roubek è.3 2008-09

Informujeme - akce školy
15. 10. 2008 se naše škola zúčastnila humanitární
sbírky Bílá pastelka. V prosinci 2008 obdržela SPŠ
výsledky sbírky, ke které aktivně přispěli studenti
naší školy. Třídě A2.S se podařilo vybrat celkem
11 489,- Kč. O vybrání této částky se zasloužili:
Kabátová Adéla, Páclová Simona, Petriková Jana,
Vašíčková Vendula, Litvíková Monika, Nytrová
Kristina, Kadlubcová Marta, Rakouská Markéta,
Kukuczka Jan, Drozdová Magdaléna, Hrabcová
Dominika, Vrbíková Dominika. Výtěžek slouží pro
nákup speciálních pomůcek pro nevidomé a
slabozraké. Polovina z této částky zůstává organizaci
SONS ve Frýdku-Místku (Sjednocená organizace
nevidomých a slabozrakých ČR).
26. 11. 2008 se student třídy Z2 Lukáš Sklepek
zúčastnil pod vedením Ing. Murínové finále soutěže
ET Profesionál, kterému předcházelo předkolo
v oblasti teoretické, především grafiky, a MS Office.
Do předkola se přihlásilo 129 studentů z celého kraje.
Ve finále se potkalo pouze 26 studentů, převážně ze
škol s rozšířenou výukou informatiky. Finále bylo
založeno pouze na praktické části. V této soutěži
musel student projevit také hodně vůle k samostudiu.
Lukáš Sklepek skončil na pěkném 13. místě. Tímto
mu gratulujeme a přejeme mnoho úspěchů v dalších
soutěžích.
5. 12. 2008 PhDr. Sehořová zorganizovala školní kolo
Olympiády v českém jazyce, kterého se zúčastnilo 33
studentů. Nejlepších výsledků dosáhli:
1.
Martina Štefková
Z2
2.
Vojtěch Ševčík
Z2
3.-4.
Pavla Plucnarová
A1.S
Radim Chromčák
S2.A
9. 12. 2008 na naší škole proběhlo pod vedením
PhDr. Sehořové a PaedDr. Vrublové školní kolo
soutěže Konverzace v anglickém jazyce. Soutěže se
zúčastnili nejlepší studenti 1. a 3. ročníku. Nejlepších
výsledků dosáhli:
1.
Marek Hess
L3
2.
Filip Ciahotný
L3
3.
Hana Richterová
A1.S
16. 12. 2008 proběhla tradiční předvánoční soutěž
v řešení matematických hlavolamů LAMOHLAV
2008. Soutěže se zúčastnilo 38 studentů ze všech
ročníků naší školy. Nejlepší řešitelé:
1.-2.
Vojtěch Bojko
S3.B
Marta Kadlubcová
A2.S
3.-4.
Vojtěch Biolek
L3
Michal Klučár
L2
19. 12. 2008 předvánoční atmosféru na SPŠ
zpříjemnila vánoční besídka v aule školy. Na jejím
programu se podíleli studenti tříd: A2.S, A1.S, L2,
S1.C, S1.B a S3.A pod vedením Mgr. Hradilové a
PaedDr. Vrublové.
4. 2. 2009 proběhlo okresní kolo soutěže v německé
konverzaci, ve kterém vybojoval student třídy S3.A
Michal Špok v silné konkurenci vynikající 2. místo.
16.2. - 20.2. 2009 LVVZ 1. ročníku se uskutečnil na
třech lokalitách:
Severka – třídy: L1, A1.S - vedoucí: Mgr. Rašnerová
Morávka – Sviňorky: H1, S1.B - vedoucí: dr.
Górecká
Horní Bečva: S1.A, S1.C, Z1 - vedoucí: Mgr. Bretová
16.2. – 17.2. 2009 naše škola zrealizovala Den na
škole pro žáky ZŠ.
23. 2. 2009 se uskutečnila v aule školy beseda o
holocaustu pro třídy A2.S, A3.S a L2.
26. 2. 2009 naše škola navštívila pod vedením Mgr.
