Stáhnout v - i

Komentáře

Transkript

Stáhnout v - i
4/2012
Lifestylový měsíčník pro IT odborníky
Stáhněte si do mobilu elektronickou verzi na www.i-ty.cz a čtěte kdykoliv a kdekoliv.
Retuš a fotomontáž
Americký sen českého studenta
IT v kalhotkách
Outlast: Vesmírná technologie NASA ve Vaší posteli
Máš koule?
Máš koule? Tak se o ně starej! Nádory varlat patří mezi nejčastější
zhoubná onemocnění u dospívajících chlapců a mladých mužů mezi
15. a 40. rokem věku. Jejich výskyt narůstá a následky mohou být
vážné. Pokud ale znáš projevy tohoto onemocnění a vyhledáš pomoc
včas, lze jej úspěšně vyléčit. Příznaky poznáš snadno – jednoduchým
samovyšetřením, které sice vyžaduje jistý cvik, ale bez problémů ho
zvládneš i ty. Nauč se mít rád svoje koule!
EDITORIAL
Vy byste ho určitě nepotřeboval. Vy ne. Ale vašemu kolegovi nebo
kamarádovi z krav-maga by se hodit mohl. Vlastně je s podivem, že
s ním nepřišli už dřív. Vždyť každý samec se minimálně jednou za partnerskou kariéru dostane do úzkých a něco takového by se mu hodilo.
Alena
Ptáte se - co?
Čálková
Jeden striptýzový bar v jihoafrickém Kapském Městě vymyslel speciální
parfém pro muže, jehož účelem je zakrýt nevěru. Jinými slovy: překrýt alkohol, cizí pot a dámskou vůni. Pod názvem Alibi se už prodává
například verze „Rozbilo se mi auto“ s odérem benzínu a spálených
gum. Když ne vám, tak kamarádovi by se mohla hodit edice „Zdržel
jsem se v práci“, jejíž složkou je vůně kafe, toneru do tiskárny a kožených židlí ze zasedačky. Jestli je to tak spásný nápad, jak se na první
pohled zdá, těžko říct. Facky, hádek a partnerčiných slz vás možná
ušetří, hubu strašáka jménem Svědomí ale nezacpe.
Když už nevěra, tak alespoň solidně. Třeba s časopisem, který právě
držíte v ruce. Na rozdíl od milenky vám dlouho vydrží, do ničeho se
vám nebude plést a doma vám to s ním určitě projde.
Nás ajťáků je v Čechách
prý už 220
tisíc.
Bylo tedy už na čase, aby se analogové periodikum trochu pomazlilo
s našimi jedničkami a nulami. Jestli jim to klaplo, posuďte sami. Ojetým sloganem „měsíčník pro opravdové ajťáky“ ho demolovat nebudu. Něco vám ale slíbit mohu, totiž že tahle zdánlivě nesourodá trojka
nikdy nebude potřebovat žádný alibistický parfém a že z pozice šéfredaktorky udělám všechno pro to, aby se ty dva světy spojily a užívaly
si to jako… no však vy víte!
Nealibistický březen přeje
Vaše Alena.
PS: Nezapomeňte
mi napsat na: [email protected],
protože Vám odpovím.
Start_up
Americký sen českého studenta
5
Connected
Jiří Rozinek a Nikola Georgiev
7
Play_boy
Alan Wake
8
Upgrade
Retuš a fotomontáž: ostrá zbraň pánských časopisů
Rozhovor s retušérem Petrem Honzátkem
10
PReview
Mobilní aplikace CoolPeople
15
Chat
Na co byste se chtěli zeptat prodavačky v sexshopu,
ale nemáte odvahu?
16
Hardware
Sezením ku trvalé invaliditě
20
Adventure
Bun Cha na vlastní jazyk
22
Metatagy
Facebook kam se podíváš
24
Inside
IT v kalhotkách
25
Roaming
Za duhou, Dobrou nadějí a zase zpátky
26
Trial
Outlast: Vesmírná technologie NASA ve Vaší posteli
30
Cool_tour
Březnový_manuál, Kulturní_spam, Filmové_kódy
DigITální čtení aneb Tipy na elektronické knihy
31
Komix
Nová hračka
35
START_UP
Americký sen českého studenta
Je mu teprve devatenáct a studuje střední školu. Od svých vrstevníků se ale Jakub Rož liší zejména tím, že jeho
vynález používají desítky tisíců lidí nejen v Česku, ale především v zahraničí. Jakubův sen o Silicon Valley, pro
drtivou většinu nadšených programátorů zcela nedostižný, nabývá konkrétních rozměrů. Má tvar školního sešitu,
jehož elektronickou podobu Jakub vymyslel a uvedl v život.
Všechno začalo – jak jinak –
ve školní lavici.
Už v prvním ročníku střední školy (obor výpočetní technika) začal pečlivý student Jakub řešit otázku, jak si
přehledně zapisovat poznámky tak, aby je později nebyl
problém najít a pochopit. „Spolužáci používali různě
třeba MS Word nebo podobné kancelářské programy.
Ale to není ono. Přehlednost a řazení jako v papírovém
sešitu je něco jiného,“ vysvětluje Jakub, jak ke svému
přelomovému nápadu přišel.
Jak vlastně elektronický školní sešit funguje? V aplikaci
si uživatel může založit tolik sešitů, kolik jich potřebuje.
Může si sem přidávat externí soubory, jako je například
obrázek nebo video, upravovat je a vyhledávat. Dále
může využít možnosti sdílení sešitů – třeba se svými
přáteli na sociální síti Facebook, malování, formátování,
přidávat nová témata a do založených témat vkládat
konkrétní lekce, které se automaticky číslují, s datem
vytvoření a řazením. Díky tomu je sešit velmi přehledný
a tím svým uživatelům usnadňuje práci.
Současná verze doznala ovšem v porovnání s tou počáteční značných změn: úspěch motivoval Jakuba k tomu,
aby umožnil přístup přes mobil pro iPhone, iPad a telefony s programovacím jazykem Android. Uživatelé se tak
mohou připojit i na cestě do školy nebo kdekoliv jinde.
Zároveň zavedl přístup
bez připojení k internetu.
Vzhledem k jedinečnosti výtvoru netrvalo dlouho a Jakubovi se ozvala společnost BlackLex, která do projektu
investovala čtyři miliony korun. Ztráty kontroly nad
svým „dítětem“ se však Jakub Rož neobává. „BlackLex
je strategický partner, pomáhá nám tedy s obecnou
koncepcí společnosti. Majoritní vlastník a 
výkonný
ředitel jsem pořád já, tudíž všechna hlavní rozhodnutí
ohledně samotného produktu jsou na mně,“ říká.
Jakub
Rož
Od myšlenky byl pak jen krůček k samotné realizaci,
a počáteční úspěch předčil očekávání nadšeného vývojáře. „Rozhodl jsem se udělat aplikaci, která problém
vyřeší. Zadařilo se a hned v prvních dnech po spuštění jsme zaznamenali několik stovek až tisíců lidí, kteří
aplikaci začali používat,“ popisuje Jakub začátky. Dnes
program Skolnisesit.cz (globálně MySchoolNotebook)
využívá zhruba 26 tisíc lidí a návštěvníci přibývají po
stovkách každým dnem.
Jeho projekt je teď každopádně ve fázi, kdy už pomalu
ale jistě začíná vydělávat peníze, kterých do něj v průběhu let Jakub i ostatní nainvestovali skutečně mnoho. Nedávno totiž uvedl do ostrého provozu i placené
služby. „Máme několik business modelů, nicméně ten,
který má přinášet nejvíce příjmů, je prodej předplatného. Konkrétně jde o prodej PREMIUM tarifu, který uživatelům dovoluje vytvořit neomezené množství sešitů
(v tarifu FREE je max. 1 sešit) a využívat funkce exportu
do PDF/tisk, přikládat soubory k zápiskům, nahrávat
poznámky hlasem, kreslit do zápisků atd.,“ říká Jakub.
Placená verze je zatím v provozu přibližně měsíc, příjmy
podle něj však už generuje.
5
Nadšení studentů z elektronického sešitu ovšem v některých případech, jak Jakub přiznává, nesdílí jejich kantoři.
Mnoho z nich lomí rukama, už jen když vidí na lavicích
žáků místo klasických sešitů a učebnic notebooky. Výdobytků z oblasti IT ve školních lavicích podle Jakubova
odhadu využívá přibližně pět až deset procent studentů.
„Někteří učitelé jsou nadšení,
někteří jsou proti. Je to každého
názor a životní postoj. Digitalizaci školství se nevyhneme,
je to přirozený vývoj,“
myslí si vynálezce elektronického sešitu.
Právě určitá zkostnatělost českého školského systému
vede Jakuba Rože k tomu, aby svůj projekt především
orientoval na zahraniční trhy. Elektronický školní sešit
už sklízí úspěchy v Německu a na brzké spuštění čeká
španělská verze. „Nejvíc se teď soustřeďujeme na americké univerzity. V Česku je pořád ještě dost velká bariéra,“ říká Jakub, který míří rovnou nejvýš: jeho metou je
zaslíbené místo všech IT fanatiků, Silicon Valley. Svoji
budoucnost si maluje přímo růžově: „Elektronický sešit
vidím do pěti let jako masově používaný produkt po
celém světě, který už mi třeba ani nebude patřit, jelikož náš plán je společnost do 3-5 let výhodně prodat,“
zasnil se Jakub, který někdy pracuje i dvanáct hodin
denně. Bude z něj ještě před třicítkou multimilionář?
Webová
prezentace
Webová
prezentace
Jakub
6
Rož
CONNECTED
Jiří Rozinek a Nikola Georgiev
Connected je rubrika o spojení dvou pólů. Seznamte se se světem IT odborníka i IT managera v 11 otázkách
na tělo i na byznys…
IT manager - Jiří Rozinek, Hewlett-Packard s.r.o.
(FSI Delivery Manager)
Jak jsem se k této práci dostal:
Nastoupil jsem původně do firmy Digital Equipment jako specialista na aplikace v bankovnictví.
Kolik hodin denně pracuji:
V průměru 12.
Nejzajímavější projekt, na kterém
jsem dosud pracoval:
Osobně pro mne projekt, který mne
Jiří
posunul zase trochu jiným směrem
Rozinek
a umožnil mi získat reálné manažerské
zkušenosti, byl Outsourcing IT služeb pro ČSOB včetně
převodu lidí do HP a nastavení celkově nového fungování takového týmu.
Co je na mé práci nejtěžší?
Je to asi současná participace na mnoha projektech
a mnoha aktivitách: od práce s HP lidmi interně, přes
získávání nových lidí do HP, prodej nových služeb zákazníkům, vztahy se zákazníky až po nastavování organizace, smluv a procesů u nových projektů.
Co určitě musí mít mnou vybraný ajťák:
Vlastní osobnost a chuť něco dělat ve prospěch firmy
a ostatních.
Zážitek z práce, na který nezapomenu:
Byl jsem na pozici aplikačního specialisty pro core-banking aplikaci, kterou jsme u nejmenované banky podporovali. Byl pátek večer, něco před 18-tou hodinou a já
jsem se již chystal odjet. Z banky mi v tom okamžiku
zalogovali fatální provozní problém v systému, který
jsem musel začít okamžitě řešit. Asi 2 minuty po tomto zalogování mně osobně telefonoval IT ředitel oné
banky se zvýšeným a direktivním hlasem a s otázkami
typu: „Kdy to už budete mít opravené!?“, „Co je příčinou
tohoto problému a jaké pro to máte řešení?“. Nestihl
jsem se ani ještě přihlásit do systémů, a tak jsem mu
jen lakonicky řekl: „No, tady je každá rada drahá, pane
řediteli,“, a to jsem tedy neměl dělat. To co jsem si pak
vyslechl, na to si pamatuji dodnes! :-)
Kdy jsem měl chuť s tím seknout, ale vydržel jsem:
:-) mnohokrát
Jaké značky mě obklopují:
Hewlett-Packard, Apple, VW, Nikon, a pak Komerční
banka, Raiffeisen banka, ING banka, ČSOB, Česká spořitelna atd.
Co si chci jednou určitě vyzkoušet:
Jet stopem přes mne dosud neznámou zemi.
Jakou nejlepší radu do života jsem dostal:
„Když něco opravdu chceš, tak můžeš.“ a ještě „Nebát
se a nekrást.“
Ideální dovolená:
Fotografická expedice.
IT odborník - Nikola Georgiev, 23
V čem programuji:
.NET, C#, MS SQL, Cicode
Jak jsem se k programovaní
dostal:
Narodil se…
Na čem právě dělám:
„Ano? Zkoušeli jste to vypnout
a zapnout?“ Ne, to je sranda!
Nikola
Zrovna kooperuji na jednom větším
Georgiev
a několika menších projektech.
Kolik hodin denně zhruba dělám:
10- 12, když nepočítám další vzdělávání se.
Co mě na tom nejvíc baví:
Nové technologie.
Na jakém nejzajímavějším projektu jsem zatím dělal:
Implementace řídících systémů pro provozní linky, centrální řízení a následné BI nad tím.
Kdy jsem měl chuť s tím seknout, ale vydržel jsem:
Na seknutí s tím jsem už zanevřel. Teď už jen čekám, až
se zblázním. Pak už to bude natvrdo.
Kde v IT vidím budoucnost, kam chci směřovat:
Robotika, kybernetika, propojení aplikací mezi tablety,
telefony a pc.
Co nebo kdo mi v mé práci nejvíc dal/pomohl:
Milan Šamárek (manažer Redmond Consulting, pozn. red.)
Značky, které mě obklopují:
Značky nejsou pro rockery
Ideální dovolená:
Tak nad touto otázkou jsem přemýšlel hodně dlouho...
Ráno se probudit a vidět východ slunce nad Karibikem se snídaní na pláži, odpoledne skočit base jump
v Alpách a pak si jít zalyžovat na ledovec. Večer jít na
koncert AC/DC a zakončit to otevřením pivka ve spacáku u Viktoriiných vodopádů.
7
PLAY_BOY
Alan Wake
Mysteriózní horor vychází konečně na PC
Jsou hry, které se objeví, zabodují u komunity fanoušků a po nějaké době pohasnou. A jen občas si na ně vzpomeneme
v hospodě s přáteli u piva. Pak jsou ovšem hity, které vzbudí zaslouženou pozornost, září a nepohasínají a dokonce
nakopnou tvůrce k dalším dílům. Takový osud potkal i hororovou adventuru Alan Wake.
Alan Wake je známým hororovým spisovatelem, který právě prochází tvůrčí krizí. Rozhodne se společně
s manželkou vyrazit za odpočinkem do městečka Bright
Falls. Typický středozápad USA, maloměsto sevřené
horami a opravdu temnými lesy působí na první pohled
znepokojujícím dojmem. Hra samotná navíc hned ze
začátku nepostrádá motivy tolik oblíbené u Davida Lynche. Alan totiž kdesi v serpentinách nad městem porazí
chodce. Když vystoupí z auta, aby zjistil, co se stalo,
sražené tělo na zemi neleží. Zmizelo. Během okamžiku
se však část krajiny rozostří, potemní a z mlhy vystoupí dotyčný s jediným cílem: nebohého spisovatele zabít.
Úzkost pramenící z této scény by se dala krájet. Příběh
však není lineární - během krátkého okamžiku se ocitáme s manželkou na trajektu a plujeme vstříc odpočinku
do Bright Falls.
Titul vytvořilo nezávislé finské studio Remedy pro Microsoft, který jej vydal na konzoli Xbox360. Z Alana Wakea
se stal jasný hit, který oslovil širokou základnu hráčů.
