Číslo 2 - Česká parazitologická společnost

ZPRÁVY
České parazitologické společnosti
Ročník 20, číslo 2
říjen 2012
ISSN 1211-7897
obsah 2/ ČPS: Valná hromada 3/ ČPS: Zpráva o hospodářské činnosti za rok 2011 5/ ČPS: Revizní zpráva o hospodaření ČPS za rok 2011 6/ 42. Jírovcovy protozoologické dny Karolína Šubrtová 8/ Zápis ze schůze protozoologické sekce ČPS 9/ X. České a slovenské parazitologické dny 12/ Zápis ze společné schůze výborů ČPS a SPS 8. května 2012 Hanka Dvořáková 29. května 2012 13/ Z histórie Českých a slovenských parazitologických dní – za slovenskú a trochu aj českú stranu František Ondriska 20/ Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand part 3: Kiwis and aspects of their parasitology 25/ Rumunsko 2011 27/ kalendář akcí 28/ autoři příspěvků Tony Charleston Zuzana Jindrová Zápis z valné hromady České parazitologické společnosti Brno, hotel Myslivna, 31. května 2012 1) Valnou hromadu členů zahájil předseda ČPS dr. Libor Mikeš v 19:00.
2) Přítomní členové ČPS byli seznámeni s programem valné hromady.
3) Na základě kontroly prezence členů ČPS na valné hromadě a
v souladu s platnými Stanovami ČPS prohlásil předsedající L. Mikeš
tuto valnou hromadu za usnášení neschopnou z důvodu nízké účasti
členů.
4) Přítomným členům ČPS bylo oznámeno, že v souladu se Stanovami
ČPS proběhne náhradní valná hromada ČPS korespondenční formou.
5) Valnou hromadu ukončil předseda ČPS.
Zapsala: Iveta Hodová
Schválil: Libor Mikeš
2
Zpráva o hospodářské činnosti ČPS za rok 2011 Přehled o příjmech a výdajích za období 1. 1. 2011 - 31. 12. 2011:
Stav peněz, pohledávek a závazků ke dni 31. 12. 2011:
3
V roce 2011 byly přes účet ČPS financovány 19. helmintologické dny
a 41. Jírovcovy protozoologické dny. Na tyto akce přispěla RVS dotací
v celkové výši 30 000,- Kč. Organizátoři akcí byli ČPS finančně odměněni.
Na členských příspěvcích bylo vybráno 32 050,- Kč. Celkovým výsledkem
hospodaření byla ztráta 21 899,45 Kč.
Iveta Hodová
hospodářka ČPS
V Brně dne 10. 2. 2011
4
Revizní zpráva o hospodaření ČPS za rok 2011 5
42. Jírovcovy protozoologické dny Kletečná u Humpolce, 7. – 11. května 2012 Rok se s rokem sešel a jak je již tradicí, protozoologové ze všech koutů
České a Slovenské republiky se sjeli, aby prodiskutovali nejnovější trendy ve
výzkumu a vývoji protist. Letošní 42. ročník této konference se konal v maličké
vesnici Kletečná blízko Humpolce. Místo konání bylo organizátory vybráno
velice příhodně – přímo ve středu České republiky, v kraji Vysočina. Celá
konference začala poutavou třicetiminutovou přednáškou pana profesora Kuldy.
Jako vždy, příspěvek o cytoskeletu a jádru Giardií upoutal přítomné detailními
mikrofotografiemi z průběhu životního cyklu těchto zajímavých organismů.
V průběhu celého týdne následovalo 40 dalších odborných přednášek,
prezentace pěti posterů, tři prezentace sponzorů, zasedání Protozoologické
sekce, promítání z historie Protozoologických dnů a ukázka prvoků.
Program přednášek byl vhodně uspořádán, takže se příspěvky v rámci
jednotlivých sekcí tematicky nepřekrývaly. Podle mého názoru je tento způsob
organizace nápaditý, udržuje publikum aktivní a spolu s utajením časového
harmonogramu až do zahájení konference zabraňuje předčasnému odjezdu
účastníků. Stejně jako v loňském roce, se této tradičně protozoologické
konference zúčastnili i algologové. Drtivá většina přednášek letošních
protozoologických dnů byla zaměřena fylogeneticky či molekulárně biologicky.
Oba tyto vědní obory nám stále dokazují, že hranice mezi fotosyntetizujícími,
parazitickými či volně žijícími jednobuněčnými eukaryoty je velice úzká
a sbližování dosud nepříbuzných odvětví je nevyhnutelné. První předseda
československé protozoologické společnosti, profesor Otto Jírovec, by byl jistě
uchvácen, kam tato vědní disciplína za léta postoupila a jaké nástroje nám nyní
umožňuje využívat.
Jak je již zvykem, i letos se soutěžilo o nejlepší pre- a postgraduální
přednášku. Porota vyhlásila vítězem v pregraduální kategorii Vojtěcha Žárského
s příspěvkem „Tom40 in Trypanosomatidae“ a mezi postgraduály jsem zvítězila
já – Karolína Šubrtová, s přednáškou „Functional analysis of a novel
and essential subunit of the FoF1-ATP synthase in Trypanosoma brucei“.
Posterová sekce byla bohužel oproti předchozímu ročníku konference
chudší, ale i tak zde bylo několik velice zajímavých příspěvků. Vítězkou se stala
Eva Dobáková s posterem „Transformation of an ancient flagellate Euglena
gracilis“.
V programu rozhodně nezapadly ani užitečné tipy a triky z přednášek
sponzorů, které budou jistě nápomocné při řešení obvyklých i kurióznějších
laboratorních obtíží. Na tomto místě bych chtěla za všechny účastníky
konference a vítěze soutěžních příspěvků poděkovat všem sponzorům za
poskytnutí finančních a věcných darů, jmenovitě Radě vědeckých společností,
6
Fisher Scientific, Olympus, Dynex, EastPort, Life Technologies, KRD a SigmaAldrich.
