trvalou skl·dku. VedenÌ inûen˝rsk˝ch sÌtÌ (p¯ev·ûnÏ
kabely), uloûen· podÈl vodovodnÌho ¯adu, byla
v mÌstech hloubenÌ jam a öachet zajiötÏna proti
poökozenÌ a zachov·na v provozuschopnÈm stavu.
AzbestocementovÈ potrubÌ o celkovÈ hmotnosti
2 274 kg bylo ze zemÏ zcela odstranÏno, likvidov·no za zv˝öen˝ch bezpeËnostnÌch opat¯enÌ z hlediska ochrany zdravÌ pracovnÌk˘ a ûivotnÌho prost¯edÌ,
a uloûeno na skl·dky nebezpeËnÈho odpadu.
Nep¯Ìzniv· je cena za takovÈ uloûenÌ ñ 5 tisÌc KË/t.
CelkovÈ pr·ce souvisejÌcÌ s v˝mÏnou vodovodnÌho
¯adu metodou hydrosÆPLUS (315 m) trvaly
18 hodin. Znamen· to, ûe doba rekonstrukce vodovodnÌho potrubÌ ve srovn·nÌ s klasick˝m zp˘sobem
Pohled do trubnÌ j·my po dokonËenÌ v˝mÏny
ñ otev¯en˝m v˝kopem ñ byla zkr·cena cca o 7 dn˘.
Je t¯eba rovnÏû zmÌnit nezanedbatelnÈ snÌûenÌ
hluËnosti, praönosti a dalöÌch negativnÌch vliv˘
rekonstrukce vodovodnÌho potrubÌ na okolÌ (z·bory
komunikacÌ, dopravnÌ omezenÌ apod.).
Na tÈto stavbÏ, jako na ¯adÏ p¯edch·zejÌcÌch,
realizovan˝ch metodou hydrosÆPLUS, byla prok·z·na vhodnost jejÌho nasazenÌ, a to zejmÈna
v p¯Ìpadech, kdy investor respektuje z·jmy obËan˘,
ekolog˘ a spr·vc˘ inûen˝rsk˝ch sÌtÌ v†exponovan˝ch lokalit·ch obcÌ a mÏst.
Z¡VÃR
Zkuöenosti ze samotnÈ realizace projektu uk·zaly,
ûe VAK Hradec Kr·lovÈ uËinil spr·vnÈ rozhodnutÌ,
kdyû vedle klasickÈ technologie v˝mÏny vodovodnÌho potrubÌ pouûil ve v˝znamnÈ m̯e i technologie
bezv˝kopovÈ, v tomto p¯ÌpadÏ metody
hydrosÆPLUS. Je z¯ejmÈ, ûe existujÌ vöechny d˘vody k tomu, aby tato tendence byla podporov·na
a obecnÏ p¯ijÌm·na p¯i tvorbÏ n·vrh˘ obdobn˝ch
projekt˘.
Ing. Pavel Loskot,
Vodovody a kanalizace
Hradec Kr·lovÈ, a. s.
DIG
ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES
ROČNÍK
15
RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION
NO
16
DIG
ROČNÍK
12
1
/
2006
VYHODNOCENÍ ANKETNÍCH LÍSTKŮ
Jak jsme slÌbili v minulÈm Zpravodaji vracÌme se
k anketnÌm lÌstk˘m z naöÌ konference v Hradci
Kr·lovÈ. N·mÏty v nich uvedenÈ je moûnÈ rozt¯Ìdit
do öesti skupin. OpakujÌcÌ se p¯ipomÌnky jsou
oznaËeny poËtem v˝skytu. Tak tedy:
1. ⁄roveÚ p¯edn·öek
1.1 ZavÈst odbornou recenzi p¯ÌspÏvk˘ p¯ed p¯ijetÌm
a za¯azenÌm do programu.
