bakalářské listy bakalářskélisty

květen 2013
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
Novinky z Tradičního pivovaru v Rakovníku
„Je před námi závěrečná etapa,“ říká generální ředitel ing. Pavel Gregorič
Rakovnický pivovar „dohnal“ ztracené roky
Tradiční pivovar v Rakovníku oslaví v příštím roce 560 let od svého založení. Je posledním nositelem slávy
rakovnického pivovarnictví, jehož dějiny jsou úctyhodné. Sotva se některé řemeslo v našem městě může pochlubit
bezmála tisíciletou historií, o níž se zachovaly četné písemné prameny. Síla tradice pomohla pivovaru překonat
i poslední desetiletí, v mnohém ohledu připomínající vzdálená léta válečná.
Od roku 1997 se poprvé v historii sedm roků pivo
v Rakovníku nevařilo a dalších sedm let připomínalo spíše „pivovarské trápení“. Pivovar s kapacitou přesahující ročně 200 000 hl výstavu, uvařil
a dodal na trh v létech 2004-2010 dohromady jen
66 221 hektolitrů. Přesto byly tyto roky důležité,
pivovar přežil. V roce 2010 se konečně dočkal
solidního vlastníka a karta se obrátila.
Investice do moderních technologií za uplynulé
dva roky dávno přesáhly sto milión korun, značka
Bakalář se vrátila na trh a rakovnické pivo sklízí
úspěchy u odborníků i zákazníků. Přestože rozsáhlé životodárné rekonstrukce probíhaly za provozu, dokázal v roce 2011 pivovar uvařit 34 923 hl.
V loňském roce už dodal na trh 73 784 hl... což je
mimochodem víc než za celých sedm předcházejících hubených let.
„Letos na pivovarském dvoře přibyly dva nové tanky
na hotové pivo a zcela nově jsme vybavili oddělení
filtrace,“ říká generální ředitel ing. Pavel Gregorič.
„Tím je rekonstrukce výrobních provozů prakticky
dokončena a jenom lidé, kteří se na ní podíleli
mohou potvrdit, jak byla náročná. Museli jsme se
ale v první etapě zaměřit na generální obnovu
technologií, abychom byli schopni vyrábět kvalitní
produkty. Tento záměr se podařilo naplnit, což
dokazuje rostoucí zájem o naše pivo doma i v zahraničí. Nemáme prakticky žádné reklamace, které
nás ještě před dvěma roky trápily. S trochou nadsázky můžeme říci, že pivovar je po dvou létech
opět moderní a krásný uvnitř. Teď přichází na řadu
venkovní kabát - řekněme jakási další etapa. Pivovar potřebuje především nové střechy a pivovarský
dvůr hyzdila asi nejvíce nedostavěná sila na slad.
Ten dnes nakupujeme a bylo by pro nás neekonomické ho vyrábět. Sladovna ostatně dávno zanikla
a sila jsme zbourali v minulém měsíci. Až dostanou
historické budovy uvnitř dvora nové fasády, vznikne
krásné prostranství, které rádi ukážeme veřejnosti.
Zájem o pivovar roste a chceme ho pochopitelně
představit všem, kteří mají rakovnické pivo rádi
a zůstali mu věrní i v těžkých dobách. Věřím, že to
bude už v příštím roce.“
Dobré pivo
každý ocení
Na 23. ročníku slavností piva
v Táboře získaly naše značky
zlatou a stříbrnou pečeť.
Zlato a stříbro z Tábora
TÁBOR/ XXIII. ročník reprezentačních slavností
piva v Táboře se letos konal od 6. do 9. února.
Milovníkům chmelového moku nabídl tradičně
v kongresovém sále hotelu Palcát čtyřdenní labužnický maratón, umožňující tentokrát ochutnat
více než dvě stovky piv ze čtyřiceti pivovarů.
Nechyběly mezi nimi ani naše značky Bakalář,
Černovar a Pražačka.
„O pivo byl velký zájem, do sálu se vejde téměř tisícovka návštěvníků. Na pódiu se střídaly kapely
a každý den bylo plno dlouho do noci,“ potvrzuje
Eva Hůlová z rakovnického pivovaru (na snímku
přebírá ocenění).
Táborské slavnosti piva znamenají na začátku
roku první velkou příležitost k „měření sil“ mezi
českými i zahraničními výrobci piva. Pořadatelé
letos zaznamenali rekordní účast – k odborné degustaci se nabízelo 550 vzorků piv ze 128 pivovarů.
Do Tábora přivezli své výrobky například zástupci
šesti pivovarů z Ruska, čtyř z Německa, další
z Polska, Belgie, Holandska, Japonska. Svět piva
je velice pestrý, takže v Táboře letos posuzovala porota mezinárodních odborníků různé typy chmelového moku ve 25 kategoriích a ve hře bylo 25 sad
bronzových, stříbrných a zlatých pivních pečetí.
V jedné z nejpočetněji obsazených kategorií
(výčepní světlé) se na 2. místě umístilo rakovnické
pivo Pražačka. Ve stejné kategorii obsadilo také
mezi dvaačtyřiceti konkurenty pěkné 6. místo
světlé výčepní pivo Bakalář. Nejvyšší ocenění –
Zlatou pivní pečeť 2013 - získal letos Tradiční pivovar v Rakovníku za výčepní tmavé pivo značky
Bakalář.
BAKALÁŘ
TMAVÉ VÝČEPNÍ
Plné pivo temné barvy
s nádechem chmelové
hořkosti.
Nej, nej, nej...