Velkým krokem vpřed Protozoologických dnů bylo vydání konferenčního
sborníku abstraktů (opatřeného ISBN), ke kterému došlo letos vůbec poprvé.
Ačkoliv bylo zaslání abstraktu v českém, slovenském či anglickém jazyce
nepovinné pro všechny mimo pregraduálních studentů, i tak se příspěvků
nastřádalo dost na vydání atraktivního sborníku, vizitky vzrůstající prestiže
Jírovcových protozoologických dnů. Další převratnou změnou letošní
konference byly snímky prezentací v anglickém jazyce, které umožnily zapojení
i mezinárodních účastníků. Podle mého názoru by tento krok mohl do budoucna
významně rozšířit účastnickou základnu.
Střed přednáškového cyklu - středeční odpoledne - byl věnován
společnému pěšímu výletu do blízké obce Želiv. Ani na lesní cestě
v krásném letním počasí jsme se nedokázali odpoutat od vědecké diskuze.
V Želivě jsme si prohlédli středověký klášter řádu premonstrátů s opatským
kostelem Narození Pany Marie. Příjemnou tečkou na konci procházky byla
návštěva Želivského klášterního pivovaru, ve kterém jsme měli možnost
shlédnout výrobu a ochutnat nefiltrované a nepasterizované pivní speciály.
Výborné místní pivo nás doprovázelo i zpět na večerní raut v Kletečné.
Hlavním organizátorem 42. Jírovcových protozoologických dnů byl
Tomáš Pánek z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, kterému bych chtěla
poděkovat za bezchybné uspořádání a hladký průběh celé konference.
Karolína Šubrtová
PS
7
Zápis ze schůze protozoologické sekce ČPS Kletečná, 8. května 2012 Přítomni (bez titulů v abecedním pořadí): Ivan Čepička, Vladimír Hampl,
Jaroslav Kulda, Martin Kváč, Jan Mach, Oliver Merva, Vladimíra Najdrová,
Lukáš Novák, Markéta Petrů, Pavel Poliak, Pavla Smejkalová, Petr Soukal,
Petr Táborský, Vojtěch Vacek, Věra Zedníková, Vojtěch Žárský.
Host: Martin Kostka
Vladimír Hampl informoval o protozoologických konferencích konaných během
následujícího roku:
• Protist 2012 (Oslo 29.7.-3.8.2012) – registrace prodloužena do 15. května
• International School on Foraminifera 10.-12. 6. 2012
• IWOP-12 (5.-8. 9. 2012)
• 8th International Chrysophyte Symposium (Praha 12.-17. 8. 2012)
• FASEB Ciliate Molecular Biology Conference (7.-12.7. 2012)
• ICOP XIV (Vancouver 28.7.-3.8.2013)
Stav organizačního výboru: Jan Mach z výboru odchází, zůstává Tomáš Pánek
a Lucie Novotná (dlouhodobě v USA a její pomoc s přípravou
protozoologických dní není jistá, podle pozdějších informací svoji pomoc
s přípravou protozoologických dnů 2013 přislíbila). Musí být jmenováni dva
noví členové, aby výbor měl 3 aktivní členy. Vladimír Hampl navrhuje
kandidáta Jiřího Týče, který by organizoval protozoologické dny 2013,
a Martina Kostku. Hlasování proběhlo jednohlasně, oba kandidáti byli zvoleni.
Abstrakty a prezentace: Ivan Čepička navrhuje, aby příští rok byly abstrakty
povinné spolu s podáním přihlášky. Jazykem abstraktů by byla čeština,
slovenština a angličtina, jazykem v textu prezentací by byla nadále angličtina.
Návrh byl jednohlasně schválen.
Info z ČPS od Ivana Čepičky: Důležitou schválenou změnou (korespondenčním
hlasováním) je navýšení členských příspěvků pro nestudenty.
Kolize Protozoologických dní a Parazitologických dní: Návrh odsunout
protozoologické dny na podzimní termín nebo jejich nekonání v roce, kdy se
konají Československé parazitologické dny v České republice (tj. 1x za 4 roky).
Hlasování bylo odloženo na dobu, až to bude aktuální.
Zapsala:
Schválil:
8
Smejkalová
Hampl
X. České a slovenské parazitologické dny Brno, hotel Myslivna, 28. května ‐ 1. června 2012 Již desáté, tudíž jubilejní setkání parazitologů z Čech, Moravy, Slezska
a Slovenska se konalo ve dnech 28. května – 1. června 2012 v hotelu Myslivna
v Brně. Konferenci zajišťovali kolegové z Brna v čele s Ivou Přikrylovou
a Ivetou Hodovou. Zvolené lokalitě nelze téměř nic vytknout, protože hotel byl
situován do příjemného prostředí městského lesoparku a z letní terasy byl krásný
výhled na město. I hotel byl z hlediska ubytování a přednáškového prostoru na
velice kvalitní úrovni. Na druhou stranu bych měla připomínky ke stravě
(k obědům a večeřím) a k personálu. Strava většinou svou kvalitou a množstvím
neodpovídala stanovené ceně a personál (zvláště ten starší) se často tvářil, že ho
svou pouhou přítomností otravujeme. Jako největší mínus pro hotel považuji to,
že zde nebyl žádný společenský prostor, kde by se daly rozvíjet debaty do
pozdních večerních (popř. brzkých ranních) hodin či navazovat nové (popřípadě
obnovovat staré) kontakty s kolegy z jiných pracovišť, což je dle mého názoru
podstatnou součástí takovýchto konferencí.
