1/2012 - Hornické listy

Transkript

HORNICKÉ listy
ČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD

ROČNÍK XX.

ČÍSLO 1
editorial
Milí čtenáři,
na konci loňského roku padly na
obou našich těžebních lokalitách
rekordy v odbytové těžbě uhlí. Mimořádnému úspěchu v dosavadní
historii Severočeských dolů je věnována podstatná část aktuálního
vydání Hornických listů. Avizuje to
už fotografie na obálce. Vynikajícím
výsledkům rekordní těžby na DNT
a DB se věnujeme nejen v rubrice
Hlavní téma, ale také v přehledu
nejdůležitějších událostí rekordního
roku 2011. Na stránkách Hornických listů najdete i řadu aktuálních
informací o novém organizačním
uspořádání, personálních změnách,
ale také o tom, že ani tuhé únorové mrazy neochromily žádný z našich báňských provozů. V ledvické
úpravně dokonce vyprodukovali
tisíce tun nad plán a dokázali tak
uspokojit zvýšený zájem po bílinském tříděném uhlí.
Věřím, že vás zaujme nová rubrika Profil, kde budeme pravidelně
představovat zajímavé odborníky
Skupiny SD. Své pravidelné čtenáře
už má cyklus o dobývací technice,
tentokrát o nejnovějším tušimickém
rýpadle SchRs 1 320/K 110.
Právě teď Hornické listy zahájily
už dvacátý ročník! Ano, počítáme
správně. První číslo vyšlo v Dolech
Bílina už v roce 1992, ještě dva roky
před vznikem akciové společnosti
Severočeské doly. Během dvaceti
let se náš časopis výrazně změnil.
Pevně věřím, že k lepšímu. Snažit
se budeme i nadále stejně jako vy,
všichni zaměstnanci SD, pro které
vaše Hornické listy připravujeme.
S celou redakční radou vám gratulujeme k vynikajícímu výsledku,
který jste dokázali v loňském roce
a přejeme, ať se práce daří i letos.
Každý rekord se dá překonat nebo
vylepšit!
Tomáš Vrba
šéfredaktor
obsah
3 slovo generálního ředitele
Ivan Lapin
4 hlavní téma
Rekordní těžba na DNT a DB
8 aktuality
Nové složení dozorčí rady SD a.s.
Představujeme úsek Nákup
Mráz zvýšil zájem o bílinské tříděné uhlí
strana 6
13 svět dolů
Rok 2011 na lomovém provozu DNT
Školení pracovníků údržby DDM DNT
18 naši zaměstnanci
Personální změny ve Skupině SD
Jubilanti
Čézar Jiří Nebeský
22 pracovní den
Hromnice Jiřího Svejkovského
strana 12
24 profil
Viktor Hrdina
26 z odborů
Josef Hutař
Jarní prázdniny dětí odborářů z DB
27 pomáháme
Nový zimní stadion v Chomutově
28 velkostroje pro povrchové dobývání
SchRs 1 320/K 110
strana 22
32 informace
Skupina SD v roce 2011
Dvacet let Hornických listů
Vzpomínkové fárání na DB
39 z míst kde žijeme
Ve Světci mají spoustu plánů
40 hornické tradice
42 sport
strana 28
43 tip na výlet
Křížový vrch
HORNICKÉ listy 1/2012
časopis zaměstnanců Skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba REDAKCE: Svatava Brožíková ADRESA
REDAKCE: Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: [email protected], [email protected] REDAKČNÍ RADA: Předsedkyně: Jaroslava Šťovíčková;
členové: Vladimír Andrášek, Vladimír Budinský, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Ivan Koukol, Rudolf Kozák, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps,
Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Pro SD a. s. zajistil INFO-PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA
1/2012: 24. 2. 2012 UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2012: 16.4.2012. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD a. s.
Vážení zaměstnanci Severočeských
dolů, drazí čtenáři Hornických listů,
obracím se k Vám při příležitosti začátku roku 2012, který je pro mě osobně rokem významné změny.
Od 1. ledna 2012 jsem po Janu Demjanovičovi nastoupil do pozice generálního ředitele Severočeských dolů
a.s. Chomutov (SD). Jan Demjanovič
byl ve vedení SD ještě před vznikem
Skupiny ČEZ a vedl SD poté, co se SD
staly součástí Skupiny ČEZ. Předtím za
celý svůj profesní život prošel různými
pozicemi na DNT a později v SD. Chtěl
bych mu i touto cestou ještě jednou
poděkovat za vykonanou práci a za to,
co pro SD a pro Skupinu ČEZ vykonal.
Nejlépe je jeho osobní přínos vidět na
současné vynikající kondici SD.
Jan Demjanovič nikam neodchází.
Počínaje lednem bude nadále ovlivňovat dění v SD, a to z pozice člena dozorčí rady SD. Velmi se těším na další
spolupráci s ním.
Klíčovou roli v nárůstu výkonnosti dolu
sehrály investice, které byly v uplynulých pěti letech do lokality DB racionálně vloženy.
Důl Tušimice (DNT) byl vždy a stále
je pilířem celého revíru. Těžba z lomu
Libouš byla rovněž rekordní a překročila hodnotu 15 milionů tun. Závěr roku
byl na DNT z pohledu těžby skutečně
nevídaný. V letošním roce nás čekají
práce a činnosti spojené se zajištěním
hornické činnosti na DNT do roku 2029.
Bude to náročné, ale určitě se to podaří.
Letošní rok nebude určitě rokem jednoduchým. Nežijeme a nepracujeme
v žádném skleníkovém prostředí. Globální finanční krize samozřejmě každého ovlivňuje a má dopady i na nás.
V návaznosti na tyto vnější podmínky
je náš letošní roční plán skutečně ambiciózní. Již tradičně platí, že největší
část naší celkové výroby je fakticky
vlastní spotřeba, protože dodávky do
zdrojů Skupiny ČEZ by měly dosáhnout téměř 17 milionů tun uhlí. Pro-
Skupina ČEZ pro realizaci své strategie pokračuje
v projektu NOVÁ VIZE. SD nestojí stranou a společně
postupujeme v další optimalizaci našich procesů s cílem
dosáhnout za nejnižších nákladů co největšího efektu.
Severočeské doly Chomutov jsou ve
výtečném technickém i personálním
stavu a dosáhly za rok 2011 opravdu rekordních těžeb, které dosud nikdy za svoji osmnáctiletou existenci
nezaznamenaly.
Celkem za oba naše doly bylo vytěženo téměř 25,2 miliony tun uhlí. Rekordních výsledků bylo dosaženo na
obou těžebních lokalitách.
Důl Bílina (DB) dokázal vytěžit přes
10 milionů tun. Přitom zlomil i rekord
v produkci tříděného uhlí výkonem
2,3 miliony tun, což přispělo k výborným ekonomickým výsledkům. Obětavost pracovních kolektivů DB a Úpravny uhlí Ledvice v závěru roku byla
příkladná. Ocenění patří samozřejmě
i našim kolegům z obchodu.
Jak je známo, pro DB jsme získali povolení hornické činnosti do roku
2030, které vstoupilo v platnost počátkem roku 2011. Tím dostal Důl Bílina
perspektivu nejen do roku 2030, ale
otevřel se před ním horizont roku 2055.
dukce tříděného uhlí by měla překročit
2 miliony tun. Roční plán těžeb přitom
předpokládá odbytovou těžbu SD přes
22 miliony tun.
Za celou Skupinu ČEZ lze říci, že
pro realizaci své celkové strategie pokračujeme v projektu NOVÁ VIZE. SD
nestojí stranou a postupujeme v další
optimalizaci našich procesů s cílem za
nejnižší náklady dosáhnout co největšího efektu, samozřejmě však s akcentem na bezpečnost a životní prostředí.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
chci Vám touto cestou poděkovat za
práci, kterou jste odvedli v uplynulém
roce a popřát Vám i Vašim blízkým pevné zdraví, štěstí a spokojenost v roce
2012.
Zdař Bůh!
Ivan Lapin
předseda představenstva
a generální ředitel
2/3
slovo generálního ředitele
hlavní téma
2011: REKORDNÍ TĚŽBA NA DNT
1
2
3
4
Rekordní objem těžby byl na DNT
možný díky dlouholetému zvyšování
výkonnosti a efektivnosti všech činností v báňském provozu. V loňském
roce zde dobývali uhlí na třech těžebních místech, přičemž objem z nové
lokality Libouš II – sever se neustále
zvyšuje (3,4 mil. t). Specialitou DNT
je strmé uložení uhelné sloje, které
umožňuje její exploataci i na skrývkových řezech – loni to bylo nezanedbatelných 1,6 mil. t. Výši odbytové těžby
příznivě ovlivňuje také zbilančněné
uhlí – tj. upravené homonogenizací
tak, aby jeho parametry vyhovovaly
kvalitativním požadavkům elektráren. V roce 2011 se takto zbilančnily
zhruba 3 mil. t. Všechny tyto faktory
přispěly k letošnímu rekordu. Naposledy se DNT přes 15 mil. t/rok
přehouply v roce 1991, s nesrovnatelně vyšším počtem zaměstnanců
a jiným charakterem tehdejší ekonomiky. Trvalá vazba na sousední elektrárny trvá. V roce 2011 nejvíc tušimického uhlí směřovalo do Elektrárny
Prunéřov (8,9 mil. t). Dalšími odběrateli byly Elektrárny Tušimice, Mělník,
Chvaletice, teplárna United Energy
a Plzeňská teplárenská prostřednictvím fi rmy Elksen. A kdo se podle ředitele pro výrobu DNT Pavla Smatany
na loňském úspěchu výrazně podílel?
„Uvádět konkrétní jména dost dobře
nejde, protože bych vyjmenovával
celou šachtu, od vynikající přípravy
výroby, přes kolegy ze skrývky, lomu,
vedoucí výroby, pracovníky drtírny,
provozní inženýry a pracovníky dalších úseků, které připravovaly kvalitní zázemí – odvodnění, DDM, OPM
až po řadu dalších. Všem patří velké
díky.“
text a foto: Tomáš Vrba
Vývoj odbytové těžby uhlí (mil. t)
DNT 2011
 Odbytová těžba: 15 006 804 t
 Objem odtěžené skrývky: 26 738 388 m 3
 Příkryvný poměr: 2,17 m 3/t
 Rozloha dobývacího prostoru: 42 km2
 Počet zaměstnanců: 1 317
 Dobývací technika:
9 kolesových rýpadel,
61 km DPD,
4 zakladače,
3 skládkové stroje.
15,0
14,9
15
14,7
14,3
14,3
14,2
13,9
13,8
13,7
13,4
13,5
13,1
13,0
13,1
12,8
12,8
12,7
12,5
12
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
1 Silvestr 2011 zastihl u odbavování soupravy s tušimickým uhlím pro Elektrárnu Prunéřov
výrobního ředitele Jiřího Nerudu (druhý zprava), ředitele SD – Kolejová doprava Františka Marouška
(třetí zprava) společně s pracovníky DNT a SD – Kolejová doprava
(zprava Jaroslav Vrábel, Vladimír Slavík, Aleš Schilberger, Leoš Lekavý a Antonín Bíža).
2 Radost z rekordní těžby měli přípraváři výroby DNT (zleva: Pavlína Tichá, Lucie Sýkorová,
Miroslav Brož, Lucie Havlíčková) i vedoucí výroby lom Miloslav Míchal (druhý zleva).
3 Nejvíc uhlí se v rekordním roce na DNT vytěžilo na hlavní porubní frontě. Na snímku (zprava): Josef Baránek,
revírník, a posádka KU 300.88/K 27 Václav Boršík, Jaroslav Maška, Jan Hlaváček a Jaroslav Novák.
4 Hlavním odběratelem tušimického uhlí byla Elektrárna Prunéřov.
4/5
Rok 2011 byl v dosavadní osmnáctileté historii Severočeských dolů rokem
rekordním. Pozoruhodné bylo, že špičkových odbytových objemů dosáhly
obě dvě lokality, které od roku 1994 tvoří největší tuzemskou těžební
společnost. Díky vyšším dodávkám uhlí do elektráren Skupiny ČEZ se
podařila odbytová těžba v celkové výši 25 144 306 t. Z toho DNT, tradiční
producent energetického uhlí, dodal do elektráren a tepláren 15 006 804 t.
hlavní téma
2011: REKORDNÍ TĚŽBA NA DB
1
2
3
DB 2011
 Příkryvný poměr: 5,17 m 3/t
 Rozloha dobývacího prostoru: 30 km2
 Počet zaměstnanců: 1 763
 Dobývací technika:
13 kolesových rýpadel,
95 km DPD,
8 zakladačů,
2 skládkové stroje.
Když se na počátku 90. let rozhodovalo o restrukturalizaci podniků severočeského revíru, potýkaly se Doly
Bílina s vážnými existenčními problémy. Zdejší provoz byl vysoce ztrátový. V roce 1994 došlo ke sloučení DB
s DNT v rámci akciové společnosti Severočeské doly. Už záhy se toho spojení ukázalo jako životaschopné. Doly
Bílina díky nutným investicím jsou
dnes nejvýznamnějším dodavatelem
tříděného uhlí v ČR (2,3 mil. t v roce
2011) a mají před sebou perspektivu
dodavatele pro nový zdroj o výkonu
660 MWe Elektrárny Ledvice. Bílinské
vícevýhřevné uhlí s nízkým obsahem
popela se těží ve značných hloubkách. Pro zajištění jeho potřebného
množství je nezbytné ročně odtěžit
zhruba 47 mil. m 3 skrývkových hmot
a tento objem bude nadále stoupat.
Těžené uhlí má různé parametry. Jeho
zpracování do finálních produktů
jako jsou tříděné uhlí (kostka, ořech 1
a 2), hruboprachy, aditivovaná paliva
a průmyslové směsi také loni zajistila
šikovná obsluha ledvické úpravny.
Největší podíl na produkci měly průmyslové směsi (6,8 mil. t, hlavně pro
elektrárny a teplárny Skupiny ČEZ).
„Práce v podmínkách povrchového
lomu není jednoduchá, proto je potěšující, že rekordní těžební výsledky
nejdou na úkor bezpečnosti. Právě
naopak, pracovní podmínky na pracovištích se neustále zlepšují, v oblasti bezpečnosti a hygieny práce
dosahujeme standardně výborných
výsledků a loňský rok nebyl výjimkou.
Systematicky pokračujeme také ve
zlepšování životního prostředí, a to
nejen v rámci báňských provozů, ale
také směrem k našim sousedům,“
hodnotí Milan Novotný, závodní lomů
SD, a dodává: „V respektování platné
báňské legislativy a důsledném dodržování jednotlivých báňsko-technologických parametrů dle schváleného
POPD vidím základní předpoklad pro
dlouhodobě udržitelné vysoké těžební výkony.“
Vývoj odbytové těžby uhlí (mil. t)
11
10,1
9,6
9,3
8,9
8,9
4
9,2
8,8
8,3
8,1
8,0
9,3
9,2
8,5
8,6
7,6
7,2
7,2
7,3
6
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
1 Vagon s bílinským uhlím završující rekordní těžbu byl určen pro Teplárnu Pardubice.
2 Bez odtěžení skrývkového nadloží by nebyla rekordní těžba uhlí možná.
Podílela se na tom i posádka skrývkového rýpadla K 2 000/K 101 na pátém řezu.
3 Celý loňský rok se o plynulý odbyt bílinského uhlí staral tým obchodního odboru.
4 Milanovi Novotnému, závodnímu lomu, nešlo jen o lámání rekordů,
ale o dodržování báňských předpisů, bezpečnosti práce a ochranu životního prostředí.
6/7
Bezproblémový provoz techniky na skrývce a lomu, včasné uvolnění
uhelných zásob, schopný a profesionální tým pracovníků na Dolech Bílina,
ale i v dceřiných společnostech, celoročně rovnoměrný odbyt uhelných
produktů a relativně příznivé počasí – to vše příznivě ovlivnilo loňský
rekordní objem těžby. 10 137 502 t odbytové těžby je nejen nejlepší výsledek
této lokality v rámci existence Severočeských dolů, ale v historii DB vůbec.
aktuality
NOVÉ SLOŽENÍ
DOZORČÍ RADY SD a.s.
Dozorčí rada Severočeských
dolů je dvanáctičlenná. Její poslání vyplývá z obchodního zákoníku a je definováno ve stanovách
společnosti. Dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelských aktivit.
O výsledcích své kontrolní činnosti
dozorčí rada informuje valnou hromadu, respektive jediného akcionáře. Všichni členové dozorčí rady
jsou pro výkon zodpovědné funkce
kvalifikováni osobnostními předpoklady – vzděláním, odbornou
praxí a zkušenostmi. Jsou povinni
vykonávat svoji působnost s péčí
řádného hospodáře a s vědomím,
že úspěšné fungování společnosti
SD, člena Skupiny ČEZ, je v zájmu energetické bezpečnosti země
i v zájmu obyvatel Ústeckého kraje. Na zasedání 14. února 2012 byl
zvolen nový předseda a dva místopředsedové dozorčí rady. Seznam
členů dozorčí rady je následující:
 MUDr. Tomáš Indra, MBA
předseda dozorčí rady
 Ing. Daniel Beneš, MBA
místopředseda dozorčí rady
 Ing. Jan Demjanovič
místopředseda dozorčí rady
 Ing. Pavel Cyrani, MBA
člen dozorčí rady
 Václav Fišer
(volený zaměstnanci SD)
 Mgr. Zdeněk Hübner
 Luboš Jankůj
 MUDr. Tomáš Julínek, MBA
 Ing. Viktor Liška
 Ing. Zdeňka Montagová
členka dozorčí rady
(volená zaměstnanci SD)
 Petr Polák
 Šimon Vohar
Představujeme úsek Nákup
V rámci aktualizované podnikatelské
strategie Skupiny ČEZ se významně posilují kompetence a koncentrují zdroje
nákupního útvaru, které se rozšiřují i na
celou Skupinu SD. Cílem je snížení nákladů při zajišťování nákupních procesů
pro Severočeské doly a.s. i pro ostatní
společnosti Skupiny SD. Pro splnění tohoto cíle byly vyčleněny nákupní
a související činnosti z gesce obchodního ředitele SD a převedeny do nově
vytvořeného úseku Nákup podřízeného
generálnímu řediteli SD. Dosavadní odbor nákupu byl zrušen a jeho pracovníci
přešli do úseku Nákup. Do odboru Podpora nákupu, který vznikl v rámci úseku
Nákup, se převádí související pracovní
pozice. Na základě prováděných analýz
bude dalším krokem rozšíření působnosti úseku Nákup na nákupní činnosti
dceřiných společností SD.
Ředitelem úseku Nákup byl od 1. února 2012 jmenován Jan Kalina. Je absolventem Elektrotechnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a dosud
pracoval na různých manažerských
pozicích ve společnosti ČEZ, a.s., naposledy (2007–2012) byl generálním
ředitelem a jednatelem společnosti
Jan Kalina, ředitel úseku Nákup.