Ve světě roste zájem o dobré pivo z Rakovníka
Tradiční pivovar v Rakovníku
loni prodal 57 177 hl piva na
zahraničních trzích. „Naše
pivo je dobré a kvalitní, takže
ho můžeme exportovat kamkoli. I když objede celý svět,
na své kvalitě nic neztratí“,
říká ředitelka exportu
Ing. Kateřina Zemanová. „Proto popularita
našich značek u zahraničních zákazníků roste
a nás to těší. Velkou motivací vyvážet co nejvíce je
také finanční stránka. Na tuzemském trhu se pivo
prodává stále velmi levně“. Vývoj exportu rakovnického piva nabízí několik zajímavých pohledů:
Největší
a nejvýznamnější exportní odbytiště tvoří jednoznačně ruský trh, kam dnes putuje z rakovnického
pivovaru více jak polovina roční produkce. České
pivo na něm má velmi dobrou pověst plynoucí
z historie a český segment mezi dováženými pivy
zaujímá nejsilnější pozici. Do Ruska Tradiční pivovar v Rakovníku vyváží všechny tři vyráběné značky.
Podle prodaných hektolitrů vede v Rusku „žebříček
obliby“ Pražačka před Černovarem a Bakalářem.
Letos začal pivovar do Číny exportovat speciální
balení pětilitrových soudků a velmi slibně roste
zejména prodej tmavého ležáku Černovar.
Nejdelší
cesta za zákazníkem míří z Rakovníka do Austrálie. Dodávat pivo Bakalář a Černovar na vzdálený
kontinent začal tradiční pivovar teprve v loňském
roce a dosavadní vývoj je velmi příznivý. Pivovarský
dvůr opouštějí průměrně 2 kontejnery piva za
2 týdny. Každý musí být nakládán ručně a velice
pečlivě, aby nedošlo k poškození během dlouhé
cesty, která trvá 6-8 týdnů. Potenciál růstu na tomto
trhu je velmi vysoký.
Nejnadějnější
trh v současné době představuje ale pro pivovary
orientující se na export jiný světadíl. Tradiční pivovar v Rakovníku zahájil loni prodej Černovaru
a Pražačky do Číny a zájem předčil očekávání.
„EXPORT v porovnání s loňským rokem opět roste. Naše
plány pro letošní rok rozhodně nejsou malé. Dosavadní
vývoj ale potvrzuje, že jsme plánovali rozumně a ročnímu
cíli se blížíme. Chceme letos prodat na zahraničních
trzích minimálně 70 000 hl“ dodává ředitelka exportu
Ing. Kateřina Zemanová.
Pražačka
Světlé pivo nižší
stupňovitosti, svěží
chuti, světle zlaté
barvy, s příjemnou
vůní a jemnou
hořkostí.
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
květen 2013
Dobré pivo Bakalář se vrátilo na Slovensko
Zajímavou exportní zemí pro rakovnický pivovar je už tři roky také Slovensko – jak v současné době vlastně vypadá slovenský trh s pivem? Na otázky
odpovídá Martin Žákovič, vedoucí prodeje Tradičního pivovaru v Rakovníku
pro Slovenskou republiku.
„Za rok 2012 predstavoval výstav vyrobených pív,
vrátane licenčných značiek u slovenských výrobcov,
3 022 017 hl. Údaj je bez výroby nealkoholického
piva. Oproti roku 2011 je to nárast v indexe 1,02 %.
Na náraste výroby majú určitý podiel aj novo
vzniknuté minipivovary, ktorých počet sa v roku
2012 zvýšil o 5 a zvýšený podiel predaja piva v plastových baleniach 1,5 l. Trh prechádza zmenami . Vo
výrobnom programe pivovarov, na rozdiel od
nedávnej minulosti, dominujú pivá s nižšou stup-
ňovitosťou. Spotreba piva na obyvateľa sa pohybuje
so striedavými odchyľkami cca okolo 80 l/rok. Slováci čoraz viac uprednostňujú pred pivom víno
a nealkoholické nápoje, spojené s novými trendami
v stravovaní. Rozvíja sa aj pivný segment ochutených a nealkoholických pív. Ich predaj rastie a tieto
druhy vyrába už vačšina slovenských pivovarov
Co vlastně slovenský trh s pivem zákazníkům
nabízí ?
„Lídrom na slovenskom pivnom trhu je podľa dostupných zdrojov Heineken Slovensko, najpredávanejšou značkou je svetlé výčapné pivo Corgoň.
Za ním sú Pivovary Topvar a.s Veľký Šariš, člen
skupiny SAB Miller. Tradične najsilnejším exportom
je dovoz piva z Českej republiky, stabilne sa darí
velkým značkám. Najnovším obľúbeným trendom
sú exportné dodávky malých českých rodinných
a mestských pivovarov. Nezanedbateľný je aj dovoz
nemeckých a belgických pív, ktoré sú však úzko
špecializované na niektoré typy zákazníkov a zariadení. Oficiálne čísla hovoria o dovoze cca 636 000 hl
za rok 2012. Podla odborníkov je slovenský trh považovaný za trh s veľmi malým rastovým potenciálom .“
A jak si vedou piva z Tradičního pivovaru
v Rakovníku?
„Export značky Bakalář sa na Slovensko vrátil po
viac ako dvoch 10-ročiach. Novodobý export sa
zahájil v roku 2010 dodávkami fľaškového piva do
obchodného reťazca Tesco, od 1.4.2011 sme začali
so skúšobnými dodávkami sudového piva. O skutočnom návrate značky a exporte môžeme hovoriť
od 1.3.2012, kedy sme za obdobie do 31.12.2012
dodali na slovenský trh do 3 000 hl sudového
a fľaškového piva. Dnes dodávame niekoľko druhov sudového a fľaškového piva Bakalář, začína sa
dariť predaju značiek Černovar a Pražáčka. Máme
už cca cez 50 zmluvných gastronomických objektov rôznych typov, ich počet sa mesačne neustále
zvyšuje v pomere k rastúcej obľube značky na trhu.
Prezentujeme značku aj na reklamných akciách
a pivných festivaloch, pred nami je v júni tohto roku
celoslovenská akcia Truck Aréna Piešťany – lodenica a pivné festivaly Košice a Prešov. Chceli by
sme možno už v tomto roku dosiahnuť predaj do
5 000 hl, v budúcom roku zahájiť predaj fľaškového
piva v ďalšom obchodnom reťazci a v horizonte
najbližších 2-3 rokov dosiahnuť výsledky predaja
cca 10 000 hl/rok .
