Číslo 13

Transkript

Číslo 13
K
ES
ANSKÝ
Prosinec 2006
ASOPIS O RODIN
13
!
" #
/
$ %
0
#
2
)
*
+ #
0
,-
.
1
0
4
7
& '(
3
#
5,
#
,
6
!
"
#
$%&
'
Vážení p átelé,
v poslední dob jsem astokrát p emítal o tom, kolik energie je t eba
vynakládat na to, aby se naše životy a životy našich blízkých ubíraly správným
sm rem. Také máte n kdy pocit, že v ci mají ustavi nou tendenci kazit se
rychleji, než je sta íte napravovat, a že si nem žete dop át odpo inku a na chvíli
složit ruce?
Hospodin o našem lopocení dob e ví. Ví o tom, jak zdánliv nekon ící
nám n kdy p ipadá náš zápas se silami rozkladu, zla a porušenosti, jak v tom
p irozeném, ale p edevším v duchovním. Je to zápas, který však nesmíme vzdát.
V knize P ísloví se píše: „Mali ko pospíš, mali ko zd ímeš, mali ko složíš ruce,
abys poležel, v tom p ijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž
zbrojný.“
Uprost ed svého p emítání jsem porozum l, že v tomto v ku, který je
poddán smrti a porušení, nelze získat nic hodnotného bez placení. Navzdory
tomu, že sou asná spole nost se svým zp sobem života pokouší tento princip
ignorovat, žádná zkratka neexistuje. A tak v me Bohu, že usilovná práce
(která, jak íká Boží slovo, se n kdy neobejde bez plá e) p inese dobrou sklize
asem svým.
B h, který sám až posavad pracuje na spasení našich duší, nás povzbuzuje, abychom i my byli poctiví v p ístupu k práci. lov k, který si nechá zar st
vinici – a už je to naše vlastní duše, manželství, d ti, služba brat ím, zam stnání nebo n co jiného, co nám bylo sv eno – je podle P ísloví muž bez
porozum ní, lov k nemoudrý.
Milí tená i, p edkládáme Vám toto íslo P ikrytí s nad jí, že Vám p inese
inspiraci a povzbuzení do ešení každodenních situací Vašeho života.
Roman Oulický
1
!
"
!
# "
"
# "
$
"
%
"
+
"
: !
&
'
#
# " #
(&
!
&
)
!
!
+
!
#*
&
&
!
(
# "
, - .
"
!
% '
# " !
!
!
/
"
!
# +
"
"
#
&
1!
#
0 "(
&
&
!&
2
( '
!
5
%
3
"
#
"
"
4
"
"
2
&
"
&
&
!#
"
&
&
5
#
&
6
#
!
+
"
%
&
# " !
" !
!
7
#
8
%
+
#
"
#*
&
+
+
&
#
" &
+
!
# " !
!
!
&
! 7
5
!0
%
!
&
"
!
"!
#
!
( 3 !
#
2
%
&
! # " !
9'
"
!
7
#
!!
"
+
! 3
!
"
" &
5
%
#
%
2
5
!
! %
!
!
;
! "
# "
&
7
%
&
3
"
!
(
< ! ! "
!
##
+!
%
! & ='
"
%
" !
%
"
!
! "
!&
(
A
&#
#
"
:"
5
%
+
!
"!
#
"
"
"
%"
&
C2!
! <
# "
:"
&
!
6
# "!
#
"%
%
"
8
#
#
"
$
" $
$
F
5
@;
%G
5
!&
H
&
!
#
%
%
7
"%
$
"
&
%
$
!
7
"
(
8
"
"%
%
7
E
!
!
+
&
D 3
6
!
7
!&
'&
!9A
!&
# "
"
% 2 4
%
3
'
!
#
#
"
$
!
&
$
!&
?
3
!@ ! "
%
B
6
" & ! "
&
0
5 #
"
#
'
/>
"
"
! "
&
2 4
#
"
!
%
&
&
"
%
3
&
%
5
2
"
!
&
"
&
"
%
5
<
"
&
(
"
&
!
" &
+
F
!= <
!&
I
+
(
%"
=
&
"
%
#
: !
"
%
"
;
"
! "
%
2 ! <
!
9
"
'
"
#
<
? />J
# KH />J
./J M
(
/L //J / <
. /, L.J / 2
K // L 2
!
%
)
/
/. // /K L. /H ?J L> // L/ L- ./ LG$
K /LJ NF
K LHJ <
/ />J
. />$/L
"# $
& '
(
#
* + ,- ,-.
0 ! 1.2,-3 ,-.
444
&
5
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
!
$
"
#
"
#
&
)
*$
!
#
%
('
#
#
#
#
#
-
!
'
#
#
#
'
!
#
#
#
'
%.
'
'
#
#
'
#
'
#
'
#
)
,
#
#
+
#
1
'
!
#
#.
)
4
#!
#
/
)
%.
#
+
'
#
! 234 "
'
'
!
)
/
' 0
'
5
#
#
/
'
6#
'
%.
#
%.
#
7 8 /
!
#
#
#
#
#
349 2
/
$
$
'
.
,#
! %
$
#!
&'
) $#
"
'
/
!
#
!"
'
6#
6#
+
)
#!
(
'
*
+,
:
.
#
'
#
#
;
#
#
<
$ %
" !
$*
$
# $ "$
>24>8? ,#
=
!
'
#
' #
6 '
! @
* $ !"
) $
=6
!
!
'
#
*/
"
!
#
!
.
#
#
#
34>3 >9? )
#
#
# $ "
#
#
'
6
#
/
%
A
'
%
'
'
,#
#
$
#
!
#
'
!
#
#
# 6#
) $ "
#*$ %
#
!
'
#
< .
#
5
.
"
$ !
" #
0 $
) $
#
,
@
%.
!
"
#
! (
1
#
%
ŽENA, KTERÁ SE BOJÍ HOSPODINA
P ísloví 31:30
Sharon si tiše povídala s maminkou. N co ji trápilo, a tak hledala
p íležitost, jak mít maminku chvilku pro sebe. Te sed ly ob dv u kuchy ského stolu a Sharon jí mohla všechno íct.
„Mami, co mám d lat, abych m la víc p átel?“ p emýšlela. „Ne, že
bych nem la p átele, ale cht la bych být víc jako Mary Lou Raber.
Každý chce být s Mary Lou a d lat, co ona navrhne. Vždycky dokáže íct
n co vtipného a po ád je ve st edu d ní.“
„Máš na mysli, že Mary Lou je oblíbená dívka?“ zeptala se maminka.
„Ano! Oblíbená je to správné slovo,“ odpov d la Sharon. „Je tak veselá a zábavná. A také krásná…,“dodala tiše.
Maminka se smutn pousmála. „Sharon, doufám, že nehledáš špatný
druh popularity,“ ekla své dce i.
„Co tím myslíš, mami?“
„Sharon, je dobré být milá a ke každému p átelská. Mladá dívka by
m la rozvíjet schopnost zajímat se o druhé a um t je rozveselit, aby jim
s ní bylo dob e. B h nechce, abychom byli pyšní, chladní a sob st ední.
Ale když je oblíbenost založena na kráse, vypráv ní vtipných p íb h
nebo snaze být vždycky v ele skupiny, je povrchní a bláznivá.“
Maminka se natáhla pro Bibli a nalistovala poslední kapitolu P ísloví.
„Tady je napsáno, Sharon, jaké bychom m ly toužit být,“ ekla. „Verš 26:
‚Ústa svá otvírá k moudrosti, a nau ení dobrotivosti v jazyku jejím.‘ Sharon, je Mary Lou vždycky milá, nebo její vtipné poznámky ostatním
ubližují?“
„ ekla bych, že dost asto tomu tak je,“ p ipustila Sharon. „Všichni se
snaží s ní být zadob e, aby si z nich ned lala legraci.“
„To nevypadá jako dovednost, kterou bys m la chtít napodobovat,“
ekla maminka mírn . „Verš 30 íká: ‚Oklamavatelná jest p íjemnost
a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, ta chválena bude.‘
P íjemnost znamená p vab i oblíbenost a Bible nám íká, že je
oklamavatelná! Sharon, chci ti vypráv t p íb h, který se stal, když jsem
byla d v e asi ve tvém v ku.
V naší t íd bylo tehdy plno jiných dívek, ale já ti budu vypráv t
o dvou z nich. Stephanie byla živá dívka, velmi krásná a povídavá,
zkrátka oblíbená. Byla jako v elí královna: každý cht l být s ní, d lat to,
co ona, a smát se jejím p íb h m. Vím, že Stephanie nebyla vždycky
