měsíčník pro trvale udržitelný život - Info

měsíčník pro trvale udržitelný život
vydává vh press Hradec Králové
l
ročník 15
l
cena 20 Kč / 1 E
10/2011
l biopotraviny l ekozemědělství
l ekologie l biodiverzita
Za potravinovou suverenitu l Co je černohlávek l Švýcarská biozelenina
Na Toulcově dvoře v Praze si nakoupil biozeleninu také herec Pavel Liška
FOTO – Bio
EKOzprávy
Ohlédnutí za Zemí živitelkou
Příště: dokončení švýcarských
zkušeností se zeleninou
OBSAH ŘÍJEN 2011
ZPRAVODAJSTVÍ
Ohlédnutí za Zemí živitelkou . .2
Nyeléni 2011 – první evropské Fórum
pro potravinovou suverenitu . . .3
BIOPOTRAVINY
Druhý ročník dne otevřených
dveří v Biopekárně Zemanka . .4
Biojarmark na „Toulcáku“ . .4-5
Matylda bio nebo Paula?
Královéhradecký biojarmark . .6
V Elánu stále s elánem . . . . . .7
Sto obchodů během jednoho roku
v Maarsku . . . . . . . . . . . . . .8
ZDRAVÍ a RECEPTÁŘ
Poradna Waltraud Gregorové
Pár rad ze zelené lékárny (jasan,
černohlávek, jeřabina, violka
tříbarevná) . . . . . . . . . . . . . .8
Z Abecedáře – zeleninová polévka z červené čočky, lněný
omega 3 shake . . . . . . . . . . .9
Veganské dítko, krůček za
krůčkem . . . . . . . . . . . . . . .10
EKOZAHRADA
Ekozahrada v říjnu – amatérské
biozahradničení v praxi . .11-12
Jaké budou letošní výsledky pěstování starých odrůd? . . . . . .12
BIODIVERZITA
Osobo, neviděla jste tudy jít děti?
Vyprávění o lnu (2) . . . . . .12-13
NAŠE TÉMA: KRMNÝ
ŠŤOVÍK a BIOZELENINA
Jakostní píce krmného šovíku
zvyšuje užitkovost i kvalitu
mléka . . . . . . . . . . . . . .14-15
Zelenina v ekologickém zemědělství
(švýcarské zkušenosti) 1 . . .16-17
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Bitvu před reformou společné
zemědělské politiky po roce 2013
zahájil Zemědělský svaz . . . . . .18
ZPRAVODAJ EKOZEMĚDĚLCI
PŘÍRODĚ
Lidé na Starých Hamrech .19-20
Křížovka o ceny . . . . . . . . . .21
Novinky z kosmetiky . . . . . . .21
MAPA BIOPRODEJEN, KNIHOVNIČKA
INZERCE . . . . . . . . . . . . .22-24
www.vhpress.cz
2
Ve dnech 26. až 30. srpna 2011 proběhl již
38. ročník mezinárodního agrosalonu Země Živitelka v Českých Budějovicích. Spekulativní
myšlenka, že areál výstaviště v Českých Budějovicích se v rámci úsporných opatření rozprodá, byla popřena výstavbou nového pavilonu
T za 188 milionů korun. V prosinci 2010 bylo
slavnostně poklepáno na základní kámen a při
zahájení letošní Země Živitelky se slavnostně
otevírala nová multifunkční hala, kam pozvání
k účasti přijal prezident republiky Václav
Klaus. Prezidentskou premiéru zde měly
ochutnávky regionálních potravin, z nich některé ve kvalitě bio a v listopadu by se zde měl odbývat další potravinářský Gastrofest.
Současný ministr zemědělství Ivan Fuksa
odhaduje, že výše dotací činí přes 260 tisíc korun ročně na jednoho zemědělce a je asi rozhodující. Ale samotní zemědělci život snadný
nemají, stále mnoho práce v nejistých podmínkách stále se měnícího počasí i politiky – a za
málo pochopení i peněz. V posledních 20 letech čelí zemědělci klimatickým i společenským změnám v první linii. I proto je tady setkání Země Živitelka, kde se mohou setkat všichni, které zemědělství ještě zajímá. Ztrácíme
přidanou hodnotu Ředitelka regionální agrární
komory
Jihočeského kraje
Ing. Hana Hricová dýchá za
české zemědělství a nerada vidí, že naše mléko se vozí do
sousedního Německa a zpět se
dovážejí jogurty.
Ztrácíme tím přidanou hodnotu.
Proto je zde již
pátý ročník regionální potraviMobilní ekologické dojení pro nářské soutěže
ovce a kozy
Chutná hezky
Jihočesky (www.chutnahezkyjihocesky.cz). Za
vším je sice boj o zákazníky, ale určitá podpora kvalitních potravin i biosortimentu v regionu
je nezastupitelná.
Perspektivy venkova Život na venkově:
těžko se shání zaměstnání, levněji se nakupuje ve městech, dojíždění je drahé, zavírají se
školy i pošty, těžko dostupná lékařská péče...
Jako vždy a všude je to vše především o lidech
i o penězích. Spotřební družstva, například
prodejny Jednota, mají na venkově svou tradici, uvádí Zdeněk Juračka ze společnosti
COOP. Mělo by spolupracovat s obecním úřadem, získat poštovní i bankovní licenci a obchodovat se zbožím z regionu. Vývoj na českém trhu je složitý a spotřební družstva by se
mohla vrátit na venkov.
Globální souvislosti: 16. června 2011 se sešlo Fórum farmářů z celého světa v Paříži, české zemědělce zde zastupoval Jan Veleba. Nicolas Sarkozy řečnil: V roce 2050 nás má být
devět miliard. Abychom uživili celý svět, musíme zvýšit zemědělskou produkci o 70 procent.
Přes 80 procent nejchudších lidí žije na venkově a jen zemědělství jim umožní ukončit chudobu. Podpora investic do zemědělství je stále
nutná. Musí se zlepšit fungování zemědělských
trhů, tyto jsou nejméně průhledné a jsou předmětem největších výkyvů i spekulací (mnoho lidí z toho má zisk, ale zemědělci to nejsou).
Zemědělství v naší republice nyní sice nevzkvétá, ale nelze se spoléhat na dovoz levnějších a zdravějších potravin ze zahraničí. Je tady stálá perspektiva pro domácí produkci i pro
biosortiment.
Ing. Jan Papáček
Vážené čtenářky a vážení čtenáři Bio,
konec roku se nám neúprosně přibližuje a s ním
dosud nevídané změny v ekonomických předpisech
a nejrůznějších zákonech. Budeme si všichni opět
muset zvykat na jinou hladinu cen a všichni čekáme spíše obtížnější podmínky k přežití. Musíme si
zase zvykat na něco jiného, pokud se nebude protestovat proti vyšší DPH stanovené na potraviny, knihy, časopisy, léky, zdravotnický materiál, těžko vláda toto zvýšení odvolá. Většina obyčejných lidí sice díru do státní pokladny neudělala, leč musí ji zalepovat – v tomto případě vyšší DPH. Čeká se zvýšení z 10 na 14,5 procenta od ledna 2012. Stále se
držíme ve slušném nákladu na trhu mezi tiskovinami s ekologickým zaměřením bez dotací, a to díky
spolupráci se Svazem PRO-BIO, který je největším
odběratelem Bio, Bioinstitutem Olomouc či našimi
inzerenty. Neradi bychom ztratili své předplatitele
kvůli vyšší ceně. Nabízíme svým předplatitelům takové řešení: pokud zaplatíte předplatné do konce
roku, bude cena stejná jako letos. Částku 240 Kč
(na leden až prosinec 2012) můžete poukázat na
účet 108 667 1319/0800, variabilní symbol najdete
na štítku vpravo, nebo zaslat složenkou na adresu
uvedenou (str. 21) pro posílání částek za knihy.
Předplatné poslané od ledna bude 252 Kč. Složenku vložíme již v prosinci. Pokud i v lednu pošlete
240 Kč, bude předplatné uhrazeno na 11 měsíců.
Jsme optimisté v tom, že si musíme nejen pomáhat
v horších časech, ale také si umět poradit s novou
situací. Pro vás všechny přejeme ještě pěkný a slunečný říjen a připomínáme, že rádi uvítáme Vaše
příspěvky třeba o zkušenostech s nakupováním
biopotravin, nebo připomínky k obsahu časopisu,
který slaví patnáctiny.
Vaše šéfredaktorka
Ovečky na Živitelce tradičně přitahují návštěvníky
bio
l
6/2011
Nyéleni 2011 – první evropské Fórum pro potravinovou suverenitu
KŘEMŽE – Sportovní stadion v rakouském městě Kremže (Krems an der Donau)
se stal ve dnech 16.–21. srpna svědkem jedinečné události. Místo sportovních
nadšenců se sem sjelo na 400 zástupců neziskových organizací, farmářů, producentů potravin, spotřebitelů a pracovníků v zemědělství, kteří zde pět dnů od
úsvitu do soumraku intenzivně diskutovali a vyměňovali si zkušenosti k jedinému tématu – k potravinové suverenitě. Pětidenní setkání účastníků, kteří do
města nad Dunajem přijeli ze všech možných koutů Evropy, vyústilo v přijetí
Deklarace o potravinové suverenitě. Jde o první dokument tohoto druhu, který
vznikl na evropské úrovni a který by měl sloužit jako odrazový můstek pro další
aktivity v této oblasti.
Přestože účastníci opouštěli jednání
mnohdy až pozdě v noci, atmosféra celé
události se nesla v přátelském duchu.
Program byl koncipován tak, aby aktéři
měli možnost diskutovat téma potravinové suverenity nejen s účastníky ze stejné
sféry působení, ale i se zástupci ze stejného geografického regionu Evropy. Každý si mohl zvolit jeden z pěti konkrétních
aspektů potravinové suverenity, o němž
pak s ostatními zainteresovanými do
hloubky diskutoval. Závěry z těchto skupinových debat byly zaneseny do finální deklarace. Setkání tak vytvořilo prostor pro
interakci myšlenek a diskuzi účastníků
z různých zemí a různého tematického
i profesního zaměření.
Jak řada hostů, např. z Mali, Mozambiku, Spojených států amerických, či Kanady, tak i přítomní zástupci evropských zemí se shodli na tom, že se budou v diskuzích opírat o definici potravinové suverenity, která byla vytvořena na prvním světovém fóru pro potravinovou suverenitu
v roce 2007 v Mali a která uvádí, že
„potravinová suverenita představuje právo lidí na zdravou a kulturně přiměřenou
potravu vyráběnou prostřednictvím ekologických a udržitelných metod a jejich právo vytvořit si své vlastní potravinové a zemědělské systémy.“
V Malijské deklaraci, z níž kremžské setkání vycházelo, je zmíněno i šest základních zásad potravinové suverenity, které
daly základ členění do pracovních skupin
zodpovědných za tvorbu konkrétních návrhů, a pět neopomenutelných bodů, jež
byly zapsány do finální evropské deklarace. Témata zvolená k hlubším analýzám
a následnému shrnutí v psaném dokumentu spadala do okruhů pojmenovaných:
1) modely produkce,
2) tržní a potravinové řetězce,
3) sociální aspekty a pracovní
podmínky,
4) přístup k půdě a jiným zdrojům a
5) veřejné politiky.
Každá z pracovních skupin zabývající
se do hloubky jedním z témat přednesla
na konci fóra návrh, jak výstižně a struč-
bio
l
10/2011
ně zformulovat poselství do deklarace. Po
následných drobných úpravách a připomínkách účastníků z ostatních skupin byla odsouhlasena a sepsána Deklarace
vyzdvihující pět klíčových aspektů,
které by měly být zohledněny, a která navrhuje, aby potravinový systém byl veden
směrem prosazujícím následující zásady:
z Způsob výroby a spotřeby potravin
by měl směřovat k ekologicky udržitelným
a společensky ohleduplným modelům,
které jsou založené na drobném zemědělství, zpracování a alternativní distribuci, nikoli na velkovýrobě.
z Prodejní systém potravin by měl být
decentralizován a měla by být podpořena
diverzifikace trhu založeného na solidaritě a spravedlivých cenách. Řetězec mezi
producentem a spotřebitelem by měl být
co nejkratší a měly by být podporovány
lokální potraviny a trhy.
z Pracovní a sociální podmínky, obzvláště v zemědělském a potravinářském
odvětví, by měly být neustále zlepšovány
a adekvátně finančně ohodnocovány.
z Obecné vlastnictví a přírodní dědictví
(půda, voda, vzduch, tradiční znalosti, životaschopná osiva a plemena hospodářských zvířat) by neměly být zpeněžovány
a patentovány. Mělo by o nich být rozhodováno demokraticky a přístup k nim by
neměl být determinován trhem ani penězi.
z Veřejné politiky, které řídí naše potravinové a zemědělské systémy, by měly
být vedeny tak, aby zajistily na všech
úrovních – od místních po národní, evrop-
skou a globální – životaschopnost venkovských oblastí, stabilní a spolehlivé ceny pro producenty a bezpečné potraviny
bez geneticky modifikovaných plodin.
Mnohé myšlenky, zkušenosti a závěry
zakotvené ve finální verzi Deklarace nejsou ničím převratně novým. Zásadní přínos rakouského Fóra však představuje
bezesporu událost sama o sobě, nebo
dokázala přivést k jednomu stolu aktéry
z téměř všech zemí Evropy bez toho, aby
byl některý z regionů upřednostňován.
Účastníci, kteří na konferenci zastupovali
nejrůznější oblasti zájmů spojené bu přímo, nebo alespoň vzdáleně se zemědělstvím, navíc dokázali najít společnou řeč
a definovat společné priority v oblasti potravinové suverenity. Dalo by se říci, že
právě to dodává Fóru Nyéleni 2011 na
vážnosti a relevantnosti a již te se dá
předpokládat, že právě kremžská deklarace by se mohla stát výchozí nejen pro
následnou práci zúčastněných činitelů,
ale také při tvorbě politik na evropské
a dalších úrovních.
Blanka Křivánková,
Glopolis
Pro více informací o Fóru a přijaté deklaraci:
http://nyeleni2011.com a http://www.biospotrebitel.cz/biospotrebitel/clanek/142314/deklarace-nyeleni-2011.html – zveřejněná přeložená doklarace.
23
BIOPOTRAVINY
Září – měsíc biopotravin a ekologického zemědělství byl zorganizován už poosmé
Druhý ročník dne otevřených dveří
v BIOPEKÁRNĚ ZEMANKA
OŘÍKOV U SEDLČAN – V sobotu 10. září otevřela Biopekárna Zemanka, český
výrobce sladkých biosušenek a slaných biokrekrů, veřejnosti již podruhé
svou provozovnu v obci Oříkov u Sedlčan. Akce se setkala s velkým ohlasem veřejnosti. Manželé Zemanovi přivítali více než 500 návštěvníků z celé
České republiky.
Takový počet zájemců o prohlídku biopekárny se přijel přesvědčit o tom, jak se vyrábí jejich oblíbené sušenky a krekry ze
surovin kontrolovaného ekologického zemědělství. O náročné výrobě biopečiva
se většina návštěvníků chtěla přesvědčit
sama a využila možnosti si upéct vlastní
sáček biosušenek či biokrekrů. Součástí
prohlídky byla i ochutnávka celého sortimentu.
Během výkladu o činnosti biopekárny se
odpovídalo na řadu zajímavých dotazů.
Ty se týkaly zejména právě uváděné
bezlepkové řady biosušenek ze sortimentu Biopekárny Zemanka. Bezlepkové no-
Moje první čoko-kokosky...
vinky jsou výjimečné nejen svým složením, nebo neobsahují žádné pomocné
škroby či přidané látky, ale i skvělou chutí. Hanka Zemanová nejčastěji odpovídala na dotazy týkajících se dvou úspěšných knižních titulů – Biokuchařky a BioAbecedáře.
„Celá akce měla úžasnou atmosféru. Zájem o naši práci a produkty nás velmi potěšil a inspiroval k další činnosti. Již te se tě-
šíme na třetí ročník, který je jako tradičně
plánován na příští rok v září,“ doplňuje Jan
Zeman, majitel Biopekárna Zemanka.
O Biopekárně Zemanka Rodinná Biopekárna Zemanka je český výrobce sladkých biosušenek a slaných bio krekrů.
