Chrpa javornická a její naleziště na Moravě

Transkript

Chrpa javornická a její naleziště na Moravě
DIGITÁLNÍ KNIHOVNA
MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY
ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI
Skeny starších botanických prací
Starší, převážně floristické práce botaniků, jsou nenahraditelným základem botanického
bádání v regionech. Bohužel tyto články a publikace často už nejsou běžně dostupné
v původní tištěné formě, ale kolují mezi botaniky v různých kopiích. Ale i možnost sehnat
kvalitní kopii je stále menší a menší.
Protože zachování povědomí o botanických poznatcích starších autorů považujeme za
důležité, započali jsme projekt digitalizace vybraných botanických prací, které se váží
k regionu severní Moravy a Slezska.
2011 © digitalizace Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti
http://ms-cbs.muzeumvalassko.cz/
digitalizované dílo:
Říčan G. (1925): Chrpa javornická a její naleziště na Moravě. – Věda Přír. 6: 80–82, 129–133.
J
:~
"'-
.: . / c' C} / l-
r
?
I
1.-1.
r'-"v
r<::'<....
,-/.
c
J.r C í' li.j·C Lv
.
!Je '-<'14''-. _
,
f'<z.<*v
~tí1'iaceae:
.. ;.OQa druhy listnatce~Ruscus aculeat'Us a R. hypoglossum •
. ;·Ii4,uraceae:.
.
.
. .
..
..........
,Nádhernýmkerem jest aromatická Umbellularia californica, rostoucí ve své vlasti jako
stt9ro:a~ 3Q.:m .vysoJ,rý.d
.'
.
.
. Lltliamnaceae:
.'.
'.
.
; Zreš~t1áku ..·pestujesé. vždy zelený Rhamnusalaternus :var. angustifoliui,dotmícív
teplém
Stredozemí,pak míšene~. tohoto druhu s R. alpinus, zvaný R.hybridus (-: R.sempervirens
Hof,t).. ~.to.:;v.typick~,vellmlisté forme i ve forme R. Billardii 8 drobnejšími listy a pak kalifo~skýR. ealifornicus .
• R osaceaé:
Mimo vždy zelené trešne (višne bobkové a príbuzných forem) jest pozoruhodná kolekce
roduGotoneaster. Z cínských druhu zasluhují zmínky C. pannosa a C. salicifolia. z himalajských
C.rotundi{olia a C. microphylla (8 odrú<Iouihymifolia). Z vždy zelených.óskužiníku pestují
s(t cíuské druhy Rubus .H.e.nryi<(== R. bambu..<;árum),R. flagelliflorus:a.~.R.~S.wJnkoi .. Mimo to
posKytla Cína .ješte vysoký. ker Photinia sefr'uláta,:.zdomácnelý>v!kUltur~',:v-;dižní Evrope
a. jako' nízký ker 8t~an'!Jaesia Davidian;a (g odrudoú urúlulata). .' ',:.:. ":;"
,', .•
Thymelea
'ceae:
.'
.
,..
:' Z vždy zelenýéhlýkovcu jsou aklimatisovány dva druhy a to Daphne ']3lagyana z jiho.
východní Evropy.a D. laureola z jižní az~padní Evropy.
Trochodendraceae:
'. ,
Sem prísluší zajímavý aromatický strom japonský Trochodendron a~~iioides..
. Ulmaceae:
..
. : Jilm malolistý (Ulmus parvifoli,a}, puvodem z Japonska a severovýchodní Asie až do
stregní Cíny.
(Dokoneení.)
~"
'='.~.•..
G. flican (Hovezí na Morave):
Chrpa ja.vornícká a její nalezište na Morave.
Dr.E. FORMÁNEK,
známý botanik mora\"ský, objevil r.1885 na horském hrbetu j a v o rnic k é m pri hranici okresu vsetínskéhose Slovenskem pro Moravu nový druh chrpy, který
popsal jakoCentaureaJavornikiensis'
vOster. bot. Zeitschr. 1887 str. 153 a str .. 220, nemoha
zjistiti, že již dríve byl druh ten popsán jako karpatský pod jménem Centaureamollis
WALD •. et KIT. Od té doby nebyla chrpe Jllvofniaké .vohledu floristickém' venována bližší
pozornost~ t~ké nebylo nalezište to blíže ohledáno, ac jest zajímavé se stanoviska tytogeografického' spolecenstvem druhu" horských, které spolu s chrpou javornickou zde rostou. Tomu
má posloužiti tato staf.
Nalezište chrpy javornické nachází se na tak zv.javornických lukách, které se prostírají u samé hranice slovenské v celé délce horského hrhetu Javorníkú· 15 km úzkým pásem
v šíri asi 200 m nad obcemi Halellkov, Hrozenkov a Velké Karlovi~e. LOllky.ty bývaly po
vetšine panské salaše do padesátých let min. století, od té doby jsou užívány jako louky.