1.2 Z¯etelnÏji oddÏlit p¯edn·öky charakteru firemnÌ
prezentace od p¯edn·öek odborn˝ch.
1.3 Za¯adit do p¯edn·öek pouze prezentace firem
z oboru ÑBTì.
1.4 NÏkter˝m p¯edn·ök·m chybÏla vÏtöÌ fundovanost a smysl pro technick˝ detail. Byly jen
v obecnÈ rovinÏ.
2. Organizace p¯edn·öek
2.1 Diskusi za¯adit ihned po p¯edn·öce.
2.2 OddÏlit prostory pro expon·ty firem od p¯edn·ökovÈho s·lu. (2x)
2.3 Za¯adit blok odborn˝ch p¯edn·öek na dopoledne prvnÌho dne mÌsto p¯edn·öek teoretick˝ch.
3. N·vrhy tÈmat p¯edn·öek
3.1 P¯Ìprava ÑBTì z pozice investora.
3.2 Ot·zky ûivotnosti jednotliv˝ch technologiÌ ñ
garance kvality.
3.3 Kontrola kvality bezv˝kopov˝ch pracÌ z pozice
investora a stavebnÌho dozoru.
3.4 VÌce p¯Ìklad˘ a ot·zek z ¯eöenÌ konkrÈtnÌch
p¯Ìpad˘ z praxe a vÌce uk·zek. (9x)
3.5 ZbyteËnÏ mnoho z problematiky ruk·vc˘ a
podobn˝ch technologiÌ.
3.6 VÌce tÈmat o mikrotunelov·nÌ.
4. SbornÌk
4.1 Neopisovat do sbornÌku prospekty nebo technickÈ zpr·vy.
4.2 Ve sbornÌku nenÌ cel˝ obsah p¯edn·öek, jen
v˝tah.
4.3 Ve sbornÌku zve¯ejnit kontakt na vöechny ˙ËastnÌky.
4.4 P¯ÌspÏvky ve sbornÌku by mÏly mÌt shodn˝
form·t.
4.5 Opat¯it sbornÌk ISBN kÛdem.
5.
5.1
5.2
5.3
Po¯·d·nÌ konference kdy a kde
TÈû v regionu severnÌ »echy. (2x)
Po¯·dat jen 1x za dva roky. (2x)
Po¯·dat konferenci v zimÏ. V ¯Ìjnu je pro provozovatele mnoho pr·ce, a proto je tento termÌn
nejmÈnÏ vhodn˝.
6. SpoleËensk· ˙roveÚ
6.1 StolovÈ uspo¯·d·nÌ diskusnÌho veËera omezuje
kontakty mezi lidmi. (2x)
6.2 SpoleËensk· ˙roveÚ nadpr˘mÏrn·.
6.3 Raut mÏl niûöÌ ˙roveÚ neû minulÈ roËnÌky.
V souËasnÈ dobÏ jiû p¯ipravujeme konferenci CzSTT
v LitomϯicÌch. Vöechny n·mÏty z ankety jsou
vedeny snahou zlepöit organizaËnÌ a odbornou
˙roveÚ konferencÌ o bezv˝kopopv˝ch technologiÌch
a budou dobr˝m vodÌtkem organiz·tor˘m i po¯adateli konference k dosaûenÌ tohoto cÌle.
Ing. Ji¯Ì Kub·lek, CSc.,
sekret·¯ CzSTT
OMLUVA SEKRETARIÁTU CzSTT NAŠIM ČLENŮM
Omlouv·me se vöem naöim Ëlen˘m, kter˝m ÑV˝zvaì rozesÌlan· sekretari·tem CzSTT dne
17. 1. 2006 zahlcovala v p¯ÌötÌch dnech firemnÌ poËÌtaËe. Elektronick· poöta byla napadena virem,
nebo se stala obÏtÌ pir·tskÈho programu typu Ñspywareì d˘sledkem Ëehoû bylo automatickÈ
generov·nÌ poslanÈho souboru v tisÌcov˝ch mnoûstvÌch bez moûnosti jakÈhokoliv z·sahu z naöÌ
strany. Odborn· firma, kterou jsme okamûitÏ objednali na pomoc, nezjistila û·dn˝ z·vadn˝ program v naöem poËÌtaËi. To ovöem nic nemÏnÌ na skuteËnosti, ûe dotyËn· kalamita byla neoddÏlitelnÏ spojena s naöÌ elektronickou poötou, za coû se jeötÏ jednou vöem omlouv·me.
