Cesta míru po hřebenech

02PX1A0509_Sestava 1 3.9.14 13:16 Stránka 2
Tak vítá italské jezero Garda
(Lago di Garda) na svém nejsevernějším cípu turisty. Z hranic ČR je
to do italské provincie Trentino
autem kolem sedmi hodin.
Garda je s rozlohou 370 kilometrů čtverečných největším ledovcovým jezerem v Itálii a zasahuje hned do tří provincií:
kromě Trentina ještě do Benátska
a Lombardie.
Nejvíc lidí se na severu koncentruje v městečku Riva del Garda,
kde v plné sezóně všichni sedí namačkaní u kavárenských
a restauračních stolků na nábřeží a pozorují úchvatnou
přírodní scenérii před sebou.
Pokud chcete mít alespoň trochu klid, určitě se
vyplatí zavítat sem buď
v květnu a v červnu, nebo
pak na začátku babího léta.
Počasí je v té době stále příjemné a není třeba bojovat
s davy lidí o svůj životní
prostor.
Sport i květiny
Chcete-li se vyhnout
davům, jsou tu i cyklistické
stezky lemující dokola jezero, ideální podmínky
Lis na olivy
Nejlepší babí léto v Trentinu?
hou zakryjete. Pak dlaně uvolníte
a nasajete vůni. Hned poznáte,
jestli vám olej voní,“ radí muž,
původním povoláním elektroinženýr, s tím, že olej se pak vezme
do úst a škvírou přes rty a sevřené zuby se vtáhne vzduch.
Stejně se degustuje víno.
Pohled na jezero Garda z Rivy
jsou i pro vyznavače dlouhých procházek nebo horolezectví. A kdo už má
sportu dost, vyrazí prozkoumat další místa.
Stín a chládek nabízí Arboretum ve městě Arco.
Stačí v centru proběhnout
kolem budovy kasina, kde
pobývala i císařovna Sissi
a dnes se tam konají
všechny velké společenské
akce, a vydat se úzkými
uličkami vzhůru. Cestou
míjíte kašny, občas i nějaký ten
bazének. Samozřejmě z kamene
– právě tady praly dřív ženy
prádlo.
Vstup do Arboreta je zdarma,
v září otevírají v osm ráno a zavírají v sedm večer, od října je to
od 9 do 16 hodin. Míjíme
vzrostlé palmy, skleníky i jezírka
a po pečlivě vysypaných cestič-
kách směřujeme do strání, odkud
je z vyhlídek ještě lepší pohled
na Arco. Středomořské podnebí
dokreslují olivovníky, jejichž
listy na sluníčku a v mírném
větru vrhají stříbrné odlesky.
Nejlepší olej v Itálii
Region Garda je proslavený
svým olivovým olejem, dokonce
má nejúspěšnějšího výrobce této
pochutiny. Nicola Peroni (33)
s produkty značky Olio Cru získal v mezinárodním hodnocení
95 bodů z možné stovky, nejvíc
v celé Itálii. „Vyrobit dobrý olej
není problém, udělat ho skvělý,
je těžké,“ říká Nicola. Nejlepší je
podle něj olej z vypeckovaných
oliv, při výrobě prý musí stále
Po ochutnávce a povzbuzení
těla, chceme udělat něco i pro
svoji duši. Canale di Tenno patří
k nejkrásnějším vesnicím Itálie,
její počátky sahají až do doby
bronzové. Kamenné domy s dřevěnými okenicemi, obrovské stodoly, tajemné průchody a nekončící podloubí mají stále svou
atmosféru.
I když odtud po druhé světové
válce mnoho obyvatel odešlo, my
jsme zahlédli v jednom okně
sedět dívku, která cosi psala na
svém mobilním telefonu. „Moje
babička se tady narodila. Ale
v kterém domě, to nevím,“ říká
nám i náš italský průvodce Daniele Tonelli.
Canale di Tenno je dnes muzeem pod širým nebem; setkávají
se tu umělci z celého světa na
workshopech, jejich díla jsou
i v mnoha zdejších krámcích
mezi nabízenými suvenýry.
sledovat teplotu olivové směsi.
Jednou ubírá teplo, jindy přidává
a hlavně brání přístupu vzduchu.
Nerezové odstředivky, které nahradily tradiční lisovací stroje,
mu v tom dobře pomáhají.
