Genetická metoda čtení a psaní

Seminář:
Genetická metoda čtení a psaní
Přednášející: Dita Nastoupilová – autorka učebních materiálů k českému jazyku Klett nakladatelství
GENETICKÁ METODA
Do roku 1951 probíhala na školách výuka
čtení i pomocí genetické metody.
Poté však bylo v ČSR vytvořeno tzv. jednotné
školství, které využívalo při nácviku čtení
pouze metodu analyticko-syntetickou, nebo-li
slabikování, kdy se jednotlivé hlásky spojují
do slabik a postupně se přechází na samotné
čtení celých slov. ( Má-ma má ma-so.)
Ve školním roce 1995-96 PhDr. Jarmila Wágnerová, CSc. koncipovala projekt, ve kterém se
pokusila využít zkušeností a myšlenek českého elementaristy a básníka Josefa Kožíška.
Výuka čtení pomocí genetické metody spočívá především v hláskování a následném čtení
celých slov: N-O-S = NOS; K-O-S = KOS atd.
Nácvik čtení začíná postupným seznamováním
se s jednotlivými písmeny velké tiskací abecedy,
přičemž lze využít i znalostí žáků již
z předškolní výchovy, např. schopnosti
podepsat se. Pro děti je zapamatování si nejprve
velkých písmen snadnější, a to především díky
jednoduchosti jejich grafické podoby.
Jakmile žáci ovládají velkou tiskací abecedu,
přecházejí plynule na abecedu malou tiskací. Po celou dobu, než dojde k seznámení s psací
abecedou, zaznamenávají své myšlenky, slova a věty hůlkovým písmem. Toto období tak
nabízí dostatečné množství času na procvičování ruky a prstů uvolňovacími, kresebnými
cviky i různými podpůrnými činnostmi. Samotné hláskování je velmi nápomocné i při psaní,
kdy se např. eliminuje vynechávání jednotlivých písmen ve slovech.
Hlavní smysl této metody čtení můžeme spatřovat zejména ve čtení s porozuměním. Jelikož
děti umí číst již po prvních 3 měsících, dokáží mnohem dříve pracovat se samotným textem.
Čtení zajímavých a smysluplných textů (krátkých pohádek a příběhů) umožňuje zařazení
dalších činnostních aktivit do vyučovacích hodin.
Většina dětí očekává od vstupu do školy
především rychlé nabytí dovednosti čtení a
psaní.
Genetická metoda, která je založena na
principech přirozenosti, jednoduchosti a
smysluplnosti, umožňuje splnění těchto
očekávání v poměrně brzkém časovém období.
Má znatelný motivující charakter.
Většina z nás se učila číst pomocí analytickosyntetické metody, což však neznamená, že neexistuje jiná možnost, jak získat a osvojit si
dovednosti čtení a psaní. Jistě si vzpomenete na nějakého spolužáka či spolužačku, kteří uměli
číst ještě před vstupem do první třídy a využívali při čtení tzv. čtení po písmenkách, nebo-li
hláskování. Stejně tak si jistě vzpomenete, že některým spolužákům dělalo znatelné potíže
samotné čtení, spojení hlásek do slabik a využívání slabikování při následném čtení celých
slov. Možná jste měli možnost setkat se i s tím, že paní učitelka / pan učitel následně
respektoval/a u těchto žáků čtení po hláskách.
Pamatujme i na podobné situace především ve chvílích, kdy je nutná spolupráce s rodiči, kteří
se domnívají, že pouze cesta, kterou oni sami došli k získání dovednosti čtení a psaní, je ta
jediná a správná.
Neznalost genetické metody v širší společnosti způsobuje komplikace při spolupráci. Nelze
však podobné situace z praxe chápat jako opoziční chování ze strany rodičů, ale především
jako obavy, strach z možného neúspěchu jejich dítěte.
Žádná z vyučovacích metod čtení a psaní nezískala podložené prvenství. Není správné snažit
se jej najít ani v genetické metodě. Je nutné přihlédnout k individuálním zvláštnostem a
osobnímu tempu každého dítěte. Stejně tak i učitel musí dané metodě a práci, při níž ji
využívá, důvěřovat a snažit se s její pomocí zpříjemnit cestu svého žáka za poznáním.