Odblokujte si prosÌm naöi adresu e-mail: [email protected] pokud jste se takto br·nili, adresa jiû nenÌ
nebezpeËn·.
KALENDÁŘ NO DIG / NO DIG CALENDAR
3. 4. ñ 7. 4. 2006
WASSER BERLIN 2006
GAS BERLIN 2006
International. Trade Fair
and Congress
Berlin, Germany
Organizer: Messe Berlin
E-mail: [email protected]
www.wasser-berlin.com
22. 4. ñ 27. 4. 2006
32nd ITA World Tunnel Congress
Seoul, Korea. Details: ITA
www.ita-aites.org/cms/
2. 5. ñ 4. 5. 2006
DANMILJO
Skandin·vsk˝ veletrh ñ ûiv. prost¯edÌ
Herminy ñ D·nsko
E-mail: [email protected]
12
1
/
2006
15. 5. ñ 18. 5. 2006
INTERtunnel 06
Turin ñ Italy
www.intertunnel.com
17. 5. ñ 19. 5. 2006
PUBLIC INFRASTRUCTURE
Evrop. kongres a v˝stava pro
projekty v infrastruktu¯e
Hannover ñ SNR (zastoupenÌ v »R)
E-mail: [email protected]
www.public-infrastructure.de
23. 5. ñ 26. 5. 2006
Internat. Symposium & Construction
Trade Fair
Shanghai ñ China
www.wes-expo.com.cn
31. 5. ñ 2. 6. 2006
ECWATECH 2006, 7. mezin·rodnÌ
veletrh a kongres Voda: technologie
a ekologie
Moskva ñ Rusko (zastoupenÌ v »R)
E-mail: [email protected]
www.maep.cz/aktuality1.htm
27. 6. ñ 30. 6. 2006
Mezin·rodnÌ odborn˝ veletrh ûivotnÌho
prost¯edÌ IFAT CHINA 2006
äanghaj ñ »Ìna (zastoupenÌ v »R)
E-mail: [email protected]
www.ifat-china.com
NO
AKCE POŘÁDANÉ V ČESKÉ REPUBLICE
V ROCE 2006
12. ñ 13. dubna 2006 ñ DNY NOV… TECHNIKY ñ 23 roËnÌk, Olomouc, are·l VHS Olomouc, Tov·rnÌ 41.
Po¯·d· »VVS p¯i St¯edomoravskÈ vod·renskÈ a.s. a SOVAK »R. Informace: Josef Rychl˝ (tel.: 775 614 316)
nebo Marta Krausov· (tel.: 585 536 268)
10. ñ 11. kvÏtna ñ semin·¯ Radionuklidy a ionizujÌcÌ z·¯enÌ ve vodnÌm hospod·ûstvÌ.
»eskÈ BudÏjovice, informace »VTVHS, Ing. B. M¸ller, NovotnÈho l·vka 5, Praha 1, tel.: 221 082 386, E-mail:
[email protected]
16. ñ 19. kvÏta 2006 ñ INTERPROTEC ñ 8. mezin·rodnÌ veletrh prost¯edk˘ osobnÌ ochrany, bezpeËnosti
pr·ce a prac. prost¯edÌ. Brno ñ V˝staviötÏ, www.interprotec.cz
23. ñ 25. kvÏtna 2006 ñ VODOVODY ñ KANALIZACE 2006 ñ 12. mezin·rodnÌ vodohospod·¯sk· v˝stava.
