Untitled - Comics Centrum

www.comicscentrum.cz
Kliknutím navštívíte
internetové stránky
Comics Centra.
V Í T E J T E
V L O V E C R A F T U
SCÉNÁR
JOE H I LL
KRESBA
GA BR I EL RODR IGU EZ
Scénář: JOE HILL
Kresba: GABRIEL RODRIGUEZ
Barvy: JAY FOTOS
Překlad: JAN KANTŮREK
Redaktor překladu, sazba: MARTIN TROJAN
Šéfredaktor, grafická úprava: VÁCLAV DORT
Tabithě Jane Kingové,
literární zámečnici, matce a kamarádce:
Mám tě rád.
Redaktor: KAMIL BERNÁŠEK
Korektury: MILENA VOJTKOVÁ
Distribuce: JITKA FIALOVÁ
DTP: COMICS CENTRUM
– JOE HILL
Catalině:
Odemkla jsi mé sny.
– GABRIEL RODRIGUEZ
Redaktor sešitového vydání: CHRIS RYALL
Redaktor knižního vydání: JUSTIN EISINGER
Grafická úprava knižního vydání: ROBBIE ROBBINS
Navštivte naše internetové stránky: http://www.comicscentrum.cz
nebo naši prodejnu: Jana Masaryka 29 Praha 2, 120 00
Telefon: 296 302 570, 296 302 571, fax: 296 302 573
Z anglického originálu Locke and Key: Welcome to Lovecraft, vydaného nakladatelstvím IDW Publishing v roce 2008,
českou verzi vydal: Martin Trojan – 3-Jan, Jana Masaryka 29, 120 00 Praha 2
První české vydání © 2011
Vytištěno v TISKÁRNÁCH Havlíčkův Brod, a. s.
ISBN: 978-80-86839-54-7 – VÁZANÁ, 978-80-86839-55-4 – BROŽOVANÁ
© 2008, 2011 Idea and Design Works, LLC & Comics Centrum. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být
reprodukována nebo jinou formou publikována bez přímého písemného souhlasu autorů.
LOCKE & KEY: WELCOME TO LOVECRAFT Locke & Key © 2008 Joe Hill and Idea and Design Works, LLC. IDW Publishing,
a division of Idea and DesignWorks, LLC. Editorial offices: 5080 Santa Fe St., San Diego, CA 92109. The IDWlogo is registered
in the U.S. Patent and Trademark Office. All Rights Reserved.
Any similarities to persons living or dead are purely coincidental. With the exception of artwork used for review purposes, none of the
contents of this publication may be reprinted without the permission of Idea and Design Works, LLC. IDW Publishing does not read or
accept unsolicited submissions of ideas, stories, or artwork.
Originally published as LOCKE & KEY Issues #1–6.
vítejte v
ˇ
hillove
d
om
ě
rais
C
t
r
e
b
l Ro
Napsa
Byl jsem zrovna v Londýně na prezentaci své knihy
„Ochránce“ a pohyboval jsem se mezi rozhovory pro rádio BBC a podpisovými akcemi v knihkupectvích, když
mi můj britský vydavatel řekl: „Máme zrovna ve městě
ještě jednoho amerického spisovatele. Co kdybychom
si dali společný oběd?“
Tak se dva američtí spisovatelé sešli nad smaženou
rybou s hranolky v malé stylové londýnské restauraci
nedaleko Trafalgaru. Ten druhý Američan byl vysoký
přátelský chlápek s hustým plnovousem, v dlouhém
černém kabátě a s nenuceným úsměvem – Joe Hill.
