Katalog biotopù - biomonitoring.cz

A5 Skalní vegetace sudetsk˘ch karÛ
A5 Skalní vegetace sudetsk˘ch karÛ
Cliff vegetation in the Sudeten cirques
Jifií Sádlo
Natura 2000. 8220 Chasmophytic vegetation on siliceous
rocky slopes (viz také S1.2 a A6)
Smaragd. –
CORINE. 62.21 Middle European montane siliceous cliffs
Pal. Hab. 62.21 Middle European montane siliceous cliffs
EUNIS. H3.2/P-62.21 Middle European montane siliceous
cliffs
Fytocenologie. Svaz Agrostion alpinae Jeník et al. 1980:
Saxifrago paniculatae-Agrostietum alpinae Jeník et al. 1980,
Hedysaro hedysaroidis-Molinietum Jeník et al. 1980, Saxifrago
oppositifoliae-Festucetum versicoloris Wagnerová et ·írová
1972
Fyziotyp. SH Subalpínské a alpínské nivy a hole
Ekologie. Skály a skalnaté svahy v karov˘ch roklích
s pravideln˘mi lavinami a prom˘vané splachem
de‰Èové vody, vody z tajícího snûhu ãi ostfiikem
z bystfiin. Horniny, nejãastûji erlany nebo svory s Ïílami vápence, jsou obvykle minerálnû bohaté.
Roz‰ífiení. Kary v Krkono‰ích a Velká kotlina
v Hrubém Jeseníku.
40
45
50
55
60
65
70
75
51°
50
55
50°
60
65
49°
70
12°
13°
14°
15°
16°
17°
18°
19°
Roz‰ífiení skalní vegetace sudetsk˘ch karÛ.
OhroÏení. Pohyb turistÛ a sbûr rostlin botaniky.
Management. Îádn˘.
V druhovû bohat˘ch skalních trávnících sudetsk˘ch karÛ se spoleãnû
Literatura. Jeník et al. 1980, Wagnerová & ·írová
vyskytují druhy alpínské i teplomilné druhy typiãtûj‰í pro niωí
1972.
nadmofiské v˘‰ky. Velká kotlina v Hrubém Jeseníku.
Druhová kombinace
Struktura a druhové sloÏení. Rozvolnûné
druhovû bohaté a kvûtnaté skalní trávníky s pomûrnû
vysokou pokryvností (35–70 %). Aã jde o vegetaci
skalních ‰tûrbin, strukturu porostÛ zpravidla urãují
vytrvalé trávy (Agrostis alpina, Festuca supina,
F. versicolor a Molinia caerulea), kdeÏto typické
petrofilní chasmofyty mají pomûrnû nízkou pokryvnost. Kombinuje se zde pestrá smûs druhÛ such˘ch
oligotrofních (napfi. Vaccinium vitis-idaea) i vlhk˘ch
bazick˘ch pÛd (napfi. Parnassia palustris), druhÛ
arktoalpínsk˘ch (Bartsia alpina, Hedysarum hedysaroides, Saxifraga oppositifolia aj.) i druhÛ niωích poloh
(napfi. Prunella grandiflora a Thymus pulcherrimus subsp.
sudeticus). Bohatû vyvinuto je i mechové patro.