Trbuškové představení Těšínského divadla Dáma
s kaméliemi v Kině Vlast.
Čistá technologie – čistá země
Soutěžní prezentace studentů SPŠ F-M v Košicích
U příležitosti 45. výročí osamostatnění Střední průmyslové školy hutnické v Košicích a 10. Mezinárodní
odborné konference „Mládež – Odbornost – Volba povolání“ – Hutnické dni, přijali zástupci naší školy pozvání
sdílet společně s partnerskou školou tyto slavnostní chvíle ve dnech 3. 12. – 5. 12. 2008. V české delegaci byli
kromě zástupců vedení školy přítomni také studenti 4. ročníku oboru Hutnictví, kteří se
svou prezentací zúčastnili soutěžního programu konference.
Ústředním tématem zvoleným pro tento rok bylo téma ekologické - v současné době
aktuální: „Čistá technológia – čistá Zem“. Úkolem soutěžících z řad středoškoláků a
vysokoškoláků bylo prostřednictvím obhajoby odborné práce a formou prezentace před
soutěžní komisí prezentovat své inovační náměty propojující takové moderní
technologie, které jsou zároveň šetrné k životnímu prostředí. Studenti SPŠ F-M Radek
Hrončok a Radek Galacz (oba H4.A) svou prací reprezentovali nejen svoji školu a
region, ale rovněž tradiční partnerskou firmu - Třinecké železárny a.s. Prací s názvem
„Technologie výroby v Třineckých železárnách s ohledem na úroveň životního prostředí“, tedy tématem,
zpracováním a prezentací, studenti zřejmě zaujali, když z celkem 15 předvedených prací obsadili krásné 2.
místo.
Práce našich studentů pozitivně vyzdvihla Třinecké železárny, které se snaží zaváděním nových technologií a
realizací inovačních změn zlepšovat úroveň kvality životního prostředí ve svém regionu. Studenti v ekologické
části své práce čerpali jednak z internetových stránek společnosti, a dále z dokumentu Zpráva o životním
prostředí 2007 s výhledem na rok 2008, který souhrnně postihuje a prezentuje snahu Třineckých železáren
v oblasti ekologicky čistších technologií.
Partnerství se Střední průmyslovou školou v Košicích má již mnoholetou tradici nejen formou pracovní
pedagogické spolupráce, ale také přátelskou. Chtěli bychom prohlubovat vztahy nejen mezi pedagogy, ale také
se studenty, a při té příležitosti prezentovat příkladné spojení mezi střední odbornou školou a významným
hutním podnikem Moravskoslezského regionu.
Článek o účasti naší školy v Košicích byl publikován v Třineckém hutníku, Týdeník Třineckých železáren, č. 52,
31. 12. 2008. (Pozn. red.)
Jaký byl Den na škole?
SPŠ zorganizovala pro žáky ZŠ novou akci
Naše škola se připojila k projektu „Podpora odborného vzdělávání na středních školách MSK“
v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt je spolufinancován Evropským
sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Předkladatelem je agentura RPIC-VIP a partnery 14 středních
škol MSK sdružených v Asociaci středních průmyslových škol ČR.
Mezi klíčové aktivity projektu patří zvyšování motivace žáků ZŠ ke studiu technických oborů a
zároveň přiblížení výuky na technických školách,
zlepšování podmínek pro výuku technických oborů,
aktivity zaměřené na žáky SŠ, příprava vzdělávacích
materiálů a rozvoj partnerství. Realizace tohoto projektu
předpokládá kromě Dnů na škole také Dny otevřených
dveří, tvorbu podpůrných vzdělávacích materiálů,
odborné soutěže, odborné exkurze a další aktivity. Cílem
projektu je nejen posílit zájem žáků o studium na
technických školách, ale také je motivovat k setrvání
v oboru a zvýšit počet absolventů nastupujících do
technických profesí.
V rámci těchto aktivit se na naší škole
uskutečnila jedna ze čtyř částí projektu, která byla
zaměřena na žáky ZŠ.
