11. Působení práva ve společnosti [Režim kompatibility]

TEORIE PRÁVA
11. PŮSOBENÍ PRÁVA VE SPOLEČNOSTI
Mgr. Martin Kornel
[email protected]
SPOLEČNOST
Společnost je sociální systém
Společnost představuje souhrn individuí
jednajících s ohledem na jednání druhých v
určitém historickém, prostorovém, kulturním a
sociálním kontextu, jehož parametry mohou svým
jednáním ovlivňovat pouze částečně.
Jan Keller: Úvod do sociologie. SLON, 2004
Rozlišujeme mezi tradiční a moderní společností
(předěl představuje průmyslová revoluce,
urbanizace a vznik moderního státu)
PRÁVO A SPOLEČNOST
Právo je základní normativní systém, kterým je
do společnosti zaváděn řád
Právo je prostředkem regulace (seberegulace)
společnosti - normuje žádoucí chování
jednotlivců, přispívá k řešení společenských
konfliktů a stabilizuje společenské vztahy
Právní normy mají být v souladu s jinými
právními normami a právním řádem jako celkem
PRÁVO A JINÉ NORMATIVNÍ SYSTÉMY
Jiné normativní systémy působící ve společnosti:
morálka; náboženství; tradice a obyčeje;
normy zájmových organizací; politika
Právo se od ostatních normativních systémů liší
zejména:
Formou
Sankcemi a vynutitelností
Účinností
PRÁVO A MORÁLKA – TRADIČNÍ POJETÍ
morálka
právo
Georg Jellinek:
Právo je minimem morálky
PRÁVO A MORÁLKA – SOUČASNÉ POJETÍ
morálka
právo
V. Knapp: Existují právní normy zcela nezávislé
na morálce, např. polovina měsíce je 15 dnů
ČESKÉ PRÁVO A MORÁLKA
§ 3 odst. 1 občanského zákoníku
Výkon práv a povinností vyplývajících z
občanskoprávních vztahů nesmí bez právního
důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů
jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
§ 39 občanského zákoníku
Neplatný je právní úkon, který svým obsahem
nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází
anebo se příčí dobrým mravům.
PŮSOBENÍ JINÝCH NORMATIVNÍCH
SYSTÉMŮ V MODERNÍ SPOLEČNOSTI
Snižuje se rozsah působení neprávních
normativních systémů, dochází k extenzi právní
regulace a výsledkem je, že i to, co dříve nemělo
právní formu zprostředkování, se stále více
institucionalizuje.
JUSTIFIKACE (ODŮVODNĚNÍ
A OSPRAVEDLNĚNÍ) PRÁVA
Jusnaturalismus říká, že právo je dáno
transcendentně (boží vůlí, apriorními
zákonitostmi), naturálně (z povahy věci) nebo je
jeho základ racionálně zdůvodnitelný. V
tradičním pojetí je přirozené právo věčné, je
naplněním vyšších zákonů a principů
Sociologické pojetí hledá odůvodnění práva ve
společnosti samé, chápe jej jako produkt
společnosti, přičemž zdůrazňuje jeho vývojový
aspekt.
LEGITIMITA X LEGALITA
Legitimita
- oprávněnost státních orgánů k výkonu státní
moci
- založena na zákonnosti, ochraně lidských práv a
hodnot ,na kterých stojí právní řád
Legalita
- v legislativní rovině spočívá v tom, že vydání
právní normy může být uskutečněno jen v mezích
stanovených právem, oprávněným subjektem a v
právem stanovené formě
MOC A PRÁVO
Moc je schopnost vnutit jinému svou vůli (Max
Weber)
Moc (z hlediska nositele):
Veřejná
Soukromá
Ideologická
Politická
Ekonomická
POTŘEBY, ZÁJMY A ÚČELY VE
SPOLEČNOSTI
Právo je výsledek střetů potřeb a zájmů ve společnosti
Právo je prostředkem k dosahování účelů
(bezprostřední x konečný účel)
Účelnost - spočívá v jeho funkčnosti, resp.
efektivnosti (x redundantní; x obsolentní právní
úprava)
Účelovost -- spočívá ve využívání práva k naplňování
pouhých partikulárních cílů, bez hlubšího zdůvodnění
společenské užitečnosti
DYNAMIKA A STABILITA PRÁVA
Žádoucí je stabilita práva, která zajišťuje právní
jistotu a vytváří řád ve společnosti
Právo je však společenský jev spojený se
společností, která prochází dynamickým vývojem,
proto na vývoj musí reagovat i právo.