Bylinné patro
Agrostis alpina – psineãek alpsk˘
Dg Dm
Allium schoenoprasum subsp. alpinum – paÏitka
pobfieÏní horská
Asplenium viride – sleziník zelen˘
Aster alpinus – hvûzdnice alpská
Dg
Bartsia alpina – lepnice alpská
Dg Dm
Carex montana – ostfiice horská
Festuca supina – kostfiava nízká
Dg Dm
F. versicolor – kostfiava pefiestá
Galium boreale subsp. boreale – svízel severní prav˘
Dg
Hedysarum hedysaroides – kopy‰ník tmav˘
Dg
Helianthemum grandiflorum subsp. grandiflorum
– devaterník velkokvût˘ prav˘
101
A Alpínské bezlesí
Dg
Dm
Dg
Dg
Minuartia corcontica – kufiiãka krkono‰ská
Molinia caerulea – bezkolenec modr˘
Parnassia palustris – tolije bahenní
Phyteuma orbiculare subsp. montanum – zvoneãník
hlavat˘ horsk˘
Polystichum lonchitis – kapradina hrálovitá
Prunella grandiflora – ãernohlávek velkokvût˘
Rhodiola rosea – rozchodnice rÛÏová
Salix silesiaca – vrba slezská
Saxifraga oppositifolia – lomikámen vstfiícnolist˘
S. paniculata – lomikámen vÏdyÏiv˘
Scabiosa lucida subsp. lucida – hlaváã leskl˘ prav˘
Selaginella selaginoides – vraneãek brvit˘
Thymus alpestris – matefiídou‰ka podhorská
T. pulcherrimus subsp. sudeticus – matefiídou‰ka
ozdobná karpatská
Mechorosty
Campylium stellatum – zelenka hvûzdovitá
Homalothecium sericeum – hedvábitec prav˘
Tortella tortuosa – vijozub zkroucen˘
Na závûtrn˘ch svazích Velké kotliny v Hrubém Jeseníku se stfiídají
nízkostébelné skalní trávníky s vysokostébeln˘mi porosty tfitiny
rákosovité (Calamagrostis arundinacea).
A6 Acidofilní vegetace alpínsk˘ch skal a drolin
Acidophilous vegetation of alpine cliffs and boulder screes
Martin Koãí & Jifií Sádlo
Natura 2000. 8110 Siliceous scree of the montane to snow
levels (Androsacetalia alpinae and Galeopsietalia ladani)
(jen A6A), 8220 Chasmophytic vegetation on siliceous
rocky slopes (jen A6B, viz také A5 a S1.2)
Smaragd. –
CORINE. 61.12 Northern upland siliceous screes,
62.21 Middle European montane siliceous cliffs
Pal. Hab. 61.12 Northern upland siliceous screes,
62.21 Middle European montane siliceous cliffs
EUNIS. H2.3/P-61.12 Northern upland siliceous screes,
H3.2/P-62.21 Middle European montane siliceous cliffs
Fytocenologie. Svaz Androsacion alpinae Br.-Bl. in Br.-Bl.
et Jenny 1926: Cryptogrammetum crispae Jenny-Lips 1930.
– Svaz Juncion trifidi Krajina 1933 (viz také A1.1 a A2.1):
Agrostis rupestris-Juncus trifidus spol., Molinio coeruleaeAgrostietum Berciková 1976, Festuco supinae-Polytrichetum
piliferi Jeník et al. 1980
Potenciální vegetace. 46 Komplex spoleãenstev
kosodfieviny a alpínské vegetace
Fyziotyp. SH Subalpínské a alpínské nivy a hole
Struktura a druhové sloÏení. Nízké, nezapojené porosty o v˘‰ce do 30 cm, s pfievahou
102
mechÛ a li‰ejníkÛ a s chud˘m bylinn˘m patrem.
PfievaÏují v nich acidofilní trávy (Agrostis rupestris,
Avenella flexuosa, Festuca supina a Molinia caerulea,
vzácnû i Poa laxa a P. riphaea) a na sutích také kapradina jinofiadec kadefiav˘ (Cryptogramma crispa).
Pro skály jsou typické li‰ejníky (Rhizocarpon
geographicum), kameny suti jsou porostlé mechorosty (Barbilophozia barbata, Dicranum fuscescens,
Racomitrium sudeticum aj.) a nápadné jsou kefiíãkovité li‰ejníky (napfi. Cladonia bellidiflora, C. digitata,
C. pyxidata).
Ekologie. Skalní biotopy zahrnují horské vrcholy,
hfibety, izolovaná skaliska (tory) nad horní hranicí
lesa a skalky s druhovû chudou acidofilní vegetací
v karech. SuÈové biotopy zahrnují kamenité sutû,
ãasto ne zcela stabilizované, pfiedev‰ím na svazích
v chránûn˘ch prostorech karÛ, pfii úpatí skalek
v karov˘ch stûnách, ale i suÈová pole vrcholov˘ch
svahÛ v nejvy‰‰ích polohách alpínského stupnû.