Nazdar - TJ Sokol Znojmo

T locvi ná jednota Sokol Liberec I.
Nazdar!
Sokolské souzvuky.
.8–9
-
srpen, zá í 2011.
Práv za íná d ležitý sletový rok, kdy se v myšlenkách vracíme zp t a hodnotíme 150 let
sokolské innosti.
P ání Karla apka z prosince 1928 se proto v dnešní neuspo ádané dob více než hodí.
„Pokoj lidem dobré v le, pokoj od lidí zlých a nenávistných. Kyti ku oby ejných
ctností, jako je slušnost, vd nost, úcta, loajalita k odp rci. Tisk, který nelže.
Parlament, který by byl výkv tem národa. Vlastenectví, které nemluví samo o sob .
Víc osobní odpov dnosti, tedy i zavržení anonymity. Ve ve ejném život mén
klepavosti, mén podrážd nosti a zejména mén stranictví. Jinak ješt dobrou práci
a veselou mysl. Vše ostatní nám bude p idáno!“
„Každý den má sv j po ádek, i to slunce na nebi má sv j jízdní ád. Dobrý je to!
Každý si m že vymýšlet n jakou novou dráhu a nové koleje a nové stanice, ale
každým jitrem pojede, jako jel v era. Dobrý je to! Jen když se jede s plnou silou,
když neuvízneme v p li cesty a rad ji p idat na rychlosti. Dobrý je to! Jedeme!“
Karel apek
Jedeme! Za íná sletový rok!
Obsah
Úvodní slovo
Opomíjená kultivace
Metodika
Pohyb jako fenomén
Cvi ení rovnováhy – tentokrát ve sportovní gymnastice
Cvi ení spojené s textem básn – R+D a PD
Dobré ráno vespolek!
Hry v t locvi n
„Nejenom pohybem živ je Sokol…“
Moje rodina – Sokol a já
Vzpomínky krásné a také smutné
Víc než jen tradice – sokolské slety v íslech, datech a srdcích
Historické události ve sv tle dneška
Velká eská výro í v srpnu a zá í
Slovo pedagoga – k poklesu a vzestupu vysp losti našich školák
…„a to je ta krásná zem “…
Jižní echy
Zprávy z jednot a žup
Pozvánka na výstavu Antonín Dvo ák
Ze zámo í – Kanada, Austrálie a USA
V našich srdcích z stane – Emilie Kancný ová
Osobnosti mezi námi – Michal Hani
Sokolská diamantová svatba
Pod kování župnímu p edsednictvu
Záv re né slovo
Úvodní slovo
Tak už je to tady. Te už jde skute n do tuhého – XV. Všesokolský slet je za deset m síc .
Zdá se to dlouho, ale jen tomu, kdo neví, jak zodpov dná p íprava vypadá. Od prvních
nápad autor p es výb r skladeb, organiza ní a materiální zabezpe ení , p ípravu režie až
k za átku cvi ebního roku 2011 – 2012, kdy se podstatná práce p esune do žup a do jednot,
ke každému jednotlivému cvi iteli i cvi enci.
Šest let od minulého sletu uplynulo jako voda – bohužel si musíme p iznat, že se nám
nepoda ilo p esv d it ve ejnost o d ležitosti a nezbytnosti pravideln provád ného cvi ení
pro radost, kondici i spolupráci a p átelství mezi cvi enci. Mnoho problém jsme si zp sobili
a zp sobujeme sami nejednotností svých požadavk , up ednost ováním osobního prosp chu
p ed prosp chem celku, p ece ováním cizích zkušeností a podce ováním zkušeností a pravd,
které leží v základech sokolské myšlenky.
Ur it nejsem sama, kdo si uv domuje nebezpe í, které na nás dnes íhá. Samoz ejm je to
nedostatek financí, ale ješt víc nedostatek dobré v le a nezištné snahy. M li bychom si dát
dobrý pozor, aby se z nás nestala pouhá sportovní nebo t lovýchovná organizace, jakých je
u nás i ve sv t mnoho. Nedodržíme-li myšlenku harmonického rozvoje osobnosti lov ka,
spole ného úsilí a vnit ní i vn jší kázn , lásky k lidem i vlasti – je všechno zbyte né a nespasí
nás žádné rekordy a žádné moderní sm ry.
Te zrovna slyším, jak všichni íkáte – tohle p ece víme a uv domujeme si to, ale…
jak to ud lat ?!! Práv te máme p íležitost. P ipravit slet tak, aby všem cvi enc m bylo
jasné, pro se ho zú astní a ob tují sv j volný as spole nému nácviku, zacvi it na maximum
a p esv d it tak pasivní ve ejnost i pasivní ást našich cvi enc o prosp šnosti a kráse
sokolské myšlenky. Krom toho, slet nebude jen o cvi ení, jeho sou ástí bude celá ada
kulturních podnik , výstav, vystoupení soubor r zného druhu – a v neposlední ad
i návšt va „sletové Prahy“.
P íprava sletu a samotný slet není a nikdy nebyl cílem sokolské práce, je pouze výsledkem
dlouhodobého úsilí a p edvedením výsledk tohoto úsilí ve ejnosti. Jist všichni chceme, aby
jednotlivé skladby vyzn ly co nejlépe, aby poutaly pozornost a stále znovu p ekvapovaly
diváky svou mnohotvárností, nápaditostí, krásou pohybu i choreografie. Vlastním cílem však
je osobní, vnit ní prožitek každého cvi ence, jeho povýšení jako osobnosti a zárove ásti
celku, pocit hrdosti a síly. Neznám lepší vyjád ení t chto pocit , než jak to nepsal spisovatel
Ludvík Vaculík – jako cvi enec: “Když jsem se octl na stadionu, siln jsem vnímal, jak mi
sv d í a jak pot ebuju um t své silné já a svou v li nechat zdrtit v lí spole nou!“
V roce 2012 uplyne 150 let od založení Sokola. Vznikal v dob , která rozhodovala o další
existenci eského národa – a od té doby tento národ prožil léta krásná, klidná, ale, bohužel,
i vále ná a dobu totality, kdy nám nebylo zrovna dob e. B hem t ch 150 ti let odevzdával
národu svou práci i svou krev a ud lal daleko víc než pouze udržel národ v pohybu, jak íká
motto XV. Všesokolského sletu.
Takže nejen:
„150 let v pohybu“,
ale p edevším
Jarina Žitná
„150 let služby národu!“
Opomíjená kultivace
eská televize vysílala p ed asem na pokra ování po ad Etiketa, který pokaždé za ínal
varováním „Nedopoušt jte se faux pas ve spole nosti.“ V tšina instruktážních situací se
odehrávala ve spole enském oble ení a prost edí, kde se vyžaduje vystupování podle ur itých
norem. Co ale d lat s p stováním odpovídajícího chování mimo tento spole enský rámec? Jist
každý z nás se denn setkává s adou jev pokládaných za neslušné. Chodíme po poplivaných
chodnících, stojíme na tramvajových zastávkách pokrytých odhozenými nedopalky cigaret,
za uvoln ní místa v dopravních prost edcích se ne vždy d kuje, lidé ani ú ady nereagují
na dopisy atd. Nabízí se otázka: Je dnes u nás v dom a viditeln p stována snaha o oby ejnou
slušnost? Vymezují se její hranice, aby se pak dodržovaly? Vedle rodiny a školy jsou velmi
d ležité vzory ve spole nosti. Klí pak drží média a z nich hlavn televize, která bohužel až
p íliš asto projevuje benevolentní vztah k vulgárnímu chování a vyjad ování. Také tv rci
a akté i n kterých zábavních televizních po ad , i když p evážn v komer ních televizích si
libují v dvojsmyslech a obhroublostech. Je t eba p ipomenout, že vulgarismy v chování a e i
ovliv ují mezilidské vztahy, nebo pochybují morální hodnoty a vnášejí do nich agresivitu
a bezohlednost. ada moderátor kulturních po ad nem že být svou eštinou vzorem. Jazyk
pod tíhou t chto „vzor “ chudne, vulgarizuje se a ztrácí svou spisovnou normu i tam, kde má
své místo. Ostatn soustavné kultivaci eštiny je v našich ve ejnoprávních médiích v nováno
minimum. N kolikaminutové rozmlouvání lingvistky Dr. Hlavsové za adil R2 v sobotu
po šesté hodin ranní, což je z hlediska sledovanosti ta nejnevhodn jší doba. eská televize
v nuje eštin asi tvrt hodiny v zábavn lad ném programu. V Polsku sv j mate ský jazyk
p stují ty i rozhlasové po ady a t i televizní. Rovn ž naši politici by si m li uv domit, jak
d ležitá je slušná forma jejich oponentury ve sn movn . Rodina, jak už bylo zmín no, má
v této oblasti svou významnou úlohu. Je proto velmi d ležité nenechávat d ti ve vleku
nevhodných po ad . Chvalme, ale i kritizujme chování jiných, které je hodno odsudku.
Dávejme najevo sv j nesouhlas s tím, když mladí mluví vulgárn . Vždy oni se stanou tv rci
kvality spole enského prost edí v naší zemi. Také ve ejnoprávní média musí pocítit, že nejsme
pasivními spot ebiteli a žádáme od nich, aby plnila své kultivující poslání. Proto naše názory
na jejich kvalitu jsou tak d ležité a neváhejme je prosazovat.
Marcela Hutarová
„Zdvo ilost sama nestojí nic, ale vše lze za ni koupit!“
Lady Montague
„Skromnost jest osobní hodnot tím, ím jsou stíny figurám na obraze – dodávají
síly a reliefu.
Chcete-li být milováni, milujte míru!“
R. W. Emerson
„Dove me pravdu íci a p ece neuraziti - a pravdu snésti a p ece si nezadati!“
Dr. Miroslav Tyrš
Metodika
Pohyb jako fenomén –
pohyb jako základní projev života.
Pohyb je typickým znakem živo išného sv ta. Je tím dokonalejší, ím dokonalejší jsou r zn
vyvinuté organizmy. lov k pat í mezi nejvýše organizovanou kategorii živo ich , mezi savce
a tam zaujímá – vzhledem k nejrozvinut jší nervové soustav první místo.
Lidské t lo je dokonalý stroj, o který je nutno pe ovat, zdokonalovat ho, trénovat a bránit proti
zhoubným vliv m životního prost edí a zákonit se dostavujících onemocn ní.
Pohyb jako takový je umožn n složitou, ale dokonalou soustavou lidského t la, tvo enou
kosterním aparátem, který t lo „drží“ a soustavou kloub , šlach a sval , které umož ují jeho
pohyb. Celý ten složitý mechanizmus ovliv uje nervová soustava tvo ená smyslovými idly,
nervovými drahami, mozkem a míchou. Kapacitou mozkové innosti se lov k liší od zví at
(p iznávám ovšem, že n kdy by se u nich m l u it!!) – má dar rozumu a tedy i dar v le
a vlastního svobodného rozhodování.
Poslední dobou asto slyšíme heslo „Pohyb je život!“, nebo vzhledem ke 150 tému výro í
založení Sokola „150 let v pohybu!“ Pohyb má nejen význam zdravotní – je pot ebou každého
zdravého organizmu, p ináší však i pocit duševní rovnováhy, odstra uje denní stereotyp,
stresy, které život p ináší, poskytuje organizmu nejen pot ebnou fyzickou námahu, ale také
pocity nadšení, zdravého sebev domí, a co víc - i možnost sebevyjád ení svého „já“, v etn
estetických zážitk a prožitk .
V sokolském pojetí t lesné výchovy a sportu jde o všestranný rozvoj fyzických i duševních,
volních stránek lov ka. Každý z výkonnostních sport má své zákonitosti, tréninkové metody,
svoje nároky na kondici i na technicky správn provedený pohyb.
Cvi ení v oddílech sokolské všestrannosti se vyhýbá úzké specializaci, ale i zde klademe d raz
na kondici v souladu se zdravotními aspekty t lesné výchovy jako takové a na technicky správ
provedený pohyb, ze kterého vyplývá pohybová kultura cvi enc . Jestliže klademe nároky
na zdravotní aspekty, platí to nejen ve specializovaných hodinách zdravotní t lesné výchovy,
ale v každé naší innosti.
Jako každá cvi itelka žen i já jsem se setkávala a setkávám s r znými sm ry t lesné výchovy
žen, které se v sou asnosti uplat ovaly a uplat ují. Ot enáškovská rytmika, r zné rytmické
školy (Laban, Dalcrose, Duncanová, Grahamová a další. U nás Mil a Mayerová, Jarmila
Kroschlová, Markéta Kytý ová, Jarmila Je ábková – a pro mne osobn „duncanovská“
tane nice, sestra R ženka Pluha ová ze Semil, od které vím to podstatné o pohybu!), pohybová
výchova, jazzymnastika, aerobik, zumba, port de brass, kalanetika, stre ing a celá ada
dalších. Všechny mají jedno spole né – hudbu. N které z nich zazá ily a za pár let po nich „ani
pes nešt kl“ (pardon!)
Ze zkušenosti víme, že v hodinách cvi ení žen musíme po ítat s ú astí cvi enek r zných
v kových kategorií, r zné vysp losti kondi ní, r zné pohybové pam ti i pohybové kultury
a, samoz ejm , také r zných zájm . Podle toho se v našich jednotách vyprofilovaly specieln
zam ené cvi ební hodiny – oddíly aerobiku, v sou asnosti t eba zumby, ale stále se vracíme
k základním princip m pohybu a pohybové výchovy – je to tak, i když to n kdo kritizuje
a považuje za málo moderní. Všechny zmín né sm ry mají sv j význam, vyvíjejí se – ale
p i tom stále upažujeme, p edkláníme se, d epáme, využíváme r zných druh poskok
a skok , obrat a tane ních krok – to všechno s vhodn volenou hudbou.
Myslím, že nejlapidárn ji to kdysi vyjád ila jedna z našich nejlepších pohybových autorek
Draha Horáková: „Jediný rozdíl je v tom, že jinak vypadá pohyb na val ík a jinak
na rokenrol!“ Tím je e eno vše!
A te
– co z toho vyplývá pro cvi itelky žen! Ur it nám p jde a musí jít o:
1) rozvoj kondice, zv tšení pohybového rozsahu nebo u starších cvi enek o jeho udržení co
nejdéle
2) kompenzaci nep íznivých vliv vn jšího prost edí – sedavého zam stnání, jednostranných
postoj a pohyb a v asnou prevenci
3) nácvik správného držení t la, koordinace pohybu, prostorové orientace a pohybové pam ti
4) vhodný výb r hudby adekvátní pohybovému obsahu, který by vyvolával „libé“ vjemy
a pocity, pocit radosti a možnosti sebevyjád ení dob e zvládnutým pohybem
Uvažujme však spole n dál! Metodická práce se nem že spokojit pouze s dokonale
vypracovaným pohybem v souladu s pohybovými možnostmi lidského t la. Podívejte se n kdy
dob e na své cvi enky. Je zajímavé, že mezi n kolika stejn pohybov vybavenými, si
najednou všimnete jedné, která svým pohybem poutá pozornost. Když jsem kdysi se svými
žákyn mi nacvi ovala „Poupata“, všichni fotografové a reporté i stáli vždy u jedné z nich.
