Otevřít PDF

3/2013
www.bmwrevue.cz, cena 85 Kč/4,15 EUR
Vábnika
BMW M4
Coupé
Dobrý
roník 1943
Sedmdesátníci
Další
hybrid
DNA
BMW X5 eDrive
aneb ešení
osudu s pedstihem
33
9 771213 249005
15 let BMW revue
Baume & Mercier představuje
kolekci
SOUČASNÁ ŠVÝCARSKÁ
DOKONALOST
Baume & Mercier byla založena roku 1830 pod jménem „Baume
Fréres“ a je sedmou nejstarší značkou světa. Značka staví na
hrdém dědictví základního pilíře švýcarského průmyslu, které
spojuje nejmodernější inovace s nezaměnitelným designem.
Ve vlastním ateliéru v Les Brenets skládají a seřizují zkušení
hodináři rozdílné časoměřiče, mezi kterými se nacházejí inovace
na nejnovější technické úrovni.
ZTĚLESNĚNÍ URBÁNNÍ ELEGANCE
To ukazuje, že moto značky
Nová kolekce Clifton značky Baume & Mercier nabízí decentně
elegantní tón pro moderní muže, kteří hledají mužné a exkluzivní
časoměřiče. Pouzdro inspirované rokem 1950 z klasické, dvojitě
je živější než kdy jindy:
‘‘ Spokojit se jen s
fází je koncipováno pro opravdové muže, kteří hledají velkou míru
nejdokonalejším, vyrábět
hodinky nejvyšší kvality ’’
extra třídy. Vycházející model této nové kolekce jménem Clifton 1830 –
Louis-Victor a Célestin Baume
zkosené oceli, nebo 18ti karátového červeného zlata, kombinuje
urbánní šarm s klasickými znaky ušlechtilých mechanických strojků
s automatickým nátahem. Provedení s úplným kalendářem a měsíční
opírající se o rok založení značky, zde představuje autentickou reedici
historického modelu s ručním nátahem.
w w w . b a u m e - e t - m e rc i e r. co m
5Ă*,3550/&+-&1Ĉ
3PEJOBOPW©IP#.8ăBEZN¡VĜÍMFOZ,NPEFMđN4FEBOB5PVSJOHOPWÙQăJCZMPJ#.8ăBEZ(SBO5VSJTNP+FIPSFWPMVÍO­
LPODFQUTQPKVK­D­OFWĉFEO­EFTJHOEZOBNJLVBLPNGPSUTQSBLUJÍOPTU­QSPTUPSO©IPJOUFSJ©SV[OÙKÍJO­EPLPOBM©ăFĉFO­JUÙDI
OFKO¡SPÍOÙKĉ­DIQPĜBEBWLđ1SP#.8ăBEZ4FEBOB5PVSJOHKTNFQăJQSBWJMJBUSBLUJWO­OBC­ELVQBLFUđ+0:LUFS©PCTBIVK­CPIBUPV
Qă­QMBULPWPVOBC­ELVTDFOPW½N[W½IPEOÙO­NBĜ,ÍWÍFUOÙ%1)4UBOEBSEO­W½CBWPVLBĜE©IPWP[V#.8KFOBW­DTFSWJTO­
CBM­ÍFL#.84FSWJDF*ODMVTJWFLUFS½QPLS½W¡TFSWJTO­Q©ÍJQPEPCVMFUOFCPEPVKFU­LN4OPW½N#.8ăBEZOFNđĜFUF
OJLEZT¡IOPVUWFEMF"čTJWZCFSFUFLUFS½LPMJ[KFK­DINPEFMđWĜEZEPTUBOFUFUPOFKMFQĉ­7­DFJOGPSNBD­7¡NQPEBK­OBĉJQSPEFKDJ
/07‰#.8Ă"%:4&%"/5063*/("(3"/563*4.0
#ZDIMTSP7FTUFD1SBIB[¡QBEUFM
XXXCNXCZDIMDPNXXXGBDFCPPLDPNCNXCZDIM$3
,PNCJOPWBO¡TQPUăFCBQBMJWBBFNJTF$0NPEFMđOPW©IP#.8ăBEZѭMLNѭHLN/BC­ELBQBLFUđ+0:KFQMBUO¡EP7ZPCSB[FO­WP[đKFJMVTUSBÍO­
.BYJN¡MO­VWFEFO©[W½IPEOÙO­QMBU­QSPOPW©#.8ăBEZ4FEBOEEEEJJ
/PW©#.8ăBEZ
XXXCNXCZDIMD[
3BEPTU[K­[EZ
b
bsa
s
obsah
32
Kaleidoskop
.......................8
Historie
30 let vznětových motorů BMW . . . . . . . . . 42
První titul BMW . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74
Jízda
BMW 435i Coupé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
BMW i8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
Profil
Sedmdesátníci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Novinky
Motorsport
British Touring Car Championship . . . . . . . . 48
Móda
Ermanno Scervino . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
Technika
iDrive . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
BMW X5 eDrive . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
BMW M4 Coupé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
Sport
Golf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
Výročí
Patnáct let s vámi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Cestování
Provence na kole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90
Koncept
BMW Concept Active Tourer Outdoor . . . . . 32
Příslušenství
Podzim/zima 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
Téma
DNA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Design
Jacob Benoit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
Kde všude se dá najíst . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
Sýry. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
6 BMW revue 3/2013
Připravujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102
Portofino 40.
Nejmenší z nejlepších.
www.sunseeker.cz
Sunseeker Czech Republic
Výhradní zastoupení pro Českou a Slovenskou republiku:
Bychl Yacht Centrum, a.s., Vestec 19, 252 42 Praha - západ
tel.: +420 241 007 111, e-mail: [email protected]
Modelová řada Sunseeker zahrnuje luxusní motorové lodě v délkách do 54 metrů.
kaleidoskop
kaleidoskop
Virtuální koncept
BMW se spojilo se známou hrou pro platformu
PlayStation a pro šesté vydání hry Gran Turismo
představilo virtuální koncept supersportovního
vozu nazvaný Vision Gran Turismo. BMW tento úkol vzalo velmi vážně a zapojilo do něj své
designérské oddělení. Jelikož se jedná o virtuální model, který se nebude vyrábět, mohlo být
upuštěno od některých technických a legislativních požadavků.
BMW se zapojením do scény počítačových her
vrhá do nového sektoru, který v posledních letech neobyčejně roste. Představený koncept
je navržen nejen jako designérská představa
o sportovním voze, ale také jako automobil s reálnými parametry, které bude možné v této hře
vyzkoušet na různých tratích.
První verze reálného automobilového simulátoru Gran Turismo byla vydána v roce 1998, takže
v letošním roce, kdy vyjde verze číslo 6 určená
pro PlayStation 4, oslaví patnácté výročí.
foto archiv
-red-
V BMW Welt se předalo již
100 000 automobilů
V červenci byl v BMW Welt předán již 100 000. automobil svému
zákazníkovi. Helmut Marxen si zde se svojí ženou převzal hned dva
vozy, které si objednal: BMW řady 3 Gran Turismo v provedení Sport
Line a BMW X3. Automobily novému majiteli slavnostně předal ředitel BMW Welt Thomas Muderlak. Každým dnem se na speciálním
podlaží, které je spojené sjezdem s ulicí, předá mezi 80 a 120 novými
automobily. Rekord předaných vozů za jeden den činí 160 automobilů.
Automobil je možné v BMW Welt převzít od roku 2007, kdy byla tato
stavba otevřena. Nejvíce zákazníků přijíždí z Německa (90 %) a přibližně 10 procent lidí si zde již převzalo více než jeden automobil
foto archiv
-red-
Nekonečná radost z jízdy
BMW se na tradičním autosalonu ve Frankfurtu představilo pod heslem Nekonečná radost z jízdy. Ve velkolepě pojaté expozici je integrovaná jízdní dráha s délkou téměř 300 metrů ve tvaru osmičky, na níž
se budou po celou dobu výstavy prohánět různé automobily, včetně
elektromobilů i3, které zde oslaví svoji světovou premiéru. Právě na autosalonu za volant tohoto vozu mohli usednout i návštěvníci. Kromě tohoto elektromobilu BMW ve světových premiérách ukázalo také novou
generaci řady 4 Coupé a modelu X5.
foto archiv
8 BMW revue 3/2013
-red-
BMW bylo i letos hlavním
partnerem MHF v Českém
Krumlově
Stejně jako loni i letos bylo BMW Group Česká republika hlavním partnerem Mezinárodního hudebního festivalu, který se v Českém Krumlově konal
v červenci. Automobily BMW zde sloužily pro převoz významných hostů,
kterým se při této příležitosti představila novinka v nabídce – BMW řady 3
Gran Turismo. V celosvětovém měřítku spolupracuje kromě jiného například
s Guggenheim Lab, BMW Tate Live, Spielart Theatre Festival, Art Awards,
Opera For All nebo BMW Welt Jazz Award
foto archiv
-red-
Rekordní prodeje za
1. polovinu roku 2013
BMW Group za prvních šest měsíců roku 2013 po celém světě
prodalo 954 521 vozů, což je o 6 procent více než loni a současně nejlepší výsledek za první polovinu roku za celou historii společnosti. Samotná značka BMW prodala za dané období
804 248 vozů, což znamená nárůst 7,7 procenta. Nejúspěšnější
řadou značky BMW byla nová generace řady 3, které se prodalo
236 215 vozů, následovaná řadou 5 (169 593 vozů). Výrazného
nárůstu prodejů dosáhlo BMW X1 (+22,8 %/79 061 vozů), které
se právě začalo prodávat na severoamerických trzích.
Za první půlrok se prodalo 148 798 vozů značky MINI, což znamená mírný pokles. V tomto případě se již čeká na novou generaci základní modelové řady. Vozů Rolls-Royce se za sledované
období prodalo 1475, což je meziroční pokles 7,8 procenta. I tak
je ale cílem značky Rolls-Royce pro letošní rok růst prodejů. Rekordu v prodejích za prvních šest měsíců roku dosáhla také divize motocyklů BMW Motorrad, když svým zákazníkům dodala
64 941 strojů (+9,7 %).
V Evropě BMW Group prodalo 436 483 vozidel, což odpovídá
loňským hodnotám. Největších přírůstků se však dosáhlo zejména na asijských trzích. Například v Číně, která s prodejem
182 800 vozů (meziroční nárůst 15 %) již předběhla USA (172
787 vozů/+9 %), mělo na prodeje vliv zejména představení
BMW řady 3 s prodlouženým rozvorem. Ke značným nárůstům
došlo také Japonsku (+10 %) a v Jižní Koreji (+18 %).
foto archiv
-red-
Piloti BMW stavěli fanouškům
stany na Nürburgringu
Závod DTM na Nürburgringu považuje BMW za svůj domácí. A to nejen z toho
důvodu, že zde má základnu vývojové centrum, ale také proto, že sem zavítá
nejvíce fanoušků. I letos pro ně automobilka připravila tradiční stanové městečko přímo na okruhu. Právě sem přišli piloti své fanoušky pozdravit a v rámci toho
postavili několik stanů. Na fotografii je Timo Glock (DE) a Bruno Spengler (CA).
foto archiv
-red-
BMW revue 3/2013 9
kaleidoskop
kaleidoskop
Světová premiéra BMW i3
První model značky BMW i – elektromobil BMW i3 – se představil
koncem července grandiózním způsobem. Jeho světová premiéra
proběhla na třech místech – v Londýně, New Yorku a v Pekingu. V jednom čase se na těchto místech konaly show, jež byly v době odhalení
vozu propojeny přímým televizním vysíláním. Akce se zúčastnila většina členů představenstva včetně předsedy Dr. Norberta Reithofera,
který byl přítomen v New Yorku. Prodej BMW i3 startuje v listopadu
letošního roku. Standardní výbavou kromě jiného bude i připojení k internetu, které je potřeba k využívání novátorských funkcí navržených
speciálně pro elektřinou poháněné vozy. Cena BMW i3 je stanovena
na 900 000 Kč.
foto archiv
-red-
BMW Masters startuje
v Šanghaji
V Šanghaji byl na tiskové konferenci odstartován šampionát 2013
BMW Masters, který je právě ve fázi intenzivních příprav a bude
předvojem Evropské Tour s cenami v hodnotě sedmi milionů dolarů. V BMW Masters spolu svedou bitvu dva šampioni – McIllroy
a Westwood. V turnaji dostane 14 čínských hráčů zelenou kartu a budou se tak moci utkat s profesionály z celého světa.
foto archiv
Sienna Miller a James Franco na světové premiéře BMW i3 v Londýně.
Nový butik Zenith
Před několika týdny byl v Pařížské ulici v Praze otevřen
nový butik hodinářské značky Zenith.
ZENITH Praha patří k pouhým dvěma exkluzivním evropským butikům a naleznete zde hodinářské kolekce,
které v České republice doposud nebyly k vidění. Mezi
nimi například limitovanou sérii hodinek El Primero
36.000 VpH, která je věnována zachránci mechanické tradice manufaktury Zenith, Charlesi Vermontovi,
nebo hodinky Stratos Flyback Striking 10th Tribute
to Felix Baumgartner. Jak název napovídá, jedná se
o model hodinek, které jako první na světě překonaly
rychlost zvuku na hranicích vesmíru. Felix Baumgartner s těmito hodinkami na ruce dne 14. října 2012 vystoupal v kapsli nesené heliovým balonem do výšky
39 000 m, odkud skočil.
Zenith boutique, Pařížská 4, Praha 1
+420 222 318 631, [email protected]
10 BMW revue 3/2013
-red-
Luxusní eco-friendly resort
Apartmány a vily s bazénem
Nádherná pláž
Luxusní eco-friendly resort
Apartmány a vily s bazénem
Nádherná pláž
jízda
BMW 435i Coupé
V nejlepším pořádku
První svezení s novým BMW řady 4 je možné v krátkosti popsat jako návrat
ke starým pořádkům. Elegantní, bytelně působící, pohodlné a samozřejmě
i obratné a rychlé BMW. Přesně působila verze 435i Coupé v provedení Sport
Line. Potřebujete o tomto voze vědět ještě něco dalšího?
12 BMW revue 3/2013
Musím se přiznat, že Coupé řady 3 pro mě
byl vždy jeden z vůbec nejpříjemnějších modelů
BMW. Měl tu správnou velikost pro odpovídající
obratnost i pohodlí, ale přitom se do něj v podstatě vždy všechno vešlo. Bylo to na jednu stranu elegantní, ale přitom ne úplně vyzývané auto.
Se správným motorem a M-kovým podvozkem
(a teď není řeč o M3) s ním byla při obstojném
komfortu vždycky velká zábava. Zkrátka ideální
auto, které je za rozumné peníze schopné splnit
hodně rozmanitých nároků. BMW tahle kupátka
počítá od série E36, tedy od roku 1992. Aktuální řada 4 tak není pouze novým označením, ale
současně může vyjadřovat i čtvrtou generaci
tohoto modelu. Automobilka říká, že předchůdci
(E30, E21 a 02) byly spíše dvoudveřovými sedany než elegantními kupátky. Na tom ale vlastně
moc nezáleží.
Teď tady máme před sebou novou řadu 4
ve verzi 435i Coupé se sportovní samočinnou
převodovkou, aktivními tlumiči a v provedení
Sport Line. Součástí výbavy je také celá plejáda moderních asistenčních systémů, ale ty si
můžete objednat dneska prakticky do každého
BMW. Velkým překvapením byla i možnost nastavení českého jazyka do navigačního systému
s ovládacím kolečkem vybaveným dotykovou
destičkou – o tom ale píšeme na jiném místě
tohoto časopisu.
Fotky dokáží jen těžko popsat reálnou zkušenost s tímto vozem. Ve skutečnosti je mnohem
zajímavější než na obrázkách. Nejdominantnějším vjemem je neskutečně malá výška. Oproti
sedanu řady 3 je Coupé o celých 67 mm nižší,
ale celou řadou důmyslných detailů a snahy
o optické rozšíření zepředu působí, skoro jako
by se zakusovalo do silnice. BMW říká, že řada
4 je aktuálně BMW s nejnižším těžištěm. Údajně se tuto hodnotu podařilo stlačit pod 50 cm,
BMW revue 3/2013 13
jízda
BMW 435i Coupé
a to zejména snížením střechy a pozice sedadel. Nové kupátko ve srovnání s tím předchozím samozřejmě narostlo do většiny rozměrů
kromě výšky, která je o 12 mm menší. Podle
mého vkusu má nové BMW řady 4 přesně ten
správný poměr elegance a nevtíravé sportovnosti.
Níže umístěná sedadla zajistí, že se člověk
v interiéru cítí více „utopený“ než v sedanu, což je rozhodně dobrá zpráva. Samotná
přístrojová deska je samozřejmě původem
z Trojky. Testované auto v kombinaci červené
kůže, černého horního dílu přístrojové desky
a stříbrných dekoračních výplní s leskle černým proužkem je pro někoho možná odvážné,
ve skutečnosti ale umožnilo vyniknout promy-
šlenému konceptu celého vnitřního prostoru.
Zcela přirozeně a nenásilně jsou zde oddělené
jednotlivé funkční celky a je to ideální ukázka
přístupu, který BMW označuje jako vrstvení.
Prostoru uvnitř je více než v předchozí generaci, a to platí jak pro přední, tak zadní sedadla.
Dokonce ani menší výška střechy nepřináší
omezení v oblasti hlavy.
Kulturní projev
Lepší je ale zůstat vpředu, konkrétně na levém sedadle. Po nastartování šestiválec nenápadně vyštěkne a usadí se do neznatelného
volnoběhu. Teď a ani později během jízdy nedokáži poznat, který ze zvuků je přirozený a který
je vytvořený uměle zvukovým procesorem – to
může někoho štvát, ale podle mě je to dobře.
Auto s aktivními tlumiči se rozjíždí v komfortním
nastavení, které nechávám zapnuté při proplétání se uličkami Lisabonu, kam BMW umístilo
prezentaci nové Čtyřky.
Jízda s 435i Coupé je příjemně klidná, dodává pocit jistoty a působí velmi kultivovaným
dojmem. První pocity ze zvýšeného komfortu se zanedlouho potvrzují. Přejezd několika
„rolet“ na silnici před zatáčkami vytvořených
z rozpáleného asfaltu, jízda po kostkách nebo
přejezd spár na silnicích – to všechno jsou místa, kde se projevil obrovský rozdíl mezi Trojkou
a novou Čtyřkou. Tam, kde byla u sedanu cítit mírná nervozita přední nápravy a námaha
Mezigenerační srovnání rozměrů dvoudveřových BMW řady 3 (Coupé)
Rozvor
Délka
Šířka
Výška
Hmotnost od
Výroba
14 BMW revue 3/2013
E21
2563 mm
4355 mm
1610mm
1380 mm
1010 kg
1975-1983
E30
2570 mm
4325 mm
1640 mm
1380 mm
1070 kg
1981-1991
E36
2700 mm
4432 mm
1697 mm
1367 mm
1190 kg
1992-1999
E46
2725 mm
4488 mm
1745 mm
1369 mm
1360 kg
1999-2006
E92
2761 mm
4600 mm
1783 mm
1374 mm
1435 kg
2006-2013
F32
2810 mm
4638 mm
1825 mm
1362 mm
1450 kg
2013-
s tlačením kol k silnici, jede Čtyřka naprosto
suverénně. Hrboly jsou přirozeně cítit, ale automobil je klidný, rány v podvozku jsou vzdálené a hlavně máte ve volantu pocit naprosté
jistoty a kontroly nad vozem.
Při rozmluvě s inženýrem, který měl na starosti vývoj podvozku, se proto ptám na to, jakým způsobem se tak rozdílného chování podařilo dosáhnout. To přeci nemůže být důsledek
o 14 mm většího rozchodu předních a o 22 mm
většího rozchodu zadních kol. Dostává se mi
poměrně lakonické odpovědi, že je to prostě
další vývojový stupeň tohoto podvozku, který je
naladěný na jinak koncipovaný automobil. Nicméně konstruktéra velmi těší, že rozdíl považuji
za tak podstatný. Na otázku, zda se na základě
nových zkušeností s laděním tohoto podvozku
neuvažuje také o aplikaci změn na řadu 3, se mi
však dostává s tajemným úsměvem odpověďi,
že všechno je možné.
Zvýšený komfort celého podvozku je
i na 18palcových kolech jasně vnímanou vlastností nového kupátka. Přestože podvozek je
velice jemně naladěn, nepostrádá potřebnou
pevnost, která zajišťuje, že i v komfortním nastavení nemáte pocit jakékoliv „rozplizlosti“.
S tímto nastavením je vhodně sladěný i motor
a převodovka. Přeplňovaný šestiválec má síly
na rozdávání v celém spektru otáček. Když jedete plynule a jen jemně sešlápnete plynový
pedál, motor nenuceně, velmi jemně a přitom
s grácií zabere. Nemohl jsem se tohoto projevu nabažit, protože mi silně připomínal staré
velké šestiválce z doby před více než dvaceti
lety. Když samozřejmě přidáte plyn víc, převodovka podřadí a ve vyšších otáčkách nelze
pochybovat o moderním původu tohoto motoru, ale při malém zatížení v nízkých a středních
otáčkách jste hýčkáni onou hutností, která se
z moderních motorů pomalu vytrácí. Jinde
na mě tento známý motor tímto projevem nezapůsobil.
BMW 435iA Coupé
Motor
Objem
Výkon
Točivý moment
Pohotovostní
Výkonová hmotnost
Zrychlení 0-100 km/h
Nejvyšší rychlost
Kombinovaná spotřeba
Cena
R6, dvoukomorové turbo
2979 cm3
225 kW (306 k)/5800-6000 min-1
400 N.m/1200-5000 min-1
1510 kg
6,71 kg/kW
5,1 s
250 km/h
7,2 l/100 km
1 300 325 Kč
Druhý charakter
Takže klidnou jízdu máme za sebou. V ní
byla nová Čtyřka opravdu velkým překvapením. Jak si vede v klasické disciplíně při poněkud dravějším zacházení? Na zjištění mám
šest kol na okruhu Estoril. První kolo volím
režim Sport+ a nechávám automobil pracovat
tak trochu za mě. Jízda je naprosto pohodová a je jasné, že ničím špatným nepřekvapí.
Je znát agresivnější projev motoru, příjemná
vyváženost a také citlivě nastavená stabilizace, která člověka nechá opravdu jet a využívat
adhezi pneumatik. Je samozřejmě také jasné,
že tohle kupátko je i ve verzi 435i laděné spíše
jako juniorské GT než čistokrevný sportovní
model. Možná právě proto, že k dispozici je
M paket, díly M Performance a do roka ještě M4, tak naladění tohoto kupátka skutečně
dává smysl.
Volič jízdních režimů má s aktivními tlumiči
čtyři nastavení, já však delším podržením tlačítka DSC OFF volím pátý režim. Jak jsem se
dozvěděl, tak ten znamená sportovní podvozek
a pomalý motor s převodovkou (pro usnadnění
BMW revue 3/2013 15
jízda
BMW 435i Coupé
vyjíždění třeba ze sněhu). Je současně jedinou
možností, jak se pobavit poněkud uvolněnějším
způsobem. Elektronika nahrazující samosvorný
diferenciál funguje bez potíží a síla motoru je
taková, že s udržením 435i ve smyku není potíž
ani v dlouhých táhlých zatáčkách. Opět se ukazuje příjemná vyváženost a přirozená sdílnost
nové Čtyřky, která způsobuje, že si člověk během jediného kola dovolí za volantem opravdu
zajímavé průjezdy...
Po okruhu se dostáváme na nádherně zakroucené pobřežní silničky. Na nich skvěle vyniká
agresivnější charakteristika motoru i převodovky v režimu Sport+, které si člověk na okruhu
vlastně ani nevšimne. Zmiňovaná hutnost je najednou ta tam, motor je dravý, rychle, reaguje
a ve spojení s rychle řadicí převodovkou nemá
slitování. Je fascinující užívat si jeho přechod
do vysokých otáček, kdy zůstává klidný a nezastavitelný tak, jak to umí jen řadové šestiválce.
Na těchto silnicích je jasné, že BMW novou
Čtyřku ladilo právě pro tyto podmínky, kde vynikne povedený kompromis mezi komfortem
a sportovností. Z mého pohledu je nová Čtyřka
ve verzi 435i možná tou nejlepší Trojkou Coupé,
s níž jsem kdy jel. A to si uvědomuji, že neměla M paket. Laťka je nastavena opravdu hodně
vysoko. Skoro by se chtělo říci: BMW je v těch
správných partiích zpět.
foto archiv
Díly M Performance
Současně s řadou 4 BMW představilo také program doplňků
z programu M Performance. Do značné míry kopírují nabídku,
která je k dispozici pro aktuální řadu 3, avšak na jednu velkou
novinku musíme obzvlášť upozornit. Po dlouhé přestávce je
možné do BMW opět objednat samosvorný diferenciál! BMW
jej do nabídky M Performace dalo na základě připomínek odborné i laické veřejnosti. Je připraven pro model 435i Coupé,
ale jakmile bude zřejmý zájem, jeho nabídka se rozšíří pro další
verze a následně i pro další modelové řady. Konkrétně jde o samosvorný diferenciál s viskospojkou a 30procentní svorností.
I když nejoblíbenější položkou z programu M Performance
budou zřejmě i nadále černé lemy ledvinek masky chladiče,
zajímavou nabídkou jsou především power kity zvyšující výkon
motorů. Jsou určené pro modely 420d (+12 kW, + 40 N.m),
430d (+20 kW, 40 N.m) a 435i (25 kW, 50 N.m). Připraveny
jsou speciální výfuky, případně pouze koncovky v chromovaném nebo karbonovém provedení. Optickou stránku Coupé
řady 4 posunou na novou úroveň až 20palcová kola, ale také
výkonnější brzdová soustava s třmeny lakovanými v červené,
oranžové nebo žluté barvě.
Nepřehlédnutelné jsou i doplňky vnějšího vzhledu, které zlepšují aerodynamiku. Řeč je o spodním spojleru předního nárazníku, prazích, karbonových krytech vnějších zpětných zrcátek
nebo spojleru na víku zavazadlového prostoru. Nezapomnělo
se ani na vnitřní prostor, kde může hlavní roli hrát alcantarový volant s displejem a řadicími světly, zkrácená hlavice řadicí
páky, dekorační lišty čalouněné alcantarou, sportovní pedály,
karbonové výplně nebo koberce s nápisy M Performance. Jakmile to bude možné, určitě si nenecháme ujít možnost vyzkoušet hlavně samosvorný diferenciál...
16 BMW revue 3/2013
Petr Hanke
1
2
3
4
VALENTÝNA ∙ ZÁSNUBNÍ PRSTENY
1 prsten 324-354-5583.., 2.30 gr., 1.00 ct., 89.900,2 prsten 314-354-5415.., 2.65 gr., 0.15 ct., 21.990,- | 314-354-5430.., 3.00 gr., 0.30 ct., 37.990,3 prsten 314-354-5515.., 2.15 gr., 0.15 ct., 16.990,- | 314-354-5525.., 2.20 gr., 0.25 ct., 25.990,4 prsten 314-354-5710.., 2.60 gr., 0.10 ct., 17.990,- | 314-354-5720.., 2.90 gr., 0.20 ct., 24.990,5 prsten 314-354-5315.., 2.30 gr., 0.15 ct., 16.990,- | 314-354-5350.., 3.00 gr., 0.50 ct. , 76.990,-
5
profil
sedmdesátníci
Dobrý ročník 1943
Čas je neúprosný a odměřuje každému stejně. V letošním roce
rozšířila nebo ještě rozšíří řady sedmdesátníků řada osobností,
které jsme si zvykli vnímat jako symboly mládí.
18 BMW revue 3/2013
Letošní sedmdesátnice - česká
sexbomba 60. let Olga Schoberová
Válečný rok 1943 byl totiž na slavné lidi mimořádně štědrý. Tehdy se narodilo mnoho později úspěšných herců, zpěváků, literátů, ale také vědců, sportovců i politiků. Zatímco někteří zestárli tak nějak
přirozeně, u jiných se s jejich věkem stále nemůžeme smířit. Řekli byste, že letos už bylo sedmdesát
první československé sexbombě Olze Schoberové
(15. 3.) nebo že přesně tolik bude Václavu Neckářovi (23. 10.)?
Glimmer Twins
To, že jsou stále ještě naživu a pořád kypí zdravím, je vlastně zázrak. Rozhodně s tím nikdo před
takovými čtyřiceti lety nepočítal. Hlavní protagonis-
té a hnací síla skupiny Rolling Stones, zpěvák Mick
Jagger a kytarista Keith Richards, jsou letošními
sedmdesátníky. Za desítky let do sebe stihli dostat
tolik drog a alkoholu, že by to nikdo druhý nevydržel.