Ve dnech 16. 2. a 17. 2 2009 se patnáct žáků 8. ročníků 4. ZŠ ve Frýdku-Místku podívalo na naši školu, aby
se o ní dověděli něco více. Vyslechli si nejen teoretické poznatky zástupce ředitele školy Ing. Durčáka, který
je seznámil s nabízenými obory, aktivitami školy a provázel žáky oběma dny, ale také jim byly předvedeny
odborné učebny a dílenská praxe.
Po přivítání Ing. Durčákem byli žáci seznámeni se
studijními obory. Chlapce nejvíce zaujaly TZB a
Ekonomika a podnikání, nynější technická administrativa.
Prohlédli si také letos nově vybudovanou odbornou učebnu
TZB. Žáky nejvíce zaujal a pobavil klozet, je nám záhadou
proč. Zcela určitě je učebna překvapila, protože nebyla v
duchu kmenové třídy. Poté se účastníci odebrali do odborné
učebny pro výuku CAD technologií, kde je přivítal ředitel
školy Mgr. Tobiáš se zástupcem Ing. Závodným. Ing.
Suchoň podotkl výhody takových učeben a naučil žáky
základní práce v AutoCadu a Inventoru. Žáci prvně vypadali
trošku nemotorně, ale nakonec se jim vše povedlo,
koneckonců každý jsme jednou začínali. Program byl
zakončen soutěží, ve které si sami vyzkoušeli jednoduché výkresy.
Následující den navštívili zúčastnění žáci
školní dílny. Ve svařovně jim bylo předvedeno
svařování obalenou elektrodou, svařování plamenem
na tupo i s přídavným materiálem, dostalo se i na
řezání plamenem. Žáci byli nadšeni z bodového
svařování, hlavně z jeho rychlosti. Prohlédli si rovněž
kovárnu, nástrojárnu, frézárnu a soustružnu včetně
CNC-strojů. I v tento den je navštívil pan ředitel
Tobiáš se svými zástupci Ing. Závodným a Mgr.
Konečnou.
Na závěr se všichni žáci podrobili
vědomostnímu dotazníku a nejlepší odměnilo vedení
školy upomínkovými předměty. Poté se odebrali do
školní jídelny na chutný oběd.
Během této akce oslovila naše redakce
několik žákyň a žáků a zeptala se na jejich dojmy a pocity.
Názory některých žáků:
1. Jaké je tvoje jméno?
Lenka Potášová
2. Jak se ti líbí u nás na škole?
Jo, je fajn.
3. Chtěla bys u nás studovat? Pokud ano, tak co a proč?
Asi ano. Technická zařízení budov. Zaujalo mě to.
4. Zaujala tě práce s AutoCadem?
Určitě mě zaujala.
1. Jaké je tvoje jméno?
Filip Ulman
2. Jak se ti líbí u nás na škole?
Zatím jsem nadšen.
3. Chtěl bys studovat některý obor na škole?
Technická zařízení budov. Zajímá mě to a připadá mi to
praktické do života.
4. Zaujalo tě něco na škole?
Kromě oboru TZB práce s AutoCadem.
5. Co tě na této práci nejvíc zaujalo?
Především práce s Inventorem, hlavně funkčnost, kterou
mohu vidět dříve, než to vyrobím.
1. Jaké je tvé jméno?
Josef Kurák
2. Jak se ti líbí školní dílny?
Jsou dobré, takové nemáme :-).
3. Jaký byl tvůj první dojem, když jsi do dílny vešel?
Pozitivní.
4. Dokázal bys pracovat na soustruhu?
Myslím si, že ano.
1. Jaké je tvé jméno?
Adriana Kotlárová
2. Jak se ti líbí školní dílny?
V pohodě.
3. Jaký byl tvůj první dojem, když jsi do dílny vešla?
Bude to asi hodně složité.
4. Dokázala bys pracovat na soustruhu?
Ne.
1. Jaké je tvé jméno?
Josef Fišer
2. Líbilo se ti na škole?
Nejvíc v dílnách, CNC-stroje.