Zdaleka to nebyla nejlepší cvi enka z nacvi ujícího celku, ale vyza ovalo z ní n co, co bylo
okamžit patrné. Snad se to dá vyjád it jako vnit ní zaujetí, prožívání – nedovedu to vysv tlit
slovy. A tak mi došlo, že dalšími nároky na krásný pohyb je i vypracování t lesné citlivosti
a výrazovosti.
T lesnou citlivostí rozumíme schopnost odstínit rozdíly svalového nap tí, což závisí
na uv dom ní pohybu. V metodickém postupu je proto t eba st ídat pohyby vedené a švihové,
pohyby vedené ve velkém nap tí a pohyby uvoln né. S tím souvisí i nutnost rychlých
dynamických i rytmických zm n a spojování pohybu se správným ekonomickým dýcháním.
Pohybovou výrazovostí rozumíme schopnost slou ení svalové
innosti s vnit ními
pocity.Tohle asi byl d vod, pro který bylo výjime né jedno z mých „poupat“. Výraz pohybu
závisí na uv dom lém rozlišování a odstup ování vnit ního prožitku.
P iznám se, že p i psaní této stati, která je úvodem k p ipravovanému rozsáhlejšímu seriálu
s pravd podobným názvem „Žena – pohyb a hudba“ jsem trochu studovala.
Uv domila jsem si p i tom n co, co jsem vždy podv dom cítila a nedovedla vyjád it slovy,
totiž že zárove s kondi ním zatížením, práv citlivost a výrazovost byla v podtextu
všech velkých i malých skladeb, které jsem se svými spolupracovnicemi kdy vytvo ila a – snad
to mohu íci – proto je žákyn i ženy rády cvi ily.
Tématem p ipravovaného seriálu nejsou velké pohybové skladby, ale zkvalit ování práce
pohybového aparátu tak, aby nešlo pouze o kondici cvi enek, ale p edevším o jejich obohacení
citové ve smyslu harmonie t la a ducha.
Jarina Žitná
„Ženskost v díle ženském!“
Kleme a Hanušová
Cvi ení rovnováhy –
tentokrát ve sportovní gymnastice
„Rovnováha jako životní nutnost“ byl název lánku v minulém ísle našeho asopisu.
Fyzická rovnováha umož uje lov ku veškerý pohyb v prostoru, je nutno ji
systematicky p stovat a trénovat, což je také jeden z úkol naší práce v t locvi nách
i na h ištích.
Cvi ení rovnováhy je však také – zárove s cvi ením síly, pružnosti, obratnosti, rychlosti
a vytrvalosti – sou ástí discipliny zvané sportovní gymnastika. Práv té se v nujeme –
i když t eba ne vysloven výkonnostní formou - v hodinách sokolské všestrannosti.
Typické ná adí pro rozvoj rovnováhy je kladina, kladinka a lavi ka. Schopnost
udržovat rovnováhu na úzkých a zvýšených plochách není lov ku vrozena, ale lze ji
vyp stovat soustavným speciálním cvi ením.
Rovnováhu t la udržuje nap tí nebo uvoln ní svalstva, na které p sobí vn jší a vnit ní
podn ty. Na práci svalstva se významn podílejí analyzátory – kinestetický, vestibulární
a optický, které se vzájemn dopl ují v informování k ry mozkové o poloze t la.
Pro dosažení úsp chu v rozvoji rovnováhy je nutno dodržovat tyto zásady:
správné držení t la (zpevn ní svalstva zad, ky lí, b icha a ur ité nap tí nohou
a paží). D ležité je držení hlavy a fixace zraku (pohled sm uje dop edu na konec
kladiny nebo n kolik krok vp ed).
d sledn dodržovat správnou techniku cvik a metodický postup (obtížn jší nau it
na zemi, na lavi ce s dopomocí, p ípadn na kladin se záchranou – odstranit
strachovou zábranu)
dbát na estetický projev cvi enky
vyžadovat plné soust ed ní
P íklady cvi ení
Ch ze – klus
Došlap je na p ední ást chodidla vyto eného mírn zevnit , zpevn né vytažené
držení t la a hlavy. St ídat oby ejnou ch zi s ch zí ve výponu.
Ztížení: p ipojit pohyby paží a nohou ( elné a bo né kruhy a oblouky), ch ze
p ísunná, p em nná, val íkový krok, ch ze stranou – provedení jako v rytmické
gymnastice.
P íklad:
val íkový krok pravou – elný kruh levou dovnit – totéž opa n , opakovan .
dva kroky P, L, výkrok pravou – skr it p ednožmo levou – výdrž. Totéž
opakovan .
Obraty
Jsou pohyby celého t la kolem výškové osy v r zných postojích a polohách. Vždy
se provád jí ve vysokém výponu, plynule a spíše rychleji. Po dokon ení obratu
spustit patu na kladinu, ímž zabrzdíme rota ní pohyb. D ležité je udržet trup
ve svislé poloze, paže napomáhají obratu.
Celý obrat ve stoji
obr. 1a
Z výponu t sn p edkro ného pravou (pata p ední nohy se dotýká nártu zadní
nohy) – upažením vzpažit
Celý obrat p ednožením
obr. 1b
Hmitem pod epmo výkrok levou, švihem p ednožit pravou mírn dovnit – celý
obrat vlevo na levé do stoje zánožného pravou. Impulz k rotaci je energické
dopnutí levého kolena, udržení vertikální polohy t la, pohyb hlavy dokresluje
obrat.
Skoky
vyžadují výbušnou sílu dolních kon etin, zpevn ní celého t la.
Skok má t i fáze:
1) p ípravnou – to je pod ep
2) vlastní odraz (z paty na špi ku)
3) let a doskok (na p ední ást chodidla)
a plynule navázat další prvek. Všechny skoky nacvi ujeme nejprve na zemi,
na nízkém ná adí, potom na vysoké kladin .
Skok odrazem obounož
obr. 2a
Ze stoje t sn p edkro ného hmitem pod epmo skok s upažením. Po odrazu se
nohy napínají, celé t lo je vzp ímené. Doskok je do pevného pod epu. Skoky
m žeme provád t ze d epu, p ípadn s vým nou nohou v letu i s r znými pohyby
paží.
P íklad:
skok odrazem obounož s bo ným, p ípadn
obr. 2b
elným roznožením v letu.
Skok odrazem jednonož a doskokem obounož
obr. 2c
Výkrok levou a odrazem levé p edskok s p ednožením pravé, doskok do pod epu
obounož.
Skoky odrazem jednonož s doskokem na švihovou nohu. obr. 2d
Nap . skok dálkový, n žkový, ertík – vyžadují vysokou letovou fázi, rychlý švih
nohou, zpevn né držení t la a pevný doskok do pod epu.
Rovnovážné postoje, polohy
obr. 3a
T lo setrvává v ur itém postoji nebo poloze (výdrž 2 sec). Obvykle to jsou r zné
váhy p edklonmo, úklonmo ve stoji nebo v pod epu jednonož. Chodidlo stojné
nohy je mírn vyto ené zevnit , pohyb za íná zanožením (unožením), následuje
postupný prohnutý p edklon, paže jsou v libovoln ur ené poloze. Zp tný pohyb
za íná vzp ímením trupu, potom následuje p inožení.
Klek sedmo p ednožný levou pokr mo
obr. 3b
Bérec a nárt pravé nohy jsou položené na kladin , hýžd se dotýkají pravé paty.
Levá noha je pokr ená a mírn vyto ená zevnit , trup v libovolné poloze
vzp ímen nebo p edklon n, paže libovoln ur ené.
Akrobatické prvky
Vyžadují dobrou pr pravu a zvládnutí na zemi.
Leh vznesmo
obr. 4a
Je nejmén náro ný prvek, je pr pravou pro kotouly a stoje na lopatkách. Z lehu
(na zádech) uchopit ze spodu kladinu ve skr ení vzpažmo za hlavou, lokty tla it
k sob a pevn se držet. Celé t lo musí být zpevn né, p ednožením a zvednutím
bok p ejít do lehu vznesmo, špi ky chodidel se dotýkají za hlavou kladiny.
Nacvi ujeme na nízké kladin s dopomocí a záchranou za boky.
Kotoul vp ed
obr. 4b
Z d epu zánožného p edklon – dohmat co nejdéle vp ed, paže jsou napjaté
a dohmatují na kladinu seshora, prsty ze stran. Následuje nadzvednutí bok se
sou asným p edklonem hlavy, hlavu položit týlem na kladinu. Pokr ená noha se
napíná, boky se posunují vp ed a vzh ru, v okamžiku, kdy boky procházejí
nad rameny sjíždí ruce na spodní stranu kladiny a pevn ji sev ou. T lo p echází
do lehu vznesmo. Zpo átku se t lo zastaví, po zvládnutí se navazuje další cvik,
nap . d epem jednonož vztyk.
Metodika: – nácvik správné polohy na žín nce
– kotoul na nízké kladin s dopomocí
– kotoul na b evn položeném na zemi (na koncích podložit
žín nkami –prostor pro prsty)
Záchrana ze strany za boky.
Náskoky na kladinu
Provád jí se z postavení elného, bo ného a p í ného. M že být použit odrazový
m stek, který musí být po náskoku odstran n (nebezpe í úrazu).
Výskok únožmo pravou
obr. 5a
Ze stoje eln dvojhmatem – podhmat levou, nadhmat pravou. Odrazem snožmo
vzpor se sou asným výšvihem únožmo pravé, položit pravé chodidlo vnit ní
stranou na kladinu. Paže jsou napjaté, trup zpevn n, ramena stažena dol , hlava
vzp ímena. P lobratem vlevo vzpor kle mo na pravé, zanožit levou. P ednožením
levou podél kladiny a výkrokem levé stoj zánožný pravou.
obr. 5b
Výskok skr mo do vzporu d epmo
Z rozb hu odrazem snožmo dohmat na kladinu (vidlitý hmat), ramena se
vychylují mírn vp ed, sou asn zvednout boky a skr it nohy, dosko it na p ední
ást chodidla na kladinu. Ihned po výskoku se musí ramena vrátit zp t a pevn
sev ít prsty kladinu. Dopomoc – záchranu dávat ze strany u rozb hu. Jednou
rukou uchopit záloktí, druhou napomáhat zvedat boky. Po zvládnutí záchrana
zep edu proti cvi ence uchopením za ramena.
Chyby: malé vychýlení ramen vp ed, zpožd né vrácení ramen, nedostate né
zvednutí bok a malé pokr ení nohou.
Metodika: výskoky skr mo na r zná ná adí (bedna, k , st l)
P ešvih únožmo p lobratem
obr. 5c
Ze stoje eln dvojhmatem (levá podhmat, pravá nadhmat, ruce blízko u sebe)
odrazem vzpor, sou asn p ešvih únožmo pravou s p lobratem vlevo do sedu
roznožného. P ehmatem za t lo vzpor vzadu sedmo, p ednožit roznožmo povýš
snožit - upažit
Seskoky
Cvi ení na kladin kon í seskokem. Nejsnazší jsou seskoky p ímé vp ed,
stranou, vzad i s obraty. Provád jí se odrazem snožmo i jednonož. Seskok musí
po odrazu stoupat vzh ru, potom klesat dol . V nejvyšší fázi letu se mohou
provád t pohyby nohou, trupu apod. Ješt p ed doskokem má být celé t lo
napjaté, následuje doskok do pevného pod epu – vzpažit zevnit .
P íklady:
Seskok se skr ením p ednožmo, s roznožením elným, bo ným, s p ednožením
roznožmo i s p edklonem
obr. 6a
Metodika: opakované seskoky z r zného ná adí, skoky na trampolín , posilování
nohou.
P emet stranou na konci kladiny
obr. 6b
Ze stoje bo n p ednožit levou, dohmatem st ídnoru na kladinu (levá, pravá)
p emet stranou vlevo. Pravá ruka opouští kladinu teprve až t lo za ne klesat a je
v šikmé poloze (asi 45 stup ke kladin ). Následuje d razný odraz pravou rukou
se sou asným energickým snožením , celé t lo je zpevn né a toporné, doskok na
ob nohy do pevného pod epu.
Záchrana zezadu v míst doskoku uchopením za boky, nebo za záloktí pravé
paže.
Metodika: p emet stranou na zemi, z bedny nebo kon nadél.
Chyby: neprojití stojem na rukou, opožd né snožení, vynechání odrazu paže,
nezpevn né držení t la, vysazení, prohnutí.
Gymnastická cvi ení rovnováhy vyžadují soust ed nou pozornost cvi enek, napomáhají
krásnému držení t la, vyžadují estetický projev a p ispívají k celkovému sebejistému
vystupování cvi enek.
Cvi ení na kladin je jednou z gymnastických disciplin – a stejn jako u t ch ostatních –
jsou zde získané dovednosti uplatnitelné i v b žném normálním život . Gymnastika si
totiž všímá t la jako celku i jeho jednotlivých ástí, umož uje a u í ovládat jednotlivé
svalové skupiny, vyrovnávat vrozené i získané nedostatky a –pozor! P i gymnastice je
nutno myslet a dokázat soust edit se na ur itou ást t la – snad práv proto je práv
gymnastika výborným tréninkovým prost edkem i pro další sporty, nap . r zné
akrobacie, akrobatický rokenrol, krasobruslení a – pro mnohé asi p ekvapení – také
pro horolezectví. Práv mezi horolezci je mnoho dobrých gymnast , jen namátkou
jmenuji George Malloryho, který kdysi zahynul na Everestu (dodnes se neví, jestli se
z ítil ješt p ed dosažením vrcholu – což je pravd podobn jší, nebo až p i zpáte ní
cest ). Mallory byl u itelem t lesné výchovy a sám špi kovým gymnastou.
To však už do dnešního tématu nepat í.
P eji vám všem hodn úsp ch a radosti!
V ra Pa ízková,
Sokol Královské Vinohrady
Monika Szabóová,
Sokol Pod brady
Hry v t locvi n
ím pest ejší program m žeme poskytnout svým cvi enc m, tím lépe. íká se, že her není
nikdy dost – mají nejenom význam kondi ní, ale budí pocit dobré nálady, veselí, posilují
spolupráci mezi cvi enci a nezanedbatelný význam mají také pro výchovu fair play. Pokud
máte n jaké mén obvyklé, vyzkoušené hry, prosím, pod lte se s námi o své zkušenosti.
Honi ka na koních.
Vytvo te dvojice p ibližn stejn urostlých cvi enc , jeden z nich vyleze druhému na záda –
jezdec. Hraje se na honi ku, babu p edává jezdec jinému jezdci! Vždy, když dostane n kdo
nový babu, všechny dvojice si vym ní úlohu – jezdec se stává kon m a k jezdcem a honi ka
normáln pokra uje.
(rychlost, síla, post eh)
Honi ka s p ekážkami.