Přitom se stali nejúspěšnější skladatelskou dvojicí
v dějinách rocku. Kdy se ti dva seznámili, není přesně známé, ale jisté je, že to bylo ještě dřív, než začali
chodit do školy v rodném Dartfordu, na předměstí Londýna. Pak se jeden druhému na nějaký čas
ztratili z očí a potkali se, až když jim bylo sedmnáct.
K svému překvapení zjistili, že mají stejnou zálibu
v černošském blues. O rok později založili nejslavnější hudební skupinu všech dob.
Kvůli drogám byli poprvé zatčeni už v roce 1967.
To jim bylo teprve 24 let. Mick tehdy dostal za přechovávání drog, které si koupil v Itálii, nečekaně tvrdý trest: tři měsíce vězení. Nakonec ale z toho byla
jen jediná noc v brixtonském vězení.
Jagger a vlastně celá kapela zkoušeli LSD, hašiš,
heroin, benzedrinové tablety a samozřejmě kouřili
také marihuanu. Kvůli drogám nesměli jednou dokonce vyjet na turné do USA a vystoupit na koncertě v Japonsku. Zatímco se ale Mick ze závislosti
na zakázaných substancích dokázal vymanit, jeho
tvůrčí dvojče Keith do nich zapadl rovnou po hlavě
a léta byl závislý na heroinu.
Teď už se zdá, že se „staříci“ vybouřili a uklidnili.
Ostatně, sám Jagger k tomu jednou poznamenal:
„Člověk začne hrát rock‘n‘roll, aby mohl mít sex
a brát drogy, ale skončí braním drog, aby ještě zvládal hrát rock‘n‘roll a mít sex.“
hářka, ale už ve 13 letech dostala příležitost zahrát
si ve filmu a o jejím osudu bylo rozhodnuto. Velký
vliv na ni měla také její starší sestra Françoise Dorléac, úspěšná herečka, která v roce 1968 tragicky
zemřela při autonehodě. V sedmnácti letech se Catherine seznámila s režisérem Rogerem Vadimem,
který z ní chtěl udělat hvězdu jako předtím z Brigitte
Bardotové. Natočili spolu ale pouze jediný film, aktualizovaný přepis dvou románů markýze de Sada
Neřest a Ctnost. Kromě tohoto snímku zůstala herečce na režiséra ještě jedna trvalejší vzpomínka,
syn Christian.Teprve režisér Jacques Demy odhalil
její skutečné herecké schopnosti. Pod jeho vede-
Kráska dnes
V polovině šedesátých let ji americký tisk označoval za „nejkrásnější ženu světa“ a „symbol mládí“.
Letos 22. října oslaví ovšem sedmdesátku i Catherine Deneuve. Přesto je pořád považována za model francouzské elegance, kultivované smyslnosti
a jednu z nejrespektovanějších hereček francouzského i světového filmu. Svůj nezaměnitelný typ
vytvořila sérií rolí krásných a chladných dívek pro
režiséry jako byl Buňuel nebo Polanski. Dcera francouzského divadelního a filmového herce Maurice
Dorléaca původně chtěla prorazit jako módní návrTragicky zesnulá sestra letošní jubilantky
Catherine Deneuve Françoise Dorléac
Zlobiví rockoví chlapci - Mick Jagger a Keith Richards
ním vytvořila dvě klíčové role, jimiž na sebe upozornila i za hranicemi své vlasti: prodavačku deštníků
Genevieve, donucenou okolnostmi vzdát se své
první lásky, v hudebním melodramatu Paraplíčka ze
Cherbourgu a blonďatou učitelku tance Delphine,
která se svou sestrou-dvojčetem ( Françoise Dorléac) potká během lidové slavnosti muže svých snů,
v muzikálu Slečinky z Rochefortu. Jejím zřejmě
nejlepším filmem se stala Buňuelova Kráska dne
z roku 1967, kde si zahrála znuděnou pařížskou paničku, která se baví příležitostnou prostitucí.
První dáma francouzského filmu je dodnes oblíbeným tématem společenských rubrik bulvárních časopisů. Zatímco dříve se psalo spíše o jejím soukromí
(byla provdána za britského fotografa Davida Baileyho a později žila s hercem Marcellem Mastroiannim,
s nímž má dceru Chiaru), dnes už se spíš hodnotí její
oblečení a odhaduje počet plastických operací, jimž
se podrobila. Herečka odmítá stárnout.
BMW revue 3/2013 19
profil
sedmdesátníci
Julio Iglesias
Pověst lamače ženských srdcí si během své
pěvecké kariéry trvající déle než čtyřicet let získal
Španěl Julio Iglesias. A zatímco o rekordních po-
20. narozeninami vážnou autonehodu. Rok a půl
to vypadalo, že už nebude chodit. A právě tehdy
začal Iglesias hrát na kytaru a skládat písně a silou
vůle a cvičením nakonec osud překonal. Posléze
odjel studovat práva do Londýna, kde občas zpíval
v baru. První větší úspěch přišel v létě 1968 na hudebním festivalu ve španělském Benidormu, kde
s písní La vida sigue igual zvítězil a získal smlouvu
u společnosti Columbia Records. Následující rok
nahrál v londýnském studiu Decca první LP a absolvoval první turné po Španělsku.
V sedmdesátých letech „nový latinskoamerický
idol“, jak ho nazvala kritika po triumfu v newyorské Carnegie Hall v roce 1974, dobýval přední příčky hitparád v různých koutech světa a v prodejnosti alb a návštěvnosti koncertů lámal jeden rekord
za druhým.
Létající Francouz
Julio Iglesias
čtech dobytých žen, jimiž si tento zpěvák s oblibou
vylepšuje image, lze jen spekulovat, přední příčky
v prodejnosti jeho alb a návštěvnosti koncertů jsou
nezpochybnitelné. Prodal přes 300 milionů desek,
získal na 2600 platinových a zlatých alb a odzpíval
přes 5000 koncertů. „Budu zpívat, dokud neumřu,“
oznámil Iglesias před pár lety, když zahajoval světové turné oslavující 40 let jeho kariéry. Fanoušky si
získává nejen svým šarmem, ale také tím, že zpívá
v jejich jazyce. A právě v tom drží Iglesias historický
rekord - prodal totiž nejvíce alb v největším počtu
jazyků (dosud ve 14, včetně například filipínštiny).
Mezi hvězdami showbyznysu exceluje tento
uhlazený elegán také počtem dětí. Má jich zatím
osm (se dvěma ženami), což zdaleka nemusí být
konečný počet, protože jeho otec, slavný madridský gynekolog, zplodil své poslední dítě v devadesáti letech.
Nebýt tragické nehody, trénoval by možná dnes
Julio Iglesias fotbalisty Realu Madrid. Jako dorostenec byl totiž tento madridský rodák nadějným gólmanem „bílého baletu“, než měl den před svými
20 BMW revue 3/2013
Třicátého srpna oslavil sedmdesátiny legendární
francouzský lyžař Jean Claude Killy. Ve své době
mu přezdívali Král Killy, Létající Francouz, Superman
a na sklonku tisíciletí jej vyhlásili nejlepším sportovcem 20. století v kategorii zimních odvětví.
Killyho hvězdné okamžiky přišly na zimních olympijských hrách 1968 v Grenoblu, kde k velkému
nadšení domácího publika ovládl sjezd, slalom i obří
slalom. Stal se tak teprve druhým lyžařem po Rakušanu Tonim Sailerovi, jenž na jedné olympiádě
dokázal vyhrát všechny tři disciplíny.
Rodák ze St. Cloud začínal s lyžováním jako čtyřletý a rychlá prkýnka nakonec dostala přednost
i před školou. Po čase mu začaly být těsné i sjezdovky ve Val d‘Isére, jako osmnáctiletý se dostal
do francouzské reprezentace. Zpočátku ho v rozletu brzdily různé zdravotní problémy, ale nakonec
vystoupal až na sjezdařský trůn. „Hodně jsem riskoval a často padal, ale právě tato škola mi dala cit
pro správnou rychlost,“ komentoval své počáteční
neúspěchy Killy.
Poté, co pověsil lyže na hřebík, se vítěz 18 závodů SP vrhnul na byznys. Stal se symbolem úspěchu, neboť jeho tvář byla ideální reklamní značkou.
Spolupracoval s firmami jako General Motors, United Airlines, Rolex či Coca Cola, kromě toho založil
svou vlastní sportovní firmu a v USA vybudoval řadu
lyžařských areálů.
Vedle podnikání se Killy pokoušel prosadit v automobilových závodech, mimo jiné absolvoval slavnou čtyřiadvacetihodinovku v Le Mans. Zahrál si
i v několika filmech, mezitím se v roce 1973 stal
sjezdařským mistrem světa na profesionálním
okruhu. Byl rovněž předsedou cyklistické Tour de
France, pracoval také pro výbor Rallye Paříž-Dakar
a v roce 1992 byl předsedou organizačního výboru
ZOH v Albertville.
V současnosti se Killy jako člen Mezinárodního
olympijského výboru a Mezinárodní lyžařské federace podílí na koordinaci nadcházejících zimních olympiád i světových šampionátů. Držitel Řádu čestné
legie žije ve Švýcarsku.
Kluk z pouličního gangu
Robert De Niro se narodil 17. srpna 1943 v New
Yorku do rodiny známých malířů. Kromě italských
předků lze jeho kořeny hledat i v Irsku, Německu,
Legendární lyžař Jean Claude Killy
se dal na sportovní diplomacii
Francii a Nizozemsku. Rodiče se rozvedli, když byly
malému Robertovi dva roky, a tak dětství prožil
s matkou ve čtvrti Little Italy. Kvůli své pobledlosti
získal přezdívku Bobby Milk. Také se přidal do tamního pouličního gangu a část dětství strávil v nápravných zařízeních.
V šestnácti zanechal střední školy a začal studovat na konzervatoři Stelly Adler a také navštěvoval
dramatické kurzy Lee Strasberga. V šedesátých
letech začal spolupracovat s režisérem Brianem
De Palmou, který ho obsazoval do svých nízkoroz-
Robert De Niro
počtových filmů jako The Wedding Party. Pak přišla
nabídka, které nemohl říci ne. V roce 1974 přijal
roli mladého Vita Corleona v druhé části proslulé
filmové trilogie Kmotr. Kvůli autenticitě sicilského
přízvuku dokonce odjel na tento ostrov, aby se
naučil místní dialekt. Za svůj výkon ve vedlejší roli
si odnesl prvního Oscara a od té doby bývá často
obsazován do rolí ostřílených drsňáků. O dva roky
později přišel film Taxikář. Kvůli roli psychicky narušeného veterána z vietnamské války De Niro pracoval víc jak měsíc dvanáct hodin denně jako taxikář
a současně studoval psychické poruchy lidí.
V roce 1976 se oženil s afroamerickou herečkou
a zpěvačkou Dianne Abbott a krátce poté se jim
narodil syn Raphael. De Niro také adoptoval dceru
své manželky Drenu. S další partnerkou, modelkou
Toukie Smith, měl dokonce dvojčata – syny Juliana
a Aarona. A v roce 1997 si vzal za ženu bývalou letušku Grace Hightower, se kterou měl o rok později
opět syna, Elliota.
Folkařka podle příručky
Image jen trochu dospělé holčičky s blond dlouhými vlasy už pouze obtížně udržuje jedna z nejvlivnějších osobností světové hudební scény Jonni
Mitchell, která sedmdesátku oslaví 7. listopadu.
Jako malá prodělala dětskou obrnu a lékaři
předpokládali, že už nikdy nebude chodit. O síle
osobnosti svědčí nejen to, že se velmi brzy opět
postavila na vlastní nohy, ale také to, že na kytaru
se naučila hrát sama podle příručky. A ze samouka
to dotáhla až do žebříčku nejlepších kytaristů všech
dob podle časopisu Rolling Stone.
Jonni Mitchell (vlastním jménem Roberta Joan
Anderson) se narodila 7. listopadu 1943 v kanadské provincii Alberta. Umění se věnovala už
jako dítě a dodnes se považuje nejen za hudebnici, ale také za malířku. Začínala hraním folkové
hudby v torontských klubech a ulicích. Byla už
těhotná, když se provdala za folkového zpěváka
Jonni Mitchell v sedmdesátých letech.
Jim Morrison patří ke skupině celebrit, které se letošní sedmdesátky nedožily
Chucka Mitchella, s nímž se přestěhovala do Detroitu. Manželství však dlouho nevydrželo a svou
dceru dala k adopci. Přesto bylo přestěhování
do Detroitu dobré rozhodnutí, neboť místní folková scéna se pro Jonni Mitchell nadchla. Díky
tomu začaly přicházet zajímavé nabídky. Jonni se
přestěhovala do New Yorku a poté do Los Angeles, kde podepsala smlouvu s Reprise Records.
V roce 1968 vyšlo její první album s názvem Song
to a Seagull (někdy také uváděno pod názvem
Jonni Mitchell). Následující rok vzniklo album
Clouds obsahující písně Chelsea Morning či Both
Sides Now. Za Clouds získala Mitchell v roce
1969 první Grammy.
Ti, kteří se nedožili
Ve výčtu letošních sedmdesátníků bychom neměli zapomenout například na slavného rakouského herce Klause Mariu Brandauera, jeho britského
kolegu Malcolma McDowella, francouzského rockera Johnny Hallydaye nebo zakladatele skupiny
Pink Floyd Rogera Waterse. Sedm křížků si po letošku připíší taky herec Christopher Walken, skladatel a instrumentalista Vangelis a zpěváci Barry
Manilow nebo Toto Cutugno.
V roce 1943 se však narodila hned celá řádka
osobností, které se sedmdesátky nedožily. Z těch
tuzemských si připomeňme vynikajícího textaře
a bohéma Jiřího Štaidla nebo neúnavného průkopníka rokenrolu Mikyho Volka. První zahynul ve třiceti letech při automobilové nehodě, druhému se
v třiapadesáti letech stala osudnou jeho slabost
pro alkohol a medikamenty.
Z hvězdného nebe se už dnes na nás dívají další tři
legendární postavy světového rocku. Především jedna z nejlepších zpěvaček své generace Janis Joplin
(předávkování drogami ve 27 letech) a její vrstevník,
zakladatel a frontman skupiny The Doors Jim Morrison
(zemřel na srdeční zástavu také ve 27 letech). Pouhých
osmapadesát let života bylo vyměřeno nejskromnějšímu členovi skupiny Beatles, kytaristovi Georgi
Harrisonovi. Zemřel v listopadu 2001 v Los Angeles
na rakovinu plic. Ještě o pět let méně bylo americkému písničkáři Johnu Denverovi, když se se svým soukromým letadlem zřítil nedaleko Monterrey v Kalifornii.
Také ne všichni ze silného ročníku 1943 svoji
profesionální kariéru prodlužovali až do svých sedmdesáti let. Kdo si dnes například ještě vzpomene
na americkou modelku a herečku Lauren Hutton
nebo na zpěváka Bobbyho Vee? Oba slavili velké
úspěchy, ale věděli, že je čas opustit scénu, a taky
našli odvahu to udělat. Tím nikterak nepopřeli skutečnost, že 1943 byl mimořádně dobrý rok.
foto archiv
-mjr-
BMW revue 3/2013 21
novinky
BMW X5 eDrive
Další hybrid
Koncept hybridního BMW X5 eDrive měl premiéru
na frankfurtském autosalonu. Přestože BMW oficiálně nic
nesdělilo, již nyní můžeme počítat s tím, že se v nabídce objeví
v průběhu následujícího roku. Co vlastně nabízí?
22 BMW revue 3/2013
BMW chrlí hybridy. V prodeji jsou v současnosti tři hybridní modely, kterým pod kapotou pracuje
přeplňovaný šestiválec a elektromotor pohánějící
zadní kola. Oficiálně byl oznámený příchod dalších dvou hybridních modelů, o nichž se shodou
okolností dočtete i v tomto vydání BMW revue.
Řeč je o sportovně laděném BMW i8 a naopak
praktickém Active Toureru Outdoor. Ačkoliv jsou
tyto stroje svým charakterem zcela odlišné, spojuje je podobná technika, která je „pouze“ otočená. V jednom pohání zážehový přeplňovaný tříválec zadní kola a elektromotor přední, ve druhém
je spalovací motor vpředu a elektromotor vzadu.
Kam se do této společnosti zařadí X5 eDrive?
BMW toho ve skutečnosti příliš neuvedlo.
Informace jsou takové, že jde o spojení přeplňovaného čtyřválce, elektromotoru, lithium-iontového akumulátoru a pohonu všech
kol xDrive. Z toho by bylo možné usuzovat,
že po technické stránce by mohlo jít o hybridní systém svojí koncepcí odpovídající již
vyráběným modelům ActiveHybrid 3, 5 a 7.
Elektromotor je zde umístěný mezi spalovacím motorem a osmistupňovou samočinnou
převodovkou, přičemž mezi ním a čtyřválcem
je elektronicky ovládaná spojka. Vzhledem
k tomu, že koncept X5 eDrive je navržen jako
plug-in hybrid, tedy automobil schopný dobíje-
ní i z elektrické zástrčky, hraje u něj elektrická
větev pohonu větší roli než u stávajících modelů. Tomu ostatně odpovídá i výkon elektromotoru 70 kW (95 k), který je téměř dvojnásobný oproti stávajícím verzím se silnějším
šestiválcem.
O spalovacím motoru lze pouze spekulovat,
nicméně vzhledem k tomu, že hybridní verze
se vyrábí pro celý svět a zejména zámoří, se
značnou jistotou lze odhadnout, že by mohlo jít
o zážehový dvoulitr, který by současně v nabídce vyplnil prostor pod verzí xDrive35i s výkonem 225 kW (306 k). Vznětová strana nabídky
je nebo v nejbližších měsících bude dostateč-
BMW revue 3/2013 23
novinky
BMW X5 eDrive
ně zahuštěná verzemi 25d, 30d, 40d a M50d.
Použitá hybridní soustava umožňuje jízdu v několika režimech. Automobil startuje do módu
ECO PRO, který je naladěný pro maximální
efektivitu. V tomto režimu je koncept X5 eDrive
schopen dosáhnout kombinované spotřeby
3,8 l/100 km odpovídající produkci CO2 90 g/km.
V tomto režimu je v činnosti také proaktivní asi-
BMW Concept X5 eDrive
Hnací soustava
Elektromotor
Akumulátor
Zrychlení 0-100 km/h
Kombinovaná spotřeba
Nejvyšší rychlost na elektřinu
Dojezd na elektřinu
R4, turbo, 1997 cm3 + elektromotor
+ 8stupňová samočinná převodovka
70 kW (95 k)
lithium-iontový
pod 7 s
3,8 l/100 km
120 km/h
30 km
stent předvídání, který dokáže řidiče upozornit
například na blížící se kruhový objezd nebo jiné
omezení rychlosti a doporučit mu s předstihem
sejmout nohu z plynového pedálu. Tímto způsobem lze dosáhnout snížení spotřeby paliva až
o pět procent.
K dispozici je také režim s pohonem pouze
na elektřinu. Při plně nabitém akumulátoru,
který lze, jak připomínáme, doplnit i z domácí
zástrčky nebo dobíjecí stanice, lze v tomto režimu ujet až 30 km. Na elektřinu lze jet nejvyšší
rychlostí 120 km/h. V běžném provozním režimu je BMW X5 eDrive schopné zrychlit z klidu na 100 km/h za méně než 7 sekund. Řidič
má ještě další možnost, jak nastavit hybridní
systém svého vozu: může zvolit režim Save
Battery, který udrží stávající kapacitu akumulátoru například pro následné použití při příjezdu
do cíle umístěného v zastavěném území.
Akumulátor hybridního systému je umístěn
pod podlahou zavazadlového prostoru, jehož
objem omezuje jen minimálně. Zachována zůstala zadní sedadla s opěradly dělenými v poměru 40:20:40.
Koncept BMW X5 eDrive přijíždí ve stříbrné
barvě a je vybaven nezbytnými modrými detaily, známými z modelů BMW i, které v podání
BMW evokují elektrický pohon. Modrá barva
zdobí mřížky masky chladiče, spodní části
předního a zadního nárazníku, stejně tak jako
okolí v levém předním blatníku umístěné dobíjecí zástrčky.
Velký hybrid není pro BMW žádnou novinkou, vždyť od roku 2009 se přibližně dva roky
vyráběl model ActiveHybrid X6 s osmiválcem
a složitým hybridním systémem Two Mode.
Představený koncept X5 eDrive je rozumnějším a podle předpokladů především levnějším
řešením, které s moderními technologiemi
vede k lepším výsledkům.
foto archiv
24 BMW revue 3/2013
Petr Hanke
S Í D LO F I RM Y
E GL O Č e sko - mo r a v s k á sv ít idla, spol. s r. o.
N á c h o d ská 2 4 7 9 / 6 3
1 9 3 0 0 Pr a h a 9 – H or ní Počer nice
te l . : 2 8 1 9 2 4 1 6 3
fa x : 2 8 1 9 2 5 2 0 5
e - ma i l : i n fo - c z e c h r e public@eglo. com
www. e g l o . c o m, www. eglo. cz
VZORKOVÁ PRODEJNA
v sídle společnosti je otevřena:
po – pá 08:00 – 18:00, so 09:00 – 12:00
tel.: 281 923 166
e-mail: [email protected]
I N T E R I É R O VÁ S V Í T I D L A E G L O
EGLO, rakouský výrobce svítidel a světelných zdrojů,
představuje každoročně v září nový katalog interiérových svítidel pro nadcházející sezonu. Letošní katalog
má zcela novou koncepci - na začátku každé kapitoly
je vyobrazen zástupce každé série. Tím je katolog přehlednější, je svěží, barevný a plný krásných imageových obrázků. Každoročně je v něm spousta nových
svítidel - namátkou jmenujme série Filetta, Tallego,
Forca, Anzino, Tressi, Frassi, Nibbia nebo Petto, které zaujmou originálním - až futuristickým - designem,
výraznými barvami a provedením, které vypadá velice
moderně a luxusně. Dalších zhruba 1.700 produktů je
vyobrazeno na více než 700 stranách. Online katalog
je již nyní dostupný na www.eglo.com.
Velká pozornost je i letos věnována programu LED
STRIPES. LED pásky vytvoří kouzelnou atmosféru v kuchyni, koupelně, ložnici, obývacím pokoji, na terase či
balkoně, využijete je také jako osvětlení ve skříních, policích a vitrínách.
LED technologie, která si získává stále více příznivců, a to nejen díky svému modernímu, čistému
a elegantnímu vzhledu, ale také pro nesporné úspory
energie a peněz, má v novém katalogu opět své místo
a přichází s řadou nových modelů.
Kolekce MY CHOICE umožňuje sestavit lustr, lampičku
nebo bodové svítidlo v pohodlí domova. Podle momentální nálady či barvy interiéru si vyberete „kostru” svítidla
a k němu doladíte stínidlo nebo sklo. Když Vás svítidlo
omrzí nebo vymalujete v jiném barevném tónu anebo
EGLO i letos přináší široký sortiment energeticky
úsporných svítidel, ať už jsou to závěsná svítidla,
stolní lampičky, bodová svítidla či stojací lampy.
Co rozhodně nemůžete přehlédnout, je program s názvem COCOON. Svítidla mají díky speciální výrobní
technologii naprosto originální tvary, jejich vzhled je
působivý, neobvyklý, zajímavý a mnohdy až futuristický.
www.e glo.cz
prostě jen zatoužíte po změně a nechcete do ní příliš
investovat, jednoduše vyměníte stínidlo za jiné.
Novinek je v katalogu celá řada, proto doporučujeme
všem, kteří chtějí získat přehled o celém sortimentu firmy
EGLO, aby navštívili webové stránky www.eglo.com
či využili e-shop na adrese www.eglo.cz nebo si přišli
prohlédnout svítidla na vlastní oči do nově upraveného
showroomu v Praze 9 - Horních Počernicích. Na webových stránkách se dozvíte vše o firmě EGLO a její komplexní nabídce svítidel - EGLO totiž kromě interiérových
svítidel vyrábí a dodává také venkovní, solární či vestavná svítidla a světelné zdroje.
✁
SLAVTE S NÁMI
20 LET NA TRHU
V období od 20.10.
po dobu 20 dnů sleva
20%
Po předložení tohoto kuponu na naší vzorkové prodejně v Praze 9 - Horních Počernicích,
Náchodská 2479/63 získáte v uvedeném období slevu 20% na veškerý aktuální sortiment.
výročí
patnáct let s BMW revue
Patnáct let
s vámi
Časopis, který právě držíte v rukou, slaví malé jubileum. Vznikl před patnácti lety,
tehdy sice ještě pod jiným názvem, ale se stejným obsahovým zaměřením. Prvních
patnáct let v životě člověka je cesta od kolébky k prvnímu prahu dospělosti. V patnácti
ukončíte základní školu, dostanete občanský průkaz a můžete si udělat první řidičák
na malý motocykl. Je to ale také věk prvních mejdanů, prvních milostných zkušeností
a prvních větších citových zmatků. Na patnácté narozeniny si většinou dobře
pamatujeme. A jinak tomu nebude ani u časopisu.
26 BMW revue 3/2013
Začátky
Když se na podzim roku 1998 objevil na novinových stáncích nový barevný magazín věnovaný fenoménu značky BMW s názvem Modrobílá revue, bylo to pouze jedno z řady nových
periodik, která v té době vznikala jako houby
po dešti. Lakovaná obálka a velkorysá grafická
úprava však dávaly tušit, že nejde o nějaký laciný
fanzin motoristických nadšenců, ale o časopis
s velkými ambicemi. „To byla naše podmínka
od samého začátku,” vzpomíná po letech jeden
ze zakladatelů a dlouholetý autor a editor Petr
Minařík. „Šli jsme do toho s tím, že to bude
nejen časopis pro motoristické nadšence, ale
že půjde o velkorysý lifestylový projekt, v němž
bude postupně také zahrnutá populární kultura,
architektura, fotografie i film, že se tam bude
psát i o módě nebo o cestování. Vycházeli jsme
z toho, že příznivci a majitelé vozů značky BMW
mají velice aktivní přístup k životu, a tak jsme jim
chtěli jednou za čtvrtletí nabídnout esenci všeho, co by je mohlo zajímat.”
První číslo magazínu “BMW Auto Clubu Praha”, jak zněl oficiální podtitul nového čtvrtletníku, měl všehovšudy čtyřicet stran, druhé číslo
se už vyhouplo přes šedesát a už od třetího
čísla se rozsah přiblížil dnešní podobě. Když
těmi prvními čísly listujete dnes, přepadne vás
zvláštní směsice nostalgických vzpomínek. Listujete a nedokážete se odtrhnout. Vzpomínáte,
kde jste v té době byli, co jste dělali a co jste
prožívali. Je to jakási očistná cesta do minulosti. Ostatně není náhodou, že listování starými
novinami a časopisy předepisují psychologové
jako jednu z terapií při léčbě civilizačních psychických poruch.
První čísla Modrobílé revue
Úplně první číslo Modrobílé revue je z dnešního hlediska velice skromné – celkem čtyřicet
stránek včetně obálky nedávalo velký prostor
ukázat skryté ambice a listování tímto výtiskem
ani dnes nezabere příliš času – úvodník Miloše
Bychla, desetistránkový přehled historie značky
BMW od prvoválečných leteckých motorů až
po tehdejší nejnovější model pětkové řady, pak
následuje dvoustránkový rozhovor s JUDr. Tomášem Sokolem, čtyřstránkové představení
nové trojkové řady, dvakrát tři strany věnované
BMW revue 3/2013 27
výročí
patnáct let s BMW revue
torické muzeum ve Fichtelbergu, na své závodní začátky zavzpomínal Zdeněk Vojtěch a velký
portrét byl věnován Robertu Ravagliovi. Dnes už
trochu úsměvně působí dvoustránkový rozhovor
s tehdejším majitelem velké cestovní kanceláře
Václavem Fischerem. Právě pořídil do své letecké flotily třetí boeing a spřádal smělé plány...
Čtvrté letní číslo přišlo hned s několika novinkami. Šéfredaktorkou časopisu se stala Eva
Bychlová a časopis se začínal nenápadně přejmenovávat – volbou velikosti písma se z Modrobílé revue postupně stávala BMW revue. Časopis už měl 84 stran a přibývala témata a nové
rubriky. Natrvalo se součástí obsahu staly reportáže ze zahraničních cest – v létě 1999 byly
hned dvě – jedna z Austrálie, druhá z golfového
ráje na východním pobřeží USA v Myrtle Beach.
