obce a odpady

Odborný časopis pro veřejnou správu
6
ČERVEN 2010
98 KČ/4,80 EUR
téma:
příloha:
správa a rozvoj:
malé dopravní
stavby v obcích
obce
a odpady
historické město
roku 2009 Beroun
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
JEDNODUCHÉ PODZEMNÍ KONTEJNERY - SEMI
UNDERGROUND SEMI CONTAINERS / EINFACHER UNTERIRDISCHER CONTAINER SEMI
typ / type / modell
1,5 m3
3 m3
5 m3
1,5 m3
3 m3
5 m3
h - výška / height / höhe
2,7 m
2,8 m
2,9 m
w - průměr / diameter / durchmesser
1,2 m
1,4 m
1,9 m
270 kg
340 kg
450 kg
0,9 m
0,9 m
0,9 m
c - objem / capacity / kapazität
g - hmotnost / weight / gewicht
l - výška vhozu / throwing hole height / einwurfhöhe
PODZEMNÍ KONTEJNERY - CITY
CITY UNDERGROUND CONTAINERS / CITY UNTERIRDISCHER CONTAINER
2 m3
3,2 m3
5 m3
výška A / height / höhe
2,4 m
2,9 m
3,5 m
1,95 m
1,95 m
1,95 m
1,4 m
1,9 m
2,5 m
2,1 x 2,1 m
2,1 x 2,1 m
2,1 x 2,1 m
"
typ / type / modell
průměr C / diameter / durchmesser
hloubka šachty B / shaft depth / schachttiefe
podlaha / floor / boden
280 / 600 kg
310 / 630 kg 340 / 660 kg
Hmotnost sestava/beton / total weight/concrete / gewicht der zusammensetzung/beton
530 / 850 kg
560 / 880 kg 610 / 930 kg
#
hmotnost kontejner/beton / weight of the container/concrete / gewicht des containers/beton
výška vhozu / throwing hole height / einwurfhöhe
0,7 m
0,7 m
0,7 m
MO001024
REFLEX Zlín, spol. s r.o.
tř. Tomáše Bati 385, 763 02 Zlín, Czech Republic
tel.: +420 577 644 535, tel./fax: +420 577 644 515
e-mail: [email protected]
www.reflex-zlin.cz
Reflex Production Facility:
Pod Jurým 240,763 11 Zlín-Lužkovice,
Czech Republic
tel./fax: +420 577 104 944
$
Názor
Foto: ARCHIV
Nepodceňujte
rizika, kterým
musíte čelit
JIŘÍ HALoUzKA
vedoucí partner pro veřejný sektor
PricewaterhouseCoopers
Česká republika
Municipality
v České republice
mají na rozdíl
od těch v původních členských
zemích EU velkou výhodu.
Markantní výpadek na příjmové
stránce, zejména
v oblasti výnosu
z daní, totiž mohou do značné
míry kompenzovat dotacemi
z fondů EU.
červen 2010
H
ospodářská krize v uplynulém roce poměrně
razantně změnila myšlení vedoucích představitelů firem. Jak nám potvrzují české i celosvětové průzkumy názorů generálních ředitelů, manažeři
pochopili, že je potřeba znát a řídit rizika, kterým jejich
podnik čelí. A zatímco soukromý sektor čeká v příštích
12 až 18 měsících pomalý návrat z krize, podle studie
PricewaterhouseCoopers zpracované na základě průzkumu mezi vedoucími představiteli municipalit ve 22
zemích včetně České republiky pro samosprávy problémy teprve nastávají.
Průzkum zároveň odhalil, že až nebezpečně velký
podíl představitelů měst a obcí podceňuje rizika, kterým budou čelit. Téměř tři čtvrtiny z nich se domnívají, že zvládnou naplnit všechny cíle socioekonomického rozvoje, které si stanovili, a více než polovina
věří, že na to mají dostatečné prostředky, pravomoci
a flexibilitu. Průzkum však zároveň ukázal, že by právě
teď měli zvažovat zásadní škrty ve svých rozpočtech,
a to ve výši 25 až 30 %. Domníváme se, že s rozumným
uvažováním a pečlivou přípravou takové škrty nemusí
nutně negativně ovlivnit poskytování služeb.
Municipality v České republice mají na rozdíl od těch
v původních členských zemích Evropské unie velkou
výhodu. Markantní výpadek na příjmové stránce, zejména v oblasti výnosu z daní, totiž mohou do značné
míry kompenzovat dotacemi z fondů EU. V současnosti jsou dokončeny mnohé projektové dokumentace k významným projektům, které nyní čekají na příležitost získat tyto prostředky. U řady českých měst však
vyvstává problém s předfinancováním a spolufinancováním projektů, do nichž jsou zapojeny evropské
fondy. Municipality tak budou muset v budoucnu hledat inovativní řešení, aby potřebné peníze na kofinancování získaly. Může jít například o oblasti projektového financování, optimalizace fungování samospráv,
zavádění nástrojů e-governmentu apod.
Země, jako Česko, které finanční krize postihla
v menším rozsahu, mají nyní ideální příležitost přejít
na nový model fungování veřejné správy, který klade
větší důraz na strategickou spolupráci jak jednotlivých
institucí veřejné sféry navzájem, tak veřejného a soukromého sektoru (PPP – Public Private Partnership).
Klíčové však bude soustředit se na hlavní priority,
rozlišovat mezi základními a doplňkovými službami
a vždy si položit otázku, zda je určitý typ služeb nutný
ze zákona, pro splnění místních potřeb nebo jen proto, »že se to tak vždycky dělalo«.
České municipality mají nyní šanci odvrátit potíže,
do kterých se pravděpodobně dostanou jejich protějšky v západní Evropě. Ty se již nevyhnou razantním
omezením veřejných výdajů, aby zastavily rapidní nárůst dluhů. To pravděpodobně povede k odlivu kapitálu i odborníků z dosud bezpečného útočiště veřejného sektoru do zotavujících se soukromých podniků
za možností většího výdělku.
Pomalu se blíží komunální volby. Uvidíme, zda strany budou mít již v kampani odvahu reflektovat novou
ekonomickou situaci. Až jejich představitelé zasednou
n
do vedení měst a obcí, budou ji muset nalézt.
1
MO000996-2
Obsah
n titulní strana
n p ř í l O h a : O b c e a O D pa D y
Město Beroun (Foto Dagmar Hofmanová)
Aktuální informace a výměna zkušeností _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 29
n názOr
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
n spektrum
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4
n kauza
Tříděný sběr komunálního odpadu úspěšně překonal krizi
(Ing. Petr Balner, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30
Ve sběrném dvoře recyklují stavební odpad _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31
Jeden zákon se změnil na tři (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32
Systému financování obcí chybí i větší stimulace a solidárnost
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
Na kompostárnu si lidé rychle zvykli (Libuše Miarková) _ _ _ _ _ _ _ 33
Kompostejnery na sídlištích (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34
n ekOnOmika
Jak hospodařily obce v krizovém roce 2009? (Ing. Eduard Komárek) _ 8
Rozdělují se první miliony (Petra Hanušková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9
Územní samospráva v Sasku a institut finančního vyrovnání
(Dr. Fritz Schnabel) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
Výběr provozovatele je klíčový (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13
Volné finanční prostředky mohou městu i slušně vydělat
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
Jak obnovit fasádu? (Jiří Bureš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15
n infOrmační a kOmunikační technOlOgie
»Černé skládky« na katastrech obcí (Ing. Petr Havelka) _ _ _ _ _ _ _ 36
Fond ASEKOL podpoří více než 30 projektů _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 38
Pět let třídění elektroodpadu přináší konkrétní výsledky _ _ _ _ _ _ 39
n s p r áva a r O z v O j
Péče o památky je v Berouně součástí snahy o rozvoj města
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40
Komunitní plánování: Informovanost a zpětná vazba
(PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 42
Soutěž Obec přátelská rodině do třetího ročníku _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43
Mobilní data pro život pacientů (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16
Veřejné prospěšné práce? Na Novojičínsku je o ně zájem
(PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 44
Web města z jasné světové špičky (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17
n ŽivOtní prOstřeDí
Veřejná správa a internet /43 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17
Práce navíc, nebo příležitost? (Ing. Mgr. Jaromír Čtrnáctý) _ _ _ _ _ _ 45
Jaké bylo desetiletí elektronické veřejné správy? (Vladimír Heger) _ 18
n management
n t é m a : m a l é D O p r av n í s tav b y v O b c í c h
Jak zajistit efektivní fungování věcných veřejných služeb
(Ing. Petr Váňa, Ing. Mgr. Zdeněk Dufek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
Nové parkoviště přispělo ke zklidnění centra Boskovic _ _ _ _ _ _ _ _ 19
Autobusové zastávky mohou být bez bariér _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20
I »obyčejný« chodník může obohatit estetický vzhled obce
_ _ _ _ 22
Cyklostezka chce i zázemí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 23
n l e g i s l at i va
Primátorské insignie a jejich užívání (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
Jak bych se dokázal postihu za přestupek vyhnout
(Mgr. Jiří Němec) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 49
n evrOpská unie
Veřejný hřbitov ve vlastní režii: Proč ne?
(Mgr. Tomáš Kotrlý, Th.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 50
Rekonstrukce problémových sídlišť z dotace EU
(Ing. Jana Břicháčková, Mgr. Dagmar Musilová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 24
Hluková zátěž z dopravy (JUDr. Marek Hanák) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 51
Nový systém umožňuje zaplatit výdaje přímo z dotace
(Mgr. Veronika Pelíšková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26
Ochrana ovzduší – účastenství v řízení /1 (JUDr. Petr Pospíšil) _ _ _ _ 52
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 53
ROP Jihovýchod: Ukázkové příklady _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 27
n právní pOraDna
Skládáme projekty a peníze jako puzzle (Martin Čech) _ _ _ _ _ _ _ _ 28
n s e r v i s _
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 54
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 55
Uzávěrka tohoto čísla: 17. 5. 2010
Ročník XVI, číslo 6 • Vychází 3. 6. 2010 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer
inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová,
advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka
RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788,
233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz •
Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká
pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média,
Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ihned.
cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor
souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor
souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. •
© 2010 ECONOMIA, a. s.
2
červen 2010
ČSOB vám poradí
jak na to
Úvěry patří k nejvýznamnějším a nejžádanějším zdrojům financování běžných a především
investičních potřeb obcí, měst, svazků obcí a krajských úřadů.
ČSOB nabízí klientům z komunální sféry komplexní portfolio produktů, které jim zajistí financování
přizpůsobené jejich potřebám a finančním tokům. Individuální přístup k řešení každého případu
a využití dotačních titulů České republiky a Evropské unie jsou pro naše klienty zárukou, že získají
optimální skladbu finančních prostředků potřebných pro financování rozvojových projektů
v komunálním sektoru.
MO000969-2
www.csob.cz
Člen skupiny KBC
Infolinka 800 300 300
Spektrum
Na prvním snímku je lesopark na ostrově Santos v Sušici z letošního dubna, na druhém je
vizualizace vítězného návrhu ateliéru FLORART – Ing. Pavel Šimek z Uherského Brodu.
Ostrov Santos je výjimečný
FOTO: JIŘÍ MINAŘÍK
Vítězem soutěže EDEN (European Destination of Excellence), kterou vypisuje Evropská komise a jejímž cílem je zviditelnit
méně známé turistické lokality, se stalo
Bystřicko. Destinaci přihlásilo do soutěže
město Bystřice nad Pernštejnem. Letošní
téma mělo název Voda – turistický cíl.
Porota konstatovala, že Bystřicko si toto
ocenění zaslouží zejména proto, že tato
oblast respektuje trvale udržitelný rozvoj
cestovního ruchu. Navíc tu dobře funguje
partnerství mezi městem, podnikateli, vodohospodáři a ochránci přírody. Úspěch
zaznamenala i naučná Svratecká vodohospodářská stezka s 16 informačními panely.
Do soutěže EDEN se zapojilo přes 20 evropských zemí. V ČR se do finále probojovaly lokality Baťův kanál, Bystřicko, Křivoklátsko a Rakovnicko, Posázaví a Střední Čechy
– Polabí. Vítěz získal prestižní logo EDEN
a další marketingovou podporu, od Ministerstva pro místní rozvoj 400 tisíc korun.
/on/
FOTO: ARCHIV NADACE PROMĚNY
Bystřicko
bylo nejlepší
Cenu za vítězné Bystřicko převzal
Ing. František Klimeš, vedoucí odboru
životního prostředí Městského úřadu
Bystřice nad Perštejnem.
Revitalizace lesoparku na říčním ostrově
Santos v Sušici v Plzeňském kraji byla předmětem druhého ročníku architektonické
soutěže Cena nadace PROMĚNY.
Ke zpracování urbanisticko-architektonického návrhu bylo vyzváno šest ateliérů,
vítězným se stal návrh ateliéru FLORART
– Ing. Pavel Šimek z Uherského Brodu.
Vyhlašovateli soutěže jsou město Sušice
a nadace PROMĚNY, která proměnu ostrova podpoří v rámci grantového programu
PARKY.
»Ostrov Santos je skutečně výjimečnou
lokalitou. Přístup k jejímu budoucímu řešení se sice v jednotlivých soutěžních návrzích lišil, ve všech bylo ale cítit silné okouzlení místem,« říká Gabriela Navrátilová,
ředitelka nadace PROMĚNY.
Návrh, který se stane podkladem pro
skutečnou proměnu Santosu, v následujících týdnech potvrdí správní rada.
Ještě letos v létě se ve městě uskuteční
výstava všech soutěžních návrhů a na pod-
Realizace největšího projektu v oblasti životního prostředí Labe-Loučná, konkrétně
ochrany vod v Pardubickém kraji, již skončila. Stavební práce trvaly dva roky a vyžádaly si 32,2 milionu eur, z nichž téměř 40 %
uhradila EU prostřednictvím Fondu soudržnosti. Celkem bylo vybudováno 41 km
kanalizace, na niž bylo nově napojeno 7200
obyvatel. Bylo postaveno 10 velkých čerpacích stanic, 381 domovních čerpacích stanic a kapacita čistíren byla zvýšena o 6350
tzv. ekvivalentních obyvatel. To umožňuje,
aby se vyřešily letité problémy s odkanalizováním bytové zástavby v Pardubicích,
Holicích, Lázních Bohdanči, Žvanicích,
Ostřešanech, Holicích a Opatovicích nad
Labem.
Dalším významným cílem projektu byla
ochrana zdrojů pitné vody v Nemošicích
4
FOTO: ARCHIV
projekt Labe-Loučná zlepší
život v sedmi městech
Výústní objekty zabraňují v období vysokých stavů řek zpětnému vniknutí vody
do kanalizace – na snímku jsou zpětné
klapky.
zim veřejná prezentace projektu a jeho architektonického řešení. Místní budou moci
diskutovat s autory vybraného návrhu a dávat k němu své připomínky.
Projekt proměny ostrova Santos v symbolický »ostrov pokladů« předložilo město Sušice společně se žádostí o podporu
v grantové výzvě vyhlášené nadací PROMĚNY v roce 2008. Dokončení se předpokládá nejdříve na konci roku 2012. Náklady
zaplatí nadace a město ze svého rozpočtu.
Vybudování jednoho takového parku může
nadace podpořit až 25 miliony korun.
Cílem nadačního programu PARKY je
pomáhat proměnám městských veřejných
prostranství v parky, které respektují přirozený charakter místa i jeho obyvatel a přitom vnášejí do městské krajiny originální,
a současně dlouhodobě udržitelná řešení.
Více o projektech a soutěži Cena Nadace
PROMĚNY najdete na stránkách www.nadace-promeny.cz.
/sk/
a zachování kvality lázeňských vod na Bohdanečsku. Rovněž se sledovalo zkvalitnění
protipovodňové ochrany krajského města.
Nově byly proto v jeho některých částech
vybudovány čerpací stanice pro přečerpávání odlehčených dešťových vod z kanalizací do Labe. Zároveň byly rekonstruovány
stávající výústní objekty, aby se zabránilo
vniknutí vody z řek a říček do kanalizace
v období vysokých vodních stavů. Podle
přesvědčení investora – společnosti Vodovody a kanalizace Pardubice i hlavních
zhotovitelů stavby, obavy z důsledků třeba
i prudkých přívalových dešťů již mohou patřit minulosti.
»Zůstávají ale ještě další úkoly. Patří
mezi ně modernizace čistírny odpadních
vod v Pardubicích, jejíž cena se odhaduje
zhruba na 640 milionů korun. Zbývá také
dořešit kanalizaci a čištění odpadních vod
přibližně na desetině plochy pardubického
okresu. To se dotkne především obcí s méně
než 2000 obyvateli,« uvedl Ing. Josef Fedák,
ředitel společnosti Vodovody a kanalizace
/chs/
Pardubice.
červen 2010
Spektrum
› KDYNĚ Na místě bývalé čistírny odpad-
ších zásahů a vynaložení většího objemu
prostředků na obnovu.
Pětitisícová Kdyně na akvapark za 130
milionů korun získala více než 95 % prostředků z Regionálního operačního programu Severozápad, kde jednou z podmínek
bylo, že jeho provoz nebude ziskový.
»To nám umožnilo stanovit dvouhodinové vstupné 80 Kč pro dospělého, resp. 50 Kč
pro děti od šesti let, důchodce a studenty.
Kvůli blízkosti Německa víme od starostů
tamních obcí v dosahu 50 kilometrů víme,
že jejich bazény rekonstrukce teprve čeká,
a již teď sondují možnosti využití našeho
centra,« vysvětlil starosta Kdyně Jan Löffel/on/
mann.
Přibližně před osmi lety vznikla ve Švýcarsku myšlenka vyznačit vybrané turistické trasy tak, aby se vytvořila síť, která
komplexně propojí všechny formy měkké
turistiky.
FOTO: POČÍTAČOVÁ VIZUALIZACE
ních vod, na okraji města uprostřed zeleně,
je nové Centrum vodní zábavy s 25metrovým plaveckým bazénem se třemi dráhami.
Doplňují je dva dětské bazénky, tobogán,
wellness centrum a další atrakce.
Voda v bazénu se čistí ekologicky – dezinfekcí vyráběnou elektronickou aktivací
kuchyňské soli, která zamezuje výskytu
alergií kůže nebo očí. Centrum je napojeno na městský vrt pitné vody a teplárnu,
kde má město hlavní rozhodovací slovo.
Na střeše je umístěno 30 solárních kolektorů.
Životnost bazénu díky použitým technologiím vychází na 30 let bez nutnosti vět-
FOTO: ARCHIV
unikátní přírůstek
v příhraniční turistice
Zhotovitelská firma Syner chce přihlásit Centrum vodní zábavy do soutěže Stavba roku.
Sezona s novými zážitky
FOTO: ARCHIV CCRJM
Jižní Morava je po Praze nejnavštěvovanějším regionem ČR. Ročně tam přijíždí
kolem jednoho milionu domácích a zahraničních turistů. Zástupci Jihomoravského
kraje a organizací zabývajících se turistikou
předpokládají, že po loňském osmiprocentním úbytku návštěvnosti se jim podaří
poklesu zamezit i novými akcemi. Centrála
cestovního ruchu – Jižní Morava chce přilá-
MO000950-13
K poznávání krás malebného Slovácka
láká turisty Baťův kanál, 60 km dlouhá
historická vodní cesta.
červen 2010
kat návštěvníky z Německa, Rakouska, Itálie a Anglie projektem Zaujměme nově zahraniční destinace, který bude propagovat
víno, gastronomii, historii, kulturu a další
zajímavosti na veletrzích v Londýně, Drážďanech, Hamburku, Miláně a jinde. Projekt
Netradiční místa pro netradiční setkání
nabízí pozoruhodné prostory hradů, zámků, sklepení a další jako místa vhodná pro
setkávání. Podpořit příhraniční turistiku by
měly také projekty česko-rakouské spolupráce Svatojakubská cesta na jižní Moravě
a Zažít kraj památek a vína na kole.
Velmi pestrý je kalendář kulturních akcí
v jihomoravské metropoli, který připravuje Brněnské kulturní centrum. K těm
nejatraktivnějším patří první ročník mezinárodního divadelního festivalu pod patronací a za účasti Václava Havla Divadelní
svět Brno (11.–19. 6.). Nabízí i jiné projekty,
které se uskuteční v průběhu roku, mj. Babylonfest, Brněnské shakespearovské dny,
Průvodci po brněnských kostelích, Zpřístupnění brněnského podzemí atd. Více
informací najdete na www.jizni-morava.cz,
www.ticbrno.cz, www.slovacko.cz.
/sk/
model
Schweizmobil
inspiruje
Díky programu česko-švýcarské spolupráce, který koordinuje Ministerstvo zahraničních věcí, se 20 českých odborníků na cyklistiku seznámilo s turistickým projektem
Schweizmobil.
Myšlenka vyznačit vybrané turistické
trasy tak, aby vznikla síť, která komplexně propojí všechny formy měkké turistiky,
je ve Švýcarsku stará asi osm let. Celá síť
tras stojí na uzlových bodech, z nichž turista může pokračovat dále pěšky, na kole,
po vodě či na in-line bruslích. Uzlové body
se vybíraly tak, aby splňovaly několik kritérií
– jde především o služby ubytovatelů, možnost půjčení kol nebo dopravu vlakem.
Iniciativa Nadace SchweizMobil získala podporu jak národní turistické centrály
Schweiz Tourismus, tak regionální a místní
správy i turistických organizací. Pro ČR je
projekt o to zajímavější, že před jeho zavedením se švýcarská turistika nacházela
v podobně nepřehledné situaci jako v současné době ta česká.
»Sítě stezek pro pěší a cyklisty, nemluvě
o vodáckých trasách jsou u nás nepropojené a navíc jsou značené různými systémy, často bez návaznosti na ubytovací služby. Švýcarský model nám pomohl udělat
si jasnější představu o tom, co vše je třeba
u nás pro rozvoj cykloturistiky udělat. Dílčí věci chceme využít již v připravovaném
projektu Česko jede,« říká Daniel Mourek
z Nadace Partnerství.
Spolupráce Nadace Partnerství se švýcarskými partnery bude pokračovat. »Na podzim k nám přijedou zástupci Nadace
Schweizmobil a my bychom jejich zkušenosti chtěli představit zájemcům formou
přednášek a workshopů,« dodává Mourek.
/sk/
5
Kauza
Systému financování obcí chybí
i větší stimulace a solidárnost
Za politickou samostatností obcí po roce 1989 nenásledovala samostatnost finanční. Co českému systému financování
územních samospráv chybí, hodně napověděla loňská Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy. A inspirovat mohou i četné zahraniční zkušenosti, jako třeba ze Saska.
Jaký názor mají přední odborníci na tuto problematiku?
B
esedy na výše uvedené téma se zúčastnili: Ing. Květoslava Kořínková,
CSc., z katedry Veřejné správy a práva Vysoké školy mezinárodních a veřejných
vztahů Praha, o. p. s. (VŠMVV); Ing. Jiří Hužera, nezávislý konzultant a tajemník bývalé
pracovní skupiny pro problematiku malých
obcí při Ministerstvu vnitra ČR; RNDr. Josef
Postránecký, ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro
místní rozvoj ČR; Dr. Fritz Schnabel, ředitel odboru pro regionální rozvoj, evropský
územní rozvoj a evropskou spolupráci Ministerstva vnitra Svobodného státu Sasko;
doc. Ing. Petr Toth, Ph.D. , z katedry regionálních studií Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, který
předloni pro Ministerstvo financí ČR koordinoval práce na Analýze financování výkonu státní správy a samosprávy a byl i jedním
z jejích hlavních autorů. Diskusi do němčiny a z němčiny tlumočila Ing. Mgr. Zdena
Šilerová z katedry jazyků VŠMVV.
Doc. Ing. Petr Toth, Ph.D.: Nejdůležitějším příjmem obcí v České republice je
jejich podíl na některých daňových příjmech státu. Troufám si odhadnout, že sdílené daně tvoří hrubým odhadem asi 80 %
veškerých daňových příjmů obcí a přes
40 % jejich celkových příjmů. Zadání Ministerstva financí pro naši Analýzu financování výkonu státní správy a samosprávy,
která byla vůbec první analýzou tohoto
druhu na komunální úrovni od roku 1990,
bylo jasné: Zamyslet se nad tím, jaké jsou
možnosti i bariéry jakési optimalizace sdílených daní. Je nutno uvést, že v analýze
jsme vycházeli ze starého a do konce roku
2007 platného systému přerozdělování
sdílených daní ve prospěch obcí, který
fungoval jen na základě tzv. přepočteného
počtu obyvatel (za nový systém upravený
ještě nebyla k dispozici data). Nemusím
jistě příliš připomínat, že obce byly rozděleny do několika velikostních kategorií,
přičemž zařazení obce do vyšší kategorie
jí skokově přinášelo i vyšší podíl na těchto
daňových příjmech.
Uvažovalo se tedy o tom případné změny podílu různě velkých obcí na sdílených
daních provést tak, aby výsledek lépe odpovídal jejich výdajům. Jenže to bychom zase
hodnotili výdaje, které už byly determinovány předchozími příjmy obcí. Ven z této
smyčky bychom se mohli dostat porovná-
6
Zatím bylo vcelku snadné
tvrdit občanům, že stát
nám na výstavbu nového sportoviště nepřispěl,
a proto je v naší obci
dosud zkrátka nemáme.
Nyní se to mění.
ním výdajů obcí s jejich potřebami. Ovšem
v ČR neexistují žádné standardy vybavenosti obcí, které by sdělily, zda je obec podvybavena, standardně neboé nadstandardně vybavena – a z toho vyvodit, má-li se té či
oné obci přidat více nebo méně z daňového
balíku, který je k dispozici.
Jako autoři analýzy jsme respektovali její
zadání, totiž že se do systému nepřidají
žádné další peníze. V rámci pracovní skupiny pod vedením Ministerstva financí ČR
tento resort s využitím získaných poznatků
navrhl a propočítal dvě jednodušší varianty změny rozpočtového určení daní (RUD),
na základě úpravy přerozdělování sdílených
daní na bázi zahrnutí počtu žáků do systému RUD. Ačkoliv by v těchto variantách
upravy přerozdělování systému sdílených
daní bylo rozdělováno více peněz (do RUD
by se převedly prostředky nárokových dotací na školství), nebyly pro představitele
obecní samosprávy přijatelné, neboť by se
části obcí snížily jejich příjmy ve prospěch
ostatních velikostních skupin
Zmíním alespoň tři principy, které jsme
na závěr výzkumu považovali za klíčové.
Prvním je princip mobility. Dalo by se říci,
že je to princip spádovosti. Jinak řečeno,
předpokládalo se, že některé obce neposkytují veřejné služby (studium, zaměstnání, kultura apod.) jen svým obyvatelům,
ale i dalším občanům ze širšího spádového
území. Protože však poslední velká studie
věnovaná problematice spádovosti vznikla
na přelomu 80. a 90. let minulého století
a pro nás už nebyla dostatečně aktuální,
své návrhy jsme zjednodušili. Tak vznikla
i zmíněná myšlenka Ministerstva financí
zahrnout do principu mobility počty všech
žáků, i přespolních, čímž by se spádovost té
či oné obce do určité míry zohlednila.
Druhý princip jsme nazvali princip regionalizace. Ten v podstatě pracuje s potřebami obcí. Proto by bylo nutné standardizovat
tyto potřeby. Jak známo, Evropská unie k určité standardizaci sáhla například v oblasti
vodohospodářské infrastruktury. Jedním
ze zásadních návrhů naší studie proto bylo
tyto standardy do budoucna stanovit. Pak
by nebyl problém pro každou obec vypočítat její povinné výdaje na zajištění základních standardů, a tak objektivně zjistit, zda
je podfinancována či nikoliv.
Třetím principem je princip stimulace.
Jde o ekonomickou vazbu mezi obcí a živnostníky i menšími fyzickými a právnickými osobami podnikajícími na jejím území.
Současný systém výlučných daní, jejichž
prostřednictvím obce získávají podíl na příjmech místních podnikatelů, totiž dostatečně nemotivuje obce k podpoře podnikání. Některé obce si dokonce už propočítaly,
že výdaje, které mají například v souvislosti
se zajišťováním potřeb velkých průmyslových zón na svém území, i mnohonásobně
převyšují částku, kterou pomocí stávajícího
motivačního koeficientu získávají. Podle mého názoru by obce měly proto nově
získat určité daňové pravomoci – ať už by
šlo třeba o daňové přirážky či o vyhlášení
daňových prázdnin. Návrh tohoto námi
formulovaného principu sice nebyl nikým
kritizován, ale nebyl ani uplatněn v žádném
legislativním návrhu.
Dr. Fritz Schnabel: Podle Ústavy Spolkové republiky Německo (SRN) spolkové
země odpovídají za to, že územní samosprávné celky musí mít pro výkon svých
funkcí zajištěno základní finanční vybavení. Proto v SRN funguje institut finančního vyrovnání, uplatňovaný jak na úrovni
územních samosprávných celků, tak mezi
spolkovými zeměmi. V rámci jednotlivých zemí je tento institut upraven různě.
Ve Svobodném státě Sasko veškeré daňové
příjmy obcí (včetně výtěžku místních daní,
příjmů z vlastní hospodářské činnosti či
poplatků – například za využívání obecních
vodovodů a kanalizací) v průměru představují asi jen 50 % příjmové části jejich
rozpočtů. Pochopitelně však existují obce
»bohatší« (například s elektrárnou na svém
území) i »chudší« (v regionech zasažených
restrukturalizací průmyslu, nízkými příjmy
obyvatel a vysokou nezaměstnaností). Pro
finanční vyrovnávání ovšem platí také zásada, že vývoj čistých příjmů Svobodného
státu Sasko musí být přímo úměrný vývoji
celkových příjmů územních samospráv.
Letos tak v Sasku k přerozdělení formou
finančního vyrovnání mezi územní samosprávné celky bylo k dispozici 2,951 mld.
eur (více informací o institutu finančního
vyrovnání naleznete v samostatném textu
Dr. Fritze Schnabela na str. 10 až 12 tohoto
vydání Moderní obce – pozn. redakce).
červen 2010
RNDr. Josef Postránecký: Porovnáme-li
český systém financování obcí se saským,
ukážou se naše slabiny. V posledních letech se sice už podařilo některými úpravami na úrovni rozpočtového určení daní
odstranit skokové rozdíly v daňových příjmech při přeřazování obcí z jedné velikostní kategorie do jiné. Připomeňme si,
jak si obec mohla takto polepšit kupříkladu i o desítky milionů korun, přesáhla-li
počtem svých občanů, byť třeba jen v řádu
několika desítek, hranici 50 tisíc obyvatel.
Nicméně klasické stimulační a solidární
principy současný český systém obsahuje
jen minimálně. Z pohledu regionální politiky tento stav značně zakonzervovává poměrně výrazné rozdíly nejen mezi obcemi,
ale i celými regiony. A stát pak pracně hledá složité mechanismy, jimiž by regionům
se zvýšenou potřebou mohl pomoci prostřednictvím různých dotačních programů
apod. Domnívám se, že návrhy, které zde
stručně shrnul pan docent Toth, nastiňují
základní možnosti pro zlepšení systému,
který zabezpečuje fiskální kapacitu obcí,
a podle mého názoru by výrazně přispěly
ke spravedlivější dělbě veřejných zdrojů
ve prospěch územní veřejné správy.
Do tohoto systému by mělo být zapojeno
i financování přeneseného výkonu státní
správy. Jeho rozsah zajišťovaný obcemi je
jedním z největších v Evropě a některé obce
na tyto účely vynakládají poměrně velké
procento svých příjmů primárně určených
na výkon samosprávy. Zvlášť upozorňuji na kategorii obcí s pověřeným obecním
úřadem. Je jich na čtyři sta a příspěvek
na výkon státní správy jim často nepokryje
ani 50 % skutečných nákladů. Po provedení
reformy veřejné správy naopak obce s rozšířenou působností už jsou ve své drtivé
většině státním příspěvkem saturovány
a některé dokonce zracionalizovaly přenesený výkon natolik, že jim poskytovaný
státní příspěvek je vyšší, než kolik činí skutečné náklady na příslušný výkon.
Bude-li se hledat nový systém financování obcí nebo se současný systém bude
chtít zdokonalit, určitě se objeví důležitá
otázka – zajištění samosprávy v nejmenších obcích. Z politických důvodů je jejich
slučování prakticky nepřijatelné. Proto
bude nutno hledat takové finanční mechanismy, které by obce vedly k vyšší vzájemné
spolupráci. Základní podmínka k tomu už
je naplněna, protože v České republice již
působí okolo pěti set dobrovolných svazků
obcí, které většinou velmi pozitivně reagují
na možnost financování této své spolupráce z evropských fondů. A zkušenosti místních akčních skupin (MAS), které pokrývají 80 % venkovského území, jsou v tomto
směru vynikající.
Ing. Jiří Hužera: Diskuse ukazuje, že
stávající systém RUD pro obce se už »vyčerpal«. Zohlednění principu mobility a regionalizace vycházejícího z faktu, že některé obce poskytují veřejné služby občanům
okolních obcí, nelze řešit »přidáním« dalších koeficientů do algoritmu propočtu
podílu obce na sdílených daních. Jako efektivnější se jeví cesta vytvoření »druhého
pilíře« finančních příjmů obcí v rámci nově
červen 2010
FOTO: auTOr
Kauza
Besedy na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o. p. s., se zúčastnili (zleva): Ing. Květoslava Kořínková, CSc. (která diskusi moderovala), RNDr. Josef
Postránecký, doc. Ing. Petr Toth, Ph.D., Ing. Jiří Hužera, Dr. Fritz Schnabel a tlumočnice
Ing. Mgr. Zdena Šilerová.
definovaného systému finančního vyrovnání. Obcím by tak vedle již poskytovaného
příspěvku na výkon přenesené působnosti,
příspěvku na žáka apod., byly poskytovány
»kompenzace« za zajišťování vybraných veřejných služeb pro celé jejich spádové území. Po saském vzoru by bylo možné zavést
i vyrovnání zvláštních nákladů, třeba pro
obce s vyšší hustotou místních komunikací ve vyšší nadmořské výšce, kde je zimní
údržba silnic logicky dražší. Zajímavá je
též zkušenost Saska s tzv. dotací podle potřeb, kdy žádající obec musí před ostatními
obcemi ze svého regionu obhájit příděl finančních prostředků na vyrovnání svého
rozpočtu. Dále by se otevírala možnost
dotovat společné akce v rámci mikroregionu, a tak zaktivizovat činnost svazků obcí,
jak o tom hovořil pan ředitel Postránecký.
Investiční účelové dotace – dnešní »porcování medvěda« – by také mohly být součástí systému finančního vyrovnání. Zde
by se o přidělení dotace obci rozhodovalo
na krajské úrovni za spolurozhodování obcí
ze správního území obce s rozšířenou působností tak, aby byla zaručena maximální
objektivita při rozhodování.
Ing. Květoslava Kořínková, CSc.: Problémem české územní veřejné správy je to, že
po roce 1989 za politickou samostatností
obcí nenásledovala samostatnost finanční.
Proto se posledních dvacet let překlenuje
různými, ne zcela funkčními systémy. Pokud dnes obce spolupracují v rámci svazků obcí, mikroregionů, potom tak obvykle
nečiní ve snaze chtít se politicky spojovat.
Nýbrž proto, že tak často získají větší šanci
dosáhnout na nejrůznější dotace. Obyvatelé malých obcí – a s nimi i část odborné veřejnosti, si však nekladou otázku, zda malá
obec za cenu své politické samostatnosti
nebude časem ztrácet stále více možností
vytvářet co nejlepší podmínky pro život lidí
a zajišťovat dostupnost řady veřejných služeb na svém území. Ovšem budování veřejných služeb je omezeno i dalšími faktory.
Vezměme si třeba zdravotnictví – nikdy
nevytvoříme jeho funkční síť, nevyjdemeli přitom právě z přirozené spádovosti obcí
a měst.
Zajímavá je zkušenost Saska, jak tam
územní samosprávy využívají místní daně
a poplatky. Například u nás se snažíme pro-
mítnout náklady na obnovu zastaralé vodohospodářské infrastruktury do vodného
a stočného, což je však regulovaná sazba.
Ale mnozí komunální politici nemají ani
odvahu zvýšit vodné a stočné i v rámci této
sazby. Tak třeba v Praze platí, že při stávajícím vodném a stočném by stávající infrastruktura byla obnovena nejdříve za sto let.
A to je v Praze vodné a stočné v porovnání
s jinými městy poměrně nízké!
Doc. Ing. Petr Toth, Ph.D.: Ano, zatím
jsme spíše hovořili o tom, jaké změny by
měly být v systému financování obcí provedeny. Ale dokázali by je starostové s dalšími
členy zastupitelstev skutečně efektivně využívat? Od loňského roku obce mohou zvýšit až pětinásobně daň z nemovitostí, která
je jejich výlučným příjmem. Ale kolik obcí
k takovému razantnímu opatření skutečně sáhlo? Zatím bylo vcelku snadné tvrdit
občanům, že stát nám na výstavbu nového
hřiště nepřispěl, a proto je dosud v obci nemáme. Nyní se to mění a starosty tlačíme
do jakési manažerské pozice, kdy budou
muset klientům – občanům zdůvodňovat,
proč obec nevyužila příležitost a nezískala peníze na hřiště třeba prostřednictvím
daně z nemovitostí.
Ing. Květoslava Kořínková, CSc.: Pro systém řízení územní veřejné (i státní) správy
musí platit stejné principy jako v podnikatelském sektoru. Vrátila bych se však k onomu vodnému a stočnému v Praze. Pokud je
noví pražští politici po letošních říjnových
komunálních volbách co nejrychleji nezvýší, pravděpodobně se tak později, ve druhé
polovině volebního období, neřkuli v jeho
závěru, už nestane. Pak už totiž bude i jim
chybět politická odvaha před dalšími komunálními volbami to učinit.
Proto bych na závěr viděla tento vzkaz
z dnešní diskuse nejen komunálním politikům, kteří vzejdou z říjnových voleb, ale
také novým členům Poslanecké sněmovny
i nové vládě: Hned na počátku volebního
období uskutečňujte odvážná řešení. K nim
by mělo patřit i praktické uplatnění závěrů
z už citované Analýzy financování výkonu
státní správy a samosprávy, ale také mnoha
zahraničních zkušeností, mimo jiné rovněž
n
ze Svobodného státu Sasko.
ivan ryšavý
7
Ekonomika
Jak hospodařily obce
v krizovém roce 2009?
Příjmové složky státního rozpočtu se v loňském roce vlivem
pomalejšího ekonomického růstu, než se očekávalo, razantně
propadly. Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů včetně
rozpočtu obcí negativně ovlivnila také schválená protikrizová opatření, která celkový deficit zvyšují téměř o 100 miliard
korun na celkovou hodnotu 249,1 mld. Kč, tj. 6,9 % HDP. To je
nejhorší výsledek v novodobé historii České republiky.
i
když se negativní vývoj promítl u všech
složek veřejných rozpočtů, rozhodující
dopady jsou u státního rozpočtu. Jeho
příjmy dosáhly 974,61 mld. Kč při celkových
výdajích 1167,01 mld. korun. Schodek činí
192,39 mld. Kč, což je o téměř 140 mld. Kč
více, než bylo původně pro rok 2009 schváleno, a je meziročně vyšší o 172,39 mld. Kč.
Podle návrhu státního závěrečného
účtu má být uvedený schodek vypořádán vydanými státními dluhopisy ve výši
185 844 199 tis. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 11 918 452 tis. Kč, změnou
stavů na účtech státních finančních aktiv –
zvýšením o 5 368 283 tis. Kč.
PoDkLaD PRo RaCionÁLnÍ
RoZHoDoVÁnÍ
Vypracování návrhu státního závěrečného
účtu za rok 2009 bylo pro desetitisíce subjektů, které se na něm podílí, komplikováno řadou okolnosti. Negativní ekonomický
vývoj se v přijatých veřejných rozpočtech
projevil jak v jejich příjmové, tak výdajové
stránce. Proto bylo nutné uskutečnit značné množství rozpočtových opatření, které
bylo třeba důsledně zaevidovat a promítnout do příslušné finanční statistiky a komentářů. Další podstatnou okolností bylo,
že příslušné subjekty musely při zpracování státního závěrečného účtu respektovat řadu nových postupů vyplývajících
z vyhlášky Ministerstva financí č. 342/2009
Sb. Do závazných postupů se mj. promítla
i mezinárodně lépe srovnatelná metodika
finanční statistiky, kterou zpracoval Mezinárodní měnový fond.
Návrh státního závěrečného účtu za rok
2009 včetně vyhodnocení rozpočtového
hospodaření obcí schválila vláda svým
usnesením č. 293/2010. Tento dokument již
evidentně neprojedná stávající Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Vzhledem
k tomu, že jde o zhodnocení již realizovaných činností, berou poslanci výsledky rozpočtového hospodaření příslušných částí
veřejných rozpočtů s ohledem na jejich
informativní charakter prakticky pouze
na vědomí. Výjimkou je jejich rozhodnutí
o vládním návrhu na krytí vzniklého schodku ve finančním hospodaření státního rozpočtu. I přes tuto okolnost je nezbytné, aby
se objektivní vyhodnocení výsledků hos-
8
podaření jednotlivých segmentů veřejných
rozpočtů stalo podkladem pro racionální
rozhodování při nakládání s veřejnými prostředky na všech odpovědných úrovních
rozhodovacího procesu.