laskavá ani nerespektovala u itele, tak jak se slušelo. Ale p esto jsem jí
6
závid la. Dokonce i jméno m la mnohem zajímav jší, než bylo to moje
úpln oby ejné!
Pak tu byla Ida. Ida byla mnohem vážn jší dívka. Nebyla tak hezká
jako Stephanie a m la tichou povahu. Vždycky však byla pohotová, když
n kdo pot eboval pomoc, a v d la, co d lat, když se n kdo poranil
nebo m l potíže. Malé d ti ve škole ji m ly rády a asto pomáhala i u itel m z nižších ro ník , když m la hotovou svoji vlastní práci. Když jsme
byli v sedmé t íd , dala Ida své srdce Bohu, a na jejím život bylo bez
jakékoli pochybnosti vid t, že je skute nou k es ankou! N které z dívek si
blázniv myslely, že je až p íliš hodná.
Ida byla vždycky laskavá a p átelská, ale nesnažila se být v dcem
nebo p im t ostatní, aby ji následovali. Stephanie se chovala hloup
p ed chlapci a snažila se tak p itáhnout jejich pozornost, ale Ida nic takového ned lala. Byla vždy rozumná. I když si d ti d laly legraci z jejího
jména a volaly na ni „I-da, I-da, minerální vo-da“, Ida se s nimi jenom
smála a nerozzlobila se.
Když jsem byla v osmé t íd , odst hovali jsme se pry , takže jsem se
svými p áteli nedokon ila ro ník. Pozd ji jsem se však dozv d la, co se
s mými spolužáky stalo, když vyrostli.
P íb h Stephanie nepat í k t m š astným. Když jí bylo pouhých šestnáct, utekla z domova a vzala si chlapce, který nebyl k es anem. Když
jsem se s ní po letech znovu setkala, nebyla už ani veselá, ani hezká.
Nosila sv tské oble ení a kou ila cigarety a brzy jsem zjistila, že se rozvedla se svým manželem. Jak má te Stephanie smutný a osam lý život!
Skute n , bez bázn
Hospodinovy byla p íjemnost oklamavatelná
a krása marná!
Ida je te ženou kazatele a má krásné d ti. Je velmi š astná a každý,
kdo ji zná, ji obdivuje a uznává. Ida si moud e vybrala správnou cestu
a následovala ji už jako mladá dívka a byla za to odm n na. ‚Žena,
kteráž se bojí Hospodina, ta chválena bude!‘“
Sharon poslouchala mamin in p íb h. „Myslíš si, že Mary Lou Raber
dopadne stejn jako Stephanie?“ zeptala se vystrašen .
„Doufám, že ne,“ odpov d la maminka. „Mary Lou má dobré
rodi e, kte í se ji budou snažit nasm rovat na správnou cestu. Ale doufám, že jí snad n kdo pom že, aby uvid la, jak bláznivé je vyhledávat
povrchní oblíbenost! Protože rozhodnutí, která u iní ve svém život te ,
a zvyky, které si vytvá í, ovlivní její život v budoucnu.“
Sharon celé odpoledne hluboce p emýšlela. Vypadá to, že jí rozhovor s maminkou otev el nové okno, skrze n ž se m že podívat – okno,
skrze n ž m že pohled t daleko do svojí budoucnosti. Sharon vždycky
v d la, že tam to okno je a že jednoho dne bude pot eba se skrz n j
podívat. Že jednou bude pot eba, aby se rozhodla a vybrala si, jakým
7
lov kem se chce stát. Bylo snad už to „jednou“ tady? Má maminka
pravdu, když íká, že zvyky a rozhodnutí, která d lá nyní, ovlivní, jakou
ženou se stane?
Ve er si Millerovi spole n sedli, aby si p e etli poslední kapitolu P ísloví. Sv telný kruh kolem lampy teple zá il a d ti byly velmi tiché, když
tatínek nahlas etl:
„Ženu state nou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její…
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému… Síla a krása
od v její, nestará se o asy potomní… Ústa svá otvírá k moudrosti, a nauení dobrotivosti v jazyku jejím… Povstanouce synové její, blahoslaví ji;
manžel její také chválí ji, íkaje: Mnohé ženy state n sob po ínaly, ty
pak p evyšuješ je všecky.“
Tatínek se odml el a s úsm vem se oto il na svoji ženu. Vym nili si
láskyplný pohled, který zá il tém
stejn jasn jako samotná lampa,
pomyslela si Sharon. „Mnohé ženy state n sob po ínaly, ty pak p evyšuješ je všecky,“ opakoval tatínek n žn . „Pán mi skute n požehnal
ctnostnou k es anskou ženou!“
Sharon se zatajil dech. Pohled z toho „okna“ byl te jasný! Už nem la
žádnou pochybnost, kterou cestu si má vybrat. Co byla prázdná popularita v porovnání se skute nou úctou a chválou, kterou m že získat zbožná
žena? Budu moudrá jako Ida – a jako maminka, rozhodla se Sharon a její
srdce naplnil pokoj.
„Oklamavatelná jest p íjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí
Hospodina, ta chválena bude.“
P eloženo z knihy „Wisdom and the Millers“ od Mildred A. Martinové.
8
'9
4
+ #* #
*
*
;
*
<& =
(
4
:-
)
*
+ #
6 ' "
/ 5
(pokra ování – 13. ást)
7
,
8
Analyzovali jsme konflikt, ke kterému dochází, když se rodi e pokusí získat
vládu nad svými d tmi. Konflikt je d sledkem vzpoury dít te. Formální definice vzpoury je „akt otev eného a odhodlaného vzdoru nebo odporu v i
jakékoli autorit nebo vládnoucí moci“. [1] Rodi e se musí nau it rozpoznávat, jakými zp soby d ti vzpouru vyjad ují, a jak ji zvládnout, pokud k ní
dojde.
Vzpoura je úmyslné odmítnutí autority, a už aktivní, nebo pasivní. Dít
je zjevn vzpurné, pokud na váš p íkaz reaguje slovem „ne“, uhodí vás nebo
jedná v p ímém rozporu s p íkazem. Vzpurné je však také tehdy, když se
opakovan rozhoduje ignorovat nebo „zapomínat“ vaše p íkazy. Pokud dít
opakovan „zapomíná“, znamená to, že se v dom rozhoduje nepamatovat si.
Vaše slova prost nejsou dostate n d ležitá na to, aby si je udrželo v mysli.
Ukázkou aktivní vzpoury je nap . to, když dít nevyslechne nebo
nep ijme váš pokyn. Typickým výrazem takové vzpoury je, že dít dostane
hysterický záchvat, reaguje slovy „ne“ nebo „nebudu“ nebo vzdorovit odejde, zatímco k n mu mluvíte. Ani jeden z t chto zjevných projev neúcty by
nikdy nem l být tolerován. Od dít te byste m li vyžadovat, aby vás tiše
vyslechlo bez odmlouvání a stížností. Pokud dít pokra uje ve h e (nebo
zam uje svoji pozornost na n co jiného), brebentí nebo vás p i p edávání