Autorkou receptur je Hana Zemanová,
která je uznávanou odbornicí na biopotraviny a autorkou úspěšné Biokuchařky
a BioAbecedáře. Biopekárna Zemanka
peče výhradně ze surovin kontrolovaného ekologického zemědělství a při výrobě
nepoužívá umělé ztužené tuky, chemické
konzervanty, umělá barviva ani aromata.
Sušenky a krekry mají nejen vysokou
kvalitu, ale i skvělou chu. Získaly také řadu ocenění jako například Česká
biopotravina roku 2007 a 2008 a Nejoblíbenější biopotravina roku 2008 za Čokokokosky. Biopekárna Zemanka je držitelem mezinárodního certifikátu bezpečnosti potravin BRC a českého certifikátu
kvality Klasa. Ročně vyprodukuje 60 tun
pečiva, což představuje 600 000 sáčků
skvělých sušenek a krekrů, které si zákazníci mohou koupit v supermarketech,
síti prodejen dm drogerie markt a obchodech s biopotravinami po celé České republice.
BIOJARMARK NA „TOULCÁKU“
PRAHA – Biojarmark a Dožínkové slavnosti na Toulcově dvoře mají už velmi
dlouhou tradici, pomalu stejně dlouhou, jako oficiálně přijatý způsob alternativního hospodaření – ekologické zemědělství. Na Touclově dvoře v Praze 10 se
sešlo v září na pět desítek firem, které měly v tomto oboru co nabídnout, a stovky
jejich zákazníků, mezi nimiž nechyběly veřejně známé osobnosti z kultury.
Důvodem chodit na biojarmarky snad není to, že potkáme někoho slavného... Je však
potěšujícím zjištěním, že i slavným cosi
biopotraviny už říkají, Možná se nechali zlákat na nějaký ten pobyt na statku. Protože
jsme měli všichni spíše zabodnuté oči do
krásné zeleniny či bělounkých sýrů, unikly
některé persony naší pozornosti. Letos byli
spokojeni zákazníci, kteří si přišli pro zeleninu, byla u všech stánků opravdu pěkná.
Ochutnávkové dávky sýrů či moštů a biovína
se rozplývaly před očima, snad tedy byli
prodávající i pořadatelé spokojeni. Na pódiu
se střídaly osobnosti ze statků i zpracovatelNachystat
(Držovice a Kopisty) ských firem, které přivezly mnoho novinek.
Ti, kteří nemohli přijet do Prahy, jistě pro
sebe vyhledali z nabídky Září – měsíce
biopotravin a ekozemědělství tu správnou
akci. Zvítali třeba na biojamark v Chrudimi,
Brně. Třebíči, Litoměřicích, nebo vešli do
otevřených vrat a vrátek na statcích v Ratibořicích, v Sasově, ve Ctiboři či Valeči
a v Čelechovicích, nebo se ocitli na jablečné
slavnosti v Hostětíně. Tam všude se redakce
Bio nemohla stihnout podívat, vezměte tedy za
vděk snímky z „Toulcáku“, co všechno se tu
musí...
Nabízet
(Bílý mlýn – Susovi)
(vha)
4
Navážit
(Vlkaneč)
Naaranžovat
(Kurkovi)
bio
l
10/2011
è
Usmát se na zákazníky
(Biozahrada Chotoviny)
Usmát se hezky jihočesky...
(Slunečná)
Usmát se zeleninově...
(Velehrad)
Dodat poučení, jak se „dělá“ med...
Připravit si rozhovory
(Karel Merhaut s hostem)
Prodávat a prodávat...
(Machovi, Osová Bítýška)
POZVÁNKA
R Soutěž pro rodiny na podporu
eko a bio komodit
Přijet poosmnácté...
(Abrlovi – a nebyli tu poosmnácté jen oni)
Připravit ochutnávky
(T. Vrbová)
„Sušené“
polévky
Některé NOVINKY
bio
l
10/2011
Tátové, mámy, kluci, holky i mimina!
Napište váš rodinný příběh, stvořte fotoreportáž, nakreslete komiks, namalujte obraz,
vyrobte umělecké dílo z recyklovatelných
materiálů nebo natočte video. Zkrátka nám
jakýmkoli kreativním způsobem ukažte, jak
žijete eko a bio a jak vás to baví. Když budete
tvořit celá rodina dohromady, bude vám
společně dobře, a když budete mít štěstí,
můžete navíc ještě vyhrát!
Soutěž trvá od 14. 9. 2011 do 15. 11. 2011.
Soutěžní díla nebo (v případě jejich velké
rozměrnosti a neskladnosti) jejich fotografickou dokumentaci zasílejte bu na
adresu Vydavatelství Propolis, Za humny 537,
250 81 Nehvizdy nebo elektronicky na
[email protected].
5
Pátý BIOJARMARK v Hradci Králové měl velkou návštěvnost
MATYLDA BIO NEBO PAULA?
Předposlední zářijovou sluneční sobotu byl v Šimkových
sadech v Hradci Králové uspořádán pátý BIOJARMARK, který
je součástí Královéhradeckých krajských dožínek. Pořadatelství se už popáté ujalo Středisko ekologické výchovy a etiky
Rýchory – SEVER, pracoviště Hradec Králové, ve spolupráci
s prodejnou a jídelnou zdravé výživy Bazalka Hradec Králové.
Každoročně jsou na Biojarmarku zviditelněny produkty ekologického zemědělství a ekozemědělci i prodejci přiblížují
spotřebitelům nabídku biopotravin a možnost osobního odběru od ekologických zemědělců z Královéhradeckého kraje.
Biojarmark navštívilo kolem 5000 návštěvníků, kteří mohli koupit i ochutnat
různé biovýrobky a porovnat je tak s konvenčními, kterých bylo na dožínách dost,
alespoň měly regionální kvalitu.
Letos byl zájem také o pěknou zeleninu
od Jemelíkových z Českého ráje, či biojablíčka z Vinice u Hořic a od dalších
ekozelinářů (vpravo nahoře – 1). Nechyběla ani nabídka biovína z kutnohorské
vinice, čajů a sušených a tekutých biopochutin, které dodávají do zdravých výživ
v kraji známé velkoobchody. Další novinkou zde byly výrobky z biosóji – biotofu
a biotempeh, které si našly své příznivce
(2). K ochutnání byly čerstvé ovčí sýry, dovezené z kopců nad Šonovem u Broumova
(3). Na ekostatku a okolních pastvinách tu
Monika a Vladimír Menčíkovi chovají přes
400 ovcí. Biomléčné výrobky představily
Polabské mlékárny, a. s. Jejich biokravička Matylda (4) – biotvaroh s jogurtem
– svádí imaginární reklamní souboj s jiným konvenčním výrobkem pro děti
– kravkou Paulou (vanilkovým pudin-
2
6
kem), doufáme, že vítězně. Své výrobky
a produkty představila
i Biofarma Sasov, která přilákala spoustu
mlsných
jazýčků
1
k ochutnávce, a poté
k nákupu biolovečáku, biouheráku či biotolárků z brambor. Mnoho zájemců zaujala
velká nabídka sladkého i slaného celozrnného pečiva, představenou novin4
5
5
kou byl kváskový žitný chléb ze Statku Tilia, s.r.o., z Radešova u Police nad Metují, jenž byl prostě vynikající (5). Zajímavým doplněním jarmarku byly „zelené potraviny“ a nejeden návštěvník ochutnal zelený nápoj z mladého ječmene, který nemá
výraznou chu, leč zaručené blahodárné
účinky.
Pestrou nabídku doplnil prodej
ručně vyráběných krásných a voňavých
plovoucích
svíček
z biopalmového oleje ve skořápkách kokosových ořechů. Královéhradeckou potravinou roku
2011 byl právě na dožínkách znovu vyhodnocen rokytnický biomed, který obdržel letos Bartákův
hrnec. Jen stánek měli o kousek
dál. Při nákupu či ochutnávce se
návštěvníci mohli dozvědět od
prodejců více o způsobu hospodaření, výrobě a zpracování na6
bízených produktů.
Samozřejmě že zde nechyběly ani stánky s informačními materiály, které připravil SEVER – středisko ekologické výchovy, prodejní literaturou týkající se ekologického zemědělství, vaření či ekologické
výchovy ve školách i školkách. Pro malé
i velké návštěvníky byl připraven doprovodný program, který sklidil velký úspěch,
pracovalo se s přírodním materiálem. Každý zájemce si mohl vyrobit svoji mýdlovou
žínku z vlny a zejména děti se jen hrnuly
ke kupě obarvené vlny (6). Spoustu návštěvníků zaujaly i výukové pomůcky znázorňující šablony živočichů a rostlin, které
si mohli vyskládat pomocí PET víček.
Děkujeme ekozemědělcům, kteří na
Biojarmark dorazili se svým zbožím osobně – a doufáme, že příští rok jich bude zase více. Děkujeme i prodavačkám a prodavačům z Bazalky za práci navíc. Návštěvníkům děkujeme za účast a podporu
ekologického zemědělství v Královéhradeckém kraji a my, organizátoři ze Severu,
se těšíme na příští rok – a při oslavách
podzimní sklizně na viděnou.
Silvie Vacková, DiS.
Tato akce se uskutečnila v rámci projektu Sí
ekologických vzdělávacích a poradenských středisek v Královéhradeckém kraji – KAPKA 21, spolufinancovaným Státním fondem životního prostředí a Královéhradeckým krajem.
SEVER – pracoviště Hradec Králové, Kavčí plácek
121, 500 03 Hradec Králové. Tel.: 495580319,
739203209, [email protected]
bio
l
10/2011
Orlickoústecká prodejna zdravé výživy slouží na svém místě už 17. rokem
V ELÁNU STÁLE S ELÁNEM
Historie prodejního prostoru zdravé výživy je už dávná a svými kořeny sahá do minulého století – prvorepublikový krámek, pak obytný prostor a po
roce 1989 vrácený k původnímu účelu. Tenkrát jej opět v život uváděla paní
Petržílková a její vztah přírodním metodám léčení pak napověděl dalším majitelům – manželům Milanu a Jitce Pávkovým – čím doplnit sortiment krámku s potravinami.
Tradice a výdrž
Tak se dá charakterizovat krámek, který
existuje a prodává biopotraviny i další sortiment už sedmnáct let. Shodou neplánovaných okolností jsme navštívili obchůdek po
čtrnácti letech, kdy se tam vypravil zakladatel měsíčníku Bio Miloslav Vohralík a napsal o prodejně v listopadovém Bio 1997.
Obchůdek s krásným
památečným křišálovým lustrem uprostřed
– něco pro milovníky
tradic. Je to dnes celkem vzácné, že krámek, patřící k členským prodejnám svazu
PRO-BIO, vydržel takovou dobu na svém
místě. Velké stavební
změny není v prostoru,
který pronajímají, možné uskutečnit – ani třeba zákazníky zmiňovaná malá samoobsluha. Ta tu tedy je, taková napůl... Prostory jsou opravdu stísněné
a zboží se „šplhá“ až k samému stropu.
Jenže, pultový prodej má své kouzlo a pro
zákazníky je kolikrát k nezaplacení.
Nicméně, denně se tu prodává – i v sobotu. Majitelé dokonce měli k sobě ještě
dvě další prodavačky, nyní stačí „uživit“ jen
jednu. Ovšem k počátečnímu sortimentu
„pár pytlíků s biomoukou, otrubami, lupínky a klíčky...“, jak jej zhodnotil Milan Pávek,
dnes už připočítávají na 1800 položek. Je
to nějakých kontaktů s dodavateli, mezi
hlavními figuruje Country Life. Polovina
dodavatelů chce dnes zaplatit za zboží hotově. Pro velkoobchody se zdravou výživou se zdají být i malé krámky po republice jistotou větší než supermarkety, které
platí třeba až za půl roku.
V sortimentu mají bio i nebio potraviny.
Jitka Pávková vždy nabízí: „Chcete pohanku, tak tu máme dovozovou, nebo českou a nebo bio.“ Je to nyní trochu nový
trend, lidé se zajímají o původ potravin
a třeba i biopohance dovezené například
z Číny moc nevěří. Důvěru ve značku „bio“
podkopaly i rozvířené aféry, leckdy jen
pseudoaféry, kolem biopotravin. Přesto ti
skalní spotřebitelé biopotravin, jak jim tu říkají „biáci“, zůstávají a pro své zboží si zajdou. Také mají někdy nedobré zkušenosti
s kvalitou i cenou biopotravin ze su-
bio
l
10/2011
permarketů. V poslední době se projevuje
trochu liknavé nakupování – jednou je celozrnné pečivo z Chocně, a nejen to, vyprodané brzy a jindy si s ním nevědí rady...
Do prodeje se ihned promítají pořady
o vaření, které běží v televizi. Ty musí
Pávkovi sledovat a být na ně připraveni.
naučili také kupovat ekologickou drogerii,
kterou už nabízejí v široké paletě. Menší
děti i maminky si oblíbily kukuřičné křupky
místo rohlíku. Jen na dětské příkrmy si nemohou zvyknout – snad jsou opravdu pro
zdejší maminky drahé. V Ústí totiž ubylo
významně pracovních příležitostí, které
byly hlavně v textilním průmyslu – a zbylé
kapacity se zdají být také ohroženy.
Tradice a nový elán
„Jak se vaří z kus kusu či polenty, hned je
po něm poptávka. Nemáme-li je právě, tak
za týden už si to nikdo neporučí,“ říká Milan Pávek a Jitka dodává: „Musíme
vydržet i přes horší období menších
nákupů.“
Do Elánu pro radu
Všechny zdravé výživy jsou významnými
prodejci dietních potravin, které jiné obchody poskytují málo nebo vůbec ne. Sortiment pro diabetiky je už tradiční záležitost.
Nově se však rozhojňují řady bezlepkářů,
což nikoho opravdu netěší, ale je to tak.
Jitka Pávková říká: „Dnes je to mnoho lidí,
kteří mají také kombinované alergie a já
jim musím umět poradit, co si mohou koupit, z čeho mají vařit. Lékaři pacienty
poinformují o dietě, ale přidají radu – běžte do zdravé výživy, tam vám s výběrem
ptravin pomohou.“ Je to dobré vysvědčení pro prodavačky i prodavače ve zdravých výživách.
U Pávkových si vyberete dnes už nejen
ze suchých a sypaných produktů, ale mají
v chladícím boxu různé rostlinné paštiky,
pomazánky, kozí i sojové produkty (sýry,
jogurty i nápoje) pro vegany i vegetariány.
O tom se jim před sedmnácti lety mohlo
jen zdát. Nepočítaně druhů nabízejí sortiment zdravějších sladkostí – různých ořechů a sušeného nesířeného ovoce, rovněž
v bio či konvenční kvalitě. Zákazníky zde
Tradici drží Pávkovi i v tom, že spolupracují s ochránci přírody v patnáctitisícovém Ústí
nad Orlicí a prvního května se účastní Brontosauří šlápoty a pro „pochodníky“ chystají
vždy občerstvení ze svého sortimentu. Také
na den „Město v pohybu“ se důkladně chystají a poskytují ochutnávky i osvětu v podobě poznávacích soutěží pro děti. Touto cestou se snaží oslovit budoucí zákazníky...
Ani zákazníci Elánu nejsou ošizeni, mají
ochutnávky každý měsíc a některé opravdu dobré zákaznice dostanou novinku
k otestování domů – třeba ty s bezlepkovou dietou ozkoušejí novou mouku a své
zkušenosti sdělí. Také se pořádají, zejména v menších obcích, různé kurzy vaření, například makrobiotiky či k redukci
váhy, a jejich školitelky pak ve zdravé výživě nakupují potřebné suroviny.
Objevila se však ještě další cesta k novým zákazníkům. Paní Jitka dělá přednášky v mateřském centru, kde představuje
maminkám novinky v sortimentu pro děti,
přichystá ochutnávku, uvaří či upeče a rozdává recepty. Úspěšně se propagace
biopotravin a ekologického zemědělství
promítla i ve zdejších mateřských školkách, kde občas uvaří z produktů, které
nakoupí u Pávkových a jedna mateřinka
dává přednost biokvalitě.
Přejeme Pávkovým mnoho dobrých zákazníků, kteří chtějí podpořit svého obchodníka a české producenty i ekozemědělce. Přejeme Pávkovým, aby si s elánem našli cestu, jak vyhovět požadavkům
zákazníků na čerstvou zeleninu. Zemědělské trhy se zatím v Ústí rozbíhají velmi ztuha, tak by byla šance třeba uspořádat zeleninový den v týdnu. Jenže přímých dodavatelů zeleniny a brambor v tomto regionu – i konvenčních – je mizivě málo. Že by
pomohly zeleninové bedýnky?