Odborný program byl slavnostně zahájen v pondělí odpoledne. Během
necelých čtyř dnů přednáškového maratónu jsme si celkem vyslechli
63 příspěvků, které byly tematicky rozděleny do 11 úseků: Ptačí schistosomy,
Paraziti poikilotermních obratlovců, Helmintologie, Ektoparaziti, Humánní
parazitologie v praxi, Leishmánie a jejich vektoři, Veterinární parazitologie,
Prostředí, vektoři, rezervoáry, Parazitická protista, Experimentální parazitologie
a Imunologie, toxikologie, terapie.
Téměř každý
úsek začínal zvanou
přednáškou (Horák,
Kolářová L.,
Kolářová I., Hrčková,
Klieščeková,
Reiterová, Papajová
a Lukeš) a byl
obvykle zakončen
přednáškou od
sponzorů, kteří zde
ŠM
představili své
9
produkty. Mně osobně asi nejvíce zaujala přednáška od posledně jmenovaného
July Lukeše, který nás zasvětil do tajů editování RNA.
Zvané přednášky byly v rozsahu 30 minut, ostatním přednášejícím musel
stačit limit 15 minut včetně diskuze. Bohužel i tentokrát se našli jedinci, kteří
tento časový limit nerespektovali a ochuzovali další kolegy o čas.
Ve dvou podvečerech nám také bylo představeno celkem 45 posterů, které
se svou tématikou značně lišily a vhodně doplňovaly odborný program.
Tradičně nechybělo ani hodnocení studentských přednášek a tentokrát
i posterů, které bodovala odborná porota složená z 3 českých a 3 slovenských
parazitologů. Myslím si, že to neměli vůbec lehké, protože celkem zaznělo
21 hodnocených příspěvků a bylo představeno 16 soutěžních posterů. Z mého
pohledu byla většina velmi kvalitních. V kategorii přednášek odbornou porotu
nejvíce zaujal Andrei Diakin z Brna (Ústav botaniky a zoologie, PřF MU)
se svojí studií zabývající se fylogenezí nižších apikomplex parazitujících
u mořských bezobratlých, a které jak se zdá, hrají důležitou roli v pochopení
evolučních cest a fylogenetických vztahů uvnitř kmene Apikomplexa.
Na druhém místě skončila Michaela Vlková z Prahy (Katedra parazitologie,
PřF UK), která nám představila zajímavou přednášku o průběhu specifické
imunitní odpovědi psů na opakované sání Phlebotomus perniciosus, jak
v laboratorních podmínkách, tak u psů v endemické oblasti viscerální
leishmaniózy v Itálii. Na třetím místě se opět umístila studentka brněnské
univerzity Janka Melicherová (Ústav botaniky a zoologie, PřF MU)
s příspěvkem o sledování životního cyklu Cryptosporidium muris ve dvou
druzích hlodavců s odlišnou imunitní odpovědí na parazita. V posterové sekci na
třetím místě skončila Veronika Šmardová z Brna (Ústav botaniky a zoologie,
PřF MU), o druhé se podělili
Iveta
Slováčková
z Brna
(Ústav biologie obratlovců,
AV ČR) a Carlos Alonso
Mendoza-Palmero z Českých
Budějovic
(Parazitologický
ústav, BC AV ČR) a první
místo za nejlepší poster získal
Anirban Ash (Parazitologický
ústav, BC AV ČR). Vítěz za
nejlepší přednášku získal
ŠM stipendium ve výši 10.000,-,
10
které může použít na úhradu konferenčního poplatku či zahraniční stáže. Druhé
a třetí místo bylo oceněno fotoaparátem od firmy Olympus. Vítěz posterové
kategorie získal USB a digitální rámeček od firmy Eppendorf. Gratulujeme!!
I přes náročný odborný program se samozřejmě našel čas i na zábavu.
Hned v pondělí jsme byli uvítáni na Uvítacím večírku s občerstvením, kde nám
na přání hrál i místní DJ. Původně plánovaný konec v 11 hodin, se po
uspořádání sbírky pro DJe protáhl cca o hodinu. V úterý večer proběhlo
společné zasedání členů výboru ČPS a SPS. Ostatní účastnící konference
se věnovali volné zábavě. Ve středu odpoledne jsme vyrazili na výlet a to buď
do lednicko-valtického areálu spojený s návštěvou zámku Lednice
či na prohlídku města Brna s průvodcem a návštěvou brněnského podzemí.
Podle vyjádření účastníků se oba výlety velmi vydařily, a když pominu krátký
deštík na závěr výletu, tak i počasí stálo na naší straně. Středeční podvečer
a večer opět patřil volné zábavě, jejíž poklidná atmosféra byla narušena zprávou,
že se u Kašných doma schyluje k porodu a Martin Kašný musel spěšně vyrazit
na cestu do Prahy. Naštěstí se neuplatnilo rčení „že dálnice D1 je tu od toho, aby
se co nejméně Brňáků dostalo do Prahy (a naopak)“. Malá Anička Kašná se za
přítomnosti otce narodila v jednu hodinu a 10 minut v noci. Rodičům
gratulujeme!
Na čtvrteční večer bylo naplánováno valné shromáždění ČPS, ale díky
nedostatečnému počtu členů nebyla valná hromada schopna usnášet, takže se
plynule přešlo ke společenskému večeru s bohatým občerstvením a s živou
muzikou, kterou obstarávala pravá moravská cimbálovka.
Na závěr bych chtěla velice poděkovat
organizačnímu výboru, myslím si, že až na pár
připomínek, které jsem zmínila na začátku, celá
akce proběhla úspěšně. Dále také moc děkuji
našim sponzorům (Olympus, Roche, MGP,
BioConsult, Eppendorf, Leica Microsystems,
KRD, VWR, GeneTiCA, Medial, DispoLab,
ProFood, Biohem, Dynex, Fisher Scientific,
Elisabeth Pharmacon, Zeiss, DNK s.r.o.),
bez kterých by se jistě konference neuskutečnila.