Brno ñ V˝staviötÏ. Informace: M. L·nsk˝ (tel.: 541 152 890), E-mail: [email protected] nebo SOVAK »R, Ing.
Melounov· (tel.: 221 082 207)
18. ñ 22. z·¯Ì 2006 ñ MSV 48. mezin·rodnÌ strojÌrensk˝ veletrh. Brno ñ V˝staviötÏ,
E-mail: [email protected], www.bvv.cz/msv
ČESTNÍ ČLENOVÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE
HONOURABLE MEMBERS OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY
Dipl.-Ing. Rolf BIELECKI, WSDTI, EFUC, Universit‰t Hamburg, FB Informatik AB TIS/WSDTI,
Vogt-Koelin-Str. 30, D-22527 HAMBURG, SRN E-mail: [email protected] http://www.efuc.org
KOLEKTIVNÍ ČLENOVÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE
CORPORATE MEMBERS OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY
AQUATIS a.s.,
Botanick· 834/56, 602 00 BRNO
E-mail: [email protected], http://www.aquatis.cz
BMH spol. s r.o.,
Ond¯ejova 592/131, 779 00 OLOMOUC
E-mail: [email protected], http://www.bmh.cz
BRNÃNSK… VOD¡RNY A KANALIZACE a.s.,
Hybeöova 254/16, 657 33 BRNO,
http://www.bvk.cz
BROCHIER s.r.o.,
Ukrajinsk· 2, 101 00 PRAHA 10
E-mail: [email protected],
http://www.brochier.cz
»ERM¡K A HRACHOVEC a.s.,
SmÌchovsk· 31, 155 00 PRAHA-ÿeporyje
E-mail: [email protected], http://cerhra.cz
»KV PRAHA s.r.o., inû. sÌtÏ, bezv˝k. technologie,
Ke Kablu 289, 100 35 PRAHA 10,
E-mail: [email protected]
DORG s.r.o.,
U zahradnictvÌ 123, 790 81 »ESK¡ VES
E-mail: [email protected], http://dorg.cz
DIG
RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION
ROČNÍK
17
RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION
NO
18
DIG
ROČNÍK
12
1
/
2006
EUTIT s.r.o.,
Star· Voda 196, 353 01 MARI¡NSK… L¡ZNÃ
E-mail: [email protected], http://www.eutit.cz
GEREX LIBEREC, s.r.o.,
Krokova 293/4, 460 07 LIBEREC 7
E-mail: [email protected], http://www.gerex.cz
GERODUR CZECH, s.r.o.,
StudniËn· 361/54, 460 01 LIBEREC 2
E-mail: [email protected], http://www.gerodur.cz
HER»ÕK A KÿÕé s.r.o.,
éivcov˝ch 251/20, 155 00 PRAHA 5
E-mail: [email protected],
http://www.hercikakriz.cz
HERMES TECHNOLOGIE s.r.o.,
Na Groöi 1344/5a, 102 00 PRAHA 10
E-mail: [email protected]
HOBAS CZ spol. s r.o.,
Za Olö·vkou 391, 686 01 UHERSK… HRADIäTÃ
E-mail: [email protected], http://www.hobas.com
IMOS GROUP s.r.o.,
760 01 ZLÕN, TeËovice 353
E-mail: [email protected], http://www.imos.cz
INGUTIS s.r.o.,
Th·kurova 7, 169 29 PRAHA 6,
E-mail: [email protected]
INSET s.r.o.,
Nov·kov˝ch 6, 180 00 PRAHA 8,
E-mail: [email protected]
INSITUFORM s.r.o.,
SoukennÈ n·m. 157/8, 460 01 LIBEREC
E-mail: [email protected]
http://www.insituform.cz
INTERGLOBAL DUO s.r.o.,
MajakovskÈho12, 252 28 »ERNOäICE
E-mail: [email protected]
http://www.interglobal.cz
KBO s.r.o.,
Na BÌdnici 1512, 412 01 LITOMÃÿICE