ZÁKLADNÍ PRINCIPY GENETICKÉ METODY ČTENÍ
(zdroj: Náměty pro učitele, Klett nakladatelství)
● Josef Kožíšek – Poupata. Paseka, Praha 2007.
● PhDr. Jarmila Wágnerová, CSc. – Učíme se číst. SPN, Praha 2005.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- hláskování, tzv. čtení po písmenkách  skládání slov
 zapisování (co žáci čtou, to i píšou)
 přirozenost
 metodický postup nácviku písmen:
 velká tiskací písmena (jednoduchý grafický záznam)
 malá tiskací písmena
 psací podoba písma
 čtení s porozuměním (ukázka učebnice)
 okamžité použití v reálném životě
 hláskování  eliminuje možnost vynechávání písmen ve slovech
 možnost větší přípravy na psací písmo (1. pololetí)
 podpora vnitřní motivace, využití znalostí žáků
ROZVRŽENÍ PSANÍ A ČTENÍ V RÁMCI CELÉHO ŠKOLNÍHO ROKU
(zdroj: Náměty pro učitele, Klett nakladatelství)
1. pololetí
2. pololetí
PSANÍ
 zápis velkých tiskacích písmen, slov,
vět (samohlásky, souhlásky…)
 kresebné uvolňovací cviky
 ukázka kresebných cviků z Písanky 1
Klett nakladatelství
 zápis velkým tiskacím písmem
 zápis psacích písmen, slov, vět
 kresebné uvolňovací cviky
 ukázka jednotlivých písanek Klett
nakladatelství
ČTENÍ
 velká tiskací písmena (samohlásky,
souhlásky…)
 začátek: střídání samohlásek a
souhlásek (viz Náměty pro učitele,
Klett nakladatelství)
 CH a jeho specifikum
 frekvence písmen v určitém období
 nácvik čtení slov (od krátkých slov
k delším: PES; KOZA;
PAMPELIŠKA)
 nácvik čtení slov se skupinami: DI,
TI, NI, DĚ, TĚ, NĚ: HODINY; KOTĚ;
DĚTI
 nácvik čtení slov se skupinami: BĚ,
PĚ VĚ, MĚ: BĚTA
 nácvik čtení vět: PES JE U BOUDY.
ALENKA STOJÍ PŘED ŠKOLOU.
 malá tiskací písmena (přechod na
malá tiskací písmena – 3 týdny)
 psací podoba písma
 zkvalitňování čtenářských dovedností
PODPŮRNÉ ČINNOSTI PRO VÝUKU GENETICKÉ METODY ČTENÍ
(zdroj: Náměty pro učitele, Klett nakladatelství)
1. období – nabídka činností
práce s vlastním jménem
 najít své jméno (kartičky se jmény)
 začátek jména – hláska (kontrola s dětmi + společné čtení)
 přesun do lavic (každý opíše své jméno na fólii) = podpis
 karta se jménem a její využití při třídních činnostech (služba, označení věcí i
pomůcek, označení přítomnosti ve škole apod.)
práce se jmény spolužáků
 skupiny: najdi spolužáka, který má na začátku jména stejné písmeno jako ty
 výměna kartiček mezi kamarády = opis na fólii, papír, sešit
sluchová syntéza
 hádanky (hra Marťani – N-O-S = NOS, děti hádají slova)
 procvičování hláskového skladu a rozkladu krátkých slov
 zapojování hláskování i do dalších předmětů
 hláskování v rámci hodin ČJ není dostačující, další nabídka: Písmenkový svět
izolace hlásky, vyhledávání písmene
 k obrázkům přikládat začáteční písmena slov (mohou i slova vymýšlet)
 modelování hlásek – modelína, drátek, špejle, pastelky, tkanička
 zápis písmen, např. na tabuli (každodenní procvičování probraných písmen)
skládání a zápis některých jmen
 rozcvička – hláskování, děti říkají celé slovo
 modelování slov pomocí špejle, drátku, modelíny (tkaničky + pastelky = penál)
hry s písmeny
 každý má nějaký obrázek a uprostřed koberce (třídního prostoru) jsou rozházená
písmena, žáci vyhledávají správná písmena, aby sestavili název obrázku. Jakmile ho
složí, můžou hledat slovo k obrázku svého kamaráda.