Verím, že vzhľadom k silnejúcemu potenciálu
značky, jeho rastúcej obľube u spotrebiteľa , správnej obchodnej exportnej stratégii, kvalitnému
marketingu a spolupráci s vybranými slovenskými
distribučnými partnermi, sú tieto ciele reálne
a dosiahnuteľné“
Bakalář na australském pobřeží
SYDNEY/ Rakovnický Bakalář za oceánem kromě
podpory sportovních aktivit vstoupil také do vod
kultury. Tradiční pivovar v Rakovníku byl sponzorem akce „Sculpture by the sea“, výstavy moderního sochařského umění, která probíhala loni v říjnu
a listopadu na nejpopulárnější pláži v Sydney-Bondi.
Stovku sochařských děl umělců z celého světa si
prohlédlo půl milionu návštěvníků. Pivo Bakalář se
po celou dobu konání podávalo exkluzivně na všech
doprovodných akcích jako jediné pivo vůbec- počínaje zahajovacím večírkem s 350 hosty, konče akcemi
pro generální sponzory a jejich hosty pod zapadajícím australským sluncem s 650 hosty. Úspěch našeho lahodného moku potvrdil i fakt, že přes Facebook
této výstavy si získal téměř 9 000 pivních přátel. (kz)
Bakalář ochutnala slovenská „smotánka“
BRATISLAVA/ Dňa 18. 3. 2013 sa v predvečer
„Medzinárodného dňa mužov“ uskutočnila v prestížnych priestoroch Duplex Excluzive Dance Clubu
hotela Crowne Plaza v Bratislave „ Jozefovská párty“.
Organizátorom už tradičnej akcie boli Jozef
Oklamčák, majiteľ agentúry Oklamčák-Production,
spoluorganizátor Miss Slovensko a Jozef Baránek,
majiteľ cateringovej spoločnosti Senátor-Banquets.
Párty sa konala v honosnom štýle za účasti osobností
kultúrneho, spoločenského, športového a podnikateľského prostredia z celého Slovenska až do skorých ranných hodín ďalšieho dňa. Mimo širokej
ponuky exkulzívnych jedál a nápojov všetkých
druhov, mohli účastníci párty ochutnať skvelý
svetlý ležiak zn.Bakalář , fľaškový aj točený. Z rozhovorov s niektorými účastníkmi sa nám potvrdilo,
že svetlý ležiak Bakalář prítomným mimoriadne
chutil. Tradíciou akcie je, že posledné 2 roky sa
vždy vybraný nápoj krstí za doporučený“ Jozefovský
nápoj“ roka. Minulý rok to bola vodka spoločnosti
Carat- Distillery, tento rok sa krstilo Jozefovské
cuveé lásky – červené suché víno firmy Slováček
& Gašparovič. Kto vie, možno o rok to bude svetlý
ležiak Bakalář z Tradičného pivovaru Rakovník?
Martin Žákovič
OSOBNOSTI
Odešel Pan sládek
Začátkem letošního roku dorazila do rakovnického pivovaru smutná zpráva - 7. ledna 2013 zemřel
po delší nemoci dlouholetý rakovnický sládek Jiří
Holopírek. Vystudoval na Pivovarské škole v Praze
obor technologie piva a sladu a jako
čerstvý absolvent nastoupil do rakovnického pivovaru v roce 1960.
Prošel v něm mnoha profesemi. Podsládkem a poté hlavním sládkem byl
téměř 20 let. Zasvětil práci v rakovnickém pivovaru 36 roků a díky jeho
odbornosti, zkušenostem a řemeslné
poctivosti získalo pivo Bakalář
vynikající pověst a úspěch doma
i v zahraničí.
Po šestatřiceti letech odešel v roce
1996 do důchodu, bohužel předčasného. Nová doba tradičnímu pivovaru nepřála.
Prožíval těžké roky a jeho sládek s ním. V Rakovníku se pak sedm let pivo nevařilo – jen bývalý „pan
starý“ po všechny ty roky čas od času vařil bezkonkurenční rakovnickou várku pro pár kamarádů ve
svém domácím pivovárku.
Tradiční pivovar v Rakovníku testoval žatecký chmel
Město piva, město chmele
RAKOVNÍK/Pěstování chmele má v českých zemích dlouhou tradici - kde se vařilo pivo, tam se
pěstoval chmel. Rakovník býval „městem chmele“
a první zpráva v rakovnickém archivu o chmelnici
ve městě je z roku 1388.
Byl to především rakovnický chmel, který v minulosti získával pivu vařenému v Rakovníku jeho
pověst. Zájemci si psali o chmelové sádě, které putovaly i do Plzně. V roce 1550 například Rakovničtí
odpovídali plzeňskému měštěnínu Bartoloměji
Tomáškovi: „Oznamujeme Vám, že J. M. (Jeho Milost), nejvyšší pan purkrabě pražský, ráčil jest nám
psaní učinit, abychom ku potřebě J. M. něco sazenic
chmelových při našem městě objednali a k Vám je
do Plzně dodali. Protož tak činíme...“ Rakovnické
archiválie z 16. století zase dokladují, že místní
chmel hojně nakupovali svého času mnozí měštané
Žatečtí.
Světoznámým městem chmele do dnešní doby
zůstal Žatec. Tamní Chmelařský institut s.r.o. navázal na mnohaletou vědecko-výzkumnou práci bývalého Výzkumného ústavu chmelařského v Žatci.
Pokračuje ve vědeckovýzkumné činnosti na úseku
pěstování, sklizně a posklizňové úpravy chmele.
Věnuje se i šlechtění nových odrůd, které od roku
1998 testuje v některých tuzemských pivovarech.