Po t locvi n rozmíst te všechno použitelné ná adí jako p ekážky pohybu. Hraje se oby ejná
honi ka, ale honi i hon ní se musí vyhýbat rozmíst nému ná adí, p ípadn ho smí
p eskakovat, p elézat nebo podlézat. Hra tím získává na zajímavosti.
(rychlost, obratnost, post eh)
B žecký souboj.
Pom rn známá hra, ale lze ji obm ovat a ztížit.
Hrá i jsou postaveni v kruhu, elem na st ed. Honi obchází kruh po jeho vn jší stran .
Plácnutím na rameno vyzývá n kterého z hrá na b žecký souboj. B ží dál ve sm ru, kterým
kruh obcházel, vyzvaný hrá odstartuje na druhou stranu. Oba se snaží co nejrychleji obsadit
uvoln né místo. Kdo prohraje, stává se honi em.
Obm ny: a) neb ží se na jedno, ale na dv kola
b) b ží se slalomovým zp sobem
c) místo prostého b hu poskoky jednonož, cval a podobn
(rychlost, post eh)
Jízda na ty ích.
Vytvo te trojice, každá trojice má dv ty e. Dva cvi enci vytvo í dvojici spojenou ty emi
v postavení za sebou, v p ipažení. T etí cvi enec stojí na ty ích, každou nohou na jedné
a rukama se p idržuje ramen prvního cvi ence. V tomto postavení musí p ekonat p edem
ur enou dráhu. Po obrátce vyst ídat neseného cvi ence, po druhé obrátce „jede“ t etí
cvi enec. Každý tedy dvakrát zaujme místo nosi e a jednou jezdce.
(rychlost, obratnost, síla, vytrvalost)
Honi ka za medicinbalem.
Cvi enci vytvo í kruh elem na st ed. P ihrávají si mezi sebou malým medicinbalem (1-2 kg,
p ípadn basketovým mí em). Je povoleno házení, kutálení, p edávání z ruky do ruky. Honi
se pohybuje vn kruhu a snaží se medicinbalu dotknout. Poda í-li se mu to, vym ní si místo
s hrá em v kruhu, u kterého se medicinbalu dotkl.
Hrá -honi nemá p ístup do kruhu, pohybuje se vn kruhu.
(síla, rychlost, pohotovost)
Házení na obru .
Hrá i jsou rozd leni na dv družstva, každé stojí v ad na jedné stran t locvi ny. Každý
hrá má malý mí ek (jakýkoliv). Hrací pole je rozd leno árou, na každé stran áry stojí
jeden hrá a na povel si tito dva hrá i mezi sebou kutálejí obru . Družstva se azená
na základních arách se st ídají v házení, snaží se prohodit sv j mí ek kutálenou obru í.
Nap . obru se kutálí zprava do leva, hází družstvo A. Když se obru kutálí opa ným sm rem,
hází družstvo B. Za každý mí , který prolet l obru í si družstvo p ipo ítává jeden bod, pokud
však n který mí obru porazí, družstvu se odpo ítávají dva body. P edem dosažené body
platí. Hraje se na p edem dohodnutý po et zásah . Z praxe – je dobré, aby vedoucí dával
povel k zahájení kutálení, alespo na po átku, než se zp sob hry vžije.
(obratnost, p esnost, pohotovost)
Vybíjená s kuželi.
Hraje se na h išti jako na normální vybíjenou, dokonce se stejnými pravidly. Každé družstvo
má však ve svém poli voln rozestav no 10 kužel . Jestliže je kužel poražen hrá em nebo
letícím mí em protihrá e, který m l nabito a mí se ješt nedotkl zem , odstraní se poražený
kužel z h išt . Pokud kužel porazil mí hrá e, který nabito nem l, nebo se už odrazil od zem ,
normáln se znovu postaví a hra pokra uje. Hra kon í, když jedna strana ztratí všechny
kužele na svém území.
(obratnost, vytrvalost, p esná muška, orientace v prostoru)
Úpolové hry.
R zné zp soby, jak vychýlit soupe e z rovnovážného postavení.
a) tlakem paží
b) poskoky na jedné noze a strkáním t lem („kohoutí zápasy)
c) p etahováním za jednu nebo ob ruce
R zné zp soby „útok a obrany“:
a) p išlápnutím soupe ovy špi ky
b) plácnutí p es zadek
c) uchopit soupe e zezadu kolem pasu
d) souboj „rak “. Cvi enci ve vzporu vp edu, zvednout pozadí ze zem . Snaha donutit soupe e
k dotyku zem zadkem, nebo k pádu
e) souboj s mí em. Každý bojovník má mezi koleny mí a snaží se strkáním, tlakem t la,
uhýbáním donutit soupe e, aby mu mí spadl na zem. Prohrává ten, komu mí upadl, nebo
kdo se mí e dotkl rukou.
Obm na: Nastoupí všichni cvi enci a hraje se systémem „všichni proti všem!“ Komu mí
upadne, musí odstoupit ze hry. Hraje se tak dlouho, až z stane na ploše pouze
vít z.
(síla, obratnost, vytrvalost, post eh)
Hra je nejlepším a nejvýzna n jším výchovným prost edkem. Na pom rn malém asovém
úseku pomáhá odstra ovat nep íznivý vliv sedavého zp sobu života, v tšinou klade nároky
na pohyb celého t la, seznamuje cvi ence s r znými pravidly a nutí ho zachovávat je.
Pohybové hry rozvíjejí rychlost, sílu, obratnost a vytrvalost, tedy základní požadavky kvalitn
provád né t lesné výchovy. Jsou nejlepší formou aktivního odpo inku, aktivizují síly hrá ,
nutí je k co nelepšímu výkonu, dlouho udržují zájem. U í hrá e nejen vyhrávat, ale
i prohrávat.
Jarina Žitná
Použitá literatura: Miloš Zapletal „Tisíc her“, vydala Olympia Praha 1973.
„Nejenom pohybem živ je Sokol!“
Moje rodina – Sokol a já
To je název p ipravovaného seriálu ze sokolského života, který za ne vycházet
od p íštího ísla „Sokolských souzvuk “.
V ervnu jsem ukon ila tém dvouleté vydávání stati „O duši národa“, ve které byly
velmi stru n mapovány eské d jiny od prvních po átk až do posledních let
po ukon ení dlouhého období totality. Podn tem k tvorb této stati byl neuv itelný
projev jednoho známého televizního komentátora, který ve ejn prohlásil, že eský
národ se m že pouze styd t a nemá právo být hrdý na cokoliv ze své bohaté historie.
I když víme, že je to nesmysl, podobné projevy p sobí jako obrovská desinformace
zp sobující ztrátu národního sebev domí i orientace ve sv tovém d ní. Snahou stati
„O duši národa“ bylo p ipomenout nejd ležit jší období v eských d jinách, existenci
a dílo významných osob, které vytvá ely image malého národa uprost ed Evropy,
úsp šn bojujícího o svobodu a kulturní i politickou samostatnost. Všechny ty porážky,
prohry a vít zství vytvo ily identitu národa, který se nemá za co styd t, naopak.
Otázkou ovšem je a z stává posuzování sou asného stavu eské spole nosti – tady je
up ímný stud za dnešní d ní na míst !
Práv tete ádky n eho, co se snaží být asopisem! Sokolství jako myšlenka, idea –
i sokolská praxe – pat í k tomu nejpozitivn jšímu, co eši vytvo ili! Na tom nic nem ní
ani sou asné podce ování Sokola jako spolku, který už nemá dnešku co íci! Adorace
výkonnostního sportu nem že a také nep ispívá k obecné zdatnosti národa – jak fyzické,
tak i morální. Sokolská myšlenka se obrací ke všem stav m, ke všem vrstvám národa
ve smyslu lidského bratrství, dobré v le, vnit ní kázn , spolupráce a radosti!
V minulosti se sokolské ideje a p esv d ení doslova „d dily“ v rodinách. P echázely
z otce a matky na syny i dcery, sokolská spole nost byla inorodá, organizovaná
a spojovala r zné individuality a ob any r zného politického i náboženského
p esv d ení. Odmítala fanatizmus a snažila se naopak vyhledávat to, co lidi spojuje.
V tom byl, krom t lesné zdatnosti a kázn , nejv tší p ínos.
Sama pocházím z takové skute n sokolské rodiny. Jako mladší dorostenka v prvních
povále ných letech jsem pochopila, že jestliže chci v sokolské spole nosti žít, musím
zachovávat ur itá pravidla, o kterých jsem v za átcích v bec neuvažovala, prost to tak
bylo. Jsem p esv d ena o tom, že tak to bylo ve všech rodinách, které vyznávaly
p íslušnost k Sokolu. Teprve pozd ji, ím více se blížila dosp lost, jsme za ali skute n
p emýšlet, pro to tak je, co nám sokolská myšlenka dává. Prost jsme si dokazovali
rozumov od vodnit to, co jsme už dávno p ijali citem. Chápu, že v dnešní dob
charakterizované úpadkem morálních hodnot, je práv takové p edávání myšlenek
velmi problematické a obtížné.
Vracím se proto k „sokolským rodinám“, které existovaly v minulosti a existují, jak
jsem p esv d ena, i dnes. P ipravovaný seriál chce „nakouknout“ do jejich soukromí
a poskytnout nám nejen zajímavé tení, ale snad i návod, jak na to!
Jarina Žitná
Vzpomínky p kné a také smutné.
„ lov k je sokolem nejprve svými iny,
svým životem, pak teprve svými slovy!“
Stejn jako každý lov k na tomto sv t , vstoupil jsem i já na svou životní pou z mat iny
náru e. Prožil jsem v tom krásném rodinném prost edí své bezstarostné d tství, ve svém
bujarém mládí poznal a vychutnal jsem své lásky a zcela zákonit jsem prožil svá vít zství
i prohry. Každý den mi však ubíral kus života aniž bych pozoroval, že na své životní cest
stárnu a pomalu se blížím k záv ru svého života. Ilja Erenburg v jedné své stati napsal:
„ asto se íká oby ejný lov k: je to totéž jako oby ejný zázrak. Vždy život každého lov ka
je krásný, složitý a neoby ejný“.
Tak podobn i já jsem vzhlížel do budoucnosti a p i tom jsem nikdy nezapomínal
na minulost. I v t ch nejt žších chvílích života jsem si v duchu íkal: „vždy je to p ece m j
sv t, sv t št stí a lásky, sv t, který jsem si zobrazil podle obrazu srdce svého“. V této myšlence
jsem vstoupil na svoji životní cestu, aniž bych v d l, že budu mít vedle t ch radostných
událostí také období t žké a složité. D tství jsem prožil nejen v kruhu svých šesti starších
sourozenc , ale také v Sokole – byly to chvíle krásné a nezapomenutelné mezi stejn rovnými
kamarády. Tyrš v spolek se postupn stal mou láskou, mým snem stát jednou po vzoru mých
bratr na stupni vít z . Snažil jsem se rovn ž, aby v tom sout žení zdravá mysl z stala v mém
srdci. Aby tomu do budoucna tak bylo, snažil jsem se být ukázn ný, ob tavý a také zanícený
po vzoru našich p edch dc . Snažil jsem se v dospívání svého v ku být také zodpov dný
za zdraví svých cvi enc , za mravní hodnoty každého jednotlivce. V hloubi mého citlivého
srdce byl stále zakotven chorál z X. všesokolského sletu v Praze: „ v kázni, síle svornosti,
budoucna jsme vlasti stráž!“ Ta slova mne pak provázela po celé cest mého života. Proto
jsem také obohacoval sv j život po stránce sokolské, spole enské i kulturní. Na to radostné,
plodné a užite né sokolské d ní mn z staly vzpomínky krásné a nezapomenutelné i v t ch
nejhorších dobách mého života. Pohled na dobu prožitou v Sokole prezentuje v mých o ích
dosud hrdost nad minulostí, radost z okamžik prožitých v bratrském kruhu sokolském,
ve kterém pramenila láska, úcta lov ka k lov ku. V Sokole jsem poznal, co je v život
krásné, radostné a také užite né.
Ale do mojí poklidné životní cesty vstoupily také okamžiky neradostné, smutné a bolestné
v období, kdy naši vlast okupovala nacistická vojska a p isvojila si právo rozkazovat, porou et
a omezovat lidskou svobodu. Tehdy do mne vstoupila nejen bolest, ale sou asn i vzdor
a odvaha postavit se, prozatím na tichý odpor proti nacistickým vet elc m. Stejn jako tisíce
jiných Sokol jsem odvážn a hrd vstoupil i se svými rodnými bratry a otcem do podzemního
sokolského odboje Jindra. Tehdy, ješt jako mladi ký, neztratil jsem odvahu dát se
do spole ného boje proti p eveliké p esile a riskovat život ne pro sebe, ale pro národ,
pro ztracenou svobodu. Vedla mne k tomu p edevším sokolská výchova, vlastenectví a odvaha
nepropadat do beznad je i ve chvílích nejt žších. Byla to moje první t žká životní zkouška
a p i tom jsem si uv domil, že lov k je sokolem nejprve svými iny, svým životem a pak
teprve slovy.
Po t íletém období aktivní innosti v odbojovém hnutí jsem byl zat en gestapem a v zn n
v Brn , když moji dva brat i byli již uv zn ni. P ed vyšet ovacím komisa em pak na jeho
otázku, pro jsem se zú astnil podzemního boje proti velkon mecké íši, jsem odpov d l:
„Protože jsem ech a Sokol!“ Tím jsem popudil pov stného komisa e k tomu, že na mne
použil nelidského trýzn ní, až jsem upadl do bezv domí. Jakou další metodu bití a trýzn ní
gestapák na mne použil, to jsem již nevnímal. Ale poté ve mn stále z stala víra i nad je.
Dosud však nevím, jestli to byla tehdy otázka state nosti, odvahy nebo v rnost a láska
k myšlence sokolské. Jedno však je jisté, že m osud b hem dalšího v zn ní ve vyhlazovacím
koncentráku Flosseburg a tam prožitých t žkých nemocí, dop ál po strastiplné cest navrátit
se dom ke svým rodi m. A t lesn zbída elý, na kost vyhublý, byl to m j nejkrásn jší
zážitek prožitý v náru i rodi v rodném domov , který se stal mým úto išt m, h ejivým
koutkem mého dalšího života.
Svých in a skutk ob tovaných pro rodnou vlast jsem nikdy nelitoval. Nesmazatelné stopy
utrpení, bolesti se brzy zahojily. Z stala ve mn jen lítost nad všemi sokolskými spoluv zni,
kterým osud nedop ál navrátit se ke svým milým do svobodné vlasti. Stále je vidím p ed
sebou, jak state n bojovali se svou smrtí, jak m li bolestí strhanou tvá všichni ti známí
i neznámí v zni, jejichž životy byly utraceny za svobodu, za lidský d stojný život ve svobodné
zemi. Vzpomínky na tu dobu nesvobody z stávají v mém srdci stále živé.
Jan P idal,
Sokol V esovice
Vzbudil se sokolík
Zalétla ozv na k vrcholk m skal,
Kde mladý sokolík v hnízd svém spal.