sluchové rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek
 vyhledávají obrázky, ve kterých je samohláska (dlouhá, krátká)
 roztřídí na samohlásky (dlouhé, krátké)
hry se slovy, pokus o první čtení
 např. Škatulata apod.
 vhodné např. do hodin TV, kdy jsou karty se slovy (nebo se jmény žáků) rozmístěny
v prostoru a na výzvu učitele děti vyhledávají a přistupují ke slovu, které odpovídá
zadání, např.: počet písmen ve slově, začáteční písmeno
diktát písmen
 začarovaná slova = diktování hlásek, které dají dohromady jedno slovo
 nakonec čtení slova
 smysluplnost (podpora čtení s porozuměním)
 klasická forma diktátu
práce se slovy – čtení slov
 k obrázkům přiřadit napsaná slova
 známky globální metody čtení
vyhledávání písmen ve slovech
 např. na tabuli napsaná slova, zakroužkovat písmeno, které se např. zrovna učíme,
přečíst celé slovo
čtení, zápis prvních textů
 přečíst článek, první větu napsat + kresba
 tvorba prvních knih (ukázka)
orientace v hláskové stavbě slova
 zápis slov – využití her
Tajenka/křížovka
K
O
Č
K
Z U K – pozice hlásek ve slově
A
 rozvíjení čtení
 zkvalitnění čtenářských dovedností
 čtení krátkých textů, obrázkové čtení
přechod k malým tiskacím písmenům
 písmena, která jsou si podobná s velkými tiskacími (např. o, u, v, s atd.)
 vyhledávání, spojování písmen, slov
 hry = pexeso, slovní domino
rozvíjení čtení pomocí malých tiskacích písmen
 zkvalitnění čtenářských dovedností, podpora
doplňkových činností
 čtení textů
čtenářství
s využitím
různých
NABÍDKA ČINNOSTÍ
SLUCHOVÉ ROZLIŠOVÁNÍ
 rozlišování samohlásek
 rozlišování délky samohlásek
 určování počtu hlásek ve slově
 Marťani
 psaní na klávesnici
 komoda/krabička (možnost propojení se zrakovým rozlišováním)
ZRAKOVÉ ROZLIŠOVÁNÍ
 řetězce písmen
 domino, rýmovací domino
 písmenková lotta
 obrázek + mřížka
 vějířky
 knihy: tvary písmen, skládání slov
 obrázkové karty – hláskování
 puzzle
 písmenkové pexeso
 rozstříhané básně (složit dle předlohy)
ČTENÍ S POROZUMĚNÍM
 Škatulata
 knoflíky
 Zapisovatel – běžec
 karty s obrázky a slovy (čtení s porozuměním, rozvoj slovní zásoby)
 Logico piccolo – čtení s porozuměním
 Vajíčka (tvorba smysluplných vět) / úkoly: barevné trubičky
 slovní rébusy
 tajenky slov
 pexesa (vyhledávání dvojic)
 křížovky, mřížky slov (psaní slov k obrázkům)
 skládání slov k obrázkům (kartotéka slov, obrázků)
 čtení obrázkových textů – obrázek + věta
 obrázkové příběhy (tzv. malované čtení)
ROZVOJ ČTENÁŘSKÝCH DOVEDNOSTÍ
 Čteme s porozuměním každý den, 1. třída.