ČEZ Správa majetku, s.r.o. V minulosti
působil v představenstvech společností Energetické opravny Prunéřov a.s.
a I&C Energo a.s., a také v dozorčích
radách společností ŠKODA Praha a.s.,
ČEZ Energoservis s.r.o. a ESE s.r.o.
Sjednocení oddělení
měřictví a geologie DNT a DB
V rámci odboru měřictví a geologie
působilo od roku 2008 šest oddělení,
přičemž na každé z lomových lokalit
bylo jak oddělení měřictví, tak i oddělení geologie. Jsou to důležitá pracoviště,
kde se tvoří prvotní podklady (například
digitální důlní mapy a geologické modely, ortofotomapy, výpočty kubatur, digitální modely terénu, podklady pro rekultivace) nutné pro činnost dalších útvarů
SD i pro externí projekční kanceláře. Postupně se podařilo technicky sjednotit fotogrammetrii a vytvořit jednotný
geografický informační systém ESRI.
To umožnilo přechod na další etapu
sjednocení, jejímž cílem je zvýšení universálnosti měřických a geologických
podkladů, zjednodušení všech procesů a zajištění jednoznačné odpovědnosti za předávaná data. Půjde o velmi
náročný a odborně vysoce specializovaný proces, který vyžaduje jednotné
odborné i organizační vedení. Proto byla
od 1. ledna 2012 vytvořena v rámci OMG
jednotná oddělení měřictví i geologie
s působností na obou lomech. Počet
oddělení v odboru měřictví a geologie
se tak snížil ze šesti na čtyři:
 oddělení měřictví (vede Stanislav Dejl)
 oddělení geologie (vede Karel Mach)
 oddělení geotechniky (vede Milan
Větrovský)
 oddělení GIS (vede Petr Štěpán)
Každý vedoucí oddělení má tedy kompetenci a odpovědnost za svůj obor, s působností jak na DNT, tak na DB. Změna
poskytuje vhodné podmínky pro vyřešení nových úkolů souvisejících s dokončením sjednocení měřických systémů, stejně jako systémů geologických.
Tradičně dobré vztahy s našimi sousedy budou pokračovat
Princip dobrého sousedství
s okolními městy a obcemi je
důležitou součástí veřejných
aktivit Severočeských dolů.
Trvalé udržování kvalitních
vztahů patří k hlavním
cílům společnosti. Mohli se
o tom přesvědčit 23. února
obyvatelé Chotějovic, kam
u příležitosti slavnostního
otevření zrekonstruované
mateřské školky a knihovny
přijel generální ředitel SD Ivan
Lapin. Ačkoli Chotějovice patří
k místům s největší koncentrací
vlivů sousedního lomu Bílina,
společným úsilím a pomocí
ČEZ a SD se kvalita života
místních občanů stále zlepšuje.
Chotějovice jsou místní částí obce
Světec. Zdejší zastupitelé v čele s paní
starostkou Barborou Bažantovou se snaží o zvelebování a zkvalitňování životních
podmínek lidí nejen z obecního rozpočtu,
ale také z finančních darů. „Zrekonstruování školky a knihovny jsme provedli
díky finančnímu přispění společností
ČEZ a Severočeské doly. Obě budovy
získaly novou fasádu včetně zateplení. V knihovně jsme navíc provedli nové
rozvody topení a přistavěli společenskou
místnost. Naše knihovna nebude sloužit pouze k půjčování knih, ale také jako
klubovna pro nejrůznější kroužky, besedy a setkání našich občanů. Bude tady
Generální ředitel SD Ivan Lapin se starostkou Barborou Bažantovou
a místostarostou Václavem Fišerem
před pěkně zrenovovanou chotějovickou knihovnou.
zasedat i zastupitelstvo,“ přibližuje možnosti využití nových obecních prostor
Barbora Bažantová. Neformálního, byť
slavnostně laděného setkání se v Chotějovích zúčastnila kromě místních občanů
také Ivana Procházková, místostarostka
sousedních Ledvic. V minulosti obě sídla neúnosně obtěžovaly negativní vlivy
ze sousedního uhelného lomu, úpravny
a elektrárny. Dnes už je situace zcela jiná.
V důlních provozech včetně úpravny se
zkrápěním bojuje proti prašnosti. Minulý
rok byla v Ledvicích dokončena protihluková stěna oddělující kolejiště úpravny
od města. Do obou obcí pravidelně zajíždí výkonný zametač. V úsilí eliminovat
a minimalizovat důsledky těžební činnosti vůči sousedům se samozřejmě nepolevuje. „Životní prostředí v Chotějovicích
a Ledvicích nepochybně výrazně zlepší
ukočení provozu skládky průmyslových
směsí a hruboprachů, ke kterému dojde
do konce roku 2012. Přemístění nakládky
tříděného uhlí a hruboprachů je naplánováno zhruba do roku 2015,“ uvedl ředitel strategie a komunikace Vladimír Budinský. Generální ředitel SD Ivan Lapin
přítomným potvrdil, že v pěstování nadstandardních přátelských vztahů s okolím budou Severočeské doly pokračovat
i pod jeho vedením.
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2011:
leden
až
prosinec
Počet evidovaných úrazů
Počet úrazů se záznamem
Rozdíl
2010
DB
72
86
-14
22
32
-10
DNT
43
58
-15
14
20
-6
1
1
0
1
0
1
116
145
-29
37
52
-15
Správa a.s.
SD a.s.
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.
2011
2010
Rozdíl
2011
8/9
aktuality
aktuality
Nové sídlo údržby Skývky sever DB
Od začátku roku najdete středisko
údržby Skrývky sever v nových prostorách. Celkem v devíti objektech sídlí
správní budova, zámečnické dílny, elektrikářská a válečkářská dílna a několik
skladových hal. Komplex doplňuje nová
trafostanice. Údržba Skrývky sever provádí střední opravy a pravidelnou údržbu pro mechanizaci prvního a pátého
skrývkového řezu, včetně DPD. Do nového střediska v sousedství bílinského
provozu SD – Autodoprava se pracovníci údržby přestěhovali během podzimu
z nevyhovujících prostor u montážního
místa Jana. Moderní areál má mimo
jiné zpevněné komunikace a je oplocen.
Vybavení zámečnické dílny se rozšířilo
o pětitunový kladkostroj.
Pokračuje demontáž mostu DPD na Radovesickou výsypku
V lednu začala další etapa demolice
vysloužilého mostu pro dálkovou pásovou dopravu překlenujícího údolní nivu
řeky Bíliny, silniční a železniční uzel směrem na Radovesickou výsypku. S rozebíráním betonové konstrukce mostu
se začalo v roce 2010, a to v úseku nad
hlavní silnicí a korytem řeky Bíliny. Také
letošní pokračování demontáže zasáhlo
exponovanou infrastrukturu. V sobotu 21. ledna musela být kvůli bouracím
pracím dokonce naplánována od 7.30 do
17.00 výluka železniční tratě Bílina – Teplice. Práce postupovaly podle plánu, na
konci února se rozebíraly nosníky mostu
až u areálu SD – 1. strojírenská. Subtilní betonová konstrukce po demontáži
prochází recyklací. Drcením vzniklá suť
se využívá ke zpevnění provozních cest.
Ocelové armatury se separují a putují do
kovošrotu. Brzy bude někdejší nejdelší
průmyslový most ve střední Evropě minulostí. Most pro dálkovou pásovou dopravu a obslužnou komunikaci byl postaven na konci šedesátých let, v předstihu
před zakládáním na vnější Radovesické
výsypce. Postupně se sem v letech 1969
až 2003 prostřednictvím tří TC2 založilo více než 674 mil. m3 sypaných zemin.
Před devíti lety bylo zakládání ukončeno a naplno se rozeběhl proces sanace,
rekultivace a revitalizace. Od roku 2010,
kdy byl ukončen provoz i na druhé vnější výsypce Pokrok, se veškeré nadložní
hmoty zakládají výhradně do prostoru
vnitřní výsypky.
Prodeco dokončuje montáž
transportního vozu TV 300
Na montážním místě Jana probíhají
dokončovací práce na novém transportním voze TV 300, aby už na jaře
mohl plnit své poslání – přepravovat
poháněcí stanice a shazovací vozy. TV
300 má housenickový podvozek, pohánějí ho dva dieselagregáty o výkonu
2× 165 kW. Nosnost stroje je 300 tun.
Samozřejmostí jsou sklopné nájezdy
a prostorná rampa. Na Dolech Bílina
dosud využívali pouze jeden menší
transportní vůz s nižší nosností TV 200,
který nemohl přepravovat velké poháněcí stanice DPD šíře 2 000 a 2 200 mm.
Nový výkonnější stroj bude využíván
také pro transport nových poháněcích
stanic pro druhý skrývkový řez.
Tuhý mráz zvýšil zájem
o bílinské tříděné uhlí
Příchod třeskutých mrazů na začátku února se okamžitě
promítl do nárůstu poptávky po tříděném uhlí. Profesionální
obsluhu drobného prodeje ani takové výkyvy nezaskočí. Pro co
nejrychlejší nakládku udělala také tentokrát maximum.
Jako obvykle i v letošní zimě vyčkávalo mnoho odběratelů se zásobením
uhlí až do příchodu extrémních mrazů.
Okamžitě strmě vzrostla poptávka po
tříděném uhlí. Přes náročné podmínky
a poruchu jednoho z klíčových dopravníků se v ledvické úpravně vyrovnali se
zvýšenými požadavky se ctí. K 20. únoru zde už letos vyprodukovali více než
20 tis. t tříděného uhlí nad plán. K takovému výsledku pomohla obětavost
všech pracovníků provozů lomu a skrývky DB. Dopravní obslužnost pozitivně
ovlivnila disciplinovanost řidičů, kteří
v plné míře využívali seřadiště s kapacitou 75 kamionů a určené odstavné plochy mimo obec Chotějovice.
Valentýnská soutěž Infocentra SD
Podle čínského horoskopu jsme
vstoupili do roku draka. O březenském
drakovi Severusovi, neboli vyřazeném
rýpadle KU 800.8/K 77, budeme letos
určitě hodně slýchat. Ještě než se na
jaře znova tato ojedinělá industriální památka zpřístupní veřejnosti, uspořádalo
Infocentrum SD valentýnskou výtvarnou
soutěž pro děti, které měly nakreslit či
vymodelovat svoji představu partnerky
draka Severuse. „Přihlásilo se 444 dětí.
Výkresy i nejrůznější postavičky nám nosili jednotlivci i kolektivy, proto jsme se
rozhodli rozdělit soutěžící do pěti kategorií a hlavní cenu, kterou je vyhlídkový
let nad Chomutovskem tak udělit hned
několika dětem,“ uvedla Renata Malíková, specialistka komunikace SD.
Nevšední ceny předal malým výtvarníkům s velkou fantazií
Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace.
SD – KOLEJOVÁ DOPRAVA
ZAHÁJILA ČINNOST
V ELEKTRÁRNÁCH
POŘÍČÍ A TISOVÁ
Od 1. ledna 2012 zajišťuje
SD – Kolejová doprava provozování předního palivového cyklu, tj.
zauhlování, skládky paliva a drážní
přepravu na vnitřních vlečkách nově
i v Elektrárně Poříčí a Elektrárně Tisová. Provoz vlečky a vykládku uhlí
v obou těchto provozech zajišťuje
celkem 58 pracovníků. SD – Kolejová doprava tak rozšiřuje svůj dosavadní seznam působnosti v elektrárnách ČEZ, kam po elektrárnách
Ledvice, Mělník, Prunéřov a Tušimice patří nyní i Poříčí a Tisová.
KOLEKTIVNÍ SMLOUVA
DOSTALA DODATEK
Č. 2 PRO ROK 2012
Jak známo, platná kolektivní
smlouva mezi zaměstnavatelem
SD a odborovými organizacemi je
uzavřena na období 2010–2012,
s možností prodloužení do 31.
března 2013. Pro stávající rok 2012
byl sjednán Dodatek č. 2, který
byl oběma stranami podepsán
19. prosince 2011. Základní změny
a úpravy zakotvené v Dodatku č. 2:
 S účinností od 1. ledna 2012 se
měsíční osobní tarifní mzdy přiznané k 31. prosinci 2011 zvýšily
o 2,5 %.
 V návaznosti na zvýšení osobních tarifních mezd byla upravena tarifní tabulka.
 Příplatek za noční práci byl zvýšen o 1 Kč/h.
 Byl dohodnut rozpočet sociálního fondu pro rok 2012.
 Z prostředků sociálního fondu
budou zaměstnancům poskytnuty finanční poukázky v hodnotě 3 000 Kč/zaměstnance.
aktuality
Odpružení kabiny řidiče
KK 1 300/K 111
slaví úspěchy
Technické řešení nejnovějšího kolesového rýpadla na skrývce DB
získalo významné ocenění. V soutěži nejlepších realizovaných
technických projektů roku 2011 pořádané Inženýrskou akademií
České republiky se odpružení kabiny řidiče umístilo na vynikajícím
třetím místě. Autorem ojedinělého způsobu uchycení eliminujícího
vibrace kabiny je Jan Marek, uznávaný projektant ocelových
konstrukcí kolesových rýpadel z inženýrské společnosti Noen.
Nejnovější a nejmodernější tuzemské kolesové rýpadlo bylo předáno
Dolům Bílina v červnu loňského roku,
kdy byla ukončena jeho montáž. Generálním dodavatelem byla dceřiná
společnost Prodeco. Projekt a montáž strojní části zajišťovala firma Noen.
Nový přírůstek bílinské skrývky je určen pro těžbu v nejobtížnějších nadložních partiích s častým výskytem těžko
rozpojitelných a pevných zemin a jílů.
V takových náročných podmínkách je
nosná konstrukce rýpadla namáhána
značnými vibracemi, které se přenášejí do všech částí stroje, včetně kabiny řidiče. Projektant Jan Marek se
problematikou zavěšení kabiny snižujícího vibrace dlouhodobě zabývá.
Své zkušenosti přenesl do řešení nového, robustnějšího, lépe vyváženého
a odpruženého závěsu kabiny rýpadla
KK 1 300, jehož projekt v Noenu dokončili na začátku roku 2009. Protože ve
stejném roce došlo na pátém skrývkovém řezu DB u rýpadla K 2 000/K 101,
vývojového předchůdce nového stroje
KK 1 300/K 111, ke skluzu bloku čelního
svahu, bylo rozhodnuto o novém umístění a posunutí kabiny řidiče K 2 000,
což během roční revize na jaře 2010
realizovala firma Noen. Konstrukční řešení závěsu kabiny jsou u obou velkostrojů totožná. Základem je příhradová
ocelová konstrukce zavěšená na hřídeli
a dvou ložiskách tak, aby spolu s odpruženou kabinou tvořila vyváženou
houpačku. Kabina visí v závěsu na širokém pruhu gurty a je podepřena dvojicí
atypických pružin. Tlumení zajišťují dva
svislé a dva vodorovné tlumiče. Případnému stržení kabiny brání zdvojené, tzv. sekundární zavěšení na silném
laně. Kontrolní měření prokázala, že
takto zkonstruované odpružení kabiny
objektivně eliminuje přenášení vibrací
do kabiny. Praxe to potvrzuje, jak se
shodli řidiči K 2 000/K 101. Stejného
názoru určitě budou i řidiči nového rýpadla KK 1 300/K 111, až se postupnou těžbou a transporty dostanou na
nejnižší skrývkový řez DB. Pro omezení
vibrací a bezpečnost obsluhy bylo na
KK 1 300 uděláno maximum.
Zavěšení kabin obou rýpadel – KK 1 300/K 111
a K 2 000/K 101 - je konstrukčně shodné.
Rok 2011 na lomovém provozu DNT
Celkový pohled na lokalitu Libouš II – sever z jižních závěrných svahů. Těžební situace v závěru loňského roku.
Zprava doleva jsou rýpadla KU 300.9/K 64, K 800N.1/K 103, KU 800.20/K 106 (3. skrývkový řez), SchRs 1320/K 110
(2. skrývkový řez), K 800N/2-K104. Na pravé straně, již mimo záběr, je SchRs 1550.1/K 109 (1. skrývkový řez).
Začátek nového roku bývá vhodnou dobou na ohlédnutí se za rokem minulým. Dobou na bilancování,
vyzdvihnutí úspěchů a ponaučení se z případných chyb. Jedno z takových ohlédnutí popisuje
činnosti lomového provozu na DNT, i když v celé řadě případů úzce souvisí i s činností skrývky.
Celkově byl rok 2011 rokem rekordním, kdy jsme v ranní směně 31. prosince překonali v odbytové těžbě hnědého
energetického uhlí magickou hranici
15 mil. tun. Celkem bylo prodáno přesně 15 006 804 tun uhlí, natěženo celkem 14 852 906 tun uhlí (odbytová těžba – výroba). Této, dříve až mystické
výše odbytové těžby mohlo být dosaženo i díky velké pomoci při těžbě uhlí
z provozu Skrývka. Dalším, velice důležitým faktorem, byly až ideální klimatické podmínky pro těžbu, bez intenzivnějších sněhových nebo dešťových srážek
(zima se na DNT vybouřila hlavně v listopadu a prosinci roku 2010).
Jak již bylo několikrát napsáno,
s postupnou otvírkou těžební lokality
Libouš II – sever a tedy i postupným
zvyšováním podílu uhlí z této lokality na
celkovém množství těženého uhlí, se
postupně mění kvalitativní parametry
těženého a prodávaného uhlí. Dochází
k postupnému snižování výhřevnosti a s tím souvisejícímu zvýšení podílu
popele a k postupnému zvýšení obsahu síry. To dokládá skutečnost, proč
je uhlí z DNT určeno pouze pro energetické účely, pro elektrárny a teplárny,
které jsou technicky schopny toto uhlí
efektivně využít za současného plnění
ekologických limitů.
Z důvodu otvírky nové těžební lokality a zároveň probíhajícího douhlování Odstavené porubní fronty (OPF)
a Hlavní porubní fronty (HPF) se ve
zvýšené míře projevují provozní vlivy,
které mají negativní dopad na výkonové a časové využití jednotlivých rýpadel
a představují vyšší provozní i investiční
náklady. Jsou to například remontáže
pásových dopravníků a těžební technologie na velké vzdálenosti, vyšší
podíl výklizových hmot a s tím souvisejících ztrátových časů, časté nárazové zhoršení kvality těženého nerostu
až na hranici průchodnosti přes DPD
a drtiče, bezpodmínečně nutné dodržování technologické kázně při tvorbě
bezpečnostních prvků (ochranné pilíře,
bezpečnostní odstupy, tvarování závěrných svahů, odvodnění prostoru, apod.),
na lokalitě Libouš II – sever se jedná
o nutnou výstavbu obslužných komunikací a jejich odvodnění, nové napájecí,
silové a sdělovací kabely, výstavbu loží
apod. Zkrátka vše, co souvisí se zánikem plně vybavené části lomu a jeho
přesunem na zhruba 10 km vzdálené
místo (tj. vzdálenost po komunikacích).