TEXT a FOTO: M. Vohralíková
7
LNĚNÁ SEMÍNKA
Představuji můj nový objev – lněná
(oh-mega-3) semínka! Vím, že takoví
vegetariáni, vegani a jiná havě na tomhle fičí už pěkně dlouho a já nikdy nenašel
v sobě dost iniciativy ke zkoumání, proč
to sypou ve velkém…
Co všechno obsahují?
Na to, že jsou to takové miniaturky, je
toho v nich celkem dost. V prvé řadě
obsahují kolem 30 procent tuků, konkrétně omega 3 mastné kyseliny, které se
vyskytují hlavně v rybím tuku. Samy
osobě jsou tyto tuky vysoce nutričně hodnotné, navíc mají příznivý vliv na metabolismus tuků (snižují LDL cholesterol).
Zejména pro nás v české kotlině, kde
máme sníženou konzumaci ryb, jsou tak
tato semínka výhodný doplňující zdroj.
Vedle prospěšných omega 3 mastných
kyselin obsahují lněná semínka významné koncetrace fytoestrogenů lignanů.
Jsou to rostlinné estrogeny, které se v
našem organismu chovají podobně jako
estrogeny lidské. Lignany jsou spojovány
a prověřovány v řadě studií, které
zkoumají jejich příznivý vliv hlavně u
rakoviny prsu, prostaty a kůže (ale i řada
jiných). Momentálně je těchto probíhajících studií ve hře celkem hodně a na
nějaké závazné výsledky bych si ještě
určitě počkal. Poslední překvápko
lněných semínek spočívá ve neobvykle
vysokém obsahu proteinů (asi 20 g ve
100 g), což jistě přispívá k oblíbenosti
u vegetariánů. Navíc jsou docela
uspokojivým zdrojem solubilní vlákniny.
Rizika spojená s konzumací
V rizikových faktorech lněných
semínek mají prsty hlavně lignany.
Vzhledem k tomu, že v těle imitují
funkci estrogenů, konzumaci by se měly
vyhnout zejména kojící a těhotné ženy.
Další interakce fytoestrogenů v lidském
organismu jsou samozřejmě možné, a
proto doporučuji opatrnost. Dlouhodobá
konzumace lněných semínek navíc
snižuje kouagulační schopnost a může
vyvolat krvácení. Dalším rizikovým faktorem jsou kyanidové sloučeniny, které
se podobně jako např. v kasavě ve lnu
rovněž vyskytují. Jejich množství lze
zmírnit tepelnou úpravou, ale i přesto je
doporučená denní bezpečná dávka asi
60 g lněných semínek (tj. dvě polévkové
lžíce). A poslední, spíše fintou než
rizikem je neschopnost lidského organismu strávit celá lněná semínka. Před
použitím je tedy nejlepší je rozemlít
nebo alespoň hodně dobře rozkousat.
Vězte, že každé semínko, které unikne
vaším stoličkám, jste spolkli zbytečně
a jen budou zevnitř popichovat vaši
trávící trubici :) A když už semínka
melete, nemelte je dlouho dopředu –
poměrně rychle totiž žluknou.
www.cuketka.cz
8
PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ
Pár rad ze zelené lékárny
a Na zahrádce mi vyrostl jasan z náletu. Nerad bych ho kácel, je nějak léčivý?
Jistě znáte přísloví, že není na světě bylina, která by na něco nebyla. I stromy
jsou byliny. K léčbě můžete použít list, případně si ho nasušit pro případ, že by někdo v rodině trpěl zácpou. Kromě jemně
projímavého účinku je jasan i močopudný, hodí se tedy do směsí k léčbě chorob látkové výměny - dny, revma, ale
i močových cest a při tvorbě močových
kamenů. V SRN je jasan předmětem výzkumu a doporučuje se při onemocněních vnitřního ucha sklerotického původu
pít směs z rovných dílů kůry jasanu, květu tužebníku jilmového a listu černého rybízu. Takže ani náhodně vyrostlý jasan na
vaší zahrádce nemusí být bez užitku.
a Slyšela jsem o velké léčivosti černohlávku, ale v mém herbáři o něm není ani zmínka...
Je pravda, že menší herbáře ho neuvádějí, ale například Atlas liečivých rastlín
a lesných plodov od prof. Kresánka ho
obsahuje, a tak se můžete dočíst, že
černohlávek do léčitelství zavedli v 16.
století němečtí lékaři. Černohlávek se
proslavil jako výborný prostředek proti
krčním zánětům. K léčbě se používá odČernohlávek
obecný (Prunella
vulgaris) je léčivá
rostlina z čeledi
hluchavkovitých,
5 až 25 cm
vysoká rostlina,
jejímž stonkem je
FOTO: Michael
lodyha. Listy má
Gasperl (Migas)
řapíkaté, pár
svrchních listů
obvykle přisedlých. Květy kvetou v lichoklasu. Kvete v červnu až srpnu. Roste na
mírně vlhkých travnatých plochách. Užívá
se suchá na s květem.
bylinami se používá při gynekologických
chorobách: rovné díly řebříčku, mochny
husí, kontryhelu, hluchavky, levandule
a černohlávku jsou vítanými pomocníky
proti zánětům s výtoky.
a Naše babička tvrdí, že jeřabina by
měla růst v každé zahradě. Proč?
Když to babička tvrdí, určitě k tomu má
pádné důvody. Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) skrývá léčivou sílu v květech
a hlavně v plodech. Plody v jakékoliv formě zpomalují arteriosklerotické procesy
v těle. To už jistě stojí za to, mít jeřáb zahradě. Kromě toho jsou plody zásobárnou vitamínů B, C, P a provitamínu A, obsahují cukry, třísloviny, silice a organické
kyseliny. Léčivé čaje z květů i plodů mají
účinek mírně projímavý, močopudný
a krev stavící, krevní tlak snižující a jsou
výborným čajem pro diabetiky. Z jeřabin
se vyrábí sorbit, sladidlo pro diabetiky.
Čistý sorbit je výchozí surovinou při výrobě vitamínu C. Šlechtěné sladkoplodé jeřáby poskytují ovoce na kompoty, povidla
a přírodní nápoje.
a Na poli nám vyrostla malá maceška. Jak by se dala léčitelsky
využít?
Violka tříbarevná (Viola tricolor L.) je léčivá bylina, z níž se používá kvetoucí na.
Droga má schopnost rozpouštět hleny,
usnadňovat vykašlávání. Ale čaj z violky
má své místo i v léčbě chorob jiných systémů – například pomáhá při onemocněních močových cest, při revmatismu, senné rýmě a alergických kožních vyrážkách
– zevně ve formě obkladů, tak i vnitřně.
Mírní i vzplanutí lupénky, opary, ekzémy
a rozpraskané rty. Hlavní účinek drogy je
močopudný – zbavuje tělo škodlivin, podporuje látkovou výměnu a činnost potních
žláz. Violka je velice proměnlivý typ, ale
někdy se k ní připočítává i poddruh maceška rolní (Viola arvensis Murr.). K léčbě
se však hodí stejným způsobem oba druhy, takže ani záměna není ke škodě. r
var či čerstvě vylisovaná šáva užitá ve
víně či vodě jako lék na kloktání.
Černohlávková voda s růžovým olejem
se dává na vředy v ústech (afty) i na vředy na ústech a rány. Směs ze šávy, octa
a růžového oleje se používá proti bolestem hlavy. Pití odvaru v medové kaši mírnilo chrlení krve a čistilo plíce od krvavého kašle. Pro svou všestrannou upotřebitelnost a vysoké účinky se mu dostalo německého pojmenování Gottheil – čili Boží
spása. V novější době se stal černohlávek objektem výzkumu ve více zemích,
například v SRN, Itálii a Japonsku. Rostlina se používá při chorobách dutiny ústní,
ale i vnitřně proti průjmům, žaludečním
a střevním obtížím. V kombinaci s jinými
POZOR NA KAŠTAN KOŇSKÝ – JÍROVEC!
V minulém čísle byla rada o využití vlastností
kaštanu pro podporu pružnosti cév spolu s pohankou. Zatímco pohanku konzumujeme jako
jídlo, kaštan koňský užíváme pouze zevně! Kůra
a semena se využívaly v lidovém léčitelství, ale
je třeba si uvědomit, že celá rostlina je jedovatá,
hlavní toxickou látkou v jírovci je saponin escin.
Při větších dávkách mohou kaštany působit
toxicky, proto se nesmí používat vnitřně, pokud
není obsažen jeho výtažek ve volně prodejných
lécích či řádně registrovaných doplňcích stravy
(a zde se nesmí překračovat doporučené
dávkování). Při předávkování hrozí křeče, ztráta
koordinace, zvracení, průjem, ochrnutí...
Nedoporučuje se pro děti, těhotné a kojící ženy
a pro nemocné s chorobami ledvin nebo jater.
bio
l
10/2011
Z ABECEDÁŘE
Zeleninová polévka
z červené čočky
5–6 porcí, vegan, bez lepku
w 150 g červené loupané čočky
w 2 cibule
w 2 stroužky česneku
w 3 lžíce olivového oleje
w1–2 mrkve (asi 100 g)
w 4 oloupaná rajčata nebo plechovku
loupaných rajčat i se šávou
w 1,5 l horké vody
w kousek čerstvého rozmarýnu (nemáte-li, tak
2 lžičky oregana, v zimě může být i lžička
sušeného)
w kousek řasy wakame (asi 4 cm)
w 1 zeleninový bujón (např. Biolinie nebo
Würzl, biobujóny)
w 3 stonky řapíkatého celeru
w 200–250 g cukety
w na dochucení čerstvá bazalka, sůl a pepř
POSTUP
Červenou čočku propláchněte a nechte
okapat na cedníku.
Cibuli a česnek nakrájejte na plátky
a dejte osmahnout na olivový olej. Přidejte na šikmé větší plátky nakrájenou mrkev
a společně restujte asi 5–8 minut, pak přidejte čočku a znovu osmahněte tak, aby
čočka byla celá obalená v oleji.
Přidejte oloupaná rajčata nebo rajčata
z plechovky, vodu, řasu a bylinky. Vařte
10–15 minut, čočka by pak měla být už
skoro měkká.
Potom přidejte bujón, sůl dle chuti, na
jemné plátky nakrájený řapíkatý celer
a na plátky nakrájenou cuketu – nevařte ji
déle než 5 minut, aby nebyla blátivá.
bio
l
10/2011
Nakonec dochute dle potřeby solí, čerstvě mletým
pepřem, olivovým olejem
a čerstvou bazalkou. Řasa
by se měla skoro rozvařit,
pokud tam zbude větší kus
řasy, rozkrájejte ji na malinké kousky a vrate zpět do
polévky.
V létě zdobte jedlými
kytkami!
MOJE RADA:
VAŘTE ZELENINOVÉ
VÝVARY!
Nejlepší základ na jakoukoli dobrou a zdravou polévku je silný zeleninový vývar. Kdykoli máte čas, udělejte si ho! Do studené vody
bez soli naházejte jakoukoli
zeleninu, natě, bylinky, kousek řasy kombu nebo nové
koření a bobkový list a vařte
nejméně půl hodiny. Minerální látky a chu přejdou do
polévky, která je pak výživnější a lepší! Vyvařenou zeleninu pak dejte pejskovi.
Lněný omega 3 shake
Vegan bez lepku, slazeno ovocem a nedoslazovanou ovocnou šávou
w 30 g zlatého lněného semínka (asi 5 lžic)
w 3/4 l ovocné šávy – skvělá je ovocná pro
děti z dm drogerie s lesním ovocem a jahodami, může to být ale i hroznová šáva nebo
jablečný mošt (podle chuti zřete s vodou
– já dávám asi 500 ml šávy a 250 vody)
w 2 lžíce citrónové šávy
w několik lístků máty
w 50 g borůvek nebo jahod (čerstvých nebo
mražených)
1. Lněné semínko umixujte na elektrickém mlýnku na kávu – jde to na
něm nejlépe a nejrychleji, lepší
způsob jsem zatím neobjevila.
2. Dejte je do džbánu s ovocnou
šávou, vodou, citronovou šávou
a mátovými lístky a nechte v ledničce nejméně dvě hodiny, ale klidně i na déle – jde o to, aby se lněné semínko začalo uvolňovat prospěšné slizové látky, které jsou jednak fantastické pro střeva, ale způsobí i našlehanou strukturu nápoje.
3. Poté vše společně umixujte.
Při mixování přidejte i ovoce, můžete ho přidat samozřejmě mnohem více – podle sezóny a chutě.
MOJE RADA:
Pokud vám shake zbude a necháte ho v ledničce, před dalším servírováním ho znovu trochu našlehejte (len se jinak usadí na dně).
Hanka Zemanová
Recepty ze stále žádané knihy
BioAbecedář Hanky Zemanové
Fotografie
Alena Hrbková
a Jakub Salvet
Nakladatelství
Smart Press,
Praha, 2010
www.smartpress.cz
SLOVENSKÁ INŠPIRÁCIA
Vegatariánské muffins
w 20 g mäkkého masla
w štipka soli
w 80 g cukru
w 2 žĺtky a 2 bielky
w 100 g nastrúhanej mrkvy
w 100 g orieškov
w 20 g celozrnnej múky
w 1 prášok do pečiva
w 50 g sekanej čokolády
Maslo, so
a polovičku množstva cukru
vyš
aháme do penista, pridáme žĺtka.
Bielka vyš
aháme so zvyšným cukrom
a vmiešame do masy takisto ako mrkvu
a oriešky. Zmiešame múku s práškom
do pečiva a čokoládou a pridáme.
Cesto plníme do formy na muffinsy
a pečieme pri 160 ˚C asi 25 minút
Autor: marysh
Čo dnes vari? Zapojte sa, objavte
zdravé recepty plné prírody. Recepty
posielajte PRIEBEŽNE na adresu
[email protected].
Viacej na: www.biospotrebitel.sk
9
Úspěch sociálních obchodů v Maarsku:
STO OBCHODŮ BĚHEM JEDNOHO ROKU
Obdobně jako v ostatních devíti nových členských zemích EU rostla i v Maarsku v posledních letech velká obchodní a nákupní centra jako houby po
dešti. Cenra postupně z velké části vytlačila z trhu lokální producenty a zemědělce. Maarští zemědělci však s pomocí své národní asociace zemědělců MAGOSZ vytvořili vlastní marketingový systém postavený na principech
regionality a férovosti.
MAGOSZ vytvořil marketingový koncept
sociálních obchodů (szociális bolt) postavený na myšlence nabízet v obchodech
s potravinami, které se do systému zapojí,
pouze domácí výrobky. Vynechají se
velkoobchody a obchodní řetězce a zemědělci (nebo družstva) zásobují obchody
přímo. To umožňuje nabízet nižší prodejní
cenu, což je integrální součástí konceptu:
obchody, které chtějí být certifikovány jako
sociální obchody, musejí dodržovat cenové stropy, které obvykle leží 20–30% pod
cenou v supermarketech.
Tento marketingový koncept si rychle získal popularitu. Během jednoho roku od
otevření prvního sociálního obchodu v roce 2009 se do systému zapojilo více než
sto obchodů z cele země. Klíčem k úspěchu je regionalita spojená s ideou spravedlnosti. Maarští spotřebitelé tak mohou
nakupovat výrobky z regionu, kterému důvěřují a který chtějí podpořit.
Smyslem je přímé propojení zemědělců
z okolních vesnic a sociálních obchodů
v příslušných městských centrech. Díky
rychlým dodávkám bez meziobchodníků
získají návštěvníci čerstvé domácí potraviny ve vysoké kvalitě. Současně to přispívá
k rozvoji venkova a udržení zaměstnanosti na venkově. Jen několik výrobků, které
se prodávají v sociálních obchodech však
pochází z přímého ekologického zemědělství. V tomto tržním segmentu však ekologické zemědělství může rozvinout plně svůj
potenciál, a to právě díky principu regionality a spravedlnosti. Úspěch sociálních obchodů ukazuje, že zákazníci rádi nakupují
lokální a regionální potraviny, které se
nepřivážejí z dálek a u nichž je zřejmý jejich
původ. Tento okruh zákazníků také preferuje tradiční potraviny, které se vyrábějí v dané lokalitě.