(http://www.kritickemysleni.cz/porozumeni.php?co=informace)
SPOLEČENSKÉ PÍSMENKOVÉ HRY
 Pížo, Kris-Kros, Ámosky, křížovky…
HMATOVÉ PÍSMENKOVÉ HRY
 písmenka z drátků apod.
 slepecké písmo (textilní písmena: materiál – molitan, dřevo, karton, vyšité na
čtvrtce…)
DOPLŇKOVÉ ČINNOSTI
TVORBA KNIH
 Písmenkové hrátky = kresba + doplnění slovy (možnost vytvoření třídní knihy nebo i
jako doplněk k Písmenkovému světu / další listy k jednotlivým písmenům – těžší
varianta)
 Písmenkový svět = využití pracovních listů a metodiky + třídní slavnost (následné
využití pro vlastní tvorbu žáků)
- další publikace v nabídce
- individuální + možnost využití plnění smluv
- kolektivní
ČTENÁŘSKÉ DÍLNY / VOLNÉ HODINY ČTENÍ
(viz Náměty pro učitele, webový portál www.e-lili.cz)
ZÁZNAMY O ČTENÍ
 čtenář
 záznamové archy
TŘÍDNÍ SLAVNOSTI
(viz Náměty pro učitele, webový portál www.e-lili.cz)
 Písmenkový svět
 Pisálkův svátek
 Pasování na čtenáře
PISÁLKŮV SVÁTEK
Časová dotace: 1h
Realizace:
• v prostorách třídy nebo ve společných prostorách školy
Varianty:
• v rámci třídního kolektivu
• v rámci ročníku
Anotace:
Jedná se o třídní slavnost. Žákům prvního ročníku je slavnostně předáno plnicí pero. Vše
probíhá v odpoledních hodinách za přítomnosti rodičů, žáků a třídního učitele. Součástí
slavnostního předání pera je i krátký program (plnění různých úkolů, přednes básniček apod.)
PASOVÁNÍ NA ČTENÁŘE
Časové období: leden, červen (záleží na dané škole)
Časová dotace: 1–2h (podle rozsahu a počtu žáků)
Realizace:
• v prostorách třídy nebo ve společných prostorách školy
• školní nebo veřejná knihovna
Varianty:
• v rámci třídního kolektivu
• v rámci ročníku
Anotace:
Jedná se o třídní slavnost, kdy jsou žáci prvních ročníků pasováni na čtenáře. Vše probíhá
v odpoledních hodinách za přítomnosti rodičů, žáků a třídního učitele. Na tuto významnou
chvíli je možné pozvat i nějakou zajímavou osobnost regionu, ředitele školy nebo starostu
obce. Třídní učitelé jsou oblečeni v dobových kostýmech. Po krátkém programu, který mají
žáci připravený, nastává čas samotného pasování. Pasují se žáci jednotlivých tříd postupně za
sebou.
Většinou dostávají: pamětní list, knihu (vše ve spolupráci s rodiči).
CESTA K TVŮRČÍMU PSANÍ…
 obrázková pohádka / obrázkové příběhy – děj: puzzle
 obrázkové kostky: vyprávění, tvorba příběhu
 růžové a černé brýle
 poslech a tisková konference
 argumentace – zdůvodnění
OBDOBÍ PSANÍ
 obrázkové příběhy (kresba, text)
 tvorba vět ze slov (vajíčka, trubičky)
 obrázky a věty
 výběr vhodných vět (k obrázku, k zadanému tématu)
 doplňování neúplných vět
 tvorba slovníku k tématu (myšlenková mapa, pavouk)
 využití dětské poezie
 doplňování slov do vět (možnost výběru)
 hádanky, skrývačky, šifry
 skládání vět ze dvou částí (barevné rozlišení)
PRÁCE S ENCYKLOPEDIÍ
 správný výběr knihy (krátké, srozumitelné texty, bohatá ilustrace)
 začínáme už od 2. pol. 1.třídy
 encyklopedie učí systematičnosti a novému způsobu vyjadřování
 práce s odborným textem
VLASTNÍ TVŮRČÍ PSANÍ (např. sešit – žárovka)
DENÍČKY, TŘÍDNÍ KRONIKY
VYUŽITÍ
METOD
KRITICKÉHO
MYŠLENÍ
JIŽ V 1. TŘ.