Přestože celkový objem
příjmů obcí ze sdílených
daní se proti předchozímu roku výrazně snížil,
zůstávají daňové příjmy
dlouhodobě nejdůležitějším zdrojem financování
činnosti obcí.
DaŇoVÉ PŘÍJmY oBCÍ
Finanční hospodaření územních rozpočtů
včetně rozpočtů obcí a dobrovolných svazků obcí (DSO) tvoří zvláštní přílohu státního závěrečného účtu. Jeho výsledky se
promítají do hodnocení celkového vývoje
veřejných rozpočtů, i plnění příslušných
kritérií stanovených například pro čerpání
finančních podpor z fondů Evropské unie.
Negativní důsledky ekonomického vývoje
se obdobně jako u státního rozpočtu (i když
v rozdílné míře) odrazily i v hospodaření
obcí a DSO (dále jen obcí).
Celkové rozpočtované příjmy obcí se naplnily na 92 %. Byly o 8 mld. Kč nižší než
v předchozím roce – činily 264,9 mld. Kč.
Daňové příjmy obcí dosáhly jen 88,4 % příjmů roku 2008 a celkové částky 136,6 mld.
Kč, což je meziroční pokles o 17,8 mld. Kč.
Největší propady jsou registrovány
ve všech složkách tzv. sdílených daní, tj.
u daní, jejichž celostátní výnos se v souladu s ustanoveními zákona č. 243/2000 Sb.,
(o rozpočtovém určení daní) dělí mezi rozpočty obcí, krajů a státní rozpočet. Výnos
daně z příjmů fyzických osob pro obce dosáhl 31 mld. Kč, což je 72,9 % úrovně předpokládané rozpočtem, a zejména v absolutním vyjádření zůstal příjem z této daně
o 5,7 mld. Kč nižší než v předchozím roce
(index 84,5).
Vedle vlivu poklesu výkonnosti ekonomiky se zde negativně promítlo i opatření
přijaté v rámci Národního protikrizového
plánu, které prominulo fyzickým osobám
příjmy z podnikání a podnikatelům zaměstnávajícím maximálně pět osob povinnost
platit zálohy na daň z příjmu. Tento výpadek daní v roce 2009 by měl být eliminován v letošním roce při vypořádání daňové
povinnosti. Ovšem pokud tato povinnost
příslušným plátcům daně vznikne, neboť
jejich zdanitelné příjmy se snížily, resp. někteří svoji podnikatelskou činnost ukončili.
Největší propad se však eviduje u daně
z příjmu právnických osob. Její výnos dosáhl celkem 32,7 mld. Kč, což znamená meziroční pokles o 11,9 mld. Kč a plnění v rozpočtech dosahuje jen 70,4 %.
Z uvedeného celkového objemu této daně
významnou část ve výši 5,8 mld. Kč tvoří
daň z příjmu právnických osob za obce. Jde
o svého druhu virtuální daň, jež je 100% zahrnována do daňových příjmů. Tuto daň ze
svých podnikatelských aktivit obce fakticky
finančním úřadů neodvádějí, jen ji přiznávají a zapracovávají do svého účetnictví.
Výnos daně z přidané hodnoty, která tvoří objemově nejvýznamnější daňový příjem
obcí, dosáhl sice jen necelých 90 % objemu
předpokládaného v rozpočtech obcí, ale
výsledná částka 54,2 mld. Kč je jen o 0,6
mld. Kč nižší proti výnosu této daně v předchozím roce.
DaŇ Z nEmoViToSTi
Specifická situace vznikla u daně z nemovitostí, která je výlučným příjmem příslušné
obce, v jejímž katastru se nemovitost nachází. Tato daň vykázala meziročně proti
jiným daňovým příjmům významný růst
o 1,2 mld. Kč na celkový výnos 6,3 mld. Kč.
V tomto přírůstku se evidentně promítl vliv
novely zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí z roku 2007, která umožnila mj.
stanovit místní koeficient podle § 12 zákona o dani z nemovitostí a zároveň stanovila
jako nejnižší koeficient 1,0. Ve zdaňovacím
období 2009 využilo možnost zvýšit místní
koeficient zhruba 6,2 % obcí.
Přestože celkové příjmy obcí ze sdílených daní se proti předchozímu roku
výrazně snížily, zůstávají daňové příjmy
dlouhodobě nejdůležitějším zdrojem financování činnosti obcí. Podíl daňových
příjmů na celkových příjmech obcí dosáhl
51,6 %, což je o pět procentních bodů méně
proti skutečnosti dosažené v roce 2008.
VLaSTnÍ PŘÍJmY
Vlastní příjmy (příjmy, o jejichž následném
užití rozhoduje obec v samostatné působnosti včetně výnosů daní přidělovaných
státem podle zákona o rozpočtovém určení daní prostřednictvím finančních úřadů)
byly vykázány v celkové výši 177,8 mld. Kč.
To znamená jejich snížení proti předchozímu roku o 18,6 mld. Kč a současně značný
pokles podílu vlastních příjmů na celkových příjmech obcí. Podíl činil 67,1 %, což
je o 4,9 procentního bodu méně proti podílu dosaženému v roce 2008. Ve financování
rozpočtů obcí proto posílila váha přijatých
transferů.
červen 2010
Ekonomika
K jejich vyššímu růstu výrazně přispěly
jednak změny státního rozpočtu v průběhu roku, které znamenaly zvýšení objemu
transferů pro obce zhruba o 9,2 mld. Kč,
jednak převody finančních prostředků z některých resortů v důsledku použití nároků
nevyčerpaných výdajů z minulých let.
Rozhodující část tvořily transfery ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů
– 63,5 mld. Kč, rozpočtů krajů – 3,7 mld.
Kč a rozpočtů regionálních rad – 5,1 mld.
Kč. Zbývajících 14,8 mld. Kč převedly obce
do rozpočtů ze svých účelových fondů.
Objem převodů z vlastních fondů obcí byl
o 2,2 mld. Kč vyšší než v roce 2008.
VÝDaJE oBCÍ
Výdaje obcí dosáhly celkem 283,2 mld. Kč,
což znamená nárůst ve srovnání s předchozím rokem o 26,3 mld. Kč. Ve vztahu
ke sníženým příjmům tak vznikl celkový
schodek 18 355,3 mld. Kč. Pozitivní je dynamický nárůst kapitálových výdajů, které
se ve srovnání s rokem 2008 zvýšily o 16,9
mld. Kč (index 122,1) a dosáhly 93,4 mld.
Kč (plnění rozpočtu na 106,5 %). Pozitivně
lze označit i okolnost, že hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných obcemi
skončilo kladným hospodářským výsledkem 729,1 mil. Kč po zdanění.
ZmĚna STRUkTURY ZaDLUŽEnoSTi
Kvůli poklesu příjmů obcí v roce 2009 a potřebě zajistit nezbytné financování běžných
výdajů i rozvojových akcí obce musely více
využívat své mimorozpočtové prostředky
(například z peněžních fondů obcí) i návratné finanční zdroje. To mj. vedlo k tomu, že
na účtech rozpočtového hospodaření obcí
a běžných účtech jimi zřízených příspěvkových organizací byl vykázán k 31. 12. 2009
meziroční pokles o 18 mld. Kč (o 20,5 %).
Přesto finanční rezervy obcí zůstávají značně vysoké, dosahují 69,6 mld. Kč.
Uvedené snížení však znamená, že výše
zadluženosti opět převyšuje výši finančních
rezerv, jak tomu bylo vždy s výjimkou roku
2008. Obce a jejich příspěvkové organizace
dlužily ke konci roku 2009 celkem 80,6 mld.
Kč. Proti skutečnosti roku 2008 jde o poměrně malý nárůst – o 0,5 mld. Kč. Zadluženost tak zůstává pod úrovní roku 2006.
Změnila se ovšem struktura zadluženosti. A to tím, že se snížily dluhy čtyř největších měst (hlavní město Praha, Plzeň, Brno
a Ostrava) vlivem splátek závazků z emisí
komunálních dluhopisů a naopak rostla zadluženost ve vazbě na přijaté úvěry u ostatních obcí.
Je nepochybné, že výsledky finančního
hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů, regionálních rad regionů
soudržnosti, státních fondů, subjektů veřejného zdravotního pojištění a zejména
státního rozpočtu v roce 2009 byly výrazně
ovlivněny negativním ekonomickým vývojem. Zároveň však pozorný a objektivní pohled na závěry z tohoto vyhodnocení může
upozornit na problémové oblasti v celém
systému veřejných financí a umožnit nalen
zení vhodného řešení.
EDUaRD komÁREk
červen 2010
Rozdělují se
první miliony
V rámci Programu švýcarsko-české spolupráce vyhlásilo
Ministerstvo financí ČR 14. dubna první výzvu k předkládání
záměrů individuálních projektů pro oblast zaměření 2.1 – Obnova a modernizace základní infrastruktury a zlepšení životního prostředí. Tyto záměry je možné předkládat do letošního
16. července na Státní fond životního prostředí.
Š
výcarsko formou nevratné finanční
pomoci uvolnilo České republice téměř dvě miliardy korun (110 milionů
švýcarských franků). Největší část (40 %)
je určena pro kraje Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský.
Národním koordinátorem bylo jmenováno Ministerstvo financí ČR. Zprostředkujícími subjekty jsou jednotlivá ministerstva
a kraje – záleží na typu projektu. Hlavní
slovo v rozdělování dotací a schvalování
projektů má však vždy švýcarská strana.
Projekty financované ze Švýcarských fondů
jsou výhradně nekomerčního zaměření.
DoTaCE na EkoLoGiCkoU DoPRaVU
V polovině dubna vyhlásilo Ministerstvo
životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem financí a Státním fondem životního prostředí otevřenou výzvu, která
je zaměřena na zlepšení kvality životního
prostředí a zlepšení managementu, bezpečnosti a spolehlivosti komunálních nebo
regionálních systémů veřejné dopravy.
Do životního prostředí ostatně Švýcarsko
v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce investuje nejvíce peněz, dohromady
30 milionů franků.
V rámci zkvalitnění ovzduší a zvyšování
energetické efektivity se financuje zejména
snížení skleníkových plynů a jiných škodlivých emisí. Prostředky městské hromadné
dopravy tak budou moci využívat ekologické pohony nebo filtry výfukových plynů
ke snížení emisí prachových částic.
Další oblastí, kam v rámci nové výzvy
míří švýcarské příspěvky, je příprava a realizace koncepce managementu dopravy.
Podporovány jsou například projekty zavádění integrovaného jízdního řádu, plánování dopravní obsluhy území, tarifní spolupráce dopravců, integrovaný dopravní
Kde získat informace?
n Podrobné informace a výzva jsou k dispozici na:
www.sfzp.cz/sekce/420/svycarske-fondy.
n Pro dotazy v prioritě věnované životnímu
prostředí a dopravě bylo zřízeno kontaktní místo
na Státním fondu životního prostředí: e-mail:
[email protected] nebo [email protected].
n Odpovědi na nejčastější otázky najdete také na:
www.swiss-contribution.cz.
systém. Dále pak budování kombinované
infrastruktury pro veřejnou dopravu a zvyšování spolehlivosti a bezpečnosti veřejné
dopravy včetně úpravy prostor před nádražím, stavebního propojení městské a příměstské dopravy apod.
Pro vítězné projekty je v této výzvě k dispozici 29 milionů švýcarských franků,
z toho nejméně 30 % půjde na projekty
předložené v krajích Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský. Minimální výše grantu
pro individuální projekt je 1 milion CHF.
Příjemci dotace nesmí ze švýcarských fondů financovat náklady na provoz a údržbu
své organizace.
Výzva je určena pro organizační složky
státu, obce, kraje, státní příspěvkové organizace, neziskové organizace a podnikatelské subjekty zajišťující služby ve veřejném
zájmu na základě veřejnoprávní smlouvy.
Příspěvky jsou poskytovány formou grantů
a budou propláceny zpětně na základě doložených uznatelných výdajů projektu.
Pokud je spolufinancování zajištěno z veřejných rozpočtů, může žadatel obdržet až
85 % celkových uznatelných výdajů projektu, podporu v hodnotě 90 % uznatelných
výdajů pak mohou získat projekty neziskových organizací. Ostatní žadatelé získávají
60 % celkových uznatelných výdajů.
Příjemci dotace budou moci využít Fond
na přípravu projektů. Ten poskytuje grant
na zpracování projektové dokumentace
(například studie proveditelnosti, finanční
analýza nebo technická dokumentace) pro
dopracování konečného návrhu projektu.
Projektový záměr však musí schválit švýcarská strana. Kromě toho se plánuje spuštění
Fondu environmentální odbornosti. Ten by
měl financovat projekty zaměřené na výměnu zkušeností se švýcarskými partnery
v oblastech životního prostředí.
DoTaCE i na BoJ S koRUPCÍ
Dotace ze Švýcarských fondů se zaměřují i na boj s korupcí a organizovaným zločinem. V rámci veřejného sektoru je dále
podporována modernizace soudnictví, reformy, prevence a řízení katastrof a posilování regionálních a místních kapacit. Granty jsou určeny i na rozvoj lidských zdrojů
n
a sociální rozvoj.
PETRa HanUŠkoVÁ
Naviga 4, s. r. o.
9
Ekonomika
Územní samospráva v Sasku
a institut finančního vyrovnání
P
říjmy obcí v Sasku se opírají o tři základní složky: daně, poplatky a zisk
z vlastního hospodaření.
Mezi daně, na nichž profitují obce, patří
daň z nemovitostí, podíly na živnostenské
dani, 15procentní podíl na dani z příjmů
a 2,2% podíl na dani z obratu. Dále to jsou
místní daně typu daně z přepychu, ze psů,
z druhého bytu, obecní daň ze zábavního
průmyslu, dávky z cestovního ruchu a lázeňská taxa.
Poplatky obec inkasuje od svých obyvatel
například za používání obecního vodovodu
a kanalizace, za využívání mateřských škol
či návštěvu koupališť. Do této složky náležejí rovněž další správní a provozní příjmy,
jako třeba z pořádkových, správních a donucovacích pokut.
Třetí složka je dána zisky obcí z jejich
hospodářské činnosti a majetkových účastí. Patří sem i příjmy z prodeje nebo užívání
veřejného majetku sloužícího účelům veřejné správy, ale také příjmy z koncesních
poplatků (například za povolení vést elektrické vedení přes obecní pozemky) či výnosy ze zhodnocení finančních prostředků
uložených v bankách nebo u investičních
společností.
VLaSTnÍ PŘÍJmoVÁ SÍLa nESTačÍ
Kdyby se však obce spoléhaly pouze na svoji
daňovou sílu ((die Steuerkraft), tedy na výtěžnost místních daní a svůj podíl na daních
vybraných na úrovni Spolkové republiky
Německo (SRN) a Svobodného státu Sasko,
získávaly by přibližně 20–27 % celkového
průměru svých příjmů. Vlastní příjmová síla
(die Einnahmekraft), tedy veškeré daňové
příjmy plus příjmy z poplatků a hospodářské činnosti všech obcí, činí v průměru jen
50 % příjmové části jejich rozpočtů.
Ovšem toto tvrzení platí pouze obecně.
Sídlí-li totiž v obci například elektrárenská
společnost, obec získává vysoké příjmy
z podílu na živnostenské dani i z výnosu
daně z příjmů. Může tak disponovat více
než100procentní příjmovou silou bez ohledu na to, zda právě panuje konjunktura či
nikoliv. Naopak příjmová síla obcí, kde nepůsobí ziskové společniosti nebo kde žijí
lidé s nízkými příjmy a je tam vyšší nezaměstnanost, může dosahovat třeba i pouze
5 nebo 10 %.
10
kLÍčoVÝ inSTiTUT PRo oBCE
Rozdíly mezi obcemi co do příjmové síly
mohou být způsobeny jak konjunkturálně,
tak strukturálně. Proto v SRN platí institut
nazvaný obecní finanční vyrovnání.
Obecní samosprávu totiž zaručuje čl. 28
odst. 2 Ústavy SRN. To znamená, že spolkové země, které jsou odpovědné za územní
samosprávné celky, musí pečovat o to, aby
obce pro výkon svých funkcí měly zajištěno
základní finanční vybavení.
Důsledně se přitom sledují dva cíle obecního finančního vyrovnání:
n Vertikální cíl vyrovnání: Příslušná
spolková země poskytne územním celkům
podíl na svých vlastních příjmech, pokud
jejich úhrnná daňová síla nepostačuje
k tomu, aby se dosáhlo přiměřeného vybavení vlastními příjmy. V nových spolkových
zemích by mohl tento vyrovnávací prvek
být zapotřebí rovněž střednědobě, zatímco
většina finančně silných »starých« spolkových zemí se může více omezit na horizontální vyrovnání.
n Horizontální cíl vyrovnání: Přihlíží se
k rozdílné daňové síle mezi obcemi. Proto
obce s podprůměrnými daňovými příjmy
při jinak stejných podmínkách obdrží poměrně vyšší finanční dotace než obce, které
jsou vybaveny daňovými příjmy lépe.
Jak finančnÍ VYRoVnÁnÍ fUnGUJE
Hlavní veličinou celého systému je masa
finančního vyrovnání (spojená masa –
die Verbundmasse). Ta je dána celkovou
částkou, která je k dispozici pro rozdělení. Finanční prostředky k tomu pocházejí
z příjmu, který plyne z podílů každé spolkové země na příjmech ze společných daní
v rámci celé SRN. Společnými daněmi
(die Gemeinschaftssteuern) jsou ty, jimiž společně disponuje SRN a spolkové
země (zejména daně z příjmu a ze mzdy,
daně z příjmu právnických osob a daně
z obratu, které připadají asi z poloviny jak
na SRN, tak na spolkovou zemi). Dále jsou
to příjmy spolkové země ze zemských daní
(například dědická daň, daň z motorových
vozidel) a z podílu spolkové země na dávkách živnostenské daně (podíl živnostenské daně, který nezůstává obci a ani není
příjmem SRN). Dále je třeba přičíst příjmy
spolkové země z vertikálního finanční-
FOTO: ARCHIV
Také Ústava Svobodného státu Sasko zaručuje právo na územní samosprávu. Sasko má však dobře propracovaný a pro nás
zajímavý systém, jak územním samosprávným celkům pro
výkon jejich funkcí zajistit i odpovídající základní finanční
vybavení. Tento článek ministerského rady Dr. Fritze Schnabela volně navazuje na jeho text Jak Sasko postupovalo ve své
reformě územní správy (Moderní obec č. 9/2009).
Ministerský rada Dr. Fritz Schnabel, autor
tohoto textu, je ředitelem odboru pro
regionální rozvoj, evropský územní rozvoj
a evropskou spolupráci Ministerstva vnitra Svobodného státu Sasko.
ho vyrovnání mezi spolkovými zeměmi
a spolkové doplňující dotace.
VERTikÁLnÍ ZÁSaDa
RoVnomĚRnoSTi
Účast územních samosprávných celků
na těchto příjmech je v jednotlivých spolkových zemích upravena rozdílně. V Sasku
platí vertikální zásada rovnoměrnosti: Vývoj celkových příjmů samosprávných celků
z daní (daň z nemovitostí po odečtení dávek živnostenské daně, podíly obcí na dani
z příjmu a dani z obratu) a dotací z obecního finančního vyrovnání tam má probíhat
v souladu s vývojem finanční masy, která
zůstává saskému státu z daní a ze zemského
finančního vyrovnání (včetně spolkových
doplňkových dotací) po odečtení masy finančního vyrovnání plynoucího územním
celkům. Jinak řečeno, vývoj čistých příjmů
Svobodného státu Sasko má být přímo
úměrný vývoji celkových příjmů územních
samospráv.
Sasko tak nalezlo algoritmus umožňující,
aby se územní samosprávné celky podílely
na příznivém vývoji příjmů této spolkové
země, ale aby také musely úměrně sdílet
jejich případný pokles. Tím jsou vyloučeny skryté zásahy, k nimž dochází v jiných
zemích. Spojená kvóta (die Verbundquote)
činí v roce 2010 23,39 % a ve finančním vyjádření představuje 2,951 mld. eur.
Spojená kvóta a masa finančního vyrovnání se vždy schvalují společně se saským
státním rozpočtem, neboť systémově tvoří
jednotu (předpokládaná a skutečná čísla se
vždy upravují v následujících letech).
Rozhodující je, jak důsledně se s masou
finančního vyrovnání naloží. Zda se veškečerven 2010
ré prostředky podle algoritmu rozdělí mezi
obce, nebo ponechá-li si spolková země
po předchozím výběru skrytě část peněz
k dispozici k dalšímu rozdělování mezi
obce. Tato dichotomie se projevuje v rozpisových klíčích. Schéma Obecní finanční
vyrovnání ve Svobodném státě Sasko v roce
2010 popisuje rozvrhovou základnu rozdělení celkové masy finančního vyrovnání.
n
Celkové klíčové dotace: paušální
prostředky k volnému použití. V roce 2010
se z masy finančního vyrovnání 2,951 mld.
eur rozdělí podle obecné matematické metodiky 2,5097 mld. eur formou celkových
klíčových dotací. Neznamená to tedy, že se
tyto peníze budou skrytě v jednotlivých případech rozdělovat mezi některé konkrétní
obce. Rozhodnutí o rozdělení »shora« se
přijímá se zřetelem k zamýšlenému účelu těchto dotací. Budou sloužit výhradně
k doplnění chybějící daňové síly (bod 1.1.)
a k pokrytí klíčových investic (bod 1.2.)
1.1. Celkové klíčové dotace k doplnění
chybějící daňové síly. Pojem »celková klíčová dotace« vyjadřuje, že se tyto prostředky rozdělují prostřednictvím paušálního
klíče, aby se vyrovnala chybějící daňová síla
územního samosprávného celku.
Přitom se stanoví pro každý tento celek
suma jeho daňové síly, odvozující se z příjmu z daní na hlavu. Daňová síla se stanovuje ve vzájemném porovnání k finanční
potřebě. Normovaná finanční potřeba (der
normierte Finanzbedarf ) se prakticky tvoří
ze spojené masy, která je k dispozici, přičemž se jako hlavní faktor bere počet obyvatel a počet žáků. Počet žáků se násobí koeficientem stávajícího druhu školy, přičemž
gymnázia mají koeficient vyšší než základní
školy. Podobný výpočet se provádí u počtu
obyvatel. U územních celků do 1500 obyvatel se každá »hlava« započítává stejně.
Pro celek do 4000 obyvatel však už platí
přepočítávací koeficient 1,12 a u celků nad
105 tisíc obyvatel se toto vážení dál zdvoj-
násobuje. (Ale například v Bavorsku vyšší
vážení obce podle počtu obyvatel začíná až
od 5000 obyvatel, přičemž u obce nad 250
tisíc obyvatel koeficient je pouze 1,4.)
U většiny obcí je takto vypočítaná finanční potřeba vyšší než jejich skutečná
finanční síla. Pak takové obci náleží klíčová
dotace k doplnění daňové síly. Ovšem má-li
obec finanční potřebu a finanční sílu v rovnováze, žádné vyrovnání neobdrží.
Celkové klíčové dotace k doplnění daňové síly se poskytují ve většině spolkových
zemí zvlášť obcím podřízeným okresu,
zvlášť zemským okresům a zvlášť městům
nepodřízeným okresu (viz schéma) poté,
co byly předem pro tyto tři typy územních
samosprávných celků vytvořeny odlišné
spojené finanční masy.
1.2. Investiční klíčové dotace. Na základě stejného schématu Sasko letos rozdělí
všem těmto třem typům územních samosprávných celků dohromady 318,9 mil. eur.
Všeobecné investiční klíčové dotace budou
směřovat do takových veřejných služeb,
jejichž úhradu uživatelé sami nemohou
pokrýt. Jde o investice do požární ochrany a ochrany před živelními katastrofami,
zdravotnictví, výstavby silnic apod.
n Účelově vázané dotace. Celkové klíčové dotace tvoří hlavní část (letos z 85 %)
obecního finančního vyrovnání. Územní
samosprávy však kriticky pohlížejí na další
součásti finančního vyrovnávání, jako jsou
Fond prevence, vyrovnání zvláštních zátěží,
dotace na přenesené úkoly, dotace na krytí
potřeb a společné platební závazky. Pomoc
z těchto zdrojů jde sice také ve prospěch
samospráv, ale o jejich přidělení rozhodují
státní orgány.
Fond prevence. Před finanční a hospodářskou krizí díky příznivému růstu byly
ve finančních zdrojích Svobodného státu
Sasko vykazovány přírůstky. Uplatněním
vertikální zásady rovnoměrnosti z těchto
přírůstků těžily i samosprávné celky. Pro-
FOTO: SAXON STATE OFFICE FOR ENVIRONMENT, AGRICULTURE AND GEOLOGY
Ekonomika
Sörnewitz na břehu Labe mezi Drážďany
a Míšní je typickou menší saskou obcí.
tože se však dalo předvídat, že se tento
trend neudrží a bude nutno (hlavně kvůli
demografickému vývoji) očekávat strukturální zlomy, shodly se vrcholové komunální svazy na přijetí preventivních opatření.
Od roku 2011 se má Fond prevence opět degresivně rozpouštět. Spolková země přitom
jednala pro samosprávy jako spořitelna.
Rozhodující však bude, zda se prostředky
nashromážděné ve Fondu prevence budou
obcím vracet účelově vázané či paušálně.
Vyrovnání zvláštních nákladů. Zahrnuje
vyrovnání nákladů do silniční infrastruktury a nákladů na kulturní účely. Územní
celky zabezpečují výstavbu a udržování sítě
obecních a okresních pozemních komunikací. Proto jim za to náleží zvláštní finanční
vyrovnání. Podkladem k němu je »Soupis
stavu silnic« (das Straßenbestandsverzeichnis). Dotace se stanovují diferencovaně
podle druhu silnic (obecní, okresní silnice, průtahy spolkových, zemských a okresních silnic obcemi). Za každý kilometr
silnice v nadmořské výšce nad 291 metrů
Obecní finanční vyrovnání ve Svobodném státě Sasko v roce 2010
Příjmy z daní SRN a spolkových zemí + horizontální
zemské finanční vyrovnání a další spolkové dotace
celkem 11,788796 mld. eur
Příjmy ze společných daní SRN a spolkových zemí i další spolkové dotace x spojená kvóta 23,3984878%
tj. 2,7584 mld. eur
Opravná částka
plánovaný – skutečný výsledek za rozpočtový rok 2008
192,7 mil. eur
Celková suma finančního vyrovnání
2,9511 mld. eur
Celkové klíčové dotace
2,5097 mld. eur
Fond prevence
97,6 mil. eur
Vyrovnání zvláštních
zátěží
120,2 mil. eur
Dotace na přenesené
úkoly
125,2 mil. eur
Dotace podle potřeb
+50,0 mil. eur
-70 mil. eur vybírání
Celkové klíčové dotace
k doplnění chybějící
daňové síly
2,1907 mld. eur.
Investiční klíčové dotace
318,9 mil. eur
Vyrovnání silničních
nákladů
89,5 mil .eur
Vyrovnání kulturních
nákladů
30,7 mil. eur
Investiční účelové dotace
115,0 mil. eur
z toho:
– požární ochrana
– silniční stavitelství
– stavba školních budov
– školní družiny, soukromé školky
– čištění odpadních vod.
– stavba nemocnic
obcím patřícím do okresu
791,0 mil. eur
zemským
okresům
573,5 mil. eur
městům
nepodřízeným okresu
826,2 mil. eur
obcím patřícím do okresu
127,9 mil. eur
zemským
okresům
57,4 mil. eur
městům
nepodřízeným
okresu
133,6 mil. eur
Společné platební
závazky
3,4 mil. eur
20,0
20,0
20,0
25,0
20,0
10,0
ZDROJ: MINISTERSTVO VNITRA SVOBODNÉHO STÁTU SASKO
červen 2010
11
›
Ekonomika
› územní celek dostává příplatek na úhradu
zvýšených nákladů při zimní údržbě.
Vyrovnání kulturních nákladů je saským
specifikem. Sasko je rozděleno do tzv. kulturních prostorů. Pokrytí kulturní nabídky
se v nich zajišťuje rozpisem potřebných
nákladů, přičemž se na nich v poměru 2:1
podílí spolková země.
Příděly pro přenesené úkoly. Na samosprávné celky může být zákonem přeneseno vyřizování určitých úkolů, které tyto
celky více zatěžují. Proto se jim provádí vyrovnání podle počtu obyvatel, nikoliv však
v závislosti na jejich daňové síle. (Zemský
ústavní soud prohlásil úhradu ze všeobecných klíčových dotací za protiústavní.)
Dotace podle potřeb. Jejich prostřednictvím se mají zohlednit mimořádné finanční situace územních samosprávných celků.
Děje se to na podkladě rozhodnutí v jednotlivých případech, pokud samosprávný
celek již nemůže vlastními silami vyrovnat
schodek. Musí však sestavit návrh zajištění rozpočtu a po přídělení dotace podléhá
přísnému rozpočtovému dohledu. Tímto
druhem dotací se rovněž podporuje dobrovolné slučování obcí, přičemž se využívají
ve značně rostoucí míře. Při schvalování dotací nad 0,5 mil. eur však musí být slyšena
Rada pro obecní finanční vyrovnávání (der
Beirat für kommunalen Finanzausgleich).
Společné platební závazky. Slouží k dofinancování starých obecních dluhů z dob
NDR a k budování digitálního vysílání.
Investiční účelové dotace. Mají posilovat
zemské prostředky. Územní samosprávné
celky však na ně pohlížejí obzvláště kriticky.
Při velkém množství naléhavých požadavků na výstavbu škol, nemocnic, na čištění
odpadních vod apod., spolková země totiž
může příslušný samosprávný celek vcelku
snadno »zlákat« k tomu, aby dotaci doplnil
vlastními prostředky.
SoUHRn
Ústavní záruka samosprávy obsahuje nárok
na přiměřené finanční vybavení územních
samosprávných celků. Finanční prostředky,
které jsou k dispozici, musí být podle toho
ze zásady vyměřeny tak, aby územním samosprávným celkům vedle plnění přenesených úkolů umožňovaly rovněž zajišťovat
úkoly dobrovolné. Samosprávy samozřejmě k tomu musí získat i dostatečně velký
tvůrčí politický prostor.
Protože jednotlivé spolkové země plní
tento ústavní příkaz podle svých vlastních
metodik, přímá porovnatelnost mezi nimi
v rámci SRN není možná. V politické diskusi to znesnadňuje ideu soutěže, které se
federalistické systémy jinak vždy dožadují.
Jednotlivé prvky příslušných úprav v každé
spolkové zemi samozřejmě odrážejí místní
realitu – například spíše venkovskou strukturu Bavorska s menším vážením (menší
významností) větších obcí. Také to, zda
a jak spolkové země zapojují obce s vysokou příjmovou silou do horizontálního vyrovnávání či nikoliv, lze odvodit z velkých
rozdílů v hospodářské struktuře.
Vědomé zřeknutí se tohoto vyrovnávacího distribučního působení může vycházet
Svobodný stát Sasko
Počet obyvatel: 4,3 mil.
Rozloha: 18 414 km²
Hustota osídlení: 233 obyvatel/ km²
Hlavní město: Drážďany
Počet obcí: 493 (k 1. 8. 2008)
z toho s počtem obyvatel
n pod 1000 .................... 10
n 1000 až 3000............ 208
n 3001 až 5000............ 117
n 5001 až 10 000........... 91
n 10 001 až 50 000........ 64
n nad 50 000 ................... 3
Svobodný stát Sasko je jednou z celkem 16 spolkových zemí SRN.
ZDROJ: www.sachsen.de + ZEMSKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD
z politického záměru, aby byly obce motivovány k aktivní podpoře hospodářského
rozvoje a politiky osidlování. Tímto způsobem však obecní vyrovnávání může odrážet i politické tendence. Zda to opravdu povede k reglementaci zemského a územního
plánování, lze spíše pochybovat.
Hlavní část finančních prostředků, které
vydávají Evropská unie, Spolková republika
Německo i jednotlivé spolkové země, plyne
mimo obecní finanční vyrovnání a v současné době se jen velmi těžko odhaduje,
zda jeho cíle může tato skutečnost zmařit
n
či posílit.
fRiTZ SCHnaBEL
Ministerstvo vnitra Svobodného státu Sasko
Jak komplikované
je podnikání ve
vašem městě?
Týdeník Ekonom vyhlásil třetí ročník srovnávacího výzkumu, jehož cílem je najít a ocenit město s nejatraktivnějším podnikatelským prostředím.
12
červen 2010
Odborným garantem je Hospodářská komora České republiky. Pořadatelem je komunikační agentura Bison & Rose.
MO001011-2
Zapojte se do průzkumu mezi podnikateli a ohodnoťte své město na www.mestoprobyznys.cz.
Ekonomika
Výběr provozovatele je klíčový
m
á-li totiž být infrastruktura provozována na základě rozhodnutí
jejího vlastníka v tzv. oddílném
modelu (viz rámeček), je nezbytné vybrat
provozovatele nově vybudované či rekonstruované infrastruktury v souladu se
zákonem č. 139/2006 Sb., o koncesních
smlouvách a koncesním řízení (koncesní
zákon), v platném znění, nebo zákonem
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
v platném znění.
FOTO: ARCHIV
Výběr provozovatele se přitom může týkat buď celé infrastruktury, případně její
jednotlivé části (tj. například nově vybudované ČOV), jde-li o infrastrukturu technicky
i ekonomicky oddělitelnou, nebo je možné
aplikovat tzv. princip vynětí.
Úpravna vody Plav poblíž Českých Budějovic je centrálním zdrojem pitné vody pro
téměř čtyři sta tisíc Jihočechů. Provozuje
ji akciová společnost ČEVAK, která letos
1. května vznikla jako nástupní provozní
organizace po VAK JČ a 1. JVS.
Potřebujete více informací?
Odborná konference »Jak vybrat provozovatele
vodohospodářské infrastruktury«, určená především
pro zástupce obcí a měst, vodárenských svazků či
společností – žadatele o podporu z Operačního
programu Životní prostředí 2007-2013, prioritní
osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury
a snižování rizika povodní, se uskuteční ve čtvrtek
10. června 2010 v hotelu Voroněž, Brno, Křížkovského 47.
Více informací naleznete na www.mt-legal.com/cz/
konference.
červen 2010
konCESE, či VEŘEJnÁ ZakÁZka?
Způsob výběru provozovatele závisí na tom,
zda lze daný model provozování označit
za koncesi nebo veřejnou zakázku. O koncesi jde v případě, že provozovatel získává
právo na výběr vodného či stočného podle § 8 odst. 13 a 14 zákona o vodovodech
a kanalizacích, tedy například u nově vybudované kanalizace. V případě tzv. významných koncesních smluv u rozsáhlejších
infrastruktur navíc platí povinnost vypracovat a schválit koncesní projekt a následně i provozní smlouvu.
Pokud ovšem předpokládaný celkový
příjem (obrat) provozovatele ze smlouvy
za celou dobu její účinnosti nepřesáhne
20 mil. Kč. Pak totiž vlastník nemá povinnost koncesní řízení podle zákona provést.
V takových případech je nicméně vlastník
povinen při výběru provozovatele dodržet
základní zásady transparentnosti, rovného
zacházení a zákazu diskriminace neboli realizovat výběrové řízení, které však nebude
koncesním zákonem regulováno (tyto zásady konkretizuje metodický materiál Státního fondu životního prostředí).
VEŘEJnÁ ZakÁZka
S PŘEnESEnÝmi RiZikY
Naopak o veřejnou zakázku půjde tehdy,
nebude-li provozovatel vybírat vodné nebo
stočné, ale za provozování vodohospodářské infrastruktury bude odměňován vlastníkem. Obvykle bude spadat do kategorie
veřejných zakázek s přenesenými riziky
podle § 156 zákona o veřejných zakázkách
(tzv. kvazikoncesí). I zde pak bude obdobně platit povinnost vypracování a schválení
koncesního projektu a provozní smlouvy.
Oddílný model
Oddílným modelem se rozumí situace, kdy je vodohospodářská infrastruktura provozována na základě
provozní smlouvy, která je uzavřena mezi vlastníkem
infrastruktury (veřejný sektor) a provozovatelem
(soukromý sektor). Jde tedy o určitou variantu
partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public
Private Partnership – PPP) a zároveň v České republice nejrozšířenější model (přibližně 67 %).
FOTO: ARCHIV
Celá řada měst a obcí, které usilují o získání dotace z Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP) pro léta 2007–2013
určené na výstavbu či rekonstrukci vodohospodářské infrastruktury, nyní stojí před jednou z posledních, avšak neméně
významných fází celého procesu. Právě tato etapa přitom
může zásadním způsobem ovlivnit získání dotace.
Mgr. David Dvořák: Způsob výběru provozovatele závisí na tom, zda lze daný
model provozování označit za koncesi
nebo veřejnou zakázku.
V některých případech však není vyloučeno přímé zadání zakázky na základě
tzv. koncernové výjimky uplatnitelné mezi
osobami z jedné skupiny (holdingu) podle
§ 19 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách.
PŘÍPRaVa PRoVoZnÍ SmLoUVY
Vedle samotného zadávacího, koncesního
či výběrového řízení je velmi důležitým
okamžikem příprava provozní smlouvy. Pro
úspěšné získání dotace musí totiž smlouva
splňovat Podmínky přijatelnosti OP Životní prostředí, které zajišťují, že smlouva
bude vyhovovat podmínkám tzv. nejlepší
mezinárodní praxe. Mezi nejvýznamnější
obsahové náležitosti smlouvy lze uvést výkonové ukazatele (tj. určité standardy výkonu provozovatele), specifikované v Praktické příručce Smluvní výkonové ukazatele
v oboru vodovodů a kanalizací ČR, smluvní pokuty za jejich nedodržování a jejich
monitoring (pomocí čtvrtletních zpráv
provozovatele). Zásadní jsou pravidla pro
cenotvorbu, která musí podněcovat efektivitu a využívat tzv. finanční model, a také
stanovení dostatečně vysokého nájemného, které umožní vlastníkovi financování
obnovy infrastruktury.
Mezi další náležitosti těchto smluv patří
například přesné vymezení pronajímaného
majetku, přesné rozdělení povinností provádět údržbu, opravy a investice, pravidla
pro vracení majetku při ukončení smlouvy,
povinnosti k odběratelům, vztahy k třetím
osobám, pojištění či pravidla pro řešení
n
sporů a další.
DaViD DVoŘÁk
Partner
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
(Pozn. redakce: Více podrobných informací a užitečných rad pro odpovědný výběr
provozovatele vodohospodářské infrastruktury ve vlastnictví municipalit přinese červencové vydání Moderní obce ve své osmistránkové příloze Speciál, kterou připravují
odborníci z advokátní kanceláře MT Legal.)
13
Ekonomika
Volné finanční prostředky
mohou městu i slušně vydělat
I za ekonomické krize a s ní spojeným citelným poklesem
daňových příjmů municipální sféry mají mnohé obce a města
nemalá volná finanční aktiva. Musí tyto prostředky vždy pouze »zahálet« jako bankovní depozita s vcelku reálnou perspektivou, že nedosáhnou výnosu (úroků) nad inflací?
T
aké o tom se hovořilo nedávno v Olomouci na semináři Efektivní správa
a ochrana majetku měst a obcí, který
společně uspořádaly ATLANTIK AM investiční společnost (ATLANTK AM), pojišťovací makléřská společnost RENOMIA a Advokátní kancelář Havel & Holásek.
PEnÍZE, kTERÉ LZE DÁL ZHoDnoTiT
Město může mít například »odloženu«
značnou částku, kterou si připravilo
na kofinancování projektu s podporou
z evropských fondů, ale který teprve chystá, nebo který zatím prochází zdlouhavým
schvalovacím řízením. Radnice také může
jednorázově – v rozmezí pouhých několika měsíců – získat desítky, ba i stovky
milionů korun za prodej svého bytového
fondu. Jenže tuto sumu nechce obratem
znovu vydat, nýbrž až v delším časovém
horizontu dále investovat do různých projektů. Značné sumy však může mít město či kraj uloženy také v různých fondech
typu rozvoje a rezerv, pro mimořádné
události apod.
»To je přesně ten druh peněz, které se
jako správce finančních aktiv měst snažíme
dále zhodnotit,« konstatuje Ing. Vratislav
Svoboda, MBA, člen představenstva a ředitel prodeje firmám a institucím společnosti
ATLANTIK AM. Obecně lze říci, že investiční společnosti, které do své správy přebírají
aktiva obcí, měst a krajů, usilují o to uchovat jejich hodnotu, zároveň je nominálně
zhodnotit (dosáhnout kladného výnosu),
ale nejraději získat i nadvýnos nad inflací
a bankovními vklady.