EkoConnect
Autoři: Christoph Arndt, Katja Bykova,
EkoConnect e.V., překlad: Marek
Liebscher
VEGANSKÉ DÍTKO, KRŮČEK ZA KRŮČKEM
Malá Zdenička oslavila již třetí měsíc svého života a má se čile k světu. Umí se přetočit z břicha na záda a také se krásně
směje. Stále je plně kojena mateřským mlékem a váží již hodně přes 5 kg
a měří 57 cm.
Již před jejím
narozením se rodiče rozhodli, že
budou používat
látkové plenky.
Plenky jsou ušité
z příjemných materiálů,
bu
z biobavlny nebo
z bambusu, pro
dětský zadeček
vhodnější. I pro životní prostředí jsou lepší volbou. Při výrobě
„jednorázovek“ se spotřebuje velké množství vstupních surovin
a na jedno dítě se počítá průměrně s 1 až 2 tunami odpadu
(který se bude rozkládat 500 let), než se naučí na nočník (až
dva roky). Látkové plenky jsou též ekonomičtější. U papírovek
zaplatíte každý měsíc průměrně 700 až 1500 Kč, což znamená
utratit nějakých 25 tisíc i více, než je dítě bez plen.
Kromě toho malá Zdenička s rodiči vyzkoušela i tzv.
„bezplenkovou metodu“, kdy se miminko dává již od malička vylučovat mimo plenku. Jedná se o přirozenou hygienu nemluvňat, kterou praktikuje spousta rodičů na celém světě. Trvalo asi
týden, než-li se Zdenka naučila reagovat na vymyšlené slovo,
10
Záchrana starých odrůd v praxi
Návrat ovocných stromů je projekt Venkovského prostoru Lbc a putovní výstava je nyní
v klášteru v Jablonném v Podještědí. Panely
popisují vývoj ovocných stromů a přínosy pro
současnost. Je uvedeno i moštování a jiné programy známé u sousedů v Sasku. Výstava je
dvoujazyčná a byla již vícekrát i v Sasku. Cílem
našeho společného snažení bylo mimo jiné i využití starých a původních odrůd vyšlechtěných
pro moštování a návrat moštáren do ČR. Bylo by
dobré oživit toto úsilí a hlavně zachovat zbytky
místních sadů a alejí s odrůdovou skladbou
regionálních odrůd českého i německého původu. V sousedním Sasku je vždy ještě dnes
servírován mošt a ne různé náhražky. V rámci
projektů obnovy cest jsme před lety osázeli podél
cyklostezky v Křižanech kolem 50 jabloní –
vysokokmenů – a vždy starých odrůd. Řada
stromů již začíná plodit. V obci také již řadu let
pracuje moštárna, je ale více užívána novější palírna s využitím peckovin z okolí obce. Rozvojové
programy v sousedním Sasku byly přínosné
v tom, že se ve většině střediskových obcí obnovily velkokapacitní moštárny, mnohé dokonce
přežily kotrmelce bývalé DDR. Návrat ovocných
stromů a jejich využití pro výrobu nápojů je
v celém příhraničí vlastně návrat ke starým
odrůdám a výrobě nápojů – moštů či zakvasených
sídrů (typu burčák) a pod.
M. Těšina,
Podralský nadační fond Brniště
potom kdykoliv byla podržena nad nádobkou a měla co pustit,
pustila. :) Maminka ještě neumí vysledovat její signály, dává tedy Zdeničku na „záchod“ vždy po jakémkoli probuzení, a také
několik minut po kojení, a někdy jen tak při přebalování. Neznamená to však, že může být bez plínky, tu má stále jako pojistku. Zdeničce se bezplenková metoda vylučování velmi líbí, protože nesnese na těle mokrou plenu a těch je minimálně.
V pozici na bříšku ji to zatím mnoho nebaví, raději se nosí
a sleduje všechno okolo sebe, div že si krček neukroutí, kolik
zajímavých věcí chce najednou vidět a poznat!
Zachumlaná v růžovém šátku chodí s rodiči na procházky do
přírody. Sleduje, jak maminka krmí koně, a stále více se zajímá
o okolní svět. Babiček ani cizích lidí se nebojí, ale nejvíce se
směje na svého největšího kamaráda – slepého kočičího krasavce Pusíka. Ten sleduje nový přírůstek spíše obezřetně, ale
u ranního kojení nesmí chybět, lehne si za Zdenku a vrní.
Ta už pije v noci pouze jednou
a intervaly kojení se přes den
natahují. Maminka pije velké
množství vody a bylinkového
čaje, aby měla dostatek mléka.
Zdenička se koupe v kyblíku
jednou za dva až tři dny a voda, zdá se, se jí líbí. Po
koupeli je masírována a natírána biosezamovým olejem.
S oblibou sleduje hukot fénu,
a potom už poslouchá svoji každovečerní ukolébavku, u které
usíná. Jestli se jí zdá o probouzející přírodě, to se bohužel nedozvíme.
(r)
bio
l
10/2011
EKOZAHRADA
pěstovat jen to, co se bez těchto chemických života budičů (i tlumičů) obejde a poroste bez umělé podpory jaksi samo do přirozené krásy a užitkovosti. Nu, a protože ani
v běžném životě nejsem žádný ortodoxní
vyznavač „jediné pravdy“ – tak i na ekozahradě porušuji striktní zásady v několika
málo případech, o kterých se zmiňuji níže.
Naše osvědčené zásady hospodaření
na naší midi-bio-zahradě
Brambořiště v plné vegetaci – 9. června
AMATÉRSKÉ
BIOZAHRADNIČENÍ
V PRAXI
Jak se z „ajáka“ stane biozahrádkář
Zdalipak víte, jak se stane z bývalého IT
pracovníka technického rozvoje vysokopecního závodu v Ostravě Vítkovicích náruživý amatérský pěstitel biozeleniny a bioovoce?
Odpově je prostá – vysokopecní závod
zastavil svou neekologickou i neekonomickou výrobu koksu a surového železa
a z „ajáka“ se stal finančně nezávislý důchodce... A přesto (nebo právě proto), že
jsem celý svůj profesní život věnoval rozvoji
těžce neekologického chemického a hutního průmyslu, byla na podzim roku 1997 tato
radikální změna mého života, společně
s celoživotní touhou mé manželky po
zahradničení, silným impulzem ke koupi 10
arů zemědělské půdy a k její přeměně
v ekozahradu.
Naše rodinná zahrada leží v inundačním
území říčky Lučiny pod Žermanickou přehradou, v nadmořské výšce 200 m, s průměrnou roční teplotou 8 ˚C, průměrné roční
srážky jsou kolem 800 mm.
Nutno zmínit, že pozemek nebyl předchozími majiteli mnoho let řádně obhospodařován, slabá vrstvou ornice se po každém
dešti měnila v jílovitou kaši, po vyschnutí
rozpraskaná jak dno vypuštěného rybníka,
hluboké hlinitopísčité podloží (dokonce
s vrstvou kvalitního jílu, vhodného ke keramické výrobě) nedávalo naději na jednoduché zlepšení půdních poměrů třeba hlubokou orbou. Vlastní pozemek má vysokou
hladinou spodní vody, při déletrvajících
srážkách i dost vysokou hladinou vody vrchní, která ale, díky dodatečně zbudované
melioraci rychle samospádem odteče do
blízké říčky. Část pozemku je dokonce deklarována v KN jako „mokřad“.
V prvních několika letech našeho „spontánního hospodaření“ bez pomoci strojených hnojiv a jiných chemických přípravků,
jsme se pokoušeli na této jalové a podmočené půdě pěstovat všechno možné i nemožné -– samozřejmě, že se nám matka příroda
mnohokrát do očí vysmála – ale nakonec
jsme dospěli k jednoznačnému poznání
a logickému rozhodnutí, že budeme prostě
bio
l
10/2011
Říjnová
zim na budoucí záhon, třeba na staré jahodiště tak jak je, nebo dokonce na nevyužitelnou zatravněnou (zaplevelenou) plochu,
začneme klást vrstvu hrubého bioodpadu
(stvoly kukuřice, slunečnic, materiál po
osečkovávání vinné révy atd.), na tuto vrstvu pak přidáváme všechen jemnější organický materiál (listí, zbytky zeleniny, kuchyňský odpad, vypletý plevel, pokosenou
trávu...) a při suchém počasí občas vydatně zalijeme, aby se při teplém babím létě
materiál co nejvíce rozložil. Čím je tato
vrstva vyšší, tím lépe – optimum je 30 až
50 cm.
Na jaře příštího roku pak do takto připraveného podkladu sázíme sadbu brambor co
nejranějšího typu jaký v maloobchodě seženeme a to tak, že do lůžka pod každý sázený brambor dáme lopatu starého, dobře vyzrálého kompostu, a přikryjeme další lopatou téhož kompostu. Čas výsadby se řídí vývojem počasí – v našich podmínkách „mrazové kotliny“ je optimum konec dubna, začátek května. Jakmile keříky brambor dosáhnou výšky 10 až 15 cm, začínáme kolem
nich nastýlat jemný travní mulč, a to v průběhu jara – co nejdéle to jde... Zavlažovat
záhon netřeba, spodní voda a mulč udržují
optimální vlhkost po celé vegetační období.
Sklízíme postupně po sondáži v krajních
řádcích po 90 až 100 vegetačních dnech,
podle typu ranosti té které odrůdy.
Základem všeho je kompostové hospodářství! Vždy mne překvapí, ba rozzlobí, vidím-li u zahrádkářských kolonií plné kontejnery zelené hmoty připravené k odvozu na
komunální skládku! U nás všechna odpadní
hmota vyrostlá na zahradě tam zůstane (!),
k ní ještě přibudou všechny organické zbytky z domácnosti (vyjma zbytků exotického
ovoce, které je chemicky ošetřeno).
Silnější větve po řezu ovocných i okrasných stromů a keřů, dřevnaté stvoly kukuřice
a slunečnic jdou na budoucí brambořiště nebo do základu pěstebních hrůbků, větvičky,
listí a vypletý plevel a nebarevný papír z krabic jde do vrchních vrstev brambořiště nebo
hrůbků, přebytky pak na dlouhodobé kompostiště, pokosenou trávu průběžně spotřebováváme jako obkladový mulč v bambořišti,
popel z táboráku, grilování a uzení rozházíme na podzim přímo na záhony.
Z přirozených hnojiv se nám osvědčil
sušený kravský hnůj a zkvašený výluh
z kopřiv, z chemických látek používáme
v zelinářské části zahrady jen pálené vápno (5 kg/ rok) a ledek vápenatý (1 kg ročPoučení na závěr:
ně) – vápno k občasné dezinfekci kompostu
a vápnění vápnomilných druhů rostlin, ledek
Celé hospodaření s organickými odpady je
pak jen v množství „menším než malém“ pro třeba promyšleně organizovat nejméně
jarní vybuzení sazenic k intezívnímu růstu.
s půlročním až ročním předstihem – plochu
Z chemických ochranných prostředků pro netradiční pěstování brambor v popoužíváme velmi omezeně už jen Kupri- destýlce biologických odpadů a mulčovací
kol, a to na podzimní a jarní postřik broskvo- trávy připravujeme od začátku září, hrůbky
ní a k nezbytnému postřiku rajčat (zde to bo- pro zeleninu pak průběžně budujeme od záhužel opravdu jinak nejde, bez alespoň mini- ří do listopadu. Tak má založená organická
málního postřiku není úroda broskví ani raj- hmota dostatek času na důkladnou přeměnu v hodnotný substrát, v kterém příští rok
čat skutečně žádná...).
Část zeleniny, která vyžaduje bohatou ko- sadba brambor a zeleniny najde dostatek
řenovou výživu a dostatek spodní vody, (cu- využitelných živin.
Stanislav Krčka
kety a ostatní dýně, okurky, rajčata a ačokču pěstujeme zásadně
na hrůbkách nebo
v rygolech zakládaných na podzim minulého roku navršením či
vyplněním odpadní organickou
hmotou
a mladým kompostem,
vinnou révu hnojíme
z jara a na podzim jen
starším, dobře rozloženým kompostem a jednou za tři roky vápníme.
Brambory, na které
se v poslední době
specializujeme, pěstujeme už mnoho let
jednoduchým a téměř „bezpracným“
Brambořiště na začátku vegetace – 17. května
způsobem. Na pod-
11
BIODIVERZITA
Osobo, neviděla jste tudy jíti děti? – Pleju len...
V minulém Bio jsme přinesli první část vyprávění o lnu. Stručně jsme připomněli len v historii, např. jako plátna egyptských mumií i naše evropské
kapesníky nebo označení, že rod vymřel po přeslici, odvozené od pomůcky ke zpracování lnu, s níž pracovaly i ženy nejurozenější. Zmínili jsme staročeské přástky a srovnání výroby lněného plátna a chleba, které jsou obě
velmi složité. Podrobněji pak byl představen len v pohádce Sedmero krkavců a básni Zlatý kolovrat od našich klasiků B. Němcové a K. J. Erbena.
Dnes se zastavíme u pohádky O perníkové chaloupce a u příběhu Jak krtek ke kalhotkám přišel. V obou totiž opět len hraje důležitou roli.
DOKONČENÍ Z MINULÉHO ČÍSLA
O perníkové chaloupce
Tuto pohádku dobře zná snad každý
a její děj tedy netřeba přibližovat. V různých pramenech má však její závěr poněkud odlišnou podobu. U některých autorů
děti ježibabu samy vhodí do pece, někdy
není závěr tak strašný. U Boženy Němcové, zůstaneme-li u této klasické autorky,
děti prchají od perníkového chaloupky
a honí je dědek z chaloupky. Naštěstí na
útěku potkávají na poli ženu plející len. Ta
je posílá na bezpečnou stranu cestičkou
do lesa a jejich pronásledovateli na otázku, zda neviděla děti, odpovídá větou,
kterou jsme si vypůjčili do titulku: „Osobo,
neviděla jste tudy jíti děti? – Pleju len...“.
Dále žena popisuje podrobně postup,
co dělá a následně bude dělat se lnem
– pletí, trhání, máčení, sušení, tření,
vochlování, nadívání na kužele, předení,
soukání, tkaní, bílení, střihání, šití, až po
odívání a nošení, ba dokonce, až do úplného roztrhání a spálení zbytků (viz úryvek textu v rámečku).
Plečka lnu tedy postupně vypočítává
všechny úkony, které se lnem budou konány a taková dlouhá přednáška by jistě udolala nejen dědka z perníkové chaloupky...
Jak krtek ke kalhotkám přišel
Oproti Sedmeru krkavcům i Perníkové
chaloupce je pohádka (či vyprávění) Jak
krtek ke kalhotkám přišel poměrně nová,
vznikla až po druhé světové válce. Krtkovu
cestu ke kalhotkám známe z filmové podoby i jako knihu. Autorem podoby krtečka je
Zdeněk Miler, textu u knižní podoby Eduard
Petiška. Také v tomto příběhu sehrává významnou, ba hlavní úlohu len.
è
Co všechno říkala plečka o lnu
V pohádce O perníkové chaloupce od Boženy Němcové utíkají Jeníček s Mařenkou od zlé báby a dědka, kteří si je chtějí upéct, za to, že jim děti loupaly
perníček z jejich perníkové chaloupky. Děti by asi dědkovi neutekly, kdyby nepotkaly po cestě ženu na poli se lnem:
„Prosím vás, panímámo, povězte nám, kudy bychom se dali; zlý dědek z perníkové
chaloupky nás honí, chtějí nás upéct, že jsme jim kousek střechy uloupli.“
„Tuto se dejte do lesa, tou cestičkou, však já dědka zdržím,“ řekla plečka a ukazovala dětem do lesa.
Děti utíkaly dále a za chvíli přiběhl dědek a silně si odfukoval.
„Osobo,“ ptal se plečky, „neviděla jste tudy jít děti?“
„Pleju len,“ odpověděla žena, jako by mu byla nerozuměla.