Nejen výroba, ale i ochutnávání hotových olejů je věda. „Kalíšek s olejem si dáte do dlaně,
jednou rukou ho zahříváte, dru-
Rady na cestu
JAK SE TAM DOSTAT
CO JEŠTĚ NAVŠTÍVIT
Autem z Prahy přes Plzeň na
Mnichov, poté na Innsbruck, přes
Brenner do Bolzana, Trenta a za Roverettem odbočit na Mori a na Riva
del Garda. Z Brna přes Linec a Salcburk je cesta o hodinu delší, trvá
přes osm hodin. Na rakouské dálnice musí mít automobil dálniční
známku, přejezd přes Brenner
vyjde na 8,5 eura a v Itálii se na dálnicích platí ujeté kilometry.
Každý pátek je v Rivě klasický
farmářský trh, v Arcu se koná vždy
v úterý.
Trh se starožitnostmi proběhne
www.gardatrentino.it
www.cascata-varone.com
www.omkafe.com
www.agririva.it
www.alfortealto.it
v Nago 20. 9. Na procházku kolem
jezera Garda v duchu F. Kafky můžete vyrazit 6. září, ve stopách
J. W. Goetha, který zde rád pobýval, zase o týden později.
Literární putování ukončí R. M.
Rilke 20. 9.
Všechny vycházky je třeba předem objednat na
www.gardatrentino.it
Lavarone
Riva
v de
del
d
Garda
Gard
G
r
Folgaria
Rovereto
PRÁVO-TJ
TJ
ITÁLIE
Mori
ČR
5 km
Cesta míru po hřebenech
Bohuslav Borovička
Monte Altissimo
Odpoledne 24. května 1915
dopadly na vesnici Luserna
první italské granáty. Zničily
kostel a několik domů na návsi.
Toho dne nad ránem totiž začala na italské frontě válka.
Ze včerejších spojenců se stali
nepřátelé, což nikoho dvakrát nepřekvapilo, obě strany se na tento
den chystaly už řadu let.
Hranice byla z obou stran
opevněná, v horách, kde do té
doby existovaly jen oslí stezky,
vystavěly obě armády silnice, po
nichž zásobovaly předsunuté jednotky, vybudovaly pevnosti a vyhloubily zákopy.
Později přibyly ještě vojenské
hřbitovy.
Měsíční trek
Někdejší frontovou linií dnes
prochází Cesta míru. Vede hlavně
po hřebenech hor, kde se odehrávaly nejprudší boje, ale nejen
tam.
Schází také do údolí a odbočuje na zajímavá místa, která nemají s válečnými událostmi přímou souvislost.
Cesta míru měří celkem 466
kilometrů a ten, kdo by ji chtěl
celou projít, by na to potřeboval
zhruba měsíc.
Ti, co tak dlouhé prázdniny nemají, si mohou vybrat jen některý úsek. Organizátoři projektu
Cesta míru říkají, že kromě několika míst zvládne putování po
cestě průměrně zdatný turista.
Nejsou to horolezecké túry, ale
vysokohorský trek.
Konec konců, vojáci, kteří se
tam před stoletím pohybovali,
nesli na zádech nejen plnou
polní, ale dopravovali tudy i děla
a metráky zásob.
Z centra vesnice vede jen krátká
procházka k dalšímu vodnímu
zázraku regionu – jezeru Tenno
A22
Tenno
Palmy a ledovce
Jednou ze zastávek na Cestě
míru je městečko Riva na břehu
jezera Garda s unikátním středomořským podnebím a s palmami
na lázeňské promenádě. Je tam
i Rovereto, na jehož hradě je muzeum věnované událostem
1. světové války. Kromě vznosného památníku padlým je v Roveretu i Zvon míru, který svými
údery varuje lidstvo – bohužel
marně – před malými i velkými
válkami.
Cesta míru v několika místech
vystupuje až do tří kilometrů, na
ledovce. Také tam se v oněch dobách bojovalo, říkalo se tomu
bílá válka.
Každé léto, když část ledovců
roztaje, přináší dramatická překvapení. Věčný led vydává nejen
zbraně a součásti vojenské výstroje, ale občas i zmrzlá těla vojáků.
Trasy i pro cyklisty
Přibližně sto kilometrů z celkové délky Cesty míru je sjízdných i pro horská kola. Jsou to
především náhorní plošiny ve
výšce tisíc až patnáct set metrů,
kde se dá jezdit jak po asfaltkách,
tak po lesních cestách.
Některé oblasti jsou vhodné
jen pro opravdu zdatné cyklisty,
ale na náhorních plošinách Folgaria, Lavarone a Luserna jsou
trasy, na něž se mohou vydat
i sváteční cykloturisté.