Ředitel institutu ing. Miroslav Kořen Ph.D. dodává: „Pořádáme společně se společností Bohemia
HOP pro tuzemské pivovary i pěstitele degustace
českých odrůd chmele. Zajímá nás jejich názor,
chceme, aby poznali nové produkty z naší pěstitelské
kuchyně a prakticky si vyzkoušeli jejich vlastnosti
a třeba i nové možnosti chmelení...“
V rakovnickém pivovaru loni v létě proběhly technologické zkoušky nových odrůd Vital a Saaz Late.
Na podrobnosti jsme se zeptali rakovnického sládka
Radka Holopírka : „Pro žatecké chmelaře jsme
Obsluha Senátor-Banquets pripravuje podanie piva Bakalář.
V popredí zľava hokejová slovenská legenda Jozef Golonka,
Jozef Oklamčák ,šéfkuchár METRO SK Vojto Artz, Jozef
Baránek.
Potěšilo ho, když rakovnický pivovar v roce 2004
znovu ožil a snažil se přispět zkušenostmi k obnově
jeho bývalé slávy. Ale dílo se příliš nedařilo, pivovar byl ve špatné kondici. Až v roce 2010 padl do
oka dobrým vlastníkům a přišli zkušení pivovarští z nedalekého pivovaru. Mezi nimi jeho mladší syn Radek,
kterého přivedl a poctivě naučil
pivovarskému řemeslu. Netajil se
radostí, že převzal štafetu a v rakovnickém pivovaru má “dozor nad
vařením piva“ opět sládek Holopírek.
To už v pivovaru pracoval jako vařič
i jeho starší syn Jiří. „ Moje práce nepřišla vniveč“, řekl nám při jedné
návštěvě s velkým zadostiučiněním.
Dokázal nejlépe ocenit, jak se pivovar mění doslova před očima. Tradiční pivovar
v Rakovníku povstal z popela a úspěšně navázal na
slavnou éru rakovnického pivovarnictví, které byl
pan Jiří Holopírek starší po dlouhá desetiletí neodmyslitelnou součástí. Nepřišla vniveč ani jeho
práce, ani zkušenosti. Přesto nám bude chybět.
Technolog Zdeněk Rieger vkládá do ležáckého tanku před
jeho naplněním pivem potřebnou dávkou slisovaných
chmelových hlávek Žateckého poloraného červeňáku. Po
několikatýdenním zrání a tomto „třetím chmelení“ je
poslední úspěšná novinka rakovnického pivovaru - za studena chmelený světlý ležák - připraven ke stáčení.
uvařili tři várky světlého ležáku Bakalář, odlišně
chmelené podle jejich požadavků žateckými odrůdami Vital a Saaz Late. Na chmelení třetí várky
bylo použito standardní chmelení z Žateckého poloraného červeňáku. Takže jsme uvařili vlastně tři
odlišná piva, která následně hodnotili odborníci
z Chmelařského institutu ve dvou zkouškách - poprvé společně s námi v pivovaře krátce po stočení,
podruhé samostatně v jejich institutu zhruba po
dvou měsících po odležení. Hodnotí se vůně
a chuť, ale hlavně charakter a doznívaní hořkosti
a celková pitelnost piva. Degustace čerstvých piv
prokázala jejich velmi dobrou kvalitu. Tedy i dobrou kvalitu použitého chmele. Odborníkům
z Chmelařského institutu určitě přinese takovýto
test mnoho dalších poznatků při šlechtění a vývoji
nových odrůd chmele. V našem pivovaru používáme při chmelení Žatecký poloraný červeňák
a máme s ním ty nejlepší zkušenosti.“
BAKALÁŘSKÁ KORUNKA
ZAUJALA SBĚRATELE
TÁBOR/ Sběratele etiket, pivních lahví a plechovek
zajímají v poslední době čím dál více také korunkové uzávěry. Je to pochopitelné - do jejich výroby
se promítly nové technologie a zejména možnosti
potisku nabízí pestrou škálu námětů.
České sdružení klubů Historie pivovarnictví ve
spolupráci s Parkán klubem sběratelů pivovarských suvenýrů uspořádalo v Táboře 23. února
2013 již 19. ročník celostátní tipovací soutěže.
Odborná porota udělila našemu pivovaru
diplom za 2. místo v kategorii „o nejhezčí pivní
korunku“, které se letos zúčastnilo 46 značek.
Tradiční pivovar v Rakovníku dodává v současné
době na trh v lahvích 6 druhů piva značky Bakalář
– světlé výčepní, tmavé výčepní, polotmavé výčepní, světlý ležák, světlý ležák za studena chmelený
a medový speciál. Od roku 2011 zdobí lahve nová
moderní kolekce graficky zdařilých etiket. Jejich
autorem je designer Miroslav Ježek, z jehož studia
vzešla také úspěšná grafická podoba bakalářské
korunky.
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
květen 2013
Generálním partnerem ceny Ď ve Středočeském kraji 2013 byl Tradiční pivovar v Rakovníku
Bakalář podpořil charitu
RAKOVNÍK/ V restauraci U Černého orla na Husově náměstí v Rakovníku se 27. března uskutečnilo vyhlášení regionálního kola „Ceny Ď 2013“ ve
Středočeském kraji. Cena je každoročně udělována organizacím i jednotlivcům jako symbolický
dík mecenášům a sponzorům za podporu nejrůznějších charitativních projektů. Poprvé byla udělena
v Národním divadle v Praze v roce 2001. Jedním
z porotců XIII. ročníku byl generální ředitel Tradičního pivovaru v Rakovníku ing. Pavel Gregorič.