Poprvé se také objevila módní rubrika (Wilvorst)
a rubrika Styl (Alfred Dunhill). Velice skromně začínala také nová rubrika Gurmán věnovaná dobrým restauracím – pouze jedna strana věnovaná
tehdy módní restauraci Rudý baron na pražských
Vinohradech. Během jediného roku a čtyř vydání
se časopis stačil vyprofilovat do podoby, v jaké
jej známe dodnes.
Milníky
sportu v modrobílých barvách (15 let od zisku
posledního titulu v F1 a reportáž z vytrvalostních
závodů cestovních automobilů, čtyři strany o exkluzivní značce motorových jachet Sunseeker,
zajímavost o stavbě mnichovského sídla automobilky a to je všechno.
V prosinci 1998 vyšlo druhé číslo, které už
mělo 64 stran, na nichž se toho dalo už předvést
podstatně víc. Hlavní profil obstaral nový model BMW M5 s pětilitrovým motorem a tehdy
úctyhodným výkonem 400 koňských sil, objevily
se také portréty slavných závodníků minulosti
(Ernst Henne) i současnosti (Johnny Cecotto),
časopis také informoval o automobilové “svatbě
roku”, spojení s legendární značkou Rolls-Royce, představil hned několik lahůdek z bohaté
historie a nechyběl ani portrét tehdy nejluxusnějšího motocyklu v katalogu BMW K 1200 LT.
Novinkou byl článek o automobilech a motocy-
28 BMW revue 3/2013
klech filmového Jamese Bonda – v tehdejším
novém trháku Zítřek nikdy neumírá totiž agent
007 v podání Pierce Brosnana sedlal novinku
značky Cruiser R 1200 C a také jezdil ve “služebním” voze BMW 750iL.
Jarní číslo roku 1999 se už přiblížilo alespoň
po grafické stránce té podobě, v jaké známe
časopis dnes. Přibyly další stránky – celkem 76
a přibyla také nová témata: reportáž ze Spartanburgu v USA, kde se začaly vyrábět některé
modely BMW, reportáž o motocyklové jednotce pražské Hradní stráže. Jaro toho roku bylo
ale především ve znamení modelu, který má
dodnes v nabídce automobilky klíčový význam
– na autosalonu v Detroitu byl jako horká novinka představen první automobil kategorie SUV
BMW X5. Dalšími novinkami toho roku byl vůz
Z3 Coupé a představila se rovněž nová exkluzivní Zet osmička. Jako tip na výlet se objevilo his-
Modrobílá revue záhy získala velký respekt a oblibu nejen mezi čtenáři, ale také mezi odborníky
z automobilové branže. V té době to byl nejprofesionálněji vyráběný klubový časopis příznivců jedné
značky a svým obsahem i grafickou podobou předčil mnohé velké motoristické magazíny z renomovaných vydavatelství. I to byl důvod, proč se od samého začátku na výrobě tohoto magazínu autorsky
podíleli přední domácí motorističtí i nemotorističtí
novináři, mezi nimiž vynikali kromě již zmíněného
Petra Minaříka také Tomáš Hyan z Automobil Revue a uznávaný odborník na motocykly Ondřej Horský ze Světa motorů. Autorský tým se postupem
let obměňoval, ale tito novináři se stali kmenovými
autory časopisu příznivců značky BMW. Stejně tak
jako obsahová struktura časopisu. Na prvních stranách se pravidelně představují novinky v nabídce
mnichovské automobilky následované novinkami
v oblasti techniky a technologie. Následující blok
věnovaný historii značky BMW mapuje velice
podrobně vývoj značky s leteckou vrtulí ve znaku
od první světové války až do dnešních dnů. Další
stránky časopisu jsou věnovány sportu. Zejména
po návratu značky BMW (v partnerství s týmem
Williams) na okruhy formule jedna v roce 2000 bylo
skutečně o čem psát. Hned totiž první závodní nasazení nového vozu s technikou BMW 12. března
2000 v GP Austrálie skončilo senzačním pódiovým
umístěním Ralfa Schumachera. V následující sezoně pak překonal tým dokonce vlastní očekávání.
Se čtyřmi suverénními vítězstvími nikdo nepočítal.
Po určité stagnaci v letech 2004 a 2005, kdy tým
nejenom že nebodoval, ale ani nedojížděl závody,
došlo k rozchodu značky BMW se stájí Williamsu.V roce 2006 BMW převzalo švýcarskou stáj
Sauber a na jejím základě začalo budovat vlastní
tovární tým. Ve švýcarském Hinwilu vznikala šasi,
v Mnichově motory. Nový BMW Sauber F1 Team
skončil ve své premiérové sezoně 2006 na pátém
místě mezi konstruktéry. V roce 2007 pokračoval
tým v růstu a zařadil se mezi tři nejlepší týmy startovního pole. O rok později už přišlo první vítězství,
kdy Kubica vyhrál GP Kanady a Heidfeld skončil
hned za ním. Oba se na pódium dostali jedenáctkrát a v Bahrajnu přidal Robert Kubica premiérové pole-position a tým skončil třetí v hodnocení
značek. Všechny tyto události v neprestižnějších
automobilových závodech náš časopis podrobně
sledoval, stejně jako účast BMW v dalších motoristických závodních disciplínách.
Lifestyle
Jak už bylo řečeno, od samého začátku si
časopis příznivců značky BMW stanovil smělé obsahové cíle i pokud šlo o témata, která
s BMW byla spojená pouze okrajově, nebo
prakticky vůbec. Šlo o témata lifestylová, která měla obsah časopisu zpestřit a udělat z něj
čtení téměř pro celou rodinu. Brzy po založení
Modrobílé revue se v časopisu objevila módní rubrika. Představovala nové módní značky
na českém trhu, seznamovala čtenáře s nejnovějšími kolekcemi i všeobecnými trendy v oblékání. V průběhu uplynulých patnácti let se tato
rubrika stala jakousi kronikou stylu moderního
aktivního člověka.
Kromě módy se však tato rubrika časem rozšířila ještě o rubriku designu a architektury, v níž
se čtenářům představovali originální tvůrci i jejich díla. Oblíbenou rubrikou prvních let existence časopisu byl také rozhovor se slavnými osobnostmi na téma Proč jezdím s BMW. Během let
se v ní představil úctyhodný soubor sportovců,
umělců, byznysmenů i politiků, kterým učarovalo kouzlo této výjimečné značky.
BMW revue 3/2013 29
výročí
patnáct let s BMW revue
V rubrice věnované Hobby jsme představovali nejrůznější fenomény trávení volného
času. Ať už šlo o atraktivní sportovní disciplíny
– golf, jachtink, in-line bruslení, tak i opravdu
exkluzivní koníčky – střelbu, hi-fi technologie
a další. Rozsáhlá část časopisu je tradičně
věnována cestování. Od samého začátku šlo
o to, aby se v této rubrice formou článků i reportáží představovaly opravdu výjimečné destinace, kam stojí za to vyrazit a kde je možné
strávit pohodlnou dovolenou a současně se
obohatit o nové zážitky. V průběhu uplynulých patnácti let se tak čtenáři mohli seznámit s více než padesátkou exkluzivních míst
po celém světě.
Oblíbenou, byť nepravidelnou rubrikou jsou
stránky věnované kuchyni a významným restauracím. Je to dobrý tip pro čtenáře, kteří kromě
dobrých automobilů dávají přednost skvělému
jídlu a novým kulinářským zážitkům. Kromě exo-
30 BMW revue 3/2013
tických restaurací jsme se výrazně zaměřovali
také na domácí českou kuchyni, k jejíž renesanci
v posledních letech opět dochází.
Poslední stránky časopisu byly původně
míněny jako jakási servisní platforma pro členy BMW Auto Clubu Praha. Kromě informací
o nejrůznějších akcích, srazech a burzách, které
tento klub pořádal, se tu v pravidelné rubrice
představovaly také automobily a motocykly
patřící členům klubu. Bohužel se časem ukázalo, že činnost podobných klubových sdružení
nemá v Česku, na rozdíl například od zemí západní Evropy, velkou tradici. Své také sehrála
skutečnost, že v ČR byla na čtyřicet let činnost
podobných sdružení omezena a noví majitelé
vozidel značky BMW necítili žádnou potřebu
sdružovat se ve svém volném čase a tak klub
postupně skomíral. V roce 2002 se klubové
stránky z časopisu definitivně vytratily a jeho
název se změnil na BMW revue.
Budoucnost
Za patnáct let se změnil nejen časopis, ale
také samotná značka BMW. V průběhu této
doby se prodej jejích automobilů téměř zdvojnásobil a stala se globální značkou. Do jejího
portfolia přibyly tradiční britské značky MINI
a Rolls-Royce. Také BMW revue má téměř třikrát větší rozsah, než s nímž začínala. Několik
let dokonce vycházela šestkrát ročně, než se
vrátila k osvědčenému formátu čtvrtletníku.
Dnes už sběratelským kouskem se stalo dvojčíslo 3-4 z roku 2006, které mělo téměř 170
stran. Je patrné, že úspěch značky BMW se
odráží i na prosperitě časopisu BMW revue. Je
to princip podobný spojitým nádobám. Dokud
bude existovat značka BMW, bude tady pro vás
i BMW revue.
foto archiv
-mjr-
edk^cc‚gjťZcĉ!
které ochrání
S vámi od A do Z
koncept
B M W C o n c e p t A c t i v e To u r e r O u t d o o r
32 BMW revue 3/2013
Na kola
(nejen) do Alp
BMW představilo další variaci na téma víceúčelového vozidla kategorie
MPV. Concept Active Tourer Outdoor je navržen pro milovníky
cyklistiky. Zároveň vznikl ve spolupráci s Tyrolskem a internetovým
průvodcem exkluzivními trasami v srdci Alp.
BMW revue 3/2013 33
koncept
B M W C o n c e p t A c t i v e To u r e r O u t d o o r
Před rokem představila mnichovská automobilka na pařížském autosalonu studii Concept
Active Tourer, kompaktní MPV s hybridním pohonem předních kol a možností vnějšího nabíjení
(tzv. plug-in hybrid). Na základě tohoto konceptu
vznikla verze Concept Active Tourer Outdoor,
která byla veřejnosti poprvé představena v polovině července 2013 na veletrhu OutDoor Friedrichshafen. BMW chce tímto novým konceptem
demonstrovat možnosti chytrého využití vnitřního prostoru budoucího prémiového kompaktního MPV značky BMW pro sportovní a rekreační
aktivity.
Vnější rozměry (4350 x 1833 x 1576 mm),
rozvor (2670 mm) a základní stylistické řešení exteriéru i interiéru jsou u obou konceptů až
na nepatrné změny shodné. Verze Outdoor se
odlišuje především exkluzivním lakem v oranžovém odstínu „Gold Race Orange“, jímž jsou
částečně lakována i 20palcová kola. Přestože se
jedná o vůz s koncepcí pohonu „vše vpředu“, vy-
34 BMW revue 3/2013
značuje se Concept Active Tourer harmonickými
proporcemi s protaženou siluetou a naznačeným
klínovitým tvarem, jimž dodávají na atraktivitě nezaměnitelné stylistické prvky značky BMW. Díky
dramaticky tvarované přídi má tvář konceptu výraz dravce se zdravou mírou agresivity. Sportovní
charakter zdůrazňují typické dvojité světlomety
pokračující do blatníků, rozměrné ledvinky masky
chladiče a trojice nízkých širokých otvorů pro přívod vzduchu ve spodní části předního nárazníku.
Ladná linie zvýšené střechy je vzadu zakončena
elegantním střešním spoilerem s velkým přesahem nad zadní okno. Zádi dominují zřetelně horizontální linie a velké zadní svítilny protažené daleko do bočních stěn, pod nimiž jsou po stranách
dvě nepřehlédnutelné koncovky výfuku integrované do zadního nárazníku. Nejvyšším nárokům
na praktičnost vyhoví rozměrné výklopné víko
s nízkým prahem, které otvírá pohodlný přístup
do zavazadlového prostoru.
Designéři využili velkorysé rozměry a variabilitu zadní části interiéru a navrhli důmyslný systém vnitřních nosičů pro dvě jízdní kola a další
chytrá detailní řešení. Na rozdíl od běžných nosičů nejsou jízdní kola přepravována venku, nýbrž v interiéru, takže jsou chráněna nejen před
nepříznivými povětrnostními podmínkami, ale
i před poškozením, či dokonce odcizením. Před
naložením jízdních kol je nejprve nutné sklopit
zadní sedadla, čímž vznikne rovná ložná plocha.
Hlavní součást systému nosičů, tvořená kolejnicí s výsuvným otočným ramenem, je uložena
na levé straně ve stěně pod zadním bočním oknem. Z horní části otočného ramene vyčnívají dva
držáky, na něž se venku jízdní kola, orientovaná
napříč ke směru jízdy, zavěsí za horní část rámu.
Po demontáži předního kola a sedla, která je díky
rychloupínacím prvkům u moderních sportovních kol otázkou několika sekund, se jízdní kola
na nosiči otočí do podélné polohy, zadním kolem
dopředu, a zasunou do interiéru vozidla. Do zadní
stěny opěradla na pravé straně jsou integrovány
samostatné držáky předních kol, které se před
montáží jednoduše vyklopí vzhůru. Uprostřed
ložné plochy před prahem zavazadlového prostoru je zapuštěna schránka, do níž lze uložit sedla,
nářadí a drobné díly. Víko schránky pod podlahou
je, stejně jako víka schránek v bočních stěnách
po obou stranách, obšité kůží v kontrastním odstínu „Gold Race Orange“, který evokuje barvu
karoserie. Víko schránky vysunuté nad zadní
nárazník může posloužit jako pohodlné sedátko,
například při přezouvání. Nepoužívané nosiče jízdních kol se uloží do boční stěny, resp. pod podlahu zavazadlového prostoru, takže nijak neomezují
nabídku prostoru v interiéru při běžném cestování
s větším počtem cestujících a/nebo zavazadel.
Zavazadlový prostor má robustní podlahu ze
snadno udržovatelného a odolného plastu v šedém odstínu „MoonRock Grey“. Stejný odstín
dostala i horní plocha přístrojové desky, od níž je
odlišena spodní část, která je potažená kůží v odstínu „MoonWhite“. Ve stejné barevné kombinaci se nese i čalounění sedadel, obložení interiéru
a výplně dveří, které jsou stejně jako přístrojová
deska doplněné ozdobným obložením ze síťové
struktury s velmi kvalitní hliníkovou povrchovou
úpravou „Alu Mesh MoonGrey“. Sportovní cha-
Speciální posuvný nosič na jízdní kola je uchycen na boční stěně.
BMW revue 3/2013 35
koncept
B M W C o n c e p t A c t i v e To u r e r O u t d o o r
rakter vozidla v interiéru dotvářejí kontrastní plochy potažené kůží v odstínu „Gold Race Orange“
ve výplních dveří a decentní ozdobné prvky
z oranžové kůže.
Verze Outdoor sdílí s původní studií Concept
Active Tourer řešení hybridního pohonu, které
vychází z konceptu eDrive vyvinutého pro BMW
i8. Spalovací motor o objemu 1,5 litru je doplněn
elektromotorem, vysokovýkonným lithium-iontovým akumulátorem pod podlahou zavazadlového
prostoru a inteligentním systémem řízení energetických toků. Nejvyšší systémový výkon více
než 140 kW (190 k) umožňuje akceleraci z 0 na
100 km/h za necelých 8 sekund a jízdu nejvyšší
rychlostí 200 km/h. Možnost vnějšího dobíjení
a čistě elektrického pohonu s dojezdem 20 až
S Active Tourerem BMW představilo společně s Tyrolskem zajímavé trasy pro automobil, kolo i pěší túry
30 kilometrů stlačuje hodnotu kombinované spotřeby paliva a emisí CO2 pod hranici 2,5 l/100 km,
resp. 60 g/km. Čistě elektrický pohon s nulovými
lokálními emisemi lze použít například v chráněných zónách při cestách za outdoorovými aktivitami. Concept Active Tourer Outdoor může
být ovšem také řešením mobility v přeplněných
centrech měst. Uživatel vůz zaparkuje v okrajové
části města s dostatkem parkovacích míst a pro
zbývající část cesty do centra použije jízdní kolo.
BMW připravilo kromě konceptu Active Tourer
Outdoor také průvodce pro řidiče, cyklisty a turisty v tyrolských Alpách. Na adrese „www.summerdrive-tirol.com“ jsou přístupné jedinečné trasy v regionech Seefeld, Ötztal a Zillertal včetně
odkazů na atraktivní outdoorové aktivity. BMW
přitom využívá kromě spolupráce s Tyrolskem
svého technického know-how v oblasti služeb
pro mobilitu a programu BMW ConnectedDrive,
aby si mohli uživatelé plánovat trasy co nejflexibilněji a nejoptimálněji. Každá z navrhovaných
tras má vlastní charakter s pečlivě zvolenými dílčími cíli, profilem trasy a krajinou. Naplánovanou
trasu lze stáhnout do chytrého telefonu, aby byla
kdykoli k dispozici i během jízdy na kole nebo
pěší chůze. Řidiči vozů BMW s připojením k internetu mohou tyto a ještě celou řadu dalších služeb využívat přímo na cestách. Cestující mohou
například sledovat počasí v cílovém místě nebo
zjistit dostupnost parkovacích míst.
foto archiv
36 BMW revue 3/2013
Pavel Olivík
téma
DNA
DNA aneb řešení
osudu s předstihem
Letošní rok je ve znamení řady zajímavých výročí. Například Martini, tedy
nejznámější vermut planety, slaví 150. narozeniny. Přes mimořádně pozitivní
vztah a sympatie, které k tomuto veskrze stylovému nápoji chovám, se
ovšem budeme věnovat pro lidstvo přece jen podstatnějším jubileím. Letos
totiž uplynulo šedesát let od odhalení struktury DNA, před deseti lety pak
došlo k plnému prozkoumání lidského genomu.
38 BMW revue 3/2013
Velký skok
Řečeno nepříliš komplikovaně, ve druhém případě slavíme deset let od okamžiku, kdy vědci
dokončili čtení poslední sekvence lidského genomu neboli souboru genů, které tvoří DNA. Stalo
se tak tři roky poté, co bylo vědci dokázáno, že lidská DNA, obsahující instrukce pro vývoj individua,
disponuje třemi miliardami znaků. Šéfová týmu
vědců z Welcome Trust Sanger Institute Jane Rogersová přirovnala objev ke skoku od prvních pokusů o hudební nahrávky ke klasickému CD. DNA
boom dostoupil prozatímního vrcholu.
Proč tolik humbuku kolem DNA? Protože tento
kolosální objev umožňuje například nezpochybnitelné určování identity a příbuznosti, včetně testů otcovství. Mimochodem, byť panuje názor, že
matka je vždy jistá, domácí příběh prohozených
děvčátek v porodnici je důkazem toho, že i v tomto případě se může chybička občas vloudit. Díky
DNA ovšem dnes zvládneme i test „mateřství.“
Stačí, jsou-li k dispozici vzorky otce, matky a dítěte. V některých případech je díky DNA možno provést test otcovství rovněž u nenarozeného dítěte.
Testy DNA jsou hojně využívány v kriminalistice, počítačové registry vzorků DNA začínají v řadě
zemí nahrazovat registry otisků prstů. S pomocí
DNA lze identifikovat osoby po jejich smrti. Odborné prameny hovoří v souvislosti s DNA o něčem,
co s předstihem řeší náš osud. Z analýzy genomu
buněk je totiž možno vyčíst takřka vše, co může
ovlivnit délku a kvalitu našeho života, mimo jiné
předpoklad k dědičným chorobám. Mediálně nejznámější uživatelkou těchto informací je oscarová
herečka Angelina Jolie. Lékaři totiž odhalili v jejím
těle mutaci genu BRCA1. Herečka tak byla vystavena 87% riziku rakoviny prsu, riziko rakoviny
vaječníků je 50%. Letos v květnu si proto nechala Angelina Jolie preventivně odstranit obě prsa
a stejný postup plánuje v případě vaječníků.
Začalo to Darwinem
Čtení sekvence lidského genomu předcházela
řada objevů a na sebe navazujících kroků. Na počátku všeho stál Charles Darwin, jehož kniha
„O původu druhů“ je považována za stěžejní dílo
genetického výzkumu. Pomyslnou štafetu převzal
mnich augustiánského kláštera ve Starém Brně
Johann Gregor Mendel, mezi jehož oblíbené činnosti patřilo křížení hrachu. Po čase dospěl Mendel ke stěžejnímu objevu, když prokázal, že dědičné znaky nezískávají rostliny od mateřské rostliny,
ale prostřednictvím elementů, později známých
pod názvem gen. Výsledky svého bádání shrnul
do tří Mendelových zákonů, které jsou obecně
platné pro organizmy rozmnožující se pohlavní
cestou. Johann Gregor Mendel měl, ostatně jako
řada dalších géniů, svým způsobem smůlu, neboť jeho mozkové schopnosti výrazně předběhly
dobu. Oficiálně byly totiž jeho zákony publikovány
v roce 1866, až v roce 1990 je ovšem nezávisle
na sobě potvrdila trojice vědců - Erich von Tschermak, Hugo de Vries a Karl Erich Correns.
Jako první izoloval molekulu DNA z bílých krvinek v hnisu švýcarský lékař a přírodovědec Johanes Friedrich Miescher. Ke smůle jeho i lidstva
nebyl ovšem vzorek dostatečně čistý. V roce 1909
Na počátku všeho stál Charles Darwin, jehož kniha „O původu
druhů“ je považována za stěžejní dílo genetického výzkumu
použil německý genetik Wilhelm Johannes poprvé
výraz gen a došlo k objevu chemické skladby DNA.
Poté nastala v této oblasti doba dlouhého ticha,
svět se vypořádával především s oběma světovými válečnými konflikty. Na sklonku toho druhého,
přesněji řečeno v roce 1944, realizovali pánové
Oswald Avery, Colin McLeod a MacClyn McCartney sérii pokusů s transformacemi pneumokoků.
Na jejich základě dospěli ke zjištění, že DNA je genetickým materiálem buněk. Věci se daly do pohybu. V roce 1952 proběhl Hearsheyho-Chaseové
experiment, který přinesl důkaz toho, že v případě
virů není pro dědičnost stěžejní protein, ale DNA.
Nezadržitelný postup
O rok později došlo k dalšímu velkému zlomu.
Vědci z Cambridge James Watson (USA) a Francis Frick (Anglie) objevili model šroubovice DNA.
Stalo se tak na základě rentgenové strukturní analýzy, přičemž velký podíl na objevu měla Rosalind
Franklinová, která jako první změřila difrakční vzor
DNA. V roce 1953 byl oficiálně sestaven model
DNA, o devět let později obdrželi Crick, Watson
a Wilkins (jeho zásluha spočívala v tom, že přivedl Cricka s Watsonem na difraktogramy Franklinové, spoluautor rentgenové strukturní analýzy)
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Rosalind
Franklinová se ocenění nedožila. Nástup DNA byl
nezadržitelný, vědci postupovali směle a systematicky kupředu. Například v roce 1973 byla vyvinuta technika klonování DNA (Boyer, Cohen, Berg).
Rok 1981 byl ve světě vědy mimo jiné ve znamení
první transgenní myši a objevu první lidské mitochondriální DNA. V roce 1984 přišel britský genetik Alec Jefferys s metodou vizuální identifikace.
V roce 2004 došlo na klonování člověka, ze vzniklých embryí byly získány kmenové buňky.
BMW revue 3/2013 39
téma
DNA
vatenácti letech, byl obviněn a poté odsouzen
na doživotí za znásilnění devítiletého chlapce, který
jej při procesu označil za pachatele. Po celou dobu
přesvědčoval pan Bain okolí o své nevině. V roce
2001 pak povolil stát Florida otevření starých případů, včetně analýzy DNA. Po čtyřech zamítnutých
žádostech na pátý pokus uspěl. Test prokázal, že
sperma na trenýrkách oběti nepocházelo v žádném
případě od odsouzeného muže. James Bain strávil
ve vězení 35 let. Nutno říci, že stát Florida nařizuje
vyplácet každému neprávem odsouzenému za každý rok strávený ve vězení 50 000 dolarů.
Mimochodem, analýza DNA rovněž prokázala,
že manželé Jaroslav a Růžena z jihočeské vsi Dubenec, které zastřelila německá policie v prosinci
2010 při pokusu o přepadení banky v Karlsruhe, se
zločinu věnovali od roku 1995. Za tu dobu si přišli
na dva miliony eur.
Lidé na zakázku?
5. července 1996 přišla na svět ovce Dolly, první savec
úspěšně naklonovaný ze somatické buňky jedince
Hallo, Dolly
5. července 1996 pak přišla na svět ovce, která
svou popularitou zastínila i první zvíře ve vesmíru,
sovětského psa Lajku. Jednalo se o světoznámou
Dolly, prvního savce úspěšně naklonovaného ze
somatické buňky jedince. Pokus byl dlouho předmětem utajení, úspěšnost akce byla potvrzena
až 23. 2. 1997 Skotským výzkumným ústavem.
Zároveň bylo zveřejněno i jméno stvořitele Dolly,
profesora Iana Wilmuta. Po dvou letech dospěli
vědci ke zjištění, že buňky v těle Dolly neodpovídají jejímu stáří, ale věku genetické předchůdkyně,
šestileté ovce. Během svého života zvládla Dolly
šest zdravých jehňat, v únoru 2003 byla utracena
v důsledku plicní infekce. Vycpaný exemplář se ovšem dodnes těší pozornosti návštěvníků v Museum of Scotland. Její genetické klony pak s pravděpodobností hraničící s jistotou běhají po světě
dále. Pokud jste se snad rozhodli na základě této
informace skoncovat s jehněčím, vězte, že Americký ústav pro bezpečnost potravin a léčiv rozhodl
o tom, že veškeré maso a mléko z klonovaných
zvířat je zdraví nezávadné. Po Dolly přišlo na řadu
klonování myší, skotu, koz, prasat, muflonů, potkanů, psů a fretek. V sestavě klonovaných vyniká
vykastrovaný hřebec, světový šampion ve vytrvalostních závodech Pieraz.
40 BMW revue 3/2013
Když už jsme u masa, zastáváte teorii, že jste to,
co jíte? Pokud ano, měli byste vědět, že již od roku
2000 umí především v Itálii a USA na základě využití
technologie s použitím DNA získat v relativně krátkém časovém úseku informace o případné kontaminaci masa. Systém založený na využití DNA nese
název „Genevison“ a byl vyvinut v kanadském
Quebecku. Po jeho aplikaci lze na 99.99 % určit přítomnost listerií či salmonely v mase.
Revize poprav
Vzhledem k tomu, že nás televize prostřednictvím nekonečných řad krimi seriálů bombarduje
případy, ve kterých hraje analýza DNA rozhodující
roli, nebude od věci se krátce věnovat i této problematice. Pokud se budeme držet strohých faktů,
jen v USA bylo do roku 2010 očištěno na základě
analýzy DNA 248 neprávem odsouzených lidí, přičemž 17 z nich zachránila analýza před trestem
smrti. Rekordním byl v tomto ohledu rok 2009, kdy
bylo na základě prokazatelných DNA důkazů zrušeno devět poprav. První vězeň byl zproštěn viny
v roce 1989, z 248 nově otevřených kauz dokázala
policie zpětně identifikovat skutečného pachatele
ve více než stovce případů. Mediálně nejznámější vězněm, který se dostal na svobodu díky testu
DNA, byl James Bain. V roce 1974, ve svých de-
V polovině letošního roku se objevila nejen ve specializovaných médiích v souvislosti s DNA další zpráva
mimořádného významu. Vědcům z univerzity v americkém Oregonu se podařilo vyprodukovat kmenové
buňky z klonovaných lidských embryí. Do té doby
byla nejpřirozenějším zdrojem kmenových buněk
lidská embrya, což způsobovalo především etické
kontroverze. V tomto případě transplantovali vědci
genetický materiál do neoplodněného vajíčka, ze
kterého však předtím odstranili jeho DNA. Tímto postupem získali buňky z šesti embryí vzniklých z darovaných vajíček. Vývoj lidských embryonálních buněk
byl odborníky nazván „svatým grálem“ embryonální
biologie. Došlo tak k učinění prvního kroku k vývoji
dalších několika stovek speciálních buněk, které vytváří různé tkáně tvořící lidské tělo.
Výzkum trval šest let, nejdříve se pracovalo
s opičími embryi. Díky výsledku odpadly dvě do té
doby neřešitelné komplikace. Odbourání původní
DNA vyřešilo potíže s odmítavou imunitní reakcí
organizmu. Díky tomu bude možné, v dosud nepoznané míře, rozšířit vědecké pokusy s kmenovými
buňkami a jejich vývojovými variantami. A pokud
se budou věci ubírat správným směrem, bude díky
tomuto postupu možno nahrazovat poškozené či
zničené buňky při řadě chorob. Za všechny uveďme roztroušenou sklerózu, Parkinsonovu chorobu
či řadu onemocnění srdce. Navíc odpadne etický
problém spojený s potřebou lidských embryí.