E-mail: [email protected]
KO-KA s.r.o.,
Th·kurova 7, 166 29 PRAHA 6
E-mail: [email protected] http://www.ko-ka.cz
METROSTAV a.s.,
Koûeluûsk· 5/2246, 180 00 PRAHA 8
E-mail: [email protected], http://www.metrostav.cz
MICHLOVSK›, spol. s r.o.,
KvÌtkov· 3687/52, 760 01 ZLÕN
E-mail: [email protected],
http://www.michlovsky.cz
ÑMTì a.s.,
Krapkova 197, 769 01 PROSTÃJOV
E-mail: [email protected] http://www.mtas.cz
OCHS PLZE“ vrtn· technologie s.r.o.,
LibuöÌnsk· 60, 315 00 PLZE“
E-mail: [email protected]
OKD, DPB, a.s.,
RudÈ arm·dy 637, 739 21 PASKOV
E-mail: [email protected] http://www.dpb.cz
OSTRAVSK… VOD¡RNY A KANALIZACE a.s.,
N·draûnÌ 285/3114, 729 71
OSTRAVA-Moravsk· Ostrava
E-mail: [email protected] http://www.ovak.cz
PIPELIFEñCzech s.r.o.,
765 02 OTROKOVICEñKuËovaniny
E-mail: [email protected]
POLYTEX COMPOSITE, s.r.o.,
Z·vodnÌ 540, 735 06 KARVIN¡ - NovÈ MÏsto
E-mail: [email protected],
http://www.polytex.cz
PRAGIS a.s.,
Budovatelsk· 286, 190 15 PRAHA 9 - Satalice
E-mail: [email protected], http://www.pragis.cz
PRAéSK… VODOVODY A KANALIZACE a.s.,
Pa¯Ìûsk· 67/11, 112 65 PRAHA 1
E-mail: [email protected]
http://www.pvk.cz
P¯emysl Vesel˝, stavebnÌ a inûen˝rsk· Ëinnost s.r.o.,
Bzeneck· 18a, 628 00 BRNO
E-mail: [email protected]
RABMERñsanace potrubÌ, spol. s r.o.,
RaöÌnova 422, 392 01 SOBÃSLAV
E-mail: [email protected] http://www.rabmer.cz
REDROCK CONSTRUCTION s.r.o.,
⁄jezd 450/40, 118 00 PRAHA 1
E-mail: [email protected]
REKONSTRUKCE POTRUBÕ ñ REPO, a.s.,
K Roztok˘m 34/321, 165 01 PRAHA 6
E-mail: [email protected] http://www.repo.cz
REVAK, s.r.o.,
HornÌ Dubina 276/10, 412 01 LITOMÃÿICE
E-mail: [email protected]
http://www.vodka.cz
SEBAK, spol. s r.o.,
Kudrnova 7, 620 00 BRNO
E-mail: [email protected]
http://www.sebak.cz
SEVERO»ESK… VaK, a.s.,
P¯Ìtkovsk· 1688, 415 50 TEPLICE
Stavby silnic a ûeleznic a.s., OZ 5,
VanÌËkova 25, 400 74 ⁄STÕ nad Labem,
E-mail: [email protected]
http://www.ssz.cz
STAVOREAL BRNO s.r.o.,
BrnÏnsk· 270, 664 12 MODÿICE
E-mail: [email protected]
http://www.stavoreal.cz
SUBTERRA a.s.,
Bezov· 1658, 147 14 PRAHA 4
E-mail: [email protected], http://www.subterra.cz
TALPA ñ RPF, s.r.o.,
Holvekova 36, 718 00 OSTRAVA ñ KunËiËky
E-mail: [email protected], http://www.talparpf.cz
TCHAS, spol. s r.o., z·vod INGSTAV OSTRAVA,
Novovesk· 1132/22,
709 06 OSTRAVA ñ Mari·nskÈ hory
E-mail: [email protected], http://www.tchas.cz
TRANSTECHNIK CS spol. s r.o.,
Pr˘bÏûn· 90, 100 00 PRAHA 10
E-mail: [email protected],
[email protected]
VARIS, spol. s r.o.,
Korandova 235, 147 00 Praha 44
VEGI s.r.o.,
Obvodov· 3469, 767 01 KROMÃÿÕé
E-mail: [email protected]
12
1
/
2006
NO
VODOVODY A KANALIZACE JablonnÈ nad OrlicÌ, a.s.