Uprostred délky tohoto pásu mezi Javorníkem .nad Minaríkem 6 1017 a Stolecným vrchem
fJ. 960 v délce ..rKUl jsou místo luk pastviny. Pod pásem luk na svahu moravském nachá80
ze.Use lesy, místy pastviny a pole. Na strane slovenské jest s lukami temi· "sousedící jižní
svah hrbetu javornického porostlý lesem, cástecne jej zaujímají i pastviny. .
mollis
v mono. C,Hayek?v~
h r pa j a(~~.
vor A.nicv. H;\:EK
k á odpovídá
popisu
chrpy
graf!i
Centaurea
.A~ten
?st. Centaurea
.,l~ng. 190p
str. W.
73. K:
~á ,oddenek
plazlvy, ktery yyslla podzemm slflhouny na konCl vzrustnJICl v ilOve lodyhy. Pnma lodyha
jest jedrioúborná, 30-40 cm vysoká, pavucinate plstnatá.Tuhé listy jsou tvaru vejeite kopinatého, dlouhé až 10 cm, široké až 4 cm, spodinojl súženou nepa~rne sbíhavou prisedlé,
nejtlolejší krátc~ rapíkaté, všecky listy celokrajné vespod beloplstnaté. Ubory s kvety modrými,
··vejcité, 25 mm; dlouhé, 15~20mmširoké,
mají zákrovní lístky: se suchomázdritým cernohnedým 1 mm širokým okrajem hrebenovite trepeni tým. NažkJ délky 5-6 mm zdobí bílý
chmýr 1 mm dlouhý.
'..
...
.
Nejvíce se podobá chrpa javornická chq::e Centaurea montana L., za jejíž Odrudu byla
dríve uvádena; také poois znaku obou druhu vé jmenované mono,grafii vyjádren jest skoro
týmž znením. Prirovnáme hlavní rozdíly obou· druhu, aby význacné vlastnosti chrpy javornické tím lépe vynikly. Ve tvaru kvetu aúboruolloucllrp.
není patrného rozdílu, hlavní
rozdíl se.jeví v~·zpusolm vzrustuocldenku a ve .tvaru. ]istu~.. .
.
. C.. mollis tvorí oddenekdlouhý. J. i"V'íced[Jl'•.z, neh{}{}dl!o~.lljí.
podzemní."šlahouny i pres
1 dm dlouhé, z· jejiqhž koncu na povrQh pudypucíd~hvyrustajínové
stonky.
C. montana vyhání oddenky krátké, takže vypucí-li z 1 oddeuku nekolik lodyh. stojí
tyto blízko sebe ve vzdálenosti jen nekolik cm; naproti. tomu stonky vypucelé z téhož oddenku
(l. mollis jsou od sebe nn 1 až nekolik dm oddáleny.Proto popis oddellku u Hnyeka u obou
druhu týmiž slovy »internodiis elongati:;« hodí se v celém sUiyslu j('nna oddenek C. mollis,
méne na oddenek C. montana, jak i dále Rayek .v nemeclré:m..·
vytcclIím znaku C. montana
tuto vlastnost omezuje slovy »dasweniger weit 11mber:kriecheIldeRhizom{(.
Tvarem listu. liší se oba druhy na první pohled.:Listy'C.mollisjsou
tuht>, kratší, od
stonkUvíce odstá}é, ve jc t e k o p i naté,
ke spodine listu zúžené. prisedlé. sotva sbíhavé.Listy C. montana jsou mekké, delší a užší, více tvaru k o p i u a té h o než vejcite
kopinatého, ke spodine krídlate roz~írené a po stonku sbíhavé. Listy nejspodnejší obou druhu
jsou si více podobny jsouce krátce rapík;lté.
Tvarem a barvou kvetu i úboru jsou oha druhy témer shodné, taktéž tvarem nažek.
Rozdíl lze pozorovati ve tvaru okraj~i.lístku zákrovních•. kteréž jsou u C.montana více méne,.
pravidelne hrebenite. pilovité se zuby delšími, kdežto u D~ rnollis hývá okraj lístku zákrovních nepraviddue trepenitý. až· icelistvý se zuby kratšími, ale u ohou druhu jsou prechody
ze tvaru pilovifého do tvaru trepenitého, se zuby kratšími i delšími, ceruobn{>dýokraj hývá
brzy širší, brzy užší, tnlde stálého znaku karakteristického tvar('m okraje lÍstl,u zákrovních
stanoviti nelze.
Popis Formánkuv chrpy javornické v O:st. .hot. Zeitsch. 1887 str .. 153 shoduje se s popi"em C. moUis W; K. u HaYt'lm. ale pribodilse Formánkovi omyl domnením. že vnejším
ístkúm ·zákrovním :sch:Í7.Ísuchomázdritá. cerná ohrubli aOJ.llyl teIl phwztlt byl i do Polívkovy
Názorné kveteny III.. kde chybGní obruby. sucbomázdritévytknuto
za hlavní znnk chrpy
javornické. na str.· 571 a 575. Na cerstvých jedin('.ích chrpy javorni('ké jest cernohoedý·
okraj lístku zákrovních práve tak zretelný jako u zákrovních lístkuúboru C. rnontana. Dr.