„Osobo, já se vás ptám, jestli jste tudy viděla jít děti?“
„Až vypleju a uzraje, budeme trhat.“
„Osobo, rozumějte pak, ptám se vás, jestli jste viděla tudy jít děti?“
„Až vytrháme, budeme drhnout semeno, a pak len močit.“
„Osobo, cožpak nerozumíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“
„Po vymočení prostírat a v peci sušit.“
„Osobo, vy jste snad hluchá, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“
„Nu, a po vysušení budeme třít a po vytření vochlovat.“
„Osobo, neslyšíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“
„Tak; nu a po vochlování budeme nadívat na kužele a příst.“
„Osobo, co mi do toho, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“
„Až napředeme pěkných tenkých přadýnek, budeme soukat.“
„Osobo, osobo! Ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“
„Až nasoukáme, budeme tkát pěkné tenké plátno.“
„Osobo, co je mi do plátna, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“
„Až utkáme, budeme bílit, až vybílíme, budeme stříhat a šít košile, košilky, pleny
a vínky, sukně a zástěry.“
„Osobo, cožpak si na uších sedíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“
„A tak, co s tím budeme dělat? – Nu, budeme se do toho odívat a nosit se čistě bíle.“
„Osobo, prosím vás, neviděla jste tudy jít děti?“
„Až to roztrháme? – Nu, pak to podpálíme, uděláme z toho troud. Nu, do troudu budeme pak křesat tak dlouho, dokud nevydá živou jiskřičku, a boží ohníček ho nestráví. Boží ohníček rozejde se v dým, dým pak v povětří, a to je konec mojí řeči.“
„Osobo, já se vás na to neptal, ptám se vás, neviděla-li jste tudy jít děti?“
„Děti? Nu, to jste měl hned říct, bodej neviděla, ba viděla, šly tam tudy tou cestičkou po polích a přímo k tomu potoku, co ty vrby jsou. Ale už je nedohoníte, skákaly jako poštolky," při těch slovech ukázala žena
dědkovi na opačnou stranu, kudy byla dříve děti poslala. Dědek to
poznal, zlostí odplivnul a zpátky domů šel, a když odešel,
i žena z pole zmizela a děti přišly domů.
Jak velký byl len, který plela žena z pohádky
O perníky chaloupce, nevíme. Na snímku typické stromečky mladého lnu.
12
Políčko se lnem ve skanzenu v Krňovicích
è
Krteček touží po kalhotkách a chtěl
by získat kalhoty s kapsami. Zpočátku je bezradný, pobíhá sem a tam a neví,
jak kalhotky získat. Rak mu nabízí, že mu
na kalhotky nastříhá svými klepety ale je
třeba už mít plátno; rákosníček by zase
svým šikovným zobáčkem kalhoty ušil,
ale je potřeba přinést plátno nastřihané...
V pláči se krtečkovi zjevuje rostlina lnu,
která mu praví, že když udělá vše tak, jak
mu řekne, bude mít své vytoužené kalhotky.
dočasné zadržení sebe sama), bez jakékoliv pomoci
zvenčí. Krteček naopak prosí
o pomoc celý zástup spolupracovníků a v některých
chvílích poté, co len sám vypěstoval, vlastně jen přenáší
surovinu mezi jednotlivými
zvířátky, zpracovateli lnu.
Žádnému však nikdy neopomene pěkně poděkovat za
jeho práci. Oba hrdinové,
Bohdanka i krteček, však nakonec skrze len dochází svého štěstí....
Tolik pro tentokrát ke lnu.
Jistě bychom nalezli len nejen v pohádce Sedmero krkavců, Perníkové chaloupNa květech lnu někdy potkáme i včely
ce, Jak krtek ke kalhotkám
přišel a v básni Zlatý kolovrat, ale a souvislosti, a to nejen u lnu, hledali již
i v mnoha a mnoha dalších příbězích na- dále sami.
Petr Dostálek
ší literatury. Uvedené příklady mohou být
FOTO – autor
dobrou inspirací, abychom další příklady
Jaké budou letošní výsledky pěstování starých odrůd?
Krteček od Zdeňka Milera zdraví čápa, který
mu právě nalámal stonky lnu na jeho kalhotky
(repro z Knihy jak krtek ke kalhotkám přišel
vydané, nakladatelstvím ALBATROS v roce
1996)
A krteček se tedy dá do práce! Nejprve
nosí vodu na zalévání, odhání housenky
a pečuje o len sám. Pak již ale začíná velkolepá spolupráce s mnoha malými i velkými pomocníky. Močí len se žabkou, čáp
mu láme stonky, na ježkových bodlinách
len pročesává, pavoučkové soukají, borůvky dávají svou modrou barvu na
obarvení plátna, mravenci tkají... Nakonec jsou krásné kalhotky s kapsami na
světě a krtek má velkou radost!
Bohdanka a Krteček
– osamělá a kolektivní lněná
cesta ke štěstí
Srovnáme-li výrobu lněného oděvu
u Bohdanky z pohádky Sedmero krkavců
a u krtečka z příběhu Jak krtek ke kalhotkám přišel, jsou si v mnohém podobné.
Hlavní hrdina (či hrdinka) musí mít hodně
trpělivosti a vytrvalosti, aby se dočkal výsledku, je třeba, aby sám vynaložil značné úsilí a houževnatě pracoval, podřizuje
se plně zadanému postupu.
Nápadný je ale zejména rozdíl v cestě
ke konečnému výsledku. Bohdanka len
seje, pleje, trhá, rosí a zpracovává zcela
sama (snad nutná podmínka vykoupení
bratří, včetně mlčení, jež lze pojmout jako
bio
l
10/2011
Pěstitelská sezóna pomalu končí, a tak
prosíme ty pěstitele, kterým jsme na jaře
zaslali semena ze „Seznamu starých,
krajových, netradičních plodin a odrůd“
Gengelu, o vrácení namnožených osiv
a přiložení zprávy o tom, jak se zahradničení s nimi dařilo, jak ta která odrůda prospívala.
Ve zprávě o pěstování prosím stručně
uvete:
3 jak u vás odrůda rostla, jaký byl zdravotní stav, jak reagovala odrůda na rozmary letošního počasí atd.,
3 výnos a jak chutnala, pokud jste ji využili na konzum, např. ve srovnání s jinými odrůdami,
3 zda u cizosprašných druhů byla dodržena prostorová izolace, tj. vzdálenost od
jiné odrůdy stejného druhu,
3 zkuste zachytit svůj celkový dojem
z odrůdy a třeba některou její typickou
vlastnost.
Semena, která jste namnožili, zasílejte
prosím vyčištěná a vysušená. K balení
použijte průhledné plastikové sáčky, které umožňují rychlé přehlédnutí množství
a kvality semen. Ideální jsou sáčky s uzávěrem, tzv. zámkem, které chrání semena proti vlhkosti. Semena musí být předem dobře usušená, zcela suchá, jinak
v neprodyšném sáčku záhy zplesniví!
Každé osivo je třeba popsat. Na popisku
prosím uvete: druh, název odrůdy a rok
sklizně, lze doplnit své jméno. Množství
osiva či počet vrácených semen je zhruba takový, jaký jste na jaře dostali. Pokud
se vám podařilo namnožit větší množství
osiva, můžete takto poslat třeba dvě malá balení a zbytek ponechat ve větším
sáčku.
Další možností je rozmnožená semena
si ponechat a nabídnout je příští rok přímo v Seznamu pro zájemce z řad veřejnosti. V tom případě prosíme ve stejném
termínu taktéž o zprávu, že přihlašujete
„svou odrůdu“ do Seznamu a adresa (semena již nezasílejte). Cenné je nabízet
i jen jednu či dvě plodiny.
Těšíme se na vaše zprávy, zaslaná semínka a nabídky do Seznamu 2012. Zasílejte je do 30. října 2011.
Uvítáme i vaše zkušenosti s využitím letošního Seznamu, a také návrhy k fungování systému, možná zlepšení a zdokonalení. Děkujeme!
Adresa pro zaslání semen a zpráv:
Gengel o. p. s.,
Veselka 52,
374 01 Trhové Sviny
Před uložením je potřeba semena dobře vysušit – na fotografii dosušování semen kozí brady pórolisté (snímek P. Dostálek)
13
NAŠE TÉMA
Energeticky využitelná rostlina – hit počátku 21. století – slouží jako výborné krmivo
Jakostní píce KRMNÉHO ŠŤOVÍKU zvyšuje
užitkovost i kvalitu mléka
Krmný šovík – Rumex OK 2 je vytrvalá kulturní plodina (až 10letá), která
se u nás začala pěstovat jako tzv. „energetická“ rostlina – palivo pro vytápění budov. Původně byl ale šovík vyšlechtěn (na Ukrajině) křížením šovíku zahradního a tjanšanského jako kvalitní krmná pícnina. V poslední době jej proto už také někteří naši zemědělci začali pěstovat ke krmení hospodářských zvířat. Výsledky jsou více než příznivé: krmný šovík zvyšuje
užitkovost i kvalitu mléka, jak bylo zjištěno v provozních podmínkách na
různých místech po celé ČR. Stručný přehled dosavadních výsledků je
uveden v následujícím příspěvku.
Hodnocení výsledků
První příznivé výsledky byly získány při
pastvě ovcí. Také pastva skotu na výkrm
byla úspěšná, i když šovíkový porost nebyl, bohužel, správně ošetřován. Šovík
proto postupně z porostu mizel a po 7 letech jeho spásání zde převládaly už jen
různé druhy trav (viz foto č. 1). Přesto
i tento nižší podíl šovíku plně vyhovoval
pro výkrm mladého dobytka, přírůstky byly dobré i bez přikrmování jadrnými krmivy
a pěstitel byl spokojený také proto, že náklady na jeho ošetřování byly minimální.
Dobré zkušenosti jsou i se zkrmováním
zelené hmoty, bez její další úpravy, kde několik pěstitelů zaznamenalo zvýšenou do-
Šovík
datum sklizně
výnos v t/ha
1. seč
2. seč
3. seč
1.6.
10.7.
22.8.
2,696
2,930
2,625
14
pastva
celkem /rok
TTP
– pro srovnání
t /ha
výnos v t/ha
od 2.10. do 4.11.
1,750 x
10,00
5,4
Poznámka: x ) odhadem 2/3 výnosu 3. seče; TTP – trvalé travní porosty
Výrazné zvýšení dojivosti bylo zjištěno
zejména při zkrmování šovíkové senáže,
(foto č. 4), kde bylo současně zaznamenáno zlepšení kvality mléka (např. zvýšení obsahu tuku o 0,2 %, obsah bílkovin
o 0,1 %) i zvýšená dojivost (asi o 1–2 l na
1 dojnici).
Po příznivých zkušenostech se pěstování šovíku ke krmení začíná postupně stále více rozšiřovat, ale přesto je k němu zatím všeobecně značná
nedůvěra. Je to tím, že
si jej lidé ztotožňují
s plevelnými druhy
šovíků, se kterými
permanentně bojují
a nedaří se je snadno
likvidovat. Krmný šovík – Rumex OK 2 je
ale vyšlechtěná krmná
pícnina, plně ustálená
odrůda, která nemá
nic společného s plevelnými druhy šovíků.
Obavy vznikají hlavně
Foto č. 1. Krmný šovík po sedmileté pastvě – podhůří Orlických hor
proto, že je to údajně
jivost, minimálně o 1 až 2 l/krávu/den. Pro
přímé krmení na zeleno je třeba sklízet porost mladý (viz foto č. 2), vícekrát do roka.
V letošním roce bylo zakládání porostů
tohoto dlouhodobě vytrvalého porostu
zvláš úspěšné. Při správném ošetřování
vzešlého porostu, tj. včasném posečení
plevele, bylo možné již koncem července
sklízet první užitkovou seč. Porost byl plně zapojený, čistý, bez plevele, jak je zřejmé z foto č. 3. Za zhruba 5 týdnů narostla druh seč, takže začátkem září bylo
z 1 ha celkem přes 2 t kvalitní krmné píce.
Je to velký úspěch, protože běžně se v prvém roce ještě šovík nesklízí, ale letos
k tomu byly zvláš dobré podmínky.
acidogenní rostlina, která by mohla působit např. odvápnění kostí. Tomu ale neodpovídají zkušenosti, např. z ekostatku
v Dolní Hedeči u Králík, kde jej zkrmují už
třetím rokem. Shodou okolností bylo v minulém čísle právě tohoto časopisu uvedeno, že jsou tito ekozemědělci s krmením
šovíku spokojeni.
Výsledky jsou příznivé i z hlediska vyšších
výnosů, než tomu je na běžných loukách,
jak vyplývá i z následně uvedeného přehledu výnosů šovíku z r. 2010, pěstovaného na ploše 29,86 ha. Postupně byly
sklizeny celkem tři seče na senáž (při sušině asi 30 %) a čtvrtá se využívala ke
Foto 2. Sklizeň krmného šovíku na zeleno ve
třetím roce vegetace
konci vegetace jako pastva – viz uvedená
tabulka.
Kvalita mléka
Další spolehlivost krmení Rumexem OK 2
vyplývá z hodnocení kvality mléka po jeho zkrmování. Byly vyhodnoceny tři způsoby krmení, včetně tradiční luční píce
z TTP, jak je zřejmé z tabulky č. 1. Analýzy mléka provedla laboratoř LRM Brno,
Mlékárna OLMA, a. s. Olomouc.
V tabulce jsou uvedeny nejdůležitější
údaje, potřebné k hodnocení kvality mléka. Jsou průměrem více vzorků, tak jak je
odebírala mlékárna. Všechny hodnoty po
přikrmování šovíkem se zvýšily, což značí, že se kvalita mléka všeobecně zlepšila. Nejvýznamnější údaj je obsah tuku
a bílkovin. Mléko se zlepšilo oproti pastvě
na TTP již ve variantě, kdy byly pasoucí
se dojnice na TTP přikrmovány šovíkovou senáží: tuk se zvýšil o 0,2 %, bílkoviny o 0,135 %. Ještě výraznější zvýšení
tučnosti mléka se projevilo při pastvě dojnic na šovíkovém porostu přikrmovaném
senáží z TTP a to přibližně o 0,55 %, obsah bílkovin se zvýšil také více, téměř
o 0,3 %. Z obsahu tučnosti a bílkovin byl
ještě propočítán koeficient (tuk : bílkovině),
podle něhož se hodnotí stupeň kyselosti
zkrmované píce, což má mít vliv na kvalitu
mléka a který má být mezi 1,1 až 1,5.
Z údajů vyplývá, že při pastvě pouze na
TTP byl zjištěn koeficient nejnižší, tj. 1,08,
což je sice těsně, ale ještě pod hranicí pásma optimálních hodnot klasifikace. Po
přikrmování šovíkem se tento důležitý koeficient zlepšuje, a to na 1,104 až na
1,158. Z těchto výsledků vyplývá, že tradiční luční píce je kyselejší než krmný šovík. Je
to pravý opak toho, co je zatím zakořeněno
v názorech odborné veřejnosti.
è
bio
l
10/2011
Také další dvě hodnoty – TPS (tuku
prostá sušina) a kasein se vlivem krmení
šovíkem zvýšily a to opět více při pastvě
na šovíku s příkrmem senáže z TTP.
Obecně lze tudíž konstatovat, že se kvalita mléka zlepšila nejvíce při přímé pastvě na šovíkovém porostu.
V letošním roce se vegetace Rumexu
OK 2 v Dolní Hedeči opět dobře rozvíjí,
jak dokazuje i foto č. 5, před sklizní již
čtvrté seče, která bude využita pro pastvu
dojnic, stejně jako tomu bylo v závěru vegetace loňského roku.
Stanovení krmných hodnot
Příznivé výsledky s krmením Rumexu
OK 2 spočívají v kvalitě této píce, vyjádřené krmnými hodnotami. Analýzy vzorků
zajistili odborníci – krmiváři z VÚ živočišné výroby ze vzorků zelené hmoty odebíraných z 9letého porostu, od dubna do
konce května (Tab. 2). Výsledky byly vyhodnoceny a společně publikovány v časopise „Výroba krmiv“ (Tyrolová, Petříková, Výborná – 2009). Stručně lze tyto výsledky zhodnotit takto: krmný šovík je
kvalitní píce, má nejen vysoký obsah du-
Foto č. 3 Porost krmného šovíku v 1. roce vegetace před první sklizňovou sečí 20.7.2011
Tabulka 1
tuk
bílkovina
1. pastva na TTP
3,797
3,491
2. pastva na TTP
+ šovíková senáž 4,006
3,626
3. pastva na šovíku
+ senáž z TTP
4,338
3,746
Rozdíly v kvalitě mezi pastvou na TTP
a pastvou na TTP
+ šovíková senáž +0,216
+0,135
a pastvou na šovíku
+ senáž z TTP
+0,548
+0,285
síkatých látek (dále jen NL), ale současně
i vysoký obsah redukujících cukrů. Je to
jediná píce, která je bohatá na obě hlavní
živiny: NL a cukry, a to navíc v optimálním
poměru. Naše běžná píce je na rozdíl od
šovíku jednostranná: je bu bohatá na
bílkoviny – jeteloviny, nebo na cukry
– např. kukuřice. Rumex OK 2 je tedy velmi kvalitní a velmi raná píce, kterou lze
sklízet na zeleno nebo na senáž již začátl
kem května (někde i koncem dubna).