3. Který obor tě nejvíce zaujal?
Technické lyceum.
4. Jaké akce školy tě nejvíce zaujaly?
Výjezdy 3. ročníků do zahraničí, praxe a exkurze ve
firmách.
1. Jaké je tvé jméno?
Tomáš Kocián
2. Byl jsi spokojen s organizací této akce?
Byl jsem spokojen, akce se mi líbila.
3. Co se ti nejvíc líbilo?
Kreslení ve 2D.
4. Jaký dojem na tebe učinila školní jídelna?
Líbila se mi, oběd byl dobrý.
1. Jaké je tvé jméno?
René Kašper
2. Jak se ti líbí na škole?
Zatím ano, není to tady špatné.
3. Jaký obor tě nejvíce zaujal?
TZB nebo Technické lyceum.
4. Jak se ti líbí práce s AutoCADem?
Je zajímavá, myslím si, že se to dá naučit.
1. Jaké je tvé jméno?
Lukáš Štěpánek
2. Jak se ti líbí u nás na škole?
Ano, líbí.
3. Který obor tě nejvíce zaujal?
Strojírenství.
4. Jsi spokojen s touto akcí?
Ano, líbí se mi.
1. Jaké je tvé jméno?
Ondřej Velčovský
2. Jak se ti líbí u nás na škole?
Je to tu docela dobré.
3. Co tě nejvíc zaujalo?
Počítačové programy CADy.
4. Zaujal tě některý obor?
Ekonomika a podnikání.
5. Jak jsi byl spokojen se školní jídelnou?
Je pěkná, má hodně velkou nabídku jídel.
Vypracoval: Sklepek Lukáš (Z2)
Foto: SPŠ F-M
Dne 23. února 2009 jsme se zúčastnili besedy o holocaustu a antisemitismu, která se
uskutečnila na naší škole a navázala na podzimní setkání se svědky židovské perzekuce za
druhé světové války. Už podruhé k nám zavítala paní Jana Hlávková se svými hosty.
Tentokrát to byli manželé Bücherovi, kteří k nám přijeli až z Izraele. Oba dva pocházejí
z židovských rodin, narodili se v Československu v roce 1929. Měli jsme obrovské štěstí.
Naskytla se nám příležitost vyslechnout si dva uchvacující příběhy paní Gerdy a pana
Štefana. Jako zázrakem přežili druhou světovou válku. My už víme, že to pro ně v té době
nebylo snadné, a proto se vám pokusíme alespoň trochu přiblížit jejich neuvěřitelné osudy.
Nejprve nám svůj příběh vyprávěl pan Bücher. Své dětství prožil v několika koncentračních
táborech. Několikrát se mu šťastnou náhodou podařilo zachránit, např. když se při selekci
postavil na špičky, aby vypadal starší. Dostal se proto do pracovních táborů, kde ho zařadili
mezi vězeňské úředníky, čímž si také mohl přilepšit, hlavně jídlem, a to mu určitě pomohlo
přežít. Nejhorším prožitkem z této doby bylo, když se musel rozloučit se svým otcem, který
nápor koncentračních táborů nepřežil. A věděl, že člověka, který stál pořád vedle něj, už
neuvidí. Pan Bücher měl ale také šťastné okamžiky. A tím určitě byl ten, kdy mohl
zachránit svého přítele před plynovou komorou. Včas se dověděl, že si může mezi vězni
vybrat jednoho člověka, kterého zachrání. Snažil se najít toho pravého, ale většina lidí se mu
vrhala kolem krku a prosila jej, ať zachrání zrovna ho... Nakonec se mu jeho cíl zachránit
přítele splnil. Největším ponížením pro něj bylo to, že dodnes musí nosit vytetované číslo
na své paži.
Druhý příběh je úplně jiný a nejen díky tomu, že jej prožila žena. Paní Gerda byla v druhé
světové válce pronásledovanou civilistkou. Většinu doby se ukrývala s rodiči a sestrou jak
ve vojenských úkrytech, tak v různých budovách. Utíkali přes hory, kde bylo mnoho sněhu.