Snesla se k n mu na k ídlech vánku,
Zpívala písni ku do jeho spánku:
„Zdatní, švarní Sokolíci
s jedním pírkem za epicí
budou míti slet, slet, slet…
Ví to celý sv t, sv t, sv t…“
Vzbudil se sokolík, nebyl to sen.
Pora mi ozv no, jak z hnízda ven?
Také bych let l, však bída všech b d!
Pro jen to nejde, když už pírek mám p t.
Zdislava Kodešová,
Sokol Pod brady
„V rným sv dectvím civilizace není po et obyvatelstva, aniž velikost m st, aniž
výnos žní, nýbrž jakost lidí, které zem rodí!“
Emerson
„Takový zajisté jest p íští v k, jací do n ho bývají vysíláni p íští jeho ob ané !“
J. A. Komenský
Víc, než jen tradice
Sokolské slety v íslech a datech
Rok 2012 bude rokem významných jubileí. P edevším si p ipomeneme 150. výro í založení
T locvi né jednoty Pražské, za pouhé dva m síce užívající název SOKOL. U jejích zakladatel
Miroslava Tyrše a Jind icha Fügnera vzpomeneme, že od jejich narození v tomto jubilejním
roce uplyne 180 a 190 let!
My ale chceme zavzpomínat na jiné výro í: p ed 130 roky, v ervnu roku 1882 vyvrcholila
Tyršova sokolská práce uspo ádáním jubilejní slavnosti Sokola Pražského ke 20. výro í jeho
založení. Tato slavnost uspo ádaná na St eleckém ostrov v Praze za p ítomnosti více jak
700 cvi ících z 86 jednot a také za ú asti cvi enc ze Záh ebu, Lublan a Vídn p ed tak ka
3500 diváky se stala I. všesokolským sletem.
Vý tem si p ipomeneme všesokolské slety následující:
rok 1891 - II.
rok 1920 – VII.
1895 – III.
1926 - VIII.
1901 – IV.
1932 - IX.
1907 – V.
1938 - X.
1912 – VI.
1948 - XI.
P ipomínám, že žádný z t chto slet nebyl pouze vystoupením velkých hromadných skladeb, ale
– v souhlase s úkolem kultivace národa – p ehlídkou veškeré sokolské innosti na poli
sportovním
i kulturním.
Do sokolské historie se zapsaly slety všechny, n které je však nutno zvlášt p ipomenout.
Byl to p edevším VII. slet v roce 1920, který se uskute nil – díky nadšení všeho lenstva –
navzdory povále nému nedostatku. Ukázalo se, že sokolové dokáží zásobovat nejen sebe,
ale i sletovou Prahu.
Úpln odlišná situace však nastala v dob X. všesokolského sletu v r. 1938, kdy sokolstvo svou
ú astí dokazovalo snahu a odvahu bránit republiku proti nastávajícímu n meckému nebezpe í
a sletem demonstrovalo svou sílu. V dob konání sletu ješt nikdo netušil, že smlouvy
o p átelství a spolupráci mezi demokratickými národy Evropy budou hanebn pošlapány, bude
rozhodnuto o nás bez nás – následující roky ukázaly, že ustupovat násilí a bezpráví se nevyplácí.
XI. všesokolský slet v r. 1948 si s láskou a nadšením p ipomínají p edevším tehdejší dorostenky
a dorostenci. Ti už tenkrát v d li, o co b ží – a slet byl oslavou nov získané svobody, oslavou
hrdinství a odvahy národa, oslavou vít zství. Bohužel, jen málokdo – a v bec už ne my, tenkrát
mladí – si uv domoval nebezpe í vznášející se nad národem a nad Evropou.
Novou etapu sokolské innosti pak zahájil XII. Všesokolský slet, první po pádu totality v naší
vlasti.
Po obnov eské obce sokolské v roce 1990 byl uspo ádán na Strahov v Praze
rok 1994 – XII. všesokolský slet
2000 – XIII.
2006 – XIV.
a v roce 2012 bude uspo ádán již XV. všesokolský slet.
Síla sokolské myšlenky se ší ila nejen v eských a slovenských zemí, pronikala i do zahrani í,
kam ji p enášeli lidé odcházející do ciziny za prací a pozd ji politi tí emigranti. Tak vznikl
Sokol nejen k krajanských komunitách v Evrop , ale i za mo em, p edevším ve Spojených
státech. V dob obou sv tových válek sokolové žijící mimo vlast podporovali zahrani ní odboj
– a to nejen osobní ú astí na frontách, ale i finan n a svým politickým vlivem.
V bec první slet po ádaný po druhé sv tové válce se konal v Chicagu, kde cvi ilo p es p t tisíc
muž . Zú astnila se ho i po etná delegace cvi enc OS, v Londýn je p ivítal starosta m sta
s klí i od m stských bran. Dále cestovali na Queen Mary a protože na palub cvi ili a trénovali,
považovali je ostatní cestující zprvu za cestující cirkus (podle vypráv ní jednoho z ú astník ).
O život a úsilí t chto zahrani ních jednot v r zných státech sv ta by nás nejlépe informovalo
rozsáhlé dílo bratra Jana Waldaufa „Malé d jiny velké myšlenky“.
Pro zajímavost uvádím alespo data sokolských let , které byly v zahrani í po ádány v dob
zákazu Sokola u nás za totality.
rok 1962 – I. slet, Víde
1967 – II.
Montreal
1972 – III. Víde
1976 – IV. Curych
1982 – V.
Víde
1986 – VI. Curych
1990 – VII. Víde a
Pa íž – zde již ú ast našich cvi enc . Do Pa íže odjelo 14 cvi enci pln
obsazených autobus .
Další slety pak byly po ádány p edevším za mo em Sokolem Kanada, Americkou obcí
sokolskou a Slovenským Sokolem v USA. Cvi ilo se v Torontu, Chicagu, Valparaisu,
Clevelandu, Detroitu, Pittsburku, Filadelfii a naposled ve Fort Worthu v Texasu. Cvi enci OS
se jich zú ast ovali jako cvi ící ve svých vlastních skladbách i ve skladbách jednotlivých
po ádajících organizací.
Samostatnou kapitolu tvo í velké oblastní slety, které po obnovení sokolské innosti po ádaly
aktivní sokolské župy a které svým rozsahem p erostly oblasti kraj . Tak se cvi ilo jednou
v Krom íži, Moravské Ostrav , dvakrát v eských Bud jovicích, Plzni, t ikrát v Brn
a v Liberci. Na t chto sletech byly prezentovány nejen skladby sletové, ale i celá ada nových,
speciáln p ipravených. Cvi enci se však navšt vovali a pomáhali si i na sletech župních, které
sloužily i jako secvi né velkých celk pro Strahov.
Ani Sokol na Slovensku se nedal zahanbit a – krom ú asti na všesokolských sletech –
uspo ádal „T lovýchovné slavnosti Sokola na Slovensku“, první v Košicích a druhé ve Skalici,
a zatím poslední, hojn navštívený i cvi enci OS, v r. 2010 v Tren ín .
Na ja e prob hly nácviky skladeb pro p ipravovaný XV. Všesokolský slet a jednoty se také
p ipravují na p edsletovou akci, známý ŠTAFETOVÝ KOLÍK. Sletová štafeta symbolicky
na sklonku léta, 23. – 25. zá í 2011 odstartuje celý sletový rok 2012. Je to akce propaga ní,
v nujte její p íprav v jednotách velkou pozornost!
Jarka T mová,
Sokol í any a Radošovice
Sokolské slety v srdcích.
Psáno v Turnov roku 2000. Je mi 95 let. Mám napsat vzpomínky na konání XI.
Všesokolského sletu v Praze a župního sletu v Turnov , který mu p edcházel. Tento slet se
konal v roce, který p inesl našemu národu, jednotlivc m i jejich rodinám, ale i samotnému
sokolstvu velkou zkázu, ztrátu svobody a smutek, zp sobil mnoho bolesti a devastaci toho, co
ob ané vybudovali. Svoboda nabytá po n mecké okupaci byla znovu ztracena. Do našich ad
p inesl tento rok mnoho bolesti a strádání. Naše rodina p ekonala t žké problémy a bylo t žké
najít duševní rovnováhu a zú astnit se dále sokolského d ní v tomto neš astném roce.
Svého prvního sletu v roce 1920 jsem se zú astnil jako dorostenec ve svých 16 letech. Slet se
konal na Letenské pláni za hodn deštivého po así, ale pro mne to byl zvláštní zážitek, nebo
jsem žil ve Vídni a takovou událost jsem nikdy nevid l. Druhý slet, kterého jsem se cht l – ale
nemohl – zú astnit se konal v r. 1924 v Brn . Z Vídn byl zajišt n zvláštní vlak p es Znojmo,
byla povolena a zajišt na policejní ochrana. P ed odjezdem však došlo k manifestaci
velkon mc , strojvedoucí byl stržen z lokomotivy a odjezd tak znemožn n. Ná elnictvo
a n kte í vedoucí však tajn použili taxi a jeli na jiné nádraží, použili normální vlak a tak se
do Brna dostali. N mci na to p išli pozd ji a s heslem „achtung sokolisten“ p ijeli pozd ,
nebo naši již odjeli.
Pak jsem se zú astnil dalšího sletu v r. 1926. To již byl nový stadion na Strahov a zanechal
ve mn mnoho krásného. Z Vídn jsme m li zvláštní vlaky, proti eská atmosféra nebyla již
tak napjatá. T žko se dají vylí it naše dojmy p i p ekro ení státní hranice. Ihned se za alo
s výzdobou voz a až do Prahy byla všechna nádraží vyzdobena, samé vlajky a prapory, vítání
a mnoho jiných vst ícností našich lidí a železni ního personálu. Skoro všichni jsme cvi ili,
když však slavnostní dny skon ily, byl návrat o to smutn jší.
V r. 1928 po ádala naše župa Rakouská sv j slet ve Vídni. Konal se v areálu „ eského srdce“
v X. víde ském okrese. Zem byla ovládána sociálními demokraty a tak národnostní nap tí se
zmírnilo, takže jsme už mohli jet v kroji v tramvaji, ale abychom zbyte n neprovokovali,
použili jsme plášt nky. Za nádherného po así se slet vyda il. Cvi ily všechny složky – žactvo,
dorost, ženy a muži. Jako ukon ující scénu jsme postavili živou pyramidu. Její dolení plošinu
zvedalo asi 90 muž , na ní 30 muž . Pak 12 a nakonec dva a jeden úpln naho e držel státní
vlajku. Vyžadovalo to poctivý výkon každého jednotlivce.
Slet v r. 1932 byl úchvatný. To už jsem si po ídil slavnostní kroj - a pocit sm t cvi it
v takovém množství stejn smýšlejícího bratrstva se nedá slovy vyjád it. Nezapomenutelný byl
pr vod. Mezi jásajícími v Praze vzpomínám na Vlastu Buriana, jak v kroji stál pod sochou
sv. Václava a celou dobu zdravil svýma dlouhýma rukama pr vod. Poslední den sletu byl
vyhrazen sl. armád a to jsem do poslední chvíle, abych nezmeškal odjezd zvláštního vlaku
do Vídn , stál na sudu u východu a držel se ramena n jakého neznámého vojáka. Odjezd byl
smutný. Ráno nás p ivítala Víde svým všedním životem a tak rozdíl v era a dnes byl velmi
ho ký.
V roce 1933 jsme se natrvalo p est hovali do Turnova a stal jsem se lenem místní jednoty.
Slet v r. 1938 byl mohutný a krásný, ale byly už cítit obavy z událostí následujících. Silni ní
zátarasy kolem Turnova z pokácených jabloní v plném kv tu p sobily smutn a p ipomínaly
vážnost doby. Slet však byl povzbuzující a dal na chvíli zapomenout na t žkou situaci. Záv r
mužského cvi ení snad každému sev el srdce a sletová scéna byla dojemná, když ú astníci
vytvo ili se svými hrani ními kameny obraz hranic republiky a na obloze se objevila naše
bojová letadla. Naše armáda ukazovala obranu proti vpádu nep átel do vlasti, nep átele
p edstavovaly hordy divokých Avar .
Brzy na to se to, bohužel, stalo skute ností. V pr vodu byly prapory župy Rakouské zahaleny
erným flórem. To, co postihlo Rakousko, postihlo do roka také nás.
Po válce a konci n mecké okupace jsme se zase sešli k zahájení nového sokolského života. P es
radost, že válka skon ila, byl hodn znát politický sm r, který Sokolu nep ál. P esto se nová
innost za ala rozvíjet a byly projektovány nové plány k úprav sokolovny. Po okupantech
áste n poškozená t locvi na se opravovala a za alo se cvi it.
Konaly se brigády na rozší ení stadionu do dnešní velikosti. Pracovalo se s velkým elánem
a v tšinou ru n . Hodn ned lí se pracovalo v Pleskotech (chata v eském Ráji) na z ízení
vodovodu. Na zv tšení sokolovny byl zadán projekt pražskému architektu Krásnému,
k získání informací jsme navštívili nové sokolovny na Vinohradech a v eských Bud jovicích.
Asi tak probíhala první doba života v obnovené republice, pomalu, ale jist se však za ínaly
objevovat politické tlaky a obtíže, nap . s povolením šib inek. Byly p edepsány nové
stejnokroje, velmi praktické, které p ipomínaly st ihem i barvou stejnokroje americké
armády , tzv. „batle dressy“. V roce 1947 se za alo s p ípravami na slet, který m l být o to
slavn jší, že se m l konat ve svobodné republice.
Nastala zima a s ní zimní sletové hry v Tatrách. Na Slovensko dopravovaly ú astníky zvláštní
vlaky. Byli jsme ubytováni ve Svitu a po ve erech jsme spole n se slovenskými sokoly
nacvi ovali sletová prostná. Byla to velmi srde ná sokolská družba – a starosta OS
br. H ebík p i proslovu prohlásil: „ Kdyby se eši a Slováci m li tak rádi, jako se mají eští
a slovenští sokolové, nebyl by žádný eskoslovenský problém!“
Po así nám dost p álo a tak jsme poznali hodn krás zimních Vysokých i Nízkých Tater. P es
n kolik nep íjemných lyža ských p íhod, které však skon ily dob e, bylo všechno krásné.
P edposlední den jsme cvi ili na Hrebionku, když se rozezvu ely tlampa e a ší ily d sivou
zprávu, že Gottwald z nákladního automobilu vyhlašuje za átek komunizmu a znárod ování
dalšího majetku. Krásná nálada uhasla a n kte í, i já s manželkou, jsme použili p íštího vlaku
a jeli dom s chmurnými p edstavami a obavami o budoucnost. P es to všechno jsme dostáli
svému závazku a zajistili jsme župní slet v Turnov . Konal se na stadionu SK Turnov.