Potom, co jsme si vyměnili několik klasických historek na téma „spisovatel na turné“, abychom se lépe
poznali, objevili jsme společnou vášeň. Baseball. Já
z Los Angeles jsem skalním fanouškem Dodgers. John
je z Nové Anglie a je neméně vášnivým fandou Red
Sox. To bylo skvělé téma k hovoru, protože několik bývalých hráčů Dodgers v té době hrálo za Boston (Julio
Lugo a J. D. Drew, oba budou mít pálkařský průměr
přes .330 v podzimní části), a exhráči Red Sox zase
pobývali na stadionu Dodgers (úžasný nadhazovač Derek Lowe a hvězdný polař Nomar Garciaparra, abych
jmenoval alespoň dva). Naši britští hostitelé museli být
unudění k smrti, když jsme s Joem namísto hororových
a detektivních povídek neúnavně probírali vytrvalost
Dereka Lowea, oddanost hře J. D. Drewa a jestli Red
Sox mají nebo nemají na to, dostat se v roce 2007 do
Světové série (dokázali to, potom, co rozdrtili Colorado
Rockies ve čtyřech zápasech, bezpochyby k nesmírnému nadšení Joe Hilla).
Po obědě jsme si vyměnili knihy a naši vydavatelé
nás vlekli k dalším oficiálním rozhovorům. Já jsem pak
strávil zbytek svého turné a dlouhý let domů hltáním knihy „Černá krabice“. Okamžitě poté jsem si koupil sbírku „20th Century Ghosts“ a stejně dychtivě jsem
zhltal i povídky. Pak mi Chris Ryall poslal rukopis
prvních tří sešitů série „Zámek a Klíč“.
Když baseballoví hledači talentů hodnotí hráče,
je to podle pěti kritérií: průměr odpalu, síla odpalu, jak rychle dokáže běžet, jak dobře umí
nadhazovat a jak dobře umí chytat. Ti nejlepší hráči jako A-Rod nebo Ken Griffey
mladší to umí všechno. Dokážou
získat pro tým bod, když je třeba,
odpálit home-run, oběhnout
všechny mety najednou, vyautovat pálkaře nebo předvést
jednu z těch na efekt vypočítaných parádiček jako chycení míčku pozadu přes rameno. Většina
skvělých hráčů ovládá dvě nebo
tři z těchto dovedností. Ti nejlepší ovládají všech pět.
Stejně tak i Joe Hill.
Sledujte. Úžasný první román. Perfektní krátké povídky,
které vyžadují odlišný styl psaní než romány. A teď tenhle
dokonalý comics, který má naprosto jiný styl vyprávění
než román nebo krátké povídky. Vsadím se o co chcete,
že to nebude trvat dlouho a Hillovo jméno uvidíme mezi
tvůrci v titulcích nějakého velkofilmu.
Scénář prvních třech dílů série „Zámek a Klíč“ mě dostal. A to bylo ještě předtím, než jsem viděl úžasné kresby
Gabriela Rodrigueze, navíc pohádkově vybarvené Jayem
Fotosem tak, aby měly ten správný tón a atmosféru. Od
působivých tvarů Klíčova po lhostejné, vodové oči vraha
Sama Lessera, přes znázornění odevzdanosti Tylera
Zámka, po bolest, črtající se v tváři Kinsey. Kresba a příběh tu vytvořily dokonalou směs, která perfektně zachycuje nejen postavy, ale hlavně narůstající napětí, které
vás obklopí a je zárukou, že nepřestanete obracet stránky.
Přečetl jsem ten scénář během jednoho večera a pak
jsem okamžitě žádal Ryalla o další.
Zámek a Klíč je zásadní comics. Děj i postavy totiž
vykresluje do stejné hloubky jako klasický román a navíc
je dokonale zpracován jak spisovatelem, tak výtvarníky
a využívá všechny možnosti comicsu. Máme tady tři beznadějné děti – nejstaršího bratra Tylera, který se cítí zodpovědný za otcovu smrt, prostřední sestru Kinsey, která
už jednou zachránila svého nejmladšího bratříčka a teď
se pokouší zachránit sama sebe a šestiletého, nejmladšího Bóďu, který by mohl být, abychom tak řekli, klíčem
k jejich přežití. Poté, co byl jejich otec zavražděn svým
studentem, je matka odveze přes polovinu země a my
tyhle tři děti vnímáme od první chvíle jako naprosto skutečné. Především kvůli tajemstvím, která v sobě ukrývají
a taky díky tomu, jak autor pomalu proplétá jejich osobní
příběhy se záhadami Klíčova a silami, které je dovedly
domů. (Upozornění pro rodinu Zámkových: Když si chcete vybudovat nový život, VYHÝBEJTE se městu Lovecraft
jako čert kříži!).