A těším se za 2 roky neshledanou, tentokrát na
Slovensku.
ŠM Hanka Dvořáková
11
Zápis ze společné schůze výborů ČPS a SPS Brno, hotel Myslivna, 29. května 2012 Přítomní (bez titulů):
ČPS: Libor Mikeš, Oleg Ditrich, Iveta Hodová, Iva Kolářová
SPS: Elena Kocianová
Hosté: Iva Přikrylová, Milan Gelnar, Božena Koubková
1) Schůzi zahájil předseda ČPS Libor Mikeš.
2) Předseda ČPS poděkoval hlavní organizátorce Českých a slovenských
parazitologických dnů Ivě Přikrylové a jejím kolegům za přípravu
a zdárný průběh konference.
3) Zástupkyně výboru SPS Elena Kocianová informovala přítomné
o nedávných změnách ve složení výboru SPS po proběhnuvších volbách.
Novou předsedkyní se stala Ivica Hromadová, místopředsedou František
Ondriska a tajemnicí Martina Miterpáková (kompletní informaci o novém
výboru SPS najdete na http://www.saske.sk/pau/sps/vybor.html). S touto
změnou souvisela nízká účast členů výboru SPS na této schůzi (neboť
nebyli účastníky letošních Č-S parazitologických dnů), které kolegyně
Kocianová tímto omluvila.
4) Kolegyně Kocianová tlumočila vzkaz výboru SPS, že příští Slovenskočeské parazitologické dny budou uspořádány v Kongresovém centru
Smolenice, které spadá pod SAV, nejspíše v posledním květnovém týdnu
2014.
5) Byla diskutována přiměřenost a výše členských příspěvků v obou
společnostech v souvislosti s chystanou změnou výše příspěvků v ČPS
(viz minulé číslo Zpráv), o které se bude hlasovat v rámci Valné hromady
ČPS ve čtvrtek 31. května 2012.
6) V rámci diskuse byla znovu letošní konference zhodnocena jako kvalitně
připravená. Dále byly diskutovány možnosti spolupráce českých
a slovenských parazitologických pracovišť v rámci projektu Erasmus.
7) Schůzi zakončil předseda ČPS.
Zapsal Libor Mikeš
12
Z histórie Českých a slovenských parazitologických dní – za slovenskú a trochu aj českú stranu 1994 ‐ 2012 Prvá konferencia Slovenské a české parazitologické dni sa po rozdelení
Česko-slovenskej federatívnej republiky konala takmer symbolicky v tesnej
blízkosti spoločnej štátnej hranice v Starej Myjave v dňoch 8. – 10. 6. 1994.
Organizovaním konferencie sa podujal za Slovenskú parazitologickú spoločnosť
dr. František Ondriska a záštitu nad celým podujatím prevzal primátor Mesta
Myjava, ktorý sa o dianie konferencie živo zaujímal. Zúčastnilo sa
75 parazitológov z Českej a Slovenskej republiky. V programe, ktorý bol
rozdelený do niekoľkých tématických okruhov odznelo 58 referátov. Prvýkrát
bol na týchto konferenciách vyskúšaný model, keď každú sekciu zahájila
úvodná prednáška. Ako ukázala budúcnosť táto organizácia odborných
programov sa osvedčila. V rámci spoločenskej časti sa účastníci oboznámili
s myjavským regiónom, zapísali sa do pamätnej kroniky mesta Myjava,
navštívili múzeum 1. SNR, mohylu gen. M.R. Štefánika na Bradle i jeho
múzeum v Košariskách. Účastníci konferencie sa dohodli na dvojročných
intervaloch parazitologických dní, ktoré sa budú konať striedavo v oboch
republikách. V roku 1994 sme, žiaľ, zaregistrovali aj dve smutné udalosti.
Zomreli dvaja naši kolegovia parazitológovia: RNDr. Jela Škračiková, CSc.,
ktorá bola prihlásená na konferenciu v Starej Myjave, no pre ťažkú chorobu sa
jej už nezúčastnila. RNDr. Pavel Palička, CSc. sa na konferencii zúčastnil, no
navždy nás opustil navždy v jeseni toho roku.
13
O dva roky sa konali II. České a slovenské parazitologické dny
v Měříne na Slapskej priehrade (poriadal K. Zitek, ale nie som si celkom istý).
V dňoch 9. – 11. 6. 1998 sa konal III. ročník Slovenských a českých
parazitologických dní na Táloch v hoteli Partizán. Podujatie organizoval RNDr.
Tomislav Baniat. Zúčastnilo sa ho vyše 100 odborníkov z oboch republík
a odoznelo 68 referátov. Okrem odbornej časti sa mohli účastníci konferencie
realizovať v turistike, niektorí relaxovali pri športe (tenis). Veľký úspech zožalo
spoločenské posedenie pri ľudovej hudbe v kolibe v blízkosti hotela.
14
IV. ročník sa uskutočnil v Srní 22. – 26. 5. 2000 (K. Fajfrlík).
V. ročník sa konal v Starej Lesnej hoteli Academia v dňoch 28. 5. – 31. 5.
2002. Podujatia, ktoré zorganizovali kolegovia z PAÚ SAV Košice bolo
obohatené okrem tradičných účastníkov zo
Slovenskej a Českej republiky aj z Anglicka
(prof. Arme) i niekoľko hostí z Poľska.
Jednanie bolo rozdelené do 8. sekcií, ktoré
zahajovali
úvodné
prednášky.
Bolo
odprezentovaných
49
ústnych
a 37
posterových zdelení. Konferencia bola
rozšírená
o sekciu
pre
praktických
veterinárnych
lekárov,
na
ktorej
participovala Komora veterinárnych lekárov
SR. V tejto sekcii bolo odprezentovaných 7
referátov.