Včasná sklizeň se doporučuje i proto, že
se „stárnutím“ snižuje obsah NL. Obsah
cukrů zůstává ale vysoký po celou dobu
sledování, což je významné i pro snadnou
10/2011
konzervaci, protože není pak třeba používat konzervační prostředky.
Obecné výhody krmného šovíku
Krmný šovík je vytrvalá polní plodina,
což přináší řadu dalších výhod: není třeba
každoroční nákup osiva, ušetří se náklady na hlubokou orbu a další agrotechnické zásahy a v neposlední řadě je zárukou
ochrany půdy proti vodní erozi. Porost
krmného šovíku obrůstá brzy na jaře, vytváří kompaktní porost, který nedovolí
smyv ornice, tak jako např. při pěstování
kukuřice. Pro velkou toleranci vůči chladu
je krmný šovík vhodný i do vyšších poloh
a svažitých pozemků, což je zvláš důležité po novelizaci zemědělského zákona,
kdy je možno pěstovat širokořádkové plodiny na svazích jen do 7˚ sklonu (dříve byla možnost až do 13˚ svažitosti). Rumex
OK 2 se (podzim i jaro) seje na husto, proto zde může kukuřici spolehlivě nahradit.
Shrnutí
Foto č. 4. Senáž krmného šovíku pro dojnice
Vliv krmení Rumexem OK 2 na kvalitu mléka (ekofarma Dolní Hedeč)
Způsob
krmení
bio
Foto č. 5. Krmný šovík před čtvrtou sečí v Dolní Hedeči 16.9. 2011
Obsah v %
poměr tuku : bílkovině
Průměr z 8 vzorků
1,080
Průměr z 5 vzorků
1,104
Průměr z 5 vzorků
1,158
TPS
kasein
8,934
2,775
8,992
2,862
9,200
2,960
+ 0,024
+0,058
+0,087
+0,054
+0,266
+0,185
Tabulka 2
datum
Sušina
NL
Tuk
Vláknina
Popel
Cukry
redukující
Rumex OK 2 – krmný šovík byl vyšlechtěn jako kvalitní krmná píce, ale u nás
jsme jej využívali jako energetickou plodinu. V poslední době je jeho vysoká krmná
hodnota už i u nás příznivě hodnocena
a krmení hospodářských zvířat šovíkem
se začíná postupně rozšiřovat. Zvýšila se
užitkovost, včetně vyšší dojivosti i kvality
mléka: byl zjištěn zvýšený obsah tuků,
bílkovin i dalších hodnot důležitých pro
zkvalitnění mléka. Pro krmení je nutné
sklízet šovík mladý, aby se uchovala jeho kvalita (vysoký obsah NL i cukrů), a také proto, aby dále dobře obrůstal.
Ing. Vlasta Petříková, DrSc.,
CZ Biom – České sdružení pro biomasu
Kontakt: [email protected],
Tel.: 233 356 940, 736 171 353
Obsah živin v % v rostlině šovíku v několika termínech odběrů
25.4.
11,47
31,42
1,47
9,52
11,68
nestanovovaly
se
5.5.
8,89
23,87
1,87
13,41
11,21
nestanovovaly
se
12.5.
11,29
19,82
1,73
17,9
10,01
20.5.
13,01
13,4
1,128
24,49
8,28
26.5.
12,41
11,99
1,18
26,72
8,68
11,41
13,2
11,21
15
Postřehy z praktického semináře – vzdělávací cesty do Švýcarska
ZELENINA V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
– poznatky výzkumu v praxi (1)
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců zorganizoval ve dnech 22. až
24. srpna 2011 v rámci projektu „Přenos know-how v oblasti kvality
a poradenství v EZ; využití dlouhodobé spolupráce PRO-BIO (CZ) a FiBL
(CH)“ podpořeného z Programu švýcarsko-české spolupráce Fondu
Partnerství praktický seminář – vzdělávací cestu do Svýcarska na téma:
„Zelenina v ekologickém zemědělství – poznatky výzkumu v praxi“.
Třicet účastníků, z toho více než polovina
praktických pěstitelů zeleniny, mělo možnost prohlédnout si tři ekologická hospodářství, seznámit se podrobně s praktickým
pěstováním biozeleniny, a také se způsobem odbytu. Ve FiBL – Švýcarském výzkumném ústavu pro ekologické zemědělství
si účastníci prohlédli pokusné pozemky
s odborným výkladem a vyslechli zajímavé
přednášky. Přínosem vzdělávací cesty byla
i možnost předat si vzájemně zkušenosti
o pěstování biozeleniny.
Polní zelinářství v Ingersheimu
Cestou do Švýcarska byla první den naplánována návštěva biodynamického zahradnictví pana Georga Willmanna, který
hospodaří v německém Ingersheimu na 15
ha již od roku 1975. Mezi hlavní plodiny pěstované v polních podmínkách řadí hlávkový
a ledový salát, byliny a fenykl, ve skleníku
pak rajčata, papriky a okurky. V zimním období pěstují polníček a rychlí čekankové puky. Pro uskladnění pěstují celer, červenou
řepu, pór, čínské zelí a černou ředkev. U řady druhů produkují vlastní osiva (mrkev, pór,
fazole, květák, polníček, hlávkový salát
a rajčata), u některých druhů se pokoušejí
o vlastní šlechtění. Aby zabránili závislosti
na velkých osivářských firmách, společně
s 90 zemědělci založili vlastní společnost
pro výrobu bioosiv a šlechtění – „Bingenheimer Saatgut“, se kterou úzce spolupracují.
Jednou až dvakrát za 3–4 roky hnojí vlastním kompostem. Veškeré organické zbytky
a hnůj od osmi krav kompostují. Dokupují
pouze mletou rohovinu do skleníkových
substrátů. Na čerstvě vyhnojených pozem-
Porost biozeleniny v Ingersheimu
16
Pěstování polníčku pod krytem
cích pěstují zeleniny náročné na živiny (košáloviny), následné plodiny pak v dalších letech nehnojí. Fosfor je, dle pana Willmanna,
v dostatečném množství do půdy dodáván
kompostem. Co se týče zeleného hnojení,
tak na jaře využívají směs ovsa, pelušky
a vikve. V létě pak pouze vikev letní, nebo
ostatní osivo dle slov pěstitele vyzobou ptáci. Koncem léta doporučuje vyset hořčici, pohanku, ředkev olejnou nebo svazenku. Pro
zelené hnojení v zimním období pak doporučují ozimé žito, ozimou vikev, ozimý hrách,
které se pak na jaře zamulčují a zapraví.
Zajímavé bylo, že jsou schopní např. fenykl, který bylo možné během exkurze vidět,
udržet v chladicích zařízeních až do listopadu. Využívají poměrně hojně u některých
pěstebních bloků květnaté pásy. Polní porosty salátu jsou zavlažovány „jemnější“
kapkou, aby nedocházelo k znečišování
hlávek, i když se tomu při silnějších deštích
nelze vyhnout.
Jako ochranu proti
škůdcům používají
nejen v případě šlechtění, ale i při běžném
pěstování
zelenin
např. Bacillus thuringiensis, dále pak
nakrytí textilií proti
škodlivým housenkám. Při hnilobě hlavně semenářských porostů napadené místo
vyřežou a následně
ošetří rohovou moučkou. Při pěstováni
jednotlivých kultur po
sobě se snaží sledovat „chování“ jednotlivých druhů rostlin.
Např. při pěstování celeru po cibuli není tento celer tolik napadán septoriózou celeru.
Rajčata ve skleníku pěstují od března do listopadu. Skleníky vytápěli v minulém období
topným olejem, ale nyní přešli na topení dřevem. Ve spolupráci s univerzitou se také pokoušejí vytápět skleníky a přilehlé budovy
za pomoci zásobníků vody, které jsou ohřívány slunečním zářením. Uvádějí, že je
možné ušetřit přibližně 10–15 % energie.
Organický odpad míchají pro kompostování s koňským hnojem a zeminou. V létě
kompost proti vysychání
zakrývají mulčovací textilií, při poklesu vlhkosti
zavlažují. K dalším zajímavostem patří ukázka kořenových soustav rostlin. Pro
tyto účely mají vytvořeny
kořenové panely, které po
otevření detailně ukazují
kořenový systém rostlin.
Na pozemcích určených
pro brzké jarní pěstováni
se snaží zorat do Vánoc,
často využívají také meziplodiny. Pro eliminaci
plevelů používají různé
typy kypřičů. Před každým výsevem či výsadbou půdu převláčí, aby byly zničeny
vzcházející plevele. U pomalu klíčících zelenin používají před vzejitím termickou plečku.
è
Ukázky pěstebních technologií rajčat
Ukázka kořenových systémů jednolivých druhů
zeleniny
bio
l
10/2011
Prohlídka polních porostů biozeleniny v Brüederhofu
è
Brüederhof, Dällikon
Dalším navštíveným ekologickým podnikem bylo hospodářství Brüederhof,
Dällikon.
Farma má 90leté zkušenosti s pěstováním zeleniny. Ekologicky hospodaří již 20
let. Z celkových ploch zaujímá orná půda
2/3, zbytek jsou louky. Pěstují především
zeleninu pro uskladnění (5 ha) dále asi 3 ha
Pěstování rajčat pod fólií
Bez mechanizace se polní zelinářství neobejde
bio
l
10/2011
Nabídka širokého sortimentu salátů
brambor, obilí a kukuřici. Zabývají se také
chovem krav (cca 100 ks). Farma má rovněž zařízení na výrobu bioplynu, který vyrábějí ze statkového hnoje.
Zeleninu pěstují v blocích, záhon má šířku
12 m (z důvodu používané mechanizace)
a z každé strany je vyset travnatý pás o šířce 3 m, který se po dvou letech posouvá.
Plevel se v porostu reguluje plečkováním
(pětkrát za vegetaci),
jedenkrát okopávkou,
a v případě potřeby
dalším plečkováním
a ručním pletím. Celer sklízejí vyorávačem brambor. Asi
60 % celeru je dodáváno na zpracování,
zbylých 40 % pak do
odbytového družstva
COOP a dalším velkoodběratelům.
Farma se rovněž
zabývá prodejem zeleninových bedýnek.
Každý týden připravují bedýnky pro 600
odběratelů. Odběratel si může prostřed-
nictvím internetu zvolit velikost bedny a její
složení. V období návštěvy obsahovala
bednička např. salát, fenykl, cuketu, dále
bývá doplňována o mléko a maso. Zeleniny
z přímého výsevu jako špenát, ředkvička
a fazole se vysévají jednořádkovým secím
strojem Zelmer. Rajčata pěstovaná ve fóliových krytech mají naroubovaná, což zabezpečuje asi o třetinu vyšší výnos, může se
tím ovšem někdy negativně ovlivnit výraznost chuti.
Tomáš Kopta a Miloš Jurica,
Zahradnická fakulta MENDELU Brno
v Lednici
FOTO – autoři a archiv PRO-BIO
DOKONČENÍ PŘÍŠTĚ
Spolufinancováno z Programu švýcarsko-české
spolupráce v rámci projektu č. PF006 „Přenos
know-how v oblasti kvality a poradenství v EZ; využití dlouhodobé spolupráce PRO-BIO (CZ) a FiBL (CH)“.
Zařízení pro solární ohřev skleníku
17
SVAZ PRO-BIO
Před reformou společné zemědělské politiky po roce 2013
ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ZAHÁJIL BITVU
ŠUMPERK – Zemědělský svaz útočí na ekologické zemědělce. Vyčítá jim míru
podpory a poukazuje na údajnou neefektivitu využívání dotací.
„Některé výroky můžeme velkoryse přejít, ale podobná prohlášení a zprávy ignorovat nelze. Je evidentní, že zástupci Zemědělského svazu a ekologičtí zemědělci vnímají krajinu, a natož pak tu zemědělskou, která je všechny živí, zcela odlišně. Plně chápu, že s reformou společné zemědělské politiky (SZP) po roce
2013 bude stoupat i agrese vůči ekologickým zemědělcům. Nicméně, agresoři
musí počítat s tím, že to nenecháme bez
odezvy,“ komentovala situaci Kateřina
Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu
ekologických zemědělců.
Právě reforma SZP a její možné „ozelenění“ je pravděpodobně tím, co některým
organizacím typu Zemědělského svazu
nedá spát. Nejspíš proto je možné považovat antikampaň vůči podpoře šetrných
způsobů hospodaření za odstartovanou.
Zatímco v Evropské unii (EU) zastřešující
organizace Sdružení evropských zemědělských svazů COPA-COGECA, jíž je
Zemědělský svaz členem, organizuje
konferenci podporující ekologické zemědělství, na níž se snaží za účasti vysokých představitelů EU zdůraznit jednoznačné benefity ekologického zemědělství z hlediska biodiverzity, kvality vody,
vlivu na půdu, welfare zvířat apod. Zemědělský svaz v České republice upozorňuje na špatně nastavenou dotační politiku
a v důsledku toho na nedostatek tuzemské bioprodukce. Faktem je, že domácí
výroba biopotravin neustále roste, oproti
produkci konvenčních potravin, která klesá. Navíc, podpora ekologického zemědělství (EZ) je poskytována úmyslně
v rámci podpory ochrany životního prostředí. „Chápeme, že tyto typy podpor ,leží v žaludku' Zemědělskému svazu, protože na ně většina jejich členů – s ohledem na jimi zvolený způsob hospodaření
– nedosáhne. Nepřekonatelnými podmínkami pro členy Zemědělského svazu
jsou především, rozumná míra intenzity
živočišné výroby, trvale udržitelná struktura osevních postupů a zákaz používání
chemických hnojiv," uvedl Kamil Toman,
člen rady PRO-BIO Svazu ekologických
zemědělců.
Výše jmenované podmínky však ekologičtí zemědělci dodržují, a tak zaručují
zdravou krajinu bez eroze a bez postupné
ztráty úrodnosti. Cílem ekologických zemědělců není vydrancovat zdroje zemědělské
krajiny, ale produkovat tolik potravin, kolik
přirozeně snese. Na rozdíl od některých
konvenčních zemědělců, kteří mohou vnímat půdu spíše jako „držák na rostliny“,
kterým se všechny živiny dodají umělými
hnojivy a pesticidy, a herbicidy zajistí, aby
se v krajině neuživil žádný škůdce, například v podobě zpěvného ptáka.
Zemědělský svaz vyčítá ekologickým
zemědělcům i způsob chovu dobytka
a opírá se o čísla. Zatímco konvenční zemědělci chovají na hektar trvalých
travních porostů 1,2 dobytčí jednotky,
ekologičtí zemědělci pouze asi 0,5 dobytčích jednotek. Čísla však nevypovídají
o welfare zvířat, ani o tom, kde a v jakých
podmínkách jsou chována. Řada ekologických zemědělců hospodaří v extenzivních oblastech, kde ani není možné více zvířat na přirozené pastvině uživit.
„Samozřejmě, že je i naším cílem a snahou Ministerstva zemědělství ČR, aby tuzemská produkce biopotravin plně pokryla spotřebu, nicméně na ochranu životního prostředí a pozitivní vliv EZ na něj, nesmíme zapomínat. Pro navýšení produkce tuzemských biopotravin je nutné směřovat další podporu také na investice do
zemědělských stájí a zpracovatelských
kapacit, do podpory marketingu apod. Je
zarážející, že přestože Zemědělský svaz
deklaruje podporu EZ, tak do tvorby Akčního plánu pro ekologické zemědělství se
aktivně nezapojil. Pokud by o to skutečně
stál, jistě by měl možnost. Vždy je snazší
z povzdálí vznášet kritiku,“ připomíná
Nesrstová.