Vyžadovalo to hodn stavebních úprav jak na h išti, tak i na tribunách. K dokon ení všech
úkol bylo dobrovoln odpracováno p es 3 tisíce hodin, nepo ítaje v to hodiny v nované
stlu ení lavic dorostenci. Jen p i stavb mostu a hudebního pavilonu bylo nutno
z bezpe nostních d vod využít odborník . Fošny k zap j ení jsem shán l na pilách
v Železnici, Turnov , Harrachov i v pivova e na Hrubém Rohozci. Kácení strom
pro vysoké stožáry nám bylo povoleno pod Hrubou Skálou a pro pot ebné lavice jsme si mohli
vybírat v lese blízko Tábora. Tyto práce jsme mohli zdolat jen díky velké ochot desítek
brat í, ale hlavn pomohlo zap j ení nákladního auta br. Sv tlíkem, starostou jednoty
v Dalim icích. Hudební pavilon postavený pro župní slet žactva v Tatobitech jsme rozebrali
a p evezli do Turnova. Vše se nám poda ilo – a v as!
Sám slet dopadl velmi zda ile, nádherná atmosféra, nebo ješt ne na všechny dopadlo, co
v budoucnu p ijde. Pak nastaly již jenom p ípravy na zájezd do Prahy, nejd íve žactvo, pak
dorost a nakonec lenstvo. Jak slet v Praze dopadl, to bylo již popsáno jinými, stejn je známo
„vpravo hle !“ a hlavy oto ené od hlavní tribuny, což pak se pro mnohé stalo katastrofou.
Od té doby uplynulo již p l století, kon ím se svými vzpomínkami na slet v r. 1948. Na podzim
již náš život sokolský musel skon it, výbor byl – až na dv osoby – rozpušt n a osobn jsem
s velkým dojetím vyklízel svoji sk ínku v šatn a cvi ební úbor odnášel dom . Až po n kolika
letech jsem se, díky bratru Karlu Novákovi, vrátil, ale už ne do Sokola, ale do turistického
oddílu STV.
Ladislav Pozner,
Sokol Turnov
Historické události ve sv tle dneška
Srpen:
1. srpna 1798 – admirál Nelson zni il Napoleonovu flotilu, francouzské lo stvo bylo zni eno.
Nelsonovo vít zství p ekazilo francouzské zájmy v Egypt a potvrdilo
nad azenost britského námo nictva.
1.srpna 1936
– OH v Berlín m ly potvrdit rasovou nad azenost arijc . Ke sm le nacist
však se stal nejúsp šn jším sportovcem her erný atlet, reprezentant USA
Jesse Owens. Zvít zil v b hu na 100 metr , 200 metr , skoku dalekém
(odsunul na druhé místo n meckého atleta Longa) a byl rozhodujícím lenem
štafety USA na 4 × 200 metr .
4. srpna 1944 – byla zat ena židovská dívenka Anna Franková po objevení bytu, kde se její
rodina za války ukrývala. Po objevení jejího deníku se stalo její jméno
symbolem odporu proti nesnášenlivosti a diskriminaci.
6. srpna 1945 – americký bombardér Emila Gay svrhl první atomovou pumu na m sto
Hirošima. Naprostá zkáza v okruhu 1,6 km od epicentra. V Hirošim zahynulo
p ímo p i bombardování asi 70 tisíc lidí, asi stejný po et zem el na následky
radiace. D sledky se projevují ješt dnes.
9. srpna 1962 – zem ela p edávkováním Marilyn Monroe – filmová hv zda, sexuální symbol
Ameriky.
ve velkém. Byl zaveden firmou
12. srpna 1981 – za átek výroby osobních po íta
International Business Machine. Nebyl to první po íta , ale stal se prvním
skute n použitelným v praxi.
13. srpna 1964 – za íná výstavba Berlínské zdi, která m la zabránit komunikaci obyvatel
Východního N mecka se Západem. Západní Berlín byl ohrazen 182 kilometry
ostnatého drátu.
16. srpna 1876 – Festspielhaus v Bayreuthu se stal d jišt m prvního kompletního p edvedení
epického cyklu ty oper Richarda Wagnera „Prsten Niebeling “.
16. srpna 1896 – nález zlata na Klondyku, po átek zlaté hore ky. M sto Dawson City se stalo
nejv tším kanadským m stem na sever od Winnipegu – m lo 40 tisíc obyvatel.
Pov stným se stal Chilcootský pr smyk, který bylo nutno cestou do Dawson
City p ekonat a vynést jím zásoby.
16. srpna 1977 – smrt „krále rokenrolu“ Elvise Presleyho na srde ní zástavu.
17. srpna 480 p . n. l. – bitva u Thermopyl. Obrovská p esila Peršan , zradou obchvat
eckého vojska. Spartský král Leonidas poslal armádu do bezpe í a sám se
t emi sty Spar any hájil pr smyk. Bitva byla p edem prohrána a všichni
padli. Dnes najdete u Thermopyl bílý pomník krále Leonida a jeho v rných.
P es silnici leží mohyla se známým nápisem“ „Poutní e zv stuj zde
lakedaimónským, že my zde ležíme, jak zákony vlasti kázaly nám!“ Navzdory
vít zství, byly perské ztráty obrovské.
19. srpna 1692 – hysterie novoanglických puritán kte í v ili v moc satana a temné síly
magie. V letech 1630-90 popraveno v Salemu p t žen. Vrcholem byl rok 1692,
kdy bylo popraveno za arod jnictví dalších šest osob, v etn pastora.
19. srpna 1839 – Daguerre odhalí ve ejnosti první praktický fotografický proces na sv t . Je
vytvo en první fotografický negativ.
20. srpna 1667 – je vydáno st žejní dílo anglické literatury, epická poema Johna Miltona
„Ztracený ráj“.
22. srpna 1864 – Ženevská konvence pro zlepšení podmínek ran ných na bojištích.
Zaru ovala ochranu a neutralitu ran ným a zdravotnickému personálu.
Ozna ení nemocnic, ambulancí a evakua ních center bílou vlajkou s erveným
k ížem. D sledkem byl vznik organizací ervený k íž a ervený p lm síc,
zaru ující pomoc a pomáhající zabra ovat lidskému utrpení.
24. srpna 79
– exploze Vesuvu – jedna z nejv tších p írodních katastrof. Popelem byly
zasypány obce Pompeje a Herculaneum. P i neo ekávaném výbuchu sopky,
považované za spící, zahynul admirál námo nictva Plinius Starší. Celkem
zahynulo asi 20 tisíc lidí, v tšinou z vdechnutí horkých jedovatých plyn .
Poz statky Pompejí byly objeveny r. 1748, od té doby tu pokra ují
archeologické práce.
24. srpna 1572 – v Pa íži se rozpoutala vlna násilí. Katolíci zaúto ili proti protestant m –
hugenot m. Ti byli pobíjeni s celými rodinami, násilí se obrátilo i proti
hugenotské šlecht , která byla ješt ve m st po svatb protestanta Jind icha
Navarského s Markétou z Valois. Jind ich unikl osudu tím, že se obrátil
na víru. Katolická Evropa násilí schvalovala, ale hugenotská opozice ješt
zdaleka nebyla potla ena, naopak uvrhla Francii do další ob anské války.
Do historie vešlo toto datum jako „Bartolom jská noc“.
24. srpna 1831 – Faraday v objev elektromagnetizmu je pr lomem v chápání elekt iny. Díky
svému úsilí umožnil výrobu elekt iny, i když trvalo ješt další generaci, než
jeho objevy došly praktického využití.
24. srpna 1939 – ot esem pro Evropu a sv t se stalo podepsání nacisticko-sov tského paktu –
obsahoval obchodní dohodu a dohodu o neúto ení. Ob zem se dohodly
o rozd lení zemí mezi svými hranicemi – pobaltské státy m ly p ipadnout
SSSR, Polsko N mecku. Pakt z stal v platnosti asi dva roky, až do zahájení
útoku N mecka na SSSR.
25. srpna 1875 – první p eplavání kanálu La Manche kapitánem Matthevem Webem. Web
utonul v ervenci 1883 p i pokusu p eplavat Niagaru.
26. srpna 1789 – podepsána „Deklarace práv lov ka“ – klí ový moment francouzské
revoluce. Byla navržena markýzem La Fayette, veteránem americké revoluce
pod dohledem Thomase Jeffersona, který o deset let d íve koncipoval
prohlášení o americké nezávislosti. Deklarace byla vyhlášena m síc po dobytí
Bastily, což je považováno za po átek Francouzské revoluce.
26. srpna 1883 – výbuch sopky Krakatoa. Ostrov ležel mezi Jávou a Sumatrou, výbuch celý
ostrov rozmetal a hluk byl t inácttisíckrát hlasit jší než výbuch atomové pumy
v Hirošim . Výbuch vyvolal zna né klimatické zm ny na celém sv t .
26. srpna 1944 – po ty leté okupaci byla osvobozena Pa íž. Jako první do m sta pronikla
francouzská Druhá pancé ová divize.
29. srpna 1533 – byl popraven Atahualpa, král Ink . Místo aby se svou mohutnou armádou
napadl špan lskou armádu pod vedením Francisca Pizzara, p ivítal je poctami
a dary. P es to byl zajat a nakonec – i p es nevídané výkupné v ryzím zlat
a st íb e popraven. Celá jeho mohutná íše se dostala pod špan lskou
nadvládu.
29. srpna 2005 – ádil hurikán na jihu USA, vichr a obrovské zátopy zni ily tém
Orleans.
úpln New
31. srpna 1997 – tragicky zahynula p i autonehod princezna Diana.
Zá í:
1. zá í 1923
– obrovské zem t esení a následné tsunami v Japonsku zni ilo Jokohamu
a v tšinu Tokia. Zem t esení m lo 7,9 stup
Richterovy stupnice. Tlaková
vlna, rozbitý vodovod, stovky požár , vítr, který rozdmychával požáry. P es
3 miliony lidí ztratilo st echu nad hlavou, 104 a p l tisíce lidí zabito. Op tovná
výstavba byla zorganizována rychle.
1. zá í 1939
– Hitler vpadl do Polska. M l zájem p edevším o oblast kolem Baltu, cht l
získat nadvládu nad Gda skem, bojovat se za alo na Westerplate. Britové
a Francouzi p íliš vál it netoužili, s Ruskem Hitler uplatnil podepsaný pakt
o neúto ení. 17. zá í vtrhla do Polska sov tská armáda a Polsko jako stát
p estalo existovat.
2. zá í 1941
– za alo obléhání Leningradu. M sto bylo obleženo jako sou ást Hitlerovy
operace Barbarossa. Rozsah zkázy se odhaduje na horší než následky
atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki. Na po átku obléhání m l
Petrohrad (Leningrad) t i a p l milionu obyvatel, zbylo jich asi 750 tisíc.
2. zá í 1666
– obrovský požár Londýna. Vznikl v peka ství na Puding Lane, za pár hodin
se vymkl kontrole. Byla zni ena v tší ást m sta.
2. zá í 1945
– japonská vláda a armádní velení podepsalo akt kapitulace spojeneckým
velmocem a druhá sv tová válka skute n skon ila.
2. zá í 1997
– zem ela matka Tereza.
6. zá í 1972
– masakr na OH v Mnichov . Izraelští sportovci vzati jako rukojmí, celá akce
skon ila p est elkou a krveprolitím – zabitím devíti izraelských sportovc .
P es to hry pokra ovaly. Pozor! Ve starov ku se v dob konání olympijských
her zastavovaly války, dnes se OH kv li válkám odkládají!!
7. zá í 70
– ímský vojev dce Titus dobyl Jeruzalem . ímská nadvláda nad židovskou
Judeou nastala už v r. 4 p . n. l. , ale Židé se nep izp sobili ímské íši.
V r. 66 vypuklo povstání, které potla il poko ením Jeruzalema syn císa e
Vespasiana Titus.
8. zá í 1504
– ve Florencii byla odhalena jedna z nejslavn jších soch všech dob –
Michelangel v David.
10. zá í 1946
– byl zahájen Norimberský proces nad vále nými zlo inci. Odsoudil vysoké
nacistické vále né zlo ince k ob šení.
11. zá í 2001
– teroristický útok na st edisko sv tového obchodu, tzv. „dvoj ata“ v New
Yorku. O život p išlo asi 3 tisíce lidí. Nejhorší teroristická akce na území USA
v bec.
12. zá í 1620
– vyplutí lodi Mayflower se sto dv ma puritány na palub . Byla to skupina
odtržená od anglikánské církve, která se usídlila v Americe. P istáli u Cape
Cod v nyn jším státu Massachusetts, kde založili stálou kolonii. Cesta
vyst hovalc na lodi Mayfower a jejich usídlení na pevnin se stalo
zakládajícím mýtem Spojených stát .
12. zá í 1940
– byly objeveny prehistorické malby v jeskyních Lescaux ve Francii.
12. zá í 1668
– ve Švédsku je založena úst edn
ízená banka, aby p ijímala vklady
a vydávala p j ky. Dnes je tato banka v bec nejstarší sv tovou bankou.
17. zá í 1787
– kone n byla podepsána ústava Spojených stát . Ty mají být republikou
v ele s prezidentem, dvoukomorovou legislativou a federální soudní mocí.
17. zá í 1793
– za átek hr zovlády ve Francii. Snaha o zastrašení všech, kte í by mohli
protestovat – politické procesy, gilotina. Do konce roku skon ilo jen v Pa íži
pod gilotinou asi 3 tisíce lidí.
18. zá í 1961
– nedaleko letišt v Zambii došlo k výbuchu na palub letadla. Všech
15 cestujících zahynulo. Organizace Spojených národ ztratila svého v dce
Daga Hammarskjolda.
20. zá í 1378
– za íná velké schizma. Zvolení dvou papež rozd lilo katolickou církev
a rozt íštilo Evropu. Jeden papež byl v ím , druhý v Avignonu. R. 1409
v Pise zvolili papeže t etího.
22. zá í 1862
– Abraham Lincoln zrušil otroctví.
26. zá í 1513
– Špan l Vasco Nunez de Balboa v deset hodin dopoledne spat il jako první
Evropan Tichý oceán. P ešel p es Panamskou šíji o objevem Pacifiku vlastn
objevil p edpokládanou cestu na Východ.
26. zá í 1550
– Francis Drake dokon il první cestu kolem sv ta a byl královnou Alžb tou I.
pasován na rytí e. Cesta trvala t i roky, za pouhých šestnáct dní proplul
Magelhaesovým pr livem, což byl rekord po celé další století.
27. zá í 1825
– v Anglii za ali nahrazovat pomalou dopravu po kanálech dopravou
železni ní, ovšem vagony byly nejprve taženy ko mi, p i in ním George
Stevensona za ala být lokomotiva pohán na párou. Ohromný pokrok
a zrychlení. Za íná „železni ní manie“.
27. zá í 1988
– na OH v Soulu byl diskvalifikován za doping kanadský sprintér Ben
Johnson. Zab hl stovku v novém sv tovém rekordu 9,79. Po usv d ení
z dopingu musel vrátit zlatou medaili, byl poslán dom a na dva roky
diskvalifikován. Bohužel se nepou il a když mu bylo dokázáno použití
zakázaných prost edk znovu v r. 1993, byl diskvalifikován doživotn .