Tradícia spoločných parazitologických sympózií pokračovala v Ostravici,
kde sa v dňoch 18. – 21. mája 2004 konal VI. ročník Českých a slovenských
parazitologických dní. Boli svojím spôsobom jubilejné a tak trocha
aj symbolické. Jubilejné v tom, že sa konali 10 rokov od prvých spoločných
parazitologických dní, poriadaných v roku 1994 na Starej Myjave. Nemožno si
nevšimnúť, že obe podujatia boli situované do Moravsko-slovenského
pomädzia, pričom prvé sa konali tesne po vzniku hraničných bariér medzi obomi
republikami a posledné v čase ich rušenia, čo ja osobne vnímam ako symboliku
pretrvávajúcej vzájomnosti minimálne oboch parazitologických spoločností.
Dr. Fránková volila výber miesta konferencie veľmi šťastne, hotel Montér
zasadený do krásneho prostredia Moravsko-sliezskych Beskýd priamo na úpätí
15
Lysej hory poskytol účastníkom nevšedný pobyt plný odborných
i spoločenských zážitkov.
Mimoriadne bohatej odbornej náplni predchádzalo už v pondelok 17. 5.
2004 sympózium o lymskej borelióze. Parazitologická konferencia bola
zahájená v utorok 18. 5. 2004 a okrem jednaní podľa tématických oblastí bol
tento ročník obohatený o nový prvok, ktorým bola prezentácia ústavov
a katedier, ktorých náplňou je problematika parazitológie. Samotný odborný
program bo rozdelený do 7 sekcií, každá sekcia bola zahájená úvodnou
prednáškou. Odznelo 57 prednášok a 20 posterových prezentácií. Na vysokej
úrovni bol spoločenský program konferencie. Niektorí účastníci si prišli na svoje
v turistickom výstupe na Lysú horu, iní v tom čase obohacovali svoje vedomosti
o tajomstvá výroby zlatého moku v Nošovickom pivovare s neopakovateľnými
senzorickými dojmami z jeho degustácie. Vysoko hodnotím organizáciu
večerných častí spoločenského programu. Hlbokým zážitkom bolo, vystúpenie
hudobnej skupiny s majstrovským výkonom v hre na trumpetu nášho kolegu
a priateľa Dr. Zdeňka Doležila (z tejto konferencie som písal správu, preto som
si dovolil vytiahnúť niekoľko mojich poznatkov).
VII. ročník Slovenských a českých parazitologických dní sa konal
v Modre – Harmónii, doškoľovacom zariadení Slovenskej zdravotníckej
univerzity v dňoch 23. – 27. 5. 2006. Organizácie sa opakovane ujal
dr. F. Ondriska. Zúčastnilo sa ho vyše 130 parazitológov z Česka a Slovenska.
Program bol rozdelený do 7 sekcií, bolo odprezentovaných 58 prednášok
a 42 posterov. Tak ako sa stalo zvykom, súčasťou konferencie bolo spoločné
zasadnutie
výborov
parazitologických
spoločností. Organizátori pripravili pre
účastníkov
aj
zaujímavý
kultúrnospoločenský program. Či to bola návšteva
nádherného kaštieľa Červený kameň,
posedenie spojené s opekaním prasiatka alebo
spoločenský večer so živou hudbou a tancom.
16
17
VIII. České a Slovenské parazitologické dny usporiadal doc. Oleg
Ditrich v Sezimovom Ústí. Podujatie sa konalo 19. – 23. 5. 2008 v hoteli MAS.
IX. Slovenské a české parazitologické dni sa konali 24. – 28. 5. 2010
v Liptovskom Jáne v Hoteli Sorea. Usporiadania sa podujali kolegovia z PAÚ
Košice, (dr. Várady a kol.). Odznelo 67 prednášok a bolo odprezentovaných
56 posterových zdelení. Súčasťou konferencie bola súťaž mladých parazitológov
o najlepšiu prácu a spoločné zasadnutie výborov SPS a ČPS. Výber miesta
konferencie ponúkal široké možnosti
spoločenského
vyžitia,
vrátane
turistiky návštevy bazéna s termálnou
vodou.
Spoločenskou
súčasťou
konferencie bol výlet do rázovitej
dedinky Vlkolínec. Táto čisto drevená
obec bola v decembri 1993 zapísaná
do zoznamu Svetového prírodného
a kultúrneho dedičstva UNESCO.
18
X. České a slovenské parazitologické dny sa konali 28. 5. – 1. 6. 2012
v Brne v hoteli Myslivna
František Ondriska
REKAPITULACE I. ročník 1994 II. ročník 1996 III. ročník 1998 IV. ročník 2000 V. ročník 2002 VI. ročník 2004 VII. ročník 2006 VIII. ročník 2008 IX. ročník 2010 X. ročník 2012 SR Stará Myjava ČR Měřín SR Tály ČR Srní SR Stará Lesná ČR Ostravice SR Modrá ČR Sezimovo Ústí SR Liptovský Ján ČR Brno 19
Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand Part 3/3 Part three: Kiwis and aspects of their parasitology
Kiwis are unique and unusual in many ways. For a comprehensive and detailed
review of the biology and status of the various kiwi species, the paper by Sales
(2005) in the reading list is recommended. There are five (or 6) recognised
species: the North Island Brown Kiwi (Apteryx mantelli), the Great Spotted
Kiwi (Apteryx haastii), the Little Spotted Kiwi (Apteryx owenii), the Okarito
Brown Kiwi (‘Rowi’) (Apteryx rowi) and the Tokoeka (Apteryx australis) which
some consider includes two species making six in total. All of them are
classified as ‘threatened’ and two as ‘nationally critical’ with fewer than 150
birds remaining. Apart from the Little Spotted Kiwi which survives in predatorfree sanctuaries and the Rowi which has benefited from intensive predator
control in its habitat, all other species are continuing to decline despite the major
conservation efforts. In 1991, the Department of Conservation launched the
‘Kiwi Recovery Programme’ (currently costing about NZ$12 million a year) to
try to stop and reverse the decline in kiwi populations. There is a similar but
smaller ‘Kakapo Recovery Programme’ aimed at saving this unique flightless
parrot from extinction.