12/13
svět dolů
svět dolů
Je potěšitelné, že i přes zhoršující se
kvalitativní vlastnosti těženého uhlí se
nám i v loňském roce podařilo dosáhnout značného množství zbilančněných
uhelných zásob. Hlavní podíl na tomto
výsledku má i maximálně možné využití
provozu homogenizační skládky, která
se již stala jedním z hlavních technologických uzlů DNT. Na výsledku se odráží i provozní kázeň a příkladná spolupráce s pracovníky oddělení geologie
DNT při takřka každodenní specifikaci
geologických vrstev přímo v terénu. Je
vhodné zmínit i velký přínos v nasazení systému GPS na těžební rýpadla
se stálou „servisní“ činností ze strany
OMG. Také stálá snaha o maximální
využití zásob ze strany vedoucího výroby lomu a provozních inženýrů přispěla
k vynikajícím výsledkům.
Již celou řadu let provádí exploataci
uhelných zásob nejenom provoz Lom,
ale i provoz Skrývka na jednotlivých
řezech. Tato výpomoc je daná jednak
nutností těžby uhlí z důvodu nerovnoměrně uložené uhelné sloje a také
řízenou výpomocí, a to hlavně v době
zvýšených odbytových požadavků
v zimních měsících. A nutno připomenout, že to je občas i na úkor hlavních
povinností provozu Skrývka, kterými je
těžba skrývkových hmot a uvolňování
uhelných zásob pro provozní úsek Lom.
Bez této pomoci bychom často nebyli
schopni plně zajistit požadavky našich
odběratelů.
A jaké byly hlavní události v lomovém
provozu uplynulého roku?
Začátkem února provedlo rýpadlo
KU 300.22/K 76 první „průhrab“ z lokality Odstavená porubní fronta (OPF) do
lokality Hlavní porubní fronta (HPF). Tím
bylo zahájeno celkové vyuhlení OPF ve
směru od východu k západu a postupné uvolňování prostoru dna lomu pro
vnitřní výsypku skrývkových řezů. S postupnou tvorbou výsypkových etáží na
dně lomu dochází k celkovému zvýšení
stability celé vnitřní výsypky.
Od 16. února do 4. dubna proběhla revize na 3. skrývkovém řezu, kdy
zároveň byla otočena (částečně remontována) dálková pásová doprava
přes severní závěrné svahy – to bylo
vyvoláno nutností uvolnění prostoru
východních svahů pro následnou těžbu. Zároveň byla vyřazena lávka nad
uhelnými odtahy a tedy ukončena možnost shazování skrývkového uhlí z této
lávky pomocí vyhrnovacího pluhu. To
se projevilo jako provozní problém
v době, kdy po otočení DPD došlo u rýpadla KU 800.20/K 106 z důvodu geologických poruch k neočekávanému
Pohled na stávající charakteristický těžební řez
lokality Libouš II - sever, kde jsou vidět zřetelné
meziložní vrstvy a proplástky, které je nutno
selektivně odtěžovat na vnitřní výsypku.
Pohled na výsypkové etážové stupně
směrem od severních závěrných svahů.
Na pravé straně je vidět část OPF.
První těžební den rýpadla K 800N.2/K 104
na lokalitě Libouš II – sever.
Odbytová těžba – výroba (hrubá těžba) a těžba skrývky v roce 2011
s rozdělením na jednotlivé lokality a provozní úseky (PÚ)
1. 1. 2011
–
31. 12. 2011
uhlí
(t)
skrývka
(m 3)
PÚ Lom
zvednutí hlavy uhelné sloje. Tato neočekávaná „nadílka“ uhlí musela být přes
zakladač selektivně ukládána na pláň
a následně pomocí nákladních automobilů a demprů převážena k rýpadlům na
OPF – KU 300.9/K 64 a KU 300.22/K 76.
Je třeba dodat, že toto kvalitní uhlí nám
v daný okamžik velice pomohlo a díky
němu se podařilo zbilančnit velký podíl
hmot z prostoru douhlování.
Na začátku března na lokalitě Libouš II
– sever přejelo rýpadlo K 800N.2/K 104
do prostoru zátinky VS 268 (1. UO) a VS
151 (výkliz). Toto rýpadlo bylo několik
roků odstaveno a sloužilo jako těžební
rezerva. V létě 2010 byl zajištěn jeho
transport z HPF. Stroj začal poprvé těžit
v nové těžební lokalitě 31. května 2011
s osádkou z rýpadla KU 300.9/K 64,
kde probíhala revize. V rámci reakce na
probíhající těžební změny a zvyšujícího
se požadavku na odběr uhlí bylo rýpadlo od 1. září už trvale obsazeno stálou osádkou ve všech směnách. Tato
tabulková místa byla získána zrušením
směny „D“ na 1. skrývkovém řezu. Takže po dlouhé době bylo na Lomu obsazeno ve všech směnách 6 rýpadel.
Dne 30. června začala dlouho očekávaná modernizace drtiče č. 15 na
1. uhelném odtahu (1. UO). Tato modernizace spočívala hlavně ve vyřazení
Roční kvalitativní průměry uhlí roku
2009, 2010, 2011 a odhad roku 2016
PÚ skrývky
CELKEM
parametr/rok
2009
2010
2011
2016
výhřevnost
Q ri (MJ/kg)
11,13
11,05
10,50
10,00
OPF
HPF
LI II
– sever
S1/1
4 831 237
5 006 802
3 427 675
476 764
675 898
434 530
14 852 906
obsah popele
Ad (%)
33,51
33,21
36,98
39,75
158 660
646 040
930 634
10 764 369
8 130 655
6 108 030
26 738 388
obsah síry
S dt (%)
2,51
2,69
2,82
2,85
S2
S1/3
Pohled na drtič č. 15 před modernizací.
15. září byla zahájena jedna z hlavních provozních akcí roku. Jednalo
se o transport rýpadla KU 300.9/K 64
spolu s PVZ 2 500/12 a PVZ 2 500/30
z OPF do nové těžební lokality Libouš
II – sever. Při transportu těžební technologie byla překonána vzdálenost kolem 8 km. Nejdůležitější část transportu
se uskutečnila o státní svátek 28. září,
kdy skrývkové řezy byly odstaveny
a těžba uhlí z HPF byla omezena. V ten
den došlo k transportu přes PD 283,
napájecí a řídící vedení a lomové odtahy s PD č. 524 a 124. Transport zajišťoval Lom a hlavním koordinátorem
byl Miroslav Kotula a spolupodíleli se
na něm i další provozní úseky – trafostanice, řídící systémy, DDM, skrývka,
OČV. O úspěšnosti celého transportu
a opravdu perfektní organizaci svědčí
skutečnost, že již 30. září začala těžba
tohoto rýpadla na nové lokalitě. Zahájena byla v 9:31 hod. na remontovaný porubní dopravník č. 15. Tímto krokem se
zvýšil počet těžebních míst na lokalitě
Libouš II – sever na tři rýpadla.
S blížícím se zimním obdobím nám
úměrně rostla odbytová těžba uhlí
a bylo zřejmé, že bez další pomoci ze
strany skrývky při těžbě uhlí, nebudeme schopni dlouhodobě garantovat plnění odbytových požadavků. Proto byla
na 3. skrývkovém řezu (SŘ) provedena
remontáž PD č. 252 do nového postavení. Provoz Lom zajistil přejezd v té
době již odstaveného pásového vozu
PVP 5 000 (č. 0) od PS 215 k PS 252
s propojením na 2. UO na PD č. 154.
Transportní vzdálenost byla 4,5 km.
24. listopadu začal 3. SŘ přes toto technologické propojení těžit uhlí. Těžba
byla ukončena 12. prosince, ale propojení zůstává a je i nadále využíváno pro
případnou těžbu uhlí z 3. SŘ.
Jednou ze závěrečných důležitých
provozních akcí roku 2011 bylo na lokalitě OPF 26. listopadu vyřazení z provozu posledního pásového dopravníku
z 3. UO (PD č. 115). Již jediné těžební
rýpadlo této lokality dále těží pouze na
PD č. 59 (dříve součást výklizové linky)
a následně pomocí PVZ 15 je tok materiálu rozdělován, buď dále na výklizovou linku, nebo na uhelný odtah. Důvodem této změny byla nutnost uvolnění
uhelných zásob pro postupné douhlování prostoru.
Sluší se poděkovat všem za splnění a překročení velmi náročných úkolů
roku 2011. Věříme, že za rok budeme
moci napsat obdobně pozitivní zprávu
o splnění všech náročných výrobních
úkolů.
text a foto: Robert Kukal
Drtič č. 15 po provedené úspěšné modernizaci.
Provozní bypass pomocí PVP 5000 –
propojení DPD 1. UO na 2. UO.
Množství zbilančněného uhlí z celkového natěženého uhlí
zbilančněno/rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
podíl zbilančněného uhlí (%)
15,5
15,4
16,2
17,8
17,7
16,7
18,5
19,1
16,0
19,7
Přehled podílu těženého uhlí ze skrývkových řezů na celkové odbytové těžbě – realizace
uhlí/rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
těžba uhlí ze skrývky (%)
7,64
2,33
2,72
4,74
10,32
16,10
13,60
14,65
13,18
10,58
14/15
třídiče (zdroje častých prostojů z důvodu nálepů), kladivového drtiče, morálně i fyzicky zastaralého separátoru
kovů, v úpravě a zesílení ocelové konstrukce, dodání sestavy dvou rotorových drtičů MMD 625. Byl dodán i nový
separátor kovů nad přesyp PS 213
a VS 11. Toto místo bylo vybráno záměrně, jelikož celá řada studií a zkušeností potvrdila, že nejlepší separace
probíhá z toku materiálu ve vznosu.
Tato modernizace byla zdárně ukončena zkušebním provozem, který začal
9. září od 12:00 hod. Stávající provozní zkušenosti ukazují, že modernizace
dopadla velice dobře a byl dán reálný
základ, aby tento drtič spolu s celým
1. UO se stal stabilním technologickým
uzlem i při těžbě uhlí s vyšším podílem
popelovin (lepivých částí). Jednalo se
o největší investiční akci roku 2011 na
DNT. Aby po více jak dva měsíce byla
zajištěna technologická možnost těžit uhlí z lokality Libouš II – sever na
2. UO, byl proveden provozní bypass.
Ten spočíval ve vřazení PVP 5000 (č. 0)
pod přesyp PS 208 (1. UO) se sypáním
na PD 217 (2. UO). Tento provozní krok
zajistil možnost sesypu uhlí z Libouš II
– sever na druhý uhelný odtah a zároveň umožnil maximální vytížení drtiče
č. 25.
svět dolů
Školení pracovníků údržby DDM DNT
Pravidelná preventivní údržba a správná diagnostika případných závad má zásadní podíl na efektivním využívání
a maximálních výkonech strojů důlně doplňkové mechanizace. Pomáhá zkrátit dobu odstávky stroje. V lednu a únoru
proběhlo přímo v dílnách DDM DNT školení pracovníků obsluhy a údržby vedené specialisty firmy Liebherr, předního
světového hráče v produkci stavebních strojů. Aktuálně je na DNT v provoze osm stojů tohoto renomovaného výrobce.
Bez důlně doplňkové mechanizace
by moderní povrchový uhelný důl mohl
jen těžko existovat. Na DNT zajišťuje
zejména úpravu terénu pro pojezd velkých rýpadel, tvarování svahů po těžbě
či posun dálkové pásové dopravy 79
strojů. Nejpočetnějším typem jsou dozery, kterých je celkem 36. Vozový park
tušimické DDM tvoří stroje nejrůznějších výrobců: Caterpillar, Komatsu, New
Holland a také Liebherr (malé a střední
dozery, nakladače, truboukladač a pásové rýpadlo s ojediněle dlouhým ramenem). Z hlediska maximalizace provozní
spolehlivosti a minimalizace nákladů na
údržbu zde mají se stroji Liebherr dobré
zkušenosti. Kvalita servisu a efektivní využívání údržby je klíčovým parametrem
pro dosažení špičkových výkonů strojů.
Proto zde, přímo v dílnách DDM, uspořádali specialisté společnosti Liebherr
školení pro řidiče a pracovníky údržby.
Lednový kurz byl zaměřen na nakladače, únorový pak na pásová rýpadla.
Školení měla vždy teoretickou (seznámení s hlavními prvky stroje, včetně
kontrolních a mazacích míst) a praktickou část (kontrola konstrukčních prvků
v případě závady). „S ohledem na stále
přísnější emisní normy a důraz na maximální výkony jsou stroje více složitější.
Proto, aby provozovatelům vykazovaly
maximální užitnou hodnotu, je nezbytně
Praktická část školení řidičů
a pracovníků údržby DDM
probíhala v dílnách.
nutné o tyto stroje řádně pečovat a umět
si poradit s drobnými závadami. Autorizovaný servis prováděný výrobcem nemůže suplovat denní kontrolu a údržbu,
kterou má provádět sám provozovatel
strojů. To byl hlavní důvod, proč jsme
v Severočeských dolech uspořádali
školení pracovníků údržby stavebních
strojů,“ prozrazuje Ivo Dvořák, vedoucí
servisu Liebherr pro Českou republiku.
Údržbu a opravy strojů doplňkové mechanizace na DNT zajišťuje třicet pracovníků. Opravy provádějí nejen v dílně,
ale také přímo v terénu. S pojízdnou
dílnou zajíždějí na místa nasazení mechanizace do nejrůznějších míst báňského provozu. V případě oprav většího rozsahu, které není možné provést
přímo v terénu, odvážejí stroje na dílnu.
Nejčastěji se jedná o opravy výložníků, radlic, lopat a poškození podvozků.
Pracovníci údržby DDM provádějí také
plánované preventivní prohlídky. Údržba nově pořízených strojů podléhajících
záruce je v režii servisu dodavatelů konkrétních strojů.
text: Tomáš Vrba
foto: Miroslav Kaiser, Tomáš Vrba
Mezi stavebními stroji Liebherr na DNT nechybí truboukladač RL 64 a pásové rýpadlo R 944 C Litronic s 19metrovým ramenem.
Severočeské doly a.s. Chomutov systematicky pečují o zvyšování odbornosti zaměstnanců a uplynulý
rok patřil v tomto ohledu vůbec k nejúspěšnějším. Povinné kurzy i nepovinná školení, podpora
studujících při zaměstnání patří k prioritám i v letošním roce, stejně jako rozšiřování řad interních lektorů
a školitelů. Úsilí se zaměří zejména na zvyšování kvalifikace zaměstnanců v dělnických profesích.
Rok 2011 v oblasti odborného rozvoje zaměstnanců lze bez nadsázky považovat za prozatím nejúspěšnější rok.
Bylo odškoleno ve všech kurzech celkem 59.810 hodin, což je téměř sedm
a půl tisíce osmihodinových směn. Nejvíce finančních prostředků připadá na
zajištění povinných kurzů a dále pak na
nepovinná školení, která sice nejsou
nezbytná pro výkon profese, ale velmi
významně přispívají ke zvyšování odbornosti našich zaměstnanců.
Nezanedbatelnou nákladovou položku představuje podpora zaměstnanců,
kteří studují při zaměstnání. V současné době podporuje společnost 63 studentů na všech úrovních školské vzdělávací soustavy. Snahou do budoucna
je podporovat zvyšování kvalifikace
zejména u zaměstnanců v dělnických
profesích studiem na SOU a SŠ. Naproti tomu požadavky na vysokoškolsky vzdělané zaměstnance se nám
podařilo v některých oborech již téměř
zcela naplnit.
Více než tři čtvrtiny (přesně 77 %)
všech školení bylo zajištěno prostřednictvím interních lektorů, jejichž role by
měla být do budoucna posílena. Interní
lektoři jsou pro společnost velice ceněnou skupinou, zejména pro jejich odborné znalosti, znalost firemní kultury
a poněkud specifického prostředí, kterým šachta zcela jistě je. Proto je naším
cílem neustále rozšiřovat jejich řady,
a to nejen na oblast kurzů povinných,
tedy těch, jejichž absolvování je pro výkon profese nezbytné, ale rovněž pro
kurzy nepovinné z oblasti práva, účetnictví, daní nebo controllingu.
Významným krokem roku 2011 bylo
čerpání finančních prostředků z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v rámci projektu ZSDNP
č. CZ.1.04/1.1.06/52.00033, které bylo
Náklady na externě
zajištěná školení v roce 2011
Podpora zaměstnanců studujících
při zaměstnání dle typu školy
Školení
povinná
32%
Školení
nepovinná
34%
Zvyšování kvalifikace
studiem
30%
Vysoká škola
44
Postgraduální
studium
2
Benefi ty
Střední škola
14
MBA + LLM
3
4%
zahájeno v dubnu loňského roku. Za
devět měsíců trvání projektu bylo naší
společností vyčerpáno 919.079 Kč,
tedy 23 % z celkové přidělené dotace.
Poskytnutá dotace umožnila například
proškolení řidičů velkostrojů k získání řidičských průkazů skupiny C a D
a proškolení zaměstnanců v kurzech
obsluhy PC.
Naší snahou je pokračovat v roce
2012 v rostoucí tendenci počtu zajištěných školení a počtu proškolených
osob. Jako nadstavbu k běžně pořádaným seminářům bychom rádi zkušebně
zařadili krátké odpolední semináře, jejichž cílem je zvýšení právního a ekonomického povědomí o problémech
každodenního života, do kterých se
může dostat každý z nás. Během těchto seminářů seznámíme zaměstnance
s možnostmi řešení případných problémů v oblasti „osobních bankrotů“, či
exekucí, nebo jim poradíme, jak se orientovat v nabídce finančních produktů.
Doufejme, že významným pomocníkem při organizaci a zajišťování školení
se nám stane aplikace umožňující elektronické podávání požadavků na zajištění školení, která byla zprovozněna
v lednu letošního roku, a která usnadní
a urychlí podávání žádostí.
text a foto: Markéta Mašková
16/17
Podpora odborného rozvoje našich zaměstnanců
naši zaměstnanci
Personální změny ve Skupině SD
Na začátku roku 2012 pokračovala plánovaná generační obměna na vedoucích pozicích v mateřské firmě i v dceřiných
společnostech. Do čela řídících týmů byli jmenováni noví osvědčení pracovníci, kteří perfektně ovládají své obory
a navzdory svému mladšímu věku mají bohaté zkušenosti s báňským provozem moderní těžařské společnosti.