DLoUHoDoBĚ i kRÁTkoDoBĚ
ATLANTIK AM dlouhodobější peníze (tedy
alespoň po dobu pěti let) zhodnocuje s využitím státních dluhopisů, vysoce kvalitních
podnikových dluhopisů, dluhopisových
fondů a repooperací, případně investičních
certifikátů. »Jestliže si to klient výslovně nepřeje, vylučujeme riziková aktiva jako akcie
či komodity. Z dlouhodobého hlediska sice
vydělávají více, jenže zároveň zvyšují kolísání majetku. A tomuto riziku města vystavovat nechceme,« vysvětluje Ing. Vratislav
Svoboda.
Efektivní správa a ochrana
majetku měst a obcí
Pod tímto názvem se 28. 4. v Olomouci uskutečnil seminář pro zástupce municipální sféry, který
společně uspořádaly ATLANTIK AM investiční
společnost, RENOMIA a. s. a advokátní kancelář
Havel & Holásek.
n ATLANTIK AM investiční společnost na něm prezentovala své zkušenosti se správou municipálních
mandátů, jíž se věnuje už od roku 1995, přičemž
hodnota majetku v její správě činí 2,7 mld. Kč.
n Na téma Pojištění majetku pro města a obce
hovořili zástupci přední nezávislé pojišťovací makléřské společnosti RENOMIA, která poskytuje širokou
nabídku služeb ve všech druzích pojištění, a to i pro
municipality.
n AK Havel & Holásek je jednou z největších
českých právnických firem. Na semináři v podání
advokáta Mgr. Jana Topinky zazněly její praktické
rady, jak postupovat a čeho se vyvarovat při správě
pohledávek pro města a obce.
ATLANTIK AM investiční společnost:
Dlouhodobá správa portfolia Frenštátu pod Radhoštěm
Výnos v %
10
8
6
4
2
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Pozn.: Od počátku správy byl takto majetek města zhodnocen o 46,15 %, čistý výnos pro město za celou
tuto dobu dosáhl 40 %, přičemž v žádném roce nedošlo k propadu majetku. Výnos v roce 2009 po odečtení inflace činil 3,79 %.
ZDROJ: ATLANTIK AM INVESTIČNÍ SPOLEČNOST
14
ATLANTIK AM investiční
společnost: Příklady výnosů
municipálních mandátů
Portfolio
Výnos prostředků v r. 2009
Chomutov
4,46 %
Blansko
4,63 %
Mladá Boleslav
5,38 %
Depozitní sazba – tříměsíční PRIBID
1,26 %
Pozn.: Průměrný objem portfolia: 60–80 mil. Kč při
použití konzervativní dluhopisové strategie.
A dodává: »Některé municipality zhodnocují i velmi krátkodobé přebytky likvidity, čímž si optimalizují peněžní toky. V takových případech využíváme repooperací
či krátkodobých dluhopisů. Ve finále však
i tyto „krátké“ peníze mohou městu přinést
nezanedbatelné dodatečné příjmy.«
ZÁkLaDEm JE DoBRÉ PoRTfoLio
Portfolio je nutno každému městu »ušít
na míru«. Radnice totiž mají různé objemy
finančních aktiv, chtějí jiný investiční horizont, požadují jinou frekvenci výběrů i vkladů peněz, volí různou základní měnu a liší
se i v představě o možném výnosu. Některá
města si přejí, aby se výnos převáděl do jejich rozpočtu, jiná volí variantu, kdy výnos
zůstává v portfoliu a dále se zhodnocuje.
Seriózní správce vždy se zástupci města
důkladně probere investiční strategii. Zkušenost ATLANTIK AM je jednoznačná: Kvůli
velmi obezřetnému postoji k obecním penězům města dnes požadují výlučně konzervativnější strategie.
Licencovaní správci majetku však ze zákona nemohou garantovat výnosy. Nicméně Ing. Vratislav Svoboda jednu radu má:
»Tzv. „jistý“ výnos je možné ošetřit jinak.
Třeba u dlouhodobých finančních prostředků lze sestavit portfolio ze státních dluhopisů, s těmi pak neobchodovat a držet je
do splatnosti. Taková konstrukce umožňuje
už na počátku stanovit tzv. výnos do splatnosti, který není ničím ohrožen, pakliže
věříme, že stát nezbankrotuje. Ostatně, tato
konstrukce je mnohem méně riziková již
z definice než dlouhodobé depozitum v jakékoliv bance.«
A potřebuje-li město, třeba kvůli živelní
pohromě, operativně čerpat hotové peníze
ze svého portfiolia? I na to má Ing. Vratislav
Svoboda odpověď: »Každé portfolio je vysoce likvidní, tedy i to dlouhodobé. To znamená, že třeba dluhopisy musí být veřejně obchodovatelné s možností je kdykoliv rychle
prodat na trhu. Totéž platí o repo-operacích. Ovšem nenadálý výprodej nemusí být
n
pro výnos portfolia optimální.«
iVan RYŠaVÝ
červen 2010
Ekonomika
Jak obnovit fasádu?
ta »nejlevnější varianta po domácku«, je
nejlevnější, je iluze. Naopak. Může se pěkně prodražit. Třeba když přijde silný vítr
a fasádu odfoukne. Anebo když se po čase
objeví plísně.
P
roč ten úvod? Bývá to jednoduché.
Postaví se lešení a spřátelená parta
udělá novou fasádu. Ale je to tak jednoduché?
SPoJiT PŘÍJEmnÉ S UŽiTEčnÝm
Říká se, že šaty dělají člověka a fasáda dům.
A tak jako šaty musí »sedět« a vyjadřovat
osobitost majitele, stejně dobře musí být
dobře »ušitá« fasáda. Na míru. Ale ne pouze
pro pohled zvenku. Stejně důležité, ne-li důležitější je, jak se nová fasáda projeví uvnitř
domu. Respektive jak ovlivní bydlení, jeho
pohodu. A také například náklady na vytá-
pění. Kolik bychom obnovou fasády mohli
ušetřit. Takže otázka, proč bychom nemohli
spojit příjemné s užitečným, je na místě.
Až příliš často se ale stává, a je to nejednou vidět na rodinných domech, které jsou
rekonstruovány, že »spřátelený řemeslník«
anebo dokonce sám majitel domu na stěny domu zvenku »připevní polystyren«
a je zatepleno. Ale není. Protože zateplení
obvodového pláště má smysl pouze v tom
případě, že je použit kontaktní zateplovací
systém. A je provedeno kvalifikovaným odborníkem na základě odborného výpočtu.
I když to tak vypadá, není to složité. To, že
FOTO: ARCHIV
Aplikace zateplovacího systému
Před každou realizací je nutné věnovat výběru kontaktního zateplovacího systému
velikou péči. Očekávaný efekt v podobě krásné fasády i v úspoře tepla a prodloužení
životnosti objektu se pak dostaví.
červen 2010
JakÉ ZaTEPLEnÍ ZVoLiT?
Je nutné vzít do úvahy typ objektu, způsob
využití, stav, druh a skladbu obvodového
pláště, energetické bilance (jak původní,
tak výhledové). A ekonomické možnosti.
Určitě stojí za to se poradit s projektantem a energetickým auditorem. Jsou schopni navrhnout nejvhodnější zateplovací
systém pro obvodový plášť daného domu.
Zateplovacích systémů je víc a každý má
specifické vlastnosti. Jsou to například následující kontaktní zateplovací systémy:
n s izolantem z pěnového polystyrenu,
n s izolantem z minerálních vláken,
n s izolantem z extrudovaného polystyrenu (hodí se například do částí, které jsou
ve styku se zemní vlhkostí),
n s izolantem z děrovaného polystyrenu
(difúzně otevřeného),
n z izolantu kombinovaného z pěnového
a extrudovaného polystyrenu (s vyšší mechanickou odolností a zároveň s lepšími
tepelně-izolačními vlastnostmi).
Pro každý tepelný izolant, respektive
skladbu kontaktního zateplení lze v návrzích kombinovat různé podkladní stěrky
a finální probarvené omítky – akrylátovou,
silikátovou, silikonovou nebo různé druhy
minerálních omítek apod.
Možných kombinací je mnoho. Proto je
třeba před každou realizací věnovat výběru
kontaktního zateplovacího systému velkou
péči. Očekávaný efekt v podobě krásné fasády i v úspoře tepla a prodloužení životnosti objektu se dostaví. A pak už je snadné vybrat jestli má být fasáda zelená nebo
modrá. Anebo má mít jiný odstín. Ten nejn
hezčí, který se k domu hodí.
JiŘÍ BUREŠ
KASTEN, spol s r. o.
člen Cechu pro zateplování budov
15
MO001028
Málokdo po rekonstrukci domu ponechá jeho původní fasádu. Chceme, aby dům byl hezký, aby nová fasáda vyjadřovala
a zdůrazňovala osobitý charakter budovy a jejího umístění.
Mnohdy jde rovněž o to, aby vypovídala o majiteli domu.
Informační a komunIkační technologIe
Také krajské a městské nemocnice usilují o to, aby zdravotní
péči poskytovaly na stále vyšší úrovni. Proto jejich zřizovatelé investují i do projektů eHealth podporujících elektronizaci zdravotnictví. Nikoliv náhodou na letošní dubnové konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci
Králové se problematice eHealth věnovaly hned dva bloky
a za podporu elektronického zdravotnictví tam kraj Vysočina
dokonce získal cenu Český zavináč. Stále nové možnosti otevírá zdravotnictví i elektronická zdravotní knížka (EZK).
n
apříklad zdravotní rada Karlovarského kraje Bc. Joža Lokajíček poukazuje na fakt, že jednou z cest,
jak udržet vysoký standard zdravotní péče
v tomto kraji i za současné ekonomické situace, je elektronizace zdravotnictví. »Proto
jistě stojí za zmínku, že jsme prvním krajem, kde jsou všechna krajská zdravotnická
zařízení zapojena do systému IZIP/EZK,«
dodává Bc. Joža Lokajíček.
K četným výhodám elektronické knížky
přibyla další: V případě extrémní situace,
jako je autonehoda nebo úraz v zahraničí,
elektronická knížka může klientovi dokonce zachránit život. Od loňského roku totiž
obsahuje tzv. emergentní dataset. V něm
se mohou pracovníci záchranné služby dozvědět, zda zraněný pacient netrpí nějakou
formou alergie, či jaké nedávno prodělal
operace, přičemž nechybějí ani informace
o kontaktní osobě.
Elektronickou zdravotní knížku, kterou
provozuje společnost IZIP, mělo letos počátkem května již více než 1,58 milionu pojištěnců, do systému IZIP byla k témuž datu
zapojena zhruba polovina nemocnic (98)
a více než čtvrtina lékařů (asi 13 tisíc), kteří
do knížky učinili už stamiliony záznamů.
Data Pro ZÁchranÁŘe
Jednou z hlavních výhod EZK je schopnost
ihned sdílet zdravotní data pacientů mezi
zdravotnickými profesionály. Pro podporu
jejich rozhodování u neodkladných stavů
pacientů však bylo třeba vytvořit řešení,
které by jim nabídlo ucelený výběr jen takových informací o pacientovi, které jsou
v těchto situacích na základě zkušeností
z praxe nejdůležitější. Tento požadavek
vznesli záchranáři, kteří při výjezdech postrádali dostatek informací o zdravotních
údajích osob, k nimž vyjíždějí.
Úkolu se ujala společnost KTTP v rámci
pilotního projektu se Zdravotnickou záchrannou službou hl. města Prahy (ZZS
HMP). Tak vznikl emergentní dataset, který
v současnosti obsahuje tyto informace:
n identifikace pacienta a kontakty na jemu blízké osoby;
n rizikové faktory, přenosná onemocnění a alergie především lékové;
n chronické diagnózy;
n hospitalizace za poslední období (tři
roky) a jejich důvod;
16
trvalá medikace;
poslední medikace (vydané léky);
n očkování.
Cílem pilotního projektu ovšem bylo
zajistit přístup k datasetu přímo z mobilní
aplikace záchranářů. Proto bylo nutné vytvořit technologické zázemí, které to umožní, a vydefinovat a zapracovat rozhraní mezi
oběma systémy. Toto rozhraní je založeno
na standardu webových služeb a umožňuje
jiným systémům (v případě projektu systému ZZS HMP) získat zabezpečeně data
emergentního datasetu pro konkrétního
pacienta.
V praxi to vypadá tak, že posádka vozidla
rychlé zdravotní pomoci má k dispozici tablet PC, do něhož pouze zadá číslo pojištěnce ošetřovaného pacienta. Zbytek činností
již zajišťují technologie, které získají data
emergentního datasetu z IZIP a během několika sekund je zobrazí přímo v aplikaci,
kterou záchranář používá.
n
n
nÁhraDa PaPírových ZÁZnamů
Vytvoření emergentního datasetu a jeho využívání v praxi však nebylo jediným cílem
pilotního projektu. Současně šlo o důkladné otestování změny ryze papírového procesu pořízení zdravotnické dokumentace
záchranné služby na dokumentaci pořizovanou primárně elektronicky.
Elektronický záznam pacienta má několik předností. Složení posádek, časy a další
informace se získávají přímo ze systému,
není třeba je opakovaně zapisovat jako
u papírové dokumentace. Po ukončení ošetření pacienta lékař uloží příslušné informace a vytiskne záznam o výjezdu. Zadaná
data se okamžitě přenesou do centrálního
systému, není nutné je následně vyplňovat po návratu na stanoviště. Důležitou
funkčností tabletu PC, kterým se pořizuje
elektronický záznam pacienta, je rovněž
možnost získávat pro podporu rozhodování okamžitě dostupné informace z registru
pacientů a z dalších externích registrů.
»Zatím neexistuje obecný standard tzv.
emergentního datasetu,« říká Mgr. Lukáš
Bil, který se na pilotním projektu podílel
za IZIP. »Soubor dat vycházející z potřeb
neodkladné péče vytvořený společným úsilím KTTP, IZIP a ZZS HMP se může stát kvalitním základem pro další diskusi na toto
téma napříč celou Evropskou unií.«
FOTO: ARCHIV
mobilní data pro život pacientů
Posádka vozidla záchranné zdravotnické služby zadá do tabletu PC jen
číslo pojištěnce ošetřovaného pacienta.
Příslušné technologie pak už samy během
pár sekund data emergentního datasetu
z IZIP zobrazí v aplikaci, kterou záchranář
používá v terénu.
Tím spíše, že IZIP je zapojen do projektu Evropské komise epSOS, v němž má
12 členských států EU pilotně zajišťovat
přeshraniční služby ePreskripce a Patient
Summary. Projekt má vyřešit nedostatek
vzájemné interoperability evropských států
v oblasti identifikace, sémantiky, bezpečnosti zdravotnických dat i techniky jejich
přenosu. V praxi to znamená, že stejné
zdravotní údaje o klientovi získá v budoucnu lékař s požadovanou certifikací systému
elektronické zdravotní knížky, ať už ordinuje v Bruselu nebo třeba v Bruntále.
eZk I nÁstrojem Prevence
Elektronická zdravotní knížka je dostupná
klientovi a jeho ošetřujícím lékařům kdekoliv a kdykoliv na internetu. Emergentní dataset je však jen jednou ze čtyř oblastí, které
EZK pokrývá.
První jsou zdravotní informace, které
může do EZK vkládat jak lékař, tak pacient
(rozlišeny jsou opticky). Další oblast představuje osobní účet pojištěnce s přehledy
vykázané péče, uhrazených regulačních
poplatků a doplatků léků i s historií pojištění a plateb pojistného. Začátkem roku 2010
přibyla ještě oblast, kterou lze označit jako
Manažer zdraví. Obsahuje Preventivní prohlídky a Očkovací kalendář s podrobným
průvodcem, který usnadní plánování nadcházejících očkování.
»Preventivní prohlídka je komplexním
nástrojem umožňujícím na základě věku
stanovovat doporučená preventivní vyšetření klientů,« vysvětluje obchodní ředitel
IZIP Mgr. Lukáš Bil. »Díky tomu lze řadu
chronických onemocnění začít léčit včas,
čímž se zvyšuje úspěšnost léčby. V přehledných kalendářích mohou klienti také plánovat události, na něž je systém sám upozorní, a to formou zasílání zprávy na mobilní
telefon nebo do e-mailové schránky,« uzan
vřel Mgr. Lukáš Bil.
jaroslav wInter
červen 2010
Informační a komunIkační technologIe
web města z jasné
světové špičky
Ř
eč je o portálu hlavního města Prahy
(www.praha.eu), který na žebříčku
webů světových metropolí, sestaveném americkým The e-Governance Institute, získal druhé místo na světě a první
v Evropě. Aplikace Zakázky pod lupou byla
navíc letos v dubnu oceněna na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové jako nejlepší
elektronická služba v Česku. Informatiku
na pražském magistrátu tedy nelze spojovat
jen s mediálně neblaze proslulým projektem Opencard. Ale není bez zajímavosti, že
»architektem« oceněného portálu je bývalý
ředitel magistrátního odboru informatiky
Václav Kraus, který na svou funkci rezignoval kvůli problémům s městskou kartou.
hoDnocení PoDle 98 krItÉrIí
Internetové stránky byly hodnoceny na základě 98 kritérií rozdělených do kategorií
zabezpečení, přístupnost stránek, obsah,
služby na stránkách a zapojení občanů
do rozhodování města. Do hodnocení se
promítá i ochrana soukromí uživatelů,
rychlost reakce politiků na dotazy občanů
na on-line fórech, nebo možnost návštěvníků vyřídit na webu záležitosti, kvůli nimž
by jinak museli zajít na městský úřad.
Výsledky poskytují rovněž svědectví
o tom, jaký vývoj prodělal pražský metro-
Žebříček portálů světových
metropolí (2009)
Pořadí
Město
Body
1.
Soul
84,74
2.
Praha
72,84
3.
Hongkong
62,83
4.
New York
61,10
5.
Singapur
58,81
6.
Šanghaj
57,41
7.
Madrid
55,59
8.
Vídeň
55,48
9.
Auckland
55,28
10.
Toronto
52,87
11.
Paříž
52,65
12.
Bratislava
52,50
13.
Londýn
51,95
14.
Jeruzalém
50,64
15.
Tokio
50,58
16.
Záhřeb
50,15
17.
Lublaň
49,39
18.
Lisabon
48,81
19.
Brusel
48,01
20.
Johannesburg
47,68
Zdroj: The e-Governance Institute
červen 2010
politní portál. Zatímco v roce 2005 obsadila Praha 14. místo a o dva roky později se
dokonce propadla ještě o stupínek níž, loni
už předběhla i města jako Londýn, Paříž či
New York. Lepší webový portál má podle
hodnotitelů už pouze jihokorejský Soul.
Místo víceméně elektronické vývěsky magistrátu vznikl portál, který je vstupní branou k četným informacím a službám. Pražský primátor MUDr. Pavel Bém napočítal
29 agend, které si – na rozdíl od současného stavu – ještě před pár lety musel obyvatel
metropole vyřizovat kontaktně, a oznámil,
že magistrát letos k 1. červnu spustí dalších
61 projektů. Ty mají třeba umožnit vyřídit
si přes internet registrační kartu chovatele
psa, podat čestné prohlášení o majetkových poměrech či požádat o vydání souhlasu k nakládání s nemovitostí.
jak se vYZnat ve sPletI Dat
Aby se návštěvník portálu mohl orientovat
v množství informací a služeb, je portál
rozdělen do čtyř sekcí. Z hlavní stránky se
zájemce dostane k informacím týkajícím
se městských částí, dopravy, zábavy, života v Praze i její minulosti a budoucnosti,
možností získat dotace i orientace pomocí
různých map. Ve druhé sekci nazvané Portálová rodina je seřazeno deset relativně
obsahově samostatných celků, jako je magistrát, zdravotnický portál, portál pro sociální oblast, dopravní situace, Praha virtuální či třeba Zakázky pod lupou.
Sekce Elektronické služby nabízí 11 služeb – nejen informace o Opencard, ale též
on-line dopravní kamery nebo fotobanku
s téměř 800 fotografiemi ze života města,
které jsou k dispozici ke stažení v tiskové
kvalitě. Část Jak zařídit představuje průvodce životními situacemi z oblasti bydlení,
dokladů, dopravy, poplatků, žádostí, povolení a stížností. Čtvrtou hlavní sekcí je adresář, kudy se návštěvník dostane na webové
stránky městských částí a dalších úřadů.
se Zlatým erBem
Již zmíněný portál Zakázky pod lupou zasluhuje zmínku ještě proto, že ve 12. ročníku soutěže Zlatý erb o nejlepší webové
stránky měst a obcí získal letos první místo
v kategorii Nejlepší elektronická služba.
Tato služba funguje na http://zakazky.
praha.eu od května 2009. Zveřejňují se tam
všechny zakázky u stavebních prací nad
jeden milion korun, u objednávek služeb
a dodávek hmotného majetku nad půl milionu korun. Cílem portálu Zakázky pod
lupou je poskytnout zájemcům informace
o výběrových řízeních organizovaných Magistrátem hl. m. Prahy. Portál obsahuje údaje o jednotlivých zakázkách ve všech fázích
n
procesu jejich realizace.
jaroslav wInter
veřejná správa
a internet /43
B
yli jste volit do Poslanecké sněmovny? Jste zvědaví, jak volby
dopadly ve vašem městě, městysu
či obci? Kdo byl nejstarším a kdo nejmladším kandidátem? Pokud vás toto
vše zajímá, podívejte se na stránky www.
volby.cz, které provozuje Český statistický úřad (ČSÚ).
Co tam najdete? Výsledky všech
předchozích voleb do Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu ČR (jsou
tam od roku 1996), zastupitelstev krajů (od roku 2000), zastupitelstev obcí
(od roku 1994), Evropského parlamentu
(od 2004), ale i například i do České národní rady (1990 a 1992) a Federálního
shromáždění (taktéž 1990 a 1992).
Na specializovaném webu Českého
statistického úřadu se však dozvíte i aktuální data o právě uskutečněných parlamentních volbách: Především to, kdo
je vyhrál, které politické strany a s kolika
mandáty se dostaly do dolní parlamentní komory i kteří konkrétní poslanci v jejích lavicích zasednou a kolik jednotliví
kandidáti obdrželi preferenčních hlasů.
Volební výsledky si můžete zobrazit jak
za celou Českou republiku, tak za každý kraj, každý okres, každou obec, ba
i za každý jednotlivý volební okrsek.
Adresa www.volby.cz ovšem obsahuje i spoustu dalších informací. V sekci
Jmenné seznamy a přehledy se dozvíte
počty kandidátů na jednotlivých listinách, kdo byl nejstarším a kdo nejmladším kandidátem, rozdělení kandidátů
podle věku a pohlaví, rozdělení kandidátů na základě jejich politické příslušnosti – a toto vše z pohledu nejen kandidátů,
ale také přímo zvolených (v tomto případě) poslanců. Vše samozřejmě s možností výběru území a územního celku,
který vás zajímá.
Podstatnou informací je rovněž volební účast. Ta pochopitelně mnohé vypovídá: Zda v daném místě občany politika
zajímá, klesl-li tam ve srovnání s minulými volbami zájem voličů dostavit se
k volebním urnám nebo jestli naopak
stoupá atd.
Věřme, že se brzy dočkáme také mapového zobrazení všech volebních výsledků, neboť barevná mapa, z níž už
na první pohled zcela jasně vyčteme,
jaká kde vyhrála politická strana, má
větší vypovídací schopnost než jedna
velká tabulka výsledků. Protože tento
článek vznikl ještě v době před volbami
do Poslanecké sněmovny, budu doufat,
že Český statistický úřad podobu tohoto
n
serveru nezmění.
vÁclav kouDele
vedoucí odboru informatiky
Krajský úřad Plzeňského kraje
17
Informační a komunIkační technologIe
jaké bylo desetiletí
elektronické veřejné správy?
Iniciativa eStat.cz vedená poslancem Evropského parlamentu
Edvardem Kožušníkem uspořádala v pražském Valdštejnském
paláci za účasti předsedy Senátu Přemysla Sobotky seminář
na téma 10 let českého eGovernmentu.
v
panelové diskusi se také představili
bývalí ministři, kteří od konce 90. let
20. století určovali rozvoj informační společnosti: Karel Březina, Vladimír Mlynář, Dana Bérová a Ivan Langer, doplnění
nynějším náměstkem ministra vnitra pro
informatiku Jaroslavem Chýlkem. V debatě
se hodnotilo uplynulé desetiletí převážně
pozitivně. Na počátku stála Strategie rozvoje informační společnosti, kterou přijala
Zemanova vláda, ministerstvo informatiky
vyvíjelo koncepci Portálu veřejné správy, jehož rozvoj byl později bohužel utlumen, až
se za minulé vlády dospělo k celoplošnému
zřízení terminálů CzechPOINT, povinným
datovým schránkám a budování základních
registrů veřejné správy.
ProBlÉmY PŘetrvÁvají
Vladimír Mlynář však poněkud zproblematizoval zaměření semináře, když prohlásil,
že předchozí desetiletí bylo ve znamení
elektronizace a nikoli eGovernmentu, který znamená zásadní reformu správního
systému s využitím moderních informačních technologií. Ve veřejné správě zatím
k zásadní změně nedošlo a stále se vrací
stejný problém: Elektronizují se neefektivní a zastaralé správní procesy, což zvyšuje
náklady na administrativu a konzervuje
nynější stav. Dalším přetrvávajícím problé-
mem je rivalita mezi informatiky legislativci. Podobně jako jiní řečníci upozornil také
na fakt, že rozvoj informatizace je u nás
zpolitizován a s každou další změnou vlády
dochází k výrazným změnám ve strategii
informačních a komunikačních technologií
(ICT), což znejisťuje uživatele a celý systém
neúměrně prodražuje.
V diskusi o tom, jak by měl být řízen
eGovernment po parlamentních volbách,
zaznívaly návrhy na převedení této agendy
pod Úřad vlády ČR. Důležitý však byl argument, aby byl zachován nynější systém
kvůli plynulému čerpání dotací z EU.
Dana Bérová připomněla další nešvary
– nedokončení reformy státní správy, resortismus, nekoncepční spolupráci státu se
soukromou sférou a nedostatek kvalifikovaných lidí ve veřejné správě.
Náměstek ministra vnitra Jaroslav Chýlek
potvrdil, že zatím chybějí ve veřejné správě
motivační nástroje, které by umožnily přesvědčit úředníky, jak je proti tradičním postupům výhodné využívat nové technologie.
Zdaleka ne všichni jsou přesvědčeni, že jim
informační technologie umožňují usnadnit
práci. V tomto směru je situace povzbudivější na úrovni obcí a krajů než na ministerstvech. Jako důvod pomalého a opatrného
nasazování nových technologií byl v diskusi uváděn také strach některých politiků
a úředníků z transparentnosti. Mezi očekávanými, ale zatím nedotaženými projekty
byla jmenována e-justice, elektronické volby
nebo usnadnění procesu RIA (Regulatory
Impact Assessment – nástroj pro zvyšování
kvality regulace) plným využitím elektronizace v legislativním procesu.
Nejkritičtěji se k současnému stavu vyjadřoval Oldřich Kužílek, tvůrce zákona
o svobodném přístupu k informacím. Vytýkal politikům a úředníkům absenci strategického cíle, jímž je informovanost občanů.
Na mnoha úřadech stále panuje neochota
zveřejňovat dobrovolně veřejné informace
a komunikace s veřejností je chápána spíše
jako nepříjemná povinnost než samozřejmá nutnost.
PatŘíme sPíŠe k PrůmĚru
Jaroslav Chýlek uvedl, že podle údajů Eurostatu nepatří ČR v rozvoji elektronických
služeb k nejvyspělejším evropským zemím,
ale spíše k průměrným – 65 % podnikatelů a 27 % jednotlivců využívá internet
ve vztahu k veřejné správě. Podle Českého
statistického úřadu více než 11 % občanů
komunikuje s úřady e-mailem a stahuje
si formuláře, 6 % jich vyplňuje formuláře
na webových stránkách úřadů. Formuláře
ke stažení nabízejí všechny krajské úřady,
64 % státních úřadů a 42 % obcí, k on-line
vyplnění 77 % krajských úřadů, 38 % organizačních složek státu a přes 10 % obcí. Existuje tedy zřejmý nepoměr mezi stoupající
nabídkou elektronických služeb od úřadů
n
a jejich využíváním občany.
vlaDImír heger
efektivní správa dokumentů
P
MO000948-7
ublikace Efektivní správa dokumentů – Co nabízí Enterprise Content Management se zabývá správou nestrukturovaných informačních zdrojů, jako jsou dokumenty, e-maily, formuláře, faxy, obrázky, hlasové zprávy apod. Vysvětluje celkovou koncepci aplikační oblasti
označované termínem »správa podnikového obsahu« a vymezuje základní terminologii. Poskytuje
přehled základních aplikačních komponent, které charakterizuje z hlediska jejich účelu, hlavních
funkcí a očekávaných přínosů. Zabývá se správou podnikového obsahu i v souvislosti s aktuálně
platnou legislativou a mezinárodně uznávanými standardy. Opomenuty nejsou ani aspekty řízení,
pozornost je věnována momentálně se rozvíjející oblasti služeb a kritickým faktorům úspěšnosti
projektů. Publikace obsahuje přehled současné nabídky produktů a služeb na našem trhu a uvádí
aktuální trendy, které tento trh ovlivňují. Nabízí příklady z praxe a odkazy na internetové stránky,
na kterých lze získat další informace. Kód knihy je: 03941.
Knihu za 249 Kč (včetně DPH) si lze písemně objednat na adrese Economia, a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na http://knihy.
ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství GRADA Publishing. Případné
informace poskytnou na tel.: 220 386 511–12. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.
18
červen 2010
Téma
FOTO: ARCHIV
malé dopravní stavby v obcích
Je třeba z náměstí vyloučit automobilovou dopravu, nebo se na něm naopak má vybudovat co nejvíce parkovacích míst? Tuto otázku
řešili i v Boskovicích v okrese Blansko. Nakonec pro své Masarykovo náměstí (na snímku s radnicí v pozadí) nalezli přijatelný kompromis.
nové parkoviště přispělo
ke zklidnění centra boskovic
V historických centrech měst se plochy pro parkoviště hledají
jen velmi obtížně. V Boskovicích však zabili dvě mouchy jednou ranou: Zbavili se už nefunkčního nájezdu pro zauhlování
bývalé kotelny a místo něho vybudovali 30 parkovacích míst.
J
eště dříve, než v Boskovicích na Blanensku začali s rekonstrukcí Masarykova náměstí v historickém jádru města
a s návazným budováním přilehlého parkoviště v Hradní ulici, podle slov Ing. Vlastimila Koláře, vedoucího odboru územního
rozvoje městského úřadu, zástupci radnice
sjezdili snad půl republiky, aby se nechali
inspirovat dobrými zkušenostmi, ale také
aby se vyvarovali špatných řešení.
auTomobilů na náměsTí Je méně
a parkuJí za poplaTek
»Můj průzkum se soustředil na otázku dopravy: Zda vůbec – a pokud ano, pak v jaké
míře – pustit auta do hlavního městského
prostoru a jak velkou plochu tam vyčlenit
pro parkování. Zjistil jsem třeba, že tam, kde
auta z náměstí razantně vymístili, prostor
„umrtvili“. Jenže zaskládat náměstí auty
také není řešení, i když řada obchodníků by
červen 2010
si to přála. Považovali náměstí za něco jako
kapacitní parkoviště a zásobovací dvůr pro
své obchody. Nám se obchodníky podařilo
přesvědčit, že náměstí plní i jiné funkce –
shromažďovací a do jisté míry i relaxační. Je
důležité, aby se lidé v tomto prostoru cítili
bezpečně a příjemně. To se nakonec pozitivně projeví tržbách obchodů. Když bude
prostor přirozeně příjemný, lidé jej budou
vyhledávat a taky něco nakoupí,« poznamenává Ing. Vlastimil Kolář.
Oboustranně přijatelná řešení se hledala
rovněž s památkáři. Po roce 1989 totiž historické jádro města včetně torza židovského gheta bylo prohlášeno za městskou památkovou zónu. »S památkáři jsme dlouze
a složitě diskutovali kupříkladu otázku zeleně,« vysvětluje Ing. Vlastimil Kolář. »Vím,
že historicky stromy a květiny na náměstích nebyly, neboť šlo o prostory ke konání
trhů. Ovšem dnes náměstí plní i jiné funkce
a podle mého názoru se to bez zeleně už neobejde. Jen je třeba zvolit vhodnou míru.«
V Boskovicích je tak nyní na Masarykově
náměstí 100 zpoplatněných parkovacích
míst, která v tomto prostoru slouží hlavně
návštěvníkům obchodů, úřadů a bank.
příležiTosT dala hradní ulice
Nové parkoviště s kapacitou 30 míst v Hradní ulici směrem z horního konce náměstí
vzhůru k zámku a zámecké zahradě je zase
určeno především návštěvníkům boskovických kulturních památek. Parkoviště (viz
snímek na další straně) vzniklo na místě
někdejšího, po plynofikaci už nefunkčního nájezdu pro zauhlování kotelny přilehlé
základní školy. V památkové zóně to bylo
prakticky jediné možné místo pro tolik potřebné parkoviště. Nakonec projekt přijali
i památkáři: V Hradní ulici se totiž odstranil
nevhodný novotvar (nájezd na školní uhelnu) a parkoviště svým pojetím respektuje
bezprostřední sousedství historické budovy
zámecké barokní rezidence, v níž nyní sídlí
Muzeum Boskovicka.
Důležité je, že radnice vybudování parkoviště v Hradní ulici nepojala samoúčelně
– jen ve snaze získat nová parkovací mís-
19
›
Téma
malé dopravní stavby v obcích
Místo už nefunkčního nájezdu pro zauhlování školní kotelny nyní v Boskovicích
slouží toto sympatické hlídané parkoviště.
› ta. Filozofie projektu totiž byla postavena
na tom, aby se komplexně řešil i původní
stavebně technický stav celé lokality včetně
dopravní situace, která v ní panovala. Vzhledem k intenzitě dopravy tam chodníky už
svou šíří nevyhovovaly a špatný byl i jejich
technický stav. Zelené pásy, které oddělovaly chodník od vozovky, už prakticky neplnily žádnou funkci, byly prošlapány a sloužily
spíše jako záchody pro psy. Osobní auta,
parkující na vozovce mnohdy v obou směrech, bránila plynulému průjezdu ostatním
vozidlům, která navíc ohrožovala chodce,
jimž úzké chodníky nestačily.
Nové parkoviště v Hradní ulici pomohlo
zklidnit turisticky atraktivní centrum Boskovic. Protože se ulice zbavila chaoticky
parkujících aut, mohla se razantně rozšířit
plocha pro chodce tak, aby pro ně byla pohodlná, bezpečná a příjemná. Hradní ulice
dostala i novou dlažbu, je vybavena lavičkami, veřejným osvětlením a nově osazena
zelení, čímž tam vznikl příjemný a reprezentační veřejný prostor.
závora, či parkovací auTomaT?
Také parkovné je v Hradní ulici (stejně jako
na dalších parkovištích ve městě) nižší než
taxa za použití parkovacích míst na Masarykově náměstí. Všude ve městě se při parkování vozidla platí desetikoruna za první
i každou další započatou hodinu, na Masarykově náměstí však každá další započatá
hodina stojí 20 korun. Společnost Služby
Boskovice prodává rovněž parkovací karty,
které platí na všech placených parkovištích
s výjimkou Masarykova náměstí.
Po třech letech od uskutečnění projektu
by Ing. Vlastimil Kolář na základě dosavadních zkušeností postupoval jinak zřejmě
jen v případě závory u vjezdu na parkoviště. »Patrně bych ji tam už neosazoval, ale
placení řešil parkovacím automatem,« říká.
»Mentalita lidí je ještě taková, že závora část
z nich od vjezdu na parkoviště odrazuje.«
Šéf radničního odboru územního rozvoje v Boskovicích přidává ještě jednu radu:
»Vyplatí se všechny důležité věci projednat
s co nejširším okruhem orgánů, organizací
a obyvatel. Určitě nelze všem ve všem vyhovět. Ale je třeba názory druhých poslouchat, neslibovat nemožné – a to, na čem se
pak společně dohodneme, dodržet.« /ak/
20
Projekt Letohradem bezpečně bez překážek se zaměřuje
na zlepšování bezpečnosti dopravy v tomto městě. V rámci
projektu město dosáhlo i na dotaci SFDI na rekonstrukci
autobusových zastávek a chodníků v Ústecké ulici.
p
odle údajů z roku 2005 touto ulicí
v Letohradě (okres Ústí nad Orlicí)
každý den projíždělo v průměru 4600
vozidel. Podél silnice II. třídy jsou ovšem
umístěny také autobusové zastávky, v nichž
podle současného jízdního řádu den co den
zastavuje 16 linek. A jak podotýká starosta
města Petr Fiala, zastávky využívají stovky
cestujících denně.
»Zastávky se nacházejí poblíž rušné křižovatky pod náměstím a jakékoliv zastavení
autobusu tam způsobovalo velké dopravní
problémy. Ty se někdy se přenesly dokonce
až do křižovatky, k níž je příjezd od náměstí
z prudkého kopce. Docházelo tam tak k velmi nebezpečným situacím,« přibližuje ještě
nedávný stav v této lokalitě starosta.
leTohradu významně pomohl
příspěvek sFdi
Proto v roce 2008 radnice přikročila k přebudování autobusových zastávek v obou
směrech do podoby zálivů a zároveň nechala provést rekonstrukci přilehlých chodníků. Všechny tyto úpravy měly bezbariérový charakter. Investice se uskutečnila
v rámci projektu Letohradem bezpečně bez
překážek, který se v tomto východočeském
městě zaměřuje na zlepšování bezpečnosti
dopravy.
Investorem rekonstrukce autobusových
zastávek a přilehlých chodníků v Ústecké
ulici bylo město, přičemž projekt byl podpořen příspěvkem Státního fondu dopravní
infrastruktury (SFDI) 0,94 mil. Kč pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení
bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu
FOTO: ARCHIV
FOTO: ARCHIV
autobusové zastávky
mohou být bez bariér
V loňském roce Letohrad získal dotaci
SFDI i na tento nový chodník podél silnice
II/360 do jedné ze svých částí – Jankovic.
a orientace. Zbytek do celkové výše investičních nákladů 1,2 mil. Kč dorovnalo ze
svého rozpočtu město. Neinvestiční náklady činily zhruba 40 tisíc korun, přístřešek
čekárny stál radnici dalších 60 tisíc korun.
Zhovitelem díla, který vyšel z výběrového
řízení na veřejnou zakázku, byly Technické
služby Letohrad spol. s r. o.
Ačkoliv rekonstrukce zastávek i chodníků rovněž vyžadovala zásahy do některých
sousedních pozemků, podařilo se ji v samém závěru roku 2008 uskutečnit během
pouhých tří měsíců. Mimo jiné také proto,
že v místě úpravy šlo vesměs o pozemky
města, případně TJ Spartak OEZ Letohrad,
s níž radnice nalezla rychlou dohodu.
zvýšila se bezpečnosT dopravy
Město Letohrad projekt přihlásilo do soutěže Cesty městy, kterou jako součást svého Dopravního programu pořádá Nadace
Partnerství. V přihlášce do soutěže se rov-
Jak jsou řešeny autobusové zastávky v Ústecké ulici
Bezbariérové provedení zastávek odpovídá požadavkům v době výstavby platných předpisů:
Na nástupišti ve vzdálenosti přibližně 0,50 m od staničního označníku byl z dlažby s reliéfním povrchem
položen signální pás šířky 0,80 m pro nevidomé.
n Obrubníky nástupiště lemuje barevný kontrastní pás bez hmatové úpravy o šířce 0,30 m.
n V místech sjezdů a tam, kde se chodník napojuje na obslužnou komunikaci k přilehlé prodejně, byla pro
varovný pás o šířce 0,40 m použita reliéfní dlažba.
n Varovný a signální pás mají dostatečný hmatový kontrast a jsou barevně odlišeny od okolní dlažby.
n V místech pro přecházení výška sníženého obrubníku činí 0,02m, u sjezdů je pak jeho výška 0,02 – 0,05m.
n Chodníky jsou rampově spádovány ke sníženým obrubníkům ve sklonu maximálně 12,5 % při zachování
průchozího prostoru o šířce minimálně 0.90 m a příčném sklonu průchozího prostoru nanejvýš 2 %.
n Pro zrakově postižené občany tvoří vodicí linii betonové záhonové obrubníky ABO 5-20 výšky minimálně
0,06 m, které ohraničují chodník a travnatý pás. Na autobusové zastávce pod zámkem převzala funkci vodicí
linie kamenná opěrná zeď.
n Příčný sklon nástupiště je 2 % a výška nástupní hrany nad vozovkou 0,20 m.
n Přístup na autobusové zastávky je zajištěn po chodnících šířky 2,00 m, z nichž část je již v bezbariérovém
provedení a zbytek na tuto úpravu ještě čeká.
n
n
ZDROJ: MĚSTSKÝ ÚŘAD LETOHRAD
červen 2010
Téma
Před rekonstrukcí zastávek v Ústecké ulici
autobusy nejenže zastavovaly v jízdním
pruhu silnice II. třídy a brzdily plynulost
provozu, ale často vjížděly až na chodník
(horní foto). Vybudování zastávkových
zálivů a bezbariérové provedení zastávek
(foto vpravo) zvýšily bezpečnost silničního provozu a prospěly komfortu cestujících při výstupu a nástupu.
něž uvádí, že před dokončením projektu
jen v letech 2007/2008 došlo v této lokalitě hned k sedmi dopravním nehodám.