Kolegium z nominovaných vybralo do užšího výběru Lucii Burdovou z Jenštejna, dobrovolnou
pracovnici projektu Prázdná kolébka, který pomáhá
rodičům, jimž zemřelo miminko. Město Rakovník
uspělo s nominací Marie Šindelkové ze Skřivaně. Pracovnice pobočky Fondu ohrožených dětí
v Rakovníku „... bez ohledu na volný čas a vlastní
peníze pomáhá ohroženým dětem rakovnického
regionu k naději na alespoň trochu slušný život.“
Hrad Křivoklát nominoval Václava Frieberta z Křivoklátu,
pokračovatele truhlářské rodiny, jejíž tradice sahá v obci do
18. století. „Stopy poctivého řemesla je možno najít v nejcennějších prostorách hradu. Václav Friebert svoje umění s láskou a často
bez nároků na odměnu věnuje i v pozdním věku milovanému
Křivoklátu.“
Cenu Ď ve Středočeském kraji 2013 nakonec obdržela Dagmar
Fundová z Kutné Hory, ředitelka Nadace Kutná Hora - památka
UNESCO „... za třicet let obětavé a usilovné práce na záchraně,
přípravě a realizaci rekonstrukcí památkových objektů Kutné
Hory, včetně prosazení generální opravy Chrámu sv. Barbory.“
Vítězka postupuje do finále, které proběhne 20. června v Národním divadle v Praze. Čtrnáct vítězů krajských kol se bude ucházet
o hlavní cenu „GRAND PRIX Ď 2013“. Do Národního divadla
budou pozváni rovněž všichni nominovaní z krajských kol.
Křišťálovou cenu Ď vyrábějí mistři skláři v ARTCRISTALU
Bohemia ve Velkém Oseku.
Dagmar Fundové předala regionální „Cenu Ď“ Drahoslava Pittnerová, ředitelka pro
obchod, marketing a komunikaci Tradičního pivovaru v Rakovníku.
Pivo + párek
Česká kniha, 2. ročník
PRAHA/RAKOVNÍK - Za významné podpory
Tradičního pivovaru v Rakovníku se v roce 2012
uskutečnil 1. ročník soutěže Česká kniha. Probíhá
pod záštitou Ministerstva kultury ČR a má za cíl
propagovat v zahraničí současnou českou literaturu. Byl zdařilý - Číňanova pěna Vladimíra Binara,
historicky prvního laureáta Ceny Česká kniha, brzy
vyjde v překladu ve francouzštině, bulharštině
a polštině. Tři zahraniční nakladatelé povídkový
triptych českého spisovatele zařadili do svých edičních plánů na rok 2013. Tradiční pivovar v Rakovníku odměnil vítěze šekem ve výši 35 000 Kč a je
hlavním partnerem soutěže i v letošním roce.
Z více než stovky přihlášených do 2. ročníku soutěže Česká kniha vybrala odborná porota do užšího
výběru čtrnáct titulů: Svatava Antošová: Punkt
memory, Veronika Bendová: Nonstop Eufrat,
Zbyněk Benýšek: Loutky boží, Petra Hůlová:
Čechy, země zaslíbená, Jakub Katalpa: Němci,
Ivan Kraus: Mezinárodní polibky, Sylva Lauerová:
Tichošlap, Vladimír Mikeš: Škodlivý prostor, Ivana Myšková: Nícení, Petr Šabach: Máslem dolů,
Jakub Šofar: Zradidla čili lapy, Kateřina Tučková:
Žítkovské bohyně, Olga Walló: Muž, který polykal
vítr, D. J. Žák: Návrat Krále Šumavy.
Novinkou v letošním roce je Cena čtenářů České
knihy, v jejímž rámci mohl vybírat z těchto titulů
každý čtenář. Laureát vybraný odbornou porotou
i vítěz čtenářského hlasování budou oficiálně vyhlášeni 17. 5. 2013 ve Velkém sále Průmyslového
paláce v rámci veletrhu Svět knihy. Další informace:
www.ceskakniha.com; www.pivobakalar.cz/pozvánky
V Berouně Bakalář
boduje kvalitou
BEROUN/Do restaurace U hradeb je z berounského náměstí jen pár kroků a pan Aleš Vondrák ji
provozuje už deset roků. Zřejmě dobře, protože si
ani v dnešní době, kdy v řadě hospod ubývá hostů,
nestěžuje. Posezení v prostorách bývalého hrnčířského domku je stylové, v zimě si mohou hosté
užívat i praskání dřeva v krbu. Výborná kuchyně
nabízí zajímavé minutky i pestrý denní výběr hotových jídel. V čas oběda se pravidelně restaurace
s padesáti místy zaplní a v létě často nestačí ani
příjemná venkovní zahrádka.
„U vašich piv mě příjemně překvapila kvalita.
Hosté ho chválí a mnozí přiznávají, že ještě před
„V žádném případě,“ tvrdí podnikatel Martin Sysel.
„My nejsme hospoda, my jsme pivotéka, tedy prodejna baleného a čepovaného piva. Od nás si může
zákazník vybrat a odnést domů třeba k večeři
v lahvi některou z více než šedesáti zajímavých
českých pivních značek z patnácti pivovarů. Nebo
přijít se džbánkem a ochutnat točené z pestré škály
piv , které na pípě střídáme. K tomu něco zakousnout. Párek, klobásku, taliány... všechno zaručeně
čerstvé. Pivo od menších domácích pivovarů, uzeninu od osvědčených výrobců. Rozhodně nikomu
nebereme klientelu, k nám převážně chodí jiní lidé
než do hospod.“
Jak se po roce ukazuje, takových zákazníků není
málo. Propočteno na hektolitry vydá prodej a konzumace v pivotéce Pivo a párek měsíčně za jednu
slušnou venkovskou hospodu. Letmá degustace
v zajímavém prostředí zláká často náhodné kolemjdoucí i návštěvníky ze vzdálenějších pražských
čtvrtí. Vystoupit z tramvaje cestou z práce u pivotéky na jedno pěnivé je příjemná chvilka, na kterou
se pivní fajnšmekři mohou celý den těšit. Obzvlášť,
když v létě stačí pár kroků z rušné ulice kolem pípy
a jste v dvorním traktu stranou ruchu ulice, kde
pod pergolou nabízí pivotéka klidné a stinné posezení. Zkrátka dobrý nápad, zajímavá nabídka, příjemné prostředí, přátelská obsluha a úspěch se
dostavil. A jak se daří už déle než rok v konkurenci
mnoha piv značce Bakalář? „Výborně“, tvrdí podnikatel Martin Sysel, který si vede podrobnou statistiku. „Bakalář z Tradičního pivovaru v Rakovníku
patří mezi první pětku piv, která čepujeme
a nabízíme.“
Kontakt: Korunní 105, Praha 3-Vinohrady, telefon:
734 201 195 -GPS: N50° 4.532‘ E14° 27.286‘
Pivní fórum ( www.pivobakalar.cz)
pár roky udělali leckde s rakovnickým pivem špatnou zkušenost. Nejsme klasická pivnice, nejvíce
piva se u nás prodává k jídlu. Polotmavé chutná
více ženám a světlá desítka jde také dobře na odbyt. Rakovnický pivovar nám navíc dodal nové výčepní zařízení, máte pěkné sklenice, zkrátka hosté
jsou spokojení a já také,“ dodává podnikatel.