Právě v této oblasti je také ně-
kolik z nejznámějších a nejlépe
zachovalých někdejších rakouských pevností. Kromě toho je tu
oku lahodící kraj hustých lesů,
rozlehlých pastvin a horských
jezer.
Putování po trase označené
bílou holubicí je velice příhodným spojením horské turistiky
v kouzelném prostředí Dolomitů
s poznáváním dějin, které ještě
nejsou natolik vzdálené, aby nám
nic neříkaly.
Cesta míru vede i tamními pověstnými vinicemi a jabloňovými
sady, přes horské farmy a chaty,
v nichž má návštěvník příležitost
ochutnat mnoho místních kulinářských specialit.
Cestu míru tak lze, téměř doslova, vnímat všemi smysly.
Itálie je proslavená svou gastronomií a ani provincie Trentino
není výjimkou. Snoubí se tu středomořské vlivy s horským naturelem. A tak se tady jedí vynikající
olivy odrůdy Casaliva, ze zbytků
po lisovaní – říká se jim molche – se dělá pečivo, na stole
nechybí maliny, borůvky, jahody, rybíz, mezi regionální
produkty patří i nakládané studené maso carne salada nebo
uzenina luganega. Daří se tu
také vínu; růžová Sciava nebo
Lagrein jsou ideální ke studeným předkrmům, bílá Nosiola
pasuje k rybě, proslavený je
i sekt Trento DOC. Ochutnejte
také purpurově zbarvené brambory a polentu, která se tady
dělá jak tradičně z kukuřice,
tak netypicky z brambor.
Správná ochutnávka by ale určitě měla začít dopolední kávou.
Kde kávovník roste, jak se káva
vaří, jaké jsou její jednotlivé druhy
a jak se správně praží, ukazuje
malé muzeum a výrobna spojená
s obchodem firmy OmKafe na okraji Arca.
„Italové mají rádi
hodně tmavou kávu.
Na severu prodáváme víc jednodruhovou arabicu, na
jihu hořkou robustu,“
říká majitel firmy Fabrizio Martinell (37), když nám podává koflík
s černou tekutinou na ochutnání.
Obchodovat s kávou začal jeho
dědeček v roce 1947, když se vrátil
ze zajetí v anglickém Cambridge.
„Babička byla z Trenta, ale to bylo
po válce úplně rozbité, tak se vy-
Ulička ve vesnici Tenno
Kašna v Arcu
Villa
Lagarina
ZAČÍNAJÍ PRODÁVAT ZIMU
Kam na kávu a na dobroty
Stará vesnice
a další voda
WWW STRÁNKY
(Inzerce)
U jezera Garda
S3
Restaurace Al Forte Alto
(Lago di Tenno). Má zelenou
barvu a dá se k němu z této strany
dostat jen pěšky.
Svou výpravu za vodou končíme zase blíž k jezeru Garda.
K vodopádu Varone je od Rivy
jen asi 2,5 kilometru. Voda si tu
vymlela svou cestu vnitřkem skal
a vytvořila řadu jeskyní.
Soukromí vlastníci komplexu,
jenž se otevřel už v roce 1874,
nejzajímavější zákoutí včetně
patnáct metrů vysokého vodopádu, barevně nasvítili a pro
potěchu návštěvníků dokonce
zbudovali malou botanickou zahradu.
Vstupné je pro jednotlivce
5,50 eura, skupiny od dvaceti lidí
platí za osobu čtyři eura.
pravili do Arca,“ říká muž, který
dělá v nově postaveném komplexu
firmy kurzy přípravy kávy i pro
odborníky. „Nemyslete si, že
všichni Italové umí správně uvařit
kávu. Také tady se špatně starají
o kávovary, nedodržují technologické postupy při vaření.
To se snažíme změnit.“
Po kávě něco rychlého ke
svačině či obědu. Dobrá
volba je určitě Cantina Frantoio u Rivy, kde je na sedmi
stech metrech čtverečních
soustředěno vše, co trentinská
kuchyně nabízí; olivový olej,
vína, ovoce a zelenina, med,
marmelády, uzeniny. Nás nejvíc ohromilo olivové pivo.
V moderním interiéru je
i bufet s jednoduchými jídly.
A na večeři můžete do honosného prostředí Restaurante Al
Forte Alto v Nago-Torbole. Kruhová kamenná pevnost byla zbudována v roce 1860 a kromě panoramatické terasy mohou hosté
posedět na předzahrádce či v interiéru podniku u bytelných stolů pod klenutými stropy.