PŘÍLOHY:
• ukázkové listy z Písmenkového světa (písmeno A,
písmeno T)
• ukázkový materiál z Písanky 1– Procvičovací
kresebné cviky
• ukázkový materiál z Písanky od A do Z
• ukázkový materiál z učebnice českého jazyka Lili a
Vili ve světě velkých písmen
• ukázkový materiál učebnice českého jazyka Lili a
Vili ve světě malých písmen
• ukázkový materiál z čítanky Lili a Vili ve světě
říkadel, pohádek a příběhů
OAVPUK
IUNJFKERHJKLAP
KLUIOPERADSERA
AAERUITKSDTUAE
AKTURJLKEPAUIA
ASDRESAATUIUOK
A A A
VYŠLO SI VEJCE NA VANDR,
UŽ MĚLO PO KRK NUDY.
A ŽE PRÝ PŮJDE DO SVĚTA –
JENOMŽE, JAK A KUDY?
15
12
OPIŠ. TňESKY, PLESKY, RICI, PICI,
ÿERTI CHODÍ PO ULICI.
MYSLÍŠ, ŽE TO ŽERT?
KOUKNI Z OKNA, JE TAM ÿERT.
1200427-KLET-LILI-Pisanky_5-JS.indd 12
3.1.13 11:10
13
NAPIŠ, CO SE STALO ÿERTÍKOVI.
NAPIŠ, CO SE MUSÍ STÁT, ABY NEBYL SMUTNÝ.
KDY BÝVÁŠ SMUTNÝ/SMUTNÁ TY?
1200427-KLET-LILI-Pisanky_5-JS.indd 13
3.1.13 11:10
U
LI.
CZ
POJMENUJ
OBRÁZKY. KDE
SLYŠÍŠ HLÁSKU U?
E-
LI
W W W.
MODROU, HNĚDOU
A ZELENOU
PASTELKOU OBTÁHNI
TEČKY. DOKRESLI
OBRÁZEK ŠNEKA.
PŘEČTI A ZAPIŠ
SLOVO ULITA.
ULITA
POKRAČUJ V ŘADĚ A ZAPSANÁ PÍSMENA PŘEČTI.
UÚŮ
ČTI SLOVA. ZELENĚ, ČERVENĚ A MODŘE OBTÁHNI PÍSMENA U, Ú, Ů PODLE BAREV
V PŘEDCHOZÍM ÚKOLU. OBRÁZEK SPOJ SE SLOVEM.
8
ÚL
ZUB
DOMŮ
ÚSTA
DOLŮ
ULICE
PUSA
HŮL
i: Učitel hláskuje každé ze slov, žáci sledují jednotlivá písmena ve slovech a barevně vyznačují U, Ú, Ů. Poté se pokouší slova (některá
ze slov) sami přečíst. Učitel věnuje pozornost slovům: ZUB, ÚL, HŮL. i(Kv): Vysvětli rozdíl v používání slov šnek a hlemýžď. i(Pč):
Vytvořte ulitu šneka (pomocí drátu, modelíny nebo z papíru). Propojení s čítankou: O šnekovi a lišce (str. 61).
slabikar_vnitrek_final_hneda.indd 8
19.12.12 15:45
ZAKROUŽKUJ BAREVNOU PASTELKOU, KDE VE SLOVECH SLYŠÍŠ HLÁSKU U.
Z
U
K
OBRÁZKOVÉ ČTENÍ.
U
U LESA
U
U POLE
U
U DOMU
U
U KOLA
U
U OKA
U
U AUTA
OBRÁZKOVÉ ČTENÍ. VYBER SI JEDNU DVOJICI A OPIŠ JI DO RÁMEČKU.
A
PES A KOČKA
A
SOVA A KOZA
A
MÁMA A TÁTA
A
OKO A PUSA
i: Některé ze slov, kde děti určují sluchově pozici hlásky U, může být zapsáno také na tabuli. Děti čtou slovo společně s učitelem po
jednotlivých hláskách. i(Kv): Rozvíjejte dále jednotlivé věty, např. U lesa je dům. Zakomponujte je do vyprávění.
slabikar_vnitrek_final_hneda.indd 9
9
19.12.12 15:45
LI.