Přesto se objev setkal i s nepříznivými reakcemi.
Vysocí církevní hodnostáři v USA vydali v souvislosti s objevem vyjádření ve smyslu „vědci budou
vytvářet klonované děti jako kopie jejich rodičů.“
Bostonský kardinál Sean O´Malley se pro změnu
obává, že bez ohledu na cíl výzkumu se bude při
Podle veřejně dostupných informací se pracuje na využití DNA vláken jako mega úložiště dat. Podle profesora genetiky na Harvardu George
M. Churche by mohl nést 1 gram DNA zhruba 700 terabajtů dat, což odpovídá více než 230 moderním pevným diskům o kapacitě 3 TB.
klonování lidí nakládat s lidskými bytostmi jako
s továrními výrobky, lidé budou vytvářeni na zakázku. Objevily se i obavy z vytváření přesných kopií
živých či mrtvých lidí. Proto je podle odpůrců nezbytné přijít s mezinárodním závazným zákazem
lidského klonování dříve, než bude pozdě.
Vědecká fronta zastává pochopitelně odlišný
názor. Podle ředitele univerzity v Oregonu Daniela Dorsy sice objev umožňuje klonovat kmenové
buňky pro léčebné účely, ale rozhodně negarantu-
je úspěch při reprodukčním klonování lidí. Uznávaná domácí kapacita profesor Josef Syka z Ústavu
experimentální biologie akademie věd ČR sice
uznává, že se může jednat o další krok k reprodukčnímu klonování. Pokud ovšem bude někdy
možno na základě objevu oregonských vědců vytvářet z takto vzniklých embryonálních kmenových
buněk v laboratorních podmínkách tkáně a orgány,
které nevyvolávají negativní imunitní reakce, stanou se novou nadějí pro budoucnost transplantací.
Mediálně nejznámějším vězněm, u kterého test DNA prokázal jeho nevinu, byl James Bain. Na fotografii
se svým obhájcem u soudu, který ho propustil 17. prosince 2009 na svobodu. Ve vězení strávil 35 let.
Poselství budoucím
generacím?
Přestože zastávám názor ve smyslu věda, pokud možno a za všech okolností vpřed, občas
narazím na informaci, se kterou si nevím dost
dobře rady. Platí to rovněž pro některá využití
genetického kódu. Například před časem se rozhodli dva výtvarníci v Londýně pro podivný pokus. Spočíval v tom, že vloží DNA z milované, leč
bohužel již zesnulé osoby, do genomu stromu.
Cíl této na první pohled nesrozumitelné aktivity?
Každá buňka geneticky modifikovaného stromu
se měla stát genetickou ozvěnou milované osoby. Strom by se stal vskutku živým odkazem.
Umělci argumentovali tím, že zatímco někteří jejich kolegové volí pro vystižení typického a jedinečného rysu člověka sochy či posmrtné masky,
oni vsadili na živý strom. Na experiment se jim
dokonce podařilo sehnat 35 000 liber a vybrat
vhodnou jabloň. Poté se ovšem do věci vložilo
veřejné mínění a bylo po projektu.
V souvislosti s DNA se rovněž hovoří o tom,
že prostřednictvím genetického kódu bude
možno do budoucna nahradit veškeré „zápisníky“ dat s omezenou životností, jejichž využití je
spojeno s použitím energie. Podle veřejně dostupných informací se pracuje na využití DNA
vláken jako mega úložiště dat. Ve prospěch
syntetické DNA hovoří její nesmrtelnost, díky
schopnosti jejího čtení víme, že je schopna
přežít i desítky tisíc let. To žádná fleška či disk
rozhodně nezvládne. V neprospěch zápisu dat
do DNA ovšem hovoří mimořádná zdlouhavost
zápisu a finanční náročnost. Přesto některá vědecká pracoviště v USA již tuto metodu testují.
V této souvislosti se hovoří o poselství budoucím generacím.
foto archiv
Petr Bošnakov
BMW revue 3/2013 41
historie
30 let vznětových motorů BMW
Vůně nafty
Už jsou to tři desetiletí, co z bran továren BMW vyjel první automobil
vybavený vznětovým motorem. Byl to model 524td a do značné míry
i okamžik, kdy došlo k prvnímu rozšíření výrobního programu směrem, který
nenechal v klidu ortodoxní fanoušky značky. Z dnešního pohledu to však byl
krok nadmíru prozíravý, jemuž předcházel poměrně dramatický vývoj.
Ve spalovacím prostoru vznětového motoru
BMW vzniká na konci stlačování tlak, který je
35krát větší než atmosférický (cca 3,5 MPa).
Vzduch se přitom ohřeje na teplotu přibližně
700 stupňů Celsia. Těsně před tímto okamžikem se do válce vstříkne pod tlakem 200 MPa
přesně definovaná dávka paliva, která se začne
postupně vlivem teploty vzněcovat a tlačit píst
do dolní úvratě. Přitom vykonává práci, tlak
ve spalovacím prostoru se zvýší až na přibližně
42 BMW revue 3/2013
7 MPa (70násobek atmosférického tlaku) a teplota přesáhne 2000 stupňů Celsia. Ve srovnání se zážehovými motory jsou pracovní tlaky
vznětového motoru téměř dvojnásobné a jsou
hlavní příčinou, proč právě vznětový motor dokáže z hlediska účinnosti překonat zážehové
konkurenty. Současně jsou ale také příčinou
menší kultury chodu naftového motoru a jeho
schopnosti dosáhnout menších maximálních
otáček. To všechno byly před třiceti roky důvo-
dy, proč mnoho příznivců sportovně zaměřené
značky BMW vznětové motory pod kapotou
těchto vozů odmítalo. Současně bylo ale jasné,
že právě vznětový motor dokáže nabídnout při
specifickém průběhu výkonu a točivého momentu nejen úspornější provoz, ale také specifický jízdní projev. Od doby před třiceti lety
však vývoj značně pokročil – to však platí nejen
pro vznětové motory, ale také pro ty zážehové.
Začněme ale hezky postupně.
První sériový vznětový motor BMW se představil v roce 1983 v modelu 524td
Počáteční potíže
Psal se rok 1975 a u BMW začali poprvé uvažovat o vznětovém motoru pod kapotou svých vozů.
Byla to reakce na celosvětovou ropnou krizi a z ní
vyplývající postupně se zvyšující podíl vznětových
motorů na registracích nových automobilů. Jen
v Německu stoupl podíl vznětových motorů v osobních automobilech od roku 1973 do roku 1982 ze
čtyř na patnáct procent, o další čtyři roky později
patřila vznětovým motorům celá jedna třetina trhu.
Ve Francii, Belgii a Itálii přitom byl tento podíl ještě
vyšší. Současně s úvahami o vznětovém motoru
v BMW pracovali na dalších projektech snižování
spotřeby paliva. Mezi nimi byly například systémy
vypínání válců nebo funkce start-stop. Tyto technologie ale nebyly vzhledem ke stavu technologického vývoje realizovatelné, a tak na řadu přišel právě
vývoj vznětového motoru. Nový turbodiesel, původně plánovaný jako čtyř- a šestiválec, v Mnichově
vznikal pod kódovým označením M78 s využitím
principů a techniky použitých na tehdejších zážehových řadových šestiválcích. Cílem totiž bylo postavit
sportovně laděný vznětový motor, který se bude vyznačovat nadstandardní kultivovaností a maximem
sdílených dílů se zážehovou jednotkou.
Prvotní vývoj vznětového motoru BMW nakonec vyústil ve velmi složitý stroj, který nebyl
vhodný pro sériovou výrobu. Již tehdy se totiž
vyvíjel systém přímého vstřikování nafty, který
by využíval sdružených jednotek čerpadlo-tryska
určených pro každý jednotlivý válec a poháněných vačkovou hřídelí (podobný systém aplikoval
na své motory TDI koncern Volkswagen o čtvrt
století později). Kvůli vysokému namáhání hlavy motoru se zkoušelo řešení dříve aplikované
na leteckých motorech spočívající v jednodílné
konstrukci, avšak vysoká hlučnost si následně
vynutila pryžové uložení vačkových hřídelí a další
úpravy, které byly příliš nákladné.
Správná cesta
Po krátké době, v roce 1978, bylo zjištěno, že
tudy cesta nevede a pod kódovým označením
M105 začal vznikat konvenčněji pojatý vznětový
motor BMW se vstřikováním do předkomůrky,
s přeplňováním a mezichladičem stlačeného
vzduchu. Vznikl motor, který z objemu 2,4 litru byl schopen dodat výkon 85 kW (115 k) při
vysokých 4800 min-1. Při sériovém nasazení se
motor přejmenoval na M21 a v roce 1983 oslavil
premiéru v modelu BMW 524td. Na trh přišel
se sloganem „nejrychlejší sériový diesel světa“,
Vznětové motory BMW
v kódech
Rok Kód Objem
Výkon
Tříválec
2014 B37 1,5 l
74 až 130 kW*
Čtyřválce
1994 M41 1,7 l
66 kW
1998 M47 2,0 l
85 až 120 kW
2006 N47 1,6 a 2,0 l 70 až 160 kW
Šestiválce
1975 M78 prototyp
1978 M105 prototyp
1983 M21 2,4 l
63 a 85 kW
1991 M51 2,5 l
85 a 105 kW
1998 M57 2,5 a 3,0 l 120 až 210 kW
2008 N57 3,0 l
150 až 280 kW
V8
1999 M67 3,9 a 4,4 l 180 až 242 kW
* předpokládané neoficiální hodnoty
BMW revue 3/2013 43
historie
30 let vznětových motorů BMW
První a jediný vznětový osmiválec BMW (M62) se představil v roce 1999.
Dnes ho nahradil šestiválec s trojicí turbodmychadel.
BMW 320d v roce 1998 se vznětovým motorem
jako jediné vyhrálo závod 24 hodin Nürburgringu
Vznětová ofenziva přelomu
tisíciletí
Srovnání 1. a nejnovější generace vznětových BMW
Počet válců
Zdvihový objem
BMW 524td (1983)
6
2443 cm3
Výkon
Litrový výkon
Točivý moment
85 kW (115 k)/4800 min-1
35 kW/l
210 N.m/2400 min-1
Litrový točivý moment
Převodovka
Pohotovostní hmotnost
Výkonová hmotnost
Délka
Zrychlení 0-100 km/h
Nejvyšší rychlost
Spotřeba
86 N.m/l
5M/4A
1175 kg
13,82 kg/kW
4325 mm
16,1 s
165 km/h
6,9 l/100 km (průměr)
44 BMW revue 3/2013
který se v průběhu let použil ještě několikrát.
Vývoj šestiválce probíhal v blízké spolupráci BMW
a rakouské společnosti Steyr-Daimler-Puch AG.
BMW nakonec ve Steyru postavilo továrnu na výrobu motorů, ve které od roku 1979 vznikaly zážehové
jednotky, k nimž se později přidaly i vznětové.
Naftový šestiválec se postupně rozšiřoval do dalších modelů. Objevil se v řadě 3 (E30) a dále vznikla jeho slabší verze s výkonem 63 kW (86 k) bez
přeplňování, která měla označení 524d a 324d. Postupný vývoj pokračoval a v roce 1987 dostaly tyto
motory světovou novinku v podobě elektronické
řídicí jednotky pro vznětové motory – DDE (Diesel
Digitale-Elektronik), která sledovala průběh vstřikování i spalování a nahradila pevné spojení plynového
pedálu s motorem elektronickou cestou. Náročný
systém využíval mnoha čidel a sledoval kromě polohy plynového pedálu také rychlost vozu, otáčky motoru, aktivitu brzdové soustavy, spojky i klimatizace,
teplotu vzduchu, chladicí kapaliny i paliva, stejně tak
jako nastavení vstřikovacího čerpadla a plnicí tlak.
To je dnes u všech motorů standard, tehdy se však
jednalo o světový unikát, který měl přínosy ve snížení hlučnosti, průběhu výkonu i spotřebě paliva.
V roce 1991 následovala druhá generace vznětového šestiválce (M51), která se dodávala ve dvou
verzích – s mezichladičem stlačeného vzduchu
105 kW (143 k) a bez něj s výkonem 85 kW (115 k).
Určen byl pro modely 325tds/525tds a 325td/525td.
Prvně jmenovaná kombinace byla nejrychlejším
vznětovým vozem světa. Objem motoru se zvětšil
na 2,5 litru a důslednou optimalizací konstrukce, stejně tak jako novým základem, kterým byl zážehový
šestiválec M50 s roztečí válců 91 mm, se podařilo
zvýšit sílu motoru a současně snížit spotřebu paliva.
Motor byl důkladně odhlučněn pečlivým zapouzdřením, a chladiče byly dokonce vybaveny pohyblivými
klapkami, které se do širšího povědomí dostaly až
v rámci strategie EfficientDynamics o patnáct let
později. V roce 1994 následovalo logické rozšíření
palety vznětových motorů o menší čtyřválec M41.
Vznikl nejjednodušší možnou cestou – zkrácením
šestiválce o dva válce. Tím bylo dáno, že měl objem 1,7 litru, a s výkonem 66 kW (90 k) se dodával
do modelů 318tds. Zajímavostí motoru bylo plastové
sací potrubí, které snížilo jeho hmotnost na 153 kg.
BMW M550d (2012)
6
2993 cm3
280 kW (381 k)/4000-4400 min-1
94 kW/l
740 N.m/2000-3000 min-1
247 N.m/l
8A
1880 kg
6,71 kg/kW
4910 mm
4,7 s
250 km/h
6,2 l/100 km (kombinace)
Nová generace čtyřválcových turbodieselů se
představila v roce 1998 (M47) v modelu 320d,
který stanovil měřítka spojení dynamiky a spotřeby paliva. Motor s výrazně zesíleným blokem
dostal přímé vstřikování s čerpadlem Bosch
VP44 a pracovním tlakem 175 MPa. Novinkou
byl čtyřventilový rozvod s dvojicí sacích kanálů
s různou geometrií pro každý ventil (pro tvorbu
vírů), stejně tak jako turbodmychadlo s variabilní
geometrií lopatek. Blok motoru s roztečí 91 mm
byl intenzivně zesílen, což zajistilo mimořádnou
tuhost přinášející příkladnou kulturu chodu. Motor disponoval výkonem 100 kW (136 k). Čtyřválec se uvedl v tom nejlepším světle – v roce 1998
v karoserii modelu řady 3 E36 (typ 320d, který
se v dané generaci nikdy neprodával) vyhrál jako
první a dosud jediný vznětový automobil v celkové klasifikaci 24hodinový závod na Nürburgringu!
Milníky ve vývoji
vznětových motorů BMW
1975
1978
1979
1983
1987
1991
1994
1998
1999
2003
2004
2004
2007
2009
2011
2013
Začátek vývoje vznětového
motoru BMW (M78)
Znovu zahájený vývoj, který
vedl k sériové produkci
Otevření motorárny v rakouském Steyru (zážehové a později
i vznětové motory
Premiéra prvního vznětového
BMW 524td
První elektronická řídicí
jednotka vznětových motorů
DDE (Digitale Diesel-Elektronik)
v modelu BMW 524td
2. generace řadového vznětového šestiválce v BMW 525tds
1. generace vznětového čtyřválce v modelu 318tds (objem 1,7 l)
Nová generace čtyř- i šestiválcových turbodieselů: přímé
vstřikování (R6 Common-Rail);
čtyřválce M47, šestiválce M57
Vznětový V8 v BMW 740d
1. Coupé BMW se vznětovým
motorem: BMW 330Cd
Dvoustupňové přeplňování
vznětového motoru: BMW
535d (200 kW/272 k)
1. Cabrio BMW se vznětovým
motorem: BMW 320d Cabrio
Dvoustupňové přeplňování
u čtyřválcového motoru
První ochrana proti natankování
benzinu do vznětového automobilu
Třístupňové přeplňování:
BMW M550d xDrive
(3,0 l 280 kW/381 k)
Plnění emisní normy EU6
zásluhou technologie Blue
Performance u většiny nových
modelů
Aktuálně nejsilnější turbodiesel BMW se dodává do modelů M Performance
(M550d, X5 M50d a X6 M50d) a do luxusního BMW 750d
Stejné principy použité na čtyřválci se aplikovaly
také na novou generaci šestiválcových turbodieselů M57, které se představily ve verzi s objemem
3,0 l (později i 2,5 l) a ve své době patřily k naprosté
světové špičce v dané třídě. Na rozdíl od čtyřválců
dostaly šestiválcové motory jako první u BMW přímé vstřikování Common-Rail.
O rok později vznětová ofenziva pokračovala
představením osmiválcového turbodieselu M67,
který byl postavený na základě zážehové jednotky M60. Osmiválec se vyznačoval celou řadou
zajímavých technických řešení, mezi které patřila například lámaná sedla hlavních ložisek klikové
hřídele, což byla podobná technologie jako u ojničních ok. Samozřejmostí byla dvojice turbodmychadel s v dané době neobvyklým elektrickým (namísto podtlakového) řízením geometrie
rozváděcích lopatek. Výkon osmiválce použitého
v modelu 740d činil 180 kW (245 k).
Vývoj vznětových motorů postupně pokračoval
používáním hliníkových bloků motorů, vyspělejších vstřikovacích systémů Common-Rail, aktivně pracujících chladicích systémů, stejně tak jako
mazání s regulovaným průtokem oleje. Vznětové
motory se postupně dostávaly do všech modelových řad s výjimkou roadsterů Z4.
V roce 2004 BMW zaznamenalo světové prvenství sériovou výrobou stupňovitě přeplňovaného vznětového motoru (stále na základě
jednotky M57). Vyspělý systém přeplňování byl
aplikován na třílitrový turbodiesel modelu BMW
535d a výsledkem byl výkon 200 kW (272 k).
Postupnou modernizací dnes tato verze nabízí
výkon 230 kW (313 k).
Vývoj však pokračoval dál a BMW v roce 2011
představilo šestiválec se stupňovitým přeplňováním pomocí trojice turbodmychadel, který stál
na základě motoru N57 z roku 2008. Mimořád-
ný šestiválec si zachoval objem 3,0 l a disponuje
výkonem 280 kW (381 k), což znamená rekordní litrový výkon 93,3 kW/l. Nejaktuálnější verze
vznětových čtyř- a šestiválců již nyní splňují díky
technologii BluePerformance emisní normy EU6.
A ve výhledu jsou již nyní první vznětové tříválce
BMW, které by se mohly představit již příští rok.
V osmdesátých letech byl příchod vznětového
motoru do nabídky značky BMW velkou událostí. Přestože si tento druh pohonu postupně
našel své zákazníky, které přesvědčil nebývale
sportovním projevem, vyvolal vlnu kritiky zejména ze strany tak zvaných skalních fanoušků značky, nad níž se dnes můžeme pouze pousmát.
Bude zajímavé sledovat, jak za třicet let budeme
nahlížet na v současnosti představovaná hybridní a elektrická BMW...
foto archiv
Petr Hanke
BMW revue 3/2013 45
motorsport
B r i t i s h To u r i n g C a r C h a m p i o n s h i p
Nakouknutí
na britské ostrovy
Závody cestovních vozů patří mezi ty nejpopulárnější všude na světě.
Včetně britských ostrovů, na nichž se šampionát této kategorie – jezdící se
v posledních letech pod názvem BTCC - koná už nepřetržitě 55 let.
48 BMW revue 3/2013
A zřejmě nikoho nemůže překvapit, že také
v této letos 10dílné sérii jsou k vidění vozy bavorské automobilky BMW. Šampionát BTTC (British
Touring Car Championship) je totiž vypsán pro automobily třídy S2000 a navíc i pro tzv. NGTC. A co
se za těmito čtyřmi písmenky skrývá? Je to označení nové generace závodních cestovních vozů,
které jsou vybaveny dvoulitrovými přeplňovanými motory, sekvenční šestistupňovou převodovkou, mají pohon jedné libovolné nápravy a jsou
volně prodejné v britské distribuční síti. A je asi
zbytečné říkat, že hlavním smyslem NGTC je
u závodních týmů snížení provozních nákladů.
Samozřejmě za předpokladu konkurenceschopnosti s dražší kategorií S2000. Ale jak se zdá, tyto
úmysly se daří. Šampionát BTTC, jehož nejdelší
trať najdeme ve Snettertonu (4,33 km), nejkratší
v Brands Hatch (1,92 km) a v němž je nejrychlejším okruhem Thruxton, zatímco tím nejpomalejším skotský Konckhill, totiž letos nabízí startovní pole jako hrom: 32 startujících, automobily
hned 11 značek (Proton, BMW, Seat, MG, Audi,
Vauxhall, VW, Honda, Ford, Toyota a Chevrolet)
a navíc zřejmě nejkvalitnější konkurenci od doby,
kdy v BTCC účinkovalo populární Superturismo.
Mimo to však tyto závody skýtají i řadu dalších
zajímavostí. Na rozdíl od jiných seriálů totiž nabízí
každý závodní víkend hned tři samostatně bodované závody, ve kterých boduje 15 nejlepších
jezdců a v němž se berou bonusové body i za nejrychlejší kolo, vedení v závodě a v úvodním ze
závodů i za pole position. Jako zpestření se navíc uplatňuje také povinnost, že jeden z těchto
tří závodů (s výjimkou Thruxtonu) musí jezdec –
samozřejmě podle vlastního výběru - absolvovat
na speciální, měkčí a výrazně označené směsi
pneumatik Dunlop. Což přináší – podobně jako
v F1 – možnost dalších taktických variant.
Od rarity k favoritům
Automobily BMW se v tomhle britském seriálu samozřejmě prohánějí řadu let. Už proto, že
právě závody cestovních vozů jsou odjakživa pro
mnichovskou automobilku její sportovní parketou. A stejné to je i v této sezoně, v níž ovšem
známý britský tým West Surrey Racing – jezdící
letos pod jménem sponzora eBay – vsadil místo
tradičních modelů BMW 320si na úplnou novinku: na vůz BMW 125i. Tedy na automobil jedničkové řady, který má zrychlení z klidu na 100 km/h
za 6,5 sekundy, ale na britských závodních okruzích před sezonou představoval spíš raritu a zcela neznámou veličinu. Novozélandský šéf týmu
Dick Bennetts se navíc za jeho volant rozhodl vedle Roba Collarda a Nicka Fostera – angažovat
Colina Turkingtona. Populárního a velmi rychlého
Ira, který se před 31 lety narodil na první jarní den,
ale poslední tři roky měl v BTCC absenci. V Portdownu bydlící Turkington, který v roce 2009 BTCC
s vozem BMW 320 vyhrál, se totiž od té doby
potuloval v mistrovství světa cestovních vozů
v kategorii Independent (tedy jako soukromý jezdec) a v roce 2010, kdy startoval i v Brně, vyhrál
závod na japonském okruhu Okayama. Loni se
pak milovník fotbalu, spaní a lyžování představil
se svým BMW 320 i ve skandinávském šampionátu, v němž skončil celkově pátý.
Po vítězství se Turkington cítí nejlépe
V sezoně 2009 získal Ir v seriálu BTCC s vozem BMW 320si prvenství
BMW revue 3/2013 49
motorsport
B r i t i s h To u r i n g C a r C h a m p i o n s h i p
Letošní vítězství s vozem BMW 125i na okruhu Croft
Letos do britského šampionátu sice vstupoval
s přetrvávající nemocí, nicméně také s optimismem: „I když se budeme s novým vozem teprve
učit a snažit se rozpoznat jeho přednosti i slabosti, jsem přesvědčen, že náš potenciál není malý.
A za určitých okolností by mohl stačit i na titul.“
Tahle slova irského jezdce ovšem rozhodně
nekorespondovala s obecným míněním a nijak
je nepotvrzovalo ani jeho umístění v zahajovacím
závodním víkendu v Brands Hatch. V každém ze
tří závodů se sice dokázal vejít do první desítky,
ale dvě osmé a jedna devátá pozice hovořily spíš
o průměrnosti než o nějaké možnosti ataku na titul. Jenže Turkington, který před čtyřmi lety vyhrál
prestižní cenu Autosportu pro britského pilota,
dokázal svá slova podpořit již během dalšího závodního víkendu v Donington Parku: na tomhle
populárním okruhu, kde se jel i závod F1, totiž dokázal vyhrát třetí ze závodů! Jeho první vítězství
sice vzbudilo pozornost, ale protože v Thruxtonu
byl ve velice vyrovnaném seriálu vděčný za šesté
místo, nijak se nepřeceňovalo. Ovšem když v Oulton Parku dojel ve dvou ze tří závodů na pódiové
pozici (druhý a třetí), začalo už se o něm a jeho
BMW 125i hovořit víc než hlasitě. A pak přišel šok
na okruhu Croft. Na této 3,4 km dlouhé trati, ležící
nedaleko Daltom-on-Tees, totiž Turkington nejen
dva ze tří závody vyhrál, ale v tom posledním dojel
druhý za vedoucím mužem šampionátu Mattem
Nealem (Honda Civic)! V ten moment už se začalo Turkingtonovo jméno skloňovat ve všech pádech. A nejen na tribunách, ale i v tisku a 31letý
jezdec, který v roce 2009 v Mnichově obdržel již
podruhé Sportovní trofej BMW, byl okamžitě při-
50 BMW revue 3/2013
řazen k titulovým uchazečům. Navzdory tomu, že
klání ve Snettertonu přineslo milovníku okruhu
v Mondello Parku sice vedení ve dvou závodech
a nakonec i slušný bodový zisk, ale žádné pódiové
umístění (čtvrté a dvakrát šesté místo). Po dvou
třetinách šampionátu BTCC však Turkington, který
v něm už dokázal 22 závodů vyhrát, titulové vody
čeřil stále. A navíc byl přesvědčen, že se na tom
nic nezmění ani v říjnu, kdy tenhle populární seriál
končí. Jak to nakonec dopadne, je těžké odhad-
nout. Jisté však je, že Colin Turkington, jehož bratr
Gary před lety závodil s formulovými vozy, letos
dokázal i svým krajanům připomenout, že když
se řekne Brit, cestovní vozy a BMW, nemusí to
vždycky bezvýhradně znamenat trojnásobného
mistra světa Andy Priaulxe. A navíc předvedl, že
se sportovní nářadí par-excellance stalo i z nenápadných bavorských automobilů jedničkové řady...
foto archiv
-pm-
V sezoně 2010 si Turkington zajel mistrovství světa cestovních vozů
SÍLA VÝKONU
SVOBODA ŘÍZENÍ
AŽ O 60% VYŠŠÍ MAZACÍ ÚČINNOST
OPROTI PŘEDNÍMU KONKURENTOVI*
Castrol EDGE Professional BMW LL04 0W-30, využívající technologii Fluid Strength Technology™,
je dosud nejlepší a nejvýkonnější motorový olej, vytvořený exkluzivně pro vozy značky BMW.
Jeho jedinečná přizpůsobivá síla snižuje kontakt kovových částí při různých rychlostech jízdy.
Castrol EDGE Professional - snižuje tření a maximalizuje výkon motoru.
*Testováno oproti motorovému oleji 5W-30 předního konkurenta
téma
kde všude se dá najíst
Letem
restauračním
světem
Zajít do vyhlášené restaurace na dobré jídlo patřilo odjakživa mezi největší
příjemna. A platí to dodnes. Navzdory tomu, že kupříkladu globalizace už
dokázala mnohé místní speciality roznést do nejrůznějších koutů zeměkoule.
Takže mnohá restaurační menu se stala velmi internacionální záležitostí
a řada z nich kvůli tomu ztratila svou jedinečnost.
Vchod do království Joëla Robuchona v Las Vegas
52 BMW revue 3/2013
Jenže možná že i proto se staly součástí vyhlášenosti mnohých restaurací vedle jídel a nápojů
také další faktory: atmosféra, prožitek i prostředí,
jež kulinářské zážitky provází. Jakási nadstavba,
která od sebe restaurace odlišuje, přináší výjimečnost a co se – ostatně i u nás - velmi rychle
stává součástí restaurační image.
Byl to také důvod, proč jsme se po světě trochu porozhlédli tímto pohledem. A proč se vám
v následujících řádcích pokusíme přiblížit několik
tipů, jak propojit jídlo se zajímavým zážitkem a pocitem nevšednosti. Kde prostě i tak všední fráze
jako je „Dobrou chuť“, může zaznít nevšedně, či
dokonce výjimečně...