28. zá í 1864
– byla založena První
komunistické revoluce.
sv tová
internacionála,
sm ovala
k uspíšení
Velká eská výro í v srpnu a zá í
Ta první dv jsou spojena se sokolským hnutím, dokonce se jmény obou zakladatel spolku.
12. zá í 1822 se narodil Jind ich Fugner, syn zámožné pražské polon mecké rodiny, který sám
sebe ozna oval jako „n mecky mluvícího Pražana“ a který p ilnul ke snahám buditel našeho
národa. Nejen že se nau il perfektn esky, ale neváhal v novat své úsilí, znalosti i finance
spolku, u jehož zrodu stál. Svoje p esv d ení nikdy nevyhlašoval slovy, ale vždy iny.
S dr. Tyršem se seznámil na letním pobytu v myslivn „Na králi“ na Berounsku a jejich další
celoživotní p átelství p inášelo užitek tehdejšímu úsilí národnímu. Stejn jako Tyrš i Fugner
se zú astnil revoluce v r. 1848 , byl p esv d eným demokratem a ctitelem italského
revolucioná e Garibaldiho. Nejenže byl prvním u nás, kdo oblékl ervenou garibaldiovskou
košili, která se pozd ji stala sou ástí sokolského kroje, ale p inesl do nového spolku oslovování
„brat e“ a vzájemné tykání, což bylo v jeho dob p evratnou novinkou.
Autorita, kterou m l u lenstva ho vynesla do funkce prvního starosty Sokola, o který se staral
vzorn . Na vlastní náklady postavil tehdy nejkrásn jší t locvi nu v Evrop , dnešní budovu
Sokola Pražského, v bec první sokolské jednoty. Bohužel, náhle zem el na naprosto banální
onemocn ní (v ed na zádech) ve 42 letech. Na dosud úpln nezaplacenou sokolovnu se vrhli
v itelé, ale lenové Sokola mezi sebou v as sehnali pot ebnou sumu, takže sokolovna z stala
Sokolu zachována.
O deset let pozd ji, 17. zá í 1832 se narodil v pon m eném D ín Miroslav Tyrš. Byl synem
zámeckého léka e a celá rodina, s výjimkou samotného Miroslava, byla postižena
tuberkulózou, takže osi el a svá mladá léta prožil už v nadobro eském prost edí u rodiny
svého strýce v Kropá ov Vrutici na Mladoboleslavsku. Gymnasium absolvoval v Praze a na
vlastní žádost maturoval také z eštiny. Studoval historii um ní, filosofii, usiloval o habilitaci
na pražské univerzit . Byl dlouholetým cvi encem a pozd ji i cvi itelem Malypetrova
t locvi ného ústavu a velkým ctitelem ecké kultury,z níž p evzal p edevším ideu
kalokagathie – tady souladu t lesného i duševního zdraví a krásy. Zajímal se o problémy
národa a jeho morální i politické obrody. Spojení t chto dvou myšlenek dalo vznik novému
národnímu spolku Sokol, p vodn T locvi né jednot Pražské.
Sokolská idea jako taková ovliv ovala dlouhá léta d ní v echách, byla p ijímána lidmi všech
spole enských vrstev, intelektuály i d lníky, vychovávala generace a tyto generace živých lidí
dokazovaly v míru i ve válkách, v osobních i spole enských problémech její platnost
a pot ebnost. Ve sletovém roce, p esn dne 16. února, oslavíme 150 let sokolské innosti
– výro í, které nás zavazuje – doufám, že si všichni uv domujeme, co z toho pro nás vyplývá,
bohužel i to, že to není a nebude lehké. Nem li to však lehké ani Tyrš s Fugnerem a svými
spolupracovníky a následníky.
Další sokolské výro í je spojeno ješt s Miroslavem Tyršem. Zem el 10. srpna 1884
v rakouském Oetzu, kam jezdil na lé ení – a kam my dnes jezdíme vzpomínat!
„To kalné ráno, to si pamatuj, mé dít .
To kalné ráno trnáctého zá í, na v ky znamenané v kalendá i….“
Tak pravil básník a plakala celá zem.
14. zá í roku 1937 zem el President Osvoboditel Tomáš Garigue Masaryk.
Synek z moravského Slovácka, u e , student, filosof, u itel, bojovník za pravdu, politik
a vedoucí osoba zápasu za samostatnost eského státu a rozbití Rakousko –Uherské
monarchie. Morální autorita – autorita lov ka, který myslí a za svou pravdu se dokáže vždy a
všude postavit. Všichni známe jeho nesnadnou cestu za vzd láním a snahu toto vzd lání
uplat ovat ve všem svém konání ve jménu spravedlnosti a pravdy.
Že za svou pravdou stojí, dokázal v dob tzv. „boj o Rukopisy“, kdy se neváhal postavit
na stanovisko velmi nepopulární a vystavil se tvrdému napadání tehdejší ve ejností. Podle
Masaryka nelze cokoliv stav t - tedy ani to, co se v dané chvíli zdá prosp šné – na klamu a lži.
Zdravý rozum a boj proti rituální pov e hájil i v procesu tzv. „polenské vraždy“ a dokázal
zvít zit. Nátlak ve ejného mín ní, bojkot student , to byly zajisté tvrdé chvíle pro mladého
profesora s rodinou, ale s podporou své ženy, Ameri anky Charlotty, dokázal vytrvat a upustil
od zám ru odejít pracovat na n kterou z amerických univerzit, kde by m l klid pro svou
v deckou práci.
V 64 letech odešel do exilu bojovat za práva své vlasti. Historie krutých vále ných let,
neuv itelné práce organiza ní i politické, jeho úloha jako vedoucí osobnosti eského
národního života v boji za samostatnost – to by vydalo za delší vypráv ní, v ím však, že fakta
o jeho život jsou dostate n známá.
Masarykovým d dictvím není pouze samostatný stát, jsou jím p edevším myšlenky a ideje,
na kterých byl tento stát postaven. Nejsem si, bohužel, jista, že si všichni uv domujeme, že
jsme i dnes zodpov dni za jejich uskute ování. V dob boj první sv tové války dokázali naši
tátov a d dové neuv itelné. Postavili elitní armádu – a p i tom to byla armáda státu, který
ješt neexistoval. Dnes, o 93 let pozd ji pom ry a život v našem stát , chování naší politické
reprezentace neodpovídají masarykovským idejím a Masarykovu odkazu. Pokud si to
uv domujeme, nep ihlížejme pasivn tomu, co se kolem nás d je. Za n me každý sám u sebe!
Myslím, že to byl francouzský spisovatel J. P. Sartre, který ekl: „Ale k emu je svoboda, ne-li
k tomu, aby ses angažoval!“
Jarina Žitná
TGM:
„Sokolstvo vykonalo kus práce národní a politické. Pokra uje v tom, co zapo alo dávno p ed
válkou a ím se projevilo za ní. Každý nový slet zdá se být krásným programem pro mír!“
TGM o náboženství a politice:
„Sokol jako spolek nemá ešit otázku náboženskou. Sokol je organizace na podklad
mravním,
ne náboženském – bude tedy vždy dbát toho, aby jeho lenové byli lidé ádní, estní, slušní!
Heslo – ne politiku do sokolstva – ale – sokolství do politiky – je programov správné – obtíže
budou v taktice, jak program provád t. Avšak také o politice lze uvažovat v cn , p ímo
v decky. Sokol m že po brat ích žádat, aby v politice byli v cní, tolerantní, aby slep
nepodléhali hesl m atd. Základní myšlenka Tyršova Sokola je, že neb ží jen o cvi ení t la,
nýbrž také ducha – duch i t lo jsou harmonický celek. Proto vzd lávací innost musí být vedle
cvi ení a musí býti úm rná!“
TGM – 2. íjna 1921 v Plzni:
Sokol je krásný p íklad bratrství, které si všichni p ejeme a které je opravdu pevným
základem naší republiky a – já doufám – celé Evropy a lidstva. Nezapomínejme, že p es ty
r znosti stavu. vzd lání a jakkoli se jmenují, kone n jsme všichni lidé a brat i. Bu me tedy
všichni slušnými lidmi!“
Jan Masaryk:
„Náš národ je národ Sokol . Sokol je lov k silný, mravný, snášenlivý a hluboce sociáln
smýšlející.“
„Slet musí p edevším ukázat sv tu, že jsme národem mravným a že naše sokolské úsilí
o t lesnou zdatnost je vlastn základem pro zdatnost mravní. Nebo to, co je mravné, je
spravedlivé a jenom v c spravedlivá p e ká i nejt žší doby!“
Slovo pedagoga
Neuspokojivý stav naší spole nosti nejen po stránce ekonomické, ale p edevším morální, nás
nutí k p emýšlení. Následující lánek br. Kozlíka osv tluje d ležité problémy výchovy naší
mládeže. To, co je v následujícím lánku psáno v tšinou ve vztahu ke školství, platí obecn
a m lo by zajímat i sokolské cvi itele.
K poklesu a vzestupu vysp losti našich školák
Výrazný pokles vysp losti našich školák , zjišt ný nedávno mezinárodním porovnáváním,
nutí k hledání p í in a k nástupu náprav tohoto p ekvapujícího a hrozivého jevu.
Úrove vysp losti žactva je zásadn jší a hlubší problém, než jen reforma u itelského vzd lání
s d razem na procesuální složku vyu ování, na didaktické um ní kantor . Pokles vysp losti
tkví v samotných základech naší spole nosti, ve spole enském systému a jeho neprofesionální
aplikaci, která budí v lidech pocity nejistoty, obav, ned v ry a bezmoci.
Je t eba si položit dv základní a zásadní otázky. Které faktory mají negativní vliv
na vysp lost školák ? Jsou to ty, které prot žují individualizmus, egoizmus a extremizmus –
tedy negativní vztahy mezi lidmi. A naopak, které faktory vysp lost zvyšují? Jsou to ty, které
preferují empatii, toleranci, altruizmus, týmovou práci a pozitivní vztahy mezi lidmi. Než
p istoupíme k rozboru zmín ných faktor , p ipome me si procesy, které probíhají v mysli
dít te a formují jeho život.
V em tkví podstata poklesu vysp losti žactva?
Jednozna n v dlouholetém zanedbávání citové a mravní výchovy mladé generace!
P ipome me si, prosím, že cit je schopnost, kterou dít vnímá sv t kolem sebe a sebe v n m.
Zprvu jen smysly a pozd ji i rozumem. Cit inspiruje, usm r uje a kontroluje nejen rozum, ale
i v li. Je str jcem a nositelem pocit , prožitk a nálad, je motorem života. Obohacuje
a zjem uje život lov ka, zlidš uje jeho chování, jednání a konání. Proto je naléhavé a nutné
cílev dom a soustavn vzbuzovat, rozvíjet a prohlubovat citovost a mravnost mladé generace
ve stávajících podmínkách uchvátané, p etechnizované a odlidšt né spole nosti,
zkomercionalizované kultury. Rozdíl mezi citovou a mravní výchovou vidím vtom, že citová
výchova rozvíjí a zušlech uje vnímání a prožívání, zatímco mravní výchova p sobí p evážn
na kontakty dít te, na jeho vztahy v duchu hesla: „Co sám nechceš, ne i druhému!“
Které faktory mají zásadní vliv na vysp lost školák ?
Jsou to: d di nost, atmosféra sociálního prost edí, vedoucí osobnosti a vzd lávací program.
1. D di nost
je schopnost dít te rozvíjet a zdokonalovat své t lesné, duševní a sociální dispozice, získané
od rodi a p edk . Jejich vývoj je v cí rodiny, školy, kulturních institucí. Zatímco rodina
p edevším vychovává, škola pak v rodin získané dovednosti a návyky využívá a upev uje
v procesu osvojování u iva a dalšími innostmi za pobytu ve škole. P itom by se m la
soust edit na silné stránky osobitosti žáka, vyvážen v jeho cít ní, myšlení a snažení.
Rodina a škola mají vést dít tak, aby zpo átku instinktivn a pozd ji v dom prožívalo každý
okamžik života zdrav a spokojen ji. Mají vést dít tak, „aby se ( e eno slovy O. Pavla)
radovalo ze všeho a ne ekalo, že až v budoucnosti p ijde n co, co bude to pravé, protože je
možné, že to p išlo práv te a v budoucnu již nic krásn jšího nep ijde“. Dít má poznávat
sebe a život kolem ze všech aspekt , aby se na základ tohoto poznání a prožívání mohlo
realizovat, dosáhnout rovnováhy a spokojenosti. J. J. Rousseau: „Musíme dít nau it, aby se
uchránilo samo až doroste, aby snášelo rány osudu, aby opovrhovalo hojností a nedostatkem,
aby dokázalo žít na ledových pláních nebo v pal ivé poušti.“
lov k se v život zpravidla ídí t mi zásadami, pravidly a návyky, které si vštípil v d tství.
A. Giljanov: „Etický postoj lov ka není ni ím vrozeným, co je dáno odjakživa. Je to výsledek
dlouhé a vytrvalé výchovy a vzd lání, sebevýchovy a sebevzd lání, které za ínají od narození
a trvají po celý život“. Pravidla chování si má osvojovat dít v dob vývojov k tomu
nejvhodn jší. Již v p edškolním v ku si má bezpe n navyknout po ádku, istot , kulturn se
projevovat pohybem a slovem. Každé opomenutí se pozd ji obtížn napravuje, dá-li se v bec
napravit. Na základ zkušeností z výchovy svých d tí se domnívám, že je d ležité, aby d ti do
t í let si osvojily prvotní návyky sebeobsluhy, istoty, po ádku, a to napodobením po ukázce
a po výstižném výkladu. F. Kožík: „Nejp edn jší stráží lidského pokolení je vždy kolébka“.
Ve školním v ku p istupuje návyk poctivé p ípravy do školy, trvalé pomoci v domácnosti,
pochopené a p ijaté dít tem jako samoz ejmost, o níž se nesmlouvá a která se neodm uje
jako cosi výjime ného. Povinnosti dít te jsou prost edkem výchovy k pracovitosti,
starostlivosti a odpov dnosti, ke smyslu pro tv r í práci, ke spolupráci a pomoci.
Vše, co rodi e d tem poskytují a co od nich požadují má být smysluplné a uvážené. Rodi e by
m li mít neustále na mysli pom r mezi tím, co dít p ijímá a co odvádí, co je schopno p ijmout
a co odevzdat, M li bychom dávat d tem jenom to, co skute n pot ebují, o se zajímají,
co zasluhují. Vést je k realit , ke správné životní orientaci. Požadavkem je vyvarovat se všeho,
co m že vést d ti k nevšímavosti, povrchnosti, nest ídmosti a pohodlí. Tím jim dáváme mnoho
pro budoucnost.
2. Atmosféra spole enského prost edí
je vzdušný prostor, v n mž se mísí a projevují pocity a nálada obyvatel, vyjad ující, v jakých
podmínkách žijí, co prožívají. V tšina lidí žije v obavách, v nejistot a strachu z budoucnosti
v podmínkách uchvátaného života, zkorumpované spole nosti a zkomercionalizované kultury.