Konzolová verze dokázala přitáhnout nejen běžného
hráče, ale také filmové a hororové příznivce, pro které
se hra stala kultem. Programátoři a vývojáři z Remedy
se po nějaké době rozhodli hru přepracovat, graficky
vylepšit a vydat ji ve verzi pro osobní počítače. Je to
celkem logický krok. Ne každý miluje konzolový ovladač,
někomu nevyhovují grafické limity a jiní jsou zase věrni
PC až za hrob.
Jako v televizním seriálu
Ať už patříte ke kterékoli skupině, otevírá se vám příjemná možnost prožít velké a temné dobrodružství v kůži
Alana Wakea. Remedy totiž přišli s hrou, která tu opravdu dlouho nebyla. Mix klasické adventury a hororového
žánru k sobě pasuje perfektně, bonusem je dokonalá
filmová atmosféra. Navíc jednotlivé epizody jsou ve hře
sestaveny tak, že má hráč pocit, jako by byl součástí
televizního seriálu z Lynchovy dílny. Hra sama o sobě
pak může působit jako vytříbená pocta filmovému hororu a jeho nejslavnějším tvůrcům. Jistě také proto tvůrci
hned na začátku citují Stephena Kinga.
Narušení časové osy
Co je realita a co sen, co z toho je noční můrou? Zatímco Alan Wake tápe a není mu zrovna do skoku, hráč
si takové okamžiky vychutnává. Manželé si pronajali
od jednoho starousedlíka chatu. Zamíří tedy do místní
restaurace, kde klíče Alanovi předá zvláštní a ne zrovna sympatická dáma. Vše se zdá být v pořádku. Je pře-
••Z Alana Wakea se stal jasný hit
Alan
8
Wake
Wake
Alan
ce jedno, zda vám věc podá domluvená osoba, nebo
záskok. Sednou do auta a vyrazí do lesů k horské chatě. Nevidí však, že se za jejich autem rozběhne s klíčem
muž, kterého měli v restauraci původně potkat. Množství otázek ještě vzroste, když Alanova žena z chaty
záhadně zmizí. Spisovatel musí nejen pochopit, co se
kolem děje a proč na něj ze tmy vyskakují obyvatelé
městečka s jediným cílem – zabít jej, ale ještě ke všemu
najít ztracenou manželku. Samotné souboje nejsou pro
příběh tím nejdůležitějším. Tvůrci je však ozvláštnili zajímavými prvky.
Hrát Alana Wakea na PC je
opravdová radost.
Grafika ve vysokém rozlišení je oproti Xbox360 výrazně
lepší. Když k tomu připočteme skvělou herní atmosféru
a slušný scénář, pak je před námi jedna z velkých událostí začátku letošního roku.
Nepřátele vystupující z temnot
dokáže spolehlivě zlikvidovat
nejen střelba, ale také světlo.
Je to jedno z mnoha fungujících hororových klišé. Světlo
stojí vždy proti silám zla!
9
UPGRADE
Retuš a fotomontáž: ostrá zbraň pánských časopisů
Tak už vás taky dostaly všechny ty reklamy, billboardy a obálky časopisů plné borců s vyrýsovanými svaly? Snad
jste nezačali myslet na nejhorší a nekoupili permanentku do fitka?! Chlapi, klid! Seďte, pijte pivko a chroupejte
chipsy. I tak můžete už zítra zaplavit internet fotkami svého parádního těla s pekáčem buchet. Čtěte dál a zjistíte, jak získat davy fanynek. Ovšem, jak je udržet i poté, co vás uvidí naživo, to už vám neporadíme.
Dokonalost na počkání
Asi každý ví, o čem je řeč. Jen si třeba pokaždé neuvědomí, že ta krásná fotka je sice skutečnost, ale více
či méně vyladěná k dokonalosti, zkrátka vyretušovaná.
Takže, pánové, ty šťabajzny z časopisů opravdu, ale
opravdu na ulici nepotkáte! Za tím vším hledejte osobu
zvanou grafik, druhu retušér. Šikula, který dokáže kouzlit s pixely a napravovat tak chybky a nedokonalosti,
které sice příroda považuje za přirozené, dnešní společnost ovšem za velmi nevhodné.
Na fotkách se každý dívá hlavně na obličej, takže začneme u něj. Retušér vyhladí vrásky, doladí odstín pleti,
zapudruje lesklá místa a odstraní ošklivé pupínky, akné
nebo jizvy (ovšem praví drsoni si je naopak nechávají dokreslit!). Pak je fajn lehce vybělit zoubky, aby byl
úsměv správně americký. Nevyhovuje vám hustota
vlasů? Doplníme, není problém. Můžeme změnit i jejich
barvu, a pokud ani to nestačí, tak třeba i celý účes.
A dostáváme se k již zmíněné postavě. Dámy jistě ocení
Foto před a po retuši
i takové svaly může ajtík nabrat během šedesáti minut
Právě proto snad všechny fotky celebrit, které vidíme
dnes a denně na každém rohu, jsou dodatečně upravené. Zkrátka a dobře, žádná z těch uctívaných ikon ve
skutečnosti nevypadá tak, jak nám je média servírují.
Netřeba se tedy zatěžovat nesmyslnými komplexy.
Virtuální plastická chirurgie
A co všechno je vlastně v tomto směru možné? Téměř
vše, na co si vzpomenete, samozřejmě při zachování
zdravého rozumu. Otočit čelem člověka, který je na fotografii zády, skutečně nedokáže ani mistr světa retušeta.
10
retušérskou proceduru, která jim prodlouží nohy, začistí
celulitidu a sexy nafoukne zadeček. O zvětšení objemu
dekoltu ani nemluvě, to chce skoro každá... a úplně každý muž. Pánům náhle nabydou svaly, zmizí tukové prstence a mohou přijít i k frajerskému tetování (ti, co už
jsou velcí, ho budou chtít asi naopak smazat).
Říkáte si právě, že zrovna nejste ten typ, co by řešil, jak
vypadá a kde má nebo nemá špek? Služby retušerů jsou
tu pro všechny. Jak známo, každý muž je ješitný a jde
jen o to, v jakém směru. Takže pokud jste třeba náruživý
sportovec nebo dokonce udatný lovec, s těmito moderními kouzly se z vás stane hvězda první kategorie. Na
A nakonec se můžeme zmínit i o možnostech pro nadějné pojišťovací
podvodníky... Komu se zdá škoda na autě či domě příliš malá a pro pojišťovnu zanedbatelná, může ji podle svých představ přikrášlit. Samozřejmě úpravy exteriérů budov se neuplatní pouze při kriminálních činech,
ale i pro líbivé prezentace majitelů hotelů a penzionů. Jejich nemovitost
může náhle získat zátiší se vzrostlými stromy, upravený trávníček a ty
ošklivé elektrické dráty jakoby nebyly.
Sbohem, krutý světe!
Měnit realitu a vytvářet neexistující obrazy uměli fotografové už dávno
před existencí Photoshopu. Stačily jim k tomu negativy, temná komora
a pevné nervy. Píše se rok 1840 a francouzský fotograf Hippolyte Bayard, trpící pocitem nedostatku oficiálního uznání za svůj podíl na vynálezu kopírování fotografií, se netušeně zapisuje do historie jako otec nového směru – fotokoláže. Nešťastný Bayard chystá protestní fotografii,
na níž naaranžuje sám sebe jako utopeného. Fotku sestavenou z vícero
obrazů ještě ze zadní strany opatřil textem se sebevražedným prohlášením o svém utopení. Slavný snímek s názvem „Sbohem, krutý světe“
se tak zcela neplánovaně stává první vlaštovkou ve světě fotomontáže.
Fotomontáž se nevyplatila americkému podvodníkovi Darylu Simonovi, který
chtěl obměkčit porotu dodáním svých fotografií s charitativním tématem.
Svoji hlavu přidal na několik desítek fotografií, které zachycovaly muže při
pomoci v zemích třetího světa nebo třeba v městské nemocnici. Soud falešné fotografie odhalil a podvodníkovi trest mnohonásobně zvýšil.
Fotomanipulační Rise time
Co naplat, nové možnosti přinášejí nové nápady. Dokonce i hlavám
minulého režimu došlo, že se dají využít v jejich prospěch. Propaganda
a manipulace tím postupuje do dalšího levelu. Vznikají kuriozní fotopodvody, kdy retušéři přidávájí či odstraňují osoby a objekty do již existujích fotografii. Samozřejmě podle toho, jak byli daní lidé zrovna v kurzu.
V roce 1920 zrovna moc nebyli pánové Trockij a Kameněv, tak je Rusové
jako mávnutím kouzelného proutku nechali odstranit ze společné fotografie s velkým Leninem. Ani socialistické Československo se nenechává zahanbit. Na projev tehdejšího prezidenta v roce 1953 sice skoro
nikdo nepřišel, ale proč si kazit radost a nepřimalovat pod balkon pár
tisíc nadšených posluchačů, že? A pozadu nezůstává ani Hitler, který na
obálce knihy Hitlerův papež stojí právě vedle papeže, i když se s ním
nikdy doopravdy nesetkal. Jak prosté. Podle oblíbené konspirační teorie
se podvodu z fotosoudku dopustili i Američané při přistání Apolla 11 na
Měsíci. Na pokažených snímcích je údajně zřetelně vidět štáb, který herci
ve skafandru pomáhá na žebřík, reflektory a části měsíčních kulis. Ale to
nechť si každý přebere podle svého.
ZAJÍMAVOSTI
oko si můžete nechat zvednout laťku, kterou jste nepřeskočili právě v té
vysněné výšce nebo zvětšit toho hříbečka, kterého jste považovali za
úlovek sezony. Pravda, co je malé, to je hezké, ale na druhou stranu,
čím větší, tím lepší. I takový kapřík dokáže pod hbitými prsty zkušeného
retušéra povyrůst. Ovšem znovu připomínáme, abyste zůstali nohama
na zemi, devítimetrového kapra uloveného vlastním prutem vám rybáři
českých vod nespolknou, i kdyby z fotky páchla rybina…
••Fotomontáž je koláž dvou a více
obrazů exponovaných
v různou dobu.
••K amatérské fotomontáži stačí
vlastnit grafický program, například
Abdobe Effect, Retouch Pilot 3.2
nebo FunPhotor 4.
••Fotomontáž vám profesionálně
udělá grafik - retušér. Cena se
pohybuje okolo 500 Kč
za hodinu práce.
••Retušovat nebo tvořit můžete
cokoliv. Tělo, rybářský úlovek, vzhled
domu, tělesnou újmu nebo škodu
na vozidle či nemovitosti.
••V minulosti byly fotomontáže
využívány především jako
manipulační nástroj k pozměnění
skutečnosti.
••Nejaktuálnější celosvětově známá
fotomontáž je fotka mrtvého Bin
Ládina, jehož vrchní půlka hlavy
patří jinému Pákistánci a spodní
část tvoří Bin Ládinova fotka
z roku 1998.
11
Nenechte se zmanipulovat
Dříve sloužily fotomontáže jako mocný nástroj
propagandy jednotlivých zemí. Dnes je to vlastně stejné, jen místo dokonalého života a milých
politiků nás média manipulují, až doslova blbnou, perfektními postavami a tvářemi známých
osobností. Z průměrné ženy je tak náhle božská krasavice, z věchýtky kulturista s první
cenou v ruce a z hotelu ztrácejícího se ve změti elektrických drátů oáza klidu. Psycholožka
Zdeňka Sládečková však upozorňuje na možné
důsledky klamu fotomontáží – v určitém nebezpečí totiž muži listující magazíny
s polonahými vnadnými modelkami být skutečně mohou. Hltají zaručené návody, jak dostat
tyhle krasavice do postele,
vyběhnou do ulic a 
snaží se
nějakou podobnou najít. Když (a
pokud) ji najdou a dostanou pod
čepec, nastává hlavní problém:
dotyčná má sice božská ňadra a obrovskou chuť na sex, ale
v praktickém životě je často nepoužitelná. Ani jako partnerka, ani
jako matka. „Někteří chlapci a muži opovrhují
´průměrnou´ krásou, není pro ně dostatečná
a reprezentativní. Pokud jejich dívka není bez
chyby, jsou ochotni ji za to ponižovat, urážet
a opovrhovat jí. I oni sami jsou ale takto hozeni
všanc své nedokonalosti. Leckdy tak nakonec
zůstanou se svými nároky i komplexy sami,“
zdůrazňuje Zdeňka Sládečková. Chceme-li se
udržet v 
bezpečné vzdálenosti od naivních
představ a přemrštěných požadavků na druhé
i nás samotné, nezapomeňme si při pohledu na
dokonalou fotografii vzpomenout na retušéra,
který za svou dokonale odvedenou práci dostal
výplatnici s podobně dokonalou částkou…
Výhled do budoucnosti
Pokud se do podobných kouzel chcete pustit na vlastní pěst, stačí vám pouze pořídit si
některý z grafických editorů. Tím nejvyužívanějším programem na úpravu fotek je Adobe
Photoshop, který letos oslavil 20. narozeniny.
Během dosahování své plnoletosti se tento
bitmapový editor stihl stát přímo synonymem
pro fotomontáže a retušování fotografií. Vývojáři prorokují, že se brzy dočkáme tzv. automatické retuše. Pracují totiž na programu, v němž
stačí obrázek načrtnout a on výslednou fotku
sám domaluje, případně její část vygeneruje
z miliónů fotografií stažených z internetu. Čeká
tedy naši nedokonalou pozemskou populaci
dokonalý tělesný upgrade?
12
5 otázek pro profesionálního retušéra:
1. Jaké jsou nejčastěji poptávané úpravy u mužů a u žen?
U žen je to nejčastěji zeštíhlování a tvarování postavy. Chtějí
štíhlé nohy a ruce, ploché bříško a samozřejmě zvýraznit poprsí. V obličeji zase vítězí rozjasnění očí, odstranění kruhů pod
očima a nedokonalostí pleti. Muži postavu příliš upravovat
nechtějí, vyžadují spíše úpravy obličeje.
2. Co všechno umí dobrý retušér s fotografií udělat?
Dá se například z průměrné až „obyčejné“ (pomineme-li
relativitu tohoto slova) ženy udělat opravdová sexbomba?
Když je fotografie dobře vyfocená, tak se dá upravit cokoli, bez
ohledu na původní vzhled dané osoby. Jde spíš o to mít
Marek
cit pro úpravy a vědět, co fotografii pomůže a jak
Simon
udělat ženu atraktivní. Na druhou stranu, zcela
bezmocný je retušér třeba u rozmazané fotografie. Neexistuje způsob, jak z ní udělat ostrou fotku.
Stejně tak z fotky z dovolené focené na kompakt neuděláte kvalitní ateliérovou fotografii.
3. Jak dlouho trvá vyretušovat fotografii?
Základní úpravy kvalitní fotografie pro běžného klienta jsou otázkou tak půl hodiny. Může se to ale
komplikovat, například po zeštíhlení postavy je nutné
dodělávat i pozadí fotografie. Někdy je třeba hledat
správnou cestu pro danou úpravu, takže to mohou být i dvě
hodiny práce.
4. Co vás ve vaší dosavadní práci nejvíc zaujalo nebo
pobavilo?
Někdy po mě klienti chtějí takové úpravy, že ani nechci vědět,
za jakým účelem je potřebují. Raději nebudu ani naznačovat.