Pavel Komrska
DB – ředitel Provozu lom
Od 1. ledna letošního roku vystřídal ve funkci ředitele Provozu lom
DB Pavla Dolejšího, který byl ke stejnému datu jmenován ředitelem pro
výrobu DB. Pavel Komrska je rodem
z Prahy. Jeho rozhodnutí žít v severních Čechách a pracovat v hornictví
ovlivnily návštěvy u prarodičů, kteří
bydleli v Horním Jiřetíně. „Fascinovaly mě ohromné plochy povrchových
dolů a systém velkostrojové dobývací
techniky. Proto jsem se rozhodl pro
studium na Vysoké škole báňské – TU
Ostrava, obor hornické inženýrství na
Fakultě hornicko-geologické,“ přibližuje volbu své profese Pavel Komrska.
Na Doly Bílina nastoupil v roce 2000
coby technik přípravy výroby. Cenné
zkušenosti z provozu získával jako revírník, později směnový inženýr, a to
jak na skrývce, tak v lomu. Posledních
pět let byla jeho doménou skrývka
sever DB. Jako vedoucí tohoto provozního úseku se s kolegy úspěšně
vypořádával s úskalími prvního a pátého skrývkového řezu. Pro rozšíření
svých profesních dovedností v řízení
svěřeného úseku započal studium
magisterského profesního programu
MBA na Vysoké škole ekonomie a managementu v Praze. Studium úspěšně
zakončil v roce 2010. Nyní bude všech
svých zkušeností a vzdělání využívat
při řízení provozů lomu a úpravny uhlí.
Petr Krúpa
DB – vedoucí Provozního úseku
skrývka sever
Nástupcem Pavla Komrsky ve funkci
vedoucího Provozního úseku skrývka
sever se stal od letošního ledna Petr
Krúpa. Absolvent SPŠ strojní v Teplicích je s bílinskou skrývkou v každodenním kontaktu od roku 1984, kdy
zde začínal jako zámečník rýpadla
K 98. Postupně vystřídal profese revírníka skrývky, strojního mechanika K 99,
mechanika rýpadel řady KU 800 nasazených na 2. až 4. skrývkovém řezu tj.
K 99, K 98 a K 105, včetně zakladačů
Z 96 a Z 85. Od roku 2005 byl hlavním
strojním mechanikem skrývky sever.
Pro pozici vedoucího úseku má nejlepší předpoklady.
Petr Piatek
SD – Autodoprava
vedoucí provozovny Tušimice
Vozový park s 251 automobily, 92 zaměstnanců, opravna, pneuservis, myčka
– to vše je provozovna SD – Autodoprava v Tušimicích. Po odchodu Ladislava
Poláka do důchodu je od 1. ledna 2012
vedoucím provozovny Petr Piatek. Jako
elektromechanik začínal v roce 1999
na DB v provozu dílen. Od roku 2003 je
jeho působištěm dceřiná společnost SD
– Autodoprava. V bílinské provozovně
působil jako inspektor bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany. Do jeho
působnosti patřila i ekologie a nakládání s odpady. Na začátku loňského roku
přešel do tušimické provozovny, kde byl
zástupcem vedoucího provozovny.
Jan Hlaváček
DNT – vedoucí úseku
odvodnění a čistíren vod
Studia na ČVUT, Fakultě strojního
inženýrství, katedře techniky životního
prostředí, ukončil obhajobou diplomové práce na téma čistírny odpadních
vod. Praktické zkušenosti začal sbírat
od roku 1999, kdy nastoupil na DNT do
dílen technologické přípravy výroby.
Jako mechanik pro čistírny dokonale
ovládal provoz všech 9 čistíren na DNT.
Od 1. ledna 2011 je nástupcem Petra
Horáka ve funkci vedoucího úseku odvodnění a čistíren vod.
Pavel Dolejší
ředitel pro výrobu DB
V čele Dolů Bílina došlo k vystřídání generací. Nástupcem Jiřího
Židlického je od 1. ledna 2012 Pavel Dolejší. Novým ředitelem
se stal vzápětí po dosažení rekordní odbytové těžby uhlí. Pavel
Dolejší prokázal během svého dosavadního aktivního působení
v různých řídících funkcích Dolů Bílina, že má všechny předpoklady
pokračovat spolehlivě v plnění dodávek uhlí elektrárnám
ČEZ a v maximalizaci objemů pro externí odběratele.
Jaroslav Ticháček
SD – 1. strojírenská
vedoucí Provozu Tušimice
Také v čele tušimického provozu
SD – 1. strojírenská došlo na začátku
roku ke generační obměně, kdy Ladislava Červeného vystřídal ve funkci
vedoucího SD – 1. strojírenská a.s. –
Provoz Tušimice Jaroslav Ticháček. Na
DNT nastoupil po maturitě na strojní
průmyslovce v roce 1984. Krátký čas
působil v provoze skrývky, záhy přešel
do tehdejšího závodu dílen. Začínal jako
technolog, později byl konstruktérem,
od roku 1997 pak vedoucím úseku přípravy výroby. Při zaměstnání si rozšířil
vzdělání. Vystudoval obor strojní zařízení dolů a hutí na Fakultě strojní VŠB – TU
Ostrava. Nyní jako vedoucí celého tušimického provozu 1. strojírenské zodpovídá za kvalitní výrobu a realizaci všech
služeb, zejména zajišťování údržby
důlní technologie, provádění oprav náhradních dílů dobývací techniky včetně
výroby nových ocelových konstrukcí,
a to zejména pro mateřskou společnost. Tušimický provoz tvoří střediska
vulkanizace, montáží, převodovek, obrobny a zámečny. Údržbu, rekonstrukci
a modernizaci těžební technologie DNT
i DB ve zdejších dílnách zabezpečuje
192 pracovníků. „Rád bych realizoval
změny logistiky v našem provoze, které
by ještě více zlepšily efektivnost a pracovní prostředí,“ prozrazuje své priority
Jaroslav Ticháček.
Pavel Dolejší patří mezi početnou
skupinu zaměstnanců, kteří působí
v Dolech Bílina od začátku své profesní dráhy. Nastoupil sem na skrývku v roce 1990 jako čerstvý absolvent
Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kde bylo jeho oborem lomové dobývání užitkových surovin na Hornicko-geologické fakultě.
Začínal jako revírník skrývkového
technologického celku 3TC tehdy zakládajícího odtěžené hmoty na vnější Radovesickou výsypku. Záhy se
začal seznamovat také s provozem
uhelného lomu, a to v pozici specialisty oddělení přípravy výroby. „Vypracovával jsem krátkodobé i střednědobé plány. Těžištěm mé práce
byly především návrhy postupů uhelného lomu,“ vzpomíná Pavel Dolejší
na své přípravářské období. S těžbou
uhlí souvisela také jeho další pozice
– hlavní inženýr závodu lom, kterou
zastával od roku 1998. Veškeré praktické zkušenosti pak zúročil při řízení
celého Provozu lom. Zajištění dostatečného množství uhlí v odbytem
požadované kvalitě se věnoval v letech 2004 až 2011 v pozici ředitele
Provozu lom. Tento provoz přitom
netěží jen uhlí, ale na šestém skrývkovém řezu, bezprostředně nad hlavou uhelné sloje, také skrývku. Hlavní
činností lomu ale je samozřejmě dobývání uhlí a jeho doprava pomocí
DPD do úpravny v Ledvicích. Od roku
2008, kdy došlo k organizační úpravě,
patřil také úsek úpravy uhlí do působnosti ředitele Provozu lom. Dlouholeté kvalitní řízení náročného procesu
těžby a úpravy uhlí a praktické zkušenosti z báňských provozů jsou příslibem, že Pavel Dolejší výborně obstojí
také v pozici ředitele pro výrobu DB.
„Podnikatelský záměr na letošní rok
nám ukládá vůbec nejvyšší objemy
těžeb. Nad uhelnou slojí bychom měli
odkrýt 52,7 mil. m3 skrývky a konečným odběratelům dodat minimálně
9,6 mil. tun kvalitního nízkosirnatého
uhlí. Pevně věřím, že se nám to podaří,“ říká Pavel Dolejší.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, Miloš Žihla
18/19
naši zaměstnanci
naši zaměstnanci
JUBILANTKA
EVA FLIEGEROVÁ
Narodila se v Mostě, její otec pracoval jako strojní zámečník v Elektrárně Komořany a po přestěhování
rodiny do Kadaně přešel do Elektrárny Tušimice I. Maminka byla
prodavačkou.
Eva absolvovala Střední zemědělskou technickou školu v Kadani.
Tuto školu si vybrala z důvodu lásky
ke koním, protože doufala, že bude
mít příležitost se k chovu koní a jezdectví dostat. To se jí podařilo až ve
20 letech, kdy se přihlásila do TJ LESOPARK Chomutov.
Po maturitě v roce 1975 zůstala
v této škole pracovat jako odborná
asistentka. Po třech letech se jí narodil první syn Roman (maturoval na
SPŠ Chomutov, byl také zaměstnán
na DNT). Po mateřské dovolené
nastoupila do Okresního podniku
služeb Chomutov jako ekonomka
rekreačních zařízení. Tam působila
asi 2 roky a v té době se naskytla
příležitost pracovat ve správě DNT.
Nastoupila do tehdejšího odboru
rozvoje systému řízení. Za 2,5 roku
se narodila dcera Eva. Ta vystudovala ČZU – Provozně ekonomickou
fakultu. Po mateřské dovolené paní
Fliegerová nastoupila do oddělení
investic DNT, kde pracuje dodnes.
V tom období se jí narodil druhý syn
Jaroslav, který nyní studuje na ČZU –
Provozně ekonomické fakultě.
Její práce je jednak administrativní, má na starosti spisovnu, jednak
zpracovává finanční potřeby na investice, plán uvedení majetku do
užívání, účastní se inventarizaci majetku a účtů nedokončených investic.
V průběhu 25 let v oddělení investic
poznala mnoho příjemných a zajímavých lidí.
Má ráda sport, hlavně lyžování
a lední hokej. Také ráda poslouchá
moderní hudbu a sleduje dobré filmy.
text a foto: Svatava Brožíková
Jubilanti Skupiny SD
leden – únor
Pracovního jubilea dosahují v DB:
20 let
Kurka Karel
Mutl Stanislav
Řípa Josef
Houdek Roman
Jansche Milan
Polák Bohuslav
Hrádek Jaroslav
Soukalová Lenka
Paul Josef
30 let
Tichý Petr
Janíček Marian
Bennová Libuše
40 let
Kirvej Anton
Ondrejka Jiří
Kutzler František
řidič shazovacího vozu
přestavbář PD
přestavbář PD
vedoucí řidič velkostroje
elektrikář velkostroje
zámečník velkostroje
mechanik elektro
laborantka
provozní elektrikář
řidič pracovních strojů
figurantka
provozní zámečník
vedoucí řidič velkostroje
figurant
Pracovního jubilea dosahují v DNT:
30 let
Miko Petr
Nipauer Vladimír
Malcovský Štefan
Pospíšil Jiří
Bednář Milan
Stanka Jaroslav
Resl Petr
Baleja Jan
40 let
Šproc Vlastislav
pasař
řidič PVZ
pomocný dělník
PS – SJ
PS – SJ
PS – SJ
PS – SS
PS – SS
PS – SS
PL – TU
OŘKJ
NS-Energetika
PS – DDM
PL – TU
OMG
PS – SJ
PL – TU
OMG
PÚ – skrývka
PÚ – DDM
PÚ – lom
PÚ – lom
PÚ – DDM
PÚ – DDM
PÚ – skrývka
PÚ – DDM
PÚ – ÚDUT
Pracovního jubilea dosahuje ve Správě SD:
30 let
Vacková Jana
skladnice
Fliegerová Eva
technička investiční výstavby
sklad DNT
OITR
Pracovního jubilea dosahují v SD – Autodoprava, a. s.:
20 let
Procházka René provozní
zámečník
30 let
Pecina Oldřich
ekonom
Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a. s.:
20 let
Filip Ivan
vlakvedoucí –vedoucí posunu
Klán František
mistr
30 let
Lasmann Kurt
Tax Miroslav
pochůzkář – zámečník
Nykodýmová Lenka
obsluha pasu
40 let
Wollinová Jana
hradlařka
Pracovního jubilea dosahují v SD – 1. strojírenská, a. s.:
20 let
Michalko Alfréd
Melo Daniel
VTP
Správa
provoz Tušimice
provoz Tušimice
provoz Tušimice
provoz Tušimice
provoz Ledvice
provoz Tušimice
provoz Bílina
provoz Bílina
Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly,
tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti
a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb
Čézar Jiří Nebeský
Během čtvrtstoletí svého působení na skrývce DNT toho stihl Jiří Nebeský opravdu hodně. Provozní
zkušenosti začal sbírat coby elektrikář pásové dopravy, později i na velkostrojích. Postupně si rozšiřoval
vzdělání. Podílel se také na zprovozňování nejnovějšího tušimického rýpadla SchRs 1 320/K 110,
pro které spolu s mechanikem velkostroje a posádkou vymyslel vylepšení usnadňující těžbu skrývky.
Po zásluze mu byl udělen Čézar - prestižní cena pro nejlepší zaměstnance Skupiny ČEZ.
jsem stále v provoze, ale mám také administrativní povinnosti,
například kontrolu docházky nebo koordinaci středisek
skrývky v Březně,“ rekapituluje pětadvacet let spojených s tušimickou skrývkou Jiří Nebeský.
Skrývka je můj osud
Ačkoliv první setkání Jiřího Nebeského s povrchovými doly bylo prostřednictvím šachetní elektrorozvodny v Tušimicích, kde pracoval jako čerstvě vyučený elektrikář krátký mezičas ještě
před vojnou, skutečnou praxi získal až na
skrývce. „V polovině osmdesátých let
jsem začínal jako provozní elektrikář
pásové dopravy na druhém skrývkovém řezu Merkur. Po ukončení báňské činnosti na málkovské straně jsem
v roce 2003 přešel na lokalitu Libouš
II. Krátce jsem byl elektrikářem na
skrývkovém rekordmanovi DNT – rýpadle KU 800.8/K 77. V době dokončování stavby rýpadla SchRs 1 320/K 110
jsem spolu s dalšími členy posádky přešel
na montážní místo v Březně, kde jsme usilovali o zapracování našich provozních požadavků do
finální podoby nového stroje. Na tomto našem nejmodernějším rýpadle jsem pak zažil jeho transport a náročné zprovozňování na druhém skrývkovém řezu.
Se členy posádky a mechanikem Jardou Podlahou
se nám postupně dařilo odstraňovat problémy spojené
s těžbou nehomogenních nadložních hornin. Různými vylepšeními, třeba hydraulickými čističi sýpek, či hydraulickým čističem korečků kolesa, jsme přispěli k bezproblémovému chodu
stroje. Od roku 2008 jako ranní revírník koordinuji nasazení doplňkové mechanizace na našem řezu, práci party přestavbářů a další činnosti nutné pro plynulou těžbu nadloží. Většinou
Na Mariánky se nedá zapomenout
Jak už bylo zmíněno, Jiří Nebeský mohl zpečetit
svůj osud s DNT až po odsloužení vojny. Na dva roky
základní vojenské služby narukoval k protivzdušné
obraně do Mariánských Lázní. „Když jsem dostal pozvánku na slavnostní Víkend Čézarů, měl jsem dvojnásobnou radost. Samozřejmě z ocenění, ale také z možnosti
podívat se zase do míst mého mládí. I přes pestrý doprovodný program se nám s manželkou v Mariánkách podařilo projít
všechna místa, která jsme znali z doby, kdy náš vztah začal,“
říká držitel Čézara Jiří Nebeský.
text a foto: Tomáš Vrba, GetPhoto
S manželkou Evou při slavnostním přípitku k udělení
Čézarů v Mariánských Lázních.
Revírník Jiří Nebeský u čističe sýpky mezi spojovacím a nakládacím
pásem rýpadla SchRs 1 320/K 110, na jehož vývoji se podílel.
Zastánce celoživotního vzdělávání
Pan Nebeský si neustále zvyšuje vzdělání. Nejprve při zaměstnání vystudoval
elektrotechnickou průmyslovku. Poté
pokračoval na vysoké škole. Právě teď
dokončuje pátý semestr Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – TU Ostrava, kde je jeho studijním oborem elektroenergetika. Pro vykonávání pozice
revírníka absolvoval roční kurz hornického inženýrství, pořádaného také VŠB – TU
Ostrava.
20/21
čézaři Skupiny SD
Mrazivé Hromnice Jiřího Svejkovského
geologa Dolů Bílina
K profesím, které navzdory proměnám počasí tráví podstatnou část pracovní doby pod širým nebem,
patří i geologové. Nezbytné práce pro fungování uhelného povrchového dolu, kdy musí být na základě
geologického průzkumu v předstihu znám vývoj uložení a jakost uhelné sloje a složení nadloží, aktuálně v DB
zajišťují čtyři geologové. S Jiřím Svejkovským, jehož pracovní náplní v terénu je především dokumentace
a vzorkování průzkumných vrtů, jsme prožili Hromnice – jeden z nejchladnějších dnů letošní zimy.
Hromnice přinesly víc světla
a hodně mrazu
První únorovou dekádu ovládly minusové teplotní rekordy. Výjimkou nebyly
ani Hromnice, kdy celý den nepřesáhla teplota deset pod nulou. Ani štípající
mráz nezabránil Jiřímu Svejkovskému
v jeho povinnostech v předpolí lomu.
Ještě předtím, než se rozednilo a mohl
se vydat do terénu, věnoval se v teple bílinské kanceláře zpracovávání digitálního výkresu v podobě geologicko-technologického profilu postupu uhelného
rýpadla. Ten je nezbytným podkladem
pro přípravu výroby a zejména pro
osádky rýpadel. V programu pro digitální geologické modelování vytvářel
schéma, jehož součástí jsou důležité
informace o uložení a kvalitě uhelné sloje (obsah popela a síry), nebo o výskytu
tektonických poruch a starých důlních
chodeb. Krátce před devátou, zahalen
v několika vrstvách oblečení, se spolu
s kolegou Zdeňkem Dvořákem přesunul
k autu. Ledová cesta k průzkumnému
vrtu na bývalé Teplické výsypce v předpolí DB právě začala.
Když je práce koníčkem
„Už jako kluk jsem sbíral kameny.
Prvně jsem se s geologií a mineralogií
seznámil na základce v hodinách přírodopisu. Od té doby jsem zůstal těmto disciplínám věrný. Absolvoval jsem
Hornicko-geologickou fakultu, obor
ložisková geologie na VŠB – TU Ostrava. Během studií na vysoké škole jsem
sbíral minerály především z moravských nalezišť. Nyní se věnuji prostoru
vymezenému Krušnými a Doupovskými horami a Českým středohořím. Do
tohoto geologicky zajímavého území
patří také plocha o rozloze 60 km2 zahrnující předpolí, lom a výsypky Dolů Bílina, kde jsem od roku 2000 zaměstnán
jako geolog. Mám to štěstí, že mohu
dělat práci, která je mi zároveň koníčkem,“ prozrazuje za volantem Jiří Svejkovský. Dorazili jsme na místo. Díky
třeskutému mrazu, holým pláním a vrtné soupravě na obřím náklaďáku Ural
si připadáme opravdu jak v ruském
filmu. Ani teplota -14 stupňů geology
s letitou praxí nerozhodí, jsou zvyklí na
nejrůznější výkyvy počasí. Rutinně provádějí dokumentaci průzkumného vrtu
a odebírají vzorky uhelné sloje, která
se v těchto místech nachází v hloubce
174 m. Za dvě hodiny naložili do auta
jednadvacet pytlů vzorků, které následně převezli k provedení rozborů do
uhelné laboratoře v ledvické úpravně.