To jsou ko eny a zdroje mravní bídy, ústupu od ob anské spole nosti, která p edur uje
zárove vysp lost žactva. „Aký otec, taký syn“ neboli: „ Jaká politika, taková rodina a taková
škola“.
Vysp lost žák vychází z vrozených dispozic, které vysp lost formují nebo deformují. Podle
toho, co vidí, slyší, prožívají, podle toho si pak vytvá ejí p edstavy o své budoucnosti, chovají
se, konají. Pokud nedojde k politické, hospodá ské a kulturní zm n , nelze spoléhat jen
na reformu u itelského vzd lání s d razem na didaktické um ní. Nezbývá, než neodkladn
za ít se zm nou myšlení a snažení celé spole nosti, a to ve všech oblastech života a to každý
z nás, komu alespo trochu záleží na únosn jší životní situaci, na vysp losti naší mladé
generace.
Kde za ít nap . v oblasti politické? M li bychom d sledn požadovat od politik , aby nás
pravideln a v cn informovali o tom, o usilují, s jakými výsledky, co jim brání, v em
bychom jim mohli pomoci. Stejn tak by m ly init spole enské organizace, r zná nezisková
sdružení. M ly by podávat politik m kritické p ipomínky, návrhy, projekty. V tomto pojetí
by se m ly výrazn ji projevovat, exponovat i významné v decké a um lecké osobnosti
a církve. Mám pocit, že nejú inn ji by m ly k tomu p isp t televize a další média, která, jak se
zdá, jsou v rukou lidí, kte í volbou témat a jejich pojetím se stále ast ji obracejí k dob e
situovaným vrstvám spole nosti. Preference nadbytku a p epychu nep ispívá ke spole enské
jednot . Každá kulturní aktivita, budovaná na komer ním principu, vede k extrém m, které
narušují rovnováhu lov ka, spole nosti. Do tohoto balí ku škodlivin života pat í p emíra
soupe ení, sout žení, a to ve všem. P emíra atrakcí a efekt pak vedou k p emršt ným
emocím, k rizik m zdravotním, mravním, duchovním i hospodá ským. Nep ispívají
k vysp losti dosp lých, tím mén d tí.
Jaroslav Kozlík
Pokra ování p íšt .
„…a to je ta krásná zem ….“
Zem zamyšlená - Jižní echy
Pozvánka sokolské župy Jiho eské
Jižní echy jsou krajem rybník .les i architektonických památek. Snad v každém
m st najdeme historické pam tihodnosti a jiné zajímavosti. Metropolí Jižních ech
jsou eské Bud jovice. M sto založil král P emysl Otakar II. Z té doby je bývalý
dominikánský klášter a p dorys vnit ního m sta /nám stí 110 x 110m s dvojicí ulic
v každém rohu. erná v ž ze 16. stol. Je p ístupná, pod ní stojící katedrála sv. Mikuláše
byla upravena barokn . Zachovaly se ásti hradeb a v že Rabnštejnská a Železná
panna. St ed m sta je m stskou památkovou rezervací.
V Doudlebech nad Malší p vodní hradišt kmene Doudleb , výše nad Malší ležící
m sto ímov je známé poutní místo s rozsáhlou k ížovou cestou v krajin a s p ehradou
jako zdrojem pitné vody. V Novohradských horách leží naše nejstarší pralesní p írodní
rezervace Žofín,založená ješt v 18. století. Od poutního kostela v Dobré Vod je
nádherný výhled na T ebo sko. Mezi Novými Hrady a Horní Stropnicí protéká í ka
Stropnice lesoparkem Ter ino údolí s bývalými lázn mi a um lým vodopádem. Poblíž se
práv opravuje zachovalá tvrz Cuknštejn. Za prohlídku stojí i hrad v Nových Hradech
a tvrz v Žumberku se zachovalou ástí opevn ní a muzejní expozice lidového nábytku.
U Trhových Svin stojí zajímavý poutní kostel s bán mi ne v ži kách a nesmíme
vynechat ani Bušk v hamr s p vodním vybavením.
Jižním sm rem vedla z Bud jovic již od r. 1828 kon sp ežní železnice do Lince – v té
dob byla první na evropské pevnin . N které její ásti jak ve m st , tak po trase (Kam.
Újezd, Holkov, Omlenice, Bujanov, Rybník) dosud stojí. V Dolním Dvo išti (p echod
do Rakouska) je p kný gotický kostel se sklípkovou klenbou a na Malši p i samých
hranicích poutní kostel sv. Kámen.
Severozápadn od Bud jovic leží nejznám jší vesnice s vesnickou architekturou,
sv tovou raritou tzv. selským barokem. Jsou to Holašovice (na seznamu UNESCO),
Plástovice, Radošovice, Zábo í a další. Zámek Hluboká byl p estav n na reprezenta ní
sídlo Švarcenberky až v polovin 19. století. V bývalé jízdárn sídlí Alšova jiho eská
galerie (sbírka gotických madon i moderního um ní).
Perlou jižních ech je bezesporu eský Krumlov, m sto, které doslova vstalo z mrtvých
a dostalo se do seznamu sv tových památek UNESCO. V renesan ním zámku
Rožmberk je unikátní zámecké divadlo a maškarní sál, v zámeckém parku p ed
letohrádkem Belarie pak tolik diskutované otá ivé hledišt . Nezapome te navštívit
Václavské sklepy pod zámkem – podivíte se, na em vlastn ty ohromné budovy stojí.
Nedaleko po proudu Vltavy je gotický klášter Zlatá Koruna a z ícenina hradu Dív í
Kámen – na prot jší stran pak keltské opidum T ísov. M sto chrání od severu masiv
Klet s rozhlednou, hv zdárnou a televizním vysíla em na vrcholu. Proti proudu Vltavy
dojedeme romantickou silnicí do Rožmberka s hradem,Vyššího Brodu s klášterem
a zajímavým poštovním muzeem a skon íme u Lipenské p ehrady. Na ní leží kdysi
nep ístupný Vítk v Kámen, nejvýše položená z ícenina u nás.
Prachatice, m sto na úpatí Libína, pat í k nejzachovalejším st edov kým komplex m
s renesan ními domy, hradbami i bránou. Mají zde nejv tší parkové hodiny ve st edné
Evrop . V nedalekém Husinci se narodil reformátor Jan Hus. U Netolic postavil Jakub
Kr ín pro svého pána Viléma z Rožmberka zámek Kratochvíle – dnes je tam expozice
kresleného a loutkového filmu. Z Prachatic vedla st edov ká Zlatá stezka p es Volary
(známé d ev né „tyrolské“ domy), Soumarský most a eské Žleby do n meckého
Pasova.
Ve Vimperku na zámku sídlí správa Národního parku Šumava. M sto leží na úpatí
Boubína a je bránou do vlastní Šumavy. Stachy a lyža ské st edisko Zadov, Javorník
s rozhlednou, Borová Lada (rašeliništ ), Kvilda s pramenem Vltavy, bývalá obec Bu ina
a Strážný s p echody do N mecka, Lenora s krytým d ev ným mostem a ve ejnou pecí
(sklárna je už jen vzpomínkou), Stožec s d ev nou lesní kaplí turistickými cestami
ke Švarcenbeskému kanálu, na T ístoli ník a k Plešnému jezeru. Od Lipenské p ehrady
je takovým východiskem Nová Pec nebo Horní Planá s p ívozem na Zvonkovou
(obnovený kostel).
Ve Strakonicích je nejvýznamn jší památkou gotický hrad, významným rodákem pak
loutká Josef Skupa. Na hradním nádvo í se každým rokem koná Dudácký festival.
M sto je známé p edevším motocykly Z a výrobou fez . V nedalekých Hošticích
natá el režisér Troška svoji filmovou serii „Slunce, seno, atd.“ V obci m l chalupu
i Michal Tu ný. Severn od Strakonic leží Blatná, známá jako m sto r ží se starobylým
zámkem.
M sto rybá Vod any má kostel s výzdobou od Mikuláše Alše a na nedalekém Lomci
kruhový barokní kostelík s pozoruhodným zav šeným oltá em. Jižním sm rem se táhne
ovocná ská krajina p es Chel ice (narodil se zde Petr Chel ický), Rábín až ke Lhenicím.
Na opa nou stranu po toku Blanice leží nejprve protivín a pak královské m sto Písek.
Jeho centrum je m stskou památkovou rezervací. Chlubí se nejstarším dochovaným
kamenným mostem v echách a gotickým královským hradem. M sto proslavila píse
o Putimské brán , Frá a Šrámek „M sícem nad ekou“ a Fr. K ižík elektrickým
osv tlením. Po toku Otavy se dostaneme ke hradu Zvíkov nad soutokem s Vltavou
a ješt kus severn ji je zámek Orlík. Silnice do Milevska p echází Orlickou p ehradu
po unikátním Žákovském most , ve m st je památný premonstrátský klášter se
starobylým kostelem sv. Ji í, barokní radnice a synagoga.
Tábor je m sto spjaté s husitstvím. Díky množství zachovaných památek bylo vyhlášeno
m stskou památkovou rezervací. Nejznám jší jsou: gotická radnice, v níž je Museum
husitství a vchod do 800 metr dlouhých podzemních chodeb, p vodní hrad Kotnov
a proti n mu ležící poutní chrám v Klokotech. Ke koloritu Tábora pat í nejstarší údolní
nádrž ve st ední Evrop , zvaná Jordán.
Nedaleko od Sezimova Ústí (vila pres. E. Beneše a jeho hrob) leží z ícenina Kozího
Hrádku, kde kázal Mistr Jan Hus. Ješt dále na východ je Chýnov, kdysi Slavnikovské
správní centrum, dnes známé Chýnovskou jeskyní a atelierem socha e Fr. Bílka.
Za Mladou Vožicí je z ícenina hradu Šelmberka. Elektrická dráha Fr. K ižíka spojuje
od 1. 6. 1903 Tábor s Bechyní. Do t chto lázní s významným zámkem nad Lužnicí vede
tra spolu se silnicí po jednom z prvních obloukových betonových most u nás. Jiný
starý most z r. 1848 byl z Podolska na Vltav p enesen pod Stádlec na Lužnici.
Sob slav a Veselí jsou m sta na Lužnici. Západn od nich se rozprostírají tzv. Blata
a vesnice s krásnými ukázkami lidové architektury selského baroka (2. pol. 19. stol.)
eka Lužnice je známa všem milovník m vodní turistiky, kte í ji sjížd jí nej ast ji
ze Suchdola. T eboní protéká tzv. Zlatá stoka, propojující nejznám jší rybníky
T ebo ské pánve, budované Št pánkem Netolickým a Jakubem Kr ínem – mají krásné
názvy Láska, Nad je, Nevd k, Sv t. Na nejv tším z nich, Rožmberku, m žeme
pozorovat i zak ivení zem koule. T ebo sama je známa svými lázn mi, zámkem
(sídlem státního archivu), hradbami se t emi branami a Švarcenberskou hrobkou.
P i silnici do Jind ichova Hradce leží Stráž n. Nežárkou – místní zámek pat il zp va ce
Em Destinnové.
Jind ich v Hradec je m sto s bohatou kulturní tradicí (tiska i, gobeliny, betlémy, pobyt
Bed icha Smetany), ležící na okraji tzv. eské Kanady. Rozlehlý renesan ní zámek pán
z Hradce stojí nad rybníkem Vajgar. U farního kostela je v dlažb ulice znázorn n
15. poledník. eskou Kanadou dojedeme východn do Da ic, starobylého m sta již
za historickými hranicemi Moravy. Také Slavonice jsou p vodn moravské m sto, dnes
m stská památková reservace s renesan ními domy se sgrafity a sklípkovými klenbami.
Je zde p echod do Rakouska. Nedaleký hrad Landštejn je významnou z íceninou,
kdyžto záme ku v Rudolci se íká „malá Hluboká“. Severn od Jind ichova Hradce stojí
na skále uprost ed rybníky kouzelný zámek ervená Lhota a ješt blíž k Táboru
zajímavá z ícenina hradu Choustníka. Ješt zmíníme Týn nad Vltavou, známý spíše
t sným sousedstvím s jadernou elektrárnou Temelín než hrobem loutká e Mat je
Kopeckého. Místní ochotníci každé léto provozují malé otá ivé hledišt .
Jižní echy jsou turisticky jednou z nejzajímav jších a kulturn nejd ležit jších oblastí
naší vlasti. Pokud o nich budete chtít v d t víc, otev ete si bu turistického pr vodce
nebo rad ji t ídílnou „Zemi zamyšlenou“ spisovatele a básníka Ladislava Stehlíka.
Zpracoval Ing. Milan Pázler,
Sokol eské Bud jovice
Zprávy z jednot a žup
Pozvánka na výstavu ANTONÍN DVO ÁK
Koná se v eském muzeu hudby v Karmelitské ulici, nedaleko Tyršova domu.
Tramvají . 12, 20 nebo 22, vystupte ve stanici Helichova a pokra ujte 30-40 m sm rem
k Malostranskému nám stí.
Antonín Dvo ák pat í nejen k nejoblíben jším, ale také nejv tším a nejslavn jším eským
skladatel m. V muzeu se podrobn seznámíte s jeho životem a dílem, uvidíte dokonce
i p vodní partituru jeho nejznám jší symfonie „Novosv tské“.
Dvo ákova melodická a výrazná hudba byla inspirací k tvorb velkých pohybových skladeb.
Byly to spartakiádní „Slovanské tance“ a pak sletový „Karneval“, „M j domov“ a „ eská
suita“. T ší nás, že jsou zde dokumentována fakta o této zdánliv odlehlé, ale d ležité
prezentaci Dvo ákovy hudby sokolskými cvi enkami.
Výstava bude otev ena do února p íštího roku.
Informace na http://antonin-dvorak.nm.cz
Klára Sládková,
kurátorka Muzea A. Dvo áka
Ze sokolského zámo í
Kanada
ZÁJEZD SOKOLKÉ ŽUPY KANADSKÉ DO CLEVELANDU
FOLLOW THE FALCON – SOKOLFEST XXVI – INDEPENDENCE OHIO
JUNE 29 –JULY 2. 2011.
Ve st edu ráno, a mohu íci, že brzo
ráno (Montreal již v 5.00), se
postupn vydali n kte í ú astníci
asi 40 lenné skupiny sokolské
župy Kanadské, na cestu do Clevelandu. Cesta prob hla s ur itými
p ekážkami (opravy silnic, maminka z ech apod.) celkem dob e. Ten
samý ve er jsme ale jako první
sokolíci s Kanady, spolu s Montrealem, zaujali svá místa na slavnostním otev ení sletu. Za átek ve era
byl v nován d tem, kdy veselým
zp sobem a za pomoci promítacího
plátna, maskot Sokol vypráv l
d tem historii založení Sokola
a d ti p i tom cvi ily. Jsem p esv d ena, že si to d ti budou navždy pamatovat. Cvi ení t ech
gymnastek t í generací, pak p edvedení velkých kol na cvi ení, to vše p ineslo do sokolské
atmosféry n co nového. Na ukon ení slavnosti p edal bratr Pajer, starosta Americke obce Sokolské,
pam tní plaketu ke 100mu výro í založení Sokola v Kanad , kterou za župu p evzala sestra
Janoušová. Ihned potom se otev ely dve e jídelny a oslava stého výro í za ala: 400 cupcakes
s kanadskou vlaj i kou, dort s prskavkami, ervené a bílé balónky, zmrzlina. Každý blahop ál,
rukou pot ásl a my byli š astni a uneeeni – to je bratrství.