Nesměli si rozdělat oheň, aby je Němci nenašli. Až nakonec dorazili do poslední horské
vesničky, ve které se ukryli do školní tělocvičny. Ale měli smůlu. Němci je tam nalezli.
Museli se postavit po obvodu celé místnosti a bez vysvětlení začali jednoho po druhém
střílet. Paní Gerdu zachránilo to, že byla blondýnka s modrýma očima. A v tu chvíli Němci
ukončili střelbu a divili se, co tam taková holčička dělá. Takhle přece Židé nevypadají.
Mezitím přišli partizáni a Němci začali bojovat proti nim. Paní Gerda využila situace a
utekla. Při tomto útěku jí ale velmi omrzly nohy. Při cestě její skupina našla v úkrytu
zakopané potraviny, takže mohli jíst alespoň syrové fazole, zmrzlé maso a pro zahřátí pili
každý den jeden lok pánské kolínské. Na konci války je zde našli partyzáni a odvezli je do
nemocnice. Paní Gerdě chtěli amputovat obě nohy, ale ona z nemocnice utekla. Schovávala
se na pile, kde jí mladší sestra tajně nosila jídlo. Tím si své nohy zachránila. Největší raritou
je to, že paní, která měla přijít o své nohy, se nedávno vrátila z lyžování v Dolomitech.
Po válce se oba naši hrdinové rozhodli odcestovat do nově vzniklého izraelského státu. Tam
se poznali, vzali a tam také šťastně žijí se svými dvěma syny a pěti vnoučaty.
Toto byla jejich první beseda v naší republice. Manželé Bücherovi velmi často uskutečňují
takováto setkání v Německu. Zároveň pro izraelskou mládež organizují několikadenní
zájezdy do Osvětimi a dalších koncentračních táborů.
-Tína-
ÚSPĚCH STUDENTA – 8. NA MISTROVSTVÍ
REPUBLIKY V DOWNHILLU
Student letošní Z2, Lukáš Šplíchal, skončil loňskou sezónu 8. na
Mistrovství republiky. Proto mu gratulujeme k úspěchu a přejeme další
lepší a lepší úspěchy ve sportu i ve škole.
Lukáši, o tobě je známo že jezdíš downhill. V kolika jsi začal?
Ano, jezdím downhill a celkově cokoliv a kdekoliv na kole. Závodně
jezdím 2 roky a celkově jezdím asi od pěti let.
Co tě k tomu přivedlo?
Sám ani nevím, prostě jsem si na zahradě postavil malý skok a skákal,
pak jsem viděl nějaké video a prostě mě to chytlo. První závod - a stal
jsem se na tomto sportu závislým.
Měl jsi těžký úraz, kvůli kterému jsi mohl uvažovat, že s tím budeš
muset skončit?
Tak myslím, že žádný úraz by mě od toho neodradil. Z úrazů byly asi nejhorší vyražené zuby, jinak
musím zaklepat…zatím nic vážnějšího nebylo a snad ani nebude.
Jak často trénuješ a kde?
Když mám čas, tak sedím na kole prakticky každý den. Trénuju u
nás na hradě, kde nás sice vyhánějí, ale přece si nedáme pokoj,
dále si rád chodím zaskákat na hukvaldské parkoviště, kde máme
postavené tzv. dirty (skoky) a tam zkouším nové triky a podobně.
Jinak jezdím sem tam do Kopřivnice na jejich tratě a sem tam si
zajedu i do Frýdku - Místku do haly, kde je skok do molitanu a
zkouším různé těžší triky. Například nedávno jsem se učil backflip
(salto vzad).
Není to nebezpečné jezdit po hradní části Hukvald? Tam je to přece zakázáno.
Máš pravdu. Je to zakázáno a často nás vyhánějí, ale stejně nás to tam neodradí. Už párkrát padly
výhružky, že se bude volat policie apod. Ale… myslím, že to zná každý...na kole se dá ujet každému a
ještě k tomu na trati, kterou dobře znáš, to jde samo. Dále je na hradě častý problém s tím, že tam
chodí dost lidí...proti tomu nic nezmůžeme. Každý z návštěvníků reaguje jinak. Je to dost individuální.