~'ormáneknazmíneném míste sdeluje, že chrpu javornickt)u.oujevilz;acátke[Il Srpna 1885
a popsal ji na základe nepatrného a neúplného materiálu a •touto poznámkou dá se snadno
vysvetlit jeho omyl. Chrpa· javornická kvete od. 10. cervna do ..polovice cervence, zacátkem
srpua se jen výjimkou nalezne opoždene kvetoucí jedinec. který ve vývinu kvetu se opozdil
Zl zakrnel. Mimo to bývají
llbory rostliny té presyceny vlhkostí rosy ješte v hodinách odpoledních a vloží~]ise"do papíru a lIeprekládají-li se nekolikrát, zhnednou celé úbory neb zplesniví již tretího dne a v téže dobe listy v papíre uložené sežloutnou. 'rak asi pochodil se
i
I
i
81
svým sberem chrpy javornické Formánek nebo na náležité konservovánÍ tehdy r. 1885 prl
nálezu chrpy té nemel ani casu ani pohodlí, neb konal cestu, moravskými
Karpatami
od Strážnice až do Frýdlantu bez vetší prestávky, jak sdeluje' v Ost. bot. Zeitsch. 1886
str. 181Belošedý plstnatý povlak na rubu listi'I chrpy javornické jest sice pravidelný, ale neDÍ
znakem úplne stálým, u nekterých jedincti jest méne patruý, avšak i u takových exempláru
jest povlak ten znatelnejší než bývá u C. montana. Na mladých listech vi'Ibcc jest povlak
ridší, teprv zhoustne n zbelá v cervenci, také na sušených exemplárích' jest povlak belejší
než na 'listech kusu cerstvých.
Výška stonku bývá 30~40 cm, výjimkou až 50 cm, lodyhy nekvetoucí dosahují sotva
výšky 30 cm. DR. HAYEKudává pro C. mollis výšku až 80 cm, do takové výšky vyroste
na Javorníkách.
ten druh asi jen V polohách iližších S púdvu teplejší a výživnejšÍnt>žjest
Také udává IIAYEK, že.C. mollis. jest nekdy víceúborná; ,tato .vlastnost schází pri chrpe
javornjckéúplne,
u mnobaset jedincu nespatril jsem jediný exemplár víceúborný.
DR. FORMÁNEKse zminuje, že lodyha chrpy javornické bývá i vystoupavá. To jest
jen výjimkou, že lodyha roste v mládí. šikmo vyhýbajíc se kameni aneb býla taková lodyha
v mládí poranena prišlápnutÍm; na míste poraneném se lodyha zahne a pak roste vzhi'Iru,
v blízkosti místa ohnutého bývají listy hustší. Další znak uvedený od FORMÁNKA,zt!oustlé
stopky pod úborem. není stálý, v)Tskytuje se sice u mnohých jedincu, tak jako se nalezne
u jedincu C. montana.
(Pokral!ovánl.l
nekdy
i
~
Karel DO'fni'h;
význam Brd_*)
Geobotanický
(8
1
tabulkou.)
I. VšeobecnÝ úvod ..
I
: '
Brdy, jichž centrum tvorí souvislý jehlicnatý hvozd Tre m o š e n s k é h o p o hor í,
které budují kremité slepence a droby kambrického útvaru, jsou nejrozsáhle,iš-tm souvislým
komplexem lesním v nitrozemí Cech.
'
Rázem své kveteny a složením svých asociací jsou Brdy typickým pohorím hercynskym,
dosud velmi dobre zachovaným. Kvetena brdská, pokud se týce rostlin cévnatých, a také
její sociologické pomery jsou celkem dohre známy. Již ze staršího období OPlZOVAa CELAKOVSKÉHO
jsou odtud zaznamenány .cetné flori.,tickéúdaje a také »Flora
cechicn«
bratrí
PRESLUz roku 1819 prináší nekterá významná nalezište. V tu dobu sbíral též MORKz MORKENSTEINUu Strašic .aTAuscH v okolí .Sv. Dobrotivé aOlešné.
První nástin vegetacních pomeI'úBrd uverejniLr.1873J.
FREYN,ve »Verll. Zool.-Botan.
Ges. Wienc pod názvem »Beitrage
·zur Kenntnis
der VegetatioDsverhaltnisse
des Br d y g e b r g e s in B o h m e n«. Jedinou geobotanickou monografií Brd jest spis
referentuv »B r d y. S tu di e fy t o g e o g r a f i c k á«, který byl u veh~jnen r. 1903 jako druhý
svazek knihovny ceské Spolecnosti Zemevcdné v Praze a k nemuž pripojena též prehledná
mapka vegetacních pomeru. Mnoho floristit:kých príspevkú z novejší doby (a také MALo'CHOVA »K vetena Plzenska«) doplnuje obraz kveteny tohoto územÍ. Výtrusné rostliny brdské,
predcÍcísvou bohatostí a zajímavostí rostliny semenné, nejsou dosud dostatecne prozkoupo této stránce bylo již vykonáno mnoho práce, které se úcastnili zejména
mány, arkoliv
i
i
*) Vynato z Memorauda
druhé trídy ceské Akademie ved a umeuÍ o geologickém, hydrologickém,
geobotanickém a bygienickém významu Brd se zretelem k projektu delostrelecké strelnice.
82
-
se dub letní (kremelák) neosvedcí. Pro stanovište toho druhu hodí se jako podložka výhradne
cer (prípadne též šipák). Dub letní jest opet na míste tom, kde stanovište je studené, puda
mokrá neb dokonce vysazená záplavám.