Druhý den pat il závodník m. Mužské složky a vyšší ženské složky závodily od 9 hodin. Naši
„muži“, John Tmej a Tomáš Frynta, oba sout žící v kategorii 9 & under, si v šestiboji po ínali velmi
dob e, kon s madly vid li poprvé (to budeme muset napravit a koupit), a p esto si vedli velmi
dob e. Tomáš Frynta získal ve své kategorii st íbrnou, druhé místo a John Tmej páté místo.
Odpoledne nastoupila d v ata ve ty boji ve dvou v kových kategoriích, 10-12 a 9 & under.
Protože jsem zastupovala Župu Kanadskou na sch zi Sv tového Svazu Sokola, musela jsem
t locvi nu opustit. Na této sch zi jsem p evzala plaketu od eské obce Sokolské. Zato setkání s naší
drobotinou v hotelu v 6 hodin stálo za to. Utíkali chodbou a jeden p es druhého mi sd lovali, že
Tomáš má st íbrnou medaili a Julinka a Elinka mají zlatou a ob sestry Dixonovy mají po st íbrné,
Barborka bronzovou a Johnny skon il pátý. Nikdy ani ve snu jsem si nemyslela, že n prvních
závodech takhle dob e dopadneme. Naše pod kování pat í cvi itel m Allenovi Dixonovi a Wendy
Malysákové kte í se závodnímu družstvu d v at v novali poslední m síc, Robertovi Tmejovi
a Lubošovi Fryntovi, kte í cvi ili s chlapci, a všem t em muž m, kte í se od rána v novali našim
reprezentant m. Kanada ten ve er na slavnostní ve e i slavila triumf. N kolik let jsme m li pauzu,
a letos tohle. Ze sedmi závodník šest medailí. D kujeme d tem a cvi itel m a rodi m, kte í d ti
do Sokola vozí, za náš úsp ch.
Pátek 1. 7. jsme m li volno, protože jsme se tentokrát nezú astnili volejbalové sout že. Brat i
z Montreálu pomáhali zna kovat sletišt , my ostatní jsme v otev eném autobuse poznávali
Cleveland i park, ve kterém jsou parcely dány do opatrování jednotlivých etnických skupin, které se
o n starají. V pop edí eské zahrady je socha Jana Amose Komenského, pak do p lkruhu jsou
postaveny busty Palackého, J. Š. Baara, B. Smetany, B. N mcové, A. Dvo áka a K. Havlí kaBorovského. Uprost ed tohoto p lkruhu, za sochou Komenského, je na velkém podstavci busta
T. G. Masaryka. Opravdu krásn uspo ádané a d stojné. Po prohlídce se jelo zp t do hotelu. D ti
m ly svoji zábavu a my jsme šli na banket, na kterém jsem op t p evzala plaketu k našemu výro í
od Sokola USA. Na stole jsme každý m l kovový odznak Sokola USA a na druhé stran znak
Sokola Canada. D kujeme všem Sokol m, a jsou z kterékoli organizace, za projev radosti a ú asti
na našich oslavách. Všichni jsme se sešli druhý den na sletišti. Musím se s vámi pod lit o krásný
pocit, kdy v ele pr vodu jako první pochodovala Kanada. Allen Dixon nesl kanadskou vlajku,
Julinka Fryntová ceduli Kanada, Kim Matušková župní vlajku a John Matuška vlajku jednoty. Slet
byl ukon en skladbou prostných na po est Kanady, kterou jsme cvi ili v roce 2004 na slet
v Torontu. Autorka cht la t mito prostnými zd raznit, že tak jako R. Friml, narozený v echách, ale
žijící v tšinu svého života v Americe, svou operetu zasadil do kanadského prost edí, vlastn spojil
tyto t i zem , tak i naše sokolské organizace pat í k sob . A pak se již jen oslavovalo, tan ilo
a bylo nám dob e.
Anna Janoušová,
vzd lavatelka jednoty Toronto
Austrálie
Nazdar!
V elé díky za asopis. Já to p eposílám Kamile, je jí 87 let, ale je to generace, která rozumí a ví, co
a jak bylo – a je tím nadšena. íslo došlo a fotky dokonce dvakrát.
Úvodník ve mn vyvolal doslova obrazovou vzpomínku eské letní krajiny – eky, rybníky, ta bílá
selská stavení, sokolské tábory – poslední v r. 47 jako dorost na Sázav . V n táboráku a vše,
co bylo tak krásné. Nevím, ale mám dojem, že sou asné mládí to necítí, nevidí – proto je tak
emo n chudé, ekla bych.
Také ta úvaha o „vd nosti“ je bezvadná a je to, bohužel, velká pravda, že je už pomalu vzácnost
„d kuji“ . Tady to je jako automatická formule, takže máš dojem, že je to prázdné slovo. Moc lidí
bere vše samoz ejm a nevidí, jak jsou bohatí ne statky vezdejšími – to je pomíjivé, ale hodnotou
života, zdraví, mocí rozdávat ne materiáln , ale lásku, p átelství, porozum ní atd.
Léta nám nestojí, ale doufám, že se p íští rok v Praze potkáme. P eji krásnou dovolenou. My tu
zatím p ezimujeme. Máme asto v noci i pod nulou, dokonce mi psali naši z Darwinu, že m li jen
osm stup , naše holky z Queenslandu zase íkaly, že mají deset. „Babi, to je zíííma!“
Nazdar všem!
Zora Kašpárková,
Sokol Austrálie
Spojené státy
V našich srdcích z stane...
… vždy usm vavá a plná elánu, to byla naše Sokolka
t lem i duší – sestra Emilka, Em í, Em a –
Emílie Kancný ová,
která nás v tichosti opustila dne 10. 6. 2011
v nedožitých 88 letech ( 17. 8. 1923).
Nebylo jí dop áno dožít v plné síle, ale my budeme
vzpomínat na takovou, jakou jsme ji znali – nadšenou
sportovkyni, zapálenou pro každou dobrou v c,
do svých 80 let ob tavou ná elnici peruckého Sokola,
aktivní ú astnici XIV. Všesokolského i peruckého
sletu v roce 2006, do pozdního v ku cyklistku a turistku…
Celý život dodržovala správnou životosprávu, m la
ráda lidi a udržovala se všemi dobré vztahy.
“Em a“ byla na Peruci vžitým pojmem vážené sportovní osobnosti u d ív jších, i sou asných
generací a tak to zajisté i z stane!
D kujeme Ti, Em í, že jsi dovolila, abychom s Tebou mohli-y pobýt, že jsi svojí dobrou
náladou mezi nás vnášela pohodu a radost!
Se vzpomínkou
jménem peruckých starších žen
Ji ina Koudelová,
Sokol Peruc
„Srdce to lidské, ach, Bože, p ebože,
za zlóbu móže snad, za lásku nemože…“
Koncem ervna oslavili lenové naší jednoty Libuška a Slávek Kešnerovi svou diamantovou
svatbu. Sv j spole ný život prožili ve svornosti, vzájemné lásce a v rnosti sokolské myšlence.
Srde n blahop ejí a do dalších let p ejí hodn zdraví a spokojenosti všichni lenové
T locvi né jednoty Sokol Liberec I.
Osobnosti mezi námi
Michal Hani
23. 10. 1911 – 31. 1. 2003
Turnov není velké m sto a osobnosti jako Michal Hani se nedají p ehlédnout. Dlouholetý
zam stnanec SD Turnov, vyu ený malí pokoj , ob tavý cvi itel žák v sokolské jednot
Turnov II.
Sokolem byl t lem i duší a jeho vypráv ní o život je poutavým p íb hem opušt ného a málem
zapomenutého lov ka, který díky Sokolu prožil normální bohatý život nejprve jako cvi enec
a pozd ji jako neúnavný cvi itel žák .
Jeho d tství bylo velmi složité a smutné. Pochází z Volyn , pubertální v k za al v klášterní
škole, kde zpíval ve sboru a u il se hrát na varhany. Nebýt konce sponzorského daru, jeho
život by se asi ubíral docela jinými cestami.
Po roce zpívání se ocitl na pražské ulici, kde žil n kolik týdn jako bezdomovec. Shodou
neuv itelných náhod se dostal do Turnova, kde se vyu il emeslu a kde se ho ujali Sokolové.
Pomáhali mu v oblékání, výživ , našel tady zam stnání a hlavn mu dali sm r pro jeho
budoucí vývoj. Poslali ho do cvi itelských škol, protože se osv d il nejd íve jako pomahatel
p i cvi ení žák a pozd ji i jako cvi itel. Jeho pohyblivost, smysl pro legraci a sokolské
zanícení si získávaly d tské duše po dlouhá léta.
Jeho úžasná vitalita ho nutila stále k pohybu. Po 45. roce za al b hat delší trat a sám tehdy
ani netušil, že v p íštích létech bude tak úsp šný. B hal maratony senior , kde navzdory
svému vzr stu p edbíhal dlouhonohé soupe e a stal se dokonce mistrem sv ta a to nejednou
v r zných koutech sv ta.
Michal si zachoval od d tství i lásku k hudb . Nechyb l na žádném z turnovských hudebních
ve er , které byly jeho životní samoz ejmostí. Nezajímal se jen o vážnou hudbu, ale asto
navšt voval divadelní p edstavení a p ednášky z r zných obor . Se svou manželkou upravili
jeden pokojík v jejich byt pro výstavku všech medailí a diplom , které kdy v život získal.
Jeho zajímavý život jsem se snažila zachytit rozhovorem, který jsem s ním uskute nila a který
amatérsky nato il m j vnuk. Vzniklou videokazetu jsem využila jako dárek k jeho
devadesátinám , což mu ud lalo velkou radost.
Milada Smutná,
Sokol Turnov
DVD s rozhovorem s Michalem Hani em stojí rozhodn za zhlédnutí. Máte-li zájem, obra te
se na sestru Miladu Smutnou, apkova ulice, Turnov, e-mail: [email protected].
Nem li bychom zapomínat!
Pod kování župnímu p edsednictvu
„Velice d kuji a vážím si ocen ní za svoji innost v OS, v jednot í any a také p i akcích župy.
Snažím se být p edevším inný jako vedoucí mnoha desítek spokojených d tí. Snažím se dát
do trénink opravdu ze sebe co nejvíce. Kone n výsledky dokazují, že to ned láme v jednot
špatn . Daleko více si však považuji d tmi nabité sokolovny. Bohužel už musíme d ti i odmítat,
protože ve staré sokolovn není pro trénování dostatek prostoru. Snad se nám v í anech
spole n poda í postavit sokolovnu novou, zájemc o innost stále p ibývá“.
To jsou slova Ji ího Bohá ka, vedoucího sokolského tane ního oddílu a vedoucího TWIST,
o. s., který už více jak sedm let vozí z domova i ze zahrani í skv lá ocen ní ze sout ží
jednotlivc i formací. V roce 2009 získala dív í formace titul mistr sv ta, v roce 2010 tento
titul v nelehké konkurenci obhájila.
P edsednictvo župy Barákovy ud lilo Ji ímu Bohá kovi župní medaili a pam tní list župy.
P edání prob hlo p i dubnovém jednání výboru župy a následn v mate ské jednot ,
T locvi né jednot Sokol í any a Radošovice.
Zaslala Jarka T mová,
Sokol í any a Radošovice
Záv re né slovo
„Není-li mravná cesta, nem že být mravný ani cíl!“
N kdy v kv tnu vydala Mladá fronta novou knihu spisovatele Arnošta Lustiga.
Domnívám se, že ho není t eba p edstavovat. Zem el v únoru 2011 a zanechal po sob
literární d dictví, které nem že a nesmí být zapomenuto. Témata, o kterých Lustig píše
jsou odezvou jeho t žkých životních zkušeností, p esto…. Jeho neuv itelný životní
optimismus, jeho radost ze života, vyjad ují tato slova:
„Zla je kolem nás tolik, že o n m nemusím ani psát. Píši v tšinou o tom, jak se chovají lidé
pod tlakem, a už v tom je obsaženo hodn zla. Nemusím zlo ani popisovat, to je obsažené už
v tématu. Proto m j hlavní zám r je nasm rován k dobru. A dobro je spravedlnost, láska
a kamarádství. V d t, co je v té chvíli správné!“
P iznávám se, že jsem knihu zatím ne etla, ale po p e tení t chto slov v asopise
„Národní osvobození“ se mi okamžit vybavila doba, kdy jsem, spole n se svými
spolužáky v oktáv libereckého gymnasia, za ala o tomto problému p emýšlet.
Podn tem byla etba knihy Ronalda Fangena „And l sv tla“. D j knihy je situován
do Norska v dob druhé sv tové války a okupace zem . Hlavními protagonisty jsou dva
mladí lidé, bratranci, vyr stající a sdílející životní zkušenosti jako brat i. Jsou veskrze
slušní, radují se ze života, jsou vzd laní a p esv d ení, že život má smysl. P esto jeden
z nich zem e jako odbojový pracovník v nacistickém žalá i a druhý jako n mecký voják,
dobrovolník, na ruské front . Trpký konec životních nad jí – oba dva sdílejí ideu lidské
spolupráce, p átelství, oba v í v pokrok a další kladné vlastnosti, o které dob í lidé
usilují. Rozdíl je v tom, že jeden chce postupovat v boji „za lidství“ za každou cenu
a jestli lidé na to nejsou p ipraveni, je nutné donutit je k tomu t eba násilím! A jsme
u jádra problému! Násilí plodí pouze násilí, nem že sloužit ni emu dobrému. lov ka
m žeme p esv d it o platnosti nebo neplatnosti ur itých myšlenek vhodnou
argumentací, p esv d ováním na základ konkrétních d kaz , poskytnutím nových,
závažných myšlenek. Zlu je t eba aktivn a d sledn odporovat, ale prosté násilí vede
k degradaci cíl , k negaci, ke zlu jako takovému. Ostatn , o tom jsme v nedávné
minulosti získali dostatek d kaz .
Mnozí z Vás se jist ptají, pro otevírám tuto otázku práv te ! To proto, že je to v ný
problém lov ka, který se v život musí potýkat se svými vlastními démony, se svou
nedokonalostí, sobectvím, nedostatkem soudnosti. Harmonická osobnost lov ka
v domého si své ceny a svých povinností je cílem sokolské výchovy – sv t je krásný, stojí
za to o n j pe ovat, pracovat a bojovat za n j. Práv proto má sokolská myšlenka právo
na život – a my všichni povinnost této pé e, práce a boje se aktivn a cílev dom
zú astnit!
Nazdar!
Jarina Žitná