Marchello Franceschi
vládne
zdejší kuchyni už
deset let a má jasný koncept – nabízet to nejlepší
z regionu v menu o pěti chodech.
Suroviny jsou rafinovaně komponovány, Marchello ctí i současné
trendy včetně jedlých květů na talíři, vaří i pro vegetariány či celiatiky. Otevřeno má jen přes poledne do půl třetí a pak večer od
19 hodin.
(jan)
Tunely, hrdinové a rej masek
Až do dvanácti set metrů nás
vyvezl autobus. Když jsme z něj
vystoupili, ukázal Daniel vzhůru
k nebi, kde se mezi skalami
bělala sněhová pole: „Tak
támhle nahoře si dáme
oběd.“
Pár lidí se zasmálo, někteří
z nás, pravda,
poněkud nervózně, ale průvodcova slova
nebral nikdo
úplně vážně.
Název trasy,
na jejímž počátku jsme
stáli, nás však
měl varovat –
Cesta hrdinů.
Když se
v létě 1915
rakouské jednotky stáhly
z vrcholu
Palon v masívu Pasubio, obsadili pozice ve 2232 metrech
Italové.
Rakousko-německá trestná expedice o rok později však vrátila
první linii do původních míst.
Rakouské zákopy byly od těch
italských vzdáleny pouhých pětačtyřicet metrů.
Rakušané však drželi pozici
z té strany, kde si ještě před léty
vybudovali zásobovací silnici, zatímco Italové měli za zády hlubokou propast. Zásobovali je jenom
horolezci, kteří museli všechno
potřebné dopravit nahoru po lanech, žebřících a na vlastních zádech. Trvalo devatenáct měsíců,
než 33. rota sapérů prorazila ve
skalách dvaapadesát tunelů a vybudovala cestu k zákopům.
O tom, co se v oněch dobách
v masívu Pasubio dělo, svědčí
i dvě následující čísla: za sedmdesát dní, od května do července
1916, v nichž boje vrcholily, padlo 147 tisíc Italů
a 82 tisíc Rakušanů.
Prvních
deset
nebo patnáct tunelů
jsme zdolali v družném houfu.
Ten se ale
zakrátko začal natahovat
v karavanu.
Některé tunely
byly
dlouhé jen
pár metrů,
jiné pár desítek. Hornické
kahany, které
nám před cestou nabízeli,
většina z nás
odmítla, takže
jsme klopýtali
temnotou po
kluzké nerovné
Na druhém místě skončilo Rakousko, které je pro Čechy atraktivní zejména dostupností z ČR. „Víme, že do
Rakouska jezdí lidé na kratší dobu
a častěji si dopravu zajišťují sami.
Rozšířili jsme tam proto nabídku zkrácených pobytů. A díky hromadným
nákupům je můžeme nabídnout za
ceny, které jsou srovnatelné s přímými nabídkami tamních hoteliérů.
Klient k tomu ale získá i náš servis
a řadu výhod,“ říká mluvčí cestovky
Jan Osúch.
Vedle slev za včasný nákup
NEV-DAMA opět nabízí i tzv. „garanci
sněhu“.
„Lidé mají v paměti loňské problémy se sněhem v Česku. V Alpách
jsou podmínky nesrovnatelně lepší.
Přesto nabízíme absolutní garanci
i pro okraje sezóny. Pokud by v Alpách bylo sněhu málo a klient si neužil lyžování před Vánoci nebo později během jara, vrátíme mu peníze,“
říká Osúch.
Týdenní rodinná dovolená v Itálii
pro 2 dospělé a 2 děti do 8 let v 3* hotelu u sjezdovek s polopenzí včetně
skipasů na 6 dní se dá pořídit už za
13 180 Kč.
Muzeum Mart v Roveretu, které je
jedním z nejvýznamnějších evropských muzeí moderního a současného umění, připravuje u příležitosti
stoletého výročí vypuknutí 1. světové
války ve spolupráci s Historickým italským válečným muzeem výstavu
Příští válka již nebude první – Velká
válka 1914 až 2014. Ta bude otevřena
od 4. října 2014 do 20. září 2015.
Výstava nazvaná podle básně Bertolta Brechta chce ukázat, jak Velká
válka dokázala proměnit lidstvo, vyvolat zlo, drasticky změnit svět, ve
kterém dosud žijeme, a ovlivnit po
všech stránkách kulturu a společnost.
