HVĚzDa SyMbol

H V ĚzDa  Sy Mbol
astr ální symbolik a
H
vězdy tvoří vedle Slunce a Měsíce sku­pinu
významných astrálních symbolů. Pod pojmem
hvězda si však nemůžeme představit dnešní vědecký
výklad tohoto termínu. Dříve hvězdná symbolika
zahrnova­la symboliku všech tehdy známých planet,
souhvězdí a hvězd. Symbolický význam přisuzovali
naši předkové i jiným nebeským tělesům, jako byly
komety nebo meteory. Stejně jako měsíc, i hvězdy
lidé využívali pro měření času a předpovídali podle
nich počasí.
*
Hvězdy byly často spojovány s lidským osudem a
životem, i s děním na celém světě. Nebeské úkazy
budily v lidech často strach a hrůzu. Vykládali si
je jako božská znamení, která většinou ohlašovala
špatné zprávy.
*
Některé hvězdy se těšily stejné důležitosti, ja­
kou měly planety. Hvězdy, kterým byl přisuzován
symbolický význam, se vyznačovaly buď silným
3
světlem a tudíž dobrou viditelností, nebo byly ji­
nak nápadné. K takovým hvězdám patřila Polárka.
Pro svou stabilní polohu se stala důležitým ukaza­
telem pro navigaci. V Číně ji pokládali za vládce
oblohy a srovnávali ji s pozemským panovníkem.
V křesťanství představovala Polárka Pannu Marii,
která byla nazývaná též Stella Maris (Mořská
hvězda).
*
K většině souhvězdí, která se na obloze vyskytují,
se vztahují nejrůznější báje a mytologic­ké příběhy.
Lidé věřili, že souhvězdí byla původně bytostmi,
které žili na zemi. Své místo na obloze získaly od
bohů jako odměnu za své dobré nebo statečné
činy.
4
V ýznam
S
ymbolika hvězd se nejčastěji pojila s následu­
jícími významovými okruhy:
*
I.Lidé si pomocí hvězd vysvětlovali jevy, jejichž
fyzikální povaha jim byla neznámá. To přisoudilo
hvězdám božskou podstatu. Všeobecně se věřilo,
že všechny děje na nebi mají bezprostřední vliv
na zemi a odrazí se v jejich životě. Poprvé se ten­
to paralelismus objevil v Mezopotámii. S tímto
přesvědčením souvisí i víra v možnost předpovídat
lidskou budoucnost podle hvězd. Předpovídání bu­
doucnosti zůstalo předmětem astrologie až dodnes.
*
II. Hvězdy vždy úzce ovlivňovaly běh lidského
života a osud člověka. Lidé věřili, že každá hvězda
na obloze patří jednomu člověku. Ta se na nebi ob­
jevovala při jeho narození a zhasínala, když člověk
zemřel. Tímto způsobem si lidé vykládali úkazy,
které způsobovaly padající hvězdy. Lidová přísloví
a pověry zakazovaly na hvězdy ukazovat. Kdyby
5
tak někdo učinil, mohl ukázat na svou vlastní
hvězdu, která by se nemusela na obloze udržet a
mohla spadnout. Člověk by si tak zapříčinil vlastní
smrt.
*
III. Postavení hvězd a jejich vzájemné konstelace
se používalo pro předpovídání osudu. Lidé věřili,
že při určitých konjunkcích přijde konec světa.
Konec světa se také očekával v momentě, kdy
planety dosáhnou svého výchozího vzájemného
postavení ve vesmíru, které měly při vzniku světa.
*
IV.Zvláštní pohled na hvězdy měli staří
Egypťané. Ti věřili, že hvězdy jsou dušemi mrt­
vých, kterým bohyně Nút darovala život.
*
V. V křesťanství se symbolika hvězd vztahovala
k Ježíši Kristu. Nejvíce patrnou a známou hvězdou
související s Ježíšovým životem se stala Betlémská
hvězda Ta měla ukazovat třem biblickým králům
z východu cestu k novorozenému Ježíškovi. Sám
Kristus byl v proroctvích a apokalyptických
viděních spojován s hvězdou.
*
VI. Další biblickou postavou, která je úzce spoje­
na se symbolikou hvězd je Panna Maria. Buď byla
zobrazována jako apokalyptická žena s hvězdami
kolem hlavy, nebo byla v litaniích nazývána ranní
či mořskou hvězdou.