9
pokyn ignoruje, vyjad uje tím také vzpouru. M li byste od dít te vyžadovat
soust ed nou pozornost s tím, že se vám bude dívat do o í a nahlas
a s respektem potvrdí, že pokyny slyšelo. Budete-li požadovat, aby vyjad ovalo úctu tím, že bude íkat „ano, maminko“, „ano, tatínku“, postupn se to
stane sou ástí jeho chování.
Dalším p íkladem aktivní vzpoury je situace, kdy dít nep ijme vaši
nápravu. T eba odmítne vaši výtku za n jaký in nebo postoj tím, že vytrvale
odmítá uznat svoji vinu. Možná argumentuje a tvrdí, že to v podstat nebyla
jeho vina, byla to chyba n koho jiného nebo dokonce vaše vlastní, co zap íinilo, že jednalo, tak jak jednalo. N které d ti namísto argumentace zaryt
ml í. Jejich neochota p ipustit špatné jednání, a tím souhlasit s vaší výtkou, je
tichý výraz aktivní vzpoury.
Pasivní vzpouru d ti praktikují, st etnou-li se s vn jším nárokem na
poslušnost, a uvnit mají odpor. Kdosi to popsal jako situaci, kdy lov k
navenek sedí, ale uvnit stojí. Takový typ vzpoury za íná skryt v mysli
dít te, ale po n jaké dob se projeví formou neuctivých, znechucených i
hn vivých grimas.
Pasivní vzpouru vyjad uje dít , které si vás zdvo ile vyslechne, ale
pokyny opakovan neplní, dokud ho neza nete upomínat, hrozit mu nebo jej
tla it. Nejv tší sklon k takové vzpou e mají dívky. Sladce pokyvují hlavi kou: „ano, maminko“, a když je pozd ji p istihnete, že pokyny neplní, prohlásí, že se práv chystaly je vykonat nebo že zapomn ly. Nejrafinovan jší
formou pasivní vzpoury je vy kávat s provedením pokyn až do okamžiku,
kdy se chystáte zakro it. Když dít poslechne teprve tehdy, až samo uzná za
vhodné, považuje to za vít zství své v le nad v lí rodi .
Další sofistikovanou formou pasivní vzpoury je, když dít d lá, co se od
n ho vyžaduje, nikoli však požadovaným zp sobem. Dít ti je nutno vštípit,
že poslušnost neznamená jen uposlechnutí pokyn , ale zahrnuje také správný
zp sob jejich pln ní. D ti se asto pokoušejí uplatnit svoji v li tím, že
p íkazy plní vlastním zp sobem. Pokyn splní jen áste n a pak improvizují
a n co k n mu p idají nebo si v bec d lají v ci po svém. Poslušnost však
nedává prostor pro kreativitu. Je to situace, kdy jde o p esné dodržování toho,
co bylo e eno (1. Samuelova 15:22,23).
N které d ti se neodváží otev en neposlechnout nebo odmlouvat rodim. Místo toho v ou uvnit . Tato forma vnit ní vzpoury se asto prozradí
výrazy ve tvá i. Takové d ti se tvá í melancholicky a mají výraz citrónu.
Stáhnou se, jsou nevrlé, špulí ústa a obecn se snaží dosáhnout toho, aby se
každý v jejich dosahu m l mizern proto, že nebylo po jejich. Takový typ
vzpoury je nutno vytáhnout na sv tlo, aby se nad ním dalo zvít zit.
V opa ném p ípad je velká pravd podobnost, že vybuchne v dospívání.
10
Rodi e si musí být v domi potenciálního nebezpe í, které se skrývá v tichém,
ale zasmušilém dít ti!
Základní pou kou je, že dít je ve vzpou e, kdykoli v dom nebo
zám rn up ednostní svoji v li na úkor jasn formulované v le rodi . Pokud
dít zám rn odmítne uznat rodi ovské právo vládnout, volí si vzpouru.
Vzpoura je svržení autority
P i výchov bude zcela p irozen docházet ke vzpou e. Na jedné stran
rodi e musí své d ti sm rovat a musí jim velet, mají-li je vychovat. Nejenom,
že toto právo mají, ale jsou povinni je také užívat (jak již bylo e eno
v kapitolách 5 a 6 „Rodi ovská autorita“ a „Rodi ovská zodpov dnost“). Na
stran druhé mají d ti svou vlastní v li a navíc i silné pokušení jako d sledek
h íšné p irozenosti.
Rodi e nejsou za konflikt zodpov dní, zodpov dnost leží na dít ti. D ti
mají poslouchat rodi e „ve všem“. Když rodi e jednoduše uplat ují Bohem
sv ené právo vládnout a vznikne konflikt, je to práv dít , kdo si zvolil
revoltu. Napadlo jejich právo vládnout a stalo se svojí vlastní autoritou. Dít
odmítlo vn jší vládu a dostalo se zcela pod nadvládu svojí h íšné p irozenosti. Vzpouru lze znázornit následujícím zp sobem:
BUDE PO MÉM
RODI E
AUTORITA
A VLÁDA
VZPOURA
JSOU-LI
ODMÍTNUTY
Obr 15.1 – Vzpoura
Obr. 15.1 vystihuje fakt, že dít již není poddáno autorit , ale staví se na
rove rodi m. Když k tomu dojde, je to podobné satanov vzpou e, když
11
ekl: „Budu rovný Nejvyššímu.“ (Izaiáš 14:14) Výraz „Nejvyšší“ je titulem
Boží nep evýšené autority – Jeho nejvyššího práva vládnout. Satan v podstat
ekl: „Už nemáš právo nade mnou vládnout. Budu jako Ty. Vystoupím na
Tvoji úrove . Už nemusím p ijímat Tvé p íkazy. Už T nemusím následovat
a poslouchat T .“ Vzpoura je konflikt dvou rozporných v lí. Je to výraz v le
toho, kdo je poddán autorit , proti v li toho, kdo je v autorit . Každé dít má
svoji vlastní v li. Samo se rozhoduje, kdy a koho poslechne. A se dít rozhodne ke vzpou e kdykoli, jeho rodi e musí uplatnit dostate nou sílu k tomu,
aby jeho revoltu okamžit potla ili. Boží slovo staví h ích vzpoury na rove
arod jnictví, což nazna uje, že satan má spoluú ast v každé vzpou e.
1. Samuelova 15:23a – Nebo zpoura jest takový h ích jako arod jnictví.
Vzpoura je cílený pokus o svržení rodi ovské autority. Není-li vzpoura potlaena, dojde k revoluci. Revoluce je úplné svržení autority. Pokud se dít
pasuje na stejnou pozici, jakou mají rodi e, a z stává v ní, revoluce byla
završena.
V této situaci n které d ti v podstat p evezmou vládu nad rodi i.
Ovládají rodinu, vyžadují, aby byly st edem pozornosti, a dokonce se stává,
že rodi m diktují, co mohou, a co nemohou d lat. Pokud si dít nap . m že
prosadit svou tím, že sehraje hysterický záchvat, nebo je schopno rodi m
íci, aby zmlkli, znamená to, že autorita rodi byla svržena. Revoluce likviduje Bohem stanovený ád a vyústí v chaos a zlo e enství pro rodi e i d ti.