Je pravda, že je tam dost velké riziko, že někoho srazím, ale na tohle se snažím být hodně opatrný a
neohrožovat ostatní. Stačí mi, že ohrožuji sebe a okolní stromy.
Jaký úspěch považuješ za nejlepší?
Celkové 7. místo v Českém poháru a 8. místo na Mistrovství
republiky.
To ti musím pogratulovat. Bylo těžké vyjezdit osmé místo?
Díky. Trať na Klínovci byla dosti těžká a celkem dlouhá, ale
zažil jsem horší tratě. Bylo to dost těžké, hlavně na fyzičku.
Co všechno vůbec předcházelo tomu, aby ses dostal do finále
Mistrovství republiky?
Nic, na mistrovství republiky se dostane každý od 15 let, kdo si
koupí licenci do Českého poháru. Mistrovství republiky je jeden
závod, ve kterém sjedeš kvalifikaci. Jde jenom o čas a podle tohoto času se pak seřadí startovací
listina na finále a podle času té finálové jízdy se určí mistr republiky.
Za jaký tým jezdíš? A jak ses do týmu dostal?
Jezdím za DH BRUTAL TEAM Frýdek-Místek. Dostal jsem tam spíše náhodou. Byli jsme jednou jezdit
na Štandlu a tam jsme je potkali. Pak už to šlo samo.
Co to vůbec downhill je? Upřesni to lidem, kteří pojem neznají.
Downhlill se jede po trati která, jak už z názvu vyplývá, vede většinou hodně z kopce. Je na ní plno
stromů, kořenů, velkých skoků, ale i ostrých zatáček. Jede se na čas. Kdo je v cíli s nejlepším časem,
vyhrává. Startuje se po 30sec a když někdo někoho dožene,
musí okamžitě uhnout rychlejšímu. Ale to je jen jedno
pravidlo. Je jich celkově mnoho.
Co by mohli udělat zájemci o jízdu tohoto stylu? S čím by
měli začít?
Tak základem je kolo a místo, kde se dá jezdit a hlavně s
kým jezdit a navzájem se hecovat. Když je dobrá parta, tak
se jezdí dobře. Samotného to bude horko těžko někoho
bavit.
Nezbývá mi než se s tebou rozloučit a popřát ti hodně
štěstí.
Lukáš Sklepek, Z2
Rozhovor o stolním fotbale s žákem naší školy
Martin Čala ze třídy H3 se o prázdninách v červenci 2008 stal juniorským vicemistrem světa ve stolním
fotbale a Šroubek se rozhodl s ním udělat rozhovor na toto téma.
Ahoj Martine, popiš nám trochu, jak jsi vůbec dokázal získat tento titul?
No, v první řadě chci trochu zeskromnit tohle vítězství, protože ve stolním fotbale neboli foosbale se hraje pět
mistrovství světa, neboť je pět oficiálních ITSF stolů, a na každém z nich se hraje jedno mistrovství světa.
Každé z těchto mistrovství je v jiné zemi a je tím pádem i jinak dostupné, a navíc když to sečtu a podtrhnu, já
vyhrál v disciplíně Junior Doubles, což jsou juniorské dvojice (hrál jsem společně s Davidem Plasgurou, který
chodí na sousední obchodku) a navíc jen na jednom z 5 ITSF stolů a to na německém Tecballu, takže je to sice
úspěch, ale i tak to má do vrcholu hodně daleko.
Aha, no použil jsi hned v prvním odstavci pár slov, kterým třeba někdo nerozumí, můžeš nám třeba
popsat, co je ITSF?