6
VII. Všeobecně jsou hvězdy symbolem kos­
mické harmonie, kterou stvořil Bůh. Na
starokřesťanských plastikách byly hvězdy
symbolem věčné blaženosti.
7
symbolik a
V
symbolice se setkáváme s několika variantami
hvězd, jejichž symbolický význam se liší. Sym­
bol hvězdy obvykle neodkazuje ke hvězdám jako
tělesům, ale je nositelem mnoha jiných významů.
Hvězdy užívané jako abstraktní ornamenty nesou
bohatou škálu různých významů a odkazů.
*
I. Hvězda jako symbol něčeho vzdáleného,
nedosažitelného.
II. Hvězda
zářícího.
jako
*
symbol
něčeho
jasného,
*
III. Symbol hvězdy či zdrobněle hvězdičky je
všeobecný symbol pro naději zejména v evropském
kulturním kontextu.
*
IV. Všeobecný symbol užívaný pro označení čtyř
hlavních světových stran – čtyřcípá nebo osmicípá
hvězda – např. hvězdná, resp. větrná růžice.
8
Znak kompasu
Znak NATO
*
V.Křesťanský a vánoční symbol, symbol Krista
– osmicípá hvězda, tvořená dvěma kříži.
Betlémská hvězda
*
VI. Symbol USA – bílá pěticípá hvězda je symbol
Spojených států amerických, vyskytuje se na jejich
vlajce, používá ji běžně také armáda (kupř. na voz­
idlech). Odtud pak například hymna Hvězdy a
pruhy.
9
Americká vlajka
Americká hvězda
*
VII.Rudá hvězda – Rudá pěticípá hvězda je jed­
ním ze symbolů, se kterými se ztotožňuje ko­
munismus. Má symbolizovat pět prstů ruky
dělníka, ale též i pět kontinentů, jimž má ko­
munistický systém vládnout, nebo také spojení
dělníků, rolníků, vojáků, mládeže a pracující in­
teligence. Rudé hvězdy se poprvé spojily s komu­
nisty v časech Občanské války v Rusku; později
rudá hvězda symbolizovala Rudou a Sovětskou
armádu. Stejně jako rudou vlajkou SSSR i rudou
hvězdou byly ovlivněny mnohé státní symboly
v některých zemích; objevila se na velké většině
státních znaků socialistických států i na některých
jejich vlajkách (např. vlajka bývalé Jugoslávie a je­
jích svazových republik). V 90. letech její užívání
postupně, stejně jako u symbolů ostatních, kleslo
a v některých zemích je její zobrazení dokonce
zakázáno zákonem (Maďarsko).
10
Možná vyobrazení rudé hvězdy
*
VIII.Hvězda jako symbol výjimečnosti, mimo­
řádnosti, například jako odkaz na poznámku pod
čarou.
Symbol hvězdy v písmu Times New Roman
*
IX. Hvězda jako symbol kvality, jakosti.
Zdůraznění kvality či jiné výnikající vlastnos­
ti výrobku, uměleckého díla či poskytovaných
služeb. Užívá se například při označování jakosti
lihovin, kvality hotelů a restaurací, při kritickém
hodnocení hudebních nahrávek, filmů, divadel­
ních her (obvykle v tisku nebo na internetu), nebo
11
například při hodnocení žáků ve škole – „jednička
s hvězdičkou“.
*
Xi. označení vojenských, policejních a jiných
hodností a distinkcí. Malé plechové hvězdičky se
používají běžně pro označování hodností na dis­
tinkcích resp. na uniformách (popř. na dalších
výstrojních či výzbrojních předmětech). Například
šerifská hvězda – obvykle plechový předmět
označující šerifa, obvykle příslušníka místní policie
v některých státech USa.
Odznaky policejních důstojníků
*
Xi. Hvězda jako heraldický symbol. Hvězda je
často užívaný symbol v rodových erbech a znacích.
Maluje s rovnými nebo i vlnitými paprsky (hlavně
v anglické heraldice). Nejčastěji bývá šesticípá.
12
Erb rodiny Siener
Znak města Černá voda (Polsko)
*
Xii. Hvězda je velmi často využívaným symbolem
ve státních znacích a vlajkách.