Špatný zp sob jednání se vzpourou
Když dít úsp šn svrhlo autoritu rodi , nezbývá jim nic jiného, než
s ním bu vyjednávat, nebo se ho pokusit zmanipulovat, aby ho p im li ud lat, co ud lat nechce. Domovy, kde k takové revoluci došlo, jsou v naprostém
chaosu. D ti samy ur ují, kdy je as jít spát, co budou jíst, co si obléknou,
ím se budou bavit a adu dalších aspekt . Rodi e byli vykázáni do role
poradc , jejichž radu lze jednoduše ignorovat. V d sledku ztráty autority nad
d tmi se rodi e mohou pokoušet apelovat na jejich dosud nevyvinutou
schopnost racionáln uvažovat, když je cht jí n kam nasm rovat. Rodi e se
pak marn snaží d ti ke správné nebo, dle jejich úsudku, nejlepší v ci p esv d it. Je jasné, že vzpurné dít se bude d sledn rozhodovat pouze pro
v ci, které mu p ináší sebeuspokojení.
12
Když selže p ístup p esv d ování, rodi m pak z stane pouze jediné
východisko. Musí své dít manipulovat pomocí úplatk , hrozeb nebo podvodem. Vým nou za poslušnost d tem nabídnou n co, co cht jí. Nebo jim hrozí
ztrátou n eho, po em touží, pokud nebudou spolupracovat. Úplatká ství
znamená sytit jednu t lesnou žádost p i pokusu o ovládnutí jiné – nap .
nabídka sladkostí, když dít ud lá, co má, nebo p estane d lat to, co nemá.
Podplácení nikdy dít ti nepom že rozvinout vnit ní ovládání, které je pro
život pot ebné. Pouze cvi ení v ovládání své v le vede k sebekázni.
ada rodi , kte í pozbyli práva vládnout, se uchyluje k nep ímé manipulaci svých d tí. Zp soby jsou r zné, nap . p sobí d tem na city, využívají
podvodu nebo využívají slabost dít te, která vyplývá z jeho h íšné p irozenosti. Tyto techniky zahrnují nap . odep ení projev lásky nebo souhlasu, aby
se dít „cítilo“ provinile, oklamání dít te z titulu vyššího intelektu nebo zneužívání žárlivosti, pýchy, hn vu nebo jiné p evrácené hnací síly. P esm rování pozornosti dít te od nep ijatelné aktivity na p ijatelnou je také ur itá
forma manipulace. Je to legitimní postup, pokud neexistuje žádný konflikt,
ale p esm rování dít te nepovede k rozvoji sebeovládání a nikdy by nem lo
být užito v p ípad dít te, které je ve vzpou e.
Nelze se divit, že d ti, které vyrostly v takovém prost edí, postrádají
úctu k rodi m. Byla jim odep ena vn jší vláda, když ji pot ebovaly,
a nebyly vychovány k sebeovládání, bez kterého nyní trpí. Nikdo si nebude
vážit a nebude mít v úct v dce, který se z ekl svého práva vládnout, a místo
toho se k prosazení své v le uchýlil k manipulaci.
V dcovství vyžaduje p ímý, otev ený p ístup – takový, který jasn
definuje závazná pravidla, nekompromisn eliminuje každou vzpouru. D tská vzpoura nesmí být rodi ovskou autoritou tolerována. B h rodi e vybavil
právem a mocí si svoji autoritu udržet. Boží slovo definuje jediné ešení
problému vzpoury, což bude popsáno v následujících kapitolách knihy.
Následující shrnutí princip vlády a vzpoury nás na takovou diskusi p ipraví.
Shrnutí
• Rodi m sv il jejich zodpov dnost B h a oni budou skládat ú ty
z toho, zda d ti vychovali podle Jeho princip .
• B h d tem p ikazuje poslouchat rodi e „ve všem“.
• Rodi e mají autoritu (právo vládnout) nad svými d tmi. To znamená, že
mají právo tvo it pravidla a p ikazovat d tem, aby je dodržovaly. Také
to znamená, že mají moc k výkonu spravedlnosti – trestat za neposlušnost a odm ovat dodržování pokyn .
13
• D ti mají svoji vlastní v li. Cht jí si vládnout samy podle vlastních
žádostí.
• V d tech je zabudovaná h íšná p irozenost. Tato p irozenost je neustále
pokouší a nutí sytit žádosti t la – touhu po pozornosti, moci a sebeuspokojení.
• Zodpov dnost rodi vést a mít vládu nad d tmi je v p ímém rozporu
s v lí a povahou dít te. D sledkem je konflikt. Když se rodi e pokouší
usm r ovat aktivity dít te, asto dochází ke konfliktu s jeho v lí.
Pokud omezují jeho touhy, dochází ke konfliktu s tím, co chce jeho
h íšná p irozenost.
• Když dít odmítne autoritu rodi (právo mu vládnout), vyvolalo konflikt zvaný vzpoura.
• Vzpoura je otev ený vzdor v i autorit nebo odpor v i jejím omezením. U d tí to znamená odmítnutí práva rodi dít ti vládnout.
• D ti vyjad ují svoji vzpouru aktivním a zám rným vzdorem: nenaslouchají, argumentují, odmlouvají, odmítají odpovídat, utíkají a odcházejí,
jsou násilné, mají hysterické záchvaty, slovn vzdorují nebo otev en
neposlouchají.
• D ti vyjad ují pasivní vzpouru tím, že neustále zapomínají pokyny,
s poslušností otálejí, neposlouchají pat i ným zp sobem nebo navenek
poslechnou, ale uvnit zu í.
• Rodi e nemohou vy ešit problém d tské vzpoury rozumem, úplatky,
p esm rováním pozornosti, zneužíváním cit nebo h íšné p irozenosti
dít te, zastrašováním, klamem nebo jakoukoli manipulací.
• Rodi e se problému d tské vzpoury nemohou vyhýbat ani se pokoušet
s ní vyjednávat. Vzpoura musí být p emožena.
• P emoci vzpouru znamená znovu obnovit autoritu rodi . Rodi e musí
být ochotni užít dostate nou sílu, aby p im li vzpurné dít p iklonit se
spíše k in ní v le rodi , než pokra ovat ve vzpou e.
Síla, kterou Boží slovo popisuje a kterou je t eba užít k získání vlády nad
d tmi, když jsou vzpurné, je výplata na zadek. Tento prost edek bude popsán
v následujících kapitolách, které se zabývají jednou z úst edních myšlenek
této knihy. Správné užití fyzického trestu je otázkou úsp chu, i neúsp chu
p i výchov d tí.
14
Dodate né úvahy
P íklady vzpoury
1. M j syn odmala miloval odpadky. Ve v ku dvou let mu inilo obrovské
pot šení vybírat plechovky a papíry z odpadkového koše v kuchyni.
Maminka ho opakovan varovala, ekla mu „ne“ a lehce ho klepla p es
ru ku, aby mu zabránila v této nehygienické a potenciáln nebezpe né