Left: a North Island Brown Kiwi chick: Right: another Brown kiwi chick sleeping off
an anaesthetic. Both kiwi were patients in the New Zealand Wildlife Health Centre. Injured
& sick kiwis are frequently brought to the Centre for treatment. Photographs by courtesy of
the New Zealand Wildlife Health Centre, Massey University.
All kiwis are flightless and nocturnal, roosting and nesting in burrows, generally
in forest; they feed mainly on earthworms and other invertebrates which they
locate by scent & sound while probing in the leaf litter and topsoil on the forest
20
floor with their long beaks. A kiwi’s nostrils are close to the tip of the beak.
Females lay very large eggs for their body size, usually two eggs in a clutch. In
two species the males alone incubate the eggs after the first week but in the
others incubation is shared. More research and recovery work has been done on
the North Island Brown kiwi than the other species. Part of the Recovery
Programme, particularly centred on the North Island Brown Kiwi, is a scheme
known as Operation Nest Egg, managed by the Department of Conservation and
supported by a major bank and public donations. Essentially this involves
removing eggs from burrows, incubating them until the chicks hatch and then
raising them in a protected environment until they reach a weight of about 1-1.2
kg. In some areas, the programme also involves capturing wild 2-3 week-old
chicks as they are independent of their parents from hatching, and rearing them
in the same way. At this weight they can be released into the wild with a muchimproved chance of survival to adulthood as they are considered big enough to
fight off a stoat or ferret if attacked. Stoats & ferrets are the predators that kill
the most kiwi chicks (as well as other birds); uncontrolled domestic dogs are
also a serious problem in some places. Removal of an egg often results in repeat
laying. A very high success rate is achieved by both methods and the various
groups involved have released hundreds of kiwis into the wild. The only major
disease problem encountered during rearing of the chicks was coccidiosis.
Outbreaks of severe diarrhoea occurred often leading to deaths; large numbers
of coccidial oocysts were found in the faeces. As coccidiosis had never been
observed in kiwis in the wild and there was no record of oocysts in the faeces of
wild birds, there was a question as to whether the species of coccidia involved
were from other bird species. However, sporulation of the oocysts revealed two
or three morphological types all of which were species of Eimeria (Charleston,
unpublished). As species of Eimeria are highly host-specific this suggested that
the coccidia were almost certainly specific to kiwis. More faecal samples from
wild adult kiwis were examined and small numbers of oocysts were found in
some, supporting the conclusion that the outbreaks were caused by coccidia that
occur naturally in kiwis. Now that the cause of the problem in the rearing
facilities has been identified, the infection is controlled by management and anticoccidial drugs. It is not known if clinical coccidiosis occurs in young kiwis in
the wild but, as the population density is very low, it is probably rare.
These kiwi coccidia are currently the subject of a research programme led by
Kerri Morgan in the Wildlife Health Centre at Massey University, here in
Palmerston North. Detailed retrospective studies of tissues from infected kiwi
are in progress to identify developmental stages of the coccidia; these have
revealed at least two types of schizont (meront) in the intestine, coccidial stages
in the liver of about one third of birds examined and renal coccidia in about
20%. Molecular studies to characterise the DNA of the different species are also
21
in progress. Separating out the species is particularly difficult as experimental
infections are impossible. So far the work has not reached the stage of
publication except as conference abstracts. The relationship of the species to
other Eimeria spp. whose DNA has been defined will be very interesting given
the long evolutionary history of kiwi isolated on their island home.
Some other interesting protozoal parasites have been found in kiwis. About ten
years ago during routine blood sampling of some healthy North Island Brown
Kiwi chicks captured for rearing, protozoa were observed in both erythrocytes
and leucocytes in stained blood smears. Those in the erythrocytes were found to
belong to the genus Babesia and subsequently named Babesia kiwiensis (Peirce
et al. 2003 in the reading list). The birds were also infested with ticks, Ixodes
anatis; this is an endemic species commonly found on kiwis (and other land
birds) and is likely to be the vector. This is the only naturally occurring Babesia
species recorded in New Zealand. It is not known if it infects other kiwi species
or if it is significant to health, although most species infecting birds are not.
Species of Babesia infecting mammals are not established in New Zealand as
there are no suitable tick vectors. The protozoa found in the leucocytes were
identified as a species of Hepatozoon and later named H. kiwii. This may also be
transmitted by Ixodes anatis and it is the first species of Hepatozoon reported in
New Zealand birds. Given the evolutionary history of kiwis, it will again be
interesting to see how these two protozoa relate to those found in other places.
One other endemic bird tick (Ixodes eudyptidis) and the only tick found on farm
animals (Haemaphysalis longicornis - an introduced species), have also been
found on North Island brown kiwi; it is not known if they transmit any parasites
to kiwi.
There is a single record of Plasmodium in a North Island Brown kiwi but it is
not known which species it was or the significance of the infection. Plasmodium
infections have been recorded in a wide variety of endemic, native and
introduced birds in New Zealand, many of the records being incidental
observations on blood samples. Little work has been done on these infections
and although some have been identified as introduced species of Plasmodium,
the identity of most of those recorded is uncertain. There are a number of
endemic culicine mosquitoes in New Zealand so it would not be surprising if it
was found that there are undescribed endemic species of Plasmodium as well.