Zámek a Klíč podle mě funguje naprosto skvěle, protože se v něm odráží prapůvodní strach, který pociťuje
každý z nás – strach ze ztráty nevinnosti, strach z toho,
že můžeme nechtíc ublížit někomu, koho máme rádi, že
když se odhalíme v slabé chvíli, může to nevyhnutelně
vést k naší zkáze. Nebo k něčemu ještě horšímu. Je to námět velkých příběhů, a když pak autor přidá ještě napětí,
úzkost a náznak toho, že přijdou ještě mnohem horší věci,
musí se čtenář připravit na pekelnou jízdu.
Když rodina Zámkových dorazí do Lovecraftu, stěžuje
si Tyler, že student na střední škole získá jen jednu nálepku: sportovec, děvka, šprt nebo oběť.
Kdyby měl nálepku dostat Joe Hill, byl by taky jen jedno: Úžasný vypravěč.
Vítejte v Lovecraftu.
Vítejte v knize „Zámek a Klíč“.
Vítejte v domě fantazie Joe Hilla.
~
KAPITOLA PRVNÍ
~
MENDOCINO VALLEY, MINULOST
Od
strýce.
nevadí mu
to.
Paní Zámková?
Já jsem Sam
Lesser. Pan Zámek
byl minulý rok
mým výchovným
poradcem.
A já
jsem Al
Grubb.
To jste ale
zabloudili pěkně
daleko ze San
Franciska,
kluci.
Pracuji
u svého strýce ve
Willitsu. Pan Zámek mi
vloni ukázal fotografii
vašeho domu a řekl, že
se za ním mohu zastavit.
a Možná i někam vy­‑
razit s T ylerem.
Vážně?
Líbí se mi váš
pick-up.
Není
náš. Půjčili
jsme si
ho.
Skvělý.
Tak v tom klidně
můžeš pokračovat
a při tom pomáhat
s natíráním. Táta
vzkazuje, že pře‑
stávka skončila.
Panebože, dej,
ať je zemětřesení.
Jsem
z toho celej
odvázanej, že
nás sem odvez,
abysme tu
dřeli zadarmo.
co máš
za problém?
Už s tím svým za‑
sraným naříkáním
lezeš všem na
nervy.
Jenom malý zemětřesení,
aby se propadla střecha
do mýho pokoje, abych
tam už dál nemohl bydlet
a rodiče mě museli poslat
do Baja k Rodu Fessovi
a já bych se pak naučil
surfovat.
No, mohl bych
bejt Rodem Fessem,
sedět dole v Baja
v nějaký plážový restau‑
račce plný polonahejch
holek. Nebo bych moh
bejt Orinem ve Frisku
a chodit každej pátek
na koncert.
Jenže oni by mě spíš poslali
k bratranci Orinovi, kte‑
rej si svůj pokoj tapetuje
nekrologama slavnejch
lidí. Říká, že hustší než
bejt celebrita, je bejt
mrtvá celebrita.
I když... Orin má
aspoň Playstation 3.
Nemusíš mi
vysvětlovat, proč
je to tak hrozný,
bejt tebou. ale co
je tak špatnýho na
tom bejt tady?
Našel jsem
malou želvu,
ale vykadil
se mi do ruky
a utekla.
Koukej.
Vždyť Orina
nenávidíš. Je
to úchyl.
Vůbec nic, jen že se
"
z toho tady asi zbláznim.“
Vraždil bych, jen abych
"
se dostal zpátky
do San Francisca.“
Co tady
vy dva
děláte?
Bóďovi se
do ruky vydělala
želva a on si to chce
nechat jako suvenýr
na tohle nezapome‑
nutelný léto.
Takže
zkoumá
přírodu.
A co děláš
ty?
nudím se
a při tom pro‑
cházím existen‑
ciální krizí.
Prostě
bych byl radši
kýmkoliv jiným
než sebou a kdekoliv jinde než
tady.