Ithaa na Maledivách
Horká čokoláda v dusné Dubaji
Jsou například tací, co vyznávají tradici a historii. A ten, kdo se hodlá pochlubit, že byl hostem v opravdu staré restauraci, má na našem
Vídeňský Greichenbeisl
restauraci Sobrino de Botín (1725), jejíž specialitou je pečené selátko a kterou považují za jednu z prokazatelně nejstarších hospod světa...
Jiní si pro změnu při jídle potrpí na nějakou
originalitu. Pro takové je jako stvořený jeden
z fenoménů, který už se během posledních let
představil ve více jak 40 státech světa: tzv. oběd
či večeře v oblacích. Tedy kulinářské hody probíhající u stolu umístěného na devět metrů dlouhé
a pět metrů široké plošině. Zavěšené samozřejmě v patřičně atraktivní lokalitě na jeřábu, jehož
prostřednictvím můžete své menu konzumovat
nějakých 50 metrů nad zemí. A právě tuhle specialitu v září premiérově zažila i Praha.
Naopak pět metrů pod hladinou moře se můžete již osm let najíst ve známé restauraci Ithaa
na Maledivách v Indickém oceánu. Tedy v jednom z nejuznávanějších rájů světa. Tato restaurace, navržená pro 14 osob M.J. Murphym, je
přirozeně prakticky úžasným akváriem, v němž
se kolem vás v modré vodě neustále prohánějí
nejrůznější ryby. Ale protože životnost Ithaa je
odhadována na 20 let, je pomalu na čase do tohoto restauračního klenotu vyrazit...
Oběd nad střechami
Stařičká restaurace La Couronne v Rouen
kontinentu hned několik možností, si podobný
zážitek dopřát. Jednu z nich nabízí bezesporu
návštěva restaurace La Couronne, kterou najdeme ve francouzském Rouenu a jež byla založena již v roce 1345. Tedy v době, kdy ve Francii vládl král Filip VI., a jež vás přivítá především
spoustou normandských specialit. A těch
známých, kteří už to dávno udělali a ke Koruně zašli, není zrovna málo. Vždyť v restauraci
na Starém trhu už vedle mnoha dalších přivítali třeba herečku Sofii Lorenovou, pětinásobného mistra světa F1 Juana Manuela Fangia
či monackou princeznu Grace. Poněkud blíž je
v tomto směru ovšem pro našince vídeňská restaurace Greichenbeisl (1447), kam pro změnu
chodili třeba známí skladatelé jako Beethoven,
Schubert, Strauss, Brahms, ale také spisovatel
Mark Twain a kde mají zavřeno pouze jediný
den v roce: 24. prosince. A na stáří své hospody jsou hrdí i v Madridu, kde mají vyhlášenou
BMW revue 3/2013 53
téma
kde všude se dá najíst
Hodně zajímavou restauraci měli v úmyslu
otevřít také v Moskvě. To když tam před šesti
lety postavili pozoruhodný zavěšený most Živopisnyj, jehož součástí je i 105 m vysoký pylon.
Právě na něm je také umístěn disk, v němž
měla být otevřena jakási UFO restaurace. Jenže
rarita, jež se měla stát nejokázalejší i nejdražší
restaurací ruské metropole, se však nakonec
otevření nikdy nedočkala: projekt totiž měl problémy s bezpečností, část vyhořela a kvůli nedostatku investic se nikdy nerealizoval...
V Ice Lounge vás to přímo nutí se tulit...
Jinou kulinářskou pozoruhodnost ve svém dusném prostředí nabízí taková Dubaj. Je jím hodně
studené posezení s horkými nápoji. Kavárna Ice
Lounge, jejíž interiér je výhradně záležitostí vyřezávaného ledu, je přirozeně v prostředí, kde před
jejím vchodem teploměr ukazuje 35 stupňů Celsia,
Najíst se dá dokonce i na Auille du Midi
poněkud paradoxní záležitostí. A také důvodem,
proč člověk v této arabské kavárně pro 40 lidí
vyfasuje během návštěvy k dispozici teplé boty,
čepice, rukavice a bundy. Během následujících 40
minut se zato cítí v opravdu jiném světě, než je
ten, z něhož před necelou hodinou vstoupil...
Nikdy neotevřená restaurace v Moskvě
Největší plovoucí restaurace světa – Jumbo
Na rozdíl od této moskevské restaurace ta,
kterou najdeme až v nadmořské výšce 3 842 m
na Aiguille du Midi, ležící nad Chamonix, funguje
naprosto perfektně. Pojme sice pouze 30 hostů,
funguje od Štědrého dne do 16. září a je mnohem
skromnější. Nicméně patří k těm z nejneobvyklejších a zdaleka ne každý se do ní určitě vypraví.
Naprosto perfektně přirozeně - a ještě mnohem déle - funguje i podnik Jumbo. Což je vlastně největší plovoucí restaurace světa, postavená ve stylu starých čínských císařských paláců.
Tato loď je už od roku 1976 zakotvena v hongkongském Abeerdenu, a i když v interiéru, který je směsicí umění dynastie Ming a moderní
čínské kultury, najdete samozřejmě pekingskou
kachnu či pečenou husu - stejně jako vyhlášenou kantonskou kuchyni, orientují se tu převážně na plody moře.
54 BMW revue 3/2013
To americký Bern´s Steak House, který najdete ve floridské Tampě, je spíše vyhlášen masovými lahůdkami, které slibuje už v názvu podniku.
Během svého prezidentování jej dvakrát navštívil George W. Bush, nicméně tato restaurace si
respekt vybudovala něčím úplně jiným: disponuje totiž největším vinným výběrem na zeměkouli
a její nabídka obsahuje 90 000 lahví!
Rekordní restaurace
Prostřednictvím tohoto tak trochu nenápadného floridského podniku jsme se v našem - doslova a do písmene letmém - pohledu na pozoruhodné bary a restaurace pomalu přesunuli k jakýmsi
„rekordmanům“. Tedy takovým, jimž v tomhle
restauračním světě v něčem prostě patří nějaké
světové prvenství.
K nejdražším restauracím světa například patří
newyorská Masa, tokijská Arogawa, pařížský restaurant Alaina Ducase, podnik Joëla Robuchona
v Las Vegas či Ramseyova restaurace v Londýně.
Tu první najdete zásluhou jejího majitele Masa
Takayami již devět let na Manhattanu, její specialitou je sushi a ceny v ní začínají na 450 dolarech.
Druhá sídlí v prvním patře tokijského Onarimon
Odakyu Building, ale navzdory tomu je spíše orientována na steaky ze speciálně chovaných krav
Wagyu. A na účet pro jednu osobu byste si měli
rezervovat minimálně 500 dolarů. Jen o malinko méně pak zaplatíte, když na pařížském Plazza
Athenese vstoupíte do hotelu Alaina Ducasse.
Tokijská Arogawa, představující království steaků
V něm vévodí samozřejmě francouzská kuchyně
v luxusním prostředí, včetně lanýžů, kaviáru či
mořského raka, přičemž tu najdete vína a dezerty považované v metropoli nad Seinou za zdaleka
nejlepší. Na francouzskou kuchyni ostatně ve své
luxusní restauraci - s pouhým tuctem stolů v hlavní jídelně - v Las Vegas vsadil i Joël Robuchon.
Zatímco v Londýně patří mezi drahé kulinářské
skvosty restaurace i z televize známého Gordona
Ramseye. Ta sice disponuje pouze 13 stoly, ale
každý večer tu mají doslova narváno, přestože tu
v průměru necháte 120 liber na osobu...
V Las Vegas občas se svým šéfkuchařem vaří
i sám Joël Robuchon (vpravo)
Rozhodně ne nejdražší, zato v budově vůbec nejvýše umístěnou restauraci na světě (442 m) pro změnu najdete ve 122. patře dubajského Burj Khalifa.
Jmenuje se At.mosphere, nábytkem ji vybavil Adam
Tihany a samostatným výtahem se do ní dostanete
během necelé minuty. O moc nižší není ani nejvyšší
otáčivá restaurace světa, která je dislokována v Canton Tower v čínském Guangzghou. Otočné restaurace tu jsou dokonce dvě (ve výškách 428 a 417 m),
ale nedočkáte se v nich kupříkladu polévky. Důvod je
jasný: za určitých povětrnostních podmínek je totiž
výkyv konstrukce na obě strany až 1,5 metru...
Výhled ze 442 metrů skýtá dubajská restaurace At.mosphere
BMW revue 3/2013 55
téma
kde všude se dá najíst
Věž Canton Tower je domovem
hned dvou otáčivých restaurací
Z hlediska nadmořské výšky je nejvýše
položenou hospodou světa bolivijská Chacaltaya, ležící v 5 421 metrech nad mořem
nedaleko La Paz. Nejvýše položená točící se
restaurace se však pro změnu jmenuje Three
Sixty a je ve Švýcarsku. Najdete ji ve výšce
Chacaltaya poblíž bolívijského La Paz
má nadmořskou výšku 5 421 m
3 456 m nad mořem v Saas-Fee a během jídla tu máte unikátní šanci si kompletně a ze
všech možných úhlů prohlédnout úžasné panorama alpských velikánů.
Podzemní La Mina Club Bar v Mexiku
56 BMW revue 3/2013
Naopak do nejhlubší restaurace světa to
nemáme rozhodně nijak daleko. Leží totiž
v jihopolském městě Wieliczka, kde se dá
poobědvat či povečeřet v bývalém solném
dole, celých 125 m pod zemí. Něco do pusy
si ale můžete dát i v nejhlubším baru na světě. Ten je ale k mání až v Mexiku. Také on je
umístěn v bývalém dole, tentokrát na zlato,
a jeho hloubka je 320 m pod zemí. A kdybyste jej snad hledali, tak se v Zacatecas ptejte
po La Mina Club baru. Z hlediska nadmořské
výšky na tom ovšem jsou samozřejmě ze
všech restaurací nejlépe známé hotely Leonardo Club a Mövenpick, jenž leží u Mrtvého
moře, které se chlubí výškou 423 m pod hladinou moře.
Jestliže ale projevíte přání být hosty největších restaurací na světě, pak musíte
vyrazit buď do Damašku, případně do RoyNejsevernější Mellagered Kafé
Část obří restaurace Royal Dragon
al Dragon v thajském Bangkoku. V prvním
případě narazíte na podnik Damascus Gate,
kde má personál v počtu 1 800 lidí pro hosty údajně k dispozici 6 014 míst, v Thajsku
Stůl pro dva: italské Solo per due
hovoří o tom, že jsou schopni obsloužit víc
jak 5 000 návštěvníků. Některé restaurace
však svou slávu postavily na zcela opačném
principu. Takže nabízejí pouze jediný stůl pro
dva hosty! A něco takového se dá zažít třeba
v italských podnicích Solo per due, který sídlí
ve Vancone, či Peperino v San Miniato.
Ale když už jsme u těch restauračních rekordů či kuriozit, asi bychom si měli připomenout, že vůbec nejsevernějším barem světa
je již od roku 1919 Mellagered Kafe v Ny-Alesundu na Špicberkách (78°55´36.78´´ severní
šířky a 11°56´13,7´´ východní délky). Naopak
nejjižnější restauraci najdete v hotelu Lakutaia Lodge v chilském Puerto Williams. Tedy
na samém konci Ameriky v oblasti bájného
Hornova mysu. Ovšem protože dnes už řada
turistických zájezdů směřuje i do Antarktidy,
je za nejjižněji ležící veřejný bar světa považován ten, který se jmenuje Faraday a je
umístěn v ukrajinské výzkumné základně
Vernadsky, dislokované na ostrově Galindez
v Antarktidě...
A protože i z našeho skutečně letmého výletu do různých restaurací je zřejmé, že možnost říci své „Dobrou chuť“ má člověk v řadě
skutečně zajímavých a pozoruhodných míst,
zkuste nezaváhat. Vaše příští dovolená totiž
může být o to pikantnější!
foto archiv
-pm-
Nejjižnější restauraci poskytuje chilský hotel Lakutaia Lodge
BMW revue 3/2013 57
novinky
BMW M4 Coupé
Vábnička
Tak takhle bude vypadat chystané BMW M4 Coupé. Změnilo se jméno, pod
kapotou bude přeplňovaný motor, ale podle všeho se zdá, že to bude opět posun
nejen v poskytované dynamice v reálném světě, ale také v samotné prezentaci
tohoto auta. Stačí totiž jediný pohled na zlatavý koncept a je jasné, že kupátka
M3 mají nepřehlédnutelného nástupce.
58 BMW revue 3/2013
Zdá se, že BMW využívá každičkou příležitost k tomu, aby představilo některou ze svých
chystaných novinek, kterou rozšíří svůj výrobní
program. Možná i proto, jen nedlouho potom, co
v Itálii ukázalo elegantní luxusní Pininfarina Gran
Lusso Coupé, na podobné přehlídce elegance
v americkém Pebble Beach předvedlo koncept
chystaného modelu M4 Coupé.
Nyní je jasné to, o čem se prozatím jen spekulovalo – že nová generace Coupé BMW M3
dostane označení M4 Coupé, které je logickým
vyústěním rozdělení řady 3 na trojku a čtyřku.
Model M3 ale nezmizí z nabídky a měl by se
příští rok představit v podobě sedanu po boku
kupátka M4. Zlatavá barva konceptu s názvem
Aurum Dust evokuje podobný odstín, kterým
se prezentovala třetí generace modelu M3 E46.
A nutno dodat, že novince opravdu sluší. Vyniknou všechny její linie a současně vytváří ten
správný kontrast s černými plochami a výplněmi různých otvorů na karoserii. Zjednodušeně
řečeno se nový koncept drží osvědčeného receptu používaného u předchozích generací s výjimkou typu E36. Automobil dostal dramaticky
tvarovanou příď, roztažené blatníky a velká kola.
Novinka s kódovým označením F82 se snaží dát
najevo důraz na minimalizaci hmotnosti, která
by měla být hlavním přístupem pro snížení výkonové hmotnosti a zlepšení dynamiky. Samozřejmostí je již tradiční střecha vyrobená z uhlíkových kompozitů. U konceptu má zajímavě
řešenou trikoloru v podélné ose vozu na straně
BMW revue 3/2013 59
novinky
BMW M4 Coupé
řidiče. Ze stejného materiálu je vyrobené lízátko na spodní hraně předního nárazníku, stejně
tak jako zadní difuzor. Zda se tyto dva posledně
jmenované prvky objeví i v sériové podobě, případně zda budou z tohoto materiálu, na který se
BMW specializuje, vyrobené i jiné díly, se budeme muset nechat překvapit.
Adrian van Hooydonk, který je ředitelem designu BMW Group, o vzhledu konceptu BMW
M4 Coupé prohlásil, že je výsledkem principu,
kdy tvary jsou dány samotnou funkcí jednotlivých prvků. Právě tento přístup by měl dodávat
celému vozu na důvěryhodnosti. To platí například pro přední část, kde jsou zřejmé velké otvory pro nasávaný a chladicí vzduch, jehož bude
díky přeplňování potřeba opravdu hodně. Mřížky těchto otvorů jsou posunuté, podobně jako
u typů M5/M6, hodně dozadu a díky tomu působí neobyčejně hlubokým a dravým dojmem.
Celá přední část vypadá jakoby přikrčená k sil-
60 BMW revue 3/2013
nici, což automobilu dodává značný dynamický
náboj. Na přídi samozřejmě nechybí dvojité svislé lamely ledvinek tvořící masku chladiče a ani
malé logo M4 v levém otvoru, které je po letech
znovunalezeným detailem odlišujícím M modely
od ostatních verzí.
Dramatičnost přední části dodává i vyboulená kapota motoru a specificky tvarovaná vnější zpětná zrcátka. Širší přední nárazník plynule
přechází do rozšířených blatníků ukrývajících
20palcová kola (standardní kola by měla mít průměr 19 palců). Za nimi jsou na bocích aplikované
nově řešené vzduchové průduchy s nezbytnou
ozdobou a logem M4. Boky kopírují řešení standardní řady 4 Coupé, spojení výraznějších prahů
a masivnějších blatníků ale automobilu dodává
ten správný výraz. Právě zadní blatníky jsou spolu s rozšířeným rozchodem zadních kol nejširším
místem celého vozu. Široký rozchod zadních kol
dodává při pohledu na zadní část kupé M4 sta-
bilitu a jistý postoj. Dva páry koncovek výfuku
jsou v tomto případě nezbytností. Zajímavým
detailem je řešení spodní části nárazníku, kde se
opakuje podobný motiv jako vpředu.
Představený koncept měl zlatou barvu použitou nejen na karoserii, ale také na brzdových
třmenech. To je u BMW jasný identifikační prvek toho, že také model M4 bude možné vybavit
karbon-keramickými brzdami. Vpředu mají šestipístkové a vzadu čtyřpístkové třmeny.
Z tvarů a jednotlivých detailů konceptu BMW
M4 Coupé lze vcelku přesně odvodit i designérský styl chystaného sedanu M3. BMW současně
oznámilo, že se právě M4 Coupé bude v příštím
roce účastnit šampionátu DTM. Je nasnadě, že
právě od tohoto modelu budou odvozené i další
závodní specifikace, které se rozjedou v závodech
cestovních vozů sbírat vavříny po celém světě.
foto archiv
Petr Hanke
Největší koupelnové
centrum v Česku
Desítky českých i zahraničních
značek na třech tisících metrech
čtverečních, originální design prodejny navržený předními českými architekty se světovým renomé, sortimentní novinky, speciální luxusní sekce ELITE BATH
i nadstandardní služby a servis
zákazníkům – to vše na jednom
místě v showroomu předního
českého prodejce SIKO KOUPELNY na pražském Zličíně.
Česká Broadway
Nový showroom SIKO je výjimečný hned v několika ohledech. Nejen svou úctyhodnou rozlohou prodejní plochy, ale především originálním řešením prostoru inspirovaným diagonálně orientovanou Broadwayí v New Yorku. Návštěvníci showroomu jako
by se ocitli na světoznámém bulváru, ze kterého budou procházet sítí pravoúhlých
uliček s instalacemi koupelen, kuchyní a dalšího sortimentu.
ELITE BATH – koupelnové studio
pro nejnáročnější klienty
Broadway ústí do výrazné dominanty celého prostoru s expozicí nové značky ELITE
BATH, zahrnující luxusní sortiment předních českých i světových výrobců a designerů,
jako například VitrA, Villeroy & Boch, Kaldewei, Dornbracht, Geotiles, Keuco a mnohých
dalších. Tato exkluzivní sekce má speciálně vyškolené prodejce, jež jsou schopni poradit
i těm nejnáročnějším zákazníkům, případně zprostředkovat konzultaci s vybraným architektem podle přání zákazníka.
MADE BY EVA JIŘIČNÁ
Velkolepý a náročný projekt interiéru nového showroomu pochází z pera světoznámé
české architektky Evy Jiřičné a dílny jejího pražského ateliéru AI - DESIGN. Kromě
architektonického ztvárnění interiérů budovy vytvořila Eva Jiřičná, pověstná svou zálibou v práci se sklem a kovem, ukázku luxusní koupelny, inspirovanou vlastní koupelnou ve svém londýnském bytě a nyní prezentovanou na Zličíně v rámci expozice
ELITE BATH.
CZECH DECO TEAM a Bořek Šípek
Vedle Evy Jiřičné, která bude pro SIKO KOUPELNY také příležitostně tvořit pod značkou „Design by EJ“, se do spolupráce se Sikem zapojili významní architekti a designéři
sdružení pod značkou Czech Deco Team. Jeho art directorem je další výrazná osobnost
české architektury a designu, architekt Bořek Šípek, proslulý prací se sklem i jako autor mnoha realizací pro Pražský hrad. Spolu s ním vytvořili své vize koupelen, jež jsou
přímo součástí expozice zličínského showroomu, také interiérový designér Ivo Prokel,
známý například z televizního pořadu Bydlení je hra, architekt Petr Fuchs, který vytvořil
realizaci prvního samostatného českého pavilonu na světové výstavě EXPO v Jižní Koreji 1993, Wieslaw Kubica z architektonické kanceláře 7s, vyznačující se odvážnými originálními návrhy, nebo Michal Kunc. Ten absolvoval pod vedením Evy Jiřičné a Radka
Kolaříka pražskou VŠUP a jeho ATELIER KUNC získal v roce 2004 prestižní cenu Grand
Prix Obce architektů za nejlepší interiér roku.
www.elitebath.cz
ELITE BATH, člen skupiny SIKO KOUPELNY
móda
Ermanno Scervino
V roce 1999 měl Ermanno Scervino už za sebou čtvrt století dlouhou
úspěšnou kariéru módního návrháře. Posledních deset let pod svým vlastním
jménem vytvářel kolekce pro nejlepší italské módní domy. A právě tehdy se
rozhodl, že je čas založit vlastní značku.
Viděl toho ve světě už dost. V 80. letech prožíval
bouřlivé noci ve slavném newyorském klubu Studio 54,
osobně se znal s Andy Warholem, který jej pozval do své
Factory, mnoho nocí strávil ve společnosti bohémské
mládeže v disco clubech na Ibize, a tak mu svět luxusu a životní styl, který je s ním spojen, byl velice blízký
a chtěl v něm hrát aktivní roli.
Jednoho dne se prostě rozhodl, že bude oblékat ty nejkrásnější ženy světa.
Self made chic
Začínal jako samouk a po praxi ve Francii pokračoval
ve studiu architektury v Itálii, kde se setkal s místními
tvůrci, kteří jej zasvětili do světa luxusního zboží a módní tvorby. Záhy si osvojil všechny potřebné techniky
a začal pracovat v těch nejlepších módních salonech
s těmi nejdražšími látkami. Deset let pak strávil ve stínu
věhlasných návrhářů, než se rozhodl prorazit s vlastní
módní značkou a použít ji k vyjádření svého architektonického cítění – tentokrát při práci s lidským tělem. Už
od samotného počátku své nezávislé kariéry udivoval
vysokou mírou originality; jeho cílem bylo přijít do dámské módy se sportovním stylem založeným na večerních sakách, která měla být střižena jako korzety a být
podobně sofistikovaná, výjimečná a opečovávaná jako
součásti intimního prádla. Novému kusu garderoby Italky okamžitě podlehly a od chvíle, kdy jej poprvé předvedl veřejnosti na přehlídkovém molu, objednávky se
jen hrnuly.
Nejlepší módní butiky se předháněly v tom, aby měly
v nabídce zboží od nového návrháře, jemuž se podařilo
zachytit ducha doby: nabízet ikonický, svobodomyslný
a inovativní luxus, aniž by hrozilo, že dojde k jeho nevhodnému použití. Technika, kterou použil pro sportovní
módu, slavila okamžitý úspěch.
Tak začal příběh toho, čemu se dnes říká „styl Ermanna Scervina“. Dnes se s ním můžeme setkat na nejmódnějších ulicích Itálie a Ruska a uvidíme jej i na velkých
premiérách v milánské La Scale.
62 BMW revue 3/2013
BMW revue 3/2013 63
móda
Ermanno Scervino
Made in Florence
V roce 2002 návrhář spojil síť řemeslných dílen, které pro něj pracovaly, do jediného podniku se sídlem
ve Florencii. To mu umožnilo vytvářet své kolekce úplně
nezávisle a přitom zachovat jejich domácí původ. Tento
koncept nazvaný Made in Florence je integrální součástí genetického dědictví značky Ermanno Scervino. Dílny
specializující se na úplety, dětské oblečení, střih a krejčovskou práci jsou všechny soustředěny v obrovské ultramoderní budově na předměstí Florencie. Dvě stovky
zaměstnanců, šéfů dílen a techniků, kteří zde pracují,
umožňují Ermannu Scervinovi kontrolovat výrobu každé
jednotlivé oděvní součásti až po nejmenší detail. Od náčrtků designu, přes proces zkoušení na modelkách až
k prvním polosériově vyráběným vzorkům je každá nová
kolekce dokonale pod kontrolou svého tvůrce a jeho
týmu. Nedochází ke ztrátě času a není zde také žádný
prostor k chybám. Výsledkem je dokonalá kvalita výrobků značky Ermanno Scervino, která byla pro tvůrce vždy
jeho hlavní prioritou.
V současné době v Itálii značka zaměstnává 1000 lidí,
kteří se starají o udržení konceptu Made in Italy.
Městská princezna
„Ženy by neměly být obětí svého oblečení,“ tvrdí
tvůrce. V dětství jej vychovával strýc, který byl velkým
milovníkem hudby a po něm také podědil velký respekt
pro silné a vášnivé hrdinky. Když pracoval s režisérem
Zefirellim, oblékal Cher pro její roli ve filmu Čaj s Mussolinim. Ačkoliv stále sní o tom, že bude vytvářet oděvy pro
současné dámy s kaméliemi, spíše obléká dnešní rebelující, na módu orientované a půvabné městské princezny.
Označuje svoji módu výrazem ‘rock couture‘, který se
ujal zejména mezi mladými Londýňany, a reflektuje energii osmdesátých let v New Yorku. Jsou trochu jako Kate
Moss a maličko jako Angelina Jolie. Scervinovy ženy
prostě nemají zábrany, nebojí se nést svoji kůži na trh,
a dokonce i když se dopustí nějakého módního faux-pas,
dokáží jej přejít luxusním nadhledem.
Ermanno Scervino nechce, aby jeho móda zastiňovala
osobnost jejich nositelek. Chce, aby spíše vyjadřovala jejich zúčastněného ducha, který se zabývá životem a všemi jeho problémy a boji.
Adresa:
Butik Pařížská 18
110 00 Praha 1
Te l . : 2 2 4 2 1 6 4 0 7
GSM: 602 521 731
foto archiv Ermanno Scervino
64 BMW revue 3/2013
-mjr-
BMW revue 3/2013 65
technika
iDrive
Dotyk prstu
O dotykové destičce na horní ploše ovladače systému iDrive jsme psali
už loni. Když je ale automobil BMW tímto posuvným a otočným kolečkem
vybaven dnes, znamená to, že jde o nejnovější specifikaci celého systému,
který navíc, jen tak mimochodem, umí česky!
66 BMW revue 3/2013
Ovládací systém iDrive používaný ve vozech
BMW prošel za svoji více než desetiletou existenci intenzivním vývojem. Na původní verzi všichni
koukali s despektem z několika důvodů. Jedním
z nich byl zkrátka fakt, že něco podobného před
tím vlastně nebylo a lidé na to nebyli zvyklí, druhým byla určitá těžkopádnost v obsluze. Zvyknout
si na ovládání většiny funkcí vyžadovalo několik
týdnů cviku. Jediný ovladač s variabilní zpětnou
vazbou se používal pro všechno. V průběhu let došlo několikrát k výměně celé elektroniky, samotný
otočný knoflík se zjednodušil a kolem něj přibyly
spínače přímé volby hlavních funkcí, které doplňovalo osm volně programovatelných tlačítek pro
různé funkce.
Nejnovější generace systému iDrive je součástí
většiny aktuálních modelových řad a přišla na trh
v roce 2012. Je vybavena rychlejším procesorem, větší pamětí, zvětšeným pevným diskem,
zdokonalenou grafikou a možností účinnější integrace chytrých mobilních telefonů a jejich aplikací
do systému vozu.
Dotyková čeština
Rok 2013 však pro evropské zákazníky znamená další novinku – od července je ovladač systému
doplněn dotykovou horní plochou nabízející další
možnosti obsluhy systému. Právě tento systém
přináší jednu podstatnou výhodu i pro české zákazníky – lze jej totiž dostat také v českém jazyce
a s tím souvisejícím hlasovým rozhraním navigace. BMW se tak zařadilo po bok své konkurence.
Čeština je k dispozici standardně, jen se musí
při zadávání do výroby zaškrtnout potřebný kód.
Do automobilů, které jsou vybavené odpovídající
nejnovější verzí navigačního systému Professional
a jsou vyrobené po zmiňovaném červenci, je možné
v oficiálních servisech český jazyk doplnit i následně.
Nový systém zůstal po funkční stránce i svým
základním rozdělením nezměněn, citelně se však
zlepšila grafika map a přidružených symbolů. Nyní
používají decentní trojrozměrné prvky a nabízejí
snadnější čitelnost a lepší orientaci. Změnu mě-
BMW revue 3/2013 67
technika
iDrive
řítka mapy nyní provází plynulý přechod, což platí
také pro pohyb na mapě. Velmi efektní je také průjezd měst, které má zpracované podklady pro 3D
zobrazení budov.