h e. Jednoduše jsme mohli koš postavit na kuchy skou sk í ku
a problému se vyhnout. Nicmén i jako nev ící jsme v d li, že to není
ešení. V d li jsme, že v našem dom se Ron musí p izp sobit nám, ne
my jemu. Také jsme v d li, že nás má prost poslouchat.
Jednoho dne moje žena spat ila z druhého konce místnosti, jak
synek rozja en tahá ze zakázaného koše svoje poklady. Okamžit na
n ho hlasit zavolala „Ne!“ a vydala se k n mu. Ron se na ni letmo
podíval a za al plakat, zatímco v hore natém tempu pokra oval ve
vybírání koše. ím blíže mu byla, tím více k i el a rychleji vytahoval
odpadky. Plakal, protože v d l, že bude zastaven a že dostane na zadek,
ale pokra oval ist z d vodu síly své v le. I poté, co ho žena chytla,
držel se koše vší silou a musela mu silou otev ít ru ky, aby se pustil.
Toto vypovídá o dít ti se silnou v lí! Doufám, že vzpoura vašich d tí je
také tak snadno rozeznatelná.
2. Naše nejmladší dcera byla vždy sladká poslušná hol i ka. Byla m j
mazlí ek a pravd podobn jsem ji trochu rozmazlil. Nepamatuji si, že
by pot ebovala dostávat na zadek krom v ku dvou, t í let, což je zcela
p irozené. Byla velmi inteligentní a nadmíru všímavá. Vid la, co zp sobilo trable bráškovi a sest i ce, a prost se toho vyvarovala. Byla
však náladová, temperamentní, p ecitliv lá a sob st edná.
Ve v ku dvanácti let již nebyla schopna skrývat rysy své padlé
p irozenosti – pýchu a svéhlavost. Toužila po r zných sladkostech
a m la již asi deset kilo nadváhy. Zakázali jsme jí sladkosti, ale zjistili
jsme, že je kradla v noci. Její p vodn sladká povaha se zm nila
v nevrlost a nesmi itelnost – nebyla schopna vyjít s nikým z rodiny. Ke
své hanb musím p iznat, že jsem ji za al nazývat „Citrónem“. Jako
v tšina rodi jsem cht l docílit toho, aby nevyzrálé dít šlo do sebe
(tak jak je toho schopen dosp lý) a zm nilo své chování, tak abych ji
nemusel vychovávat. Jak nefér jsem se zachoval!
Kone n mi vysvitlo, že jednám v rozporu s Písmem, když svoji
dceru popuzuji a nenabízím jí jasnou v dcovskou roli (vedení). Omluvil
15
jsem se jí a ekl jí, že od tohoto okamžiku budu napl ovat svoji roli
otce. Pak jsem jí sd lil, že je t eba, aby zm nila sv j postoj a za ala
s ostatními jednat v úct a s d stojností. Varoval jsem ji, že dostane
ádný výprask, pokud se bude i nadále chovat jako sob st edná primadona, s cílem, aby se druzí m li tak mizern , jak p edstírala, že se má
ona sama. Pár dní nato se sklí en potulovala po dom , protivn mluvila s bratrem a se sestrou a pohrdav se ušklíbala, když ji maminka
varovala, že svým postojem p estupuje m j p íkaz.
V tšinu dne strávila ve svém pokoji v sebelítosti (s ospravedl ujícím pocitem „nikdo mi prost nerozumí“). Když jsem se dostal dom
z práce, hlásili mi, že ten den se všemi jednala nabru en . Spolu
s matkou jsme za ní šli nahoru do pokoje. Sd lil jsem jí, že jsem tu
proto, abych jí pomohl vyp stovat sebeovládání i tak, že obdrží hmatatelný d vod, pro narovnat sv j p ístup. ekl jsem jí, že je mi líto, že je
tento krok nezbytný, ale že už ji znovu nezklamu a že v p ípad , že by
tento lék nezabral, jsem p ipraven jej aplikovat každý den, dokud se
nerozhodne, že se bude ovládat. Pak jsem jí dal asi t ikrát ádn na
zadek. Ponížení z toho, že se s ní zachází jako s dít tem, bylo podstatn
horší než mírná fyzická bolest. Tato lé ba se však stala událostí, která
prom nila její život. Ani se mi nechce pomyslet na to, jak náladová
a sob st edná osoba by se z ní stala, nebýt naší ochoty toho dne vyhrát
konflikt. Zm na v naší dce i byla o ividná. Od toho dne se za ala chovat jako mladá dáma – k ostatním zdvo ilá, mamince nabízela pomoc
bez vybízení, ke mn velmi uctivá a milující. N kolikrát jsem ji ješt
musel varovat v okamžicích, kdy za ala sklouzávat zp t, ale již nikdy
nebylo t eba kázn ní.
Krátce potom se naše dcera za ala vyvážen stravovat, za ala
ovládat svoji touhu po sladkostech a shodila deset kilo nadváhy.
Vyrostla z ní krásná dívka navenek, ale my jsme o ní asto íkali, že je
ješt krásn jší uvnit . Stala se nám opravdu tím, co vyjad ovalo její
jméno – dar od Hospodina. Dnes je naše krásná dcera pot šením nám
i ostatním lidem, a již šestnáct let rovn ž svému manželovi. Jsme na
sv j dar od Hospodina hrdí.
16
Malý chlapec otev el se zatajeným
dechem starou rodinnou Bibli. Pomalu za al
listovat charnými stránkami. Najednou n co
z Bible vypadlo. Chlapec v c zvedl, aby se
mohl podívat, co to je. Byl to starý
vylisovaný list, který tam kdysi n kdo vložil. „Maminko,
podívej, co jsem našel!“ vyk ikl chlapec. „Copak tam máš?“
zeptala se maminka. Chlapec ohromen odpov d l: „To je p ece
– Adam v oblek!“
P tiletý chlapec se chystal k ve e i a maminka
ho poprosila, aby se za jídlo pomodlil. „Maminko,“
odpov d l, „to p ece nemusíme, vždy jsme se za
jídlo modlili v era!“ K ve e i byly zbytky od
v erejšího ob da.
Moje dcerka Ani ka, byly jí tehdy t i roky, se m jednou
u ve e e zeptala, jestli v ní Ježíš opravdu žije.
Necht lo se mi poušt t do žádné teologie,
a tak jsem jí jednoduše odpov d la: „Ano,
milá ku.“
Podívala se na m a odpov d la: „Hm,
myslím si, že Ježíš moc nemá rád mrkev…“
17
Kate Trotter
Už jste n kdy p emýšleli nad tím, jaký máte vliv
na lidi, které b hem dne potkáte? asto si íkám,
k emu jsem jim vlastn dobrá. B h mi zas tak asto
nedává možnost vid t, jaký dopad má na jiného lov ka život, který jsem mu byla schopna p edat.
Možná práv proto „víra jest nad jných v cí podstata,
a d vod neviditelných“ (Žd 11:1).
Nedávno jsem byla v samoobsluze, už jsem m la vybráno a šla
jsem se postavit do fronty k pokladn . Hned jak jsem se za adila,