Slezsk· 350, 561 64 JABLONN… nad OrlicÌ
E-mail: [email protected], http://www.vak.cz
VODOVODY A KANALIZACE ProstÏjov a.s.,
Krapkova 26, 796 01 PROSTÃJOV
E-mail: [email protected]
VOD-KA a.s.,
HornÌ Dubina 276/10, 412 01 LITOMÃÿICE
E-mail: [email protected], http://www.vodka.cz
WOMBAT s.r.o.,
B¯ezinova 759/23, 616 00 BRNO
E-mail: [email protected], http://www.wombat.cz
ZEPRIS s.r.o.,
Do Kout˘ 3, 143 00 PRAHA 4
E-mail: [email protected], http://www.zepris.cz
éS BRNO, a.s.,
z·vod MOSAN, Bureöova 938/17, 660 02 BRNO ñ st¯ed,
E-mail: [email protected], [email protected]
http://www.zsbrno
INDIVIDUÁLNÍ ČLENOVÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE
INDIVIDUAL MEMBERS OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY
Bezrouk Ji¯Ì Ing.,
Popel·kova 9, 628 00 BRNO
E-mail: [email protected]
Bezpalec Pavel,
HOCHTIEF VSB, divize 9, OkruûnÌ 544,
370 04 »ESK… BUDÃJOVICE
E-mail: [email protected]
Dr·bek Stanislav Ing.,
AD Servis TERRABOR s.r.o., GonËarenkova 30,
147 14 PRAHA 4
E-mail: [email protected]
Franczyk Karel Ing.,
EURO ISEKI, Jarkovsk· 20, 724 00 OSTRAVA
E-mail: [email protected]
Herel Petr Ing.,
HEREL s.r.o., Jir·skova 27, 602 00 BRNO
E-mail: [email protected], www.herel.cz
Karous Miloö prof. RNDr. DrSc.,
GEONIKA s.r.o.,
Svatoplukova 15, 128 00 PRAHA 2,
E-mail: [email protected], www.geonika.com
Koûen˝ Petr,
firma KOéEN›, Strouhalova 2728, 272 00 KLADNO
M‰rz Ji¯Ì Ing.,
Kolov· 207, 362 14 KOLOV¡ u Karlov˝ch Var˘
E-mail: [email protected]
MiËÌn Jan doc. Ing. CSc.,
⁄VHO FAST BRNO, éiûkova 17, 662 37 BRNO
E-mail: [email protected]
Mutina Ji¯Ì,
B¯Ì. MrötÌk˘ 1, 690 02 BÿECLAV
E-mail: [email protected]
http://www.bdcmorava.cz
Nov·k V·clav Ing.
PraûskÈ vodovody a kanalizace a.s., Hradeck· 1,
130 00 PRAHA 3
Plicka Tom·ö Ing.