Fort Luserna
zyky. O pár set metrů dál se do
nás opřelo sluníčko, svetry a větrovky zmizely v báglech, ale zanedlouho se všechno opakovalo.
skále a otloukali si hlavy o nízký
strop. Ze všech dvaapadesáti tunelů byl nejúchvatnější ten, který
měl podobu šnečího domku, točitého schodiště bez schodů.
Někde v 1600 metrech začal
rej masek – oblékání větrovek
a svetrů. Kolem byla hustá mlha
a doširoka vyplazené sněhové ja-
Hospoda ve štábu
Cílová rovinka měří jen nějakých padesát metrů a na jejím
konci, tam, kde měl svůj štáb ital-
ský generál Papa, je hospoda nesoucí jeho jméno. Tam čekalo na
každého pár obložených žemlí,
káva, sklenička kořalky a poté
ještě dvě stě výškových metrů
tam, kde jsou zbytky oněch zákopů a kde každý třetí kamínek
pod nohama není kamínek, ale
střepina granátu.
(bor)
VÁLKA PEVNOSTÍ A LIDÍ
Cesta hrdinů
Září je obdobím, kdy začínají prodeje lyžařských zájezdů do Alp. O ně
je přitom tradičně enormní zájem
v předprodejích. Cestovní kancelář
NEV-DAMA, středoevropský lídr trhu
lyžařských dovolených, prodá během
září téměř polovinu své nabídky.
V minulé zimní sezóně prodala
česká jednička 80 procent zájezdů do
italských zimních středisek. Právě na
ně se nejvíce soustředí i v letošní
zimě. Itálie láká nízkými cenami, nejslunečnějším počasím a výbornými
lyžařskými podmínkami.
UŽ ŽÁDNÁ VÁLKA
NEBUDE PRVNÍ
Foto PRÁVO – Bohuslav Borovička (5)
Plachetnice se líně pohupují
na hladině, uličky jsou plné turistů, vzduch se tetelí nad rozpálenou dlažbou a voní po olivách. V temně modré vodě se
odrážejí vysoké štíty hor.
VÍKEND
PRÁVO u PÁTEK 5. ZÁŘÍ 2014
Foto Miroslav Sova (8)
Jana Hanušková
PÁTEK 5. ZÁŘÍ 2014 u PRÁVO
Foto Václav Jůza jr.
VÍKEND
S2
n Od roku 1814 patřily dnešní italské provincie Horní Adiže a Trentino Rakousku. Část tehdejší hranice procházela Trentinem a v letech 1915 až 1918 byla součástí válečného dramatu, který se na
italské frontě odehrával. Padlo tam celkem půldruhého miliónu
vojáků, mezi nimi na obou stranách i mnoho českých, jak dokládají jména na vojenských hřbitovech.
n Rakušané předpokládali, že spojenectví s Itálií nepotrvá věčně,
a proto od počátku 20. stol. začali jižní hranici opevňovat. Vybudovali tam tři desítky pevností, které byly vrcholnými díly tehdejšího vojenského stavitelství, zákopy, pozorovatelny, zásobovací
cesty. Podobně si na své straně počínali Italové.
n V květnu 1916, rok po vypuknutí bojů na italské frontě, zahájili
Němci a Rakušané tzv. trestnou expedici. Tou válka nabyla na intenzitě. Fronta se pohnula nejprve jedním, potom druhým směrem a nakonec se ustálila, obě strany se zakopaly, často jen pár
desítek metrů od sebe.
n Válka na italské frontě je označována za válku poziční, za souboj
pevností. Vojenské hřbitovy, o nichž již byla zminka, i počty padlých však dokazují, že stejně jako všude to byla především válka
lidí, kteří se stali její největší obětí.
(bor)
Bude představen dobový propagační materiál, tisk, letáky, pohlednice a partitury, odborné a lidové rukopisy, deníky vojáků i běžných
občanů, kinematografické ukázky
a fotografie, obrázky těl zabitých či
zmrzačených vojáků, válečných hřbitovů a kostnic, futuristická díla na
téma války. Součástí expozice bude
i řada historických pozůstatků z italsko-rakouské fronty, z nichž některé
byly teprve nedávno nalezeny na
vrcholech hor a restaurovány.
V Roveretu se nachází Zvon padlých Maria Dolens, odlitý v roce
1925 roztavením několika bronzových děl armád, které se zúčastnily
první světové války. Každý večer sto
úderů zvonu připomíná vojáky padlé
ve všech válkách a volá po míru mezi
(bb)
národy.