Pri roubování vždy zelených a pres zimu zelených drevin nelze postupo~atišablonovite,
nýbrž je nutno zkoušeti a podložku voliti ve shode s lokálními pomery, nebot' jen tak lze se
dopracovati dobrých výsledku.
*
*
1<
Nebylo mým úkolem 7.íachytit~vždy zelený park mlýnan"ký až dl) podrobností. ale
doufám, že se mi podarilo vylíciti jeho povšechný ráz a ukázati, jak znamenitých výsledku
.docílil AMBRÓZY pri aklimatisaci vždy zelených drevin i nekter$'ch typu opadavých z tep.,.
lejších kraju.
Park mlýnanský jest v jistém smyslu unikem. Má-li však tvorivá práce jeho zakladatele
a získané tu zkušenosti prinésti ovoce, pak nesmí nám zustati pouhé eur i o sum Nat u rae,
nýbrž musí býti nabádavým
vzorem a príklad em. Nepovažoval bych zavhodné
a úcelné, aby naše parky a zahrady byly premenovány šmahem na vždy zelené, i kdyby 10
bylo v praksi proveditelné. Bylo by tonepfirozené vzhledem k naŠ(,ffiUpodnebí a ochudilo
by to naše parky o radostné každorocní probouzení se prírody, kter)Tm naše, v zime odpocívající príroda prudcí i kraje tropické a subtropické, Jest však nesporno, že pre m no li ó
naše parky,
verejné
s.ady aroz,sáhlé
zahrady
jsou príliš
jednotvárné
a že by nesmírne
získaly
eJ'1teticky,
k:dyby byl y doplneny.
oživen y
a zpes tre n y v ž d y zel e ný m i dre v i n a m i, k t e ré by d á val y tf m víc e v y n i kn o u t i krá s en a š i c h o pad av Ý c h rostl in, pro b o u z e j í c h se k až d é hoj ara
k novému
životu.
Jak pekný bYlby na príklad vždy zelený kroviN podrost v jednotvárném parkovém lese, jak. mile by pusobily skupiny vždy zelen)Tchstromu a keru. vhodne
umístené! Mlýnany
vyvracejí
zakorenený
predsudek,
že vždy zelené drev i li Y n e j so u v hod n é pro n a š.e k o n t i li e n tál n í tJ o dne b í a j e s t ú k o 1e m
našich
zahradníku
a zahradních
architektu,
aby nabytých
tam zku šcností plne využily
pro'krásný
vzhled našich
parku azahr~d,
"""""0'"
"'.~
G. Rícan (Hovezí na Morave): .
Chrpa ja'Vornick~ ~..její nalezište na Morave.
(Dokorieení.)
Hlavní· nalezište chrpy javornické' uacházíse u obce Karlovic prímo pod l1rebeuem-?1019 \Te zmíneném pásu horských ···luk táhnoucích se nepretržite vdélee4kmodvrcholu
1056na západ k vrcholu Javorníkanad Minaríkelll ~ 1017atvo.fitupredevším vlastní sdružení
na ostrove huste chrpou porostlém délky asi 100 m, zšírí astO m; mimo tentuostrov rostou
vetšinou jen jalové stonky ojedinele dále na západ a po svahu dolu až ku pastvine pod louku.
Na západním svahu vrcholIl 1019 chrpa ta neroste. Ve svolecnosti s chrpou mají podíl na vytváreníporostn javornických luk mimo obecné traviny a rostliuyobecné tyto druhy: Botrychium lunaria, Nardus st1"icta. Festuca ovina, F. rubm, Danthonia decumbens,Bmchypodium
sílvaticum, Carex 'lnontana, Luzula pilosa, L. carnpestris, VeratTum Lobelianum, Polygonalttm
verticillatum. Lilium rnartagon, Orchis sambucina, O. mascula, O. globosa. Gymnadenia conopsea,
Platanthera bifolia, Rumex arifolius, R. acetosa, Daphne mezereWl1, Campanula patula, C. persicifolia, Phyteuma spicatum, l'ragopogon orientale, Leontodon hispidus, Hieraciwn pilosella, H.
129
-
I
~
'j
~
'I
\í
II; I
,1
auricula, H. vulgatum, Mulgedium alpinum, Crepis paludosa, Antennaria dioica, Chrysanthemum
leucanthem,um, Centaurea .iacea v. pratensis, Cirsiumeriophorum, Carlina aCf1ulis,Galítt1n vernum,
G. silvestrc, v. glabrum, G. silvat-icum, Gentiana obtusifolia. G. carpatica, ScrolJh'ttlaria Scopolii,
Veronica
officinalis,.
V. chamaedr?!.~,
Rhinanthus
minor,
Thymus myrtillus,
chamaedrys,
Plantago aconitilanceo!Jr-imula
elatior,
Vaccinium
Rfll1unculus
lata
(hlavne
ve f. sphaerostachya),
folius, R. acris, Aquilegia vulgaris, Aconitum napellus, A. vulparia, Thalictr'um aquilegiaefolium, Stellaria graminea, Dianthus deltoides, Silene nutans, Melandryum silvestre, llypericum
perforatum, H.quadrangulum,
Geranium silvaticum, G. phaeum, Linum catharticum, Polygala
vulgarís, HeracZeum spondulium, Pi1npineUa magna, .Alchemilla vulgaris Potentilla tormentíZla, P. aUtea, Rosa alpina, T1',ifolium pratense, T. medium, T. montanum, AnthuUís vulneraria. Lotus corniculatus, Vicia cracca.