Jinak nejvtipnější asi bylo, když jsem měl odstranit z fotografie jeden objekt, protože klienta zajímalo, co se ukrývá za ním.
Patrně se domníval, že ve fotografii je více vrstev…
5. Jak vy osobně vidíte retuše a fotomontáže fotografií,
setkal jste se například někdy s „přeretušovanou“ fotografií?
Úpravy fotografií jsou široký pojem a není to jen umělé zkrášlování. Vezměte si třeba problém červených očí při focení bleskem. Nebo když fotíte ohňostroj, bez dodatečných úprav bude
bledší než ve skutečnosti. Fotíte-li nějaký výrobek s jasným displejem, bude výrobek příliš tmavý a displej nečitelný. Proto ho
musíte doretušovat. V takových případech upravujete proto,
aby fotografie vypadala jako ve skutečnosti. Co se týče přeretušování, jak říkáte, fotografie ženy s nereálně sametovou kůží
by se za takovou určitě považovat dala. Jenže cílem takové
fotografie není realističnost, ale vytvoření éteričtějšího dojmu.
Odborník Marek Simon, grafik,
provozovatel portálu Retuse.cz
Rozhovor s profesionálním retušérem Petrem Honzátkem:
O zkrášlování celebrit, čtyřiceti tisících
tahů štětcem i o práci ukrajinských uklízeček
Jak to vidíte vy? Narovinu – jaká část fotky
v časopise je původní, nezměněná?
Míra přirozenosti závisí samozřejmě na požadavcích
vydavatele, zaměření titulu a především na řemeslné
zručnosti a uměleckém potenciálu retušéra. Je ovšem
možné vyretušovat fotografii tak přirozeně, že i profesionál bude mít problém takovou úpravu rozpoznat. Takové technologie jsou však v Čechách výjimkou a skutečně
je zde jen hrstka těch, kteří něco podobného dokážou.
Mnohem častěji se setkáváme s podprůměrnou a často
až ostudnou kvalitou, která nemá příliš valnou úroveň.
Ale k podstatě vaší otázky... Vynechme skupinu pánských
časopisů, kde je odhalování často jedinou podstatou.
Ve „slušných“ časopisech
jsou většinou fotografie
modelek upravovány čistě
kosmeticky.
Setkal jsem se ale i s tím, že se retuší měnila vlastně
podoba člověka, formovala postava. Pro nejmenovanou
českou populární zpěvačku jsem před časem retušoval
fotografie na její nové CD. Tato dáma byla čerstvě po
plastické operaci zvětšení poprsí. Kuriózní bylo, že požadavek vydavatele byl její „nové“ poprsí trochu zmenšit.
A současně se úměrně k tomu ubírala i kila na váze,
zešťíhloval se pas. Podobně je tomu tedy i u časopisů.
Populárním osobnostem se věnuje při retuši více času
než modelkám, které se vybírají podle zadání... Chcete-li, modelky se retušují tak z 5-15 % a ženy - populární osobnosti z 20-50 %. Ale je to opravdu individuální
a jen těžko to lze říci v přesných procentech.
Ilustrační retuš
Kdo do retuší fotek nejvíc mluví?
To je práce výtvarného nebo kreativního ředitele. Tuto
činnost v profesionálním vydavatelství provádí DTP studio a zde je to retušér specializující se buď na barevné
úpravy, nebo retuše, případně tzv. americkou retuš...
Úpravy a požadavky na retuš vznikají často ze strany
fotografa a jsou vždy plánované po dohodě šéfredaktora a výtvarného ředitele. Obálkovým fotografiím se
věnuje vždy enormně velká péče. Nejde však ani tak
o množství změn siluety těla, ale spíš o kvalitu prací,
například při vyhlazení pokožky, nebo velmi citlivému
zesvětlení bělma očí či chrupu. V kvalitě retuší mohou
být obrovské rozdíly. V případě opravdu profesionálních
retuší se jedná o mnohahodinové práce, které až tak
osobu v přirozeném výrazu nemění. Spíše jde o soubor jemných korekcí, selektivní zkontrastnění či barevné změny. Úpravy typu zvětšování poprsí byly častější
tak před 10 lety. Současný trend je opačný a takové
úpravy se dělají jen zřídka. Mezi větší retuše však patří
i specialita dokreslení vlasů. V procesu retuše se jinak
opakovaně tisknou kontrolní náhledy na nátisky, kde
se případné úpravy v několika fázích realizují, kontrolují
a posuzují. Dobře provedená retuš je tedy v podstatě
nenápadná…
Petr Honzátko
www.honzatko.cz
13
Na obálku pánského časopisu se podle vás musí
fotit bohyně!
Z průměrné fotografie sexbombu opravdu neuděláte.
Ve výsledku to bude působit uměle a nepřirozeně. Takové úpravy jsou k vidění u amatérských retuší a zpravidla
se osoba po takové retuši sama sobě příliš nepodobá...
Praxe je taková, že čím méně retuší je třeba, tím je
výsledek kvalitnější, přirozenější, a tím je také lépe vnímán čtenáři. Osobně jsem měl možnost pracovat pro
dvě zahraniční vydavatelství a musím potvrdit, že fotografie, které jsme získávali ze zahraničí, byly retušované
opravdu jen minimálně. Je ale pravda, že třeba velké
retuše se provádějí se skupinovými fotografiemi. Tyto
úpravy spočívají hlavně v tom, že se z různých záběrů
sestavuje jeden - tu se z jednoho záběru půjčí hlava
modelky, z druhého ruka nebo bota či vlající šála. Tyto
retuše někdy připomínají puzzle... Optimalizované fotografie, kdy všichni vypadají šťastně a dokonale, jsou asi
největší iluzí, s níž se můžeme v praxi retušéra setkat.
Kolik hodin vám zabere dobře udělaná, tedy
přirozená, retuš?
To je velmi individuální. Fotografie na titul se retušuje
třeba i 20 hodin. Základní retuš však trvá desetkrát
méně, kolem dvou hodin. U běžné fotografie retušér
zvládá běžně i více fotografií do jedné hodiny...
Kdo vám dal nejvíc zabrat?
Jednou jsem retušoval fotografii Vladimíra Železného
z TV Nova pro jejich časopis ANO. Když jsem předložil
návrh titulky s takto dokreslenou fotografií, kdy jsem
musel kompletně moderátorům překreslit vlasy (neboť
fotografie byla neostrá), nechtěl pan Železný uvěřit, že
jejich vlasy nejsou originální součástí fotografie.
Vzpomínám si, že tato úprava
tehdy trvala ve Photoshopu
22 hodin a celkem jsem nakreslil zhruba 40 tisíc tahů
štětcem.
Taková úprava je však už spíše uměleckého rázu a v době
krize se značně podepisuje podstav ve vydavatelstvích
a tlaky na personální úspory.
Máte nějakou zajímavou nebo až legrační
zkušenost z branže?
Ilustrační retuš
Jak nejčastěji vylepšujete muže?
Jednu nepříliš pozitivní zkušenost s otřesnou kvalitou
retuše v Čechách (a to ne zrovna ojedinělou) jsem měl
v nejmenovaném studiu, kde jsem měl pro klienta kontrolovat kvalitu retuše fotografií exkluzivního katalogu
TESCO. V tomto studiu retušovaly fotografie ukrajinské
uklízečky, které měly o stůl opřený hadr a vedle židle
kýbl se saponátem. Při tom skutečně retušovaly erotické fotografie a jedly tlačenku s rohlíkem... Toto považuji
za nejkomičtější zkušenost z oboru, s jakou jsem se za
18 let praxe setkal...
U mužů se retušují maximálně zuby a oční bělmo. Spíše se dělají barevné úpravy a přidává se kontrast, aby
vynikl přirozený mužský vzhled a zvýraznily se křivky či
přirozený výraz. Portrétní fotografie mužů se pak často jako hlavní úprava převádějí do monochromatického
barevného spektra připomínajícího černobílou fotografii.
To mužům nejvíce sluší.
14
Ilustrační retuš
PREVIEW
Mobilní aplikace CoolPeople
Nabídky práce pro IT odborníky rovnou do chytrého telefonu
Vývojáři, programátoři a vůbec celá ta velká parta lidí, kteří jsou označováni slovem „ajťáci“, mají o jednu starost
méně. Pokud jsou na volné noze a čekají, až je osloví nějaký zaměstnavatel, nebo chtějí jen nějakou nárazovou
zakázku, pak právě pro ně je určena mobilní aplikace společnosti CoolPeople.
Chytré telefony vládnou světu a ulehčují nám život v mnoha
směrech. O tom už dnes není žádných pochybností. Nejnovější aplikace společnosti MobileLab usnadňuje komunikaci mezi
IT odborníky a ještě jim dokáže najít práci. Zdánlivě složitá věc
funguje na jednoduchém principu. Aplikace je totiž určena pro
všechny, kdo jsou zaregistrováni v CoolPeople Clubu. Portál
určený všem samostatným IT odborníkům hledajícím práci na
projektech doma i v zahraničí funguje dobře již několik let. Mobilní aplikace pak přináší nejdůležitější agendu klubu do telefonů
na platformách Android a Apple a představuje aktuální nabídky
práce, ať už je dotyčný specialista kdekoliv. Aplikaci si samozřejmě může stáhnout také IT odborník, který ještě není členem
CoolPeople Clubu. Pomocí jednoduchého formuláře se dokáže
snadno - přímo v rámci aplikace - zaregistrovat každý.
Práce i s navigací
Mobilní aplikace sama načítá a upozorňuje na nové pozice
(poptávky) v projektech klientů, a to s detailním popisem požadavků, které odpovídají profilu IT odborníka a zejména jeho
kompetencím. Na tyto poptávky je možné přímo z mobilního
telefonu jedním tlačítkem reagovat, vytvořit nabídku a následně sledovat její aktuální stav u klienta. Pro koordinaci osobního
setkání IT odborníka s klientem (v rámci užšího výběru) slouží
agenda pohovorů, která obsahuje kdy, kam a za kým se má člověk dostavit. Pro zjednodušení je zde funkce „Navigovat“, která sama vyhledá trasu na místo setkání s klientem. Primárním
jazykem aplikace je angličtina, v současné době však funguje už
i česká mutace. Aplikace pracuje prostřednictvím mobilní datové
sítě, umí však fungovat také v režimu off-line, což je dobře využitelné v místech bez signálu. V takovém případě využívá vlastní
databázi, kde se data ukládají a aktualizují. V konfiguraci je možné nastavit interval automatických aktualizací dat (standardně
30 minut).
Aplikaci s detailním popisem najdete zdarma ke stažení pod
názvem „CoolPeople“ na Google Android Market a Apple App
Store. V případě dotazů nebo připomínek k fungování aplikace
nás prosím kontaktujte na adrese:
[email protected]
15
CHAT
Na co byste se chtěli zeptat prodavačky v sexshopu,
ale nemáte odvahu?
Od „toho“ místa vás na ulici dělí ještě několik stovek
kroků a už se nervózně rozhlížíte. Nejde zrovna kolem
někdo známý? Nevidí vás z protější ulice? Jak to budete
vysvětlovat? V hlavě si sumírujete různé méně či více
uvěřitelné výmluvy. Od „tak tohle není videopůjčovna?“
po „kámoš má narozeniny, tak mu chci koupit něco
srandovního“. A už jste na místě. Do červených dveří
vrazíte tak rychle, jako kdybyste měli pod kabátem půl
kila heroinu a thajskou policii i se psy v zádech. Snažíte
se působit nenápadně a hlavně lhostejně, ale z té přemíry roztodivných předmětů ve vitrínách se vám roztočí
hlava. Z nenadále závratě vás vyvede příjemný ženský
hlas.
„Tak co byste si přál?“
15:43:01 - I_Ty++
Jak jste se k téhle práci vůbec dostala?
15:44:10 - Lada Smutná
To je hodně zajímavé. Jsem z Jižní Moravy a můj
manžel je Pražák. Poté co jsme se vzali, jsme
žili tři roky odděleně, protože jsem měla doma
keramickou dílnu a nedalo se to přestěhovat.
Jednou jsem přijela na víkend do Prahy a šli
jsme na Smíchově kolem sexshopu. Na dveřích
visela cedule, že přijmou prodavačku. Šla jsem
se tam zeptat a druhý den mě vzali. Takže jsem
zůstala v Praze a jsem tu už sedm let.
Na tom ale nesejde, protože ze sebe stejně nemůžete
vydat ani hlásku. Návštěva sexshopu je i v dnešní době
něco, o čem se každý rád baví, ale zejména poprvé to
není nikomu příjemné.
Erotické pomůcky – od vibrátorů až po různá povzbuzovadla – jsou přitom staré jako lidstvo samo. Milování
(či samotu) si podle dochovaných dokumentů různými
vychytávkami zpříjemňovali i naši prapraprapředkové
a robertek patřil k výbavě leckteré dámy i ve viktoriánské Anglii, která je považovaná za jednu z nejprudérnějších dob vůbec. V dnešní době se však s hračkami pro
dospělé jakoby roztrhl pytel. Bez problémů si můžeme pořídit věci, nad kterými by asi naši rodiče lomili
rukama (a pak by si je hned šli do ústraní vyzkoušet):
erekční kroužky, vibrační tělíska na dálkové ovládání, či
dokonce umělou vagínu ve tvaru autíčka. Ti stydlivější
mohou samozřejmě zůstat bezpečně skryti za monitorem počítače a objednávat hračky nejroztodivnějších
tvarů a funkcí prostřednictvím e-shopů. Zbabělá řešení
jsou ovšem mužů nehodná: my jsme si řekli, proč nevyrazit rovnou do jámy lvové, nevyzkoušet sortiment na
vlastní kůži, v tomto případě doslova, a nevyzpovídat
přitom jednu z nejpovolanějších? Lada Smutná, manažerka hned několika pražských obchodů s erotickými
pomůckami, nám poradila, že se při koupi těchto hraček rozhodně nemáme ostýchat.
15:45:04 - I_Ty++
Od keramiky k vibrátorům, to je hezká story.
Jak takový přerod probíhal?
15:46:18 - Lada Smutná
Zpočátku to bylo těžké. Holka z malé moravské vesnice, byla jsem z toho paf. Čtrnáct
dnů se mi věnovali, školili mě, pak jsem teprve začala prodávat. Musím říct, že ta práce
mě hodně změnila. Když se denně bavíte
s lidmi o jejich intimních problémech, získáte
hodně sebevědomí.
15:47:30 - I_Ty++
Jaký nejbizarnější příběh jste v práci už slyšela?
15:48:24 - Lada Smutná
••První „kamenný“ sexshop na světě otevřela v roce 1962
německá podnikatelka Beate Uhse ve Flensburgu.
16
Proč slyšela? Snad zažila, ne? :-) Je jich docela
hodně. Vzpomínám si, jak na prodejnu přišel
starý pán o holi a ptá se – prosím vás, máte
umělou pí*u? Přesně takhle to řekl. Zavedli
jsme ho za roh, kde máme vystavené umělé
vagíny. On nám řekl, že jen chtěl vědět, jak to
vypadá, a odešel.
15:49:52 - I_Ty++
Na to jsem se chtěl zeptat. Navštěvují vaše