There are numerous records of other parasites from kiwis but very little is
known about most of them. Kiwis are hosts to at least five species of feather
mites; several of these have been found on more than one species of kiwi so they
do not appear to be host specific. Kiwis are also host to eight species of chewing
lice, belonging to two genera, with four species of each. Little is known about
22
their distribution in New Zealand, and their evolutionary relationships with other
lice do not appear to have been studied.
A surprisingly large variety of helminths have been recorded from kiwis
including nine nematode species. Some of these are clearly introduced and not
endemic kiwi parasites – such as Toxocara cati, the common parasite of cats,
and Porrocaecum ensicaudatum which is common in some introduced
passerines. Others, however, including a species of Cyrnea (Spiruridae) and one
of Heterakis do appear to be unique to kiwis but nothing is known of their
biology or their significance to health. There are a number of records of cestodes
in kiwis and, although they have often been given names, their true identity is
not known. Avian cestodes are notoriously difficult to identify and almost
impossible when the specimens are fragmentary and poorly preserved as is often
the case in post mortem specimens. One trematode, Lyperosomum
megacotylosum, has been found in the intestine of North Island Brown kiwi but
nothing is known of its biology.
It will be obvious that there is plenty of work that could be done on parasites of
kiwis and this is equally true for parasites of other endemic bird species about
which we generally know even less. But studying their parasites and other
infectious diseases is not only difficult but also not a priority except where it
becomes clear that they are threatening the health or survival of the host.
Research funding is very limited and the reality is that the emphasis is mainly on
conserving the host species. As a parasitologist, I would argue that conserving
the parasites is just as important as conserving the hosts! However, for most
non-parasitologists concerned with the conservation of host species, being
concerned about conserving the parasites is difficult to accept as all infectious
organisms, including parasites, are regarded as potentially harmful to their hosts
and to be eliminated if possible, particularly when releasing birds into new
environments! With highly endangered species, this is entirely understandable
and perhaps the parasites will survive anyway as therapeutic agents are rarely
100% effective all the time. But in recent years it has become clear that parasites
have important influences on host evolution and are an integral part of the host’s
natural environment. It would be good if more consideration could be given to
the parasites and their relationship with their hosts – after all, their evolutionary
history also spans millions of years and is no less interesting than that of their
hosts.
23
For more information, some suggestions for further reading:
• On the geological and evolutionary history of New Zealand, see: Gibbs, G.: ‘Ghosts of
Gondwana: The history of life in New Zealand’: Craig Potton Publishing, 2006.
• On the extinct bird life and other aspects of New Zealand’s natural history see:
www.terranature.org
• On Kiwi biology, see: Sales, J. ‘The endangered kiwi – a review’ – Folia zoologica 54: 1-20
(2005).
• On the discovery of Babesia and Hepatozoon in kiwis, see: Peirce, M. A., Jakob-Hoff, R. M.
and Twentyman, C. 'New species of haematozoa from Apterygidae in New Zealand'. Journal
of Natural History 37: 15, 1797- 1804, (2003).
• On general conservation issues in New Zealand and related topics see also the Department
of Conservation’s website: www.doc.govt.nz
• For a list of helminth and protozoan parasites of kiwis see: McKenna, P.: ‘An Updated
Checklist of Helminth & Protozoan parasites of Birds in New Zealand’. WebmedCentral
PARASITOLOGY 2010 1 (9); WMC00705
• For a review of ectoparasites of kiwis see: Heath, A.C.G. ‘A review of ectoparasites of
Apteryx spp. (kiwi) in New Zealand, with new host records, and the biology of Ixodes anatis’.
Tuhinga 21: 147-159 (2010).
Tony Charleston
Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand
Part 1: Some background to New Zealand and its natural history (3/2011)
Part 2: The arrival of humans (1/2012)
Part 3: Kiwis and aspects of their parasitology (2/2012)
24
Rumunsko 2011 Terénní kurz PřF UK V roce 2011 proběhla historicky první terénní exkurze do jihovýchodního
Rumunska. Kurz je zajímavý tím, že se na něm setkávají studenti a učitelé nejen
jedné univerzity, ale hned tří, a to univerzity v Cluji, Veterinární fakulty v Brně
a Přírodovědecké fakulty v Praze. Cílem kurzu jsou vyšetření zaměřená na
vnější i vnitřní parazity hospodářských i volně žijících zvířat, odchyt
a determinace krevsajícího hmyzu a dalších členovců.
V loňském roce jsme strávili týden ve Sfântu Gheorghe v deltě Dunaje. Přímo
do Sfântu Gheorghe se nedá dostat jinak než lodí, což dává městu jisté kouzlo.
Silnice končí v Tulcea, kde jsme nastěhovali veškerá zavazadla na trajekt, který
nás po více než čtyřech hodinách vysadil ve Sfântu.
Hned první den ráno se vyrazilo na lov zmijí. Měli jsme je hledat v trsech sítiny,
ale pud sebezáchovy nám říkal své, možná proto jsme našli jen užovku
obojkovou :-)
Během týdne jsme nasbírali mnoho vzorků trusu různých živočichů, ve kterých
jsme posléze diagnostikovali vajíčka helmintů. Chytali jsme do sítí ptáky, a ty
jsme pak prohledávali, zdali náhodu nemají nějakého toho ektoparazita.
Odebírali jsme jim i krev pro průkaz krevních prvoků. Pitvali jsme žáby, škeble
a komáry.
Večer po setmění jsme několikrát strávili poslechem přednášky. Protože
setměním ale zrovna začíná Hodina komára, pamatuji si jen to, jak nás strašně
žrali.
Ve čtvrtek jsme vyrazili
na první celodenní výlet.