.'
.
Nejv)TznacucjšÍm druh<.JUljest zde Ve1'tltrum Lobelianum, . od jara do senosece vyniká
nad ostatní porost bud v celých o:::trovech nebo jednotlive na místech sušších, též Galium
vernum roste tu ve spoustách tV'oríc hojné ostrovy ..v porostu jarním. Dále vynikají v jarním porostu do polovice cervna hojne všecky jmenované vstavace, Prirnula elatior, Polygonatum verticillatum, Ranunculus aconiti{Qlius,1.'halictrum
aquilegifoUum. ( v letnímpoTostu
množstvím
odpolovicecervna
do .senoseee .koncem\ cervcellj3e vYlliká nad ostatní druhy
statností jedincu kýchavice a sní mimojmenovaIlétrávy
kvetoucí udávají ráz chrpa
i
i
i
i
pana.
a..' v.'o Mulged'tumalp'tnurnmanazapa,dnlmsv~~1,l~o])ee
r.n c ,á.., RhiJ!.(J,Yf.th.U.S.
,m.i..n.,.or~,
.. B..n.J.,~.·Cfrl;a
o~~us; ii.'.p· l.'t.·
..a.tqe.
-?--1019
ran.iu.m..prekrasne
..s.
~ilv.aticu,.m,
sdruzeDl.,
Ac~nit'ff'm
nasto
vulkveroucíchjedincU tubujílladvo'llP~troveeli>.()<Afil\;9li~a,ctverecnýeh
metreeh v pruvodu
s G'3ranium phaeum. Ranunculus. aconitifolius. aAconiturnnapeUus.
Jinde prichází tu· Mulgedium spore a taktéž méne hojne se tu vyskytují Rumex arifolius,Crepis
paludoa, SC1'ophularia Scopolii, Gentiana· carpatica, Galium$ilvaticum,
.Geranium . phaeum, . PotentiUa aurea.
Rosa alpina, Aconitum napellus.
.'
.
Jsou to vetšinou druhy prvku evropskéhoa.lpinského,
které dodávají spolecne s chrpou
javornickou zvláštní ráz lukám javorniekým.Druhy-ty.vyskytují
se i ve vyšším pásmu
moravských Beskyd a jimi kvet.enaJavorniku
pripojuje se souladne ke kvetenesubalpinské
Beskyd, jen c hr p a j a vor nic k á se ve .vy~Ších Beskydech moravských nevyskytuje
predstavujfc zdejší zvláštnost.
,
'. .
Nápadnojest,
že.na jižním svahu hrbetu javo:rnického skloneném k rece Váhu, nevvskytuje se žádný z význacnýchdruhu§uhalpinských,
které zdobí nejvíce svahy kopce -?1019. Na jednotvárnýchxerofilnÍch
lukách tamejších prevládá s mil k a s hojne nad ní
vynikajícími druhy Rhinanthus minor, AchyrojJhorus. maculatus a Dianthus deltoides. Prícinou
absence druhu subalpinských na· strane slovenské hude cástecne vypásání luk, když v letech
suchých tak málo sena naroste, že nestojÍ2iasecení,
hlavne však nedostatek vlhkosti v jílovité pude snadno suchem tvrdnoucLna,príkrejšÍrusvaliu
k jihu sklonen0m. Z okolnosti této
je patrno, že suhalpinské ..druhy vyžadpji ke svéexistenc-i nejendostateené
vlhkosti vzduchu
yyšších poloh, ale predevším dostatek vlhkosti V pu.de.. .'. '.
.
.
Nalezište chrp
y ja V or njckét.rayrchu-~""1.()19
náleží vlastnejiž
do Slovenska.
O vlastnictví 'severního svahu hrbetu Javorníku sklánejícího se k údolí Becvy hyl 8por
trvající pres 200 let mezi panstvím vsetínským a rožnovským a na strane uherské panstvím
povážsko. bystrickým a ukoncen byl až v dobe Marie Terezie rozhodnutím, že nejhorejŠÍ cást
svahu moravského pod hrehenem Javorníku prirknuta byla k Uhrám (Vlastiveda Moravská
okres Vsetín str. 51 a okres ROZllOV str. 175).
C li r p a j a vor nic k á má další nalezište na kopci západneji ve hrbetu javornickém ležícím, kde úplne prevládá Veratrum Lobelianum, takže dusí ostatní byliny. Tu roste
nekolik set jedincu chrpy s nízkými. stonky do 30 cm výše, které zr'íJka kvetou, jest to
místo pro vývin chrpy nepl'íznivé, sušší a travnaté s hojnou smilkou.
130
k.
G."
.••.