prodejny i senioři?
15:51:13 - Lada Smutná
Chodí k nám sedmdesátiletí i starší. Měli jsme
třeba pár, opravdu staré manžele, byli u nás
poprvé v životě, pán chtěl manželce koupit
vibrátor. Vybrali si ten nejlevnější plastový,
babička brečela, byla z toho naměkko. To byl
hezký zážitek. Jeden starší pár k nám chodil
pravidelně, vždycky přišli, pán něco navrhl,
že koupí, babička mu vynadala, že je blbej,
a zase odešli. Pak k nám přišel s katalogem,
kde už měli zaškrtlé, co vybrali spolu, a koupil
to. Mezi tím byla třeba nasazovací prsa pro
muže, což je věc, která se běžně neprodává,
takže byli asi opravdu jinak zaměřeni.
15:53:08 - I_Ty++
Na to se dá říct jen to, že láska kvete v každém věku. Musí být prodavačka v sexshopu
také trochu psycholog? Přece jen bych řekl,
že lidé, kteří k vám chodí, se asi stydí.
15:55:41 - Lada Smutná
Ano, musíme je rozmluvit. Někdy je to těžké. K zaměstnanci musí mít zákazník důvěru, jinak se nesvěří. Já tomu říkám, že jsme
taková lékárna pro dospělé, pomáháme lidem
řešit jejich nejintimnější problémy. Musíme se
chovat přátelsky, naladit se na zákazníka, třeba ho i odvést do soukromí. Většina mužů,
když si například kupuje umělou vagínu, říká,
že ji chce „pro kamaráda k narozeninám“.
15:59:17 - I_Ty++
Když jsem jednou kupoval (skutečnému!)
kamarádovi svatební dar, koupili jsme s přáteli pro jeho nastávající robertka skutečně úctyhodných rozměrů. Pak se přiznal, že byl pro
jeho paní příliš velký. U vás na prodejně jsem
také viděl vibrátory připomínající spíše jaderné hlavice... Touží skutečně ženy po tom, nad
čím my muži bledneme závistí u pornofilmů?
16:00:36 - Lada Smutná
Ne, tak to vůbec není. Tyhle věci prodáváme
spíš z recese, případně pro lidi, kteří se zabývají tzv. fistingem, ti vážně potřebují něco
velkého. Těch lidí je ale strašně málo. Pokud
přijde žena nakupovat sama, vybere většinou
středně velkého robertka, třeba designově
zajímavého. Ženy mají zkrátka úplně jiná kritéria, než je velikost.
16:01:57 - I_Ty++
Tohle slýcháme pořád, ale jestli to není jen
chlácholení! Každopádně jsem si všiml, že
hračky pro dospělé jsou technologicky čím
dál rafinovanější. Můžete říct, co je takový
poslední módní výstřelek?
16:02:43 - Lada Smutná
15:56:03 - I_Ty++
Musím se přiznat, že jsem od kamarádů už
také dostal k narozeninám něco podobného.
Čili ne vždycky si vymýšlíme...
15:57:11 - Lada Smutná
Může to tak být, ale většinou to pak vyplyne
z rozhovoru dál. Většinou zákazníkovi řekneme,
že k tomu potřebuje i lubrikační gel a on odpoví, že ten už doma má. Ale dál hrajeme tu hru
a děláme, že je to tedy fakt „pro kamaráda“...
••Podle posledního průzkumu firmy Durex vlastní erotické pomůcky již 43 % světové populace.
Máme například pomůcky, které obsahují mp3
přehrávač a vibrují podle rytmu hudby. Pak je
tam třeba vajíčko, které funguje na zvuk. Vezměte si ho třeba na diskotéku, kde hraje hudba a ono vibruje, reaguje třeba i na tleskání.
Zákazníci chtějí nové věci, protože obyčejný
vibrátor má už dneska doma každý. Pomůcky
na dálkové ovládání se také dobře prodávají.
Pánové mohou sledovat fotbal a jen přepínat
tlačítka. Jestli je váš časopis zaměřený na
ajťáky, tak by vaši čtenáři mohli ocenit prodlužovač penisu, který také prodáváme.
17
16:03:16 - I_Ty++
Myslel jsem, že něco takového existuje jen ve
spamové složce mé e-mailové schránky. Vážně se to vyrábí?
16:04:20 - Lada Smutná
Ano. Pracuje to na principu roztahování,
aktivuje to topořivá tělíska, která se množí.
Výrobce dokonce garantuje vrácení peněz,
když to nefunguje. Sice nevím, jak ty reklamace provádějí, jestli to musí nějak přeměřovat,
že vážně nic nepovyrostlo, ale opravdu to
zaručují.
16:09:19 - I_Ty++
Je to tak, že vám přivezou něco nového
a řeknete si, tohle musím vyzkoušet?
16:09:33 - Lada Smutná
Samozřejmě. Když mám s těmi pomůckami
osobní zkušenost, lépe se pak prodávají.
16:05:28 - I_Ty++
To jsou věci. Je pravda, že některé dámy si
vybírají vibrátory podle toho, jestli jim barevně
ladí k šatům, kabelce nebo třeba k notebooku?
16:06:04 - Lada Smutná
Rozhodně ano, já bych také řešila barvu.
Když si kupuju telefon, proč bych chtěla černý, když můžu mít růžový?
16:06:59 - I_Ty++
U telefonu to chápu, ale my mluvíme o něčem,
co na veřejnosti přece moc neukazujete...
16:07:26 - Lada Smutná
Paradoxně když to používáte, tak je většinou tma, takže by vám mělo být jedno, jakou
to má barvu. Ale ženy jsou v tomhle prostě
ženy. Musí to ladit! :-)
16:08:43 - I_Ty++
Po všech těch letech strávených mezi robertky, nepřejedly se vám tyhle věci v soukromí?
16:09:07 - Lada Smutná
Naopak je to zajímavější, protože vím, co se
všechno nabízí. Různé pomůcky mám doma
a řešíme to, zajímá mě to. Jsou různé praktiky, které chci doma vyzkoušet, takže můj
partner je ze mě někdy trochu na nervy... :-)
18
16:10:01 - I_Ty++
Prodáváte i předměty, které připomínají spíš
mučicí nástroje. Jak jdou na odbyt?
16:10:55 - Lada Smutná
Jsou lidi zaměření na S/M praktiky, kteří bolest
k sexu potřebují a skutečně se „mučí“. Takže
prodáváme i tyhle pomůcky. Máme na ně speciální prodejnu a tam je velká návštěvnost.
Máme tam takové věci jako například koženou
plácačku s kovovými hřeby a oni se tím mydlí... Na zbytku prodejen to tak oblíbené není.
Pouta a biče samozřejmě ano, to je běžné.
16:11:28 - I_Ty++
Kdybych se vás teď zeptal na něco, čím bych
partnerku doopravdy příjemně překvapil, co
byste mi doporučila? Trik „svléknu se donaha
a ovážu se mašlí“ se jí už přece jen okoukal..
16:13:17 - I_Ty++
Když se tak kouknu na ty vitríny plné „plastikových přátel“, napadá mě, jestli nás ženy
ještě vůbec potřebují. Přece jen nás ještě
příroda neobdařila schopností vícerychlostní
vibrace, a to je asi značný handicap...
16:15:30 - I_Ty++
A navíc, jak říká ten starý vtip, vibrátor vám
zahradu neposeká.
16:12:07 - Lada Smutná
Každá žena je aspoň trochu romantik, takže
se snažíme fungovat tímto směrem. Máme
třeba masážní svíčky, kterou zapálíte, nalejete na pokožku a tím se pak dá masírovat.
Čokoláda na malování na tělo je taky zajímavá, nebo masážní oleje s příchutí, které se
dají slíbat. Co se týče pomůcek, každá žena je
jiná a líbí se jí něco jiného.
16:14:02 - Lada Smutná
To je docela častá otázka zákazníků, a myslím si, že úplně špatná. Pokud si žena pořídí
pomůcku, tak ne proto, že by potřebovala
náhradu za partnera, ale proto, že chce zažít
něco nového. Žena vám stejně řekne, že to
„přírodní“ je to pravé a nedá se nahradit.
Poslali jsme kamaráda Jakuba, aby si nechal v sexshopu
poradit, jak zažít vzrušující večer..
16:16:25 - Lada Smutná
To ne, ale zase mlčí a nestěžuje si :-)
…jak vypadá realita?
Jakub, 32, Praha
„Šel jsem do chrámu erotických pomůcek s jasným
cílem: poraďte a doporučte mi něco, díky čemuž se
s přítelkyní večer zblázníme slastí. Prodavačka byla
staršího věku, ale vcelku příjemná a uměla poradit.
Hned mě odvedla k regálu s afrodiziakálníma kapkama a k erotickým dévédéčkům. Strčila mi do ruky taky
lubrikační gel a nakonec jsem odcházel i s červenýma
tangama. I když jsem tam nechal slušnou sumičku, těšil
jsem se na večer. Byl jsem nervózní. Když jsem přítelkyni
ukázal svůj páteční nákup, nejdřív se vyděsila. Pak se
dokonce naštvala. Jak to, že jsem místo nákupu v Peňáku zevloval v sexshopu, a jak jsem tam mohl nechat
takový peníze, když jsme v pondělí platili psovi injekci
u veterináře. Na kapky se podívala a po přečtení nežádoucích účinků je nemilosrdně vyhodila. Díky dévédéčku
jsem se dozvěděl, že jsem nechutný prase. Měli jsme
fakt vzrušující večer. Akorát erotiky jsme si díky pomůckám neužili ani minutu.“
roce 1882 si vibrátor na baterie
••V Československu se v 70. letech minulého století ••Vpatentoval
britský lékař Joseph
vyráběl jeden typ vibrátoru z Výrobního družstva
Mechanika. Tvarem se podobal dnešním modelům,
ale byl velmi hlučný a poruchový.
Mortimer Granville. Propagoval ho
hlavně jako masážní přístroj pro
natažené a přepracované svaly.
19
HARDWARE
Itíkův Hardware – Sezením ku trvalé invaliditě
Když Pánbůh navrhoval lidské tělo, designoval ho tak, aby mohlo rychle běhat, mrštně skákat,
házet oštěpem a shýbat se k bobulím. Tisíce let jsme s tím neměli problém. Až teď jsme si postavili hlavu, resp. páteř, a místo pohybu zapouštíme kořeny sedavým zaměstnáním u počítače.
Může nám to projít?
Přímá cesta do invalidky
Bezbolestně určitě ne. Mnozí fyzioterapeutové dokonce
zastrašují větou, že sedavé
zaměstnání je přímá cesta do
invalidního důchodu. Nechat
tělo křivit na kancelářské židli několik hodin v kuse
a myslet si, že je vše v pořádku, je jako zavřít rybičky do
klece a doufat, že se nic nestane. K revoluci pod heslem
„Vymýtíme kancelářskou práci z našich životů“ se nadchnout nenecháme. Jaké jsou tedy možnosti strhnout
směr naší cesty do správného cíle?
Ach ty bolesti
Co vlastně nás, „sedáky“,
trápí nejčastěji? „Nejčastějšími problémy ajťáků
a vůbec lidí se sedavým
zaměstnáním je zejména
zatuhnutí celé
bolest a 
páteře. Dále pak zvýšené
napětí šíjových svalů spojené s předsunutým držeFyzioterapeutka
ním hlavy, bolesti hlavy,
Bc. Monika Šáferová
syndrom karpálního tunelu projevující se brněním
rukou, křečové žíly a obezita,“ tvrdí fyzioterapeutka Bc.
Monika Šáferová. „Nedá se říct, po jaké době se problémy u konkrétní osoby projeví. Záleží totiž na věku, tělesné konstituci, fyzické zdatnosti a samozřejmě na tom,
jak člověk dbá na prevenci a jakým způsobem tráví svůj
volný čas.“ Ideální je dle Moniky Šáferové ve volném čase
vsadit na přiměřený pohyb. Procházky, plavání, pohyb ve
vodě, lehké protahovací cvičení v pravidelném čase, to
vše jsou ingredience ozdravného koktejlu, za který vám
vaše záda budou vděčná. Co je však základním požadavkem vašich zad, abyste mohli do sedmdesáti let bezbolestně běhat?
Tajemství šťastných zad
Podle další odbornice na tuto problematiku, fyzioterapeutky Bc. Kateřiny Frankové, tkví tajemství šťastných
20
zad ve správném sezení. „Skutečně klíčová je volba
vhodné židle a výšky pracovního stolu. Výška desky by
měla být přibližně 75 cm pro průměrně vzrostlého uživatele, individuálně dle postavy. Správně by měla být
horní část monitoru ve výšce očí, což zajistí nastavitelná židle nebo pohyblivý držák monitoru. Na židli seďte
tak, aby se chodidla celou plochou
dotýkala země. Koleno by mělo
s lýtkem svírat úhel 90 stupňů.
Kolena by měla být alespoň o 1
cm níže než kyčelní klouby. Pánev
je mírně klopena dopředu, sedíme na sedacích hrbolech. Břicho
je zpevněné, hrudník zdvižený,
Fyzioterapeutka
Bc. Kateřina Franková
ramena tlačíme mírně dozadu, hlava je v prodloužení
těla, ve smyslu protažení celé páteře vzhůru a brada je
zasunuta. Velmi důležité je i opěradlo židle. Dolní část
zad by měla být vždy podepřena do ideálního zakřivení páteře. Pokud takovou oporu nemáme, vložíme
mezi opěradlo a záda srolovaný ručník nebo overball.
Overball by měl být nedílnou součástí každé kanceláře. Při psaní na klávesnici nebo používání myši by se
mělo dbát na oporu loktů, dále dodržovat předloktí na
podložce a zápěstí by měla být narovnaná, ne opřená
o podložku. Položení prstů na myši musí být uvolněné.
Snažte se mít také uvolněná ramena, abyste nepodporovali zvýšené napětí krční páteře.“
Pamatujte na fresh
Práci na počítači je dle fyzioterapeutek vhodné doplnit
cvičením a protahováním. Choďte se v pravidelných, nejlépe dvouhodinových intervalech občerstvit a nebojte se
v kuchyňce zdržet 10-15 minut. Kromě kafe nebo čaje
si udělejte pár výponů na špičky (jako prevenci křečových žil), protáhněte se do předklonu, úklonu a záklonu.
Nezapomeňte mít u těchto cviků spojené ruce vytažené
nad hlavu a s propletenými prsty. Pokud vám to pracovní podmínky dovolují, využívejte sezení na velkém míči.
Když bolest zasáhne…
Pokud vás akutní bolest stihla dřív, než se vám podařilo uvést do praxe výše doporučené rady, pamatujte
na jedno zlaté pravidlo: záda ani krční páteř zásadně
nemasírujte ani necvičte. „Při akutní bolesti dochází
k prudkému stažení svalů na jedné straně páteře, a to
většinou v  krční nebo bederní oblasti. V takovém případě se zásadně necvičí ani nemasíruje, bolest by se ještě
znásobila. Nutný je klid nejlépe na lůžku a suché teplo, které pomáhá uvolnit stažené svaly. Bolest můžeme zmírnit také analgetiky, popř. myorelaxancii (léky na
uvolnění svalových spasmů). Po dvou až třech dnech,
kdy akutní bolest většinou odezní, je možné začít s lehkými masážemi a protahováním,“ zdůrazňuje Monika
Šáferová a dodává, že dlouhodobé bolesti zad je třeba
řešit s odborníkem.
Ach
Vzhůru na rehabilitaci
ty bolesti
„Takové potíže je nutné svěřit odborným lékařům - ortopedům, neurologům nebo rehabilitačním lékařům, kteří
vás vyšetří a podle výsledků také předepíší doporučení
na rehabilitaci,“ vysvětluje Kateřina Franková. Napíše-li