Dotykový ovladač iDrive působí velmi moderně a systému dodává několik nových možností
obsluhy. Nejvíce se mluví o zadávání písmen pomocí psaní prstem po na dotyk citlivé horní ploše ovladače. Vše bez potíží funguje, avšak praxe
ukazuje, že celý proces vyžaduje více soustředění
než dřívější spolehlivé zadávání pomocí otočného
ovladače. Pro Česko to neplatí, ale v zemích se
světovými jazyky funguje velmi spolehlivě zadávání adres pomocí hlasových povelů. V Německu dokonce stačí vyslovit pro cíl navigace celou adresu
jednou větou a systém si ji rozdělí do potřebných
polí. Pro psaní delších textů, například zpráv nebo
e-mailů, se v budoucnu zcela jistě bude stále více
68 BMW revue 3/2013
využívat novinka v podobě diktování, kdy je mluvené slovo přeneseno do serverů spolupracující
společnosti Nuance, kde je dekódováno a vráceno zpět do vozu. Dotykový ovladač je ale možné
použít také pro procházení menu a nebo pohyb
po mapě, stejně tak jako usnadňuje prohlížení internetu přímo na displeji v automobilu.
Součást systému
Změny provedené na systému iDrive k červenci letošního roku opět více směřují k cíli propojeného automobilu. Stále více služeb systému se
opírá o připojení k internetu, které, stejně jako
dříve, využívá v automobilu pevně instalovanou
SIM kartu. Z tohoto důvodu BMW komplexně
přepracovalo filozofii rozšiřování funkčnosti automobilu. Došlo ke zprovoznění obchodu BMW
ConnectedDrive Store, jehož prostřednictvím lze
do automobilu doinstalovat různé funkce. S tím
souvisí také rozšíření portálu My BMW, který
v zabezpečené zóně umožňuje provádět vlastní
nastavení a obsluhovat pro daný typ automobilu
dostupná data a služby.
Letošní aktualizace systému iDrive, která se
navenek projevuje hlavně novým ovladačem, má
mnohem větší význam, než by se mohlo z dotykové destičky zdát. Jde o systém, který je nyní
mnohem otevřenější a schopný přizpůsobit se
nejnovějšímu stavu vývoje internetových služeb.
Podle našich informací dojde zanedlouho ke zprovoznění online obchodu s novými funkcemi automobilu také v České republice. Až se tak stane,
přineseme podrobný popis funkčnosti.
foto archiv
Petr Hanke
VOŇAVÝ
PANÁČEK
DO AUTA
9 BAREV A VŮNÍ
WWW.FANN.CZ
sport
golf
S BMW za golfem
ve městě automobilů
V pondělí 9. září 2013 uspořádal na golfovém hřišti GC Mladá Boleslav
autorizovaný dealer značky BMW Bychl Group svůj letošní turnaj série
BMW Golf Cup International. Na sedmdesát majitelů a příznivců vozů této
značky soutěžilo přímo v srdci českého automobilového průmyslu o právo
postoupit do finálového národního kola a případně do světového finále.
BMW Bychl děkuje svým partnerům:
70 BMW revue 3/2013
Ráno před startem si všichni účastníci vzpomněli na stejný turnaj uspořádaný před dvěma
lety v rakouském Weidhofenu. Tenkrát celý den
pršelo tak, že hratelnost hřiště byla na samé
hranici regulérnosti. Letos pršelo celou noc
před turnajem, ale jakýmsi zázrakem po deváté
hodině vodní srážky ubraly na síle a kolem desáté hodiny se dokonce obloha protrhala, takže
nebylo třeba ani vytahovat deštníky. Nicméně
několik pozvaných účastníků svoji účast kvůli
počasí zbrkle na poslední chvíli zrušilo, což je
může jen mrzet.
Hřiště v Mladé Boleslavi patří k nejmladším
a nejkvalitnějším v celé České republice. Je to
typické příměstské hřiště vyšší střední třídy,
které přeje rekreačním hráčům
a umožňuje jim
snižovat hrací hendikep snáze než například
hřiště v Poděbradech nebo na Karlštejně.
Osmnáctijamkový areál vyrostl u čtvrti Michalovice na rovinatém místě bez stromů, takže
není nejmenší problém prakticky na každé
delší jamce hrát z odpaliště naplno drajvrem.
V Mladé Boleslavi najdete také vůbec nejdelší
pětiparovou jamku v ČR – ze žlutých odpališť
měří 619 metrů.
Čtyřparové jamky mají standarní délku okolo
350 metrů, snad jedině třípary se svou délkou
183, 172 či 157 metrů mohou některým hráčům působit problémy. Hřiště dostalo jméno Sand
Martin´s Holes. Pokud máte dojem, že to bylo
na počest nějakého Martina, který se vyznačuje skvělou hrou z bankrů, pak jste vedle. Přímo
na hřišti totiž mají hnízdo břehule říční – anglicky Sand Martin, takže jméno bylo vybráno
na jejich počest.
K hřišti patří také velkoryse koncipované zázemí s akademií a odpalištěm vybaveným dokonce
večerním osvětlením. Kuchyně ve zdejší klubovně
patří v kontextu českých golfových klubů k těm nejlepším.
Výsledky BMW Bychl
Golf Cup 2013
Kategorie Best Brutto STABLEFORD
1. Blanka Dědečková
2. Václav Eiselt
3. Tomáš Kyncl
Kategorie Muži HCP 0 – 12,9
1. Václav Eiselt
2. David Rozvald
3. Tomáš Kyncl
Kategorie Muži HCP 13 – 28
1. Aleš Kodys
2. Jaroslav Farář
3. Matúš Džavan
Kategorie Společná 28,1, – 54
1. Zdeněk Linhart
2. Martin Vinter
3. Jan Pešata
Kategorie Ženy HCP 0 – 28
1. Blanka Dědečková
2. Ivana Nováková
3. Markéta Pfleger
BMW revue 3/2013 71
sport
golf
Golf v modrobílé barvě
O tom, že golf prožívá v Česku obrovský rozmach a že majitelé vozů BMW patří k největším
vyznavačům této krásné hry, jsme už několikrát
v BMW revue psali. Stejně jako o tom, že golf je
dobrou příležitostí poznat nové známé, případně
dojednat dobrý obchod. Golf je takovým fenoménem nejen u nás, ale prakticky po celém světě
a značka BMW toho dokázala dokonale využít.
První námluvy s golfem začaly v mnichovské
automobilce už v polovině osmdesátých let, kdy
se do čela světových žebříčků golfových profesionálů vyšplhal fenomenální Bernhard Langer,
rodák z bavorského Anhausenu. Od roku 1989
automobilka začala bohatě sponzorovat profesionální turnaj BMW International Open, který se
72 BMW revue 3/2013
hrál většinou v okolí Mnichova, nejčastěji na GC
v Eichenriedu, a kam přijíždějí vždy největší světové hvězdy světového golfu.
V současnosti se portfolio golfových aktivit
mnichovské automobilky nebývale rozrostlo. Kromě už zmíněného turnaje evropské túry sponzoruje automobilka také od roku 2005 BMW PGA
Championship na slavném hřišti Wentworth
u Londýna, což je po britském Open nejvýznamnější turnaj evropského profesionálního okruhu.
V Americe se každoročně jako jeden z turnajů
play-off FedEx Cupu pořádá BMW Championship (letos se uskutečnil uprostřed září v Chicagu) a konečně automobilka je rovněž sponzorem
BMW Masters v Šanghaji (letos 24. - 27. října).
BMW Golf Cup International je největší amatérská golfová tour na světě. Ročně se jí zúčastní
asi sto tisíc hráčů v padesáti zemích světa, jen
v Německu je to patnáct tisíc golfistů (!). Základy
této tradice byly položeny v roce 1982 ve Velké
Británii, kde tamní dealery značky BMW napadlo pro své zákazníky uspořádat sérii šesti turnajů
a celonárodní finále na legendárním hřišti Belfry
nedaleko Birminghamu.
BMW Group Česká republika pořádá každoročně národní finálový turnaj, do kterého
postupují hráči, kteří se kvalifikují na turnajích
autorizovaných partnerů. Letošní národní finále
proběhne 20. září 2013 v Golf Resortu Albatross a tři vítězové se na jaře roku 2014 zúčastní
světového finále v Thajsku. Už teď jim přejeme
úspěch a pěknou hru.
foto archiv
-mjr-
historie
první titul BMW
Jubileum, na něž
nejde zapomenout
Letos uplynulo rovných 30 let od chvíle, kdy ve formuli 1 dovezl k titulu
mistra světa Brazilce Nelsona Piqueta motor BMW M12/M13. Jako vůbec první
přeplňovaná jednotka v historii tohoto šampionátu.
Samozřejmě, že takové výročí nemohla mnichovská BMW Classic nechat bez povšimnutí.
A také nenechala. Proto loni v říjnu začala v Mnichově zvláštní operace, jejímž cílem bylo – za pomoci nejmodernějších technologií, včetně karbonových vláken - postavit naprosto věrný model
vozu, jenž se o to tehdy postaral: monopostu Brabham BT52. Do tohoto pozoruhodného projektu
byla samozřejmě zapojena i celá řada lidí, kteří
na narození původního monopostu participovali.
74 BMW revue 3/2013
Tedy třeba jeho jihoafrický konstruktér Gordon
Murray, někdejší šéfinženýr vozu Max Fluckige
a přirozeně také „otec“ motoru – Paul Rosche
zvaný „Cam Paul“. Výsledek jejich práce se nakonec letos představil na světoznámém Festivalu rychlosti v britském Goodwoodu, kde se stal
zlatým hřebem expozice mnichovské značky
a kde se za jeho volant přirozeně posadil i v srpnu
61letý Nelson Piquet. My bychom si však chtěli
v následujících řádkách připomenout i něco ji-
ného. Totiž dobu a okolnosti, za jakých se svět
formule 1 svého prvního „přeplňovaného“ mistra
světa zásluhou bavorského čtyřválce dočkal.
Útok na F1
Tehdy – na počátku 80. let – sice monoposty formule 1 většinou poháněly osvědčené
atmosférické osmiválce Ford Cosworth DFV,
nicméně přeplňované motory Renault a Ferrari
Již 630 dnů po svém vstupu do F1 si přeplňované motory BMW dokázaly sáhnout na titul
už koncepci přeplňovaných jednotek dokázaly
do GP závodů otevřít dveře. A nejen to. Začínalo být totiž zřejmé, že právě turbomotorům
bude nejspíš patřit budoucnost. Pochopil to
i šéf týmu Brabham Bernie Ecclestone, stejně jako 15procentní spoluvlastník jeho týmu
a úspěšný konstruktér Gordon Murray. A vědomi si toho, že od Ferrari či Renaultu se jen těžko přeplňovaných motorů mohou dočkat, začali
jednat. A oslovili BMW.
V té době už se sice mnichovské pohonné
jednotky ve formuli 1 objevily, i když mnohem
lepší výraz by byl, mihly. A to ještě spíš náhodně. V 50. letech, tedy v doslova dřevných dobách
světového šampionátu, se totiž staly v pár případech srdíčkem několika soukromých konstrukcí
předválečné dvoulitrové šestiválce z úspěšných
automobilů BMW 328. A ve druhé polovině
60. let pak byl ve dvou GP Německa v monopostu Lola testován také bavorský dvoulitrový
řadový čtyřválec. Protože ale v Bavorsku přišly
na svět velmi úspěšné čtyřválce monopostů F2
a BMW nechtělo zůstat pouze v podhradí formule 1, mnichovská automobilka na Ecclestonovo
zavolání slyšela. Nabídla mu dokonce exkluzivitu
a v dubnu 1980 se svět oficiálně dozvěděl, že
BMW se bude angažovat také ve formuli 1.
Pohonnou jednotku pro vozy Brabham začal
v Mnichově připravovat Paul Rosche na základě
čtyřválce, kterým byly původně vybaveny produkční automobily BMW 1500 a z něhož Rosche
později vyvinul i úspěšné závodní dvoulitry pro
monoposty F2 a šampionát cestovních vozů.
Jenže na automobilový Olymp chtěl mnichovský
Motorsport vybavit tuto čtyřválcovou koncepci
turbodmychadlem Garrett či KKK. A i s tím už
měl jisté zkušenosti, protože z již zmíněného
motoru vyvinul i přeplňovanou verzi pro závody
IMSA. Ale i tak byla cesta do světového šampionátu docela klikatou a poněkud komplikovanou
záležitostí. Renault i Ferrari totiž měly v tomto
směru mnohem bohatší zkušenosti a Rosche
musel prakticky ve všem experimentovat. Například včetně vstřikovaní vody do paliva, které
začínalo dvěma procenty přidané vody a nakonec končilo na osmi!
Při tréninku na britskou GP 1981 však měli
přesto fotografové poprvé šanci přeplňovaný
čtyřválec BMW M12/13 s ocelovým blokem a hliníkovou hlavou ve voze Brabham vyfotografovat.
Jenže do nasazení k samotnému závodu bylo stále daleko.
Došlo k němu až v lednu 1982, při Velké ceně
Jihoafrické republiky v Kyalami. Tam tým Brabham, který tehdy jel svůj 250. závod mistrovství
světa, vůbec poprvé vybavil své monoposty ba-
Nelson Piquet v nově postavené „dvaapadesátce“ letos v Goodwoodu
BMW revue 3/2013 75
historie
první titul BMW
Sídlo mnichovského BMW Classic
Jedenapůllitrový přeplňovaný čtyřválec BMW M12/M13
vorskými čtyřválci. V kvalifikaci si sice vozy Brabham BT50 nevedly nejhůř (Piquet druhý, Patrese
čtvrtý), jenže v závodě nedojel ani jeden z nich.
A tým se ve dvou následujících závodech zase
vrátil k osvědčeným atmosférickým osmiválcům
Ford-Cosworth. Tohle měnění motorů pak v této
sezoně probíhalo ještě nějaký čas, až přišla Velká
cena Kanady. Závod, v němž při startovacím manévru přišel o život obrýlený Ital Riccardo Paletti,
ale ve kterém pak Piquet dokázal motory BMW
přivést poprvé k výhře v F1. Od tohoto okamžiku
už pak oba jezdci Ecclestoneho týmu používali
výhradně německé motory a v následující sezoně
už tým vcelku logicky začal pokukovat i výš než
jen po triumfu v některém ze závodů. Třeba už jen
proto, že právě syn brazilského diplomata Nelson
Piquet dokázal poněkud jiné vlastnosti turbomotoru využívat daleko lépe než kterýkoliv jiný z tehdejších pilotů.
Francouzům ukradený titul
V té době, tedy v sezoně 1983, se také bavorský motor stal součástí zcela nové konstrukce BT 52 Gordona Murraye a Davida Northa.
A tenhle vůz, vážící 540kg, patřil ve startovním
poli k absolutní špičce. Na prvenství v šampionátu však pomýšleli i jiní. Oba francouzští piloti
Ferrari René Arnoux a Patrick Tambay a přede-
76 BMW revue 3/2013
Na Piqueta a jeho BT 52 - BMW se v Goodwoodu přišel podívat i Jackie Stewart
vším jejich 28letý krajan Alain Prost. Od toho
totiž celá automobilová Francie očekávala, že
konečně dosáhne na první francouzský titul
ve formuli 1. Pravdou je, že Prost sice stačil
během sezony vyhrát čtyři závody, jenže do po-
Rakouský pilot F1 Gerhard Berger a Paul Rosche (vpravo)
sledního závodu šampionátu v Kyalami přesto
nervózní Francouz nastupoval pouze se dvěma
body náskoku. A palečky jeho fanoušků mu
v něm nepomohly: budoucí čtyřnásobný světový šampion se totiž ve Velké ceně Jihoafrické
republiky neobjevil se svým žlutým vozem Renault ani jednou v čele závodu a ve 35. kole musel s poruchou turba ze závodu odstoupit. Jako
první tehdy cílem s Brabhamem BT52/BMW
projel 29letý Ital Riccardo Patrese, jenž se tak
v F1 zasloužil o pátou výhru motorů BMW. Jenže po závodě se ještě víc radoval Nelson Piquet.
Brazilec, který vedl úvodních 59 ze 77 kol
a jemuž zajistilo třetí místo v cíli již jeho druhý
titul mistra světa. Navíc první titul, k němuž jej
dovezl přeplňovaný motor.
Pro bavorský - turbodmychadlem KKK přeplňovaný - čtyřválec o objemu 1499 cm3 (89,2 x
60 mm) a vybavený řídicí jednotkou Bosch to byl
samozřejmě vrchol jeho cesty. Ta začala přesně
630 dnů před titulem tam, kde i končila – v jihoafrické Kyalami. Ve formuli 1 tím ovšem tenhle
motor, který v té době v závodě disponoval výkonem 740 k (v kvalifikaci, kdy pracoval s větším
tlakem, měl ovšem 800 k), svou cestu zdaleka
nekončil. A vedle vozů Brabham dokonce začal
postupně pohánět i monoposty ATS, Arrows
i Benetton a neustále také zvyšoval svůj výkon.
V roce 1984 už totiž jeho výkon přesáhl v kvalifikaci hranici 1000 k (přesně 1050 k, zatímco
v závodě „pouze“ 880 k), a v sezoně 1986 měl
dokonce v monopostu Benetton v kvalifikaci
a při tlaku 5,5 baru výkon 1300 k! Do propadliště
dějin tenhle čtyřválec zmizel až v roce 1987, kdy
měl na svém kontě devět výher.
Do F1 se pak bavorské motory vrátily až
po dlouhých 14 letech svým třílitrovým desetiválcem E41, na což si jistě mnozí stále ještě pamatují. Ale to už byla opravdu úplně jiná kapitola...
foto archiv
-pm-
První vítězství přeplňovaného motoru BMW Nelson Piquet zajistil v GP Kanady 1982
BMW revue 3/2013 77
Užijte si zimu i při řízení
Zima je pro motoristy nejobtížnějším obdobím roku. S dobře
připraveným vozem a při správném chování však nemusí být pro řidiče
noční můrou. Svým dílem k tomu mohou přispět i pneumatiky značky
Pirelli. Na zasněžených a vymrzlých silnicích se více než kdy jindy ukáže,
jak nesmírně důležitým dílem vozu jsou správně zvolené pneumatiky.
Kdo zvolí pneumatiky značky Pirelli, může si být jist, že volil dobře.
Nabídka této věhlasné značky totiž zahrnuje špičkové pneumatiky
v širokém rozpětí typů a rozměrů, které přinášejí nejlepší kombinaci
mezi výkonem, bezpečností a ohleduplností vůči životnímu prostředí.
Pirelli WINTER SOTTOZERO Serie III.
Pirelli WINTER SNOWCONTROL Serie III.
WINTER SOTTOZERO
Serie III.
WINTER SNOWCONTROL
Serie III.
SCORPION WINTER.
Mezi motoristy jsou již nějakou dobu nejoblíbenější a nejžádanější pneumatiky Winter Sottozero. Proč? Hlavní charakteristika pneumatik
je vyjádřena už v jejich názvu - zaručují vysoký
výkon na sněhu a samozřejmě i při obtížných
zimních podmínkách a teplotě blížící se nule. Jde
o pneumatiku se symetrickým dezénem, jenž zaručuje bezpečnou jízdu, aniž by však na druhou
stranu nějakým způsobem utrpěl vysoký komfort přepravy. Zvýšená hustota a počet lamel pozitivně příspívá k lepšímu ovládání a přilnavosti
za mokra i sucha. Řidiči si tak užívají radost z jízdy s vysokým standardem bezpečnosti v podzimním či zimním období. Pneumatiky Winter
Sottozero jsou určeny především pro sportovní
automobily a limuzíny. Kvalitu pneumatiky potvrdily i četné srovnávací testy různých odborných
motoristických časopisů. Je dostupná v rychlostních indexech W (až 270 km/h), V, H.
Novinka minulého roku, která vyniká důrazem
na bezpečnost pří jízdě v zimním období, které nemusí představovat pouze led a sníh. Pneumatika
Pirelli Winter Snowcontrol Serie III je určena všem
automobilům středního a nižšího objemu. Směrový
dezén běhounu, široké obvodové drážky a optimalizované uspořádání lamel zajišťují vynikající bezpečnost v případě aquaplaningu a zvýšení trakce. Sníh
na povrchu vozovky je odváděn díky patentovanému
řešení mikrozářezů. Výraznou účinnost zvyšují podélné a příčné žlábky spolu s centrálními bloky dezénu,
které se sbíhají směrem ke středu běhounu.. Kvalitní jízdu pneumatiky zaručují v širokém teplotním
rozsahu od –40 do +10 stupňů Celsia. Překvapivá je
na těchto zimních pneumatikách rovněž tichost jízdy,
která je srovnatelná s tichostí letních gum, a vysoký
počet ujetých kilometrů. Pneumatika Snowcontrol
Serie III a její předchůdkyně s označením Snowcontrol Serie II plně splňují všechny nové požadavky
v oblasti bezpečnosti, od mírných až po extrémní
podmínky městských a horských silnic.
V Pirelli samozřejmě nezapomínají ani na další kategorie vozů, včetně oblíbených terénních vozidel.
V tomto směru si o pozornost říká především pneumatika Scorpion Winter, která byla představena
v roce 2012 a navazuje na úspěšnou pneumatiku
Ice&Snow. Pneumatika Scorpion Winter byla speciálně zkonstruována pro jízdu v chladných podmínkách, kdy se teploty pomalu přibližují nule, či pro
zajistění plné mobility na sněhu a na zledovatělých
površích. Směrový dezén příspívá k lepšímu vytěsnění vody ze styčné plochy pneumatiky a vozovky
a eliminuje riziko vzniku aquaplaningu. Široké bočnice a upořádání bloků dezénů se projevuje v lepší
ovladatelnosti a kratší brzdné dráze. Tyto vysoce
spolehlivé pneumatiky, Scorpion Winter a Scorpion
Ice&Snow, jsou zárukou, že robustní miláček s pohonem všech kol nezůstane stát ani v náročnějším
a pro ostatní auta v méně přístupném terénu. Nový
přírůstek do produktové rodiny Scorpion byl také
ohodnocen na 1. místě při brzdění, trakci a ovladatelnosti na sněhu v testu německé TÜV SÜD.
30 BMW revue 3/2013
WWW.CZ.PIRELLI.COM
UŽIJTE SI ZIMU I PŘI ŘÍZENÍ.
PIRELLI SCORPIONTM WINTER.
PŘEDSTAVUJEME VÁM PIRELLI SCORPIONTM WINTER.
SKVĚLÝ VÝKON PRO VAŠI BEZPEČNOST I V ZIMNÍCH PODMÍNKÁCH.
OHODNOCEN NA 1. MÍSTĚ PŘI BRZDĚNÍ, TRAKCI A OVLADATELNOSTI
NA SNĚHU V TESTU NĚMECKÉ TÜV SÜD*
SÍLA POD KONTROLOU
*Srovnání se 4 hlavními konkurenty (mj. v brzdění, trakci a ovladatelnosti na sněhu); test byl proveden TÜV SÜD Automotive v únoru/březnu 2012 jménem Pirelli. Rozměr
pneumatik 255/55 R18. Jsou k dispozici a zakoupené na evropském trhu v lednu 2012, zkušební vozidlo Audi Q5, místo testu na sněhu: Arctic Falls (SE). Zpráva č. 76247759-PQ-01.
téma
sýry
Zdraví, sílu
najdeš v sýru?
Otazník v titulku není náhodný. Patřím ke generaci, která byla
v dětství masírována v tom smyslu, že bez sýru to nejde. Potom
přišel do módy boj s cholesterolem a sýr se ocitl mezi potravinovými
vyvrheli. A teď je pro změnu zase všechno jinak.
80 BMW revue 3/2013
Roquefort
Když se řekne sýr…
Na konci roku 2011 se totiž v odborném magazínu American Journal of Clinical Nutrition objevil
článek, podle jehož autorů při pravidelné konzumaci sýrů „špatný“ cholesterol LDL neroste. Z toho
lze usoudit, že jsou zdraví prospěšné.
K sýrům do kategorie plnotučných (maximálně
30 % tuku v sušině) mají docela smířlivý vztah i dietologové. Mléčný produkt totiž disponuje řadou
kladných vlastností. Je zdrojem vápníku, živočišných bílkovin a tuku. Kromě toho mají sýry nízký
glykemický index, jejich konzumace je proto spojena s delším pocitem zasycení. Obsahují veškeré
esenciální kyseliny nezbytné pro lidskou výživu,
zejména lysin, který chybí v rostlinných bílkovinách. Podíl bílkovin v sýru pak převyšuje stejný
podíl bílkovin v mase, jejich stravitelnost dosahuje až 95 %. Pozřete-li proto denně 100 gramů
tvrdého sýra s rozumným podílem tuku v sušině,
dostanete do sebe až polovinu denní doporučené
dávky bílkoviny a zároveň denní dávku vápníku.
Základem zdravé výživy jsou především čerstvé
sýry. Za svůj vznik vděčí, stejně jako řada dalších
pozitivních věcí (např. portské nebo šampaňské),
náhodě. Mléko, které kdysi vozily kočovné kmeny,
se totiž sráželo. Spořiví kočovníci sraženou směs
jednoho dne okusili a pokrm zvaný dar bohů byl
rázem na světě. Vzhledem k technologickému pokroku se dnes čerstvé sýry připravují z měkkého
tvarohu, který se míchá s různě tučným sýrem.
Vyrábí se rovněž ze syrovátky, vzniklé při výrobě
jiných druhů sýra. Kromě kravského mléka se využívá ovčí (ricotta, bryndza), kozí (feta), ale také
například buvolí (mozzarela).
Sýr vzniká sražením mléka syřidlem nebo kyselinou mléčnou. V některých případech se používá
vinný ocet nebo citronová šťáva. Vyrábí se z mléka savců (kravské, ovčí, kozí, velbloudí, buvolí).
Chuť ovlivňuje několik faktorů – pasterizace mléka,
skladba potravy zvířat, procento tuku v sušině, druh
použitých bakterií a plísní, délka zrání, postupy při
zpracování. Sýry dělíme podle způsobu srážení
na tvarohové, sýřené a tavené. Podle tvrdosti pak
na čerstvé (cottage), měkké (bryndza), plísňové (camembert, brie), polotvrdé (čedar, gouda, ementál),
tvrdé (pecorino) a tavené. Sýry se rovněž dělí podle
obsahu tuku od nízko, po vysoko tučné.
Dobrý byznys
Producenti sýra a obchodníci si mohou mnout
radostně ruce. Podnikají totiž v jednom z nejperspektivnějších odvětví potravinářského průmyslu.
Vždyť na přelomu desetiletí překročila světová produkce sýrů 20 milionů tun. Jeho výrobci spotřebují
přes 30 % celosvětové produkce mléka. Největším
světovým producentem jsou USA, které kontrolují
zhruba třetinu trhu. Následují Německo a Francie.
Není bez zajímavosti, že největším exportérem
sýra v přepočtu na jednoho obyvatele je Irsko
(95 %). Na dalších místech tohoto žebříčku se
umístil Nový Zéland (90 %), Dánsko (77 %), Holandsko (72 %) a Austrálie (65 %). Naopak 70 %
veškerého sýra vyrobeného ve Francii končí
na stolech obyvatel země galského kohouta. Z globálního hlediska vede Evropská unie před USA,
Austrálií a Novým Zélandem.
Prosperita byznysu se sýrem ovšem není ani
zdaleka založena jen na vybraných choutkách gurmánů. Bez sýra si totiž nelze představit fungování
něčeho gurmánsky tak přízemního, jako jsou zařízení fast food. Platí to zejména pro oblast Asie,
kde se pizza a cheesburgery těší stále větší oblibě.
Podle oficiálních údajů stoupla spotřeba sýra v posledních letech v Jižní Koreji trojnásobně, 50% navýšení hlásí Čína, tedy největší světový trh. Z toho
těží především američtí producenti a zpracovatelé
mléka. Podstatně menší nadšení sdílí konzumenti. Rostoucí poptávka se totiž zasloužila o nejvyšší
ceny za posledních pětadvacet let.
Letem sýrovým světem
Krátkou exkurzi světem sýrů nelze pochopitelně
začít nikde jinde než ve Francii. Od roku 1925 se
šestatřicet druhů sýra těší, po vzoru vína, z ochranné známky AOC (Appelation d ´Orign Controlée).
Vůbec poprvé se tak stalo v případě proslulého
sýra z ovčího mléka Roquefort. V dávné minulosti
BMW revue 3/2013 81
téma
sýry
Mozzarella
Bryndza
se jednalo o oblíbenou pochoutku krále Karla Velikého, na kterou narazil již v roce 1411 ve vesnici Roquefort-sur-Solzon. Mezi nejznámější sýry
kategorie AOC patří například Brie, Camembert
(kravské mléko) a Chevré (kozí mléko). Pokud budete chtít v komunikaci s Francouzem zabodovat,
vězte, že se tradiční sýrový talíř skládá z dobře
uleželého měkkého sýra, dále pak sýru tvrdého,
plísňového a čerstvého.