V souvislosti s ekologickým zemědělstvím si již mnozí politici uvědomují, že
pokud se započítají negativní dopady
a náklady na odstranění škod silně chemizovaného monokulturního zemědělství, stává se nakonec ekologické zemědělství pro daňového poplatníka oproti
konvenčnímu zemědělství efektivnější.
A to včetně podpor.
Skutečným důvodem, proč je produkce
domácích biopotravin nižší, než bychom
si přáli, je právě nastavený systém podpor. Znečišovatel životního prostředí
Ochutnej ten rozdíl
18
v podobě zemědělce užívajícího chemikálie nic neplatí, ale ještě je dotován za
svoji činnost. „Proto se ekologickému zemědělství v České republice nedaří rozvíjet tolik v úrodnějších oblastech – na orné
půdě, kde se poškozování životního prostředí vyplácí nejvíce. Tam, kde se nemusí hradit způsobené škody na majetku, se
dá konkurovat velmi těžko. Pak nelze
mluvit o rovných příležitostech,“ vysvětlil
Kamil Toman.
Ekologičtí zemědělci se na evropské
úrovni shodují, že je třeba investovat intenzivněji do výzkumu, což jim také umožní zvýšit produktivitu. Lidé, včetně kritiků,
by měli pochopit, že ekologické zemědělství je v přímé interakci s životním prostředím. „Z tohoto důvodu se domníváme, že
ekologické zemědělství mu sí mít vysokou
prioritou v rámci společné zemědělské politiky i po roce 2013,“ uvedl italský ministr
zemědělství Francesco Saverio Romano na nedávné konferenci v Bruselu.
Závěrem si lze položit otázku, zda vyčítání dotací pro ekologicky hospodařící
sedláky, které od Zemědělského svazu
zaznělo, není jen otázkou typicky české
vlastnosti – závisti, ale i neochoty se změnit. Vždy pokusit se být k přírodě šetrný,
nebo dokonce přínosný, může každý.
Za PRO-BIO Svaz ekologických
zemědělců
Sylva Horáková
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
a Spolek poradců v EZ ČR
zvou na seminář
FAREMNÍ ZPRACOVÁNÍ MLÉKA
A PRODEJ ZE DVORA
Program semináře:
™ současný stav stav
v ekologických chovech
™ legislativa faremního
zpracování a prodeje
ze dvora
™ faremní zpracování a prodej ze dvora v praxi
™ exkurze na farmě
Semináře se konají:
13.10. Dvorský statek Olešenka,
Ing. Jan Dvorský, Přibyslav
(Kraj Vysočina)
18.10. Farma Menšík, Kuncice pod Ondř.
(Moravskoslezský kraj)
Pozvánky k seminářům naleznete na
www.bio-mleko.cz
Účast na semináři včetně malého občerstvení je zdarma.
Všichni jste srdečně zváni!
Informace a přihlášky na:
[email protected], tel.: 583 216 609,
www.bio-mleko.cz
Spolek poradců v ekologickém zemědělství
CR, www.eposcr.eu
bio
l
10/2011
Biodiverzita, krajina, ekologické zemědělství
L I D É N A S TA R Ý C H H A M R E C H
Přechod na ekologické hospodaření s rozvíjejícím se hnutím šetrného zemědělství po roce 1989 nebyl pro JZD Staré Hamry přechodem – bylo to
prostě označení stávajícího způsobu hospodaření. Nic nového – „vždy je
to normální, přirozené,“ řekl by Ing. Petr Šimeček, který družstvo vede.
Vždy se tu hospodařilo tak, jak to beskydská příroda dovolila – co umožňovala půda, klimatické podmínky, nadmořská výška; tak, jak se to člověk po
staletí v průběhu střídajících se ročních období učil. „Normální – přirozené“ je i zapojení družstva do projektu Ekozemědělci přírodě, který se
Bioinstitutu daří uskutečňovat již od roku 2006.
Plemeno valaška
Proč se účastní JZD Staré Hamry
v projektu Ekozemědělci přírodě?
l Pro šetrnou péči o louky a pastviny, kterých je celkem téměř 300 hektarů.
Staré Hamry: to je 55 osad na 8 345 ha
– mozaiku travních porostů rozesetých
mezi lesy můžete vidět od Bílého kříže po
Lysou horu – není organizace pastvy, sečení, sušení a sklízení sena jednoduchá,
ale po sto let – od doby založení družstva,
se způsob hospodaření nemění. Zvláště,
jedná-li se o travní porosty s rozmanitými
společenstvy – podle podloží, výšky hladiny spodní vody, expozice atd.
Starohamerští donedávna chovali ovce
(85 let), v současnosti chovají krávy bez
tržní produkce mléka a dobře vědí, jaké
zatížení na které pastvině si mohou dovolit; kde se daří jalovicím, které mají problémy se zabřeznutím, jakým senem krmit býka, a tomu přizpůsobují množství
pasoucích se zvířat, dobu sečení; management travních porostů vůbec.
Louky s tradičními sušáky na Gruni, historický snímek rázu zdejší krajiny
Pasoucí se skot na Gruni, historický snímek
Zpravodaj podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce
l Pro záchranu starých plemen hospodářských zvířat – podařilo se zachránit
plemeno ovce valaška, jehož chovatelé
dnes mají vlastní klub. V současnosti se
věnují záchraně skotu slezská červinka.
l Pro záchranu tradičních odrůd polních plodin jako je například jarní žito
(zvané jařyna); vysadili u nás největší kolekci jeřábů, která má dnes 9 kultivarů
a chystají další křížence.
l Pro zájem seznamovat návštěvníky
Starých Hamer s historií i současností
místa – naučná stezka Gruň – Bílý kříž
se 14 zastaveními, s naučnými tabulemi.
l Pro snahu uchovat pomístní jména
v obci na unikátní mapě studánek (http://www.
stezka-grun.cz/studanky.html). Jmenujme
například Jamník, Poledňana, Těšiňoky,
Řečica, Porubané; jsou jich desítky...
Přírodní památka Podgruň
Vlhká vrchovištní louka
l Pro potřebu sdílet s místními obyvateli vztah k obci zapisováním historického vývoje jednotlivých osad (řada
z nich byla vydána ve Starohamerském
zpravodaji).
Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
Druhově bohaté louky
l Pro zásadu, že je třeba věnovat se
vlastním lidem – je jasné, že tam, kde se
dobře bydlí, líbí se i turistům.
Pokud by byla agroenvironmentální
opatření podmíněna vztahem hospodáře
ke krajině, JZD Staré Hamry by získalo
plný počet bodů!
Letos se na Starých Hamrech slavilo
100 let od založení družstva. Spontánně,
z potřeby vycházet si v nesnadných podmínkách vstříc; z potřeby pomáhat si, nePohled z Gruňa
20
zavírat se ve vlastním pohodlném bezpečí (opravdu bezpečí?) vzniklo v Beskydech družstvo, které hospodaří dodnes
a které se dodnes jmenuje Jednotné zemědělské družstvo Staré Hamry.
Gratulujeme.
Alena Malíková, Bioinstitut
Foto: Mgr. S. Čížková
a archiv JZD Staré Hamry
Botanický průzkum prováděla v roce 2011
Mgr. Stanislava Čížková v rámci zpracování
pilotního faremního plánu.
Významná je Přírodní památka Podgruň,
kde JZD zajišuje pravidelný management
pastvou dvěma kravami. Představuje vlhkou vrchovištní louku v pramenné oblasti
potoka Jamník. Celková výměra 2,0652 ha.
Horní a střední část území zaujímají společenstva podmáčených stanoviš třídy
Scheuchzerio-Caricetea fuscae. Vyznačují se
vysokou pokryvností mechového patra tvořeného především rašeliníky (Sphagnum sp.)
a ploníkem obecným (Polytrichum commune).
Bylinné patro tvoří např. rosnatka
okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), přeslička
lesní (Equisetum sylvaticum) a přeslička
bahenní (Equisetum palustre), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice rusá (Carex flava agg.),
ostřice ježatá (Carex echinata), violka bahenní (Viola palustris), štírovník bahenní
(Lotus uliginosus), suchopýr úzkolistý
(Eriophorum angustifolium) a pcháč bahenní (Cirsium palustre). Hojný je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii
subsp. fuchsii) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Společenstva níže ležících sušších částí inklinují ke krátkostébelným smilkovým loukám a pastvinám
svazu Violion caninae s některými druhy
svazu Vaccinion.
Travinobylinné porosty jsou tvořeny
smilkou tuhou (Nardus stricta), metlicí
trsnatou (Deschampsia cespitosa),
kostřavou červenou (Festuca rubra)
a kostřavou ovčí (Festuca ovina), brusnicí
borůvkou (Vaccinium myrtillus), třezalkou
skvrnitou
(Hypericum
maculatum),
mochnou nátržníkem (Potentilla erecta)
a pryskyřníkem prudkým (Ranunculus
acris). V létě jsou nápadné trsy hojného hořce tolitovitého (Gentiana asclepiadea).
Roste tady jedna z největších populací
brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea)
a jediná původní populace klikvy bahenní
(Oxycoccus palustris) v CHKO Beskydy.
Z živočichů zde byly zaznamenány běžnější druhy. Z obojživelníků se vyskytuje
např. skokan hnědý (Rana temporaria),
z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), vzácně zmije obecná (Vipera berus).
Na dalších pastvinách zaznamenáme např.
výskyt hořce tolitového (Gentiana asclepiadea). Na velké části luk a pastvin v jarním období běžně rostou chráněné druhy
jako prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum), kamzičník rakouský (Doronicum
austriacum), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) aj. Jen na malé části TTP
zaznamenáme ruderalizovaná a degradovaná společenstva.
(sč)
bio
l
10/2011
KŘÍŽOVKA O CENY
Bio kokosová péče
Český výrobce certifikované přírodní
biokosmetiky Saloos rozšiřuje svou stávající řadu Bio kokosové péče o dvě novinky. Navazuje tím na velmi úspěšně prodávané a zákazníky vyhledávané produkty
bio Kokos Vanilla, Čokoláda a Orange.
Základem novinek je opět unikátní vysoce
pěsticí biokokosový olej zpracovaný šetrným způsobem – lisováním za studena.
Obsahuje vysoké množství přírodních
antioxidantů, které chrání pokožku před
volnými radikály a zpomaluje stárnutí pleti.
Kokosový olej dodává pleti okamžitou vlhkost, vitální vzhled, neodolatelnou vůni
a velmi rychle se vstřebává. Pro svou jemnost je vhodný i pro dětskou a citlivou pokožku. Kokosové oleje oceníte při
každodenní péči o pokožku celého těla
i obličeje, k relaxačním masážím. Jsou
vyrobeny v biokvalitě, bez syntetických
konzervačních, vonných a barvicích látek,
silikonů a dalších ropných produktů.
Kokos – C a f f e l a t t e
Relaxační přírodní produkt z biokokosového oleje a extraktu z kávových bobů povzbudí a zregeneruje unavenou ple i mysl. Skvěle pěstí, hydratuje a zjemňuje
všechny typy pleti včetně senzitivní, chrání
ji před vysycháním a zpomaluje její stárnutí. Výtažky z kávových zrn vypínají pokož-
bio
l
10/2011
ku, aktivují mysl a dobrou náladu. Vhodný
ke každodenní péči o pokožku celého těla
i obličeje, k relaxačním masážím.
Kokos – Tropic
Svěží koktejl biokokosového oleje a přírodních ovocných esencí revitalizuje
a rozjasňuje ple. Intenzivně vyživuje, regeneruje a zvláčňuje všechny typy pleti
včetně senzitivní, chrání ji před dehydratací a zpomaluje její stárnutí. Osvěžující
ovocné aroma povzbuzuje mysl a dodává
energii po celý
den. Vhodný ke
každodenní péči
o pokožku celého
těla i obličeje,
k relaxačním masážím.
ŘÍJNOVÁ KŘÍŽOVKA
Vyluštěte křížovku a tři správní luštitelé
či luštitelky – výherci – se mohou těšit na
luxusní biooleje Saloos. Ochranné
kokosové oleje s esencí dálek –
dopřejte si luxusní pohlazení čistých
a kvalitních přírodních výtažků prostřednictvím tělových a masážních olejů
z řady bio kokosová péče pro zvýšený
prožitek z doteků i celkové relaxace těla
a mysli. Více na www.saloos.cz.
Své odpovědi s tajenkou posílejte na
[email protected], SMS na 608 476
828 (nezapomeňte připojit svoji adresu), či
poštou – adresa na předposlední straně
Bio. Vyluštění tajenky zasílejte do 25. 10.
Novinka Saloos : Natur aroma airspray
Zhte se hýčkat vůněmi, nechte na sebe pozitivně působit blahodárné účinky
100% přírodních éterických olejů s vůněmi: Citrón, Eukalyptus, Antitabák,
Litsea cubeba či Levandule.
Český výrobce Saloos přichází s novinkami Natur aroma airspraye. Přírodní
osvěžovače vzduchu slouží k snadnému a rychlému osvěžení prostor, neutralizaci
pachů, k dezinfekci, pročištění a zvlhčení vzduchu, k vytvoření příjemné atmosféry.
Aplikují se velmi jednoduše, dle potřeby stisknutím rozprašovače do volných prostor
v pokojích, obchodech, kancelářích, čekárnách, školních zařízeních apod. Vybírat
můžete dle momentální nálady a rozpoložení, v každém případě by vůně měly být pro
vás příjemné a potěšit na duši. Čistě přírodní produkty neobsahují žádné škodlivé látky,
syntetické konzervanty, barviva ani parfemace, které by měly negativní účinky na zdraví.
21
MAPA BIOPRODEJEN
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
b U RUBÍNU
Biopotraviny, bezlepkové, dia, aromaterapie, přír. kosmetika, chlazené
potraviny, balené pečivo, dětská
a kojenecká výživa, tel.: 549 250˚217
Makovského nám. 2, BRNO 16
b Biopotraviny – Biobistro
Naše nabídka: 97% bio, luštěniny, obiloviny, zelenina, ovoce, maso, mléko, vejce, speciality a delikatesy z celého světa, fair trade produkty. Tel./fax: 543 256
075, 724 214 428.
Ve Vaňkovce 1, BRNO 2
V b Brána ke zdraví
Prodejna zdravé výživy, BIO a FairTrade produktů. Nabízíme biozeleninu
a ovoce, kváskové pečivo a biopečivo, biomaso. Samozřejmostí je
ekodrogerie. Tel.: 724 037 065.
Orlí 20, Bánskobystrická 176, BRNO
b ZDRAVÍČKO
Sonnentor čaje a koření, suché vážené
plody, biopotraviny, zdravá výživa, ekoprodukty i Fair Trade. Tel.: 775 116 351,
www.zdravicko.com
Masarkovo nám. 37, KYJOV
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
b Zdravá výživa
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, knihy a přírodní kosmetika,
tel.: 602 759 838.
Žižkovo nám. 2, BRUNTÁL
b ROBI – zdravá výživa
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, tel.: 737 241 444.
Opavská 32/1, KRNOV
b ZDRAVÝ STYL
Vlastní biozelenina, vlastní bezlepkové
pečivo, biopotraviny, biokuřata, biovejce, kozí výrobky, tel.: 596 117 844.
Nádražní 36, MORAVSKÁ OSTRAVA
OLOMOUCKÝ KRAJ
b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA
Chléb a pečivo v kvalitě bio
7. května, LEŠTINA u Zábřehu
PÍ–CENTRUM Olomouc
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657.
Pavelčákova 21, OLOMOUC
ZLÍNSKÝ KRAJ
b KRAJINKA ZDRAVÉ VÝžIVY
Makrobiotický, vegetariánský a bezlepkový sortiment, biopotraviny, prodej a distribuce Pí-vody, biokosmetika, ekologická drogerie, gemoterapie.
PŘEDNÁŠKY, OCHUTNÁVKY a PORADENSTVÍ. Tel.: 773 544 462, Pí-voda
tel.: 608 044 462, www.krajinka.cz
Sloupského (MINAS) 1197, Uh. Hradiště
b BIOMARKET
U zeleného stromu naleznete biopotraviny, celozrnné a kváskové čerstvé pečivo, racio, dia a bezlepkové
produkty, čaje, přír. cert. kosmetika,
ekodrogerie, Fair Trade, bylinné pro-
22
dukty aromaterapie. Tel.: 577 211 256,
kl. 167, www.zdravizprirody.cz
Nám. TGM 6, OD PRIOR, ZLÍN
JIHOČESKÝ KRAJ
b SLUNEČNICE
Prodejna zdravých potravin, biopotravin, bioovoce a zeleniny, biovína, máme čerstvé biopečivo, čerstvé šávy,
žitný kváskový chléb, dia a bezlepková dieta, gemmoterapie, včelí produkty, přírodní kosmetika, ekol. prostředky, literatura ad., www.slunecnicecb.cz, tel.: 603 266 753, 387 315 856.