»Od doby, kdy byly autobusové zastávky
v Ústecké ulici zrekonstruovány včetně vybudování zálivů, o nějaké dopravní nehodě, k níž by tam došlo, vlastně ani nevím,«
konstatuje starosta Petr Fiala.
moderní bezbariérové řešení
nepůsobí problémy
Zrekonstruovaným zastávkám nechybějí
signální pásy s reliéfním povrchem pro nevidomé, podél snížených obrubníků byly
zase vybudovány varovné pásy. V zálivech
oddělených od jízdních pruhů vodicími
pásky je položena podle návrhu projektové
dokumentace obrusná vrstva z drobných
žulových kostek, zatímco obrusná vrstva
vozovky zůstala zachována v podobě asfaltového betonu.
Z dopravců využívá tyto zastávky ČSAD
Ústí nad Orlicí, a. s., která pro ně na požádání radnice poskytla i nové označníky.
Bezbariérové řešení zastávek řidičům au-
FOTO: ARCHIV
FOTO: ARCHIV
malé dopravní stavby v obcích
tobusů problémy nepůsobí. Projektovou
dokumentaci pro územní a stavební řízení
z hlediska bezbariérovosti důkladně posuzovalo i cestmistrovství Správy a údržby
Pardubického kraje v Ústí nad Orlicí a při
rozhodování o poskytnutí svého finančního příspěvku se jí zabýval i SFŽP.
Jak potvrzuje starosta Petr Fiala, ve městě
chybělo – a dosud částečně chybí nemálo
chodníků podél frekventovaných silnic II.
třídy v zastavěné části města, kde situace
nebyla ani pro chodce, ani pro řidiče dostatečně bezpečná. Proto se město v současném volebním období zaměřuje na zlepšování bezpečnosti dopravy na svém území
a s projektem Letohradem bezpečně bez
překážek se rok co rok uchází o dotaci Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
S žádostmi u fondu uspělo už dvakrát –
v roce 2008, stejně jako o rok později.
Dodejme, že díky projektu Letohradem
bezpečně bez překážek se v Ústecké ulici
loni položil i nový chodník podél silnice
II/360 do Jankovic a zrekonstruovaly se ještě další, už nevyhovující úseky. Radnice tyto
železniční doprava
silniční doprava
telekomunikace
chodníky, ale i veřejné osvětlení v Ústecké
ulici zainvestovala ze svého rozpočtu.
změny díky rop severovýchod
Ke zlepšení bezpečnosti dopravy přispěl
i projekt spolufinancovaný z Regionálního
operačního programu (ROP) Severovýchod,
v jehož rámci se zrekonstruoval přednádražní prostor, takže u vlakového nádraží
vzniklo za zhruba 25 mil. Kč i nové autobusové nádraží. Také v ulicích – Komenského
a Šedivské, vesměs podél silnic II. třídy,
byly obnoveny nevyhovující chodníky. Díky
ROP má Letohrad rovněž svou první okružní křižovatku.
»Naší prioritou bude i nadále pokračovat
v projektu Letohradem bezpečně bez překážek a budovat chybějící chodníky podél
frekventovaných komunikací v zastavěné
části. Zabývat se chceme i pro chodce nebezpečným zúženým hrdlem ve spodní
části Václavského náměstí, stejně jako nízkou průjezdností železničního viaduktu
na II/360 pod náměstím,« uzavřel starosta
Letohradu Petr Fiala.
/ak/
AŽD Praha
Tradiční český dodavatel moderních
řídicích a zabezpečovacích systémů pro
dopravu
Bezpečně k cíli
červen 2010
www.azd.cz
21
MO000991-3
Téma
malé dopravní stavby v obcích
i »obyčejný« chodník může
obohatit estetický vzhled obce
o
bec se s ním loni přihlásila do soutěže Cesty městy a úspěch v ní jí
unikl takříkajíc o vlásek. Petr Skiba
z pozemkového oddělení obecního úřadu
vysvětuje, že k západní části Píště, která
vznikla v šedesátých letech minulého století, nikdy nebyla vybudována přístupová komunikace pro pěší. Lidé proto museli chodit po okraji frekventované silnice II. třídy.
Protože Píšť pro projekt mohla využít vesměs vlastní pozemky, nový bezbariérový
chodník byl – i v souladu s územním plánem – od tělesa komunikace oddělen zhruba osmi metry. Bezbariérovost je zajištěna
Přístupový chodník
do západní části obce Píšť
délka nově vybudovaného chodníku...zhruba 260 m
šířka chodníku ............................................... 1,5 m
dláždění zpevněných ploch chodníků: ......... 450 m2
osazení obrubníkůw .................................. 580 bm
opěrná zeď vč. zábradlí ............................... 15 bm
elektroinstalace................. 7 ks parkového osvětlení
terénní a sadové úpravy ............................ 1500 m2
akátová alej ............................... 25 ks + 1 ks platan
městský mobiliář.............. herní prvky pro děti 3 ks,
lavice 3 ks, odpadkový koš 1 ks
typ dlažby............. Presbeton Holland 200x100x60
zahradní obrubník .......... Libet (PL) – 1000x200x60
»Třešničkou na dortu« úprav veřejných
prostranství v Píšti jsou zajímavé parkové
sluneční hodiny u kostela sv. Vavřince.
Soutěžní projekt nového chodníku si
vyžádal celkové náklady 1,43 mil. Kč. Moravskoslezský kraj na ně přispěl ze svého
Programu na podporu obnovy a rozvoje
venkova (0,2 mil. Kč) a programu Zvyšování pasivní bezpečnosti na pozemních komunikacích (0,22 mil. Kč). Zbytek doplnila
obec, která ze svého obvykle financuje i jiné
menší investice typu rekonstrukcí a výstavby chodníků či parčíků.
/ak/
FOTO: ARCHIV
ZDROJ: OBECNÍ ÚŘAD PÍŠŤ
snížením obrubníků a osazením reliéfní
dlažby pro osoby se sníženou schopností
orientace v místech nástupu na chodník
a přechodu přes komunikaci.
Pozoruhodné je, jak menší obec s 2122
obyvateli a jen 22milionovým rozpočtem
(bez dotací) se cílevědomě věnuje rekonstrukcím stávajících i výstavbě nových
chodníků, péči o zeleň a veřejná prostranství. I součástí projektu přihlášeného do soutěže Cesty městy byla navazující
opatření v podobě terénních a sadových
úprav, výsadby akátové aleje či sportovněrelaxačního zázemí pro děti.
Podle Petra Skiby se v Píšti při obnově
a úpravách veřejných prostranství opírají hlavně o vlastní nápady. Je-li však třeba
budovat nová veřejná prostranství a plochy,
naopak s projektanty spolupracují a zadávají jim vytvoření studie, případně i příslušné dokumentace. »Pokud jde o estetický
vzhled či druhy vysazovaného stromoví
a zeleně, čerpáme z historických fotografií
z 20. a 30. let minulého století,« vysvětluje
Petr Skiba. Při plánování parčíků, případně odpočivadel v návaznosti na cyklotrasy
radnice kromě toho vychází i z koncepce
rozvoje mikroregionu Hlučínsko, a to hlavně s ohledem na umístění a počty laviček,
stojanů na kola, turistického informačního
systému apod.
FOTO: ARCHIV
Chodník s bezbariérovým přístupem, zkultivované veřejné
prostranství s novými prvky obecního mobiliáře i příjemné
odpočinkové plochy se sportovně-relaxačním zázemím pro
děti. Takový je přínos projektu Opatření pro zvýšení bezpečnosti chodců na silnici II/466 obce Píšť na Opavsku.
K novému bezbariérovému chodníku byla přidána také odpočinková plocha se sportovně-relaxačním zázemím pro děti.
22
Bodové osvětlení přechodu zajišťují svítilny typu ZEBRA na dvou
sloupech. V obci se toto řešení osvědčuje i v jiných částech.
červen 2010
malé dopravní stavby v obcích
Téma
cyklostezka chce i zázemí
b
ěhem posledních dvou let vznikly
kolem Uherského Brodu hned čtyři
úseky cyklostezek v celkové délce 12
kilometrů. Všechny jsou hvězdicovitě napojeny na blízká i vzdálenější sídla, čímž se
naplňuje předsevzetí uherskobrodské radnice, aby se město stalo jakousi cykloturistickou křižovatkou mezi Baťovým kanálem,
Luhačovicemi a Bílými Karpaty.
Naposledy tam letos v dubnu slavnostně otevírali cyklostezku Kunovice–Uherský
Brod–Luhačovice, k. ú. Újezdec u Luhačovic. Projekt obousměrné dvoupruhové
cyklostezky dlouhé přes 2,8 km si vyžádal
celkové náklady 12,45 mil. Kč a mohl být
uskutečněn díky spolufinancování Státního
fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Dotace činila bezmála 7,7 mil. Kč, zbytek dorovnal investor – město Luhačovice.
Jaké Jsou zkušenosTi radnice
Ing. Pavel Josefík může shrnout bohaté
zkušenosti uherskobrodské radnice s přípravou a budováním cyklostezek: »Projektová příprava bývá složitější než následná
realizace. Stavba zpravidla netrvá déle než
pár měsíců, ale příprava projektu si může
vyžádat i několik let. Začíná již u územního
plánu a pokračuje výběrem vhodné trasy
nejen s ohledem na reliéf stezky, ale také
na „vlastnickou průchodnost“. Také v našem regionu kvůli nedořešeným vlastnickým vztahům některé slibné úseky nebylo
možno postavit. Důležitá je i příprava –
Cyklostezka Uherský Brod–Luhačovice
oficiálně slouží místním obyvatelům
i turistům od letošního 23. dubna.
kompletace žádosti na SFDI o příspěvek.
Co stavebnímu úřadu stačí pro vydání povolení na cizím pozemku (například nájemní smlouva na dobu neurčitou s výpovědní
dobou tři měsíce), nemusí uspokojit fond.«
V Uherském Brodě vědí, že postavit
cyklostezku je samo o sobě málo. Důležitá je i její údržba – město si za tím účelem
už pořizuje malou mechanizaci. Chce dál
zkvalitňovat i turistickou infrastrukturu.
Do Regionálního operačního programu
Střední Morava poslalo projekt na značení
stezky a vybudování odpočinkových míst
na nejhezčích výhledech na panorama Bílých Karpat (včetně panoramatických map
a možná i pořízení dalekohledu).
Řadu kroků město k příjemnějšímu cykloputování už vykonalo. Tak třeba při otevírání cyklostezky z Kunovic do k. ú. Újezdec
u Luhačovic nechyběla čerstvě vydaná cyklomapa Uherskobrodska a Brodský zpravodaj (viz www.uherskybrod.cz) bude zveřejňovat tipy na zajímavé cyklovýlety.
/ak/
MO000976
po silnici se už na kole neJezdí
»Tato cyklostezka byla dlouho žádaná,« říká
místostarosta Uherského Brodu Ing. Pavel Josefík. »Obě sousední města spolu už
historicky vytvářejí jakousi harmonii: Naše
město poskytovalo zaměstnání a vzdělávání, Luhačovice zase vždy měly zázemí pro
rekreaci a zábavu. Dříve od nás jezdili lidé
do Luhačovic běžně na kole. Nyní je však
na silnici II/490 takový provoz, že jet tudy
na kole znamená podstoupit velké riziko.«
Nová cyklostezka, která v extravilánu
odkloňuje cyklisty ze silnice, proto nejen
zvyšuje bezpečnost cyklistů, ale poskytuje
místním obyvatelům i dalším vyznavačům
pohybu možnost sportovního vyžití včetně
in-line bruslení. Už v zimě na ještě neotevřené stezce byla také projeta lyžařská sto-
pa. Navíc by se tato trasa měla stát součástí
významné krajské cyklotrasy Luhačovice–
Uherské Hradiště, případně Luhačovice–
Veselí, či Luhačovice–Bílé Karpaty. V sezoně
i o víkendech by tam měly projíždět stovky
cyklistů. Radnice na to připravuje i místní
podnikatele v cestovním ruchu.«
V regionu se na budování sítě cyklostezek
podílejí další obce a města. Tak třeba investorem jiné, letos v dubnu otevírané cyklostezky v úseku Prakšice–Uherský Brod byla
obec Prakšice. Luhačovice zase financovaly
nový úsek cyklostezky do Biskupic. Naopak
Uherský Brod chce ještě letos vybudovat
úsek Uherský Brod–Kunovice (okolo uherskobrodské městské části Havřice). Za připomenutí jistě také stojí už loni otevřená
cyklostezka Uherský Brod–Nivnice. Pro
cyklisty je mimořádně komfortní, neboť
povrch má ze silničního betonu a je v celé
své délce osvětlena. O náklady na její stavbu se spolu s SFDI podělilo město Uherský
Brod a obec Nivnice.
FOTO: ARCHIV
Město Uherský Brod aspiruje na to stát se mekou cykloturistů,
kteří odtud budou vyjíždět na Baťův kanál, za krásami Bílých
Karpat či do Luhačovic. K tomu jsou nutné cyklostezky...
červen 2010
23
Evropská uniE
rekonstrukce problémových
sídlišť z dotací Eu
Celkem 5138 milionů korun je k dispozici pro revitalizace či
regenerace sídlišť v ČR. Díky Integrovanému operačnímu programu (IOP) tak nyní může 41 měst získat dotace a významně
zvelebit svá problematická sídlištní prostředí. Komu přesně
jsou dotace určeny a jaké jsou nejčastější chyby v projektových žádostech, přiblíží tento článek sestavený odborníky
z Centra pro regionální rozvoj ČR.
i
ntegrovaný operační program je jedním
z osmi tematických operačních programů schválených Evropskou komisí pro
ČR v období 2007–2013. Podporuje řešení
problémů v oblastech rozvoje informačních
technologií ve veřejné správě, zlepšování
infrastruktury sociálních služeb, veřejného
zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik.
Dále se zaměřuje na podporu cestovního
ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí v sídlištích nebo na rozvoj systémů
tvorby územních politik.
k DispoZiCi 5 138 MiLionŮ korun
Takzvaná Oblast intervence 5.2 Zlepšení
prostředí v problémových sídlištích je zaměřená na zvýšení kvality života pro obyvatele problémových sídlišť prostřednic-
tvím komplexní revitalizace či regenerace
prostředí sídlišť, ve kterých by hrozící problémy mohly v případě vyšší koncentrace
sociálně znevýhodněných rodin vyústit
v sociální vyloučení.
Pro tuto oblast je určeno zhruba 12 % prostředků z více než 42,5 mld. Kč vyčleněných
pro celý Integrovaný operační program, tedy
finanční prostředky ve výši 5 138 mil. Kč.
Získat podporu mohou oprávnění žadatelé z 41 měst České republiky (viz mapa),
která mají Integrovaný plán rozvoje města
(IPRM) schválený ministrem pro místní
rozvoj.
V této oblasti intervence je možné předkládat žádosti celkem do tří aktivit:
n Revitalizace veřejných prostranství;
n Regenerace bytových domů;
n Pilotní projekty.
rEviTALiZACE vEŘEJnÝCH
prosTrAnsTvÍ
Projekty na revitalizaci veřejných prostranství zahrnují například úpravu, obnovu či
výsadbu veřejné zeleně, výstavbu, rekonstrukci nebo sanaci parkovacích ploch,
chodníků, cyklistických stezek a budování
či modernizaci nekomerčních volně přístupných rekreačních ploch.
Oprávněnými žadateli pro tuto aktivitu
jsou pouze obce. Výše podpory je pro projekty zaměřené na revitalizaci veřejného prostranství stanovena v poměru 85% ze strukturálních fondů ku 15 % zdrojů příjemce.
rEGEnErACE BYTovÝCH DoMŮ
V aktivitě regenerace bytových domů je
možné požádat o dotaci například na zateplení obvodového pláště, rekonstrukci
technického vybavení, výměnu či modernizaci lodžií, balkonů nebo třeba zajištění
moderního sociálního bydlení při renovacích stávajících budov.
V rámci této aktivity si žádost o dotaci mohou podat pouze vlastníci bytových domů.
V případě projektů na regeneraci bytových domů se může jednat o podporu maximálně 40 %, z toho tvoří 85 % strukturální
fondy a 15 % státní rozpočet, zbytek zdroje
příjemce.
Města se schváleným integrovaným plánem rozvoje měst v IOP
24
červen 2010
Evropská uniE
piLoTnÍ proJEkTY
Pilotní projekty jsou zaměřené na řešení
romských komunit ohrožených sociálním
vyloučením, tzn. dojde k propojení aktivity
regenerace domů a revitalizace veřejného
prostranství s aktivitami sociálního začleňování (aktivita 3.1b Služby v oblasti sociální integrace v IOP) nebo s aktivitami řešenými v Operačním programu Lidské zdroje
a zaměstnanost. U pilotních projektů tedy
není primárním cílem pouhé zlepšení stavu bytových domů, ale především snížení nezaměstnanosti, kriminality, drogové
závislosti a podpora vzdělanosti. Z tohoto
důvodu aktivity zaměřené na regeneraci
veřejných prostranství a na renovaci bytových domů, popř. přestavbu nebytových
objektů na sociální bydlení, budou navazovat na aktivity z oblasti sociální a komunitní péče, intervenci z oblasti lidských zdrojů,
zaměstnanosti apod.
Pilotní projekty budou realizovány v Ostravě, Orlové, Mostě, Brně, Kladně a v Přerově. Žádost o podporu v této aktivitě mohou
předložit obce i vlastníci bytových domů.
Více se o jednotlivých podporovaných
aktivitách dozvíte v Příručce pro žadatele
a příjemce dostupné na www.crr.cz nebo
www.strukturalni-fondy.cz/iop/5-2.
vÝZvY k poDávánÍ ŽáDosTÍ
Výzva Ministerstva pro místní rozvoj ČR
k podávání žádostí o poskytnutí podpory
byla vyhlášena dne 22. 5. 2009 jako kontinuální na 80 % z celkové alokace pro tuto
oblast podpory IOP 5.2. Po této výzvě následovaly výzvy jednotlivých měst, do kterých
se mohli přihlašovat žadatelé s konkrétními projekty. K 31. 3. 2010 bylo předloženo
celkem 219 projektů. Po výběru a schválení projektu městem je žadatelé předkládají
na příslušné regionální pobočky Centra pro
regionální rozvoj ČR (CRR), kde probíhá
další administrace.
nEJČAsTĚJŠÍ CHYBY oDHALEnÉ
konTroLou
Po předložení žádostí o dotaci provádí pracovníci CRR řadu kontrol – nejdříve kontrolu přijatelnosti, pak kontrolu formálních
náležitostí projektu a posléze ex-ante analýzu rizik, příp. ex-ante kontrolu na místě.
Při kontrolách se posuzuje například soulad projektu s cíli a aktivitami příslušné oblasti intervence, splnění definice příjemce,
forma a obsah žádosti i doložení všech povinných příloh.
V průběhu uvedených kontrol jsou nejčastěji nacházeny tyto nedostatky:
n chybí povinná příloha či je neúplná,
n údaje v žádosti jsou neúplné nebo neodpovídají údajům uvedeným v přílohách,
n chybí podpis statutárního zástupce.
Tato pochybení je možné dodatečně doplnit a nejsou tedy důvodem pro vyřazení
žádostí z další administrace.
Centrum pro regionální rozvoj ČR
Příspěvkovou organizaci Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) založilo Ministerstvo pro místní rozvoj
ČR již v roce 1996 za účelem aktivní podpory regionální politiky vlády ČR. Během své existence zastávalo CRR
ČR funkci implementační agentury předvstupní pomoci EU 1994–2004 a roli zprostředkujícího subjektu pro
programy financované ze strukturálních fondů EU a Iniciativy v období 2004–2006. V současné době je CRR
ČR pověřeno výkonem funkce zprostředkujícího a kontrolního subjektu pro programy období 2007–2013
(konkrétně IOP – Integrovaný operační program, OPTP – Operační program Technická pomoc a Operační
programy v rámci Cíle 3 – Evropské územní spolupráce).
Jako zprostředkující subjekt v Integrovaném operačním programu poskytuje CRR ČR konzultace a pomáhá s realizací projektů u následujících oblastí intervence IOP:
n 4.1 Národní podpora cestovního ruchu
n 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích
n 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik
n 6.1, 6.2 Technická pomoc
Od roku 2009 CRR ČR spolupracuje také s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvem vnitra ČR
při realizaci projektů v těchto oblastech intervence IOP:
n 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě
n 3.1 Služby v oblasti sociální integrace
n 3.3 Služby v oblasti zaměstnanosti
n 3.4 Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik
Role zprostředkujícího subjektu zahrnuje zejména tyto činnosti: příjem žádostí o dotaci, kontakt se žadateli
a příjemci, posouzení přijatelnosti, formálních náležitostí, ex-ante analýzy rizik projektů, kontroly ex-ante, dále
také interim a ex-post analýzy rizik projektů a kontroly projektů, ověřování dodržení podmínek zákona o veřejných zakázkách, posuzování změn v průběhu projektu, monitorování realizace projektů, administraci žádostí
o platby, vkládání údajů o projektech do informačního systému a mnoho dalších.
Pro žadatele, příp. příjemce, je velice důležitou činností CRR ČR také bezplatné poskytování fundovaných
informací a konzultací, které mohou kdykoliv zdarma využít. Kontaktními místy jsou pobočky CRR ČR v každém regionu soudržnosti (NUTS II) se sídly v Brně, Hradci Králové a Liberci, Chomutově, Olomouci, Ostravě,
Písku a Praze.
CRR ČR navíc zajišťuje také hardwarovou a softwarovou podporu a provoz monitorovacích systémů
Monit7+ jednotlivých projektů celkem pro 17 operačních programů strukturálních fondů EU. Podobně zabezpečuje i chod webové aplikace Benefit7 také pro 17 operačních programů, která je pomyslným webovým
účtem žadatele.
Mimo to se od roku 1999 CRR ČR zabývá také vytvářením volně přístupných internetových informačních
aplikací. Postupně byl vyvinut vzájemně propojený systém prezentačních úrovní – Regionální informační
servisy (RIS) a Mapový Server CRR ČR, které shromažďují a veřejnosti bezplatně zpřístupňují různorodé
datové zdroje informující o České republice, jednotlivých regionech a obcích.
proBLEMATiCká vÝBĚrová ŘÍZEnÍ
K důležitému mezníku v administraci projektu patří zadávání výběrového řízení,
neboť výdaje v projektu mohou být realizovány pouze na základě transparentního
výběrového řízení, které musí být uskutečněno v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách.
V případě zakázek nespadajících do režimu tohoto zákona postupuje příjemce
v souladu se Závaznými postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů
Evropské unie, nespadajících pod aplikaci
zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007–2013
(Závazné postupy), které jsou přílohou Příručky pro žadatele a příjemce.
konZuLTACE nA poBoČkáCH Crr
Vzhledem k důležitosti dodržení správného postupu při realizaci výběrového řízení
poskytují pracovníci regionálních poboček
Centra regionálního rozvoje ČR se sídly
v Brně, Hradci Králové, Chomutově, Olomouci, Ostravě, Písku a Praze (kontakty
jsou uvedeny na www.crr.cz) zadavatelům
četné bezplatné konzultace při přípravě
zadávací dokumentace i v dalších oblastech souvisejících s průběhem výběrového
řízení.
Příjemci jsou upozorňováni na nutnost
dodržení základních principů transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného
zacházení, které bývají nejčastěji porušovány nesprávným nastavením kvalifikačních předpokladů či hodnoticích kritérií,
nesprávným stanovením druhu veřejné
zakázky, nedovoleným rozdělením předmětu zakázky do několika výběrových řízení či neúplným dokladováním jednotlivých
úkonů.
V současné době jsou v rámci Integrovaného operačního programu vyhlášeny
i další výzvy zaměřené na jiné prioritní osy,
oblasti intervence a jednotlivé podporované aktivity (viz www.stukturalni-fondy.cz).
O jejich průběhu Centrum pro regionální
rozvoj ČR pravidelně informuje na svých
n
webových stránkách www.crr.cz.
JAnA BŘiCHáČková
DAGMAr MusiLová
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR
MO001019
červen 2010
25
Evropská uniE
nový systém umožňuje
zaplatit výdaje přímo z dotace
Od letošního 1. června zavedl Úřad Regionální rady regionu
soudržnosti Střední Čechy systém modifikovaných plateb.
Středočeští příjemci evropských dotací už tedy nebudou muset předfinancovávat projekty z vlastních zdrojů.
D
osud žadatelé své projekty financovali z vlastních peněz a teprve s odstupem času jim byly výdaje propláceny. Většinou si museli půjčit prostředky
u bank nebo si je zajistit z jiných zdrojů.
To pro ně znamenalo neúměrnou finanční
i administrativní zátěž. Nově dostávají prostředky průběžně, a to tak, aby mohli výdaje
zaplatit přímo z dotace.
ÚsporY nákLADŮ
»Podle našich odhadů by tento systém mohl
realizátorům projektů ušetřit do konce
programového období v roce 2013 zhruba
200–300 milionů korun,« vysvětluje ředitel
Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti
Střední Čechy Tomáš Novotný.
Úřad se snaží žadatelům o dotace i jejich
příjemcům vycházet vstříc ve všech smě-
Na co a kam putovaly dotace z ROP SČ
Na začátku letošního května příjemci proinvestovali již přes 3,1 miliardy korun, kterými bylo podpořeno
celkem 240 projektů. Prostřednictvím evropských dotací se tak podařilo ve středních Čechách vybudovat
například 50 km nových silnic, 13 km cyklostezek, 14 nových školských zařízení či 17 zařízení pro volnočasové
aktivity. Z této částky největší objem, více než 1,2 miliardy korun, připadá na projekty dopravní infrastruktury,
zejména na stavby a modernizace silnic druhé a třetí třídy. Jako příklad lze uvést rekonstrukce silnice v obci
Cítov a Vlíněves, výstavba a rekonstrukce autobusových zastávek v obcích Jirny, Šestajovice a Horoušany nebo
projekt uskutečněný Středočeským krajem na obnovu dopravního značení ve Středočeském kraji.
n Rozvoj cestovního ruchu byl dosud podpořen dotací ve výši přesahující 522 milionů korun. Tato částka
je rozdělena mezi 30 projektů v realizaci a tři projekty, které jsou již ukončené. Evropské dotace putovaly
například na pořízení vnitřní a vnější expozice muzea kulturní památky Bauerova vila v Libodřicích či na projekt
usilující o zachování kulturního dědictví cukrovarnictví, lihovarnictví a řepařství vybudováním muzea v prostorách nevyužívané kulturní nemovité památky, areálu hospodářského dvora v Dobrovici.
n Rozvoj měst a venkovských sídel podpořily proplacené prostředky ve výši přesahující 1 miliardu korun.
V této oblasti se uskutečňuje 114 projektů, 12 je již ukončeno. Dotace do rozvoje měst a venkova směřují
například do obcí Mníšek pod Brdy, Obecnice, Poděbrady či Horoušany na modernizaci a rozšíření mateřských
školek. Podporu získaly i Gymnázium Benešov či Střední odborná škola a Střední odborné učiliště v Berouně,
kde dotace směřovaly do zavádění moderních technologií a dalších inovací ve výuce. Peníze putují i do oblasti zdravotnictví, například na rekonstrukci a modernizaci patologicko-anatomického oddělení či na zřízení
moderního centra komplexní rehabilitační péče v Oblastní nemocnici Příbram.
n Plán Regionální rady Střední Čechy pro letošní rok je dostat se na částku 4 miliard proplacených korun. Velmi ale také záleží na svědomitosti příjemců při podávání žádostí o platbu a na jejich snaze projekty uskutečnit
co možná nejrychleji.
n
rech. »Jsme si vědomi toho, že pro mnohé
z nich byl předchozí systém financování
projektů zatěžující a někdy demotivační. Jsme však vázáni přísnými pravidly
na ochranu veřejných prostředků, které
spravujeme. Přechod na systém modifikovaných plateb, ale ukazuje, že řešení existují,« dodává ředitel.
Regionální operační program Střední Čechy (ROP SČ) je tak pravděpodobně prvním
regionálním programem v ČR, který příjemcům proplácí náklady v »reálném čase«.
V několika dalších regionech soudržnosti
sice k podobnému systému také přistoupili,
avšak ve všech případech je spojen s různými omezeními.
»Nový systém financování projektů velmi
vítáme,« říká Karel Harapes, starosta malé
obce Dobřichov na Kolínsku, který připravuje projekt na úpravu historického centra
obce ve výši přibližně 15–20 milionů korun.
»Zatím jsme na žádný projekt dotaci z ROP
Střední Čechy nežádali. Doposud jsme se
soustředili na kanalizace a chodníky. Financovat projekt z vlastních zdrojů je pro
malou obec, jako je ta naše, velmi obtížné.
Z našeho rozpočtu bychom na to peníze
neměli a museli bychom žádat o úvěr a platit vysoké úroky a další poplatky.«
JAkÝ JE posTup
Platby budou příjemcům evropských dotací
ve středních Čechách poskytovány na základě Zjednodušené žádosti o platbu, kterou je
možné předložit vždy jednou za tři měsíce.
Zásadní rozdíl je v tom, že do žádosti o platbu mohou být kromě uhrazených faktur zahrnuty i dosud nezaplacené dodavatelské
faktury související s dotovaným projektem.
Regionální rada zašle příjemci dotace prostředky v plné výši schválené žádosti, tedy
i na dosud neuhrazené závazky. Příjemce
uhradí faktury dodavatelům a následně
provedené platby Regionální radě regionu
soudržnosti Střední Čechy do deseti dnů
doloží.
Základní podmínkou je uzavření smlouvy o dotaci mezi regionální radou a příjemcem. »Zneužití systému se nebojíme. Předtím, než příjemci peníze pošleme, prochází
projekt několikastupňovou kontrolou. Kromě věcné kontroly monitorovací zprávy
a žádosti o platbu vyjíždíme i na kontroly
na místě. Celému procesu navíc předchází
důsledná kontrola zadávacího řízení. Posuzuje se soulad výběrového řízení se zákonem o veřejných zakázkách a s našimi
vnitřními pravidly,« uzavírá ředitel Úřadu
Regionální rady regionu soudržnosti Středn
ní Ćechy Tomáš Novotný.
vEronikA pELÍŠková
Evropské dotace putovaly například na pořízení vnitřní a vnější expozice muzea kulturní památky Bauerova vila v Libodřicích na Kolínsku.
FOTO: ARCHIV
26
vedoucí oddělení Technické pomoci a publicity
Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti
Střední Čechy
červen 2010
Evropská uniE
rop Jihovýchod:
ukázkové příklady
p
ress trip v krajích Vysočina a Jihomoravský nabídl novinářům příležitost
seznámit se se třemi konkrétními
projekty: Zkvalitnění výuky na Základní
škole Měřín, Výhon – turistický okruh s rozhlednou a Autobusový terminál Rousínov.
MĚŘÍn: ZákLADnÍ ŠkoLA
V prioritní ose 3 Rozvoj měst a obcí je celkem k dispozici 5,6 miliardy korun, z nichž
kolem 60 % dostávají především základní
školy na zkvalitnění podmínek pro výuku.
Ukázkovým příkladem je Základní škola
v Měříně. Nedostatečnou infrastrukturu
pro vzdělávání a sport vyřešila díky dotaci
ve výši 12,5 milionu korun, přibližně jeden
milion korun přidala ze svého rozpočtu
obec. »Při posuzování žádosti jsme ocenili nejen to, že škola chce zlepšit výuku, ale
i její záměr poskytnout nové prostory v odpoledních hodinách a přes víkendy ostatním občanům obce. Vzniká zde přirozené
komunitní centrum,« zdůraznila ředitelka
Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod Mgr. Marta Sargánková.
Od října 2009 slouží více než 400 žákům
z Měřína a okolních obcí čtyři nové učebny, nový gymnastický sál, místnost pro
volnočasovou činnost a další potřebné zázemí – vše vybudované v půdní vestavbě.
»Zhruba pět milionů korun stála komplexní rekonstrukce tělocvičny, která už vůbec
nevyhovovala hygienickým předpisům.
Počítačová učebna má 14 míst s připojením
na internet, interaktivní tabuli, notebooky.
Další učebna je pro výtvarnou výchovu,«
doplnila při prohlídce základní školy její ředitelka Mgr. Věra Matějíčková. Pokud bude
v rámci ROP Jihovýchod schválena další žádost obce o dotaci, na střeše školy přibudou
fotovoltaické panely na ohřev teplé vody.
»Dosud jsme ve škole upravili pouze polovinu půdní vestavby, záměrem je však
postupně zrekonstruovat i tu druhou část.
Pro městys s 2000 obyvateli jsou to finančně velmi náročné investiční akce,« uvedla
místostarostka Anna Oulehlová.
ŽiDLoCHoviCE: roZHLEDnA
Pro cestovní ruch počítá ROP Jihovýchod
do roku 2013 s dotacemi ve výši 3,8 miliardy
korun. V prioritní ose 2 má zelenou především budování turistických tras, naučných
stezek stezek, hipostezek, stezek pro pěší,
cyklisty a lyžaře, jejichž cílem je poznávání
přírodních a historických zajímavostí a památek. Takových projektů bylo podpořeno
již asi 20 v celkové hodnotě zhruba 274 milionů korun.
červen 2010
V poslední době jsou velmi úspěšné projekty rozhleden. »Pan prezident sice říká,
že z rozhleden podpořených z evropských
fondů, není nikam vidět, ale není tomu tak.
Například z Akátové věže Výhon v jihomoravských Židlochovicích je nádherný výhled
do rovinaté krajiny Dyjsko-Svrateckého
úvalu,« poznamenala ředitelka Sargánková cestou do Židlochovic. Měla pravdu.
Po zdolání 76 schodů se ve výšce 14,5 metru otevírá panoramatický rozhled ke všem
světovým stranám. K rozhledně je z města
přístup jen pěšky po pětikilometrové turistické trase, která vede přírodním parkem
Výhon a vinicemi. Její součástí je pět informačních tabulí, deset originálních rozcestníků, dva přístřešky s posezením, park u gotické zvonice nedaleko centra města a jiný
mobiliář. Iniciátorem myšlenky postavit
na místě triangulačního bodu na vrcholu
masivu Výhon ve výšce 355 metrů téměř
18metrovou dřevěnou stavbu je Ing. Martin Dratva z Městského úřadu Židlochovice.
»Byl to nápad několika dalších příznivců turistiky. Vybírali jsme z 15 návrhů, nakonec
jsme se rozhodli pro projekt brněnského
architekta Ing. Pavla Jury.«
Rozhledna je kruhového půdorysu o průměru 3,7 metru. Její plášť, konstrukci točitého schodiště i celé stavby tvoří 30 nosných
sloupů. Hlavním stavebním materiálem se
stalo akátové dřevo.
Akáty rostou všude kolem, proto jsme je
využili při výstavbě rozhledny, i když jsme
nakonec kvalitní dřevo museli přivézt až
ze Slovenska,« vysvětloval architekt Jura.
I když je Výhon první rozhlednou, kterou
projektoval, na letošních Stavebních veletrzích v Brně získala díky architektonickému řešení v soutěži TOP INVEST 2009 cenu
Nejlepší investice roku 2009.
»Celkové uznatelné výdaje na vybudování rozhledny a turistického okruhu dosáhly kolem 2,6 milionu korun, z toho dotace
tvořila 2,4 milionu. Od srpna 2009, kdy jsme
ji slavnostně otevřeli, je zájem turistů nevídaný. Přes víkend sem přichází až 250 osob.
I místní jsou hrdí na unikátní stavbu stojící
na katastru našeho třítisícového města,«
pochvaloval si starosta Židlochovic Vlastimil Helma.
rousÍnov: AuToBusovÉ náDrAŽÍ
Dotační injekci z ROP Jihovýchod dostává
i dopravní infrastruktura v rámci prioritní
osy 1 – celkem 9,5 miliardy korun. Nový
autobusový terminál v pětitisícovém Rousínově získal dotaci ve výši 39,5 milionu
korun. »Nádraží je součástí integrovaného
FOTO:ARCHIV
Z Regionálního operačního programu (ROP) Jihovýchod lze
čerpat prostředky na projekty v oblasti rozvoje měst a obcí,
cestovního ruchu a dopravní infrastruktury.
Počítačová učebna v ZŠ Měřín, rozhledna Výhon v Židlochovicích i autobusové
nádraží v Rousínově byly podpořeny
dotacemi z ROP Jihovýchod.
dopravního systému Jihomoravského kraje,
který by měl postupně propojit další města
a obce. Cestující se tak bude moci na jeden
lístek dostat kamkoli v kraji,« zdůraznila
Mgr. Marta Sargánková.
Autobusové nádraží je v provozu od letošního ledna. »S jeho výstavbou počítal
územní plán už před deseti lety. Chyběly
však peníze. Postavili jsme ho sice za své,
ale slíbili nám, že peníze z ROP už brzy
dostaneme. Z městského rozpočtu jsme
vynaložili kolem 6 milionů korun zejména na výkup nemovitostí a pozemků. Jsme
rádi, že nový terminál na okraji města konečně vyřešil neúnosnou dopravní situaci
v centru Rousínova,« konstatoval jeho starosta Ing. František Havíř.
Denně zastaví na nádraží 230 autobusů
a ročně ho využije na 765 tisíc osob. Zvýšil
se také komfort, informovanost a bezpečnost cestujících a dopravců a zlepšil se přístup handicapovaným lidem. Na nádraží
je osm zastřešených zastávek a odbavovací
hala s čekárnou a sociálním zařízením, automaty na teplé nápoje a další občerstvení.
K terminálu vede nová komunikace, nechybí zde ani parkoviště a stojany na kola.
/sk/
27
Evropská uniE
Zvenku to možná působí nekoncepčně, ale když se to v průběhu deseti let všechno takhle poskládá, vyjde vám hezky spravená obec. To je s naším rozpočtem velký úspěch. Říká starostka severomoravské obce Rouské a předsedkyně Mikroregionu
Záhoran Miluše Stržínková.
Vám se daří čerpat dotace, když jste se
pustili do rekonstrukcí už několikrát?
Abyste vůbec mohli na tak malé obci
něco opravit, bez dotací se neobejdete. Dokud nebude rozpočtová politika spravedlivější vůči menším obcím, budeme na nich
prakticky závislí. I proto jsme byli již předem dobře připravení. Jako první jsme se
rozhodli rekonstruovat víceúčelový obecní
dům, kde sídlí i obecní úřad. Připravili jsme
si projektovou dokumentaci včetně stavebního povolení a čekali na vyhlášení výzvy v Programu rozvoje venkova pro obce
do 500 obyvatel. Na jinou dotaci bychom
totiž asi neměli kofinancování. Jsme malá
obec s rozpočtem zhruba tři miliony. Výše
spolufinancování pro nás hrála rozhodující úlohu. Když byla vyhlášena první výzva,
předložili jsme žádost. Při jejím zpracování
jsme se snažili, abychom dosáhli co nejvíce
bodů. Ale vybráni jsme nebyli. Obrátili jsme
se proto na Státní zemědělský intervenční
fond (SZIF), kde se zjistilo, že jsme byli poškozeni. Při zpracování žádosti totiž došlo
k administrativní chybě. Vše se ale dalo
do pořádku a nakonec jsme dotaci získali.
Dodatečně bych tak chtěla poděkovat SZIF
v Olomouci za jeho vstřícnost.
n
Pak už stačilo vyhlásit tendr a stavět...
Nebyla to zdaleka tak jednoduché. V prvním výběrovém řízení některé firmy výrazně překročily rozpočet projektu. Zrušili
jsme ho a oslovili jiné firmy. V druhém výběrovém řízení jsme se dostali na celkovou
výší 5,5 milionu, což byla zhruba částka
uvedená v projektové dokumentaci. Vybrali
jsme firmu ze Starého Jičína, která měla velmi dobré reference a navíc jsme si její práci
Miluše Stržínková, starostka obce Rouské.
mohli ověřit na rekonstrukci Obecního úřadu v Příboře.
Výběrové řízení jsme uspořádali sami.
Velmi nám totiž pomáhá Ing. Pavla Krbálková, manažerka Mirkoregionu Záhoran
(Býškovice, Horní Újezd, Malhotice, Opatovice, Paršovice, Provodovice, Rakov, Všechovice a Rouské), kterou si platíme. Má
rovněž na starosti psaní projektů, jejich administraci a metodickou pomoc pro obce
mikroregionu včetně závěrečného vyúčtování. Díky ní se nám povedlo do obcí mikroregionu přivést dotace už celkem ve výši
minimálně 50 milionů korun.
ním patře je opravený velký sál a přistavěna
nová kuchyň. Vzadu za obecním domem
jsme vybudovali terasu, na které je nyní velká trampolína pro děti.
n I prostranství před domem je pěkně
upraveno...