Poznatky o uložení a kvalitě uhelné
sloje z každého průzkumného vrtu jsou
podkladem pro tvorbu geologického
digitálního modelu. Ten je nezbytný pro
výpočty množství a kvality uhelných
zásob a báňské projektování. Odpoledne už jsme byli zpátky v kanceláři.
Jiří Svejkovský se věnoval aktuálnímu
požadavku přípravy výroby – vypracování geologicko-technologického profilu pro postup rýpadla KU 300.16/K 83.
Je-li o Hromnicích studeno,
přijde brzy jaro
Pokud má pranostika pravdu, pak
studené Hromnice znamenají brzký příchod jara. To by určitě rád přivítal také
geolog Jiří Svejkovský, který do zaměstnání denně dojíždí ze 70 km vzdáleného Lubence. „Na jaro se už těším,
práce v terénu bude příjemnější. S kolegy geology, členy Bílinské přírodovědné společnosti, začneme pracovat
na nové publikaci o mineralogii Bílinska.
Připravujeme také tradiční výstavu minerálů a zkamenělin na zámku v Klášterci nad Ohří i jiné akce pro veřejnost,
která se tak může seznámit s geologickými zajímavostmi severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí.“
22/23
pracovní den
06:20
08:45
Pracovní doba oddělení geologie je od 6:00 do 14:00.
Každý den zahajuje Jiří Svejkovský krátkou neformální poradou
o rozdělení aktuálních pracovních úkolů s vedoucím oddělení Karlem Machem.
Do terénu jezdí Jiří Svejkovský zhruba třikrát do týdne,
a to za každého počasí. Výjimkou nebyly ani ledové Hromnice.
09:20
10:30
Jednání s Karlem Šeflem, zástupcem dodavatelské firmy GIS Plzeň
provádějící vrtné práce. Krátké zahřátí ve vytopené maringotce
přišlo během mrznoucího rána vhod.
Sehraný tým: s kolegou Zdeňkem Dvořákem při dokumentování
vrtu JU 1339 v předpolí lomu Bílina na bývalé Teplické výsypce.
11:50
13:00
Všech 21 pytlů se vzorky uhelné sloje odebranými
z průzkumného vrtu dovezl Jiří Svejkovský do laboratoří
oddělení řízení kontroly a jakosti v areálu ledvické úpravny.
Zpracovávání geologicko-technologického profi lu
pro postup rýpadla KU 300.16/K 83.
profil
Viktor Hrdina:
V controllingu jsme kompasem určujícím směr
Úkolem controllingových
útvarů je dohlížet na
hospodaření různých úseků
velkých firem a přispívat
tak k vyšší efektivnosti
a konkurenceschopnosti.
Controllingu se
v Severočeských dolech
věnuje ekonom Viktor Hrdina
od roku 2004, kdy bylo
oddělení controllingu
vytvořeno v rámci úseku
finančního ředitele.
V rozhovoru vás seznámí
s posláním svého týmu
v moderním pojetí řízení
největší tuzemské těžební
společnosti, i se svými
mimopracovními aktivitami.
Viktor Hrdina
vedoucí odboru plánování a controllingu
Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty financí a účetnictví a MBA programu na Vysoké škole ekonomie a managementu v Praze.
V Severočeských dolech pracuje od roku 1997. Začínal jako specialista odboru
financování. Od roku 2004 stál v čele nově vytvořeného oddělení controllingu. Od ledna 2009 je vedoucím odboru plánování a controllingu. Spolupracuje
jako externí lektor s Vysokou školou finanční a správní v Mostě. Je ženatý.
Ve volném čase se věnuje cyklistice a cestování.
Kromě zmiňovaného
ERP systému SAP pracujete
i s jinými informačními systémy?
Nejprve bych zmínil, že implementace SAP pokračovala i v dalších letech, kdy jsme jej zavedli na čtyři velké
dceřiné společnosti SD – 1. strojírenská, SD – Kolejová doprava, SD – Autodoprava a SD – Rekultivace. Poté
jsme v průběhu roku 2008 zavedli
S kolegy z odboru plánování a controllingu v Chomutově.
manažerský informační systém, který
slouží pro efektivnější a ucelenější reporting nejen z oblasti ekonomiky, ale
i například z oblasti výroby. Součástí
tohoto systému je i aplikace pro podporu integrovaného plánování.
Kolik lidí se podílí na controllingu
v Severočeských dolech?
V našem odboru nyní pracuje třináctičlenný profesně a lidsky sladěný
tým. Náročná a různorodá práce nás
všechny těší. Sám se o tom přesvědčuji každodenně, ale hlavně třeba při uzavírání ročních rozpočtů, které zpravidla
vrcholí v předvánoční době. Práci přes
čas bereme i během tohoto hektického
období jako samozřejmost. Nicméně
na zajištění podkladů pro controllingové výstupy se nepodílí jen náš odbor,
ale také celá řada kolegů jak ze správy
společnosti, tak z obou lokalit a dceřiných společností. Cením si vstřícné
a korektní spolupráce s nimi.
Jaký je vlastně koloběh prací
vašeho odboru během roku?
Harmonogram činností navazuje na
proces plánování Skupiny ČEZ. V červnu začínáme současně s ostatními
dceřinými společnostmi zpracovávat
střednědobý pětiletý plán. Jeho první
návrh je počátkem září projednán se
zástupci mateřské společnosti. Na to
navazuje další kolo, kdy do původního
návrhu promítneme potřebné úpravy.
Druhou verzi předkládáme do schvalovacího procesu v průběhu listopadu
tak, aby plán celé Skupiny ČEZ i společností Skupiny Severočeské doly
24/25
Můžete přiblížit poslání controllingu
v Severočeských dolech?
Proces ekonomického řízení firmy
začíná plánováním, které stanovuje cíle
a rozpočty včetně jejich rozložení na
jednotlivé organizační složky, a to až
do úrovně nákladových středisek. Tyto
činnosti zabezpečuje odbor plánování
a controllingu. V rámci tohoto odboru
vzniklo v roce 2004 samostatné oddělení controllingu, v souvislosti s implementací integrovaného ERP systému
SAP. Díky tomuto novému informačnímu systému se dostaly podpůrné nástroje pro ekonomické řízení na kvalitativně vyšší úroveň. Nově vytvořený
útvar tak nastavil novou koncepci vnitropodnikového účetnictví a plánování, manažerský reporting a monitoring
dceřiných společností, tj. nástroje důležité pro operativní i strategické řízení
Skupiny Severočeské doly. Zjednodušeně by se dalo říct, že controlling detailně sleduje a plánuje náklady a výnosy, kalkuluje ceny výkonů a monitoruje
další nefinanční ukazatele. Obrazně pak
plní funkci pomyslného kompasu, který
ukazuje, zda loď SD pluje správným
směrem po vytyčené trase.
Trasu věhlasné Tour de France
absolvoval samo sebou s logem SD.
mohl být projednán a schválen ve
všech příslušných orgánech. Střednědobý pětiletý plán je východiskem
pro rozpracování plánu na další rok.
Po odsouhlasení provádíme jeho rozpis do nákladových středisek. Takto
sestavený plán vstupuje do modulu
controllingu SAPu. Kromě střednědobého a ročního plánu pravidelně sestavujeme měsíční plány, aktualizujeme
roční výhledy a zajišťujeme pravidelný
reporting a analýzy pro management,
představenstvo a dozorčí radu.
Vaše práce je nepochybně
velmi náročná. Jak relaxujete?
Všimli jsme si, že i teď v zimě
máte v kanceláři horské kolo.
Patří cyklistika k vašim koníčkům?
Když nepočítám lyžování, tak se věnuji jen cyklistice. Na víc sportů opravdu nemám čas. Jako člen Cyklistického
klubu Chomutov s partou podobných
nadšenců vyrážíme na pravidelné vyjížďky po okolí. Občas absolvuji i nějaké závody v našem kraji. Nedávno jsem
si splnil velký klukovský sen a projel
si některé alpské etapy nejslavnějšího
cyklistického závodu na světě Tour de
France. Dodnes vzpomínám na stoupání do Alpe d'Huez, na Col du Galibier, Col d'Izoard či Col d'Agnel ve výškách nad 2 000 m n. m. Šplhat na kole
až k nebi – skutečně ohromný zážitek.
Jinak když počasí a čas dovolí, tak jezdím poctivě i ve všedních dnech.
text: Tomáš Vrba
foto: Miloš Žihla, Tomáš Vrba
z odborů
Správa DNT, část správy akciové společnosti SD
a jejich odborářský předseda Josef Hutař
V letošním roce je tomu čtyřicet
pět let, co Josef Hutař vstoupil
do odborů. A protože se Josef
vzdělával v oboru „elektřina“, bylo
tomu v Elektrárně Prunéřov.
Předpokládáme, že právě nejeden
čtenář počítá, ve kterém že to bylo
roce? – Správně, bylo to roku 1967 (to
Josef maturoval na SPŠ – obor rozvod,
výroba a užití elektrické energie) a po
ukončení studia Josef Hutař vstoupil
do pracovního procesu a tedy i do odborů. – My se ale ptáme, proč zrovna
elektřina a Josef Hutař odpovídá: „Narodil jsem se v Jirkově a tato škola byla
nejblíž. Proč mne zlákal právě tento
obor, to už si nevzpomínám.“
Po roce v Prunéřově pak přešel na
Důl Pluto II. Tam působil tři roky.
Do DNT pak přišel v květnu 1971
a roku 1973 byl přemístěn na správu
DNT. V odborech byl aktivním členem
a roku 1996 byl zvolen předsedou.
Nyní již působí čtvrté volební období
ve funkci. – Zavzpomíná, že v odborech bylo 600 členů, to bylo v Základní organizace číslo 1 DNT. Nyní je organizačními změnami a přirozeným
úbytkem členů v odborech na šedesát.
K odborové organizaci ale také patří
Klub důchodců, ve kterém je necelých
osm set členů. – Nyní se výbor připravuje na volby, které budou v dubnu.
Ptáme se: „A vy?“ a pan předseda
obratem odpovídá, že už do voleb nejde. Pokračujeme v dotazech: „Nebude vám práce chybět?“ Dozvídáme se,
že má pan Hutař spousty zájmů. „Od
patnácti jsem hrál závodně šachy, tak
pokračuji. Také fotím.“ Ptáme se, zda
digitálem anebo klasikou? Dozvídáme
se, že fotografuje analogem i digitálem,
ale tvrdí – „podání pleťových barev má
analog podstatně lepší“, u digitálních
aparátů má „pleťovka“ kovové odstíny.
„Fotografujete stále?“ „Kdepak, bydlíme v Klášterci pod lesíkem a tam
máme zahrádku, tak se jí věnuji také.
Já pěstuji hlavně ovoce a trochu zeleniny. Na kytky je lepší moje manželka.“ „A co potomstvo?“ „Máme
dceru, která je lékařkou na onkologii
v Chomutově, takže už má svůj život.“
Ještě doplňuje, že je toho názoru, že ti
lidé, kterým chybí v životě zájmy, a to
o cokoli, ti mají přechod do důchodu
poněkud obtížnější. – V závěru setkání neopomene pan předseda dodat:
„Také se věnuji poslechu jazzové hudby, tu mám rád. A není moc detektivek, které bych nepřečetl, hlavně pak
mi sedí D. Francis, R. van Gulik, drsná
americká škola a tak podobně. Nudit
se určitě nebudu.“
Jarní prázdniny dětí odborářů z Dolů Bílina
Týden jarních prázdnin si plnými
doušky zimních radovánek užívaly děti
členů odborových organizací č. 1, č. 2
a č. 3. Zatímco ratolesti odborářů z lomu
a úpravny jezdí každoročně do Roudnice
nad Nisou v Krkonoších, vedení největší
odborové organizace č. 1 – skrývka pro
školáčky naopak volí pokaždé jiná zimní
střediska. Tentokrát od 18. do 25. února
prožilo 44 dětí týden zimních radovánek
ve Skiareálu Lipno, kde se mimo jiné
koupaly v bazénu nebo bruslily na 11kilometrové dráze. Lyžovat jezdily do 40
km vzdáleného vyhlášeného střediska
zimních sportů Hochficht v sousedním
Rakousku. Bohatý program plný zimních
sportů, ale i her a soutěží pro děti připravila šestičlenná parta nadšenců v čele
s Ivanem Bílým.
text: Tomáš Vrba
foto: Ivan Bílý
Jarní prázdniny ve správné zimě na Lipně.
Nový zimní stadion a krasobruslení v Chomutově
V Chomutově byl postaven
nový zimní stadion.
Využívají ho jak hokejisté,
tak krasobruslaři, ale
i běžně občané města.
Redakce se tentokrát
věnuje krasobruslení.
Již v roce 1950 založila v Chomutově
skupina bruslařských nadšenců v čele
s manželi Králíčkovými krasobruslařský oddíl při TJ Spojidel Chomutov.
Netrvalo dlouho a oddíl se velmi početně rozrostl a úspěchy na sebe nedaly
dlouho čekat nejen v regionálním, ale
i republikovém měřítku. V onom období sklízeli členové velký úspěch i s lední revue „Svět na bruslích“. – V letech
1972 až 1980 se stalo tradicí a chloubou pořádání závodu „O štít města
Chomutova“ a v roce 1981 se ve městě
konalo Mistrovství republiky v seniorských kategoriích. Vedle závodní činnosti dosahovali členové oddílu velmi
dobré úrovně v předvádění sólových
i společných exhibičních vystoupení,
např. „O veliké řepě“, „Sněhurka“ či
„Zvířátka na ledě“.
Po tříleté odmlce – od roku 1998 lze
hovořit o nové éře chomutovského krasobruslení, kdy pod novým vedením
vyrůstala nová generace krasobruslařů. Na novém založení klubu se nejvíce
podílel Ladislav Angelovič. Dobroslava
Heřmánková byla první předsedkyní
nového klubu s názvem KK Chomutov.
Trenérkou při založení byla Dobroslava
Švédová (nyní Kopecká). Dalšími předsedy byli Miroslav Sichrovský, Milan
Soukup a Daniel Kulhánek.
V krasobruslení se jezdí v oddílových
závodech a v Poháru ČKS (Český krasobruslařský svaz) A, B (nižší soutěž
volná jízda, to platí i pro naše chomutovské závody). V nejvyšší soutěži České republiky ČESKÝ POHÁR se jezdí
od kategorie žačky mladší po seniory
jak volná jízda, tak krátký program, jak
jsme zvyklí vídat v TV. V krasobruslení
je 7 věkových kategorií: nováčci mladší,
nováčci, žačky nejmladší, žačky mladší,
žačky, juniorky a seniorky. Pro nejmenší děti se pořádají oddílové závody
v kategorii přípravka (není vedeno pod
ČKS), kdy od této sezony většinou vítězí všichni. Přijímáme děvčata a chlapce od tří let. A jak jednou řekl známý
trenér, v krasobruslení stačí 40 % talentu, ostatní je dřina. V roce 1998 se
naše Martina Jelínková nominovala na
Mistrovství republiky. V roce 2006 na
Krajském přeboru oddíl získal největší
počet krajských přeborníků. Celkem
oddíl získal čtyři 1. místa. Následující
rok získal tři medaile a jeden titul Krajského přeborníka. V roce 2007 se celý
klub zúčastnil mezinárodního závodu
„Velká cena Nitry“ na Slovensku, kde
reprezentanti Chomutova obsadili pěkná místa. Roku 2008 oslavil klub první
významné jubilejní výročí své nové historie pod názvem KK Chomutov. V tom
roce za Ústecký kraj chomutovský klub
reprezentoval na II. Olympiádě dětí
a mládeže Chomutovan Milan Soukup,
který startoval za starší žáky a obsadil 4. místo. Po roce se tento závodník
s krasobruslením rozloučil. V roce 2010
oslavilo krasobruslení 60 let od svého
vzniku v Chomutově.
Sezona 2010/2011 byla pro klub
úspěšná díky závodnici Tereze Bendlové, která si vybojovala v žačkách nejmladších 4. místo z 82 krasobruslařek
v žebříčku Českého poháru, nejvyšší
soutěži České republiky, a nominovala se na Mistrovství republiky. Letos
bruslí za vyšší kategorii – žačky mladší
a je zatím v žebříčku kolem 20. místa.
Dále se v poháru ČKS – B velmi dobře
umístila Kristýna Brůhová na 9. místě
ze 37 bodovaných závodnic, letos se již
2x umístila na prvním místě (v Sokolově
a Bílině).
Nyní děti vedou trenérky Soňa Kroulíková a Eva Budínská, asistenti Jana
Valentová a Iveta Bendlová. Redakci
informaci poskytla místopředsedkyně
klubu Ivana Mlhálová a předsedkyně
KK Chomutov Iveta Bendlová. – A čím
Severočeské doly KK Chomutov pomáhají? Led se na ploše zimního stadionu přece musí vyrobit, a to i tehdy,
kdy venku stupeň teploměru padá až
k -15 °C! Takže za ledovou plochu musí
klub platit, tudíž svými tréninky malých
a mladých bruslařek a další činností
poskytuje KK Chomutov díky SD výborné výkony a jméno města Chomutov v tomto druhu sportu v České
republice nezapadne, což paní předsedkyně KK Chomutov potvrzuje.
26/27
pomáháme
velkostroje pro povrchové dobývání
Rýpadlo SchRs 1 320/K 110 je posledním rýpadlem zkonstruovaným pro
tušimickou skrývku. Když bylo v roce 2005 slavnostně předáno dodavatelem –
projekční kanceláří Prodeco do provozu, symbolicky se tím uzavřela více než
čtyřicetiletá etapa nasazování pokrokové techniky a technologie na této lokalitě.
Na dlouhodobé posouzení výkonnosti tohoto moderního stroje v porovnání
s ostatními rýpadly je ještě brzy. Letošní, teprve šestý rok nasazení v náročných
podmínkách druhého skrývkového řezu, kde se tvrdé polohy střídají s lepivým
materiálem, zastihl SchRs 1 320/K 110 ve skvělé kondici, když v loňském
roce během 4 704 hodin provozu odtěžil téměř 9 mil. m3 těžených hmot.