frontu uzav eli, takže jsem stála jako poslední. Když jsem ekala, až
p ijdu na adu, zrak mi padl na pokladní, a najednou mi za tu ženu
p išla na mysl velmi konkrétní modlitba. Byla jsem si jistá, že slyším
Pána, a okamžit jsem se za ala modlit za ur itou nemoc. Nešlo
o žádnou zjevnou potíž, ale cítila jsem opravdu silné puzení Ducha
svatého, abych se za ni modlila. Tohle se mi b žn nestává, ale už
jsem to zažila a nau ila jsem se reagovat.
Už jsem pomalu byla na ad s placením. Když jsem postrkovala
sv j vozík k pokladn , uv domila jsem si, kolik hn vu z té ženy iší.
Za celou dobu, co jsem stála ve front , se neusmála ani se na nikoho
mile i p átelsky nepodívala. Když jsem pozorovala, jak strká mé v ci
do igelitových tašek, všimla jsem si, že to ned lá moc jemn .
Opravdu, když jsem ji tak dál tiše sledovala, mrštila mé sí ky s pomeran i do tašky! No tohle! Ješt jsem nikdy nevid la, aby pokladní
takhle házela se zbožím. Vždy to byly moje pomeran e! Necht la
jsem je mít rozma kané! M ly být p ece k jídlu pro celou rodinu! Prolétlo mi hlavou, že bych mohla jít za jejím nad ízeným a st žovat si,
ale n jak jsem nem la pocit, že by zrovna tohle bylo to, co ode m Pán
chce. A tak když jsem zachytila její pohled, místo abych se nechala
vyprovokovat, usmála jsem se na ni, jak nejlépe jsem um la, a zeptala
jsem se, jestli m la náro ný den. Potvrdila mi to. Ptala jsem se jí, zda
se t ší na p estávku. Snažila jsem se s ní mluvit, jak nejlaskav ji, nejzdvo ileji a nejjemn ji jsem svedla. Bylo vid t, jak pomalu roztává,
a za íná se usmívat!
18
Udržovala jsem dál rozhovor, nechala ji povídat o práci a tak, až
najednou se mnou za ala mluvit, jako bych byla její p ítelkyn . Tón
e i se zm nil. Napjatý, nahn vaný výraz tvá e povolil. Naú tovala
mi nákup a pop ála mi hezký den. Pak si najednou uv domila, že p i
tom všem povídání mi zapomn la namarkovat pár v tších v cí, které
jsem m la v košíku. Místo toho, aby na m za ala je et, ekla jenom:
„Zlatí ko, asi jsem vám zapomn la namarkovat všechny ty nápoje.“
Jakže? Zlatí ko? Úžasné! Práv m tím nejmilejším a nejp átelšt jším
zp sobem oslovila „zlatí ko“. Dojalo m to.
Doplatila jsem nákup a oto ila se na pána, který proklouzl kolem
cedule „pokladna uzav ena“ s odhodláním ješt se do fronty natla it.
Minutu p ed tím na n j kv li tomu vrhla zamra ený pohled, ale te
se k n mu obrátila a zdvo ile, nikoli hrub jako p edtím, ho napomenula. Potom s ním mile navázala rozhovor a zajímala se o jeho
nápadné zran ní ruky. Za chvilku nám ob ma íkala „zlatí ko“,
a když jsme odcházeli od pokladny, lou ila se s námi s p áním
hezkého dne.
Kdybyste byli sv dky n kolika posledních vte in naší komunikace, nikdy by vás nenapadlo, že ta paní chvíli p edtím bouchala
s mými pomeran i. Hn v byl ten tam, prost se b hem chvilky rozplynul. Pro ? V ím, že to musela být Boží p ítomnost a Jeho láska,
kterou vylil do mého srdce skrze Ducha svatého. Byla jsem schopná
otev ít svoje srdce a dopustit, aby se na ni vylila Boží láska a p inesla
jí požehnání.
Viditelná odm na, kterou jsem p ijala, když jsem vydala
z hojnosti, kterou m B h obda il, m velice povzbudila. Když jsem
prokázala v rnost Bohu a uvolnila neviditelný život, najednou jsem m la možnost vid t jeho
zjevný d kaz, asi tak jako když rozkvete kv tina
ve zrychleném filmu. B h je tak skv lý a vždycky
v pravý as p inese dávku povzbuzení, aby posílil
naši víru – stejn jako to d lal Ježíš s u edníky.
Doufám, že i vy jste p ijali povzbuzení, abyste vydávali život i v t ch nejneobvyklejších situacích!
19
!"
!" !
#!
! !
" !
$
%&
1
"&
*
" +
!
'" ( )
$
*
$"&
+, ! ! +
! ! !
*
+
+*
+
) +
"
+
) +
+
+
! - %& ! .
*
%+ & ! &
"! " ) /"
) +
*& $
!
'"
01
0
2
! .
/*& &
+ + * 34 !
*
!+ *
%&
!+
$ " )%
*
&
) *
(, 4
*
(
*
*
*
*
! %& !
" )
%&
&
! &
$
$
!+
+
%) 5
*
+ !*
!
6( ") +
+
!"
!
,
!
! %&
&
"
*
7
*
*
8
+4*
%& 4 +
!
*&
")
*
")
!* 5
*" !
& %
(
"
*
$
)
! *#!
)
- *
!
)
8
%
!3 *
)% !*
*
%
+ +
#!
#!
! & " * * 5
%
*
" "
!9
1&
* )
!
*+ "
)
:
"
!
5
<=
>
' ! "!+ "
!
'" ?
!
1
" )%
" !
$
"
& #!
'"
"
" + !"
+ %!
!! ! *
!
1
5
!
&
"*
% % "
"
)
++
. @ '"
!
#! . @
!*
* !$ %
A
20
48
!
+"
;
"
"$
!
$
&
*
'" (αγαπη) . @ (φιλεω)
% !
%
%" +
$
%
")
B
" )C& $+
*
)
+ "
")
"
&
C( " D
)! "
+ +$ &
* "! " )
+
&
*
*
%$
! +(
+
%$ 8
!
!
&" " /
*
"
8
$+
!
&
*
+
")$ , "
* & *")
!$
A * !%&
'
.
"&
&
*
%%
"
" "!
)
!
+
" *
"
!*
!*
* 3
" )
$
%
*
34 ! *
1
1
: !
21
de je srdce mého dít te?
#!
#!
!
' '
'
' #
)
'
, %! # &
,%
'
!
$
!& ' '
'
!"
%
(
&
&
$
&
#!
$ *!
!
&
! ' ' )
+
#
!
$ +
!
&
$ ' ! #
! $ .
/
)
&
0
'
2 3*
!
&
&
45"
667'
&
8"
69(457
!
:
!
!
!
'
&
!
'
&
<
%
/
) %
%
,$
%
'
&
!
&
!
/
/%#!&
#!
!
?
#
&
!
, %! &
.
@
& %
! ' /
#
;
?
!
<
&
(
$
' !$ /
&'
3
!
'!
'
<
7&
$ / !%
'
!
! !
& %
! '!
!
%
$
&
!
>!
="
69(4=
&
&
'
$ 1*
$1
3+
22
! !
A) ) % '
%!
?
0
!
$
!
(
!
$
%
!
!
!
!'
'
!$
'
/
&
!
'
< !
!
$0
!
'! 3
7
< !
$
$ % B
&
! !
&
#
#!&
& %
$ *
&% !
!
0
' ) %
'$ *
&
B
!& %
<
<$ - '!
& %
!
#!
!$ ) !
!
!&
!
# '
'
'!
$?
% $!
$
$ +
!& %
&%
'
?
Doma jsem
d ti u ila, co
je správné.
Bohužel jsem
je ale
nevychovávala.
! ! &
'
3
(
!
7$ )
%
(
$ C'
<
,
'!
&
&
&%
'
'
! $0 '(
& %
, %! ' !
'
'
! /%#!&
',
&
< +
%!
! !
$
&
$
#
'
<# '
&
$/
D !
&
3 ! 7 " #
"$ %
( 3+
#64"
E57
!
<
#
&%
$)
&
#
%!
&%
& !
',
$ . ',
! ',
!
$ !
" #
#'
#
'
*
#
&
!'
$0
!
" &#
&
',
!$ ? !
', ! #'
) %
! !&
!
23
!
#' <
$* (
$*
)
'
!
!
'
$+
#
&
/%#$
1: '
&* &
2F
" $)
*
#
"
# " 3+
#66"
4G7 + $
#"$
#"
#" $ $
"$% "( #
,
$
$ 3H
E4"
G7
!
'
< $ 0
#
&
'
< ! !
) %
#
& '
!
!
'
&
>$
!
<
,
$I
&% + #
#
'
) %
$ /%#
#
*
' !
$
%/%#! '
&'
#
&
',
'
'
@
&
!
' <#
C
!'
! #
&
&
& '
$.
'
#
&
&%