K dobrému jídlu patří dobré pivo. Dlouhé roky teklo
U hradeb pivo z Plzně, nedávno převzala štafetu
značka Bakalář. Stejně jako před rokem nahradilo
pivo z Tradičního pivovaru v Rakovníku známou
pražskou značku v kempu u Berounky, který pan
Vondrák rovněž provozuje.
PRAHA/ Korunní ulice na pražských Vinohradech je rušná, v letních měsících určitě často sluncem rozpálená. Snad proto se tu pár set metrů od
sebe dlouhé roky živí nejméně pět restaurací.
V domě číslo 105, přímo před tramvajovou zastávkou desítky a šestnáctky, přibyla loni začátkem
roku další pivní oáza- pivotéka Pivo a párek. Nová
konkurence?
V pražské pivotéce se rakovnický
Bakalář drží na špici
Rakovnickému pivovaru se vyplatily rozsáhlé
investice v posledních letech. Není náhodou, že
tradiční pivovar má právo používat na etiketách
Chráněné zeměpisné označení ČESKÉ PIVO.
Nové moderní technologie v celém procesu výroby
zaručují vysokou kvalitu každé várky. Tradiční výrobní postupy, kvalitní suroviny a mnohaleté zkušenosti rakovnických sládků vracejí značce Bakalář
dobré jméno. Zájem na domácích i zahraničních
trzích roste.
Kontakt: Restaurant U hradeb
Zámečnická 11/1, 266 01 Beroun 1, tel. 606 067 705
e-mail: [email protected]
www.restaurantuhradeb.cz
Marek
02. 4. 2013, 16:13:16
Dobrý den, za studena chmelený pivo je výborný a co
je taky důležitý, lehce pitelný, chválím! Neplánujete
letos navařit nějaké svrchně kvašené pivo? Dovolí to
vůbec technologie?
sládek Radek Holopírek 03. 4. 2013, 17:46:04
Dobrý den Marku, jsme velice rádi, že Vám naše
pivo za studena chmelené chutná. Pitelnost tohoto
piva je opravdu velice dobrá. Vaření svrchně kvašeného piva v letošním roce neplánujeme. Naše technologie by po určitých dílčích úpravách vaření tohoto
druhu piva umožňovala.
Míra
17. 3. 2013, 11:49:29
Dvanda je dobrá, jen tak dále. Budou i letos koncerty
v Pustovětech? Loni paráda, dvanda tam chutnala
moc, dobře jste to vymysleli. A neplánujete v Rakovníku vlastní hospodu?
pivovarský
18. 3. 2013, 9:35:57
Míro, díky za pochvalu. Hudební setkávání s Bakalářem byla úspěšná a tak letos koncerty v Pustovětech
opět budou pod bakalářskou značkou. Vlastní hospodu v Rakovníku neplánujeme. Pivo Bakalář je na
čepu v mnoha nejrůznějších restauracích, takže si
jistě v okresním městě každý vybere podle svého gusta.
Hana N.
12. 3. 2013,11:24:59
Dobrý den, nebudou ve vašem pivovaru dny otevřených
dveří – pokud ano, tak v kterém termínu? Děkuji.
pivovarský
13. 3. 2013,11:14:34
Vzhledem k rozsáhlým úpravám pivovarského dvora
letos Den otevřených dveří ještě neplánujeme. Rádi
bychom veřejnosti ukázali výsledky celkové rekonstrukce už v roce 2014, kdy oslaví Tradiční pivovar
v Rakovníku 560. výročí založení.
Marek
19. 2. 2013,15:02:10
Dobrý den, jaký byl přesný výstav v hl za loňský rok
a kolik % z toho byl vývoz? Děkuji za odpověď.
pivovarský
21. 2. 2013, 12:19:12
Marku, Tradiční pivovar v Rakovníku vystavil v roce
2012 celkem 73 784 hl, na zahraniční trhy vyvezl
57 177 hl.
Pavel.P.
04. 2. 2013,12:05:02
Neuvažujete, že byste si vzali do péče nádražní
restauraci a udělali z ní „Bakalářskou restauraci“?
Návštěvníci našeho města by již při vystoupení z vlaku a ochutnání tohoto zlatavého skvostu mohli být
příjemně naladěni a při odjezdu by na 100% určitě
také neodolali.
pivovarský 04. 2. 2013,15:38:39
Pavle, restaurace na rakovnickém vlakovém nádraží právě prochází rekonstrukcí a brzy bude mít na
čepu pivo Bakalář, které tak krásně nazýváte zlatavým skvostem...díky.
(Restaurace byla otevřena 19. 4. 2013 – pozn.
redakce)
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
Krátce
PIVO z Rakovníka smáčené vlnami oceánu ozdobilo originální PF 2013 od obchodních partnerů
v Austrálii.
KONTEJNERY pečlivě naložené pivem začínají
svoji cestu k zákazníkům na pivovarském dvoře.
Do Austrálie a Číny vede přes přístav v Hamburku
a trvá několik týdnů.
PRAŽAČKA, Černovar a Bakalář z rakovnického
pivovaru patří už několik roků neodmyslitelně
k farmářským trhům na pražském náměstí Jiřího
z Poděbrad.