vám lékař doporučení, peněženku můžete při rehabilitaci nechat doma, zaplatí ji totiž vaše pojišťovna. Účinná rehabilitace vás však bude stát dost času, běžně se
rehabilituje pravidelně několikrát za týden v průběhu
3-4 týdnů. Pokud se vám nechce chodit za obvodním
doktorem a cvičit pravidelně několikrát týdně, můžete
navštívit soukromého fyzioterapeuta nebo maséra, se
kterým si dohodnete individuální návštěvy. „Ty mohou
probíhat např. jednou za 14 dní. Takovéto služby jsou
ale placené a půlhodinová masáž se může pohybovat
v rozmezí od 500 - 1000 Kč, někde i víc,“ říká fyzioterapeutka Monika Šáférová.
Partnerku si k tělu raději nepouštějte…
Napadá vás také únikové řešení, tj. pověřit masáží zad
a šíje svou partnerku? „Pokud jsou partner či partnerka fyzioterapeuti, nebo mají alespoň kurz masáží a vy
nemáte nějaké vážné problémy či změny na páteři, tak
ano. Jinak bych se radši svěřila do péče odborníků.
Mnohdy může nešikovné masírování bolest i vyvolat.“
Co tedy dělat, když máme chuť svým zádům ulevit, ale
nechce se nám pravidelně cvičit, masírovat nebo baňkovat? „V těchto případech je určitě možné a vhodné naučit
se relaxovat ve wellness. Sauna, vířivka i profesionální
masáž vedou k uvolnění svalového napětí. Jen pozor
u vířivky na delší pobyt v příliš teplé vodě. Lepší variantou je vždy suché teplo, např. nahřátí soluxem nebo
parafínem,“ říká Monika Šáferová. A abyste nezapomněli:
vykašlete se na výtah a snažte se raději chodit po schodech a do práce pěšky. Pracujete-li z domova, přečtěte si
odstavec o šťastných zádech ještě jednou a zabookujte
si wellness víkend pro dva, přičemž pamatujte i na partnerku… (hovoříme o jejích zádech, pozn. editora)
••Mějte monitor ve výšce očí.
••Při psaní používejte velikost písma 12, nenamáhá zrak.
••Kupte si klávesnice s matným povrchem. Prostor před klávesnicí musí být
dostatečný (cca 10 cm), aby umožnil oporu rukou a předloktí.
••Pracovní stůl by měl být dostatečně prostorný. Doporučená výška stolu by se
měla podle použití pohybovat mezi 62 až 82 cm.
Jak si krýt záda
••Využívejte opěrky pro ruce (tzv. ergoresty), pracujete-li více než 4 hodiny denně.
••Kvalitní židle je základem pracovní pohody. Dobré pracovní sedadlo musí být
stabilní a umožňovat tzv. dynamické sezení.
••Přijatelná doba práce na počítači je 6 hodin s využitím třech až čtyř relaxačních
přestávek. Dopřejte si 5 minut po hodině nebo 10 minut po dvou hodinách práce.
Protáhněte se, projděte se.
••Maximální doba práce na počítači je 9 hodin denně.
21
ADVENTURE
To né pálí, ty pátny jazyk
Dalo by se s nadsázkou říct, že každý Čech má nějakou zkušenost s Vietnamem. Všichni přece máme „toho svého“
vietnamského prodavače, který nabízí skvělou zeleninu. Kolik lidí má ale zkušenost s tím, co je téměř v každé zemi to
nejdůležitější? Kolik lidí už ochutnalo pravé vietnamské jídlo?
Stačí trochu googlovat a zjistíte, že vietnamská kuchyně
není příliš zajímavá a vlastně vůbec ne vábná. A že vlastně ti Vietnamci jedí to samé, co Číňané, a navíc si k tomu
nakládají do jakési tekutiny psy. Jako člověk, který Vietnam procestoval poměrně nedávno, musím oponovat.
Vietnamské jídlo je perlou
mezi asijskými kuchyněmi!
Oplývá pestrou směsicí různých vlivů - na vaše chuťové buňky tady zaútočí troška z čínské, thajské, indické
i francouzské gastronomie.
Jak to může být jiné než v Číně? Rýži mají stejnou, tak
co? Kdo neochutnal, nepochopí. Vietnamci mají v oblibě
chilli, hodně využívají i bylinky všeho druhu, pepř, zázvor,
častá je také rybí omáčka, kokosové mléko, či klíčky.
navodí všudypřítomné cedule a pokřikování ve vietnamštině. Kdo ve Vietnamu byl, potvrdí, že SAPA je esencí
vietnamské kultury. Je to takový svět sám pro sebe. Jen
ten strýček Ho Chi Min tady trochu chybí.
Areál tržnice působí na první pohled nepřístupně. Nikdo
si vás ani nevšimne, i když budete vypadat prostě trochu jinak. Ve Vietnamu si každý jede tu svou a okolí
jej příliš nebere. Velice brzy po vstupu do tržnice vás
pravděpodobně do nosu praští omamná vůně. Pozor,
ve Vietnamu se nejí očima. Nebuďte proto zklamaní, až
zjistíte, že je to jenom nevábná rychlojídelna s několika
stoly a skládacími židlemi. Taková vůně a takové místo?!
Normálně bych se tu vůbec nezdržoval – kde jsou pořádné stoly a židle a nějaká ta krajinka na zdi? Jenomže po
návštěvě Vietnamu vím, že Vietnamci prostor kolem
Ačkoliv se to každému nemusí líbit, nemá cenu zapírat:
ano, ve Vietnamu jedí psy.
Těch se ostatně ve vietnamských ulicích toulá přespříliš. Občas se proto stávají součástí jídelníčku. Nečekejte
ale, že si ve Vietnamu objednáte psa v restauraci. Takový oběd najdete jen v zapadlých uličkách, a to byste se
ještě museli pozvat k někomu domů.
V Česku na kvalitní vietnamskou restauraci nenarazíte
na každém kroku. Rozšířenější a známější jsou čínská
bistra. My jsme ale chtěli ochutnat vietnamský originál a ukázat vám, že Vietnam a Čína k sobě mají blízko možná tak na mapě. Protože v jídle je těch rozdílů
až běda. A kam jinam se v takovém případě vypravit,
než do místa s největší koncentrací vietnamské kultury
v Česku – do tržnice SAPA?
Bun
Cha
Bun Cha na vlastní jazyk
Pokud si nenajdete čas zaletět si přímo do Asie, není
nic jednoduššího, než zamířit do pražské Libuše. Tam se
totiž ukrývá SAPA - kus Vietnamu přímo v srdci Česka.
Místo, kde najdete všechno od bačkor až po ubrusy,
kadeřnictví, knihkupectví, všeho plno a ruchu až moc.
Dojem, že jste se nějakým zvláštním způsobem přesunuli o jedenáct tisíc kilometrů na východ, dokonale
22
••Vietnamci mají v oblibě chilli, hodně využívají i bylinky všeho druhu,
pepř, zázvor, častá je také rybí omáčka, kokosové mléko, či klíčky
sebe absolutně neřeší. Ve Vietnamu se i u pochybných
pouličních stánků můžete najíst jako král. I ta nejhorší
ratejna prostě může skrývat ty největší poklady.
Ačkoliv jsem ve Vietnamu byl, vietnamsky umím říct pouze dobrý den – „činčao“. A přesně to je ta jediná fráze,
kterou zdejší obsluha umí česky. Z objednávky jídla se
tak rázem může stát dobrodružství na deset minut.
Já jsem proto jako mantru celou dobu opakoval slovo
„bunča“. Naštěstí mé vietnamštině porozuměli. Sympatický malý mužík se širokým úsměvem cosi prohodil
a šlo se ven grilovat.
Až vám přinesou jídlo, vězte, že tohle je ten pravý Vietnam. Dostanete několik mističek s bylinkami, salátem,
nudlemi, sos s mrkví a maso. Všechno to voní tak, že se
prostě neovládnete a honem se začnete cpát.
Vietnamské jídlo je zvláštní
koncert chutí.
Jídlo má vynikající šmak,
ale přitom nevidíte žádné
koření.
Drobný mužík na mě pomrkával a usmíval se, když jsem
si vzal do ruky lahvičku se sušeným chilli. Abych nepůsobil jako srab, odvážně jsem si nasypal řádnou porci
do misky. Jako tenkrát ve Vietnamu, no ne? Tam jsem
si to sypal snad i do čaje. Se slzami v očích, rudými tvářemi a těžkým oddechováním jsem si ale vzpomněl, že
ani v tom Vietnamu jsem to vždycky nezvládl. Že prostě
i v tom Vietnamu se mi párkrát stalo, že taková porce
chilli, jak se říká, pálí dvakrát. Jenže co dělat, když to
jídlo je tak vynikající, že prostě ničeho nemáte dost, ani
toho chilli?
Sečteno a podtrženo – zkuste někdy místo knedlo-zelo-vepřo okusit něco toho Vietnamu.
I v Česku se dá najít dobré
vietnamské bistro,
kde to možná nevypadá na první pohled moc vábně, ale
ten zážitek z jídla vám to zaručeně vynahradí. A nemusíte zůstat jenom u Bun Chá. Takové jarní závitky nebo
polévka Pho nebo placka Bánh Xéo… A to vietnamské
pivo… A ta káva… Tak zítra ve tři u SAPy, jo? :-)
••Bun Chá je tradiční vietnamská specialita, původem prý z Hanoje. Jde o vlasové
nudle s grilovanými vepřovými nudličkami v pálivé hnědé omáčce. Vepřové
maso je skryto ve slovíčku „cha“. Když ale budete při objednávce správně česky
skloňovat a vyžádáte si „bun chu“, obsluha na vás možná mírně mrkne. Pochopí
totiž, že chcete Bóbika. „Chu“ je ve vietnamském slovníku „pes“. Tak pozor!:-)
23
METATAGY
Facebook kam se podíváš
Nejsem na Facebooku. Nedávno jsem si přečetl v novinách titulek: Američanka zažalovala manžela za bigamii, odhalil ho Facebook. No má tohle někdo zapotřebí?
Založit si svůj profil na sociální síti, psát na něj pravdu
a myslet si, že na ni nikdo nepřijde? K čemu to všechno
je? Známý mi popisoval, jak je tahle síť úžasná a skvělá, protože si v pracovní době může vyměňovat vzkazy
s kolegy v kanceláři, aniž by to postřehl jejich nadřízený.
Pokud ovšem také není někde na Facebooku, že. Byl,
takže po nějaké době rozdal několik důtek a výstražných dopisů. Onehdy zase psali, že nějaká nebožačka
napsala na svůj profil, že se hodlá zabít. Její přátelé na
Facebooku to viděli, začali ji tamtéž přemlouvat, aby to
nedělala a ona se nakonec rozhodla to neudělat. No
píšou. Přibližně v jednu hodinu, poté co se vrátil z oběda, narazí jeho zrak na náhodně vygenerovanou stránku
jakéhosi Honzy Nováka, v jehož poslední zprávě je slovo
„prdnul“. Může to tam být, nesouvisí to nějak se sexem?
Co když ano? Podle nedávno zveřejněných interních pravidel této sociální sítě se mohou používat vulgarismy,
ale nesmí se zde objevovat sex. Nejistota moderátora
narůstá, protože prdnout si lze všelijak. Zavolá svému
nadřízenému moderátorovi, který si však také není jistý, a tak se v žebříčku firemních pozic nakonec vydrápe
dotaz k samotnému stvořiteli, který pronese resultát:
„Pokud to není prd hlasitý,
může na Facebooku zůstat.“
Sociální sítě vládnou našemu volnému času. Pokud
zrovna netrávíme čas na sociální síti a vyrazíme ven
s přáteli, kteří na Facebooku jsou, pak se prý velmi čas-
skvělé! Dostalo se to do novin a já si to mohl přečíst.
Představil jsem si, jak dotyčná naklusala do některého z britských deníků, tuhle kalendářovou historku jim
detailně popsala a oni z toho udělali příběh měsíce. Asi
to za to stálo, protože článek vyšel i u nás. Facebook
je mediálně přitažlivý. Zabrání sebevraždě, můžete se
vyjadřovat ke všemu, co vás napadne. Televizní stanice
mají také své profily a vy na ně můžete psát názory na
všelijaká ožehavá témata. Třeba, co si myslíte o zdražení vajec. A když budete mít štěstí, nějaká pomatená
moderátorka váš vzkaz přečte v živém vysílání: „Jirka
si myslí, že vajíčka by měla stát méně.“ To bude vašich
pár vteřin slávy. Váš názor neskončil v koši, někdo se
jím zabývá, a dokonce jej čte nahlas v televizi. Facebook
se stal tak slavným, že překonal i věhlas svého stvořitele. Až teprve, když o něm natočil David Fincher film,
se moje sousedka dozvěděla, že se jmenuje Zuckerberg.
„Myslela jsem si, že Facebook vynalezl internet.“ Zvláštní je na téhle sociální síti cenzura, která si říká nenápadně a potutelně „moderátor“. Představuji si vyškoleného
chlapíka, co od osmi ráno do pěti odpoledne sedí v kanceláři, sjíždí profily uživatelů a pečlivě kontroluje, o čem
24
••Myslela jsem si, že Facebook vynalezl internet.
to lidé baví o tom, co dělají právě na Facebooku. Pochopili jste tuto kostrbatou větu? Nejvíc mne však fascinuje, jak většina z nás brojí proti kamerám na ulicích,
které naprosto nehorázným způsobem omezují naše
soukromí, ale na Facebooku jsme schopni o sobě říci
úplně všechno. Pak se divíme, že nám někdo rozmluvil
sebevraždu. Nejsem odpůrce sociálních sítí, líbí se mi,
že se k němu mohu chovat jako k pracovnímu nástroji.
Zaplatím si reklamu a uvidí ji přesně ten zákazník, kterého potřebuji. Být tím potencionálním zákazníkem, asi
bych se ale naštval. Nedávno byla manželka s dětmi na
chalupě a pochlubila se, že se jí povedly hezké fotky.
Jenže paměťovou kartu už smazala. „Vždyť se na ně
také můžeš podívat. Už jsem je dala na Facebook.“ Asi
budu brzy na Facebooku.
INSIDE
IT v kalhotkách
Až vám zase přátelé budou vyčítat, že byste místo
sezení u compu měli vyrazit lovit roštěnky, můžete je
klidně uzemnit hláškou, že jich právě uspokojujete tucty,
a nemusíte přitom ani sexovat po chatu, což je oblíbená
zábava uhrovitých looserů. Bez jedniček a nul se dnes
neobejdou ani ty věci, které jsou bezpečně ukryté v nejčernější hloubi dámské kabelky a mnohdy je známe jen
z vyprávění.
Společnost Honitka.cz se například chlubí tím, že intimní
hračky pro ženy, které prodává na svém e-shopu, používají nejmodernější technologie, které najdete například
v iPhone.
Co má proboha společného
vibrátor s ajfounem, myslíte si?
„Naše výrobky jsou jedinečné v tom, že fungují na dálkové ovládání pomocí gyroskopu,“ vysvětluje Zdeněk
Šebelka, jednatel společnosti Fun Concept, která zmíněné vychytávky dodává na trh. Jasně, gyroskop přece už
známe z „pivní“ aplikace, kdy půllitr piva na obrazovce
našeho chytrého telefonu reaguje na sklon ruky. A pak
si náš telefon i nádherně říhne... Jak vidno, tahle chytrá věcička může být i užitečnější. Kdo například viděl
kultovní crazy komedii Shortbus z roku 2006 – film,
ve kterém všichni souloží se všemi a v drtivé většině
se nejedná o klasické milování muže s ženou – možná
si vzpomene na scénku, kde se muž snaží uspokojovat