Více než 450 druhů různých sýrů nabízí Itálie.
Bezpochyby světově nejproslulejším je z kravského mléka vyráběný parmazán, originálně zvaný Permigiano Reggiano. Z certifikátu na jeho
výrobu se těší pouze Parma, Mantova, Bologna
a Regio Emilia. Do kategorie velmi známých patří
Grana Padano, jehož výrobě se věnovali již ve 12.
století benediktinští a cisterciáčtí mniši. Ve výčtu
italských sýrů nesmíme opomenout Gorgonzolu,
Ricottu, Mascarpone či Mozzarellu.
Mezi sýrařské velmoci patří rovněž Anglie,
stále hrdý Albion nabízí více než 400 druhů sýra.
Tím nejpopulárnějším, v naší vlasti ovšem nepříliš
známým, je zrající sýr z kravského mléka Shilton.
Angličané tento s oblibou konzumují v kombinaci
s portským, někdy sýr do fortifikovaného vína dokonce namáčejí. Z anglických sýrů se těší v Čes-
82 BMW revue 3/2013
ku největší oblibě Čedar. Jeho historie se datuje
od 16. století, doba zrání dosahuje až 24 měsíců.
Na švýcarských sýrech si pochutnávali již gurmáni ze starého Říma. Objektem jejich zájmu byl
předchůdce Ementálu, který dnes charakterizuje
Švýcarsko stejně jako světově proslulé hodinky.
Od 16. století je mezi lahůdky řazen sýr Raclette.
Připravuje se na grilu, stírá se a nanáší na brambory. Mezi gurmány vyhledávané patří i sýr s ovocnou chutí Appenzalmer, starý přes 700 let. A pokud se rozhodnete pro fondue, doporučujeme
další švýcarskou lahůdku Gruyere.
Země helvetského kříže stojí za vznikem tavených sýrů. Na konci minulého století totiž Švýcaři
konstatovali, že sýry posílané po moři se v důsledku nevhodné teploty kazí. Rodina Gerberů proto
začala pracovat na technologiích, které by umožnily nezávadnou distribuci sýrů na větší vzdálenosti.
V roce 1916 začala s výrobou tavených sýrů americká firma Kraft Cheese Co.
V našem výčtu nesmíme pochopitelně vynechat ani holandské sýry Eidam a Gouda. Zemi
vynikajících malířů, tulipánů, dřeváků a fotbalu
proslavily rovněž sýrové trhy konané v Alkmaaru.
Král Vermeer
I sýry mají svůj světový šampionát. Klání o nejlepší sýr planety se koná každé dva roky v americkém státě Wisconsin. Rozhoduje šestnáctičlenná
porota, která se musí nejdříve „prochutnat“ více
než dvěma tisícovkami vzorků v kategoriích: vůně,
chuť, textura, pocit na jazyku. Stejně jako je tomu
v případě vína, dojde po ochutnávce k vyplivnutí
konzumovaného vzorku. Podle znalců je nezbytné
mít možnost zakousnout se do sýra jako do čokolády. Musí se rozpustit na jazyku a skončit explozí
chuti v ústech.
Naposled se bojovalo o nejlepší sýr světa loni.
Z pozice největších favoritů se těšili Švýcaři, jejich
„reprezentanti“ totiž ovládli pět předchozích šampionátů. Švýcarsko mělo ve finále pětinásobné zastoupení, o dva méně než USA. Nakonec ovšem
všem favoritům vypálila rybník holandská gouda
Vermeer. Nutno dodat, že vyráběná z čerstvého
mléka švýcarských krav.
Asi nebude od věci věnovat úřadujícímu světovému šampionovi pozornost. Sýr se vyrábí
ve městě Gouda na místních farmách, po dobu
více než osmi set let. Je zajímavé, že zatímco
cosi svým tvarem připomínající kouli se pro
domácí trh obaluje žlutým voskem, sýry určené k exportu jsou zabaleny voskem červeným.
Gouda je specifická plnou chutí s mírně oříškovým nádechem. Gouda Vermeer, tedy aktuální
mistr světa, vyhověl módním trendům, obsahuje
méně soli a tuku, a je tudíž zařazen do stále častěji žádanější kategorie light.
I mafie ráda sýr
Jedním z nejznámějších světových sýrů je italská mozzarella. Vznikla náhodou, jistý italský sýrař
údajně zakopl a čerstvý sýrový tvaroh mu spadl
do vařící vody. Právě tato lahůdka byla součástí
velkého skandálu z loňského roku. Italská policie
tenkrát zatkla Giuseppe Mandara, v sýrařské branži známého pod jménem král Mozzarella. Obžaloba
Giuseppeho obvinila z prodeje kontaminovaného
sýra, hlavním důvodem zatčení však bylo podezření z napojení na jednu z nejproslulejších firem
organizovaného zločinu, kterou je neapolská camorra. Spolupráce mezi králem Mozzarella a mafií
měla začít v osmdesátých letech minulého století.
Organizovaní zločinci tehdy pomohli s vyřešením
finančních nesnází, od té doby mělo jít směrem
k signoru Mandarovi v přepočtu 2.5 miliardy korun. Mimochodem, camorra, jejímž hlavním zdrojem příjmů je byznys s nelegálními skládkami,
se rovněž podepsala na dalším skandálu z konce
desetiletí. Mozzarella se totiž začala najednou
barvit do modra. Rozbory posléze prokázaly, že
se jedná o mléko buvolů pasoucích se v blízkosti
nelegálních skládek ukrytých pod zemí. O tom, jak
dominantní je postavení Mozzarelly v Itálii, vypovídá i to, že na základě podezření ze spolupráce
s mafií a ohrožování veřejného zdraví byl Armani
Mozzarella, jak býval Giuseppe Mandara nazýván,
vyloučen z prestižní organizace Consortium for the
Promotion of Buffalo Mozzarella.
BMW revue 3/2013 83
téma
sýry
Ementál
Pasterizované, či
nepasterizované?
Přestože se těší sýry vzrůstající oblibě, měly
v USA v roce 2000 tradiční značky Roquefort,
Ementál či Čedar namále. Federální úřad FDA totiž začal řešit vliv sýrů vyráběných z nepasterizovaného mléka na lidské zdraví. Příslušné úředníky
především zajímalo, zdali nepasterizované mléko
neobsahuje listerie. Tedy mikroorganismy, které
mohou nakazit potraviny a posléze způsobit mdloby, bolesti hlavy, horečku.
Jako obvykle se vytvořily dva tábory. První
zastával názor, že vášnivé debaty jsou o ničem,
neboť chuťové rozdíly mezi sýrem z pasterizovaného či nepasterizovaného mléka prakticky
neexistují. Na druhé straně barikády stáli ti, podle kterých se zákaz výroby sýra z nepasterizovaného mléka rovná likvidaci kulturního dědictví.
Gouda
Parmazán
Předseda americké Asociace zachování tradiční
výroby sýrů se nechal slyšet, že zákaz výroby
z nepasterizovaného mléka se rovná spálení
partitur právě objevené Beethovenovy symfonie. Další zastánkyně tradiční výroby pro změnu
tvrdila, že jen při použití pasterizovaného mléka
lze skutečně ochutnat to, z čeho se sýr skládá.
Jen tak může vnímat zemi, trávu a rostliny z míst,
na kterých se pase zvěř poskytující mléko.
V Česku podobné problémy nemáme. Sýry
z nepasterizovaného mléka totiž u nás prakticky
nekoupíte. Výjimkou jsou některé specializované
prodejny nabízející produkty ze zemí, ve kterých
není pasterizace mléka pro výrobu sýra povinná.
Jedná se například o Švýcarsko nebo Francii.
V prvně jmenované zemi se vyrábí z nepasterizovaného mléka až 70 % veškeré produkce.
foto archiv
Petr Bošnakov
Není od věci vědět
• Jedním z nejuznávanějších světových
odborníků, co se sýrů týče, je Američan
Max McCalman, který se může pyšnit
titulem maistre fromager. Autor několika stěžejních knih, z nichž ta poslední
z roku 2011 „Mastering Cheese: Lessons for Connoisseurship form a Maitre Fromager“ byla zvolena nejlepší světovou publikací o sýru. V branži je Max
od roku 1994, v New Yorku založil slavné Artisanal Premium Cheese Center.
Pravidelně pořádá hojně navštěvovaná
celosvětová přednášková turné. Je častým hostem televizních pořadů stanic
Television Food Network, CBS Evening
News, Cable New Network. O jeho příspěvky stojí nejen redakce specializovaných magazínů Cheese Connoiseur či
The Wine Spectator, ale rovněž globální periodika jako Wall Street Journal či
New York Times.
• Když v roce 2003 odmítla vláda Francie
posvětit americkou intervenci do Iráku,
vzepjali se Američané k protiakci v podobě bojkotu předtím hojně importovaného francouzského sýra. Pozřít na veřejnosti delikatesu země galského kohouta
se rovnalo zapálení si kubánského doutníku. Bojkot sýra trval naštěstí pouze
několik měsíců.
• V řadě zemí, včetně České republiky, můžete narazit na tzv. „alternativní
sýry.“ Jejich výhodou je nízká cena.
Na druhou stranu si za své peníze kupujete cosi vyrobeného z kaseinu (hlavní
protein v kravském mléce), rostlinného
tuku, soli a vody. Mléčná bílkovina je nahrazena bílkovinou rostlinnou. Takže, pokud si nemusíte hlídat například hladinu
cholesterolu, vsaďte na skutečné sýry,
nikoli na „potravinářský výrobek z mléka
a rostlinného oleje.“
84 BMW revue 3/2013
www.hauteparfumerie.cz
F ANN P ARFU MERIE PRAHA BR NO OSTR AVA For um N ová K a r ol i na
jízda
BMW i8
Pojízdná laboratoř
BMW i8 má na trh vstoupit počátkem příštího roku. BMW již nyní nechalo
nahlédnout do své kuchyně. Nejenže prozradilo mnoho zajímavých detailů
o tomto voze, ale dokonce nám dovolilo usednout za volant jednoho
z prototypů. Jak tedy jezdí stroj, o kterém automobilka mluví jako
o sportovním voze budoucnosti?
86 BMW revue 3/2013
O následovníkovi slavného BMW M1 se mluví
již dlouho a samotná automobilka v tomto ohledu
rozvířila vody v roce 2008, kdy představila zajímavý
koncept M1 Hommage. V roce 2009 však následoval další koncept dravě vyhlížejícího coupé – tentokrát měl označení Vision EfficientDynamics a byl zaměřen poněkud jinak. Mnichovští se snažili ukázat,
že lze postavit automobil s dynamikou sportovního
vozu a přitom nízkou spotřebou paliva. Už tehdy to
byl hybrid s tříválcovým spalovacím motorem, byť
vznětovým.
BMW v tomto konceptu vidělo velký potenciál,
který se skvěle hodí k jeho nové značce BMW i.
A tak hned v roce 2010 v rámci cílené marketingové strategie „dontblogaboutthis.com“ vyšly
na veřejnost snímky testovací muly s přídí výše
uvedeného konceptu a zádí BMW řady 6. Automobil již tehdy měl velká a úzká kola a jistě i mnoho
techniky pod kapotou, kterou automobilka odtajnila
až letos. Logickým pokračováním bylo představení
reálnějšího prototypu i8 Concept v roce 2011, který
už byl velmi blízký chystanému budoucímu sériovému vozu. Odhalování pokračovalo dál v loňském
roce, kdy se předvedla otevřená verze Spyder. U ní
byl spíše než absence střechy mnohem důležitější
interiér. A jak jsme měli možnost vidět na testovacích prototypech, jeho tvary jsou prakticky totožné
s tímto konceptem.
S ročním odstupem BMW naplánovalo další
„setkání“ se svým sportovním vozem budoucnosti. Tentokrát už bylo mnohem reálnější a proběhlo
v testovacím centru automobilky v jihofrancouzském městě Miramas. Zde jsme měli možnost
strávit za volantem prototypu, který je již po mechanické stránce hotovým vozem, přibližně půl hodiny
v různých provozních režimech a na rozličných tratích. Vedle v kokpitu seděl jeden z inženýrů, kteří
mají na starosti vývoj, takže byly ideální podmínky
k získávání cenných informací.
Technický background
Pro jízdní projev BMW i8 je třeba nejdříve znát
jeho techniku, která patří k tomu nejlepšímu, co lze
v současnosti v automobilovém světě nalézt. Vše
začíná nosnou strukturou z uhlíkových kompozitů,
na níž jsou vpředu a vzadu připevněné hliníkové
pomocné rámy nesoucí motory a podvozek. Lithium-iontový akumulátor je umístěný ve zvýšeném
středovém tunelu mezi sedadly. i8 je navržené jako
Koncept Vision EfficientDynamics z roku 2009
byl prvním veřejným krokem k sériovému vozu
I pod maskováním lze vyčíst tvary chystaného sériového vozu, který
bude po mechanické stránce shodný s tímto prototypem
čtyřmístný vůz podle schématu 2+2, druhá řada sedadel je spíše jako nouzová, nabízí podobný prostor
jako v Porsche 911.
Pohled na detaily konstrukce BMW i8 odhaluje
velmi intenzivní snahu o snižování hmotnosti. Mnoho jednotlivých a vzájemně nesouvisejících funkcí
je proto integrováno do komplexních konstrukčních celků. Zajímavostí je třeba jednodílný přední
nárazník využívající nové technologie lakování nebo
rozvody klimatizace tvořené pěnovými kanály. Pozornosti nesmí uniknout ani průhledná příčka mezi
prostorem pro posádku a motorem – je vyrobená
z tvrzeného skla Gorilla, používaného v menších
plochách pro skla mobilních telefonů a tabletů.
BMW i8 stojí na podvozku s rozvorem 2800 mm.
Cílem vývoje bylo samozřejmě dosažení optimálního rozložení hmotnosti a současně velmi nízkého
těžiště, které je pouze 45 cm nad vozovkou, což
je nejnižší hodnota ze všech silničních vozů BMW.
Těžké součásti automobilu se navíc podařilo umístit
z větší části mezi přední a zadní nápravu, což také
Testovací mula se zadní částí z BMW řady 6
přispívá k jeho obratnosti. A které to jsou? Především hybridní hnací soustava tvořená zážehovým
přeplňovaným tříválcem 1,5 litru. Model i8 bude
první, kde se tato jednotka v rámci značky BMW
objeví. Ještě před tím bude mít daná jednotka
premiéru v novém MINI a následně také v dalších
modelech BMW, konkrétně především v řadách 1
a 3. V nich ale nebude mít výkon 170 kW (231 k),
ale bude se držet umírněnějších hodnot. Nový motor používá známé technologie z dnešních motorů,
mezi které patří přímé vstřikování druhé generace,
dvojité proměnné časování Double-Vanos a variabilní zdvih sacích ventilů Valvetronic nahrazující konvenční škrticí klapku.
Zajímavostí aplikace tohoto tříválce v modelu i8
je jeho doplnění o malý elektromotor s výkonem
10 kW a točivým momentem 100 N.m. Tato jednotka má hned několik funkcí. Jednou z nich je startování a doplňková výroba elektřiny, která umožní
posunout zatížení motoru do oblasti s největší účinností. Zajímavostí je ale také asistenční funkce, kdy
Interiér chystané sériové verze bude
odpovídat konceptu i8 Spyder
BMW revue 3/2013 87
jízda
BMW i8
Vzhůru výklopné dveře posunují BMW i8 do světa supersportů
motoru po sešlápnutí plynového pedálu pomůže
nabrat otáčky pro účinné přeplňování – tím se takřka zcela eliminuje turboefekt přeplňovaných motorů. Čtvrtou funkcí tohoto elektromotoru pracujícího
s napětím 32 V je eliminace rázů vznikajících při řazení šestistupňové samočinné převodovky umístěné vedle motoru. Tato eliminace je tak účinná, že při
jízdě řazení takřka nevnímáte, což má za následek,
že musíte neustále sledovat malé číslo na displeji
označující aktuálně použitý převodový stupeň.
Se spalovacím motorem je prostřednictvím elektroniky propojen elektromotor umístěný mezi předními koly, která pohání. Tato jednotka slouží k pohonu, ale také dokáže velmi účinně vyrábět elektřinu,
a tím rekuperovat kinetickou energii při zpomalování. Současně ale bylo tímto řešením dosaženo
pohonu všech kol s plně elektronickým řízením.
Nad činností elektromotoru bdí elektronická řídicí
jednotka, která hlídá jak maximální efektivitu celého
hnacího ústrojí, tak dynamické chování automobilu.
BMW pro model i8 použilo elektromotor, který je
konstrukčně shodný s elektromobilem i3, má však
pouze snížený výkon. Jde o elektromotor vyvinutý
a vyráběný přímo u BMW a vyznačuje se speciální
geometrií uspořádání magnetů, jež zajišťuje stabilitu
motoru i ve vysokých otáčkách.
Součástí předního elektromotoru je kromě diferenciálu také dvoustupňová mechanická automatizovaná převodovka. Při jízdě čistě na elektřinu (v ten
okamžik je i8 prvním BMW s předním pohonem) se
zařadí větší převod, který zvládne živou akceleraci
88 BMW revue 3/2013
BMW i8
Motor
Spalovací motor
Elektromotor
Celá soustava
Pohotovostní hmotnost
Výkonová hmotnost
Zrychlení 0-100 km/h
Zrychlení 80-120 km/h
Nejvyšší rychlost
Kombinovaná spotřeba
Dojezd na elektřinu
V prodeji
R3, turbo, 1499 cm3 (vzadu)
+ elektromotor (vpředu)
170 kW (231 k)/320 N.m
96 kW (131 k)/250 N.m
266 kW (362 k)/570 N.m
1490 kg
5,6 kg/kW
4,5 s
4,5 s
250 km/h
2,5 l/100 km
35 km
jaro 2014
až do rychlosti 120 km/h. S mírnějším zacházením
s plynovým pedálem i8 na elektřinu ujede až 35 km,
a tím je certifikované jako bezemisní automobil, což
je pro některé trhy z daňových a jiných důvodů velmi důležité. Druhý převodový stupeň se používá pro
kombinovaný hybridní provoz.
Za volantem
Nízko umístěná sedadla, vzhůru výklopné dveře a moderně vyhlížející přístrojová deska s dvojicí
hlavních displejů se nese v typickém duchu BMW.
Moderní grafika odpovídá stylu značky BMW i, ale
ve skutečnosti se příliš neliší od ostatních BMW.
Logika obsluhy systému iDrive je také shodná, což
platí i pro další funkce.
V běžném nastavení Comfort prototyp BMW i8
působil velmi kultivovaným dojmem se značnou
zásobou síly, která byla jasně cítit při každém sešlápnutí plynového pedálu. Byla to intenzivní, ale
přitom ne nijak agresivní síla, která automobil hnala
kupředu. Při akceleraci v přímém směru, ale také
ve výjezdech ze zatáček byla jasně znát značná
účinnost elektronicky řízeného pohonu všech kol.
Automobil působil jednolitým a velmi účelně sladěným dojmem.
Na solidní úrovni byl také komfort jízdy, který
zajišťovaly aktivní tlumiče nastavené do měkkého režimu. V zatáčkách zaujala ochota automobilu k zatáčení spojená s jasně vnímanou lehkostí.
Reakce na pohyby volantu byly bleskové a automobil se dokázal zatáčkami přirozeně protáhnout s jasně definovanou přilnavostí a přesným
vedením stopy.
Po přepnutí do režimu Sport se Sound Composer
automobilu rozezvučel, tlumiče přitvrdily a řízení ztuhlo. Současně došlo k překalibrování hnacího ústrojí,
které bylo zásluhou intenzivnější práce elektromotoru možná až příliš agilní. Stačil jen jemný pohyb plynovým pedálem a automobil mohutně akceleroval.
Když jste tak učinili v zatáčce, bylo cítit, že přední kola
se rázem dostala na své trakční limity. Podle techniků však právě toto naladění vyvolalo velké diskuse
a počítá se s tím, že bude před zahájením sériové
výroby upraveno. Ostatně strategie řízení toků energií se bude intenzivně vyvíjet ještě následující půlrok.
Sportovní režim jaksi přirozeně člověka tlačí
ke dravějšímu stylu jízdy. Při něm se ale jako limitující ukáží použité 20palcové pneumatiky, které mají
šířku vpředu jen 195 a vzadu 215 mm. V rychlých
zatáčkách nebo při nájezdech do zatáček z intenzivního brzdění se na mysl vkrádá myšlenka, že když
by zejména přední pneumatiky byly o něco širší, zábava za volantem by byla mnohem větší. Na tento
konkrétní dotaz jsme však dostali odpověď, že širší
pneumatiky přinesly při testech zvýšení kombinované spotřeby až o 0,2 l/100 km, a tím by se nesplnily
cíle stanovené na začátku vývoje...
V každém případě je BMW i8 velmi zajímavý vůz.
Není to ideový nástupce typu M1 nebo konkurent
modelů BMW M. Je to sportovně laděný automobil,
který na první pohled prozrazuje své moderní technologie a novátorský přístup opírající se o funkce vycházející z připojení k internetu. V rukách běžného řidiče
nabídne solidní rychlost a uspokojení řidičských nároků po stránce dynamiky a bezpečnosti.
foto archiv
Petr Hanke
Expresivní aerodynamika je zřejmá i na zádi.
Koeficient čelního odporu má hodnotu cx = 0,26.
Karbonový monokok a hliníkové pomocné rámy vpředu a vzadu se zavěšením kol a motory
BMW revue 3/2013 89
cestování
Provence na kole
S malou královnou
po Provence
Denně ujedete hravě padesát nebo taky sto padesát kilometrů, záleží
pouze na vaší momentální dispozici a trénovanosti. Přitom vypotíte litry
potu a uvidíte místa, o nichž jste buď jen slyšeli nebo četli, ale o většině
z nich jste dosud neměli ani tušení. A když pak po večeři vypijete celou
láhev místního lehkého rosé, nebudete mít sebemenší pocit provinění.
Taková je cyklistická dovolená v Provence na jihu Francie.
90 BMW revue 3/2013
Při pohledu na mapu Francie vám může připadat, že zrovna Provence pro masovou cyklistiku
není nějak zvlášť ideální kraj. Je tam především
hodně kopců, což v kombinaci s velice horkými
letními dny neslibuje nějakou velkou pohodu.
A tak většina nováčků na jih Francie odjíždí s přesvědčením, že když bude nejhůř, kolo nechají
uzamčené na střešním nosiči auta a budou se raději povalovat na plážích Azurového pobřeží. Jenže pak přijde první výlet v sedle bicyklu někam
do vnitrozemí a všechno je jinak...
Když Pánbůh naděloval krásy světa, nad Provence se mu s nimi asi roztrhl pytel. Jak jinak si
vysvětlit, že na ploše rovnající se rozloze Belgie
(31 tisíc čtverečních kilometrů) je toho tolik k vidění. Od jednoho z nejkrásnějších kaňonů na světě, jímž protéká říčka Verdon, přes nekonečná
levandulová a slunečnicová pole až k nádherným
středověkým hradům. A proto ať už projíždíte
Provence z kterékoliv strany, vždy každých deset
patnáct kilometrů narazíte na něco, co vás přiměje sesednout ze sedla a vydat se poznávat něco
nového.
Moustiers-Sainte-Marie je právem na seznamu nejkrásnějších obcí Francie
Nebojte se silnice!
Když před dvaceti lety vypukla v právě se dělícím Československu cyklistická mánie, lidé si pořizovali především tehdejší horkou novinku – horské kolo. Nejen že to byla úplně nová technologie
importovaná ze zámoří, ale svoji roli hrálo jistě
také to, že cyklista se cítí mnohem bezpečněji někde na opuštěných lesních nebo polních cestách
než na hladkém asfaltu uprostřed běžného silničního provozu. A tento pocit se nijak za uplynulá
léta nezměnil, naopak s rozvojem silniční dopravy
ještě zesílil. Zkuste se zeptat některého českého cyklisty jezdícího na horském kole, zda by to
někdy nechtěl vyzkoušet na kole silničním. Odpověď uslyšíte prakticky pokaždé stejnou: „Nechci,
aby mě zabil nějaký šílenec za volantem!”
Francie je z tohoto pohledu úplně jiná. Bez ohledu na to, že oficiálními “národními sporty” země
galského kohouta jsou fotbal, ragby a basketbal,
v žebříčku popularity jasně vede silniční cyklistika. Můžete se o tom přesvědčit vždy na začátku
léta, když vypukne třítýdenní šílenství zvané Tour
de France. Odhadem šestnáct až osmnáct milionů
diváků se každoročně sejde podél trasy nejslavnějšího etapového závodu světa, aby povzbudilo jeho
účastníky. Nevadí, že každý z nich má na čistotu
tohoto profesionálního sportu svůj vlastní názor.
Tour je především legenda a kolo je nejen dopravní
prostředek, na němž někdy v životě jezdil každý
Francouz, ale taky kultovní předmět.
A právě z posedlosti vším, co se týká cyklistiky, vyplývá vztah motoristů k cyklistům v běžném
provozu. Na úzké silnici jsou schopni dlouhé minuty jet za kolařem ploužícím se sotva dvacetikilometrovou rychlostí, jen aby jej při předjíždění
nijak neohrozili. Ve Francii totiž platí pravidlo, že
motorista musí při předjíždění cyklisty mít minimálně půldruhametrový odstup, a skutečně toto
pravidlo všichni dodržují. Navíc jsou řidiči velice
předvídaví a chápou, že cyklisté, z nichž mnozí
jsou v sedle kola možná poprvé po mnoha letech, občas mohou udělat nějakou chybu. A tak
zatímco v mnoha zemích, Českou republiku nevyjímaje, je jízda na silnici adrenalinovým sportem,
ve Francii si připadáte i na silnici jako v ráji.
BMW revue 3/2013 91
cestování
Provence na kole
opravovat kola. V městech je podobných servisů
vždy hned několik a některé jsou specializované pouze na kola určitých značek, přesto si ale
s běžnou opravou budou vědět rady i tam. Pokud budete potřebovat dokoupit nějaké doplňky
nebo příslušenství, nejvýhodnější nákupy pořídíte
v některém z velkých sportovních supermarketů
(Décathlon, Sport 2000). V každém městě je také
informační centrum, kde mají k dispozici regionální cyklistické mapy jak pro silničáře, tak i pro
vyznavače horských kol.
Brzy zjistíte, že Provence je pro cyklisty ideální
ještě z několika dalších, ryze praktických důvodů.
Jedním z nich je, že zde až na nepočetné výjimky
platí jakési pravidlo patnácti kilometrů, což je maximální vzdálenost mezi obcemi nebo městy, kde
je možné se občerstvit a zejména doplnit zásoby
vody. V každém městečku i vesnici najdete totiž
vždy kašnu s tekoucí pitnou vodou, což je luxus,
na nějž jsme už u nás zapomněli.Po čase zjistíte, že vám i uprostřed horkého léta bude stačit
s sebou vozit jeden půllitrový bidon, který stejně
nikdy nestačíte spotřebovat.
Za vůní levandule
Od poloviny června až do konce července je
Provence ve znamení zdejší nejznámější květiny
– levandule. Ta proslavila Provence po celém svěV jachetním přístavu v Saint-Tropez
V kaňonu řeky Verdon
Vélo route nebo VTT?
Volba správného kola na cyklistický výlet po Provence je ale trochu oříškem. Na “silničce” budete
sice rychlejší a při dlouhých stoupáních se tolik
nenadřete, na “horáku” zase budete mít možnost
jezdit po nezpevněných cestách mezi vinicemi, případně si můžete dát i nějakou tu opravdu terénní
vložku. Ideální je mít s sebou kola obě a podle charakteru plánované trasy si vždy zvolit ten správný
typ. Ostatně útěchou vám může být, že podobné
cyklistické dilema řeší často i samotní Francouzi,
kteří se už dávno nedělí na dvě nesmiřitelné skupiny, ale pragmaticky usoudili, že jak vélo route, tedy
silniční kolo, tak i VTT (zkratka Vélo Tout Terrain –
horské kolo) mají své nesporné výhody, tak proč je
nevyužít. Na silnicích v Provence ale potkáte nejvíce cyklistů na silničních kolech. Mnozí vypadají,
jako by právě doháněli peloton Tour. Nosí dresy
v barvách profesionálních závodních týmů a jezdí
na kolech stejných značek, s nimiž závodí ty největší hvězdy. Karbonové rámy, jedenáctikolečka,
nejmodernější přehazovačky, to je už dnes běžný
standard v cenové relaci mezi dvěma až osmi tisíci
eury. A francouzští cyklisté na svých kolech rozhodně nijak nešetří. Dodnes se ve Francii bicyklu
přezdívá “la petit Reine” – malá královna a cyklisté
se podle toho ke svým kolům chovají.