ITSF neboli International table soccer federation je federace stolního fotbalu, která má mnoho funkcí. Mezi ty
nejdůležitější patří vytváření hráčské základny stolního fotbalu světa, prezentovat fotbálek jako sport, pořádat
světové turnaje, vytváří světově žebříčky a sdružuje pět oficiálních stolů a v neposlední řadě sdružuje také podorganizace jako např. ČFO – Česká foosbalová organizace. No možná stojí za zmínku, že je docela dost
pravděpodobné, že za pár let bude náš český stůl Rosengart, na kterém se u nás hraje víceméně všechno, taky
mezi ITSF stoly, což je určitě jenom dobře, protože to není špatný stolík.
Jak dlouho už vlastně hraješ a kde trénuješ?
První chytnutí rukojetí od fotbálku bylo asi ve 12 a už tehdy jsem si říkal, že ten, kdo tuhle věc vymyslel,
musel být bedna, a prostě jsem chtěl něco takového mít někdy doma. Pak jsem ve 14 dostal na Vánoce takový,
no dejme tomu „stolní fotbálek“, ale na začátek byl určitě skvělý a mám ho doteď rád, akorát se u něj hrbím, a
to po chvíli tréninku nějak není úplně ono. No a pak přišla průmka a týden po tom, co jsem zde začal chodit,
jsem našel na internetu klub FSSK (Foosballový sportovní klub), kde trénuji a za který hraji doteď.
Po těch pár letech tréninku už určitě umíš něco, co neumí jen tak každý. Popiš nám třeba trochu, jak se
liší ta profi hra od té hospodské?
Tak profi hra se liší od té hospodské, kromě toho, že se hraje podle pravidel ITSF, kde nejzákladnější pravidlo
je neprotáčet tyče hlavně v pětce (tyč s pěti hráči - pozn. red.), v hospodě je její hlavní účel, jakmile přijde
míček, hned vypálit na bránu. Kdežto v profi hře je to spíš jen vedlejší účel. Jejím hlavním účelem je nahrávat
trojce (tyč se třemi hráči), která až pak dává góly. Takže největší čas na tréninku je třeba věnovat synchronizaci
levé ruky, která provádí švih a nahrává s pravou rukou, která nahrávku zpracovává. A v profi hře je taky čas,
jen málokdy se hraje zbrkle. No, teda hraje, když je někdy člověk nervózní ☺ . Nakonec samozřejmě trojka, na
které se hrají ve foosballe hlavně snaky, pin-shoty a stahovačka, všechny tyto tři střely mají, když jsou správně
provedené, vysokou gólovou schopnost, ale většinou se hráč soustředí jen na jednu z nich a tu trénuje, málokdo
umí perfektně všechny tři. Taky kvalita turnajů se liší. U nás patří k těm nejlepším Czech Open a MČR,
protože jsou pod záštitou ITSF, která dbá na jejich organizaci a průběh. Ale oproti Mistrovství světa jsou i
tyhle slabé. Na něm je místo 20 stolů 60, více národností (mimochodem je to sice zvláštní, ale i mistrovství ČR
muže vyhrát třeba Američan, pokud přijede a hraje ☺). Hrací stoly jsou tím pádem samozřejmě větší a nejlepší
je organizace turnajů, kdy hráč dostane vytisknutou čtverku, na kterém stole (číslo) hraje, v kolik a s kým. Hráč
díky tomu nemusí trávit veškerý čas v hale čekáním, až uslyší volat své jméno. Pak taky dostane každý hráč
čipovou kartu, pomocí které zapisuje své výsledky pomocí čtečky a dotykových LCD obrazovek u stolu
pořadatelů. Prostě sečteno podtrženo, jde všechno plynule...jak po másle. ☺
Rozhodně je téma stolního fotbálku určitě rozsáhlé a dalo by se o něm mluvit určitě mnohem déle,
nicméně chceš ještě něco dodat čtenářům?