svou partnerku, přičemž se v tu chvíli nachází v úplně
jiné místnosti. Sci-fi, říkáte? Ani náhodou.
Erotický průmysl přitom
přichází s dalšími a dalšími vychytávkami:
nejenže se vibrátory dnes běžně nabíjejí pomocí USB,
některé se dají propojit i s mobilním telefonem. Ten pak
dokáže reagovat na pokyny pomocí SMS. Textovka „zlato, za chvilku jsem doma“ může potěšit nejen oči vaší
nejdražší! Dnešní „plastikoví milenci“ v sobě mají také
zabudovaný MP3 přehrávač a poskytují dámě rozkoš
v rytmu hudby. Dali byste si raději speed metal nebo
ploužáky? Vyznavačky „jablka“ určitě potěší, že si do
svého telefonku mohou z AppStore stáhnout i aplikaci MyVibe... Název napovídá, k čemu je asi určena.
A protože vývoj jde v téhle oblasti pořád dál, možná se
muži už brzy dočkají přístroje, pomocí kterého budou
moci svou drahou polovičku alespoň na chvilku úplně
vypnout. To bude nádhera... (pozn. autor je muž)
••Rozkoš v rytmu hudby
Rozkoš „na dálkové ovládání“
je dneska běžnou součástí intimního arzenálu nejedné
ženy. A jak potvrzuje manažerka sítě obchodů s hračkami pro dospělé, Lada Smutná, velmi dobře se prodává.
„Pánové u toho mohou koukat na fotbal a jen mačkat
tlačítko, zatímco žena křičí slastí,“ pochvaluje si nejnovější vymoženost Smutná. Jak to vlastně funguje?
„Pomocí technologie Sense Motion můžete rukou regulovat vibrace, které vaše partnerka cítí,“ vysvětluje dále
Zdeněk Šebelka. Zkrátka a dobře, čím rychleji třesete
rukou, tím hlasitěji vaše partnerka křičí – vtip je však
v tom, že v té chvíli můžete být klidně i několik metrů od
sebe. Bezdrátový přenos slasti podle Šebelky navíc pracuje se stejným kmitočtem, jako technologie BlueTooth.
v partnerčině rozkroku
IT
25
ROAMING
Za duhou, Dobrou nadějí a zase zpátky
Když se řekne JAR, většina z nás si představí – kromě funkové kapely a přípravku na mytí nádobí – Jihoafrickou
republiku. Ty první dvě asociace tu možná nebudou věčně. Kapelu nahradí jiná, v kuchyni se změní zvyklosti, ale
JAR, opravdová Jižní Afrika, ta zůstane. I když styl a zvyklosti se změnily i tady. A protože se tahle úžasná země
otevřela světu, vydal jsem se tam i já.
Náhodou jsem na pražském hlavním nádraží vracel v prodejně knih nepotřebný dárek. Vlak jel už za deset minut,
času nebylo nazbyt, a peníze mi vrátit nechtěli, že si prý
mám vybrat jinou knížku. A protože miluji čtení průvodců a jelikož jsem opravdu nemohl dlouho vybírat, popadl
jsem první z řady a za chvíli se do něj v kupé začetl.
Psali tam, že Jižní Afrika je 14x větší než Česká republika a že tam žije přibližně 45 milionů lidí, přesně to ale
nikdo neví. Když jsem si potom přečetl úvodní sloku
jejich hymny a dozvěděl se, že tam mají 11 oficiálních
jazyků a že trubka vuvuzela tam vyjde mnohem levněji
než u nás, neváhal jsem ani na okamžik.
Teď, po návratu, mohu prohlásit, že ve většině případů
texty průvodců (koupil jsem si jich pak ještě pět) nelhaly.
Jihoafrická republika je vážně „duhová země“ a je tam
opravdu vše, co byste snad chtěli vidět. Dva oceány,
úžasné hory, typické africké pouště, savany, desítky
národních parků a safari, nesmírně rozmanitá a bohatá kultura, tradice, komplikovaná historie, skvělé jídlo
a pití, sport, ubytování od stanů po nejluxusnější hotely,
žijí zde lidé mnoha tváří, barev i národností, bohatství
i chudoba vedle sebe - prostě pestrost na každém kroku. Možná proto průvodci vykreslují JAR jako „celý svět
v jedné zemi“.
10 – tolik hodin se letí do JAR
Do JAR se dostanete nejlépe letadlem, tedy, pokud si
nechcete vzít roční dovolenou. Pěšky to nepůjde a lodí
je to stejný nesmysl. Z Prahy se nelétá přímo, ale s přestupem, třeba ve Frankfurtu, Londýně nebo Curychu.
My (já a moje žena) jsme letěli se SAA (South African
Airlines) a musím říct, že je to jedna z nejlepších společností, se kterou jsem kdy cestoval. Kompletní servis
zahrnoval kromě očekávaného také hygienický balíček
s ponožkami a kartáčkem na zuby. Dobré je, že Jižní
Afrika je ve stejném časovém pásmu, takže se nemusíte
namáhat s posunováním ručiček.
•Nkosi sikelel´ i Afrika, maluphakanyisw´ uphondo
lwayo (takhle začíná hymna v domorodém jazyce
kmene Xhosa).
•Oor ons ewige gebergtes, waar die kranse antwoord
gee (a tady už jasně poznáváme afrikánštinu, která
vychází z holandštiny).
•Část je samozřejmě také v angličtině a tam se píše,
že Sounds the call to come together, and united we
shall stand…
4320 – tolik km jsem najezdil půjčeným autem
Rozeklaná skaliska na Mysu Dobré naděje,
na horizontu je vidět, že země je opravdu kulatá
26
Hned na letišti v Johannesburgu jsme si půjčili auto,
Toyotu Corollu, vyšla o dost levněji než off-road a já byl
z knížek přesvědčený, že silnice jsou tu kvalitní. Jak kde
- ty kolem velkých měst jsou stejné jako v Evropě. Dálniční síť se po fotbalovém mistrovství také zlepšila, ale
na silnici „dálničního typu“ můžete klidně potkat toulající
se domorodce, psi nebo i krávy. A na okreskách pozor
na díry, velké díry. Za tři týdny jsme píchli nebo prorazili pneumatiku třikrát. Také musím přiznat, že s řízením
vlevo jsem neměl žádnou zkušenost a než jsem si zvykl,
pár hodin to trvalo. Cesta do Pretorie, hlavního města, byl malý řidičský křest ohněm. Pak jsem si ale zvykl
a za tři týdny projel křížem krážem celou zemi od severu
k jihu, do Kapského Města a k Mysu, však víte jakému.
5 – velká zvířecí pětka
Slon, nosorožec, buvol, lev a levhart dohromady tvoří
tzv. velkou pětku afrických (a vlastně i světových) zvířat.
V JAR je můžete vidět všechny najednou. Žijí například
v Krugerově národním parku, jednom z největších organizovaných parků světa. U každého vjezdu je brána, kde
se při vstupu musíte registrovat a podmínkou pro vstup
je také rezervace ubytování.
V parku se jezdí maximálně
padesátkou a zásadně se
nedoporučuje vystupovat
z auta.
Cestou potkáte prakticky celou zoologickou zahradu:
koupající se slony, žirafy přecházející přes silnici, prostě
opravdová Afrika a docela zblízka.
30 – tolik korun tu stojí pivo
V Jižní Africe se tradičně vaří pivo, nakonec Plzeňský
prazdroj vlastní jihoafrická společnost. Plzničku tu seženete poměrně snadno a místní pivo je chuťově hodně
podobné, také je to ležák a pije se prakticky jen z lahví,
většinou ve sportovních barech. Nejběžnější značky jsou
Castle Lager a Windhoek. Zlí jazykové však tvrdí, že nejlepší jihoafrické pivo je to, které pochází z Namibie.
•Pokud byste si chtěli poslechnout jihoafrickou
hudbu, najděte si na youtube Ladysmith Black
Mambazzo, je to mužská pěvecká skupina, asi
nejslavnější jihoafrická skupina vůbec. Paul Simon
s nimi natočil slavnou desku Graceland
Mys Dobré naděje,
pokud chcete stanout přímo na něm, je třeba
cca půlhodinové procházky z parkoviště
1488 - tenkrát Bartolomeo Dias poprvé obeplul
Mys Dobré naděje
Mys Dobré naděje je tradičně (a nesprávně) označován
jako místo, na kterém se setkávají Atlantský a Indický
oceán, to ale leží ve skutečnosti o 160 km jihovýchodněji u Střelkového mysu. Přesto však na Cape of Good
Hope proudí po celý rok tisíce návštěvníků, aby se pokochali pohledem na krásný kus pobřeží a podlehli dojmu,
že tady se „dva oceány milují“. Většina z nich ještě
zamíří k tvrzi Cape point, kde je vyhlídka a majáky, dojet
se tam dá i lanovkou. Úžasným zážitkem je pohled dolů
na hladinu. Sto metrů pod sebou vidíte žraloky a kladivouny, tedy místo pro koupání jako stvořené.
Magwa Falls – vodopády,
které v průvodci nenajdete,
o to jsou ale krásnější, voda
padá do hloubky 144 metrů
Za apartheidu směli do barů jen bílí. Směrem do ulice
byla ve zdi vyražená díra a tou se podávalo pití ven
barevným. Alespoň tak se to říká a v některých barech
jsou ty díry – jako připomínka – dosud.
Stejnou, ne-li větší tradici, má v JAR víno. Jednou
z nejkouzelnějších vinařských oblastí na světě je kraj
kolem tří měst nedaleko Kapského Města. Stellenbosh,
Franshoek a Paarl, to jsou dnes už slavná jména, která suverénně konkurují chilským, australským či kalifornským vinařským oblastem. Krajina je tu nádherná,
v dálce vysoké hory a každých 200 metrů vede z hlavní
cesty odbočka na vinice. Tam vám dají ochutnat vše, co
vyrábějí a víno můžete nakoupit za velmi příznivé ceny.
Vinařství sídlí v honosných stavbách, čistě bílé domy
vypadají jak vystřižené z holandských pohlednic. Jen
hory v dálce ten známý evropský dojem nějak „kazí“.
A pozor na zloděje – ne ty lidské, ale opičí. Paviáni vám
seberou cokoli, budou-li mít příležitost. Jsou drzí a ani
policie s nimi nic nezmůže. Proto je striktně zakázáno
čímkoli je krmit. V JAR byste se za to mohli dostat i do
vězení. Takže až vás bude nějaký paviání gang okrádat
a kolem pojede hlídka, nevolejte o pomoc, to oni jen
kontrolují, zda neporušujete zákaz krmení.
27
5 500 000 - tolik lidí je v JAR nakaženo AIDS
JAR je nádherná země. Má ale také svou temnou současnost. Apartheid, tedy rasová segregace, je od roku 1992 zrušena, což ale
neznamená, že někdo odstranil chudobu velké části barevné populace. Pověstné townshipy, čili chudinská „ghetta“ na kraji velkých
i menších měst, jsou místem, kde lidé žijí v děsivých podmínkách.
Kriminalita, chudoba a nemoci jsou toho důsledkem. Největším problémem této nádherné země je AIDS. Počtem nakažených drží JAR
první místo na světě. Vláda, ale hlavně nevládní organizace se snaží,
jak to jen jde, jenže boj proti tradičnímu odmítání antikoncepce, násilí
na ženách a špatným hygienickým podmínkám je jako boj s větrnými
mlýny. Až budete cestovat, uvědomte si, že townshipy jsou extrémně nebezpečné, turistům se zásadně nedoporučuje návštěva na
vlastní pěst, snad jen s některou z místních turistických společností.
Platí totiž pravidlo, že jakmile dáte
někomu z místních lidí práci, ostatní
to vědí a v tu chvíli jste v bezpečí…
Tedy, snad…
•Pokud vás zajímá jihoafrické rádio, mohu
doporučit mé oblíbené Radio Algoa. Streamovat můžete na www.algoafm.co.za.
Můj oblíbený moderátor je Lance Du Plessis
a vysílá skoro denně.
Vysílání je v angličtině.
Soví dům ve vesničce Nieu Bethesda,
který unikátně vyzdobila ochrnutá umělkyně Helen Martinson
78 - tolika let se dožila Helen Martinsová
Na lůžko upoutaná umělkyně vytvořila ve vesničce Nieuw Bethesda
svůj Owl House, který září barevnými střepy, mozaikami a sochami. Proč o tom píšu? Je to světově proslulé místo a taky jsem právě tady trávil Štědrý večer. V Bethesdě jakoby se zastavil čas. Je
to magické, bizarní místo, vesnice uprostřed pouště. Bydleli jsme
v rodinném penzionu a byl to ten nejpodivnější Ježíšek, co jsem kdy
zažil. Ale taky jeden z nejhezčích.
28
Netradiční chlév pro kozy
u jednoho z vinařství
nedaleko Stellenboshe
Ptáte se:
Jaký je to pocit stát na Mysu dobré naděje? Ale žádná klišé,
prosím.
Příroda kolem je opravdu ohromující, pro suchozemce nezvyklá a krásná. Blízkost dvou oceánů je fajn, ale žíly ti to nutně trhat nemusí. U mě
osobně to byl jeden z cestovatelských snů, takže o to intenzivněji jsem
to prožíval.
Co byl tvůj největší zážitek z celé JAR?
Určitě Krugerův národní park, je to, řekl bych, očišťující zážitek.
Člověk si v hlavě srovná,
co je a co není důležité.
Ale zážitek je to jiný než třeba na treku v Nepálu. Je tam klid i napětí, okolo je spousta zvířat v původním prostředí… Ne nadarmo se říká,
že „Afrika tě změní“. Zeptám se ženy, jestli mě změnila k lepšímu a dám
vědět.
Kdyby ses tam rozhodl žít, kde by to bylo a proč?
Někde kolem Kapského města, je to ta část, která je více podobná Evropě. Je pestrá, nabízí moře, přírodu, výhody velkoměsta, parky, pohodlí,
golf a dobré jídlo. A to všechno mám rád…
František
Grunt
Nosorožci užívající si traviny
v Krugerově národním parku
Píše se o děsivé kriminalitě… setkal ses s ní, bál ses někdy?
Nesetkal, ta se většinou odehrává mezi místními v townshipech, na
cizince si většinou nedovolí, tedy pokud se turista pohybuje na frekventovanějších a bezpečných místech. I my jsme se na venkově dostali
při výměně kola do nějaké černošské garáže, kde bylo 20 místních týpků. Ale žádný problém, chovali se k nám všichni naprosto v pohodě. Asi
jsme měli štěstí.
Na kolik vyjde cesta tam a zpět a kolik stojí půjčení auta?
Plus mínus pro dva lidi na 4 týdny cca 100 tisíc korun. Půjčení auta mě
vyšlo na necelých 15 tisíc, a to jsem měl Corollu sedana.
Jak jsi to měl s noclehy? Jak jsi vybíral hotely či jiné ubytovny?
Bookoval jsi to dopředu?
Nabídka ubytování je tam opravdu široká, navíc to, co je u nás třeba
tříhvězdičková kvalita, je tam často mnohem komfortnější. V hotelech
jsme ale moc nebydleli, volili jsme spíš kempy a ubytování v soukromí.
Jezdili jsme většinou naslepo, maximálně jsem to zkoušel objednat den
dopředu.
Jaká je duše té země?
Já o duši země nic moc nevím, kromě řečí z knížek, protože za 3 nebo
4 týdny člověk duši země asi poznat nestihne. Co ale můžu říct, JAR je
fakt „duhová“ země. Nejvíc fascinující je asi právě ta rozmanitost na