Objednali jsme si loďku
i s řidičem a vyrazili na
okruh po kanálech, přes
jezero Roşu a okolo lesa
Caraorman. Kolem desáté
začala bouřka, pršelo, pak
pršelo ještě víc a pak už
jen vytrvale. Nad námi
visela prostěradla, která
zabránila prvním pár
25
kapkám, pak už nám z nich jen crčelo za krk. Voda byla teplá, rozhodně teplejší
než vzduch. Z paluby jsme pozorovali ptáky, viděli jsme ledňáčka, pelikány, tři
druhy volavek, vodouše, pisilu… Sice jsme se po dlouhém rozhodování nakonec
vydali pěšky do onoho lesa (Caraorman), asi po 500m jsme to ale vzdali,
protože les byl podle GPS 5km rákosím. Za silného lijáku jsme pluli tou
nejvyšší rychlostí domů do Sfântu. Ani jsme nešli do kempu, rovnou jsme
zamířili do hospody. Bylo tam krásně teplo, ale jen do té doby, než na nás
obsluha pustila větrák a odmítala jej vypnout, že prý tam bylo moc vedro.
Přesunuli jsme se tedy do jiné místnosti, kde nevětrali. Všude po nás zůstávaly
loužičky. Kdyby nám zatopili, mohli mít o jednu vytopenou místnost míň.
Ještě jeden výlet nás čekal, tentokrát byl cílem poloostrov Sachalin. Loď nás
kvůli vegetaci nemohla dovézt přímo k němu, a proto jsme se museli kus cesty
probrodit. Většina z nás šla bosky, rákosí řezalo do nohou, v bahně se zrádně
skrývaly staré plody kotvice, které se zapichovaly do chodidel. Boty sice
vypadaly jako výhoda, ale jen do té doby, než Vláďa jednu ztratil. No,
ale zážitek nemusí být vždy pozitivní, hlavně když je intenzivní, ne? Jak vypadá
plod kotvice jen tak nezapomenu. Jako odměna na nás čekala pláž a moře bez
jediného človíčka, protože se sem kvůli ochraně smí jen s povolením. Šli jsme
podél moře k zátočině, kde se brouzdala spousta ptáků. Pak ale přijeli z druhé
strany na lodi turisti a všechno uletělo.
V neděli exkurze ve Sfântu Gheorghe skončila. Rozloučili jsme se s Brňáky a
Rumuny a vyrazili směrem na západ. Exkurze se mi celkově moc líbila. Kdo
chcete vědět, jak probíhal kurz letos, přijďte se podívat na seminář katedry
parazitologie, který se koná 6. 11. 2012 od 15 hodin.
Zuzana Jindrová
26
kalendář akcí 2012 a 2013 11th International Conference on Molecular Epidemiology and
Evolutionary Genetics of Infectious Diseases (MEEGID XI)
October 30 – November 2, 2012
New Orleans, USA
www.meegidconference.com
61st Annual ASTMH Meeting
November 11 – 15, 2012
Atlanta, Georgia, USA
www.astmh.org/Home.htm
12th International Symposium on Ectoparasites in Pets
April 7 – 9, 2013
Munich, Germany
www.isep2013.net
5th World Congress on Leishmaniasis
May 13 – 17, 2013
Porto de Galinhas, Pernambuco, Brazil
www.worldleish5.org
31st Annual Meeting of the European Society for Pediatric Infectious
Diseases (ESPID 2013)
May 28 – June 1, 2013
Milan, Italy
espid.kenes.com/general-information/welcome-letter
8th World Congress of the World Society for Pediatric Infectious Diseases
(WSPID 2013)
November 19 – 22, 2013
Cape Town, South Africa
www2.kenes.com/wspid/Pages/Home.aspx
XIII International Congress of Parasitology
August 2014
Mexico City, Mexico
www.icopa2014.com
27
autoři příspěvků doc. RNDr. František Ondriska,
PhD
HPL spol. s r.o.
Istrijská 20, 841 07 Bratislava,
[email protected]
Mgr. Hana Dvořáková
Schistosome group Prague
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7, 128 44 Praha 2
[email protected]
Mgr. Karolína Šubrtová
Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Parazitologický ústav
Branišovská 31
370 05 České Budějovice
[email protected]
[email protected]
Dr. Tony Charleston
488 College Street
Palmerston North 4410
New Zealand
[email protected]
Bc. Zuzana Jindrová
Schistosome group Prague
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7, 128 44 Praha 2
[email protected]
Autoři fotografií:
PS = Petr Soukal
ŠM = Šárka Mašová
neuvedeno-li jinak, jedná se
o archiv autora příspěvku
Autorka ilustrace na přebalu:
Lucie Jedličková
28
Děkuji všem, kteří přispěli do těchto Zpráv psaným textem, fotografiemi nebo kresbou. Své příspěvky, komentáře, ohlasy a podněty posílejte na adresu redakce [email protected] Česká parazitologická společnost
Sídlo společnosti:
Katedra parazitologie
Univerzita Karlova v Praze
Přírodovědecká fakulta
Viničná 7, 128 44 Praha 2
Výbor společnosti:
předseda:
RNDr. Libor Mikeš, Ph.D.
Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 819, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
místopředseda: RNDr. Oleg Ditrich, CSc.
Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Parazitologický ústav, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
tel.: 387 775 420, e-mail: [email protected]
tajemník:
RNDr. Ivan Čepička, Ph.D.
Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 842, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
hospodář:
RNDr. Iveta Hodová, Ph.D.
Masarykova univerzita
Ústav botaniky a zoologie PřF, Kotlářská 2, 611 37 Brno
tel.: 549 494 664 , e-mail: [email protected]
členové:
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
RNDr. Vladimír Hampl, Ph.D.
Redakce Zpráv České parazitologické společnosti:
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 814, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
Internetové stránky společnosti:
www.parazitologie.cz
www.facebook.com/pages/Ceska-parazitologicka-spolecnost/121703457856324