CZ
POJMENUJ
OBRÁZKY. KDE
SLYŠÍŠ HLÁSKU R?
E-
LI
R
W W W.
PŘEČTI A ZAPIŠ VĚTU.
RAK LEZE.
RAK NASTŘÍHAL PLÁTNO KRTKOVI NA KALHOTKY. PUSŤ SE TAKÉ DO STŘÍHÁNÍ.
ŠKRTNI OBRÁZEK, KTERÝ DO ŘADY NEPATŘÍ.
36
i: Obrázky v rámečku hláskujeme. Možnost propojení se slovním bingem (učitel vyhláskuje tři slova a děti je zakroužkují červenou
pastelkou). Propojení s čítankou: O tom, jak rak vránu ošidil (str. 60).
slabikar_vnitrek_final_hneda.indd 36
19.12.12 15:48
SPOJ SLOVO S OBRÁZKEM. ZAKROUŽKUJ MODŘE SLOVA, KTERÁ MAJÍ R UPROSTŘED.
RAK
PÍRKO
RKO
RYBA
BA
R
RUKA
ČERT
ČTI SLOVA. ZAPIŠ SLOVA DO TABULKY PODLE POČTU PÍSMEN.
RÝMA
KRTEK
ROK
RÁM
OBR
ROSA
RÁNA
BOBR
KAPR
3
4
RAMPA
BROUK
KOBRA
5
OBRÁZKOVÉ ČTENÍ. ZAPIŠ DO RÁMEČKU SLOVA.
A
RÁNO SE KRTEK S
POTKAL U DUBU. DUB ROSTL NEDALEKO
. SEDLI SI SPOLU DO
A POVÍDALI SI O TOM, JAK
BUDOU DNES TRÁVIT ČAS. A TU KRTEK VOLÁ: „AU, AUU! CO TO JE?“
i(Kv): Práce s příběhem Krtek a rak – pokračování příběhu; jak mohl příběh pokračovat, na co si krtek sedl, co tam mohlo být? Odpověď
mohou děti napsat/nakreslit na papír.
slabikar_vnitrek_final_hneda.indd 37
37
19.12.12 15:48
Slavnost v troubě
Dneska se měla konat velká slavnost. Bábovková forma na ni
všechny pozvala. Všichni hosté se postupně scházeli. „Jen
pojďte,“ volala bábovková forma na mouku, vajíčka a tuk.
I ostatní přísady přicházely jedna po druhé ve sváteční náladě,
aby se také zúčastnily slavnosti.
Mouka měla zase svůj vychloubačný den: „Nemyslíte si také, že mám
nejkrásnější bílé šaty?“
„Samozřejmě, já jsem si dnes vzal jiné,“ ozval se bílek. Malá prostořeká
rozinka řekla: „To bys teprve musel vidět cukr.“ Mouka mávla pohrdavě rukou:
„Ten se dneska zase opozdil. Bohudíky, beztak ho nemohu ani cítit. A jak je
nepříjemný na dotek. Doufám, že se ke mně moc nepřiblíží. – Tamhle přichází.
Rychle, zavřeme dveře od trouby. Nepustíme ho dovnitř.“ A přibouchly dveře
od trouby krystalovému cukru přímo před nosem. Tak začala…
3 DO RÁMEČKU NAPIŠ, JAK MOHL PŘÍBĚH POKRAČOVAT.
… horká slavnost v troubě. Všichni se začali pořádně potit. Po nějaké chvíli
se dveře trouby otevřely a objevila se hnědá křupavá bábovka. Nůž úslužně
přiskočil, aby pomohl hostům z bábovkové formy. Měl také za úkol ochutnat
výsledek slavnosti. Ale už po prvním kousnutí bylo slyšet volání: „To je hrůza!
Chutná to odporně! Není tam žádný cukr!“ Na kuchyňském stole stála teď
opuštěná a nedotčená bábovka. Krystalový cukr už nemohl bábovce nijak
pomoci. Bábovku by čekal strašný konec, kdyby krystalový cukr nepoprosil
svého bratrance moučkový cukr, aby přišel a posypal bábovku tlustou bílou
vrstvou.