ČESKÉ pivo z Tradičního pivovaru v Rakovníku
ochutnají každoročně také stovky turistů z celého
světa na výletních lodích vltavské flotily.
Co možná nevíte
V době, kdy v Rakovníku pobýval nezbedný bakalář Jan Pička Písecký, vařila pivo ve městě bezmála stovka právovárečníků. Nejznámější byl určitě
Jiří Bírka z Násilé, výběrčí daní v kraji. Vlastnil
v Rakovníku na náměstí dům s pivovarem přímo
na místě, kde je dnes restaurace U černého orla.
Vařil v něm pivo podle pověstí velice dobré, takže
se v jeho domě hlučně pilo a hodovalo často dlouho do noci. Mezi svobodným právovárečníkem
a měšťany docházelo k neshodám, omezovat
ho rakovničtí radní nemohli , ale prý si na něj
často stěžovali komoře. Třenice mezi majitelem
a měšťany neustávaly a proto se Jiří Bírka rozhodl
postavit si nový pivovar na statku v Krušovicích,
který zdědil v roce 1558. (Pivovarnictví a chmelařství na Rakovnicku, Josef Fencl, 1982). Tolik
na vysvětlenou, až někdy zase uslyšíte rakovnickou kapelu Film Blues Band zpívat pod slunečníky s bakalářským logem, (na snímku) že pivo
„krušovický je vlastně rakovnický“. Jako třeba
loni při bakalářském létě v hospodě Na ostrově
v Pustovětech, které se bude letos pro velký
úspěch opakovat.
květen 2013
„V Rakovníku se vařívalo nejslavnější staročeské pivo,“ zaznamenal Jan Renner
Bakalář – pivo kořeněné historií
Muzejník Jan Renner (1869-1959) zanechal rakovnickým pivovarníkům drahocenný odkaz. Profesí výborný
pedagog a ředitel měšťanské školy se začal v roce 1904
zajímat o rakovnické muzeum a archiv. V roce 1907 se
stal správcem sbírek a půl století zasvětil regionální historii. V jeho pozůstalosti zůstalo mnoho nedokončených rukopisů o dění na Rakovnicku, kromě jiného
k historii rakovnického pivovarnictví. Je možné v nich
vyčíst odpovědi na otázky, které poodhalují tradici a kořeny vynikající chuti rakovnického piva.
Kam až sahá tradice rakovnického pivovarnictví ?
O Češích je známo, že vařívali od nepaměti pivo jako posilující nápoj. Každý si
je připravoval, měl-li aspoň nejnutnější zařízení k jeho vaření a vařil je týmž
právem a potřebou jako pekl svůj chléb. O pivovarnictví v Rakovníku se dovídáme dosti pozdě, ač se také zde vařívalo pivo od nejstarších dob. Svědčí
o tom neklamně list krále Jana Lucemburského, datovaný v Praze 15. září
r. 1319. Král nařizuje, aby nikdo okolo Rakovníka pod žádným vymyšleným
způsobem nevařil piv ječných ani pšeničných, ale kupoval taková od Rakovnických. Učinil tak nepochybně na prosbu Rakovnických, jejichž pivovarnictví se do té doby znamenitě rozvinulo a stalo se předním zdrojem příjmů měšťanstva. Výnosnost vaření piva nutila města, aby ji pro sebe hájila, což se dělo
„právem míle“. Česká míle se rovnala 7,6 km, přibližně dvě hodiny cesty. Za
Jana Lucemburského se mnohá města postarala o to, aby jim král vydal zvláštní
listy, aby pivovary, sladovny a krčmy nebyly trpěny na míli cesty kolem města.
Rakovnickým potom právo míle potvrdil a obnovil roku 1454 král Ladislav.
(Toto datum zdobí dnes etikety Tradičního pivovaru v Rakovníku- poznámka
redakce).
Nejznámější je nezbedný bakalář, ale kteří další slavní staročeské
rakovnické pili?
Protomedikus Království Českého, Tadeáš Hájek z Hájku doporučoval rakovnické pivo jako zdraví podporující nápoj. Jan mladší z Lobkovic, nejvyšší purkrabí pražský psal roku 1539 Rakovnickým, aby mu poslali své staré pivo
k masopustním dnům. Velkým milovníkem rakovnického piva byl Petr Vok,
vladař domu rožmberského, jemuž Rakovničtí nejednou poslali celou fůru
starého rakovnického piva. K odběratelům a ctitelům rakovnické chmeloviny
náležel i Václav Budovec z Budova, přední z českých pánů v českém povstání.
Roku 1775 zval ke kající pobožnosti rakovnické měšťany Antonín Koniáš
a k pozvání připsal vlastnoručně : „Spolu uctivě žádám, aby se půl sudu dobrého piva 9. dne června do mého qvartytu složilo na mé jisté vyplacení“. Možno
soudit, že rakovnické pivo nebylo v ty časy tak špatné, když stál o ně tento
pověstný misionář. A těch cest a soudků rakovnického piva na Křivoklát!
Je možné v historických dokumentech odhalit ještě nějakou zajímavost
nebo tajemství kvality a oblíbenosti rakovnického piva v minulých dobách?
„K věhlasu rakovnického piva přispěly vedle péče o jeho vaření, hojnosti svařovaného dobrého sladu i výborného rakovnického chmele také sklepy. V pivovarech - v Rakovníku jich bylo v dobách největší slávy devět - a v některých
hospodách měli rozsáhlé sklepy, v nichž ukládali svá piva, aby se zde náležitě
uležela-dozrála. Byly na větším díle vytesány v pískovcové skále, která doprovází Rakovník na straně severní a vytrácí se směrem k jihu. Ony sklepy jsou až
dosud zachovány pod synagogou, v zahradě při Ottovic domě na náměstí,
v Lochu pod Vysokou bránou pod hostincem Českou chalupou i jinde.“
Prameny:
Jan Renner
RAKOVNICKÉ PIVOVARNICTVÍ od
nejstarších dob až do konce XVIII. století.