MC-Bauchemie s.r.o., Borsk· 40, 316 00 PLZE“
E-mail: [email protected]
http://www.mcbauchemie.cz
Raclavsk˝ Jaroslav Ing. PhD.,
Ml·deûnick· 8/3, 690 02 BÿECLAV
E-mail: [email protected],
[email protected]
Raclavsk˝ Jaroslav Ing., Aut. Ing.,
Ml·deûnick· 8/1, 690 02 BÿECLAV
E-mail: [email protected]
Rutrlov· Marie Ing.,
AG PEGAS s.r.o., éebÏtÌnsk· 1a, 623 00 BRNO
ärytr Petr doc. Ing. CSc.,
»VUT FS, Th·kurova 7, 169 29 PRAHA 6
E-mail: [email protected]
Tuzar Jind¯ich Ing.,
PSK Tuzar s.r.o., OstrovskÈho 11, 150 00 PRAHA 5
E-mail: [email protected], [email protected]
Zelenka Milan Ing.,
DESIGNA Parking & Access s.r.o.
Sokolovsk· 87/95, 180 00 Praha 8,
E-mail: [email protected]
Zima Ji¯Ì Ing.,
Do KopeËku 3/159, 400 03 ⁄STÕ nad LABEM
E-mail: [email protected]
DIG
RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION
ROČNÍK
19
RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION
NO
20
DIG
ROČNÍK
12
1
/
2006
PŘIDRUŽENÍ ČLENOVÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE
ASSOCIATED MEMBERS OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY
Hradil ZdenÏk Ing., GEOPROSPER Praha, Soukenick· 27, 110 00 PRAHA 1, E-mail: [email protected]
Hor·Ëek LudvÌk Ing., Pod tratÌ 2, 792 01 BRUNT¡L
Janouöek Frantiöek Ing., Korandova 235/4, 147 00 PRAHA 4 ñ HodkoviËky
Kar·sek VojtÏch Ing., PraûskÈ vodovody a kanalizace a.s., Hradeck· 1, 130 00 PRAHA 3, E-mail: [email protected]
Klimeö VÏroslav Ing., Koll·rova 719, 664 51 äLAPANICE U BRNA
Krovoza Old¯ich, ätork·nova 2804, 150 00 PRAHA 5
Kub·lek Ji¯Ì Ing. CSc., Jugosl·vsk· 12, 120 00 PRAHA 2, E-mail: [email protected], [email protected]
KuËera Tom·ö Ing., ⁄VHO FAST BRNO, éiûkova 17, 662 37 BRNO, E-mail: [email protected]
KrËÌk Mari·n Dipl. Ing., Homoulick· 37, 972 01 BOJNICE, Slovensko, E-mail: [email protected]
MalanÌk Stanislav Ing., ⁄VHO FAST BRNO, éiûkova 17, 662 37 BRNO, E-mail: [email protected]
Nedbal Frantiöek Ing. CSc., PÌökova 1947, 155 00 PRAHA 5
Pytl VladimÌr Ing., PodjavorinskÈ 1603, 140 00 PRAHA 4
Raclavsk˝ Jaroslav Ing., Aut. Ing., Ml·deûnick· 8/1, 690 02 BÿECLAV, E-mail: [email protected]
V·vrov· Jaroslava Ing., Na VlËovce 2040/2b, 160 00 PRAHA 6
ZOZNAM KORPORATÍVNYCH ČLENOV SLOVENSKEJ SPOLOČNOSTI
PRE BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLÓGIE
LIST OF CORPORATE MEMBERS OF SLOVAK SOCIETY
FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY
DORYT s.r.o., 040 01 KOäICE, Rumunsk· 11, (J¡N AMRICH), tel.: 055ñ6760494, fax: 055ñ6760495