Podobná menší nalezište c h r pyj a vor nic k é nacházejí se dále na zélPad na lukách javornických na vrchu Kohutce -y- 908 v obci Hrozenkove. Zde $e pás luk na hrbetu
Javorníku táhne v šíri as 200 m v délce 6 kin od Stolecueho vrchu ;5, 960 na západ pod
Kyceru cernanskou 6. 885 m vys. Tu lonky ztrácejí éástecne ráz; kveteny subalpinské a jsou
to více louky s rázem vstavacu z nižších poloh karpatských.
Jen spore se zde vyskytují
Ranunculus aconitifolius, Geranium phaeum, Thalictrum aquilegifolium, hojneji Aconitum
vulparia,' /::Jtachysalpina a velice hojne roste na svazích Kohutky Veratrum Lobelianum.
Nalezište chrpy javornické nalezneme na severním. svahu pod vrchplem. Vlastní temeno Kohutky je suché, takže na nem udává ráz Dianthus carthusianprum, kterýž nikde. jinde se na
tech lukách hromadne nevyskytuje. Jinak jsou na Kohutcezastoupeny
v porostu tytéž druhy,
jak byly uvedeny na lukách Javorníku karlovických. Velicehojnelu
roste Orchis mascula,
tvore celé bujné ostrovy v jarním porostu,
GeraniumsilvaticurnV
statných jedinCích,
Cowhic'l1/}J'I,
antumnale, Carli~a acanlis,. Achyrophorus maculatus, hojne Listera ovata, spor·c
CoeloglxJFsumviride. .
Od I{ycery ccrnanské, posledníhoto vrcholu Javol'llíld'í, odbocuje na jihozápad skupina
sevcrnÍIn svahu na
Mnkyty Ú 923m do obce Hovezí. Zde jest lokalita chrpy javornickéna
lésnílouce ve výši 850 I}J~H.že stezky VCdOllCíz úuplí Kychové pres hf'betMakyty
do údolí
Ti&om~hov~slovenské. obci Lllte. Svahy Makyty jsou vesmes zalesneny, výjimkou travnatého
širokého pru;:;eku pod vrcliolelll a nekolika luk ve výši 800-850 m, kde kvetena. rázu suoalpinl'kého Javorníku karlovickýchjest
lépe zachována než nu nižším hrbetu Javorníku llad
Hrozenkovem a Halenkovem~ hojneji se tu vyskytuje Rumex m'ifolius, M y,lgedium alpinum,
Sene:cio crispatus, Btachys .alpina,. Ranunculus aconiti[olius,. Aconitum vulparia, Rosa alpina,
spore Thalictrum aquileqifolium a ..dconitum napeUus,' nalezište Lunaria 1'ediviva a Gladiolus
imbricat'its zarostla již lesem..
j a vo rn i ck é;I}alézásev
Hovezí na sev' svahu
NejzÁpa<ln~~šínlllezištec. hrpy
kopc~fI/rachovcet,,779m.,vnemž
postupuje hrbet Javorníku na západ" oddelen jsa. hlubokým údolím Kychovou.Jestton'a
lesní louce .bHž~pramenU potoka ZlJelicného ve. výši
asimiOm. :pprost .101lky jarIlí ilCtní ..má ráz h()I;§~ékarfl(},ts~é l()tlkyyst.<lY<'l~ovité približne
v ,t~~hc1ru:liíclJ' .jak byly u 'Vedeny pro louky karlovické,~ll}}allJins~é· dí'tln5'. ;Tavorníku. sem
dllk .už. .;nedosallUjí, jen ojedinelí jedinci Thalictrum aquilegifolíum, Áconit'ltm· vulparia a
8tachys alpina vyhledávají útulek pod ochranou keru vrby Salix aur·ita. Za to louka ta a
jdíok()líllo~tíji.Il~V~á.c?é
,druhy, které v pohorí javotnickém '..posud pozorovány nebyly.
javornickéroste'· Ophioglossum. vulgatum, .I:\a sto plodonosn)'ch
Zd.e li .,.stl,méh0ll,aletišteehrpy.·
jediI! el1da19by.~ewwocí
tatináploše
aši20. Ill,ka.);~i);l9e~tk.~tI1.eerv~ncežloutnoucí
list, neploduý.náplldne seodlišuje
odz~lenéhoporostutravin,
jinakne.žná
a drohná ta kapradina
ji zeleni lucní. Na pokraji lesa smrkovébo nad loukou roste Arese ztrácí v prerustající
v jiných cástech toho lesa p~<:~léw. svahullr'lcho\-ce
sc vyskymoni[J,agrinwnioides, jež
tuje. Aremonia roste tu buu jako rostlina krovištní v blízkosti a ye stínu keru lískových,
neb radeji vyhledává si okraje lesní, kde unikákonkureneip0l"Qstulueního
a sdílí stinné
stanovisko lesního okraje s jinými druhy lesními neb lucními, kterS'm taktéž vc stínu okrnje
lesa dobre se darí, hlavne: Euphorbza amygdaloides, Campanula persicifolia, Hieraciuln vulgatmn, Lactaea mumMs, Veronica officinalis, Hypericum quadmngulum, Adaea. spicata, Cardamine impatiens, Epilobium montanum, Sanicula eu ropaea, Fragat'ia vesca, U sam{'ho pramene potoka Zbelicn~ho, který ve vzdálenosti as 200 m pod zmínenou loukou tece, má nádherné nalezište Gladiolus imbricatus, kde nekolik set jedinci'I zakvétá v dl"Uhé polovici ceryence. Doleji pak v lesní rokli potoka Zbcli{~ného nalezneme v hojnosti jiné pro zdejší nižší
polohy Karpatské V)'ZIlIlCnédruhy: Geum rivale, CÚ'caea intennedia, Epipactis latifolia a
{·i,;te lwrpatské druhy Dentaria glandulosa a Hacquetia epipactis.