SchRs 1 320/K 110:
třetí úspěch pro Prodeco
V polovině 90. let bylo rozhodnuto
o náhradě tří velkostrojů technologického celku TC2 za dvě dosluhující německá
rýpadla SRs 1 500 a zakladač ZP 5 000.
O atraktivní zakázku projevili zájem renomovaní výrobci dobývací techniky:
plzeňská Škoda v kooperaci s firmou
Mann Takraf (rýpadlo SchRs 3002, zakladač A2RsB), polská společnost Kopex (rýpadla KWK 1 500 a KWK 1600)
a Unex (lehké a těžké provedení rýpadla
K 2 000 doplněné zakladačem z Vítkovic
manažer projektů Prodeco. V roce 1997
právě Prodeco, tehdy ještě Vítkovice – Prodeco, v soutěži uspělo a realizovalo celý kontrakt. Postupně byly do
provozu DNT nasazeny v rozmezí let
2000 až 2005 tři velkostroje: zakladač
ZPDH 6 300.1/Z 101, dvě rýpadla SchRs
1 550.1/K 109 a SchRs 1 320/K 110.
O tom, že to byla správná volba, svědčí nejen reálné výkony všech tří velkostrojů, které korespondují s dlouholetou
zkušeností odborníků z Prodeca. Jen na
obou lokalitách SD se aktuálně používá
19 strojů z jejich dodávek.
Technické parametry SchRs 1 320/K 110
Teoretický výkon
5 500 m3/h
Počet korečků/jmenovitý objem korečků
26/710 l
Jmenovitý počet výsypů korečků za minutu
143
Výkon kolesa
2× 1 000 kW
Celková hmotnost
4 150 t
– Prodeca). „Tehdejší vedení naší projekční kanceláře mělo původně zájem podat
nabídku společně s Unexem, ale nakonec nedošlo ke shodě. Pro nedostatek
projekční kapacity měly být ze strany
Unexu nabízeny varianty rýpadla K 2 000
jen s minimálními úpravami. Taková nabídka nebyla konkurenceschopná. Proto
jsme se ve shodě s rozhodnutím vedení naší tehdejší mateřské společnosti
Vítkovice přihlásili do výběrového řízení
na všechny tři velkostroje ve spolupráci
s předním světovým výrobcem dobývací techniky, německým ThyssenKrupp
Fördertechnik,“ vzpomíná Karel Bartoš,
Rýpadla SchRs 1 550 a 1 320
tušimické skrývce na míru
Jak už napovídá označení těchto
strojů, kdy Sch pochází z německého
Schaufelradbagger (kolesové rýpadlo),
R (auf Raupen) odkazuje na housenicový
podvozek, s jako schwenbar informuje
o otočné střední stavbě, je patrná shoda
základní koncepce a parametrů s řadou
velkostrojů produkovaných německým
koncernem Krupp. Celosvětově úspěšný
dodavatel uvedl podobné stroje našemu
SchRs 1 320/K 110 například v indickém
dole Neyveli. Nespornou výhodou takto
vyrobených velkostrojů je unifikace řady
28/29
SchRs 1 320/K 110:
Nejnovější rýpadlo na DNT je v nejlepší formě
velkostroje pro povrchové dobývání
1
2
3
dílů. Protože se ale vždy přizpůsobují
konkrétním parametrům nasazení, jako
je například rozpojovací síla, měrné tlaky na podloží nebo délka spojovacího
mostu, neplatí to stoprocentně. Konstrukční diference platí také v případě
tušimických „escháeresek“. Zatímco
SchRs 1 550 bylo určeno pro těžbu na
prvním skrývkovém řezu s častým výskytem tvrdého a lepivého materiálu,
robustnější SchRs 1 320 si mělo poradit
s těžbou tvrdého materiálu na nejnižším
skrývkovém řezu. Konstrukce rýpadla je
tak schopná těžit skrývku bez předcházející nátřasné střelby, která byla dříve
využívána pro narušení pevných hornin.
Za tímto účelem má SchRs 1 320 speciálně upravenou špičku kolesa, robustní
a kratší kolesový výložník a s tím související kratší rameno protizávaží. Zcela
unikátní je pak koleso s neuvěřitelnými
26 korečky. Řešení s tak velkým počtem
korečků si konstruktéři ověřili už na rýpadle KU 800.20/K 106, které bylo osazeno stejnou kolesovou špičkou v roce
2003. „Počáteční nedůvěra, která provázela toto řešení, vycházela z pochybností, zda budou korečky schopné se při
daných rozměrech naplňovat a jestli se
odtěžený materiál stačí z korečků nad
skluzem vysypat, se záhy ukázala jako
zbytečná,“ prozrazuje Karel Bartoš, který jako manažer projektu v letech 2004–
2005 za montáž SchRs 1 320/K 110
zodpovídal.
Náročné zahájení provozu
Problémy s uvedením do provozu začaly u SchRs 1320/K 110 záhy po jeho
předání v roce 2005. Bezprostředně po
ukončení transportu z montážního místa na druhý skrývkový řez byly z útrob
jeho převodovky kolesa vyjmuty některé díly včetně planetového stupně, aby mohly být použity pro opravu
shodné převodovky kolesa rýpadla
KU 800.20/K 106 (identické koleso s 26
korečky a převodovkou) na nejnižším
1 Směna A: (zleva horní řada) Karel Kříž,
Marek Schopf, Ladislav Tegel, Milan Ločar,
Zdeněk Vejražka; (zleva dolní řada)
Václav Tautrman, Vít Vaverka, Ladislav Bureš.
2 Karel Bartoš z Prodeca (vlevo)
si váží dlouhodobé spolupráce a přispění
mechanika velkostroje Jaroslava Podlahy
k optimálnímu výkonu SchRs 1 320/K 110.
3 Směna B: (zleva horní řada) Leopold Valach,
Radek Charvát, Jaroslav Sivický,
Bohuslav Smékal, Jiří Jansa, Josef Kršňák;
(zleva dolní řada) Vít Vaverka,
Miroslav Dubický, Jan Naiman, Jaromír Wirth.
K optimálnímu výkonu
SchRs 1 320/K 110 přispěli
také mechanik a členové posádky
Mechanik Jaroslav Podlaha si dobře
pamatuje na počáteční problémy svého stroje. „Rozjezd tehdy nebyl ideální.
Naštěstí jsme měli zálohu – veterána
KU 800.8/K 77, který nám operativně
vypomohl. V roce 2008 jsme na koleso
SchRs 1320 namontovali jednorotorové
kruhadlo a upravili dopad sýpky kolesa.
Průchodnost na dopravní lince a jejích
uzlech jsme přizpůsobili lepivému materiálu vyskytujícímu se na našem řezu.
V roce 2009 jsme upravili střední sýpku
včetně dovybavení zařízením na její čištění. Od té doby se nám nálepy odstraňují mnohem snáze. Používáme také jiné
zuby korečků, které mají delší životnost.
Na řadě vylepšení jsme spolupracovali
s odborníky z Prodeca, kteří nám vždy
vycházeli maximálně vstříc. V současné
době těží naše rýpadlo bez závažnějších
problémů,“ říká Jaroslav Podlaha.
4 Směna C: (zleva horní řada)
Miroslav Dubický, Ladislav Dvořák,
Petr Hrubiško, Petr Rulík; (zleva dolní řada)
Josef Záblacký, Ladislav Tegel, Karel Kříž.
5 Elektrikář Vít Vaverka při kontrole
funkce čističe korečků kolesa.
6 Směna D: (zleva horní řada)
Petr Uller, Tomáš Haly, Vladimír Voňka,
Petr Hrubiško, Radek Charvát;
(zleva dolní řada) Petr Klust, Václav Frajt.
4
30/31
skrývkovém řezu DNT. Nestandardní řešení zapříčinila tříměsíční dodací
lhůta náhradních dílů zahraničního výrobce. SchRs 1 320/K 110 začalo zkušební provoz až v roce 2006. Problémy
s převodovku se však týkaly také tohoto zbrusu nového stroje. „Kardinálním
problémem byla nízká životnost dvou
planetových stupňů pseudoplanetové
převodovky pohonu kolesa. Zajímavý
byl důvod tohoto jevu, a to nedostatečný přívod oleje do planetového stupně,
který nedostatečně ochlazoval ozubení. Vysokými teplotami, tj. až 450°C se
ztrácela mazací schopnost oleje. Tím
byl planetový stupeň provozován bez
mazání, což mělo fatální následky. Po
třech měsících provozu bylo ozubení
tohoto stupně zničeno. Problém se odstranil až rekonstrukcí olejového mazání,“ přibližuje náročné najíždění do
provozu Karel Bartoš.
5
6
informace
Uplynulý rok byl pro Skupinu
SD mimořádně úspěšný.
Podařilo se realizovat řadu
ambiciózních projektů, splnit
důležité ekonomické ukazatele
a s přehledem potvrdit pozici
největší české hnědouhelné
společnosti. Při rekapitulaci jsme
vybrali některé z významných
momentů roku 2011, které přispěly
k vytvoření rekordu odbytové těžby
– úctyhodných 25 144 306 mil. t
uhlí – v celé dosavadní historii
Severočeských dolů.
SKUPINA SD V ROCE 2011:
přehled hlavních událostí
LEDEN
 Povolení hornické činnosti vydané
Obvodním báňským úřadem v Mostě na základě dokumentace Plánu
otvírky, přípravy a dobývání pro lom
Bílina v období let 2010–2030 nabylo
právní moci. Doly Bílina tím získaly
důležitý právní podklad, který dává
oprávnění těžit v souladu s uvedenou dokumentací v období příštích
dvaceti let.
 Vozový park SD – Autodoprava rozšířilo šest kloubových damprů Volvo
40 E. Všechny se začaly bezprostředně využívat na pátém skrývkovém řezu Dolů Bílina, kde spolu
s hydraulickými rýpadly CAT 374 tvoří cyklickou technologii při zdolávání
nejtěžších partií s častým výskytem
pískovců.
 Už patnáctý měsíc pokračuje na
montážním místě Jana u Duchcova
stavba rýpadla KK 1 300/K 111. Generálním dodavatelem byla dceřiná
společnost Prodeco. Projekt a montáž strojní části zajišťovala firma
Noen.
ÚNOR
 Mimořádnou událost zaznamenali
15. února na skrývkovém řezu Provozu lom DB. Při těžbě zde došlo
Za rekordní těžby v roce 2011 zaměstnancům děkují (zleva)
Pavel Smatana, ředitel pro výrobu DNT, Jiří Neruda, člen představenstva
a výrobní ředitel SD a Pavel Dolejší, ředitel pro výrobu DB.
BŘEZEN
 Pokračoval
transport
rýpadla
KU 800.8/K 77, vyřazeného po dvaatřiceti letech z provozu, na montážní
místo Březno, kde bude držitel řady
rekordů v těžbě nadložních hmot
soužit jako případná rezerva náhradních dílů a jako ojedinělá industriální
památka.
 Modernizace poháněcích stanic
DPD na skrývce DNT.
 SD – 1. strojírenská ukončila první etapu zakázky Prodloužení DPD
š. 2 200 mm na prvním skrývkovém
řezu DB.
DUBEN
 Prodeco dokončilo rekonstrukci
hydrauliky a elektrického zařízení
zakladače ZP 6 600.20/Z 96 na DB.
Důkladná rekonstrukce probíhala od
září 2010 přímo v provoze u PD 33.
 V Infocentru ČEZ v Elektrárně Ledvice se uskutečnila v pořadí už pátá
konference společné iniciativy obcí
a měst pod horou Bořeň a Severočeských dolů STOP PRACH.
 Prodeco provedlo opravu kulové
dráhy, rekonstrukci dopadového
místa P3 a dodávku přídavného zajištění pohonů prašných pásů u rýpadla SchRs 1320/K 110.
 Symbolicky na Den Země bylo v chomutovském sídle SD za přítomnosti
primátora Jana Mareše a personálního ředitele SD Josefa Molka slavnostně otevřeno Informační centrum.
 Byla provedena výměna transformátorů rýpadla KU 800.20/K 106 na třetím skrývkovém řezu DNT.
 SD – Kolejová doprava zahájila přepravu uhlí do komplexu elektráren
Mělník po celostátních drahách
v úseku Světec – Hněvice.
KVĚTEN
 Na tradičním Víkendu Čézarů – slavnostním vyhlášení nejlepších zaměstnanců Skupiny ČEZ v Mariánských Lázních nechyběli ani zástupci
Skupiny SD: Václav Kulík, mechanik
úseku ústřední drtírny uhlí Tušimice – homogenizační skládka z DNT,
Jiří Nebeský, revírník Skrývky DNT,
František Bárta, předák opravny válečků z SD – 1. strojírenská a Karel
Bartoš, manažer projektů Prodeco.
 Dokončena první etapa ochranných
opatření u obce Braňany: zemní val
a protihluková stěna.
ČERVEN
 Hlavní událost roku 2011: 6. června
proběhlo na montážním místě Jana
DB slavnostní předání nového rýpadla KK 1 300/K 111 zástupcům
Severočeských dolů. Výjimečnost
umocnila účast prezidenta Václava Klause, který novému velkostroji
32/33
ke skluzu zeminy z čelního svahu.
Uvolněný blok poškodil špičku kolesového výložníku a kabinu řidiče
rýpadla KU 300.13/K 71. Všichni
členové posádky vyvázli bez zranění. Bezprostředně po havárii začala
SD – 1. strojírenská s opravou poškozeného stroje.
 Na třetím skrývkovém řezu DNT začala revize spojená s otočením pásových dopravníků přes vytvořené
severní závěrné svahy lomu Libouš.
informace
popřál hodně úspěchů. „Vzniklo tady
něco zcela mimořádného díky umu
našich inženýrů, techniků a dělníků.
Chtěl bych poděkovat všem, kteří dokázali toto dílo vytvořit a přispěli k jeho dokončení,“ uvedl pan
prezident.
 SD – 1. strojírenská dokončila druhou etapu zakázky Prodloužení DPD
š. 2 200 mm na prvním skrývkovém
řezu DB.
SEVEROČESKÉ DOLY 2011:
 Počet zaměstnanců k 31. 12. 2011: 5 066 ve Skupině SD (jen v SD 3 467)
 Skupinu SD tvoří mateřská společnost, 6 dceřiných (SD – Autodoprava, a.s.,
SD – 1. strojírenská, a.s., SD – Kolejová doprava, a.s, SD – Rekultivace a.s.,
PRODECO, a.s. a SD – KOMES, a.s.) a 2 přidružené společnosti (Výzkumný ústav
pro hnědé uhlí a.s. a JTSD – Braunkohlebergbau GmbH, jejíž prodej se dokončuje)
 V roce 2011 potvrdily Severočeské doly pozici největší české
hnědouhelné společnosti (podíl na trhu s hnědým uhlím 53,73 %)
 Hlavním odběratelem byla mateřská společnost ČEZ (74,77 % produkce)
ČERVENEC
 Od 1. července vznikl na DNT sloučením dvou dosud samostatných provozních úseků skrývka 1 a skrývka 2
jeden Provozní úsek skrývka. Novým
organizačním uspořádáním je tak realizován další krok k zefektivnění řízení
a organizace těžby skrývky.
 Novým předsedou představenstva
a výkonným ředitelem dceřiné společnosti Prodeco byl jmenován Walter Fiedler.
 Skupina ČEZ oficiálně oznámila záměr prodat svůj 50 % podíl ve středoněmecké hnědouhelné společnosti
MIBRAG, a to druhému partnerovi
v této firmě – Energetickému a průmyslovému holdingu.
 Prasklá hřídel kolesa vyřadila z provozu rýpadlo K 10 000/K 74. Zároveň
s náročnou opravou byla provedena
plánovaná revize celého technologického celku prvního skrývkového řezu
DB, vše v režii SD – 1. strojírenské.
 Na DB probíhala v místě bývalé
jímky čerpací stanice č. 3 likvidace
naplavených kalů novou metodou
solidifikace, tj. technologickým procesem stabilizace kalů vmícháváním
cementu.
SRPEN
 21. srpna začalo nové rýpadlo
KK 1 300/K 111 odtěžovat první kubíky zeminy na bočních severních
oceňování nejlepších zaměstnanců
Skupiny SD.
 Dceřiná společnost Prodeco úspěšně dokončila neobvyklou zakázku.
V ukrajinském Volnogorsku odstraňovala následky havárie zakladače
ZP 6 600.24.
 Zahájena výstavba nově vznikajícího druhého skrývkového řezu
DB. Realizaci nové linky DPD provádí sdružení dceřiných společností Prodeco, SD – 1. strojírenská
a SD – Rekultivace.
ŘÍJEN
 První říjnovou sobotu mohli návštěvníci naposledy v tomto roce využít k prohlídce vyřazeného rýpadla
KU 800.8/K 77. Během podzimu si
tuto unikátní industriální památku na
montážní místo Březno přišlo prohlédnout téměř 1 500 návštěvníků.
 SD – 1. strojírenská kompletně ukončila položení nové trasy PD 702 a 704,
včetně dodávky 127 kusů středních
dílů DPD šíře 2 200 mm na prvním
skrývkovém řezu DB.
ZÁŘÍ
 Po dvou měsících v plánovaném termínu dokončil generální dodavatel
Prodeco rekonstrukci drtiče D15 na
DNT.
 Na DNT proběhl transport rýpadla
KU 300.9/K 64 z místa původního
nasazení v odstavené porubní frontě do nové těžební lokality Libouš II
– sever.
 Na DB se uskutečnil už šestnáctý odchyt a transfer obojživelníků
z předpolí lomu do vhodných zrekultivovaných ploch. Úspěšný projekt
ve spolupráci s SD realizuje Česká
zemědělská univerzita a litvínovská
Schola Humanitas.
 V hotelu Nástup na Klínovci za
účasti představitelů vedení Severočeských dolů proběhlo tradiční
LISTOPAD
 Nejnovější rýpadlo na DB úspěšně
absolvovalo výkonovou zkoušku.
Během 48 hodin provozu splnilo
KK 1 300/K 111 předepsanou hodinovou výkonnost objemů odtěžené
rostlé zeminy.
 V DB zahájil provoz nově situovaný
uhelný odtah vedoucí přes úbočí jižních svahů k jihovýchodnímu okraji
lomu. Podél nových dopravníků vede
nová hlavní příjezdová komunikace
do lomu Bílina z jižní části. Hlavními
dodavateli byly dceřiné společnosti
Prodeco a SD – Rekultivace.
 V Ledvicích byla dokončena protihluková stěna oddělující město od kolejiště úpravny. Další ochranná stěna
eliminující vliv provozu DB na život
obyvatel byla postavena v Mariánských Radčicích.
 SD – Kolejová doprava uzavřela
smlouvu na dodávku tří motorových
lokomotiv řady 753.6.