+
',
&
' '
' $/ !
! !
'
$
%
'
!
$
%
0 $
%
! &
!
!$ 3?
! &
),
!
,
0
$)
' F
24
(
<
Kristus se musí
stát vaším
osobním
p ítelem
a spole níkem,
stejn jako byl
p ítelem
Enochovým.
#
(
'
% +
% '
F #
&
!
$+
)
'
0
!
'
,%
&
!
%! &
!$
<
(
!
#
< & ,%
!
'
! %
%!
!
9& / 6=7$
!
& %
<
#
!' !
,&
!
$
-
'!
&
.
/%#!
&
),
&
! &
' '
!
!$ 0 #
#
! &
%!
$*
& %
!
' ! $ - D
<
!
&'
%
$
%
'
' ! ,& ),
%!
' ! ,!
!$ . /%#
'
!$ * '
!
!
& /%#
*
+,
'
#& '
'
$?
&%
!
!
!
&
#
&
'
'!
!
% '
)
<&
$
' !#
/%#! , (
&
#
&
'
! ' < '
$?
' % &
%
& ' '
) %
&
%
#(
<
,
<
$
!
'
! /%# &
$
#
*"
,"#
*"
. $"
/ / !*
1 / 3/ 6"
K& 647
/ <
1
,
'
' # *",
,"
*
#
,
+
1
3*
, 3J
,
""
64"
467
0 "
#
1
45"
667
< !
!
&' %
!
' ! &
<
,%
!
1 2$ +
B
<
'
' !
! $0
' ) %
&' % !
#
' !
'
&
$/ LM
' <&
! <& N !
<&
? & O P'
$ -!
#! !
' #!
%!(
& ' % !
$ L !
!
! < , ,
$*
#
%
$ ),
!
%
&
!!
25
# #
& %
$0 #
!
!
0
! ' Q
# #'
'
! 1 ,
, '
!
9"
64
&%
$ +
0
+
!
%
'
!
<
$
*
&
)! !
'
'
'
!
<!
!$ ),
!
!&
&
'!
2'
', $ &
#
!
&%
!
'
#
' '
&
+
<
/%#
!
'!
<
#
!
<
'
&
%
1
0
2$ / <'
,
&' %
' !#
(
! /%#!& ' !
!
0
!! &
$/
A
!& %
!
$/
#
' $? !
!
<
2$ 0
D
&
#
#!
' #
$ )
A@M <
!
% $0 #
' (
' '
!
!
'
#
%
#
$
! !&
%!
' )
/%#$ * !
&
(
&%
%<
& ),
Nedovolme
&
áblu, aby
#
'
(
vešel do našich
!
&%
domov
, '
Q &
a spoutal d ti
,
neposlušností
'
, ' 1
(
a hn vem.
#
<
Bojujme!
!& %
'
' $ /
'
&
! ,
&
!%
&
#
!
! $
' &
!&
$ 3@R
6K"
6K7
!
! & C
$
,
/%#!
!' '
!
', ,$ ),
' ! !'
&
&
' <# !
! ' < ',(
!
$
!
% $ P%
2$ ),
!&
1
#!
26
L ! & %<
!
$ 0!
!
$+
< #
#
&
!
$
*
, )
)!
!
$ 0
'
& %
!
1 , 2$
0 '
"1:
2
&
!
'
& , '
&
$%
'
'
!
! <%! $ S'
!&
Q
!
! ' <# &
!
!&
<
& %
!
! 1 , 2$ I #
%
Q! $ !
$0 ' &
'
'
! %
'
& Q!
$
+
! ! & %!
& ! ! !
)
'
!
' <# &
!
$ 0
&
)
! 0
'
<
&
!
)
1
2 &
! !
'
/ !%
' >
!
'
&
< %!
< &
! <
'!
/
' '
# '
3
'
$ /
Q &
! $+
!
'
%
$ .% /%# &
!& '
&
!
%& %
#!
! /%#!& '
%
%! !
!
!
$
G"
66
! , %!
<7
!
&
'
'
! ,
'
!
&
!
!
!
!
&
!$ ? %
/%#! '
&
&
<
! !
' ! &
<
#
!
!
$ / !%
! <
!(
<' &
!$ .
(!
! !'
%<
& %
Q'
$/
&
%<
%
C &
,%
! !
$
! &
!
, &
'
$/
'
%
& % ! !'
!$ 1#
! !
< ! '
! !
"#
27
'
2
1
#
1
,$
*
' #!
! '
&
&
!
'
'
$L !
'
&
#
<
!
6E"
4K
"!
# " # #
M! ,
' !
>&
!
/%#A
%
&%
!&
' ! ) % ,!$ *
!'
$ 1) % & '
!
&
!A+
! '
'
' !
$
&
!
! '
! -
,
!
!' !
!$ *
,/
%
&
) %
& ! !
*
&*
#&
'
#
)
$2
)
%
&
!
!
+
C &
&
!
!& #
2& 1
!
!
1
&
%!
&%
$ /
, %!
$2
*
&
0
'
#
%!
$
!
$C
J !
!
$)
$ /%# !
&
'!
'
'
!$ %
Q! $
% '
!
# ' # !$
% #
!
$ * #
' '
!
!
$ /
A
%
!
'
!
#
$ #
1
!2 !
'
$
' ' !# '
!
#
"1(
1)
! ! A
2 1P
!$2
! ', '
& '
2/
%<
!
/%#
!
%! < $ C
!
<
$P %
' ! %!
$
#
'
&
)
!
!
'#
+
&
<#
!
'
< #
A <
<
'
0
< '
28
<
(
#!
'
!&
'
<'
$/
!
A/ !
#
!
!&
'
&
,
, *
!&
'! (
<
T
' &%
%
'
!&
< !
&%
' !& <
!
&
!
0
! &
'!
!
! &
!$
'!
!
&%
! !&
$ .'
/
0
%
<
' !&
#
!
<
<
$? !
!
A0
*
<
!&
$
,
,
<
!&
!
!
!
)! $ 0 #
!
! $*
$ +
&
< !
' !'
B/%#
&
!
!
! !
#'
29
$
!
! ' !(
!
!&
! <(
!
!
$ L ! &
# A
A
'!
< & '
!
$ )
' !B
'
!
#
!
' #! $
!
%
, $
% '
%
!
% %
# '
'
# $# %!
'! ! $ 0 '
!
&%
!
!$
? !
%'
!
&
' !#
'
! < !
!
$ - '
%
!
$ !
%
! #
&
'
'
!
!
&
!
%
$ *
<
#
'
'
!
' &%
< ' ,
'
&
!
!
Pokud získáte
srdce svých
d tí, bude je to
k vám
p itahovat.
I
&
$ )
!$ )<
&
!
$ I! & %
&
&
&
! '
&%
!$ *
' #
!!
' ' $T
!
! ! %
' & %
, %!
,&
!
!
!
$ :
!
'! '
,
$0
' $ 0
A
#!
!
/
!
&%
&
"
.
!
%
<
&'
'
&%
' '
, %! &
!
!
! !
)
Q! $
$:
&
' (
!
%<
!
!
C
!
&
!
&
! <
&
&% '
!
A
%
&
&'
< ! !
' <# &
'!
!
!& '
!'
! !
!
!
'! !
!
$?
& !#B !
#
#%!
&
&
#%!
$ 0
$
&%
!
#
!
$ .
/%#!&
'
!
! & ! ' <#
!!
#
F
$C
'
,
!
! $
!
A
#
30
$*
Jestliže
nezískáte jejich
srdce, nebudou
mít zájem
o vašeho Ježíše
ani životní
hodnoty.
$
I
#
$-
!
@ '
!
%
#
! '
! /
'
/ !%
/ !%
?
!
&
,% <
!
!
#
! $ ?
%<
<
& %
'
!
$.
%
'
(
)
$#
#
$
2" "
$#
/ 3@M < 9"
647
& ! &
#!
$ 0
$ -
"
!$
D
,
)
$
!$ *
&
! !&
!$ 0
$I
% !&
#&
*
#&
%!
(
,
'
& %
# $ . '
! &'
<
$ I'
&
!
!
$ #
!
&
$*
!
&'
%
$+
<
%
!
!
< ! ! !
% ! '
&
!
$ :! !
!
'
'
#! !
!&
<
'
I
'
$ / !%
%
D %! !
'
'
,'
$) % !
&
!
' <#
&
'
!
#!
& B %
&
'
$ *!
#'
'
$ *
%
< !
&%
'
'! ! $ . &
'
&
%! !
! $
% # '!
,&
! ' !
! &
%
, ! &%
! !'
'
&
!
$ / !%
!
&
# /%# ! %!
$*
!! !
&'
#
!
! ! % #
#
' <
$ / ! 68"
6U
"3
$#
",
$
$
&
&
!
$
' $/
#!
,
A
+
! &
&' '
'
'
0
<
'
%!
&
! ! '
J !
%
+
' !
!
'
%
& #'
&
#!
'
' !
%
#
-
M
&
M
&' % !
!
'
'
1 2$ .
!
'
'
! $ I V
, '
)
#
!$ 0
/&
%
#
%!
$ ?
<
'
B
#' & #
$
!
! ' <#
'
$' &
!
&
'
&
'
' ! $ C'
<
&
&
&%
'
'
! $
)
&
&
#'
#
&
'
'
!
31
<
<
(
!$
&
!
(
(
(
!
&
$
'
! <
&
)
%
' ! ',
!
!
#' < $ ? !
' < ',
$*
#
<'
!
&
' !&
0 $
!
!
'
!
&
% $!
#!
$
%
'
&
' # !
"1+
!
&
# #'
'
' ! <
) %
& !
#
$0 '
#
/ !%
'
' !
'
'
&
&% !
!
%
&
'
/%#!&
<
&
$* D
$2 ?
$+
<
$*
!
& #
!
#F
'
' #
' ) %
'
!
$
!
#
'
! <
/%#! '
' #
% &
!
! $ /%# <
(
!&
!
% $O
'#
,%
#
%! $ )
!
&
!
%
&
%
<
(
0
&
&
& Q ,&
(
$
!
<
%
&
!
!$ I
<
'
$ *
#'
,
L
#
%
$
32
,
(
!
!
&
< '
!
S laskavým svolením autor z anglických originál p eložili K. Kluso ová, M. Oulická,
E. Kotrlová, R. Oulický.
Vydal: PATMOS
MK R E 16353
Není-li uvedeno jinak, jsou texty Písma citovány z Bible kralické
podle vydání z roku 1613.
Novozákonní biblické citáty ozna ené NBK jsou p evzaty z Nové Bible kralické –
Nový zákon.
Copyright: 1998, 2000, 2001 Alexandr Flek
Vydal: BIBLION, Rudolfovská 20, 370 01 eské Bud jovice, www.nbk.cz
Citováno se svolením vydavatele.
Materiály jsou nabízeny zdarma, a proto jsou neprodejné. Veškeré náklady jsou
hrazeny spole enstvím PATMOS z dobrovolných dar .
Vaše p ísp vky velmi oceníme.
íslo ú tu: 51- 1945090257 / 0100, var. symbol 2000
Navštivte, prosíme, naše internetové stránky www.patmos.cz, kde nabízíme
další materiály, kontakty a informace.
Budeme rádi, když nám napíšete na e-mailovou adresu [email protected]
nebo na adresu PATMOS, U Potoka 26, 252 65 Tursko.