3 ZAŠKRTNI SPRÁVNOU ODPOVĚĎ.
ŽÁRLIL NĚKDO V PŘÍBĚHU?
CHOVALA SE NEPŘÁTELSKY MOUKA?
ZACHRÁNILY CELOU SITUACI ROZINKY?
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
27
slabikar_II_vnitrek-zmėna písma_2.indd 27
19.12.12 15:26
ESKYMÁCKÁ ABECEDA
ESKYMÁCKÉ DĚTI
MAJÍ ŠKOLU Z LEDU,
UČÍ SE TAM
ESKYMÁCKOU ABECEDU.
ESKYMÁCKÁ ABECEDA,
TO JE KRÁSNÁ VĚDA:
SÁŇKOVÁNÍ,
KOULOVÁNÍ
A LOV NA MEDVĚDA.
Náměty pro práci s textem:
Veďte s dětmi rozhovor na téma „život Eskymáků“. Kde žijí Eskymáci? Jak se jmenuje jejich obydlí? Jaká zvířata žijí na severním pólu? Víte, jak se zdraví Eskymáci?
Námět na hudební činnost: zpěv písně Jaromíra Nohavici – Grónská písnička.
Námět na pohybovou činnost: hra na koulovanou (koule z papíru; trénování hodu na cíl – lov na medvěda).
Námět na výtvarnou činnost: koláž z papírových koulí – výroba obrovského sněhuláka.
22
Propojení s učebnicí Lili a Vili ve světě velkých písmen – písmeno E (str. 14–15).
O ŠNEKOVI A LIŠCE
ŠNEK BYDLEL UŽ PÁR LET V POTOCE U LESA. ROZHODL SE, ŽE SE
PŘESTĚHUJE DO RYBNÍKA, A TAK SE JEDNOHO DNE VYDAL NA CESTU.
LEZL, LEZL, ALE CESTA MU UBÍHALA HODNĚ POMALU.
POTKALA HO LIŠKA A PTÁ SE: „KAM LEZEŠ, ŠNEKU?“ „STĚHUJI
SE DO RYBNÍKA,“ ŠNEK NA TO. LIŠKA SE MU ZAČALA POSMÍVAT: „TO
TAM TÍMTO TEMPEM POLEZEŠ JEŠTĚ ROK!“ A V TOM ŠNEK DOSTAL
NÁPAD A POVÍDÁ LIŠCE: „VSADÍME SE, ŽE BUDU U RYBNÍKA DŘÍVE
NEŽ TY, LIŠKO!“ LIŠKA SE SÁZKOU SOUHLASILA A HNED VYBĚHLA
SMĚREM K RYBNÍKU. ŠNEK NA NIC NEČEKAL A CHYTIL SE JÍ ZA OCAS!
LIŠKA DOBĚHLA K RYBNÍKU. A JAK SE OTOČILA K RYBNÍKU ZÁDY,
ABY SE PODÍVALA, ZDA JI ŠNEK PO CESTĚ NEDOHÁNÍ, ŠNEK SE PUSTIL
OCASU A POVÍDÁ: „UŽ CHVÍLI TĚ TU VYHLÍŽÍM A NETRPĚLIVĚ ČEKÁM,
KDY DOBĚHNEŠ!“
Náměty pro práci s textem:
Povídejte si s dětmi o příběhu. Jaký byl šnek v příběhu? Jaká byla liška? Znáte jiný příběh, kde jedno zvíře
svou chytrostí zvítězilo nad druhým?
Propojení s prvoukou: veďte s dětmi rozhovor na téma „šnek“. Pracujte s obrazovým materiálem.
Námět na výtvarnou činnost: kresba nebo malba ulity.
Námět na hudební činnost: Zeptejte se dětí, zda znají nějakou básničku či písničku o šnekovi. Předneste ji
nebo si ji zazpívejte.
Propojení s učebnicí Lili a Vili ve světě velkých písmen – písmeno U (str. 8–9).
61