-{>- 1019,
Nejdllležitejší ze všech lokalit c h r pyj
a vor nic k é jest na vrcholu
i
i
131
L
ostatní jsou podružná, vydávající stonky skoro vesmes jalové. Lokality ty nemají totiž tak
výhodnou pudu pro vzrust jako nalezište na -?- 1019. Na tqmto vrchu má chrpa pudu kyprou
mezi vtroušenými drobnými balvany méne travou zarostlou. Oddenky její mohou se plaziti
v pude kolem kamenu, kam koreny jiných rostlin méne vnikají, puda mezi kameny je hodne
, mechem porostlá a ta okolnost zase chrpe vzrust usnadnuje, že muže .vyrusti více lodyh
kvetoucích. Ostatní lokality nemají této výhody, v pude sušší, hustejším trávníkem porostlé
nemohou se oddenky tak volne roztáhnouti majíce konkurenci hustých korenu trav. Také
k výhode lokality na kopci tom prospívá, že louky tamní o 2 týdny pozdejí se sekou až
v srpnu, kdežto na druhýeh uvedených lukách bývá senosec kolem polovice cervence, když
živiny se stonku ješte nesestupují do oddenku, aby se v nem ukládaly pro výživu rostliny
na príští rok.
'
Nápadno jel:?t uch
r pyj
a v o l' nic k é, že málokterá lodyha kvete, asi tak 10/0
jedincu prichází do kvetu, ostatní stonky jsou, jalové bud nacisto aneb tvorí na vrcholku
jen nábeh k nepatrnému neb zakrnelému úboru nek-\retoueímu. Prícinu toho zjevu možno
hledati ve zpusobu zakorenení této byliny. Ac má dloÍlhé oJde ú-ky, které jako provazy pod
povrchem trávníku se ,plazí, jest na Qddencích málo korenu, kterými by se živiny z pudy
hojneji cerpaly. Hlavní však prícinou okolnosti, že vetšina stonku zustává jalová, jest nerlosbltek výživnosti zdejší težké jílovité svctlé pudy povstalé z písko'Tce útvaru krídového, ,
K úsudku tomu pricházíme pOl'ovnánÍm s ostatními druhy subalpinskými, které spolecenstvo
chrpy javoruické sdílejí. Thalictrum aquilegifolium tvorí ve trávníku huste' trsy s drobnými
listy k pude se tulícími a též z málokterého trsu pucí kvetoucí lodyha. Nejvíce však sdílí
o~md chrpy javornické Veratrum Lobelianum. Rostlina tato roste na lukách javornickýC'h ve
velkých spoustách v desettisíeích statných jedincích a prece jsou to samé stonky jalové. ani
tisí~átý stonek nekvete; kvetoucí jedinci, cnící nekdy do výše jako trsy jalovcové, bývají
v nekterých letech vzácností. Hromadný výskyt kýchavice jest duka~em, že se byline té \'0
zdejší pude dobre darí i když zrídka kvet vytvárí. Nezbývá než usouditi, že oddenek sežene
sice živiny na vytvorení jalového stonku, ale nikoli na statný úbor, jaký zdobí lodyhu chrpy
nebna rozsoehatou latu na silné lodyze kýchaviee. Do kvetu pricházejí lodyhy jen teeh oddenku, které mají nashromáždenou zásobu živin za více roku. S tí IIIto výkladem lze srovnati
okolnost, že jiné zdejší subalpiq.ské druhy mají pravidelne kvetoucí lodyhy, jako Ranunculus
aconitifolius a Mulgedium alpinum. Oba druhy mívají jen nekolik kvetu drolmých, které
snadneji oddenek vyživí.
'
C h r p a j a vo l' n ic k á (Centaurea mollis) jest druh specielne karpatský, nachází se
na Morave jedine na Javornících a zdá se,' že východne a jižne odtud na Slovensku je
málo rozšírena. Nejbližší stanovisko jest na Slovensku za Váhem v Západopovážské Hornatiné,
ve Slezsku pak u Konské 5 km jz od TešÍna '(ve výši Dod 500 m) a na hrbetu Barani
1214 m vy?>.jižne od BHska (DR. v. HAYEK,pflanzendecke
Os1. Ung. 1916 str. 379). Tato
slezská stanoviska neuvádí HAYEKz autopse, ale rídí se asi údaji Kveteny Formánkovy str.
577 (po pr. pramene Formánkova), kde na lokalitách iech uvádí se Centaurea rnontana.