Podobné dokumenty

Číslo 4

Číslo 4 Milí p átelé, as nezadržiteln plyne a my se op t s Boží bázní pokoušíme p inést to, co nám, jak v íme, Hospodin položil na srdce. Kéž Pán pom že nám, autor m, i Vám, tená m, abychom byli spole n do...

Více

Číslo 17

Číslo 17 druhým ovocem Ducha v listu Galatským 5:22 je radost? Když jsem se za ala dívat do Písma, zjistila jsem n co, co pro m bylo velmi pou né! V d li jste, že Písmo nám ve skute nosti p ikazuje, abychom...

Více

jednota těla kristova

jednota těla kristova Nechce se nám hovo it o tom, že bychom m li init v tší v ci nebo být slavn jší nebo chodit v tom T le slavn ji, než chodil Ježíš Kristus. Ale tak praví Boží slovo (Jan 14:12)1, a nám nezbývá nic ji...

Více

Číslo 11

Číslo 11 a ohrada kamenná její byla zbo ená. A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze. Mali ko pospíš, mali ko zd ímeš, mali ko složíš ruce, abys poležel, v tom p ijde jako pocestný chud...

Více

Relaxujte... Uvolněte své tělo... i svou mysl.

Relaxujte... Uvolněte své tělo... i svou mysl. nap . takové sloví ko chci. Zamyslete se nad svými musím-v tami, vložte do nich sloví ko chci a ješt p idejte od vodn ní... Jak se cítíte, když je nyní vyslovíte zm né? Zkuste si íct: „Chci zažádat...

Více

jak zvítězit nad rodovými duchy

jak zvítězit nad rodovými duchy ekl: „Nechte je jít.“ A ve chvíli, kdy zavolal Boží jméno… …B h poslal Mojžíše, aby mluvil k faraonovi. Mojžíš se ptá: „A kdo mám íct, že m poslal?“ B h mu odpov d l: „ ekni faraonovi HAYAH, HAYAH....

Více