Příklad nestabilní právní úpravy:
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (od přijetí novelizován 130 právními
předpisy)
DYNAMIKA A STABILITA V RODINNÉM
PRÁVU
Obecný zákoník občanský
1919-1950 -
Zákon č. 265/1949 Sb. o právu rodinném
1950-1964 - 3x novelizován
Zákon č. 92/1963 Sb. o rodině
1964-1989 – 1x novelizován
1989-2011 – 15x novelizován
ZÁMĚRNOST A SPONTÁNNOST V PŮSOBENÍ
PRÁVA
Spontánnost (samovolnost, živelnost,
neuvědomělost) se v právu uplatňuje
prostřednictvím:
právních obyčejů
právních událostí a protiprávních stavů
soudcovského práva
právních principů
KONTINUITA A DISKONTINUITA VÝVOJE
PRÁVA
Kontinuita práva svědčí o jeho stabilitě,
diskontinuita o narušení dosavadního řádu.
Formální - kontinuita v pramenech práva, v
právních institucích.
Materiální - kontinuita v hodnotových
základech práva.
Problematika revolučních „přerodů“ států (např.
recepční norma 1. republiky).
PROBLÉM „ODPORNÉHO UDAVAČE“
Formuloval Lon Fuller v díle Morálka práva
Založen na situaci, kdy se v demokratickém
právním státě na základě voleb dostala k moci
strana „purpurových košil“
Následně ve státě zavládl teror, během kterého
řada běžných lidí působila jako udavači
Poté došlo ke svržení této strany, a nyní je ze
strany společnosti požadováno potrestání
udavačů
PROBLÉM „ODPORNÉHO UDAVAČE“ RADY NÁMĚSTKŮ MINISTRA SPRAVEDLNOSTI
1.
Udavači informovali o tehdy protiprávních
činech. Vláda purpurových košil byla zákonná.
Není proto možné trestat udavače za jednání,
které bylo v souladu s právem.
2.
Nástupem purpurových košil k moci přestalo
právo existovat. Existovala pouze válka všech
proti všem a udavačství bylo jejich součástí.
Udavače nemůžeme trestat, protože nejednali
ani protiprávně, ani v souladu s právem.
PROBLÉM „ODPORNÉHO UDAVAČE“ RADY NÁMĚSTKŮ MINISTRA SPRAVEDLNOSTI
3.
Existoval jak normální život, tak zločiny strany
a jejich členů. Pokud filosofie strany narušovala
normální cíle a způsoby soudního rozhodování,
musíme zasáhnout. Je nutno potrestat ty
udavače, jejichž jednání bylo podle tehdejšího
práva protiprávní. Jak vyřešit problematické
případy nevím.
4.
Je nutné přijmout nový zákon, který by problém
odporného udavače vyřešil a stanovil tresty za
činy, které spáchali.
PROBLÉM „ODPORNÉHO UDAVAČE“ RADY NÁMĚSTKŮ MINISTRA SPRAVEDLNOSTI
5.
Není možné přijmout retroaktivní zákon, tím by
se současný stát uchýlil ke zcela stejným
prostředkům, jako vláda purpurových košil.
Nechme lid, aby odporné udavače potrestal sám.
RADBRUCHOVA FORMULE
Gustav Radbruch – zastánce pozitivismu, bývalý
ministr spravedlnosti Výmarské republiky
V případě že rozpor mezi pozitivním zákonem a
spravedlností dosáhne nesnesitelné míry, musí
zákon jakožto „zákonné neprávo“ ustoupit
„nadzákonnému právu“.
ŘEŠENÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE
Norimberský proces
Nacističtí zločinci odsouzeni na základě Dohody o stíhání a potrestání hlavních válečných
zločinců Evropské Osy, spolu s připojeným
Statutem vojenského tribunálu ze dne 8.srpna
1945, publikováno pod č. 164/1947 Sb., (tzv.
Londýnská charta)
ČESKOSLOVENSKO A ČESKÁ REPUBLIKA PO
ROCE 1989
Zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti
komunistického režimu a o odporu proti něm
§ 2: ... režim založený na komunistické ideologii, který
rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v
Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989,
zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný.
Doba od 25.2.1948 do 29.12.1989 se nezapočítává do
promlčecí doby trestných činů, pokud z politických
důvodů nedošlo k odsouzení.
•
Rehabilitace a rušení či mírnění trestů.
Navracení majetku - restituce.