Ještě donedávna bylo silniční kolo výsadou spíše
cyklistů starší generace, zatímco ti mladší sedlali
kola horská. Postupně se ale generační rozdíl srovnává a na horských stezkách můžete potkat stejně
zadýchané dvacetileté cyklisty jako šedesátníky.
Množství cyklistů odpovídá také infrastruktura. Snad v každé vesnici najdete nějakou dílnu
nebo přinejmenším nějakého šikulu, který umí
92 BMW revue 3/2013
Trochu romantiky i kýče - Port Grimaud při západu slunce
tě, a tak není divu, že mnoho turistů sem jezdí
právě v době, kdy levandule kvete a vzduch je
prosycen její nezaměnitelnou vůní. Pokud si ji
tedy chcete maximálně užít, uzpůsobte jí svou
cestu. Příznivci levandule v Provence většinou
začínají své putování v departementu Drôme Provençale, v papežské enklávě Vaison-la-Romaine,
která je součástí departementu Vaucluse. Odtud
pokračují do levandulového města Sault a posléze do Apt.
Cyklistům se na cestě za levandulí doporučuje
pět tras - údolím Toulourenc (od 57 do 91 km),
po Albionské plošině (33 km), v okolí Vaison-la-Romaine (33,5km), v okolí Mont Ventoux (66 km)
a pak nekonečné cyklostezky v přírodním parku
Lubéron (265 km tras).
V Provence se setkáte se třemi druhy levandule. Nejčastěji to bude „lavande fine“ levandule
pravá, u nás nazývaná levandule lékařská, „aspic“, kterou u nás známe jako levanduli širokolistou, a „lavandin“, tedy hybrid.
Pravou levanduli poznáte podle nádherné vůně
snad v okamžiku. S tím, co si hýčkáme na svých
zahrádkách, je ta provensálská k neporovnání.
Vyskytuje se na suchých kopcích ve výšce 600
- 1500 metrů. Esenciální oleje z této levandule jsou nejkvalitnější a používají se do parfémů
a v kosmetice. Květy se používají i v potravinářství. Pokud se o levanduli chcete dozvědět úplně
nejvíc, zastavte se ve vesničce Coustellet v departementu Vaucluse, která nabízí kromě překrásného panorama Malého Luberonu také muzeum
této květiny.
V kaňonu řeky Verdon
Řeka Verdon, pramenící nedaleko Col d´Allos
v masivu Trois Évêchés (ve výšce 2150 m nad
mořem), vyhloubila erozí ve vápencové náhorní
plošině Haute-Provence 50 km dlouhý kaňon,
který patří k nejnádhernějším přírodním útvarům
Francie. Gorges de Verdon, jak se kaňon nazývá,
se táhne od Castellane až k jezeru Sainte-Croix
a místy je až 700 metrů hluboký. Jeho strmé
stěny jsou plné přírodních jeskyní, a přestože se
na první pohled zdá, že bez horského kola se tady
nehnete, opak je pravdou. Od jezera Sainte-Croix
vede přibližně dvacet kilometrů dlouhá asfalto-
vá silnice až na samý horní okraj kaňonu. Téměř
sedm set metrů výškového rozdílu, který při tom
musíte překonat, je dobrou ranní rozcvičkou.
Přehrada Sainte-Croix je se svými 2 200 hektary třetím největším jezerem ve Francii. Byla
napuštěna v roce 1973 jako retenční nádrž i zásobárna pitné vody pro jižní Provence. Je dlouhá
přibližně deset kilometrů a široká asi dva kilometry. Dnes je to oblíbené místo k rekreaci. Krásné
písčité pláže vybízejí ke koupání, obrovská vodní
hladina pak k windsurfingu, plachtění nebo jízdě
na šlapadlech, kanoích a kajacích. Mezi cyklisty
je jezero známé jako výchozí i cílový bod celkem
náročných etap. Ti nejodolnější se odsud vydávají
na 120 kilometrů dlouhou okružní jízdu kolem celého kaňonu. Pokud se na ni chcete vydat, počítejte s tím, že vám může zabrat klidně celý den. Pro
cyklisty, kteří nejsou neúnavnými lovci kilometrů,
se nabízí mnohem kratší, ale o nic méně atraktivnější cesta do obce Moustiers-Sainte-Marie, která je na seznamu “nejkrásnějších francouzských
vesnic”. Dominantou vesnice, která vznikla už
ve středověku na úbočí vysokého vápencového
útesu, je kostel Notre-Dame z 12. století. Hlav-
BMW revue 3/2013 93
cestování
Provence na kole
Moderní provensálské Benátky - Port Grimaud
ní zdejší pozoruhodnost ale nalezneme v úzké
horské úžlabině vysoko nad vsí. Je jí kaple Notre-Dame de Beauvoir postavená v osmém století
na místě ještě starší stavby založené zde patrně
již v 5. století. Ke kapli lze vystoupat po širokém
chodníku s 266 širokými schody lemovanými
zastaveními křížové cesty. Odměnou za strmé
stoupání je pak nádherný výhled do zdejší krajiny.
Další možností je vydat se od jezera jižním
směrem přes starobylé městečko Aups do vesnice Sillans. Říčka Bresque tady vytváří přírodní, 44
metrů vysoký vodopád (nejvyšší v departementu
Var), pod kterým vznikla soustava tyrkysových
jezírek. Místo je úchvatné zvláště v době, kdy je
dostatek vody a jindy slabý pramínek se promění
v ohromný vodopád, následovaný řetězcem dalších nádherně malebných tyrkysových kaskád.
V teplých dnech se tu lidé s oblibou koupou.
V posledních letech byl přístup k vodopádu omezen, protože po několika letech velkého sucha
a následných prudkých deštích tu došlo k sesuvům půdy a destabilizaci vápencového podloží.
Na Větrné hůrce
Příznivcům silniční cyklistiky je tohle místo
důvěrně známé – Mont Ventoux, „Větrná hora“.
Občas ale bývá také označována jako „Nejtěžší
kopec světa“, nebo dokonce „hora Smrti.“ To
když k jeho úpatí dorazí peloton Tour de France,
aby se vydal po jedné ze tří silnic vedoucích k vysílači na vrcholu.
94 BMW revue 3/2013
Mohutný masiv Mont Ventoux (1 909 m n. m.)
najdeme až na nejzápadnější výspě francouzských Alp asi 40 km severovýchodně od Avignonu. Geograficky stále ještě patří k alpskému oblouku, i když leží desítky kilometrů stranou, jako
by na tomto vystrkově trucoval nadohled rozeklaným a mnohem obdivovanějším alpským ští-
tům. Jsou to především jeho slavná cyklistická
minulost i současnost, které sem lákají zástupy
návštěvníků. Červenobílý vysílač na vrcholu
holého vápencového masivu působí jako neodolatelná vějička nejen pro místní borce. Těch
21 kilometrů s převýšením více jak 1500 metrů
je skutečnou výzvou.
Takhle rostou korkové duby - odstraněná kůra za několik let znovu naroste
na potomky amerických velkopodnikatelů počátku
20. století, kteří tuhle část Francie objevili po první
světové válce pro masový turismus. Ti všichni si
tady vybudovali svoje letní i celoroční sídla, většinou honosné vily, jejichž projekty svěřili světoznámým architektům. Pokud chcete vidět tyto domy
alespoň zpovzdálí a vědět, komu skutečně patří,
musíte se na to předem dobře připravit. Bohatí lidé
si tady hlídají svoji anonymitu, ale z veřejných zdrojů (zejména ze sociálních sítí a internetu) lze dnes
poměrně snadno dohledat adresy soukromých
francouzských rezidencí lidí, jakými jsou například
Roman Abramovič, Lakšmí Mittal, Liliane Bettencourtová nebo Henri Pinault.
Zřejmě úplně největší koncentraci milionářů
a miliardářů však máte šanci potkat v Saint-Tropez, zejména v jeho slavném jachetním přístavu.
Původně ospalá rybářská vesnička má dnes už
téměř deset tisíc stálých obyvatel. O její slávu se
postarala na počátku 60. let především Brigitte
Bardot, která zde údajně dodnes žije v naprostém inkognitu a zřejmě si trhá vlasy, co že to
vlastně způsobila. Od časného rána do pozdního
večera jsou totiž uličky Saint-Tropez beznadějně
plné francouzských i zahraničních turistů, kteří
tady marně hledají romantiku zašlých časů. Stačí
však sednout do sedla a vydat se pár kilometrů kterýmkoliv směrem do vnitrozemí a objevíte
krásnou čistou Provence, jak ji známe z románů
Marcela Pagnola a z pláten impresionistů. Taková
Provence je totiž stále nejpřitažlivější.
foto archiv
-mjr-
Který si vyberete?
Zátiší s bublinkami na ulici v Saint-Tropez
Prakticky celou sezonu zde budete potkávat
cyklisty ve velkém počtu. Šlapou sami i ve skupinkách, někteří jedou viditelně na čas, jiní se při
jízdě hlasitě baví a navzájem se hecují. Ještě více,
než bývá ve Francii běžné, se tu těší uznalé toleranci řidičů, protože Mont Ventoux na kole, to je
jakási cyklistická maturita, kterou by měl jednou
každý složit.
Mezi milionáři na Côte
Jízdní kolo je velice demokratický dopravní
prostředek, s nímž se můžete vydat stejně tak
do práce, jako na nákup do supermarketu nebo
na víkendovou sportovní vyjížďku. V Provence se
vám rejstřík možného využití rozšíří ještě o další
netušené možnosti – můžete vyrazit na okružní
cestu po zdejších vinohradech spojenou s ochutnávkou vína, stejně tak dobře můžete navštěvovat cisterciácké kláštery, v oblasti kolem Arles je
zase populární s kolem vyrazit do míst, kde žil
a působil Vincent van Gogh, nebo se můžete projíždět nekonečnými stezkami v oblasti Camargue.
Specialitou Azurového pobřeží je jakési “milionářské safari”. To si sednete na kolo a projíždíte
po mořském pobřeží a hledáte vily nejrůznějších celebrit světa financí a byznysu. Nikde na světě totiž
není tak silná koncentrace obyvatel s astronomickými částkami na kontě. Francouzská aristokracie se
tady mísí s arabskými šejky, s takzvanými “novými
Rusy” a dalšími východoevropskými postkomunistickými zbohatlíky a nesmíme zapomenout ani
BMW revue 3/2013 95
příslušenství
podzim/zima 2013
Léto končí, přichází
podzim a zima…
Venku sice stále panují příjemné teploty, ale nepotrvá dlouho a na dveře zaklepou podzim
a zima. A s nimi i chladné počasí, které s sebou přináší řadu výzev nejen pro vás, ale
i pro váš vůz. Bohatá nabídka Originálního příslušenství BMW je přehledně rozčleněna
do několika kategorií a přináší praktická řešení, díky kterým se nejen bez problémů
vyrovnáte se všemi nástrahami podzimu a zimy, ale také si zpříjemníte interiér nebo
například dodáte krapet sportovnosti vašemu vozu. Na následujících stránkách naleznete
několik vybraných tipů, které by se Vám v následujících měsících mohly hodit.
,PNQMFUO­OBC­ELZQSPQPE[JNO­B[JNO­TF[POVOBMF[OFUFOBQă­LMBEOBXXXCNXCZDIMD[
7­DFJOGPSNBD­[­TL¡UFWPEEÙMFO­/%BQă­TMVĉFOTUW­OBUFMOFCPFNBJMVOE!CNXCZDIMD[
96 BMW revue 3/2013
LED denní světlomety.
Vidět a být viděn. Špičková LED technologie a skvělý design těchto vysoce výkonných světlometů zaručují, že budete
vidět ve dne i v noci a v jakékoli dopravní
situaci.
LED baterka.
Déle trvající radost.
Prodloužená záruka BMW Extended Warranty pomůže vyhnout se nepředvídaným
výdajům. Přidává až 4 roky ke standardní dvouleté záruce, a záruka tak platí až 6 let
nebo do ujetí 200 000 km (podle toho, co nastane dříve). Díky prodloužené záruce
budete moci využívat veškerých výhod vyplývajících z oprav prováděných vysoce kvalifikovanými profesionály a budete mít zajištěnu maximální bezpečnost díky garanci
použití Originálních dílů BMW. A pokud Vaše BMW prodáte během doby platnosti
prodloužené záruky, můžete ji převést na nového vlastníka, což zvýší hodnotu vozu
při prodeji. Prodlouženou záruku lze objednat ke každému novému nebo nejvýše dva
roky starému vozidlu BMW, které je kryto balíčkem BMW Service Inclusive.
Stylová a praktická příruční baterka,
kterou lze nabíjet prostřednictvím 12V
zásuvky ve voze. Šikovný pomocník
v nesnázích.
BMW Travel & Comfort systém.
Jeden systém – mnoho možností. Základní modul, který se snadno připevňuje na nosníky pod opěrky hlavy a na který lze jednoduše upevnit různé nástavce. Například držák
pro Apple iPad. Tři různé polohy nástavce zajišťují maximální flexibilitu využití. Perfektní
pro práci, prohlížení nebo čtení.
Držák Smartphonu.
Rohož do zavazadlového
prostoru.
Přenosná navigace HD Traffic.
Tento speciálně vyvinutý držák BMW
bezpečně uchytí Váš Smartphone.
Snadno jej připevníte na přední okno, kde
bude připraven k okamžitému použití buď
ve vertikální, nebo horizontální poloze
podle toho, jak budete potřebovat. Nabízí
kompletní řešení pro připojení a nabíjení
Vašeho Smartphonu ve voze.
Rohož do zavazadlového prostoru chrání
zavazadlový prostor před špinavými
a mokrými předměty. Lineární design
rohože umožňuje snadný odtok vody
a koresponduje se stylovým designem
originálních podlahových koberečků
BMW do každého počasí.
Zaujme nejen svým designem, ale i možností dokonalé integrace do Vašeho BMW –
bez rušivé kabeláže nebo omezení výhledu – je skutečně všestranná:
- Displej s vysokým rozlišením
- Dopravní informace v reálném čase prostřednictvím HD Traffic
- Asistent pro jízdu v jízdním pruhu
- Bluetooth hands-free Inovativní hlasové ovládání pro ještě vyšší bezpečnost
- 5“ skleněný dotykový displej s vysokým rozlišením pro snadné ovládání
a skvělou čitelnost.
BMW revue 3/2013 97
příslušenství
podzim/zima 2013
Základní nosič.
Pro vozy bez střešních nosníků. BMW
základní nosič s ochranou proti odcizení
splňuje vysoké bezpečnostní standardy
a slouží jako základna pro všechny
střešní nosiče a boxy. Maximální povolené zatížení střechy je 75 kg.
Přídavné topení.
Pro příjemně vyhřátý interiér ještě před
zimní cestou. Navíc chrání motor při startu, protože zároveň předehřívá i chladicí
okruh, díky tomu klesá i spotřeba paliva.
Aktivace prostřednictvím dálkového ovladače nebo multifunkčních hodinek.
BMW střešní boxy.
Originální BMW střešní boxy nabízejí dostatek úložného prostoru pro pohodlnou přepravu veškerého vybavení. Praktický systém otevírání zaručuje
pohodlné a bezpečné nakládání zavazadel. S trojitým centrálním zamykáním. K dispozici ve variantách s vnitřním objemem 460 l nebo 320 l.
Originální BMW kompletní zimní sady kol.
Ještě nikdy nebylo jednodušší vybrat si ta správná kola k Vašemu vozu. Originální
BMW kompletní sady kol vyhoví každému vkusu. Prostřednictvím BMW konfigurátoru
kompletních zimních kol si můžete online vyzkoušet, která kola Vašemu BMW padnou
nejlépe. Objevte širokou nabídku Originálních BMW kompletních zimních sad kol
z pohodlí vašeho domova: www.bmw.cz/completewheel.
Pečujte o Vaše BMW.
Teplá vesta.
Čepice a šála.
S produkty BMW Péče o vůz můžete šetrně, ale důkladně vyčistit
choulostivé interiérové povrchy Vašeho BMW nebo zajistit, aby Vaše okna
zůstala čistá a znatelně méně se zamlžovala.
Sportovní, stylová a funkční. Díky silné
podšívce je tato vesta příjemná, teplá
a zaručuje úplnou svobodu pohybu.
Materiál: 100% nylon, odolný proti vodě.
Příjemné a útulné: měkká vícebarevná
šála a čepice. Oba tyto stylové produkty
zdobí kovový nýtek s logem BMW.
Lem čepice je vyroben z teplé vlny.
,PNQMFUO­OBC­ELVOBMF[OFUFOBXXXCNXCZDIMD[
98 BMW revue 3/2013
design
Jacob Benoit
Laboratoř na kolech
Začínat návrh od nuly se dnes v automobilovém designu poštěstí jen velmi zřídka.
Jacob Benoit, šéfdesignér značky BMW i, která má za úkol tvořit opravdová auta
budoucnosti, se tomuto ideálu přiblížil možná nejvíc. Je to něco jako cestování
časem, protože BMW i jsou auta, která vlastně fungují už dnes a pořídit si je budete
moct koncem roku, přesto ale vypadají, jako by přijela z jiné doby.
Jak byste popsal BMW i?
BMW i pro nás představují velmi důležité projekty
věnované tomu, jak může vypadat mobilita budoucnosti. A protože jsme BMW, tak musí obsahovat
i emoce a prémiovost kombinující udržitelný rozvoj
a odpovědný přístup. Tuto myšlenku dnes demonstrujeme na našich konceptech i3 a i8, a i když se
na první pohled může zdát, že naše požadavky jsou
v konfliktu, je na nich vidět, že to dohromady jde.
To, co ale dělá tyto vozy unikátními, jsou především
technologie. Samotný pohon je v případě i3 čistě
elektrický a u i8 hybridní. Jde také o hojné používání velmi moderních a především lehkých materiálů,
jako je karbon. V případě designu se snažíme dodat
těmto vozům specifickou identitu.
Udržitelný rozvoj a odpovědný přístup jsou ale
obecné trendy v celém automobilovém odvětví
a měly by být součástí i „běžných“ BMW. Proč
jste se rozhodli vyčlenit ještě zvláštní značku?
To je pravda. Je na to několik odpovědí. Máme
program Efficient Dynamics a věřím, že jsme nejlepší ve snoubení efektivní, úsporné a přitom dynamické jízdy. S „i“ máme možnost jít ještě dál. Některé technologie, které poprvé uvidíte na BMW i,
budou možná v budoucnu dostupné i na ostatních
BMW. Je to něco jako naše laboratoř na kolech,
kde můžeme představit všechny nové technologie,
a je jasné, že tohle je snazší dělat s limitovaným počtem aut než u sérií čítajících přes 1,6 milionu aut.
Dalším důvodem je, že BMW má bohatou historii,
kterou musíme respektovat, a když jasně definujete odnož značky, můžete si dovolit mnohem víc.
BMW i nám dává mnohem více svobody pro tvorbu, a to jak v designu, tak technologiích, abychom
přicházeli se specifickými řešeními.
Můžete popsat klíčové prvky designu BMW i?
Přestože je to oddělená značka, musíte v ní pořád cítit DNA designu BMW. Ne v tvarech, ale hlavně v proporcích. Vidět, že auto správně sedí na kolech, má velmi propracované a precizní povrchy.
Dále pak samozřejmě velmi silný charakter a osobitost. To jsou hlavní znaky aut, která obvykle tvoříme
v BMW group. Rozdíl u vozů „i“ vidím v tom, jak určitým emocionálním způsobem oslavujeme jejich
efektivitu. Když se podíváte na i8 zezadu, tak cítíte,
že je to velmi aerodynamické auto. Aerodynamika
je vysoce sofistikovaný obor, kterým se experti zabývají už více než 80 let. Stačí vzpomenout třeba
100 BMW revue 3/2013
BMW i8 a BMW i3
skvělé Tatry, které se svým kapkovitým tvarem byly
extrémně dobré. Modernější aerodynamická auta
pak byla téměř všechna stejná. My ale ukazujeme,
že když přijdete s chytrým nápadem, jako jsou například oddělené vrstvy nebo obtékání, které proudí
mezi díly karoserie, tak tyto prvky dokážou do racionálního konceptu přinést kromě aerodynamiky
i novou estetiku. Do čisté fyziky vnášejí krásu. Necháváme se hodně inspirovat přírodou. Tvary jsou
velmi plynulé, ale také logické a působivé.
Je pro vás jako designéra složitější navrhovat
design těchto zcela nových modelů, nebo konvenčních aut?
Auta jsou hodně komplexní produkt a já rád pracuji se složitými věcmi. Proč? Protože design není
cvičení, při kterém začínáte na čistém papíře. Máte
určitá pravidla a omezení, která vás pravděpodobně přinutí najít úplně jiná řešení. Měl jsem možnost
být u BMW i od samého počátku a byly před námi
dvě hlavní výzvy. První byla integrace nových technologií. U normálního auta máte známé a zavedené
postupy, tady však ne. Další výzvou byl specifický
charakter, jaký měly vozy BMW i mít. Řada i oslavuje myšlenku lehké konstrukce a aerodynamiky, což
vidíte v tvarosloví, v jednotlivých liniích, spárách,
kontrastech atd.
není žádný hlavní trend. Můžete to vidět v celém
odvětví, kde různé automobilky mají různé strategie, a to ať si vezmete technologie, nebo design.
Někdo si řekne, že vlastně potřebuje jednoduše
elektromobil, který se jinak nebude v ničem lišit.
Jiní, a k těm se řadíme i my, vidí tyto vozy jako součást budoucnosti. Prostřednictvím designu chceme ukázat, že tato budoucnost se může dít už teď
a že je to optimistická budoucnost. Věříme, že naši
zákazníci budou jedineční, budou to pionýři, kteří
ve společnosti hrají aktivní roli. Ukazujeme, že se
věci opravdu mění. Říkáme: je to možné a může to
být skvělé. Jako silná značka tím napomáháme vytvářet trh pro podobné vozy od konkurence. Jsem
přesvědčený, že to je část naší budoucnosti; neříkám, že celá budoucnost, ale její část určitě.
A kdy tedy uvidíme takováto auta v běžném
provozu?
Velmi brzo. Model i3 přijde na trh na podzim a i8
bude následovat chvíli po něm. Tvarově budou konceptům velmi blízké.
Působíte velmi nadšeně, co vás na vaší práci
nejvíce baví?
Miluju automobilový design, protože neděláte
jen kosmetické úpravy určitých linií, ale musíte nad
tím přemýšlet jako nad celým obrazem. Jak bude
vypadat? Jak ho postavit? Jak se bude používat? Co
budete nabízet zákazníkům? Nejde jen o auto, ale
i o všechny služby okolo. Nenavrhujeme jen tvar,
ale také to, jak se lidé budou chovat, jak budou řídit.
Design může být v tomto velmi silný, když ho zaměříte správným způsobem.
Jak vidíte automobilový design v příštích 10 či
20 letech?
Ve smyslu strategie to bude něco mezi evolucí
a revolucí. Auta jsou velmi vyspělé produkty, mají
stoletou historii a je velmi těžké pokročit dál. Dnes
nenajdete žádná vyloženě špatná auta a pokrok se
odehrává hlavně v oblasti bezpečnosti, kvality a výkonu. Druhá část budoucnosti je revoluce. To budou
auta zaměřená na technologie, které nás nutí používat jiné postupy. Musíte se dostat ze své pohodlné
pozice, kde navrhujeme auta stejným způsobem
pořád dokola. To je pro automobilový design dobré,
protože ho to posouvá dál.
foto archiv
Radek Laube
Benoit Jacob, šéfdesignér značky BMW a Adrian van
Hooydonk, Senior Vice President BMW Group Design
Co je podle vás dnes největším trendem tzv.
zelených aut?
Zelená auta jsou ve srovnání s celkovým vývojem automobilů relativně nová a myslím, že dnes se
nachází v opravdu zajímavém období, protože zde
Jacob Benoit
Head of Design BMW i
Jako každý správný francouzský designér
odstartoval svou kariéru u francouzské značky. Zažil zlaté časy designu Renaultu, kdy nic
nebylo nemožné a kreativita byla na prvním
místě, což se mu jistě hodilo, když po letech
zakotvil u BMW. Od roku 2010 má Jacob Benoit na starosti design BMW i. Žije v Mnichově, ale se svou ženou a synem tráví prázdniny
nejraději v rodné Francii.
BMW revue 3/2013 101
4/2013
BMW revue 4/2013
Pro příští číslo BMW revue, které vyjde v prosinci 2013,
připravujeme tato témata:
BMW revue
Novinky BMW
Představíme zatím tajné dvoudvéřové novinky
pro příští sezonu.
Luxus a exotika
Světové hotely, které se s těmito parametry
nejvíc bratří.
BMW řady 5
V rubrice jízda důkladně prověříme schopnosti
a možnosti modernizované pětkové řady.
Grafická úprava a sazba:
TOPSTAR agency a.s.
(ročník XVI, číslo 65, 3/2013)
Cena:
ČR: 85,- Kč SR: 4,15 EUR
Vydavatel a redakce:
TOPSTAR agency a.s.
Krátká 22, 100 00 Praha 10
tel.: 274 818 319, 274 818 324
fax: 274 821 254, e-mail: [email protected]
Inzerce:
tel.: 274 818 319, fax: 274 821 254
e-mail: [email protected]
102 BMW revue 3/2013
Předplatné (4 čísla):
ČR: 285,- Kč, zajišťuje vydavatel
SR: 13,96 EUR
zajišťuje Media Print Kapa Pressegrosso, a.s
oddelenie inej formy predaja
P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava
tel.: +421 244 458 821, 16, 0800 188 826
fax: +421 244 458 819
e-mail: [email protected]
Redakční rada pod vedením Evy Bychlové:
Jaroslav Major, Petr Tomšů, Petr Hanke
Distribuce:
ČR: directmail, Mediaprint & Kapa
SR: Pressmedia
www.bmwrevue.cz
http://facebook.com/BMWrevue.CR
Nevyžádané rukopisy a fotografie
se nevracejí. Vydávání časopisu povoleno
MK ČR pod registračním číslem E 7991.
ISSN 1213 – 2497
S-24
C-24
C-27
S-28
C-31
Délka:
7.70 m
Délka:
7.70 m
Délka:
8.75 m
Délka:
9.10 m
Délka:
9.70 m
Šířka:
2.10 m
Šířka:
2.10 m
Šířka:
2.55 m
Šířka:
2.55 m
Šířka:
2.50 m
Ponor:
0.70 m
Ponor:
0.70 m
Ponor:
0.90 m
Váha:
od 2 000 kg
Ponor:
0.80 m
Váha:
od 1 350 kg
Přepravní kapacita
7 osob
Lůžka
2
Max. rychlost:
+
47-80 Kn
Motorizace benzin 325-750 HP
Motorizace diesel
od 265 HP
Váha:
od 1 350 kg
Přepravní kapacita
5 osob
Lůžka
2
Max. rychlost:
+
47-80 Kn
Motorizace benzin 325-750 HP
Motorizace diesel
od 265 HP
Váha:
Přepravní kapacita
od 2 300 kg
6 osob
Přepravní kapacita
Lůžka
5-8 osob
2
40-65+ Kn
Váha:
od 2 650 kg
Přepravní kapacita
7 osob
Lůžka
2+2
Max. rychlost:
Max. rychlost:
+
Motorizace benzin
725 HP
Max. rychlost:
Motorizace diesel
530 HP
Motorizace benzin 425-1050 HP
50-70 Kn
Motorizace benzin
425 HP
Motorizace diesel
363 HP
Lůžka
2+1
Motorizace diesel
45-80+ Kn
363-540 HP
New model
BYCHL YACHT CENTRUM a.s. - Výhradní zastoupení Hydrolift pro Českou a Slovenskou republiku
Vestec 19, 252 42 Praha-západ, tel. +420 241 007 111, e-mail: [email protected]
www.hydrolift.cz
Výhradní zastoupení Williams performance tenders pro ČR a SR:
• Prodej (showroom s kompletní modelovou řadou)
• Záruční i pozáruční servis
• Logistika
• Uskladnění
Komplexní servisní služby
nabízíme našim zákazníkům
nejen v ČR a SR, ale
i v Chorvatsku. Pro více
informací nás neváhejte
kontaktovat.
Bychl Yacht Centrum, a.s., Vestec 19, 252 42 Praha-západ, tel. +420 241 007 111, e-mail: [email protected], www.bychlyacht.cz
BMW revue 1/2012 1
Classic Fusion Aero Chronograph.
Skeletový chronograf s automatickým
nátahem. Pouzdro hodinek je z unikátní
!
"#$%
BOUTIQUE
PRAGUE
Pař !
UXJUUFSDPNIVCMPUt
facebook.com/hublot