SAN FRANCISCO, SOUČASNOST
Čau kámo,
jak je?
Teda,
promiň, to
byla fakt blbá
votázka.
Kámo,
neuvěříš, co
se mi stalo
v Baja.
Někdy ti to po‑
vykládám celý,
jestli tě to
zajímá. Bylo
to šílený.
Ta holka
se vobjevila
u našeho vohně a vypa‑
dala taková vopuštěná,
tak jsem ji začal balit,
chápeš? Pak se najednou
vobjevili poldové, dali
jí klepeta a mě málem
sbalili s ní. A já ani
nevim, jak se
jmenovala!
Jsem
tady kvůli
tobě, kámo,
nezkoušej se
s tím prát
sám.
Vím, co
teď přijde.
Vím, co se mi
snažíš říct.
Pořád tomu
nemůžu uvěřit.
Viděl jsem Sama
Lessera na Ozzfestu
a nepřipadal mi
jako psychouš. Teda
jako o nic větší psy‑
chouš než všichni
ostatní, co
tam byli.
Tááákovejhle
kousek chyběl,
a bylo po nás.
Jak moc myslíš,
že byl ten vůl
vožralej?
No, asi
tak vožralej
jako ty?
Víš, že zabili
pět lidí? Teďka
seš docela
slavnej,
víš to?
Ne, ty ne, ty
sis akorát lehnul
doprostřed par‑
koviště, aby ses
díval na Velkej
vůz.
Hele,
kdyby se mě
nebo nám,
někdy něco
stalo...
Já vím, já vím,
ale pokračuj.
Už jsem to
pár týdnů
neslyšela.
Ještě pár hodin
a ty hyjeny
odtáhnou. Nevadí,
když si tady
sednu?
Budou
prostě bydlet
v Klíčově s Duncanem.
To je pro ně to nejbezpečnější místo
na světě.
A před
čím tam budou
v bezpečí?
Co já vím?
Před čímkoliv.
Před zabijáckejma
včelama. Před silama
temnot. Před televiz‑
níma reality
show.
Jenže já
neseděl za
volantem.
MINULOST
Když
je to místo
tak bezpečné,
tak proč tam
nebydlíme?
Ten dům si
nevybral mě,
ale Duncana.
Jo, to dává
smysl. Pohádková
princeznička jako
on přece musí
mít svůj zakletý
zámek.
Haha.
Kdekdo
z frančtinářů
jel do Paříže. Na
šest tejdnů!
No a? ty
přece Chodíš
na španěl­
štinu.
Hele, nemusíš
mi věřit. Když jsem
střízlivej, tak sám
nevěřím, že... Hele,
myslíš, že mluvím
jako blázen?
Jo, ale
naštěstí pro tebe
mě takovýhle psychó‑
zy vzrušujou. A když
si představím, že tě
nechali pracovat
s dětma...
Táta to
věděl. Nějakým
způsobem věděl,
že se něco takový‑
ho stane.
Jak to
,
moh vědět?
Víš, chlapče,
tvůj táta byl
opravdovej
skaut. Vždy
připraven. Tak
to je.
poJedeme
s tebou. Do
Massachusetts.
Do Klíčova.
Ano,
tak je to na‑
plánované. Je
to tak v pořád‑
ku, Tylere?
Ježíši,
jo. Jen už pro
všechno na světě
vypadněme z toho‑
hle zatracenýho
místa!
Vidíš aspoň,
jakou mám
smůlu?
,
Takžes ho
zastřelil?
Začal
vstávat!
Houbeles,
nikdo to neslyšel.
Řikal, že děti šly
k sousedům. a když
jsme to tu vobhlíže‑
li, nikoho jsme
neviděli. Nikdo
tady není.
,
Řek, že je
mu to líto, ale
že mě musí přinutit se rozhodnout.
Co je,
kurva?
Dostali jste se
na konec ukázky.
Celý příběh
si můžete přečíst
kliknutím sem.
Co
když to někdo
slyšel?
Tak co bylo,
do hajzlu,
tohle?
www.comicscentrum.cz
Kliknutím navštívíte
internetové stránky
Comics Centra.