HYDROCOOP s.r.o., P.O.Box 92, BRATISLAVA (ING. P. GEMERAN), tel.: 033-7369111, fax: 033-7369121
HYDROSTAV a.s. OZ, VlËie Hrdlo, 824 01 BRATISLAVA, (ING. PAVEL DUBÕK), tel.: 02ñ40574601, fax: 02ñ40574602
HYDROTUNEL s.r.o. BOJNICE, MojmÌrov· 14, P.O.Box 16, (ING. MARI¡N KR»ÕK), tel. + fax: 046ñ5416671, 5430862,
e-mail: [email protected]
HOBAS SK s.r.o., Vajnorsk· 137, 832 30 BRATISLAVA, (ING. JAROSLAV KUNC), tel.: 00420 572 520 339, fax: 572 555 661
INSITUFORM ñ HULÕN ROHRSANIERUNGSTECHNIKEN s.r.o., (ING. äTEFAN HULÕN), 920 01 Hlohovec, ul. SNP Ë. 11,
tel.: 033 7421375, fax: 033ñ7422691, e-mail: [email protected]
SPP-SLOVENSK› PLYN¡RENSK› PODNIK ö.p., DivÌzia Slovtransgaz, (ING. M. HOMA»EK), 825 11 BRATISLAVA, MlynskÈ Nivy 44/a,
tel.: 02ñ58692526, fax: 02ñ58692168, e-mail: [email protected]
SVP-SLOVENSK› VODOHOSPOD¡RSKY PODNIK ö.p., OZ POVODIE DUNAJA (dpt. DUäAN KRAJ»I), ⁄zemn˝ z·vod Bratislava,
824 19 Bratislava VlËie Hrdlo, tel.: 02ñ45243291, 56424496, fax: 45244672
TERRATECHNIK s.r.o., RadlinskÈho 11, 810 00 BRATISLAVA, (ING. PAVOL SP¡L), tel.: 02ñ557747, fax: 02ñ5267471
ZsVaK Bratislava, OZ Dunajsk· Streda, Kupelna 50, 929 01 Dunajsk· Streda, (ING. A. RACZ), tel.: 0709ñ5522407,
fax: 0709ñ5522645, e-mail: [email protected]
ZsVaK Bratislava, ö. p., Trnavsk· 32, 826 29 Bratislava, (JUDr. ALEXANDER NARANCZIK), tel.: 02-55574936, fax: 02-55560329
ZEPRIS s.r.o., 900 41 Rovinka 324, (ING. ROBERT SIPOS), tel.: 02ñ45981108, fax: 02ñ45981115, e-mail: [email protected]
ZIPP BRATISLAVA s.r.o, Star· Vajnorsk· 16, 832 44 BRATISLAVA, (ING. MILAN MR¡Z), tel.: 02ñ49241177, fax: 49241167
ZOZNAM INDIVIDUÁLNYCH ČLENOV SLOVENSKEJ SPOLOČNOSTI
PRE BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLÓGIE
LIST OF INDIVIDUAL MEMBERS OF SLOVAK SOCIETY
FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY
Ing. Stanislav DR¡BEK ñ AD SERVIS TERRABOR s.r.o, VysoËansk· 239, 190 00 Praha 9, tel. 00420ñ233 352 000, 220 513 684
VladimÌr GR…K ñ LEGRA OBCHODN¡ »INNOSç, Kapuöiansk· 14, 080 06 Preöov, tel. 051ñ7765712
Prof. Ing. Frantiöek KLEPSATEL CSc., Trnavsk· 113, 900 27 Bernol·kovo, tel. 02ñ57274671, 02ñ529274669, 02ñ4599337
Ladislav JUH¡S ñ OBECN› ⁄RAD HRABUäICE, 053 15 Hrabuöice, tel. 053ñ5422487
Ing. Mari·n KR»ÕK ñ HYDROSANING s.r.o., BOJNICE, Hornoulick· 37, 972 01 Bojnice, tel. 046ñ5402575
Ing. Miroslav KR»ÕK ñ STONECO s.r.o., Prievidza, Poænohospod·rov 6, 971 01 Prievidza
Ing. Peter NOVOTA ñ NOPE ñ Prievidza, sv. Cyrila 23/6, 971 01 Prievidza, tel. 046ñ5423590