Rok po podání první žádosti o dotaci na
rekonstrukci obecního domu jsme požádali
o podporu z programu LEADER, tentokrát
na úpravu návsi. V 1. etapě jsme na části
návsi zpevnili plochy, rozšířili zeleň o osm
stromů a nakoupili techniku k údržbě. Náklady překročily jeden milion korun. V druhé etapě – Úprava okolí sakrální stavby jsme
zpříjemnili především plochu kolem sochy
sv. Jana Nepomuckého z roku 1791. Za tyto
práce jsme zaplatili 800 tisíc korun.
Poté následovalo restaurování samotné
sochy, na které jsme získali 400 tisíc korun
z Ministerstva kultury v rámci oprav drobných sakrálních staveb a také z Programu
obnovy venkova Olomouckého kraje.
Kdy začala přestavba obecního domu?
Firma nastoupila v srpnu 2008 a do konce roku měly být práce hotovy. O dva měsíce jsme však smlouvu prodloužili. Neplatili
jsme ale žádné práce navíc a firma splnila
vše, na čem jsme se domluvili. Budovu jsme
zkolaudovali 20. února 2009.
n
Co vše jste vlastně zrekonstruovali?
Samotná stavba obecního domu urbanisticky hyzdila střed obce – jejím největším
problémem byla rovná plechová střecha.
To byla první věc, kterou chtěli zastupitelé
změnit spolu s celkovou rekonstrukcí objektu. Dělaly se tedy nová sedlová tašková střecha, nový strop, nové dispoziční uspořádání,
venkovní fasáda, výměna oken, elektroinstalace, topení. Nakupovalo se nové vnitřní vybavení do interiéru, kde přibyly nové místnosti. Jednu z nich využívají naše místní
spolky. Dále je zde víceúčelová knihovna,
kde se kromě půjčování knih pořádají různé akce a kurzy. A také nová klubovna, kde
se soutěží v kulečníku, šipkách apod. V prvn
Jaké projekty plánujete na letošek?
Chceme revitalizovat výletiště. Vybudujeme nové sociální zařízení a novou střechu
nad bufetem. Také jsme vykoupili zahradu
v těsném sousedství výletiště. Dispozičně toto místo změníme tak, aby sloužilo
ke sportovním i kulturním akcím. Až bude
vše hotové, zkusíme opravit starou vodárnu. Rádi bychom zde vybudovali rozhlednu
a další zázemí včetně ubytovacích kapacit.
n
FOTO: AUTOR
n
FOTO: AUTOR
skládáme projekty
a peníze jako puzzle
Obec Rouské má pěkně zrekonstruovaný víceúčelový dům, upravenou náves, zrestaurovanou sochu sv. Jana Nepomuckého...
28
n Kdybyste opět žádali o dotaci na přestavbu obecního domu, udělali byste něco
jinak?
Asi bychom se snažili připravit ten balíček komplexní, aby zahrnoval rekonstrukci domu i úpravu návsi. Když už je dotace
schválena, lze pak najednou udělat co nejvíce věcí. Určitě bychom si dali při přípravě
projektu pozor na jeho udržitelnost. Indikátory se musí splnit, neboť kontroly jsou
přísné. Důležitý je výběr firmy, aby nejen
uměla svou práci, ale také poradit si s dotacemi. Nepodceňovala bych stavební dozor.
Manažerka projektu, dobrá firma a stavební dozor mohou zachránit spoustu peněz.
Mikroregion Záhoran oslaví v roce 2011
desáté výročí. Co bych doporučila menším
obcím dalších mikroregionů? Vytvořit si zázemí a najít svou manažerku. Peníze, které
n
je to bude stát, se jim určitě vyplatí.
MArTin ČECH
červen 2010
obce a odpady
Příloha
ILUSTRAČNÍ FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 6/2010
Obec Zašová na Valašsku má nový sběrný dvůr od podzimu loňského roku.
aktuální informace
a výměna zkušeností
Již pojedenácté se 9. a 10. června sejdou v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové odborníci na komunální odpadové
hospodářství.
D
voudenní konference s podtitulem
Hospodaření s komunálními odpady nabízí příležitost k získání aktuálních informací a vyměně zkušeností mezi
zástupci obcí, měst, podniků a organizací.
ZKUŠENoSTI a STRaTEGIE
Přednášky a diskuse se člení do pěti hlavních programových bloků. První se bude
věnovat rozvoji odpadového hospodářství
ČR. Podrobnou informaci si vyžaduje stávající úprava zákona o odpadech, která prošla
několika závažnými novelizacemi. Důležitý
je rovněž předpokládaný vývoj právních
norem v oblasti nakládání s odpady, ať jde
o euronovelu, která je již na konci legislativního procesu, nebo o přípravu návrhu zcela nového zákona o odpadech. Ten by měl
být hotov v příštím roce. Předpokládá se, že
přinese závažné změny, například zařazení
problematiky zpětných odběrů do samostatného zákona.
Druhým programovým blokem je strategie měst a obcí v odpadovém hospodářství. Na loňské konferenci se rozsáhle disčerven 2010
kutovalo o strategickém dokumentu Svazu
měst a obcí a Asociace krajů o odpadovém
hospodářství měst a obcí. Letos by měly být
představeny závěry vyplývající z aktualizace tohoto dokumentu. Na programu jsou
přednášky o prognóze produkce, skladbě
a nakládání s komunálními odpady nebo
přehled zařízení pro sběr, úpravu, zpracování a odstranění odpadů.
V bloku věnovaném zpětnému odběru
výrobků, se bude hodně hovořit o spolupráci kolektivních systémů s městy a obcemi. Dojde rovněž na zhodnocení účinnosti
zpětného odběru elektrozařízení zajišťovaného kolektivními systémy. Ekonomika odpadového hospodářství obcí je název čtvrtého bloku, který ukončí první den setkání.
Přednášky se budou věnovat vývoji nákladů
na odpadové hospodářství obcí a ekonomickým nástrojům k efektivnímu řízení nakládání s odpady.
INTEGRoVaNÉ SYSTÉMY
Na programu druhého dne konference
bude pátý blok – odborné přednášky a pa-
nelové diskuse k přípravě a realizaci integrovaných systémů nakládání s odpady.
Projektů na přípravu regionálních řešení se
rozbíhá několik a jejich zástupci se přijedou
podělit o své zkušenosti. Dá se očekávat, že
mnohokrát bude zmiňována nutnost spolupráce obcí a krajů v rámci integrovaných
systémů, která je pro úspěch těchto projektů klíčová.
Tento programový blok se bude zabývat
i praktickými aspekty třídicích systémů
v městech a obcích, zejména výhodami
a nevýhodami různých sběrových systémů
pro využitelné odpady (pytlové systémy
sběru nebo oddělený sběr biologických odpadů apod.).
V průběhu konference budou v prostorách kongresového centra prezentovat
organizace a firmy zajímavé novinky pro
komunální systémy. Loni to byl například
nový typ kontejneru pro sběr biologicky
rozložitelných odpadů. Uvidíme, jak budou
firmy reagovat na vlnu zájmu o sběr a zpracování bioodpadů včetně kompostování
a bioplynových stanic.
Součástí programu bude již tradiční vyhlášení vítěze soutěže obcí O křišťálovou
popelnici za rok 2009.
Konferenci pořádá EKO-KOM, a. s., spolu s kolektivními systémy zpětného odběru
elektrozařízení: ASEKOL, s. r. o., EKOLAMP,
s. r. o., a ELEKTROWIN, a. s. Partnery konference jsou již organizace sdružující odpadářské firmy SVPS, ČAOH. Mediálními
partnery jsou časopisy Odpady a Moderní
obec.
Podrobné informace a přihlášku nalez/kce/
nete na www.ekokom.cz
29
Příloha
obce a odpady
Tříděný sběr komunálního
odpadu úspěšně překonal krizi
Hospodářská krize ovlivnila i odpadové hospodářství, především nakládání s využitelnými složkami odpadů, a to snížením poptávky po druhotných surovinách doprovázené extrémním poklesem cen na trhu s jednotlivými komoditami.
STabIlIZačNí PRoGRaM
SE oSVĚDčIl
Po roce od zahájení Stabilizačního programu lze konstatovat, že se osvědčil jako nástroj k udržení a dalšímu rozvoji tříděného
sběru v České republice.
Tato skutečnost je patrná i z dosahovaných výsledků tříděného sběru na obcích.
V roce 2009 byla výtěžnost tříděného sběru
papíru, plastů, skla a nápojových kartonů
35,8 kg/obyvatel/rok, což je úroveň srovnatelná s rokem předcházejícím. Z krajů
dopadly nejlépe hlavní město Praha (45,2
kg/obyv./rok), Plzeňský kraj (42,8 kg/obyv./
rok) a Královéhradecký kraj (39,8 kg/obyv./
rok). Naopak nejnižších výtěžností je dosahováno v krajích Ústecký, Moravskoslezský
a Jihomoravský. Tyto regiony však mají velký potenciál růstu.
Města a obce spolu s autorizovanou
obalovou společností EKO-KOM i v průběhu loňského roku zahušťovaly sběrnou síť
a nakoupily více než 11 tisíc nových kontejnerů pro sběr papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. Ke konci roku 2009 bylo
na území ČR více než 189 tisíc kontejnerů
na tříděný sběr, což se projevilo i ve zkrácení docházkové vzdálenosti ke stanovištím
tříděného sběru, která loni činila průměrně
113 metrů.
MíRNÉ oŽIVENí PoPTÁVKY
I přes stabilizaci systému třídění a recyklace odpadů nelze mluvit o návratu situace
do stavu před krizí. Poptávka po druhotných surovinách je sice od konce roku 2009
30
vyšší, ale ceny u většiny komodit jsou zhruba poloviční proti minulosti. Výjimkou jsou
v posledních měsících kovy a některé třídy
papíru, jejichž ceny výrazně vzrostly. Otázkou je, jak dlouho se tyto vyšší ceny udrží.
Z krize v letech 2008–2009 vyplynula důležitá věc: Obecní systémy tříděného sběru
odpadů jsou správně nastavené. S pomocí
vhodných nástrojů, založených na spolupráci průmyslu a komunální sféry, jsou
schopny si zachovat svou funkčnost i při
déletrvajících problémech na trhu s druhotnými surovinami. Naopak jako velmi
nestabilní prvek se ukázaly systémy sběru
PETR balNER
EKO-KOM, a. s.
Recyklace odpadů z nevratných obalů v systému EKO-KOM
(v procentech)
100
Papír
80
Sklo
60
Celkem
Plasty
40
Kovy
20
2004
2005
2006
2007
2008
2009
ZDROJ: EKOKOM, a. s.
FOTO: ARCHIV
T
ato situace ohrozila dlouhodobě budovaný systém třídění a recyklace odpadů v ČR. Ke zmírnění dopadů krize
výrazně napomohl v průběhu loňského
roku tzv. Stabilizační program, jehož cílem
bylo především zachovat rozsah separace
odpadů v obcích a zajištění úpravy vytříděných odpadů na druhotnou surovinu.
Pouze odpad upravený do podoby kvalitních druhotných surovin totiž lze uplatnit
na trhu i v době krize, a tím zajistit jeho využití. Stabilizační program vznikl na základě spolupráce autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., Svazu měst a obcí
ČR a Hospodářské komory ČR. Hlavním cílem programu je s použitím ekonomických
a dalších nástrojů omezit dopad poklesu
cen druhotných surovin na systémy třídění
domovního odpadu a zachovat tok odpadů
od sběru až ke konečnému využití v podmínkách hospodářské recese.
založené na komerčním výkupu odpadů
(například výkupny). Řešením pro budoucí
regionální integrované systémy nakládání
s odpady je především rozvoj obecních systémů sběru odpadů.
Tříděný sběr odpadů v obcích je nedílnou
součástí využití obalových odpadů v ČR.
V roce 2009 bylo v systému EKO-KOM vytříděno a následně využito 565 569 tun odpadů z nevratných obalů (»komunálních«
i komerčních). Bylo tak dosaženo 71 % recyklace obalových odpadů. Do systému se
zapojilo 20 573 firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží a 5861 obcí, kde žije
10,39 mil. obyvatel (98,8 % populace ČR).
Pro veškeré materiály tak společnost EKOKOM splnila všechny požadavky zákona
n
na jejich využití a recyklaci.
Díky Stabilizačnímu programu se podařilo udržet třídicí systémy v chodu.
červen 2010
obce a odpady
Příloha
N
ový sběrný dvůr vybudovala na podzim roku 2009 v Zašové na Valašsku
stavební firma Mézl a Janíček ve spolupráci s obecním úřadem a zlínskou společností ENVIprojekt. Pro obec, kde dříve nebylo provozováno žádné místo sběru a výkupu
odpadu, ani další zařízení pro nakládání
s odpady, to byla významná událost.
Areál, který podnikatelé dnes již úspěšně
provozují, je vybaven standardním zařízením pro umístění veškerých vytříděných
složek komunálního odpadu včetně nebezpečného. K tomuto účelu ve sběrném dvoře slouží 11 velkoobjemových kontejnerů,
deset 240litrových plastových nádob, deset
plastových sudů o objemu 120 a 220 litrů.
Jsou tam rovněž umístěny dva kontejnery
na zářivky, jedna nádoba na baterie a jeden
plastový box o objemu 500 litrů.
Firma Mézl a Janíček ze svých podnikatelských zdrojů přispěla zhruba deseti
miliony korun na výstavbu areálu včetně
pořízení moderní technologie na recyklaci
stavebních a demoličních odpadů. Investiční záměr se zašovským podnikatelům
a obecnímu úřadu podařilo uskutečnit díky
podpoře z Operačního programu Životní
prostředí, prioritní osy 2.4., oblasti 2.4.1
Zkvalitnění nakládání s odpady. Dotace
pokryla 85 % výdajů na výstavbu a nákup
technologie pro sběrný dvůr. Celková investice si vyžádala 6,5 milionu korun.
Kontejnerová drticí jednotka s magnetickým separátorem, dopravníkem, pásovou
vahou a mobilní třídicí jednotkou je v provozu již od loňského podzimu. Při plném
vytížení jednotka může ročně zpracovat
až 60 tisíc tun odpadů. Zařízení slouží občanům i firmám z obce Zašová včetně její
místní části Veselá.
»Připravujeme uzavření smlouvy s obcí
Střítež nad Bečvou. Jsme připraveni recyklovat i stavební a demoliční odpad z nedalekých obcí Hrachovec, Krhová, Vidče
a také z okolních měst Zubří, Rožnova pod
Radhoštěm a Valašského Meziříčí. Naší
snahou je, aby drticí jednotka byla neustále v provozu. Aby ji k recyklaci objemného
materiálu ze staveb a demolic využívalo co
nejvíce stavebních firem. V areálu máme
dostatečné prostory pro návoz materiálu
ke zpracování. Získaný recyklát úspěšně
používáme při výstavbě chodníků apod.,«
/lm/
uvedl podnikatel Bronislav Janíček.
FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ
Ve sběrném dvoře recyklují
stavební odpad
Kontejnerová drticí jednotka je v provozu
již od podzimu 2009.
Komplexní systém nakládání s odpady
BATERIE
červen 2010
MO000971
Vyřešíme Vaše zákonné
povinosti a zpětný odběr
ELEKTROODPAD
www.remasystem.cz
www.remabattery.cz
31
Příloha
obce a odpady
Jeden zákon se změnil na tři
Letos v březnu schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu
ČR novelu zákona o odpadech, projednávanou jako poslaneckou iniciativu poslanců Václava Mencla, Robina Böhnische,
Vladimíra Dlouhého a Vlastimila Aubrechta. Senát s ní
vyslovil souhlas 21. dubna 2010.
Reakcí na řízení týkající se autovraků je
pak doplnění povinností výrobců a akreditovaných zástupců při využití odpadů
z vybraných autovraků (přiměřená hustota
míst zpětného odběru, zpřesnění informační povinnosti výrobců vůči zpracovatelům
autovraků).
N
NoVÝ oDPaDoVÝ ZÁKoN
Přípravy návrhu nového odpadového zákona byly zahájeny letos v lednu s tím, že
vzniknou dva zákony – zákon o odpadech
a zákon o zpětném odběru odpadních výrobků. Každá pracovní skupina se zaměřuje na jedno konkrétní problematické téma
odpadového hospodářství. Členy těchto
skupin jsou zástupci Ministerstva životního prostředí ČR i dalších ministerstev, České inspekce životního prostředí, agentury
CENIA, klíčových hráčů na trhu a neziskových organizací.
Jde například o hierarchii nakládání s odpady. V rámci odpadového hospodářství
musí být dodržována takto:
n předcházení vzniku odpadů,
n příprava k opětovnému použití,
n recyklace odpadů,
n jiné využití odpadů, například energetické využití,
n odstranění odpadů.
Možnost odchýlení od této hierarchie je
nastavena jen v tom případě, když se na základě posuzování životního cyklu celkových
dopadů zahrnujícím vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné.
Je třeba také definovat stav, kdy odpad
přestává být odpadem. Tato situace může
nastat například tehdy, pokud byl odpad
předmětem některého ze způsobů využití
a splňuje další podmínky, jako například
běžnou využitelnost ke konkrétním účelům
apod. Využití věcí přitom nesmí vést k nepříznivým dopadům na životní prostředí
nebo na lidské zdraví.
Součástí legislativy jsou ekonomické
nástroje a snaha omezit administrativní
náročnost včetně vedení evidence. Návrh
nového odpadového zákona se dotýká rovněž dalších oblastí – biologicky rozložitelných odpadů, nebezpečných odpadů včetně zdravotnických, komunálních odpadů
a poplatků za nakládání s nimi a podmínek
provozu zařízení k nakládání s odpady. Zahrnuje také kontrolní mechanismy a nástroje vynucování dodržování zákonných
povinností.
Závěry z jednání pracovních skupin byly
zpracovány do tzv. rozšířených Tezí odpadového hospodářství v České republice.
O dalším harmonogramu prací na přípravě nového zákona o odpadech a zákona
o zpětném odběru odpadních výrobků
rozhodne vedení Ministerstva životního
prostředí. Veřejné projednání těchto rozšířených tezí se uskutečnilo na kulatém stolu,
který uspořádala ministryně životního prostředí Rut Bízková letošního 28. května. n
ovela vznikla na přelomu let 2009
a 2010 a odborné veřejnosti byla
představena na kulatém stole ministra životního prostředí.
DŮVoDY PřIJETí NoVElY
Je to zejména povinnost České republiky převést novou rámcovou směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropského
společenství (ES) č. 98/2008, o odpadech
a zrušení některých směrnic do 12. října
letošního roku. Kromě toho reaguje na několik řízení o porušení Smlouvy o založení
Evropských společenství. Jedno z nich (řízení č. 2006/2478) je proti ČR vedeno kvůli
nesprávné transpozici směrnice Rady ES
z roku 1999 o skládkách odpadů. Další řízení je z roku 2008 a týká se neprovedení
směrnice EP a Rady ES o odpadních bateriích a akumulátorech. Třetím řízením (z roku
2009) je nesprávné provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES
o vozidlech s ukončenou životností.
O transponování evropské rámcové směrnice se jednalo již za ministra životního
prostředí Martina Bursíka, byla snaha, aby
se veškeré potřebné změny objevily v novém odpadovém zákoně. Na dohodu o jeho
rámcové podobě však nedošlo a čas se ukázal být příliš drahým. Proto se uskutečnila
jakási »nouzová« verze, a to přijetí samotné
euronovely, které nás může uchránit před
případnými sankcemi ze strany EU.
Zákon o odpadech by měl být předmětem
přípravy a projednání ve volebním období
nové vlády. Zvažuje se rozdělení na část odpadovou a část týkající se zpětného odběru
odpadních výrobků. Podle Zdeňky Bubeníkové, ředitelky odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, přípravy na nové
právní úpravě nejdříve začínají zpracováním tezí, které jsou diskutovány s odbornou
veřejností.
JaKÉ NoVINKY PřINÁŠí
Obsahem euronovely jsou nové povinnosti, technické záležitosti i úprava některých
definic s ohledem na evropskou legislativu
– například, jak je definován nebezpečný či
Nakládání s odpady budou
řešit tři zákony:
V současné době tzv. euronovela stávajícího
zákona o odpadech– transpozice evropské rámcové
směrnice, která již byla přijata.
n Později to bude zcela nový zákon o odpadech.
n Zákon o zpětném odběru odpadních výrobků,
na kterých se pracuje.
n
32
komunální odpad, původce odpadu a další.
Jiné definice jsou doplňovány ve smyslu evropské právní úpravy – skládkování, využití
odpadu, pojem obchodníka s odpadem.
Mezi nebezpečnými vlastnostmi odpadu je
nově uvedena také senzibilita.
Důležitá jsou ustanovení, týkající se
energetického využití odpadu. Stejně jako
rámcová směrnice o odpadech, tak euronovela zákona o odpadech obsahuje vzorec
pro výpočet energetické účinnosti spaloven
komunálního odpadu.
Pokud spalovna komunálního odpadu
dosahuje určité hodnoty účinnosti (hodnoty budou uvedeny v příloze č. 12 zákona
o odpadech), tak se nebude jednat o odstraňování komunálního odpadu, ale o jeho
využití. Energetická účinnost se počítá
z ročního množství vyrobené energie, vstupu paliv a množství energie v odpadech.
Všechny tři české spalovny by měly těchto
hodnot dosahovat, takže budou považovány za zařízení na využití odpadů.
Nově bude mít obce možnost stanovit
v obecně závazné vyhlášce systém nakládání s komunálními odpady i pro biologicky
rozložitelnou složku komunálního odpadu.
Původním záměrem bylo, že budou mít zavedení sběru bioodpadů jako povinnost.
Euronovela ustoupila od povinnosti, dala
ale obcím možnost stanovit ho vyhláškou.
Záleží totiž na jejich reálných možnostech,
jak zajistit a financovat tento sběr a jaké
jsou možnosti zpracování vytříděné suroviny a odbyt kompostu.
»Euronovela zavádí povinnost státu zpracovat tzv. Programy předcházení vzniku
odpadů, které musí obsahovat konkrétní
opatření a cíle. Stanou se součástí Plánu
odpadového hospodářství ČR. Tyto programy musí být podle směrnice přijaty do roku
2013,« uvedla Zdeňka Bubeníková, ředitelka odboru odpadů Ministerstva životního
prostředí.
V oblasti skládkování odpadů se právní
úprava mění tak, aby byla plně slučitelná
se směrnicí č. 1999/31/ES, o skládkách.
Jde zejména o tři fáze – kontrolu skládky
před zahájením ukládání odpadů, udělování souhlasu krajského úřadu s uzavřením
skládky a stanovení podmínek pro následnou péči o skládku. Povinné je finanční zajištění první fáze provozu skládky ještě před
jejím zahájením, a to ve formě pojištění či
účelově založeného účtu.
Nově je také upravena povinnost zajistit
stažení baterií a akumulátorů z trhu, pokud
byly na trh uvedeny po 26. září 2008 a obsahují více kadmia, než povoluje směrnice
o bateriích a akumulátorech.
MIlENa GEUSSoVÁ
červen 2010
n Co vás přivedlo k výstavbě obecní komunitní kompostárny?
Možnost zpracovávat trávu, listí a větve
z veřejných prostranství. Zájem spoluobčanů o sečení a následné sušení trávy totiž
výrazně poklesl a situace se stávala neudržitelnou. Navíc na hřištích a veřejných plochách nelze posečenou trávu nechat volně
ležet. Všechnu tuto hmotu dnes využijeme
a není to pro nás již nežádoucí odpad.
Je tu ještě druhý efekt. Do kompostárny
s roční kapacitou 24 tun odpadu občané
přivážejí zbytky z údržby svých zahrad,
například ořezy větví, trávu apod. Vlivem
osvěty, ale také v souvislosti se zahuštěním
zástavby a rozvojem sadových úprav zahrad
již nelze pálit větve u rodinných domků.
Jsem mile potěšen, jak si na služby obecní
kompostárny lidé rychle zvykli.
n Jaké stroje a zařízení jsou pro obsluhu kompostárny zapotřebí?
Komunální traktor, štěpkovač, překopávač kompostu, čelní nakladač, prosévací síto
a elektrocentrála. Celkové náklady na stavbu kompostárny dosáhly 3 562 435 Kč. Nebýt
dotace ze Státního fondu životního prostředí (178 178120 Kč) a z Fondu soudržnosti
(3 028 070 Kč), o komunitní kompostárně
bychom dodnes jen snili. Jelikož jsme malá
obec, o pomoc jsme požádali odborníky
z ENVIprojektu Zlín, kteří náš investiční záměr zpracovali a pomohli nám i s jeho realizací. Rád bych zdůraznil, že kompostárnu
jsme postavili v extravilánu obce.
n V rámci projektu jste zakoupili i200
kompostérů pro obyvatele rodinných domů. Není to zbytečné, když mohou využívat kompostárnu?
Rozhodně není a zájem spoluobčanů to
potvrzuje. Ve výběrovém řízení jsme nakoupili 160 kusů 900litrových a 40 kusů
720litrových kompostérů, v nichž se dá
zpracovat běžný drobný bioodpad z domácností – slupky ovoce, zeleniny, posekaná tráva z bezprostředního okolí domů,
zbytky po ostříhání okrasných rostlin, listí
atd. Ukazuje se, že v kompostéru se najednou dá zpracovat bioodpad, který dříve běžně putoval na komunální skládku.
Zatímco v roce 2008 jsme na ni svezli 281
tun směsného odpadu, v roce 2009 to bylo
červen 2010
FOTO: AUTORKA
Tupesy leží v malebném podhůří Chřibů, na pomyslné spojnici hradu Buchlova a Velehradu. Proslavily se zejména hrnčířskou výrobou – oblíbenou majolikovou keramikou. Rovněž
si udržují svou vinařskou tradici. Loni na podzim se zařadily
k obcím, které úspěšně řeší problematiku nakládání s odpady.
O více informací jsme požádali starostu obce Tupesy
Mgr. Oldřicha Vávru.
Do kompostárny s roční kapacitou 24 tun
odpadu občané přivážejí zbytky z údržby
svých zahrad, například ořezy větví, trávu
apod., říká starosta Mgr. Oldřich Vávra.
o něco méně – 262 tun. Předpokládám, že
letos díky kompostárně a kompostérům
u rodinných domků bude objem komunálního odpadu ještě nižší.
n K pěti hnízdům pro sběr separovaného
odpadu loni na podzim přibyla další čtyři
a k tomu ještě 24 nových kontejnerů. Projeví se tato investice ve zvýšeném třídění
odpadu už v letošním roce?
Určitě, 1095 obyvatel obce má k dispozici 31 sběrných nádob pro sběr skla, papíru
a plastu. Napojové kartony mohou dávat
do kontejnerů na plast, přičemž svozová
firma je následně dotřiďuje.
V roce 2009, kdy systém v tomto rozšířeném počtu hnízd a nádob byl v provozu zhruba jen tři měsíce, vytřídil každý
Tupesan v průměru 8 kg skla, 9 kg plastů
a 5 kg papíru. Podle nynější stálé naplněnosti kontejnerů můžeme v letošním roce
předpokládat výrazný nárůst vytříděného
množství. To by se mělo projevit ve snížených nákladech na provoz odpadového
hospodářství – v roce 2009 činily 639 149
korun, přičemž z obecní pokladny bylo zapotřebí vynaložit 159 tisíc korun. Očekáváme, že při zachování loňské cenové hladiny
poplatku za svoz odpadu obec letos zaplatí
»jen« 67 tisíc korun, což je o 58 % méně než
n
v roce 2009.
lIbUŠE MIaRKoVÁ
Prodej a servis zemědělské, lesnické a komunální techniky
Na kompostárnu
si lidé rychle zvykli
Příloha
www.somejh.cz
obce a odpady
Produkt manager: Kamil Koranda
Kontakt: 384 372 029
e-mail: [email protected]
Prodejní a servisní střediska:
SOME Jindřichův Hradec: mob.: 602 295 408,
SOME Vysočina: mob.: 607 555 191, 602 207 405,
602 294 806, SOME Trutnov: mob.: 724 145 860,
725 740 151, SOME Žamberk: mob.: 602 619 318,
602 653 481, SOME Severní Morava: mob.: 602 207 471,
725 731 367, SOME Nečtiny: mob.: 602 619 324,
SOME Chvalšiny: mob.: 602 253 389, SOME Sušice:
mob.: 724 137 076, SOME Střední Čechy: mob.: 725 827
210, SOME Sever: mob.: 602 490 622, 602 155 849,
SOME Jižní Morava: mob.: 777 044 012, 777 044 212
MO000972
33
Příloha
obce a odpady
Kompostejnery na sídlištích
Na některých sídlištích v Praze 4 a Praze 15 se od letošního
května postupně objevují kompostejnery, nové nádoby na tříděný odpad. Je to pilotní projekt akciové společnosti Pražské
služby a městských částí nazvaný Bioodpad z domácností.
K
ompostejnery, do nichž biologický
odpad patří, se používají již řadu
let. Dobře je znají například občané v pražských Dolních Chabrech. Tam se
uskutečňoval od roku 2004 pilotní projekt
hl. města Prahy a bylo tam na dva roky
umístěno 800 nádob. V roce 2006 projekt
převzaly Pražské služby, které nabízejí odvoz bioodpadu po celé Praze.
Zatím to však byly kromě firemních zákazníků pouze lokality s rodinnými domky,
sběrnou nádobu obhospodařoval vždy ten
zákazník, který za jeho pronájem a odvoz
obsahu platil. Vlastníkům pozemků u rodinných domků to však šetří řadu starostí, kam s odpadem ze zahrady. Pronájem
kompostejneru na vegetační období (duben až listopad) stojí podle velikosti mezi
600–960 Kč.
Praha není prvním městem v České republice, které zajišťuje sběr a využití bioodpadu. Velká anonymní sídliště však jsou
z tohoto hlediska velkou neznámou. Čeští
občané jsou v evropském srovnání v třídění
odpadu poměrně velmi dobří, ale bioodpad
je přece jen něco jiného než sklo, plasty, papír či nápojové kartony.
Kompostejner hnědé barvy je také nepoměrně složitější nádobou než běžný kontejner. Na vnitřních stěnách jsou například
svislá žebra, která zabraňují přilepení odpadu, nádoba je kryta proti dešti a vlhkosti,
jsou na ní odpařovací a větrací otvory a dole
má odkapávací rošt.
KoMPoSToVÁNí V ÚholIčKÁCh
Na kopečku poblíž obce Úholičky v blízkosti Velkých Přílep za severním okrajem Prahy
je oplocený objekt. Dříve sloužil armádě
jako sklad dílů raket k protivzdušné obraně
hlavního města. Dnes se tu dělá kompost.
Největším zpracovatelem pražského biood-
MIlENa GEUSSoVÁ
FOTO: ARCHIV
bUDoU lIDÉ PřEMÝŠlET?
Projekt na pražských sídlištích počítá
s umístěním kompostejnerů vedle nádob
na směsný odpad, aby měli občané manipulaci s bioodpadem co nejjednodušší. Nádoby budou označeny nálepkami BIOODPAD
a obrázky, co se do nich vhazovat smí i co se
nesmí. Každá domácnost, která se zúčastní pilotního projektu, dostane do poštovní
schránky přehledně zpracované informace o separaci bioodpadu. Také na dveřích
domů bude umístěn informační plakát.
Osvětová kampaň a její úroveň je totiž podstatnou podmínkou úspěchu projektu.
Obyvatelé sídlišť nesekají trávníky, ani
neprořezávají stromy. Přesto se v jejich odpadkových koších hromadí poměrně velké
procento toho odpadu, který je bioodpadem a je využitelný pro výrobu kompostu.
Některé průzkumy uvádějí, že je ho po vytřídění plastů, skla a papíru až 40 %. Cílem
je proto, aby co největší část skončila právě
v kompostejnerech a ne na skládkách směsného odpadu.
Obsah kompostejnerů však bude poněkud jiný, než je tomu u těch, které si pronajímají jednotlivci a firmy, působící například v zahradnictví či pražských parcích.
Budou Pražané umět rozlišovat, co do biodpadu patří a co nikoliv? Že do kompostejnerů nesmějí dávat například žádné zbytky
vařeného jídla, prošlé potraviny z ledniček
apod.? Zkušený zahrádkář by si tento tzv.
gastroodpad na svůj kompost určitě neumístil. Gastroodpad z provozoven má svůj
vlastní systém sběru, ale jeho využití není
v kompostování. Jde o jiný chemický proces, kde výstupem je například energeticky
využitelný bioplyn.
padu na kompost je společnost JENA, která
provozuje tři kompostárny. Ta poblíž Úholiček je vybavena mobilní technologickou
kompostovací linkou, vybudovanou s pomocí evropské dotace.
Správné kompostování ve velkém je docela věda, pokud má být kompost opravdu
kvalitní a odpovídat příslušným certifikátům. Jak vysvětluje Jan Švejkovský, ředitel
firmy JENA, cyklus výroby kompostu je
zhruba tříměsíční, vyrábí se tedy dávkovým způsobem. Po svozu se bioodpad uloží
na hromady, poté se drtí a míchá tak, aby
byl co nejvíc homogenní – aby se rozptýlil
a promíchal. Vrství se pak do tzv. zakládek,
kde je pravidelně překopáván speciálním
strojem. Uvnitř zakládek vzniká poměrně
vysoká teplota – až 70 stupňů. Kdyby se při
překopávání neuvolňovala, materiál by se
mohl vznítit. Konečnou fází je prosévání,
na což mají v Úholičkách zařízení s hodinovým výkonem 100 m3.
Kompost se upravuje podle požadavku
zákazníka, který ho kupuje – přidává se obvykle různé množství zeminy, písku nebo
rašeliny. Využívá se v zemědělství a pro
pražskou zeleň či na rekultivaci. Co zbude,
to se buď znovu založí do kompostu, nebo
také odveze do spalovny.
Při správné technologii kompostování nevznikají nepříjemné pachy, protože
kompost nekvasí. Pro obyvatele okolních
obcí tedy není kompostárna nepříjemným
objektem – navíc doprava bioodpadu neprobíhá denně, takže se místní komunikace
příliš nezatěžují.
»Loni v Úholičkách zpracovali 1600 tun
bioodpadu, z něhož vznikla zhruba polovina kvalitního kompostu,« říká vedoucí
oddělení prodeje Pražských služeb Jan Marisko. Provozní řád kompostárny umožňuje
zpracovávat až 12 tisíc tun odpadu, takže
rezervy na rozšíření sběru bioodpadu tu
jsou dostatečné. Bioodpad se zatím svážel
od více než 4000 dodavatelů, letos už jich
n
Pražské služby evidují téměř 4450.
Jak uvedl Jan Marisko, vedoucí oddělení prodeje Pražských služeb,
a. s. (na snímku), loni v Úholičkách zpracovali 1600 tun bioodpadu, z něhož vznikla zhruba polovina kvalitního kompostu.
34
Bioodpad se uloží na hromady, poté se drtí a míchá tak, aby byl co
nejvíc homogenní. Vrství se pak do tzv. zakládek, kde je pravidelně překopáván speciálním strojem.
červen 2010
EKO
V roce 2009 zajistil
systém EKO-KOM
využití a recyklaci pro
obce a odpady
Příloha
71%
MO001025
obalů prodaných v ČR.
www.ekokom.cz
červen 2010
EKOKOM ruka inz A4.indd 1
35
26.5.2010 14:56:26
obce a odpady
»černé skládky«
na katastrech obcí
Nelegální ukládání odpadu, tzv. černé skládky, to je problém,
který se neustále opakuje. Přinášíme některé základní informace a konkrétní zkušenosti České inspekce životního
prostředí (ČIŽP) s neoprávněným nakládáním s odpady
na katastrech obcí.
PRÁVNí ÚPRaVa: PřEDTíM a NYNí
Současný zákon o odpadech č. 185/2001
Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen
zákon o odpadech) upravuje problematiku »černých skládek« bohužel méně efektivně než předchozí právní úprava. Zákon
č. 125/1997 Sb. na rozdíl od nyní platného
zákona řešil určitou odpovědnost vlastníka pozemku za odpady na tomto pozemku
shromážděné.
Pojďme si stručně popsat princip tehdejší právní úpravy v tomto směru. Vycházejme z případu, kdy na konkrétním pozemku konkrétního vlastníka bylo po delší
dobu zjištěno neoprávněné uložení většího
množství odpadu – »černá skládka«:
36
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
P
latná legislativa pojem »černá skládka« nezná. »Černou skládkou« pro
účely článku můžeme označit lokalitu,
kde se po jistou dobu shromažďují odpady
jednoho či více různých druhů a kategorií,
dané místo není pro tento způsob nakládání
s odpady technicky vybaveno a tento způsob
zde nepovolil příslušný správní orgán. Jsou
to rovněž případy, kdy osoba, či osoby odpovědné za navezení odpadů, nejsou známy,
a je více než obtížné je následně zjistit.
»Černé skládky« se objevují jak na veřejných prostranstvích, tak na soukromých
pozemcích. Společným znakem postižených lokalit často bývá snadný přístup automobilem. Podle druhů nahromaděných
odpadů představují riziko pro zdraví občanů a životní prostředí. Míra nebezpečí je
vždy závislá na charakteru a vlastnostech
odpadu a na podmínkách postižené lokality, na které je odpad uložen. V posledních
několika letech patří mezi převažující složky
odpadu, které jsou odkládány na k tomu neurčených lokalitách – »černých skládkách«,
odpady stavební, staré textilie, pneumatiky,
starý nábytek, složky komunálního odpadu a již méně vysloužilé elektrospotřebiče.
V menším měřítku jsou to odpady klasifikované jako nebezpečné – azbestová krytina,
zbytky barev, olejů či chemikálií, staré autobaterie a další. Z technicky nezabezpečené lokality, kde je neřízeně ukládán odpad,
může do okolí unikat řada znečišťujících
látek, které negativně působí na okolní biotopy, případně na zdraví osob v přilehlém
okolí. Častým doprovodným jevem »černých skládek« je také nepříjemný zápach,
výskyt hlodavců, nebo například vznícení
nelegálně uložených odpadů.
Z neřízeně ukládaného odpadu může unikat řada znečišťujících látek, které negativně působí na okolní biotopy, případně
na zdraví osob v okolí.
pokud okresní úřad nezjistil právnickou
nebo fyzickou osobu odpovědnou za nezákonné umístění odpadu, přecházela povinnost zajistit zneškodnění (nyní odstranění)
odpadu na vlastní náklady na vlastníka nemovitosti, tj. onoho pozemku,
n vlastník nemovitosti se však mohl »vyvinit« z odpovědnosti prokázáním, že nezpůsobil ani nezavinil umístění odpadu
a že učinil veškerá opatření k ochraně své
nemovitosti, která lze na něm vyžadovat;
v takovém případě mu okresní úřad uhradil
účelně vynaložené náklady na zneškodnění
odpadu,
n pokud byl původce odpadu znám, ale
nezdržoval se na území ČR, zajistil zneškodnění odpadu příslušný okresní úřad;
náklady s tím spojené byl opět povinen hradit původce odpadu, na kterém je následně
okresní úřad vymáhal.
Předmětná právní úprava tedy měla
poměrně jasnou konstrukci, která jí dopomohla k efektivnějšímu řešení případů
»černých skládek« než v současné době.
Nyní platný a účinný zákon nezná již
prakticky žádnou odpovědnost vlastníka
nemovitosti za odpady uložené v ní nebo
na ní, pokud není zároveň vlastníkem
nebo původcem zde shromážděných odpadů. Odpovědnost za nakládání s odpady má primárně původce odpadů a dále
oprávněná osoba (oprávněná k nakládání
s odpady), která odpady zpravidla na základě povolení věcně příslušného správního orgánu přijímá od různých původců,
či jiných oprávněných osob a dále s nimi
n
nakládá podle definovaných podmínek.
Jako původce odpadů, které produkují fyzické osoby nepodnikající, tj. občané obcí,
pak v platném zákonu o odpadech figuruje
sama obec, a to od chvíle, kdy občan odloží
odpad do sběrných nádob nebo na místa
určená obcí.
Podle § 12 odst. 1 zákona o odpadech platí dále obecná základní povinnost, že každý
je povinen nakládat s odpady a zbavovat se
jich pouze způsobem stanoveným tímto
zákonem a ostatními právními předpisy
vydanými na ochranu životního prostředí.
Uvedenou základní povinnost dále specifikuje § 12 odst. 2 zákona o odpadech, a to
tak, že pokud zákon nestanovuje jinak, lze
s odpady nakládat pouze v zařízeních, která
jsou k nakládání s odpady určena.
JaK MohoU obCE PoSTUPoVaT
Obec má určité možnosti, jak v případech
»černých skládek« postupovat. Kontrolní a sankční kompetence obecního úřadu
uvádí ustanovení § 79 odst. 1 písm. e), h)
a dále § 80 odst. 1 písm. a), b), c), d) zákona
o odpadech. Důležitou kompetencí, kterou
ve vztahu k fyzickým osobám nepodnikajícím má pouze obec, je možnost stanovení nápravného opatření podle § 80 odst. 1
písm c) téhož zákona.
Existují i jiné nástroje než zákon o odpadech. Skutkovou podstatu přestupku spočívající v neoprávněném založení skládky nebo odkládání odpadů nebo odpadů
mimo vyhrazená místa obsahuje § 47 odst.