každém kroku. JAR si tě získá právě svou rozmanitostí. A ještě jedna
věc je asi součástí duše místních lidí – vědí, že zítra bude zase hezky.
JAR má jedno z nejdelších období slunečního svitu v roce. Lidi tam říkají
„zítra bude zase hezky“, ale není to takové to španělské „manana“, je
v tom něco jiného…
Pokud ještě dostanu šanci, vezmu Vás příště do Nepálu.
Zdraví, Franta Grunt
29
TRIAL
Outlast: Vesmírná technologie NASA ve vaší posteli
Přímo kosmické spaní i ve vaší ložnici nabízí deka s technologií Outlast. Technologií, jež byla původně vyvinuta
pro astronauty. Její termoregulační vlastnosti prý ohromí úplně každého. Inu, pojďme se jí společně podívat na zoubek.
Inteligentní regulace ideální teploty
Oficiální slogan „Ani moc horko, ani moc chladno. Jednoduše akorát,“ vypovídá o 
hlavní vlastnosti deky
obsahující materiál Outlast. Jejím posláním je zajistit
člověku klidný spánek v rozmanitých teplotních podmínkách během celého roku. V létě je jejím úkolem zamezit
pocení, v zimě naopak zamezit klepání kosy. A to vše při
minimální hmotnosti. Při použití této deky tedy bude
vaše tělo ovinuto stejnou technologií jako tělo astronautů NASA.
Detailní složení materiálu
Povrch přikrývky je tvořen velice jemnou a hustou tkaninou ze 100% bavlny, jejíž spodní strana obsahuje
technologii Outlast. Její výjimečnost tkví v použití speciálních mikrokapslí s materiálem PCM. Ten je schopen
měnit své skupenství v závislosti na potřebách organi-
smu pro optimální podmínky k odpočinku. Autoregulaci teploty zajišťuje Outlast absorbcí tělesného tepla dovnitř deky. Začne-li se poté pod dekou utvářet
vysoká teplota, mikrokapsle toto teplo uvolní z deky
ven a absorbují to nahromaděné z pod deky. Naopak
začne-li vám být zima, mikrokapsle navrátí teplo zpět
pod deku.
Hodí se Outlast do postele?
A co na deku říkají sami spáči? Můžeme se dočíst
častěji kladných reakcí, ale jsou samozřejmě i záporné. Jedni jsou naplno spokojeni s celoročním používáním, druzí tvrdí, že je nepoužitelná – že v zimě
je pod ní zima a v létě vedro. Někdo ji zase využívá
pouze v létě, v zimě deka zahřívá leda poličku skříně.
Autor této recenze se řadí mezi teplokrevné, tudíž
mu deka naprosto vyhovovala. Zmrzlíkům, kteří mají
rádi teplo a nezřídka vytáhnou i teplé ponožky, bych
doporučil hledat něco teplejšího.
Ložní souprava
OUTLAST
Přikrývka Outlast,
technologie NASA
+ váha (zahalí vás pouze 300 g dutého vlákna)
+ využitelnost (lze ji používat v létě i zimě)
+ údržba (hodíte ji do pračky na 60° a máte vyčištěno)
+ vhodné i pro alergiky (duté vlákno by škodit nemělo)
- pořizovací cena (začíná na dvou až čtyřech tisících)
30
- není vhodná pro „zmrzlíky“ (nezahřeje vás)
COOL_TOUR
Březnový_manuál
Audio <Koncerty>
Teátr <Divadlo>
Společné turné MONKEY BUSINESS a PSH
12.3. Želary, Divadlo Rokoko Praha
Monkey Business a PSH. Stylově naprosto rozdílné
kapely spolu pracují tak dlouho, že to nemohlo dopadnout jinak.
Turné začíná v březnu
a potrvá až do května.
Nečekejte ale klasické koncerty dvou kapel. Tohle bude
splynutí dvou odlišných přístupů v jeden celek na jednom pódiu. V plánu je dvouhodinová kompaktní show.
Jedinečné spojení funky groovu a hip hopové naštvanosti můžete během března vidět v Bratislavě, Jablonci
nad Nisou, Praze, Hradci Králové a Příbrami.
Úspěšná kniha Jozova Hanule od Květy Legátové
dostává další rozměr. Po filmové verzi uvádějí dramatizaci díla Městská divadla pražská. Romance Želary je
příběhem mladé lékařky, která najde svoji osudovou lásku v zapadlé horské vesnici, kde se jako členka odboje
ukrývá před gestapem. V hlavních rolích se představí
Evellyn Pacoláková jako Eliška a Vasil Fridrich jako její
manžel, prostý kovářský pomocník Joza. Dále hrají Jitka
Smutná, Oldřich Vízner, Veronika Janků, Viktor Dvořák,
Lukáš Jarek a další.
20.3. Mark Lanegan Band, Lucerna Music Bar, Praha
Chlápek s vykouřeným barytonem, co stál na počátku
všeho. Mark Lanegan, svérázný bluesový básník a bývalý zpěvák Screaming Trees a Queens Of The Stone Age,
navštíví Českou republiku. Nakonec se nad fanoušky slitoval a po osmi letech natočil novou desku Blues Funeral. O svém osudu vám povypráví v pražské Lucerně.
27.3. The Hanson Brothers, Fléda, Brno
Tři pánové z Kanady, co jsou starší než my všichni
dohromady a šibalsky tvrdí, že jako jediní na světě hrají
„hokejový punk rock“. Jmenují se The Hanson Brothers
a jde vlastně o alter-ego v Čechách nesmírně oblíbených a kultovních NoMeansNo. Fléda se otřese v základech pod silou punk´n´rollových riffů doprovázených
texty o hokeji.
28.3. We Have Band, MeetFactory, Praha
Želary
Divadlo Rokoko Praha
Někdejší zaměstnanci hudebního vydavatelství EMI slyšeli nahrávky tolika kapel, až se rozhodli, že to zkusí
taky. Pojmenovali se prostě We Have Band.
Úspěch na sebe nenechal
dlouho čekat.
••Úspěšná kniha Jozova Hanule od Květy Legátové dostává další rozměr
Electro-pop debutové desky přitáhl patřičnou pozornost veřejnosti i kritiků, aktuální druhá deska potvrdila
výjimečný status We Have Band na evropské electro
scéně. Koncem března tedy v Praze.
31
Kulturní_spam
Zpěvačka ZAZ na Ostravě
Umělci se bouří proti uvěznění Romana Týce
Kauza výtvarníka s pseudonymem Roman Týc, který má
jít kvůli svému počinu do vězení, vzbudila nevoli mimo
jiné mezi českými umělci. Řada kapel se připojila k protestní kompilaci Prison Blues. Mezi účastníky najdeme
jména, jako jsou Ecstasy of St. Theresa, Bratři Orffové,
Foolk, Imodium, Niceland nebo Hentai Corporation. Proč
vlastně stráví Roman Týc měsíc ve vězení? V roce 2007
vyměnil skla na několika semaforech pro chodce. Část
vystavené pokuty odmítl zaplatit.
Festivalu Colours Of Ostrava se podařilo ulovit další
hvězdu pro letošní ročník. Francouzská zpěvačka a písničkářka Isabelle „ZAZ“ Geffroy, která pobláznila svět,
se premiérově představí českému publiku. Její hudba je
pestrou směsí šansonu, soulu, jazzu, cikánské lidovky,
šramlu a latiny. Ne náhodou ji kritici označují za „novou
Edith Piaf“. Okouzlující Francouzka doplní další hvězdy
ostravského festivalu, jako jsou Bobby McFerrin, Björk
nebo Animal Collective.
Roman Týc
Vyměněná skla na semaforech
Punk v Čechách vstoupil do Kristových let
Letos uplyne 33 let od prvního punkového koncertu
v Čechách.
Kristova léta českého punku
aktuálně připomíná výstava
v PopMuseu v pražském
Břevnově.
Návštěvníci si díky množství fotografií, dokumentů
a nahrávek mohou udělat přesný obrázek o prvních
českých punkerech. Výstava připomíná jména průkopnických kapel Energie G, Radegast, F. P. B. nebo Visací
Zámek. Součástí přehlídky je ale i pohled na punkovou
historii po roce 1989.
Ilustrační foto
32
Filmové_kódy
V kinech
Železná lady (Velká Británie, 105 min) Režie:
Phyllida Lloyd
Snímek Železná lady je životopisný film o Margaret
Thatcherové, jedné z nejvýznamnějších političek 20. století. Thatcherová byla neobyčejná a všestranná žena,
která dokázala, že vysoká politika nemusí být jen výsadou mužů. Stala se první premiérkou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Film zobrazuje
Margaretino jedenáctileté působení v pozici předsedkyně britské vlády, její neústupnost, ale zároveň i to, jak
velkou cenu zaplatila za politický vliv a moc.
Volba obsadit do hlavní role Meryl Streep byla pro
režisérku Lloydovou klíčová. Právě výkon Streepové
dělá z filmu strhující herecký koncert. Ne náhodou se
tak slavná herečka stala jednou ze žhavých adeptek na
Oscara.
Mimochodem, Meryl Streepová za svou dlouholetou kariéru obdržela zatím dva Oscary. Kromě toho je
dvojnásobnou držitelkou ceny Emmy a za Železnou
lady obdržela Zlatý glóbus a cenu BAFTA. V souvislosti
s Oscary drží Streepová jedno zajímavé prvenství. Nikdo
z herců nebyl tolikrát nominovaný na zlatou sošku jako
ona - na svém kontě má úctyhodných 17 nominací.
Manželka saxofonisty Freda Madisona najde na schodech jejich futuristické vily videokazetu, na které je
zachycena vražda přímo u 
nich v 
ložnici. Brutálně
zavražděná žena na nahrávce nápadně připomíná
samotnou manželku a vrahem má být Fred. Přivolaná
policie saxofonistu ihned zatkne a uvězní. Po několika
dnech se ukáže, že v cele, kde má být Madison, je úplně
někdo jiný. Po té se rozjede kolotoč nepředvídatelných
událostí, které vám znatelně zvýší krevní tlak. Nenapodobitelnou atmosféru navíc dokresluje výrazná a charismatická postava „mystery“ muže. Vybělená tvář, vyholené obočí a zvláštní úsměv muže, který ve filmu nikdy
nemrká.
Film ve výsledku může působit jako jeden obrovský
a podivný chaos. Děj proplouvá filmem nahodile a ne
každý divák se s tím smíří.
Lynchova hádanka jménem Lost
Highway má jen dvě řešení – budete ji nenávidět, nebo milovat.
1
Hláška měsíce
Dům hlavní postavy kompletně
navrhl David Lynch. Na zdech
v ložnici můžeme spatřit obrazy
jeho manželky.
Noční můra v Elm Street 4: Vládce snů
(Freddy Krueger zabíjí Rolanda Kincaida.)
Roland Kincaid: Uvidíme se v pekle.
Freddy Krueger: Řekni, že tě tam poslal Freddy.
Return
Lost highway
2
(USA, thriller, 1997, 135 min) Režie: David Lynch
Kdo by neznal Davida Lynche, scénáristu, hudebníka, režiséra a tvůrce osobitých snímků, jako jsou Mulholland Drive nebo Městečko Twin Peaks? V roce 1997
natočil mysteriózní thriller Lost Highway. Škarohlídi tvrdí, že ze všech Lynchových filmů je tento „nejlynchovitější“. Temný, komplikovaný, ujetý a bláznivý. Lynch zde
s diváky opět rozehrál svou hru na pochopení, která je
tentokrát složitější než kdykoliv předtím.
3
Ve filmu uslyšíte písně od Davida
Bowieho, skupiny Rammstein,
nebo Marylina Mansona, který se
dokonce na chvíli objeví
v jednom záběru.
Lost highway se v USA poprvé
objevil na DVD až v roce 2008,
tedy více než deset let po
svém vzniku.
Mrazit vás bude hned
v úvodních minutách.
33
Najdu Tě?
Mezinárodní, dobře zavedená a nezávislá hledá svého nového ajťáka. Ať už jsi zkušený expert, nebo s tím
teprve začínáš, pomůžu ti. U mne budeš v těch nejlepších rukou. Udělám všechno podle Tvých představ.
Tedy, pokud máme rádi stejné věci, třeba IT…
Marta Hartmanová
Kateřina Zemanová
Blanka Rubišová
Kateřina Janečková
Gabriela Dítětová
Business analytik
C++ developer
Java developer
.NET developer
Test manager
sourcing manager
+420 774 412 647
[email protected]
coolpeople.cz
na projekt v bance
v Praze s ohodnocením
až 160.000 Kč měsíčně.
sourcing manager
+420 734 441 965
[email protected]
coolpeople.cz
na projekt pro mezinárodní finanční společnost s ohodnocením až
130.000 Kč měsíčně.
sourcing manager
+420 774 412 646
[email protected]
coolpeople.cz
na projekty v bankovnictví a telekomunikacích s ohodnocením až
140.000 Kč měsíčně
sourcing manager
+420 734 576 941
[email protected]
coolpeople.cz
na projekty v bankovnictví
a veřejné správě v Praze,
Brně a Bratislavě s ohodnocením až 120.000 Kč
měsíčně
CoolPeople je na tuzemském trhu největším nezávislým poskytovatelem IT kapacit a strategickým partnerem celé řady významných společností. Nabídne vám co nejdříve práci na
konkrétních projektech. Přesně podle vámi stanovených požadavků a představ. Zkuste
nás co nejdřív kontaktovat. Nezávazně, samozřejmě.
Nabízíme vám:
Nadstandardní finanční ohodnocení (hlavní pracovní poměr i externí spolupráce)
Vysoce individuální přístup (nejsme personální agentura ale mezinárodní skupina IT firem)
Zajímavou práci na prestižních IT projektech (zejména v oblastech IT, telco, finance)
Přístup k nejmodernějším IT technologiím
Osobní a profesní rozvoj podpořený vzdělávacími programy financovanými z EU
Aktuální nabídku pozic na našich projektech najdete na adrese: www.cooljobs.cz.
Případně nám své CV můžete poslat emailem na adresu: [email protected]
sourcing manager
+420 734 576 940
[email protected]
coolpeople.cz
na projekt v bance
v Praze s ohodnocením
až 120.000 Kč měsíčně
Tester
na projekty v bankovnictví a telekomunikacích
v Praze s ohodnocením
až 100.000 Kč měsíčně
Stáhněte si do mobilu elektronickou verzi na www.i-ty.cz a čtěte kdykoliv a kdekoliv.
I_Ty++
Lifestylový měsíčník pro IT odborníky
www.i-ty.cz
Redakční rada
Šéfredaktorka: Alena Čálková
Redakce: Leoš Bárta, Jan Martinek, Matěj Brabec, Radek Pavlovič, Dita Lendvayová, Marek Novotný
Sazba a grafika: Michal Přibyl, Lenka Tomanová
Kontakty
Šéfredaktorka: [email protected]
Redakce: [email protected]
Reklama: [email protected]
Distribuce: [email protected]
Vydává
České nakladatelství s. r. o.
Mezivrší 1726/28, 147 00 Praha 4
IČO: 24156949, DIČ: CZ24156949
Titulní strana: Michal Přibyl, Lenka Tomanová
© České nakladatelství s.r.o.
Veškerá autorská práva vykonává vydavatel.
Žádná část z obsahu tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována
za účelem rozšiřování v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Zasláním příspěvku uděluje autor souhlas s jeho zveřejněním
a redakčními úpravami. Názor autora nemusí být totožný s názorem vydavatele tohoto časopisu.
MK ČR E 20686