PROSINEC
 Nejvyšší resortní vyznamenání – medaili Georgia Agricoly – za zásluhy
o rozvoj hornictví převzali v Praze
z rukou předsedy Českého báňského úřadu dva zástupci SD: Miroslav
Eis, člen představenstva a technický
ředitel, a Miloslav Šimek, vedoucí
Provozního úseku úprava a drtírna
uhlí DNT.
 Celková roční bilance rekultivací za
DB a DNT představuje 449 ha dokončených rekultivací, z toho: zemědělské 316 ha, lesnické 109 ha,
vodní 6,5 ha a ostatní 17,5 ha. Celkově za SD byly v roce 2011 zahájeny
rekultivace na ploše 143 ha, z toho:
zemědělské 47 ha, lesnické 88 ha
a ostatní 8 ha. V sumě rekultivační práce představovaly například:
skrývku ornice 1 021 101m3, rozvoz
kompostů 4 468 t, průmyslová hnojiva 43 t, vyžínání na ploše 509 ha.
Během roku 2011 bylo vysazeno
373 431 kusů sazenic a okopávka
se pak týkala zhruba 2,4 mil. kusů
sazenic.
 Valná hromada Severočeských dolů
zvolila nové členy představenstva:
Ivana Lapina a Jiřího Postolku. Následně sedmičlenné představenstvo
zvolilo ze svého středu nového předsedu Ivana Lapina.
 Jan Demjanovič ukončil své působení ve výkonných orgánech a pozicích
SD. Jeho nástupcem ve funkci předsedy představenstva a generálního
ředitele se stal Ivan Lapin.
text: Tomáš Vrba
foto: Miloš Žihla, Tomáš Vrba
34/35
svazích druhého skrývkového řezu
DB.
 Pracovníci Provozního úseku skrývka DNT provedli náročnou technologickou odstávku na porubní straně
třetího skrývkového řezu. Během
týdenní odstávky DPD a velkostrojů
byla zajištěna kompletní přeložka napájecího kabelového vedení.
 U příležitosti březenské pouti se
uskutečnil první víkend otevřených
dveří na DNT. Návštěvníci mohli fárat
přímo do dolu a také si prohlédnout
vyřazené rýpadlo KU 800.8/K 77.
informace
Hornické listy slaví dvacáté výročí
V roce 1992 začaly vycházet
Hornické listy, firemní časopis
zaměstnanců Dolů Bílina.
Od roku 1994, po začlenění
DB do akciové společnosti
Severočeské doly, rozšířily
působnost také na Doly
Nástup Tušimice. 20. výročí
je příležitostí nejen k bilanci
dosažených výsledků, ale
také k vytčení dalších
perspektiv. Připomeňme si
podstatné momenty časopisu
připravovaného namíru vám
– pracovníkům v náročném
procesu povrchového
dobývání a úpravy uhlí největší
hnědouhelné společnosti ČR.
Jak Hornické listy vznikaly
Na počátku 90. let, v době restrukturalizace uhelného průmyslu, procházel
státní podnik Doly Bílina řadou změn.
Ideálním nástrojem pro předávání aktuálních informací se ukázalo vydávání
vlastního časopisu Hornické listy, který
začal vycházet v roce 1992. První číslo
mělo čtyři strany formátu A5 ofsetového
tisku. Redaktorkou byla Svatava Brožíková, která se v rámci svých možností
snažila čtenářům každý měsíc zprostředkovávat nashromážděné informace
uplynulého období. Důležitý mezník ve
vydávání HL byl rok 1994, kdy sloučením
státních podniků DB a DNT vznikla jedna
akciová společnost. Listům se zvýšil náklad a jejich tisk se přesunul z bílinského
oddělení reprografie do VÚHU. Formát
i kvalita tisku s minimem černobílých fotografií zůstaly zachovány. Významným
krokem ke zkvalitnění časopisu bylo
v roce 1996 svěření jeho tisku tiskárně
K&B. Od té doby vychází Hornické listy
v barvě. V roce 2000 pak povyrostly do
formátu A4, průměrný rozsah se ustálil
na 24 stranách včetně obálky, vše tištěné na kvalitním křídovém papíře.
1992
1996
Nová podoba zachovává
to nejlepší z dosavadní linie
Výraznou a pozitivní změnou pro Hornické listy bylo jejich svěření do působnosti ředitele strategie a komunikace SD
Vladimíra Budinského, který měl o vydávání firemního časopisu jasnou představu. Časopis začal zažívat vzestup.
Postupně jsme upravovali strukturu,
2000
2011
SEVEROČESKÉ LIST Y
ZPRAVODA J,
KTER
Ý PÍŠETE SAMI
aktuálně
Nová posila skrý
vkového
provozu lomu
Bílin
na
– moderní kole a
sové
vé
é
rýpadlo KK 1
300//K
K1
111
11
Za
přítom nosti prezid
denta
enta České repub liky
Václav a Klaus
ause
e bylo
Sever očesk
ým
slavno stně předádolům v čer vnu
é rýpad lo
KK 1 300/K 111. no nové
elem
dceřiná společ Dodavatelem
nost Prodeco, byla
dlouhodobě patří
která
mezi
nejvýz
znamn
namně
tuzemské výrobc
ější
jší
e
o povrchové dobývání. Montástrojů pro
ernějššího
kolesového rýpadl ž nejmoderněj
ího
a o hmotnosti
tun probíh ala
5 tis.
na
m místě
Jana u Duchc montá žním
ova dvace t měsíc
Na projekci, výrobě
ů.
jednotlivých
ých dílů
a jejich kompl
etaci se podíle
ly výlučně české firmy.
velkostroj vydal V červenci se nový
na
ovou
su k místu svého tříkilometrovo
u tranasazení na skrývc
DB. Rýpad lo
e
je
aby zvládlo těžbu zkons truová no tak,
elných
a pevných zemin těžko rozpojitelnýc
h
ve skrývkovém a jílů, které se zde
nadloží vyskytují.
í.
ROČN ÍK III.
LÉTO 2011
Ženy
v komunální
politice
Starostky v souse
dství
Dolů Bílina se předs
tavují
str. 5
PILÍŘ DOBRÉHO SOUS
EDSTVÍÍ
Seve roče ské
doly patř í
k největším spol
našeho regionu.ečnostem
spektivní těžeb Jako perní
stabilizujícím prvkfirma jsou
poznamenané em v kraji
m vysokou
neza měs tnan
ostí. Kro ě
pěti tisíc lidí zam Krom
an h
ve Skupině SD ěstnanýc
vytvářejí pracovní příležitos
ti také řa
řadě
externích subj
ektů v ob
obou
lokalitách svéh
o působe
bení
–
Bílinsku a Tušim
dubenSe
2011
icku.
stejno
Že dialogg mezi Sev
eroč
jejich báňských prov eskými doly a obcemi a městy v
sousedství
ozů nejsou jen slov
akce pro zlepšení
životních podmínek a, potvrzují konstruktivní
obyvatel Ledvic a
Braňan.
HORNICKÉ listy
Ħasopis zamĵstnancƀ Skupiny SD roĦník XIX. Ħíslo 2
Ženy ve SkupinÔ SD
Nevšední smÝna JiĖiny Malé
u samo zřejm
ostí ja
do nové dobýv
jako
ací
inves ují
do objektů ekolog techn iky invest
jako jsou napřík ického charak te
teru,
lad
vod, protiprašná čistírny odpadních
ní
tihlukové valy a prevence nebo p
stěny. Od svého prov roce 1994 také
vznik
vzniku
pravid
elně pomáhaají
obyva telům Chom
Mostecka a dalšíc utovsk a, Teplic kka,
h částí Ústec
kraje. Prioritou
kéh
kého
je
s městy a obcem přitom spoluprác
ráce
těží uhlí. Transp i, na jejichž katastru
arentní dialog
sousedy,
soused
svými
y, kdy Severočeské se svým
doly naslou chají potřebám
okolních obcí a
zároveň
s nimi diskutují
své další působ
základ em dlouh
ení, je
odobé bezko
činnos ti, kdy
nfliktn
í
je povrchová
těžba
vcelku tolerov
ána a akceptována uhlí
je stále potřeb
. Uhlí
a. I
jaderných elektrá přes rozšíření výkonu
ren se podílí na
bě elektr ické
výro
výroenergie h
Vydávání resortních hornických periodik
má více než stoletou tradici
Od konce 19. století začaly na nejrůznějších místech podkrušnohorské
hnědouhelné pánve vycházet hornické noviny. Příkladem jsou mimo
jiné původní Hornické listy, jejichž první číslo vyšlo už v roce 1901
v Kopistech. Tradice se drží dodnes, kdy všechny tři hnědouhelné
společnosti vydávají pro své zaměstnance tištěná periodika.
„Hornické listy jsou časopis pro horníky, hájící jejich zájmy, jakož i list ku
vzdělávání a uvědomování svého čtenářstva, seznamující čtenáře se směry
a taktikou odborové organizace dělnictva,“ deklaroval určení časopisu
ve svém úvodníku z roku 1909 šéfredaktor Václav Draxl. V tu dobu už za
sebou měly Hornické listy osm ročníků a zdaleka nebyly jediným periodikem vycházejícím pro české dělnictvo
v malých šachtách severních Čech.
Hornické listy vycházely s přestávkou
způsobenou první světovou válkou až
do roku 1938. Další rozvoj periodik pro
pracovníky v hornictví nastal v 50. letech. Hospodářská orientace na těžký
průmysl a zvyšující se výroba elektrické energie se odrazily ve vyšších
objemech těžeb a budování palivoenergetických komplexů na Bílinsku,
Mostecku, Chomutovsku a Sokolovsku. Do tohoto období patří například
Dukla, list dolu Dukla v Dubí, vydávaný
od roku 1952. V roce 1954 se k němu
přidal Fučíkovec, časopis pracujících
národního podniku Dolů Julius Fučík
a Pokrok. Podle tendenčního románu
Václava Řezáče Bitva byly v roce 1960
pojmenovány noviny vydávané závodním výborem KSČ a vedením podniku
Dolu Nástup. Z řady závodních periodik na Sokolovsku to byla například
Družba, čtrnáctideník vydávaný dolem Přátelství v Březové (1957–1971).
V rámci působnosti SHR vycházel celorevírní Hornický sever (1967-1991),
krátkou dobu následován Krušnohorským týdnem v severočeském
revíru (1991-1992). V současné době
vydávají všechny tři hnědouhelné společnosti firemní časopisy určené svým
zaměstnancům. Sokolovská uhelná
má Zpravodaj, Czech Coal Group
Důlní noviny a Severočeské doly vám
dobře známé Hornické listy.
36/37
grafickou podobu, distribuční kanály,
v neposlední řadě také cenový rozpočet.
Ještě před realizací našich záměrů jsme
si u vás, našich čtenářů, zjišťovali vaše
reakce. V roce 2011 jsme upravili periodicitu, HL vychází jednou za dva měsíce,
i formát (zmenšená A4). Dvakrát ročně
navíc připravujeme přílohu Severočeské
listy, která je zacílena především na obyvatele obcí sousedících s našimi těžebními lokalitami na Bílinsku a Tušimicku.
Těší nás, že si příloha získala v obcích
velký počet čtenářů, a že na jejich přípravě s námi aktivně spolupracují sami
občané. Postupně jsme zvýšili náklad HL
až na současné 3 tisíce výtisků, z nichž
podstatná část je přístupná pracovníkům z důlních provozů ve stojanech na
vrátnicích, neboť ne všichni mají možnost si HL přečíst na intranetu. Aktuální
ročník se nově tiskne na bezdřevý ofset
s nižší gramáží. Vedly nás k tomu nejen
ekonomické důvody, ale také porovnání
s ostatními firemními periodiky. S kolegy
z redakční rady věříme, že se vám bude
jubilejní dvacátý ročník líbit a nadále zůstaneme pomyslným pojítkem informací
mezi geograficky odlehlými těžebními
provozy a správou SD.
text: Tomáš Vrba
foto: Ondřej Hrodek
informace
Vzpomínkové fárání na Dolech Bílina
Doly Bílina jsou pro ně srdeční
záležitostí. Vždyť tady prožili
větší část profesního života.
Podíleli se na výstavbě
velkolomu do dnešní podoby.
Ani v postproduktivním věku
neztratili se svojí šachtou
kontakt. Kromě toho, že
se pravidelně účastní
nejrůznějších společenských
akcí pořádaných mladšími
kolegy, vždy rádi sfárají do
lomu. Určitě i pro vás bude
setkání s Jiřím Jelínkem,
Bohumilem Suchým a Janem
Žďárským zajímavým pohledem
do historie Dolů Bílina.
Dát dohromady vhodný termín tří
aktivních seniorů není až tak jednoduché. Zatímco Jan Žďárský a Bohumil
Suchý se poslední sluneční dny loňského podzimu věnovali golfu na dávno rekultivovaných plochách v okolí
bývalého lomu Barbora u Oldřichova
či zazimování chalup, pan Jelínek absolvoval už šestapadesátý sraz se
svými konsemestry v na Vysoké škole
báňské v Ostravě. Pak už našemu fárání nic nebránilo. Roli průvodce přijal
Jiří Židlický, který má nejen absolutně
dokonalý přehled o současné podobě
DB, ale s nevšední trojicí návštěvníků
se řadu let dobře zná. „Vzpomínám si,
že v roce 1974 mě osobně přijímal na
Doly Julia Fučíka jejich tehdejší ředitel
Živá debata Jana Žďárského s Jiřím Židlickým
u nejnovějšího rýpadla KK 1 300/K 111.
Pamětníci začátků velkolomového dobývání na Bílinsku:
(zleva) Bohumil Suchý, Jiří Jelínek a Jan Žďárský.
Setkání po letech – Bohumil Suchý a Jiří Brabenec,
vedoucí výroby bílinské skrývky.
Jan Žďárský,“ připomíná první setkání
Jiří Židlický. Působení Jana Žďárského na Bílinsku ale začalo mnohem
dříve. V roce 1960 nastoupil coby revírník na důl Liebig. Postupně prošel
řadou technicko-výrobních funkcí.
Mimo jiné byl v 60. letech vedoucím
výroby na lomu Barbora. Právě sem
nyní s kolegou Suchým jezdí hrát golf.
Během čtyřiceti let se zde úspěšně
uzavřel cyklus: těžba uhlí – rekultivace - revitalizace. Jan Žďárský byl také
při zavádění tehdy zcela nové techniky a technologie celků TC2 a TC3.
Jako přední odborník na problematiku rozpojovacích odporů v pevných
polohách nadloží si nyní nenechal
ujít zevrubnou prohlídku nejnovějšího
rýpadla KK 1 300/K 111. Hornickým
nestorem je nepochybně také Jiří Jelínek, který pro doly pracoval neuvěřitelných 46 let. Jako špičkový báňský
specialista se podílel od 50. let na rekonstrukci malolomů na střední lomy
a od roku 1978 pak přechodu na jeden spojený velkolom. Jako vedoucí
odboru vývoje a posléze technický
náměstek si pamatuje na počáteční
velké potíže komplexu rýpadlo – pásová doprava – zakladač, včetně náročného zprovozňování prvních dvou rýpadel řady KU 800 na severním křídle
velkolomu Bílina, dole Jirásek na počátku 70. let. Dlouholeté přátelství pojí
pana Jelínka s Bohumilem Suchým.
Poznali před čtyřiceti lety v odboru
vývoje DJF. Úzce spolupracovali také
později při budování dobrých vztahů
Severočeských dolů s okolím, když
postupně zastávali pozici vedoucího
odboru vnějších vztahů SD. Oba tak
zúročili svoji letitou znalost poměrů na
Bílinsku, kde obce a města v sousedství dolu byly hlavními příjemci finanční podpory. Během vzpomínkového
fárání se naši vzácní hosté zajímali
o aktuální dění a vše sledovali okem
zkušených odborníků s letitou praxí.
„Doly Bílina jsou báňsky dobře vedené,“ shodli se pamětníci rozvoje povrchového dobývání na Bílinsku.
Ve Světci mají spoustu plánů
Loňský rok patřil ve Světci a jeho přidružených obcích – Chotějovice,
Úpoř a Štrbice – mezi úspěšné. Podařilo se zrealizovat celou řadu
potřebných investičních akcí. Přispěla k tomu také finanční podpora
od Severočeských dolů a jejich mateřské společnosti ČEZ. Jaké zde
připravili plány letos, prozrazuje starostka BARBORA BAŽANTOVÁ.
Obec Světec leží na pomyslné hranici mezi industriální krajinou s více než
stoletou těžbou uhlí a úpatím Českého
středohoří. Ve Světci a jeho přidružených obcích Chotějovice, Úpoř a Štrbice žije celkem 990 obyvatel. Od roku
1990 stojí v čele obce samé ženy. Současnou starostkou je Barbora Bažantová, mladá ambiciózní žena s jasnými
plány. „Nápadů a přání, co by se u nás
dalo vylepšit, máme opravdu hodně.
Jsem ale realistka. Vím, že dnes hodně
záleží na získání dotací nebo štědrosti
darů silných firem v našem sousedství; bez této podpory by nebylo možné řadu finančně náročných projektů
realizovat. Loňský rok jsme měli štěstí.
Díky grantu Nadace ČEZ jsme postavili
nové dětské hřiště ve Štrbicích, vysadili
zhruba tisícovku keřů a stromů. V rámci
Braňanští aplaudovali v Kalichu
Pravidelně a rádi informujeme čtenáře
o šikovných obyvatelích obcí v sousedství Dolů Bílina. Patří mezi ně také desetiletý Denis Klát z Braňan, který uspěl
v konkurzu na dětskou roli v muzikálu
Osmý světadíl, s úspěchem uváděném
v pražském divadle Kalich. Na herecký
výkon žáka čtvrté třídy braňanské základní školy byla zvědavá řada místních.
Proto obecní úřad vypravil do Prahy plný
autobus. Početná braňanská enkláva
obsadila v divadle celý balkon. Moderní,
hity skupiny Elán nabitý muzikál všechny nadchl. Největší ohlas měly pochopitelně výstupy malého Denise. Braňanští
ho po zásluze odměnili frenetickým potleskem, o kterém se leckteré dospělé
muzikálové hvězdě může jenom zdát.
Představení zhlédl také ředitel a učitelé
braňanské školy. Všichni byli na svého žáka náležitě hrdí. Pokud máte rádi
muzikály, určitě si nejúspěšnější muzikál
pražské sezony nenechte ujít.
protiprašného projektu Stop prach
jsme vyměnili okna v rodinném domě
v Chotějovicích, kde jsme zároveň položili nový povrch silnice v Ledvické ulici.