1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Za tento přestupek může obecní úřad udělit pokutu do 50 tisíc korun.
Jelikož je předmětem právní ochrany také
zájem na udržování čistoty, na nenarušeném životním prostředí a na tom, aby byly
věci odkládány na vyhrazená místa, jsou
v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) upraveny sankce za správní
delikty právnických osob a fyzických osob
oprávněných k podnikání. I v těchto případech má sankční pravomoc samotná obec
(respektive obecní úřad). Například podle
ustanovení § 58 odst. 2 zákona o obcích je
předmětem správního deliktu neudržování
čistoty a pořádku na vlastním nebo užívaném pozemku způsobem, že je narušen
vzhled obce. Podle § 58 odst. 3 téhož zákona
je předmětem správního deliktu znečištění
veřejného prostranství, narušení životního
prostředí v obci nebo odložení věci mimo
vyhrazené místo.
Obce ze svých rozpočtů někdy samostatně financují i odstraňování některých
»černých skládek«, u kterých se nepodařilo
zjistit odpovědnou osobu. Je to činnost záslužná, ale stojí je to nemalé finanční náklady. Obec je v takovém případě navíc v roli
původce odpadů a měla by plnit povinnosti
stanovené v § 16 zákona o odpadech.
JaK PřEDChÁZET »čERNÝM
SKlÁDKÁM«
Ze zkušeností České inspekce životního
prostředí je zřejmé, že důvodem vzniku
»černých skládek« může být například nedostatečná informovanost. Občané často
červen 2010
MO001029
Příloha
obce a odpady
MO001029
dostatečně nevědí o možnostech bezplatného předání řady odpadů na sběrný dvůr,
odevzdání nepoužívaných elektrospotřebičů v rámci zpětného odběru přímo
v prodejnách nebo například o možnostech nabídnout staré oděvy charitativním
sdružením. Dostatečný počet sběrných
nádob a míst určených obcí k odkládání
komunálního odpadu a jeho složek, jakož
i vhodná vzdálenost umístění od obytných
domů, může být funkčním opatřením,
kterým lze alespoň částečně předcházet
vzniku »černých skládek« v katastru jednotlivých obcí.
Vhodným způsobem, jak zamezit vzniku nové nebo zvětšování již vzniklé »černé
skládky«, je ztížení přístupu na místa, kde
již v minulosti došlo k nelegálnímu ukládání odpadů, upozornění nebo výstrahy
na takových místech, osvěta a vzdělávání,
aktivní zapojení občanů do péče o kvalitu životního prostředí, zpřísnění sankcí
za nedovolené odkládání odpadů ze strany obcí.
Velmi důležitá je samostatná kontrola
obce zaměřená na nakládání s odpady u firem a živnostníků působících v obci. Významným prvkem je také vyváženost výše
poplatku, který občané platí za komunální
odpad. Nastavení vysokých poplatků může
některé obyvatele vést k nelegálnímu odstraňování odpadů. Obec by jim měla vždy
nabídnout takové služby, aby se nevyplácelo odkládat odpad na místa jiná, než která
pro tyto účely stanovila.
červen 2010
ZKUŠENoSTI čIŽP
Při kontrolách stále zjišťujeme, že ne všichni starostové znají legislativu na úseku odpadového hospodářství. Nedostatečná informovanost přetrvává zejména ve vztahu
k nakládání se stavebními odpady včetně
azbestu a výkopových zemin. Obce a jejich
občané často s tímto odpadem nakládají
mimo režim zákona o odpadech na k tomu
neurčených a nevhodných lokalitách.
Například inspekce uložila v roce 2009
sankci přes 200 tisíc korun obci v kraji Vysočina za to, že dlouhodobě umožňovala navážení odpadů zejména stavebních
a demoličních a odpadní výkopové zeminy na pozemky, které nebyly podle zákona
o odpadech k nakládání s odpady určeny.
Na předmětný pozemek byly uloženy stovky tun stavebních odpadů a odpadních
zemin. Sankci potvrdil jako odvolací orgán
Ministerstvo životního prostředí.
Pozitivní je, že většina obcí po kontrole
ČIŽP sjedná nápravu a s odpady začne nakládat v souladu se zákonem.
U stavebních odpadů je vhodným řešením například jejich předávání oprávněným osobám k recyklaci. Takzvané recykláty
mohou obce následně vhodným způsobem
použít na svém katastru.
Další alarmující případ, tentokrát zapálení »černé skládky« vybudované za vědomí obce občany obce, řešila Česká inspekce
životního prostředí na základě podnětu
v loňském roce ve Středočeském kraji. Jedné obci tam byla uložena pokuta 270 tisíc
Příloha
korun. Obec stanovila obecně závaznou
vyhláškou místo, kde mohou obyvatelé odkládat jim vznikající dřevní odpad. V rámci odborné přípravy členů jednotky sboru
dobrovolných hasičů probíhají například
různá cvičení – před jedním takovým cvičením starosta oslovil občany, že mohou
na místo pro dřevní odpad odkládat i odpady jiné. Na zmíněné místo tak byly nelegálně
shromážděny pneumatiky, plastové obaly,
kovové plechovky apod. V den hasičského
cvičení takto nashromážděné odpady zapálil sám starosta obce. To potvrdila Policie
ČR, která případ prošetřovala ve spolupráci
s Hasičským záchranným sborem. Inspekce na základě výpovědí svědků zjistila, že
tímto způsobem starosta odstraňoval odpady již několik let.
Tyto příklady nejsou klasickými »černými
skládkami«. S ohledem na své kompetence
je ČIŽP většinou nešetří, leč stojí za zamyšlení. Obec je nejen původcem odpadu, který
má zákonem stanovené pravomoci, ale je
též sama pověřena veřejnou správou na úseku ochrany životního prostředí i odpadového hospodářství. Vhodný a ideální stav by
byl, kdyby obec jako původce byla vnímána coby vzor pro ostatní původce odpadů
n
na svém katastru.
PETR haVElKa
náměstek pro sekci
technické ochrany životního prostředí
a ředitel odboru odpadového hospodářství
Ředitelství ČIŽP
37
Příloha
obce a odpady
Fond aSEKol podpoří
více než 30 projektů
Třetí ročník grantového řízení Fondu ASEKOL opět přiznal dotace veřejně prospěšným projektům na na zlepšení efektivity
sběru elektroodpadu. Pomoc přesahující 2,2 mil. Kč získá 31
subjektů. Více než polovina projektů spadá do žadateli dlouhodobě nejoblíbenějšího Programu Rekonstrukce.
o
udělení dotací rozhodla v květnu
osmičlenná Rada Fondu ASEKOL.
Její členové posuzovali 47 přihlášených projektů, z nichž se rozhodli podpořit
dvě třetiny. V letošním řízení tedy žadatelé
zaznamenali vůbec nejvyšší úspěšnost.
Jednoznačně nejčastější požadavek se
týkal zabezpečení sběrného dvora, a to
zejména prostřednictvím kamerového systému. »Zdá se, že mnohé sběrné dvory již
vyřešily zpevnění ploch, kontejnerová stání či oplocení. Nyní se jejich provozovatelé
začínají stále více soustřeďovat na instalaci
kamerových systémů, které ve sběrných
dvorech pomáhají zvýšit prevenci krádeží
a vandalismu,« uvedl Mgr. Jan Vrba, jednatel kolektivního systému ASEKOL.
Velmi žádaný byl také E-domek, tedy speciální přístřešek sloužící k ochraně vysloužilých elektrozařízení shromažďovaných
na sběrných dvorech před nepříznivým
počasím a krádežemi. E-domek byl letos
poprvé přímo zařazen do nabídky grantového řízení.
Z typologie nabídky uchazeči o grant tradičně volili zejména Program Rekonstrukce
(28 žádostí). Zájem však byl i o Programy
Intenzita (9) a Osvěta (8). Dva žadatelé se
rozhodli podat přihlášku do Programu Výzkum. Na projekt z tohoto programu směřuje vůbec nejvyšší letos udělená podpora
– 0,285 mil. Kč, a to na projekt Stanovení environmentálních efektů činnosti společnosti ASEKOL na vybraných druzích elektrozařízení metodou LCA. Projekt byl podpořen
už loni. Rovných 0,2 mil. Kč na rekonstrukci kontejnerovaných stání pro separovaný
odpad získá i Městský obvod Plzeň 1. Další
projekty byly podpořeny částkou od 15 tisíc
/ak/
do 150 tisíc korun.
Finančně podpořené projekty pro rok 2010
Název projektu
Žadatel
Stanovení environmentálních efektů činnosti společnosti ASEKOL na vybraných
druzích elektrozařízení metodou LCA
Rekonstrukce kontejnerových stání
na separovaný odpad
Zabezpečení místa zpětného odběru EEZ
Rekonstrukce oplocení pro sběrný dvůr
odpadů v Chotěboři – II. etapa
Instalace moderního zabezpečovacího
kamerového systému na Sběrném dvoře
Nový Bydžov
Kamerový systém sběrného dvoru
Kamerový systém skládka Brunka Humpolec – zpětný odběr
Začlenění monitoringu sběrného dvora
do městského kamerového dohlížecího
systému
Kamerový systém sběrného dvora Bystřice nad Pernštejnem
Instalace kamerového dohlížecího
systému na Sběrném dvoře TSM Kralup
nad Vltavou
Sběrný dvůr pod kontrolou
Sběrový dvůr Chelčického –
zastřešení úložného místa na drobné
elektrozařízení
Instalace kamerového systému na sběrném dvoře Havířská, Havlíčkův Brod
Instalace kamerového systému
Pohádková recyklace
Program Výzkum
38
Ing. Marie Tichá, MT KONZULT
Statutární město Plzeň –
Městský obvod Plzeň 1
Město Nové Město na Moravě
Technická a lesní správa Chotěboř
s. r. o.
Technické služby města Nový Bydžov
Město Český Těšín
Technické služby Humpolec
Fond ASEKOL úspěšně
funguje už třetím rokem
Neziskový kolektivní systém ASEKOL, který se zabývá organizací sběru a recyklace vysloužilých elektrozařízení, ve snaze podpořit města, obce a další
provozovatele sběrných dvorů založil v únoru 2008
Fond ASEKOL. Jeho cílem je finanční či materiální
podpora neziskových a veřejně prospěšných projektů, týkajících se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení a také zvýšení celkové efektivity systému
zpětného odběru elektroodpadu. Podpora může být
poskytnuta formou daru nebo formou dlouhodobého pronájmu. Žadateli o příspěvek na svůj projekt se
mohou kromě obcí a provozovatelů sběrných dvorů
stát i svazky obcí, kraje a rovněž nevládní neziskové
organizace. Grant však za určitých podmínek může
získat téměř každý, kdo není spjat s činností Fondu
ASEKOL a rozhodováním o udělení příspěvků.
O rozdělení prostředků z Fondu ASEKOL rozhoduje
jeho osmičlenná rada složená ze zástupců společnosti ASEKOL, Svazu měst a obcí ČR, výrobců,
profesních sdružení a médií. Jejím předsedou
je Mgr. Pavel Drahovzal z kanceláře SMO ČR.
Pravidelně se vyhlašuje jarní kolo grantového řízení.
Pokud by v něm z různých důvodů nebyly vyčerpány
finanční prostředky fondu pro kalendářní rok,
na řadu přijde i doplňkové podzimní kolo. Roční
rozpočet Fondu ASEKOL je několik milionů korun
v závislosti na rozhodnutí dozorčí rady kolektivního
systému ASEKOL.
Za tři roky fungování Fond ASEKOL podpořil už 103
projektů v celkové hodnotě přesahující 9 mil. Kč.
K témuž více na www.asekol.cz.
Odpady – víme co s nimi, zpětný odběr
elektrozařízení
Zlato v odpadkovém koši
Osvětová kampaň »Zpětný odběr elektrozařízení v Chrudimi«
Odpadový kalendář – rok 2011
Informační brožura Zpětný odběr
elektrozařízení a náklady s odpady
v Žamberku
Sběrný dvůr Rousovice –
projektová dokumentace
Stabilní místo pro zpětný sběr elektrozařízení – Pod Barevnou
Poběžovice – sběrný dvůr
Zřízení místa zpětného odběru ve městě
Ralsko – část Kuřívody
ZDROJ: KS ASEKOL
Technické služby Karviná
Čmelák – Spol. přátel přírody
Technické služby Chrudim 2000 spol.
s r. o.
Město Dvůr Králové nad Labem
Město Žamberk
Město Mělník
Město Bystřice
Město Poběžovice
Město Ralsko
Město Benátky nad Jizerou
Žadatelé, jimž bylo nabídnuto nefinanční
plnění (E-domek):
TS města a. s.
Název projektu
Technické služby města Kralup nad
Vltavou
Město Úpice
Technické služby města Olomouce,
a.s.
HBH odpady s. r. o.
Obec Petrovice
Rosa – spol. pro ekologické informace a aktivity, o. p. s.
Program Rekonstrukce
Žadatel
Místo zpětného odběru
ve Valašských Kloboukách
Město Valašské Klobouky
Zabezpečení Sběrného dvora Chrást
Obec Chrást
E-domek v Růžové
Obec Růžová
Přístřešek na zpětně odebrané
elektrospotřebiče
Obec Stráž nad Ohří
Zapůjčení E-domku – varianta A
Město Jílové
E-domek
E-domek
Město Jablonné v Podještědí
Markvartice
Program Osvěta
Program Intenzita
ZDROJ: KS ASEKOL
červen 2010
obce a odpady
Příloha
Pět let třídění elektroodpadu
přináší konkrétní výsledky
K
olektivní systém ELEKTROWIN, který zajišťuje ekologické zpracování
zhruba poloviny veškerého elektroodpadu v ČR, za pět let své činnosti vysbíral
více než 80 tisíc tun vyřazených elektrospotřebičů. Obcím tak ušetřil více než než 550
milionů korun. Dalšími 50 miliony dokonce
zpětný odběr přímo podpořil.
Samosprávám nabízí celou řadu možností vzájemné spolupráce. »Kolektivní systém
obce zbavuje starostí se zajištěním sběru
a následné recyklace elektrozařízení,« uvedl
Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN. »Kromě toho
jim šetříme peníze. Podle našich zkušeností
u průměrné obce s 5000 obyvateli je to ročně až půl milionu korun,« doplňuje Roman
Tvrzník. Obce získávají finanční prostředky
nejen za samotný sběr elektrozařízení, ale
také z Motivačního programu. Jeho cílem
je obce zainteresovat na tom, aby svým
občanům zpětný odběr elektrozařízení co
nejvíce usnadnily. »Finančně přispíváme
například na zlepšení dopravní obslužnosti zpevněním plochy sběrných dvorů,
na pořízení mechanického či elektronického zabezpečení sběrného místa či pořízení
prostředků na sběr malých nebo uskladnění velkých spotřebičů,« nastiňuje možnosti
Tvrzník. V roce 2009 ELEKTROWIN tímto
způsobem rozdělil přes dva miliony korun
na podporu 95 projektů.
Kampaň Zatočte s elektroodpadem poskytuje široké veřejnosti zábavnou formou
informace o jeho třídění a recyklaci.
jeho slov jsou však stále rezervy u malých
spotřebičů, kterých v loňském roce bylo
odevzdáno něco málo přes dva tisíce tun.
ŽIVoTNí PRoSTřEDí Na PRVNíM
MíSTĚ
Statistiky ukazují, že je u nás ještě stále
běžné vyhodit malý spotřebič do běžného
odpadu. Mnozí nevědí, že i kulma, holicí
strojek, rychlovarná konvice nebo vysoušeč
vlasů se dají zrecyklovat. I z těchto výrobků
je možné vytěžit užitečné suroviny, jejichž
opětovným využitím se navíc ušetří velké
množství elektřiny a ropy. Jenom elektřiny
již ELEKTROWIN ušetřil 460 tisíc kWh, což
je průměrná roční spotřeba u 60 tisíc lidí.
Recyklací elektrozařízení lze výrazně snížit také produkci oxidu uhličitého, který
je hlavní příčinou globálního oteplování
a dalších klimatických změn. Za pět let své
činnosti ELEKTROWIN zabránil vzniku více
než 900 tisíc tun CO2.
I MalÉ SPoTřEbIčE JE TřEba
RECYKloVaT
Z 80 tisíc tun vysloužilých elektrozařízení,
které za posledních pět let Češi odevzdali
k recyklaci, končí ve sběrných dvorech nejvíce ledniček a mrazniček. ELEKTROWIN
jich za pětileté období své existence nechal
zpracovat již 1,5 milionu. Vedle starých ledniček a mrazniček skončilo u zpracovatelů
elektroodpadu také 150 tisíc dalších velkých
elektrozařízení, jako jsou sporáky, pračky či
myčky na nádobí. »Lidé si naštěstí uvědomují škody, které v přírodě může napáchat
odložená chladnička, již si zvykli je odvézt
do sběrného dvora nebo do prodejny elektroniky,« zdůrazňuje Roman Tvrzník. Podle
Kontejnerový systém WINTEJNER výrazně usnadní manipulaci s elektroodpadem ve sběrných dvorech.
červen 2010
VíCE INFoRMaCí – lEPŠí VÝSlEDKY
I když se s tříděním elektroodpadu u nás
začalo již před pěti lety, kolektivní systémy
musejí pokračovat ve zvyšování povědomí
o zpětném odběru a vysvětlování, proč je
recyklace tak důležitá a jak probíhá. ELEKTROWIN k tomu využívá dva velké projekty.
Kampaň Zatočte s elektroodpadem, která
letos již podruhé navštíví 80 měst a obcí,
poskytuje široké veřejnosti zábavnou formou informace o jeho třídění. Obyvatelé
navíc mohou přivézt své elektrospotřebiče
a za odměnu si zasoutěžit o zajímavé ceny.
Na žáky základních škol se společnost zaměřuje ve svém dalším projektu Ukliďme
si svět, do nějž se aktivně zapojilo 180 škol
z celé republiky. Loni se v jeho rámci vysbíralo více než 100 tun elektroodpadu.
/sk/
39
MO001005
FOTO: ARCHIV
Na SbĚRNÉ MíSTo NENí DalEKo
Díky podpoře kolektivního systému ELEKTROWIN je po celé republice k dispozici
na 7250 míst, kde občané mohou odložit staré spotřebiče k recyklaci. Použitého
elektrozařízení se lze zbavit ve sběrném
dvoře, v prodejnách domácích spotřebičů,
ve školách nebo přímo na návsi či náměstí.
»Spolupracujeme s více než 717 sběrnými
dvory v 550 městech a obcích. Nově jsme
začali zavádět speciální kontejnerový systém – WINTEJNER, který městům a obcím
výrazně zjednoduší manipulaci s elektroodpadem ve sběrných dvorech. Letos jich
máme v plánu instalovat 300 po celé ČR.
Elektroodpad určený k recyklaci je tak lépe
chráněn před vandaly,« vysvětluje Tereza
Ulverová, provozní ředitelka společnosti.
U prodejců je možné vysloužilá elektrozařízení odevzdat systémem »kus za kus« při
nákupu nového spotřebiče. ELEKTROWIN
spolupracuje s více než 2300 prodejnami.
FOTO: ARCHIV
V loňském roce odevzdal každý obyvatel České republiky
k recyklaci 5,6 kilogramu elektroodpadu. Ještě před pěti lety
by přitom většina z již nepoužívaných elektrických spotřebičů
skončila na skládkách. Kolektivní systémy, jež zpracování vyřazených elektrozařízení po obcích přebraly, pomáhají nejen
životnímu prostředí, ale i rozpočtům obcí.
Správa a rozvoj
»Získání titulu Historické město roku 2009 nám pomůže k postupnému naplnění základní myšlenky Strategického plánu
rozvoje města Beroun, která zní: Beroun – město cestovního
ruchu,« konstatuje starosta města MUDr. Jiří Besser. »Nejvíce
si však cením toho, že se v našem městě lidem dobře žije a ti
ostatní se sem rádi vracejí. Ať už třeba kvůli večerníčkovým
medvědům Matěji, Vojtovi a Kubovi, hrnčířským trhům – nebo
za našimi památkami.«
K
Kdyby tak Ministerstvo
kultury mohlo do památek dávat více finančních
prostředků. Ty totiž potom
v Programu regenerace
generují další peníze.
»To, že Beroun získal titul Historické město roku 2009, je největší odměna, které
se mně na závěr mé šestnáctileté dráhy
komunálního politika mohlo dostat,«
říká starosta MUDr. Jiří Besser (na snímku
krátce po převzetí ceny pro své město
ve Španělském sále Pražského hradu).
se investice vložené do obnovy památek
a centra vůbec vyšplhaly na téměř 600 milionů korun. Z historického hlediska jsou
v Berouně jednoznačně nejcennější citlivě
zrekonstruované městské hradby, které vymezují celou oblast památkové zóny a patří
mezi nejkomplexněji zachované opevnění u nás. A hovoříme-li o hradbách, žádné
jiné město než Beroun se nemůže pochlubit dvojicí původně zcela shodných bran
(Pražské a Plzeňské), navíc z doby nejstaršího budování městských opevnění v českých zemích. V interiérech obou bran jsou
výstavní prostory a otevírá se z nich i krásný
výhled na celé město.
do Kolen měSto neSrazila
ani velKá voda v roce 2002
Ovšem Berouňáci jsou, jak zdůrazňuje starosta, pyšní také na opravené Husovo náměstí. Po ničivé povodni v roce 2002, která
se nevyhnula ani pseudobarokní budově
radnice z roku 1903 na jeho dolním konci,
prošlo komplexní opravou, při níž se výrazně změnila jeho tvář. Vynikly opravené
fasády domů i starobylost historického jádra města. Do centra města se rovněž vrátila původní historická kašna z roku 1729.
»Za způsob, jakým byly propojeny komunikace s prostorem určeným pro odpočinek
a relaxaci, získalo Husovo náměstí v roce
2004 zvláštní uznání poroty v celostátní
soutěži Dopravní stavba roku a město Beroun pak o rok později Cenu časopisu Moderní obec za obnovu historického jádra
po povodni,« konstatuje MUDr. Jiří Besser.
K nápravě škod po povodni v městské
památkové zóně významně pomohl evropský Fond solidarity, z něhož Beroun na tyto
účely obdržel 80 mil. Kč.
FOTO: dagmar hOFmanOvá
dyž se MUDr. Jiří Besser před šestnácti lety poprvé ujímal funkce starosty Berouna (a působí v ní dosud),
město bylo po zásazích socialistických
plánovačů v sedmdesátých a osmdesátých
letech 20. století z více než jedné třetiny
zbourané.
»Považuji za velký úspěch, že jsme dokázali nejen opravit historické domy zapsané
na seznamu památek, ale i citlivě a vhodně
zastavět obrovské proluky, které ve městě
po minulém režimu zůstaly,« říká MUDr. Jiří
Besser. Neopomene v té souvislosti uvést,
že veškeré demolice, které si mnozí televizní diváci možná ještě pamatují ze seriálu
Muž na radnici, se natáčely právě v centru
Berouna.
Nikoliv náhodou proto královské město
Beroun letos zvítězilo v prestižní celostátní
soutěži o Cenu Programu regenerace městských památkových rezervací a městských
památkových zón. S vítězstvím se pojí i právo používat titul Historické město roku.
V osmnáctiapůltisícovém městě nyní
uskutečňují už pátou etapu svého Programu regenerace městské památkové zóny,
přičemž od poloviny minulého desetiletí
FOTO: radOvan miča
péče o památky je v Berouně
součástí snahy o rozvoj města
Jenštejnský dům, nyní sídlo Muzea Českého krasu, na Husově náměstí je nejstarším historicky doloženým domem v Berouně. Na místě původního, koncem 16. století požárem
zničeného gotického domu jej nechal postavit císařský rychtář Jindřich Čížek z Jenštejna.
40
poSlední hliněná ulice v centru
už zmizela
Největší investiční akce do obnovy památek na svém území má město už za sebou.
»Ale stále je co dělat,« říká starosta a vypočítává: »Loni jsme opravili jednu z nejmalebnějších uliček v bývalé čtvrti Hrdlořezy, která se vine podél městských hradeb
a která byla zároveň poslední hliněnou ulicí
v centru města. Nechali jsme zrestaurovat
morový sloup z roku 1681 na Seydlově náměstí či Pomník padlým v 1. světové válce
z roku 1924 na Husově náměstí. Zajímavým
loňským projektem byla akce s názvem:
Dětskými kresbami proti sprejerům, kdy
červen 2010
na naši žádost děti ze základní školy pomalovaly ohradní betonovou zeď v lokalitě
Na Ostrově motivy berounských památek.
Malby jsou velmi zdařilé a každý, kdo jde
kolem, má tak naše nejvýznamnější pamětihodnosti jako na dlani.«
Letos ve městě zahájili poslední etapu
modernizace městského kina, které je součástí západní části hradebního opevnění,
a na dokončení své rekonstrukce čeká ještě
ulice Dolnohradební včetně nového náměstíčka Joachima Barranda.
Původní historická kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého se na Husovo náměstí vrátila
v roce 2004. Kašna je dílem místního kameníka Jana Slezáka, repliku sochy, jejíž originál
z roku 1729 vystavuje Muzeum Českého krasu, vytvořil akademický sochaře Petr Vitvar.
Finanční prostředky rozdělené prostřednictvím Programu regenerace totiž „vytvářejí“
další peníze,« poznamenává MUDr. Jiří Besser. Podle jeho zkušeností se i u obnovy památek vyplácí kombinace různých finančních zdrojů. V Berouně například jediný
pseudorenesanční objekt na svém území,
Duslovu vilu z roku 1890, dlouhodobě pronajali soukromému investorovi. Ten se pak
významně finančně podílel na rekonstrukci
vily, která vyšla na celkem zhruba 40 milionů
korun. Nejenže se tak dokázalo vcelku levně
zachovat pro budoucí generace asi nejkrásnější objekt v celém Berouně, ale město
v něm navíc ještě získalo reprezentativní
prostory pro svou galerii.
FOTO: dagmar hOFmanOvá
peněz By mohlo Být více
Město podporuje i projekty soukromých
investorů, jako byla nová výstavba na místě
chátrajícího objektu bývalé kovárny v ulici
Karly Machové nebo oprava severní části
hradeb v Zámečnické uličce, kde jsou domky součástí hradební zdi. S výjimkou kina,
na jehož modernizaci radnice získala dotaci z Evropské unie, město většinu těchto
akcí financuje ze svého rozpočtu.
Ze svého Programu regenerace, dotovaného Ministerstvem kultury, město přispívá
na opravy památkových objektů, které mají
soukromé vlastníky, s nimiž radnice dlouhodobě spolupracuje. Tak třeba letos ministerská dvousettisícová dotace půjde prostřednictvím městského programu na statické
zpevnění hradební hlásky v Kostelní ulici
a na pokračování oprav památkového objektu U Tří korun. Na tyto účely město věnovalo
i stotisícovou prémii za vítězství v krajském
kole soutěže o Cenu za nejlepší přípravu
a realizaci městských památkových rezervací a městských památkových zón.
»Přimlouval bych se za to, aby Ministerstvo
kultury mohlo dávat do památek více peněz.
FOTO: dagmar hOFmanOvá
Správa a rozvoj
Pražská brána je pozůstatkem středověké
fortifikace z počátku 14. století. Za náměstím proti ní stojí i Plzeňská brána.
Komplexní příStup Se nezapře
Přijíždíte-li do Berouna, u žádného vjezdu
nepřehlédnete nové cedule s nápisem »Vítejte v historickém městě roku!« Ve výloze
městského informačního centra radnice
vystavila oba skleněné artefakty symbolizující vítězství v soutěži o Cenu Programu
regenerace i přiznání titulu Historické město roku.
Při přebírání ceny letos v dubnu ve Španělském sále Pražského hradu pro své město byl starosta MUDr. Jiří Besser očividně
dojatý. Nicméně péči o památky považuje
za součást komplexního přístupu k rozvoji města, kvalitnímu životu jeho obyvatel
i zvyšování zájmu návštěvníků a investorů.
»O vzkvétající Beroun se začali zajímat investoři a developerské firmy a vy-
soká poptávka po bydlení jejich zájem
jenom umocňovala. I my se snažíme vytvářet lidem podmínky pro kvalitní život
– od rozvinuté infrastruktury a služeb až
po sportovní a kulturní vyžití. Za posledních osm let stoupl počet obyvatel Berouna o více než patnáct set. Převažují mladí
lidé a rodiny s dětmi, kteří v moderním
městě s historickými kořeny a krásnou
přírodou spatřují svou budoucnost. Podle průzkumu Lidových novin, který v roce
2008 na základě jedenácti vybraných kritérií posuzoval život v 71 městech z celé
ČR, byl právě Beroun vyhodnocen jako
místo, kde se v Česku nejlépe žije. Naše
město si vybrala Česká asociace inline hokeje za dějiště červencového mistrovství
světa v in-line hokeji mimo jiné proto, že
dokážeme šampionátu poskytnout odpovídající zázemí,« říká MUDr. Jiří Besser.
A uzavírá: »V Berouně se nesnažíme dlouhodobě investovat jen do proměny města
samotného, ale chceme nabídnout našim
občanům i návštěvníkům možnost poznat
a zamilovat si přilehlou krajinu dvou chráněných krajinných oblastí – Českého krasu a Křivoklátska. Proto se tolik snažíme
i o budování cyklostezek. Zkrátka hotely
i malé penziony si na nezájem domácích
i zahraničních turistů rozhodně nemohou
stěžovat. Zejména o jarních a podzimních
hrnčířských trzích praská město doslova
n
ve švech.«
ivan ryšavý
MO001027
červen 2010
41
Správa a rozvoj
Komunitní plánování:
informovanost a zpětná vazba
r
epublikové kolo soutěže O lidech
s lidmi vyhlašuje Centrum pro komunitní práci Střední Morava ve spolupráci s ministerstvy životního prostředí
a vnitra. Letos běží šestý ročník soutěže.
Účastní se jí země Visegrádské čtyřky – kromě Česka také Maďarsko, Polsko a Slovensko. Obsah soutěže plně charakterizuje její
název – jde o zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů ve veřejné správě.
Kopřivnice získala loňskou cenu za proces
tvorby druhého strategického plánu rozvoje
města (první byl zpracován už v roce 1996),
schváleného v roce 2007, s výhledem na 15
let. Loni přihlásila do soutěže dva projekty.
Prvním byla realizace tohoto strategického
plánu, druhým komunitní plánování sociálních služeb. V republikovém kole získala
hlavní cenu, v mezinárodním hodnocení
»jen« uvedené uznání.
postupně rozrostla o pravidelný kalendář
města s výčtem ročních úkolů, o diskusní
fóra, sociologické průzkumy spokojenosti,
e-maily zasílané občanům, webové stránky, schránky důvěry, práci s dopisy čtenářů.
»Časem jsme zjistili, že jen informovat je
málo, že je nutné znát názor občanů, dostat za jeden stůl všechny lidi a rozhodující
partnery, kteří mají k tématu co říci. Na jednání pracovních skupin jsme proto pozvali
zástupce občanů, neziskových organizací,
podnikatelů a dalších zainteresovaných,«
konstatuje starosta.
Schůzka se odehrávala na radnici a v režii
pracovníků městského úřadu. »Máme tam
šikovné lidi, kterým se povedlo veřejnost
zaujmout, takže ti, kteří přišli poprvé, pak
přišli znovu. To byl důvod, proč se některé
pracovní skupiny početně rozrostly.«
Jednání pracovních skupin považuje
starosta Jalůvka za základ. Kromě toho se
konají dvakrát do roka setkání s občany,
na nichž se postupně vytipovává deset
největších problémů města. Rovněž každoroční kontrola akčních plánů je veřejná.
Prezentuje se při ní to, čeho se podařilo
dosáhnout, sbírají se další náměty. Představitelé radnice a pracovních skupin vyjíždějí
pravidelně do tří místních částí na setkání
s občany, aby zjistili přímo v místě, co tam
lidem chybí a co si přejí. Účast bývá hojná;
přichází tak 60 až 70 zájemců.
FOTO: arChiv
záKladem je inFormovanoSt
Počátky komunitního plánování jsou v Kopřivnici už dávného data; spadají až do roku
1992. Radnice tehdy vycházela z logické
myšlenky, že je nutné především občany
s plánovanými záměry seznámit. »Začínali
jsme tím, že jsme chtěli informovat,« říká
starosta města Ing. Josef Jalůvka. Informace
proudily k občanům v té době obvyklými
cestami – prostřednictvím místních novin,
místního rozhlasu, kabelové televize.
Druhým krokem bylo získávání zpětných
vazeb. Paleta informačních prostředků se
V Kopřivnici probíhá každoročně Fórum
zdravého města.
42
jaK vzniKal StrateGicKý plán
Významným zlomem se pro Kopřivnici stal
rok 1996, kdy vznikl projekt Komunikující město. Z něho se pak začal odvíjet nový
strategický plán rozvoje města na období
2007–2022.
Záměr byl schválen v prosinci 2006.
V únoru následujícího roku byla jmenována pracovní komise o 27 lidech, v březnu
byly ustaveny místní strategické komise.
V dubnu se uskutečnil průzkum podnikatelského prostředí, v květnu vznikly čtyři
otevřené pracovní skupiny. Původně v nich
bylo zapojeno 15–20 občanů; tento počet se
postupně zvýšil na 20–30 lidí. V květnu až
září se uskutečnilo pět zasedání těchto pracovních skupin, k čemuž přistoupila dvě
veřejná projednávání v místních částech.
Lidem bylo rozdáno asi 370 informačních
brožur. Na podzim už bylo registrováno
190 lidí, kteří se aktivně zapojili do tvorby
tohoto plánu (nyní je těch, kteří se aktivně
podílejí na chodu města, kolem dvou set).
Během celé této doby se intenzivně sbíraly
FOTO: arChiv
Město Kopřivnice si loni odneslo první cenu v mezinárodní
soutěži O lidech s lidmi. Letos si rovněž vysloužilo uznání, ale
žezlo převzala malá maďarská obec, která s prací na tomto
poli teprve začíná. Na kopřivnické už léta zaběhané praxi to
však nic nemění.
V roce 2009 město získalo první cenu
v mezinárodní soutěži O lidech s lidmi.
připomínky, náměty a nápady lidí na konkrétní dílčí akce. Definitivně byl plán schválen v závěru roku 2007. Řeší čtyři základní
oblasti: sociální, dopravu, rozvoj lidských
zdrojů a image města.
Strategický plán byl aktualizován v roce
2001, a pak ještě jednou, takže nyní platí
jeho třetí verze. Ke svému vzniku se hlásí
heslem Tvořili jsme s lidmi.
Není proto divu, že v Kopřivnici neznají
situaci, jaká se odehrává v některých městech: Radnice má určitý záměr, veřejnost
se o něm dozví se zpožděním a nelíbí se
jí. Většinou se to stává u investičních akcí.
Následují pak veřejné protesty, protestní
podpisové akce, petice. »Ne, to se u nás nestává, protože všechno je předem předjednané,« uvedl až trochu překvapeně starosta
Ing. Josef Jalůvka.
od StrateGie K realizaci
Strategický plán se pohybuje v časovém
rozmezí 15 let, přičemž konkrétní projekty
jsou dvouleté. Vlastní realizace se uskutečňuje prostřednictvím každoročně sestavovaných akčních plánů. Veřejnost se nezapojuje jen do tvorby dlouhodobých plánů,
ale zejména při projednávání konkrétních
záměrů. Například to, kde mají být a jak
mají vypadat dětská hřiště na sídlišti Jih,
se projednávalo s tamní veřejností třikrát.
Stejně dlouho se hovořilo o regeneraci celého sídliště či stanovení pravidel pro poskytování městských bytů.
Letos dojde na naplnění jednoho z cílů
projektu Komunitní plánování sociálních
služeb. Jde o střednědobý plán na roky
2009–2012. Jeho součástí je mapa sociálních
služeb, v níž jsou zaneseny potřeby uživatelů a poskytovatelů těchto služeb. Na prvním
místě se ukázala na základě průzkumů jako
absolutní priorita nutnost vzniku domova
seniorů. Jeho výstavba začne ještě letos.
V tomto roce dojde i na výstavbu cyklostezek, obnovu některých komunikací, zateplení škol a vybudování infrastruktury pro
školská zařízení.
Jako splněný bod si mohou v Kopřivnici
odškrtnout občanské poradní centrum pro
bezdomovce. Vzniklo především z iniciačerven 2010
tivy mladých lidí, kteří založili občanské
sdružení Racek. Získali pro tuto práci grant,
prostory poskytla radnice v bývalé základní
škole. Lidé bez přístřeší tam mají možnost
si uvařit, vyprat si, využít pomoci sociálního
pracovníka, který jim ukáže cestu na úřady,
za zdravotním ošetřením. Mohou se tam
obléci a obout díky věcem od místních lidí.
»Když jsme v pracovní skupině „sociální věci“ projednávali některé otázky, přišli
na radnici i bezdomovci, a to nejen na kávu
a chlebíčky, ale zúčastnili se hlasování. Tím
se i oni přičinili o vznik tohoto denního
centra. Pozitivní je, že už nesedají ve vestibulu městského úřadu, ale v určitém vhodném prostředí. Podařilo se dokonce jednomu najít práci. Cílem samozřejmě je, aby se
pro ně našlo normální ubytování a aby se
postupně včlenili do společnosti. Přirozeně
záleží především na nich samých, zda mají
zájem a snahu,« zdůrazňuje starosta.
co Se zejmÉna podařilo
Snad nejdůležitější uspokojivý poznatek
přinesl profesionální průzkum veřejného
mínění. Z něho vyplynulo, že během tří let
se zvýšila chuť lidí zapojit se do rozhodování o městě o více než 5 %, tj. stoupla ze 40
na 45 %. Ještě mnohem důležitější je ale další údaj: Spokojenost lidí se životem v Kopřivnici se zvýšila v kategoriích »velmi spokojen«
a »spíše spokojen« na zhruba 92 %!
Kopřivnice je od roku 2003 zapojena
do sítě Zdravých měst ČR, používá metodu CAF pro hodnocení kvality ve veřejné
správě, má dnes zaběhané systémy infor-
ilusTrační FOTO: arChiv
Správa a rozvoj
Spokojenost lidí se životem v Kopřivnici se zvýšila v kategoriích »velmi spokojen« a »spíše spokojen« na zhruba 92 %.
movanosti i zpětné vazby. Funguje tam
Klub podnikatelů, který se významně podílí
na chodu města a byl mimo jiné důležitým
činitelem při vzniku nového muzea automobilů a také průmyslového parku.
Stále se vylepšují už zažité akce, například
Město je naše hřiště. V centru Kopřivnice se
na panelech představí všechny chystané
záměry a každý má možnost se k nim vyjádřit, buď anonymně, nebo osobně. Součástí této podzimní akce bývá kulturní pro-
gram. Obdobně probíhá každoroční Fórum
Zdravého města.
Marketingová strategie do roku 2022 říká,
jakým městem se město Kopřivnice se svými zhruba 23 500 obyvateli chce stát. Hodlá
být prosperujícím regionálním centrem,
přitažlivým pro občany, podnikatele, investory i turisty, jimž chce poskytovat všechny
n
potřebné služby.
jiřina ondráČKová
Soutěž obec přátelská rodině
do třetího ročníku
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyhlásilo třetí
ročník celostátní soutěže Obec přátelská rodině 2010. Přihlášky lze zasílat do konce července letošního roku.
F
ormulář, který je součástí přihlášky, budou vyhodnocovat odborníci,
kteří také navštíví obce, jež postoupí
do druhého kola. Vítěze vyhlásí ministr práce a sociálních věcí letos v listopadu 2010.
Pořádá ji spolu se Stálou komisí pro rodinu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
a ve spolupráci s Asociací center pro rodinu
a Sítí mateřských center.
Soutěže se mohou zúčastnit všechny
obce, města, statutární města a městské části nebo obvody statutárních měst
územně členěných na městské části či
obvody z celé České republiky. Ty, které
se umístí na prvním, druhém nebo třetím
místě v jedné z šesti velikostních kategorií, budou moci finanční odměnu v podobě neinvestiční dotace využít na realizaci
prorodinných aktivit, například na příměstské prázdninové tábory, dovybavení dětských hřišť a mateřských center,
červen 2010
oslavy Dne dětí, Dne rodin či tradičních
svátků, projekty zaměřené na spolupráci mateřských škol a zařízení pro seniory apod. Ministerstvo práce a sociálních
věcí na dotace vyčlenilo, stejně jako loni,
sedm milionů korun.
V letošním ročníku bude hodnotící tým
klást větší důraz na mezigenerační charakter podporovaných činností a jejich udržitelnost i v budoucnu. Týká se to zejména
zapojení seniorů do dění v obci.
V předchozích dvou ročnících se přihlásilo do soutěže, která se organizuje na úrovni samospráv proto, že ony mají k rodinám
nejblíže, celkem 405 obcí. Dosud MPSV
přidělilo 5 vítězným obcím z prvního a 18
z druhého ročníku soutěže neinvestiční dotace v celkové hodnotě 13 milionů korun.
