Stavba stonku VI. - mezofyty - Praktický průvodce mikrosvětem I.

Transkript

Stavba stonku VI. - mezofyty - Praktický průvodce mikrosvětem I.
Praktický průvodce mikrosvětem I.
67. Stavba stonku VI. - mezofyty
67. Stavba stonku VI. - mezofyty
Parametry úlohy
Obtížnost:
středně těžké
Časová náročnost:
50 minut
Materiálová náročnost:
středně náročné
Druh materiálu:
volně rostoucí a kulturní rostliny
Čím pozorujeme:
mikroskop
Téma:
Rostlinné orgány vegetativní
Krytosemenné rostliny dvouděložné
Roční období:
září, říjen, březen, duben, květen,
červen
MUDr. Jana Šmejkalová
Praktická lékařka, Tábor
Teoretický úvod
Stonek představuje u cévnatých rostlin většinou nadzemní část, nese listy, pupeny a reprodukční orgány. Na povrchu stonku je
pokožka, pod ní primární kůra a uvnitř stonku je střední válec ohraničený pochvou. Ve středním válci probíhají cévní svazky, které
obklopují centrální dřeň.
Pokožka stonku – epidermis je většinou tvořena jednou vrstvou buněk, bývá pokryta různě silnou vrstvičkou kutikuly. Jsou v ní
přítomné průduchy. Pokožkové buňky stonku mohou vybíhat v papily, na povrchu stonku mohou být také různé typy trichomů.
Primární kůra má především ochrannou a zásobní funkci. Vnější vrstva primární kůry – hypodermis je často tvořena
mechanickými pletivy – kolenchymem či sklerenchymem. Tato pletiva tvoří souvislou vrstvu nebo jsou v izolovaných pruzích. Střední
část primární kůry – mezodermis tvoří tenkostěnné parenchymatické buňky, mezi nimiž mohou být mezibuněčné prostory –
interceluláry, v buňkách mladých rostlin jsou chloroplasty. Vnitřní vrstva primární kůry – endodermis odděluje primární kůru od
středního válce. Souvislá endodermis bývá vyvinuta u cévnatých výtrusných rostlin. U semenných rostlin může být endodermis
vyvinuta jen proti cévním svazkům, jako souvislá vrstva bývá vyvinuta v oddencích.
Střední válec stonku (stélé) je tvořen parenchymatickým pletivem, ve kterém jsou uloženy cévní svazky. Od primární kůry bývá
střední válec oddělen vrstvami buněk pericyklu, ve kterém se zakládají adventivní kořeny, postranní kořeny nebo postranní větve.
Uprostřed stonku je obvykle dřeň tvořená parenchymatickými buňkami. Dřeň může být ve starších částech stonku redukována a
nahrazena tzv. dřeňovou dutinou.
Mezofyty jsou rostliny vyžadující celoročně přiměřenou vlhkost půdy i vzduchu. Patří mezi ně většina našich běžných rostlin.
Jejich životní prostředí nevyžaduje žádné speciální přizpůsobení. Stavba jejich stonku je tedy „klasická“ – tedy zpravidla se nijak
neodchyluje od výše uvedené stavby.
© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni
1/3
http://mikrosvet.mimoni.cz
Praktický průvodce mikrosvětem I.
67. Stavba stonku VI. - mezofyty
Materiál
Nadzemní části roslin: kopřiva dvoudomá (Utrica dioica), hluchavka bílá (Lamium album), měsíček lékařský (Calendula officinalis).
Pomůcky
Mikroskop, podložní a krycí sklíčko, 2 preparační jehly, pinzeta, kapátko, filtrační papír, Petriho miska, voda, kyselina HCl,
barvivo floroglucinol, ethanol.
Úkoly
1. Pozorování stavby stonku kopřivy dvoudomé
Ćást stonku kopřivy držte v jedné ruce a jemnými řezy žiletkou v druhé ruce řežte příčně tenké řezy. Vkládejte do Petriho misky
s vodou a vyberte nejtenčí. Na podložním sklíčku obarvěte: přikápněte na preparát kapku kyseliny chlorovodíkové a chvíli po té kapku
floroglucinolu. Nechte preparát 2 – 3 minuty probarvit, přikryjte krycím sklem a pozorujte pod mikroskopem. Nejpřehlednější část
nakreslete.
2. Pozorování stavby stonku hluchavky bílé
Řežte příčné řezy ze stonku hluchavky. Nejtenčí řez obarvěte, jak je popsáno v prvním úkolu, mikroskopujte a nakreslete.
3. Pozorování stavby stonku měsíčku lékařského
Stonek měsíčku řežte příčně a opět vyberte nejtenčí řez. Obarvěte podle pokynů v prvním úkolu. Po obarvení pozorujte pod
mikroskopem a nakreslete.
Výsledky pozorování
Na řezu stonkem kopřivy je vidět centrální dutinu místo většiny dřeně. Otevřené kolaterální cévní svazky jsou umístěny v kruhu.
Dřevní část je výrazně obarvená hnědofialově. Na vnější vrstvě – na pokožce jsou viditelné krátké žlaznaté trichomy.
Hluchavka má stonek čtyřhranný v rozích zpevněný kolenchymatickým pletivem. Velké otevřené kolaterální svazky jsou situovány
proti rohům stonku. Souvislý kruh cévních svazků je doplněn menšími kolaterálními cévními svazky. mezi jednotlivými svazky kruhu
probíhá souvislý kruh mezisvazkového kambia. Obarvením mají výraznou hnědočervenou barvu. Uprostřed stonku je centrální dřeňová
dutina.
Měsíček lékařský má na řezu vidět v kruhu umístěné cévní svazky kolaterální s výrazně červenohnědě obarvenou dřevní částí.
Povrch stonku vybíhá v nepravidelné papily a jsou vidět drobné žlaznaté trichomy. Střední část stonku vyplňuje souvislá dřeň bez
dřeňové dutiny.
© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni
2/3
http://mikrosvet.mimoni.cz
Praktický průvodce mikrosvětem I.
67. Stavba stonku VI. - mezofyty
Obrazová dokumentace
Kopřiva dvoudomá (Utrica dioica) – Příčný řez stonkem. Vitální preparát barvený floroglucinolem.
Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20
1 – pokožka – epidermis; 2 – primární kůra; 3 – dřevní část kolaterálního cévního svazku; 4 – dřeň; 5 –
dřeňová dutina; 6 – krycí trichom
Hluchavka bílá (Lamium album) – Příčný řez stonkem. Vitální preparát barvený floroglucinolem.
Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20
1 – pokožka – epidermis; 2 – primární kůra; 3 – dřevní část kolaterálního cévního svazku; 4 – lýková
část kolaterálního cévního svazku; 5 – mezisvazkové kambium; 6 – menší kolaterální cévní svazek; 7 –
parenchym dřeně; 8 – dřeňová dutina; 9 – rohový kolenchym
Měsíček lékařský (Calendula officinalis) – Příčný řez stonkem. Vitální preparát barvený
floroglucinolem. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + kamera CMOS 2
1 – pokožka – epidermis; 2 – primární kůra; 3 – dřevní část kolaterálního cévního svazku; 4 – lýková
část kolaterálního cévního svazku; 5 – dřeň; 6 – papila; 7 – krycí trichom
© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni
3/3
http://mikrosvet.mimoni.cz