Nedokončené a rozpracované rukopisy
Jana Rennera vydala Agroscience, s.r.o
Chrášťany ve spolupráci s Muzeem T. G. M.
Rakovník a Musejním spolkem Královského města Rakovníka a okresu rakovnického
1. vydání, Rakovník 2012
Knihu je možné zakoupit v Reprezentační
prodejně Tradičního pivovaru v Rakovníku
na Vrchlického náměstí.
Vedoucí Ivana Pelikánová, tel. 724 426 242
Vařilo se v Rakovníku v minulých staletích pivo opravdu věhlasné?
Rakovnické pivovarnictví proslavilo toto město po vší vlasti. Vařívalo se v něm
totiž nejslavnější staročeské pivo, jemuž se dostalo té cti, že bylo kladeno po
římském papeži v řadu jiných vzácností zbožňované Itálie. Hlásalo to v Čechách
obecně známé rčení z poloviny XVI. věku: Unus papa Romae, unus portus
Anconae, una turis Cremonae, una Ceres Rakonae / Jeden papež v Římě,
jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně a jedno pivo v Rakovníce/.
Pověst rakovnického piva byla tehdy as taková, jaké se těší dnešní pivo plzeňské. „Přenáramně vejborná chmelovina rakovnická“ byla prohlašována
milovníky poctivého truňku za pravé „unikum“. Ký tudíž div, že se rakovnické pivo těšívalo tehdy oblibě nejen lidí prostých, ale i učených a vznešených.“
„Hořkost musí v pivě chutnat,“ říká japonský znalec českého chmele
Pan Isao Onoda změnil značku
Pan Isao Onoda (1937) se setkal s pivem poprvé
v roce 1955. Přijel studovat do Československa
literaturu a na pražském Hlavním nádraží ho vítali
pracovníci ministerstva školství. Nebylo se co divit, byl prý v pořadí čtvrtý student, který získal
v Japonsku stipendium a možnost studovat u nás.
Na uvítanou ho pohostili v nádražní restauraci
a postavili před něj sklenici s vysokou pěnou. „Neznal jsem takový nápoj, neuměl jsem ho pít, tak
jsem nejprve pěnu zkusil odfouknout... bylo to
tehdejší plzeňské a mělo fantastickou chuť. Zamiloval jsem si ji.“
Studium na Karlově universitě ukončil diplomovou prací o Karlu Čapkovi a začal na škole pracovat jako lektor japonštiny. Životní dráhu mu zcela
změnil rok 1968 - po sovětské invazi bylo jeho působení mezi studenty nežádoucí. Z nadějného
japonologa se díky znalosti češtiny stal významný
exportér chmele. „Vyvážel jsem do Japonska 3 000
tun žateckého chmele ročně. To byla přibližně
čtvrtina tehdejší celkové výrobní kapacity. Z Moravy jsem zase ročně exportoval do rodné země tisíce
kontejnérů sladu.“
Ve svém bytě si pan Onoda vytvořil opravdové bakalářské zákoutí.
Samé dobré zprávy
Životní dráha mladého japonského studenta by se
zřejmě ubírala jiným směrem, nebýt pohnutých
okolností. Důležité okamžiky ve svém životě
zachytil na mnoha zajímavých obrazech, které
nedávno představil veřejnosti. Má rád nejen české
klasické pivo, ale miluje i českou hudbu. Osud ale
chtěl, aby se stal odborníkem především na chmelovou hořkost, vůni i chuť poctivého českého
světlého ležáku. Jednu takovou objevil nedávno
v Praze v Sudoměřské ulici. Ve vinárně nedaleko
svého pracoviště, kde je pravidelným hostem.
„Fantastické pivo“, chválí značku Bakalář. „Chmel
dává pivu hořkost, ale ta musí zároveň chutnat.
Vaše pivo takovou hořkost má.“ Znalecky přitom
vychutnává za studena chmelený světlý ležák.
Vinárník Miroslav Sedláček k tomu dodává: „Pivo
nabízíme jako doplňkový sortiment. Pan Onoda
chodil na plzeňské, ale v posledních letech změnil
značku.“
Pivovar měl na svém tradičním plese opět dost důvodů k oslavám
RAKOVNÍK/ Ples Tradičního pivovaru v Rakovníku zahajoval letos 11. ledna
plesovou sezónu a opět bylo co slavit. Generální ředitel ing. Pavel Gregorič
přivítal hosty samými dobrými zprávami: plány nových vlastníků se daří naplňovat, modernizace výrobního zázemí je před dokončením, rakovnická piva
sklízejí úspěchy v prestižních degustačních soutěžích. Světlý ležák Bakalář
získal titul Pivo České republiky 2012, světlý ležák Černovar ocenili laici
i znalci jako nejlepší při degustaci na tradiční dočesné v nedalekém městě
chmele v Žatci. Pivovar uvařil v loňském roce bezmála 75 000 hl a výrazně
rozšířil zejména svoje exportní teritorium do dalších světadílů.
Dobrou zprávou byl určitě i fakt, že z pípy poteče celý večer zdarma nejnovější
pivo - za studena chmelený světlý ležák, další vánoční překvapení z tradičního
pivovaru. A opět vynikající, jak se v průběhu plesu nechali slyšet mnozí návštěvníci. Nechybělo předtančení, vyhrávaly osvědčené kapely Kampanus
a The Cannonballs, tomboly se tentokrát zúčastnili všichni, protože slosovací
lístek byl součástí vstupného. Zkrátka dost důvodů k dobré náladě, kterou
tradičně dirigoval moderátor Richard Langer.
Bakalářské listy, ročník 3, č. 1. Pro potřeby obchodních partnerů a zákazníků vydal v roce 2013 Tradiční pivovar v Rakovníku. Grafická úprava: Miroslav Ježek. Tisk: LokšaPrePress. Texty připravil Vlastimil Bradáč,
foto autor a archiv pivovaru. Kontakt : [email protected]. Tradiční pivovar v Rakovníku, Havlíčkova 69, 26901 Rakovník , www.pivobakalar.cz.