Díky těmto prostředkům například obec
Darkovice na Opavsku (vítěz 2. velikostní
kategorie v roce 2008) podpořila vysílání
místní kabelové televize pro všechny občany, zakoupila počítače do místní školy nebo
uspořádala soustředění mažoretek. V Dobříši (vítěz 3. velikostní kategorie v roce 2008)
za peníze ze soutěže vybudovali dětský
koutek v tamním kostele. Statutární město Brno (vítěz 5. velikostní kategorie v roce
2008) z dotací mj. zaplatilo vytvoření informační brožury o flexibilních pracovních
úvazcích a alternativních formách zaměstnávání a uspořádalo konferenci o rodinné
politice města Brna, která se uskutečnila
30. listopadu 2009.
K dalším projektům, které ještě uskuteční vítězné obce z předchozích ročníků
soutěže, patří například zřízení pracovní
pozice koordinátora pro rodinnou politiku,
vybudování naučné stezky, pořádání vzdělávacích kurzů, kroužků pro děti, rodiče
i prarodiče, akcí v knihovně, založení Familypointů (míst pro rodinu) a podobně.
Podrobné informace o třetím ročníku
soutěže včetně soutěžních podmínek,
přihlašovacího formuláře a loga jsou
na speciálním webu www.obecpratelskarodine.cz.
/on/
43
Správa a rozvoj
veřejně prospěšné práce?
na novojičínsku je o ně zájem
Obce v okrese Nový Jičín patří k samosprávám nejvíce postiženým hospodářskou krizí. Proto tamější úřad práce vytváří
podmínky, aby se stávající nepříznivý stav v oblasti zaměstnanosti neprohluboval a nebyl trvalý. Společně s představiteli
obcí se snaží najít řešení, jak toho dosáhnout.
j
edním z vhodných prostředků je využívání veřejně prospěšných prací. Jak
však uvedl ředitel Úřadu práce v Novém
Jičíně Ing. Bc. Zdislav Zima, »lidé neznalí
problematiky spojené s nezaměstnaností,
nehovoří o veřejně prospěšných pracích
příliš lichotivě«. Důvod vidí mimo jiné
v tom, že »název této aktivity je zaměňován
s obecně prospěšnými pracemi, které jsou
formou alternativního trestu«. Další příčinou je podle něj rovněž fakt, že jde o práci
manuální, často fyzicky náročnou, na niž se
nahlíží opět s určitým despektem. Přitom
v současném období, kdy se v okrese Nový
Jičín uchází o jedno pracovní místo víc než
třicet nezaměstnaných, je zařazení uchazeče do veřejně prospěšných prací jednou
z mála možností, jak se vrátit do pracovního procesu a získat finanční zajištění.
Ing. Bc. Zdislava Zimy je to dáno tím, že
větší města jsou zatížena tzv. anonymitou
prostředí, takže výběr vhodných uchazečů
je mnohem náročnější a celková spolupráce složitější. Nicméně, pokud se to podaří,
vytvoří se zde větší množství těchto pracovních míst.
Naproti tomu starostové obcí s menším
počtem obyvatel znají zpravidla dosti detailně sociální poměry svých spoluobčanů.
Potom se snadněji při osobních schůzkách
pracovníků úřadu práce se zástupci obcí
řeší mnohdy životní osudy lidí, kteří se dostali do svízelné situace.
Seminář oBce a Úřad práce
K tomu, aby kontakty mezi obcemi a novojičínským Úřadem práce byly co nejintenzivnější, slouží seminář s příznačným názvem
Obce a úřad práce. Již od roku 2005 se každoročně koná v Kulturním a informačním
centru Sněženka v Sedlnicích. Starostové se
na něm seznamují například s legislativními novinkami na úseku zaměstnávání občanů a vytváření nových pracovních míst,
s aktuální situací na trhu práce, stejně tak
s podmínkami aktivní politiky zaměstnanosti pro příslušný rok.
Rozhodně nejde jenom o předávání informací. Starostové obcí nebo i další jejich
zástupci si totiž současně vyměňují zkušenosti, jak se dá postupovat. Tajemník Městského úřadu ve Studénce Mgr. Jiří Moskala
mohl třeba na sedlnickém setkání 23. února
FOTO: arChiv
Spolupráce S menšími oBcemi
Navzdory přezíravému vztahu části veřejnosti k tomuto nástroji se podle některých
starostů na obecních úřadech novojičínského okresu doslova hromadí žádosti
o přijetí na veřejně prospěšné práce. Navíc
registrují zájem dokonce vysokoškolsky
vzdělaných uchazečů. Je tomu tak zejména
v obcích, které dlouhodobě spolupracují
s úřadem práce a mezi svými občany již dokázaly změnit pohled na zmíněné pracovní
zařazení.
Až dosud se osvědčila zejména spolupráce se starosty menších obcí a měst. Podle
Seminář s příznačným názvem Obce a úřad práce se každoročně koná v Kulturním a informačním centru Sněženka v Sedlnicích. Na prvním snímku je Vladimír Demeter, starosta
Šenova u Nového Jičína, na druhém je Ing. Richard Ehler, starosta městyse Suchdol nad
Odrou (v pozadí).
44
zdůraznit: »V letošním roce jsme už podali
žádost celkem na zřízení patnácti pracovních míst a uvažujeme o tom, že ten počet
ještě zvýšíme v průběhu roku.« Přidala se
k němu starostka Jakubčovic nad Odrou
Zdeňka Ambrožová: »Zkušenosti s veřejně
prospěšnými pracemi máme jako obec velmi dobré, osvědčují se nám, chceme proto
i letos, tak jako každoročně, přibrat nějaké
zaměstnance.«
Právě díky pochopení a aktivnímu přístupu starostů obcí či jiných jejich představitelů se za celou dobu existence Úřadu práce
v Novém Jičíně podařilo prostřednictvím
veřejně prospěšných prací umístit 6379
uchazečů o zaměstnání. Je to jistě číslo, které dokazuje smysluplnost a účelnost tohoto
způsobu zaměstnávání občanů.
hledají Se další ceSty
Samozřejmě je zapotřebí využívat i dalších
cest, jak řešit nelehké postavení občanů
hledajících uplatnění v zaměstnání. Jednou
z nich může být společné jednání zástupců
úřadu práce, zaměstnavatelů a obcí. Na Novojičínsku se uskutečnilo letos v březnu
pod názvem Společně řešíme krizi, a to
za organizační spoluúčasti městského úřadu okresního města.
Je také zapotřebí ovlivňovat rozhodování žáků při volbě budoucího povolání.
Právě situace s převažující strukturou zaměstnavatelů zaměřených na strojírenství
a elektrotechnickou výrobu ukazuje, jak
perspektivní jsou řemeslná a technická povolání. Proto se také v roce 2009 deset obcí
okresu sponzorsky podílelo na uspořádání
tzv. Olympiády technických profesí, která
má podnítit zájem mladé generace o technická povolání. Přispěly na dopravu žáků
a pronájem haly, v níž se akce konala.
Přestože situace v zaměstnanosti zůstává
na Novojičínsku dosti obtížná, je třeba ocenit, že k ní většina obcí nepřistupuje pasivně. Ve spolupráci s úřadem práce se snaží
podpořit vznik nových pracovních příležitostí a také je udržet. Ing. Bc. Zdislav Zima
je si vědom toho, že bez zástupců obcí by
se politika zaměstnanosti mohla realizovat
jen stěží. Výsledek můžou kolem sebe vidět
sami občané.
Jak uvedl jeden z účastníků sedlnického
setkání: »Obec je čistší, je vysázeno více
květin, zlepšují se podmínky pro každodenní život.«
Důležitá je rovněž změna psychiky lidí,
kteří se zapojují do veřejně prospěšných
prací. Pro mnohé z nich se tyto práce stávají novým startem do života, návratem sebeúcty a předpokladem trvalého uplatnění se
n
na pracovním trhu.
miloš charBuSKý
jan StejSKal
červen 2010
Životní prostředí
práce navíc, nebo příležitost?
p
od pojmem environmentální řízení
se nejčastěji rozumí přístupy vycházející z norem řady ISO 14 000, nebo
z tzv. programu EMAS. Tento program byl
poprvé ustaven nařízením Evropské rady č.
1836/93 (tzv. EMAS I) a v současnosti funguje podle nařízení č. 1221/2009 (tzv. EMAS
III), které se vztahuje jak na výrobní podniky a sektor služeb, tak na oblast veřejné
správy.
ZAvedení sYstÉMU eMAs
Zavedení systému EMAS sestává z několika
základních kroků:
n podrobného zmapování současného
stavu a vlivu činností organizace na životní
prostředí (ŽP),
n sestavení tzv. legislativního registru, neboli seznamu závazků organizace ve vztahu
k ŽP,
n vytypování tzv. environmentálních aspektů, tedy oblastí činnosti s nejvyšším dopadem na ŽP,
n stanovení cílů a opatření k jejich splnění,
n správného nastavení pravomocí, odpovědností a organizace práce,
n zvýšení povědomí o problematice v rámci organizace, zajištění výcviku,
n monitorování a měření, vyhodnocování
dosaženého stavu,
n prezentace systému veřejnosti v tzv. environmentálním prohlášení.
Úspěšné zavedení systému EMAS hodnotí nezávislý ověřovatel. V případě splnění všech podmínek získá město certifikát
a právo používat logo programu EMAS.
Prvním městem v České republice, kde byl
systém EMAS úspěšně zaveden, je Chrudim.
přínosY ve MĚstĚ CHrUdiM
Zavedení systému EMAS schválilo Zastupitelstvo města Chrudim 24. 9. 2007, a to
usnesením č. Z/57/07, přičemž závěrečné
ověření se uskutečnilo na přelomu listopadu
a prosince 2009. »Obecně lze říci, že velkým
přínosem systému EMAS je vytvoření jednotného rámce pro všechny činnosti úřadu,
jasné stanovení odpovědností za jednotlivé
činnosti a přesné nastavení kontrolních mechanismů. Za pozitivum považujeme i to, že
se zvýšilo povědomí zaměstnanců o problematice ochrany životního prostředí včetně
toho, že každý z nás může přispět k tomu,
aby se jeho stav nezhoršoval,« uvedla zástupkyně odboru životního prostředí města
Chrudimi Ing. Kateřina Mrózková.
červen 2010
Na základě svých zkušeností se vedení
města rozhodlo, že nabídne možnost zavedení systému EMAS také svým příspěvkovým organizacím a obchodním společnostem. Do projektu se zapojily všechny
obchodní společnosti (Sportovní areály
města Chrudim, s. r. o, Technické služby
Chrudim 2000, s. r. o. či Městské lesy Chrudim, s. r. o.), dvě základní školy, všechny
mateřské školy a Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim. U těchto organizací
se systém EMAS zavádí za pomoci partnera města – Ekocentra Paleta a náklady jsou
hrazeny z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí.
Opatření zavedených v rámci systému
EMAS byla celá řada. Dále jsou uvedeny
vybrané příklady opatření pro jednotlivé
environmentální aspekty:
n Spotřeba energií a vody
– šetření elektrickou energií: nákup prodlužovacích kabelů s vypínačem, nákup spotřebičů typu A, postupná výměna žárovek
za úsporné zářivky,
– nákup úsporných splachovačů na WC,
oprava kašny na náměstí,
– proškolení zaměstnanců úřadu o šetření
energiemi a vodou při běžném provozu.
n Nákup kancelářských potřeb a dalšího
zboží
– je nakupován recyklovaný kancelářský
papír, obálky, bloky a další potřeby, recyklovatelné tonery do tiskáren,
– třídění odpadů bylo kromě papíru a plastů rozšířeno i na třídění skla a hliníku.
Projekt Environmentální
řízení měst
Problematikou zavádění systému EMAS ve městech
a obcích se v současné době zabývá projekt Environmentální řízení měst se zaměřením na energetický
management, který podpořil Státní fond životního
prostředí. Koordinátorem je společnost PORSENNA,
o. p. s. Projekt umožní celkem
7 městům a obcím nastavit základní podmínky pro
environmentální řízení a stabilizaci výdajů za energii,
a to prostřednictvím odborného školení, informačních materiálů, odborných konzultací a workshopů.
Školení i workshop jsou podpořeny kompletními
výukovými materiály.
Do projektu se dosud zapojila města Vsetín a Ústí
nad Labem, o dalších městech se jedná.
Pokud byste měli zájem se o projektu dozvědět více,
poskytneme vám informace na e-mailové adrese
[email protected] nebo na tel. č. 241 730 336
či 603 286 336.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
Sledování a řízení vlivu činnosti podniků na životní prostředí,
neboli environmentální řízení, je způsob jak snížit negativní
dopady jejich působení a zároveň zvýšit organizaci práce a komunikace s veřejností. V poslední době začínají výhody tohoto
přístupu objevovat také města a obce, mimo jiné východočeská Chrudim.
Prvním českým městem, které úspěšně
zavedlo systém EMAS, je Chrudim.
n Využívání služebních vozidel
– byl zaveden systém sdílení služebních vozidel,
– pro cesty po městě byla zakoupena přenosná karta na městskou hromadnou dopravu.
Ing. Kateřina Mrózková hodnotí zavedení
systému EMAS na Městském úřadu Chrudim následovně: »Byl to dlouhý a nelehký proces, který se nám nakonec podařilo
dovést k úspěšnému ověření. Už z principu
systému však jde o proces kontinuální, který se stále musí rozvíjet a zlepšovat. Umožnil nám poznat a popsat chod úřadu úplně
z nového úhlu pohledu a také zlepšil image města. Důsledným dodržováním všech
opatření bychom postupně měli dosáhnout
i úspor energií, vody a tepla, a tím snížit náklady na provoz úřadu.«
Dále přidává několik základních rad pro
všechny zástupce měst a obcí, kteří by také
uvažovali o zavedení systému EMAS:
n na počátku je nutné zajistit podporu vedení města,
n nepodcenit počáteční vysvětlení principů systému zaměstnancům, je to nutné pro
jejich spolupráci v dalších etapách zavádění,
n vytvořit pracovní skupinu, ve které je
zástupce z každého odboru, ulehčí to práci s vytvářením systému environmentálního managementu a zajistí informovanost
všech zaměstnanců úřadu,
n důkladně se věnovat úvodnímu environmentálnímu přezkoumání a sestavení legislativního registru, pak se mnohem lépe
n
stanovují cíle a opatření.
JAroMír ČtrnÁCtÝ
PORSENNA, o. p. s.
45
ManageMent
Jak zajistit efektivní fungování
věcných veřejných služeb
J
ihomoravský kraj je zřizovatelem 268
příspěvkových organizací. V polovině
roku 2009 se rozhodl u nich dosáhnout
úspor veřejných finančních prostředků vyšší transparentností při zadávání veřejných
zakázek a společnými nákupy. Zkušenosti
z centralizace nákupu totiž potvrzují, že tak
lze spořit nejméně 10 % z objemu nakupovaného zboží, materiálu a služeb. Přitom
jen v nemocnicích zřizovaných krajem tyto
náklady v roce 2008 činily 1,35 mld. Kč. Byť
ne všechny se stanou předmětem centrálního nákupu, potenciál úspor se odhaduje
na několik desítek milionů korun ročně.
Centrální zadávání veřejných zakázek
v kraji se přitom drží těchto principů:
n úspora z centrálního zadávání veřejných
zakázek zůstane příspěvkové organizaci;
n kraj založí (a bude jejím jediným společníkem) organizaci CEJIZA, s. r. o., která
bude pro jeho příspěvkové organizace zajišťovat konkrétní služby – od administrace
výběrových řízení přes uzavírání smluvních
vztahů s dodavateli a kontrolu jejich plnění
až po systém hodnocení dodávek,
n pružná komunikace a sdílení informací mezi všemi zainteresovanými subjekty prostřednictvím webového rozhraní;
n otevřený systém (možnost časem zapojit další organizace zřizované obcemi či
městy na území kraje);
K »oživení« nově založené obchodní společnosti CEJIZA byla v září 2009 přizvána
poradenská firma M.C.TRITON spol. s r. o.
Během projektu jsme se soustředili na:
n Nastavení procesů nezbytných pro
fungování centrálního zadávání veřejných
zakázek a jejich zavedení do praxe.
n Propojení fungování nové organizace
s procesy probíhajícími v rámci krajského
úřadu a příspěvkových organizacích.
n Identifikace komodit vhodných k centrálnímu nákupu a časový harmonogram
realizace jednotlivých veřejných zakázek.
n Definování způsobu sledování, měření a vyhodnocování přínosů centrálního
nákupu pro jednotlivé organizace i kraj.
n Podpora zavedení nového způsobu
nakupování komunikací s dotčenými subjekty, zejména v rámci společnosti CEJIZA,
i s vedením vybraných příspěvkových organizací a představiteli obcí, měst a kraje.
n Nastavení motivace klíčových pracovníků na maximálních úsporách při dodržení potřebné úrovně kvality služeb.
Centralizace nákupů se v kraji zavádí
postupně. Začalo se u vytipované skupiny
organizací, v níž je objem nákupů nejvyšší,
tedy u zdravotnických zařízení kraje. Mezi
priority pro první rok byly zařazeny i vybrané objemově významné komodity (elektrická energie, plyn, pojištění a telekomunikační služby), které budou soutěženy pro
všechny příspěvkové organizace kraje.
46
První výběrové řízení se uskutečnilo koncem roku 2009.V pokročilých fázích zpracování jsou nyní výběrová řízení na elektřinu,
zemní plyn, první skupiny léčiv, medicinální plyny a dezinfekční prostředky. CEJIZA
se nezabývá jen jednotným nákupem, ale
také harmonizací procesů uvnitř organizací. Tak vznikl i jednotný dezinfekční řád.
Letos plánujeme alespoň 22 výběrových řízení s obratem soutěžených komodit v roce
2009 okolo 190 mil. Kč (bez elektřiny, plynu
n
a telekomunikačních služeb).
Petr Váňa
Senior Consultant, M.C.TRITON, spol. s r. o.
Zdeněk dufek
předseda dozorčí rady CEJIZA s. r. o.
předseda Výboru finančního Zastupitelstva
Jihomoravského kraje
Postup při výběru dodavatele v systému centrálního nákupu
1. Příjem a zaevidování
požadavku
4. Informování
příspěvkové organizace
NE
Vazba na proces
2.
Patří do centrál.
nákupu?
ANO
Vazba
na proces
Proces nákupu
příspěvkové organizace
3.
Je dodavatel již
schválený?
ANO
Proces nákupu
příspěvkové organizace
NE
5. Specifikace požadavku
6. Určení zp. výběr. řízení
7. Zprac. zadáv. dokumentace
8. Oslovení dodavatelů,
zveřejnění nabídky
9. Komunikace se zájemci
10. Příjem nabídek a jejich
evidence
11. Hodnocení nabídek
17. Oznámení o zrušení výběrového řízení
NE
ANO
16.
Je výběr. řízení
zrušeno?
15. Řešení námitek
12.
Je dodavatel
vybrán?
ANO
13. Oznámení účastníkům
vyběr. řízení
NE
ANO
14. Jsou námitky?
18. Příprava smlouvy a vyjednávání s vybr. dodavatelem
19. Příprava a uzavření smlouvy s vybr. dodavatelem
Vazba na proces
Proces nákupu
příspěvkové organizace
24. Informování
dodavatele
20. Oznámení o uzavření
smlouvy s přísp. org.
21. Hodnocení dodavatele
ANO
22.
Vyhověl dodavatel
požadavkům?
NE
23. Návrh na změnu
dodavatele
ZDROJ: M.C.TRITON
červen 2010
MO000981-4
L e g i s L at i va
červen 2010
47
Primátorské
insignie
a jejich užívání
P
rávo primátora statutárního města
používat při významných příležitostech a občanských obřadech primátorské insignie je založeno ust. § 108 odstavec 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení). Uvedené právo má zásadně primátor každého statutárního města,
které uvádí § 4 odst. 1 obecního zřízení; pro
uplatnění tohoto práva tedy není rozhodující, zda se území statutárního města člení
na městské obvody nebo městské části.
Užívání insignií PRažsKým
PRimátORem
Ačkoliv hlavní město Praha není statutárním městem ve smyslu § 4 odst. 1 obecního zřízení (obecní zřízení se na hl. město
Prahu ani částečně nevztahuje), má i jeho
právo užívat primátorské insignie, byť žádná právní úprava toto právo v jeho případě
výslovně nestanovuje.
Ve vztahu k užívání primátorských insignií primátorem hl. města Prahy je poněkud
pozoruhodné, že zákon č. 131/2000 Sb. se
o této záležitosti vůbec nezmiňuje; v § 76
upravuje toliko používání závěsného odznaku primátorem hlavního města Prahy,
nebo jiným členem Zastupitelstva hlavního
města Prahy anebo ředitelem Magistrátu
hlavního města Prahy.
Sice ani předchozí zákon o hlavním
městě Praze č. 418/1990 Sb. se nezmiňoval
o primátorských insigniích, ale v té době
platilo ust. § 41 zákona č. 418/1990 Sb., které stanovilo obecné pravidlo o podpůrném
použití tehdejšího zákona o obcích (pokud
zákon o hlavním městě Praze nestanovil
výslovně jinak, vztáhl se na hlavní město
Prahu zákon o obcích č. 367/1990 Sb.). Zákon č. 367/1990 Sb. v § 54 upravoval právo
primátora užívat primátorských insignií
a toto právo tedy bylo ve spojení s § 41 zákona číslo 418/1990 Sb. přiznáno zákonem
i primátorovi hlavního města Prahy.
Současná absence výslovné právní úpravy o užívání primátorských insignií primátorem hlavního města Prahy svým způsobem vynikne například ve srovnání s tím,
že podle § 16 odst. 4 zákona č. 111/1967 Sb.,
o hlavním městě Praze, měl primátor jako
představitel hlavního města výslovně zakotveno právo užívat historických primátorských insignií. Nicméně ani na základě
skutečnosti, že stávající zákon o hlavním
městě Praze č. 131/2000 Sb. primátorské
insignie vůbec nezmiňuje, nelze popřít jejich faktickou existenci insignií a právo primátora na jejich používání při významných
příležitostech a občanských obřadech.
ZvLáštní sYmBOL veřejné mOci
Obdobně jako závěsný odznak starosty obce
(§ 108 odst. 1 obecního zřízení), nejsou ani
primátorské insignie státním symbolem
48
ve smyslu čl. 14 odst. 1 Ústavy ČR a zákona
č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České
republiky, a nelze je zároveň ani bez dalšího
vnímat pouze za symbol obce. Primátorské
insignie, jakožto určitý znak (znamení) veřejného úřadu, představují zvláštní symbol
veřejné moci České republiky, který kombinuje, respektive může kombinovat státní symbol se symboly statutárního města
(hlavního města Prahy).
Na rozdíl od závěsného odznaku starosty,
který je úzce provázán se státními symboly,
neboť jeho povinnou součástí je vždy vyobrazení velkého státního znaku /§ 108 odst.
1 obecního zřízení, § 76 odst. 1 zákona
č. 131/2000 Sb. a § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých
zákonů/, primátorské insignie nevykazují
tak výraznou spojitost se státními symboly.
Ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona číslo
352/2001 Sb. sice umožňuje vyobrazit velký
státní znak i na primátorských insigniích,
avšak nejde o povinnou součást. Zda bude
na všech či jen některých primátorských insigniích zobrazen velký státní znak, je plně
na rozhodnutí příslušného statutárního
města (hlavního města Prahy).
Obecní zřízení v § 108 odst. 3 upravuje
užívání primátorských insignií, které mají
obecně jiný charakter než závěsný odznak
starosty. Je věcí přístupu statutárního města (hlavního města Prahy), zda závěsný odznak označuje či považuje za zvláštní typ
primátorské insignie (šlo by o »primátorský
řetěz« s náležitostmi závěsného odznaku),
anebo rozlišuje mezi primátorskými insigniemi a závěsným odznakem.
Bez ohledu na rozličné pohledy na vztah
závěsného odznaku (starosty) a primátorských insignií lze uvést, že primátorské
insignie reprezentují pojem zpravidla širší,
než je pojem závěsný odznak, neboť primátorskými insigniemi mohou být kupříkladu
i historická pečeť města, klíče od městských
bran, či jiné symbolické věci, které jsou různými způsoby spjaty s minulostí statutárního města.
PRávO Užívat insignie
je nePřenOsné
Výslovná úprava práva primátora statutárního města používat při významných
příležitostech a občanských obřadech primátorské insignie byla zakotvena i před
rokem 1990 v období existence soustavy
národních výborů. Podle § 45 odst. 3 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech,
měli primátoři města Brna, Ostravy a Plzně
s účinností od 1. ledna 1972 přiznáno právo
užívat historických primátorských insignií.
Toto právo však v případě těchto měst bylo
předtím upraveno v samostatných zákonech (§ 18 odst. 3 zákona č. 175/1968 Sb.,
o městě Brně, a § 18 odst. 3 zákona číslo
40/1969 Sb., o městě Ostravě – pouze v zákoně č. 41/1969 Sb., o městě Plzni, se právo
užívat historické primátorské insignie neobjevilo).
Oproti užívání závěsného odznaku obecní zřízení nepředpokládá, aby primátorské
insignie mohl vedle primátora statutárního
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
L e g i s L at i va
Primátor Pavel Bém užívá řetěz o hmotnosti 750 gramů, na kterém je zavěšena
medaile se znakem Prahy z roku 1649. Insignie byla zhotovena koncem 19. století
z českého osmnáctikarátového zlata.
města užívat i jiný člen zastupitelstva statutárního města, popřípadě tajemník magistrátu statutárního města. Skutečnost, že
slovu »insignie« předchází přívlastek »primátorské«, svědčí o tom, že je může užívat
pouze primátor statutárního města (primátor hl. města Prahy). Toto právo je tedy nepřenosné na jiné osoby.
KdO stanOvUje POdOBU
Primátorské insignie jsou bezpochyby významným symbolem statutárního města
(hlavního města Prahy). Stanovení konkrétní podoby primátorských insignií, které
zobrazují například některé klíčové momenty dějin statutárního města (hl. města
Prahy), je s ohledem na pravidlo uvedené
v § 8 obecního zřízení (resp. § 33 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb.) výkonem samostatné
působnosti obce (hlavního města Prahy).
Podoba primátorských insignií může být
na základě § 102 odst. 3 obecního zřízení
stanovena usnesením rady anebo si tuto
kompetenci může vyhradit zastupitelstvo
obce (§ 84 odst. 4 obecního zřízení). Rovněž
není vyloučeno, aby podobu primátorských
insignií stanovila obecně závazná vyhláška
statutárního města (hlavního města Prahy)
na základě zmocnění v článku 104 odst. 3
Ústavy ČR.
Je vhodné zdůraznit, že není povinností
statutárního města (hlavního města Prahy)
n
mít své primátorské insignie.
jan BřeŇ
právník
červen 2010
L e g i s L at i va
Jak bych se
dokázal postihu
za přestupek
vyhnout
s
e zájmem sleduji v médiích diskusi
o tom, jakým způsobem se »řeší« přestupky různých vlivných lidí na pražském magistrátu i jinde po republice. Nabízím poněkud jiný a snad trochu odborný
a právní pohled na danou problematiku.
Za »vlivného« člověka se rozhodně nepovažuji. Přesto si troufám veřejně tvrdit, že
bych se (protože se správnímu právu profesně věnuji a vyučuji je i na vysoké škole)
postihu za svůj případný přestupek dokázal
vyhnout, a to způsobem, který bude plně
v souladu s právem!
Z mnoha možností, které mi správní řád
– zákon č. 500/2004 Sb. a další související
právní předpisy nabízejí, si vyberu třeba
problematiku doručování účastníkovi řízení. Aby mohlo být přestupkové řízení
vůbec zahájeno, abych mohl být předvolán na ústní jednání, aby mi před vydáním
rozhodnutí bylo umožněno seznámit se
s podklady, aby se ke mně dostalo vlastní
meritorní a také třeba i během probíhajícího řízení různá procesní rozhodnutí, musí
mi být všechny tyto a další písemnosti řádně doručeny. A možností, jak toto v souladu
s právem znemožnit je docela hodně.
Kam mUsí sPRávní ORgán
dORUČOvat? jaK je tO v PRaxi
Správní orgán musí doručovat do datové
schránky podle zákona č. 300/2008 Sb.,
o elektronických úkonech a autorizova-
né konverzi, když ji mám zřízenou. A co
když si ji v průběhu řízení zruším? Potom
na adresu trvalého pobytu. Jenže co, když
si během řízení určím na obecním úřadu
odlišnou adresu – speciální adresu pro
doručování podle zákona č. 133/2000 Sb.,
o evidenci obyvatel, a pak si ji v průběhu řízení zase zruším nebo třeba změním? Zase
se doručuje na adresu trvalého pobytu. Co
když si mezitím pořídím datovou schránku? Správní orgán musí být, pokud jde
doručování a správnou adresu pro doručování, jako ve známém filmu Adéla ještě
nevečeřela, »furt ve střehu«, protože, když
doručí na nesprávnou adresu a nesprávným způsobem, respektive adresát nebude zastižen, potom nelze uplatnit tzv. fikci
doručení uložením na poště, která jinak
může správní agendu doručování výrazně zjednodušit. A to zcela pomíjím nikoliv
právní, ale bohužel dosti často faktickou
zkušenost, že poštovní doručovatelky občas »doručí« i zásilku určenou do vlastních
rukou odlišné osobě. To je pak pro účastníka řízení – obviněného v přestupkovém
řízení vůbec nejlepší – zásilka je považována za řádně doručenou a ono tomu tak
ve skutečnosti – i pokud jde o právní dopady – není.
A hra o nikoliv promlčecí, ale prekluzivní lhůtu k projednání přestupku (správní
rozhodnutí musí v této lhůtě nabýt právní
moci – takže to samé – viz výše se opakuje
po podání odvolání i na úrovni druhoinstančního správního orgánu) je z pohledu obviněného vyhrána. A to zcela pomíjím další možnosti, jako je omlouvání se
z účasti na jednání (na omluvu ze »závažných« důvodů má obviněný právo), účelová
volba zmocněnců a jejich změny v průběhu řízení (doručuje se potom s právními
účinky právě tomuto zmocněnci). Jednu
dobu bylo populární určování zmocněnce
se sídlem třeba v Mongolsku! Ano, přizná-
vám se, s využitím svých jistých znalostí
správního práva bych se s vysokou mírou
pravděpodobnosti dokázal s jednoroční
prekluzivní lhůtou k projednání přestupku
a plně v souladu a s využitím zákonných
možností, vypořádat. Málem úsměvně potom působí, když studentům na přednášce
zdůrazňuji význam zásady rychlosti pro
správní řízení a ustanovení § 71 správního řádu, kde se stanoví, že lhůta k vydání
rozhodnutí je v zásadě 30 dnů od zahájení
správního řízení a že je možné ji prodloužit jen v zákonem stanovených důvodech
o dalších maximálně 30 dnů.
jaK Z tOHO?
Samozřejmě je mi známo, že právě přestupky jako protispolečenská jednání, kde
stupeň nebezpečnosti pro společnost nedosahuje intenzity trestného činu, je nutno postihovat především rychle, aby sankce splnila svůj účel. Ovšem za současného
stavu věci bych se přesto velmi přimlouval
za legislativní změnu, která by prodloužila
onu prekluzivní lhůtu k projednání, resp.
vyřešení přestupku, z jednoho roku na dejme tomu dva roky. Lze to chápat i jako
podnět pro naše budoucí poslance, které
jsme si zvolili v květnových parlamentních
volbách. Mnohé zákonné a také nezákonné a zvýhodňující postupy by tak ztratily
do značné části na významu. Za dva roky
by projednat a pravomocně uzavřít přestupkový případ zřejmě uměl i za současného stavu legislativy každý přestupkový
správní orgán. A mohu čtenáře ujistit, že
spoustu právníků a úředníků tento problém skutečně trápí. Neprojednání a nepotrestání jakéhokoliv porušení zákona je
n
prostě špatně!
jiří nĚmec
právník a vedoucí správního odboru
Krajského úřadu Libereckého kraje
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
červen 2010
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
49
Veřejný hřbitov
ve vlastní režii:
Proč ne?
s
oukromník nemůže zabezpečovat
veřejný zájem. Provozování hřbitova
je službou ve veřejném zájmu, proto
musí být poskytována výhradně obcí ve své
samostatné působnosti přímo nebo prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické
osoby.
Takto to ustanovil zákon č. 256/2001 Sb.,
o pohřebnictví skoro před deseti lety především proto, aby byla zajištěna pro obyvatele obce dostupnost služeb pohřebiště,
na vlastním území nebo mimo ně.
Přesto dochází beztrestně k tomu, že
nabalzamovaná mrtvá lidská těla v soukromém vlastnictví jako cenné výstavní exponáty objíždí Českou republiku v kamionech. Po dobu několika měsíců v roce 2007
a v roce 2009 v hlavním městě Praze a Brně
bylo nikoli veřejné pohřebiště nebo neziskové muzeum, ale krabice, sklad a záře reflektorů jejich dočasným hrobem.
sOUKROmá KRematORia
ve mĚstecH FUngUjí
Je boj proti hladu ve veřejném zájmu? Určitě ano – a přesto: Chléb peče soukromý
pekař, a nikoli státní. Prodává jej soukromý obchodník, a ne obecní. Úlohou obce
je dohled nad kvalitou poskytované služby, nikoli její aktivní provozování. Nikdo
v této zemi by neměl trpět hladem. Kvůli
tomu ale neznárodňujeme pekaře. Řešíme to tím, že potřebným finančně vypomůžeme.
Přesně na stejném principu funguje systém pohřebních a kremačních služeb. Jsou
to koncesované živnosti, stejně jako balzamace a konzervace.
Ani se nepozastavujeme nad tím, že krematoria v Liberci, Olomouci, Zlíně, Táboře
a Hustopečích jsou privátní. Prostě fungují. Stejně jako stále rozšířenější soukromé
spalovny a »hřbitovy« pro domácí zvířecí
mazlíčky.
Nechce-li nikdo zemřelého pohřbít, teprve potom koná svou povinnost obec. Kvůli
tomu nezakládáme státní příspěvkovou
pohřební organizaci. Stát ale rok od roku
zvyšuje regulaci cen v pohřebnictví.
Mimochodem, opakovaná zkušenost
s nedostatkem hrobníků v České republice a několik veřejných pohřebišť provozovaných obcí na zcela soukromých
pozemcích ukazuje, že obec nebývá vždy
na hřbitově nejlepším hospodářem.
O ochraně funerální a sepulkrální architektury ani nemluvě. Veřejné pohřebiště
v obci vtělené do podoby vyhovující národnostním menšinám a provozované jim
blízkou fyzickou nebo právnickou osobou
může být i kulturně produktivnější.
v sOULadU s PRavidLY
evROPsKé Unie
Veřejný zájem je pojem, který zatím v českém zákonodárství není definován. Je ale
popsán v právních předpisech Evropské
unie. Sama Evropská komise říká o službách ve veřejném zájmu, že vyžadují zvláštní pozornost a regulační opatření, mohou
ale být poskytovány veřejnými i soukromými subjekty, v neziskovém i ziskovém režimu.
Můj reformní návrh, aby fyzická nebo
právnická osoba mohla také provozovat
veřejné pohřebiště v obci, je tedy v plném
souladu s pravidly Evropské unie.
Nakonec založit si a provozovat veřejné
pohřebiště na vlastním pozemku předpokládá archaické i platné kanonické právo
Pro
odpovědné
úředníky
s
borník Hluková zátěž poskytuje dostatečné informace
krajským hygienickým stanicím a stavebním úřadům, aby
při jejich činnosti docházelo k co
nejmenšímu porušení právních
předpisů a aby byly tyto úřady
schopné spolupráce při řešení
problémů občanů. Příručka je
vhodným pomocníkem také pro
občany, kteří se musejí vypořádat s argumentací stavebních úřadů
v územních řízeních a při povolování staveb, stejně tak v situacích,
kdy jsou obtěžováni hlukem z provozu na silnici nebo z diskoték,
barů a letních zahrádek. Rovněž mnohé obce v ní najdou dostatek
potřebných informací v situacích, kdy se musejí se zdrojem hluku
vypořádat.
Příručka je rozdělena na několik částí. Nejobsáhlejší kapitoly
jsou věnovány rozboru právní úpravy, který však není suchopár-
50
ILUSTRAČNÍ FOTO: AUTOR
L e g i s L at i va
Malý neveřejný hřbitůvek v obci Žernůvka
na Brněnsku.
křesťanských církví, na jehož základech
občanské hřbitovní právo stojí dodnes. Zařadit veřejnoprávní služby na konfesních
pohřebištích, kterých je v České republice
více než třetina, zpět mezi samostatné úkoly církve nebo náboženské společnosti se
během 20 let náboženské svobody nepodařilo.
Kdysi hrobník nebo kněz říkali pozůstalým, jak udělat vzpomínkové obřady, rituály a pohřbení těla. Dnes to lidé sdělují
pohřebním službám a manažerům krematorií. Pokud si však starosta nechce do noci
lámat hlavu se soudními procesy a negativní publicitou, zatím nesmí nechat fyzické
ani právnické osoby, ať si zajišťují otevírání
hrobů a jejich evidenci na svém veřejném
n
pohřebišti samy.
tOmáš KOtRLý
odbor legislativně právní
Ministerstva pro místní rozvoj
ný, jak to někdy u právnických knih bývá. Naopak je to poměrně
čtivý manuál, do kterého ombudsman zařadil řadu svých postřehů, poznatků a příkladů z praxe. Stručné otázky a odpovědi
poskytnou základní návod, na který pak navazují rozsáhlejší rozbory. Čtenář tak zjistí podrobnosti o kompetencích jednotlivých
institucí včetně soudů, problematice hluku ze staveb nebo veřejných prostranství.
Speciální kapitola je věnována často diskutovanému hluku
z dopravy – veřejný ochránce práv zohledňuje nejnovější vývoj
v této oblasti a neopomíjí ani tzv. výjimky z povinnosti dodržet
hlukové limity (právě tuto praxi ochránce dlouhodobě kritizuje).
Za nejzajímavější část (alespoň z hlediska případné argumentace ve sporech) lze považovat souhrn důležité judikatury (dokonce
z různých úrovní soudnictví) a stanovisek ochránce v ochraně před
hlukem.
Ombudsman na několika místech sborníku zdůrazňuje, stejně
jako ve svých závěrečných zprávách, potřebu kvalitního územního
plánování, které může jako zásadní nástroj včas zachovat dobrou
kvalitu bydlení co největšímu počtu obyvatel.
Celý sborník má také preventivní povahu. Proto se bude jistě
hodit těm, kteří se pokouší zlepšit svoje životní prostředí, ale také
n
všem odpovědným úředníkům.
vendULa ZaHUmensKá
doktorandka na Právnické fakultě MU
a spolupracovnice Ekologického právního servisu
červen 2010
L e g i s L at i va
Hluková zátěž
z dopravy
v
eřejný ochránce práv uspořádal
v dubnu 2009 odbornou konferenci
s tematikou hlukové zátěže. Cílem
bylo především získat přehled o největších
problémech v této oblasti. Rovněž představil
své dosavadní právní závěry z oblasti ochrany veřejného zdraví před hlukem a vyslechl
si připomínky zástupců státní správy.
Na základě výsledků konference a řešení
dalších případů dotýkajících se ohrožování
veřejného zdraví hlukem na konci roku 2009
vydal ochránce sborník Hluková zátěž (viz
www.ochrance.cz, sekce Sborníky a stanoviska). Příručka seznamuje odbornou i laickou veřejnost s právními závěry ochránce
a s judikáty soudů, které se dotýkají ochrany veřejného zdraví před hlukem.
MO000984-4
HLUKOvé výjimKY
Ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví vyplývá vlastníkům, popřípadě
správcům pozemních komunikací povinnost technickými, organizačními a dalšími
opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval
hygienické limity upravené prováděcím
právním předpisem pro chráněný venkovní
prostor, chráněné vnitřní prostory staveb
a chráněné venkovní prostory staveb a aby
bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby. Přesto se stále řada
pozemních komunikací užívá na základě
tzv. časově omezeného povolení; provozem takové komunikace jsou překračovány
platné hlukové limity.
Užívání hlukově nadlimitní pozemní komunikace umožňuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Ten stanoví, že pokud při
používání, popřípadě provozu zdroje hluku
nebo vibrací, s výjimkou letišť, nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet,
může osoba zdroj hluku nebo vibrací provozovat jen na základě povolení vydaného
na návrh této osoby příslušným orgánem
ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany
veřejného zdraví časově omezené povolení
vydá, jestliže osoba prokáže, že hluk nebo
vibrace budou omezeny na rozumně dosa-
červen 2010
žitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich
přínosem ke snížení hlukové nebo vibrační
zátěže fyzických osob stanovený i s ohledem
na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím.
PROtiHLUKOvá OPatření
Ochránce považuje za nezbytné, aby Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické
stanice jako příslušné orgány ochrany veřejného zdraví důsledně dohlížely na plnění povinností vyplývajících z rozhodnutí
o hlukových výjimkách vydaných k provozu
komunikací překračujících povolené hlukové limity. Jakkoliv nelze zcela odhlédnout
od rozpočtových možností vlastníků komunikací (státu v případě dálnic a silnic I. tříd,
krajů v případě silnic II. a III. tříd), nelze
podle názoru ochránce bez dalšího připustit, aby realizace přiměřených protihlukových opatření, jimiž lze omezit hlučnost
alespoň na rozumně dosažitelnou míru, se
neustále odkládala s odkazem na nedostatek finančních možností (omezený rozpočet, jiné rozpočtové priority).