Podobné dokumenty

Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích

Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích 1. prozenchymatické buňky bez perforací u psilofyt; 2. sítkové buňky s perforacemi u výtrusných a nahosemenných rostlin; 3. a 4. sítkovice s průvodními buňkami u krytosemenných rostlin - perforace ...

Více

Bakterie II. - jednoduché a negativní barvení

Bakterie II. - jednoduché a negativní barvení Praktický průvodce mikrosvětem I.

Více

Bakterie 1

Bakterie 1 Negativní barvení - používáme v případě, kdy potřebujeme zjistit nejen tvar ale i velikost buněk. Při běžných metodách barvení jednotlivé kroky postupu mohou velikost buněk výrazně měnit (např. fix...

Více

Stavba listu IV. - mezofyty a xerofyty

Stavba listu IV. - mezofyty a xerofyty V morfologické stavbě se listy xerofytů vyznačují zejména silnou vrstvou střední části – listového mezofylu, která bývá tvořena parenchymatickými buňkami bez mezibuněčných prostor. Buňky parenchymu...

Více

Téma: HISTOLOGIE I.

Téma: HISTOLOGIE I. Úkol č. 2: Srovnání svrchní a spodní epidermis listu podeňky Pomůcky: mikroskop, preparační sada, rostlinný materiál: vitální listy podeňky (Tradescantia), případně kosatce německého (Iris germania...

Více

Full text

Full text Paramagnetické mikro- a nanočástice jsou  vzhledem k jejich široké působnosti od separace a izolace celých buněk (bakterií), proteinů, virových částic, nukleových kyselin až po magnetickou zobrazo...

Více