Chelčického 21, ČESKÉ BUDĚJOVICE
b BELLIS
Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy,
dětská výživa, tel.: 384 420˚022
Palackého n. 59/I, DAČICE
VYSOČINA
Dvorský statek Olešenka
PRODEJ ZE DVORA: kozí biomléko
a bioprodukty z něj (zrající a přírodní
sýry, ochucené sýry, žervé, tvaroh,
jogurty, jogurtové mléko); zelenina
a brambory. Objednejte se na tel.: 775
661 407, [email protected], více
na www.kozidvorek.cz
Olešenka 10 – u Přibyslavi
HARMONIE
Biopotraviny, čaje, bezlepkova dieta,
koření, kozí produkty, přír. kosmetika,
minerály a doplňky, ekoprodukty.
Přednášky různ. druhu. Tel.: 775 145 813
Žižkova 260, PACOV
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
SALVIA
Zdravá výživa, čaje, byliny, biopotraviny, aromaterapie, přípravky pro
sportovce, vitaminové, minerální přípravky, včelí produkty, tel.: 464 649 252,
www.salvia-zdravavyziva.cz
Moravská 475, ČESKÁ TŘEBOVÁ
b BAZALKA
Prodejna biopotravin – zdravé výživy,
dietní výrobky, čerstvé pečivo, saláty,
tel.: 775 360 721 (Rokitanského 169),
Bazalka biosamoobsluha – bohatá
nabídka bioproduktů, čerstvá zelenina, tel.: 739 714 830 (Gočárova 516),
Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna, tel.: 739 714 831 (K. H. Máchy 747)
HRADEC KRÁLOVÉ
b Zdravíčko
Sonnentor čaje a koření, suché vážené
plody, biopotraviny, zdravá výživa, ekoprodukty i Fair Trade. 774 773 717,
www.zdravicko.com
třída Krala IV. 12, HRADEC KRÁLOVÉ
LIBERECKÝ KRAJ
ÁNANDA veget. restaurace
Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře
– pestrý výběr. Prodej zdravé výživy,
biopotravin, čajů, českého i orientálního koření, www.anandaline.cz,
tel.: 485 103 741.
Frýdlantská 210/12, LIBEREC
PARDUBICKÝ KRAJ
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, byliny, čaje, dia
a bezlepková dieta, chlazené potravi-
ny, přírodní kosmetika, literatura,
tel.: 461 615 293.
Smetanovo nám. 87, LITOMYŠL
b ŠPALDA, restaurace
a prodejna
Snídaně, obědy, večeře, svačiny, celozrnné pečivo, zákusky a dezerty bez
cukru, biopotraviny, tel.: 463 351
435, www.bio.spalda.cz
třída Míru 64, PARDUBICE
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465
524 642.
Barcalova 143, ÚSTÍ N. O.
PLZEŇSKÝ KRAJ
b SEDMIKRÁSKA
Nabízíme široký sortiment biopotravin, Tel.: 731 284 368. 722 493 899
Ševčíkova 33, HORAŽĎOVICE
BIO-DIA; ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje...
Hruškova 87, DOMAŽLICE
SLUNEČNICE – ZDRAVÝ
RESTAUARANT
Příjemný interiér, nekuřácké prostředí,
ryby, drůbež, biohovězí maso, ale i vegetariánské, veganské pokrmy, biokáva,
bio čaje, čerstvé zeleninové a ovocné šávy
Jungmannova 4, PLZEŇ
STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA
V MLÝNSKÝ OBCHOD
Biopotraviny – mlýnské výrobky, čaje,
koření, biokosmetika a další doplňkový
sortiment (smaltované nádobí, smetáky). Nákup můžete spojit s prohlídkou
funkčního vodního mlýna na Radotínském
potoce. www.mlyn-uveselych.cz; Tel.:
737 905 239. Otevřeno: St-Ne:
13.00–16.30 hod.
Mlýn u Veselých, Choteč 23 (Praha-západ)
V ZDRAVÁ VÝŽIVA
Největší prodejna biopotravin v regionu, široký sortiment racionální výživy,
bezlepkových a dia výrobků, chlazené
zboží, káva a čaje, byliny a koření, pečivo a cereálie. Dále biokosmetika,
ekodrogerie, fairtradové zboží a keramika. Tel.: 728 170 271.
Inspektorská 392 (300 m od hl. n.),
NYMBURK
b ROSA
Biopotraviny,
zdravá
výživa,
bezlepková dieta, čaje, byliny, přírodní kosmetika, tel.: 325 612 367.
nám. Jiřího 38, PODĚBRADY
b Slunečnice
Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové
potraviny, biokosmetika, zdravotní obuv,
ekdrogerie, šátky na nošení dětí Vatanai, pohankové polštáře, byliny, čaje,
koření, literatura. Tel.: 321 714 650.
Legerova 148, KOLÍN
b Kosmetika Dr.Hauschka
Výhradní zastoupení kosmetiky
Dr.Hauschka a Savon du Midi pro ČR
a SR, Smetana s.r.o., tel.: 233 320 249,
[email protected],www.drhauschka.cz,
e-shop www.yinyang.cz, Po-Pá: 10–19
Revoluční 10, PRAHA 1
b Country Life
Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa,
čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje, balené i nebalené sušené bioovoce, luštěniny, semena a ořechy.
Melantrichova 15 a Jungmannova 1, PRAHA
V BIOHOME Biopotraviny
Biopotraviny všecho druhu. Mražené
biopotraviny z Německa, především
polotovary, pizzy, maso, ovoce, zelenina. Velký výběr tuzemských i dovozových chlazených potravin. fair trade
potraviny a další. Tel.: 602 510 344,
www.biohome.cz,[email protected]
Belgická 30, PRAHA 2
V Francouzská biokosmetika
Vzorková prodejna biokosmetiky
FLORAME, ACORELLE a CATTIER, tel.:
775 608 027, e-mail: [email protected],
[email protected], [email protected].,
www.florame.cz, www.cattier-bio.cz,
www.acorelle.cz
Olšanské nám. 7, Praha 3
V b BIO DAY
Nabízíme tyto produkty v biokvalitě: čerstvé ovoce, zelenina, pečivo, mléko,
vejce, maso, vína, racionální výživa,
bezlepkové potraviny, potraviny bez laktózy, fair trade produkty, ekodrogerie,
biokosmetika. Tel.: 296825501, bioday
@email.cz, www.bioday.cz
DBK, patro -1, Budějovická 64, metro
C, PRAHA 4
b WELEDA
Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky Weleda, tel.: 257 315 888.
Lidická 28, PRAHA 5
Biosvět Zbraslav
Biopotraviny, produkty zdravé výživy,
bioovoce a zelenina, čerstvé biopečivo a biomaso, přír. kosmetika,
ekodrogerie, tel.: 723 324 324
Pelzova 1512, PRAHA 5-Zbraslav
ÚSTECKÝ KRAJ
HERBA
Bylinné směsi dle receptu, zásilková
služba, biopotraviny, bezlepková dieta, bylinná kosmetika. Zajistíme analýzu stopových prvků z vlasů (biochemická metoda za pomoci atomového
spektrometru), tel.: 728 353 067.
České armády 11/2156, Litoměřice
b U SLAVÍKA
Opravdový výběr kvalitních a zdravých potravin, odborné nutriční poradenství, kurzy vaření. Přírodní certifikovaná kosmetika, ekodrogerie, e-obchod. www.u-slavika.cz, tel.: 773
173 673.
Masarykova 428/28, TEPLICE
SLOVENSKO
Bioobchod Malý princ
Prodej biopotravin
a kontaktní místo pro odběr Bio a literatury z Česka, tel.: 00421-32-6400400,
[email protected], www.bioobchod.sk
Mierové námestie 29, 911 01 Trenčín
Na této stránce se prodejna zveřejní
při odběru 20 kusů měsíčně.
b členské prodejny PRO-BIO,
V nově zařazené.
bio
l
10/2011
KNIHOVNIČKA
Měsíčník BIO vychází
ve spolupráci s:
PRO-BIO, Svaz ekologických
zemědělců o. p. s.
Nemocniční 53, 787 01 Šumperk
tel./fax.: 583 216 609
[email protected]
www.pro-bio.cz
OSVĚDČENÉ TITULY I NOVINKY PRO VÁS
Na podzim vrcholí období biopotravin, a také trendy zdravé výživy a zdravého životního stylu dosahují svého vrcholu. S tímto ohledem si dovoluje
naše nakladatelství IFP Publishing nabídnout několik tematických knih do
vaší prodejny zdravé výživy i pro čtenáře. Knihy do prodejen dodáme v jakémkoliv množství a s velmi zajímavým rabatem.
BIO&DÍTĚ, BIO I NEBIO ZDRAVÁ VÝŽIVA – druhé vydání úspěšné knihy
určené pro všechny novopečené rodiče i pro rodiny se staršími dětmi. Kniha je zaměřená na zdravou výživu a správné stravovací návyky dětí od narození po pubertu, s mnoha recepty, teoretickou částí a nově přidanou kapitolou o dětské obezitě z pera MUDr. Zlatko Marinova. (Více najdete na
http://www.ifp-publishing.cz/products/bio-dite/)
Počet stran 160, barevná, B5 v pevné vazbě 349 Kč
540
KAPESNÍ BIOLEXIKON – obecný lexikon a seznam všech nejoblíbenějších
biopotravin na českém trhu. Od obilovin přes luštěniny, oleje, semena až
po mořské řasy a nápoje. Díky názorným fotografiím je Biolexikon přehledným pomocníkem do kapsy všech příznivců zdravého vaření. (Více
najdete na http://www.ifp-publishing.cz/products/kapesni-biolexikon/)
Počet stran 192, barevná kniha v pevné vazbě s fotografiemi, 100 Kč
541
Při této příležitosti bych Vás také ráda upozornila na připravovanou knihu
S DĚTMI PROTI OBEZITĚ od známého dětského obezitologa MUDr. Zlatko
Marinova, která obsahuje cenné rady a doporučení, jak obezitě dětí předcházet a jaký životní rodinný styl je při prevenci a případné léčbě obezity
nejvhodnější. Kniha „S dětmi proti obezitě“ vyjde během října 2011.
Tereza Forštová, Marketing a prodej IFP Publishing&Engineering s.r.o.
TEL.: 777 802 771
Jak objednat tituly?
Čaje a koření z kontrolovaného
ekologického zemědělství
SONNENTOR s.r.o., Čejkovice
Tel.: 518 37-82 687,
www.sonnentor.cz
Lipová 40, 788 32 Staré Město
pod Sněžníkem
tel. 583 301 951, fax: 583 301 960
www.probio.cz
Publikace, které jste si z nabídky knihovničky vybrali, vepište na žlutou
složenku do rubriky Zpráva pro příjemce pomocí uvedených kódů pro jednotlivé knihy (uvedené za cenou).
Sečtěte ceny – pro indivduální předplatitele poskytujeme slevu za
lomítkem – a přičtěte 40 Kč na
poštovné za dvě publikace, od tří
(krom bulletinů) 50 Kč. Soukromý
inzerát uhrate obdobně – 100 Kč.
Celkovou částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova
1403, 500 02 Hradec Králové 2.
NAKLADATELSTVÍ
MEDICA PUBLISHING
TOFU – zdravě bez cholesterolu
Brož., 80 stran, cena 96/90 Kč 415
Nudle, špagety a spol.
Brož., 96 str., cena 89/80 Kč 416
Tvaroh a čerstvé sýry...
Brož., 125 str., cena 129/120 Kč.
417
Oves a žito
Brož., str.80, cena 84/80 Kč 418
České ovoce v kuchyni
Brož., str. 64, cena 49/45 Kč 419
Dr. Stanwayová: Léčebná výživa
při běžných onemocněních
Brož., cena 149/140 Kč
601
Archiv Bio na CD r. 2004–2010
Cena s poštovným 110 Kč
104
PRO-BIO SVAZ E. Z.
A. Michalová: ČESKÁ BIOKUCHAŘKA
II. vydání. Cena 303 Kč
222
Zahrádkářova čítanka
Cena 248 Kč
245
Zemědělský kurz R. Steinera
Cena 163 Kč
246
Bulletiny, cena 25 Kč
č. 18: Brambory
č. 21: Chov masného skotu,
produkce a odbyt biomasa
202
204
č. 22: Ekologické pěstování jabloní
a tržní produkce biojablek 205
Chov skotu bez tržní produkce mléka
Brož. A5, cena 25 Kč
206
BIOINSTITUT OLOMOUC
Metodika pro praxi po 45 Kč
Biobrambory. Jak ekologicky vypěsto231
vat kvalitní brambory
Faremní zpracování mléka
v ekologickém zemědělství 233
Porážka a zpracování masa
v ekologickém zemědělství 234
Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v EZ
235
GRADA A HEL
D. Chrpová: S výživou zdravě po celý rok
Grada, brož. A4, 138 s., 180 Kč
535
Kamil Ramík: Cviky na vaši bolest
Grada, brož. A4, 100 s., 140 Kč
538
J. Tywonyak: Nízkoenergetické domy,
Pev. vazba, A4, 193 s., 320 Kč
522
J. Tywonyak: Nízkoenergetické domy 2
Pev. vazba, A4, 193 s., 320 Kč
523
Kol.: SOLÁRNÍ TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ,
koncepce, technika, projektování
Hel, brož., stran 178, 248 Kč
526
VYDAVATEL A REDAKCE:
DISTRIBUCE NA SLOVENSKU:
vh press, Jungmannova 1403
500 02 Hradec Králové 2
tel.: jen mobilní 608 476 828
[email protected],
[email protected]
Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková
Sazba a DTP: vh press Hradec Králové
Tisk: Zetka tisk, Hradec Králové
Toto číslo vyšlo v říjnu 2011, ročník 15, č. 10
Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Ing. Jarmila Chladová,
Ing. Richard J. Barták, CSc., Ing. R. Hradil
INZERCE SOUKROMÁ ŘÁDKOVÁ
MEDIAPRINT-KAPA Pressegrosso, a.s., Vajnorská 137,
Bratislava 3, PSČ: 831 04; (bezpl. linka 0800 188 826),
Korešp. adresa: P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3; tel.:
00421 2 4444 2773, 4445 8821; [email protected];
Bioobchod Malý princ, Mierové n. 29, 911 01 Trenčín
Autorský kolektiv: Ing. P. Dostálek, Ing. Jiří Pospíšilík,
W. Gregorová, Ing. J. Papáček a další
Stojí 100 Kč za 180 úhozů. Platba složenkou či
na účet. Bude vytištěna v časopise a na týden
umístěna na webu.
Registrováno: MK ČR E 11409. Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin a
předplatného po celé ČR a SR.
CENA PŘEDPLATNÉHO 2012 se nemění, pokud
pošlete a uhradíte do 25. 12.
výtisků měsíčně .............. Kč za výtisk
1 (2011) .................... po 20 Kč ................................rok 240 Kč
1 (2012) .................... po 21 Kč ................................rok 252 Kč
2–4 ..................................po 19 Kč za výtisk
5 (+1 zdarma).............. po 18,– ..............................(rok) 990
10 ............................ po 16,– (+ DPH) .................čtvrtl. 550
15–49 ...................... po 16,– (s DPH) a VIZITKA PRODEJNY V BIO
bio
l
6/2011
Objednávky předplatného, knih, inzerce a příspěvky pro příští číslo zasílejte na adresu: redakce.
Inzerci, knihy a předplatné si můžete objednat
též na webových stránkách:
www.vhpress.cz
OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO BIO
Jméno a příjmení: ............ .......................................................................
Ulice: ................................ .......................................................................
PSČ a místo: .................... .......................................................................
Výtisků/měsíčně ..............od měsíce. .....................................................
DIČ* .................................. IČ*: ....................................... *) jen pro firmy
Žádám o starší čísla (po 12 Kč/výt.) BIO – měsíce/rok :. ................................................
23