Snad jen malou poznámku, že nedávno se mě paní profesorka Górecká ptala, co člověk musí udělat, aby se
dostal na MS ve foosbale do Německa a já jí nato řekl jen, že „vysolit“ 200 Kč, protože přesně tolik stojí
registrační poplatek u ČFO, kde se pak stanete registrovanými hráči ITSF. Plus samozřejmě peníze na cestu,
startovné a stravné. Jen pro představu asi 120 eur ☺. A v neposlední řadě taky notnou dávku odvahy, protože i
když máte peníze, pokud neumíte hrát, tak si na MS nezahrajete. Závěrem chci říct, že kdokoliv by měl o
fotbálek nějaký zájem a chtěl by se o něm dovědět více, či se naučit opravdu hrát na 4 ITSF stolech, tak ať se
mrkne na www.fssk.cz, kde se dozví kontakty na trenéry a mapu, kde najde náš klub. Budeme rádi, když
přijdete ;-)
Za rozhovor děkuje Martin Nič.
Skutečný příběh ze života našeho maturanta
Opravdu osudový příběh
aneb „Je to v kapse“
Prosinec, úterý, volná hodina. Hurá ze školy, naše nejoblíbenější činnost
čeká. Jaká je to činnost? Jednoduše sázení „sportu“ vysvětlovat nebudu, bylo by
to na dlouho a já mám na srdci spoustu jiných, pro mě podstatných věcí.
Hokejová sezona byla v plném proudu a já si chtěl vsadit na svého
favorita - Třinec. Taky jsem to udělal. Výherní tým Třinec, zaplatil jsem
požadovaný obnos a svůj „snad“ výherní tiket dal do zadní kapsy kalhot.
Ve škole jsem se nemohl soustředit, pořád jsem musel myslet na dnešní
večer, kdy se mělo odehrát osudné utkání Třinec X Slávie. Naštěstí jsme poslední dvě hodiny nepsali
žádnou důležitou písemku. Nejspíš by to pro mě nedopadlo zrovna nejlépe. Když konečně zvonilo,
skoro jsem běžel na autobusové stanoviště, jako bych mohl nějak ovlivnit to, že autobus bude tady
taky rychleji. Konečně tento dopravní prostředek přijel, já nastoupil se svou kamarádkou. Celou cestu
mi vesele líčila, kterak snoubenec její sestry žádal rodiče o její ruku. Aspoň mi ta půlhodina
v autobuse rychleji utekla. Po příchodu domů jsem se rychle převlékl a spěchal k televizi. Zápas měl
začít přesně za 15 minut.
Jo, vyšlo to! Třinec porazil Slávii 3:1. Sladkých pět tisíc korun českých bylo v kapse. A to
doslova. Běžím do pokoje, abych se mohl pokochat tím pokladem. Jenže? Místo vedle postele, kde se
obvykle povaluje hromada oblečení, je prázdné. „Mami!“ nic jiného mě v tu chvíli
nenapadlo. A moje milá maminka se skutečně ozvala: „Michale, kolikrát ti mám
říkat, abys mi špinavé prádlo nosil dolů, věčně ti pro to do toho tvého brlohu chodit
nebudu!“ Brloh si myslím bylo přehnané, ale něco mi na tom nesedělo. Špinavé
prádlo, cože? „Ne, jenom to ne!!“ zhrozil jsem se a běžel do koupelny. Mé obavy
byly na místě. Pračka byla zapnutá … ve fázi máchání. Zběžně jsem očima projel poličku, okno a vše
kolem. Zbytečné. Mé milované džínsy a možnost výhry pěti tisíc byly… v pračce.
I když často nadávám, jak jsou prací prášky a aviváže drahé, tak takhle drahé praní ještě
mamka neměla.
Michal, H4.A
Šroubek
Časopis studentů SPŠ Frýdek-Místek
Číslo 3, 2008/2009
www.spsfm.cz
[email protected]
Šéfredaktoři: Nytrová Kristina (A2. S), Monika Litvíková (A2.S)
Redakce: Lukáš Sklepek (Z2), Martin Nič (H3), Jana Petriková (A2.S), Lucie Vávrová (A3.S), Lada Ginterová
(A3.S), Barbora Golová (L4), Kateřina Kašpárková (L4), Pavel Hovanec (H1), Martin Pospíšil (H1), Pavel
Hlava (S1.C).
Dále přispěli: Michal Causidis (H4.A)
Vydává: SPŠ Frýdek-Místek pod vedením Mgr. Polivčakové.