Údaje .ony trídí HAYEK dle své teorie o rozšírení obou druhu chrp tak, že se domnívá, že
v Sudetách u Opavy vyskytuje se C. montana a na TešÍnsku jako v území karpatském C.
je rozmoUis (DR. A. V. HAYEK Cent. Arten Ost. Ung. 1901 str. 74). Dle vylícení HAYEKOVA
šírena C. montana v horských polohách Alp a strední Evropy vcetne Sudet,' C. mollis mli
území svého rozšírení v Chorvatsku a v Karpatech. Obe jako' velmi príbuzné druhy pocházejí ze spolecného kmenového druhu chrpy, který byl v dobe tretihorní po celé západní a
strední Evrope rozšíren. V dobe ledové byl druh ten vypuzen z Alp i Karpat, ale udržel Jic
na jižním okraji Alp, odkudž po ustoupení ledovcu zase se stehoval do Alp i Karpat, kde
se rozruznil ua velmi príbuzné druhy C. montana a C. mollis vlivem ruzných klimatickýdl
pomeru.
d
i
132
/
Chrpa javornická radí se dobre do zdejší kveteny druhu subalpinských, ale má prece
mezi nimi zvláštní postavení jako jedinecný druh, který schází na sousedním pásmu moravských Be.skyd, neb všecky v této stati uvedené subalpinské druhy jako spolecenstvo
chrpy javornické rostou ješte hojneji v pásmu beskydském. 1'ato chrpa jest pro kvetenu
Moravy unikam tak jako jiné dva druhy zdejší .Aremonia agrimonioides a Cirsium acanle
na Morave jedine zde se vyskytují. Aremonia jest druh v celé horské skupine Makyty dosti
rozšírený a presahuje sem od Trencína. Cirsium acanle má stanovisko pul hodiny severne
od VsetÍnav nekolika stech jedincích pohromade rostoucích a jelikož ani jinde na Morave
ani. v horním Slezsku neroste~ rozšíril se sem patrne ze Slovenska. Tak rozšírení obou
techto druhu sem od jihu poukazuje i na smer šíi;ení se chrpy javornické ze Slovenska.
.
=-:..a.-",
"'
......"
Vladimír Krajina:
Subalpínská a alpínská kvetena vápencových Belských Alp
a prilehlýchgranitových území Vysokých Tater,
(Predbežná studie podle vlastních pozorování.)
O lonských prázdninách mel jsem prHežitostztráviti
skoro tri mesíce v Tatrách práve
na rozhraní tretihorních Belských Alp vápencových a prahorních Vysokých Tater ve Votrubove ('hate pod Kopským sedlem. Fytogeografická crta slovutného ucitele mého, universitního
prof. Dra K. DOMINAo »0 Spišské
Javorine
a jejím
okolí«
(Veda Prírodní II!.,
49, 94, 163) byla lili pobídkou, abych venoval se horlivopokud mi to cas dovoloval studiu tamejších rostlinných pomeru, zejména v památných prechodnÍch partiích žulovveh
a vápencových v okolí Kopskéhosedla.
Jakprof. DOMINpoukazuje ve svém clánku, je území
toto vskutku s hlediska geobotanického pravým unikem a poskytuje rostlinné oekologii n
ovšem také sociologii príklady prímo klasické, takže nemelo by býti žádného ceského botanika. který by území to nenavštívil a sám z vlastních pozorování m·poznnl.
Bohatá kvetena Centrálních Karpat*) lákala odedávna cetné botaniky a proto není divu,
že máme dnes již slušnou radu prací o tak vzácné kvetene. Zminuji se jen o pracích nejvetších. Na svou dobu dílo velmi dukladné a kritické je E. SAGORSKIHo-G.SCHNEIDERA»F I o r a
der Cen t r a 1k ar p a.t h e n« (1890); v tomto díle je obsaženo 1239 druhu rostlin jevnosnubných a tajnosnubných,cévnatých,
tedy jiste veliké procento z asi 1.250 druhu dnes z Centrálních
Karpat známých. rostlin. Geohotanicky je zpracováno území to v obsáblém díle od F. PAXE
»Grundzlige
der Pflanzenverbreitung«
(1897. 1908), ovšem následkem velikého
rozsahu látky, kterou autor zde zpracovává, dosti povrchne. Rovnež A. V. HAYEKv díle »Die
i ch.D ng-a rn s« (1. 1916) všímá si povšechného roztrídení
P fl a n zen d ec ke O sterre
flory Centrálních Karpat. Kritickou práci o zonálnÍm rozclenení Vysokých Tater vydal prof.
Dr. K. DOMIN »A phytogeographical
outline
of the zonal
division
in the
(1923), v níž predevším všímá si·drevin
jednotlivá pásma
Western
Carpathians«
charakterisujících.
Také polskf práce zasluhují zmínky, a to zejména od HUG. ZAPALOVT:CZE
(1906) a lonského roku vydaný klíc
»Krytyczny
przeglqd
roslinnosci
Galicyi«
k urcování rostlin polský'3h od univ. profesora Drn WL.SZAFERA, Dra ST. KULCZYNSKIHO
a
Dra BOG. P AVLOWSKIHO»R o S 1 ny p o I s k i e«, který z'lhrnuje také valnou cást naší fIory
tatranské, spolecné s fIorou Tater polských.
.
i
*
") Pod názvem tím vetšina botaniku (8AGORSKI-8cHNEIDER,
PAX, HAYEK)uvádí celou skupinu
horskou Vysokých rrater, Belských Alp a Liptovských Holí.
183