Orgány ochrany veřejného zdraví mají
povinnost důsledně dbát na dodržování zákona na ochranu veřejného zdraví a v jeho
rámci musí využívat všech v úvahu přicházejících nástrojů, jimiž mohou vlastníka
komunikace přimět k realizaci protihlukových opatření.
V souvislosti se stížnostmi na hluk z dopravy se veřejný ochránce práv setkává s požadavky občanů obtěžovaných nadměrným
hlukem na omezení rychlosti, případně
snížení tonáže vozidel projíždějících po komunikacích. Uskutečnění těchto požadavků
však není vždy s ohledem na nutnost přenesení dopravní zátěže do jiných obcí a na jiné
komunikace řešením. Právě tato skutečnost
je však podle ochránce dostatečným a vážným argumentem pro to, aby se vlastník
komunikace, ať už jím je stát nebo krajská
samospráva, zasadil o přijetí jiných opatření,
jimiž důsledky dopravního zatížení předmětných komunikací alespoň sníží na zákonem
uváděnou rozumně dosažitelnou míru.
Především půjde o zajištění řádného
technického stavu komunikace, výměnu
povrchu, změnu dopravního značení, vý-
měnu oken v objektech dotčených nadlimitním hlukem apod.
POKUtY Za HLUK
Ochránce zastává názor, že udělování pokut za neplnění povinností vyplývajících
z rozhodnutí o povolení hlukové výjimky
k provozu komunikace překračující hlukové limity lze bezesporu vnímat jako řešení krajní, nelze však od tohoto sankčního
nástroje zcela ustoupit. A to v případě, že
vlastník komunikace dlouhodobě zanedbává své povinnosti k ochraně veřejného
zdraví. Z tohoto hlediska je tedy nezbytné,
aby vlastník komunikace doložil orgánu
ochrany veřejného zdraví, že o nápravu
ve věci hlukové zátěže trvale usiluje, přičemž jednoznačným a nezpochybnitelným
argumentem bude rozpočtem doložený
objem finančních prostředků určených
na snižování hlukové zátěže.
Fakt, že hluková zátěž obyvatel, způsobená narůstající automobilovou dopravou, je
jedním z vážných problémů současné doby,
se již obecně respektuje. Je proto povinností všech orgánů veřejné správy, aby v rámci
svých pravomocí ke snižování hlukové zátěže přispěly.
Vedle zmíněných protihlukových opatření, jimiž se řeší pouze důsledky nadměrného provozu, je třeba zaměřit pozornost především na preventivní opatření směřující
k omezení dopravní zátěže.
V případě velkých měst je to preference
veřejné hromadné dopravy, zavedení mýtného systému, omezování parkovacích
ploch pro osobní automobily ve prospěch
veřejných ploch. A tam, kde je to možné,
zapojit železniční dopravu do přepravy
v systému městské hromadné dopravy.
Ve vesnicích a menších městech zatěžovaných nadměrnou dopravou je třeba se soustředit na budování obchvatů a podporu
veřejné dopravy v rámci regionu.
Pokud si veřejná správa zmíněné principy a instituty – zcela běžné zejména v severských státech – osvojí, lze očekávat, že
v budoucnu bude řešení dopravní zátěže
snazší a z hlediska finančních prostředků
n
i méně nákladné.
maReK HanáK
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
51
L e g i s L at i va
Ochrana
ovzduší –
účastenství
v řízení /1
v
Moravskoslezském kraji je ochrana
ovzduší dlouhodobě ožehavý problém. Zejména na Ostravsku a Karvinsku jsou trvale překračovány stanovené
limity znečištění ovzduší.1) Kvalitu životního prostředí v těchto oblastech významně ovlivňuje značná koncentrace těžkého
průmyslu. Pod rostoucím tlakem veřejnosti sice největší znečišťovatelé ovzduší
přislíbili investice do modernějších a k životnímu prostředí šetrnějších technologií, nejsou však výjimkou snahy od těchto
slibů ustupovat s poukazem na hospodářskou krizi.
Objevují se také požadavky průmyslových podniků, aby jim ekologické technologie spolufinancoval stát.2) Proto veřejnost
s nedůvěrou sleduje jakoukoliv snahu vybudovat v regionu nové průmyslové objekty, tj. potenciální nové zdroje znečištění
ovzduší.
Úkoly v oblasti ochrany ovzduší zákon číslo 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně ovzduší), stanovuje rovněž
krajským úřadům.
Krajský úřad tak musí při svém rozhodování přísně dodržovat příslušné hmotněprávní i procesněprávní normy, aby se
vyhnul výtkám z důvodu přílišné benevolentnosti (ze strany veřejnosti) nebo naopak
přehnané přísnosti (ze strany podniků).
Ve dvou částech předkládaného článku
vycházím ze zkušeností konkrétního případu, kterým se zabýval Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Kauzu následně projednávaly Ministerstvo životního prostředí
a příslušný správní soud.
vYLOUČení Z ÚČastenství v říZení
Krajský úřad Moravskoslezského kraje vedl
na základě podnětu žadatele řízení o povolení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší z hlediska ochrany ovzduší podle ust. § 17 odst. 1 písm. c) zákona
o ochraně ovzduší.
Soukromá společnost provozující potravinářský závod v blízkosti plánovaného
zdroje znečištění se domáhala účastenství
v tomto řízení s odůvodněním, že budoucí
emise z tohoto zdroje mohou, podle jejího
názoru, ovlivnit a ohrozit její výrobu, což
odůvodnila odkazem na odborný posudek.
Usnesením vydaným podle zákona číslo
500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), krajský
úřad rozhodl o vyloučení této společnosti
z účastenství v předmětném řízení. Ministerstvo životního prostředí jako odvolací
orgán odvolání podané vyloučeným účastníkem zamítlo. Ten však rozhodnutí napadl
52
žalobou, na základě které se věcí zabýval
Městský soud v Praze. Po provedeném řízení dospěl tento soud shodně s dříve rozhodujícími správními orgány k závěru, že
předmětná společnost není účastníkem
vedeného správního řízení a žalobu zamítl
jako nedůvodnou.
Předmětem posuzování správních orgánů i soudu v popisovaném případě bylo,
zda společnost provozující potravinářský závod je ve smyslu platných právních
předpisů účastníkem vedeného správního
řízení, tj. zda v tomto řízení mohou být založena, zrušena, změněna či závazně určena její práva, právem chráněné zájmy nebo
povinnosti.
Podívejme se nejprve na právní úpravu, která se vztahuje k danému problému.
Na tomto základě se pokusím posoudit,
zda je nebo není dáno účastenství uvedené
společnosti v předmětném správním řízení
a zda se lze ztotožnit se závěry rozhodnutí
vydaných správními orgány a soudem.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje vedl na základě podnětu žadatele
řízení o povolení stavby
stacionárního zdroje znečišťování ovzduší z hlediska ochrany ovzduší podle
ust. § 17 odst. 1 písm. c)
zákona o ochraně ovzduší.
PRávní ÚPRava
Podle čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod má každý právo na příznivé životní prostředí. V souladu s odst. 3 téhož
článku nesmí nikdo při výkonu svých práv
ohrožovat ani poškozovat životní prostředí,
přírodní zdroje, druhové bohatství přírody
a kulturní památky nad míru stanovenou
zákonem. Práv uvedených v čl. 35 Listiny
je však možno se domáhat pouze v mezích
zákonů, které tato ustanovení provádějí, jak
stanoví její čl. 41 odst. 1.
Podle ust. § 3 odst. 1 zákona o ochraně
ovzduší je každý povinen omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat
množství jím vypouštěných znečišťujících
látek stanovených podle tohoto zákona
a prováděcích právních předpisů.
Pojem stacionární zdroj definuje ust. § 4
odst. 3 zákona o ochraně ovzduší jako zařízení spalovacího nebo jiného technologického procesu, které znečišťuje nebo může
znečišťovat ovzduší, dále šachta, lom a jiná
plocha s možností zapaření, hoření nebo
úletu znečišťujících látek, jakož i plocha,
na které jsou prováděny práce nebo činnosti, které způsobují nebo mohou způsobovat znečišťování ovzduší, dále sklad
a skládka paliv, surovin, produktů, odpadů
a další obdobné zařízení nebo činnost.
V souladu s ust. § 17 odst. 1 zákona
o ochraně ovzduší vydává příslušný orgán
ochrany ovzduší stanoviska a povolení k řízením podle zvláštního právního předpisu,
která obsahují podmínky ochrany ovzduší.
Jsou jimi:
n stanoviska k politice územního rozvoje
a územně plánovací dokumentaci v průběhu jejího pořizování,
n závazná stanoviska k umísťování staveb
zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů,
n povolení staveb zvláště velkých, velkých
a středních stacionárních zdrojů a k jejich
změnám,
n povolení k uvedení zvláště velkých,
velkých a středních stacionárních zdrojů
do zkušebního i trvalého provozu.
Orgánem ochrany ovzduší příslušným
od 1. 1. 2003 k vydávání povolení uvedených v ust. § 17 odst. 1 zákona o ochraně
ovzduší je podle ust. § 48 odst. 1 písm. r)
krajský úřad.
Z hlediska řešené problematiky je významný rovněž vztah zákona o ochraně
ovzduší ke správnímu řádu. Tento vztah
je určen v ust. § 53 odst. 1, kde se stanoví,
že na rozhodování podle tohoto zákona se
vztahuje správní řád, s výjimkou rozhodování podle § 8, § 3a a § 17 odst. 1 písm. a).
vYmeZení ÚČastníKŮ říZení
Pro popisovaný případ je nepochybně důležité i vymezení účastníků řízení ve správním řádu.3) Účastníky řízení jsou podle ust.
§ 27 odst. 1 správního řádu:
a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv
nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu;
b) v řízení z moci úřední dotčené osoby,
jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo
zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo
nemají.
Další kategorii účastníků vymezuje odst. 2
citovaného ust. § 27 správního řádu. Účastníky jsou též další příslušné osoby, pokud
mohou být rozhodnutím přímo dotčeny
ve svých právech nebo povinnostech.
Konečně podle odst. 3 citovaného zákonného ustanovení jsou účastníky rovněž
osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon.
Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mají postavení účastníků podle odst. 2, ledaže jim
má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit
právo anebo povinnost nebo prohlásit, že
právo nebo povinnost mají anebo nemají;
v tom případě mají postavení účastníků
podle odst. 1.
Významné pro daný případ je i ust. § 28
odst. 1 správního řádu. V něm se stanoví, že
za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba
je či není účastníkem, vydá správní orgán
usnesení, jež se oznamuje pouze tomu,
o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno,
a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Postup podle předchozí věty nebrání dalšímu
projednávání a rozhodnutí věci.
Řešená problematika úzce souvisí také
s institutem závazného stanoviska podle
červen 2010
L e g i s L at i va
ust. § 149 správního řádu. Závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem
na základě zákona, který není samostatným
rozhodnutím ve správním řízení a jehož
obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány
příslušné k vydání závazného stanoviska
jsou dotčenými orgány.
Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona číslo
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů, orgány územního plánování a stavební úřady postupují
ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Dotčené orgány
vydávají:
a) pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona závazná stanoviska na základě
zvláštních právních předpisů, která nejsou
samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li tyto zvláštní právní předpisy jinak,
b) pro postupy podle tohoto zákona, které nejsou správním řízením, stanoviska,
která nejsou samostatným rozhodnutím
ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní
právní předpis jinak; stanoviska jsou závazným podkladem pro politiku územního
rozvoje a pro opatření obecné povahy vydávaná podle tohoto zákona.
Závazná stanoviska dotčených orgánů
pro potřeby správních řízení podle stavebního zákona a stanoviska dotčených
orgánů, která jsou závazným podkladem
pro potřeby jiných postupů podle tohoto
zákona, uplatňují dotčené orgány podle
zvláštních právních předpisů a podle tohon
to zákona.
Poznámky
1) Srov. Kolektiv autorů. Právo životního prostředí,
2. díl, Masarykova univerzita, Brno: 2007, str. 21:
Na území naší republiky existují oblasti, které jsou
extrémně znečištěné vzdušnými polutanty a kterým z tohoto důvodu musí být věnována zvýšená
pozornost. Rovněž i v oblastech, které sice nejsou
nadměrně znečištěny, ale které jsou cenné pro své
přírodní krásy a bohatství, musí být zvolen takový
postup, jenž by zabezpečil přinejmenším jejich zachování.
2) Srov. např. Aktuálně.cz, 8. dubna 2009, Chcete čistý
vzduch? Zaplaťte nám za něj, žádají hutě: Hospodářská krize bude mít pravděpodobně vliv také
na kvalitu životního prostředí. Největší hutní společnosti v Česku totiž žádají stát, aby jim pomohl
financovat plánované ekologické investice.
3) Srov. Průcha, P., Pomahač, R. Lexikon – správní
právo, Sagit, Ostrava: 2002, str. 540, heslo »účastník
správního řízení«: Pojem účastník správního řízení
je pojmově vymezen tzv. legální definicí, podle níž
je účastníkem správního řízení ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, ten, jehož práva,
právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou
být rozhodnutím dotčeny, a ten, kdo tvrdí, že může
být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen, a to až do té doby, než se prokáže opak.
PetR POsPíšiL
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky
17/2010 do částky 33/2010).
Částka 17 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. února 2010.
Vyhláška č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ
národních parků a správ chráněných krajinných
oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich
ochrannými pásmy
Státní správu ve správních obvodech tvořených
národními přírodními rezervacemi, národními
přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy vykonávají správy národních parků a správy
chráněných krajinných oblastí uvedené v příloze
k této vyhlášce.
Účinnost od 17. února 2010
Částka 18 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. února 2010.
Úplné znění zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
vlivů na životní prostředí), jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod č. 49/2010 Sb.)
Částka 19 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. února 2010.
Nařízení vlády č. 50/2010 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní
památky
Nařízení vlády prohlásilo za národní kulturní
památky některé nemovité a movité kulturní
památky. Umístění, popis a prostorová identifikace nových nemovitých národních kulturních
památek jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto
nařízení. Názvy, čísla v rejstříku Ústředního
seznamu kulturních památek České republiky, charakteristiky a trvalé umístění nových
movitých národních kulturních památek jsou
uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Pro
zabezpečení ochrany nemovitých národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením
se stanovuje tato podmínka: rozsah zastavěných
ploch, tvar terénu, popřípadě výšková úroveň
a skladba zástavby se nesmějí měnit, pokud by
tím byly poškozeny kulturní hodnoty národní
kulturní památky.
Účinnost od 1. července 2010
Částka 26 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 24. března 2010.
Zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště PrahaRuzyně
Letiště Praha-Ruzyně včetně nemovitostí
k němu náležející, zejména územně vymezená
a vhodným způsobem upravená plocha včetně
souboru staveb a zařízení letiště, trvale určená
ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům
letadel s tím souvisejícím, smí být jen ve vlastnictví České republiky (dále jen stát), anebo
právnických osob se sídlem ve státě, v nichž má
stát stoprocentní majetkovou účast (stoprocentní podíl).
Účinnost od 24. března 2010
Částka 30 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. března 2010.
Zákon č. 83/2010 Sb., o státním dluhopisovém
programu na úhradu části rozpočtovaného
schodku státního rozpočtu České republiky
na rok 2010
Maximální rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 153 232 954 000 Kč. Veškeré
závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději
uplynutím 55 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Účinnost od 31. března 2010
Částka 33 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. března 2010.
Vyhláška č. 90/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách
ukončování vzdělávání ve středních školách
maturitní zkouškou
V jarním zkušebním období se dílčí zkoušky
společné části maturitní zkoušky konané formou
ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí
konají od 2. 5. do začátku zkoušek a dílčích
zkoušek společné části maturitní zkoušky
konaných formou didaktického testu a dílčích
zkoušek společné části maturitní zkoušky
konaných formou písemné práce v příslušném
školním roce. Didaktický test a písemná práce
se konají od 25. 5. do 10. 6. Konkrétní termíny
konání didaktických testů a písemných prací
určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
(MŠMT) nejpozději do 31. 3. před konáním
maturitní zkoušky v následujícím školním roce.
Časový rozvrh didaktických testů a písemných
prací (dále jen jednotné zkušební schéma) určí
MŠMT do 31. 12. školního roku, v němž se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se
v jarním zkušebním období konají od 2. 5.
do začátku didaktických testů a písemných
prací. Zkoušky konané formou písemné zkoušky
a formou praktické zkoušky se konají nejdříve
15. 5. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, lze praktickou zkoušku konat i v dřívějším
termínu.
V podzimním zkušebním období se ústní zkoušky společné části konají od 1. 9. do začátku
didaktického testu a písemné práce, didaktické
testy a písemné práce od 15. 9. do 1. 10. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací určí MŠMT nejpozději do 15. 8.
před konáním maturitní zkoušky v následujícím
kalendářním roce. Jednotné zkušební schéma
a místa konání didaktických testů a písemných
prací určí ministerstvo nejpozději do 15. 8.
před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ředitel
školy na základě výsledků žáka uvedených v protokolech o výsledcích společné části maturitní
zkoušky žáka a profilové části maturitní zkoušky
žáka vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě
části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní
zkoušce nejpozději do 20. 6. pro maturitní
zkoušky konané v jarním zkušebním období
a nejpozději do 5. 11. pro maturitní zkoušky
konané v podzimním zkušebním období.
Účinnost od 31. března 2010
mgr. jan BřeŇ
právník
červen 2010
53
Právní Poradna
Zřízení zástavního
práva k obecnímu
majetku
n Lze zákaz obce ručit za závazky třetích
osob vztáhnout i na zřizování zástavního
práva?
Ustanovení § 38 odst. 3 zákona číslo
128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
v platném znění, zakazuje obci přijímat
ručení za závazky fyzických a právnických
osob s výjimkami uvedenými v tomto ustanovení, přičemž právní úkony učiněné
v rozporu s tímto zákazem jsou od počátku neplatné (§ 38 odst. 4). V praxi někdy
bývá položena otázka, zda se toto omezení vztahuje pouze na »ručení« ve smyslu
§ 546 a násl. občanského zákoníku (resp.
§ 303 a násl. obchodního zákoníku), nebo
zda je nutné do rozsahu tohoto ustanovení
Změny v zákoně proti
kouření a alkoholu
n Od letošního 1. července se zpřísňuje
zákon proti kouření a alkoholu. Jaké pravomoci budou mít obce?
Konkrétně jde o zákon č. 305/2009 Sb.,
kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb.,
o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem
a jinými návykovými látkami. Podle této
novely osoby pověřené řízením státních
orgánů, orgánů územních samosprávných
celků, zařízení zřízených státem nebo
územním samosprávným celkem poskytujících veřejné služby musí zajistit, aby
lidé v těchto budovách byli chráněni před
škodami působenými kouřením. Prakticky
jde o stanovení zákazu kouření. Týká se to
i občanů, kteří do těchto objektů vstupují
a vyřizují si tam úřední záležitosti.
Novinkou je zákaz kouření ve veřejných
místech. Jsou to veřejnosti volně přístupné
uzavřené prostory, vnitřní prostory budov
státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, vnitřní prostory zařízení
zřízených státem nebo územními samosprávnými celky, vnitřní prostory budov
související s veřejnou dopravou.
Významné je nové ustanovení, podle něhož je zákaz kouřit na krytých nástupištích,
přístřešcích a čekárnách veřejné silniční
a drážní dopravy a městské hromadné dopravy (MHD) s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených.
Novela nestanovila absolutní zákaz kouření v zařízeních společného stravování.
Provozovatel tohoto zařízení je však povinen u vstupu viditelně označit, zda jde
o nekuřácké nebo kuřácké zařízení nebo
zařízení s vyhrazenými prostory pro nekuřáky nebo kuřáky. Vymezí-li provozovatel zařízení veřejného stravování prostory,
v nichž je kouření povoleno, musí mít zajištěné dostatečné větrání. Je povinen je sta-
54
zahrnout i jiné způsoby zajištění závazků,
zejména zřízení zástavního práva k nemovitostem.
Domnívám se, že ustanovení § 38 odst. 3
se vztahuje jen na »ručení« jako specifický
způsob zajištění závazků (§ 546 občanského zákoníku, § 303 obchodního zákoníku)
a nikoli i na jiné zajišťovací úkony. Tento názor vyplývá především z jazykového výkladu
dotčeného ustanovení, které jednoznačně
hovoří o ručení, a protože jde o ustanovení
omezující nakládání s majetkem obcí, není
na místě uplatnění výkladu rozšiřujícího,
jdoucího nad rámec výslovného textu zákona. Kromě toho zákon o obcích jednotlivé zajišťovací úkony (resp. i další majetkoprávní úkony) poměrně důsledně rozlišuje
(například § 39 nebo § 85 zákona o obcích),
což rovněž svědčí o nutnosti vnímat pojem
»ručení« v naznačeném smyslu.
Na podporu uvedeného výkladu lze
zmínit i návrh novely zákona o obcích, jíž
bylo do § 38 dotčené ustanovení zařazeno
vebně oddělit od prostor, v nichž je kouření
zakázáno.
Novela stanovila nové oprávnění obcí
v § 9a, které mají samostatnou působnost.
Mohou závaznou vyhláškou dočasně nebo
trvale zakázat kouření na veřejně přístupných dětských hřištích, veřejně přístupných
sportovištích, nebo ve vnitřních prostorách
budov určených pro pořádání sportovních,
kulturních a společenských akcí, anebo
na sportovních, kulturních a společenských akcích, pokud jsou tato místa nebo
akce určeny nebo vyhrazeny osobám mladším 18 let.
Změny jsou i v opatřeních proti alkoholismu. Osoby, které jsou zjevně pod
vlivem alkoholu nebo jiných návykových
látek a bezprostředně ohrožují sebe nebo
jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek,
nemohou vstupovat například do všech
veřejných prostor, kde by mohly způsobit
sobě nebo jiné osobě škodu nebo vzbudit
veřejné pohoršení. Nesmí rovněž vstupovat
do veškerých prostředků veřejné dopravy
a budov souvisejících s veřejnou dopravou,
do přístřešků zastávek a nástupišť veřejné
silniční, drážní a MHD. Pořadatelé sportovní akce jsou povinni nejen zabránit vstupu
osobám, které jsou pod vlivem alkoholu,
ale nesmí umožnit prodej nebo podávání
alkoholických nápojů na těchto akcích s výjimkou výčepního piva do 10 hmotnostních
procent.
Opatření proti nežádoucímu požívání alkoholu mohou učinit obce v samostatné působnosti. Mohou omezit nebo
zakázat v určitých dnech nebo hodinách
nebo na určitých místech prodej, podávání a konzumaci alkoholických nápojů, a to
zejména při konání veřejných kulturních,
společenských nebo sportovních akcí, kde
je důvodné riziko nárůstu problémů a negativních jevů způsobených jednáním osob
pod vlivem alkoholu.
Dodržování povinností, které se týkají
zákazu kouření nebo požívání alkoholu,
kontroluje obecní policie, Policie ČR, obec
(sněmovní tisk č. 904 III. volebního období
Poslanecké sněmovny). Tento návrh, ačkoli byl nakonec přijat v redukované podobě
(zákon č. 450/2001 Sb.), jasně rozlišoval ručení (§ 38 odst. 3) a zřízení zástavního práva (§ 38 odst. 4) jako dva odlišné instituty,
které měly být každý zvlášť předmětem samostatné regulace. Protože konečná podoba novely upravila již pouze ručení, nelze
platnou právní úpravu výkladově rozšiřovat i na jiné zajišťovací instituty proti zjevné vůli zákonodárce, vyjádřené v průběhu
legislativního procesu.
JUdr. adam FUrek
právník
v přenesené působnosti a orgán ochrany
veřejného zdraví (jde-li o stravovací služby). Kontrolu dodržování zákazu kouření
a požívání alkoholu na pracovištích provádějí příslušní vedoucí zaměstnanci podle
zákoníku práce.
Sankce (pokuty) mohou ukládat obce, orgány inspekce (za porušení povinností při
prodeji) a orgány ochrany veřejného zdraví.
Pokuta od 5 tisíc Kč až do 500 tisíc Kč může
být uložena fyzické nebo právnické osobě, která poruší zákaz stanovený v zákoně
(nezajistí zákaz kouření, prodá tabákový
výrobek osobě mladší 18 let, poruší zákaz
podávání alkoholu apod.). Nejvyšší sankce
od 50 tisíc korun až do 500 tisíc korun může
být uložena osobě, která prodá tabákový
výrobek, elektronickou cigaretu nebo alkoholický nápoj osobě mladší 18 let. Stejný
postih čeká i toho, kdo podá alkoholický
nápoj mladistvému (například číšníka v restauraci).
Řízení o uložení sankce lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se kontrolní orgány
o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení
povinnosti došlo.
Dodržování zákazu požívání alkoholu
a kouření na pracovišti kontrolují orgány
inspekce práce podle zákona č. 251/2005
Sb. Při porušení zákazu může být zaměstnavateli uložena pokuta až do 300 tisíc Kč
/§ 17 odst. 1 písm. x)/. Pokutu může zaměstnavatel požadovat, případně její část,
na zaměstnanci, který se provinil. Zaměstnavatel může uplatňovat nárok až do čtyřapůlnásobku průměrného výdělku zaměstnance.
JUdr. LadISLav JoUZa
právník
červen 2010
Právní Poradna
Obec a věci nalezené
n Věc nalezená se po splnění podmínek
příslušného zákona stává majetkem obce.
V naší obci řešíme »likvidaci« věcí nalezených jednou za rok prodejem ve dražbě.
Nově bychom rádi zejména kola prodali
do obchodu s použitým zbožím – bazaru.
Musí takový prodej schválit volené orgány
města? Jakým způsobem by měla být stanovena cena?
Otázku věcí nalezených včetně toho,
jak postupovat při nálezu, upravuje § 135
zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších předpisů. Nález se týká
věci, kterou někdo nevědomě, bez projevu
vůle, ztratil. Ztrátou věci a jejím nálezem
nedochází ke změně vlastnického práva,
proto je nutné ji zásadně vrátit vlastníkovi.
Pokud není vlastník znám, má nálezce
povinnost nález odevzdat obci, na jejímž
území k nálezu došlo. Přihlásí-li se vlastník
věci, která byla odevzdána obci, před uplynutím lhůty 6 měsíců od jejího odevzdání,
je vlastník věci povinen nahradit obci náklady, které jí s opatrováním věci vznikly.
Jestliže se však do 6 měsíců od odevzdání
věci její vlastník nepřihlásí, nález připadá
do vlastnictví obce. Zároveň zanikne vlastnické právo původního vlastníka.
Platí, že nálezce má právo na náhradu
nutných výdajů a na nálezné ve výši 10 %
ceny nálezu.
Zveřejňování záměru
n Musí se smlouva o smlouvě budoucí
nebo smlouva o věcném břemeni, které
schvaluje rada obce, vyvěsit na úřední
desce? U smlouvy o věcném břemeni si
myslím, že stejně se neschvaluje záměr,
který by se vyvěsil, ale jen přímo smlouvy.
Zákon o obcích v § 38 stanoví, že majetek
obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti,
přičemž nakládání s majetkem obce patří
do její samostatné působnosti.
Rozhodování ve věcech nakládání s majetkem obce svěřuje zákon o obcích jednotlivým orgánům obce. Zastupitelstvu
obce je podle § 85 vyhrazeno, mimo jiného
rozhodování o majetkoprávních úkonech,
například o nabytí a převod nemovitých
věcí.
Radě obce, jako výkonnému orgánu
obce v oblasti samostatné působnosti,
je vyhrazeno rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto
působnost může rada svěřit příslušnému
odboru obecního úřadu. V obcích, kde se
rada obce nevolí, vykonává její funkci starosta, nestanoví-li zákon o obcích v § 102
odst. 4 jinak.
Připadne-li v důsledku nálezu věc
do vlastnictví obce, obec nalezenou věc
zavede do účetnictví obce, před tím ji však
musí ocenit. Podle § 25 odst. 1 písm. l) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů, se věci nalezené oceňují reprodukční pořizovací cenou. Reprodukční pořizovací cenou se přitom /§ 25
odst. 5 písm. b)/ rozumí cena, za kterou by
byl majetek pořízen v době, kdy se o něm
účtuje. Tuto cenu lze zjistit znaleckým posudkem, což v praxi připadá v úvahu zpravidla pouze u cennějších věcí (notebooky
apod.), průzkumem trhu nebo odhadem
(dotazem v bazaru apod.).
Rozhodování o prodeji věcí nalezených,
které připadly obci, není vyhrazeno žádnému z orgánů obce. Spadá proto do oblasti tzv. ostatních nevyhrazených záležitostí, o nichž rozhodování v souladu s ust.
§ 102 odst. 2 zákona o obcích zabezpečuje
rada obce, pokud si jej nevyhradí zastupitelstvo. Rada obce také může rozhodování o těchto věcech svěřit obecnímu úřadu
nebo starostovi.
Rozhodnutí o konkrétním postupu obce
v této věci je výlučně věcí samosprávných
orgánů obce a je možné jej upravit prostřednictvím pravidel schválených radou obce apod.
Obdobný režim přiměřeně dopadá
na věci skryté, jejichž vlastník není znám
(typicky poklady), a věci opuštěné (opuštění věci neboli derelikce je právní úkon ob-
sahující projev vůle vlastníka věci, kterým
se vzdává vlastnictví, aniž by jej převáděl
na jinou osobu. Na rozdíl od ztráty je opuštění projevem vůle, právním úkonem).
Výše uvedený postup se neuplatní, stanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Zvláštním
předpisem je například zákon o zbraních
(zákon č. 119/2002 Sb., ve znění pozdějších
předpisů). Tento zákon má speciální ustanovení (§ 68) upravující nálezy dokladů týkajících se zbraní, munice nebo výbušnin.
Podle tohoto ustanovení každý, kdo nalezne zbraň nebo střelivo, munici nebo výbušninu je povinen neprodleně oznámit jejich
nález Policii ČR anebo orgánu místní samosprávy, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policie. Ten uloží nalezené věci
do úschovy na dobu 6 měsíců. Nepřihlásí-li
se jejich vlastník v této lhůtě, připadají nalezené věci do vlastnictví státu. Nevybuchlá
munice nebo výbušnina, která byla nalezena v rámci pyrotechnického průzkumu, je
majetkem státu určeným k likvidaci nebo
k její deaktivaci.
Ve věcech nakládání s majetkem obce
pak zákon o obcích v § 39 odst. 1 stanoví,
že záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej
nebo poskytnout jako výpůjčku, obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce této obce, aby se
k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit
svoje nabídky. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.
Jestliže jde o pronájem bytů a hrobových
míst anebo pronájem nebo výpůjčku majetku obce na dobu kratší 30 dnů, záměr se
nezveřejňuje.
K nakládání s majetkem obce se uzavírají různé druhy smluv. Smlouva o budoucí
smlouvě je specifický druh smlouvy, jejíž
zvláštnost spočívá v tom, že je smlouvou
předběžnou. Jejím obsahem je závazek
smluvních stran uzavřít jinou, budoucí
smlouvu. Pokud se její uzavření váže na budoucí prodej, směnu nebo darování nemovitého majetku obce, popřípadě na jeho
pronájem či výpůjčku, jsem toho právního
názoru, že v tomto případě je nutné dodržet ustanovení § 39 zákona o obcích a takovýto záměr zveřejnit na úřední desce.
Obec jako vlastník nemovitého majetku
může k němu zřídit věcné břemeno ve prospěch někoho jiného tak, že bude povinna
zpravidla něco trpět (například umístění
vodovodního potrubí na svém pozemku a za účelem jeho údržby a oprav také
v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět
na tento pozemek), nebo něčeho se zdržet.
Rozhodování v této věci, patřící do samostatné působnosti obce, není vyhrazeno
žádnému orgánu obce, tzn. lze postupovat
podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, kdy
rada (není-li, pak starosta) zabezpečuje
rozhodování ostatních záležitostí patřících
do samostatné působnosti obce, pokud
nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo si je
zastupitelstvo obce nevyhradilo. Zastupitelstvo si tak schvalování smluv o věcném
břemeni může vyhradit. Uvádím, že § 39
odst. 1 zákona o obcích neobsahuje povinnost zřízení věcného břemene zveřejnit
na úřední desce před rozhodnutím v příslušném orgánu obce. Na závěr rovněž připomínám, že uzavřené smlouvy se na úřední desce také nezveřejňují.
mgr. PavLa Samková
právnička
JUdr. mIroSLav BÝma,
Ph.d.
právník
máte dotaz? Chcete poradit?
napište nám na e-mail: [email protected]
červen 2010
55
ServiS
n 8.–9. 6. Praha 6, Stavební fakulta
ČVUT
Smluvní podmínky FIDIC
Seminář poskytne základní přehled
o smluvních podmínkách FIDIC, jejich
používání při přípravě a realizaci staveb
zejména dopravní a vodohospodářské
infrastruktury v ČR včetně souvisejících
problémů.
Informace vám poskytnou na e-mail:
[email protected].
n 9.–10. 6. Hradec Králové, Aldis
Odpady a obce
11. ročník konference, která je součástí cyklu Odpadové dny 2010, se zaměří na rozvoj odpadového hospodářství
ve městech a obcích a informace o nakládání s odpady.
Více najdete na www.ekokom.cz.
10. 6. Praha 1, CEVRO Institut
Vzdělávání ve veřejné správě
Seminář o problematice vzdělávání
ve veřejné správě pořádá Vysoká škola
CEVRO Institut pro zástupce územních
samosprávných celků a další úředníky.
Další informace jsou na www.cevroinstitut.cz.
n
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
FAX
STR.
KASTEN spol. s r.o.
602 368 327
-
1
ČSOB, a.s.
800 300 300
-
3
Webhouse, s.r.o.
567 311 772
-
5, 56
Město pro byznys
-
-
12
Republic a.s.
800 777 772
-
15
ANTEE, s.r.o.
-
-
18
AŽD Praha s.r.o.
-
-
21
284 829 624
284 825 726
23
rozvoj
-
-
24,25
REMA Systém, a.s.
-
-
31
Vodafone Czech
Vekra stavební, s.r.o.
Centrum pro regionální
SOME Jindřichův Hradec,
s.r.o.
384 372 029
-
33
EKO-KOM, a.s.
-
-
35
Ecobat, s. r. o.
233 332 787-90
-
37
Elektrowin a.s.
-
-
39
41
Státní fond životního
prostředí ČR
-
-
Česká spořitelna
800 207 207
-
47
I-Tec Czech, spol. s r.o.
596 761 141
596 761 140
51
577 644 515 2.obálka
REFLEX Zlín, spol. s r.o.
577 644 535
Komerční banka
800 111 055
-
3.obálka
Elektrowin a.s.
777 295 335
-
4.obálka
56
Moravskoslezský kraj již zpracovává odhady nákladů na obnovu majetku postiženého povodněmi za jednotlivé obce s rozšířenou působností. Týká se to celkem 13 měst
a jejich správního území – Bohumín, Český Těšín, Frýdek–Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kravaře, Nový Jičín, Orlová, Ostrava a Třinec.
Nashromážděné údaje pověřené osoby podrobně zpracují, rozčlení do požadovaných
tabulek podle obcí a resortů a odešlou na Ministerstvo financí nejpozději do letošního
24. června. Na základě zjištěných údajů pak vláda přijme Strategii obnovy území Mo/ge/
ravskoslezského kraje.
Mezinárodní
kongres v Táboře
Od 27. 6. do 2. 7. bude v Táboře 25. mezinárodní kongres Společnosti pro vědu a umění, která vznikla před 50 lety v USA. Kongresy pořádá každé dva roky, po roce 1989
i v ČR a na Slovensku. Letošní ročník se
uskuteční na téma Příspěvky Čechů a Slováků vědě a technologii 21. století. Konference se zúčastní na 250 osob, především
z USA,Velké Británie, Švýcarska, Slovenska
apod. Již tradičně je otevřena jak odborné,
tak širší veřejnosti. Spolupořadatelem kongresu je město Tábor.
Podrobnosti o programu jsou na adrese
/jo/
www.svu2000.org.
Rychlá finanční
pomoc
Jednorázovou třicetitisícovou dotaci pro
domácnost postiženou povodní poskytuje
na obnovení základního vybavení Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Lidé o ni
mohou požádat pomocí jednoduchého
formuláře prostřednictvím starosty své
obce. Občané mohou dále obdržet 150 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Příspěvek poskytuje krajský úřad na základě
písemné žádosti, kterou za žadatele podá
obec na MMR. I obec, na jejímž území byl
vyhlášen krizový stav, může získat dotaci až
200 tisíc korun na nákup a výstavbu ubytovacích jednotek. Náhradní ubytování pro
občany musí zahrnovat WC, rozvody vody
a elektřiny. O dotaci na úhradu nákladů
na demolici stavby mohou žádat jak obce,
tak občané. Na první rychlou pomoc má
MMR 300 milionů korun.
O dotace z Programu obnova obecního
a krajského majetku postiženého živelní
nebo jinou pohromou mohou žádat obce
a kraje. Jsou určeny hlavně na opravu a po-
řízení dopravních komunikací, veřejných
prostranství, staveb a zařízení v majetku
obcí a krajů. Ministerstvo pro místní rozvoj uspořádá pro starosty obcí seminář, jak
správně žádat o dotace z tohoto programu.
Státní fond rozvoje bydlení mohou občané žádat o nízkoúročené úvěry na opravu
a pořízení bydlení. Maximální výše úvěru je
150 tisíc a 850 tisíc korun.
Potřebná dokumentace pro požádání
o dotace je dostupná na stránkách MMR.
Starostům poskytnou bližší informace
/sk/
na tel.: 224 861 153.
Konference
s dobročinným
záměrem
Na podporu obnovy Husova rodného
domu v Husinci se uskuteční 29. června
v Betlémské kapli v Praze konference o stavu veřejných financí a práva v ČR. Vybrané
poplatky budou předány městu, které je
použije na opravu této památky. Jak uvedl starosta Husince Robert Klesner, jména
všech účastníků (dárců) budou zapsána
v pamětní knize umístěné v domě – muzeu
společně s památeční fotografií.
Zástupci obcí a státu, ústavní činitelé,
podnikatelé, odborníci a další účastníci budou mít možnost se seznámit s aktuálními
informacemi Ministerstva financí o stavu
veřejných rozpočtů, výnosu daní a výhledu
do budoucnosti. Na programu budou také
otázky financování vědy a výzkumu, právního řádu a další témata. Účastníci konference budou »volit« i »nejhloupější« a »nejlepší« zákon (ve veřejném právu) v porevoluční
době. Vyslechnou si rovněž výsledky ankety
starostů o jejich spokojenosti se stavem financí a legislativy v České republice.
Uzávěrka přihlášek je do 25. 6. Více infor/sk/
mací je na: www.regionservis.cz.
MO000950-13
n 7.–8. 6. Mariánské Lázně, hotel
Cristal Palace
Symposium 2010
Mezinárodní konference o moderní softwarové technologii pro aplikace
s nápadem.
Pro další podrobnosti navštivte www.
InterSystems.cz/Symposium2010.
ilustrační FOtO: archiv
KALENDÁRIUM
červen 2010
MO000986-4
KB Municip 4 210x297 ModerniObec.indd 1
19.2.2010 11:52:32
ELEKTROWIN obcím
Naši poradci
jsou tu pro vás
S čím vám mohou pomoci?
Pokud již máte uzavřenou smlouvu s kolektivním systémem:
»
»
»
»
»
Zodpoví vám aktuální dotazy týkajícími se zpětného odběru elektrozařízení – počínaje vlastní
realizací zpětného odběru, odměňování až po pomoc při získávání finanční a informační podpory
Zajistí konzultaci ke splnění podmínek a pomohou při vyplnění Motivačního programu 2010
Pomohou vám při pořízení venkovních kontejnerů na drobné spotřebiče
Pokud máte zájem o umístění WINTEJNERŮ – vyhodnotí, zda máte splněny
podmínky pro jeho instalaci
Pomohou při realizaci projektu Lokální informační kampaně
Pokud nejste dosud zapojeni do kolektivního systému:
»
»
»
»
Mohou pomoci s uzavřením Smlouvy o vytvoření místa zpětného odběru
Pomohou při registraci svazku či mikroregionu do programu Putující kontejner
Informují o zapojení prostřednictvím mobilního svozu
Nabídnou zapojení školy do projektu Ukliďme si svět!
Na koho se můžete konkrétně obrátit?
Ing. Marcela Zuzánková
+ 420 777 295 335
kraj: Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský kraj
Ing. Petra Machová
+ 420 724 215 535
kraj: Jihočeský, Vysočina, Plzeňský
Ing. Lenka Uskokovičová
+ 420 721 763 555
kraj: Karlovarský, Ústecký, Středočeský, Liberecký
Petr Kondýsek
+ 420 724 149 899
kraj: Jihomoravský, Pardubický, Královehradecký
MO001004
Ext-poradciEW-A4-final.indd 1
17.5.2010 17:23:41