K lepšímu životnímu prostředí přispívá
také čištění zdejších komunikací, které
provádí každou středu SD – Autodoprava. Díky přispění SD a ČEZ se mám podařilo na konci loňského roku dokončit
zateplení včetně nové omítky v chotějovické školce a celkově rekonstruovat
místní knihovnu,“ bilancuje uplynulý rok
paní starostka. Spolu se zastupiteli by
ráda v zatraktivňování Světce a přidružených obcí pokračovala i letos. Jakmile povolí mrazy, soustředí se na opravu
jedné zdevastované stodoly ve Světci,
která je v havarijním stavu a hrozí její
zřícení. Pokračovat budou také v údržbě obecních bytů, kterých mají celkem
dvaatřicet. Světec je vyhlášený pořádáním kulturních a sportovních akcí. Budou samozřejmě pokračovat, včetně již
tradiční hasičské soutěže ve Štrbicích
či country večeru na Márince. Ve Světci nezapomínají ani na mládež. Aktivní
je oddíl florbalistů TJ Sokol. Prostřednictvím klubu seniorů Patrioti obce se
zde do veřejného života zapojili občané
důchodového věku. I v roce 2012 se
pokusí obec získat finanční prostředky z Nadace ČEZ a z Krajského úřadu.
Jde o program na záchranu a obnovu
památek Ústeckého kraje, kam již byla
podána žádost o záchranu sochy sv.
Jana Nepomuckého ve Světci. „V případě získání dotace bychom ve Světci,
Chotějovicích a Štrbicích instalovali pro
zvýšení bezpečnosti silničního provozu
radary nebo rozšířili veřejné osvětlení
k vodní ploše Márinka,“ objasňuje některé z plánů Barbora Bažantová.
38/39
z míst kde žijeme
hornické tradice
HORNÍCI Z PODKRUŠNOHOŘÍ
NA NÁVŠTĚVĚ U PREZIDENTA
IVANA GAŠPAROVIČE
Združenie baníckych spolkov
a cechov Slovenska pořádá již
několik roků pravidelně v lednu
v bratislavském prezidentském
paláci „Novoročné stretnutie baníkov s prezidentom“. Za slovenskou stranu se tohoto setkání
zúčastňuje po jednom zástupci
z každého spolku či cechu. Slovenští horníci na letošní schůzku 12. ledna pozvali i zástupce
českých hornických spolků, dva
havíře z Ostravska a z podkrušnohorských hnědouhelných pánví
Zdeňka Brázdu a Jaroslava Jiskru.
Dostavili se samozřejmě v hornických uniformách a zároveň s nimi
přijel na setkání i primátor Chomutova Jan Mareš, který pana prezidenta pozval na setkání hornických měst a obcí, jež se uskuteční
letos 20. až 22. dubna v Chomutově. Pan prezident Ivan Gašparovič
svoji účast přislíbil. Akce se pro
nás stala velice příjemnou, poučnou a těšíme se na setkání s jeho
excelencí prezidentem Slovenské
republiky v Chomutově. Doma se
běžně zúčastňuje setkání slovenských horních měst. Viděli jsme jej
v Pezinku, v Banské Štiavnici i ve
Spišské Nové Vsi.
text a foto: Jaroslav Jiskra
Uctili jsme památku obětí
katastrofy na Dole Nelson
Severočeské doly na pietním aktu
reprezentovali Jaroslava Šťovíčková
a Rudolf Kozák z odboru strategie a komunikace.
Letošní smutné 78. výročí přivedlo 7. ledna do Oseku desítky lidí, kteří
důstojně uctili památku 144 obětí největší důlní katastrofy našeho
hornictví 20. století na Dole Nelson. Město Osek si tuto událost
každoročně připomíná společně s hornickými spolky, těžebními
společnostmi, zástupci hornických měst i představiteli regionu. Ani
tentokrát na pietním aktu nechyběli představitelé Severočeských dolů.
Těžební věž bezprostředně po výbuchu 3. ledna 1934.
Slovenský prezident (zleva) s chomutovským
primátorem a autorem článku.
Uhelný důl nesoucí jméno legendárního admirála Nelsona byl založen
už v roce 1870 anglickým podnikatelem. V letech 1880 až 1945 byl pak
důl majetkem Mostecké společnosti.
Nejvyšší těžbu 313 tis. t vykázal roku
1913. Před katastrofou se roční těžba
pohybovala kolem 150 tis. t. Příčinou havárie během odpolední směny
3. ledna 1934 byl výbuch plynů a uhelného prachu. Vyžádal si 144 mladých
životů – v hlubině i na povrchu, kde
vyvolal zřícení budov. Vyprošťovací
práce s vyzvedáváním ostatků mrtvých horníků, dobrovolných hasičů
a záchranářů trvaly až do dubna následujícího roku. Vyšetřování nakonec
došlo k závěru, že katastrofa nebyla
nikým zaviněna, nýbrž způsobena
vyšší mocí. Přinesla však úpravy bezpečnostních předpisů v důlních provozech a nařízení o kontrole jejich dodržování. Sanace následků této havárie
trvala až do roku 1944, ačkoli těžba
byla obnovena již v červnu 1937.
Tragédii připomíná v Oseku od roku
1935 pískovcový památník z dílny sochaře Karla Pokorného. Od roku 1978
je na seznamu národních kulturních
památek. Emotivně představuje truchlící rodiče mrtvého horníka.
„Je velmi příjemné vidět, že si tuto
událost připomíná tak velký počet
lidí, protože pamatuji doby, kdy tato
tragická událost zůstávala prakticky
bez povšimnutí veřejnosti,“ řekl jeden
z řečníků letošního pietního aktu senátor Jaroslav Doubrava. Památce obětí
nelsonské katastrofy – horníků české
i německé národnosti – se poklonili
i zástupci hornických bratrstev ze saského Marienbergu a Lengefeldu.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba,
archiv Oblastního muzea v Mostě
Odešel dobrý člověk Zdeněk Filingr
Ing. Zdeněk Filingr, dlouholetý
zaměstnanec Dolů Nástup, 2. ledna 2012 po dlouhé, těžké nemoci
zemřel ve věku 76 let. Odešel dobrý
člověk, dobrý kamarád a mimořádně
schopný technik. Na Doly Nástup nastoupil v roce 1963 krátce po promoci
na Vysoké škole báňské, na které studia ukončil s červeným diplomem. Byl
jedním z prvních vysokoškoláků, kteří
přišli na šachtu v době, kdy se začala
uskutečňovat koncepce vybudování
palivoenergetické základny ve zdejší
oblasti. Brzy se ukázalo, že pan Filingr
je schopný organizátor a že má všechny vlastnosti potřebné pro vedení lidí.
Postupně mu byly svěřovány stále náročnější úkoly, při jejichž plnění vždy
prokázal požadované výsledky.
V roce 1964, po ukončení montáže prvního velkostroje, kterým byl
K 300/26 na tehdy začínajícím velkolomu Merkur, byl pověřen funkcí vedoucího úseku uhelného lomu.
Prvním úkolem v této funkci byla příprava, organizace a provedení transportu a nasazení tohoto velkostroje
z montážního místa v Tušimicích do
prvotního zářezu u obce Přezetice, kterým začala otvírka velkolomu
Merkur. Poprvé zde těžilo kolesové
rýpadlo přímo na dálkovou pásovou
dopravu, tehdy šíře 1200 mm a rychlosti 3,17 m/s. A rovněž poprvé zde byl
použit k drcení uhlí pro do elektrárny
Tušimice drtič anglické výroby DIXY,
který drtil kusové, těžené uhlí bez
jakékoli předúpravy na požadované
zrno 0–40 mm. Jméno Zdeňka Filingra bude navěky spojováno s počátky velkolomového dobývání uhlí pro
zdejší elektrárny. Později byl jmenován ředitelem Závodu uhelných lomů
a tuto práci vykonával s několikaletou
přestávkou ke vší spokojenosti až do
roku 2000, kdy odešel do důchodu.
Nesčetné množství problémů spojených s rozšiřováním těžby, modernizací báňské techniky a potřebné
technologie musel v těchto létech řešit a také je vyřešil, jak bylo potřeba.
Mezi spolupracovníky byl oblíben pro
svoje znalosti báňského provozu i lidské vlastnosti.
Byl jedním z prvních členů redakční rady Dolů Nástup, která se představila na své ustavující schůzi dne
15. ledna 1994 s cílem publikovat historii i současnost Dolů Nástup. A byl
členem mimořádně pracovitým, iniciativním a váženým. Jeho zásluhou
byly publikace pojednávající o uhelném provozu vždy kvalitní obsahem
i formou. Byl váženou a oblíbenou
osobností jako ředitel závodu i jako
člen redakční rady. Byl vždy skromný,
netoužil po slávě, ale potěšení z dobře vykonané práce nikdy neskrýval.
Vzpomínáme na to, jak důstojně reprezentoval naši šachtu při pravidelných prosincových seminářích o historii hornictví v Národním technickém
muzeu v Praze i na celou řadu dalších
drobných událostí doprovázejících
každého člověka, který je rád na světě
a ve jménu této filozofie také dovede
mnoho vykonat.
Po zásluze obdržel na sklonku pracovní kariéry nejvyšší hornické vyznamenání – medaili Georgia Agricoly.
V neposlední řadě si připomínáme i jeho činnost v Klubu důchodců
a uvědomujeme si, že bychom mohli
jmenovat další a další jeho zásluhy.
V životě to tak chodí, že věci i události mají svůj začátek i svůj konec. Vzpomínky na úlohu některých lidí v uplynulých událostech se zapíší do našich
pamětí nezapomenutelně. Vzpomínky
na Zdeňka Filingra jsou jedněmi z nich.
text: Jiří Janota
foto: archiv RR DNT
Zástupci Sdružení hornických a hutnických spolků ČR v Senátu
Na pozvání 1. místopředsedy Senátu Parlamentu České republiky pana
Přemysla Sobotky se ve Valdštejnském paláci 1. února letošního roku
potkali zástupci Sdružení hornických
a hutnických spolků České republiky na přátelském setkání. Setkání se
uskutečnilo v mimořádně přátelském
ovzduší. Představitelé Sdružení poděkovali panu 1. místopředsedovi za podporu věnovanou akcím, které Sdružení
pořádá, a předali mu řadu upomínek na
hornickou činnost v České republice.
Během setkání měli zástupci spolků
příležitost přednést své kritické názory na dění v České republice ve vztahu
k hornické činnosti. Setkání se účastnil
rovněž předseda Českého báňského
úřadu pan Ivo Pěgřímek a také zástupci
Združenia banických spolkov a cechov
Slovenska. Na jejich návrh udělil ministr hospodárstva Slovenské republiky
panu Sobotkovi Čestný odznak ministra za zachování tradic. Na závěr pozval
Přemysl Sobotka zájemce k prohlídce
prostor Senátu.
text: František Fraus
foto: archiv SPČR
Přemysl Sobotka mezi hosty
přivítal i Jaroslavu Šťovíčkovou z SD.
40/41
hornické tradice
sport
tip na výlet
TRADIČNÍ NOVOROČNÍ STŘELBA
Každý Nový rok pořádá Sportovně střelecký klub Bílina soutěžní klání o „Krále střelců“ a „Mistra střelby.“ Také letos se sešli členové klubu
a přátelé střeleckého sportu na střelnici v Bílině, aby si vzájemně popřáli
do nového roku a zastříleli na dva
speciálně připravené terče, které byly
vytvořeny na způsob terčů historických. Všichni střelci měli jednu ránu
na každý terč. Cílem bylo přiblížit se
co nejvíce vyznačenému bodu, který
nebyl umístěn přímo ve středu. Jelikož všichni byli zmoženi silvestrovskými oslavami a stříleli neznámou
zbraní, nebyla střelba lehká. Králem
střelců Bíliny se stal pan Ivan Pastyřík, dlouholetý člen střeleckého klubu
a zaměstnanec Severočeských dolů.
Mistrem střelby se stal pan Jaroslav
Nováček, který je již v důchodu.
text: Petr Koloušek
PESTRÁ ZIMA SPORTOVCŮ V PŘÍPRAVĚ, ZÁVODECH I POČASÍ
Zdaleka ještě není této zimy konec,
ale již můžeme konstatovat, že se
v zatímním průběhu pěkně vyřádila.
Oba její teplotní i sněhové extrémy
hlavně lyžařům nepřály, ale přesto se
venku trénuje i závodí. Někteří dokonce i v holomrazech a větru trénovali na
silničních kolech, než jim únorové extrémní mrazy drsně vysvětlily, že mají
ještě pár týdnů počkat.
Závodní tým TJ DNT se pravidelně účastní mnoha běhů se stoupající
oblibou a úměrně tomu i zvyšující se
účastí. V Mostě na Benediktu jsme se
zúčastnili Silvestrovského běhu s rovnou stovkou soupeřů, v Chomutově při
Běhu Bezručovým údolím pořadatelé
ze Sokola Chomutov dokonce zaznamenali rekordní účast 173 závodníků
(5. náš Šindelář v kategorii nad 40 let).
Těžištěm zimních soubojů je však Zimní běžecký pohár v Kadani, který má
za sebou již 15 závodů. Velmi dobře si
v něm vedou v kategorii čtyřicátníků
celkově zatím 2. Prokeš a 4. Šindelář,
v nejstarších také 2. Svoboda.
Na běžkách jsme si zazávodili na
Lesné a týden na to na Dlouhé Louce.
Letošní seriál silničních cyklistů se
připravuje do výrazně změněné finální
podoby a započne 22. dubna po několikaleté odmlce znovu zařazenou
časovkou v Lomu. Tým TJ DNT opět
posílil příchodem dvou letitých kamarádů a chystá se vylepšit loňské 4.
místo v družstvech alespoň o stupínek. Všichni mají stejné ambice i v jednotlivých kategoriích.
text: Jiří Martykán
foto: archiv TJ DNT
Záběr je ze 3. ročníku MS cyklistů na běžkách, který 4. února na Dlouhé Louce organizoval pořadatelský
tým Jardy Hrubého z KL sportu Most. Modrá obloha nad Dušanem Prokešem je jen zdánlivá idyla přívětivé
zimy. Ve skutečnosti mráz klesal až k minus dvacítce a vhodné oblečení bylo ještě větším problémem,
než mazání na tupém a špatně skluzném sněhu. Všichni závodníci proto zaslouží obdiv. Známé dresy
TJ DNT byly vidět na stupních vítězů hned ve čtyřech věkových kategoriích. 3. dojel Danek Tesař, také
3. dokončil Dušan Prokeš, Láďa Míka dokonce s přehledem vyhrál a Tonda Ježek obsadil 2. místo.
Křížový vrch
V dnešním tipu na výlet vás pozveme do nejbližšího národního parku,
do Českého Švýcarska. Jako výchozí
místo zvolíme Jetřichovice; rekreační
obec na okraji rozsáhlého území s nejpřísnější ochranou přírody. Jetřichovice jsou známy především jako místo,
odkud se vychází na velmi populární
okruh po známých vyhlídkách jako je
Mariina vyhlídka, Veleminina vyhlídka a Rudolfův kámen. My zvolíme
Rynartická chalupa.
poněkud méně známý Křížový vrch
s panoramatickým rozhledem do kraje.
Obec Jetřichovice je poprvé zmiňována na konci 14. století v souvislosti s hradem Falkenštejnem, jehož
už málo patrné základy leží poblíž
obce. Na tomto místě, jako u mnoha
hradů v této oblasti, naleznete upravené skály, případně výklenky. V roce
1889 v obci byla otevřena škola, která
fungovala až do roku 2011, nyní však
Mariina vyhlídka.
starých, pěkně opravených penzionů,
kapličku, zastávku autobusu s malým
parkovištěm. Tady je hezky v každou
roční dobu.
Za zastávkou autobusu stále sledujeme modrou značku, která uhýbá
doleva mezi chalupy. Jdeme po široké
šotolinové cestě, kolem velkých rekreačních chalup. Cesta se po chvíli stáčí
a v pravotočivé zatáčce máme nad sebou poměrně strmé úbočí Křížového
vrchu. Opustíme značku a stoupáme,
případně se brodíme sněhem vzhůru
a po 10 minutách jsme na temeni kopce u typického kříže. Jsme na vrcholu
Křížového vrchu, jednoho ze symbolů
tohoto kraje.
Na východě vidíme vrchol Jedlové
s turistickou chatou a rozhlednou, přímo proti nám je Studenec a vpravo typická homole Růžového vrchu, neboli
jak říkají místní, Růžáku. Všude kolem
nás se rozprostírá malebný kraj, tolik
obdivovaný již mnoha generacemi turistů. Pokud sejdete kousek dolů směrem k Růžáku, uvidíte po pravé straně
Mariinu vyhlídku s jejím nezaměnitelným altánem. Je to ta skála, na kterou
jsme se dívali z Jetřichovic.
Zpět se můžeme vrátit stejnou cestou, nebo sejít z kopce zpět na modrou značku, po ní pokračovat až na
Tokáň, asi 5 kilometrů. Zde je několik
pěkných velkých dřevených chat, které fungují jako restaurace a ubytování
současně. Tedy vhodné místo pro občerstvení. Do Jetřichovic se pak vrátíte po žluté značce.
text a foto: Jan Říha
Na obzoru Studenec.
42/43
musí místní děti do školy dojíždět. Je
tedy zřejmé, že obec žije především
cestovním ruchem a tak zde najdete
nejen několik penzionů, ale i hotelů.
Pro turisty funguje během letní sezony
informační středisko a jeho pracovníci vám podají podrobnější informace
o všech částech parku. V době naší
zimní návštěvy je však informační středisko zavřeno a turistů málo.
O to intenzivněji můžeme vychutnat
tichou krásu krajiny, a pokud budete
mít štěstí a bude sníh, strávíte den, na
který se nezapomíná.
Začneme na hlavním náměstí, či
spíše v centru obce. Je zde restaurace Praha a v tomto čase i prázdné
parkoviště. Půjdeme pěšky ve směru
na Chřibskou. Mineme několik domů
s charakteristickou podstávkou, což
je stavební styl typický pro tuto oblast. Konec vesnice je současně počátkem úzkého údolí a silnice se poměrně prudce zvedá. Jdeme po okraji
silnice a po zhruba 500 metrech po
levé straně najdeme do skály tesané
schody a pak i trpaslíky. Skutečně,
jedná se o jednu z mnoha zajímavostí
tohoto kraje, která je státem chráněnou památkou. Schody, reliéf Sněhurky a sedmi trpaslíků do skály vytesal
lidový umělec Eduard Valter v letech
1832–1833 a vše dokončil jeho syn.
Projdeme po úzkých schodech nahoru, zahneme doprava a sledujeme lesní pěšinu, která nás po 300 metrech
dovede na začátek obce Rynartice.
Dále půjdeme po okraji silnice spolu
s modrou značkou. Mineme několik
V závěru roku 2011 se podařilo vytvořit nové těžební
rekordy na obou lokalitách Severočeských dolů.
Počítejte s námi: 15 mil. t DNT + 10 mil. t DB = 25 mil. t SD!

1/2012 - Hornické listy

Transkript

Podobné dokumenty

2/2013 - Hornické listy

HL01-2014 - Hornické listy

5/2012 - Hornické listy

HL03-2015 - Hornické listy

ZDE - PRODECO, as