Podobné dokumenty

číst - ARCHIV - Vedneměsíčník

číst - ARCHIV - Vedneměsíčník předměty samozřejmě stojí víc, ale s tím se počítá,“dodává. Pokud vše půjde tak jak má, na začátku příštího roku by mělo být vše kolem rozšíření muzea vyřízené. „Provoz to ale nijak neohrozí,“ uk...

Více

Novinky v biologické podmíněnosti sexuální orientace

Novinky v biologické podmíněnosti sexuální orientace která jej hodnotila téměř neutrálně. V další olfaktorické studii Savicové ze Švédska mělo 36 osob reagovat na feromony odvozené z androgenu a estrogenu. Jejich reakce v mozku byly registrovány pozi...

Více

TKHS315 C - 2,8 DNB

TKHS315 C - 2,8 DNB Nigeria; Bestline Nigeria Ltd.; 15, Hospital Road; Olodi Apapa; Lagos ; (+234) 1 - 774 1305; (+234) 1 - 774 1305; [email protected]; Norway; Metabo Norge AS; Postboks 1296; ; 3205 Sandefjord...

Více

deprese v neurologické praxi

deprese v neurologické praxi Deprese u RS může být reakcí na onemocnění, přímým důsledkem chorobného procesu, vedlejším účinkem léčby či samostatným koincidujícím onemocněním, avšak většinou je její výskyt podmíněn multifaktor...

Více

Editace fotografií v programu Zoner

Editace fotografií v programu Zoner bitmapově orientované grafické programy pouze jako nástroj pro vytváření dílčích obrazových prvků budoucích dokumentů - pro konečnou podobu dokumentu se využívají pouze ve výjimečných případech. Vy...

Více

zde - i

zde - i speciálních nebo slevových akcí. Mohou napomoci suplovat zákaznickou linku nebo podchytit negativní zpětnou vazbu, která by se mohla autonomně a  nekontrolovatelně šířit mimo dosah firmy. Dosud ovš...

Více

manuál

manuál Hrajte společně s automatickým doprovodem Chcete hrát s doprovodem? Vyzkoušejte styly automatického doprovodu. Doprovod se vyrovná celé doprovodné skupině hrající vše od valčíku až po eurotrance......

Více