Vlajka Číny
Vlajka Evropské unie
Vlajka Jordánska
Vlajka Kuby
*
Xiii. Užití symbolu hvězdy v logotypech a
značkách společností a firem.
13
Značka společnosti Chrysler
Značka spol. Mercedes-Benz
Značka společnosti Texaco
Značka společnosti Converse
Značka společnosti Citicorp
Znak společnosti Mont Blanc
*
XIV.Symbol hvězdy ve znacích sportovních klubů
a oddílů.
14
Znak Sk Slavia Praha
Znak Champions League
*
XV. Hvězda jako symbol Islámu. Hvězda a
půlměsíc jsou považovány za staré symboly islámu,
přestože ve skutečnosti to nejsou znaky ryze islám­
ského původu. Za své je přijalo mnoho muslim­
ských států, ovšem zdaleka ne všechny. Pro mus­
limy je proto jejich užití jakožto znaku Islámu
mnohdy dosti kontroverzní.
Jejich původ se odvozuje se od skutečné události:
Roku 340 př. n. l. tehdejší Byzantion obléhali
Makedoňané. Právě když se chystali na město
zaútočit, náhle vysvitly hvězdy a srpek měsíce. Jejich
světlo odhalilo nepřítele a město bylo zachráněno.
Na na památku této události se půlměsíc dostal do
znaku města a stal se odznakem moci Byzantské
říše. Když Turci vedeni Mehmedem II. roku 1453
dobyli Konstantinopol, tak společně s ní převzali
i symbol půlměsíce, ale změnili jeho polohu
(původně byl naležato), takže se z něj stal ubýva­
jící měsíc (pro lidi žijící na severní polokouli). S
rozpínavostí Osmanské říše se půlměsíc dostal i
15
do jiných zemí. Dodnes je na vlajkách některých
dalších muslimských států.
Vlajka Turecka
Keramická kachle
*
XVi. Symbol pentagramu. Pentagram velmi úzce
souvisí s pravidelným pětiúhelníkem. Spojením
všech vrcholů pětiúhelníku vzniká právě penta­
gram. Diagonály tvoří uprostřed opět pětiúhelník.
Původní a nový pětiúhelník jsou v poměru zlatého
řezu.
Výklady symboliky pentagramu jsou různé. Sym­
bolikou čísla 5 (penta) je pět živlů, pátým živlem
je vesmírná energie (život) nebo také éter. Dále
každý cíp pentagramu představuje jedno období
života (zrození, zrání, dospělost, stárnutí, smrt).
Jakožto uzavřená forma byl také někdy symbolem
krista (pět cípů mohlo symbolizovat pět svatých
kristových ran).
Pentagram otočený vzhůru nohama, čili stojící na
jednom cípu se nazývá bafometova pečeť a používá
se jako symbol satanismu a ďábla. tento význam
16
však vznikl až při příchodu církve, která se snažila
zničit pohanskou víru.
Pěticípá hvězda byla také starobylým keltským
magickým symbolem. V judaismu pentagram
symbolizoval pět Mojžíšových knih. Ve středověku
byl symbolem šťastného návratu a měl lidi chránit
před mocí démonů.
Pentagram
*
XVII. Hexagram (šesticípá hvězda), je složen ze
dvou navzájem se pronikajících trojúhelníků.
Značí prolnutí mužského (A) a ženského (V) prin­
cipu. V judaismu byl znakem Davidova rodu a
posléze se přenesl na celý židovský národ jako Da­
vidovy potomky. Označuje synagogu a zdobí Tóru.
V křesťanské symbolice je hexagram symbolem
Panny Marie. Protnutí trojúhelníků je obrazem
Marie jako prostředníka mezi nebem a zemí. Značí
také sestoupení a opětný vzestup božího Ducha.
Je znakem kosmu a jeho božského Stvořitele. Ve
středověku byl hexagram znakem lékárníků.
17
Izraelská vlajka
*
XVIII.Septagram – byl chápán jako ochranný
znak, podobně jako pentagram. Symbolizuje sedm
sil světa, je znakem kooperace. Pokud je orientován
hrotem dolů, značí škodlivost a bezbožnost.
Septagram
18
M a rt i n Br au n e r
Gr a f ic k ý de sig n 2
K ated r a v ý t va r né v ýc hov y
Ped a gog ic k á f a k u lt a M U
Br no 2010